rozhodnutí České národní banky č.j. 2018/5143/570 ze dne 9. ledna 2018, sp.zn. Sp/2017/141/573

Transkript

1 rozhodnutí České národní banky č.j. 2018/5143/570 ze dne 9. ledna 2018, sp.zn. Sp/2017/141/573

2 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 9. ledna 2018 Č.j / 5143 / 570 Ke sp.zn. Sp/2017/141/573 Počet stran: 12 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále též jen správní orgán ) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) ve vazbě na zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen zákon o směnárenské činnosti ) rozhodla v rámci přestupkového řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2017/141/573 dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen přestupkový zákon ) ve spojení se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) s podnikající fyzickou osobou Jiřím Trantírkem, IČO , se sídlem Dřevařská 2120/1, Cheb, t a k t o : I. Jiří Trantírek, IČO , se sídlem Dřevařská 2120/1, Cheb, se uznává vinným, že (i) při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a a při kontrolní návštěvě provedené dne neuveřejnil na kurzovním lístku v provozovně na adrese Svobody 2094/6, Cheb, informace o úplatě za provedení jiného směnárenského obchodu než s cizí měnou EUR a (ii) při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a v provozovně na adrese Svobody 2094/6, Cheb, nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenských obchodů v textové podobě informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, tj. informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce, t e d y p o r u š i l (i) (ii) ustanovení 11 odst. 2 písm. e) zákona o směnárenské činnosti a ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, č í m ž s e d o p u s t i l ad (i) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti ve znění do a ad (ii) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti ve znění do , 1

3 z a c o ž s e m u u k l á d á podle 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti ve znění do pokuta ve výši Kč (slovy dvacet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Jiřímu Trantírkovi, IČO , se sídlem Dřevařská 2120/1, Cheb, se podle ustanovení 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb. ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolal porušením své právní povinnosti, ve výši Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená podnikající fyzická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. A. Identifikace účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í 1. Podnikající fyzická osoba Jiří Trantírek, IČO , se sídlem Dřevařská 2120/1, Cheb, (dále jen účastník řízení ) podnikal na základě živnostenského oprávnění. Účastník řízení byl zapsán do živnostenského rejstříku vedeného Městským úřadem Cheb ke dni Dle výpisu z živnostenského rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsán jako předmět podnikání výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Zároveň však účastník řízení v období od do přerušil provozování živnosti (spis, č.l. 1). 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je od pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti č.j. 2008/15367/ Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. Dle sdělení účastníka řízení je směnárenská činnost jeho jedinou činností (spis příloha, č.l. 4, 12 CD). 3. Účastník řízení měl ke dni vydání tohoto rozhodnutí jednu provozovnu evidovanou ke směnárenské činnosti na adrese Svobody 2094/6, Cheb (dále jen provozovna ). Provozovna byla pro výkon směnárenské činnosti evidována Českou národní bankou dne B. Změna právní úpravy 4. Podle článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. (dále jen listina ) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. Právní úprava rozhodná pro posouzení jednání účastníka řízení je obsažena 2

4 v zákoně o směnárenské činnosti. Zákon o směnárenské činnosti byl s účinností k novelizován, avšak na základě porovnání znění tohoto zákona účinného do , tedy v době protiprávního jednání, se zněním účinným od , Česká národní banka konstatuje, že zůstala zachována jak obsahová totožnost konkrétních zákonem stanovených povinností, které jsou relevantní pro právní hodnocení jednání účastníka řízení, tak též jejich trestnost z hlediska podřazení porušení právní povinnosti pod kategorii správního deliktu. Rovněž otázka typové závažnosti nahlížení na porušené právní povinnosti nedoznala změny ve prospěch účastníka řízení. 5. Dne nabyl účinnosti nový přestupkový zákon. V kontextu čl. 40 odst. 6 listiny správní orgán zohlednil také znění přechodných ustanovení upravených ustanoveními 112 přestupkového zákona. 6. V souladu s přechodným ustanovením 112 odst. 1 tohoto zákona se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Zmíněný odstavec 1 přestupkového zákona tak upravuje otázku aplikovatelosti hmotněprávních ustanovení na jednání účastníka řízení, tedy úpravu práv a povinností stanovených povinným subjektům. Vzhledem ke skutečnosti, že k jednání zakládajícímu odpovědnost účastníka řízení došlo přede dnem nabytí účinnosti přestupkového zákona, a ke skutečnosti, že hmotněprávní úprava obsažená v přestupkovém zákoně není pro účastníka řízení příznivější, posoudil správní orgán odpovědnost účastníka řízení podle právních předpisů účinných v době, kdy byl čin spáchán. Zároveň protože nedošlo ke změně povahy a obsahu stanovených (dosavadních) správních deliktů, ale pouze k jejich přejmenování na přestupky, označuje správní orgán v souladu s výše uvedenými zásadami a příslušnými přechodnými ustanoveními zákona o přestupcích v tomto rozhodnutí posuzované (dosavadní) správní delikty stále jako správní delikty spáchané podle zákona o směnárenské činnosti ve znění do Správní orgán se dále neopomněl zabývat otázkou, jaká právní úprava bude v konkrétním případě aplikována. Přechodné ustanovení 112 odst. 3 přestupkového zákona stanoví, že na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. Správní orgán proto komparoval ustanovení 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění do , která stanoví společná ustanovení ke správním deliktům podle tohoto zákona s úpravou v 35 a násl. přestupkového zákona stanovující správní tresty a jejich ukládání. Po provedeném srovnání je možné konstatovat, že způsob určení druhu a výměry sankce v přestupkovém zákoně nedoznal takový posun, který by v daném případě byl pro pachatele výhodnější s výjimkou demonstrativního výčtu polehčujících okolností v 39 přestupkového zákona. Správní orgán tak druh a výměru trestu posuzoval podle 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění do Jinak je tomu však ve věci procesní úpravy, kdy správní orgán konstatuje, že v souladu s 112 odst. 4 přestupkového zákona platí, že správní řízení zahájená před se dokončí podle platné právní úpravy účinné do tohoto data; logickým výkladem a contrario se pak řízení ve věci správního deliktu spáchaného do po tomto datu zahájí a projednají již v režimu přestupkového zákona. S ohledem na výše uvedené tak 3

5 správní orgán vydáním příkazu dne zahájil přestupkové řízení s účastníkem řízení podle přestupkového zákona, a to na základě spáchání správních deliktů upravených v 22 odst. 1 písm. c) a 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti ve znění do Dále, v souvislosti se zněním 112 odst. 2 přestupkového zákona, který uvádí, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí, je třeba aplikovat i tento právní institut. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Správní orgán se tedy zabýval také skutečností, zda nedošlo k zániku odpovědnosti (tzv. promlčení). 10. Vydáním příkazu dne bylo zahájeno přestupkové řízení s účastníkem řízení, a na základě 32 odst. 2 písm. b) zákona o přestupcích došlo k přerušení promlčecí doby. Podle speciálního ustanovení 46e odst. 3 věta druhá zákona o České národní bance platí, že byla-li promlčecí doba u přestupku (v konkrétním případě u správního deliktu) přerušena, odpovědnost za přestupek (v konkrétním případě za správní delikt) zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání. K zániku odpovědnosti by tak došlo u správního deliktu ad (i) dne a u správního deliktu ad (ii) dne C. Kontrola 11. U účastníka řízení byla dne zahájena kontrola doručením oznámení o zahájení kontroly č.j. 2017/10164/CNB/650. Kontrola na místě, tzv. kontrolní návštěva, pak byla provedena dne kontrolními pracovníky České národní banky přímo v provozovně účastníka řízení. Předmětem kontroly bylo plnění povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti a vyhláškou č. 315/2013 Sb., o směnárenské činnosti, plnění povinností stanovených ustanovením 33 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, plnění povinností stanovených zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, plnění povinností stanovených zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství ve smyslu 2 písm. c) tohoto zákona a plnění povinností stanovených zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (spis příloha, č.l. 2). 12. Před zahájením kontroly byla v provozovně účastníka řízení provedena kontrolními pracovníky České národní banky nejprve 1 kontrolní obhlídka dne , poté následovaly 3 kontrolní směny, a to ve dnech , a Kontrolní nákupy, tj. úkony ve smyslu 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), (dále jen kontrolní směny ) byly zaměřeny zejména na dodržování povinností stanovených v 13 a 14 zákona o směnárenské činnosti. Z provedených kontrolních směn a kontrolní obhlídky byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu se sp. zn. Sp/2017/141/573 (spis příloha, č.l. 12 CD). 13. O provedené kontrole byl dne pořízen kontrolní protokol č.j. 2017/035120/CNB/650 (dále jen kontrolní protokol ) (spis příloha, č.l. 1 11), 4

6 s jehož úplným zněním byl účastník řízení seznámen, když mu byl dne předán jeden výtisk. D. Průběh správního řízení 14. Správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne pod č.j. 2017/107336/570 příkaz, kterým uložil účastníku řízení povinnost zaplatit pokutu ve výši Kč. Vydáním příkazu dne bylo zahájeno správní řízení s účastníkem řízení. Ode dne doručení příkazu dne pak zároveň počala běžet osmidenní lhůta k podání odporu proti vydanému příkazu (spis, č.l. 3 12). 15. Účastník řízení podal odpor v zákonné lhůtě dne , správnímu orgánu byl pod evid. č. 2017/111461/570 doručen dne , čímž došlo ke zrušení příkazu, a správní orgán tak pokračoval ve vedení přestupkového řízení řízení (spis, č.l. 13). 16. Správní orgán usnesením č.j. 2017/114073/570, ze dne , vyzval účastníka řízení k předložení kopií finančních výkazů, respektive daňových přiznání, za roky 2015 a 2016, a dále k předložení posledního rozhodnutí o stanovení výše starobního důchodu, popřípadě jiného dokladu, ze kterého bude jeho výše seznatelná (spis, č.l. 14 a 15). 17. Účastník řízení zaslal správnímu orgánu dne kopie daňových přiznání za roky 2015 a 2016, poslední oznámení o výši starobního důchodu a účetní závěrku za leden až červenec roku 2017, to vše přípisem evidovaným pod č. 2017/120441/570 (spis, č ). 18. Správní orgán usnesením č.j. 2017/129452/570, ze dne , stanovil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dní, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem v přestupkovém řízení se sp. zn. Sp/2017/141/573 (spis, č.l ). 19. Dne nahlížel účastník řízení do správního spisu se sp. zn. Sp/2017/141/573. Kromě odůvodnění odporu se účastník řízení blíže k podkladům rozhodnutí nevyjádřil (spis, č.l ). E. Skutková zjištění a jejich právní kvalifikace ad (i) Kurzovní lístek Skutková zjištění 20. Účastník řízení při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a v provozovně a při kontrolní návštěvě dne rovněž v provozovně uveřejnil kurzovní lístek, který neobsahoval informace o úplatě za provedení jiného směnárenského obchodu než s cizí měnou EUR. Popsaný nedostatek byl shledán v případě všech kontrolních směn a jedné kontrolní návštěvy, které správní orgán v provozovnách účastníka řízení provedl, a lze jej tak označit za porušení systémového charakteru (spis příloha, č.l. 5, 6 a 12 CD). Vyjádření účastníka řízení 21. Dne byl správnímu orgánu pod evid. č. 2017/042208/CNB/650 doručen přípis účastníka řízení nazvaný Odstranění kontrolou zjištěných nedostatků (dále jen 5

7 vyjádření ), ve kterém účastník řízení uvedl, že byl kurzovní lístek opraven, když byl doplněn o označení CZK. Zároveň účastník řízení přiložil jako přílohu vyjádření kopii kurzovního lístku (spis příloha, č.l. 12 CD). 22. Správní orgán k předloženému opravenému kurzovnímu lístku v příkaze konstatoval, že při kontrole shledaný nedostatek nebyl zcela zhojen, když předložený kurzovní lístek k informaci o úplatě za provedení směnárenských obchodů stanovil, cit: PRODÁVÁME BEZ POPLATKU, NAKUPUJEME EURO S POPLATKEM. Citovaná informace byla uveřejněna rovněž v anglickém a německém ekvivalentu. Z citovaného bylo zřejmé, že na kurzovním lístku stále nebyla uvedena informace o úplatě za nákup jiné cizí měny než EUR, správní orgán proto nemohl hodnotit přijaté nápravné opatření jako polehčující okolnost, neboť nebylo úplné. Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 23. Ustanovení 11 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že provozovatel uveřejňuje v provozovnách, v nichž provádí směnárenské obchody, kurzovní lístek. Ustanovení 11 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti pak stanoví obsahové náležitosti takového kurzovního lístku, mezi které podle písm. e) zmíněného ustanovení patří informace o úplatě za provedení směnárenského obchodu. 24. Správní orgán má za to, že v dotčené provozovně uveřejněný kurzovní lístek neobsahoval veškeré náležitosti požadované ustanovením 11 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když, jak již bylo výše uvedeno, v nich absentovala informace o úplatě za provedení směnárenského obchodu kromě poplatku za obchodování s cizí měnou EUR. 25. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a a při kontrolní návštěvě provedené dne neuveřejnil na kurzovním lístku v provozovně informace o úplatě za provedení jiného směnárenského obchodu než s cizí měnou EUR, porušil ustanovení 11 odst. 2 písm. e) zákona o směnárenské činnosti, a tak se svým jednáním dopustil správního deliktu dle 22 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti ve znění do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, neboť neuveřejnění informace o úplatě za provedení jiného směnárenského obchodu než s cizí měnou EUR naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno totožným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. Posuzování jednotného záměru u správního deliktu spáchaného účastníkem řízení je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost, tzn. jeho odpovědnost je založena bez ohledu na konkrétní zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom své zákonné povinnosti, uveřejnil kurzovní lístek bez povinné náležitostí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014, č.j. 9 Afs 55/ ). 27. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech , , a Úprava pokračování ve správním deliktu dříve nebyla v předpisech správního práva výslovně upravena, ale byla odvozována analogicky z trestního práva. S nabytím účinnosti přestupkového práva lze nalézt legální definici 6

8 pokračování již rovněž v oboru správního práva (konkrétně v ustanovení 7 přestupkového zákona), která se téměř shoduje s úpravou v trestním zákoníku. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotněprávní otázku doplňující charakteristiku správního deliktu, kterého se účastník řízení dopustil, je na místě nikoli přímá aplikace přestupkového zákona, ale postup per analogiam legis (viz odstavec 6 příkazu). Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. ad (ii) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 28. Ve dnech , a byly provedeny v provozovně účastníka řízení celkem 3 kontrolní směny. Při těchto kontrolních směnách byly shledány níže popsané nedostatky. 29. Průběh kontrolní směny ze dne , 9:45 hod, provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 100 EUR (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody popisovány z jeho pohledu). Kontrolující požádali obsluhu směnárny o nákup 100 EUR za CZK. Po předložení měněného obnosu obsluha směnárny provedla výpočet její korunové protihodnoty, jež po odečtení poplatku za provedení směnárenského obchodu činila CZK (kurz použitý pro výpočet korunové protihodnoty 1 EUR / 28,12 CZK a výše poplatku za provedení služby poplatek u směny nad 50 EUR ve výši 14,32 % odpovídaly údajům zveřejněným ve směnárenské provozovně), kterou následně spolu s dokladem o provedení směnárenského obchodu vydala kontrolujícím. V rámci prováděné transakce nebyly kontrolujícím sděleny v textové podobě žádné informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu 13 zákona o směnárenské činnosti (dále jen předsmluvní informace ) (spis příloha, č.l. 4, 12 CD). 30. Průběh kontrolní směny ze dne , 9:40 hod, provozovna. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 50 EUR. Kontrolující požádali obsluhu směnárny o nákup 50 EUR za CZK. Po předložení měněného obnosu obsluha směnárny provedla výpočet její korunové protihodnoty, jež po odečtení poplatku za provedení směnárenského obchodu činila CZK (kurz použitý pro výpočet korunové protihodnoty 1 EUR / 28,12 CZK a výše poplatku za provedení služby - poplatek u směny v hodnotě 50 EUR ve výši 14,32 % odpovídaly údajům zveřejněným ve směnárenské provozovně), kterou následně spolu s dokladem o provedení směnárenského obchodu vydala kontrolujícím. Kontrolujícím nebyly v rámci kontrolní směny sděleny v textové podobě předsmluvní informace (spis příloha, č.l. 4, 12 CD). 31. Průběh kontrolní směny ze dne , 12:00 hod, provozovna. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 100 EUR. Kontrolující požádali obsluhu směnárny o prodej 100 EUR za CZK. Obsluha směnárny provedla propočet korunové protihodnoty k požadované částce, jež činila CZK. Po převzetí předloženého obnosu v CZK vydala obsluha směnárny požadovanou částku ve výši 100 EUR. Použitý směnný kurz (1 EUR / 28,12 CZK) odpovídal kurzu zveřejněnému ve směnárenské provozovně. Za provedení směnárenského obchodu nebyl účtován žádný poplatek. Kontrolujícím nebyly v rámci kontrolní směny sděleny v textové podobě předsmluvní informace (spis příloha, č.l. 4, 12 CD). 7

9 32. Skutková zjištění z kontrolních směn lze shrnout tak, že účastník řízení v případě ani jedné ze tří provedených kontrolních směn nesdělil v textové podobě předsmluvní informace před provedením směnárenského obchodu. 33. Při kontrole na místě v rámci poskytnutí informací účastník řízení uvedl, že vyhotovuje tiskopis s předsmluvními informacemi pouze v některých případech, kdy si není jist porozuměním ze strany klienta, a to jen u nákupu cizí měny ze svého pohledu (spis příloha, č.l. 5, 12 CD). I v tomto případě, stejně jako u deliktu ad (i), shledal správní orgán z výše uvedených důvodů nepopiratelný systémový charakter porušení. Vyjádření účastníka řízení 34. Ve svém vyjádření účastník k předsmluvním informacím uvedl, že předprodejní informační lístek byl doplněn o internetovou adresu finančního arbitra a kolonku podpis klienta, zároveň přiložil k vyjádření vzorovou předsmluvní informaci (spis příloha, č.l. 12 CD). 35. Správní orgán kvituje doplnění zákonem vyžadovaných náležitostí předsmluvních informací, které je předpokladem pro náležité plnění povinnosti. Ovšem tuto okolnost nelze shledat jako polehčující, neboť porušení, kterého se účastník řízení dopustil, spočívalo v nesdělování jakékoliv předsmluvní informace, nikoli pouze ve sdělení nekompletní předsmluvní informace. Tato okolnost tak nemá vliv na samotnou podstatu tohoto správního deliktu. Právní kvalifikace a hodnocení správního orgánu 36. Ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu informace uvedené v odstavci 2, tedy o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 37. Účastník řízení v případě všech 3 provedených kontrolních směn nedostál povinnosti uvedené ve větě první 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když ve svých provozovnách nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, předsmluvní informace v textové podobě vůbec. Na základě uvedených zjištění má správní orgán za nepochybné, že se jedná o systémový nedostatek provádění směnárenské činnosti účastníkem řízení. 38. Důvodová zpráva k návrhu zákona o směnárenské činnosti ve věci předsmluvních informací výslovně stanoví, že, cit: Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoli zobrazit. Je tedy nepochybné, že textová podoba je zachována, může-li informace uchovat a opakovaně zobrazovat nejen provozovatel směnárenské činnosti (kterého k tomu navíc povinuje 16 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti), ale i zákazník, kterému však byly tyto možnosti účastníkem řízení odepřeny. 39. Účastník řízení tím, že při třech kontrolních směnách provedených ve dnech , a v provozovně nesdělil zájemcům, kontrolním pracovníkům, s dostatečným předstihem před provedením směnárenských obchodů v textové podobě předsmluvní informace, porušil ustanovení 13 odst. 1 zákona 8

10 o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle 22 odst. 1 písm. g) téhož zákona ve znění do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nesdělování předsmluvních informací naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, bylo spojeno stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem. K otázce posuzování jednotného záměru lze odkázat výše k odstavci 26 rozhodnutí. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech , a F. Odpor 41. V odporu doručeném dne pod evid. č. 2017/111461/570 účastník řízení uvedl, že odpor podává proti výši pokuty, která činí Kč. Dále účastník sdělil, že je starobní důchodce a diabetik, směnárnu provozuje pouze v omezeném rozsahu maximálně pět hodin denně v dopolední době. Příjem má účastník řízení jako přilepšení k důchodu. Příjem účastníka řízení ze směnárny činil v roce 2015 celkem Kč a v roce 2016 pak Kč. Účastník řízení podle svých slov ve směnárně nikdy nikoho neošidil ani nepodvedl. Závěrem účastník řízení konstatuje, že pokuta Kč je vzhledem k jeho příjmu, i přes pochybení, kterého se dopustil, nepřiměřeně vysoká, a proto proti ní podává odpor. 42. Správní orgán se otázkou výše udělené pokuty blíže zabývá v části sankce tohoto rozhodnutí v souvislosti s hodnocením jeho majetkových poměrů, přičemž uznává relevanci výhrady účastníka řízení proti původně udělené pokutě, neboť při rozhodování o pokutě v příkaze neměl finanční výkazy účastníka řízení k dispozici. S ohledem na majetkové a osobní poměry účastníka řízení a rovněž se zřetelem k nevelkým objemům směnárenských obchodů provedených účastníkem řízení v posledních letech rozhodl správní orgán o snížení pokuty na výši Kč. G. Sankce 43. Při rozhodování o výši pokuty správní orgán porovnal v souladu s 112 odst. 3 přestupkového zákona též podmínky pro ukládání sankce popsané v 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění do s právní úpravou ukládání správního trestu obsaženou v 20, 21, 35 až 44 přestupkového zákona, a to za současného přihlédnutí k nyní posuzovanému případu. V obecné rovině došlo ke zpřesnění demonstrativního výčtu polehčujících a přitěžujících okolností, dále došlo k ustanovení alternativních druhů trestů (např. napomenutí) a k umožnění modifikace trestu (např. podmíněné upuštění od uložení správního trestu). K okolnostem polehčujícím a přitěžujícím správní orgán přihlíží vždy na základě vlastní ustálené rozhodovací praxe. S ohledem na závažnost protiprávního jednání účastníka řízení v tomto konkrétním případě nepřipadá aplikace alternativních druhů trestání, ani modifikace trestu v úvahu. Vzhledem k výše uvedenému má tedy správní orgán za to, že právní úprava ukládání trestů nedoznala takové změny, aby mohla být v tomto konkrétním případě označena za příznivější pro účastníka řízení. Správní orgán se tudíž bude i při stanovování výše pokuty řídit právní úpravou obsaženou v 24 zákona o směnárenské činnosti ve znění do

11 44. V době spáchání správních deliktů byl účastník řízení profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti již více než 16 let 1, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty celkem dvou různých správních deliktů. Účastník řízení nepochybně znal předpisy upravující směnárenskou činnost, a správní orgán od něj očekával striktní dodržování povinností z těchto předpisů vyplývajících. 45. Ustanovení 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti ve znění do uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení uložil opatření k nápravě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. 46. K možné liberaci účastníka řízení dle 21 odst. 1 a 2 přestupkového zákona ve spojení s 23 odst. 1 téhož zákona správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby přestupku zabránil. 47. V popsaném případě se proto jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění individuálně a generálně preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty dle 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti ve znění do Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti ve znění do k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Správní orgán neshledal z důvodů v tomto rozhodnutí podrobně rozvedených, že by bylo na místě uložit účastníku řízení pouhé napomenutí bez finančního postihu. 48. Nejpřísněji postižitelným správním deliktem je správní delikt ad (i) spočívající v nedostatečných náležitostech kurzovního lístku, jehož individuální závažnost shledává správní orgán za střední, když společenská škodlivost byla reálně snížena nižším objemem provedených směnárenských obchodů. 49. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, v případě obou správních deliktů se jedná o delikty omisivní povahy, tedy nekonání v případě, kdy měl účastník řízení povinnost určitým přesně vymezeným způsobem konat, tedy uveřejnit bezvadné kurzovní lístky a sdělovat předsmluvní informace. 50. Co se týče objektů správních deliktů, shledal správní orgán ohrožení následujících chráněných zájmů. Nejpřísněji postižitelný správní delikt ad (i) ohrozil zájem klientů na informovanosti o podmínkách provádění směnárenských obchodů u účastníka řízení, konkrétně informaci o výši úplaty za směnárenské obchody s jinou zahraniční měnou než EUR, delikt ad (ii) spočívající v nesdělování předsmluvních informací ohrozil zájem klientů na informovanosti o podmínkách směnárenských obchodů v rozhodující předsmluvní fázi a na možnosti pozdější reklamace nabízených služeb. Lze uvést, že oba delikty právě společně synergicky umocňovaly negativní dopad na klienty. Společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti ve znění do , když umožňuje za nejpřísněji postižitelný správní delikt ad (i) uložit peněžitou pokutu až do výše Kč ( 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti ve znění do ). 1 Před registrací provozoval účastník řízení směnárenskou činnost na základě koncesované živnosti ke směnárenské činnosti. 10

12 51. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí za nejpřísněji postižitelný správní delikt. V konkrétním případě za nejtěžší správní delikt, za který bude ukládána sankce, shledal správní delikt ad (i) nedostatečné informovaní o úplatě na kurzovním lístku. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalšího správního deliktu, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). 52. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů. 53. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě obou správních deliktů o pokračování ve správním deliktu. Tato skutečnost zvyšuje závažnost správních deliktů. 54. Jako přitěžující okolnost, která zvyšuje závažnost shledaných správních deliktů a jejich společenskou škodlivost, hodnotil správní orgán, že u účastníka řízení došlo k opakovanému porušení povinností v oblasti směnárenské činnosti, když účastníku řízení byla již rozhodnutím ze dne uložena pokuta Kč za to, že neinformoval klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje cizí měny, používaných nákupních a prodejních kurzech a cenách poskytovaných služeb. 55. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Správní orgán při hodnocení polehčujících okolností vycházel z jejich úpravy nově i v ustanovení 39 přestupkového zákona. Jako k polehčující okolnosti přihlédl správní orgán ke skutečnostem, že účastník řízení poskytoval správnímu orgánu v průběhu kontroly náležitou součinnost a nebyla zjištěna škoda, která by vznikla jednotlivým zákazníkům. 56. Správní orgán se také zabýval osobním a majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán vycházel při hodnocení majetkových poměrů z daňových přiznání za roky 2015 a 2016 a účetní závěrky k , které si nechal ve správním řízení předložit. Z finančních výkazů plyne, že rozdíl mezi příjmy a výdaji byl v roce 2015 ve výši Kč a v roce 2016 ve výši Kč. Účetní závěrka za část roku 2017 pak uvádí hrubou ztrátu Kč. O majetkových poměrech účastníka řízení si lze učinit dále představu z obratu jeho směnárenské činnosti, když v roce 2015 dosáhl objem směnárenských obchodů výše Kč a v roce 2016 výše Kč. Tyto údaje řadí účastníka spíše k menším až středním nebankovním směnárníkům. Co se týče osobních poměrů, účastník řízení je starobním důchodcem a pobírá měsíční důchod ve výši Kč. Správní orgán zvažoval výši ukládané pokuty a rozhodl se s ohledem na finanční výkazy účastníka řízení, objemy směnárenských obchodů, rozsah vykonávané činnosti a dále nepracovní status účastníka řízení uložit pokutu o polovinu nižší oproti příkazu. 11

13 57. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem, s důrazem na zásadu individualizace sankce v podobě citelnosti ukládané pokuty ve vztahu k majetkovým poměrům účastníka řízení, a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši Kč (slovy dvacet tisíc korun českých), a to podle 22 odst. 2 písm. b) zákona o směnárenské činnosti ve znění do Takto uložená pokuta je úplně při dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 0,4 % maximální výše pokuty. 58. Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. H. Náhrada nákladů řízení 59. Správní orgán v rozhodnutí shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 60. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb. svým 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši Kč. P O U Č E N Í Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení 152 správního řádu a přiměřeně též podle části druhé, hlavy VIII. téhož zákona rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, Na Příkopě 28, Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. 12

14 rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2018/37748/CNB/110 ze dne 15. března 2018, sp.zn. Sp/2017/141/573

15 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 V Praze dne 15. března 2018 Č. j.: 2018/037748/CNB/110 Počet stran: 6 Vypraveno dne: 19. března 2018 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen bankovní rada ) jako orgán příslušný podle 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu ze dne podaného podnikající fyzickou osobou Jiřím Trantírkem, IČO , se sídlem Dřevařská 2120/1, Cheb, rozhodnutí České národní banky ze dne , č. j. 2018/5143/570, sp. zn. Sp/2017/141/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) rozhodla takto: Rozklad podnikající fyzické osoby Jiřího Trantírka, IČO , se sídlem Dřevařská 2120/1, Cheb, se podle 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní zamítá a rozhodnutí České národní banky č. j. 2018/5143/570 ze dne se potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ [1.] V rámci úkonů předcházejících kontrole dle 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), provedli kontrolní pracovníci České národní banky dne v provozovně podnikající fyzické osoby Jiřího Trantírka, IČO , se sídlem Dřevařská 2120/1, Cheb (dále jen účastník řízení ) kontrolní obhlídku a následně ve dnech , a tři kontrolní směny. Na základě takto získaných podkladů byla dne doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. 2017/10164/CNB/650 zahájena kontrola směnárenské činnosti účastníka řízení. [2.] V návaznosti na učiněná kontrolní zjištění Česká národní banka jako správní orgán prvního stupně (dále také správní orgán prvního stupně ) zahájila dne v této věci správní řízení vydáním příkazu č. j. 2017/107336/570 (dále jen Příkaz ), kterým byla účastníkovi řízení podle 22 odst. 2 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, (dále jen zákon o směnárenské činnosti ) ve znění účinném do uložena pokuta Kč za porušení povinnosti informovat o úplatě za provedení směnárenského obchodu na kurzovním lístku a povinnosti sdělit informace před provedením takového obchodu. Proti Příkazu podal účastník řízení dne včasný odpor, který byl doručen dne , čímž byl Příkaz zrušen a bylo pokračováno ve správním řízení. [3.] Následně správní orgán prvního stupně vydal dne rozhodnutí č. j. 2018/5143/570 (dále jen napadené rozhodnutí ), kterým uložil účastníkovi řízení podle 1

16 22 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do pokutu Kč za porušení povinnosti informovat o úplatě za provedení směnárenského obchodu na kurzovním lístku a povinnosti sdělit informace před provedením takového obchodu. [4.] Napadeným rozhodnutím byla účastníkovi řízení dále uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou Kč. Napadené rozhodnutí bylo účastníkovi řízení doručeno dne [5.] Dne podal účastník řízení proti rozhodnutí včasný rozklad. Účastník řízení rozkladem napadá rozhodnutí pouze v rozsahu uložené pokuty a navrhuje, aby bylo upuštěno od uložení pokuty, popřípadě aby došlo k moderaci její výše. [6.] V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v 89 odst. 2 správního řádu. [7.] Dříve než přistoupí k vypořádání konkrétních námitek účastníka řízení, považuje bankovní rada za důležité zabývat se tím, že dne nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen zákon č. 250/2016 Sb. ). Ve stejný den pak nabyl účinnosti i zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, který mimo jiné novelizoval zákon o směnárenské činnosti. Zákon č. 250/2016 Sb. vytvořil jednotný pojem přestupek a sjednotil právní úpravu odpovědnosti za přestupky a zavedl i jednotné řízení o přestupku, a proto se bankovní rada zabývala nejprve otázkou, zda správní orgán prvního stupně v dostatečné míře provedl vyhodnocení, jakou právní úpravu na dotčené řízení při rozhodování aplikovat. [8.] Bankovní rada považuje vyhodnocení správního orgánu prvního stupně, jak je provedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí v bodech 4. až 10., za dostačující, plně se s ním ztotožňuje a vzhledem k tomu, že toto správní řízení o správních deliktech 1 účastníka řízení bylo zahájeno po rozhodném datu , tak v procesních otázkách vycházela bankovní rada již ze zákona č. 250/2016 Sb. [9.] Dále se bankovní rada zabývala tím, zda správní orgán prvního stupně v napadeném rozhodnutí vyhodnotil dopad novelizace zákona o směnárenské činnosti s účinností ke dni na případ účastníka řízení. K tomu bankovní rada konstatuje, že toto vyhodnocení bylo provedeno dostatečně, a plně se v této otázce ztotožňuje s bodem 4. napadeného rozhodnutí. [10.] Na základě výše uvedeného postupu bankovní rada konstatuje, že nová právní úprava zákona o směnárenské činnosti pro účastníka řízení není výhodnější, a proto odpovědnost za projednávaný správní delikt je posuzována podle znění zákona o směnárenské činnosti účinného do [11.] Bankovní rada po přezkoumání napadeného rozhodnutí v rozsahu podaných námitek a řízení, které mu předcházelo, dospěla k závěru, že správní orgán prvního stupně shromáždil podklady v rozsahu, který je dostatečnou oporou pro rozhodnutí. Řízení, které mu předcházelo, netrpí vadami způsobujícími nezákonnost či nesprávnost napadeného rozhodnutí. K jednotlivým námitkám obsaženým v rozkladu uvádí bankovní rada následující skutečnosti. [12.] Účastník řízení namítá, že nikomu nezpůsobil finanční škodu, nikoho mylně neinformoval ani nepodával zavádějící informace. 1 Bankovní rada si je vědoma, že podle 112 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. se na dosavadní správní delikty ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona, nicméně v rámci zachování kontinuity s terminologií uvedenou v napadeném rozhodnutí používá bankovní rada v tomto rozhodnutí i nadále pojem správní delikt(y). 2

17 [13.] Pokud jde o účastníkem řízení namítanou absenci škody, bankovní rada odkazuje na bod 55. napadeného rozhodnutí, v němž správní orgán prvního stupně konstatoval, že nebyla zjištěna škoda, která by vznikla jednotlivým zákazníkům účastníka řízení, a tuto skutečnost vzal při svém rozhodování v úvahu jako polehčující okolnost. [14.] Bankovní rada se s tímto názorem a postupem správního orgánu prvního stupně plně ztotožňuje, a považuje tak námitku absence škody za dostatečně vypořádanou. [15.] K tvrzení účastníka řízení, že nikoho mylně neinformoval a nepodával zavádějící informace, bankovní rada konstatuje, že předpokladem obou těchto činností je aktivní jednání účastníka řízení. Nicméně oba projednávané správní delikty účastníka řízení jsou omisivní povahy, tedy k jejich spáchání dochází nekonáním v případě, kdy zákon stanovuje povinnost určitým přesně vymezeným způsobem konat. [16.] Bankovní rada v této souvislosti odkazuje na bod 49. napadeného rozhodnutí, v němž se správní orgán prvního stupně vyjádřil k povaze obou projednávaných správních deliktů, a plně se s jeho názorem ztotožňuje. [17.] Bankovní rada na základě shora uvedeného uzavírá, že předmětem správního řízení nebyla skutečnost, že by účastník řízení někoho mylně informoval nebo podával zavádějící informace. Bankovní rada proto konstatuje, že výše uvedené tvrzení účastníka řízení nemá jakoukoliv relevanci k napadenému rozhodnutí a správnímu řízení, které mu předcházelo. [18.] Účastník řízení namítá, že podával předkupní informace o nákupu EUR dvojím způsobem, a to ústně a prostřednictvím tabulky, na které je klient předem informován o výši poplatku za směnu i částce, která mu bude vyplacena. Připouští, že klientům nedával podepsat lístek s předkupní informací, a tvrdí, že i přesto zákazník příslušné informace dostal. [19.] Bankovní rada odmítá i druhou námitku účastníka řízení a uvádí, že 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví bezvýjimečný požadavek, aby zájemci o provedení směnárenského obchodu byly v dostatečném předstihu před provedením tohoto obchodu poskytnuty povinné předsmluvní informace v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat (rozuměno zákazníkem 2 ). [20.] Bankovní rada nejprve konstatuje, že poskytnutí povinných předsmluvních informací dle 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti považuje za jednu ze stěžejních povinností provozovatele směnárenské činnosti, neboť jejím prostřednictvím jsou nastaveny standardy komunikace ve vztahu provozovatele a zájemce o provedení směnárenského obchodu. V neposlední řadě uvedená povinnost cílí na zamezení nepoctivým praktikám při směnárenských obchodech. [21.] Bankovní rada dále konstatuje, že ústní informace se sdělením protihodnoty směňované měny nemůže v žádném případě nahradit textovou předsmluvní informaci, která obsahuje mimo jiné kompletní parametry nabízeného směnárenského obchodu, informace o provozovateli směnárenské činnosti a rovněž informace o právu podat stížnost orgánu dohledu a informace o právu podat návrh orgánu mimosoudního řešení sporů, včetně konkretizace těchto orgánů. [22.] Bankovní rada považuje za důležitý rovněž požadavek textové podoby předsmluvních informací dle 13 odst. 1 věty poslední zákona o směnárenské činnosti, přičemž tato podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Tato možnost však byla zájemci o provedení směnárenského obchodu účastníkem řízení upřena. Případný zájemce by z důvodu neposkytnutí předsmluvních informací 2 Srov. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 3 A 161/

18 v požadované podobě nebyl například informován o možnosti uplatnit reklamaci, pokud by následně provedený směnárenský obchod neodpovídal podmínkám nabízeným v předsmluvních informacích. [23.] K tabulce zmíněné účastníkem řízení bankovní rada uvádí, že poskytovala demonstrativní přehled o vybraných měněných částkách v měně EUR a k nim náležející údaje o výši směnného kurzu, výši kurzové hodnoty, výši úplaty (poplatku) za provedení směnárenského obchodu a obnos, který zákazník obdrží po odečtení příslušného poplatku. Dále tato tabulka obsahovala informaci, že kurz i poplatek lze domluvit individuálně, a také údaje o účastníkovi řízení, údaj o orgánu dohledu a adrese jeho sídla a nakonec údaj o orgánu mimosoudního řešení sporů a adrese jeho sídla. [24.] Výše popsaná tabulka sloužila jako součást kurzovního lístku v provozovně účastníka řízení, nebyla zájemcům o provedení směnárenského obchodu účastníkem řízení předávána ani neobsahovala všechny předsmluvní informace požadované výčtem v ustanovení 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy nedostál své povinnosti poskytnout zájemci informace před provedením směnárenského obchodu způsobem a v rozsahu dle 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti. [25.] Bankovní rada k této námitce účastníka řízení uzavírá, že je neakceptovatelné, aby účastník řízení tímto způsobem rezignoval na plnění shora popsané povinnosti dle 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti a dovolával se v této souvislosti upuštění od správního trestu. [26.] Účastník řízení uvádí, že mu kontrolou bylo vytýkáno, že klienty písemně neinformoval o poplatku a jeho výši při nákupu a prodeji jiných měn než EUR. Na nákup jiných měn než EUR však údajně žádný poplatek nemá a neměl, proto o tom zákazníky neinformoval. [27.] Bankovní rada nesouhlasí ani s další námitkou účastníka řízení a uvádí, že 11 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti striktně vyžaduje, aby kurzovní lístek obsahoval mimo jiné také informaci o úplatě (poplatku) za provedení směnárenského obchodu. [28.] Bankovní rada konstatuje, že informace o úplatě (poplatku) za provedení směnárenského obchodu je nepochybně údajem důležitým, vedle vlastního směnného kurzu často nejdůležitějším pro rozhodnutí zákazníka o uskutečnění směnárenského obchodu. Z tohoto důvodu bankovní rada považuje i negativní informaci, tj. informaci o nulové výši úplaty (poplatku) za provedení směnárenského obchodu, za informaci dle 11 odst. 2 písm. e) zákona o směnárenské činnosti, která musí být obsažena na kurzovním lístku. [29.] Opačný přístup by totiž znamenal, že zákazník je vydán při směnárenském obchodu na pospas provozovateli směnárenské činnosti. V takovém případě by provozovatel směnárenské činnosti mohl účtovat zákazníkovi poplatek za provedení směnárenského obchodu zcela dle své libovůle, na základě svého obchodního úsudku ohledně daného zákazníka a konkrétní situace, protože při neposkytnutí informace o úplatě (poplatku) za provedení směnárenského obchodu nemusí být zákazníkovi zřejmé, zda je směnárenský obchod zatížen nějakým poplatkem, či nikoliv. S ohledem na požadavek ochrany spotřebitele shledává bankovní rada tento shora popsaný přístup účastníka řízení nepřijatelným a jdoucím proti smyslu zákona o směnárenské činnosti. [30.] Bankovní rada navíc upozorňuje, že vzorové kurzovní lístky zveřejněné na webových stránkách České národní banky 3 informaci o nulové úplatě (nulovém poplatku) za provedení 3 K zákonu o směnárenské činnosti, příloha č. 1 k odpovědi A.12: Příklad kurzovního lístku s obecnou informací o možnosti výhodnější nabídky s uvedením podmínek pro její uplatnění, příloha č. 2 k odpovědi A.12: Příklad kurzovního lístku se zobrazením výhodnějšího kurzu v podobě směnného poměru, str. 10, 11 ske_cinnosti.pdf 4