P Ř Í K A Z. I. Společnost MI RYMAS, s.r.o., IČO , se sídlem Cedrová 1041/10, Jesenice, se shledává vinnou, že

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 31. července 2018 Č.j.: 2018 / / 570 Ke sp.zn. Sp/2017/360/573 Počet stran: 16 MI RYMAS, s.r.o. IČO Cedrová 1041/ Jesenice P Ř Í K A Z Česká národní banka (dále též jen správní orgán ) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) ve vazbě na zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen zákon o směnárenské činnosti ) a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ) rozhodla dle 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen přestupkový zákon ) ve spojení s 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) v řízení se společností MI RYMAS, s.r.o., IČO , se sídlem Cedrová 1041/10, Jesenice, takto: I. Společnost MI RYMAS, s.r.o., IČO , se sídlem Cedrová 1041/10, Jesenice, se shledává vinnou, že i) při třech kontrolních směnách provedených ve dnech ve 14:30 hod., v 11:30 hod. a v 9:35 hod. v provozovně na adrese Pohořelec 144/11, Praha 1, nesdělila zájemcům, kontrolním pracovníkům, s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu v textové podobě informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce a při dvou kontrolních směnách provedených ve dnech ve 14:35 hod. a ve 13:45 hod. v provozovně na adrese Pohořelec 144/11, Praha 1, nezachovala textovou podobu informací před provedením směnárenského obchodu, když zájemcům, kontrolním pracovníkům, nepředala kopie podepsaných informací před provedením směnárenského obchodu ve smyslu 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, které by si mohli uchovat a opakovaně zobrazovat, ii) při třech kontrolních směnách provedených ve dnech ve 14:30 hod., v 11:30 hod. a v 9:35 hod. v provozovně na adrese Pohořelec 144/11, Praha 1, nevydala klientům, kontrolním pracovníkům, bez zbytečného odkladu po provedení směnárenských obchodů doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu 14 zákona o směnárenské činnosti,

2 iii) iv) v období od do nevypracovala Systém vnitřních zásad ze dne v zákonem požadovaném rozsahu, když neupravila řádně způsob identifikace klienta, zahrnující opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, dále neupravila postupy pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu, přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, postup pro zpřístupnění údajů uchovávaných podle části druhé hlavy II příslušným orgánům, postup povinné osoby od zjištění podezřelého obchodu do okamžiku doručení oznámení Úřadu tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v 18 odst. 1, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchodu a určení osob, které podezřelý obchod vyhodnocují, opatření, která vyloučí zmaření nebo podstatné ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti bezodkladným splněním příkazu klienta, technická a personální opatření, která zajistí provedení odkladu splnění příkazu klienta podle 20, a ve stanovené lhůtě splnění povinností podle 24, při dvou kontrolních směnách provedených ve dnech v 11:30 hod. a v 9:35 hod. v provozovně na adrese Pohořelec 144/11, Praha 1, neprovedla v žádném okamžiku směny identifikaci klientů, kontrolních pracovníků, ačkoli se jednalo o směnárenské obchody překračující částku EUR, t e d y p o r u š i l a (i) (ii) (iii) (iv) ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti, ustanovení 21 odst. 2 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ve spojení s ustanovením 21 odst. 5 písm. b), c), d), e), f), h) a i) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a ustanovení 7 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, č í m ž s e d o p u s t i l a ad (i) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , ad (ii) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , ad (iii) správního deliktu nesplnění povinnosti k prevenci povinné osoby podle 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění účinném do a ad (iv) správního deliktu neplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta povinné osoby podle 44 odst. 1 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění účinném do , 2

3 z a c o ž s e j í u k l á d á podle 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do pokuta ve výši Kč (slovy sedmdesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. A. Identifikace účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í 1. Společnost MI RYMAS, s.r.o., IČO , se sídlem Cedrová 1041/10, Jesenice (dále jen účastník řízení ), byla do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze zapsána dne , oddíl C, vložka Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto příkazu zapsán jako předmět podnikání směnárenskou činnost, koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, provozování cestovní agentury a realitní činnost. Jednateli a společníky účastníka řízení byli ke dni vydání příkazu Ing. Munir Missad, nar , trvale bytem Krajní 271/9, Prosetice, Teplice (obchodní podíl 80 %) a Remoun Sabih, nar , trvale bytem Homs, Akrama Masaken alshorta, build 30, Syrská arabská republika (obchodní podíl 20 %) (spis, č.l. 1, 2). 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je od pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti č.j. 2009/4269/761. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. Účastník řízení měl ke dni vydání tohoto příkazu 1 provozovnu evidovanou k výkonu směnárenské činnosti na adrese Pohořelec 144/11, Praha 1 (dále jen provozovna ). K její evidenci došlo dne B. Změna právní úpravy 3. Podle článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. (dále jen listina ) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. Právní úprava rozhodná pro posouzení jednání účastníka řízení je obsažena v zákoně o směnárenské činnosti a v zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Oba zákony byly s účinností k novelizovány, avšak na základě porovnání znění těchto zákonů účinných do , tedy v době protiprávního jednání, se zněním účinným od , Česká národní banka konstatuje, že zůstala zachována jak obsahová totožnost konkrétních zákony stanovených povinností, které jsou relevantní pro právní hodnocení jednání účastníka řízení, tak též jejich trestnost z hlediska podřazení porušení právní povinnosti pod kategorii správního deliktu. Rovněž otázka typové závažnosti nahlížení na porušené právní povinnosti nedoznala změny ve prospěch účastníka řízení. 4. Dne nabyl účinnosti nový přestupkový zákon. V kontextu čl. 40 odst. 6 listiny správní orgán zohlednil také znění přechodných ustanovení upravených ustanoveními 112 přestupkového zákona. 3

4 5. V souladu s přechodným ustanovením 112 odst. 1 tohoto zákona se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Zmíněný odstavec 1 přestupkového zákona tak upravuje otázku aplikovatelosti hmotněprávních ustanovení na jednání účastníka řízení, tedy úpravu práv a povinností stanovených povinným subjektům. Vzhledem ke skutečnosti, že k jednání zakládajícímu odpovědnost účastníka řízení došlo přede dnem nabytí účinnosti přestupkového zákona, a ke skutečnosti, že hmotněprávní úprava obsažená v přestupkovém zákoně není pro účastníka řízení příznivější, posoudil správní orgán odpovědnost účastníka řízení podle právních předpisů účinných v době, kdy byl čin spáchán. Zároveň protože nedošlo ke změně povahy a obsahu stanovených (dosavadních) správních deliktů, ale pouze k jejich přejmenování na přestupky, označuje správní orgán v souladu s výše uvedenými zásadami a příslušnými přechodnými ustanoveními zákona o přestupcích v tomto rozhodnutí posuzované (dosavadní) správní delikty stále jako správní delikty spáchané podle zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do a podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ve znění účinném do Správní orgán se dále neopomněl zabývat otázkou, jaká právní úprava bude v konkrétním případě aplikována. Přechodné ustanovení 112 odst. 3 přestupkového zákona stanoví, že na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. Správní orgán proto komparoval ustanovení 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do (správní delikt ad (i) je nejzávažnějším správním deliktem), která stanoví společná ustanovení ke správním deliktům podle tohoto zákona s úpravou v 35 a násl. přestupkového zákona stanovující správní tresty a jejich ukládání. Po provedeném srovnání je možné konstatovat, že způsob určení druhu a výměry sankce v přestupkovém zákoně nedoznal takový posun, který by v daném případě byl pro pachatele výhodnější s výjimkou demonstrativního výčtu polehčujících okolností v 39 přestupkového zákona. Správní orgán tak druh a výměru trestu posuzoval podle 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do Jinak je tomu však ve věci procesní úpravy, kdy správní orgán konstatuje, že v souladu s 112 odst. 4 přestupkového zákona platí, že správní řízení zahájená před se dokončí podle platné právní úpravy účinné do tohoto data; logickým výkladem a contrario se pak řízení ve věci správního deliktu spáchaného do po tomto datu zahájí a projednají již v režimu přestupkového zákona. S ohledem na výše uvedené tak správní orgán vydáním příkazu zahájí přestupkové řízení s účastníkem řízení podle přestupkového zákona, a to na základě spáchání správních deliktů upravených v 22 odst. 1 písm. g) a 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do a v 44 odst. 1 písm. a) a 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ve znění účinném do Dále, v souvislosti se zněním 112 odst. 2 přestupkového zákona, který uvádí, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí, je třeba aplikovat i tento právní institut. Odpovědnost 4

5 za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Správní orgán se tedy zabýval také skutečností, zda nedošlo k zániku odpovědnosti. Podle 30 přestupkového zákona ve spojení se speciálním ustanovením 46e odst. 3 zákona o České národní bance, by k zániku odpovědnosti došlo u správního deliktu ad (i), ad (ii) a ad (iv) dne a u správního deliktu ad (iii) dne C. Kontrola 9. U účastníka řízení byla dne zahájena kontrola doručením oznámení o zahájení kontroly č.j. 2017/073306/CNB/650, ze dne Kontrola na místě v provozovně účastníka řízení byla provedena dne Předmětem kontroly bylo dodržování právních předpisů v oblasti výkonu směnárenské činnosti, prevence legalizace výnosů z trestné činnosti, dodržování ustanovení 33 zákona o oběhu bankovek a mincí a dodržování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele (spis příloha, č.l. 297). 10. Před zahájením kontroly bylo v provozovně účastníka řízení provedeno kontrolními pracovníky České národní banky celkem 5 místních šetření, a to ve dnech , , , a Místní šetření, tj. úkony ve smyslu 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), (dále jen kontrolní směny ) byly zaměřeny na dodržování povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti. Z provedených kontrolních směn byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu se sp. zn. Sp/2017/360/573 (spis příloha, č.l. 2 27). 11. O provedené kontrole byl dne pořízen kontrolní protokol č.j. 2017/102085/CNB/650 (dále jen kontrolní protokol ) (spis příloha, č.l ), s jehož úplným zněním byl účastník řízení seznámen, když mu bylo jedno vyhotovení předáno. 12. Účastník řízení nepodal žádné námitky proti kontrolnímu protokolu. Správní orgán kontrolní zjištění uvedená v kontrolním protokolu vyhodnotil a rozhodl vydat příkaz. D. Skutková zjištění a jejich právní kvalifikace ad (i) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 13. Ve dnech , , , a bylo provedeno v provozovně účastníka řízení celkem 5 kontrolních směn. Při těchto kontrolních směnách byly shledány níže popsané nedostatky (spis příloha, č.l. 2 27, 299). 14. Průběh kontrolní směny ze dne , 14:35 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 165 EUR (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody popisovány z jeho pohledu). Kontrolující požádali obsluhu směnárny o směnu CZK a částku vložili do propusti. Obsluha směnárny zadala transakci do kalkulačky (částku vydělila kurzem 27) a po zobrazení výsledku oznámila kontrolujícím, že nemá drobné v měně EUR a že celou částku nepřijme. Kontrolující toto sdělení odsouhlasili. Následně obsluha směnárny provedla nové zadání do kalkulačky, číslo 165 vynásobila kurzem 27 a zobrazil se výsledek Obsluha směnárny oznámila kontrolujícím, že tuto částku v CZK vymění za EUR. Kontrolující z celé částky v CZK, která celou dobu ležela v propusti, odpočítali

6 CZK a zbytek vzali zpět. Obsluha směnárny převzala tuto částku. Po té odpočítala 8 bankovek v hodnotě 20 EUR a umístila je na své straně přepážky vedle propusti. Následně zadala transakci do počítače a vytiskla doklad, který měl sloužit jako předsmluvní informace podle 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti (dále jen předsmluvní informace ) a předložila je kontrolujícím. Jeden z kontrolujících předsmluvní informace podepsal a obsluha směnárny si je odebrala zpět, aniž by kontrolujícím ponechala jejich kopii. Obsluha směnárny poté vytiskla doklad o provedení směnárenského obchodu, podepsala jej a předala kontrolujícím. Následně k částce 160 EUR přidala jednu bankovku v hodnotě 5 EUR a celou částku předala kontrolujícím. Ani v tuto chvíli obsluha směnárny nepředala kontrolujícím kopii předsmluvní informace. Obsluha směnárny tak kontrolujícím nesdělila předsmluvní informace v takové podobě, aby je mohli uchovat a opakovaně zobrazovat (spis příloha, č.l. 2, 3). 15. Průběh kontrolní směny ze dne , 14:30 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 20 EUR. Kontrolující požádali obsluhu směnárny o směnu 20 EUR a vložili příslušný obnos (jedna dvacetieurová bankovka) do propusti. Obsluha směnárny zadala transakci do kalkulačky (částku 20 vynásobila kurzem 25,8) a po zobrazení výsledku 516 převzala částku 20 EUR od kontrolujících. Poté obsluha směnárny umístila do propusti částku 516 CZK a kontrolující si jí převzali. V žádném okamžiku průběhu směny nepředala obsluha směnárny kontrolujícím předsmluvní informace a ani jim nebyl předán doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu 14 zákona o směnárenské činnosti (dále jen doklad ) (spis příloha, č.l. 8, 9). 16. Průběh kontrolní směny ze dne , 13:45 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 40 EUR. Kontrolující požádali obsluhu směnárny o směnu 40 EUR a částku vložili do propusti. Obsluha směnárny tento obnos převzala a zadala transakci do kalkulačky (částku 40 vynásobila kurzem 25,5) a po zobrazení výsledku připravila tuto částku v CZK (dvě bankovky v hodnotě 500 CZK a jedna dvacetikorunová mince). Následně zadala údaje do počítače a vytiskla doklad, který měl sloužit jako předsmluvní informace a předložila jej kontrolujícím. Jeden z kontrolujících předsmluvní informace podepsal a obsluha směnárny si je odebrala zpět, aniž by kontrolujícím ponechala jejich kopii. Obsluha směnárny poté vytiskla doklad o provedení směnárenského obchodu, podepsala a označila jej razítkem a spolu s částkou v CZK jej předala kontrolujícím. Ani v tuto chvíli obsluha směnárny nepředala kontrolujícím kopii předsmluvní informace. Obsluha směnárny tak kontrolujícím nesdělila předsmluvní informace v takové podobě, aby je mohli uchovat a opakovaně zobrazovat (spis příloha, č.l. 13, 14). 17. Průběh kontrolní směny ze dne , 11:30 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši EUR. Kontrolující požádali obsluhu směnárny o směnu EUR a vložili částku do propusti. Obsluha směnárny částku převzala, provedla její přepočet a sdělila kontrolujícím zjištěnou výši. Posléze obsluha směnárny provedla na kalkulačce propočet korunové protihodnoty k předkládané částce a výslednou hodnotu CZK ukázala kontrolujícím, kteří ji odsouhlasili. Následně obsluha částku k výplatě přepočítala a vyplatila kontrolujícím. V žádném okamžiku průběhy směny nepředala obsluha směnárny kontrolujícím předsmluvní informace a doklad o provedení směnárenského obchodu. V žádném okamžiku v průběhu směny neprovedla obsluha identifikaci kontrolujícího podle ustanovení 7 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (spis příloha, č.l. 19, 20). 6

7 18. Průběh kontrolní směny ze dne , 9:35 hod., provozovna. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši EUR. Kontrolující požádali obsluhu směnárny o směnu CZK a vložili příslušný obnos (28 tisícikorunových bankovek) do propusti. Obsluha směnárny zadala transakci do kalkulačky (částku vydělila kurzem 26,5) a po zobrazení výsledku 1 052,63 zadala kvůli zaokrouhlení transakci do kalkulačky znovu a ukázala kontrolujícímu, že směnná částka bude CZK a částka k vyplacení bude EUR. Kontrolující částku odsouhlasil a obsluha si převzala směnný obnos z propusti. Následně obsluha předala kontrolujícím částku EUR a 20 CZK. V žádném okamžiku průběhu směny nepředala kontrolujícím předsmluvní informace ani doklad o provedení směnárenského obchodu. V žádném okamžiku v průběhu směny neprovedla obsluha identifikaci kontrolujícího podle ustanovení 7 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (spis příloha, č.l. 25, 26). 19. Skutková zjištění z kontrolních směn lze shrnout tak, že účastník řízení v případě tří kontrolních směn ve dnech , a nesdělil v textové podobě předsmluvní informace vůbec. V případě dvou kontrolních směn ve dnech a pak účastník řízení sice sdělil v textové podobě předsmluvní informace, ale nepředal jejich kopie klientům, kontrolním pracovníkům, aby je mohli uchovat a opakovaně zobrazovat. Lze uzavřít, že v případě pěti z pěti provedených kontrolních směn byly shledány zcela zásadní nedostatky v informování klientů před provedením směnárenského obchodu. Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 20. Ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu informace uvedené v odstavci 2, tedy o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 21. Účastník řízení v případě pěti provedených kontrolních směn nedostál povinnosti uvedené ve větě první 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když ve třech případech nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, předsmluvní informace vůbec a ve dvou případech neposkytl kopie předsmluvních informací, aby je bylo možné uchovat a opakovaně zobrazovat. Na základě uvedených zjištění má správní orgán za nepochybné, že se jedná o zásadní systémový nedostatek provádění směnárenské činnosti účastníkem řízení. 22. Důvodová zpráva k návrhu zákona o směnárenské činnosti výslovně stanoví, že, cit: Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoli zobrazit. Je tedy nepochybné, že textová podoba je zachována, může-li informace uchovat a opakovaně zobrazovat nejen provozovatel směnárenské činnosti (kterého k tomu navíc povinuje 16 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti), ale i zákazník, kterému však byly tyto možnosti účastníkem řízení odepřeny. 23. Účastník řízení tím, že při třech kontrolních směnách provedených ve dnech ve 14:30 hod., v 11:30 hod. a v 9:35 hod. v provozovně nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu v textové podobě informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu 13 odst. 1 zákona o směnárenské 7

8 činnosti o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce a při dvou kontrolních směnách provedených ve dnech ve 14:35 hod. a ve 13:45 hod. v provozovně nezachoval textovou podobu informací před provedením směnárenského obchodu, když zájemcům, kontrolním pracovníkům, nepředal kopie podepsaných informací před provedením směnárenského obchodu ve smyslu 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, které by si mohli uchovat a opakovaně zobrazovat, porušil ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti ve znění do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, neboť nesdělování předsmluvních informací a nevydávání kopií předsmluvních informací naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno totožným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. Posuzování jednotného záměru u správního deliktu spáchaného účastníkem řízení je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost, tzn. jeho odpovědnost je založena bez ohledu na konkrétní zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom nebo měl být vědom své zákonné povinnosti, neplnil ji (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014, č.j. 9 Afs 55/ ). 25. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech , , , a Úprava pokračování ve správním deliktu dříve nebyla v předpisech správního práva výslovně upravena, ale byla odvozována analogicky z trestního práva. S nabytím účinnosti přestupkového zákona lze nalézt legální definici pokračování již rovněž v oboru správního práva (konkrétně v ustanovení 7 přestupkového zákona), která se prakticky shoduje s úpravou v trestním zákoníku. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotněprávní otázku doplňující charakteristiku správního deliktu, kterého se účastník řízení dopustil, je na místě nikoli přímá aplikace přestupkového zákona, ale postup per analogiam legis (viz odstavec 5 příkazu). Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. ad (ii) Doklad o provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 26. Jak již bylo výše uvedeno, při 3 kontrolních směnách provedených ve dnech ve 14:30 hod., v 11:30 hod. a v 9:35 hod. v provozovně nevydal účastník řízení kontrolním pracovníkům jako těm, se kterými provedl směnárenské obchody, bez zbytečného odkladu po provedení směnárenských obchodů doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. V rámci 5 kontrolních směn nebyl doklad vydán ve 3 případech (spis příloha, č.l. 9, 20, 26 a 299). Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 27. Ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 28. Účastník řízení tím, že při třech kontrolních směnách provedených ve dnech ve 14:30 hod., v 11:30 hod. a v 9:35 hod. v provozovně nevydal klientům, kontrolním pracovníkům, bez zbytečného odkladu po provedení 8

9 směnárenských obchodů doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu 14 zákona o směnárenské činnosti, porušil ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti. 29. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nevydávání dokladů naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 24 příkazu. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech , a ad (iii) Systém vnitřních zásad Skutková zjištění 30. Dne pod evid. č. 2017/084660/CNB/650 přijal správní orgán Systém vnitřních zásad ze dne (dále také jen systém vnitřních zásad ). V návaznosti na výzvu správního orgánu č.j. 2017/101940/CNB/650, ze dne , byl systém vnitřních zásad účastníkem řízení ještě aktualizován, aktualizované znění bylo správnímu orgánu doručeno pod evid. č. 2017/097334/CNB/650 dne Správní orgán podrobil aktualizovaný systém vnitřních zásad kontrole a dospěl k následujícím zjištěním (spis příloha, č.l , ). Identifikace klienta 31. Předložený systém vnitřních zásad v rámci bodu 2.2. Způsob identifikace klienta upravuje povinnost provést identifikaci klienta dle dvou různých předpisů, a to v bodu ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. a v bodu ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz. Povinnost identifikace ovšem nevychází ze dvou různých právních předpisů, jak uvádí účastník řízení, ale přímo ze zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (zejména z ustanovení 7 tohoto zákona). 32. Systém vnitřních zásad v bodu 2.2. Způsob identifikace klienta mimo jiné uvádí povinnost identifikovat klienta, cit: v případě transakcí nad ,00 EUR (jedná se o dílčí obchody součet za 12 měsíců). Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ve svém ustanovení 54 odst. 4 stanovuje, že je-li platba rozdělena na několik samostatných plnění, je hodnotou obchodu nebo platby jejich součet, jestliže spolu tato plnění souvisí. Ve smyslu tohoto ustanovení je účastník řízení povinen provést identifikaci v případě, že je zřejmé, že souhrn dílčích transakcí jednoho klienta převýší hodnotu EUR, a nikoliv až od výše EUR, jak účastník řízení uvádí ve svém systému vnitřních zásad. 33. Systém vnitřních zásad v bodu Rozsah zjišťovaných údajů vyjmenovává identifikační údaje u fyzické osoby a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost, avšak u fyzické osoby zde absentuje místo narození a státní občanství, u podnikající fyzické osoby pak místo podnikání, a to ačkoliv se jedná o identifikační údaje ve smyslu ustanovení 5 odst. 1 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. 34. V systému vnitřních zásad, konkrétně v bodu Rozsah zjišťovaných údajů, je stanoven rozsah zjišťovaných údajů v rámci identifikace klienta, jenž je právnickou osobou. Systém vnitřních zásad však dále již žádným způsobem neupravuje samotný 9

10 postup provedení identifikace u klienta, který je právnickou osobou, především pak nevymezuje doklady, ze kterých jsou stanovená data zaznamenána a ověřena. 35. Systém vnitřních zásad žádným způsobem neupravuje povinnost danou ustanovením 8 odst. 3 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, kdy v rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda klient je či není politicky exponovanou osobou. 36. Systém vnitřních zásad v rámci bodu Způsob zjišťování, zda se na subjekt či předmět obchodu vztahují mezinárodní sankce, zahrnuje odkaz na konsolidovaný sankční seznam Evropské unie, přičemž zde uvedený odkaz, tj. již není platný. Systém vnitřních zásad dále zcela pomíjí nařízení vlády č. 210/2008 Sb., k provedení zvláštních opatření k boji proti terorismu, v platném znění. 37. Systém vnitřních zásad žádným způsobem neupravuje identifikaci klienta v případě, kdy za něj jedná zástupce (zplnomocněný či zákonný) jak uvádí ustanovení 8 odst. 4 a 5 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. 38. Systém vnitřních zásad žádným způsobem neupravuje postup pro případ absence některého identifikačního údaje v předloženém průkazu totožnosti (např. místo trvalého pobytu). 39. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v několika svých ustanoveních předpokládá, že povinná osoba dostatečně zhodnotí věrohodnost získaných identifikačních údajů klienta, k čemuž je bezpodmínečně nutné ověřit věrohodnost předloženého průkazu totožnosti. V systému vnitřních zásad však není stanoven postup pro ověření pravosti a platnosti průkazu totožnosti ani žádné další postupy k ověření celkové věrohodnosti průkazu totožnosti, resp. nejsou zde vyjmenovány znaky snižující věrohodnost průkazu totožnosti, například poškození průkazu, či známky manipulace s údaji uvedenými v průkazu. Tyto skutečnosti představují nedílnou součást procesu identifikace klienta a jako takové by měly být uvedeny v systému vnitřních zásad. Kontrola klienta 40. Systém vnitřních zásad žádným způsobem neupravuje způsoby provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Řízení rizik a vnitřní kontrola 41. V části 4 systému vnitřních zásad (Vnitřní kontrola) účastník řízení uvádí, že jednatel účastníka řízení, cit: Provádí kontrolu směnárenské činnosti nejméně 1 2x ročně a svoji kontrolu zaměří na dodržování školení pracovníků devizového místa, kontroly valutové knihy s ostatní účetní evidencí, zpracování čtvrtletních výkazů o odvodech apod. 42. S ohledem na skutečnost, že výše citované ustanovení systému vnitřních zásad výslovně uvádí pouze obsah vnitřní kontroly ve vztahu k samotnému výkonu směnárenské činnosti ve vztahu k zákonu o směnárenské činnosti, má správní orgán za to, že systém vnitřních zásad účastníka řízení neobsahuje žádné konkrétní postupy, odpovědnosti a pravomoci pro provádění pravidelné vnitřní kontroly v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné 10

11 činnosti a financování terorismu. Zejména tedy není stanoveno jakým způsobem a v jakém rozsahu má být tato kontrola prováděna. Postup pro zpřístupnění údajů 43. Účastník řízení ve svém systému vnitřních zásad žádným způsobem neupravil postupy pro zpřístupnění uchovávaných údajů příslušným orgánům. Postup při zjištění podezřelého obchodu 44. Systém vnitřních zásad v části 1 (Komunikace devizového místa s ministerstvem financí) zakotvuje povinnost jednotlivých pracovníků účastníka řízení nahlásit podezřelý obchod jednateli účastníka řízení, který má tuto skutečnost neprodleně oznámit finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí s tím, že toto oznámení má jednatel účastníka řízení učinit nejpozději do 5 kalendářních dnů ústně do protokolu nebo písemně. 45. Správní orgán konstatuje, že s účinností ode dne je orgánem způsobilým přijímat oznámení o podezřelém obchodu Finanční analytický úřad (dále jen FAÚ ), a nikoli finanční analytický útvar Ministerstva financí, jak uvádí účastník řízení. Účastník řízení ve svém systému vnitřních zásad rovněž neuvedl další povinnosti, které se vztahují k oznámení podezřelého obchodu ve smyslu ustanovení 18 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (jako je informace o podstatných okolnostech obchodu a neprodlené hlášení podezřelého obchodu). Neuskutečnění obchodu 46. Systém vnitřních zásad nestanovuje žádná pravidla pro odmítnutí uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu s klientem ve smyslu ustanovení 15 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, která by zajistila vyloučení zmaření nebo podstatného ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti bezodkladným splněním příkazu klienta. Technická a personální opatření k zajištění odkladu splnění příkazu klienta 47. V systému vnitřních zásad žádným způsobem neupravil technická a personální opatření k zajištění odkladu splnění příkazu klienta, ani splnění povinnosti podle ustanovení 24 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. 48. Lze shrnout, že účastník řízení výše uvedené oblasti neupravil v systému vnitřních zásad buď vůbec, nebo nedostatečným či neřádným způsobem, a tím nevypracoval systém vnitřních zásad v zákonem požadovaném rozsahu. Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 49. Ustanovení 21 odst. 2 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti stanoví, že povinná osoba uvedená v 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, na základě hodnocení rizik podle 21a a v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem. Součástí písemného systému vnitřních zásad je i písemné hodnocení rizik podle 21a odst. 2. Systém vnitřních zásad včetně hodnocení rizik schvaluje statutární orgán povinné osoby. 11

12 50. Povinnou osobou podle 2 odst. 1 písm. b) bod 10. zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti je také soba oprávněná ke směnárenské činnosti podle zákona o směnárenské činnosti, tedy v konkrétním případě účastník řízení. 51. Ustanovení 21 odst. 5 písm. b), c), d), e), f), h) a i) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti uvádí, že systém vnitřních zásad podle 21 odstavce 2 zahrnuje mimo jiné: způsob identifikace klienta, zahrnující opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, postupy pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu, přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, postup pro zpřístupnění údajů uchovávaných podle části druhé hlavy II příslušným orgánům, postup povinné osoby od zjištění podezřelého obchodu do okamžiku doručení oznámení Úřadu tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v 18 odst. 1, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchodu a určení osob, které podezřelý obchod vyhodnocují, opatření, která vyloučí zmaření nebo podstatné ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti bezodkladným splněním příkazu klienta a technická a personální opatření, která zajistí provedení odkladu splnění příkazu klienta podle 20, a ve stanovené lhůtě splnění povinností podle Na základě skutkových zjištění je zřejmé, že účastník řízení nevypracoval systém vnitřních zásad v rozsahu podle 21 odst. 5 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. 53. Účastník řízení tím, že v období od do nevypracoval systém vnitřních zásad ze dne v zákonem požadovaném rozsahu, když neupravil řádně způsob identifikace klienta, zahrnující opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, dále neupravil postupy pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu, přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, postup pro zpřístupnění údajů uchovávaných podle části druhé hlavy II příslušným orgánům, postup povinné osoby od zjištění podezřelého obchodu do okamžiku doručení oznámení Úřadu tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v 18 odst. 1, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchodu a určení osob, které podezřelý obchod vyhodnocují, opatření, která vyloučí zmaření nebo podstatné ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti bezodkladným splněním příkazu klienta, technická a personální opatření, která zajistí provedení odkladu splnění příkazu klienta podle 20, a ve stanovené lhůtě splnění povinností podle 24, porušil ustanovení 21 odst. 5 písm. b), c), d), e), f), h) a i) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění účinném do V tomto případě se jednalo o trvající správní delikt, když podstata jeho spáchání spočívala v tom, že účastník řízení vyvolal protiprávní stav tím, že účastník řízení 12

13 nevypracoval systém vnitřních zásad v zákonem požadovaném rozsahu a svou nečinností tento stav udržoval. Deliktní období je ohraničeno dny , kdy byl systém vnitřních zásad účastníkem řízení vypracován, a , kdy byl systém vnitřních zásad doručen správnímu orgánu. 55. Úprava trvajícího správního deliktu dříve nebyla v předpisech správního práva výslovně upravena, ale byla odvozována analogicky z trestního práva (byť i trestní právo neobsahuje definici legální, ale pouze doktrinální). S nabytím účinnosti přestupkového práva lze nalézt legální definici trvajícího přestupku v oboru správního práva (konkrétně v ustanovení 8 přestupkového zákona). Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotněprávní otázku doplňující charakteristiku správního deliktu, kterého se účastník řízení dopustil, je na místě nikoli přímá aplikace přestupkového zákona, ale postup per analogiam legis (viz odstavec 5 příkazu). Okolnost, že jde o trvající správní delikt, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. ad (iv) Identifikace klienta Skutková zjištění 56. Jak již bylo výše uvedeno, při 2 kontrolních směnách provedených ve dnech v 11:30 hod. a v 9:35 hod. neprovedl účastník řízení v žádném okamžiku směny identifikaci klientů, kontrolních pracovníků, přičemž byly uskutečněné směnárenské obchody nákup cizí měny ve výši EUR ( ) a prodej cizí měny ve výši EUR ( ). Kontrolní směny v objemu převyšujícím EUR byly uskutečněny celkem dvě, v obou případech účastník řízení neprovedl identifikaci (spis příloha, č.l. 20, 26 a 302). Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 57. Ustanovení 7 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti stanoví, že povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. 58. Na základě skutkových zjištění je nepochybné, že účastník řízení neprovedl při dvou kontrolních směnách identifikaci klientů, jak požaduje zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. 59. Účastník řízení tím, že při dvou kontrolních směnách provedených ve dnech v 11:30 hod. a v 9:35 hod. v provozovně neprovedl v žádném okamžiku směny identifikaci klientů, kontrolních pracovníků, ačkoli se jednalo o směnárenské obchody překračující částku EUR, porušil ustanovení 7 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle 44 odst. 1 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ve znění účinném do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť neidentifikování klientů naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 24 příkazu. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech a

14 E. Pokuta 61. Při rozhodování o výši pokuty správní orgán porovnal v souladu s 112 odst. 3 přestupkového zákona též podmínky pro ukládání sankce popsané v 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do s právní úpravou ukládání správního trestu obsaženou v 20, 21, 35 až 44 přestupkového zákona, a to za současného přihlédnutí k nyní posuzovanému případu. V obecné rovině došlo ke zpřesnění demonstrativního výčtu polehčujících a přitěžujících okolností, dále došlo k ustanovení alternativních druhů trestů (např. napomenutí) a k umožnění modifikace trestu (např. podmíněné upuštění od uložení správního trestu). K okolnostem polehčujícím a přitěžujícím správní orgán přihlíží vždy na základě vlastní ustálené rozhodovací praxe. S ohledem na závažnost protiprávního jednání účastníka řízení v tomto konkrétním případě nepřipadá aplikace alternativních druhů trestání, ani modifikace trestu v úvahu. Vzhledem k výše uvedenému má tedy správní orgán za to, že právní úprava ukládání trestů nedoznala takové změny, aby mohla být v tomto konkrétním případě označena za příznivější pro účastníka řízení. Správní orgán se tudíž bude i při stanovování výše pokuty řídit právní úpravou obsaženou v 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do V době spáchání správních deliktů byl účastník řízení profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti již více než 12 let, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty celkem čtyř různých správních deliktů. Účastník řízení nepochybně znal nebo měl znát předpisy upravující směnárenskou činnost a správní orgán od něj očekával striktní dodržování povinností z těchto předpisů vyplývajících. 63. Ustanovení 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení odňal povolení, uložil opatření k nápravě nebo uložil pokutu. 64. Ustanovení 90 odst. 1 přestupkového zákona zmocňuje správní orgán, aby o přestupku rozhodnul příkazem, přičemž uložil trest v podobě napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Speciální úprava v ustanovení 46e odst. 2 zákona o České národní bance dále zmocňuje Českou národní banku, že může uložit rovněž opatření k nápravě nebo odejmout oprávnění k činnosti podle příslušného právního předpisu. 65. K možné liberaci účastníka řízení dle 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby přestupku zabránil. 66. V popsaném případě se proto jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění individuálně a generálně preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty. 67. Pokuta bude ukládána zákonem, který upravuje skutkovou podstatu správního deliktu nejpřísněji postižitelného. Oba zákony stanoví za všechny čtyři správní delikty shodnou horní hranici trestní sazby. Proto správní orgán posuzoval, který ze spáchaných správních deliktů je nejzávažnější, přičemž dospěl k závěru, že je jím správní delikt ad (i) nesdělování předsmluvních informacím který mohl poškodit přímo samotné klienty 14

15 účastníka řízení. Pokuta tak bude ukládána podle zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 69. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, v případě všech správních deliktů se jedná o delikty omisivní povahy, tedy nekonání v případě, kdy měl účastník řízení povinnost určitým přesně vymezeným způsobem konat, a to sdělovat předsmluvní informace a předávat jejich kopie, vydávat doklady, vypracovat systém vnitřních zásad v náležitém rozsahu a provádět identifikaci klientů. 70. Co se týče objektů správních deliktů, shledal správní orgán ohrožení následujících chráněných zájmů. Nejpřísněji postižitelný správní delikt ad (i) spočívající v nesdělování předsmluvních informací ohrozil zájem na informovanosti zájemců o podmínkách směnárenských obchodů v rozhodující předsmluvní fázi a možnosti reklamovat nabízené služby. Delikt ad (ii) spočívající v nevydávání dokladů prakticky znemožnil klientům reklamovat poskytnuté služby. Deliktem ad (iii) a ad (iv) pak byl ohrožen obecný zájem na tom, že prováděním směnárenských transakcí nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Typovou společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti, když umožňuje za nejpřísněji postižitelný správní delikt ad (i) uložit peněžitou pokutu až do výše Kč ( 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do ). Lze shrnout, že individuální závažnost správního deliktu ad (i), za který je ukládána pokuta, shledává správní orgán jako vysokou. 71. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí za nejpřísněji postižitelný správní delikt, respektive za nejzávažnější správní delikt. V konkrétním případě za nejzávažnější správní delikt, za který bude ukládána sankce, shledal správní delikt ad (i) nesdělování předsmluvních informací. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalších tří správních deliktů, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). 72. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů. Správní orgán proto vznik škody nezkoumal. 73. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě správních deliktů ad (i), ad (ii) a ad (iv) o pokračování ve správním deliktu, a v případě správního deliktu ad (iii) o trvající správní delikt. Tato skutečnost zvyšuje závažnost těchto správních deliktů. 15

16 74. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i polehčující skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotil správní orgán to, že účastník řízení poskytoval správnímu orgánu v průběhu kontroly náležitou součinnost a jedná se o jeho první sankcionované protiprávní jednání. 75. Správní orgán se pokusil zabývat i majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán však neměl k dispozici finanční výkazy účastníka řízení, neboť účastník řízení je neuložil do sbírky listin obchodního rejstříku, jak mu to ukládá zákon. Správní orgán se tak zaměřil na celkový objem směnárenských obchodů účastníka řízení, který v roce 2017 dosáhl výše Kč. Uvedené objemy směnárenských obchodů zařazují účastníka řízení mezi středně velké nebankovní směnárníky v České republice. 76. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši Kč (slovy sedmdesát tisíc korun českých), a to podle 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do Takto uložená pokuta je výrazně při dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 7 % maximální výše pokuty. 77. Ustanovení 90 odst. 1 přestupkového zákona ve spojení s ustanovením 150 odst. 1 správního řádu umožňuje správnímu orgánu v řízení z moci úřední uložit povinnost formou písemného příkazu. Správní orgán přistoupil k vydání příkazu, neboť v tomto případě považuje skutková zjištění za dostatečná, a ze všech výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. P O U Č E N Í Proti tomuto příkazu lze podat odpor dle ustanovení 150 odst. 3 správního řádu u sekce licenčních a sankčních řízení České národní banky, se sídlem Na Příkopě 28, Praha 1, a to do 8 dnů ode dne doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a v řízení se pokračuje. V případě podání odporu správní orgán poučuje účastníka řízení v souladu s ustanovením 80 odst. 2 přestupkového zákona o jeho právu požádat o konání ústního jednání. Správní orgán není návrhem účastníka řízení ve věci konání ústního jednání vázán a ústní jednání nařídí, je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, nebo pro uplatnění práv účastníka řízení. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky 16