Zápis z 6. diskusního fóra pracovní skupiny č. 8 (sociální rehabilitace)
|
|
- Patrik Malý
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zápis z 6. diskusního fóra pracovní skupiny č. 8 (sociální rehabilitace) Termín konání: v čase od 10:00 do 14:00 Místo konání: Mariánské náměstí 480/5, Ostrava Mariánské Hory (budova společnosti DTO CZ, s.r.o) Facilitátorky: Bc. Hana Brňáková, Mgr. Jana Studená Téma: Personální zajištění služby sociální rehabilitace a krizové zajištění služby - popis a možnosti řešení Facilitátorky přivítaly přítomné poskytovatele sociálních služeb a uvedly témata diskuse. 1) Personální zajištění služby 2) Krizové zajištění služby Na základě dotazu účastníků byla pozornost věnována textu předchozího zápisu, konkrétně pak Počet pracovníků musí vycházet hlavně a nejprve z potřeb uživatelů. Diskutující se postupně vyjadřovali k uvedenému tvrzení. Účastníci se shodli, že služba je ohraničena a stanovena zákonem. Pokud nejsou schopni poskytnout, co klient potřebuje, hledá se pro něj jiná služba. V případě, že by se našlo více uživatelů s určitou potřebou, tak je nutné uvažovat o rozšíření služby, případně změně v nabídce konkrétních aktivit v souladu se základními činnostmi dle zákona, zároveň však v souladu s prokazatelně doloženými potřebami zájemců a klientů služby. Poskytovatelé konstatovali, že se snaží vycházet z potřeb klientů, ale je pro ně těžké udržet se v rámci hranic služby, které jsou nastaveny zákonem. Řeší to pomocí fakultativních služeb, na které hledají finanční podporu u různých dárců. Pokud poskytovatel sociální služby identifikuje potřeby, které nelze naplnit prostřednictvím aktivit definovaných zákonem, měl by, v rámci připomínkování novelizací zákona, usilovat o takovou změnu, aby byla služba zákonem definovaná tak, jak vyplývá z potřeb uživatelů a cílové skupiny. V diskusi zaznělo, že možností je také motivovat klienty, aby realizovali aktivity mimo službu např. prostřednictvím svépomocných skupin apod. Důležité je reflektovat roli obce v procesu zjišťování a naplňování potřeb svých občanů. Poskytovatelé sbírají informace o tom, co osoby potřebují a obec by mohla reagovat tím, že zajistí volnočasové aktivity mimo rámec toho, co poskytovatelé nemohou dát v rámci služby. Poskytovatelé služeb zde vidí možnost zadavatelů
2 financovat aktivity vycházející z potřeb uživatelů sociálních služeb, resp. určité cílové skupiny, které jsou nad rámec základních činností poskytované služby např. formou konkrétně zaměřených účelových dotací. V průběhu diskuse vzešlo téma týkající se vztahu poskytovatelů a obcí: Potřeby klientů se začínají transformovat, vznikají nové potřeby, které jsou nad rámec stávající definované základní činnosti sociální rehabilitace. K tomuto v diskusi zaznívaly dotazy ze strany poskytovatelů, jakým způsobem a kde tento moment komunikovat? Kdy má nastoupit role obce? Přičemž obec je ze strany diskutujících poskytovatelů vnímána jako důležitý prvek z hlediska finanční podpory. Přítomní se shodují, že obec má deklarovat potřebnost služeb. Šetření potřeb cílových skupin by se tedy mělo odehrávat i na úrovni obce. To znamená, že obec jako zadavatel sociální služby by měla monitorovat (svými vlastními nezávislými šetřeními některé obce je již realizují) a znát potřeby občanů. Získávají-li poznatky jen přes komunitka, dostávají stejnou informaci, jako přímo od poskytovatelů. Chybí pak dostatečná vypovídací schopnost získaných dat. Na základě zjištěné skutečnosti by pak měly definovat jasné zadání směrem k poskytovateli, včetně finanční participace, např. vyhlášením konkrétních okruhů pro dotační tituly atp. Výstupy obcí jsou reflektovány v rámci komunitních plánování, přičemž existují velké rozdíly v úrovni komunitních plánování v jednotlivých obcích. Zástupci uváděli praxi měst Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Český Těšín, Bruntál. Jako příklad dobré praxe byla uvedena realizace ohniskových skupin SM Ostrava, kdy do ní byli zapojeni poskytovatelé, uživatelé i pečující osoby. Shrnutí: obce by měly více a intenzivněji pracovat na zjišťování potřeb svých obyvatel a aktivně je komunikovat s poskytovateli v daném území. Dále bylo otevřeno téma vstupu sociální služby do krajské sítě a setrvání v ní: Zástupci poskytovatelů dále poukázali na to, že poskytovat službu na základě potřeb uživatelů je obtížné vzhledem k tomu, že krajská síť je vnímána jako nepružná, personální kapacity lze navyšovat jen dvakrát ročně, o ostatní změny v krajské síti lze žádat 1x ročně apod., a nelze tak reagovat pružně na potřeby uživatelů. Dále bylo diskutováno, že i sociální služby se mohou ocitnout v jakémsi konkurenčním boji o klienta, což pak ovlivňuje jejich fungování. Konkurenční boj byl diskutován jako jeden z možných prvků krize. Jak přistupují obce ke skutečnosti, že na svém území jsou poskytovatelé poskytující stejný druh služby shodným cílovým skupinám? Podle některých poskytovatelů by větší zájem ze strany obce jako zadavatele (formou stanovení jasných pravidel pro vstup do sítě na území obce, monitoring služeb z rámci KPSS) měl eliminovat účelově vznikající služby. Přičemž z diskuse vyplynulo, že je možné, aby v rámci jednoho města fungovaly dvě (či více - dle rozsahu území) služby s obdobnými nabídkami základních činností a nekonkurovaly si, jelikož by byly zaměřeny na různé potřeby stejné klientely. Cílová skupina je široká a každá ze služeb se může zaměřit na jinou část (otázka kvality - specializace). Někdy dochází k tomu, že město straní jedné službě. Což s sebou může
3 nést opět riziko krize (potřebnost - nepotřebnost dané služby - existenční krize služby/organizace, zejména v NNO), kdy v kontextu s nedostatkem financování, případně absencí finanční podpory ze strany obce, může vést k redukci, či zániku služby. Dle poskytovatelů sociální rehabilitace jsou služby pod tlakem snižování kapacit, vznikají obavy, že malé organizace, resp. malí poskytovatelé sociálních služeb budou časem redukováni - budou rušeny/redukovány jejich služby, v čemž zásadní roli může hrát zejména obec a její podpora. V zájmu obce by mělo být udržet a podporovat kvalitní služby, otevřeně a včas komunikovat s poskytovateli nad potřebnou kapacitou a řešením potřeb cílových skupin. V omezené míře proběhla navazující diskuse na téma prolínání (suplování) základních činností jednotlivých typů služeb, např. sociální rehabilitace a služby následné péče pro osoby s chronickým duševním onemocněním. Tato diskuse byla ukončena s odkazem na možný podnět pro případné průřezové téma. Optimální personální zajištění Diskuse byla vedena na téma hledání odpovídajícího počtu pracovníků na danou službu. Velkým tématem k diskusi bylo stanovení podílu přímé práce s klienty a povinné, či související administrativy, k tomu pak odpovídajícího personálního zajištění. Účastníci poukazují na to, že pracovníkům v přímé péči, dle výstupů z dosavadních evaluačních šetření, nebylo doporučeno vykonávat zpracovávání standardů a aktualizace podkladů pro registraci nebo žádostí o dotace. Tento moment byl akcentován zejména malými poskytovateli, kdy je, dle jejich vyjádření, často obtížné jednoznačně definovat časové vymezení druhu činností při omezeném personálním zajištění služby na kumulovaných pracovních pozicích. V přímé práci je rovněž sporné vykazování intervencí u dojezdů, přípravy na jednání, na nácviky, externí intervence apod., napříč službami jsou rozdíly. Poskytovatelé tak kladou důraz na jednotný náhled. Jedná se o podnět zadavateli od poskytovatelů, aby bylo sjednoceno, např. metodickým pokynem pro poskytovatele ve smyslu, aby došlo k sjednocení náhledu a definování úkonů na základě dosavadní praxe. Pro vyjasnění textu výše - do přímé práce s klientem je možné zahrnout pouze ty činnosti, které se týkají řešení nepříznivé sociální situace klienta ve shodě s jeho individuálním plánem (v rámci řešení případového procesu). (poznámka Jitka Marková) Diskuse se dále dotýkala pracovní doby pracovníků v přímé péči poměru přímé práce s klientem či ve prospěch klienta a ostatní práce. Jednotlivé služby se liší v rozsahu pracovní týdenní doby. Některé služby mají týdenní pracovní dobu 40 hodin, jiné 37,5 hodin. Přítomní se shodli na 37,5 hodinách týdně jako žádoucí době. Ta zahrnuje 16 hodin přímé práce s klientem týdně, 11 hodin práce ve prospěch klienta a zbývající čas (10,5 hod týdně) pak ostatní nepřímá práce. Při týdenní pracovní době 40 hodin je pak rozdíl u ostatní nepřímé práce. Té náleží 13 hodin týdně. Optimální poměr počtu sociálních pracovníků (SP) a pracovníků v sociálních službách (PSS)
4 Všichni se shodují na tom, že záleží na cílové skupině uživatelů 1. Určité služby nemají vůbec PSS (např. pracovníci s osobami se zrakovým postižením, zde je větší potřeba speciálních pedagogů 2 ). Pokud jsou PSS, mají většinou jen částečné úvazky např. 3 SP, 5 PSS (0,1; 0,2 úvazky, nácviky). Jsou činnosti, které musí jednoznačně dělat SP, např. se mají podílet na tvorbě standardů, realizují metodickou práci, vedou IP. PSS mají své limity. Přímá práce je jinak obsahově hodně podobná. U lidí s duševním onemocněním je PSS vnímán jako odborník, tudíž i na tuto pozici jsou kladeny profesní nároky vztažené k cílové skupině služby. Např. služby pro osoby se zrakovým postižením nemají pracovníky v sociálních službách specifická odbornost v prostorové orientaci navazuje pouze na magisterské vzdělání, proto jsou všichni pracovníci sociálními pracovníky. Dále se diskutující věnovali tématu nedostatku kvalitních odborných pracovníků, pro které nejsou sociální služby finančně zajímavé. Mezi další požadované profese, v rámci služby sociální rehabilitace pro přímou práci s klientem, lze zařadit (dle typu CS a jejich potřeb mohou být zaměstnaní na HPP, VPP či DPP, případně jejich činnosti nakoupeny jako externí služby): speciální pedagog, peer-konzultant, dále především jako externí odborníci psycholog, psychiatr. V reálu lze tyto profese při poskytování služby sociální rehabilitace těžko zajistit - vzhledem k nedostatečnému počtu zmíněných odborníků nebo k nedostatečnému finančnímu (mzdovému) ohodnocení požadovaných odborníků, pro jejich působení v rámci více služeb či obecně v sociálních službách, v sektoru školství nebo zdravotnictví. V souvislosti s reformou psychiatrické péče byla zmíněna spolupráce s odborníky z oboru psychiatrie u CS osob s mentálním postižením (forma či intenzita spolupráce se u zúčastněných poskytovatelů liší). Padly dotazy na zkušenost a spolupráci s peer-konzultanty (peer-pracovníky) při poskytování sociální rehabilitace. Otázkou zůstává jejich náplň práce. Mezi jednotlivými peer-konzultanty jsou u poskytovatelů velké rozdíly (typ vzdělání, schopnosti, aj.). V rámci modelu sociální rehabilitace jsme se shodli na zařazení peerkonzultantů do optimálního stavu personálního obsazení. POZN: peer-pracovník je člen týmu přímé práce, který má zkušenost s daným typem zdravotního postižení. V současné době probíhají vzdělávací kurzy pro peer-pracovníky působící ve zdravotních a sociálních službách řešících problematiku a potřeby osob s chronickým duševním onemocněním. Návrh: na příštím DF blíže specifikovat (např. rozdělit dle cílových skupin), kdo je peerkonzultant, u jakých cílových skupin je využívaný a k čemu. 1 Chybí vyjádření cílové skupiny osob bez přístřeší (Charita, Armáda Spásy, Slezská diakonie). 2 V rámci optimálního stavu fungování služby osob se zdravotním postižením a mentálním postižením je potřeba speciálního pedagoga.
5 Krizové zajištění služby popis a zajištění řešení Krizový stav může být zapříčiněn výpadkem financí, výpadkem personálu, z důvodu nedostatečného materiálně-technického zajištění apod. Krize ve službě nastává ve chvíli, kdy nejsme schopni poskytovat sociální službu v kvalitě a míře, která odpovídá potřebám uživatelů. V krizovém stavu jde o udržení provozu - základní pokrytí základních činností bez záruky kvality poskytované služby = redukce poskytovaných aktivit služby (např. dle potřebnosti neposkytovat méně potřebné, výpadkem pracovníka omezit činnosti, které vykonával). Rizikem však je naplňování podmínek smlouvy o poskytování služby - naplňování individuálních potřeb klienta v čase dle stanovených individuálních plánů. U krizového stavu hraje roli velikost organizace, forma zřizovatele, apod. Rozdíl je např. mezi NNO a příspěvkovými organizacemi PO mají větší jistotu (finanční, existenční) a tím i stabilitu. Poskytovatelé žijí v permanentním stresu z hrozící finanční i personální krize. Aktuálně se obávají většího odlivu personálu, např. do soukromé, ale i veřejné sféry, kde jsou lépe placení. Vzniká rozpor: klientů přibývá (např. lidé s duševním onemocněním) a pracovníci odcházejí. Krizový stav není řešen a není mu ani předcházeno. Personální krize souvisí s finanční krizí. Krize nastává tehdy, když jsou poskytovatelé nuceni omezovat služby, které klienti potřebují, zužují cílovou skupinu uživatelů, nejsou schopni poskytnout službu v plné míře apod. Finanční krize je inherentní součástí služby. Pokud chybí finanční prostředky na pokrytí mezd, tak se jedná o krizi, která má dopad na pracovníky i klienty. Finanční krize: Výpadek financí by se neměl stávat. Základní provozní a mzdové náklady pro poskytování základní činnosti služby dle zákona (+vzdělávání, BOZP apod.) musí být pokryty, další rozvoj lze pokrýt v rámci vícezdrojového financování. Otázkou je podíl obcí na financování. Spolufinancování by mělo být pro obce povinností. Role obce v daném území musí být vymahatelná. Otázkou pak zůstává, kdo pokryje náklady na občana z jiného města? Krizové se, dle vyjádření jednotlivých zástupců poskytovatelů SR, stále jeví především zajištění základních provozních a mzdových prostředků na zajištění základních činností služby v prvním čtvrtletí účetního období. Poté, kdy se poskytovatel služby dozví skutečnou výši dotace z řádných kol dotačních řízení, většinou zjistí, že finanční krytí pro službu mu dostačuje na 6-8 měsíců (např. pro výpovědi zaměstnanců potřebuje služba finance aspoň na 6 měsíců). Do toho zasahuje nejistota dofinancování trvající do doby cca počátku 3. čtvrtletí daného
6 účetního roku. Poskytovatel tedy funguje permanentně v krizi, kdy lze jen těžko cokoliv plánovat, efektivně pracovat, a to i v rámci krizového řízení. Poskytovatelé NNO jsou v tomto ohledu trvale znevýhodněni oproti poskytovatelům z řad příspěvkových organizací. Řešení této problematiky není v kompetenci jednotlivých poskytovatelů. Účastníci DF se shodli, že řešením je pouze systémová změna podpořená např. legislativní úpravou. Personální krize: V případě nemoci jednoho z pracovníků, dochází k přetížení zbývajících. V rámci krizového stavu je nutné, aby se lidé mohli zastoupit. V reálu však zástup možný není. I kdyby byly peníze na dalšího pracovníka, na trhu práce je problém odborníky v současné době najít. Pokud by měla být služba stabilní a kvalitní musí být dobře personálně zajištěna tak, aby ji nemohly ovlivnit výše zmíněné výkyvy. Krajská síť by měla reflektovat zmíněné objektivní příčiny působící zvenčí, protože z toho vyplývající sankce mohou být pro poskytovatele likvidační. Neziskové organizace jsou pak více ohroženy než příspěvkové organizace. Personální potřeby se liší podle období a typu cílové skupiny (např. v létě méně klientů). Krizový stav může trvat max. 14 dní v období plné kapacity. V zásadě ale krizový stav nelze akceptovat, pokud má služba fungovat kvalitně. Dále byla diskutována otázka, kolik by muselo chybět pracovníků, aby se jednalo o krizi? Účastnici diskuse se shodují na výpadku 50 % pracovníků. Je možné akceptovat: fungující 1 sociální pracovník na dobu 14 dní při maximální kapacitě služby. Návrh účastníků: vhodné by bylo propočítat, když by byli dva lidé ve službě, kolik je 80% absence. Náhle zvýšení či změna potřeb v území. Potřeby v území se mění kontinuálně. Ale vzhledem k reformě péče o duševní zdraví nebo při hromadném propouštění zaměstnanců velkých společností či firem, mohou nastat náhle nové situace a potřeby. Není jasné, co se stane, až budou změny schváleny. Nelze pak strategicky plánovat služby. Absence informací a komunikace se zadavatelem sociálních služeb v daném území může vyvolat krizi, např. nedostatečná kapacita dané služby v území pro danou CS a řešení jejich potřeb x nevyužitá nebo předimenzovaná kapacita jiného typu služby pro jinou CS a s tím související neadekvátní nebo poddimenzovaná finanční spoluúčast zadavatele soc. služeb v daném území, atd. Návrh: pozvat na některou další diskusi paní Mgr. Lenku Holkovou, která je zodpovědná za reformu psychiatrické péče v Moravskoslezském kraji. Její přítomnost by mohla být oboustranně přínosná. Rovněž je možné na některé další diskusní fórum zajistit přítomnost ekonoma Krajského úřadu, pokud by se téma týkalo financí, úvazků, finančního vykazování, vyrovnávací platby apod. (poznámka Jitka Marková)
7 Závěr V příštím roce jsou plánovány následující témata diskusních fór: Vstup a setrvání v síti novým poskytovatelům, Role zadavatele na úrovni obce a další. Přítomní mohou na ovou adresu facilitátorek zasílat další náměty a podněty do dalších diskusních fór. Kontakty: Bc. Hana Brňáková - manazer.opava@animaviva.cz Mgr. Jana Studená - jandok@post.cz Lze pozvat i zástupce obcí. O setkání se zástupcem obcí projevili účastníci zájem. Dále je možné formulovat otázky, které by se směřovaly na pracovní skupinu zástupců obcí, která funguje v rámci MSK. Další setkání je plánováno na 20. březen 2018.
Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně terapeutické dílny, Centra denních služeb, Služby následné péče
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 3 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně
VíceZápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 9 v rámci
Zápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 9 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Dne 8. 3. 2017 Domovy pro seniory,
VíceDiskusní fórum Chráněné bydlení a podpora samostatného bydlení
Diskusní fórum Chráněné bydlení a podpora samostatného bydlení Ostrava, dne 3. 5. 2018 Zpracoval(a): Datum: Základní informace o projektu Název projektu: Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách
Vícezjištění potřeb a zajištění souladu poslání, cílů a role daného typu sociální služby se zjištěnými potřebami.
Zápis z 1. diskusního fóra pracovní skupiny č. 1 Azylové domy (AD), Nízkoprahová denní centra (NDC), Noclehárny, Domy na půl cesty (DPC) Termín konání: 27. 9. 2016 Místo konání: KÚ MSK, místnost F527 Facilitátoři:
VíceKrajská síť sociálních služeb Moravskoslezského kraje
Krajská síť sociálních služeb Moravskoslezského kraje Zpracoval: D. Vrána Datum: 27. 4. 2016 Proč všechny ty změny. Kraj je dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ), odpovědný
VíceModel sociální služby Centrum denních služeb
Model sociální služby Centrum denních služeb Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceZápis z 8. diskusního fóra pracovní skupiny č. 15 (Terénní programy) Mgr. Lucie Škvaridlová, Ing. Mgr. Štěpánka Syrovátková
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 15 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 8. diskusního fóra pracovní skupiny č.
VíceZápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 12 v rámci
Zápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 12 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Dne 23. 3. 2017 Odborné sociální
VíceZápis z 5. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 5 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 5. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře
VíceIP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová
Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora
VíceIndividuální projekty realizované Moravskoslezským krajem v sociální oblasti
Individuální projekty realizované Moravskoslezským krajem v sociální oblasti Zpracoval(a): Starzewská Sylvie, DiS. Datum: 13. 4. 2016 Přehled realizovaných individuálních projektů: 1. Podpora zkvalitnění
VíceAKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE
Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát
VíceVýstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb
Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu
VícePriorita IV. - Udržení transparentního systému financování sociálních služeb z rozpočtu MB a udržení metody KPSS
z rozpočtu MB a udržení metody KPSS Opatření IV. 1.: Udržení aktualizace transparentního systému rozdělování finančních prostředků. V současné době poskytuje město Mladá Boleslav finanční prostředky na
VíceModel sociální služby Podpora samostatného bydlení
Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby
VíceModel sociální služby Sociální rehabilitace
Model sociální služby Sociální rehabilitace Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceNávrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE
Návrh modelu sociální služby OSOBNÍ ASISTENCE Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 6 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Charakter služby Vymezení
VíceZápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č. 1 (sociální služby pro osoby bez přístřeší)
Zápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č. 1 (sociální služby pro osoby bez přístřeší) Termín konání: 26. 9. 2017 Místo konání: DTO CZ, Mariánské Hory Facilitátoři: Josef Veselka, MBA, Mgr. Daniel
Více1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006
1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ
VíceZápis ze 7. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 9 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis ze 7. diskusního fóra č. 9 domovy pro seniory,
VíceZápis z 6. diskusního fóra č. 15 terénní programy (dále TP) Mgr. Lucie Škvaridlová, Ing. Mgr. Štěpánka Syrovátková
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 15 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Datum konání: 14. 11. 2017 Zápis z 6. diskusního
VíceNávrh modelu sociální služby DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Návrh modelu sociální služby DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 10 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.
VíceStrategie Královéhradeckého kraje
Strategie Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb 2018-2026 http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Regionální setkání, březen 2017 Cíle setkání Představit cíle dokumentu, strukturu dokumentu
VíceModel sociální služby Osobní asistence
Model sociální služby Osobní asistence Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceI. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC
PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích
VíceZápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 10
Zápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 10 Dne 21. 3. 2017 Domovy pro osoby se zdravotním postižením, Odlehčovací služby pobyt, Týdenní stacionář Termín: 21. 3. 2017 Místo konání: DTO CZ, Ostrava
VíceZpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června
VíceProjekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.
Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů
VíceZápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č. 8 (sociální rehabilitace)
Zápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č. 8 (sociální rehabilitace) Termín konání: 12. 9. 2017 v čase od 10:00 do 14:00 Místo konání: Mariánské náměstí 480/5, 709 00 Ostrava Mariánské Hory (budova
VíceZápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č. 14 (Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež)
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 14 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 5. diskusního fóra pracovní skupiny č.
VíceModel sociální služby Chráněné bydlení
Model sociální služby Chráněné bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceOdborné sociální poradenství, Tlumočnické služby, Průvodcovské a předčitatelské služby
Zápis ze 4. diskusního fóra pracovní skupiny č. 12 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Odborné sociální poradenství, Tlumočnické
VíceOdbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007
Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie
VícePlánování a financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji
Plánování a financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji http://socialnisluzby.kr-kralovehradecky.cz Jiří Zeman, Královéhradecký kraj Bratislava, 23. 1. 2018 1 Obsah prezentace Systém zadávání
VíceMetodický pokyn č. 4
Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince
VíceKomunitní plánování AKČNÍ PLÁN KOMUNITNÍHO PLÁNU MĚSTA AŠE
Komunitní plánování AKČNÍ PLÁN KOMUNITNÍHO PLÁNU MĚSTA AŠE 2016 Obsah: Stručná popis.. str. 2. 3. Struktura součinnosti a procesů. str. 4. Členění akčního plánu. str. 5. 7. Plán aktivit. str. 8. Závěr..
VíceZápis z diskusního fóra pracovní skupiny č. 15 (Terénní programy dále jen TP) Mgr. Lucie Škvaridlová, Ing. Mgr. Štěpánka Syrovátková
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 15 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z diskusního fóra pracovní skupiny č. 15
VíceCíle výzkumu. Výzkumné otázky:
Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné
VíceVýznam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb
Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách
VíceVyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011
Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13
Více1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3
Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...
Více2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009
2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové
VíceSYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zpracoval(a): Mgr. Jaroslava Krömerová Datum: 30. 11. 2016 Kdo sociální služby zřizuje? Zřizovatelé MPSV, kraje, obce Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty (FO,
VíceMĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR
MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo
VíceZápis ze setkání pracovní skupiny KPSS Blansko. ze dne 19. 9. 2012
Zápis ze setkání pracovní skupiny KPSS Blansko ze dne 19. 9. 2012 v rámci projektu Komunitního plánování sociálních služeb města Blansko Registrační číslo CZ.1.04/3.1.03/78.00036 Místo konání: Blansko,
VíceNávrh modelu sociální služby PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
Návrh modelu sociální služby PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 6 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Při koncipování této
VíceSpolupráce orgánů sociálně-právní ochrany dětí s NNO v roce 2011 Příklad dobré praxe
Orgány sociálně právní ochrany dětí, které působí na území SMO 24 OSPOD dle územní příslušnosti Nestátní neziskové organizace pověřené výkonem SPOD, ale také bez pověření, pouze pracující s cílovou skupinou
VíceNávrh modelu sociální služby TÝDENNÍ STACIONÁŘE
Návrh modelu sociální služby TÝDENNÍ STACIONÁŘE Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 10 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Týdenní stacionář
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceStudie financování osobních asistencí. Základní teze
Studie financování osobních asistencí Základní teze Osnova prezentace Výpočet vyrovnávací platby Definice služby Data z benchmarkingu Analýza OA způsob vzniku Časová dostupnost Finanční dostupnost Zlepšení
VíceMetodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie
Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních
VíceČinnosti vedoucí k podpoře osob s PAS. workshop
b Činnosti vedoucí k podpoře osob s PAS workshop 13. 4. 2017 Podpora plánování sociálních služeb a sociální práce na území Olomouckého kraje v návaznosti na zvyšování jejich dostupnosti a kvality (Podpora
VícePRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů
Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.
VíceAktualizace č. 2 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta
Aktualizace č. 2 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015 2020 je nedílnou součástí dokumentu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
VíceSociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová
Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO
VíceProjekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI
Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které
VíceSÍŤ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OKRESE ZNOJMO PRO ROK 2017
SÍŤ REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OKRESE ZNOJMO PRO ROK Na základě projektu Jihomoravského kraje Podpora plánování rozvoje v Jihomoravském kraji III a v návaznosti na práci Okresního multidisciplinárního
VíceDofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014
III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VíceDATUM JMÉNO A PŘÍJMENÍ PODPIS PRACOVNÍKA
STANDARD Č. 10: ZÁVAZNÉ PRO: Profesní rozvoj zaměstnanců všechny zaměstnance sociální služby studenty odborné praxe, dobrovolníky, praktikanty ZPRACOVAL: SCHVÁLIL: kolektiv zaměstnanců Bc. Miroslav Nosek
VíceKrajská síť sociálních služeb v MSK
Krajská síť sociálních služeb v MSK Zpracoval(a): Odbor sociálních věcí Datum: březen 2019 Krajská síť sociálních služeb 95 kraj určuje síť sociálních služeb na území kraje; přitom přihlíží k informacím
VíceAKTUÁLNÍ OTÁZKY VÝKONU SOCIÁLNÍ PRÁCE REALIZOVANÉ OBECNÍMI ÚŘADY
AKTUÁLNÍ OTÁZKY VÝKONU SOCIÁLNÍ PRÁCE REALIZOVANÉ OBECNÍMI ÚŘADY Mgr. Andrea Faltysová, DiS, MBA vedoucí oddělení koncepce sociální práce a vzdělávání Ministerstvo práce a sociálních věcí Hlavní identifikované
VíceZápis z 1. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře a sociálně zdravotní služby
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 5 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 1. diskusního fóra č. 5 - denní stacionáře
VíceDle Registru poskytovatelů sociálních služeb. terénní 25 (denní kapacita) 6
Zápis Město Miletín pečovatelská služba Údaje o sociální službě byly zjištěny z Registru poskytovatelů sociálních služeb, od zástupců poskytovatele sociální služby a z Benchmarkingové aplikace. Údaje o
VíceSÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2019
SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2019 Na základě projektu Jihomoravského kraje Podpora plánování rozvoje v Jihomoravském kraji III a v návaznosti na práci Okresního multidisciplinárního týmu
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC
ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010
Více3. KULATÝ STŮL. klíčové oblasti pro rozvoj základního školství v ORP Ostrov TVORBA KARET POTŘEB A OPATŘENÍ ŠKOL. v rámci projektu:
3. KULATÝ STŮL klíčové oblasti pro rozvoj základního školství v ORP Ostrov TVORBA KARET POTŘEB A OPATŘENÍ ŠKOL v rámci projektu: Podpora vzdělávání ve školách oblasti ORP Ostrov VYTVOŘENÍ PRAKTICKÝCH MATERIÁLŮ
VíceStruktura obecních komunitních plánů 1 sociálních služeb doporučená Moravskoslezským krajem
Struktura obecních komunitních plánů 1 sociálních služeb doporučená Moravskoslezským krajem Struktura obecních komunitních plánů sociálních služeb byla vytvořena v rámci aktivit Individuálního projektu
VícePříloha č. 1 Smlouvy o dílo. Popis projektu. Očekávaný přínos projektu
Příloha č. 1 Smlouvy o dílo Popis projektu Individuální projekt Libereckého kraje Podpora procesů střednědobého plánování, síťování a financování sociálních služeb v Libereckém kraji (dále jen projekt)
VíceRovná šance projekt podporovaného zaměstnávání I- III Zkušenosti z realizace projektu ze SROP. Ing. Romana Bélová Slezská diakonie
Rovná šance projekt podporovaného zaměstnávání I- III Zkušenosti z realizace projektu ze SROP Ing. Romana Bélová Slezská diakonie Příprava projektu aneb Na tom musíme stavět Kvalitní příprava projektu
VíceOkruhy ke SZZ v AR 14/15
Okruhy ke SZZ v AR 14/15 Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory: navazující magisterské studium I. Specifické metody sociální práce s jednotlivcem 1. Vymezení problematiky
VíceStatutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy
Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy ZA ROK 2016 1 ÚVOD Zpracování Závěrečné zprávy o plnění cílů a opatření Strategie
VíceProjekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.
Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů
VíceSÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2020
SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2020 Na základě projektu Jihomoravského kraje Podpora plánování rozvoje v Jihomoravském kraji III a v návaznosti na práci Okresního multidisciplinárního týmu
VíceProváděcí dokument k Metodice pro aktualizaci Krajské sítě sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
Prováděcí dokument k Metodice pro aktualizaci Krajské sítě sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH ÚVOD... 4 KRAJSKÁ ZÁKLADNÍ SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 5 1 VSTUP NOVÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DO KRAJSKÉ
VícePříloha č.3 - Analýza rizik
Příloha č.3 - Analýza rizik Analýza rizik obsahuje jednoznačnou identifikaci rizik ohrožujících realizaci SCLLD MAS Jižní Haná spolu s opatřeními k řízení těchto identifikovaných rizik. Součástí analýzy
VíceKOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCH AKTIVIT VE MĚSTĚ HAVÍŘOVĚ V ROCE 2019
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCH AKTIVIT VE MĚSTĚ HAVÍŘOVĚ V ROCE 2019 Zápis z 1/2019 jednání pracovní skupiny Děti, mládež a rodina Datum 24.01.2019 Místo Přítomni Omluveni Neomluveni
VíceStrategické cíle organizace na léta 2010 2012
Domov pro seniory sv. Hedviky Kravaře, příspěvková organizace Sestavil: Maria Melecká, ředitelka Zaměstnanci úseku přímé a výchovné péče Schválil: Bc. Maria Melecká, ředitelka Platnost od: 1. 1. 2010 Strategické
VícePomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje
Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb
VíceNÁVRH OKRESNÍ MINIMÁLNÍ SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO ROK 2017 ORP HODONÍN
NÁVRH OKRESNÍ MINIMÁLNÍ SÍTĚ SOIÁLNÍH SLUŽEB PRO ROK 2017 ORP HODONÍN Proces optimalizace sítě sociálních služeb reaguje na potřebu vytvořit udržitelnou a efektivní síť služeb nezbytných pro sociální stabilitu
VíceVýroční zpráva rok 2015 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, Vracov. Název: Pečovatelská služba Vracov
Výroční zpráva rok 2015 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, 696 42 Vracov Název: Pečovatelská služba Vracov Informace, kontakt: Pečovatelská služba Vracov je organizační složkou města Vracov. Je
VícePODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN
PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti
VíceSeznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha
Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování
VíceZÁPIS ze setkání pracovní skupiny rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálně patologickými jevy
ZÁPIS ze setkání pracovní skupiny rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálně patologickými jevy Název projektu: Registrační číslo: Termín konání: Místo konání: Vytvoření komunitního plánu na území ORP Luhačovice
VíceMěstský úřad Znojmo odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Komunitní plánování sociálních služeb Znojemska nám. Armády 8, 669 02 Znojmo
Komunitní plánování sociálních služeb Znojemska název akce: Organizační skupina KPSS - zápis datum a hodina: místo: 29. září 2014, 10.00-12.00 hod. Městský úřad Znojmo, nám. Armády 8 Zasedací místnost
VíceZÁVĚRY ZE SETKÁNÍ TLUMOČNÍKŮ PRO NESLYŠÍCÍ 2013
ZÁVĚRY ZE SETKÁNÍ TLUMOČNÍKŮ PRO NESLYŠÍCÍ 2013 ČÁST PRVNÍ SOUHRNNÝ ZÁPIS Pro udržení a rozvoj kvality tlumočnických služeb v České republice považujeme za přínosné podporovat neformální odborné platformy,
VíceZápis z diskusního fóra pracovní skupiny č. 1 Služby bez přístřeší. (Azylové domy, Nízkoprahová denní centra, Noclehárny, Domy na půl cesty)
Zápis z diskusního fóra pracovní skupiny č. 1 Služby bez přístřeší (Azylové domy, Nízkoprahová denní centra, Noclehárny, Domy na půl cesty) Termín konání: 23. 05. 2017 Místo konání: Ostrava prostory DTO
VíceProjekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci. Závěrečná konference 20. května 2015
Projekt EU Standardizace orgánu sociálně-právní ochrany dětí na Městském úřadu v Třinci Závěrečná konference 20. května 2015 Projekt evropské unie z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost s názvem
VíceZahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
VíceZápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ
Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Program jednání: 1. Zahájení v 13.00 hod, přivítání přítomných 2. Představení firmy Eduflex,
VíceVznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
Příloha č. 3 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit
VíceSylabus předmětu: Komunitní práce
Sylabus předmětu: Komunitní práce Centrum adiktologie PK VFN 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 www.adiktologie.cz Název oboru: Číslo předmětu: Navazující magisterské
VíceSOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce
SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.
VícePODPORA A ROZVOJ SLUŽEB V KOMUNITĚ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V LIBERECKÉM KRAJI
Projekt PODPORA A ROZVOJ SLUŽEB V KOMUNITĚ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V LIBERECKÉM KRAJI CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_005/0003862 Liberecký kraj, Krajský úřad Libereckého kraje 25. 10. 2017 POPIS PROJEKTU
VíceVznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
Příloha č. 2 Podrobný popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských
VíceNávrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově
Návrh plánu rozvoje sociálních služeb v Rousínově V Rousínově, 27.11.2007 Zpracovala: Ludmila Havlíčková OBSAH I. ÚVOD 3 II. URČENÍ PLÁNOVACÍHO OBDOBÍ 4 III. VIZE, KTEROU PLÁN NA DANÉ OBDOBÍ NAPLŇUJE 4
VíceMĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3
č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e
VícePopis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr
!!!! Popis realizace poskytování sociální služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Směr 1. Poskytovatel sociálních služeb Pro zdraví 21 z.ú. Havlíčkova 8 26601 Beroun - Město IČ:22844660 2.
Víceopatření Sociální služby a sociální začleňování
OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST opatření Sociální služby a sociální začleňování SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY 22. 1. 2019 Představení opatření Alokace: 4 387 050 Kč (3 729 000 Kč) Vyhlášení výzvy: k diskusi,
Více