R O Z H O D N U T Í. I. Společnost IBRA Marketing s.r.o., IČO , se sídlem Senovážné náměstí 977/24, Praha 1 Nové Město,

Transkript

1 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 26. června 2015 Č.j.: 2015 / / 570 Ke sp. zn. Sp/2015/177/573 Počet stran: 9 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále také jen správní orgán ) jako orgán dohledu příslušný v oblasti směnárenství podle 1 odst. 3, 44 odst. 1 písm. e) a 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a 17 odst. 1 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen zákon o směnárenské činnosti ), ve spojení s 24 odst. 4 téhož zákona rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2015/177/573 podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) o správních deliktech společnosti IBRA Marketing s.r.o., IČO , se sídlem Senovážné náměstí 977/24, Praha 1 Nové Město, takto: I. Společnost IBRA Marketing s.r.o., IČO , se sídlem Senovážné náměstí 977/24, Praha 1 Nové Město, i) v rámci kontrolních směn provedených ve dnech a v provozovně na adrese Celetná 587/36, Praha 1, a ve dnech a v provozovně na adrese Senovážné náměstí 977/24, Praha 1, nesdělila zájemcům o provedení směnárenských obchodů (kontrolním pracovníkům) s dostatečným předstihem před uzavřením těchto obchodů informace v textové podobě v českém a anglickém jazyce o provozovateli, o směnárenském obchodě a o dalších právech zájemce a ii) v rámci kontrolních směn provedených dne v provozovně na adrese Celetná 587/36, Praha 1, a ve dnech a v provozovně na adrese Senovážné náměstí 977/24, Praha 1, nevydala klientům (kontrolním pracovníkům) bez zbytečného odkladu doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, t e d y p o r u š i l a ad i) povinnost podle 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti a ad ii) povinnost podle 14 zákona o směnárenské činnosti, č í m ž s e d o p u s t i l a ad i) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti a

2 ad ii) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, z a c o ž s e j í u k l á d á podle ustanovení 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši Kč (slovy třicet tisíc korun českých). Peněžitá pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je II. Společnosti IBRA Marketing s.r.o., IČO , se sídlem Senovážné náměstí 977/24, Praha 1 Nové Město, se podle ustanovení 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je A. Identifikace účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í 1. Společnost IBRA Marketing s.r.o., IČO , se sídlem Senovážné náměstí 977/24, Praha 1 Nové Město (dále jen účastník řízení ), byla zapsána dne do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsán jako předmět podnikání výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 2. Účastník řízení je na základě registrace č.j. 2009/2535/761 oprávněn od vykonávat směnárenskou činnost. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. 3. Účastník řízení měl ke dni vydání tohoto rozhodnutí Českou národní bankou dvě evidované provozovny k výkonu směnárenské činnosti na adrese Celetná 587/36, Praha 1 (dále jen provozovna Celetná ) a Senovážné náměstí 977/24, Praha 1 (dále jen provozovna Senovážné náměstí ). B. Průběh správního řízení 4. Správní orgán zjištění z provedených kontrolních směn vyhodnotil a rozhodl, že v tomto konkrétním případě je vhodné vydat příkaz podle 150 správního řádu. Proto správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne pod č.j. 2015/61761/570 1 příkaz ze dne , kterým uložil účastníku řízení povinnost zaplatit pokutu ve výši Kč a nahradit náklady řízení paušální částkou Kč. Vydáním příkazu dne 1 viz spis Sp/2015/177/573 č.l

3 bylo zahájeno správní řízení s účastníkem řízení a doručením příkazu téhož dne počala běžet osmidenní lhůta k podání odporu proti vydanému příkazu. 5. Účastník řízení podal proti vydanému příkazu v zákonné lhůtě dne odpor, evid. č. 2015/64371/570 2, čímž došlo ke zrušení příkazu a správní orgán pokračoval ve vedení správního řízení. Odpor byl podán přímo účastníkem řízení, který není ve správním řízení právně zastoupen. Konkrétní námitky účastníka řízení, včetně jejich zhodnocení ze strany správního orgánu, jsou podrobně rozvedeny níže. 6. Správní orgán v usnesení č.j. 2015/64871/570 3 ze dne stanovil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dnů, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení a označit a předložit důkazy ve smyslu 52 správního řádu. 7. Účastník řízení svého práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě využil a dne správní orgán obdržel vyjádření účastníka řízení k podkladům shromážděným ve správním řízení, evid. č. 2015/65967/570 4, ve kterém zopakoval své námitky uvedené v podaném odporu. 8. Správní orgán konstatuje, že správní řízení bylo zahájeno včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za skutky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Podle ustanovení 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. V případě správních deliktů ad i) a ad ii) se jedná o pokračování ve správních deliktech, pro které platí, že prekluzívní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu, což bylo v případě obou dvou správních deliktů dne Nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro zahájení řízení u uvedených skutků. C. Skutková zjištění, právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu Kontrolní směny 9. Kontrolní pracovníci správního orgánu provedli ve dnech a v provozovně Celetná a ve dnech a v provozovně Senovážné náměstí kontrolní směny. Z provedených kontrolních směn byly vypracovány úřední záznamy 5, které jsou nedílnou součástí správního spisu Sp/2015/177/ Průběh kontrolní směny ze dne v provozovně Celetná, cit.: Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny o výměnu CZK na EUR a vložili hotovost (jednalo se pouze o bankovky) ve výši CZK do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny na kalkulačce kontrolujícím zobrazila částku k výplatě, která činila zhruba 47 EUR. Kontrolující sdělili, že si přejí obdržet 45 EUR a zbytek vyplatit v českých korunách. Obsluha směnárny poté zadala údaje o směně do PC. Následně předala kontrolujícím 45 EUR, doklad o provedení směnárenského obchodu a vrátila nazpět 63 CZK.. 2 viz spis Sp/2015/177/573 č.l viz spis Sp/2015/177/573 č.l viz spis Sp/2015/177/573 č.l viz spis Sp/2015/177/573 - přílohy č.l

4 11. Průběh kontrolní směny ze dne v provozovně Senovážné náměstí, cit.: Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny o nákup 60 EUR za CZK. Obsluha směnárny na kalkulačce kontrolujícím zobrazila částku CZK. Kontrolující souhlasili se směnou a vložili částku CZK do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny zadala údaje o směně do PC a ihned vyplatila kontrolujícím částku 60 EUR a vrátila zpět 53 CZK Průběh kontrolní směny ze dne v provozovně Celetná, cit.: Kontrolující požádali v anglickém jazyce obsluhu směnárny o výměnu 30 EUR na CZK a vložili hotovost (jednalo se pouze o bankovky) ve výši 30 EUR do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny na kalkulačce kontrolujícím zobrazila částku k výplatě, která činila 810 CZK. Kontrolující souhlasili s provedením směny. Obsluha směnárny poté zadala údaje o směně do PC a následně vyplatila kontrolujícím částku 810 CZK Průběh kontrolní směny ze dne v provozovně Senovážné náměstí, cit.: Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny o nákup EUR za 850 CZK a vložili příslušný obnos do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny na kalkulačce kontrolujícím zobrazila částku 31 EUR (po zaokrouhlení). Poté co kontrolující odsouhlasili provedení směny, obsluha směnárny vyplatila kontrolujícím částku 31 EUR.. (i) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 14. V rámci kontrolních směn provedených ve dnech a v provozovně Celetná a ve dnech a v provozovně Senovážné náměstí bylo zjištěno, že obsluha směnárny nesdělila kontrolním pracovníkům před provedením směny v textové podobě v českém a anglickém jazyce informace uvedené v 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, tj. informace o provozovateli, o směnárenském obchodě a o dalších právech zájemce. Obsluha směnárny vždy pouze na kalkulačce ukázala částku k výplatě. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovému zjištění 15. Účastník řízení se k výše uvedeným skutečnostem vyjádřil v odporu proti vydanému příkazu. Jednatel účastníka řízení Ibrahim Abbas uvedl, že po obdržení příkazu přijal opatření k nápravě zjištěných nedostatků, když na pravidelném školení pracovníků směnárny byli tito upozorněni na povinnost dávat každému klientovi k podpisu zákonné informace v textové podobě v českém a anglickém jazyce s dostatečným předstihem před uzavřením obchodu. Jednatel účastníka řízení dále uvedl, že i když před provedením kontrolních směn nebyly předsmluvní informace kontrolním pracovníkům poskytnuty, měli kontrolní pracovníci a i další zájemci o provedení směnárenských obchodů informace týkající se směnárenských obchodů k dispozici na kurzovním lístku a přesně museli vědět, jakou výši protihodnoty mohou očekávat, když informace o výši kurzu a poplatku (poplatek je nulový) byla jasně a zřetelně uvedena na kurzovním lístku. 4

5 Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 16. Ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2 (informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce). Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 17. Ustanovení 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že zájemci musí být v souladu s odstavcem 1 sděleny informace o a) provozovateli (obchodní firma, adresa sídla, adresa provozovny, kde směna probíhá a případně další kontaktní adresa a IČO), b) směnárenském obchodu (tj. uvedení měn, mezi kterými má směna proběhnout, směnný kurz, částka, kterou zájemce požaduje směnit, celková částka, kterou by zájemce dostal podle směnného kurzu v závislosti na složené směňované částce, případně poplatek za směnu a celková částka, kterou zájemce obdrží při zohlednění poplatku, datum a čas poskytnutí informace) a c) dalších právech zájemce (o právu podat stížnost orgánu dohledu nebo návrh orgánu pro mimosoudní řešení sporů a jejich kontaktní údaje). 18. Ustanovení 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 13 odst. 1 nesdělí zájemci stanovené informace nebo nedodrží formu jejich sdělení. 19. S námitkou účastníka řízení, že zákazník i v případě, když mu nebyla sdělena předsmluvní informace, měl k dispozici informace týkající se směnárenského obchodu na kurzovním lístku, a tedy přesně musel vědět, jakou výši protihodnoty směňované částky může očekávat, správní orgán nesouhlasí. Zákon o směnárenské činnosti požaduje, aby zájemce o provedení směnárenského obchodu byl o směnárenském obchodu informován jak formou zveřejněného kurzovního lístku, tak formou poskytnutí předsmluvní informace. Oba tyto způsoby informování klienta přitom musí být splněny najednou, tedy provozovatel směnárenské činnosti si nemůže zvolit způsob, jakým bude klient informován. Na kurzovním lístku účastník řízení uvádí informace o směnných kurzech a nulovém poplatku, avšak nikoli informaci o výši konkrétní protihodnoty, neboť ta je určena směnným kurzem a množstvím měny, které zájemce o provedení směnárenského obchodu zamýšlí směnit. Zájemce o provedení směnárenského obchodu tedy dopředu nezná výši protihodnoty, když tuto informaci se dozví právě až z předsmluvní informace. Námitku účastníka řízení tedy správní orgán musí odmítnout jako nepřípadnou. 20. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že ve dnech , , a v rámci kontrolních směn nesdělil kontrolním pracovníkům s dostatečným předstihem před uzavřením těchto obchodů informace ve smyslu 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti v textové podobě, porušil 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle 22 odst. 1 písm. g) tohoto zákona. 21. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, neboť všechna tři protiprávní jednání spočívající v informování v rozporu s 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti naplňovala shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a byla spojena stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech , 5

6 , a Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji odvozovat analogicky z trestního práva. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. (ii) Doklad o provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 22. V rámci kontrolních směn provedených dne v provozovně Celetná a ve dnech a v provozovně Senovážné náměstí bylo zjištěno, že účastník řízení po provedení obchodu nevydal kontrolním pracovníkům doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele dle 14 zákona o směnárenské činnosti. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovému zjištění 23. Jednatel účastníka řízení k výše uvedenému zjištění uvedl, že provedl školení svých zaměstnanců a byl zdůrazněn požadavek na vydávání dokladu o provedeném směnárenském obchodu. Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 24. Ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 25. Ustanovení 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 14 nevydá doklad tomu, s kým provedl směnárenský ochod. 26. V rámci kontrolních směn bylo zjištěno, že účastník řízení v obou dvou provozovnách má ve spodní části skleněné přepážky umístěny informace pro klienty o dokladu a o výměně valut na vyžádání klienta. Tato informace je ovšem v rozporu s ustanovením 14 zákona o směnárenské činnosti, které stanoví, že směnárník vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. Povinností provozovatele je tedy vydat doklad automaticky, bez vyžádání toho, s nímž byl obchod proveden. Pokud jde o stanovenou lhůtu (bez zbytečného odkladu), je tato splněna, jestliže provozovatel vydá doklad o své vůli společně s vydávanou hotovostí nebo bezprostředně poté. 27. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že ve dnech , a v rámci kontrolních směn nevydal kontrolním pracovníkům doklad o provedení směnárenského obchodu, porušil 14 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti. 28. Správní delikt spáchal účastník řízení formou pokračování ve správním deliktu, neboť všechna dílčí protiprávní jednání spočívající v nevydání dokladů o provedení směnárenského obchodu v rozporu s 14 zákona o směnárenské činnosti naplňovala shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a byla spojena stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu 6

7 minimálně ve dnech , a Tato skutečnost zvyšuje závažnost projednávaného deliktu. D. Pokuta 29. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím na devizovém trhu téměř šest let, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty dvou správních deliktů. Účastník řízení má znát předpisy upravující směnárenskou činnost a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající. 30. Ustanovení 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení uložil opatření k nápravě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. V popsaném případě se jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění preventivního i represivního účelu sankce, uložení pokuty podle 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti. 31. Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 32. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí, která je zákonem stanovena za nejtěžší z nich. Za projednávané správní delikty lze podle 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti uložit pokutu do výše Kč. Správní orgán za závažnější z obou dvou spáchaných deliktů, za který bude účastníku řízení uložena pokuta, považuje delikt ad i) spočívající v nesdělení předsmluvních informací zájemcům o provedení směnárenského obchodu v textové podobě. Tato závažnost je dána zejména tím, že uvedeným jednáním mohlo docházet k přímému poškozování klientů, a to provedením směnárenských transakcí, které by se za předpokladu řádného informování o výši vyplacené protihodnoty nemusely vůbec uskutečnit. 33. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalšího správního deliktu, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí. Správní delikt ad ii) spočívající v nevydání dokladu po provedení transakce považuje správní orgán ve srovnání s deliktem ad i) za méně závažný avšak nikoli bagatelní, když tímto porušením mohlo docházet k oslabování pozice klientů při případné pozdější reklamaci poskytnutých služeb. 34. Z hlediska způsobu spáchání správních deliktů se jedná o delikty omisivní povahy, tedy nečinností nebo opomenutím v případech, kdy měl účastník řízení konat, tj. plnit určitou povinnost (neinformování zájemce o provedení směnárenského obchodu před uzavřením obchodu a nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu). 35. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v obou dvou případech o pokračování ve správních deliktech. Tato skutečnost zvyšuje závažnost těchto správních deliktů. 7

8 36. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkových podstat těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody, netvoří obligatorní znak skutkových podstat těchto správních deliktů. 37. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotil správní orgán to, že se jedná o první porušení právních předpisů ze strany účastníka řízení, nebyla zjištěna škoda, která by vznikla jednotlivým zákazníkům účastníka řízení a dále pak, že účastník řízení začal přijímat nápravná opatření zjištěných nedostatků. 38. Správní orgán konstatuje, že závažnost porušení předpisů upravujících směnárenskou činnost ze strany účastníka řízení mu neumožnila vyřešit tato porušení pouze projednáním ve správním řízení a od uložení peněžité sankce upustit. 39. Pokuta má být individualizována do té míry, že v konkrétním případě povede k naplnění obou jejích účelů, represivního i preventivního, a bude též pro pachatele správního deliktu dostatečně citelná. Správní orgán proto při určování výše pokuty posuzoval majetkové poměry účastníka řízení, přičemž z předloženého výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu ke dni a z rozvahy v plném rozsahu ke dni vyplývá, že účastník řízení dosáhl v roce 2014 ztráty ve výši Kč a jeho vlastní kapitál činil Kč. 40. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl snížit v příkaze uloženou pokutu ve výši Kč na Kč. Takto uložená pokuta bude lépe odpovídat jeho majetkovým poměrům a odrážet snahu o nápravu zjištěných nedostatků. Správní orgán považuje uloženou pokutu za přiměřenou a měla by účastníku řízení zabránit pro futuro dalšímu porušování právních předpisů. 41. Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. F. Náhrada nákladů řízení 42. Správní orgán svým rozhodnutím ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 43. Prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí Kč. Z uvedených 8

9 důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení Sp/2015/177/573 ve výši Kč. P O U Č E N Í Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení 152 odst. 1 správního řádu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky 9