Leeway space" a jeho možné využití při řešení stěsnání Leeway space" - prospective use in treatment ofcrowding

Transkript

1 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE Leeway space" a jeho možné využití při řešení stěsnání Leeway space" - prospective use in treatment ofcrowding MUDr.Hana Brhelová, MUDr.Pavlína Černochová Ph.D. Ortodontické oddělení, Stomatologická klinika FN u sv. Anny a LF MU v Brně Orthodontic Department, Clinic of Stomatology, Medical Faculty Masaryk University Brno Souhrn Práce pojednává o možnosti využití prostoru v distální části zubního oblouku, tzv. leeway space, vznikající při výměně dočasných zubů v ortodontické léčbě.dalšíotázkou je ideální načasování léčby u pacientů se stěsnáním ve frontální oblasti smíšeného chrupu a její dlouhodobá stabilita. Prakticky ověřuje existenci leeway space v horním a dolním zubním oblouku měřením na modelech. (Ortodoncie, 2004,13, č. 4, s ) Abstract The article deals with possible use of space in distalpart ofdental arch, the so-called leeway space. It can be usedduring the changing of deciduous teeth in orthodontic treatment. Anotherproblém is the suitable treatment timing in patients with crowding of fronta! teeth in mixed dentition and the long-term stability. The leeway space in both the upper and lower dental arches are established by means of measurements carried out on casts. (Ortodoncie, 2004, 13, No. 4, p ) Klíčová slova: Leeway space, opěrná zóna, stěsnání, perimetr, lingvální oblouk Keywords: Leeway space, supporting zone, crowding, perimeter, lingual arch Úvod Ideální načasování ortodontické léčby je velmi často kontroverzním tématem mezi ortodontisty. Značně se liší názory na účinnost léčby v dočasné, příp. časně smíšené dentici ve srovnání s efektivností léčby zahájené až v pozdním smíšeném nebo stálém chrupu[1]. Cílem ošetření u pacienta mezi 7. a 8. rokem věku, po prořezání prvních stálých stoliček a řezáků je minimalizovat nebo zcela eliminovat ošetření v pozdějším věku. Tuto strategii podporuje nález, potvrzený mnohými studiemi [2,3,4,5,7,8], že udržení perimetru zubního oblouku může poskytnout dostatečný prostor pro vyrovnání zubů s velmi příznivým výsledkem dlouhodobé stability. Výměna chrupu V druhé etapě výměny chrupu prořezávají stálé špičáky, premoláry a druhé moláry. Za nevýhodné z hlediska zařazování jednotlivých zubů se považuje pořadí, Introduction The ideál timing in orthodontic treatment makes often a controversy among orthodontists. There are rather different opinions on the effectiveness of treatment in the deciduous or early mixed dentition in comparison with the effectiveness of treatment performed only in the latě mixed or permanent dentition [1]. The objective in treatment the patient aged between 7 and 8, after first molars and incisors erupted, is to minimalize or even eliminate the treatment in older age. This stratégy is based on the finding - supported by many studies [2, 3, 4, 5, 7, 8] - that to maintain the perimeter of dental arch may result in the necessary space gain for alignment of teeth and it may lead to a very favourable long-term stability. Changing the dentition In the second stage of the change of dentition, permanent canines, premolars and second molars erupt redakce@orthodont-cz.cz

2 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č kdy druhý stálý molár prořezává dříve než premoláry. Svým tlakem na první molár může totiž zmenšit prostor pro zařazení meziálních zubů a tak se zpravidla dostane mimo řadu ten zub, který prořeže jako poslední. V horním zubním oblouku to bývá nejčastěji špičák nebo druhý premolar. Místo pro špičák a oba premoláry v období smíšeného chrupu udržují dočasný špičák a dočasné moláry. Jsou to zuby tzv. opěrné zóny". Zachováním opěrné zóny se vytvářejí příznivější podmínky pro zařazení stálých zubů. Součet šířek stálých premolárů a špičáků je v průměru menší než součet šířek dočasných molárů a špičáků. Průměrný rozdíl mezi součtem šířek těchto třech stálých a dočasných zubů podle Nanceho[2] je v horním oblouku 1,5 mm a v dolním oblouku 3 mm. Rozdíl se nazývá leeway space". V dolní čelisti je přebytek místa významnější a je zajištěn především rozdílem mezi šířkou druhého dočasného moláru a druhého premolárů. Tento přebytek místa umožňuje meziální posun dolního prvého stálého moláru. Celkově se průměrně prostor v dolním zubním oblouku (před prvními stálými moláry) proti místu v dočasném chrupu zmenší. Tomuto prostoru říkáme "obvod zubního oblouku" nebo také "perimetr". Perimetr je nejdůležitějším rozměrem v zubních obloucích. V souhlase se změnami perimetru se mění i délka oblouku [2]. Stěsnání Diskrepance, tedy neshody v šířce zubů a obvodu oblouku dolní čelisti, která je výchozí pro celkové řešení v obou čelistech smíšeného chrupu, McNamara[3] podle následujícího léčebného postupu volně rozdělil do tří kategorií: 1. stěsnání řešené neextrakčně - do 3 mm 2. stěsnání řešené extrakčně - nad 6 mm 3. hraniční případy Prodloužení perimetru oblouku dolní čelisti ve fázi smíšeného chrupu, za účelem získání místa pro zuby, se neosvědčilo. Ve skutečnosti může tato metoda vykazovat nejhorší stabilitu. Postretenční retrakce délky a šířky oblouku dolníčelisti u případů s jejich prodlužováním ve smíšeném chrupu se zdá být výraznější s podstatnějšítendencíkrecidivě než u ostatních terapeutických metod [4]. Leeway space a lingvální oblouky Jedním z autorů, který se velmi podrobně zabýval délkou oblouku ve smíšeném a následně stálém chrupu je A. Gianelly [5,6]. Nezbytný prostor k vyrovnání stěsnání může být získán mnoha způsoby, a to jakextrakcítak i bez ní. Jedna neextrakční varianta doporučená autorem je začít ošetření již ve stadiu smíšeného chrupu.účelem časného ošetření je udržet lee- In čase the second permanent molar erupts before premolars the situation is considered disadvantageous. The second molar may - due to its pressure on the first molar - reduce the space for mesial teeth, and the tooth which erupts as the last one has often lack of space. The last erupted tooth is most often canine or second premolar in the upper dental arch. The space for canine and both premolars is maintained by deciduous canine and molars in mixed dentition. They are the so-called supporting zone" teeth. When the supporting zone is maintained there are better conditions for alignment of permanent teeth. The sum of permanent premolars and canines widths is (on average) less than sum of deciduous molars and canines widths. The mean difference between the sum of those three permanent and deciduous teeth widths is according to Nance [2] 1.5 mm in the upper dental arch and 3.0 mm in the lower dental arch. The difference is known as leeway space". The excess space is more significant in the mandible and it is given mainly by the difference between the width of the second deciduous molar and the width of the second premolar. This surpius space allows for the mesial shift of the mandibular first permanent molar. Overall, on average the space in lower dental arch (in front of first permanent molars) is reduced in comparison with the space in deciduous dentition. The space is called "perimeter of dental arch" or just "perimeter". Perimeter is the most important dimension in the area of dental arches. In agreement with the changes of perimeter also the length of arch is changing [2]. Crowding Discrepancies, i.e. differences in the teeth width and lower dental arch perimeter, which is the base of the overall solution in both jaws of mixed dentition, were differentiated into three categories by McNamara [3] according to the following treatment processes: 1. crowding treated without extraction - up to 3 mm 2. crowding treated with extraction - over 6 mm 3. borderline cases Expansion of the mandibular arch perimeter during in mixed dentition in orderto create space for teeth did not prove effective. In fact, the method may háve the worst stability. Postretention decrease of length and width of mandibular arch in cases of their expansion in mixed dentition seems stronger and shows more significant tendency to relapse than othertherapeutic methods [4]. Leeway space and lingual arches Gianelly [5,6] is one of the authors who dealt in detail with the length of dental arch in mixed and then in permanent dentition. The necessary space to eliminate crowding and to align teeth may be obtained by many ways involving extraction or without extraction. The purpose of redakce@orthodont-cz.cz 33

3 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE way space pro vyrovnání stěsnání [5,6]. Autor ve své studii zkoumá, zda u pacientů se stěsnáním ve smíšeném chrupu, může leeway space poskytnout dostatek místa k jeho vyrovnání. A) V prvnístudii analyzoval 100 modelů pacientů se smíšeným chrupem, aby stanovil rozsah stěsnání řezáků. To bylo přítomno v 85 ze 100 případů (byl zaznamenán jen stav dolního zubního oblouku, protože ten diktuje strategii celkové léčby). Stěsnání muselo dosáhnout úrovně 4,4 mm, tedy velikosti leeway space, který si Gianelly[5] změřil. Když byl zisk leeway space zahrnut do analýzy šířka zubu - velikost oblouku, pouze 23 ze 100 subjektů mělo nedostatečný prostor pro vyrovnání zubů. To znamená, zachování obvodu oblouku by zajistilo 77% jedincům v tomto vzorku dostatečný prostor pro vyrovnání přítomného stěsnání [5]. B) Druhou Gianellyho[6] studií bylo klinické zkoumání, zahrnující vyhodnocení výsledků udržení perimetru oblouku pasivním lingválním obloukem během přechodného období u 107 pacientů. Průměrná hodnota stěsnání ve smíšeném chrupu byla v této studii 4,8 mm (+-2,1 mm). Po prořezání prvních stálých premolárů mělo 65 pacientů ze 107 (61 %) dostatečný prostor k vyrovnání řezáků. Dalších 8 pacientů vykázalo ve frontálníoblasti méně než 0,5 mm stěsnání. Zařadíme-li těchto 8 pacientů do skupiny s odpovídajícím prostorem pro vyrovnání stěsnání, vzniká u 73 ze 107 pacientů (tj. 68 %) zachováním perimetru oblouku možnost úpravy stěsnání řezáků[6]. Závěry studie se velmi přibližují údajům, zaznamenaným DeBeatsem a Chiarinim[6], kteří naměřili prostor k řešení stěsnání pomocí lingválního oblouku u 70 % pacientů.také Rebellato[6] zjistil velmi podobné výsledky ve své studii. Podle jeho měření se přibližně 4 mm obvodu oblouku ztrácí během přechodu smíšeného chrupu ke stálému, ale umístění lingválního oblouku zamezí této ztrátě. Až 87 % pacientů s nedostatkem místa ve smíšeném chrupu bude mít po léčbě lingválním obloukem méně než 2 mm stěsnání. Další práce, zabývající se možností využití leeway space pro řešení stěsnání byla publikace Brennana a Gianellyho[7]. Na základě výsledků rozsáhlé studie zjistili, že průměrná hodnota stěsnání řezáků, která může být odstraněna terapií lingválním obloukem, je 4,5 mm(± 2,1 mm). Hodnota leeway space byla 4,44 mm (± 2,05). Lingvální oblouky použité ve studii byly pasivní a udržely obvod oblouku během přechodu ze smíšeného na stálý chrup. Po terapii lingválním obloukem se mohlo odstranit stěsnání u 68 % pacientů s průměrnou velikostí 4,5 mm na začátku ošetření. Tento nález je neuvěřitelně shodný s pozorováními De- Beatse a Chiariniho [7], kde dostatečný prostor pro vyřešení stěsnání řezáků po terapii lingválním obloukem byl zjištěn u 70 % pacientů. Podobně Arnold [7] naznathe early treatment is to maintain leeway space to treat crowding [5, 6]. In his study he deals with the question whether in patients with crowding in mixed dentition the leeway space may offer enough space to level it. A) The first Gianelly study reports about the analysis of 100 casts of patients with mixed dentition to determine the amount of incisors crowding. The crowding was identified in 85 out of 100 patients (Only the situation of the lower dental arch was recorded as it is decisive for the overall treatment stratégy). Crowding must reach 4.4 mm, i.e. leeway space which was measured by Gianelly [5]. When the leeway space was included into the analysis of tooth width - dental arch size, only 23 out of 100 subjects showed inappropriate space for teeth alignment. That means that 77% patients in the sample can háve necessary space for elimination of the crowding by maintaining the perimeter [5]. B) In his second clinical study, Gianelly [6] dealt with the results of maintaining the perimeter by means of passive lingual arch during transition period in 107 patients. The mean value of crowding in the mixed dentition in the study was 4.8 mm (+-2.1 mm). After first permanent premolars erupted, 65 patients out of 107 (61 %) showed sufficient space for levelling of incisors. Another 8 patients showed the crowding less than 0.5 mm in the frontal region. If we pláce those 8 patients to the group of those with adequate space for crowding elimination, there is - in 73 out of 107 patients (68%) - possibility to handle the crowding of incisors by maintaining the perimeter [6]. The study results are very similar to the data given by DeBeatse and Chiarini [6] who found an adequate space for crowding elimination by means of lingual arch in 70% of patients. Rebellato [6] also reports similar results. According to his measurements, about 4 mm of perimeter are lost during the transition from mixed dentition to permanent one; however, the lingual arch placement helps to avoid the loss. As many as 87% of patients with insufficient space in the mixed dentition will háve crowding less than 2 mm after the treatment by means of lingual arch. Brennan and Gianelly [7] were also interested in the use of leeway space for crowding elimination. The results of their extensive study showed that the mean value of incisors crowding which may be eliminated by means of lingual arch was 4.5 mm (± 2.1 mm) and the leeway space was 4.44 mm (± 2.05). Lingual arches ušed were passive and maintained the perimeter during the transition from mixed to permanent dentition. After the therapy with lingual arch, the crowding was eliminated in 68% of patients with the mean value of crowding of 4.5 mm atthe beginning of treatment. This finding is incredibly identical with those of DeBeatse and Chiarini [7] who found sufficient space for crowding elimination after treatment by means of lingual redakce@orthodont-cz.cz

4 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č čoval, že leeway space poskytl prostor pro vyrovnání stěsnání u 72 % jeho vzorku pacientů, s průměrným stěsnáním řezáků 4,5 mm. Stabilita dolních řezáků Jedním z autorů, který se zabýval řešením stěsnání ve smíšeném chrupu lingválním obloukem a následnou stabilitou této léčby v postretenčním období byl Steven A. Dugoni[8]. Záznamy jeho výsledků byly vedeny minimálně 5 let po odstranění retenčního zařízení. Jeho studie uvedla povzbudivé výsledky. Brzké ošetření lingválním obloukem umožnilo ideální vyrovnání řezáků dolní čelisti se stěsnáním 4 mm již v mladém věku - přibližně v 9-ti letech. Pasivní lingvální oblouk byl ponechán dále po dobu prořezání všech stálých zubů. Řezáky byly po krátkou dobu ve stěsnaném postavení před eliminací dočasných molárů a vyrovnány během přítomnosti dolního lingválního oblouku,tedy při zachování leeway space dolní čelisti. Jeho výsledkem je 76 % případů, demonstrujícíklinicky uspokojivé výsledky vyrovnání frontální oblasti dolní čelisti v postretenčním období (min. 5 let). Dugoni[8] se touto studií zařadil k dalším autorům, kteří prokázali užitečnost zachování leeway space při řešení stěsnání vzniklém již ve smíšeném chrupu. Po prořezání prvních premolárů se nedá očekávat spontánnínárůst obvodu oblouku. Naopakseobjevuje jeho snížení vzhledem k meziální migraci prvních molárů nebo lingválnímu pohybu řezáků. Lingvální oblouk, jako pasivní zařízení, umístěný před fyziologickou exfoliací dočasných molárů, může zabránit meziálnímu posunu prvních stálých molárů a tím je původní obvod oblouku zachován a leeway space nám umožní vyrovnat přítomné stěsnání. Podle uvedených studií, umožňuje lingvální oblouk v dolní čelisti v době výměny chrupu vyrovnat stěsnání velikosti 3-5 mm. Stejným postupem je možno vyřešit i stěsnání ve smíšeném chrupu horníčelisti. Tímto aparátem je možno srovnat tato stěsnání na hodnotu nulovou. Současně je možné upravit diskrepanci v šířce horního oblouku na odpovídající šířku podle oblouku dolního.důležité je, že přibližně u 70 % pacientů se stěsnáním ve smíšeném chrupu, jak udává většina autorů, se dá předejít zpravidla extrakčnífázi následné terapie. Cílem této práce bylo zjistit velikost prostoru, který zaujímají dočasnýšpičák a oba dočasné moláry a jejich nástupci ve stálém chrupu v horním a dolním zubním oblouku v naší populaci. Na základě měření pak výsledky porovnat se studiemi zahraničních autorů. Materiál a metodika Materiál tvořilo 72 sádrových modelů - 39 horní a 33 dolní čelisti. Zbylých 6 modelů dolní čelisti (pacient 34-39) bylo pro měření nepoužitelné. Podmínkou zařaarch in 70% of patients. Similarly, Arnold [7] referred the leeway space eliminated the crowding in 72% of his patients with the mean crowding 4.5 mm. Stability of lower incisors Steven A.Dugoni [8] is one of those who dealt with crowding in mixed dentition by means of lingual arch. He was also interested in stability of the postretention period. He recorded the condition for a minimum of 5 years after the retention was removed. His study brought encouraging results. Early treatment with lingual arch made it possible to ideál levelling mandibular incisors after crowding of 4 mm in an early age - at about 9 years. Passive lingual arch was maintained until all permanent teeth erupted. Incisors were crowded for a relatively short time before elimination of deciduous molars and they alignedduring the presence of lingual arch, i.e. the leeway space was maintained in the mandible. The results brought 76% cases demonstrating clinically acceptable results of levelling of frontal teeth of the mandible in postretention period (minimum of 5 year). Dugoni [8] thus became one of the authors who showed the utility of maintaining leeway space in treatment of crowding that occurs early in mixed dentition. We cannot expect the spontaneous increase of the arch perimeter after eruption of first premolars. On the contrary, its decrease due to mesial migration of first molars or because of lingual tipping of incisors can beexpected. Lingual arch, placed before physiological exfoliation of deciduous molars may prevent mesial shift of first permanent molars. Thus the originál arch perimeter is maintained and the leeway space allows us to eliminate the crowding. According to the above mentioned studies the lingual arch enables us to solve crowding of 3-5 mm in the mandible at the time of the changing of dentition. The samé method may solve crowding in mixed dentition in the upper arch. It is possible to level the crowding to zero with this appliance. At the samé time it is also possible to adjust the width of the upper arch according to the width of lower arch. It is important to say that in 70% of patients with crowding in the mixed dentition, according to the most authors, it is possible to avoid extractions. The objective of this work was to determine the extent of space occupied by deciduous canine and both deciduous molars and their successors in permanent dentition in the upper and lower dental arch in our population. The results then will be compared with the studies of foreign authors. Materiál and methods Materiál involved 72 cast models - 39 of upper and 33 of lower dentition. Other 6 models of the lower dentition redakce@orthodont-cz.cz 35

5 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE zení modelů do studie byla přítomnost všech dočasných zubů opěrné zóny bez destrukce korunek kazem nebo výplněmi. První měření jsem provedla na modelech smíšeného chrupu, po prořezání prvních stálých molárů a všech řezáků. Měřila jsem meziodistální rozměr korunek dočasných zubů III, IV, V. Pro druhé měření jsem použila modely stálé dentice stejných pacientů, kde jsem zaznamenala meziodistální šířku korunek stálých zubů. Měření na modelech jsem prováděla sama posuvným měřidlem s přesností na jedno desetinné místo. Měření jsem opakovala po třech týdnech. Meziodistálníšířku korunek jsem měřila kolmo na osu zubů. Výsledky Grafy 1, 2 a 3 ukazují naměřené meziodistální šířky zubů opěrné zóny jednotlivých pacientů v horníčelisti.- Vyznačena je vždy velikost dočasného a stálého zubu. Výsledky téhož měření v dolní čelisti znázorňují grafy 4, 5 a 6. Z grafů 7 a 8 jsou patrné průměrné rozdíly meziodistálních rozměrů dočasného zubu opěrné zóny a jeho stálého nástupce. Nejmenší průměrnou hodnotu jsem naměřila u zubu III v dolníčelisti - 6,6 mm. Největšíšířku měly zuby V v obou čelistech, a to shodně mm. Z grafu 9 je patrný nejvýznamnější rozdíl průměrných hodnot šířek ze všech měřených zubů - (podle předpokladu) u druhého dočasného moláru a druhého premoláru. V horní čelisti to je 2,3 mm, v dolním oblouku to je 2,2 mm. Na druhém místě se jeví rozdíl šířek dočasných a stálých špičáků horní čelisti. Tento rozdíl je 1,4 mm. Grafy 10 a 11 ukazují součet průměrných meziodistálních šířek zubů opěrné zóny a jejich nástupců ve stálém chrupu. Odečtením těchto dvou rozměrů jsem zjistila hodnotu leeway space. V horní čelisti je to jednostranně průměrně 1,2 mm (min. 0 mm a max. 2,3 mm), tj. celkem 2,4 mm. V dolním zubním oblouku je rozdíl jednostranně průměrně 1,9 mm (min. 0 mm a max. 4,6 mm) tj. celkem v oblouku 3,8 mm. Celkově jsem tedy zjistila leeway space pro horní čelist velikosti 2,4 mm a pro dolní čelist 3,8 mm.tabulky 1 a 2 představují přehled naměřených průměrných, minimálních a maximálních hodnot meziodistálních šířek špičáků, dočasných molárů, resp. stálých premolárů v horní a dolníčelisti. Diskuse V roce 1947 Nance[17] zjistil (z materiálů G. V. Blackaz roku 1902) rozdíl prostoru, který zaujímají dočasné zuby opěrné zóny a jejich nástupci ve stálé dentici. Podle studií Blacka [4] činil tento rozdíl 3,4 mm pro dolníčelist. Nance[4] uvádíhodnoty3mmvdolnía 1,5 mm v horní čelisti. Studie opěrné zóny převážné vě- (patient 34-39) were not measurable. The condition for the models to be included in the study was the presence of all deciduous teeth of supporting zone; the crowns had not to be destroyed with caři es or fillings. First measurement was taken in models of mixed dentition, after first permanent molars and all incisors erupted. Mesiodistal size of crowns of deciduous teeth III, IV, Vwasmeasured. The second measurements were doně in models of permanent dentition of the samé patients; mesiodistal width of permanent teeth crowns was recorded. The measurements were made by the author herself, she ušed Boley gauge and the measurement was registered at one decimal position. Measurements were repeated after three weeks. Mesiodistal width of crowns was measured perpendicularly to the tooth axis. Results Figures 1, 2 and 3 show recorded mesiodistal widths of teeth of maxillary supporting zone in individual patients. The sizes of deciduous and permanent teeth in individual patients are always recorded. The samé measurements in lower arch are shown in Figures 4, 5, and 6. In Figures 7 and 8 we can see mean differences in size of deciduous and permanent teeth in supporting zone. The smallest mean size was found in lower canine mm. The biggest size was found in teeth V in both jaws mm. The Figuře 9 shows the largest difference of mean sizes in all the measured teeth - i.e. (as presupposed) the second deciduous molar and second premolar. It is 2.3 mm in the maxilla, 2.2 mm in the mandible. They are followed by maxillary deciduous and permanent canines. The difference is 1.4 mm. Figures 10 and 11 show the sum of mean mesiodistal widths of supporting zone teeth and their permanent successors. When we subtract these two dimensions we can calculate the value of leeway space. It is 1.2 mm (0 mm mm) in upper arch on each side, so 2.4 mm in the maxilla and 1.9 mm (0 mm mm) in lower arch on each side, so 3.8 mm in the whole lower dental arch. The measured leeway space in the sample was: 2.4 mm in the maxilla, 3.8 mm in the mandible. Tables 1 and 2 give the survey of measured mean, minimum and maximum values of mesiodistal widths of canines, deciduous molars, and permanent premolars in both the maxilla and the mandible. Discussion In 1947 Nance [7] found out (in materials of G. V. Black, 1902) the difference in space occupied by deciduous teeth of supporting zone and their permanent successors. According to studies of Black [4] the difference was 3.4 mm in the mandible. Nance [4] states values of 3 mm in the mandible and 1.5 mm in the maxilla. Most authors focused on supporting zone in the man redakce@orthodont-cz.cz

6 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č tšiny autorů se týkaly dolní čelisti, neboť ta je určující pro celkovou strategii léčby v obou čelistech. Podle McNamary [3] lze získat 5 mm v dolní a 4 mm v horní čelisti, když stálé špičáky a premoláry nahradí jejich dočasné předchůdce. Uvedené McNamarovy hodnoty leeway space jsou největší ze studií, zabývající se touto tématikou. Moyers a spol. [7] naměřili pro dolní čelist velikost 4,8 mm. Ve studiích Dugoniho [8] a Rebellata [6] má leeway space v dolní čelisti hodnotu 4 mm. U Gianellyho [7] je to 4,4 mm. Dalším autorem, zabývající se touto problematikou byl Moorrees [8]. Jeho výsledky se velmi přibližují hodnotám G. V. Blacka. Uvádí 3,6 mm pro dolní čelist. Velikost prostoru, který vzniká při výměně opěrné zóny dočasného chrupu, měřená v mém souboru modelů chrupu v horní čelisti, byla v průměru 1,2 mm jednostranně. V dolníčelisti to bylo 1,9 mm, počítáno také jednostranně. Celkově jsem ve svém vzorku zjistila leeway space pro horní čelist velikosti 2,4 mm a pro dolní čelist 3,8 mm. Mé výsledky se tedy přibližují hodnotám naměřených ve studiích Moorreese, Dugoniho a Rebellata. Závěr Na základě naměřených hodnot a porovnáním se studiemi, které se touto problematikou zabývaly, odpovídá podle McNamarova[3] dělení, velikost leeway space hodnotě tzv. hraničního stěsnánífrontálního segmentu. Udržením tohoto prostoru během druhé fáze výměny chrupu u pacientů s artikulací v I. Angleově třídě, pomocí lingválních oblouků se nabízí možnost vyrovnat hraniční stěsnání frontálního úseku chrupu a předejít tak další, zpravidla extrakční, fázi ortodontické léčby. dible as it is decisive for the overall treatment stratégy in both jaws. McNamara [3] said it is possible to get 5 mm in mandible and 4 mm in the maxilla if permanent canines and premolars succeed their deciduous predecessors. McNamara's values for leeway space are the biggest from all the studies dealt with the problém. Moyers et al [7] measured the size of 4.8 mm in the mandible. Dugoni [8] and Rebellat [6] report leeway space in the mandible of 4 mm; Gianelli [7] gives 4.4 mm. Another research was carried out by Moorrees [8]. His results are similar to those obtained by G. V. Black - he states 3.6 mm in the mandible. The space originating due to the replacement of supporting zone of deciduous teeth, measured within our set of cast models, was on average 1.2 mm in the maxilla, unilaterally. In the mandible the value was 1.9 mm unilaterally. The overall results of the measured leeway space in the sample were: 2.4 mm in the maxilla, 3.8 mm in the mandible. Thus, the results of our presented work are similar to those cited by Moorrees, Dugoni and Rebellat. Conclusion According to the values measured and according to the studies dealing with the problém, the leeway space corresponds - according to McNamara's classification [3] - to the value of the so-called borderline frontal crowding.thereis possible to treat the borderlinefrontal crowding by means of maintaining leeway space with the lingual arch during the transition from mixed to permanent dentition in patients with Angle Class I. Thus, it is also possible to avoid another phase of the orthodontic treatment, usually involving extraction Graf 1: Meziodistální šířka zubů III a3 v horní čelisti Figuře 1: Mesiodistal width of maxillary teeth III and Graf 2: Meziodistální šířka zubů IVa 4 v horní čelisti Figuře 2: Mesiodistal width of maxillary teeth IV and redakce@orthodont-cz.cz 37

7 ročník 13 č Odborná práce ORTODONCIE 10, Graf 3: Meziodistální šířka zubů V a 5 v horní čelisti Figuře 3: Mesiodistal width of maxillary teeth V and Graf 4: Meziodistální šířka zubů III a 3 v dolní čelisti Figuře 4: Mesiodistal width of mandibularteeth III and Graf 5: Meziodistální šířka zubů IV a 4 v dolní čelisti Figuře 5: Mesiodistal width of mandibularteeth IV and Graf 6: Meziodistální šířka zubů V a 5 v dolní čelisti Figuře 6: Mesiodistal width of mandibular teeth V and 5 mm mm 10 9,5 9 9,5-9 8,5 8, ,8 7,9 7, , ,7 6,5 RR - IV IV Graf 7: Průměrné hodnoty meziodistálních šířek zubů -horní čelist Figuře 7: Mean values of mesiodistal width of teeth - maxilla Graf 8: Průměrné hodnoty meziodistální šířek zubů -dolní čelist Figuře 8: Mean values of mesiodistal width of teeth - mandible redakce@orthodont-cz.cz

8 ORTODONCIE Odborná práce ročník 13 č mm 13 HČ DČ V 5 V Graf 9: Průměrné hodnoty meziodistálních šířek zubů Figuře 9: Mean values of mesiodistal width of teeth 26 25, , , , ,5 J 24,4 23,2 + IV + V Graf 10: Součet průměrných šířek zubů vhorníčelisti Qednostranně) Figuře 10: Sum of mean sizes of maxillary teeth (unilateral) Tabulka 1: Naměřené hodnoty meziodistálních sirek korunek zubů horní čelisti Table 1: Measured sizes of teeth in the upper jaw dočasný/stálý chrup mixed/permanent dentition špičák/canine 1. molár/1. premolar 2. molár/2. premolar průměr/mean 6,8 7,9 7,6 maximum 7,6 8,4 10,2 8,6 minimum 6,4 7,0 8,6 7,1 7,2 6, , , , , ,5 24 = I 22,1 I + IV + V Tabulka 2: Naměřené hodnoty meziodistálních šířek korunek zubů dolní čelisti Table 2: Measured sizes of teeth in the lower jaw dočasný/stálý chrup mixed/permanent dentition špičák/canine 1. molár/1. premolar 2. molár/2. premolar průměr/mean 6,6 7,7 7,2 maximum 7,2 8,6 10,6 8,0 8,1 8,4 minimum 5,6 6,6 6,2 7,0 7,0 Graf 11: Součet průměrných šířek zubů v dolníčelisti Qednostranně) Figuře 11: Sum of mean sizes of mandibular teeth (unilateral) Literatura/References 1. Gianelly, A. A. : Crowding: timing of treatment. Angle Orthodont. 1994, 64, č. 6, s Kamínek, M., Štětková, M. : Ortodoncie I, UP Olomouc 2001; McNamara, J. A.: Early intervention in the transverse dimension : Is it worth the effort? Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2002,121, č. 6, s Little, R.M., Riedel, R.A., Stein, A.: Mandibular arch length increaseduring the mixed dentition: Postretention evaluation of stability and relapse. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 1990, 97, č. 5, s Gianelly, A. A. : Crowding: timing of treatment. Angle Orthodont. 1994, 64, č. 6, s Gianelly, A. A.: Treatment of crowding in the mixed dentition. Amer. J. Orthodont. dentofacial. Orthop. 2002,121, č. 6, s Brennan, M. M.,Gianelly, A. A.: The use of the lingual arch in the mixed dentition to resolve incisor crowding. Amer. J. Orthodont. dentofacial Orthop. 2000,117, č. 1, s Dugoni, S. A., Lee, J. S., Varela, J., Dugoni, A. A.: Early mixed dentition treatment: postretention evaluation of stability and relapse. Angle Orthodont. 1995, 65, č. 5, s MUDr. Hana Brhelová Stomatologická klinika FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno redakce@orthodont-cz.cz 39