Změny v utváření patra a zubního oblouku při ortodontické léčbě Changes in shape of palatě and dental arch during orthodontic treatment

Transkript

1 Změny v utváření patra a zubního oblouku při ortodontické léčbě Changes in shape of palatě and dental arch during orthodontic treatment MUDr. Magdalena Koťová, Ph.D. Ortodontické oddělení Stomatologické kliniky 3. LF UK FNKV Praha Orthodontic Department, Clinic of Dental Medicine ofthe 3rd Medical Faculty ofthe Charles University in Prague Souhrn Studie se zabývá detekcí a hodnocením změn, k nimž dochází po ukončení vývoje chrupu na horním zubním oblouku a na patře. Jako modelová situace byla analyzována ortodonticky indikovaná neextrakční terapie nedostatku místa v horním zubním oblouku po ukončení vývoje dentice. K hodnocení patrového reliéfu byla použita metoda profilometrie, která se v ortodontické diagnostice u nás zatím nepoužívá. Vedle předpokládaného rozvinutí a zvětšení horního zubního oblouku jsme nalezli v klenbě patra i změny reliéfu svědčící o pozitivní reakci na expanzní terapii. (Ortodoncie 2004,13, č. 4, s. 4CM6) Abstract The changes ofupper dental arch and palatě during treatment after finished development ofthe dentition are studied and evaluated. The non-extraction orthodontic treatment of the lack of space in the upper dental arch was adopted as the model situation and became the subject of our analysis. To assess the profile of the palatě the method of profilometry was chosen. This method is not commonly ušed in orthodontic diagnostics in our country yet. Besides the expected upper dental arch expansion and widening, the changes in the profile of the hard palatě were also encountered. These changes are the evidence ofa positive response to the expansion therapy. (Ortodoncie 2004, 13, No. 4, p ) Klíčová slova: patrová klenba, ortodontické změny, profilometrie Keywords: palatal vault, orthodontic changes, profilometry Úvod Nedostatek místa v horním zubním oblouku je ortodontickou anomálií postihující v různé míře více než 90% populace. Je-li výrazný a manifestuje-li se především v horním frontálním úseku chrupu, je problémem, který do ortodontických ordinací přivádí asi nejvíce pacientů nejrůznějšího věku. Jejich požadavky jsou především estetické, ale uvedená anomálie má řadu nepříznivých souvislostí s onemocněním parodontu a jeho progresí, s úrovní hygieny dutiny ústní a v této souvislosti i s kazivostí a možnostmi sanace chrupu. Nepříznivé okluzní poměry, které se vytvoří v důsledku stěsnání, rovněž znemožňují kva- Introduction The lack of space in the upper dental arch is an orthodontic anomaly affecting more than 90% of the population. If the lack is significant and manifests itself especially in the upper frontal segment of the dentition, then it is the problém bringing to orthodontic practices probably the majority of patients of different age. The problém has not only aesthetic consequences; it can bring about a some negative effects with regard to diseases of periodontium and their advancement, to the level of oral hygieně, and therefore also to the occurrence of caries and maintenance of the dentition. Unfavourable conditions ofthe occlusiondue to crowding makeagood qua redakce@orthodont-cz.cz

2 ORTODONCIE Odborná práce č litní protetickou rekonstrukci chrupu. Návrh ortodontického řešení je dvojí, expanze nebo extrakce. U pacientů, kde je stěsnání pouze v horním zubním oblouku a dolní čelist je po stránce dentoalveolárníi skeletální bez patologického nálezu, bývá často rozhodování o řešení stěsnání v horním zubořadí svízelné. Aby byl výsledek léčby stabilní a vyvážený, je obvykle třeba kompenzačně extrahovat i ve zdravé" dolníčelisti. Po ukončenívývoje chrupu navíc při ortodontické expanzi bez speciálních palatinálních zařízení nepředpokládáme žádné jiné změny na horní čelisti než změny postavení zubů spojené s remodelací alveolárního výběžku. Klinická zkušenost s případy úspěšné expanzní terapie nás však vede k předpokladu, že i po ukončení vývoje a růstu dentice lze pozorovat příznivé změny v oblasti klenby patrové. Technickým problémem ovšem až donedávna byla jejich přesná detekce a objektivní vyhodnocení a navíc, pokud možno pro pacienta neinvazivními metodami. Různé postupy řezání modelů se v této souvislosti ukázaly jako nepřesné a zavádějící. Proto jsme uvítali možnost hodnotit změny na patře pomocí profilometrie, optické metody digitálně zpracovávající změny reliéfu patra po jeho osvícení strukturovaným světlem (obr. 2). Materiál a metodika Změny transverzálních rozměrů zubních oblouků a reliéfu patra po indikované expanzníterapii stěsnání jsme sledovali u souboru 21 pacientů s ukončeným vývojem dentice (8 chlapců průměrného věku 15,8 roku a 13 dívek průměrného věku 18,2 roku). Kritériem ukončenívývoje dentice byla erupce a ukončený vývoj druhých stálých molárů. Dominující nepravidelností byl nedostatek místa v horním zubním oblouku při dentální a skeletální I. třídě. Dolní zubní oblouk byl bez známek stěsnání. Pacienti nebyli v minulosti ortodonticky léčeni. První ortodontická intervence byla realizována až na Stomatologické klinice 3. LF UK v Praze v uvedeném věku pacientů v letech Doba ortodontické léčby se pohybovala v rozmezí měsíců.všichni byli léčeni fixním ortodontickým přístrojem metodou straight-wire" a nebyla použita žádná extraorální ani transpalatinální pomocná zařízení. Všechna měřenívčetně profilometrie jsme prováděli na modelech chrupu před zahájením a tři měsíce po ukončení aktivní ortodontické léčby a sejmutí fixního přístroje. Měření transverzálních rozměrů horního zubního oblouku bylo prováděno v místě horních stálých špičáků, prvních a druhých premolárů a prvních molárů. Referenční body u špičáků byly hroty a střed krčkové vestibulární plochy na úrovni gingivy, u premolárů střed meziodistální okluznífisury a střed krčkové velity prosthetic reconstruction of the dentition virtually impossible. There are two possible solutions - expansion and extraction. In patients where the crowding appears only in maxilla and the mandible is normál both from the dentoalveolar and skeletal viewpoint, the decision how to managethe crowding isoften difficult. To achieveastableand balanced result of the therapy it isusually necessary to employ compensation by means of extraction also in the healthy" mandible. Afterthe finished development of the dentition, the orthodontic expansion without speciál palatal appliances results only in the changed alignment of maxillary teeth and in the remodelling of the alveolar process. However, clinical experience with successful expansion therapiesallows us to supposethatafterthefinished growth and development of the dentition favourable changes may be seen also in the palatal area. Nevertheless, the accurate identification and objective evaluation ušed to be a technical problém. The non-invasive methods, more comfortable for the patients, are to be preferred. Different methods of dental casts cutting proved to be inaccurate and misleading. Therefore, we were glad to be able to evaluate the changes in the palatě by means of profilometry, i.e. optical non-contact method digitally processing the changes in the palatal profile afterthe palatě is illuminated with structured light (Fig. 2). Materiál and method The changes in transversal dimensions of dental arches and of the palatal profile afterthe indicated expansion therapy were followed in 21 patients with finished development of the dentition (8 boys of mean age = 15.8 years, 13 girls of mean age = 18.2 years). Eruption and finished development of second permanent molars were taken as the criterion of the finished development of the dentition. The lack of space in the upper dental arch in normál occlusion (both from dental and skeletal point of view) was the prevailing type of the defect. The lower dental arch showed no crowding. The patients did not undergo orthodontic treatment before. The first orthodontic intervention took pláce at the Clinic of Dental Medicine of the 3rd Medical Faculty, Charles University in Prague in the patients mentioned between The therapy took between months. AI I the patients were treated with fixed orthodontic straight-wire" appliance, no extraoralortranspalatinalsupportive appliances were ušed. All measurements including profilometry were performed in dental casts prior the therapy and three months afterthe finished active orthodontic therapy and after the removal of the fixed appliance. Measurements of transversal dimensions in the upper dental arch were taken at the pláce of permanent maxillary canines, first and second premolars and first molars. Reference points in canines were theirtips and the middle redakce@orthodont-cz.cz 41

3 stibulární plochy na úrovni gingiválního okraje, u molárů střed meziálního křížení okluzních fisur a rovněž střed krčkové vestibulární plochy u gingiválního okraje. V průběhu horního zubního oblouku jsme měřili rozdíl mezi kapacitou vrcholu alveolárního výběžku a mezi součtem šířek zubů vyjádřeným jako dentální diskrepance. Všechna měření byla prováděna autorkou na modelech ortodontickým posuvným měřítkem, profilometrické hodnocení na speciální aparatuře a statistické zpracování provedl MUDr. P. Trefný, Ph.D., Výzkumný ústav stomatologický Praha. Optická profilometrie založená na Fourierově transformaci zpracovává digitalizované snímky patrového reliéfu osvětleného strukturovaným světlem. Na model patra je přes skleněnou destičku s vyleptanými rovnoběžnými pruhy směřováno světlo, které na povrchu modelu vytvoří obraz různě deformovaných pruhů. Změny reliéfu patra se projeví změnou deformace původně rovnoběžných pruhů, kterou lze po stanovení referenční roviny a sítě souřadnic objektivně registrovat a vyhodnotit (obr. 1). Na základě zadání bodů 1 (přední kontura papilla incisiva), bodu 4 (bod gingiválně u max. konvexity meziopalatinálního hrbolku 6+) a bodu 5 (analog bodu 4 na zubu +6) byla zadána měřícímu programu střední čára a pozice transverzálních řezů patrem. Středníčára prochází bodem 1 a bodem P, který je ve středu spojnice bodů 4 a 5. Referenční rovina pátraje tvořena body 1,2 (nejdistálnější bod na úrovni gingivy v nejvyklenutějším místě na distopalatinálním hrbolku 6+) a bodem 3 (analog bodu 2 na zubu +6). Na patře jsme pomocí profilometrie hodnotili jeho šířku, výšku, plochu, délku a sklon palatinálních svahů alveolárních výběžků. Výsledky 1. Dentální diskrepance horního zubního oblouku před zahájením neextrakční léčby stěsnání U všech 21 pacientů byla kapacita alveolárního výběžku menší než součet šířek zubů. 16 pacientů... diskrepance: 4 a více mm 4 pacienti... diskrepance: 3 mm 1 pacient... diskrepance: 2 mm. 2. Transverzální rozměry horního zubního oblouku po léčbě stěsnání 3+3 krčky zvětšení... 47,60% souboru (1,5-2,5 mm) hroty zvětšení... 38,00% (0,5-3,0 mm) 4+4 krčky zvětšení... 66,64% (0,5-4,0 mm) fisury zvětšení... 71,40% (1,5-4,0 mm) 5+5 krčky zvětšení... 80,96% (0,5-3,0 mm) fisury zvětšení... 90,48% (0,5-6,0 mm) 6+6 krčky zvětšení... 85,72% (0,5-4,0 mm) fisury zvětšení... 52,36% (0,5-3,0 mm) of the neck vestibular surface at the level of gingiva; in premolars - the middle of mesiodistal occiusal fissure and the middle of the neck vestibular surface at the level gingive margin; in molars - the middle of mesial crossings of occiusal fissures and the middle of the neck vestibular surface next to the gingival margin. In the upper dental arch we measured the difference between the capacity of the crest of the alveolar process and the sum of widths of teeth expressed as dental discrepancy. All measurements were performed by the author in dental casts by means of an orthodontic Boley gauge; profilometrie evaluation was performed by means of speciál equipment; statistical data were processed by MUDr. P.Trefný, Ph.D. at VUS Prague. Optical profilometry based on Fouriere's transformation processes digitalized scans of the palatal profile illuminated with structured light. The light is directed - through the lamella made of glass with etched parallel strips - to the model of the hard palatě. The light creates various deformed strips on the model surface. The changes in the palatal profile are manifested by means of the changes in deformations of the originally parallel strips. The changes may be objectively registered and evaluated afterthe reference level and coordinate grid are defined (Fig. 1). There were entered Point 1 (frontal contour of papilla incisiva), Point 4 (point oriented gingivally in the maximum convexity of mesiopalatal cusp 6+), and Point 6 (analogy to Point 4 in the tooth +6). Then there was entered the midline and the position of transversal euts through the palatě. The midline passes through Point 1 and Point P which is in the middle of the line connecting points 4 and 5. The reference level of the palatě is defined by points 1,2 (the maximum distal point at the level of gingiva in the maximum curve at the distopalatal cusp 6+) and Point 3 (analogy to Point 2 on the tooth +6). In the palatě we evaluated - by means of profilometry - its width, height, surface, length and palatal inclination of the alveolar process. Results 1. Dental diserepaney of the upper dental arch prior to non-extraction treatment of crowding In all the 21 patients the capacity of alveolar process was smaller than the sum of widths of teeth. 16 patients... diserepaney: 4 mm and more 4 patients... diserepaney: 3 mm 1 patient... diserepaney: 2 mm 2. Transversal dimensions of the upper dental arch after treatment of crowding 3+3 neeks - inerease % of the sample ( mm) cusps - inerease % ( mm) 4+4 neeks - inerease % ( mm) fissures - inerease % ( mm) 5+5 neeks - inerease % ( mm) fissures - inerease % ( mm) redakce@orthodont-cz.cz

4 ORTODONCIE Odborná práce č Profilometrie Výška patra Ke snížení výšky patra po léčbě došlo u 42,88% souboru a to ve více než polovině sledovaných profilů, nejde ale o změny statisticky významné. Šířka patra Ke zvětšení šířky patra po léčbě došlo u 71,40% souboru, z toho u třetiny tohoto souboru ve všech profilech. Statisticky významné přírůstky byly zjištěny v 5. a 6. profilu u dívek (p < 0,05), u chlapců se změna šířky v profilech číslo 5, 6 a 7 blížila hladině statistické významnosti. Plocha patra, délka patra Změny velikosti plochy ani délky patra po léčbě nebyly statisticky významné. Úhel sklonu palatinálního svahu alveolárního výběžku U dívek došlo po léčbě k rozevření" patra v 5. profilu v rozmezí hodnot blížících se statistické významnosti, u chlapců bylo v profilech č. 5a6 rozevření patra statisticky významné (p < 0,05). Pro zajímavost jsme šetřenídoplnili rovněž o profilometrické porovnání pater jedinců s eugnátním chrupem s jedinci našeho souboru se stěsnáním. Zjistili jsme, že u všech probandů souboru se stěsnáním bylo patro v celém rozsahu prokazatelně užší. Možnosti grafického znázornění profilometricky vyhodnocených variant změn šířky patra po ortodontické léčbě u tří vybraných pacientů sledovaného souboru jsou uvedeny na obr. 3, obr. 4 a obr. 5. Podrobné výsledky jsou uvedeny v dizertační práci Koťová, M.: Změny v utváření patra a zubního oblouku po ortodontické léčbě LFUP Olomouc 2003 v 30 tabulkách a 62 grafech. Zde byl uveden pouze stručný souhrn zajímavých zjištění. Diskuse Pokud budeme zvažovat možnosti transverzálního zvětšení horní čelisti, je třeba respektovat věkové rozmezí prokazatelných růstových změn a předpokládanou dobu jejich ukončení a dále vyčerpání všech aktivit patrového švu. Transverzální rozměry horní čelisti a patra jsou ve vývoji jedince poměrně brzy stabilizovány. Podstatná část růstu maxily do šířky proběhne podle některých autorů dokonce už do pěti let [6]. Šířkové parametry jsou do značné míry determinovány šířkou báze lební, která je z větší části strukturována v důsledku intenzivního prenatálního vývoje mozku. Rovněž Bjórk na základě výsledků implantologických růstových studií upozorňuje, že po desátém roce věku dítěte prakticky žádný transverzální přírůstek očekávat nemůžeme a vidí v této skutečnosti rovněž příčinu častých recidiv po expanzní terapii. Stóckli naopak slabý transverzální 6+6 necks - increase % ( mm) fissures - increase % ( mm) 3. Profilometry Height of the palatě The height of the palatě lowered due to the therapy in 42.88% of thesample, in morethan a half of profiles examined. However,thechangeswerenotstatisticallysignificant. Widthof the palatě The width of the palatě enlarged due to the therapy in 71.40% of thesample, in onethird of thesample in all profiles. Statisticallysignificantgainswerefound inthe 5th and 6th profile in girls (p < 0.05); in boys the changes in width of profiles 5,6 and 7 were doseto the level of statistical significance. Surface of the palatě, length of the palatě These changes were not statistically significant. Palatal inclination of the alveolar process In girls the palatě widened" due to the therapy in the 5th profile, the values were close to statistical significance; in boys the widening of the palatě in profiles 5 and 6 was statistically significant (p < 0.05). We also added profilometrie comparison of palates in individuals with the eugnathic dentition and our sample of patients with crowding. We found out that in all patients with crowding the palatě was narrower. Graphic representations of profilometrie evaluation of changes in the width of palatě after orthodontic therapy in three selected patients of the sample are given in figures 3, 4 and 5. Detailed results are given in the thesis of Koťová, M.: Změny v utváření patra a zubního oblouku po ortodontické léčbě. LFUP Olomouc 2003, in 30 tables and 62 charts. Here we gave only a brief survey of the interesting findings. Discussion In considering transversal expansion of the maxilla it is necessary to také into account the age interval of provable growth changes as well as the expected time of their completion and the end of all activities of the palatal suture. Transversal dimensions of the maxilla and the palatě are relatively early stabilized during the development of an individual. Substantial maxillary growth in width is said to be finished at five years of age [6]. Width parameters are muchdetermined by the widthof the eranial base. The eranial base is mostly structured as the consequence of an intensive prenatal development of the brain. Bjórk on the basis of the results of growth research with implants, points out that after the age of ten we practically cannot expect any transversal gain. He states it is the cause of frequent relapses following expansion therapy. On the contrary, Stóckli [5] found a little transversal gain till the age of 14. Patients in our sample were older, therefore there was virtually no possibility of residual growth. No matter which redakce@orthodont-cz.cz 43

5 přírůstek nachází do 14 let [5]. Pacienti našeho souboru byli starší, což snižuje dále pravděpodobnost výskytu možného zbytkového růstu. Ať už se přikloníme k té či oné teorii, klinicky prokazovaná a opakovaně uváděná existence určitého transverzálního zvětšení nejen horního zubního oblouku, ale i části patra, což jsme prokázali profilometricky, může být argumentem pro ortodontickou snahu vyprovokování dodatečné aktivity patrového švu ortodontickým přístrojem. Patrovým švem se podrobně zabývala Melsenová [4]. Na švu rozlišuje tři vývojová stádia a postupný vývoj interdigitací, které znamenají praktické ukončení růstu. Připouští ale určité reakce švu na expanzníterapii. Stejně tak Person a Thilanderová v histologické studii osifikace patrového švu prokazujívětšíobliteraci v meziální a distální části, uprostřed nikoliv. Tam by bylo možné tudíž indukovat určitou pozitivní růstovou odpověď švu i v době, kdy čelist už neroste. Tato oblast zhruba odpovídá 5. a 6. profilu, kde jsme rovněž profilometricky detekovali nejvíce statisticky významných transverzálních přírůstků. Charakter změn patra našeho souboru ve smyslu rozevírání a snižování se zdá být také v souladu s V- typem růstu patra, který uvádí Enlow [2]. Zatímco změny v zubním oblouku jsou diagnostikovatelné snadno, je zjišťovánízměn v oblasti klenby patra, resp. patrového švu nepoměrně složitější. Námi použitá neinvazivnímetoda profilometrie se jeví projejich detekci jako velmi dobrá. S její pomocí zjištěné skutečnosti lze využít pro zvažování variant léčebného plánu u pacientů s nedostatkem místa v horním zubním oblouku. Návrh neextrakčníterapie v sobě často skrývá riziko nevhodné sagitální expanze. Je třeba se tomuto řešení vyhnout a využít omezených, ale v horním oblouku prokázaných transverzálních možností expanze. Diferenciální diagnostika nedostatku místa v zubních obloucích a návrhy léčby by s touto skutečností měly počítat. Závěr Cílem studie byla detekce a hodnocenízměn po neextrakční terapii nedostatku místa v horním zubním oblouku. Kromě zvětšení transverzálních parametrů zubních oblouků jsme po ukončení vývoje dentice prokázali i změny, resp. přírůstky, v klenbě patra, které lze považovat za ortodonticky navozené. Tato skutečnost by mohla poněkud modifikovat často velice striktně zamítavý postoj k neextrakčním řešením. Pro detekci změn použitá profilometrická analýza umožňuje nový diagnostický pohled na problematiku změn vyvolaných ortodontickou léčbou na patře. Lze ji kdykoliv během léčby zopakovat a výsledek použít k ověření efektu terapie a k upřesnění dalších postupů. Považuji tuto metodu v ortodoncii za jeden z vhodných nástrojů supervize klinické zkušenosti. theory we prefer, clinically proved and repeatedly given existence of a certain transversal enlargement not only in the upper dental arch but also in the palatě (which was proved by profilometry) may serve as the argument infavourof the orthodontic attempts to induce additional activities in the palatal suture by means of orthodontic appliance. Melsen [4] dealt with the palatal suture in detail. She distinguished three developmental stages of the suture and gradual development of interdigitations which, in fact, mean the end of growth. However, she admits some response of the suture to expansion therapy. Person and Thilander, in their histological study of the palatal suture ossification, proved biggerobliteration in mesial and distal parts, not in the middle. Therefore, it seems possible to induce there some positive growth response of the suture at the time when the growth of the maxilla is already finished. The area discussed corresponds approximately to the 5th and 6th profile where we - by means of profilometry - found most statistically significant transversal gains. The characterof the palatal changes in our sample - as regards expansion and lowering - seems to correspond to the V-type growth of the palatě described by Enlow [2]. Whereas the changes in dental arch are easily diagnosed, to detect the changes in the area of the palatal vault or suture, respectively, is much more difficult. The non-invasive method of profilometry that we ušed, appears to be very suitable for the detection of changes. The facts summarized by means of profilometry may help to decide about the treatment pian in patients with crowding in upper dental arch. Non-extraction therapy bears often the risk of inappropriate sagittal expansion. We háve to avoid that way. The limited but well-documented transversal expansion in upper arch can be ušed. Differential diagnostics of the lack of space in dental arches should také the above mentioned possibility into consideration. Conclusion The aim of the study was to indicate and evaluate the changes during non-extraction therapy of the crowding in the upper dental arch. Besides the enlargement of transversal parameters of dental arches we documented also changes, or gains, in the palatal vault afterfinished development ofthedentition. These changes may be considered as orthodontically induced. The fact could somewhat modify the very strict negation of non-extraction methods of treatment. To identify the changes, we ušed profilometrie analysis. The analysis allows the new diagnostic view on the changes of the palatě during orthodontic treatment. The analysis may be repeated any time during treatment and the results may be ušed to assess the effect of therapy and to specify or modify the following procedures. I consider this method as one of the suitable instruments of supervision in orthodontics redakce@orthodont-cz.cz

6 ORTODONCIE Odborná práce č Obr. 1: Síť souřadnic a referenční body profilometricke analýzy (body 1,2,3 = referenční rovina, body 1,4,5 = zadání pozice transverzálních řezů, body 1, P = střední čára patra, body 1-10 na střední čáře = transverzální profily patra). Fig. 1: Coordinates and points in profilometric analysis (points 1,2,3 = midsagittal plane, points 1,4,5 = location of transversal planeš, points 1, P = middle palatal line, points 1-10 on the midline = location of transversal profiles). Obr. 2: Rovná plocha (a) a reliéf patra (b) osvícený strukturovaným světlem Fig. 2: Fiat surface (a) and the palatě profile (b) illuminated with structured light. redakce@orthodont-cz.cz 45

7 v" i r- ^Q t >= c ji-'' i ^ ^ Obr. 3: Grafické znázorněnízměn šířky patra. U tohoto pacienta se patro rovnoměrně rozšířilo od úrovně 3. profilu distálně, nejvíce se rozšířilo mezi 5. a 7. profilem. (Osa x = transverzální řezy patrem, tj. profily 1-10; osay = šířka patrav mm). Fig. 3: Changes in width of the palatě. In this patient the palatě widens eveniy from the 3rd level profile distally; the greatest widening is seen between the 5th and 7th profile (axis x = transversal profiles, i.e. profiles 1-10; axisy = width of the palatě in mm). P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 O - stav před terapií; before treatment - stav po terapii; after treatment 35 E oá 25 Q. S 20 Xfí P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 Obr. 4: Grafické znázorněnízměn šířky patra. Ortodontickou terapií bylo dosaženo rozšíření patra výrazně anteriorně mezi profily 1-5, distálně bylo rozšíření menší. (Osa x = transverzální řezy patrem, tj. profily 1-10; osa y = šířka patra v mm). Fig. 4: Changes in width of the palatě. The orthodontic treatment made the palatě definitely broader between 1st and 5th profile in frontal part, the expansion was smaller in distal region (axis x = transversal profiles, i.e. profiles 1-10; axis y = width of the palatě in mm). O - stav před terapií; before treatment - stav po terapii; after treatment E 30 I xo 15 /A, -4 r Obr. 5: Grafické znázorněnízměn patra. Ortodontickou terapiídošlo v anteriomí části patra k zúžení, od 5. do 8. profilu k rozšíření patra. (Osax = transverzální řezy patrem, tj. profily 1-10; osay = šířka patra v mm). Fig. 5: Changes in width of the palatě. The orthodontic treatment tapered the palatě in frontal part, the palatě widened between 5th and 8th profile (axis x = transversal profiles, i.e. profiles 1-10; axis y = width of the palatě in mm). 10 P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 O - stav před terapií; before treatment - stav po terapii; after treatment Literatura/References 1. Baccetti, T.; Franchi, L: Rychlá expanze maxily, historický vývoj a biologické základy. Ortodoncie, 1997, 6, č.2, s Enlow, D. H.: Handbook of Facial Growth. 2.ed. Philadelphia: W. B. Saunders Kótová, M. Změny v utváření patra a zubního oblouku po ortodontické léčbě. Dizertační práce, LF UP Olomouc Melsen, B.; Melsen, F.: The postnatal development of the palatomaxillary region studied on human autopsy materiál. Amer. J. Orthodont. 1982,82, č. 4. s Stóckli, P. W. et al.: Zahnmedizin bei Kindern und Jugendlichen. Stuttgart: Thieme, Šmahel, Z.: Principy, teorie a metody auxologie. Praha: Univerzita Karlova Karolinum, Trefný, P.; Šmahel, Z.; Formánek, P.; Múllerová, Ž.; Vítova, L: Optical non-contact 3D profilometry of palatě in subjects with cleft lip and/or palatě. Acta chir. Plast. 2001, 43, č. 4, s MUDr.Magdalena Koťová, Ph.D. Ortodontické odd. Stom.kliniky FNKV Šrobárova 50, Praha redakce@orthodont-cz.cz