Ztráta kotvenípři extrakční ortodontické terapii Anchorage loss in orthodontic extraction treatment

Transkript

1 č Odborná práce ORTODONCIE Ztráta kotvenípři extrakční ortodontické terapii Anchorage loss in orthodontic extraction treatment * MUDr. Markéta Halířová, * doc. MUDr. Miloš Spidlen Ph.D., * prof. MUDr. Milan Kamínek DrSc, ** Mgr. Kateřina Langová * Ortodontické oddělení Kliniky zubního lékařství, ** katedra lékařské biofyziky, LF UP Olomouc * Orthodontic Department of Clinic of Dental Medicine, ** Department of Medical Biophysics, Medical Faculty of Palacky University, Olomouc Souhrn Cílem práce bylo změřit neplánovaný meziálníposun prvních stálých molárů (ztrátu kotvení) a změnu osového avení horních a dolních řezáků při extrakční ortodontické terapii. V souboru 55 pacientů, z nichž 28 bylo léčeno s extrakcemi dvou horních molárů a 27 pacientů bylo léčeno extrakcemi čtyřmolárů, dvou v horní a dvou v dolní čelisti, došlo k neplánovanému meziálnímu posunu molárů. Změna osového avení řezáků byla významná jen u souboru pacientů s extrakcemičtyřmolárů. Interincizální úhel se zvětšilo 11,18, apexhorního středního řezáku se u téhož souboru posunul vestibulárně o 1,02 mm, vztaženo k linii NB. U souboru s extrakcemi dvou horních molárů nebyly změny osového avení řezáků statisticky významné. U 8 z 28 pacientů bez extrakcí v dolním oblouku byly dolní řezáky vykloněny více než 2 mm ventrálně (Ortodoncie 2006,15, č. 5, s ). Abstract The aim of the sented work was to measure the involuntary mesial movement of first permanent molars (i.e. anchorage loss) as well as the change in axial position of upper and lower incisors in orthodontic extraction therapy. The sample comprised 55 patients; 28 patients were treated with extraction of two uppermolars, 27 patients were treated with extraction of four molars - two in the maxilla and two in the mandible. There was undesirable mesial movement of molars. The change in axial position of incisors was significant only in the sample of patients with extraction of four molars. Interincisal angle increased by 11.18, apexofthe upper central incisor moved in labial direction by 1.02 mm (with regard to NB line). In the sample with extraction of two maxillary molars there were no statistically significant changes in the axial position of incisors. In 8 of 28 patients without extraction in lower arch the lower incisors moved more than 2 mm in labial direction (Ortodoncie 2006,15, No. 5, p ). Klíčová slova: ztráta kotvení, kotevní jednotka, osové avení řezáků, úspěšnost ortodontické léčby Key Words: anchorage loss, anchorage segment, axial position of incisors, outcomes of orthodontic therapy Úvod Ztrátu kotvení můžeme definovat jako nechtěný, neplánovaný posun kotevní jednotky v průběhu ortodontické léčby, který může významně ovlivnit její úspěšnost [1, 2, 3, 4, 5]. Kontrola kotvení je jednou ze základních součástí každé ortodontické léčby. Už při plánování ortodontické terapie je nutné se kontrolou kotvení zabývat [1, 6, 7]. Při všech typech aktivní ortodontické léčby dochází k pohybu zubů. Tyto pohyby jsou zvláště vý- Introduction Anchorage loss may be defined as the undesirable, unplanned movement of the anchorage segment during orthodontic treatment. Anchorage loss may have a significant impact on the success of therapy [1, 2, 3, 4, 5]. The control of anchorage is one of the basic component parts of any orthodontic treatment. It is necessary to consider it as early as in the planning of orthodontic treatment [1,6,7]. Movement of teeth is observed in all redakce@orthodont-cz.cz

2 ORTODONCIE Odborná práce č znamné u extrakčního způsobu léčby, kde dochází k uzávěru mezer posunem zubů sousedících s extrakční mezerou [8]. Aby došlo k posunu zubů, je třeba na ně působit silou ortodontického aparátu. Zde platí třetí Newtonův zákon Akce a reakce [2, 9,10]. Při aplikaci síly je nutné myslet na to, že působíme silou nejen na zuby, kterými chceme posouvat, ale že stejně velkou silou opačného směru působíme i na zuby kotevní [3, 4]. Kotvení je většinou definováno jako odolnost kotevní jednotky vůči nechtěnému pohybu zubů [1, 2, 6]. Kontrola kotvení je závislá na typu použitého ortodontického aparátu, použité technice a na silách, se kterými daný aparát pracuje [11,12]. Nemožnost spolehlivě kontrolovat kotvenísnímacími aparátyjejedním z důvodů, proč se u pacientů se stálým chrupem dává stále více přednost fixním ortodontickým aparátům. I u fixních aparátů jsou, v závislosti na typu použité techniky, možnosti kontroly kotvení různé a určitým způsobem omezené [13,14]. Cíl práce Cílem práce bylo změřit neplánovaný meziální posun (ztrátu kotvení) prvních stálých molárů při extrakční ortodontické terapii. Dále nás zajímaly změny ve tvaru zubního oblouku po extrakční léčbě. Změna incizálního schůdku, hloubky skusu, horní i dolní mezišpičákové vzdálenosti, změna délky zubního oblouku (vzdálenost mezi středem mezimolárové vzdálenosti a řezákového bodu). Dalším cílem experimentální části práce bylo změřit na kefalometrických snímcích změnu osového avení horních a dolních řezáků. Tato změna může být důsledkem ztráty kotvení u extrakčních případů i při správné artikulaci molárů. Zajímalo nás dále, zda nedochází k nadměrné vestibulární inklinaci dolních řezáků, zvláště u souboru bez extrakcí v dolní čelisti, což je způsobeno také ztrátou kotvení. types of active orthodontic therapy. The movements are especially significant in orthodontic extraction approach - the space after the extracted tooth is closed by the movement of neighbouring teeth [8]. To move the teeth it is necessary to employ the force of orthodontic appliance. The Newton's 3rd Law of Action and Reaction is applied [2, 9,10]. When applying the force we have to bear in mind that we influence not only the teeth that should be moved, but at the same time there is the impact on the anchor teeth [3,4]. Anchorage is usually defined as the resistance of the anchorage segment to the undesirable movement ofteeth[1,2, 6]. ' The control of anchorage depends on the type of appliance, technique employed, and on the forces with which the appliance works [11,12]. One of the reasons why fixed orthodontic appliance is ferred in permanent dentition is the impossibility to reliably monitorthe anchorage with removable appliances. However, even in fixed appliances the control of anchorage is limited to some extent, depending on the type of technique used [13,14]. Aim of work The aim of our study was to measure the undesirable mesial movement of the first permanent molars during orthodontic extraction therapy (anchorage loss). Further we were interested in the changes of dental arch due to extraction therapy. The changes of overjet, overbite, upper and lower intercanine distance, and the change in the length of dental arch (the distance between the centre of intermolar distance and incisal point) were monitored. Another aim of the experimental part of the study was to measure - in cephalograms - change in axial position of upper and lower incisors. The change may be due to the anchorage loss in case of extraction even if the relation of molars remains correct. We were also inwww.orthodont-cz.cz redakce@orthodont-cz.cz 31

3 č Odborná práce ORTODONCIE Materiál Do retrospektivní studie bylo zařazeno 55 pacientů léčených na ortodontickem oddělení Kliniky zubního lékařství FN Olomouc. U všech pacientů byl použit extrakční způsob ortodontické terapie a všichni pacienti byli následně léčeni fixním ortodontickým aparátem v horní i dolní čelisti. Pacienti byli rozděleni do dvou souborů. Soubor A byl sestaven z 28 pacientů léčených s extrakcemi dvou horních molárů. Soubor B tvořilo 27 pacientů, u kterých byly extrahovány čtyři moláry, dva v horním zubním oblouku, dva v dolním zubním oblouku. Pro zařazení do souboru byla dána tato kritéria: diagnóza Angleova I. třída nebo Angleova II. třída, 1. oddělení nebo 3. oddělení, léčba fixním ortodontickým aparátem v obou čelistech, modely před nasazením fixního aparátu a po jeho sejmutí, kefalometrické rtg terested in whether there is not excessive vestibular inclination of incisors, especially in the sample of patients without extraction in the mandible. Material 55 patients treated at the Orthodontic Department of the Clinic of Dental Medicine, University Hospital Olomouc, were included in the retrospective study. In all the patients there was applied the orthodontic extraction therapy and they were treated with fixed appliances both in the maxilla and the mandible. The patients were divided into two groups. Group A included 28 patients treated with extraction of two upper molars. Group B included 27 patients treated with extraction of four molars, two in the upper dental arch, and two in the lower dental arch redakce@orthodont-cz.cz

4 ORTODONCIE Odborná práce č snímky zhotovené za standardních podmínek [5] před započetím a po ukončení aktivní fáze léčby. Do souboru nebyli zařazeni pacienti s převislým skusem, otevřeným skusem a bimaxilární protruzí. Pacienti byli rozděleni do dvou souborů. Do souboru A (extrakce dvou horních molárů) bylo zařazeno 28 pacientů, s diagnózou Angleova II. třída, 1. oddělení nebo 3.oddělení. Tito pacienti byli v letech léčeni horním a dolním fixním aparátem a byla u nich provedena extrakce dvou molárů v horním zubním oblouku. U 24 pacientů to byla extrakce obou prvých horních molárů, u 4 pacientů se jednalo o extrakci jednoho prvého a jednoho druhého molárů. V souboru 28 pacientů s extrakcemi dvou horních molárů bylo 17 dívek a 11 chlapců. Průměrný věk pacientů na počátku léčby byl 17,3 roku, se směrodatnou odchylkou 5,1 roku. Průměrná doba léčby byla 2,2 roku s odchylkou 0,6 roku. Průměrný věk na konci léčby byl 19,5 roku s odchylkou 5,2 roku. Do souboru B (extrakce čtyř molárů) bylo zařazeno 27 pacientů, s diagnózou Angleova I. třída, stěsnání. Léčba byla provedena s extrakcemi čtyř molárů, dvou v horním zubním obloku, dvou v dolním zubním oblouku. U dvaceti dvou pacientů byly extrahovány všechny prvé moláry, jeden pacient měl extrahovány všechny druhé moláry, dva pacienti měli extrahovány horní prvé a dolní druhé moláry. U dvou pacientů byly extrahovány nahoře oba prvé moláry a dole jeden prvý a jeden druhý molar. V souboru 27 pacientů s extrakcemi čtyř molárů bylo 17 dívek a 10 chlapců. Průměrný věk na počátku léčby byl 14,5 roku, se směrodatnou odchylkou 3,2 roku. Doba léčby byla v průměru 2,07 roku s odchylkou 0,6 roku. Průměrný věk na konci léčby byl 16,5 roku s odchylkou 3,4 roku. Metodika Měření na modelech Na modelech před léčbou fixním aparátem a po ní byly u souboru A(extrakce dvou horních molárů) i u souboru B (extrakce čtyř molárů) měřeny hodnoty uvedené v tabulce č. 1. Vztah prvních stálých molárů byl měřen na molárech [15,16] (Obr. 1 a 2). Pro výpočet ztráty kotvení u souboru A(extrakce dvou horních molárů) byla použita tato kritéria: Velikost extrakční mezery po extrahovaném molárů je určena 6 mm. Plánovaná artikulace v molárech bude Angleova II. třída o 6 mm, ve špičácích Angleova I. třída. Plánovaná pozice dolních řezáků bude stejná jako před léčbou nebo maximálně o 2 mm proti jejich poloze před započetím aktivní fáze léčby fixním ortodontickým aparátem. Criteria: Class I or Class II, Division 1 or 3, treatment with fixed appliance in both arches, models before application of fixed appliance and after its removal, cephalograms taken under standard conditions [5] before treatment and after the active phase. Patients with cover bite, open bite and bimaxillar protrusion were not included in the sample. The patients were divided into two groups: Group A (extraction of two maxillary molars)- 28 patients, Class II, Division 1 or 3. Treatment was performed in years with upper and lower fixed appliance, and the extraction of two molars in the upper dental arch. In 24 patients - extraction of two first upper molars, in 4 - extraction of one first and one second molar. There were 17 girls and 11 boys in the group; age at the beginning of treatment 17.3 years, standard deviation 5.1 years. Mean length of treatment was 2.2 years, standard deviation 0.6 years. Mean age at the end of treatment 19.5 years, standard deviation 5.2 years. Group B (extraction of four molars) - 27 patients, Class I, crowding. Treatment by s of extraction of four molars, two in the upper dental arch, two in the lower dental arch. In 22 patients - extraction of all first molars, 1 patient - extraction of all second molars, 2 patients -maxillary first molars and mandibular second molars extracted, 2 patients - two first maxillary molars and one first and one second lower molar extracted. There were 17 girls and 10 boys in the group; age at the beginning of treatment 14.5 years, standard deviation 3.2 years. Mean length of the treatment 2.07 years, standard deviation 0.6 years. Mean age at the end of treatment was 16.5 years, standard deviation of 3.4 years. Method Measurement on the models The values given in Table 1 were measured in models before and afterthe treatment with fixed appliance in Group A (extraction of two maxillary molars) as well as in Group B (extraction of four molars). Relationship of the first permanent molars was registered on molars [15,16] (Figures 1 and 2). For the calculation of anchorage loss in Group A (extraction of two maxillary molars) the following criteria were applied: The space after extracted molar is supposed to be 6 mm. Planned relation in molars should be Class II by 6 mm, in canines Class I. The planned position of lower incisors will be the same after the therapy or differ by 2 mm (compared to their position before the active phase of the therapy with fixed appliance). redakce@orthodont-cz.cz 33

5 č Odborná práce ORTODONCIE Pro výpočet ztráty kotvení u souboru B (extrakce čtyř molárů) byla použita tato kritéria: Velikost extrakční mezery po extrahovaném molárů je 6 mm. Plánovaná artikulace bude Angleova I. třída v molárech i ve špičácích. Postavení dolních řezáků po ukončení aktivní fáze léčby bude stejné jako před léčbou. Plánovaný incizálníschůdek po ukončení léčby fixním aparátem bude 3 mm a méně. Plánované avení dolního moláru při extrakční terapii čtyř molárů, vůči kterému je možné změřit nechtěný meziální posun moláru (ztrátu zakotvení) byl změřen podle vzorce: počáteční vzdálenost (-6 to -1) minus (6 mm minus 1/2 diskrepance) = plánovaná vzdálenost (-6 to -1). Plánované avení horního moláru při extrakční terapii čtyř molárů, vůči kterému je možné změřit nechtěný meziální posun moláru (ztrátu zakotvení) byl měřen podle vzorce: Počáteční vzdálenost (+6 to +1) minus (6 mm minus 1/2 diskrepance plus plánovaná změna IS) = plánovaná vzdálenost (+6 to +1). Měření na kefalogramech Na kefalogramech byly měřeny následující hodnoty uvedené v tabulce č. 2 (Obr. 3). Kefalogramy před léčbou a po ukončení aktivní fáze léčby byly překryty podle stabilních struktur přední báze lební. Bod N byl přenesen ze snímku před léčbou na kefalogram po léčbě. Statistické zpracování Výsledky byly zpracovány statistickým softwarem SPSS verze 8. Statistické zpracování bylo provedeno na katedře lékařské biofyziky, Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. For the calculation of anchorage loss in Group B (extraction of two molars) the following criteria were applied: The space after extracted molar is supposed to be 6 mm. Planned articulation in molars as well as in canines should be Class I. The position of lower incisors after the active phase should be the same as prior to the therapy. Planned overjet after removal of fixed appliance will be 3 mm or less. Planned position of lower molar in extraction of four molars for comparison to non- intended mesial movement of the molar (the anchorage loss) was calculated according to the formula: -treatment distance (-6 to -1) minus (6 mm minus 1/2 discrepancy) = planned distance (-6 to -1). Planned position of upper molar in extraction of four molars for comparison to non- intended mesial movement of the molar (the anchorage loss) was calculated according to the formula: -treatment distance (+6 to +1) minus (6 mm minus 1/2 discrepancy plus planned change of overjet) = planned distance (+6 to +1). Measurement in cephalograms The values given in Table 2 (Fig. 3) were measured in cephalograms. Cephalograms before treatment and after treatment were superimposed according the stable structures of anterior cranial base. The point N was transferred from the cephalogram taken before the therapy to that taken after it. Statistical processing The results were processed with software SPSS, version 8. Statistical processing was performed at the Department of Medical Biophysics, Medical Faculty of Pa redakce@orthodont-cz.cz

6 ORTODONCIE Odborná práce č Tabulka 3: Soubor A (extrakce dvou horních moláru), měřenína modelech. Uvedeny průměrné hodnoty, směrodatné odchylky, medián, minimum, maximum měřených hodnot před i po léčbě, p-value a signifikance. Table 3: Sample A (extraction of two upper molars), measurement on models. Means, standard deviations (), medián, minimal and maximal measurements before () and after () treatment, p-value and significance. Tabulka 4: Soubor A (extrakce dvou horních moláru). Srovnáníprůměrných hodnot posunu molárů a špičáků na modelu po léčbě a hodnot předpokládaných Table 4: Sample A (extraction of two upper molars). Comparison of s in movement of molars and canines on models and hypothetical movements Tabulka 5: Soubor A (extrakce dvou horních moláru), měřenína kefalogramech. Průměrné hodnoty, směrodatné odchylky, medián, minimum, maximum měřených hodnot před i po léčbě, p-value a significance. Table 5: Sample A (extraction of two upper molars), measurement on cephalograms. Means, standard deviations (), medián, minimal and maximal measurements before () and after () treatment, p-value and significance. OJ OB 6+ to NB 6- to NB 1-toNB 1+to NB 6-to to +1 1+to 1- Ap1+to NB difference median minimum maximum p-value ** ns ns ns Získaná data byla zpracována metodami popisné statistiky. Ve všech skupinách byly pro měřené hodnoty registrovány maximální, minimální hodnoty, aritmetický průměr, směrodatná odchylka a medián. Ke zjištění statistické významnosti léčebných změn byl pro obě skupiny použit párový parametrický t-test, validita výsledků byla ověřena i neparametrickým párovým Wilcoxonovým testem. Výsledek párového t-testu je v tabulkách označen: p < 0,001; ** p < 0,01; * p < 0,05; ns p > 0,05. lacky University in Olomouc. The data obtained were processed by s of descriptive statistics. In all groups there were registered maximum and minimum values, arithmetic, standard deviation and median. To find out about statistical significance of changes due to the therapy the pair parametric t-test was applied in both groups; validity of results was further proved by pair Wilcoxon test. The result of pair t-test is marked in tables: p < 1; ** p < 0.01; * p < 0.05; ns p > redakce@orthodont-cz.cz 35

7 č Odborná práce ORTODONCIE Výsledky Soubor A (extrakce dvou horních molárů) Měření na modelech Změny naměřených hodnot u skupiny 28 pacientů léčených fixními aparáty s extrakcí dvou molárů v horní čelisti jsou uvedeny v tabulce č. 3. Tabulka obsahuje střední hodnoty všech měřených rozměrů, rozdíl průměrných hodnot před léčbou a po léčbě, medián, minimum, maximum, p-value a statistickou významnost. Statisticky významná byla změna Angleovy třídy v molárech i ve špičácích p < 0,0001. A to v molárech vpravo z 4,74 mm s odchylkou 1,03 mm na 7,57 mm s odchylkou 1,2 mm, v molárech vlevo z 4,1 mm s odchylkou 1,21 na 6,84 mm s odchylkou 1,28 mm. Ve špičácích vpravo z 4,63 mm s odchylkou 0,77 mm na 1,05 mm s odchylkou 1,27 mm, ve špičácích vlevo z 3,9 mm s odchylkou 1,32 mm na 0,44 mm s odchylkou 0,9 mm. Dále došlo ke statisticky významnému zmenšení incizálního schůdku z 7,33 mm na počátku léčby fixním aparátem s odchylkou 3,25 mm na 2,83 mm s odchylkou 0,74 mm (p < 0,0001). Hloubka skusu se také statisticky významně změnila z 4,52 mm s odchylkou 1,09 mm na 2,89 mm s odchylkou 0,96 mm (p < 0,0001). Statisticky nesignifikantní byla změna vzdálenosti středu dolní mezimolárové šířky k dolnímu řezákovému bodu. Tato změna byla ve smyslu zvětšení průměrných hodnot o 0,5 mm po léčbě se směrodatnou odchylkou 1,42 mm. Statisticky významná změna nastala v tomto parametru v horním zubním oblouku, kde došlo kjeho výraznému zmenšení z 28,17 mm s odchylkou 3,14 mm na 22,3 mm s odchylkou 2,05 mm (p < 0,0001). U mezišpičákové vzdálenosti došlo ke statisticky významné změně jen v dolním zubním oblouku a to ve smyslu jejího zúženíz průměrné hodnoty 26,25 mm s odchylkou 1,53 mm na 24,98 mm s odchylkou 1,49 mm. Porovnání mezi změřeným posunem molárů a špičáků na modelech po léčbě a hodnotou, ve které se měly podle předpokladu po léčbě nacházet ukazujetabulkač. 4. Z výsledků vyplývá, že došlo ke statisticky významnému rozdílu mezi změřenými hodnotami na modelu po léčbě a předpokládanými hodnotami. Došlo tedy k neplánovanému meziálnímu posunu molárů. Největší rozdíl byl v molárech vpravo o 1,57 mm (p < 0,0001), u molárů vlevo o 0,84 mm, u špičáků vpravo o 1,05 mm (p < 0,01) a nejmenší rozdíl byl u špičáků vlevo o 0,44 mm (p < 0,05). Results Group A (extraction of two maxillary molars) Measurements in models Changes in values measured in the group of 28 patients treated with fixed appliances and with extraction of two maxillary molars are given in Table 3. The Table gives values of all dimensions taken, difference in values before and after the therapy, median, minimum, maximum, p-value, and statistical significance. Change of Angle Class in molars and in canines p < 01 was statistically significant. Molars on the right - from 4.74 mm, 1.03 mm, to 7.57 mm, 1.2 mm. Molars on the left - from 4.1 mm, 1.21, to 6.84 mm, Canines on the right - from 4.63 mm, 0.77, to 1.05 mm, 1.27 mm. Canines on the left - from 3.9 mm, 1.32, to 0.44 mm, 0.9. Overjet - from 7.33 mm at the beginning of the therapy with fixed appliance, 3.25 mm, to 2.83 mm, 0.74 mm (p < 01). Overbite - from 4.52 mm, 1.09 mm, to 2.89 mm, 0.96 mm (p < 01). The change in the distance of the centre of lower intermolar width and the lower incisal point was statistically insignificant. Mean values increased by 0.5 mm after the therapy, 1.42 mm. However, the change in this parameter in the upper dental arch proved statistically significant - there was reduction from mm, 3.14 mm, to 22.3 mm, 2.05 mm (p< 01). In case of the intercanine distance there was statistically significant change only in the lower dental arch - reduction from the value of mm, 1.53 mm, to mm, 1.49 mm. Table 4 shows the comparison between the measured movement of molars and incisors (taken in models) after the therapy and the estimated values after the therapy. The results show that there was statistically significant difference between values. This s that undesirable mesial movement of molars occurred. The greatest difference was found in molars on the right - by 1.57 mm (p < 01), in molars on the left - by 0.84 mm, in canines on the right - by 1.05 mm (p < 0.01); the least difference was found in canines on the left - by 0.44 mm (p < 0.05). Měření na kefaloqramech Změny naměřených hodnot u skupiny 28 pacientů léčených fixními aparáty s extrakcí dvou molárů v horní čelisti jsou uvedeny v tabulce č. 5. Tabulka obsahuje střední hodnoty všech měřených rozměrů, rozdíl průměrných hodnot před léčbou a po léčbě, medián, minimum, maximum, p-value a statistickou významnost. Measurements in cephaloqrams Table 5 gives the changes in measured values in the group of 28 patients treated with fixed appliances and with two extractions of maxillary molars. The Table gives values of all parameters taken, difference in the values before and after the therapy, median, minimum, maximum, p-value, and statistical significance redakce@orthodont-cz.cz

8 ORTODONCIE Odborná práce č Statisticky významné bylo výrazné zmenšení velikosti incizálního schůdku z průměrné hodnoty 7,42 mm s odchylkou 3,4 mm na 2,67 mm s odchylkou 0,83 mm (p < 0,0001). Stejně významná změna ve smyslu zmenšení nastala u hloubky skusu, z 4,55 mm s odchylkou 1,32 mm na 3,21 mm s odchylkou 1,08 mm. Dále došlo ke statisticky významnému zmenšení vzdálenosti mezi prvními horními moláry a linií NB z 16,43 mm s odchylkou 2,34 mm na 13,14 mm s odchylkou 1,86 mm a to na úrovni p < 0,0001. Tento parametr se také zmenšil (p < 0,01) i v dolním zubním oblouku, kde nebyly provedeny extrakce molárů, z 18,97 mm s odchylkou 1,92 mm na 18,03 mm s odchylkou 1,73 mm (průměrná změna o 0,93 mm). U vzdálenosti dolních řezáků k linii NB došlo ke statisticky významnému zvětšení z 5,17 mm s odchylkou 2,16 mm na 6,82 mm s odchylkou 2,22 mm (p < 0,0001). Průměrná změna ve smyslu vestibulární inklinace po léčbě byla 1,64 mm se směrodatnou odchylkou 1,35. U 8 z 28 pacientů došlo k protruzi dolních řezáků více než 2 mm. Vzdálenost horního středního řezáku k linii NB se také statisticky významně změnila ve smyslu zmenšení měřeného parametru z 13,05 mm s odchylkou 3,99 mm na 9,58 mm s odchylkou 2,5 mm (p < 0,0001). Celková vzdálenost mezi prvním stálým molárem a středním řezákem se statisticky významně změnila pouze v horní čelisti a to z 29,5 mm s odchylkou 3,85 mm na 22,73 mm s odchylkou 2,11 mm (p < 0,0001). V dolním zubním oblouku byla změna této vzdálenosti pouze o 0,69 mm a tedy statisticky nevýznamná. Změna interincizálního úhlu a vzdálenosti apexu horního středního řezáku k linii NB nebyla statisticky signifikantní. Interincizální úhel se zvětšil po léčbě pouze o 2,94 a apex horního středního řezáku se posunul vestibulárně vůči linii NB jen o 0,25 mm. Soubor B (extrakce čtyř molárů) Měření na modelech Změny naměřených hodnot u skupiny 27 pacientů léčených fixními aparáty s extrakcí čtyřech molárů, dvou v horní čelisti, dvou v dolní čelisti jsou uvedeny v tabulce č. 6. Tabulka obsahuje střední hodnoty všech měřených rozměrů, rozdíl průměrných hodnot před léčbou a po léčbě, medián, minimum, maximum, p-value a statistickou významnost. Statisticky významná změna v úpravě Angleovy třídy byla zaznamenána pouze u špičáků vpravo z průměrné hodnoty 1,40 mm na 0,48 mm (p = 0,015). Dále došlo kestatisticky významnému zmenšeníincizálního schůdku z 3,90 mm na počátku léčby fixním aparátem s odchylkou 2,53 mm, na 2,22 mm s odchylkou 1,08 mm (p< 0,0001) Profound reduction of overjet was statistically significant: from the value of 7.42 mm, 3.4 mm, to 2.67 mm, 0.83 mm (p < 01). The same profound change (reduction) was found in overbite - from 4.55 mm, 1.32 mm, to 3.21 mm, 1.08 mm. Reduction of the distance between first maxillary molars and NB line was statistically significant with the change from mm, 2.34 mm, to mm, 1.86 mm (p< 01). The parameter also decreased (p < 0.01) in the lower dental arch (without extraction of molars) - from mm, 1.92 mm, to mm, 1.73 mm ( change by 0.93 mm). The distance between lower incisors and NB line increased significantly from 5.17 mm, 2.16 mm, to 6.82 mm, 2.22 mm (p < 01). The change of vestibular inclination after the therapy was 1.64 mm, 1.35 mm. In 8 of 28 patients the protrusion of lower incisors was more than 2 mm. The distance between the maxillary central incisor and NB line changed significantly - the parameter decreased from mm, 3.99 mm, to 9.58 mm, 2.5 mm (p< 01). The overall distance between the first permanent molar and central incisor changes significantly only in the maxilla - from 29.5 mm, 3.85 mm, to mm, 2.11 mm (p< 01). In the lower dental arch the interval changed only by 0.69 mm (i.e. statistically insignificant change). The change of the interincisal angle and the distance between the maxillary central incisor apex and NB line were not statistically significant. The interincisal angle increased only by 2.94 after treatment, and the apex of the maxillary central incisor moved in labial direction with regard to NB line only by 0.25 mm. Group B (extraction of four molars) Measurements in models Changes in values measured in the group of 27 patients treated with fixed appliances and with extraction of four maxillary molars are given in Table 6. TheTable gives values of all dimensions taken, difference in the values before and after the therapy, median, minimum, maximum, p-value, and statistical significance. Class change was statistically significant only in canines on the right - from the value of 1.40 mm to 0.48 mm (p = 0.015). Overjet significantly decreased from 3.90 mm (at the beginning of the treatment with fixed appliance), 2.53 mm, to 2.22 mm, 1.08 mm (p< 01). The change in overbite was statistically significant - from 3.66 mm, 1.34 mm, to 2.83 mm, 0.88 mm (p<0.01). redakce@orthodont-cz.cz 37

9 č Odborná práce ORTODONCIE Hloubka skusu se také statisticky významně změnila z 3,66 mm s odchylkou 1,34 mm na 2,83 mm s odchylkou 0,88 mm (p < 0,01). Ke statisticky významné změně ve smyslu zmenšenídošlo v rozměrech bočních délek horního i dolního zubního oblouku na pravé i levé straně (p < 0,0001). Vzdálenost mezi středem mezimolárové šířky a řezákovým bodem se statisticky významně zmenšila (p < 0,0001) a to jak v dolním zubním oblouku, tak v horním zubním oblouku. Průměrná délka dolního zubního oblouku se snížila z 21,92 mm s odchylkou 1,97 mm na 17,92 mm s odchylkou 1,73 mm. V horním zubním oblouku byla tato změna z 27,35 mm s odchylkou 2,41 mm na 22,09 mm s odchylkou 1,71 mm. U mezišpičákové vzdálenosti došlo ke statisticky významné změně jen v horním zubním oblouku a to ve smyslu jejího zúžení z průměrné hodnoty 34,35 mm s odchylkou 2,74 mm na 32,70 mm s odchylkou 1,71 mm. Dolní mezišpičáková vzdálenost zůstala nezměněna. Porovnání mezi změřeným posunem molárů na modelech po léčbě a hodnotou, ve které se měly podle předpokladu po léčbě nacházet ukazuje tabulka č. 7. Předpokládaná hodnota byla vypočítána podle diskrepance, artikulace v molárech před léčbou fixním aparátem a velikostí incizálního schůdku před léčbou. Z výsledků vyplývá, že došlo ke statisticky významnému rozdílu mezi změřenými hodnotami na modelu po léčbě a předpokládanými hodnotami. Došlo tedy k neplánovanému meziálnímu posunu molárů. Největší rozdíl byl v horních molárech vpravo o 2,37 mm (p < 0,0001), vlevo o 1,92 mm, u dolních molárů vpravo o 1,03 mm (p < 0,01) a nejmenší rozdíl byl u dolních molárů vlevo o 0,81 mm (p < 0,05). Lateral length of both upper and lower dental arches, on the right as well as left side, decreased significantly (p< 01). The distance between the centre of intermolar width and the incisal point decreased significantly (p < 01) in both dental arches. The length of the lower dental arch decreased from mm, 1.97 mm, to mm, 1.73 mm. The length of the upper dental arch decreased from mm, 2.41 mm, to mm, 1.71 mm. In the intercanine distance the statistically significant change occurred only in the upper dental arch - from the value of mm, 2.74 mm, to mm, 1.71 mm. The intercanine distance remained the same in the lower dental arch. The comparison between the measured movement of the first molars and their calculated position is shown in table 7. The hypothetical distance was calculated according the discrepancy, relationship of molars before treatment and the size of overjet. The results show that there is a difference between measured distances and their calculations which is statistically significant. Thus, the unplanned mesial movement of molars was sent. The greatest difference was in right upper molars mm (p < 01), in left upper molars mm, in right lower molars mm (p < 0.01) and the most small difference was in left lower molars mm (p < 0.05). Measurements in cephaloqrams Table 8 gives the changes in measured values in the group of 27 patients treated with fixed appliances and with two extractions of four molars, two in the ma- Tabulka 6: Soubor B (extrakce čtyř molárů), měřenína modelech. Průměrné hodnoty, směrodatná odchylka, medián, minimum, maximum měřených hodnot před i po léčbě, p-value a significance. Table 6: Sample B (extraction of four molars), measurement on models. Means, standard deviations (), median, minimal and maximal measurements before () and after () treatment, p-value and significance. measurement Class in mol.dx. Class in mol.sin. Class in can.dx. Class in can.sin. OJ OB 6-to -1-6 to to to to to difference median minimum maximum p-value ns ns * ns **... ns redakce@orthodont-cz.cz

10 ORTODONCIE Odborná práce č Tabulka 7: Srovnání pozice molárů na modelu po léčbě s předpokládanými hodnotami. Soubor B Table 7: Comparison of molar position on models after treatment with hypothetical position. Sample B 6- to -1-6 to to +1 +6to+1 measurement after treatment hypothetical difference p-value ** * Tabulka 8: Soubor B (extrakce čtyř molárů), měření na kefalogramech. Průměrné hodnoty, směrodatná odchylka, medián, minimum, maximum měřených hodnot před i po léčbě, p-value a significance. Table 8: Sample B (extraction of four molars), measurement on cephalograms. Means, standard deviations (), medián, minimal and maximal measurements before () and after () treatment, p-value and significance. difference medián minimum maximum p-value OJ OB 6+ to NB 6- to NB 1-toNB 1+ to NB 6-to to to 1 - Ap1+toNB ** * Měření na kefaloqramech Změny naměřených hodnot u skupiny 27 pacientů léčených fixními aparáty s extrakcí čtyř molárů, dvou v horní čelisti, dvou v dolní čelisti jsou uvedeny v tabulce č. 8. Tabulka obsahuje střední hodnoty všech měřených rozměrů, rozdíl průměrných hodnot před léčbou a po léčbě, medián, minimum, maximum, p-value a statistickou významnost. Statisticky významné bylo zmenšení velikosti incizálního schůdku z průměrné hodnoty 4,01 mm s odchylkou 2,52 mm na 2,13 mm s odchylkou 1,07 mm (p < 0,0001). Méně významná změna ve smyslu snížení nastala u hloubky skusu, z 3,64 mm s odchylkou 1,42 mmna2,77mmsodchylkou0,91 mm.dáledošlo kestatisticky významnému zmenšenívzdálenosti mezi prvními horními moláry a liniínb z 18,4 mm s odchylkou 2,68 mm na 15,0 mm s odchylkou 2,98 mm a to na úrovni p < 0,0001. Na stejné úrovni statistické významnosti se tento parametr zmenšil i v dolním zubním oblouku, z 17,88 mm s odchylkou 2,28 mm na 14,27 mm s odchylkou 2,47 mm. Ve vzdálenosti dolních řezáků k linii NB došlo ke statisticky významnému zmenšeníz 5,44 mm s odchylkou 2,48 mm na 4,16 mm s odchylkou 2,94 mm (p < 0,001). Vzdálenost horního středního řezáku k linii NB se také statisticky významně změnila ve smyslu zmenšení měřeného parametru z 9,5 mm s odchylkou 3,73 mm na 7,07 mm s odchylkou 2,87 mm (p < 0,0001). Frekvenci xilla, and two in the mandible. The Table gives the values of all parameters taken, difference in values before and after the therapy, median, minimum, maximum, p-value, and statistical significance. Overjet decreased significantly from the value of 4.01 mm, 2.52 mm, to 2.13 mm, 1.07 mm (p < 01). Reduction of overbite was less marked from 3.64 mm, 1.42 mm, to 2.77 mm, 0.91 mm. The change between first maxillary molars and NB line proved statistically significant: from 18.4 mm, 2.68 mm, to 15.0 mm, 2.98 mm (p < 01). The parameter changed in the lower dental arch, too - from mm, 2.28 mm, to mm, 2.47 mm. The distance between lower incisors and NB line decreased significantly - from 5.44 mm, 2.48, to 4.16 mm, 2.94 mm (p < 01). The distance between the maxillary central incisor and NB line also decreased significantly - from 9.5 mm, 3.73 mm, to 7.07 mm, 2.87 mm (p< 01). Frequency of changes in position of lower incisors to NB line is shown in table 9 and in graph in Figure 4. The distance between first permanent molar and central incisor reduced significantly both in the upper dental arch (from 27.9 mm, 3.27 mm, to mm, 1.83 mm (p < 01)) and the lower redakce@orthodont-cz.cz 39

11 č Odborná práce ORTODONCIE změn pozice dolních řezáků k linii NB ukazujetabulka 9 a graf na obr. 4. Celková vzdálenost mezi prvním stálým molárem a středním řezákem se statisticky významně změnila ve smyslu zmenšení jak v horním zubním oblouku a to z 27,9 mm s odchylkou 3,27 mm na22,07 mm s odchylkou 1,83 mm (p < 0,0001), tak v dolním zubním oblouku a to z 22,33 mm s odchylkou 2,05 mm na 18,44 mm s odchylkou 1,87 mm (p < 0,0001). Důležitá a statisticky velmi významná je změna interincizálního úhlu ve smyslu zvětšení měřeného parametru, ze 128,31 s odchylkou 11,92 na 139,5 s odchylkou 10,78. Interincizální úhel se tedy po léčbě zvětšilo 11,18 (p< 0,0001). Neméně důležitý je posun apexu horního středního řezáku vestibulárně vzhledem k linii NB z -1,09 mm za linií NB s odchylkou 2,61 mm na -0,07 mm s odchylkou 3,24 mm (p < 0,05). Posun apexu horního středního řezáku po léčbě byl tedy v průměru o 1,02 vestibulárně. Diskuse Cílem studie bylo zaměřit se na ztrátu kotvení u nejčastějších typů extrakční léčby. Na případy s extrakcemi dvou molárů v horním zubním oblouku a na případy, kde se volí extrakce čtyř molárů, dvou v horní čelisti, dvou v dolní čelisti. Jde o dva typy extrakční léčby, se kterou se v praxi nejčastěji setkáváme. U obou souborů došlo k většímu meziálnímu posunu prvních molárů oproti jejich předpokládanému avení po léčbě, měřeno na modelech. U souboru A (extrakce dvou horních molárů) byl tento posun v průměru o 1,57 mm u horních molárů vpravo, o 0,84 mm u horních molárů vlevo. Z hlediska statistické signifikance byl tento posun významný, z hlediska klinického významu byla tato ztráta kotvení zanedbatelná. Větší meziální posun molárů může být způsoben větší extrakční mezerou (větší než zvolené kritérium 6 mm) nebo také menším druhým molárem proti extrahovanému prvnímu molárů (oba první moláry byly extrahovány u 24 z 28 pacientů souboru). Z dalších měření na modelech došlo ke statisticky významné úpravě incizálního schůdku a hloubky skusu. Mezišpičáková vzdálenost se statisticky signifikantně změnila u souboru A v dolním zubním oblouku ve smyslu jejího zúžení v průměru o 1,27 mm. V horním zubním oblouku byla tato změna statisticky nevýznamná. U souboru B (extrakce čtyř molárů) tomu dental arch (from mm, 2.05 mm, to mm, 1.87 mm (p < 01). Increase of the interincisal angle is very important and statistically significant - from , 11.92, to 139.5, The interincisal angle increased by after the therapy (p < 01). Apex of the maxillary central incisor moved in labial direction with regard to NB line from mm behind NB line, 2.61 mm, to mm, 3.24 mm (p < 0.05). The value of the movement was therefore by 1.02 mm in vestibular direction. Discussion Our study focused on the anchorage loss in the course of the most common types of extraction therapy, i.e. two molars in the upper dental arch, and four molars, two in the maxilla and two in the mandible extracted. In both groups we could observe more pronounced mesial movement of first molars than dicted (measured in models). In Group A (extraction of two maxillary molars) the movement was in case of maxillary molars on the right by 1.57 mm. In case of maxillary molars on the left by 0.84 mm, on the average. The movement was statistically significant; however, from the viewpoint of clinical effect this loss of anchorage is virtually negligible. More profound mesial movement of molars may be the result of greater extraction space (exceeding the criterion of 6 mm) or due to smaller second molar in comparison with the extracted first molar (both first molars were extracted in 24 patients out of 28). The changes of overjet and overbite were statistically significant. The intercanine distance changes significantly in Group A in the lower dental arch - the arch narrowed by 1.27 mm, on the average. The change in the upper dental arch proved statistically insignificant. The situation in Group B (four molars extraction) was reversed. Only the intercanine distance in the maxilla was changed significantly - reduction by 1.64 mm; Obr. 4. Frekvence změn polohy dolních řezáků k linii NB Fig. 4. Frequency of changes in position of lower incisors to NB line redakce@orthodont-cz.cz

12 ORTODONCIE Odborná práce č bylo naopak. Statisticky významně se měnila pouze horní mezišpičáková vzdálenost a to ve smyslu zúžení o průměrně 1,64 mm, v dolním zubním oblouku byla její změna statisticky nevýznamná. Délky zubních oblouků měřené na modelech se statisticky významně měnily u souboru A (extrakce dvou horních molárů) jen v horním zubním oblouku, v dolním zubním oblouku byla změna jen o 0,5 mm ve smyslu jeho prodloužení, což nebylo statisticky signifikantní. U souboru B(extrakce čtyř molárů) se délky zubních oblouků zmenšovaly statisticky významně jak v horní, tak v dolní čelisti. Na bočních dálkových rtg snímcích nás zajímalo, jak se měnily vzdálenosti mezi prvním stálým molárem a incizístředního řezáku jak v horní, tak v dolní čelisti. V souboru A (extrakce dvou horních molárů) se statisticky významně měnila, zmenšovala, pouze horní vzdálenost 6+ k +1. V dolním zubním oblouku došlo ke změně ve smyslu zvětšení této vzdálenosti o 0,69 mm, což bylo statisticky nevýznamné. Dolní zubní oblouk, kde nebyly provedeny extrakce, se průměrně příliš neprodlužoval. Vzdálenosti dolních řezáků k linii NB se zvětšila v průměru o 1,64 mm, což bylo statisticky významné. Klinicky došlo u většiny pacientů ke splnění kritéria, že řezáky se mohou vyklonit labiálně o maximálně 2 mm. Směrodatná odchylka ±1,35 však ukazuje, že část souboru tuto hranici překročila. U 8 ze 28 pacientů byly dolnířezáky protrudovány více než 2 mm. U souboru B (extrakce čtyř molárů) byla změna vzdálenosti 6+ k +1, 6- k -1 statisticky významná v obou zubních obloucích a byla ve smyslu zmenšení této vzdálenosti. Došlo také ke statisticky významnému zmenšení vzdálenosti horních i dolních řezáků k linii NB. Na kefalometrických rtg snímcích jsme se dále zaměřili na změnu interincizálního úhlu po léčbě. Zajímalo nás, zda došlo k posunu apexu horního středního řezáku k linii NB po léčbě a kam se apex posouval (vestibulárně nebo distálně oproti avení před léčbou). V souboru A (extrakce dvou horních molárů) se interincizálníúhel významně nezměnil. Došlo kjeho zvětšení pouze o 2,94. Sklon horních řezáků byl v intericizálním úhlu kompenzován protruzídolních řezáků. Posun apexu horního středního řezáku vůči linii NB byl ve směru vestibulárním jen o 0,25 mm, což by svědčilo o kontrolovaném sklonu řezáků při jejich retrakci. Retrakce byla zmenšena o protruzi dolních řezáků. V souboru B (extrakce čtyř molárů) byly naopak změny obou těchto veličin statisticky signifikantní. Došlo k zvětšení interincizálního úhlu v průměru o 11,18 a k posunu apexu horního středního řezáku průměrně o 1,02 mm vestibulárně. Z výsledků vyplývá, že zde došlo spíše k nekontrolovanému sklonu řezáků. Na tomto rozměru se může také podílet posun bodu B růstem dolní čelisti u souboru B při stabilitě bodu N (průměrný the change was statistically insignificant in the lower dental arch. The lengths of dental arches measured in models were significantly changed in Group A (two maxillary molars extracted), however, only in the upper dental arch (in the lower dental arch there was prolongation by 0.5 mm, which is not statistically significant).. In Group B (four molars extracted) lengths of dental arches reduced significantly in both jaws. In cephalometric pictures we monitored the changes in the distances between first permanent molar and the incision of central incisor in both upper and lower jaws. In Group A (two maxillary molars extracted) only the upper interval 6+ and +1 changed, i.e. decreased, significantly. In the lower dental arch the interval increased by 0.69 mm, which is statistically insignificant. The lower dental arch without extractions did not prolong in. However, the interval between lower incisors and NB line increased by 1.64 mm, on the average, which was statistically significant. From the clinical viewpoint the criterion stating that incisors may incline in labial direction by the maximum of 2 mm was met in majority of the sample. However, the standard deviation ± 1.35 signals that a part of the group went beyond the limit. In 8 of 28 patients the protrusion of lower incisors was more than 2 mm. In Group B (four molars extracted) the change of the distance 6+ to +1, 6- to -1 was statistically significant in both dental arches - the interval decreased. The distance of both upper and lower incisors to NB line also changed significantly. In cephalograms we further evaluated the change of the interincisal angle after the therapy. We wanted to know whether there occurred the movement of apex of the maxillary central incisor towards NB line, and in what direction (vestibular or distal compared to the position before the treatment). In Group A (two maxillary molars extracted) the interincisal angle did not change much - increase by only The inclination of maxillary incisors was compensated in the interincisal angle by protrusion of lower incisors. The apex of the maxillary central incisor moved with regard to NB line in vestibular direction only by 0.25 mm. This suggests controlled tipping of incisors during their retraction. The retraction was reduced by protrusion of lower incisors. In Group B (four molars extracted), on the contrary, the changes in both parameters mentioned were statistically significant. The interincisal angle increased by 11.18, on the average, apex of the maxillary central incisor moved in labial direction by 1.02 mm, on the average. The results suggest the tipping of incisors was rather uncontrolled. This may be also due to the shift of the point B accompanying the growth of the redakce@orthodont-cz.cz 41

13 č Odborná práce ORTODONCIE věk souboru B je 14,5 roku, u souboru A byl průměrný věk 17,3 roku). V zahraniční literatuře podobné studie, které porovnávají dentální změny u stejných skupin pacientů, nejsou příliš časté. Ve většině studií o poléčebných změnách u extrakčních případů sice porovnávají skupiny pacientů s Angle I. třídou a Angle II. třídou, ale v obou skupinách bývají extrahovány čtyři moláry dva v horní a dva v dolní čelisti. Např. Basciftci [17] ve své studii měřila poléčebné změny na bočních dálkových rtg snímcích u těchto dvou skupin extrakčních pacientů a porovnávala je se skupinou neextrakčně léčených pacientů. Z dentálních změn u obou extrakčních skupin nedošlo k signifikantnímu zvětšení interincizálního úhlu. Změna u skupiny s Angle I. třídou byla jen o 1,64 ve smyslu zvětšení tohoto úhlu, u skupiny Angle II. třída se úhel zvětšil pouze o 4,17, což bylo také statisticky nevýznamné. Ong [18] ve své práci měřil změny na modelech a na kefalogramech u tří skupin extrakčních pacientů, u skupiny 15 pacientů s extrakcí čtyřech prvních molárů, u skupiny 30 pacientů s extrakcí horních prvých a dolních druhých molárů a u skupiny 26 pacientů s extrakcí čtyř druhých molárů. Změna interincizálního úhlu byla statisticky významná u prvnískupiny, kde se úhel zvětšil o 9,4 a u druhé skupiny, kde se úhel zvětšil o 7,3. Ve třetí skupině s extrakcí čtyř druhých molárů byla změna interincizálního úhlu jen o 0,5, což bylo statisticky nevýznamné. Na okluzogramech Ong měřil také boční délky zubních oblouků. Celková změna těchto délek byla v jeho studii 4,3 mm. V naší studii byla tato změna 4,49 mm. Závěr Cílem studie bylo zjistit, zda u pacientů, léčených fixními ortodontickými aparáty a extrakčním způsobem léčby, dochází ke ztrátě kotvení. To se může projevit jednak nadměrným meziálním posunem prvních stálých molárů, ale také změnou osového avení řezáků po léčbě. Ztráta kotvení u případů s extrakcemi pouze v horním zubním oblouku se může projevit nadměrným vykloněním dolních řezáků po léčbě vlivem dlouhodobého nošení tahů II. třídy i při zachování správné artikulace v molárech a ve špičácích. Z výsledků práce vyplývá, že u obou souborů pacientů došlo k neplánovanému meziálnímu posunu prvních stálých molárů. Z klinického hlediska není tento posun příliš významný vzhledem k zvoleným kritériím na začátku. Vyklonění dolních řezáků u souboru A, tedy u skupiny, kde v dolním zubním oblouku nebyly provedeny extrakce, bylo měřeno na bočních dálkových rtg snímcích. Poléčebná změna byla průměrně o 1,64 mm ve smyslu vestibulární inklinace, což lze pokládat pro většinu souboru za přijatelné. U 8 z 28 pacimandible in Group B, while A point is stable (the age of Group B was 14.5 years, in Group A17.3 years). There are not many studies comparing dental changes in the same groups of patients in foreign literature. Most studies on the changes after treatment involving extractions compare samples of patients with Class I and Class II, however, in both samples monitored there are usually four molars extracted - two in the maxilla and two in the mandible. E.g. Basfitci [17] measured the changes in cephalometric pictures taken after the therapy and compared them with the sample of patients whose therapy did not involve extraction. There was not found significant increase in the interincisal angle in the two groups treated with extraction. The change in Class I group was only by 1.64 (increase), in Angle Class II group the angle increased only by 4.17, which was statistically insignificant. Ong [18] measured changes in casts and in cephalograms of three groups of patients whose therapy involved extraction -15 patients with four first molars extracted, 30 patients with extraction of maxillary first molars and mandibular second molars, 26 patients with four second molars extracted. The interincisal angle increased significantly in the first group - by 9.4, and in the second group - by 7.3. In the third group the change of interincisal angle was only by 0.5, which is statistically insignificant. In occlusograms Ong measured lateral length of dental arches. He gives the overall change of 4.3 mm; in our study the value is 4.49 mm. Conclusion Our study aimed to find out whether there is the anchorage loss in patients treated with fixed orthodontic appliances and orthodontic extraction. The loss may manifest itself by excessive mesial movement of first permanent molars and also by the change in axial position of incisors after the treatment. The anchorage loss in patients whose therapy involves extractions in the upper dental arch only may cause excessive inclination of lower incisors after the treatment. This is due to the long-term use of Class 11 elastics even if there is correct articulation in molars and canines. The results suggest that in both groups of patients there occurred the undesirable mesial movement of first permanent molars. From the clinical viewpoint the movement is not significant with regard to the criteria chosen at the beginning. The inclination of lower incisors in Group A (i.e. in the group without extractions in the lower dental arch) was measured in cephalometric pictures. The change after the therapy - vestibular inclination - was by 1.64 mm on the average, redakce@orthodont-cz.cz