Sdělení Komise o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu

Transkript

1 Sdělení Komise o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu Srovnávací analýza + pozice České republiky: Obecně Česká republika podporuje snahy Komise o zjednodušení acquis v oblasti práva společností. Nicméně nepovažuje za vhodné rušení řady předpisů v oblasti práva společností, protože tak dojde mj. i k opuštění mnohdy těžko dosažených kompromisů. Proti tomuto řešení lze argumentovat i požadavkem právní jistoty (změna evropské právní úpravy a pravděpodobná následná divergence národních právních předpisů v konečném důsledku mohou naopak vést ke zvýšení administrativní zátěže). Rovněž s ohledem na přístup dalších evropských států do EU se domníváme, že stávající směrnice by neměly být rušeny, ale pouze revidovány s cílem zjednodušit podnikatelské prostředí a snížit administrativní zátěž kladenou na společnosti se zaměřením především na malé a střední podniky 1. Dále je třeba vytknout tomuto Sdělení, že odkazuje na dokumenty a instituty, které prozatím nejsou k dispozici, příp. nejsou realizovány, ale na jejichž základě by Komise chtěla již nyní učinit závěry. Např. v případě studie o alternativách udržování základního kapitálu, v případě projektu BRITE, který je teprve ve stadiu přípravy a navíc se jedná o soukromou iniciativu, které se členské státy nejsou povinny účastnit atp. Příloha 2 Požadavky na předkládání zpráv podle třetí a šesté směrnice v oblasti práva obchodních společností Česká právní úprava v 220b Obchodního zákoníku 2 umožňuje nevyžadovat zprávy o fúzi ani zprávy o přezkoumání fúze, jestliže se společnost slučuje se svým jediným akcionářem ( 220b odst. 4) nebo jestliže s tím všichni akcionáři zúčastněné společnosti projevili souhlas. Obdobně je tomu u rozdělení viz 220s. Stejnou možnost mají akcionáři také u přezkoumání projektu fúze nebo rozdělení nezávislým znalcem. Tato situace je však již nyní řešena v návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/855/EHS o fúzích akciových společností a směrnice Rady 82/891/EHS o rozdělení akciových společností, pokud jde o požadavky na zprávu nezávislého znalce v souvislosti s fúzí nebo rozdělením (viz 220c a 220s obchodního zákoníku). Související otázkou je aplikace ustanovení směrnice 2006/68/ES 3 a sice čl.1 odst. 2 týkajícího se možnosti nabývání akcií za nepeněžité vklady, aniž by tyto nebyly oceněny znalcem, který je jmenován za tímto účelem ve stanovených případech. Obsah znalecké zprávy o fúzi a rozdělení posuzuje, zda je navrhovaný výměnný poměr akcií spravedlivý a přiměřený. Toto posouzení však 1 Toto tvrzení se týká všech dále uvedených směrnic a rovněž dvanácté směrnice Rady 89/667/EHS ze dne 21. prosince 1989 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem (viz s. 5 Sdělení). ČR se domnívá, že by měla být zachována možnost, aby ve všech státech EU mohly být zakládány jednočlenné společnosti s ručením omezeným. 2 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS (tzv. Druhá směrnice o obchodních společnostech), pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu. Poslední změna: :09 Tisk: :41 Strana 1 z 5

2 vyžaduje ocenění nepeněžitých vkladů společnosti v případě fúze a rozdělení. Jelikož základní pravidla pro ocenění nepeněžitých vkladů jsou obsažena v druhé směrnici, potažmo v její novelizaci směrnici 2006/68/ES, měla by být tato pravidla použita rovněž v případě fúze a rozdělení. Český právní řád nevyužil možnosti aplikovat ustanovení čl. 1 odst. 2 směrnice 2006/68/ES. Rovněž do budoucna nelze předpokládat jeho implementaci do českého právního řádu. I kdyby se Česká republika rozhodla, že uvedené pravidlo začlení do svého právního řádu, lze vycházet z toho, že by si statutární orgány společností jen výjimečně dovolily upustit od znaleckého posudku, protože jinak by se vystavily riziku odpovědnosti za škodu v důsledku nedostatečného ohodnocení nepeněžitého vkladu. Ochrana akcionářů a věřitelů podle třetí a šesté směrnice v oblasti práva obchodních společností Česká právní úprava je již nyní v souladu s textem směrnice 2006/68/ES (čl. 1 odst. 9) viz příslušná ustanovení 215 Obchodního zákoníku, která stanoví, že nedojde-li mezi společností a věřiteli k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o dostatečném zajištění soud a to s ohledem na druh a výši pohledávky. Český právní řád ve zvláštním případě nevyžaduje ke sloučení rozhodnutí valné hromady nástupnické společnosti, ani valné hromady zanikající společnosti, s tím, že postačuje rozhodnutí představenstev, jde o případ, kdy je nástupnická společnost vlastníkem všech akcií s hlasovacími právy zanikající společnosti (viz 220e odst. 14 Obchodního z.). Další výjimky z nutnosti rozhodování valnou hromadou stanoví obchodní zákoník v ustanovení 220e odst a 15 5 Obchodního z. Příloha 3 Oznamovací povinnosti podle první a jedenácté směrnice v oblasti práva obchodních společností Ustanovení 27 odst. 4 Obchodního zákoníku stanovuje povinnost rejstříkového soudu (příp. i jiné osoby) 6 zveřejnit zápis do obchodního rejstříku, jakoukoliv změnu či výmaz, jakož i uložení listiny do sbírky listin bez zbytečného odkladu po zápisu. Ustanovení 769 stanovuje, že povinnost zveřejnění údajů je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku. Vzhledem k existenci elektronické bezplatně dostupné verze obchodního rejstříku a rovněž k cenám za zveřejnění 7 v Obchodním věstníku souhlasíme, že povinnost stanovená směrnicí je redundantní a jako taková by měla být zrušena e/12 Nevyměňují-li se dosavadním akcionářům nástupnické společnosti akcie podle 220a odst. 3 písm. e), může o sloučení rozhodnout namísto valné hromady nástupnické společnosti její představenstvo, jestliže a) byla splněna povinnost podle 220d odst. 1 předposlední věty, b) všichni akcionáři nástupnické společnosti mohli uplatnit právo seznámit se alespoň jeden měsíc před rozhodnutím představenstva s listinami uvedenými v 220d odst. 2 a právo podle 220d odst. 4, c) nástupnická společnost je vlastníkem akcií nebo zatímních listů, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 90 % základního kapitálu zanikající společnosti, přičemž se odečítají vlastní akcie a zatímní listy zanikající společnosti v jejím majetku, nebo d) celková jmenovitá hodnota akcií a zatímních listů, jež mají být vyměněny za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností nepřesahuje 10 % základního kapitálu. Zvýší-li se v důsledku sloučení základní kapitál nástupnické společnosti, vypočítává se tato částka z té výše základního kapitálu, kterou má mít nástupnická společnost po sloučení e/15 Rozhodnutí představenstva zanikající společnosti o sloučení postačí též, jestliže jsou všechny akcie této společnosti majetkem jiné zanikající společnosti. 6 Dle nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku. 7 Ceník zveřejnění v Obchodním věstníku v ČR: Poslední změna: :09 Tisk: :41 Strana 2 z 5

3 Česká právní úprava nevyžaduje ověřený překlad u listin překládaných do nebo z jazyka EU 8. Odkaz na projekt BRITE a síť EBR není v této chvíli relevantní. Projekt BRITE se nachází teprve ve stádiu přípravy, síť EBR pak sdružuje poskytovatele služeb obchodních rejstříků v EU na zcela dobrovolné bázi. Komise sice vyjádřila podporu těmto iniciativám, nicméně členské státy se těchto projektů povinně účastnit nemusí, proto se domníváme, že s nimi Komise nemůže počítat při vypracovávání návrhů na revizi legislativy. Sídlo evropské společnosti ČR využila možnosti stanovené čl. 7 statutu. V 5 zákona o evropské společnosti 9 je stanoveno, že evropská společnost zapsaná do obchodního rejstříku na území ČR musí mít v místě svého zapsaného sídla svou hlavní správu. Stejná situace je také v případě jakékoliv právnické osoby dle českého právního řádu ( 19c Občanského zákoníku 10 ) - sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Jak v české právní úpravě tak v úpravě nařízení o SE se prosazuje princip sídla. Nicméně je otázkou, zda existence podmínky mít zapsané sídlo i hlavní správu v jednom státě/místě, je v rozporu s čl. 43 a 48 Smlouvy o ES, uvědomíme-li si dále, že SE může v rámci EU volně přemístit své sídlo i přeshraničně fúzovat. Dále dodáváme, že pokud by měla mít regulovaná finanční instituce (banka, pojišťovna, OCP) formu evropské společnosti, byla by možnost mít sídlo a správní ústředí v různých členských státech v rozporu s předpisy EU v oblasti regulace finančních institucí. OV sazby za zveřejnění platné od A podání v elektronické podobě B při podání v listinné podobě 1. Likvidace (platba předem) - zveřejňuje se 2x; uvedená sazba za jedno zveřejnění Snížení základního kapitálu - zveřejňuje se 2x; uvedená sazba za jedno zveřejnění rozsah 1 strana Wordu rozsah 2 a více stran Wordu 3. Ostatní oznámení rozsah 1 strana Wordu rozsah 2 a více stran Wordu 4. Účetní závěrka ad 1 a 2: uvedené sazby platí při objednání dvojího zveřejnění K uvedeným cenám se připočítává 19% DPH. 8 Viz 38k a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 186) druhé čtení PČR. 9 Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, v platném znění. 10 Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, v platném znění. Poslední změna: :09 Tisk: :41 Strana 3 z 5

4 Příloha 4 Zavedení kategorie mikrosubjekty ( mikropodniky ) Česká republika podporuje záměr na zahrnutí definice drobných podnikatelů (mikropodniků) do čtvrté směrnice s tím, aby bylo členským státům umožněno vyloučit tyto mikropodniky ze směrnic o účetnictví. V nejširším pohledu by se mohlo jednat o podniky, které: - nejsou účetní jednotkou, - nejsou emitentem cenných papírů, - nepodléhají auditu, - nemají povinnost konsolidace. Z hlediska právní formy to mohou být: - fyzické osoby-podnikatelé, - fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů (umělci, sportovci, znalci, lékaři apod.). Z hlediska limitů považujeme za akceptovatelné hranice méně než 10 zaměstnanců, celková bilanční suma nižší než 500 tis. EUR a obrat nižší než 1 mil EUR. Doporučujeme vymezit ve směrnici uvedené limity jako horní hranici s možností národní úpravy směrem dolů, nevymezovat však požadavek na splnění všech tří uvedených hodnot ponechat volbu druhu a počtu limitů na členském státu. Podporujeme zahrnout do skupiny mikropodniků obchodní společnosti a družstva včetně těch, které jsou založeny jednou fyzickou osobou, za předpokladu, že se pro podnikatele-právnické osoby zabezpečí požadavky obchodního práva (např. vlastní kapitál, rezervní fond, vklady a nároky tichého společníka) a daňového práva, které je založeno na stanovení základu daně z účetnictví; obdobně to platí i pro zdravotní a sociální pojištění. Prahové hodnoty pro malé a střední podniky Podporujeme návrhy na prodloužení období pro povinný audit účetní závěrky v případě, že podnik v tomto období dosáhne nebo překročí dvě ze tří prahových hodnot, a to při zahájení činnosti podniku z dosavadních dvou let na tři roky (dle návrhu Komise na pět let) a zároveň jeho zkrácení v průběhu činnosti podniku ze dvou let na jeden rok. Z toho rovněž vyplývá možnost pro neauditované podniky sestavovat účetní závěrku jen ve zjednodušeném rozsahu a nesestavovat výroční zprávu. Delší prodloužení prahových hodnot (při zahájení činnosti podniku z dosavadních dvou let na pět let) by podle našeho názoru snížilo vypovídací schopnost účetní závěrky v důsledku menší strukturovanosti vykazovaných položek a informací pro její uživatele po delší období s možným negativním dopadem na rozhodování o možnostech investic, kontrolu atd. Upuštění od požadavků na zveřejňování u malých subjektů Podporujeme návrh na zrušení požadavku na povinné zveřejňování údajů o společnosti pro kategorii malých podniků s tím, že jim bude ponecháno právo rozhodnou o rozsahu a formě zveřejňování. Doporučujeme omezit tuto možnost na malé podniky založené jednou osobou. Tato možnost by neměla platit pro subjekty, které pracují s penězi klientů (subjekty veřejného zájmu finanční instituce, pojišťovny, makléři). Pro případ rozšíření osvobození od povinnosti zveřejňovat účetní závěrku i pro malé podniky s tzv. omezeným počtem uživatelů navrhujeme, aby okruh těchto podniků byl jednoznačně definován. Rozšíření výjimek pro společnosti bez konkrétního externího uživatele Poslední změna: :09 Tisk: :41 Strana 4 z 5

5 Souhlasíme s názorem, že úlevy pro střední podniky s úzkým okruhem externích uživatelů účetních závěrek, pokud jde o zveřejňování příslušných údajů, bude vhodné umožnit v rozsahu platném pro malé podniky. Zjednodušení pro všechny společnosti Podporujeme návrh nepředkládat ověřené účetní závěrky pro některé malé a střední podniky skupin (konsolidačního celku) s výhradou určitých podmínek a s možností vymezit toto osvobození jako povinné pro malé podniky. Souhlasíme s argumenty pro zrušení povinnosti malých a středních podniků účtovat o odložené dani. Podporujeme návrh na zrušení povinností malých podniků zveřejňovat vysvětlení zřizovacích výdajů a rozčlenění čistého obratu podle kategorií činnosti a podle zeměpisných trhů. Kontakt: Příloha 2,3 Vyšehradská Praha 2 tel mnemcova@msp.justice.cz Příloha 4 Ministerstvo financí ČR Lazarská Praha 1 tel irena.vavrinova@mfcr.cz Poslední změna: :09 Tisk: :41 Strana 5 z 5