KRIMINALISTICKO-TAKTICKÉ METODY

Transkript

1 2016 KRIMINALISTICKO-TAKTICKÉ METODY PŘI ODHALOVÁNÍ, PROVĚŘOVÁNÍ A VYŠETŘOVÁNÍ PROBLEMATIKY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ODBORNÁ MONOGRAFIE ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: accendo.cz info@accendo.cz

2 Publikace je jedním z výstupu projektu Kriminalisticko-taktické metody při odhalování, prověřování a vyšetřování problematiky veřejných zakázek (VF ), který byl zadán v rámci programu Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech ZADAVATEL: Česká republika Ministerstvo vnitra Odbor bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání Zastoupen: JUDr. Petr Novák, Ph.D., ředitel odboru ODBORNÝ GESTOR: Národní centrála proti organizovanému zločinu Odbor analytiky a metodiky Zastoupen: kpt. Ing. Julie Zelená, Ph.D., vrchní komisař ZPRACOVATEL: ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Zastoupen: Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., ředitel vědecko-výzkumného ústavu Švabinského 1749/19, Ostrava Tel.: Web: accendo.cz info@accendo.cz ŘEŠITELSKÝ TÝM: ABECEDNÍ SEZNAM Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Vratislav Dvořák, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. Ing. Radek Fujak Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D. Prof. Ing. Bedřich Šesták, DrSc. JUDr. David Šmíd, Ph.D. plk. Mgr. Bc. Tomáš Václavík, v.v. kpt. Mgr. et Bc. Ivan Žurovec, v.v. ISBN: Vydání, 2016 ACCENDO je členem mezinárodního společenství poradenských organizací a expertů spojených v PAAC CONSORTIUM, z. s. (web: paac.eu) vedoucí řešitelského týmu expert v oblasti kriminalistických aspektů a odhalování a prověřování expert v oblasti veřejných zakázek expert v oblasti analýzy dat, hl. manažer projektu expert v oblasti zahraničních zkušeností odhalování, prověřování a vyšetřování problematiky veřejných zakázek expert v oblasti právní problematiky veřejných zakázek expert v oblasti analýzy dat expert v oblasti právní problematiky veřejných zakázek expert v oblasti kriminalisticko-taktické činnosti expert v oblasti odhalování, prověřování a vyšetřování problematiky veřejných zakázek VYDALO: Nakladatelství ACCENDO při vědecko-výzkumném ústavu ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z.ú, Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, , RECENZENTI: doc. PhDr. Marian Brzybohatý, Ph.D. - Policejní akademie ČR v Praze Dr. Bc. Ján Šugár, CSc. - Policejní akademie ČR v Praze CITAČNÍ VZOR: HRUŠKA, L.; DVOŘÁK, V.; FOLDYNOVÁ, I.; FUJAK, R.; KRULÍK, O.; SCISKALOVÁ, M.; ŠESTÁK, B.; ŠMÍD, D.; VÁCLAVÍK, T.; ŽUROVEC, I. (2016) Kriminalisticko-taktické metody při odhalování, prověřování a vyšetřování problematiky veřejných zakázek. Ostrava: ACCENDO, ISBN:

3 OBSAH Seznam zkratek... 4 Slovník základních pojmů v oblasti VZ... 5 Abstrakt... 9 Úvod Přehled právního rámce veřejných zakázek v ČR Porovnání právní úpravy Aktuální právní úprava v oblasti veřejných zakázek Publikování informací o veřejných zakázkách Veřejné zakázky s akcentem na trestněprávní rovinu Přehled problematiky v oblasti veřejných zakázek v zahraničí Rumunsko Slovinsko Dánsko Velká Británie Polsko Slovensko Shrnutí zahraničních zjištění z vybraných zemí Hodnocení kriminalistických postupů Způsoby páchání Trestní oznámení Poznatky z vlastní iniciativy policejního orgánu Postup policejního orgánu Digitální stopy Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků, grafů, tabulek Přílohy

4 SEZNAM ZKRATEK API CPV CUZAK DNS EZAK IS ISVZ US JŘBU JŘSU MF ČR MMR ČR NEN NKÚ NSZ OPČ OPP OŘ OSZ OT PČR PD POPP SaaS SKPV SZ TČ TED TrZ ÚOHS ÚOKFK VŘ VSZ VZ VZMR ZD ZPŘ ZÚTŘ ZVZ ZZVZ Application Programming Interface Common Procurement Vocabulary číselník EU pro jednotnou identifikaci předmětu VZ Elektronický nástroj pro tvorbu veřejných zakázek Dynamický nákupní systém Elektronický nástroj pro zveřejňování veřejných zakázek Informační systém Informační systém veřejných zakázek uveřejňovací subsystém Jednací řízení bez uveřejnění Jednací řízení s uveřejněním Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Národní elektronický nástroj Nejvyšší kontrolní úřad Nejvyšší státní zastupitelství Operativně pátrací činnost Operativně pátrací prostředky Otevřené řízení Okresní státní zastupitelství Operativní technika Policie České republiky Projektová dokumentace Podpůrné operativně pátrací prostředky Software as a service způsob provozu aplikace Služba kriminální policie a vyšetřování Státní zástupce Trestný čin Tenders electronic daily elektronický informační systém Trestní zákoník Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Výběrové řízení Vrchní státní zastupitelství Veřejná zakázka ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek Veřejná zakázka malého rozsahu Zadávací dokumentace Zjednodušené podlimitní řízení Zahájení úkonů trestního řízení Zákon o veřejných zakázkách Zákon o zadávání veřejných zakázek 4

5 SLOVNÍK ZÁKLADNÍCH POJMŮ V OBLASTI VZ Veřejná zakázka Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Výběrové (zadávací) řízení Zadávací řízení zabezpečuje soutěž při výběru nejvhodnější nabídky. Je to tedy formalizovaný postup, kterým je vybírán dodavatel nějaké veřejné zakázky. Zadávací řízení se zahajuje výhradně způsoby stanovenými v zákoně, jiný způsob zahájení zadávacího řízení není možno považovat za platný. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty. Rámcová smlouva Rámcovou smlouvou se pro účely ZVZ rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění, zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství. Sektorová zakázka Sektorová veřejná zakázka je taková zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti. Kromě veřejného zadavatele může sektorovou veřejnou zakázku zadat také jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, ovšem jen pokud tuto činnost vykonává na základě zvláštního práva nebo pokud na ni může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Relevantní činnost Relevantní činností se pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek rozumí činnosti v odvětví plynárenství, v odvětví teplárenství, v odvětví elektroenergetiky, v odvětví vodárenství, činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy, činnost související s využíváním území pro účely provozování letišť pro letecké dopravce nebo přístavů, přístavišť nebo překladišť pro námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách, činnost související s poskytováním poštovních služeb, činnost související s využíváním území pro účely těžby ropy nebo zemního plynu, nebo průzkumu nebo těžby uhlí nebo jiných tuhých paliv. Zákonné lhůty Zákon o veřejných zakázkách především stanoví, že veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. 5

6 Veřejný zadavatel Zákon pod pojem veřejného zadavatele shrnul čtyři možné dílčí kategorie zadavatelů veřejných zakázek. Těmi jsou: a) Česká republika, b) Česká národní banka, c) státní příspěvková organizace, d) územní samosprávný celek (obec, kraj) nebo příspěvková organizace, e) jiná právnická osoba, pokud současně splní dvě základní zákonem požadované podmínky: i. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a ii. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu. Tyto kategorie vymezují zadavatele pouze v obecné rovině. Pod veřejného zadavatele tak budou spadat i organizační složky zadavatele takto obecně vymezeného. Zadavatelem tak například nebude pouze Česká republika jako stát, ale i její jednotlivé organizační složky. Rovněž v případě územního samosprávného celku lze za zadavatele považovat i jeho jednotlivé městské části či obvody. Do kategorie veřejných zadavatelů však nebude nikdy spadat osoba fyzická. Zadavatel Zadavatelem je jakákoliv osoba právnická či fyzická, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než Kč nebo více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, rozpočtu EU nebo cizího státu. Za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení. Centrální zadavatel Zákon upravuje také institut centrálního zadavatele, kdy se však nejedná o samostatný druh zadavatele, ale pouze specificky vystupující veřejný zadavatel, případě jiná osoba při výkonu relevantní činnosti nebo zadavatel podle práva jiného členského státu. Centralizované zadávání spočívá v tom, že centrální zadavatel provádí zadávací řízení, v němž: a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce. Okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání prováděno, přitom musí být vymezen v zadávací dokumentaci, a to jejich výčtem nebo jiným způsobem, který umožní účastníkům zadávacího řízení jejich identifikaci; to neplatí pro zadávací řízení, kterým se zavádí dynamický nákupní systém. Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním, centrální zadavatel však může v rámci centralizovaného zadání pořizovat předmět zakázky také sám pro sebe. 6

7 Dodavatel Pod pojmem dodavatel zákon rozumí jakoukoliv právnickou nebo fyzickou osobu, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce. Jde tedy o jakoukoliv osobu bez vztahu k zadávané veřejné zakázce. Jestliže tedy zákon dává určitá práva dodavateli, pak je má kdokoliv, kdo na trhu poskytuje služby, dodává zboží, popřípadě provádí stavební práce. Tato definice je významná např. v souvislosti s podáním nabídek, zákon totiž právo podat nabídku dává dodavateli, tedy víceméně kterékoliv osobě. Stejně tak právo vyžádat si zadávací dokumentaci má dodavatel což v praxi znamená, že zadávací dokumentaci je zadavatel povinen poskytnout komukoliv, kdo si ji vyžádá. Subdodavatel Subdodavatelem je takový dodavatel (osoba), který má pomoci splnit jinému dodavateli veřejnou zakázku nebo poskytuje dodavateli určitá práva či věci nutné k plnění veřejné zakázky. Zákon podrobně vymezuje postavení subdodavatele v procesu zadání veřejné zakázky, přičemž stanoví, že dodavatel, který je sám nebo společně s jinými dodavateli uchazečem, již nemůže být v téže veřejné zakázce subdodavatelem jiného dodavatele, který prostřednictvím tohoto subdodavatele prokazuje svoji kvalifikaci. Pokud by k takové situaci došlo, pak nabídka dodavatele, který jako subdodavatel pomáhá jinému dodavateli prokázat kvalifikaci, musí být vyřazena. Zájemce Pod pojmem zájemce zákon rozumí dodavatele, který podá žádost o účast v zadávacím řízení nebo byl zadavatelem k takové účasti vyzván. Jde tedy o užší skupinu osob, která již souvisí s vlastním zadávacím řízením. Zájemcům přísluší veškerá práva stanovená zákonem pro zájemce, ale i práva vymezená pro dodavatele. Uchazeč Uchazečem o veřejnou zakázku je dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení. Tedy pouze ten, kdo podal nabídku, se stává uchazečem a k jeho osobě se vážou práva a povinnosti, které zákon přiznává uchazeči, stejně jako práva přidělená dodavateli (tím, že někdo podá nabídku a stane se uchazečem, nepřestává být dodavatelem). Uchazečem se rovněž rozumí i dodavatel, který podal nabídku společně s jinými dodavateli. V takovém případě se všichni tito dodavatelé považují za jednoho uchazeče. Elektronický nástroj Elektronickým nástrojem se rozumí technické zařízení nebo programové vybavení, které je spojeno se sítí a umožňuje jejím prostřednictvím provádění úkonů v elektronické podobě podle ZZVZ. Dynamický nákupní systém Jedná se o moderní, plně elektronický způsob zadávání veřejných zakázek, který zadavateli umožňuje operativně pořizovat běžné, obecně dostupné zboží, služby, popř. stavební práce. Věstník veřejných zakázek Věstník veřejných zakázek zajišťuje uveřejňování těch informací povinně uveřejňovaných zadavatelem, které jsou uvedeny v zákoně o veřejných zakázkách, koncesním zákoně a jejichž realizace je upravena v Nařízení Komise (EU) a v prováděcích předpisech k uvedeným zákonům. Tímto nařízením se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek. 7

8 Profil zadavatele Profil zadavatele je elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. Portál NEN Národní elektronický nástroj (NEN) je komplexní elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí pro všechny kategorie veřejných zakázek a všechny kategorie zadavatelů, vč. sektorových. NEN podporuje všechny rozsahy elektronizace od evidence zadávacích řízení po plně elektronické postupy. Jedním z klíčových záměrů MMR ČR v souvislosti s implementací NEN je přispět ke zkvalitnění postupů zadávání veřejných zakázek v organizacích zadavatelů, a to s cílem podpořit dodržování principů ZVZ a principů 3E (hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti). Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Zkratka ÚOHS, lidově Antimonopolní úřad. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je ústředním orgánem státní správy České republiky s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a v monitoringu a koordinaci veřejné podpory. Nejvyšší kontrolní úřad Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) je nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Postavení, působnost, organizační strukturu a činnost upravuje zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, hlava V., článek 97, a zákon č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu ve znění pozdějších předpisů. 8

9 ABSTRAKT Tato publikace byla zpracována v rámci projektu pod názvem Kriminalisticko-taktické metody při odhalování, prověřování a vyšetřování problematiky veřejných zakázek (VF ), který byl zadán v rámci programu Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech Řešením projektu byly naplněny následující výzkumné aktivity programu Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až 2015 (BV II/1-VZ): Zajistit rozvoj teorie kriminalistické vědy a kriminalistické praxe, navrhnout legislativní a organizační opatření ke zvýšení bezpečí občanů před projevy kriminality. Vytvořená publikace je určena pro orgány činné v trestním řízení v rámci praktického výkonu jejich služby a také jako studijní materiál pro potřeby výuky na policejních školách. Vzhledem k účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek k 1. říjnu 2016 je provedeno rovněž srovnání základních obsahových odlišností dříve účinného a současně účinného zákona. Publikace také popisuje přístupy a nástroje vybraných zemí s ohledem na problematiku veřejných zakázek. Publikace k problematice veřejných zakázek, má napomoci pochopit a správně interpretovat základní zákonné pojmy, skutkové podstaty stávajících trestných činů definovaných v trestním zákoníku, odvislou judikaturu, procesní možnosti jednotlivých stádií trestního řízení, proces zadávacího řízení a jeho specifika včetně získávání informací z veřejně dostupných zdrojů. 9

10 ABSTRACT This publication has been created within the project called "Forensic and tactical methods for detecting, examining and investigating the area of public procurement" (VF ), which was addressed under the "National Security Research " programme. By the solution of the project, following research activities were achieved: Ensure the development of the theory of forensic science and forensic practice, propose legislative and organizational measures to increase the safety of citizens against crime manifestations. Publication is designed for criminal justice in the context of practical performance of their services, as well as study material for police academies. Due to the effectiveness of the new law on public procurement from October 1, 2016 a comparison of basic substantive differences is also carried out. The publication also describes approaches and tools from selected countries with regard to public procurement issues. Publication, should help to understand basic legal concepts, the merits of existing offenses defined in the Criminal Code, case-processing capabilities of the individual stages of criminal proceedings, the process of procurement procedure and its specifics, including obtaining information from publicly available sources. 10

11 ÚVOD Oblast veřejných zakázek je velice diskutovanou a sledovanou oblastí z hlediska kontroly hospodaření a nakládání s finančními prostředky, jejichž prostřednictvím dochází k jejich realizaci. Při zadávání veřejných zakázek dochází k přerozdělování čím dál většího objemu veřejných financí, s čím souvisí jednak rostoucí množství zadávaných veřejných zakázek a současně i objem dotací, které jsou v souvislosti s jejich zadáváním přidělovány zadavatelům. Veřejné zakázky představují tedy významnou oblast obchodních vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem. Z toho důvodu můžeme označit veřejné zakázky jako atraktivní místo pro realizaci nejrůznějších korupčních jednání, kde objem trhu s veřejnými zakázkami dosahuje v ČR každoročně částky okolo 600 mld. Kč. Je však potřeba se zamyslet, zda současná právní úprava a práce kontrolních orgánů je v tomto směru dostatečná a neumožňuje obcházet zákonem stanovená pravidla, či jakým způsobem tato pravidla a zákony obejít. Významným předpokladem pro úspěšné zadávání veřejných zakázek je zamezení korupčnímu jednání. Korupce je složitý protispolečenský jev, který vyžaduje multidisciplinární přístup, a to zejména z pohledu politického, ekonomického, právního, kriminalistického, kriminologického i sociologického. Významným důsledkem korupce tak bývají veliké ztráty v oblasti veřejných financí. Ze samotné podstaty mechanismu korupčního jednání vyplývá, že se korupce vyskytuje především v latentních formách. To samozřejmě vede k značným obtížím při vyhledávání, objasňování, dokazování a trestání korupčních jednání orgány činnými v trestním řízení. Bez vhodné analýzy není možné vytvářet ani kriticky ověřovat data, porozumět problémům ani činit rozhodnutí na základě podložených dat. Analýza by měla být výsledkem snahy poskytovat "správné informace správným lidem ve správnou chvíli", to je i cílem postupů obsažených v související metodice. Správný způsob pro efektivní snižování kriminality v oblasti veřejných zakázek zahrnuje tři typy reakcí. Předně je třeba navrhnout činnost při okamžitých operativních reakcích, např. cílené sledování vybraných soutěží o veřejné zakázky. Následně by měly být činnosti nastaveny pro potřeby střednědobé reakce, např. při spolupráci s jinými organizacemi definovat možnosti pro páchání trestné činnosti. V neposlední řadě by měly činnosti upraveny pro podporu dlouhodobých strategických reakcí, např. při řešení dlouhodobých příčin pomocí legislativních změn. 11

12 1 PŘEHLED PRÁVNÍHO RÁMCE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR Zákony v oblasti veřejných zakázek slouží k nastavení pravidel a podmínek zadávání veřejných zakázek zadavateli, jimiž jsou obvykle veřejnoprávní subjekty, tedy zejména veřejnoprávní korporace ale i jiné právnické osoby. Veřejnou zakázku může však v souladu s těmito zákony vyhlásit i subjekt, který podle nich postupovat povinen není. Veřejnou zakázkou se obecně rozumí poskytnutí dodávky, služby nebo provedení stavebních prací pro zadavatele, a to za úplatu a na základě písemné smlouvy. Smyslem veřejných zakázek je najít vhodného dodavatele, který bude nejlépe vyhovovat zadavatelovým podmínkám a současně nabídne co nejvýhodnější cenu. Tím je možné ve fungujícím konkurenčním prostředí ušetřit výrazně více prostředků než při individuálním oslovování konkrétních soukromých osob. Účelem veřejných zakázek je tedy především úspora finančních prostředků (zvláště veřejných), jíž se docílí vytvořením transparentního soutěžního prostředí, jež by mělo zabezpečit efektivnost a účelnost vynakládaných veřejných prostředků. Právě k nastavení takového prostředí slouží zákony v oblasti veřejných zakázek. Po Sametové revoluci bylo nutno vyřešit otázku, jakým způsobem budou veřejnoprávní subjekty veřejné zakázky zadávat. Za minulého režimu pochopitelně problematiku nebylo nutno nijak specificky upravovat a způsob zadávání práce vykonávané pro stát, respektive veřejné obchodní korporace, byl řešen zákonem č. 109/1964 Sb., hospodářským zákoníkem. Nové státní zřízení však vyžadovalo legislativu adekvátní tržnímu prostředí, v němž se naše země nově ocitla. Z toho důvodu bylo potřeba přijmout zákony, které by ošetřily nejen způsob zadávání veřejných zakázek, ale vůbec celý proces hodnocení a výběru nejvhodnějšího kandidáta. Proto byl přijat zákon č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti dne Na tento zákon se však již od počátku snášela značná kritika ze strany evropských institucí i nevládních organizací, které mu vytýkaly zejména ztíženou kontrolu přidělování veřejných zakázek a tím vznikající prostor pro nehospodárné vynakládání prostředků ze státního rozpočtu a korupci. Když byla později dána harmonizace českého právního řádu s právem EU jako nutná podmínka pro čerpání finančních prostředků z některých evropských zdrojů, začala práce na nové legislativní úpravě, která pod označením zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, vstoupila v platnost , tedy příznačně v den vstupu České republiky do Evropské unie. Tento zákon zavedl zcela nový systém zadávání veřejných zakázek, a to v souladu s právem evropských společenství (ES). Obsahoval definici veřejné zakázky a zadavatele (zavedl pojem dodavatele ), rozděloval veřejné zakázky na nadlimitní a podlimitní, zavedl nové druhy zadávacích řízení či nový způsob uveřejňování informací o zadávacích řízeních, upravil odlišně kvalifikaci dodavatelů (zavedl seznam kvalifikovaných dodavatelů) a přezkumné řízení. Nová úprava institutů a implementace směrnic ES byla podmínkou pro využívání prostředků ze strukturálních fondů EU a transparentní a nediskriminační zadávání zakázek, které měly být z fondů hrazeny. Systematika zákona však byla poměrně komplikovaná a jako problematická se jevila také návaznost jednotlivých částí zákona. Nejednoznačně upraveny byly například problémy, definice veřejné zakázky, definice zadavatele ( souběh, kdy jeden subjekt naplňoval definice více kategorií zadavatelů zároveň), prokazování kvalifikace dodavatelů, stanovení kritérií pro omezování počtu zájemců v užším řízení či zadávací řízení v případě podlimitní veřejné zakázky. Z důvodu výše uvedené legislativně technické nedokonalosti byl poměrně záhy přijat zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Ten v několika novelizacích zůstává v platnosti i v roce 2016 a od je nahrazen novým zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. 12

13 Počet vysoutěžených VZ Počet vypsaných VZ KRIMINALISTICKO-TAKTICKÉ METODY PŘI ODHALOVÁNÍ, PROVĚŘOVÁNÍ A VYŠETŘOVÁNÍ PROBLEMATIKY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Pro přehled je na obrázku níže zobrazen vývoj počtu vypsaných/vysoutěžených veřejných zakázek (data z Věstníku veřejných zakázek) v letech v ČR. Při srovnávání jednotlivých měsíců/roků je však potřeba zohlednit také výše popisovaný vývoj v jednotlivých letech a také vliv programového období (dočerpávání EU fondů). Graf 1: Počet vypsaných VZ (Věstník VZ) v letech v ČR Průměr Zdroj: ACCENDO (data Datlab s.r.o.), 2015 Graf 2: Počet vysoutěžených VZ (Věstník VZ) v letech v ČR Průměr Zdroj: ACCENDO (data Datlab s.r.o.),

14 1.1 POROVNÁNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY Zákony v oblasti veřejných zakázek prošly v uplynulých letech velkými proměnami, což dokazuje význam správně legislativně ošetřeného způsobu, jak zejména veřejnoprávní korporace zadávají veřejné zakázky, při nichž existuje poměrně silné riziko korupce. Jedná se proto o jedny z nejčastěji měněných zákonů, pouze od vstupu do EU, tedy po pouhých 12 letech, je přijat už třetí zcela nový zákon, četné novely v to nepočítaje. Přijetí nového zákona si vynutila především povinnost implementovat do českého právního řádu nové směrnice Evropské unie. Zákonodárci se přitom vydali podobnou cestu, jako když vznikal nový občanský zákoník, a rozhodli se pro přijetí komplexního právního předpisu řešícího problematiku veřejných zakázek ve větší šíři. ZZVZ proto kromě ZVZ ruší také Koncesní zákon, některé související vyhlášky a jiné právní předpisy, jimiž upravované postupy nově inkorporuje samotný ZZVZ. Kromě implementace nových směrnic Evropské unie byla důvodem přijetí nového zákona zejména potřeba administrativního zjednodušení procesu zadávání a hodnocení veřejných zakázek, a to zvláště ve prospěch obcí, které byly související administrativou dosud často nepřiměřeně zatíženy. Další klady nového zákona spočívají v zavedení nového druhu zadávacího řízení (řízení o inovačním partnerství) nebo rozšíření možností dodatečného dodání podkladů nemajících vliv na hodnocení, aby jednoduchý početní omyl nebo nepozornost při tvorbě nabídky nemusely nutně vést k vyloučení uchazeče z celého výběrového řízení. Zákon tak nově klade do rukou zadavatele významné nástroje k dodatečnému uznání způsobilosti a kvalifikačních předpokladů uchazeče. Srovnání nejdůležitějších změn a rozdílů v terminologii podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVK). 137/2006 Sb., ZVZ 134/2016 Sb., ZZVZ 2 Zadavatel veřejné zakázky 4 Zadavatel ZVZ rozlišuje mezi Veřejným zadavatelem, a ZZVZ za stejných podmínek rozlišuje mezi Veřejným Dotovaným zadavatelem zadavatelem a Zadavatelem; termín dotovaný již neužívá 11 Rámcová smlouva 131 Rámcová dohoda 16a Významná veřejná zakázka ZVZ pojem Významná veřejná zakázka již nezná, pro zakázky nad ,- Kč ( 220 Citlivá činnost) resp ( 52) však určuje zvláštní pravidla ZVZ podobnou úpravu neobsahuje 17 Provozní jednotky Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za všechny své provozní jednotky. ZVZ neobsahuje 70 Řízení o inovačním partnerství Nový druh zadávacího řízení 53 Kvalifikace 74 Základní způsobilost ZVZ mění terminologii; místo základních kvalifikačních předpokladů je nyní základní způsobilost ZVZ neobsahuje 75 Prokázání základní způsobilosti Zadavatel nemusí uplatnit důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení, i když nesplnil podmínky základní způsobilosti, pokud a) by vyloučení účastníka znemožnilo zadání veřejné zakázky v tomto zadávacím řízení a b) naléhavý veřejný zájem, zejména veřejné zdraví nebo ochrana životního prostředí, vyžaduje plnění veřejné zakázky 14

15 137/2006 Sb., ZVZ 134/2016 Sb., ZZVZ ZVZ neobsahuje 76 Obnovení způsobilosti (1) Účastník zadávacího řízení může prokázat, že i přes nesplnění základní způsobilosti podle 74 nebo naplnění důvodu nezpůsobilosti podle 48 odst. 5 a 6 obnovil svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření. To neplatí po dobu, na kterou byl účastník zadávacího řízení pravomocně odsouzen k zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti v koncesním řízení. (2) Nápravnými opatřeními mohou být zejména a) uhrazení dlužných částek nebo nedoplatků, b) úplná náhrada újmy způsobená spácháním trestného činu nebo pochybením, c) aktivní spolupráce s orgány provádějícími vyšetřování, dozor, dohled nebo přezkum, nebo d) přijetí technických, organizačních nebo personálních preventivních opatření proti trestné činnosti nebo pochybením. (3) Zadavatel posoudí, zda přijatá nápravná opatření účastníka zadávacího řízení považuje za dostatečná k obnovení způsobilosti dodavatele s ohledem na závažnost a konkrétní okolnosti trestného činu nebo jiného pochybení. (4) Pokud zadavatel dospěje k závěru, že způsobilost účastníka zadávacího řízení byla obnovena, ze zadávacího řízení jej nevyloučí nebo předchozí vyloučení účastníka zadávacího řízení zruší. ZVZ neobsahuje 78 Ekonomická kvalifikace (1) Zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku. (2) Podmínka minimální výše ročního obratu nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky. ( ) ZVZ neobsahuje Koncese Zákon inkorporuje dřívější koncesní zákon. ZVZ neobsahuje 248 Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a Dle ZVZ není zcela jednoznačné, zda je k zvláštními postupy přezkumu Veřejných zakázek malého rozsahu ZZVZ výslovně říká, že Úřad vykonává dozor nad příslušný Úřad pro ochranu hospodářské dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a soutěže, nebo ne. zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu ( ) 15

16 1.2 AKTUÁLNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Kapitola charakterizuje základní pojem veřejné zakázky, uvádí schéma zadávání a nejdůležitější pojmy z oblasti veřejných zakázek, ať už jde o rozdělení zakázek samotných nebo o popis druhů zadavatelů, zadávacích řízení, souvisejících lhůt, základní způsobilosti a kvalifikačních předpokladů a postupů při podávání a hodnocení nabídky na plnění veřejné zakázky, přičemž zvláště vyjmenovává odlišnosti právní úpravy dle nového zákona o zadávání veřejné zakázky (134/2016 Sb.) v souvislosti se zákonem o veřejných zakázkách (137/2006 Sb.). Pojem veřejná zakázka Veřejná zakázka je takovou zakázkou, kdy jednou ze stran uzavírajících (písemnou) smlouvu je zadavatel ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek. Písemná smlouva je zde podmínkou zákonně zadané veřejné zakázky. Samotnému uzavření smlouvy však předchází zadávací řízení zajišťující soutěžní charakter při výběru nejvhodnější nabídky. Hlavním účelem zadávání veřejných zakázek je totiž především úspora veřejných finančních prostředků, a to prostřednictvím efektivního a účelného vynakládání veřejných prostředků, jehož je snahou docílit právě vytvořením transparentního soutěžního prostředí. Charakteristickým rysem odlišujícím veřejnou zakázku od jiné zakázky je povinnost jejího zadavatele zadat ji v zadávacím řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázkách, v případě veřejných zakázek malého rozsahu pak respektovat zásady, které jsou v zákoně zakotveny. Tyto zásady zákon přímo vyjmenovává a jsou jimi zásada transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení, zákaz diskriminace a zákaz omezení účasti v zadávacím řízení dodavatelům se sídlem v členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci nebo jiném státě, s nímž ČR nebo EU uzavřela související mezinárodní smlouvu. V souvislosti s veřejnými zakázkami je nutné mít na paměti, že se v jejich případě jedná v podstatě o obchod a spadají proto do oblasti soukromého, nikoli veřejného práva. Zadavatel nemá vrchnostenské postavení a je v postavení rovnocenného obchodního partnera, což je důležitý fakt, jehož nerespektování může vést ke zbytečným pochybením. Přestože proces výběru uchazeče a způsob uzavření smlouvy je do značné míry regulován ZZVZ (do ZVZ), samotná smlouva je jednoznačně soukromoprávního charakteru (ostatně je obvykle uzavřena podle občanského zákoníku základního soukromoprávního předpisu českého právního řádu) a vyžaduje vysokou míru kooperace obou smluvních stran, kterým také stanovuje určitá práva a povinnosti. Vrchnostenský charakter potom nabývá až dohledové řízení před ÚOHS, a to zvláště z důvodu možnosti zahájení řízení týkajícího se veřejné zakázky i ex offo. Tabulka 1: Dělení veřejných zakázek VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dle předmětu na dodávky na služby na stavební práce Dle předpokládané ceny nadlimitní veřejné zakázky podlimitní veřejné zakázky veřejné zakázky malého rozsahu Zdroj: ACCENDO,

17 Následující schéma znázorňuje cyklus zadávání VZ. Toto schéma neplatí pro zakázky malého rozsahu (do Kč resp Kč u stavebních prací), kdy jsou zadavatelé povinni dodržovat sice základní zásady zadávání veřejných zakázek, nemusejí však postupovat dle níže uvedeného. Obrázek 1: Cyklus zadávání VZ Zpracování zadávacích podmínek Uveřejnění předběžného oznámení Uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení Poskytování zadávací dokumentace Poskytování dodatečných informací Umožnění prohlídky místa Evidování podaných nabídek Zveřejnění odůvodnění veřejné zakázky Zveřejnění zadávací dokumentace Otevírání obálek Posuzování kvalifikace uchazečů Posouzení a hodnocení nabídek (Elektronická aukce) není nutná, je na zadavateli Výběr nejvhodnější nabídky Uzavření smlouvy Zpráva o veřejné zakázce Uveřejnění smluv, výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů Zdroj: ACCENDO,

18 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA DODÁVKY Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht, přičemž rozdíl mezi nájmem a pachtem spočívá v případě pachtu v možnosti věc nejen užívat, ale též požívat, tj. brát z ní užitky (spotřebovávat např. plody); v případě pachtu se proto nejčastěji hovoří o pachtu zemědělském. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA SLUŽBY Veřejná zakázka na služby je vymezena pouze negativně a je jí taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než které jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce. Pokud předmět veřejné zakázky zahrnuje dodávky i služby a nejedná se o veřejnou zakázku na stavební práce, určí se hlavní předmět podle té části zakázky, jejíž předpokládaná hodnota převažuje. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA STAVEBNÍ PRÁCE Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je: a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie; b) zhotovení stavby; c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi na zhotovení stavby. Stavbou se přitom rozumí výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Zákon navíc zdůrazňuje, že i kdyby zadavatel s dodavatelem neuzavřeli smlouvu k realizaci veřejné zakázky na stavební práce a svou spolupráci by pojmenovali odlišně, pak pokud výsledkem prací bude zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, bude se o veřejnou zakázku na stavební práce jednat. DĚLENÍ DLE PŘEDPOKLÁDANÉ CENY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Podle předpokládané výše ceny se veřejné zakázky dělí na veřejné zakázky nadlimitní, veřejné zakázky podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Níže uvedené finanční limity jsou stanoveny jednak v ZZVZ, jednak v nařízení vlády č. 172/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona zadávání veřejných zakázek. Nová právní úprava především zjednodušuje a zpřehledňuje promítnutí pravidel nastavených ve směrnicích EU do právního prostředí českého právního řádu. Pravidlem je, že se limity pro stanovení mezních hodnot podlimitních a nadlimitních zakázek mění každé dva roky, a to tak, že se hodnota limitů snižuje. Děje se tak zejména proto, aby se vyrovnal rozdíl v kurzu eura a koruny tak, aby při přepočtu mezních hodnot na eura zůstávaly limity stále stejné. Do rozdělení veřejných zakázek podle výše hodnoty veřejné zakázky pak zásadním způsobem zasahuje zákonné opatření senátu, kterým byly oproti navrhované právní úpravě zvýšeny hodnoty zakázek malého rozsahu. 18

19 Nadlimitní veřejné zakázky Nadlimitními veřejnými zakázkami jsou takové veřejné zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené v nařízení vlády č. 172/2016 Sb., které je výsledkem transpozice směrnic EU v rámci harmonizace s evropským právem. Prahové hodnoty jsou stanoveny diferencovaně pro dodávky, služby a stavební práce. V případě dodávek a služeb jsou dále tyto hodnoty diferencovány dle toho, o jakou kategorii zadavatele se jedná. V případě veřejných zakázek na stavební práce je stanoven pro všechny kategorie zadavatelů jednotný limit. Veřejné zakázky na dodávky a na služby jsou nadlimitní, pokud: 1. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než Kč a zadavatelem je Česká republika, Česká národní banka nebo státní příspěvková organizace; 2. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než Kč a zadavatelem je územní samosprávný celek, jeho příspěvková organizace, jiná právnická osoba zřízená za účelem uspokojování veřejného zájmu a je financována převážně jiným veřejným zadavatelem, který v ní může uplatnit rozhodující vliv, případně jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení; 3. hodnota zakázky na dodávky nebo služby je vyšší než Kč a zakázka je zadávána jako sektorová nebo v oblasti obrany nebo bezpečnosti; 4. hodnota veřejné zakázky na služby je vyšší než Kč v případě koncesí; 5. hodnota veřejné zakázky na služby je vyšší než Kč a jde o zakázku ve zjednodušeném režimu, s výjimkou sektorové veřejné zakázky, u níž činí Kč, a koncese, u níž činí Kč. Veřejná zakázka na stavební práce je nadlimitní, pokud její celková předpokládaná cena je vyšší než Kč. V případě veřejné zakázky rozdělené na části může být jednotlivá část ve výši do Kč v případě dodávek nebo služeb a Kč v případě stavebních prací. Podlimitní veřejné zakázky Podlimitními veřejnými zakázkami se rozumí veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota činí dle zákonného opatření senátu v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně Kč bez DPH a v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně Kč bez DPH. Takto je tedy podlimitní veřejná zakázka ohraničena dolní hranicí. Horní hranice je pak tvořena prahovými hodnotami stanovenými pro nadlimitní veřejné zakázky. Veřejné zakázky malého rozsahu Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne Kč bez DPH v případě, že jde o veřejnou zakázku na dodávky nebo o veřejnou zakázku na služby. V případě veřejné zakázky na stavební práce jde o veřejnou zakázku malého rozsahu v případě, že její předpokládaná hodnota nedosáhne Kč bez DPH. Veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen zadávat podle zákona o veřejných zakázkách. I v tomto případě je však zadavatel povinen dodržet zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a nesmí ani omezovat účast těm dodavatelům, jež mají sídlo v členském státě EU, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederaci, nebo v jiném státě, který má s Českou republikou či EU uzavřenu mezinárodní smlouvu zajišťující přístup dodavatelům k veřejné zakázce. 19

20 Významná veřejná zakázka Zákon o zadávání veřejných zakázek upouští od dříve užívaného pojmu významná veřejná zakázka, veřejným zakázkám s hodnotou nad Kč resp Kč uvádí speciální režim a zavádí přísnější povinnosti: V případě zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne Kč, je vyloučeno užití zjednodušeného podlimitního řízení. V případě veřejné zakázky nad Kč se schválení zadávací dokumentace či zadání veřejné zakázky posuzuje za citlivou činnost dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (412/2005 Sb.). Hodnocení nabídek rovněž musí provést komise, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel veřejné zakázky Zákon o zadávání veřejných zakázek zjednodušil rozlišování veřejných zadavatelů a upravil terminologii. Namísto o zadavateli veřejném, dotovaném a sektorovém tak hovoří pouze o veřejném zadavateli a zadavateli. Sektorový zadavatel není samostatně definován, zákon pouze upravuje sektorovou veřejnou zakázku, u níž uvádí, že ji zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti. Kromě veřejného zadavatele může sektorovou veřejnou zakázku zadat také jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, ovšem jen pokud tuto činnost vykonává na základě zvláštního práva nebo pokud na ni může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Zadavatelem veřejné zakázky může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Za jednoho zadavatele se považuje i několik zadavatelů, pokud se sdruží či jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky. Předpokladem je však písemná dohoda těchto osob. VEŘEJNÝ ZADAVATEL Zákon pod pojem veřejného zadavatele shrnul čtyři možné dílčí kategorie zadavatelů veřejných zakázek. Těmi jsou: a) Česká republika, b) Česká národní banka, c) státní příspěvková organizace, d) územní samosprávný celek (obec, kraj) nebo příspěvková organizace, e) jiná právnická osoba, pokud současně splní dvě základní zákonem požadované podmínky: i. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a ii. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu. Tyto kategorie vymezují zadavatele pouze v obecné rovině. Pod veřejného zadavatele tak budou spadat i organizační složky zadavatele takto obecně vymezeného. Zadavatelem tak například nebude pouze Česká republika jako stát, ale i její jednotlivé organizační složky. Rovněž v případě územního samosprávného celku lze za zadavatele považovat i jeho jednotlivé městské části či obvody. Do kategorie veřejných zadavatelů však nebude nikdy spadat osoba fyzická. 20

21 ZADAVATEL Zadavatelem je jakákoliv osoba právnická či fyzická, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než Kč nebo více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, rozpočtu EU nebo cizího státu. Za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení. CENTRÁLNÍ ZADAVATEL Zákon upravuje také institut centrálního zadavatele, kdy se však nejedná o samostatný druh zadavatele. A Je to pouze specificky vystupující veřejný zadavatel, případě jiná osoba při výkonu relevantní činnosti nebo zadavatel podle práva jiného členského státu. Centralizované zadávání spočívá v tom, že centrální zadavatel provádí zadávací řízení, v němž: a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce. Okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání prováděno, přitom musí být vymezen v zadávací dokumentaci, a to jejich výčtem nebo jiným způsobem, který umožní účastníkům zadávacího řízení jejich identifikaci; to neplatí pro zadávací řízení, kterým se zavádí dynamický nákupní systém. Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním, centrální zadavatel však může v rámci centralizovaného zadání pořizovat předmět zakázky také sám pro sebe. Zadávací řízení Zadávací řízení zabezpečuje transparentní soutěž při výběru nejvhodnější nabídky. Jedná se o formalizovaný postup, kterým je vybírán dodavatel dané veřejné zakázky. Zahajuje se výhradně způsoby stanovenými v zákoně, jiný způsob zahájení zadávacího řízení není možno považovat za platný. Zadávací řízení se zahajuje dvěma základními formami: buďto uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo je zadávací řízení zahajováno výzvou k podání nabídky. Zadávací řízení má následující fáze: a) Zveřejnění zadání (včetně kritérií posuzování nabídek). b) Odevzdání obálek/odevzdání nabídky v elektronické podobě. c) Otevření obálek/nabídek v elektronické podobě. d) Posouzení nabídek. e) Zveřejnění výsledků. DRUHY ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje a upravuje následující typy zadávacích řízení: Otevřené řízení. Užší řízení. Jednací řízení s uveřejněním. Jednací řízení bez uveřejnění. Soutěžní dialog. Zjednodušené podlimitní řízení. Řízení o inovačním partnerství. 21

22 Možnost použití jednotlivých zadávacích řízení stanovuje zákon, a to zejména s ohledem na účel a druh zadávané veřejné zakázky a také na skutečnost, zda předchozí (přísnější) režim zadávání veřejné zakázky proběhl úspěšně či nikoli. Pro veřejného zadavatele a zadavatele pak v některých případech stanovuje odlišné možnosti, pokud jde o způsob zahájení zadávacího řízení a jeho průběh. Otevřené řízení Nejjednodušším typem výběrových řízení je otevřené řízení. V tomto typu výběrového řízení zadavatel vyzve neomezený počet dodavatelů (uchazečů o veřejnou zakázku), aby podali své nabídky. Otevřené řízení je neomezeným výběrovým řízením, k podání nabídky je oprávněna kterákoli osoba, která má o podání nabídky zájem a zadavatel nesmí s účastníky o podaných nabídkách jednat. Užší řízení V užším řízení vyzývá zadavatel veřejné zakázky neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast v užším řízení. Tento typ řízení je na rozdíl od otevřeného řízení zadávacím řízením omezeným. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení s uveřejněním představuje jednodušší a méně formální způsob zadání veřejné zakázky, kterým zadavatel vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast v tomto řízení. Vyzvaní zájemci podají nabídku, na základě které s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy. Podmínkou použití jednacího řízení s uveřejněním je, že a) potřeby zadavatele nelze uspokojit bez úpravy na trhu dostupných plnění, b) součástí plnění veřejné zakázky je návrh řešení nebo inovativní řešení, c) veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy či dalších charakteristik veřejné zakázky, nebo d) nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty. Jednací řízení s uveřejněním lze užít také v případě zrušení předchozího otevřeného či užšího řízení. Jednací řízení bez uveřejnění Jednací řízení bez uveřejnění představuje nejjednodušší a nejméně formální způsob zadání veřejné zakázky. V jednacím řízení bez uveřejnění zadavatel veřejné zakázky přímo vyzývá jednoho či více dodavatelů k jednání. Zájemci tak nepodávají svoji nabídku, ale zadavatel s nimi místo toho přímo vyjednává. Zadání zakázky v režimu jednacího řízení bez uveřejnění je možné, pokud zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž: a) nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast, b) podané nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo c) účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast. Zadavatel je však povinen důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění oznámit na žádost Evropské komisi. 22

23 Dalšími důvody k použití JŘBU je situace, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, protože a) předmětem plnění veřejné zakázky je jedinečné umělecké dílo nebo výkon, b) z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo c) je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví. Soutěžní dialog Zadavatel veřejné zakázky na základě oznámení soutěžního dialogu vyzývá neomezený počet uchazečů k podání žádostí o účast v tomto řízení a k prokázání kvalifikace. Po posouzení kvalifikace uchazečů zadavatel vyzve tyto uchazeče k účasti v soutěžním dialogu za účelem nalezení jednoho či více vhodných řešení plnění veřejné zakázky. Po nalezení tohoto řešení zadavatel vyzve všechny původně vyzvané zájemce k podání nabídek s tím, že tyto nabídky mají respektovat zadavatelem vybrané řešení. Zjednodušené podlimitní řízení Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel vyzve nejméně pět zájemců k podání nabídky na plnění podlimitní veřejné zakázky. Je zároveň stanovena povinnost zadavatele uveřejnit písemnou výzvu k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení na svém profilu zadavatele v síti internet, dále povinnost zadavatele přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl vyzván k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zjednodušené podlimitní řízení nelze zrušit pouze na základě vůle zadavatele musí být splněn některý zákonný důvod. Díky úpravě zjednodušeného podlimitního řízení se tak v případě podlimitních zakázek mohou o jejich získání ucházet i subjekty, které nebyly zadavatelem osloveny přímo k podání nabídky a zadavatel je povinen nabídky těchto subjektů hodnotit. Takové opatření zvyšuje rovnost uchazečů a odstraňuje diskriminaci těch, kteří dříve nebyli zadavatelem k podání nabídky vyzvání a tedy ani se nemohli zadávacího řízení účastnit. Řízení o inovačním partnerství Řízení o inovačním partnerství je zcela nový druh zadávacího řízení dle ZZVZ. Tohoto řízení může zadavatel využít, pokud nelze jinými dostupnými prostředky uspokojit potřebu vývoje inovativní dodávky nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací. Tento způsob zadávacího řízení tak rozšiřuje prostor pro vzájemnou kooperaci zadavatele a dodavatele ve snaze vyvinout nový produkt či službu, která by uspokojila potřeby zadavatele. Takto vyvinutý předmět veřejné zakázky je pak zadavatel oprávněn od dodavatele přímo odkoupit, bez nutnosti vyhlašování nového zvláštního zadávacího řízení na dodávku, služby či stavební práce. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky však nesmí být nepřiměřená investici potřebné pro jejich vývoj. 23

24 Zákonné lhůty Zákon o zadávání veřejných zakázek především stanoví, že veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z daného vyplývá, že lhůty určuje zadavatel veřejné zakázky, který při jejím určování musí brát ohled na předmět veřejné zakázky, zejména by měl přihlédnout k době nezbytné pro zpracování a předložení nabídek uchazeči. Všechny lhůty počínají běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek. LHŮTY PRO DORUČENÍ ŽÁDOSTI O ÚČAST VE VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ (VEŘEJNÝ ZADAVATEL) Lhůty rozlišuje zákon jednak na lhůty pro doručení žádostí o účast ve výběrovém řízení a jednak na lhůty pro podání konkrétních nabídek. Minimální lhůty pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace jsou uvedeny v tabulce: Tabulka 2: Lhůty (ve dnech) pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (veřejný zadavatel) Veřejná zakázka Druh zadávacího řízení nadlimitní podlimitní Užší řízení (u významných zakázek se lhůty prodlužují o polovinu) Jednací řízení s uveřejněním Soutěžní dialog Zdroj: ACCENDO, 2016 LHŮTY PRO POSKYTNUTÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE V rámci lhůty pro doručení žádosti o účast je také explicitně stanovena lhůta pro poskytnutí zadávací dokumentace ze strany zadavatele jednotlivým uchazečům. Lhůty pro: 1) předání či odeslání zadávací dokumentace v listinné podobě dodavateli na jeho žádost bezodkladně, zadávací dokumentaci v elektronické podobě zadavatel poskytne nejpozději do 3 pracovních dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavateli; 2) předání či odeslání kvalifikační dokumentace v listinné či elektronické podobě dodavateli bezodkladně, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele; 3) odeslání dodatečné informace k zadávacím podmínkám nejpozději do 4 pracovních dnů ode dne doručení požadavku dodavatele, písemná žádost o dodatečné informace musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; 4) odeslání dodatečné informace k požadavkům na kvalifikaci nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení požadavku dodavatele. Zároveň platí povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele celou textovou část zadávací dokumentace. Tímto je zajištěna možnost uchazeče seznámit se s plnou verzí zadávací dokumentace bez toho, aby musel nezbytně kontaktovat zadavatele a čekat na zadávací dokumentaci zaslanou zadavatelem. LHŮTY PRO PODÁNÍ NABÍDEK Minimální lhůta pro podání nabídek je potom stanovena v následující tabulce. V případě otevřeného řízení v podlimitním režimu je stanovena odlišná lhůta pro VZ na dodávky a služby (15 dní) a stavební práce (20 dní). Tato lhůta však může být zkrácena až o pět dní, pokud zadavatel uveřejnil předběžné oznámení nejméně 16 pracovních dní před odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení. 24

25 U otevřeného řízení v nadlimitním režimu musí být zákonná lhůta prodloužena o 5 dní, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje nebo neuveřejní včas zadávací dokumentaci. Lhůta naopak může být zkrácena na 15 dní, pokud zadavatel uveřejnil předběžné oznámení nejméně 35 pracovních dní před odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo pokud to vyžadují naléhavé okolnosti, které zadavatel nemohl předvídat. Za obdobných podmínek jako u otevřeného řízení je též u řízení užšího a JŘSU nutno prodloužit lhůtu alespoň o pět dní, respektive lze je zkrátit až na 10 dní. V případě JŘBU nemusí zadavatel dodržet lhůty jako při JŘSU, pokud tomu brání naléhavé okolnosti, které nemohl předvídat. Tabulka 3: Lhůty (ve dnech) pro podání nabídek Veřejná zakázka Druh zadávacího řízení nadlimitní podlimitní Otevřené řízení 30 15/20 Užší řízení Zjednodušené podlimitní řízení nelze 11 Soutěžní dialog 30 - Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení bez uveřejnění dle okolností 15 Inovační partnerství 30 - Zdroj: ACCENDO, 2016 ZADÁVACÍ LHŮTA Zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Zadávací lhůta neběží po dobu, kdy zadavatel nesmí uzavřít smlouvu, tj. před uplynutím lhůty pro podání námitek, do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nebo ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas. 25

26 Způsobilost a kvalifikace Dřívější pojem kvalifikační předpoklady je dle ZZVZ rozdělen na způsobilost a kvalifikaci, přičemž zákon rozlišuje případy, kdy způsobilost být splněna musí a kdy nikoli. Splnění kvalifikačních předpokladů a jejich rozsah nechává zákon na vůli zadavatele. V případě základní způsobilosti se, podobně jako dříve u základních kvalifikačních předpokladů, jedná o předpoklady, podmínky a vlastnosti, které musí splnit každý dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu. Prokázání této způsobilosti je tak pro zadavatele zárukou, že vítězný dodavatel bude schopen věřenou zakázku realizovat. Na rozdíl od dřívější úpravy je však výčet podmínek základní způsobilosti negativní a místo soupisu všech podmínek, které musí dodavatel splnit, vyjmenovává ve stručnosti pouze ty, které jej činí nezpůsobilým. Jedná se zejména o otázky, zda byl pravomocně odsouzen za trestný čin dle přílohy č. 3 zákona, zda má v zemi svého sídla daňový nedoplatek, nedoplatek na pojistném či penále na sociální zabezpečení, případně zda je v likvidaci a podobně. Účastník zadávacího řízení může prokázat, že i přes nesplnění základní způsobilosti obnovil svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření. Těmi mohou být zejména uhrazení dlužných částek nebo nedoplatků, úplná náhrada újmy, aktivní spolupráce s příslušnými orgány, případně přijetí technických nebo jiných opatření. Je potom čistě na zadavateli, zda přijatá opatření bude považovat za dostatečná, či nikoli. Kromě základní způsobilosti existují další tři druhy předpokladů: profesní způsobilost, ekonomická kvalifikace a technická kvalifikace. Zatímco prokázání profesní způsobilosti v daném rozsahu zákon po dodavateli v případě nadlimitní veřejné zakázky vyžaduje vždy, nejedná-li se o JŘBU, v případě ekonomické a technologické kvalifikace je dán pouze výčet kritérií, jejichž splnění může zadavatel po dodavateli vyžadovat. Specifikace ekonomické kvalifikace je přitom v ZZVZ zavedena znovu poté, co byla z předchozí právní úpravy odstraněna při novelizaci v roce V rámci zjišťování ekonomické způsobilosti zadavatel zejména může požadovat splnění kritéria minimálního ročního obratu dodavatele; toto minimum však nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty zakázky. Požadavky na prokázání splnění kvalifikace a způsobilosti stanoví zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Kvalifikační předpoklady ani způsobilost nemohou být předmětem hodnocení, ale slouží pouze pro prokázání schopnosti plnit zakázku ze strany dodavatele. Základní způsobilost slouží k ověření, zda dosavadní provozování obchodů ze strany dodavatele bylo bezproblémové a zda se jedná o zdravou společnost. Základní způsobilost je prokazována ve své většině prostřednictvím čestného prohlášení, které je již dnes často připraveno přímo zadavatelem jako součást zadávací dokumentace. Dalším dokumentem, který musí dodavatel předložit, je výpis z rejstříku trestů osob oprávněných jednat jménem dodavatele a potvrzení České správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatku na pojistném a dále potvrzení místně příslušného finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků. 26

27 Povinnou součástí nabídky musí být rovněž: seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele, má-li dodavatel formu akciové společnosti, seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, vyhotovený ve lhůtě pro podání nabídek, prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou. Zadavatel kontroluje pouze skutečnost, zda jsou součástí nabídky všechny výše uvedené dokumenty. Není vadou nabídky, když uchazeč předloží seznam členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali u zadavatele, ze kterého vyplývá, že vrcholní zaměstnanci uchazeče pracovali u zadavatele. Profesní kvalifikační předpoklady jsou představovány především předložením výpisu z obchodního rejstříku a dokladu o oprávnění k podnikání dle zvláštních právních předpisů, což je ve většině případů výpis ze živnostenského rejstříku. Ekonomické kvalifikační předpoklady se prokazují předložením čestného prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku. Technické kvalifikační předpoklady pak slouží zejména k prokázání schopnosti dodavatele plnit veřejnou zakázku po technické stránce. Dodavatel tak je zejména povinen předložit seznam významných dodávek, které již v minulosti plnil, dále předložit seznam techniků, kteří se budou na plnění zakázky podílet, či případné předložení vzorků poptávaného výrobku. Kvalifikační předpoklady musí splňovat sám dodavatel, který se uchází o plnění veřejné zakázky. V případě, že dodavatel není schopen prokázat splnění ekonomických a technických kvalifikačních předpokladů, je možné, aby dané kvalifikační předpoklady splnil prostřednictvím subdodavatele. S takovým subdodavatelem je dodavatel povinen sepsat smlouvu, kterou si smluvní strany upraví podmínky poskytnutí plnění nebo věcí či práv pro plnění zakázky ze strany subdodavatele. Subdodavatel, kterým je prokazována kvalifikace, musí také prokázat, že není veden na seznamu osob se zákazem plnění veřejných zakázek a také musí předložit výpis z obchodního rejstříku. Kvalifikační předpoklady již také není nezbytné předkládat pouze v originálech, ale je možné předkládat pouze kopie dokumentů. Ani tyto listiny nesmí být starší než 90 dní. Zákonné opatření senátu zavádí podstatnou změnu ohledně možnosti doložit nové doklady a skutečnosti k prokázání splnění kvalifikace, a to v tom směru, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat až po lhůtě pro podání nabídky. V případě, že se o veřejnou zakázku chystá ucházet slovenská společnost nebo se slovenská společnost pouze chystá účastnit na případném plnění zakázky v podobě subdodavatele, není potřeba opatřovat úřední překlad dokumentů prokazujících kvalifikaci do českého jazyka, ale postačí jejich originální slovenská verze. 27

28 Podání nabídky Zcela kruciálním okamžikem v průběhu ucházení se o přidělení veřejné zakázky je z pohledu dodavatele podání nabídky zadavateli. Nabídka musí obsahovat dokumenty požadované zákonem a zadávací dokumentací k prokázání kvalifikace a dále návrhy smluv podepsané dodavatelem. Obsahová a formální úplnost nabídky a správnost předložených dokumentů je zadavatelem posuzována nejdříve. V zásadě platí, že nabídka, stejně jako veškeré další písemnosti předkládané zadavateli, mají být předkládány v českém jazyce anebo v jazyce slovenském, který je českému postaven naroveň. Z tohoto pravidla existují dvě výjimky. Zadavatel má možnost v zadávacích podmínkách stanovit jiný jazyk k podávání veřejných zakázek, češtinu však nelze vyloučit. Doklady o vzdělání mohou být rovněž předkládány v jazyce latinském. Dodavatel je oprávněn podat zadavateli pouze jednu nabídku. Pokud by stejný dodavatel podal nabídek více nebo by se jako společný dodavatel účastnil podání vícero společných nabídek, musel by zadavatel všechny takové nabídky z hodnocení vyloučit. Tentýž subjekt se však může účastnit v různých nabídkách podaných zadavateli jako subdodavatel, kterým je prokazována kvalifikace dodavatele. Nabídka podaná dodavatelem zároveň nesmí obsahovat varianty (pokud je zadavatel nepřipustil), musí být podána písemně a musí být podána v zalepené obálce zajištěné proti manipulaci. Po otevírání obálek zadavatelem, kterého se mohou účastnit zástupci dodavatelů, kteří nabídky podali, hodnotí zadavatel úplnost nabídky a splnění kvalifikačních kritérií. Platí možnost dodavatele podávat doplňující informace a dokumenty k prokázání splnění kvalifikačních kritérií i po otevření obálek s nabídkami, když zadavatel má právo vyzvat dodavatele k předložení dalších dokumentů, i když by jinak dodavatel neprokázal splnění kvalifikace. Byla tak nahrazena dřívější úprava, kdy zadavatel mohl požadovat předložení dalších dokumentů, jen pokud bylo splnění příslušné části kvalifikace prokázáno alespoň částečně. Taková úprava nebyla jasná a vznikly výkladové problémy při posuzování, zda byla požadovaná kvalifikace prokázána alespoň částečně, což vedlo ke sporům mezi dodavateli a zadavateli. Povinnou součástí nabídky není prohlášení dodavatele o vázanosti nabídkou po celou dobu zadávací lhůty, když rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dovodila, že vázanost uchazeče nabídkou vyplývá již z jejího samotného podání a není tedy třeba dublovat jednotlivé dokumenty v nabídce. Stejně tak je upravena možnost, aby při otevírání obálek s nabídkami byla sdělena nabídková cena, což je opět závislé na volním uvážení zadavatele. OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK S NABÍDKAMI Pro otevírání obálek s nabídkami ustanoví veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi. Může se jednat o stejnou komisi, která byla ustanovena k posouzení a hodnocení nabídek. Obálky nesmí být otevřeny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Otevírání obálek s nabídkami musí být zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Na nabídky podané po uplynutí lhůty pro podání nabídek se pohlíží, jako by nebyly podány, a komise je neotevírá. Novela zákona z roku 2015 odstranila povinnost zadavatele provést nové zadávací řízení v případě podání pouze jediné nabídky. Poslední novela zákona tak reagovala na komplikace u zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem byla zejména dodávka specifického zboží, k němuž je na trhu těžké hledat substituční produkty, resp. případy, kdy s požadovaným segmentem výrobků obchoduje malé množství dodavatelů. 28

29 Při otevírání obálek komise zkoumá, zda byla nabídka podána v řádně uzavřené obálce, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyce a dále, zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Komise zároveň sdělí přítomným uchazečům informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím. HODNOCENÍ NABÍDEK Hodnocení nabídek provádí komise ustanovená a jmenovaná zadavatelem. Otevírání obálek je veřejné a mohou se ho účastnit jak zástupci dodavatelů, kteří se o zakázku ucházejí, tak i nezúčastněné osoby. Hodnotící komise nejprve posoudí úplnost nabídek, tedy jestli obsahují všechny dokumenty požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Následně jsou posuzovány jednotlivé dokumenty, jestli skutečně prokazují splnění zadavatelem požadované kvalifikace v zadávacím řízení. Pokud nabídka neobsahuje všechny požadované dokumenty nebo informace, přestože zadavatel využil zákonné možnosti a vyzval uchazeče k doplnění či vysvětlení nabídky, musí takovou nabídku zadavatel vyloučit ze zadávacího řízení jako neúplnou. Nabídka je hodnocena dle kritérií stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách při vyhlášení nového zadávacího řízení na zadání veřejné zakázky. Zadavatel může hodnotit předložené nabídky dle hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny nebo dle hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, v rámci kterého zadavatel stanoví několik dílčích hodnotících kritérií. Při hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti musejí dílčí hodnotící kritéria vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny a musejí se vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Dílčími hodnotícími kritérii mohou být např. nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení, organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Jejich uvedený výčet je pouze příkladný. Zadavatel tudíž může podle svého uvážení stanovit i jiná dílčí kritéria. V případě, že se zadavatel rozhodne hodnotit podané nabídky do zadávacího řízení dle hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti, je povinen jednotlivým zvoleným dílčím kritériím stanovit váhu, kterou mají jednotlivá dílčí kritéria mít vůči sobě navzájem. Pro veřejného zadavatele stanovení váhy dílčích hodnotících kritérií není lehké, zvlášť když je předpokládáno, že nabídková cena obsáhne 60 %, resp. 80 % váhy celkového hodnocení nabídky, což vyplývá z vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj 232/2012 Sb. Dílčí hodnotící kritéria však musejí být zadavatelem nastavena tak, aby jejich posouzení vydalo přesný obraz ekonomické výhodnosti nabídky, zejména z pohledu její efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti. Každé kritérium se navíc musí vázat k předmětu soutěžené veřejné zakázky a zadavatel musí být schopen tento vztah dílčího hodnotícího kritéria a předmětu plnění veřejné zakázky odůvodnit. Samozřejmostí je pak soulad nastavených dílčích hodnotících kritérií s obecnými zásadami zadávání veřejných zakázek dle zákona. Hodnotící kritéria tudíž musejí být transparentní a nesmějí zvýhodňovat nebo naopak vylučovat některé ze soutěžitelů o veřejnou zakázku. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí povinně obsahovat popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, resp. dílčích hodnotících kritérií, což by mělo přispět k přezkoumatelnosti zadavatelem, resp. hodnotící komisí provedeného hodnocení. Výslovně je 29

30 stanoveno právo uchazeče na pořízení kopie zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, nikoli jen výpisu či opisu, což by mělo eliminovat obstrukce ze strany zadavatelů. Po vyhodnocení nabídek zadavatel rozhodne o pořadí nabídek a vyhlásí vítěznou nabídku. Při uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem zadavatel nepoužije návrh smlouvy, která mu byla předložena dodavatelem v podané nabídce, ale je praxí, že se vyhotoví a podepíší oběma stranami nová, byť totožná vyhotovení smluv se zněním podaným vítězným uchazečem v jeho nabídce. UZAVŘENÍ SMLOUVY S VÍTĚZNÝM DODAVATELEM Zadavatel po uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uzavře smlouvu s uchazečem, jehož nabídku vybral jako nejvhodnější. Smlouva musí být uzavřena v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Je vhodné doporučit, aby zadavatel připravil vlastní návrh smlouvy, který musí jednotliví uchazeči akceptovat. Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy. V případě, že vybraný uchazeč danou součinnost při uzavření smlouvy neposkytne, zadavatel takového uchazeče vyloučí a uzavře smlouvu s uchazečem, který se umístil druhý v pořadí, případně s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí. Platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky nebo by taková změna umožnila účast jiných dodavatelů v zadávacím řízení či by mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele Kontrola zadávání veřejných zakázek je v České republice prováděna zejména dvěma organizacemi, a to Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Z hlediska kompetencí resp. reálných dopadů jejich kontrol se obě značně odlišují. NKÚ představuje nezávislý auditní orgán, jehož úkolem je prověřovat hospodaření se státními prostředky (a tedy i zadávání veřejných zakázek na centrální úrovni). Při zjištění nedostatků však NKÚ nemá pravomoci ukládat nápravná opatření nebo dokonce pokutovat hříšníka, může na porušení zákona pouze upozornit ve svém kontrolním závěru. Dále záleží na kontrolovaných osobách či jejich nadřízených, zda budou na kontrolní závěr reagovat a přijmou nápravná opatření. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je oproti NKÚ podstatně více specializovaný a zaměřuje se v kontrolní oblasti i na dodržování zákona o veřejných zakázkách. Pokud zjistí jeho porušení a zároveň v té době již došlo k podpisu smlouvy, může uložit hříšníkovi zadavateli peněžitou pokutu. Na rozdíl od NKÚ je však jeho rozhodnutí soudně přezkoumatelné. Na dodržování zákona při výběrovém řízení dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem zajistit zachování obecných zásad platných pro výběrové řízení, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Uchazeč o veřejnou zakázku, který se cítí postupem zadavatele poškozen na svých právech, může primárně podat zadavateli zdůvodněné námitky proti jeho postupu. Pokud tento postup nevede ke zdárnému konci a vyřešení sporu mezi uchazečem a zadavatelem, může se uchazeč obrátit na ÚOHS s návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele. Co se týče postupu zadavatele ve výběrovém řízení na získání veřejné zakázky malého rozsahu, zákon nepřipouští možnost podávání námitek dle 110. Zadavatel je u zakázek malého rozsahu povinen dodržovat zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Takové ustanovení 30

31 zákona vede nejednoho zadavatele k výkladu, že se ostatními ustanoveními Zákona řídit nemusí a často proto dochází k excesivnímu jednání ze strany zadavatelů, kteří výslovným nerespektováním ustanovení Zákona, která obsahově naplňují právě zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, porušují tu jedinou povinnost, kterou jim při zadávání zakázek malého rozsahu zákon ukládá. S možností přezkumu postupu zadavatele souvisí také jeho povinnost uchovávat dokumentaci k veřejné zakázce, a to po dobu 10 let po uzavření smlouvy, a to včetně záznamů, které byly podány elektronicky. Do 10 dnů od doručení výzvy je zadavatel povinen tuto dokumentaci zaslat Úřadu prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. LHŮTY PRO PODÁNÍ NÁMITEK V zadávacím řízení o přidělení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky je možno podávat námitky proti jakémukoliv domnělému porušení zákona úkonem zadavatele, pokud takovým úkonem hrozí, nebo vznikne-li újma na dodavatelových právech. Námitky proti porušení zákona zadavatelem je dodavatel povinen doručit zadavateli do 15 dní ode dne, kdy se o takovém porušení zákona dodavatel dozvěděl, a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání nabídek. Námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí dodavatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. V zákoně je také zařazena možnost podat námitky v případech dobrovolného oznámení zadavatele o záměru uzavřít smlouvu, pokud se tak stane bez toho, aby zadavatel uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání takové námitky je 30 dní od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu. FORMA NÁMITEK A JEJICH PŘEZKOUMÁNÍ Námitky je nezbytné podat písemně a musí v nich být uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona, stejně jako popis újmy, která dodavateli hrozí domnělým porušením povinností zadavatele. Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu svého rozhodnutí. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy. Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, je povinen informovat stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Zadavatel o podaných námitkách a rozhodnutí o nich informuje také všechny uchazeče. V případě, že zadavatel nevyhoví námitkám, nesmí před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (10 dní od doručení rozhodnutí zadavatele), a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek, uzavřít smlouvu na plnění zakázky. Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, má dodavatel možnost obrátit se na Úřad tím, že podá výše zmíněný návrh na přezkum úkonů zadavatele. Návrh je nutno Úřadu doručit do 10 dní ode dne, kdy dodavateli bylo doručeno rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám. 31

32 NÁVRH NA PŘEZKOUMÁNÍ ÚKONŮ ZADAVATELE Navrhovatel je v případě podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele Úřadu povinen doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Je tak zajištěna neprodlená informovanost zadavatele o podaném návrhu. Úřad zahajuje řízení o přezkoumání úkonů zadavatele buďto z vlastní iniciativy nebo právě na návrh příslušného stěžovatele (uchazeče o VZ). Ten lze Úřadu podat proti všem úkonům zadavatele, v jejichž důsledku hrozí nebo již vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti: zadávacím podmínkám, obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení, vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, použití druhu zadávacího řízení. Návrh podávaný Úřadu musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona a jaká z něj vzniká nebo hrozí újma, návrhy na provedení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá. K návrhu je nutné připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení bylo navrženo, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce, a doklad o složení kauce. Zadavatel má povinnost zaslat Úřadu veškerou dokumentaci vedenou k veřejné zakázce včetně zadávací podmínky vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, a to výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. JISTINA Doklad o složení jistina je nezbytnou přílohou návrhu. Zákon tedy stanoví jako podmínku pro podání návrhu složení jistiny v příslušné výši na účet Úřadu, jehož číslo je zveřejněno na internetové adrese Úřadu. Je nutné, aby stěžovatel složil kauci na účet Úřadu v patřičném předstihu, jelikož doklad o jejím složení je nezbytnou součástí návrhu. Nesložení jistiny či neprokázání jejího složení na účet Úřadu v celé zákonné výši nejpozději poslední den lhůty stanovené pro doručení návrhu na Úřadu má za následek zastavení řízení bez vydání rozhodnutí ve věci samé. Obecně platí, že výše jistiny činí 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou. Zákon o veřejných zakázkách však stanoví i minimální a na druhé straně i maximální výši jistiny. Spodní hranice je stanovena částkou 50 tisíc korun, horní potom částkou 10 milionů korun. Zákon pamatuje i na situace, kdy není možné nabídkovou cenu stanovit. V takovém případě se skládá jistina ve výši 100 tisíc korun. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši Kč. Účelem jistiny je zabránit neodůvodněným návrhům na přezkoumání úkonů zadavatele a omezit tak zatížení Úřadu pouze na závažné případy porušení zákona. V případě, že Úřad shledá návrh jako nedůvodný a řízení o něm zastaví, jistina propadá a stává se příjmem státního rozpočtu. Pokud navrhovatel vezme ještě před vydáním rozhodnutí ve věci samé návrh zpět, propadá 20 % složené kauze. V ostatních případech Úřad kauci i s úroky navrhovateli vrátí zpět, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí. 32

33 LHŮTA K PODÁNÍ NÁVRHU Lhůta k doručení návrhu Úřadu a zadavateli činí 10 kalendářních dnů ode dne obdržení rozhodnutí, kterým zadavatel nevyhověl námitkám. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy v případě, že smlouva již byla uzavřena, musí být doručen Úřadu do 30 kalendářních dnů ode dne uveřejnění oznámení o uzavření smlouvy, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy. Pokud zadavatel námitky nevyřídil tak, jak mu zákon ukládá, tedy nezašle do 10 dnů stěžovateli rozhodnutí o vyhovění či nevyhovění námitkám, lze návrh na přezkum úkonů zadavatele doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek, o kterých zadavatel nerozhodl. Zadavatel je v případě, že byl nějakým dodavatelem podán návrh na přezkum úkonů zadavatele, povinen zaslat Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 kalendářních dnů od jeho doručení a společně s ním dokumentaci o veřejné zakázce nebo soutěži o návrh. ŘÍZENÍ O NÁVRHU Úřad zahájí po doručení podání správní řízení dle správního řádu, obešle účastníky řízení a provádí dokazování. Úřad není vázán pouze podanými námitkami, ale přezkoumává postup zadavatele při zadávání zakázky komplexně, což mnohdy sice vede k průtahům v řízení, ale také se často stane, že Úřad narazí na porušení zákona i tam, kde to stěžovatel (dodavatel) nehledal. Co se týče návrhu, Úřad může ke skutečnostem, které nebyly uvedeny v námitkách, přihlédnout pouze tehdy, prokáže-li navrhovatel, že je v námitkách vůči zadavateli objektivně nemohl uvést. Lhůta pro vydání rozhodnutí je 30denní a Úřadu začne běžet od doručení vyjádření zadavatele k návrhu, avšak je-li třeba doplnit obecné náležitosti podání (vyplývající ze správního řádu), označení zadavatele v návrhu nebo uvedení, čeho se navrhovatel domáhá, začne lhůta běžet až tímto doplněním ze strany podavatele návrhu. Vyjma tohoto doplnění náležitosti návrhu, tedy v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá, nemůže být podaný návrh jeho podavatelem dodatečně měněn ani doplňován. Účastníci řízení mohou v řízení zahájeném na návrh navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. Řízení zahájené na návrh Úřad zastaví v následujících případech: navrhovatel nedoplní náležitosti návrhu ve stanovené lhůtě; návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech; na účet Úřadu nebyla připsána kauce; k návrhu není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty; návrh nebyl doručen ve lhůtě. Úřad může rozhodnout při porušení zákona ze strany zadavatele tak, že zakáže uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, případně zruší zadávací řízení nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. V případě, že smlouva na plnění zakázky již byla uzavřena, rozhodne Úřad tak, že uloží zákaz plnění smlouvy uzavření na veřejnou zakázku, pokud byl v průběhu zadávacího řízení spáchán správní delikt. Ve vztahu k dodavateli má Úřad možnost vyslovit zákaz plnění veřejných zakázek dodavatelem, a to pokud dodavatel předloží k prokázání splnění kvalifikace informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na posouzení kvalifikace dodavatele v zadávacím řízení, nebo nepodá žádost o změnu zápisu kvalifikovaných dodavatelů, pokud by taková změna měla za následek neprokázání kvalifikačních kritérií. Pro tento zákaz plnění veřejných zakázek ze strany dodavatelů se vžilo laické označení Black list. 33

34 1.3 PUBLIKOVÁNÍ INFORMACÍ O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH Uveřejňování a způsoby uveřejňování jsou stanoveny zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zákonem č. 340/2015 o registru smluv a vyhláškou č. 171/2015 Sb. o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Pro uveřejňování ve Věstníku veřejných zakázek jsou vzory formulářů stanoveny vyhláškou a Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1986 ze dne , kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 842/2011. Uveřejňování informací o veřejných zakázkách je jedním ze základních předpokladů realizace zadávacích řízení v souladu s příslušnými směrnicemi EU a zákonem o veřejných zakázkách. Bez uveřejňovacího systému, který odpovídá všem požadavkům evropských zadávacích směrnic EU, zákona o veřejných zakázkách, prováděcích předpisů a Úředního věstníku Evropské unie, není možné aplikovat zákon o veřejných zakázkách v praxi a dosáhnout dostatečné míry transparentnosti. Prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek (VVZ) jsou uveřejňovány informace o veřejných zakázkách na úrovni ČR, současně však provozovatel VVZ zajišťuje odesílání informací o VZ do Úředního věstníku EU (TED). (MMR, 2016) Obrázek 2: Schéma národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ) Zdroj: MMR- Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až

35 ELEKTRONICKÉ ZDROJE INFORMACÍ Podrobné informace o veřejných zakázkách, zadavatelích, dodavatelích, zadávacích dokumentacích a další informace lze získat prostřednictvím řady informačních systémů a jiných elektronických nástrojů, které byly dosud spravovány několika společnostmi, a to na základě uzavřené koncesní smlouvy. K těmto soukromými společnostmi provozovaným elektronickým nástrojům (e-tržištím, profilům zadavatelů) přibyl v srpnu 2015 Národní elektronický nástroj (NEN) vytvořený na základě veřejné zakázky Ministerstva vnitra. Jeho užívání prozatím není povinné, byť z kroků Vlády ČR je znát snaha o změnu. Na základě vyhlášky č. 171/2015 Sb. byla novelizována vyhláška 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, čímž došlo k úpravě možného počtu profilů zadavatele. Zatímco dosud směl mít zadavatel zřízen pouze jeden profil, s výjimkou možnosti využití elektronického tržiště veřejné správy rovněž jako profilu zadavatele, od srpna 2015 obsahuje tato výjimka také Národní elektronický nástroj. Níže je uvedena tabulka nejčastěji užívaných elektronických nástrojů, které jsou v prostředí České republiky dostupné. Tabulka 4: Seznam a popis elektronických nástrojů Název elektronického systému Informační systém o veřejných zakázkách Věstník veřejných zakázek Národní elektronický nástroj (NEN) Gemin.cz Tendermarket E-ZAK E-tenders Stručný popis spravován MMR; upraven 157 ZVZ resp. 224 ZZVZ; základní elektronický nástroj zahrnující, sdružující a upravující ostatní elektronické nástroje v oblasti zadávání veřejných zakázek; spravován MMR; zřízen 157 ZVZ resp. 224 ZZVZ; portál, který je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách; spravován MMR; státem zřízený IT systém; komplexní elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí pro všechny kategorie veřejných zakázek a všechny kategorie zadavatelů vč. sektorových; podporuje všechny rozsahy elektronizace od evidence zadávacích řízení po plně elektronické postupy; e-tržiště vyvinuté a spravované soukromou společností, a to na základě koncesní smlouvy; slouží k uveřejňování informací o veřejných zakázkách; nedisponuje specializovanou databází ke stažení informací; e-tržiště vyvinuté a spravované soukromou společností, a to na základě koncesní smlouvy; umožňuje elektronické zadávání veřejných zakázek v některém ze stanovených zadávacích řízení dle zákona o VZ i mimo jeho rámec; certifikovaný elektronický nástroj sloužící elektronizaci veřejných zakázek, vyvinut a spravován soukromou společností; elektronický nástroj s rozsáhlou nabídkou modulů pro elektronizaci procesu zadávání veřejných zakázek; umožňuje identifikování uživatelů stahujících dokumenty související s VZ; soukromý portál nabízející a zprostředkující právní služby, administraci projektů, elektronické aukce, dynamické nákupní systémy a jiné služby. 35

36 Název elektronického systému Vsechnyzakazky.cz zindex Zdroj: ACCENDO, 2016 Stručný popis alternativní informační systém o VZ v ČR provozovaný občanským sdružením Oživení, o.s. (provozuje např. také server transparentnizakazky.cz či bezkorupce.cz); primárním cílem je zobrazovat historická data o veřejných zakázkách ze všech dostupných el. zdrojů, přičemž disponují databází od systém pro hodnocení veřejných zakázek navržený výzkumníky z UK; slouží k měření, jak dobře úřady zadávají veřejné zakázky, a to na základě tvrdých dat o jeho zakázkách za poslední tři roky, z nichž je vypočteno 11 ukazatelů pokrývajících různé fáze průběhu zakázky. Vzhledem k plánované povinné elektronizaci veřejných zakázek do dubna 2018 (dle ZZVZ) uvádíme níže pro představu schéma elektronizace podle elektronického nástroje E-ZAK: Obrázek 3: Elektronizace veřejných zakázek E-ZAK Zdroj: INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH Základním elektronickým nástrojem podle ZZVZ je Informační systém o veřejných zakázkách (ISVZ; dle ZVZ byl označován pouze jako Informační systém IS), který zahrnuje Věstník veřejných zakázek, seznam kvalifikovaných dodavatelů a další informace potřebné k elektronické komunikaci při zadávání veřejných zakázek. Informační systém dle ZVZ obsahoval navíc ještě seznam certifikovaných dodavatelů (ten je dle ZZVZ upraven samostatně) a dále statistické výstupy o veřejných zakázkách a rejstřík osob se zákazem plnění VZ. Ty ZZVZ již neupravuje, nicméně dle informací z ministerstva informací budou statistické výstupy nadále uchovávány a budou dostupné na stejné internetové adrese jako dosud. Rejstřík osob se zákazem plnění je dle nové legislativní úpravy trvale zrušen a o zákazu plnění bude nadále v každém jednotlivém případě rozhodovat soud. 36

37 Jako součást ISVZ je na internetových stránkách systému ( dostupných několik důležitých informačních zdrojů: a) Statistické výstupy o veřejných zakázkách podle ustanovení 157 ZVZ; obsah informací, které jsou uvedeny v této oblasti IS VZ, vychází z uveřejněných formulářů ve Věstníku veřejných zakázek IS VZ zaslaných zadavateli; data, ze kterých statistické výstupy o veřejných zakázkách vycházejí, se pravidelně aktualizují k 15. dni v měsíci za předcházející měsíc. b) Údaje ve formě OpenData, a to pro jednotlivé roky, a formáty dat, které jsou určeny pro strojové zpracování; jedná se o údaje o veřejných zakázkách evidovaných na Věstníku VZ a na elektronických tržištích v podobě, ve které jsou externími systémy poskytovány IS VZ; OpenData jsou poskytována v podobě strukturovaných dat. VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Základní zdroje informací, které zpřístupňují veřejnosti údaje o zadávacích řízeních v elektronické podobě s možností dálkového přístupu, jsou dva, a to Věstník veřejných zakázek a tzv. profil zadavatele. Věstník veřejných zakázek ( obsahuje především oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení či informaci o zřízení či zrušení profilu zadavatele. (Transparency International, 2016) Věstník veřejných zakázek je jednotným místem pro uveřejňování základních informací o veřejných zakázkách, které jsou zadávány v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Zajišťuje uveřejňování těch informací povinně uveřejňovaných zadavatelem, které jsou uvedeny v zákoně o veřejných zakázkách, koncesním zákoně a jejichž realizace je upravena v Nařízení Komise (EU) a v prováděcích předpisech k uvedeným zákonům. Věstník veřejných zakázek je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Povinnost uveřejnit oznámení ve věstníku veřejných zakázek platí pro zadavatele v případě podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Zakázek malého rozsahu se povinnost netýká, zahájí-li však zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, je povinen i další kroky provádět v souladu s ustanoveními platnými pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. PROFIL ZADAVATELE Profil zadavatele je elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek zákona o veřejných zakázkách. Na profilu zadavatele, který mají zadavatelé povinně zřízený a pro jehož správu využívají některý z certifikovaných elektronických nástrojů, pak nalezneme uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů, kteří se na plnění veřejné zakázky podíleli. Někteří zadavatelé z důvodu větší transparentnosti nakládání s veřejnými financemi navíc dobrovolně zveřejňují na internetu nad rámec zákona informace o drobnějších poptávkových řízeních, na které se zmíněné publikační povinnosti povinně nevztahují. (Transparency International, 2016) Požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví vyhláška č. 171/2015 Sb. (dříve vyhláška č. 133/2012 Sb.) o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Jako elektronický nástroj musí profil zadavatele splňovat požadavky stanovené 213 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel může použít elektronické nástroje pouze za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace a tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Použití elektronického nástroje musí být pro dodavatele bezplatné ( 213 ZZVZ). 37

38 Na webové stránce Věstníku veřejných zakázek lze pomocí názvu nebo IČ vyhledávat profily zadavatelů, přičemž kromě profilů aktuálních lze snadno zobrazit i profily neplatné, případně profily již zrušené ( ELEKTRONICKÉ TRŽIŠTĚ Elektronické tržiště je webová aplikace, která umožňuje elektronické zadávání veřejných zakázek ve stanovených zadávacích řízeních. E-tržiště je plně elektronický systém, všechny úkony v zadávacím řízení provádí zadavatel i dodavatel v elektronické podobě. E-tržištěm se rozumí elektronický nástroj ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek s webovým rozhraním, který je jako elektronické tržiště veřejné správy uveden v seznamu elektronických tržišť vedeném správcem e-tržišť (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) a jehož prostřednictvím zadávají zadavatelé veřejné zakázky podle Pravidel 1. E-tržiště podporuje zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, podlimitních veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení, veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy s více uchazeči. (MMR, 2016) V rámci soustavy Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) bylo spuštěno celkem 5 e-tržišť. Pro období od do vybralo MMR ČR v koncesním řízení na vytvoření a provoz e-tržišť pět provozovatelů: Českou poštu, Český trh, Sdružení etenders, Syntaxit a Vortal (MMR, 2016). Česká pošta, která provozovala Centrum veřejných zakázek, uzavřela s MMR Dohodu o ukončení provozu e-tržiště k , Vortal ukončil činnost a Český trh dne NÁRODNÍ ELEKTRONICKÝ NÁSTROJ NEN Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo dne do ostrého provozu Národní elektronický nástroj ( Národní elektronický nástroj je elektronická aplikace pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí. Jedná se o další krok procesu podpory elektronického zadávání veřejných zakázek v České republice. Spuštěním NEN zároveň Česká republika zajistí splnění požadavků Evropské unie a naplní povinnost vycházející z nových zadávacích směrnic, které dávají členským státům za úkol zabezpečit a realizovat plně elektronickou komunikaci při zadávání veřejných zakázek nejpozději do října Jedním z cílů NEN je zajištění proveditelnosti centralizovaného zadávání VZ ve veřejné správě. NEN zadavatelům nabídne ucelenou informační podporu pro resortní systémy centralizovaného zadávání VZ dle usnesení vlády ČR ze dne č. 563 k resortním systémům centralizovaného zadávání veřejných zakázek ústředních orgánů státní správy. NEN tak bude moci používat jakýkoli centrální zadavatel ustavený ve veřejné správě v ČR. V roce 2015 bylo využívání NEN při zadávání veřejných zakázek ponecháno zcela na základě dobrovolnosti s tím, že MMR bude motivovat zadavatele k využívání NEN formou školení, metodické a informační podpory. Zavedení povinnosti používat NEN při zadávání veřejných zakázek pro určité skupiny zadavatelů či určité skupiny veřejných zakázek je řešeno v rámci celkové Strategie elektronizace veřejných zakázek pro období , která byla předložena vládě a schválena dne usnesením vlády č Pravidly je nazývána příloha č. 4 UV ČR ze dne 15. června 2011 č. 451, o Seznamu komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, o Vzorovém provozním řádu elektronických tržišť, o Metodickém pokynu k vybraným chybám v klasifikaci CPV a o změně UV ČR ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. 1 Více informací o povinnosti používat NEN je uvedeno v materiálu Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, vyhodnocení efektivity fungování a návrh dalšího postupu využívání elektronických tržišť veřejné správy a návrh povinného používání NEN, který je dostupný na Portálu o veřejných zakázkách a koncesí 38

39 EVROPSKÁ DATABÁZE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK TED Elektronický informační systém TED (Tenders electronic daily) je on-line verzí "Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské Unie", ve kterém se publikují výzvy k veřejným zakázkám ( Všechny veřejné soutěže, které přesahují určitou hodnotu zakázky 3, musí být uveřejněny v Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie a publikovány v rámci EU. Zadavateli zakázek jsou ústřední vlády, místní nebo krajské úřady, veřejnoprávní orgány nebo společenství, která se skládají z jednoho nebo z více těchto veřejnoprávních úřadů nebo orgánů. Limity pro hodnotu zakázky, nad kterou už výzva k nabídkám musí být zveřejněna v rámci EU, jsou stanoveny ve směrnicích EU. TED poskytuje volný přístup k obchodním příležitostem a k dodatku Úředního věstníku. Je aktualizován pětkrát týdně prostřednictvím přibližně 1500 oznámení o veřejných zakázkách z Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a mimo něj. Informace týkající se každého zakázkového dokumentu jsou zveřejněny ve všech úředních jazycích Evropské unie. Všechna oznámení institucí Evropské unie jsou v těchto jazycích zveřejňována v úplném znění. Kromě aktuálních zakázek umožňuje databáze TED přístup k archivu řady S ve všech jazycích EU za posledních pět let. (BusinessInfo, 2009) REGISTR SMLUV Registr smluv ( je informačním systémem zřízeným podle zákona č. 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) a všechny státní a veřejnoprávní instituce, územně samosprávné celky, státní podniky, právnické osoby, v nichž má většinovou majetkovou účast stát nebo územní samosprávný celek, a další instituce definované zákonem o registru smluv mají od povinnost v něm zveřejňovat nově uzavírané smlouvy s plněním nad Kč bez DPH, přičemž smlouvy musejí být publikovány v otevřeném a strojově čitelném formátu včetně metadat. 3 Limit v EUR: Zakázky na veřejné stavební práce , Zakázky na služby , Zakázky na dodávky , Dodávky v odvětvích vodohospodářství, energetiky a dopravy , Dodávky v odvětví telekomunikací , Zakázky, které spadají pod pravidla GATT

40 1.4 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY S AKCENTEM NA TRESTNĚPRÁVNÍ ROVINU V období socialismu obchodní veřejné soutěže na zadávání veřejných zakázek v podstatě neexistovaly; veřejné zakázky byly přidělovány příslušnými ministerstvy podnikům nebo jiným státním institucím (organizacím), které měly obvykle monopolní postavení. Cena výrobku nebo služby neměla obchodní ani motivační význam, neboť byla pevně stanovena a případně i dotována státem. V roce 1991 byl na základě hospodářského zákoníku vydán zadávací řád staveb, který obsahoval postup zadávání staveb doporučený pro celou ČSFR. Výměr stanovil za povinné používání zadávacího řádu staveb v případech zadávání staveb, stavebních objektů, provozních souborů, stavebních a montážních prací, jakož i projektových prací, pokud byly financovány zcela nebo zčásti z rozpočtu československé federace, republik nebo z prostředků poskytnutých z těchto rozpočtů místním orgánům. Zadávací řád staveb počítal s využitím formy užší soutěže a zadání z volné ruky, zakotvoval požadavky na způsobilost uchazečů. Zadavatel mohl požadovat od uchazečů ověření jejich odbornosti, výkonnosti a spolehlivosti poskytnutí údajů a informací zejména o: odborné způsobilosti k požadovaným úkonům; obchodním obratu dosaženému v posledních třech letech; již realizovaných porovnatelných dodávek; počtu zaměstnanců a jejich profesní struktuře; technickém a výrobním vybavení; finanční situaci. K ověření těchto údajů si zadavatel mohl od uchazečů vyžádat příslušné doklady. Podle čl. 14 mohl zadavatel u rozsáhlejších dodávek požadovat složení jistoty (vadia). Jistou zvláštností bylo, že se u vybrané nabídky vadium následně použilo ke krytí případných škod vzniklých nesplněním smluvních povinností dodavatele, a tak v podstatě plnilo funkci kauce podle nařízení vlády 667/1920 Sb. o zadávání státních dodávek a prací (zadávací řád). Jistota měla být poskytována ve čtyřech formách: v hotovosti, v cenných papírech, formou akreditivu nebo jako bankovní záruka. S účinností od byl obchodním zákoníkem zrušen zákon o národohospodářském plánování a také s tímto předpisem spjatý hospodářský zákoník. Obchodní zákoník zavedl a rámcově upravil v ustanoveních 281 až 288 obchodní veřejnou soutěž. V březnu 1992 byl vydán aktualizovaný zadávací řád staveb, opět jako metodické opatření, tentokrát spíše orientované na úpravu veřejné soutěže a pouze okrajově také na zadávání z volné ruky. Obligatornost jeho použití s ohledem na veřejné zakázky byla stanovována každoročně v cenovém výměru ministerstva financí. Nedodržení postupu stanoveného cenovým výměrem bylo pokládáno za neoprávněné použití rozpočtových prostředků. Rozšíření soutěžního způsobu zadávání veřejných zakázek na celou oblast veřejných zakázek, které byly chápány jako dodávky prací, výkonů, služeb a výrobků financované plně nebo zčásti z rozpočtu ČR, přineslo usnesení vlády ČR č. 458/1992 s účinností od Přílohu tohoto usnesení vlády ČR tvořily Zásady pro širší uplatnění zadávání veřejných zakázek formou soutěže. V období od roku 1990 do roku 1995 došlo ke zřetelnému nárůstu podílu veřejných zakázek zadávaných formou obchodní veřejné soutěže, zadavatelé si podmínky soutěží stanovovali individuálně a způsob hodnocení nabídek byl většinou obtížně kontrolovatelný. Nedostatečná právní úprava vedla k formálním i věcným nedostatkům v zadávání veřejných zakázek, což bylo kritizováno zejména z podnikatelské sféry. Vyhlašování veřejných obchodních soutěží obcemi a místní správou nemělo dostatečnou publicitu a výjimkou nebylo ani to, že takové soutěže byly oznámeny pouze 40

41 v regionálním tisku a soutěží se tak účastnili pouze místní uchazeči. Doba pro vyhodnocení nabídek závisela v podstatě na libovůli zadavatele. Nastíněné důvody vedly k nutnosti jednotné právní úpravy zadávání veřejných zakázek na úrovni zákona, jehož příprava byla zahájena v roce 1992, a který byl ve Sbírce zákonů publikován pod číslem 199/1994 Sb. Institut veřejných zakázek se vyskytuje na pomezí soukromého a veřejného práva. Trestné činy podle trestního zákona č. 140/1961 Sb., vztahující se k veřejné soutěži 128a NEOPRÁVNĚNÉ ZVÝHODNĚNÍ (1) Kdo v souvislosti s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, jestliže a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, člen privatizační komise, licitátor nebo jako člen organizované skupiny b) způsobí, takovým činem značnou škodu nebo pro jiného získá značný prospěch (3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch. Např. tzv. malá privatizace byla uskutečňována cestou veřejných dražeb privatizovaných provozoven. Toto ustanovení, stejně jako ustanovení 128b a 128c, chránilo zájem na řádném a zákonném provedení jakékoli veřejné soutěže nebo jakékoli veřejné dražby, zejména zájem na dodržování stanoveného postupu za rovných podmínek pro jejich účastníky (soutěžitele). Podle předchozího občanského zákoníku mohla být vyhlášena veřejná soutěž na určité dílo nebo výkon. Vyhlašovatel musel ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky, rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění ( 847 starého OZ). Jednání podle 128a odst. 1 spočívalo ve zjednání přednosti nebo výhodnějších podmínek některému soutěžiteli nebo účastníku dražby na úkor jiných soutěžitelů. (Šámal, Púry, & Rizman, Trestní zákon, 6. vydání, 2004) Soutěžitelem byl ten, kdo ve stanovené lhůtě v podmínkách soutěže předložil návrh do soutěže vyhovující i všem ostatním jejím uveřejněným podmínkám, přičemž od podmínek soutěže se návrh může odchýlit jen v rozsahu, který podmínky soutěže připouštěly. Účastníkem dražby je obecně osoba přítomná při dražbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovené zákonem č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách (např. složila dražební jistotu požadovanou ve stanovené výši a formě dražebníkem, která slouží k zajištění budoucích závazků účastníků dražby). Předností bylo jakékoli zvýhodnění některého soutěžitele nebo některého z účastníků veřejné dražby, pokud jde o časový předstih. Může se jednat o časový předstih v tom smyslu, že některým soutěžitelům nebo účastníkům je termín veřejné soutěže či veřejné dražby oznámen dříve, ještě před tím, než jsou veřejně vyhlášeny, což jim umožní se na ně lépe připravit (např. u veřejné soutěže mají lepší možnost zpracovat svůj návrh smlouvy či svůj projekt navrhovaný ve veřejné soutěži nebo u veřejné dražby si mohou již zajistit vyšší úvěry zpracováním podnikatelských záměrů apod.). Tento časový předstih může být ještě zvýrazněn pozdním oznámením veřejné soutěže nebo veřejné dražby. Časový předstih však může být i při vlastním průběhu dražby nebo soutěže, např. veřejná 41

42 dražba může začít dříve, než bylo stanoveno, když nejsou ještě přítomni všichni účastníci, kteří se jí chtěli zúčastnit apod. Výhodnějšími podmínkami jsou podmínky, které zvýhodňují některého či některé soutěžitele nebo účastníky před ostatními. Může to např. u veřejné soutěže být stanovení výhodnějšího způsobu podávání návrhu, sdělení bližších podrobností o předpokládaném investičním celku nebo o přírodních podmínkách, v kterých bude stavba realizována apod., jen některým účastníkům soutěže, ale i sdělení údajů o návrzích smluv (zejména nabízené ceny) jiných uchazečů atd. U veřejné dražby může jít jak o zvýhodnění při přípravě dražby např. nepřipuštěním některého z účastníků dražby, ač splnil všechny podmínky stanovené příslušným právním předpisem, tak i v jejím průběhu, např. rychlejším provedením licitace a závěrečným úhozem ze strany licitátora ve prospěch jednoho z účastníků dražby nebo tím, že licitátor nevezme v potaz další nabídku (tzv. příhoz) jiného účastníka dražby, přestože byla učiněna řádně a včas, apod. Trestný čin podle cit. ustanovení 128a odst. 1 musel být spáchán v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch. K způsobení škody ani k opatření prospěchu tedy nemuselo dojít. (Šámal, Púry, & Rizman, Trestní zákon, 6. vydání, 2004) Zákon měl na mysli způsobení majetkové škody nebo získání majetkového prospěchu. Minimální výše nebyla u škody ani u prospěchu stanovena, měla však zásadní význam pro stanovení stupně nebezpečnosti činu pro společnost. Pod pojmem prospěch se zde rozuměla jakákoli výhoda. Zpravidla spočívala v přímém majetkovém prospěchu (Šámal, Púry, & Rizman, Trestní zákon, 6. vydání, 2004) (např. v penězích nebo naturálním plnění), avšak mohlo jít také o výhody jiného druhu (např. vzájemná protislužba, získání vhodného a dobře placeného zaměstnání apod.). Vyžadovalo se, aby poskytnutý majetkový či jiný prospěch nebyl zcela nepatrný, neboť jinak by nebyl splněn materiální znak uvedený v 88 odst. 1. O přijetí prospěchu šlo vždy, jestliže se pachateli s jeho vědomím dostalo neoprávněné výhody. Nebylo třeba předchozího výslovného souhlasu ani dohody. Stačil skutečný stav a okolnost, že pachatel prospěch neodmítl. V případě přijetí slibu šlo o přípravné jednání, které bylo zákonem postaveno na roveň dokonaného trestného činu. Pod pojmem dát si slíbit majetkový nebo jiný prospěch se rozuměl stav, kdy pachatel sice ještě nepřijme prospěch, ale z jednání jiné osoby je zřejmé, že mu chce v budoucnu poskytnout prospěch, a pachatel takový slib neodmítne. Bylo nerozhodné, zda a kdy došlo ke splnění slibu. 128b PLETICHY V SOUVISLOSTI S VEŘEJNOU SOUTĚŽÍ Kdo se dopustí pletich v souvislosti s veřejnou soutěží tím, že a) lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v soutěži, b) jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v soutěži, nebo c) žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v soutěži, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Lest byl způsob jednání, záležející ve vyvolání nebo využití omylu u jiné osoby. V tomto případě musí být lest použita s cílem přimět jiného, aby se zdržel účasti v soutěži. (Šámal, Púry, & Rizman, Trestní zákon, 6. vydání, 2004) Pod pohrůžkou násilí se rozuměla jednak pohrůžka bezprostředního násilí, tak i pohrůžka násilí, které má být vykonáno nikoli ihned, ale teprve později. Ve srovnání s pohrůžkou bezprostředního násilí je tedy pohrůžka násilí širší, poněvadž může obsahovat hrozbu, že násilí bude použito až s odstupem času. Nevyžaduje se, aby pohrůžka násilí směřovala přímo proti tomu, kdo se má zdržet 42

43 účasti v soutěži (např. může směřovat proti jeho příbuznému nebo jiné blízké osobě). Osoba, vůči níž pohrůžka násilí směřuje, nemusí být ani fyzicky přítomna, neboť vyhrožovat lze též v dopise. Pohrůžka se může týkat i násilí na majetku. Pohrůžka jiné těžké újmy mohla spočívat v hrozbě způsobení majetkové újmy, ztráty zaměstnání, vážné újmy na cti a dobré pověsti, může směřovat k rozvratu manželství nebo rodinného života apod. (Šámal, Púry, & Rizman, Trestní zákon, 6. vydání, 2004) Při posuzování, zda šlo o těžkou újmu, bylo nutno přihlížet k osobním poměrům osoby, která je nucena, aby se zdržela účasti v soutěži, k její vyspělosti, zkušenostem, psychickému stavu apod. K dokonání činu je třeba, aby pachatel skutečně docílil, že poškozený se zdržel účasti v soutěži, tj. skutečně se veřejné soutěže nezúčastnil pod vlivem lsti, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy pachatele. Pokud by se poškozený přesto veřejné soutěže zúčastnil, bylo by možno jednání pachatele posoudit jako pokus trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě. O poskytnutí prospěchu šlo nejen v případě přímého předání peněz nebo jiné věcné hodnoty jinému, ale i tehdy, jestliže byla poskytnuta jinému za to, že se zdrží účasti v soutěži, jiná hodnota či výhoda nepřímo nebo protislužbou. 128c PLETICHY PŘI VEŘEJNÉ DRAŽBĚ Kdo se dopustí pletich při veřejné dražbě věcí tím, že a) lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti na podávání návrhů při dražbě, b) jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, nebo c) žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. K dokonání činu bylo třeba, aby pachatel skutečně docílil, že poškozený se zdržel účasti na podávání návrhů při dražbě, tj. skutečně se veřejné dražby nezúčastnil pod vlivem lsti, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy pachatele. (Šámal, Púry, & Rizman, Trestní zákon, 6. vydání, 2004) Pokud by se poškozený přesto veřejné dražby zúčastnil, bylo možno jednání pachatele posoudit jako pokus trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Pod pojmem prospěch se zde rozuměla jakákoli výhoda, tedy nikoli jen majetková ( nebo jiný prospěch ). V praxi však zpravidla spočívala v přímém majetkovém prospěchu (např. v penězích nebo naturálním plnění), avšak může jít také o výhody jiného druhu (např. vzájemná protislužba, získání vhodného a dobře placeného zaměstnání apod.). Vyžaduje se, aby poskytnutý majetkový či jiný prospěch nebyl zcela nepatrný, neboť jinak by nebyl splněn materiální znak uvedený v 3 odst. 1, 2. K písm. c): 7. V tomto ustanovení jde v podstatě o pasivní úplatkářství za tím účelem, aby se účastník zdržel podávání návrhů při dražbě. K pojmu majetkový nebo jiný prospěch srov. vysvětlivku č. 2 k 128a odst. 3 a č. 4 k písm. b) shora. 43

44 Z JUDIKATURY Usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 5 Tdo 1084/2008 K dokonání trestného činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 128c písm. c) tr. zák. se nevyžaduje, aby k žádosti pachatele o majetkový nebo jiný prospěch či k jeho přijetí za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, muselo přistoupit i jednání spočívající v tom, že se pachatel skutečně zdržel podávání návrhů při veřejné dražbě. Není tedy nutné, aby se pachatel následně zúčastnil veřejné dražby a aby skutečně tímto způsobem ovlivnil její průběh. K námitce obviněného ohledně nedostatku dokonání uvedeného trestného činu považuje Nejvyšší soud za nutné ještě uvést, že, jak vyplynulo z výše uvedeného, zákon pro dokonání trestného činu pletich při veřejné soutěži a při veřejné dražbě podle 128c písm. c) tr. zák. vzhledem k jeho dikci (arg. slova žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě ) nevyžaduje, aby k jednání spočívajícímu v žádosti o majetkový prospěch či již v jeho přijetí za shora uvedeným účelem muselo přistoupit ještě i jednání spočívající v tom, že by se pachatel podávání návrhů při dražbě skutečně zdržel. Není tedy nutné, aby se pachatel následně zúčastnil dražby a skutečně tímto způsobem ovlivnil její průběh. Pachatelovo jednání je trestním zákonem jako dokonaný trestný čin sankcionováno již v okamžiku, kdy v době předcházející a související s veřejnou dražbou vysloví takovou žádost nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch. Není tedy z hlediska dokonání uvedeného trestného činu podle 128c písm. c) tr. zák. rozhodné, zda je takový návrh realizován až do svého důsledku, neboť jednak poškozený jeho návrh nemusí přijmout a jednak může pachatel v průběhu času dospět k závěru, že byť obdržel předmětný vyžádaný majetkový prospěch, nehodlá svůj slib neúčastnit se dražby a nepodávat zde návrhy splnit. Nelze totiž v takových případech opomenout, že toto ustanovení chrání zájem na řádném a zákonném provedení jakékoli veřejné dražby, zejména zájem na dodržování stanoveného postupu za rovných podmínek pro jejich účastníky (soutěžitele). Dovolací soud proto shrnuje, že tato jediná právně relevantní výhrada vznesená obviněným není důvodná. R 14/1993 Nabídnutí značné finanční částky účastníkovi dražby za to, aby z veřejné dražby odstoupil, nenaplňuje znaky trestného činu podplácení podle 161 odst. 1 TrZ ani přípravy k trestnému činu podvodu podle 7 odst. 1, 250 odst. 1, 4 TrZ, neboť takovým rozhodnutím účastník dražby vykonává jen osobní právo (tedy neobstarává věci obecného zájmu spojené s dražbou jako např. licitátor) a neuvádí nikoho v omyl. Po účinnosti zákona č. 557/1991 Sb. takový čin naplňuje znaky trestného činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 128cpísm. b) TrZ. 44

45 Trestné činy podle trestního zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník v platném znění Zadávací řízení je v současné době (do včetně) upraveno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Od nabude účinnosti zákon č. 134/2016 Sb. o veřejných zakázkách. 256 ZJEDNÁNÍ VÝHODY PŘI ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, PŘI VEŘEJNÉ SOUTĚŽI A VEŘEJNÉ DRAŽBĚ (1) Kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, jestliže a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen hodnotící komise, vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, licitátor nebo jako člen organizované skupiny, b) způsobí takovým činem značnou škodu, nebo c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch. (4) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch a spáchá takový čin jako úřední osoba, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. Na veřejné zakázky se vypisuje zadávací řízení, jehož výsledkem je výběr nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem (dodavatelem). Běžné je také pořádání veřejných dražeb při prodeji majetku nebo i jednotlivých věcí. Takzvaná malá privatizace byla uskutečňována cestou veřejných dražeb privatizovaných provozoven. Toto ustanovení, stejně jako 257 a 258, chrání zájem na řádném a zákonném provedení jakékoli veřejné soutěže, zadání veřejné zakázky nebo jakékoli veřejné dražby, zejména zájem na dodržování stanoveného postupu za rovných podmínek pro jejich účastníky (soutěžitele). (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Zadáním veřejné zakázky je rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení dle 17 písm. k) zák. č. 137/2006 Sb. ( 2 odst., 3 zák. č. 134/2016 Sb.). Zadáváním veřejné zakázky se rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy. Podle 7 zákona č. 137/2006 Sb. ( 2 odst., 2 zák. č. 134/2016 Sb.) se veřejnou zakázkou rozumí zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem, kterým je veřejný, dotovaný nebo sektorový zadavatel (srov. 2 a 3 zák. č. 137/2006 Sb.; 4 zák. č. 134/2016 Sb.), a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Veřejnou soutěží se obecně rozumí případ, kdy více subjektů usiluje podle určitých vyhlášených pravidel o dosažení stanoveného výsledku, který bude objektivně zhodnocen. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) 45

46 K vyhlášení veřejné obchodní soutěže se vyžaduje, aby byly písemně obecným způsobem vymezeny předmět požadovaného závazku a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na nichž navrhovatel trvá, určen způsob podávání návrhů, stanovena lhůta, do které lze návrhy podávat, a lhůta pro oznámení vybraného návrhu (podmínky soutěže). Obsah podmínek soutěže musí být vhodným způsobem uveřejněn. Veřejná soutěž musí být: a) veřejně vyhlášená a b) mohou se jí zúčastnit konkrétně jmenovitě neomezené subjekty. Vzhledem k tomu, že skutková podstata trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 256 odst. 1 TrZ nemá tzv. blanketní nebo odkazovací dispozici, dopadá na jakoukoli veřejnou soutěž, která splňuje její základní znaky spočívající ve veřejném vyhlášení a v možnosti účasti neomezeného okruhu subjektů, a to bez ohledu na povahu a druh právních vztahů, do nichž vstupují účastníci soutěže v souvislosti s jejím uskutečněním. Veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících nyní obecně upravuje zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a proto se podle tohoto zákona postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Dražbou podle tohoto zákona se rozumí veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání (srov. 2 písm. a) zák. o veřejných dražbách. Jednání podle 256 odst. 1 spočívá ve sjednání přednosti nebo výhodnějších podmínek některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby na úkor jiných soutěžitelů. Předností je tu jakékoli zvýhodnění některého dodavatele, soutěžitele nebo některého z účastníků veřejné dražby, pokud jde o časový předstih. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Může se jednat o časový předstih v tom smyslu, že některým dodavatelům, soutěžitelům nebo účastníkům je termín zahájení zadávacího řízení, veřejné soutěže či veřejné dražby oznámen dříve, ještě předtím než jsou veřejně vyhlášeny, což jim umožní se na ně lépe připravit (např. u zadávacího řízení se připravit k jednání v jednacím řízení nebo k podání nabídek, u veřejné soutěže mají lepší možnost zpracovat svůj návrh smlouvy či svůj projekt navrhovaný ve veřejné soutěži nebo u veřejné dražby si mohou již zajistit vyšší úvěry zpracováním podnikatelských záměrů apod.). Tento časový předstih může být ještě zvýrazněn pozdním oznámením zahájení zadávacího řízení, veřejné soutěže nebo veřejné dražby. Časový předstih však může být i při vlastním průběhu zadávacího řízení, dražby nebo soutěže, např. veřejná dražba může začít dříve, než bylo stanoveno, když nejsou ještě přítomni všichni účastníci, kteří se jí chtěli zúčastnit. Výhodnějšími podmínkami jsou jakékoli jiné podmínky, které zvýhodňují některého či některé dodavatele, soutěžitele nebo účastníky před ostatními. Může to být např. u zadávacího řízení stanovení výhodnějšího způsobu podání nabídky pro některého dodavatele (uchazeče), sdělení mu určitých bližších podmínek nebo realizačních či cenových nabídek jiných dodavatelů. Dále u veřejné soutěže to pak může být stanovení výhodnějšího způsobu podávání návrhu, sdělení bližších podrobností o předpokládaném investičním celku nebo o přírodních podmínkách, ve kterých bude stavba realizována apod., jen některým účastníkům soutěže, ale i sdělení údajů o návrzích smluv (zejména nabízené ceny) 46

47 jiných uchazečů atd. U veřejné dražby může jít jak o zvýhodnění při přípravě dražby např. nepřipuštěním některého z účastníků dražby, ač splnil všechny podmínky stanovené příslušným právním předpisem, tak i v jejím průběhu, např. rychlejším provedením licitace a závěrečným úhozem ze strany licitátora ve prospěch jednoho z účastníků dražby nebo tím, že licitátor nevezme v potaz další nabídku (tzv. příhoz) jiného účastníka dražby, přestože byla učiněna řádně a včas. Dodavatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel, jímž je zahraniční osoba podle zvláštního právního předpisu, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce (srov. 17 písm. a), o) zák. č. 137/2006 Sb.). Uchazečem v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, je dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení 17 písm. j) zák. č. 137/2006 Sb. ( 4 zák. č. 134/2016 Sb.). Soutěžitelem je ten, kdo ve stanovené lhůtě v podmínkách soutěže předložil návrh na uzavření smlouvy do veřejné soutěže vyhovující i všem ostatním jejím uveřejněným podmínkám, přičemž od podmínek soutěže se návrh může odchýlit jen v rozsahu, který podmínky soutěže připouštěly. Účastníkem dražby je obecně osoba přítomná při dražbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovené zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (např. složila dražební jistotu požadovanou ve stanovené výši a formě dražebníkem, která slouží k zajištění budoucích závazků účastníků dražby srov. 14 cit. zák. č. 26/2000 Sb.). Účastníkem dražby může být vždy i stát. K osobám, které nesmějí být účastníky dražby, srov. 3 odst. 2 až 6 zákona č. 26/2000 Sb. Podle 201 daňového řádu nesmí dražit daňový exekutor, licitátor a další úřední osoby správce daně, který dražbu nařídil, dlužník a manžel dlužníka nebo jejich zástupci a dále ti, jimž jiný právní předpis (např. zák. č. 119/2002 Sb., o zbraních) brání v nabytí věci, která je předmětem dražby, a dále vydražitel předmětu dražby, který je znovu dražen z toho důvodu, že tento vydražitel neuhradil ve stanovené lhůtě nejvyšší dražební podání. Subjektivní stránka trestného činu U této skutkové podstaty trestného činu podle 256 odst. 1 je ve smyslu 13 odst. 2 požadován úmysl, který musí zahrnovat všechny znaky zde uvedené. Navíc však zde musí být úmysl způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch (tzv. druhý úmysl). K způsobení škody ani k opatření prospěchu tedy nemusí dojít. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Trestní zákoník má na mysli způsobení majetkové škody nebo získání majetkového prospěchu. Minimální výše není u škody ani u prospěchu stanovena, ale bude mít zásadní význam z hlediska povahy a závažnosti trestného činu ve smyslu 39 odst. 1, 2 pro stanovení druhu a výměry trestu. Pachatel Pachatelem tohoto trestného činu může být kterákoli fyzická nebo právnická osoba. Nevyžaduje se speciální nebo konkrétní subjekt. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Zpravidla však pachatelem bude osoba (fyzická nebo právnická), která má určité povinnosti v zadávacím řízení týkajícím se veřejné zakázky nebo při organizování veřejné soutěže nebo veřejné dražby, ale není vyloučeno, aby to byl kdokoli jiný i mimo osoby podílející se na zadávání veřejné zakázky, organizování veřejné soutěže nebo veřejné dražby. Členem hodnotící komise je fyzická osoba jmenovaná veřejným zadavatelem do ustanovené hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení 47

48 s uveřejněním. Veřejný zadavatel ustanoví podle zákona č. 137/2006 Sb. (srov. 42 zák. č. 134/2016 Sb.) hodnotící komisi. Hodnotící komise musí mít alespoň 5 členů, resp. 7 nebo 9 členů. Členem hodnotící komise musí být vždy zástupce veřejného zadavatele. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. Činíli hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele (srov. a násl. zák. č. 137/2006 Sb.). Povinnost veřejného zadavatele ustanovit hodnotící komisi podle odstavce 1 se nepoužije při zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému podle zákona č. 137/2006 Sb. V takovém případě provede hodnocení prostřednictvím automatické metody hodnocení zadavatel. Veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy, a sektorový zadavatel nejsou povinni ustanovit hodnotící komisi a veškerá práva a povinnosti související s posouzením a hodnocením nabídek plní zadavatel (blíže srov. zák. č. 137/2006 Sb.; dle 42 zák. č. 134/2016 Sb. se úkony komise pro účely tohoto zákona považují za úkony zadavatele.). Vyhlašovatelem veřejné soutěže je ten, kdo vyhlásil veřejnou soutěž. Může to být jak fyzická, tak i právnická osoba. Za pořadatele veřejné soutěže je třeba považovat osobu, která byla vyhlašovatelem soutěže pověřena vlastním organizováním soutěže. Pořadatelem veřejné dražby je ve smyslu písm. e) zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách dražebník, jímž je osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné živnostenské oprávnění ( odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb.); jde-li o majetek územních samosprávných celků nebo majetek státu, může být dražebníkem i územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy. Za pořadatele nelze považovat navrhovatele provedení dražby srov. písm. b) zák. č. 26/2000 Sb. V rámci malé privatizace to byli pověření členové privatizační komise ( odst. 1 vyhlášky č. 535/1990 Sb.). Pokud jde o další dražby, jsou vyhlašovatelem a pořadateli osoby, které zajišťují a organizují provádění veřejné dražby. Například podle 194 odst. 1 daňového řádu je to správce daně, který může nařídit a provést dražbu k provedení daňové exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí, přičemž dražbu řídí daňový exekutor, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí úřední osoba pověřená výkonem daňové exekuce, a správce daně může pověřit další úřední osobu k provedení licitačních úkonů (licitátor) a určit i další úřední osoby k zajištění řádného průběhu dražby (srov. 194 odst. 2, 3 daňového řádu). Způsobení značné škody Značnou škodou je škoda ve výši nejméně Kč, což vyplývá z výkladového pravidla v 138 odst. 1 pro určení hranic výše škody. Z hlediska zavinění u tohoto následku postačí ve smyslu 17 písm. a) nedbalost. Získání značného prospěchu Značný prospěch vyplývá z 138 odst. 1, 2 a činí nejméně Kč, poněvadž se na jeho určení vztahuje obdobně výkladové pravidlo pro určení výše škody. Značný prospěch může být pachatelem získán jak pro sebe, tak i pro jiného, a to činem uvedeným v odstavci 1. Pokud jde o zavinění u tohoto následku, postačí ve smyslu 17 písm. a) nedbalost. 48

49 Spáchání činu v odstavci 1 při žádání, přijetí nebo dání si slíbit majetkový nebo jiný prospěch V tomto odstavci je stanovena další okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby ve vztahu k odstavci 1 spočívající v tom, že pachatel v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů a přitom žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Pod pojmem majetkový nebo jiný prospěch se zde rozumí jakákoli výhoda. Zpravidla spočívá v přímém majetkovém prospěchu (např. v penězích nebo naturálním plnění), avšak může jít také o výhody jiného druhu (vzájemná protislužba, získání vhodného a dobře placeného zaměstnání apod.). V případě, že by poskytnutý majetkový či jiný prospěch byl zcela nepatrný, mělo by to význam ve smyslu 39 odst. 1, 2 z hlediska povahy a závažnosti trestného činu při stanovení druhu a výměry trestu. O přijetí prospěchu půjde vždy, jestliže se pachateli s jeho vědomím dostane neoprávněné výhody. Není třeba předchozího výslovného souhlasu ani dohody. Stačí skutečný stav a okolnost, že pachatel prospěch neodmítl. Skutkový znak žádá prospěch, předpokládá, že pachatel dá sám podnět k poskytnutí prospěchu nebo ke slibu takového prospěchu. Lze tak učinit výslovnou žádostí nebo takovým jednáním, z něhož je patrno, že pachatel prospěch očekává a chce. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) V případě přijetí slibu jde vlastně o přípravné jednání, které je zákonem postaveno na roveň dokonaného trestného činu, zde ovšem jako znak kvalifikované skutkové podstaty. Pod pojmem dá si slíbit majetkový nebo jiný prospěch je třeba rozumět stav, kdy pachatel sice ještě nepřijme prospěch, ale z jednání jiné osoby je zřejmé, že mu chce v budoucnu poskytnout prospěch, a pachatel takový slib neodmítne. Je nerozhodné, zda a kdy došlo ke splnění slibu. Spáchání činu v odstavci 1 úřední osobou při současném žádání, přijetí nebo dání si slíbit majetkový nebo jiný prospěch Zvlášť přitěžující okolnost podle odstavce 4 spočívá v tom, že pachatel v postavení úřední osoby za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch. Úřední osobou je soudce, státní zástupce, prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci, člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci, příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policie, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti a při činnostech vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce, notář při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař, finanční arbitr a jeho zástupce, fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů. Trestní zákoník vymezuje pojem úřední osoby náhradou za dříve užívaný pojem veřejného činitele, čímž reagoval i na kritiku tohoto pojmu a jeho vymezení v trestním zákoně č. 140/1961 Sb. (srov. ÚS 49/2000-u.). Pojem úřední osoby umožňuje zahrnout pod zvýšenou ochranu poskytovanou zákonem těmto osobám i další osoby, které sice nejsou veřejnými činiteli, ale přesto plní důležité úkoly při ochraně a prosazování státních nebo jiných celospolečenských zájmů a k tomu jsou nadány potřebnou pravomocí např. notáře, odpovědného úředníka územní samosprávy nebo finančního arbitra a jeho 49

50 zástupce atd. V té souvislosti je pak třeba zdůraznit, že se zvýšenou zákonnou ochranou je však také spojena jejich zvýšená odpovědnost. Úřední osoba musí podle obecné definice splňovat následující znaky: jde o některou osobu vyjmenovanou shora kurzívou, která plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů. Soudce, státní zástupce, prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci, člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci, příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policie, finanční arbitr a jeho zástupce, fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů, jsou úředními osobami v celém rozsahu své svěřené působnosti na základě příslušného zákona či zákonů. Soudní exekutor je úřední osobou jen při výkonu exekuční činnosti a při činnostech vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce a notář je úřední osobou jen při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař. Vedle uvedeného obecného vymezení úřední osoby v 127 obsahuje trestní zákoník ještě speciální úpravu pro trestné činy podle 331 až 333 podřazené pod úplatkářství. V 334 odst. 2 se uvádí, že úřední osobou podle 331 až 333 se vedle osoby uvedené v 127 rozumí též jakákoli osoba: zastávající funkci v zákonodárném orgánu, soudním orgánu nebo v jiném orgánu veřejné moci cizího státu, zastávající funkci, zaměstnaná nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu, zastávající funkci, zaměstnaná nebo pracující v mezinárodní či nadnárodní organizaci vytvořené státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva veřejného, popř. v jejím orgánu nebo instituci, zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika nebo cizí stát, pokud je s výkonem takové funkce, zaměstnání nebo práce spojena pravomoc při obstarávání věcí obecného zájmu a trestný čin byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí. Rozlišení úředních osob funkcionářů v jiném orgánu veřejné moci od odpovědných úředníků orgánů veřejné moci spočívá v tom, že zde jde o osoby, které zastávají funkci v orgánu veřejné moci a již z tohoto titulu mají vždy určitou samostatnou rozhodovací pravomoc, zatímco v druhém případě jde jen o úředníky, kteří jsou vybaveni určitou další rozhodovací pravomocí odvozenou od pravomoci shora uvedených funkcionářů, a to ať už přímou nebo zprostředkovanou. Odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci je ten úředník, který působí v rámci příslušného orgánu veřejné moci a vykonává svěřenou odvozenou pravomoc, a to ať už do určité míry samostatně, nebo v návaznosti na výkon pravomoci příslušného funkcionáře orgánu veřejné moci, kterému je podřízen. Proto je třeba ho na jedné straně odlišit od příslušného funkcionáře orgánu veřejné moci a na druhé straně od ostatních úředníků příslušného orgánu veřejné moci, kteří nevykonávají pravomoc k plnění úkolů společnosti nebo státu, a proto nemají postavení úředních osob ve smyslu 127 trestního zákoníku. 50

51 257 PLETICHY PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A PŘI VEŘEJNÉ SOUTĚŽI (1) Kdo se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží tím, že a) lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, b) jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, c) žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, nebo d) na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, nebo b) jako úřední osoba (3) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu nebo b) jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch. Ustanovení 257 chrání zájem na řádném a zákonném provedení jakéhokoli zadání veřejné zakázky nebo provedení veřejné soutěže, zejména z hlediska, aby nedocházelo k ovlivňování zájemců nebo uchazečů v zadávacím řízení nebo soutěžících ve veřejné soutěži, čímž jsou chráněny zájmy všech těchto osob na rovnosti přístupu k veřejným zakázkám a jiným (objekt trestného činu). (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Pod pojem pletichy je třeba ve smyslu tohoto ustanovení zahrnout všechna jednání popsaná v písmenech a) až d) 257 odst. 1. Zadáním veřejné zakázky je rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení 17 písm. k) zák. č. 137/2006 Sb. ( 2 zák. č. 134/2016 Sb.). Zadáváním veřejné zakázky se rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy. Veřejná soutěž je případ, kdy více subjektů usiluje podle určitých vyhlášených pravidel o dosažení stanoveného výsledku, který bude objektivně zhodnocen. Lstí se rozumí způsob jednání, záležející ve vyvolání nebo využití omylu u jiné osoby. V tomto případě musí být lest použita s cílem přimět jiného, aby se zdržel účasti v soutěži. Pod pohrůžkou násilí se rozumí jak pohrůžka bezprostředního násilí, tak i pohrůžka násilí, které má být vykonáno nikoli ihned, ale teprve později. Ve srovnání s pohrůžkou bezprostředního násilí je tedy pohrůžka násilí širší, poněvadž může obsahovat hrozbu, že násilí bude použito až s odstupem času. Nevyžaduje se, aby pohrůžka násilí směřovala přímo proti tomu, kdo se má zdržet účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži (např. může směřovat proti jeho příbuznému nebo jiné blízké osobě). 51

52 Osoba, vůči níž pohrůžka násilí směřuje, nemusí být ani fyzicky přítomna, neboť vyhrožovat lze též v dopise. Pohrůžka se může týkat i násilí na majetku. Pohrůžka jiné těžké újmy může spočívat v hrozbě způsobení majetkové újmy, ztráty zaměstnání, vážné újmy na cti a dobré pověsti, může směřovat k rozvratu manželství nebo rodinného života apod. Při posuzování, zda jde o těžkou újmu, je nutno přihlížet k osobním poměrům osoby, která je nucena, aby se zdržela účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, k její vyspělosti, zkušenostem, psychickému stavu apod. Všechny tyto způsoby nátlaku jsou ze strany pachatele použity, aby přiměl jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži. K dokonání činu je třeba, aby pachatel skutečně docílil, že poškozený se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži (arg. přiměje ), tj. skutečně se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže nezúčastnil pod vlivem lsti, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy pachatele. Pokud by se poškozený přesto veřejné soutěže zúčastnil, bylo by možno jednání pachatele posoudit jako pokus trestného činu pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle 21 odst. 1, 257 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Aktivní úplatkářství, tedy ve formě poskytnutí, nabídnutí nebo slíbení majetkového nebo jiného prospěchu za účelem, aby se účastník zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži. Pod pojmem majetkový nebo jiný prospěch se zde rozumí jakákoli výhoda (arg. nebo jiný prospěch ). Zpravidla spočívá v přímém majetkovém prospěchu (např. v penězích nebo naturálním plnění), avšak může jít také o výhody jiného druhu (vzájemná protislužba, získání vhodného a dobře placeného zaměstnání). V případě, že by poskytnutý majetkový či jiný prospěch byl zcela nepatrný, mělo by to význam ve smyslu 39 odst. 1, 2 z hlediska povahy a závažnosti trestného činu při stanovení druhu a výměry trestu. O poskytnutí prospěchu půjde nejen v případě přímého předání peněz nebo jiné věcné hodnoty jinému, ale i tehdy, jestliže byla poskytnuta jinému za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, jiná hodnota či výhoda nepřímo nebo protislužbou. Nabídkou prospěchu je třeba rozumět jakýkoli ať výslovný, či konkludentní konkrétní návrh na poskytnutí prospěchu. Slib prospěchu směřuje do budoucna a má se realizovat až při splnění další podmínky či podmínek. Oproti nabídce je slib zpravidla méně konkrétní. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Čin je zde dokonán již poskytnutím, nabídnutím nebo slíbením prospěchu jinému ze strany pachatele. Není nutné, aby se pachateli podařilo odvrátit jiného (zájemce nebo uchazeče v zadávacím řízení nebo soutěžícího ve veřejné soutěži) od účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži. Pasivní úplatkářství ve formě žádání nebo přijetí majetkového nebo jiného prospěchu za účelem, že se účastník zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži. K pojmu majetkový nebo jiný prospěch Skutkový znak žádá prospěch, předpokládá, že pachatel dá sám podnět k poskytnutí prospěchu nebo ke slibu takového prospěchu. Lze tak učinit výslovnou žádostí nebo takovým jednáním, z něhož je patrno, že pachatel prospěch očekává a chce. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Pachatel přijme prospěch, jestliže se pachateli s jeho vědomím dostane neoprávněné výhody (prospěchu). Není třeba předchozího výslovného souhlasu ani dohody. Stačí skutečný stav a okolnost, že pachatel prospěch neodmítl. K pojmu zdrží se účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži. Čin je zde však dokonán již požádáním nebo přijetím prospěchu ze strany pachatele. Nezáleží na tom, zda se poté pachatel skutečně nezúčastní zadávacího řízení nebo veřejné soutěže. 52

53 K vyvíjení činnosti musí dojít na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem, aby došlo k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu. Trestní zákoník žádným způsobem vyvíjení činnosti nespecifikuje, a proto může jít jak o činnost v rámci jednacího řízení (srov. 22, 23 a 26 a násl. zák. č. 137/2006 Sb.; 3 zák. č. 134/2016 Sb.) nebo v soutěžním dialogu (srov. 24 a 26 a násl. zák. č. 137/2006 Sb.), tak i při podávání nabídek (srov. 68 a násl. zák. č. 137/2006 Sb.). K zadání veřejné zakázky Dohodou je jakékoli výslovné nebo konkludentní ujednání pachatele s jiným zájemcem nebo uchazečem směřující k tomu, aby došlo k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu. Samotná dohoda mezi nimi ovšem ještě nestačí k trestní odpovědnosti, ale je třeba, aby pachatel alespoň započal takovou dohodu realizovat (zákon používá dikci vyvíjel činnost ). Zájemcem je dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy, nebo k potvrzení zájmu o účast v případě zadávacího řízení zahájeného uveřejněním pravidelného předběžného oznámení [srov. 17 písm. n) zák. č. 137/2006 Sb.]. Uchazečem se rozumí dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení [srov. 17 písm. j) zák. č. 137/2006 Sb.], přičemž dodavatelem je fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel [srov. 17 písm. a), o) zák. č. 137/2006 Sb.]. Trestný čin podle 257 odst. 1 je ve všech písm. a) až d) ve smyslu 13 odst. 2 trestního zákoníku úmyslným, přičemž úmysl musí zahrnovat všechny znaky objektivní stránky v návětí i v jednotlivých písmenech. Pachatelem může být kterákoli fyzická nebo právnická osoba. Zpravidla to však bude fyzická nebo právnická osoba zájemce nebo uchazeč v zadávacím řízení veřejné zakázky nebo fyzická či právnická osoba soutěžící ve veřejné soutěži, anebo fyzická osoba jednající za zájemce, uchazeče nebo soutěžícího právnickou osobu, ale není vyloučeno, aby to byl kdokoli jiný i mimo tyto osoby. Značný prospěch činí nejméně Kč. Značný prospěch může mít pachatel v úmyslu získat jak pro sebe, tak i pro jiného, a to některým činem uvedeným v odst. 1. Další vyšší hranicí je prospěch velkého rozsahu. Z hlediska zavinění u tohoto následku se vyžaduje ve smyslu 17 písm. a) úmysl, přitom však k dokonání trestného činu podle 257 odst. 1, 2 písm. a) postačí, aby pachatel jednal v úmyslu získat značný prospěch, ale nemusí tohoto prospěchu dosáhnout (např. proto, že mu žádaný značný prospěch nebyl nakonec vyplacen). Zvlášť přitěžující okolnost podle písm. b) spočívá v tom, že pachatel, který se dopustí jednání uvedeného v odstavci 1, je úřední osobou. K pojmu úřední osoba srov. výklad shora k 256. Prospěch velkého rozsahu činí nejméně Kč. Prospěch velkého rozsahu může mít pachatel v úmyslu získat jak pro sebe, tak i pro jiného. Jde o nejvyšší hranici prospěchu podle trestního zákoníku. 53

54 Pokud jde o zavinění u tohoto následku, vyžaduje se zde úmysl, přitom však k dokonání trestného činu podle 257 odst. 1, 3 písm. a) postačí, aby pachatel jednal v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, ale nemusí tohoto prospěchu dosáhnout. Zvlášť přitěžující okolnost podle písm. b) spočívá v tom, že pachatel, který se dopustil jednání uvedeného v odstavci 1, je úřední osobou a uvedené jednání spáchal v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch. Vztah k jiným ustanovením Jednočinný souběh trestného činu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle 257 odst. 1 písm. a) s trestným činem vydírání podle 175 je vyloučen, neboť jde o speciální ustanovení k 175 trestního zákoníku. (Šámal & kol., Trestní zákoník, 2. vydání, 2012) Účast v zadávacím řízení veřejné zakázky nebo ve veřejné soutěži nelze považovat za obstarávání věcí obecného zájmu, proto aktivní a pasivní úplatkářství při těchto řízeních nemůže být posouzeno jako úplatkářství podle 331 až 333, ale jen jako trestný čin podle 257 odst. 1 písm. b) nebo c), (srov. R 14/1993). Jednočinný souběh trestného činu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle 257 s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby podle 329 není vyloučen. 54

55 Z JUDIKATURY Usnesení Nejvyššího soudu 5 Tdo 589/2015 Jednání obviněných, kteří jako členové hodnotící komise využili oprávnění, které jim umožňuje stávající právní úprava zákona o veřejných zakázkách v ustanovení 76 odst. 3 a rozhodli se umožnit uchazeči o zhotovení díla upravit jeho původní nabídku tak, aby obsahovala jen ty položky, které odpovídaly zadání, přičemž mu však současně poskytli informaci o cenách dalšího uchazeče, nemusí znamenat natolik intenzivní překročení zásad uvedených v 6 zákona o veřejných zakázkách, které by odůvodnilo potřebu uplatnění trestní represe ve smyslu ustanovení 12 odst. 2 tr. zákoníku, pokud tento uchazeč nevyužil při úpravě vlastní nabídky znalost konkurenčních cen a nezasáhl v tomto směru do svého původního návrhu, nýbrž pouze vyškrtl položky zahrnuté do své nabídky nad rámec zadání, aniž by jakkoli upravoval jejich cenu. Usnesení Nejvyššího soudu 5 Tdo 66/2015 Pokud lékař přijme za zmanipulování veřejné zakázky od jiného dar v podobě financování zahraniční cesty, nevylučuje to jeho trestní odpovědnost též za přečin přijetí úplatku podle 331 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku, jsou-li naplněny všechny formální znaky tohoto přečinu. Přitom nestačí zjištění, že úplatek měl vztah k jakékoli činnosti určité osoby, anebo to, že došlo k jeho přijetí na úseku, kde se plní významné společenské úkoly (např. též ve zdravotnictví). Povahu obstarávání veřejného zájmu musí mít konkrétní činnost určité osoby, a to ta její činnost, k níž má úplatek přímý vztah. Usnesení nejvyššího soudu 5 Tdo 386/2015 Pojem veřejná soutěž jako znak objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle 257 tr. zákoníku není normativním znakem citované skutkové podstaty trestného činu. Nejedná se tak o právní institut převzatý z jiného právního předpisu. Proto pro zavinění u tohoto druhu skutkových podstat postačí znalost pachatele o rozhodných skutkových okolnostech významných pro naplnění takového znaku skutkové podstaty, a to i na úrovni laické. Usnesení Nejvyššího soudu 5 Tdo 885/2015 Samotná skutečnost, že pachatel měl spáchaným trestným činem naplnit i okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, nevylučuje závěr o jen nepatrném stupni nebezpečnosti posuzovaného činu pro společnost, tj. o chybějící materiální stránce trestného činu. Rovněž naplnění okolností charakterizujících znaky tzv. kvalifikované skutkové podstaty, které odůvodňovaly použití vyšší trestní sazby, se posuzovalo materiálně ve smyslu 88 odst. 1 tr. zák. Soud k nim totiž mohl přihlédnout pouze tehdy, když tyto okolnosti podstatně zvyšovaly stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, takže nestačilo jen jejich formální naplnění. Ani při zadávání a realizaci veřejných zakázek, které je spojeno s vynakládáním značných finančních prostředků z veřejných rozpočtů, nelze bez dalšího uplatňovat trestní represi, ale je třeba respektovat subsidiární povahu trestního práva. Jak vyplývá i z tehdejší respektované literatury (viz např. Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 30 a 31), zmíněná dolní hranice stupně nebezpečnosti činu pro společnost platila pro všechny trestné činy od typově nejlehčích až po nejtěžší 55

56 (a to včetně např. trestného činu vraždy), protože jednotlivé prvky trestného činu, které vytvářely nebo ovlivňovaly konkrétní stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, bylo zásadně možné odstupňovat až do té míry, že tento stupeň nemusel překročit hranice nepatrnosti. Ustanovení 3 odst. 2 tr. zák. pak nebylo bez významu ani u těch trestných činů, které měly ve skutkové podstatě uvedeny znaky nebo výrazy vyjadřující vyšší typový stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, a to i takové, jejichž naplněním bylo podmíněno použití vyšší trestní sazby. Proto ani skutečnost, na kterou v dovolání poukázal nejvyšší státní zástupce, tedy že obvinění měli naplnit obě okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle 128a odst. 2 tr. zák., sama o sobě nevylučuje závěr o jen nepatrném stupni posuzovaného činu pro společnost, tj. o chybějící materiální stránce trestného činu. Jednak i naplnění okolností charakterizujících znaky tzv. kvalifikované skutkové podstaty, které odůvodňovaly použití vyšší trestní sazby, se posuzovalo materiálně ve smyslu 88 odst. 1 tr. zák. Soud k nim totiž mohl přihlédnout pouze tehdy, když tyto okolnosti podstatně zvyšovaly stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, takže nestačilo jen jejich formální naplnění. Navíc je sporné, zda vůbec a případně v jakém rozsahu by soudy nižších stupňů mohly dospět k závěru o formálním naplnění obou zmíněných okolností kvalifikované skutkové podstaty. Obvinění sice byli stíhání za spáchání činu v postavení vyhlašovatele nebo pořadatele veřejné soutěže [ 128a odst. 2 písm. a) tr. zák.], ovšem v daném případě nebyla vyhlášena ani se nekonala veřejná soutěž v tomto smyslu (viz k uvedenému pojmu usnesení Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 5 Tdo 572/2009, publikované pod č. T v sešitě 57 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2009), což ostatně bylo obviněným kladeno za vinu, protože podle obžaloby vypsali jednací řízení bez uveřejnění a oslovili jen jediného uchazeče o zakázku, tj. obchodní společnost SYNER, s. r. o. Pokud jde o výši prospěchu [ 128a odst. 2 písm. b) tr. zák.], pak podle skutkového závěru soudu prvního stupně (viz s. 25 jeho rozsudku), který nelze v dovolacím řízení zpochybňovat, jeho výše měla dosáhnout částky Kč, nikoli tedy výše Kč, jak tvrdila obžaloba. Proto nebylo možné akceptovat ani dovolací námitku nejvyššího státního zástupce, že požadovaný znak značného prospěchu obvinění přesáhli šestinásobně. Podle názoru Nejvyššího soudu jsou rozhodné skutkové okolnosti ve věci obviněných prof. Ing. V. K., CSc., a Ing. J. N. natolik výjimečné a mimořádné povahy, že použití prostředků trestního práva zde nebylo nutné. Obvinění totiž jednali za situace, kdy příslušná veřejná zakázka na rekonstrukci ubytovacích kapacit TUL již byla uskutečňována na základě řádně uzavřené smlouvy o dílo, přičemž teprve v jejím průběhu zjistili, že nikoli jejich vinou nebyla zajištěna nezbytná dodávka značné části nábytku do rekonstruovaných ubytovacích prostor, což si vyžádalo zvýšení nákladů na provedení předmětného díla. Uvedená veřejná zakázka přímo souvisela se zajištěním sportovní akce mezinárodního významu a její řádný průběh byl i v zájmu České republiky, přičemž obvinění měli i s ohledem na předcházející průběh rekonstrukčních prací a další okolnosti jen značně omezené věcné a časové možnosti k takovému svému postupu, který by mohl být zcela v souladu s příslušnými mimotrestními právními normami a současně by neohrožoval uskutečnění shora uvedené sportovní akce. Za dané situace tedy není důvodu považovat spáchaný skutek za trestný čin, a to nejen vzhledem k nedostatku materiálního znaku, ale také proto, že na něj dopadá zásada subsidiarity trestní represe a použití trestního práva jako ultima ratio. Zjištěné výjimečné skutkové okolnosti svědčí ve svém souhrnu o tom, že čin obviněných nedosáhl ani dolní hranice nebezpečnosti činu pro společnost ve smyslu 3 odst. 2 tr. zák. Nejvyšší soud tudíž považuje námitky nejvyššího státního zástupce za nedůvodné. Tím ovšem nehodlá bagatelizovat či podceňovat nedostatky a pochybení, k nimž došlo v souvislosti s veřejnou zakázkou, které se týká tato trestní věc. Nicméně ani to neznamená, že každé porušení předpisů či pravidel v této věci bylo možno přičítat jen obviněným, protože Nejvyšší soud zde nemohl přehlédnout nezanedbatelný negativní podíl jiných osob (zejména obchodní společnosti SYNER, s. r. o., a některých osob z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). Navíc ani při zadávání a 56

57 realizaci veřejných zakázek, které je spojeno s vynakládáním značných finančních prostředků z veřejných rozpočtů, nelze bez dalšího uplatňovat trestní represi, ale je třeba respektovat subsidiární povahu trestního práva, jak již o tom byla zmínka výše. Ze všech shora konstatovaných důvodů tedy Nejvyšší soud považuje závěry vyjádřené v napadeném usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočky v Liberci ze dne sp. zn. 55 To 137/2014, a v jemu předcházejícím rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne , sp. zn. 4 T 57/2011, jimiž byli obvinění zproštěni obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Liberci, za správné a odpovídající zákonu. Obvinění totiž posuzovaným skutkem nenaplnili zejména materiální stránku trestného činu pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 128a odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zák., protože vzhledem ke všem rozhodným okolnostem nebylo možné dovodit vyšší než nepatrný stupeň nebezpečnosti jimi spáchaného činu. V Brně dne JUDr. František P ú r y, Ph.D. předseda senátu Usnesení Nejvyššího soudu 5 Tdo 1555/2012 Pokud osoba pouze uskutečňovala úkony, které se týkaly upřesnění některých technických parametrů předmětu veřejné soutěže, ale nijak neovlivnily její základní zadání ani rovnost všech v úvahu přicházejících soutěžitelů, nelze toto jednání považovat za dostatečný důvod pro založení trestní odpovědnosti za trestný čin pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 128a odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. (resp. nyní za trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 256 tr. zákoníku), jehož spáchání bylo navíc podmíněno úmyslem pachatele způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch. Usnesení Nejvyššího soudu 5 Tdo 585/ Povaha závazku u trestného činu poškozování věřitele Trestný čin poškozování věřitele podle 256 odst. 1 písm. a) tr. zák. mohl spáchat i ten pachatel, který měl postavení solidárního dlužníka. V této souvislosti je však nezbytné zjistit, zda věřitel mohl svou pohledávku uplatnit také ve vztahu k dalšímu solidárně zavázanému dlužníkovi, tedy zda tento dlužník byl schopen svůj závazek splnit. Závazkový právní vztah mezi dlužníkem a věřitelem je třeba posoudit jako předběžnou otázku podle 9 odst. 1 tr. řádu. To platí také v případě, že otázka existence takového závazkového právního vztahu byla již deklarována rozhodnutím soudu v občanskoprávním řízení, které nemá konstitutivní povahu. Teprve pozdější rozhodnutí soudu v občanskoprávním řízení, ve kterém došlo k odlišnému posouzení zmiňované otázky, může odůvodnit uplatnění řádných či mimořádných opravných prostředků (např. obnovu řízení). Porušení povinnosti péče řádného hospodáře ve smyslu 194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, není vyloučena jen tím, že pachatel působil ve funkci statutárního orgánu, v které vykonával i pokyny valné hromady, jejíž činnost zásadně ovlivňoval svými rozhodnutími. 57

58 II. ÚS 2708/09 USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Š., zastoupeného JUDr. Michaelem Bartončíkem, Ph. D., advokátem se sídlem Koliště 55, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 4 To 180/2007 ze dne , rozsudku Městského soudu v Brně, sp. zn. 2 T 65/2008 ze dne , usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 4 To 324/2008 ze dne , a usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 5 Tdo 572/2009 ze dne , takto: Ústavní stížnost se odmítá. Ústavní stížností, která splňuje náležitosti 34, 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu", se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž měla být porušena řada jeho základních práv, a sice právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve spojení s čl. 95 odst. 1 Ústavy, jakož i k porušení zásady nullum crimen sine lege zakotvené v čl. 39 Listiny. Ústavní soud považuje na prvém místě za nutné sdělit, že v souladu s čl. 83 Ústavy je jeho posláním ochrana ústavnosti, především ochrana práv a svobod zaručených součástkami ústavního pořádku, zvláště pak Listinou. I když toto široce pojaté ústavní vymezení ochrany ústavnosti nevyčerpává úlohu a funkce, jimiž je Ústavní soud obdařen a které plní v rámci ústavního systému České republiky, znamená však, že při incidenční kontrole ústavnosti, tedy v procesu rozhodování o obecných ústavních stížnostech dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, neposuzuje a ani posuzovat nemůže otázku možného porušení práv fyzických a právnických osob, která vyplývají z práva jednoduchého, to jest podústavního, neboť především k tomu jsou povolány soudy obecné (čl. 90 Ústavy). Do rozhodovací činnosti obecných soudů je tudíž Ústavní soud oprávněn a povinen zasáhnout jen tehdy, jestliže porušením jednoduchého práva došlo současně i k porušení základního práva nebo svobody, například ústavně nekonformní aplikací pramene práva nebo jeho ústavně nekonformní exegesí. Je tak oprávněn a povinen ověřit, zda v souvislosti s řízením, které předcházelo napadeným soudním aktům, byly dodrženy ústavní limity, zejména jestli v důsledku svévole nedošlo k extrémnímu vybočení z nich. Otázkou svévole se Ústavní soud zabývá dosti podrobně ve své judikatuře a ustáleně její pojem vykládá v obecné poloze jako extrémní nesoulad právních závěrů s provedenými skutkovými a právními zjištěními (viz nálezy sp. zn. III. ÚS 138/2000 in fine, III. ÚS 303/04, III. ÚS 351/04, III. ÚS 501/04, III. ÚS 606/04, III. ÚS 151/06, IV. ÚS 369/06, III. ÚS 677/07 aj.). Jestliže tedy stěžovatel polemizuje se závěry obecných soudů, ať už jde o interpretaci pojmu "veřejná soutěž", který obsahuje ustanovení 128a dříve platného trestního zákona, o výklad 88 odst. 4 trestního řádu, anebo o vývody soudu I. stupně stran skutkových zjištění, pohybuje se v rovině práva jednoduchého, a tudíž s ohledem na to, co bylo řečeno v předchozím odstavci, Ústavnímu soudu přezkum těchto námitek nepřísluší, neboť se jejich uznání a nápravy tvrzených vad nelze domáhat v soudnictví ústavním. Nadto z polemiky stěžovatele se závěry obecných soudů místy plyne jeho snaha vyvracet úvahy soudů nadmíru formalisticky, což nejlépe dokládá jeho úsilí podřadit skutkově zjištěný stav nikoli pod veřejnou soutěž, nýbrž toliko pod "výběrové řízení ohledně stanovení nejvyšší nabídky ceny" ve zjevné snaze přizpůsobit výklad pojmu "veřejná soutěž", užívaný vzpomínaným ust. 128a dříve platného trestního zákona, tak, aby nemohly být naplněny formální znaky trestného činu. Výklad tohoto druhu, zvláště pak velmi restriktivní, by však vedl k neudržitelným závěrům, kdy jednání, které by jinak splňovalo znaky trestného činu, jeho formální i materiální stránku, by nemohlo být postihováno (a zájem chráněný trestním zákonem účinně hájen) jen pro bezdůvodně úzké vymezení pojmu charakterizující příslušný objekt. Podobně by totiž bylo lze pohlížet kupř. na krádež jako na bezplatný 58

59 převod vlastnického práva. Ačkoli to stěžovatel ve své stížnosti výslovně nenavrhuje, Ústavní soud, nejsa vázán odůvodněním ústavní stížnosti, přezkoumal, zda obecné soudy předmětný pojem vyložily ústavně konformním způsobem, popř. zda v této souvislosti nevykazují napadené akty prvky svévole (libovůle), a dospěl k závěru, že jsou, prima facie, prosty jakýchkoli neústavních prvků. Zvláště rozhodnutí Nejvyššího soudu ukazuje limity extenzivního výkladu pojmu "veřejná soutěž", a to v podobě splnění dvou základních předpokladů, jimiž jsou veřejné vyhlášení a účast neomezeného okruhu subjektů, resp. (s odkazem na komentářovou literaturu) případ, kdy více subjektů usiluje podle určitých vyhlášených pravidel o dosažení stanovených pravidel. V Brně dne 25. ledna 2012 Stanislav Balík, v. r., předseda senátu R 40/2010-II. Správce konkursní podstaty (resp. insolvenční správce) není úřední osobou ve smyslu 127 TrZ. TR NS 45/2008-T Zaměstnanec finančního úřadu oprávněný vydávat rozhodnutí na úseku vymáhání daňových nedoplatků má při výkonu této činnosti postavení úřední osoby ve smyslu 127 písm. d) TrZ. Jeho fyzické napadení v souvislosti s rozhodováním o vymáhání daňových nedoplatků může být trestným činem násilí proti úřední osobě podle 324 TrZ. TR NS 18/2005-T 819. Ředitel finančního úřadu je v postavení úřední osoby podle 127 písm. d) TrZ při výkonu své pravomoci vyplývající ze zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle 329odst. 1 TrZ ani jeho pokusu podle 21 odst. 1 TrZ se však bez dalšího nemůže dopustit, pokud využije svého oprávnění k prominutí příslušenství daně (daňového penále) do stanovené výše a zároveň navrhne Ministerstvu financí prominutí příslušenství daně nad uvedený rámec. R 21/2004 Policista jedná v postavení úřední osoby podle 127 TrZ i v případě, že provede služební zákrok z důvodů uvedených v 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v době mimo službu, jsou-li splněny další podmínky tohoto zákona ( 10 odst. 1, 2, 12 odst. 1, 2). Shodně NS 23/2003-T 516. NS 13/2002-T 324 Národní galerie v Praze není orgánem státní správy nebo územní samosprávy ani jiným orgánem veřejné moci ve smyslu 127 odst. 1 TrZ. Proto jednání zaměstnance Národní galerie, který v rozporu s příslušnými právními předpisy povolil vývoz předmětů, jež jsou kulturní památkou, resp. předmětů muzejní hodnoty, nelze posoudit jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle 329 TrZ. R 8/1995 Strážník obecní (městské) policie je při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce podle 1 a 2zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii, úřední osobou ve smyslu 127 odst. 1 písm. e) TrZ, neboť plní úkoly společnosti, při kterých má právo rozhodovat o právech a povinnostech občanů a právnických osob. Za úřední osoby je třeba považovat také členy obecního zastupitelstva, obecní rady a starostu, pokud vykonávají úkoly, při nichž používají pravomoci svěřené jim v rámci odpovědnosti za splnění těchto úkolů. 59

60 Vztah k jiným ustanovením trestního zákoníku: TR NS 57/2009-T Skutková podstata trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 256 odst. 1 TrZ nemá tzv. blanketní nebo odkazovací dispozici a dopadá na jakoukoli veřejnou soutěž, která splňuje její základní znaky spočívající ve veřejném vyhlášení a v možnosti účasti neomezeného okruhu subjektů, a to bez ohledu na povahu a druh právních vztahů, do nichž vstupují účastníci soutěže v souvislosti s jejím uskutečněním. Nemusí jít jen o veřejnou obchodní soutěž nebo o veřejnou soutěž podle starého občanského zákoníku. Shodně TpR, 2009, č. 12. Usnesení Ústavního soudu ze dne , sp. zn. II. ÚS 2708/09 Veřejná soutěž může být vyhlášena i příslušným správcem konkursní podstaty na odkup majetku s podmíněným vkladem zálohy ve výši Kč. Pojem veřejné soutěže užívaný ustanovením 256 odst. 1 TrZ (dříve 128a tr. zák.) nemůže být vykládán nadmíru formalisticky a velmi restriktivně. Limity extenzivního výkladu pojmu veřejná soutěž jsou vymezeny v podobě splnění dvou základních předpokladů, jimiž jsou veřejné vyhlášení a účast neomezeného okruhu subjektů, resp. případ, kdy více subjektů usiluje podle vyhlášených pravidel o dosažení stanovených pravidel. 60

61 Nápad TČ (abs.) KRIMINALISTICKO-TAKTICKÉ METODY PŘI ODHALOVÁNÍ, PROVĚŘOVÁNÍ A VYŠETŘOVÁNÍ PROBLEMATIKY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Statistika k tzv. korupčním trestným činům a trestným činům v oblasti VZ Korupčními trestnými činy se rozumí: Trestné činy uvedené v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zejména 1) přijetí úplatku dle ust ) podplacení dle ust ) nepřímé úplatkářství dle ust ) pletichy v insolvenčním řízení dle ust ) porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle ust. 248 odst. 1 písm. e) 6) sjednání výhody při zadání VZ, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle ust. 256 odst. 1, 3 7) pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži dle ust. 257 odst. 1 písm. b) a c) 8) pletichy při veřejné dražbě dle ust. 258 odst. 1 písm. b) a c) 9) maření přípravy a průběhu voleb a referenda dle ust. 351 Platný a účinný trestní zákoník, stejně jako již neplatný trestní zákon, nepoužívá přímo pojem korupce. Pod korupčními trestnými činy se rozumí a priori trestné činy přijetí úplatku, podplacení a nepřímé úplatkářství, proto se níže uvedené statistika vztahuje k této trestné činnosti. Trestnou činností v oblasti veřejných zakázek se rozumí následující ustanovení tr. zákoníku: 1) sjednání výhody při zadání VZ, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle ust ) pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži dle ust ) pletichy při veřejné dražbě dle ust ) porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle ust ) poškození finančních zájmů Evropské unie dle ust ) porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ust ) porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle ust. 221 S danou trestnou činností souvisí skutky zneužití pravomoci úřední osoby dle ust. 329 a legalizace výnosů z trestné činnosti dle ust Pod trestnou činností v oblasti veřejných zakázek se rozumí a priori trestné činy sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, pletichy při veřejné dražbě, proto se níže uvedená statistika vztahuje k této trestné činnosti. Graf 3: Prověřované trestné činy, zahájené úkony tr. řízení ÚOKFK Ostatní TČ* 240 Zkrácení daně 216 Legalizace výnosů 209 Podvod 211 Úvěrový podvod 331 Přijetí úplatku 329 Zneužití pravomoci 332 Podplácení 256 Sjedn. Výh. Při VZ Zdroj: PČR, Vyhodnocení činnosti ÚOKFK Poznámka: V kategorii Ostatní TČ jsou trestné činy, jako např. pletichy ve veřejné soutěži, zpronevěra, dotační podvod, podílnictví, porušování povinností při správě cizího majetku, apod. (max. 10 skutků ročně) 61

62 KORUPČNÍ TRESTNÉ ČINY Níže uvedený graf zachycuje počty vykázaných případů (od zahájení úkonů trestního řízení), počty sdělení obvinění a počty ukončených případů za celou PČR. Graf 4: Korupční trestné činy Zdroj: PČR, ÚOKFK, 2015 Níže uvedená tabulka zachycuje podrobnější statistiku vážící se ke korupčním trestným činům. Jedná se o data vztahující se pouze k ÚOKFK SKPV. Od r se útvar důsledněji zaměřil na prověřování věcně příslušných případů v souladu s interními akty řízení. V r byla opět pozměněna věcná příslušnost útvaru a došlo k zúžení prověřovaného okruhu úředních osob státní správy a samosprávy. Tabulka 5: Přehled zpracovávaných věcí na ÚOKFK SKPV - Korupce ( 331, 332, 333, zák. č. 40/2009 Sb.) Rok Počet případů Záznam dle 158/3 TŘ zahájeno do Záznam dle 158/3 TŘ zahájeno po Zahájení tr. stíhání dle 160/1,5 TŘ Počet vykázaných případů Počet sdělení obvinění Počet ukončených případů celkem z toho po Počet obviněných osob celkem z toho po Ukončeno NPO Zastaveno dle 172 TŘ Odloženo dle 159a TŘ Ukončeno jinak Zdroj: PČR, ÚOKFK,

63 TRESTNÁ ČINNOST V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Níže uvedené grafy zachycují počty vykázaných případů (od zahájení úkonů trestního řízení), počty sdělení obvinění, počty ukončených případů a četnosti paragrafové kvalifikace za celou PČR. Graf 5: Trestná činnost Počet vykázaných případů Počet sdělení obvinění Počet ukončených případů Zdroj: PČR, ÚOKFK, 2015 Graf 6: Četnosti paragrafové kvalifikace Zdroj: PČR, ÚOKFK, 2015 Níže uvedená tabulka zachycuje podrobnější statistiku vážící se k trestné činnosti v oblasti veřejných zakázek. Jedná se o data vztahující se pouze k ÚOKFK SKPV. Tabulka 6: Přehled zpracovávaných věcí na ÚOKFK SKPV - 256, 257, 258 tr. zákoníku Počet případů Záznam dle 158/3 TŘ zahájeno do Záznam dle 158/3 TŘ zahájeno po Zahájení tr. stíhání dle 160/1,5 TŘ celkem z toho po Ukončeno NPO Zastaveno dle 172 TŘ Odloženo dle 159a TŘ Ukončeno jinak Zdroj: PČR, ÚOKFK,

64 Graf 7: Četnosti paragrafové kvalifikace podle údajů státních zastupitelství Zdroj: Statistická ročenka kriminality , Ministerstvo spravedlnosti ČR Graf 8: Četnosti paragrafové kvalifikace podle údajů soudů Zdroj: Statistická ročenka kriminality , Ministerstvo spravedlnosti ČR Počet tr. činů Obžalované os Stíhané os Odsouzené os Počet tr. činů Stíhané os Obžalované os Odsouzené os

65 POŠKOZENÍ FINANČNÍCH ZÁJMŮ EVROPSKÉ UNIE S trestnou činností v oblasti veřejných zakázek velmi úzce souvisí trestná činnost spojená se zneužíváním dotačních titulů EU. Velká část veřejných zakázek je realizována v souvislosti s čerpáním peněžních prostředků z EU. V trestním zákoníku existuje v této souvislosti ust. 260 poškození finančních zájmů Evropské unie. Níže uvedené grafy zachycují za celou PČR počty vykázaných případů (od zahájení úkonů trestního řízení), počty sdělení obvinění a celkovou způsobenou škodu, a to za období od r do r (včetně). Graf 9: Poškození finančních zájmů evropské unie v letech Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč - Kč Zdroj: PČR, ÚOKFK, 2015 Počet vykázaných případů Počet sdělení obvinění Celková škoda v tis. Kč 65

66 2 PŘEHLED PROBLEMATIKY V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ZAHRANIČÍ 2.1 RUMUNSKO Země v kontextu snahy o vstup do Evropské unie vyvinula značné úsilí (legislativní i organizační, co se týče změny formy boje s korupcí a nastolením transparentního prostředí v oblasti veřejných zakázek). Výsledné statistiky však v souvislosti s korupcí na různých úrovních patří stále mezi nejvyšší v rámci Evropské unie. Ve srovnání se sousedním Bulharskem se však zde situace vyvíjí relativně mnohem příznivěji a v posledních pěti letech lze pozorovat značné pokroky v podobě intenzivnějšího potírání korupce, především té na nejvyšší úrovni. Všeobecně je konstatováno, že aktéři (včetně domácích a zahraničních firem, vstupujících do procesu zadávání respektive poptávání veřejných zakázek) jsou konfrontováni s relativně vysokým korupčním rizikem. Celý proces související s veřejnými zakázkami je charakterizován jako zranitelný, jako místo střetu zájmů, kde je uplatňována řada netransparentních výjimek. Nakolik související právní rámec na papíře působí více než uspokojivě, je s ním spojena řada změn a dodatků a dalších aspektů (nejednoznačná metodika), které komplikují investiční prostředí. Spolu s Bulharskem a Řeckem se země řadí na poslední (nejhorší) příčky, co se týče indexu vnímání korupce v Evropské unii. Na druhou stranu, názor veřejnosti v Rumunsku je nad unijním průměrem, co se týče konstatování, že protikorupční úsilí politických představitelů v této oblasti je efektivní (27 %) a související sankce dostatečně odstrašující (34 %). (European Comission, 2014b) Vedle sebe tak stojí protichůdná zjištění či trendy, kdy zahraniční nebo nadnárodní platformy avizují nerovné podmínky v některých tendrech, stejně jako snahy o otevřenost a elektronizaci procesů, souvisejících s veřejnými zakázkami. Formou veřejných zakázek je každoročně investováno odhadem 25 % veřejných rozpočtů (pro rok 2010 se jednalo v přepočtu o 33,56 miliard eur). Podle anonymních průzkumů veřejného mínění, existuje podezření na korupční praktiky u zhruba pětiny řízení. (Romanian Public Procurement, 2016) Pro rok 2015 se uvádělo, že korupce, nikoli nutně zmanipulované veřejné zakázky, představují pro Rumunsku ztráty okolo 20 % hrubého domácího produktu ročně, což je zcela nejhorší údaj v celé Unii. (Hodková, 2016) STRUKTURA ORGANIZACÍ A PRÁVNÍ RÁMEC V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Stěžejním aktérem ve sledované oblasti je zřejmě Národní agentura pro integritu, odpovědná za implementaci mechanismu majetkových přiznání a prohlášení o střetu zájmů (s důrazem na politické představitele). Vytvořena byla v roce 2002, v květnu 2005 jí byla odňata pravomoc zabývat se případy korupce poslanců/senátorů (tato pravomoc přešla na základě rozhodnutí Ústavního soudu na generální prokuraturu). S nástupem nové politické garnitury, která deklarovala za jeden ze svých cílů boj proti vysoké korupci, byla Agentura v září 2005 restrukturována jako součást generální prokuratury (v jejímž rámci si udržuje vlastní rozpočet) a jako taková se začala znovu zabývat případy korupce vysokých politiků. Jedná se o těleso nepodřízené žádnému resortu, ale radě, tvořené podle paritního klíče politickými stranami podle výsledků voleb. Zhruba 100 zaměstnanců sice čelí soustavným tlakům, včetně ústavních stížností na nezákonnost vyšetřování případů UFO zisků, ale zatím se jim zřejmě daří naplňovat původní očekávání. Agentura je oprávněna získávat a prověřovat prakticky jakékoli informace o občanech a obyvatelích Rumunska, s důrazem na jejich majetkové poměry. ( Agentia Nationala de Integritate, 2010) Agentura provozuje informační systém Prevent, který údajně porovnává údaje v majetkových přiznáních osob s jejich možným legálním příjmem za určitý čas a upozorňuje na možné konflikty zájmů určitých osob (obdoba software typu Analyst), kultivovaný výstup pro potřeby médií (viz obrázek níže). Nutno podotknout, že sám ředitel Agentury, Horia Georgescu, byl na konci roku 2015 obviněn z podvodů. (Romanian anti-corruption chief arrested on corruption charges., 2015) 66

67 Níže je uveden příklad hlavičky formuláře majetkového přiznání, které jsou veřejní činitelé (ale i uchazeči o veřejnou funkci) povinni agentuře zasílat na základě zákona č. 176/2010. Získaná data jsou dle možností ověřena a zanesena do systému Prevent. Obrázek 4: Příklad hlavičky formuláře majetkového přiznání systém Prevent Zdroj: Atentie candidati! Ani vrea declaratii de avere la vedere. InfoCS.ro Vedle toho je třeba zmínit i Národní protikorupční agenturu (Directia Nationala Anticoruptie, DNA), jejíž aktivity navazují na zjištění výše uvedené Národní agentury pro integritu. Národní protikorupční agentura je těsně navázána na zpravodajské služby země a na Státní prokuraturu. Obrázek 5: Linka pro veřejnost, kde lze anonymně oznamovat podezření na korupční jednání. Zdroj: Libertatea te ajută Direcţia Naţională Anticorupţie (DNA). Libertatea, 16. II

68 Obrázek 6: Ukázka výstupu z informačního systému Prevent (vazby mezi zájmovými osobami) Zdroj: Agentia de Integritate a sesizat DNA: Exista indicii ca Nicusor Constantinescu a savarsit infractiuni de coruptie. Fosta firma a presedintelui CJ a primit un contract de 2,4 mil. Lei. Hot News. 6. VI PRÁVNÍ RÁMEC V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Související právní předpisy jsou obecně popisovány jako standardní a srovnatelné se situací ve většině starých členských států Evropské unie s tím, že praxe se může někdy od obsahu právních předpisů pružně odchylovat (prostřednictvím výkladů, výjimek atd.). Rada Evropy ve své zprávě z roku 2016 k tomu dodává, že nakolik právní rámec je na papíře uspokojivý, je snaha ho doplnit respektive podpořit co největším užíváním informačního systému Prevent, propojujícím databáze o právnických a fyzických osobách, aby byl zjištěn možný střet zájmů nebo jiné neupřesněné potenciálně podezřelé ukazatele. Zjištěné možné vazby (nejenom příbuzenské) by pak byly přísněji sledovány. (Evaluation Report Romania, 2015) Systém jako takový byl zprvu užíván pro potírání daňových úniků a dalších forem finanční kriminality, ale nyní je to i významný instrument, týkající se tématu veřejných zakázek. Jádrem právních předpisů v oblasti veřejných zakázek je nařízení vlády č. 34/2006 o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Základní pravidla: nediskriminace (subjekty z jiných členských států jsou v prakticky stejném postavení jako domácí aktéři), rovné zacházení, transparentnost, vzájemné uznávání, proporcionalita, efektivní využívání finančních prostředků a odpovědnosti. Situace, pro které neexistují žádné výslovné regulace, musí být vykládány prostřednictvím těchto zásad. Na tento předpis navazuje řada sekundárních dokumentů. 68

69 Jedná se například: Rozhodnutí vlády č. 925/2006, o formálních aspektech zadávání veřejných zakázek; Rozhodnutí vlády č. 71/2007, o schválení žádostí na propůjčení koncese na stavební práce a služby koncesních smluv; Nařízení vlády č. 114/2011, o okolnostech některých veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti; Nařízení vlády č. 13/2015, o stanovení, organizaci a fungování Národní agentury pro veřejné zakázky; Rozhodnutí vlády č. 634/2015, o organizaci a fungování Národní agentury pro veřejné zakázky. Zákon o veřejné soutěži č. 21/1996. Zákon č. 544/2001, o svobodném přístupu k informacím veřejného zájmu. Zákon č. 161/2003, o některých opatřeních k zajištění transparentnosti v rámci výkonu veřejných hodností, veřejných funkcí a podnikatelského prostředí. Tyto právní předpisy jsou rovněž doplněny terciárními předpisy přijatými v rámci bývalé Národní agentury pro veřejné zakázky. Zvláštní pravidla jsou uplatněna ve specifických odvětvích nebo oblastech, jako jsou: Zakázek v oblasti obrany (speciálně pro vojenské účely či citlivé stavební práce a služby); Technické specifikace, které jsou relevantní pro inženýrské sítě; Specifika podle zákona 40/2011 (silniční vozidla) nebo usnesení č. 129/2013 o zadávací dokumentaci pro letecké dopravy. Národní legislativa v souvislosti s veřejnými zakázkami rozlišuje tři hlavní typy smluv: (I) služby nebo práce; (II) koncesní smlouvy; a (III) stavební práce. Zákon č. 34/2006 stanoví následující typy zadávacích řízení: Otevřené řízení, v jehož rámci každý zúčastněný hospodářský subjekt může podat nabídku; tento postup se provádí jednostupnově; Užší řízení, v rámci kterého je každý hospodářský subjekt oprávněn podat žádost, ale pouze vybraní žadatelé mohou podat nabídku; tento postup se provádí ve dvou fázích: výběr žadatelů; a hodnocení nabídek; Soutěžní dialog, ve kterém je každý hospodářský subjekt oprávněn podat žádost a zadavatel vede dialog s cílem určit jednoho nebo více řešení, která mohou naplnit jeho požadavky; vybraným žadatelům připraví finální nabídky na základě tohoto řešení; tento postup se provádí ve třech fázích: předvýběr žadatelů, dialog a vyhodnocení konečných nabídek; Jednací řízení, ve kterém zadavatel provádí konzultace s vybranými žadateli a vyjedná smluvní podmínky, včetně ceny, s jedním nebo několika uchazeči; vyjednávací postup může být proveden i bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce; vyjednávací řízení s předchozím zveřejněním oznámení o zakázce se provádí ve dvou etapách: předvýběr uchazečů a vyjednávání; Zjednodušený postup použitelný pro zadávání podlimitních veřejných, přičemž zadavatel požaduje více nabídek; tento postup se provádí v jednom stupni; Zvláštní postup, jehož prostřednictvím jsou zadávány nákupy v oblasti územního plánování, architektury či počítačového zpracování dat (výběr za využití poroty). Zadavatelé mohou také zboží, služby nebo stavební práce zakoupit přímo, za předpokladu, že odhadovaná hodnota každého takového nákupu nepřesáhne euro za každý nákup výrobků a služeb, anebo euro za každou stavební práci. 69

70 V souladu se zákonem č. 34/2006, jsou zadavatelé povinni přijmout veškerá nezbytná opatření, aby se předešlo situacím, které vedou ke střetu zájmů. Takové situace jsou výslovně upraveny právními předpisy. Z účasti na ověřování, posuzování žádostí respektive nabídek jsou vyřazeny osoby: které jsou držiteli akcií některého z uchazečů, žadatelů nebo subdodavatelů, nebo jsou součástí představenstva, managementu nebo dozorčího orgánu jednoho z uchazečů, žadatelů nebo subdodavatelů; manželé, rodinní příbuzní až do čtvrtého stupně ve vztahu k osobám z představenstva, managementu nebo dozorčího orgánu jednoho z uchazečů, žadateli nebo subdodavatelů; další osoby, u kterých nelze vyloučit zájem, že by mohla být ovlivněna jejich nestrannost v procesu ověřování, posuzování žádostí respektive nabídek. SYSTÉM VYHLAŠOVÁNÍ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Veřejné zakázky v Rumunsku se v zásadě vyhlašují a řídí v souladu s příslušnými unijními směrnicemi. Účastník (poskytovatel) musí zpravidla splnit minimálně tyto následující požadavky: přihlášení se zápisem do výběrového řízení; prezentování nabídky v souladu s podmínkami výběrového řízení; splnění kvalifikačních podmínek, které jsou uvedeny ve specifikaci poptávky. Rumunská státní administrativa neposkytuje zatím příliš pružné informace. Podle doporučení různých poradenských firem je třeba zůstat vytrvalý, respektive hledat domácího partnera. Zástupci místních firem mají v tomto směru nezastupitelný význam, avšak i oni upozorňují na obtížný přístup k informacím. Zadávání veřejných zakázek se děje převážně vyhlašováním v tisku. Začíná se uplatňovat i způsob umístění na webových stránkách veřejných institucí (převážně ministerstev). Kromě toho fungují specializované agentury a subjekty jako Komoditní burza, Mediafax a jiné. Elektronizace v této oblasti nicméně nesmírně postoupila. Zřejmě největší databází veřejných zakázek lze nalézt na portálu případně na Navíc k tématu existuje celá řada různě věrohodných školení a kursů pro uchazeče i zadavatele, jak být co nejefektivnější či úspěšný v kontextu veřejných zakázek. Například k tématu software, kdy je třeba, aby zákazník věděl, co chce a tím pádem se v rámci zakázky odfiltrovaly nejčastější možná negativa. (TSM, 2015) 70

71 Obrázek 7: Ukázka systému Licitatie Zdroj: Další portály jsou koncipovány úžeji a pokrývají pouze tendry podle určitého oboru, například železnice ( komodit ( stavebnictví ( zdravotnictví ( či zemědělství. Uváděné informace jsou obvykle pouze v rumunštině, vyhledávání v poptávkách je možné podle několika ukazatelů, například podle okresu (sídla vypisující organizace nebo místa, kde se bude zakázka realizovat). Samostatně jsou dále řešeny otázky prodeje/nákupu a tendrů veškerých typů vozidel ( Obrázek 8: Ukázka ostatních portálů dle oborů Zdroj:

72 VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ DANÉ ZEMĚ Rumunsko je zemí, kde probíhá dramatický vývoj. Experti konstatují velké změny a otřesy v poslední době, ve kterých se neorientují ani insideři. Minimálně rétoricky se proti korupci a za vyšší transparentnost veřejných zakázek staví prakticky všichni veřejní činitelé. Ekonomika státu na určitá opatření částečně doplácí, protože klesá ochota veřejných institucí zakázky vůbec vypisovat. Hodnotící zpráva Rumunska (Rada Evropy, výbor GRECO) uvádí, že úsilí k aktualizaci předpisů ve vztahu k citlivým sektorům, jako jsou zejména daňové úniky, praní špinavých peněz, financování politických stran a veřejných zakázek, je povzbudivé. Totéž se týká zavedení povinnosti prohlášení o majetku, které bylo uloženo vedoucím osobnostem veřejného života a jiných orgánů. Bylo by však vhodné, aby byla přijata konkrétnější zákonná opatření pro prevenci korupce (vztahující se na všechny případy střetu zájmů mezi veřejnými činnosti a soukromými činnostmi pro zisk, což zatím nebylo stanoveno). Bylo by vhodné nově upravit právní rámec pro propuštění z úřadu (státní služby), na základě soukromých aktivit, které jsou veřejností vnímány jako neslučitelné s důstojností a objektivitou, nutnou pro výkon veřejných povinností. Rumunsku je doporučeno posílit kapacitu Úřadu pro zadávání veřejných zakázek v rámci Ministerstva financí nebo vytvoření nezávislého Úřadu pro veřejné zakázky. Za korupční praktiky byli odsouzeni významní představitelé a mimo to země zprovoznila otevřené elektronické poptávkové portály. Jako významné případy stíhání významných představitelů pro podezření z korupce se uvádí případ obchodníka, politika a mediálního magnáta Dana Voiculescu, který byl odsouzen na 10 let pro zapojení do privatizace Národního potravinářského institutu za zlomek reálné ceny (rok 2015). Ministr informatiky Rumunska Gabriel Sandu se (vedle dalších osob) v procesu v letech přiznal z korupčního a nekalosoutěžního jednání při neprůhledném a pro stát nevýhodném nákupu software firmy Microsoft a dalšího počítačového vybavení. Prostředky, které byly takto získány, skončily v daňových rájích na účtech zainteresovaných aktérů. Kritika se však týká komplikací při zapojování zahraničních uchazečů (nejen s ohledem na nutnost komunikace v rumunštině) a roztříštěnosti poptávkových portálů či kanálů podle dílčích témat či zadavatelů (jednotlivých resortů atd.). Co se týče předpokládaného budoucího vývoje, očekává se, že v průběhu roku 2016 dojde k dalším změnám právního rámce veřejných zakázek v Rumunsku. V září 2015 byly představeny projekty nových normativních aktů ve vztahu k tématu klasických veřejných zakázek, koncesí, inženýrských sítí a opravných prostředků ( Malé a střední podniky se budou moci více zapojit do zadávání veřejných zakázek (změny v rámci zákona č. 346/2004 o stimulaci zakládání a rozvoje malých a středních podniků) ať už samy, nebo jako subdodavatelé. Přílohy: Doplňující elektronické podklady a jejich popis je uveden v Příloze (Kapitola 7.1) Doplňující monitoring aktualit z otevřených zdrojů (roky 2015 a 2016) je uveden v Příloze (Kapitola 7.2) Zapojeni zahraniční experti: Silvia-Ileana VIŞOIU, zástupce Rumunska při Výboru CODEXTER Rady Evropy. 72

73 2.2 SLOVINSKO Tato postjugoslávská země je v některých ohledech chápána jako premiant co se týče mezinárodních srovnání míry korupce, přičemž realita může být mimo záznam poněkud odlišná. Politická sféra se celkově snaží situaci ve Slovinsku idealizovat nejen co se týče korupce, ale i případů praní peněz a výskytu případů zločinného spolčení. O uvedených nezákonných aktivitách se hovoří v čase minulém (prý se jednalo jen o dobu první vlny privatizace, což už je uzavřená kapitola). Země si zvykla, že byla zprvu dávána za vzor čisté společnosti a nyní se hrozí toho, že by o tuto image přišla. Tento strach prostupuje nejen politickou elitou, ale i nejširší veřejností, obávající se cokoli negativního říci o své zemi. Ačkoli současné výsledky Slovinska v oblasti promořenosti korupcí jsou dávané za vzor jiným zemím, vývoj minimálně počínaje rokem 1999 údajně jednoznačně poukazuje na negativní trend. Existují vlastně dva pohledy na to, proč bylo ve Slovinsku hlášeno a vyšetřováno tak málo případů korupce. Oba pohledy operují s malou rozlohou země a s její nepočetnou populací: Tak malá společnost je místem, kde probíhá intenzívní vzájemná kontrola, kdy je obtížné cokoli utajit, proto je Slovinsko tak čisté. V tak malé společnosti jsou všichni příbuzní a známí navzájem, korupce zde bují měrou nebývalou, ale nikdo ji nehlásí, protože by přímo nebo zprostředkovaně poškodil své známé či příbuzné. Hodnocení Slovinska ze strany různých specifických institucí a výzkumů se často liší: Organizace Transparency International dlouhou dobu Slovinsko charakterizovala jako přirozeně otevřenou zemi s dobrou správou věcí veřejných, kde je podobně jako v Estonsku z hlediska postkomunistických států téměř nejnižší míra korupce. (Pavlovič, 1999) Optimismus je v ostrém rozporu se zjištěními o rozsahu šedé ekonomiky v zemi, která je v takové míře možná pouze za tichého souhlasu pracovníků různých úřadů. Krácení daní je zřejmě jedním z nejběžnějších a občanstvem tolerovaných činů. Naopak nepříliš pozitivní hodnocení Slovinska nacházíme ve zprávě Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Světové banky z roku 1999 (Business Environment a Enterprise Performance Survey). Slovinsko označuje za zemi, kde státní sektor personálně prorůstá se soukromými firmami, a který si šije na míru zákony a podzákonné normy tak, aby mu nebránily v ne zcela čistém jednání. (Hellmann, 2000) Výzkumy veřejného mínění (věnované buď přímo problematice korupce, nebo otázkám důvěry v instituce) přinášejí výsledky rozporuplné, podle toho, kdy (třeba po nějaké konkrétní aféře) a kdy a kým byly pořádány. Výzkumy veřejného mínění z roku 1995 až 1997, kde se respondenti vyjadřují k tomu, co považují za nejpalčivější problém dneška, ukazují, že korupce se nachází na samém spodku škály. V jiných výzkumech mezi lety je jakékoli spoléhání na úplatky nepřijatelné pro 73 až 77 % respondentů. Občany mnohem více trápí např. zdlouhavost vyřizování konkrétních podání, než korupce. Novější výstupy, jako například zprávy GRECO, konstatují, že Slovinsko jako malá země vykazuje znaky značného příbuzenského provázání mezi personálem řady institucí, ve které řada mechanismů funguje na neformální bázi, bez toho, aby byla ošetřena zákonem. Tyto neformální vazby také s sebou nesou vysokou toleranci k ne zcela legálnímu jednání jiných osob (vlastních příbuzných), které se pak (ve výzkumech či při jiných příležitostech) zdráhají označit za korupci. V tak malé zemi je takřka nemožné vytvořit systém brzd a protivah, kde jedna instituce skutečně nezúčastněně hlídá druhou. Svazky a bratrstva známých ( poznanstvo ) hrají velkou roli v dvoumilionové slovinské společnosti. Všichni jsou se všemi příbuzní, vazby se vynořují na těch nejneočekávanějších místech, a to je zřejmé i při policejním vyšetřování. Je děsivé, že několik případů vyšetřování vysokých úředníků a celebrit obecně bylo na přímý pokyn nadřízených policistů operativci odloženo. Pokud je některý případ doveden do konce (aby se vykázala alespoň nějaká činnost pro zahraničí a pro média), jedná se výhradně o malé 73

74 ryby. Ačkoli se tu a tam nějaký případ vyšetří, většina kauz, které rozvířily média, vyšumí, maximálně s nějakou chatrnou výmluvou obviněného, ale zpravidla i bez ní. Téma ilustruje i Transparency International ve svém projektu Národního systému integrity. ( Transparency International, 2012) Novější přehledy a srovnání (2014 a novější) jsou pak k situaci ve Slovinsku obecně prakticky vždy kritické a podezíravé ( sešvagření elit, neprůhlednost, střety zájmů). Zpráva GRECO pro rok 2015 nicméně o veřejných zakázkách ve Slovinsku vůbec nehovoří, s tím, že to aktuálně není téma. Okolo 40 % zástupců dotazovaných firem je (situace v roce 2015) toho názoru, že veřejné zakázky představují významné korupční prostředí a celých 90 % konstatuje, že existuje potenciál pro ovlivnění jejich výsledků. Nejčastější metodou je údajně vytvoření zakázky na míru konkrétní firmě a značné nadhodnocování malých zakázek (ideálně mimo veřejnou soutěž collusive biding) nebo navýšení ceny v průběhu plnění (jako vícepráce zejména při stavbě silnic a dálnic atd.), kdy tento zisk z veřejných rozpočtů částečně putuje zpět do kapes úředníků a politiků. (European Commission, 2015) Podle názoru expertů z řad Transparency International jsou velkými výzvami špatné řízení podniků, nedostatečná ochrana drobných akcionářů, nedostatky v oblasti vymáhání práva, dozoru nad veřejnými zakázkami a udělováním státních dotací. Statistické údaje ukazují, že veřejné zakázky ve Slovinsku roku 2007 představovaly okolo 13 % HDP respektive 47,35 % vnitrostátních rozpočtových výdajů. To ukazuje jasný vzestupný trend (10 % HDP a 24,3% z hodnoty státního rozpočtu v roce 2001). STRUKTURA ORGANIZACÍ V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Občanská společnost se ve vztahu ke korupci (nejenom) ve veřejných zakázkách jeví být relativně pasivní. Ve Slovinsku například dlouhou dobu neexistovala pobočka Transparency International. V řadě institucí a oblastí nebyly dlouhou dobu přijaty žádné protikorupční kroky nebo zahájeny práce na analýzách korupčních rizik. Maximálně (a to také ještě ne všude) zde byly přijímány nic neřešící etické kodexy. Prvním reálným tělesem v dané oblasti byl Úřad pro potírání korupce. Bezprostředním impulsem pro vznik Úřadu byla hodnotící Zpráva Rady Evropy ze sklonku roku 2000, která konstatovala, že ve Slovinsku neexistuje žádné těleso, určené výhradně pro boj s korupcí. Odůvodňování neexistence specializovaného tělesa malým počtem korupčních případů, které byly v zemi ročně odhaleny, se nezdálo expertům Rady Evropy relevantním argumentem. Úřad byl vytvořen v červenci 2001 a ihned zahájil práce na přípravě návrhu národní protikorupční strategie a věcného záměru zákona pro prevenci korupce. Úřad byl přímo podřízen předsedovi vlády. Úřad a jeho předseda Boštjan Penko rozebíral případy pochybné privatizace pojišťovny Triglav, případy spojené s farmaceutickým průmyslem a případy podezření korupce v údajně neziskovém sektoru (včetně humanitárních organizací). Za první rok činnosti (období mezi dny 15. října 2001, kdy vydal první zprávu a 23. červencem 2002) Úřad přijal 112 podání na podezřelé jednání, z nichž 39 jako odůvodněných postoupil policii. Penko se zprvu nechal slyšet, že mu stačí v případě potíží zajít za předsedou vlády a on silou své moci prosadí další opatření, o pravém opaku hovoří průběh jedné z konferencí (červen 2003) o korupci ve Slovinsku, kde se strhl skandál před zraky zahraničních pozorovatelů a novinářů: Když se poslanci vládní koalice chtěli dozvědět o rozsahu korupce ve Slovinsku, obrátili se na Boštjana Penka, ředitele protikorupčního tělesa. Na jeho (negativní) informace předseda vlády reagoval výkřiky to není pravda, naše úspěchy chválí Evropská banka pro obnovu a rozvoj. (Nežmah, 2003) 74

75 Tím se instituce stala značně problematickou. Došlo ke změně vedení (Boštjan Penko se po přestávce v roli státního zástupce vrátil do advokacie) a Úřad se roku 2010 (po etapách, kdy vůbec neexistoval) transformoval v Komisi pro potírání korupce. Její statistiky o veřejných zakázkách hovoří zejména v rubrice často kladené otázky. Sama Komise přitom byla roku 2014 popotahována za neekonomické nakládání s veřejnými prostředky na svůj provoz. (Žurnal24, 2014) Mezi priority Komise nyní patří téma whistleblowingu a ochrany oznamovatelů. Výslovnou prioritou je i boj proti korupci ve zdravotnictví (od malé až po systémovou s důrazem na nákupy v oblasti zdravotnictví), při budování fotovoltaických elektráren nebo při zakázkách na těžbu dřeva a na zalesňování (v únoru 2014 ve Slovinsku námraza poničila více než polovinu rozlohy lesů). Součástí struktury Komise je institut supervizora ( kdy na základě zákona o přístupu k veřejným informacím (50/2014 ze dne 4. července 2014) lze integrovat informace z veřejných registrů o institucích, které za posledních 10 let z veřejných zdrojů obdržely eur a více. Jakékoli podezřelé jednání je pak předmětem dalšího šetření, např. zda v této oblasti nefigurují tzv. bílí koně. Roku 2015 bylo vytvořeno v rámci Ministerstva pro veřejnou správu Ředitelství pro veřejné zakázky, která téma integruje ( Mezi další organizace patří Revizní komise, která podle zákona o veřejných zakázkách je součástí Ministerstva financí. Povinností Komise je řešit stížnosti konkurentů ve vztahu k postupu o zadávání veřejných zakázek. Právo na reklamaci je důležitým prvkem kontroly nad činností veřejné správy. Ročně Komise přijme asi 400 stížností, z nichž asi polovina je akceptována jako důvodné. Navzdory této skutečnosti zatím nebyla žádná z těchto důvodných stížností dále řešena trestněprávně (jako korupční trestný čin). Dále se jedná o Dvůr auditorů, který poskytuje dobrou příležitost pro odhalování případů korupce. V případě podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, auditoři mají svá zjištění oznámit ministru vnitra a představeným podezřelé osoby. Dvůr auditorů pravidelně kontroluje veřejné zakázky, jakož i provádění udělených objednávek. V rámci platformy Transparency Slovenija jsou veřejné zakázky uvedeny jako výslovné téma. Nemocnice bude za stejné peníze méně vybavena, dálnice o třetinu dražší. Je zde odkazováno i na další iniciativu, zvanou Monitor zákonodárství, ale to je spíše nadstavba k tématu good governance, monitoringu lobbyistických vazeb a podobně ( PRÁVNÍ RÁMEC V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Zadávání veřejných zakázek upravují ve Slovinsku zejména tyto dva zákony: Zákon o veřejných zakázkách (Zakon o javnem naročanju, ZJN-2) a Zákon o veřejných zakázkách v oblasti vodních, energetických, přepravních a poštovních služeb (Zakona o javnem naročanju na vodnem, energetskem, transportnem področju in področju poštnih storitev, ZJNVETPS). Oba zákony byly novelizovány v roce 2014 a jsou zveřejněny v Úředním věstníku Slovinska (128/2006, novelizace pak pod číslem 19/2014). (Acts and Statutory Instruments by Fields., 2014) Z výše uvedených zákonů vyplývá povinnost zveřejňovat a vypisovat veřejné zakázky v Úředním věstníku (Uradni list Republike Slovenije) a v Úředním věstníku Evropské unie (Official Journal of the European Union). Zadavatel musí informovat o svém záměru vyhlásit veřejnou soutěž nejméně 3 měsíce před jejím oficiálním vyhlášením. Dokumentace musí obsahovat kritéria, podle kterých bude vybrána nejlepší nabídka. Lhůta pro přihlášku do soutěže nesmí být kratší než 30 dní. Lhůta pro výběr nejlepší nabídky nesmí přesáhnout 45 dní a lze ji prodloužit o 10 dní. Otevírání nabídek je veřejné. 75

76 Veřejné zakázky se tedy řídí zákonem o veřejných zakázkách, který je v platnosti od dubna Zakázky v hodnotě vyšší než za zboží a služby a za stavební práce musí být přidělovány na základě otevřených tendrů (i z tohoto důvodu jsou některé zakázky uměle děleny, aby tuto hranici nepřekročily). V případě smluv s nižší hodnotou je postup stanovený ve vnitřních předpisech zadavatele. (Society, 2002) Existuje řadu okolností, za kterých zadavatelé mohou zadávat zakázky bez výběrového řízení: pokud dodavateli náleží výhradní právo na poskytování zvláštních služeb; v případech, kdy je dodávka regulována mezinárodními dohodami nebo postupy mezinárodní organizace; na základě určitého postupu stanoveného v dohodě o rozmístění vojsk; v případě přírodních katastrof a mimořádných událostí; v případě utajovaných zakázek, jako je nákup zbraní, vojenského materiálu a podobně. Oznámení o zadávání veřejných zakázek (nad hodnotami uvedenými výše) musí být zveřejněna ve standardní podobě v Úředním věstníku. Každý jednotlivec, který má zájem na určitém zadávacím řízení, má právo obdržet údaje o určité oblasti veřejných zakázek. Ve Slovinsku neexistuje žádná oficiální černá listinu společností, které byly odhaleny při pokusu ovlivnit proces zadávání veřejných zakázek. Ani jediný případ se nedostal k soudu! Pochybení se řeší pouze pokutami nebo vyloučením firmy z konkrétního zadání. Současná právní úprava veřejných zakázek neobsahuje žádné konkrétní ustanovení o střetu zájmů nebo sledování majetku úředníků, podílejících se na zadávání veřejných zakázek. Až do července 2002 se ani na základě podnětu veřejnosti téma střetu zájmů prakticky neřešilo. Přezkumná komise musí o výhradách proti určité zakázce rozhodnout ve lhůtě 15 dnů (nebo 20 dnů v odůvodněných případech). Komise může buď stížnost zamítnout nebo částečně či zcela zrušit zadávací řízení. Komise musí zdůvodnit své rozhodnutí a také dát návod, jak situaci vyřešit. Proti rozhodnutí Komise neexistuje žádný opravný prostředek, ačkoliv poškozené strany mohou žalovat zadavatele o náhradu škody. Roku 2000 bylo řešeno 242 stížností; ve 114 případech bylo stížnostem dáno za pravdu. Roku 2001 to bylo již 306 stížností. (Society, 2002) Rada Evropy upozorňuje, že v roce 2010 došlo k modifikaci legislativy (Zákon o soudech) v tom smyslu, že řediteli soudů nejsou soudci, ale úředníci dosazení na 5 let Ministerstvem spravedlnosti (mandát se může opakovat). Ti pak pro potřeby soudu řeší i veřejné zakázky. Soudce nemůže podnikat ani se jinak zapojovat do procesů, souvisejících s veřejnými zakázkami. Pokud určitá veřejná instituce vypíše veřejnou zakázku, nesmí přijmout služby od firmy, kde působí příbuzní osob z jejího vedení, nebo kde drží 5 % a více kapitálu. Na činnosti spadající pod Zákon o veřejných zakázkách (ZJN-2) nemusí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky bez DPH nižší než eur, a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky nižší než eur bez DPH. Veřejná soutěž musí být vyhlášena na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná EUR bez DPH, a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná EUR bez DPH. Na činnosti spadající pod Zákon o veřejných zakázkách v oblasti vodních, energetických, přepravních a poštovních služeb (ZJNVETPS) nemusí být vyhlášena veřejná soutěž na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky nižší než eur bez DPH, a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky nižší než eur bez DPH. Veřejná soutěž musí být vyhlášena na zboží a služby, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná eur, a na stavební práce, pokud je hodnota zakázky vyšší nebo se rovná eur. 76

77 Ve Slovinsku převládají veřejné zakázky tzv. nižší hodnoty, což jsou zakázky s hodnotou vyšší než EUR bez DPH, ale nižší než EUR bez DPH, ve stavebnictví pak vyšší než EUR bez DPH, nižší ale než EUR bez DPH. SYSTÉM VYHLAŠOVÁNI - ZADÁVANÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Portál o veřejných zakázkách provozuje Ministerstvo pro veřejnou správu. Zakázky jsou v zásadě děleny do tří typů: obyčejné (veřejné zakázky, javna naročila, JN), podlimitní (zakázky malého rozsahu, naročila malih vrednosti, NMV) a zvláštní, například s ohledem na bezpečnostní zájmy státu (obvestila o oddaji posameznih naročil na podlagi okvirnega sporazuma, OS). Oznámení o veřejných zakázkách jsou zveřejněna ve skupinách, podle ceny (nad eur, nad eur; nad eur). Obrázek 9: Ukázka portálu veřejných zakázek e-naročanje Zdroj: Součástí portálu je i poměrně sofistikovaný vyhledávač ve vztahu kdo vypsal (třeba ministerstvo XY) konkrétní zakázku a kdo tuto zakázku vysoutěžil (firma ABC). Řada transakcí je nicméně uvedena jen obecně (suma), nikoli ten, kdo ji vysoutěžil, s odkazem na zákon o ochraně osobních údajů. Detaily lze vyhledat zpět do roku 2009, indikativní údaje do roku

78 Obrázek 10: Ukázka vyhledání vztahů na portálu veřejných zakázek e-naročanje Zdroj: VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ DANÉ ZEMĚ Celkový dojem ze Slovinska je poněkud schizofrenní. Země byla donedávna vnímána jako premiant co se týče transparentnosti veřejného sektoru, včetně veřejných zakázek. Ačkoliv nyní zaznívají poměrně kritické postoje, hovořící o existenci řady neformálních bratrstev prospěchářů, stejně bývá Slovinsko hodnoceno lépe než Česká republika. Jedním z příkladu může být fakt, kdy organizace Transparency International podrobně zmapovala, nakolik jsou politická rozhodnutí v jednotlivých evropských zemích chráněna proti ovlivňování různých nátlakových skupin, a zjistila, že právě Slovinsko se z hlediska kritérií dostalo na polovinu ideálního stavu, Česká republika ani do jedné třetiny. Slovinsko navíc operuje s veřejně přístupným systémem, který umožňuje řadu let nazpět sledovat stěžejní ukazatele veřejných zakázek. Země poskytuje i protikorupční poradenství dalším zemím jihovýchodu Evropy (slovinský model byl pak vzorem pro vybudování podobných řešení v jiných zemích jihovýchodní Evropy v Albánii a Černé Hoře). Co se týče určitých vizí do budoucna, téma veřejných zakázek rezonuje i v prioritách současné vlády (snaha o další zjednodušení celého procesu). Zároveň zde výslovně zaznívá nutnost ohlídat veřejné zakázky ve zdravotnictví a nulová tolerance ke korupci ve zdravotnictví obecně. Druhým tématem je podpora zelených VZ, s důrazem na podporu domácího dřevozpracujícího průmyslu. Přílohy: Doplňující elektronické podklady a jejich popis je uveden v Příloze (Kapitola 7.3) Doplňující monitoring aktualit z otevřených zdrojů (roky 2015 a 2016) je uveden v Příloze (Kapitola 7.4) Zapojeni zahraniční experti: Boštjan Penko, advokát a bývalý předseda Úřad pro potírání korupce 78

79 2.3 DÁNSKO V žebříčku vnímání korupce jsou dlouhodobě nejúspěšnější severské země Evropy, včetně Dánska. V tamní společnosti existuje dlouhodobá tradice transparentnosti a společnost ji vnímá zcela jinak oproti České republice. Dánsko se řadí k těm zemím Unie, jež vykazují nejlepší výsledky v oblasti transparentnosti, integrity a kontroly korupce. V Dánsku existuje dobře rozvinutý systém právních předpisů, prosazování práva a soudních orgánů pro řešení případů korupce, ačkoli v zemi zřejmě nevznikla ucelená vnitrostátní protikorupční strategie. Často zaznívá i názor, že nízká promořenost Dánska korupcí souvisí se severskou mentalitou. Tento aspekt nicméně nelze přeceňovat, Samotné orgány Dánska hovoří zároveň o významu nekomplikovaného zakládání společností, transparentnosti podnikatelského prostředí a snahy debyrokratizovat podnikání. Bez těchto aspektů by jakákoli mentalita sama o sobě zřejmě nemusela stačit. Veřejné zakázky jsou v Dánsku předmětem postupného centralizování. Ačkoli se veřejná respektive státní instituce může rozhodnout nepoužít centralizované a formalizované kanály, činí tak za cenu zkomplikování své pozice a prodražení celého procesu. Případy korupce, nesrovnalostí nebo podezření z korupce jsou v Dánsku velmi řídké, nejen co se týče veřejných zakázek. Související právní rámec je považován za uspokojivý a jeho změny se dominantně týkají formy, ne obsahu nebo regulace veřejných zakázek. (Organisation for Economicco-Operation and Development, 2015) STRUKTURA ORGANIZACÍ A PRÁVNÍ RÁMEC V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Úřad pro veřejnou soutěž Dánska je vládní agenturou odpovědnou pro implementaci unijních nařízení v dané oblasti. Úřad zastupuje Dánsko i v nadnárodních otázkách a v rámci Světové obchodní organizace ( Nákup pro státní orgány a veřejné instituce v Dánsku zajišťuje akciová společnost Státní a komunální nákupní služba (Statens og Kommunernas Indköbsavdeling, Jedná se o zájmovou organizaci propojující obce (45 % akcií) a státní úřady (55 % akcií), pod taktovkou Ministerstva financí. Její snahou je vysoutěžit co nejvíce za co nejnižší cenu. Na dané téma jsou pořádána i školení. Největší objem i počet zakázek se týká IT a dodávek energií, kde lze společným podáváním relativně nejvíce ušetřit. Dalším aktérem je platforma AMGROS, kterou založilo několik velkých nemocnic. Platforma si klade za cíl dosáhnout nejnižší ceny při nejvyšší kvalitě při zakázkách, s důrazem na zdravotnická zařízení, léčiva a kompenzační pomůcky ( Silnou vlivovou organizací, která se angažuje i okolo veřejných zakázek, že Dánská společnost inženýrů (Ingeniörföreningen i Danmark, Jedná se o aktivního účastníka snah o změny právního rámce zadávání veřejných zakázek ( Dánská agentura pro mezinárodní rozvoj (DANIDA) působící v rámci Ministerstva zahraničních věcí zavedla postupy pro oznamování korupce, zajišťovala školení o otázkách integrity a prováděla řízení korupčních rizik. (Danish Public Procurement, 2016) 79

80 PRÁVNÍ RÁMEC V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Po dlouhou dobu byl rámec tématu tvořen Pokyny pro veřejné zakázky z dílny Ministerstva financí (2003). Pokyny byly určeny zejména veřejným institucím. Další právní předpisy z roku 2005 ( zřejmě plně naplňovaly požadavky vyplývající z požadavků Světové obchodní organizace a souvisejících Nařízení Evropské unie 4. Nový právní rámec k tématu se vztahuje k datu 1. října 2015 (Zákon o veřejných zakázkách). S normou souvisí přechodové období do roku ( New Danish Public Procurement Act. Bech-Bruun, 2015) Nová legislativa mimo jiné snižuje dobu, kolik dní předem je třeba zakázku vypsat, namísto dosavadních dní (rozpětí) se bude jednat o rozpětí dní. Případné stížnosti na průběh výběrového řízení lze řešit trojím způsobem: stížností na stížnostní odbor (Forbrug), obyčejnou soudní žalobou nebo podnětem na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ( Každému nákupu, který přesahuje hodnotu 1,5 milionů dánských korun (DKK, tedy asi CZK), musí předcházet vypsání veřejné zakázky. Dánské státní orgány provádějí ročně nákupy v hodnotě vyšší než 100 miliard dánských korun (363 miliard CZK), přičemž tato hodnota se dělí přibližně 50:50 mezi ústřední orgány a krajské (místní) orgány státní správy (méně než 100 obcí, 5 koordinačních regionů, autonomní oblasti Faerské ostrovy a Grónsko nejsou zřejmě započítány). Výběrové řízení je vypsáno na kontrakty o souhrnu asi 10 % veřejných nákupů. Pro podlimitní zakázky (ty, které nepřesahují hodnotu 1,5 milionu dánských korun) Ministerstvo pro hospodářství a obchod vytvořilo pravidla pro oblast stavebnictví a dohod o provedení práce. Ministerstvo financí vydalo obdobné instrukce pro oblast služeb a nákupů zboží. Poptávka po plnění do dánských korun (minitendry kancelářské potřeby, občerstvení, hasicí přístroje) mohou být řešeny formou aukcí, ve snaze docílit co nejnižší ceny. Zahraniční společnosti vyhrávají okolo 10 % všech výběrových řízení v absolutních číslech (ne s ohledem na soutěžený objem plnění). Většina úspěšných zahraničních uchazečů pochází z Německa nebo Švédska. Nákupní organizace na všech úrovních mohou používat rámcové kontrakty, kdy největší spotřebitel uzavře dohodu s jedním nebo více dodavateli příslušného druhu zboží. Při hodnocení nabídek jsou kritéria životního prostředí a energetické náročnosti prakticky stejně důležitá jako otázky ceny, kvality a dodacích podmínek. Partnerství pro Zelené veřejné zakázky (Green Public Procurement ( GPP ministerstva, obce, další veřejné instituce) vzniklo roku 2006 a od roku 2011 je propojeno s platformou Fórum pro udržitelné veřejné zakázky (Forum for Sustainable Procurement ( řada soukromých aktérů). Zelená kritéria jsou uváděna u zakázek o objemu asi 5 miliard EUR ročně. (Danish Environmental Protection Agency Denmark, nedatováno) Příkladem důrazu na ochranu životního prostředí a nikoli přímo na cenu, je postup obce Odense. Projekt zařízení pro tělesně postiženou mládež byl v rámci veřejné zakázky modifikován, aby stavba používala méně nebezpečných chemických látek, recyklované cihly, řešení šetřící životní prostředí (LED svítidla, ohřev vody sluncem) atd. Vstupní cena byla od očekávání o 5 % vyšší, ale snížení provozních nákladů znamenalo rychlou návratnost této vyšší vstupní investice. Ale ani této zemi se nevyhnuly určité skandály, nakolik se jedná o záležitosti, které jsou, naneštěstí, plně legální. Ve chvíli, kdy projekt splní všechny formální náležitosti a odsouhlasí jej řídicí orgán a posvětí unie, má oficiálně nárok na podporu. Až na to, že mnoho projektů nedává smysl, kvůli němuž podpora vlastně vznikla tedy dorovnání úrovně zaostalých regionů v rámci unie... Absurdita projektů 4 Nařízení 93/36/EEC, 93/37/EEC a 93/38/EEC. 80

81 ... rozhodně není pouze českou záležitostí... Před čtyřmi lety se ve známém seznamu 100 bizarních evropských projektů think tanku Open Europe objevila sjezdovka, která vznikla na ostrově v Dánsku, který proslul mírným klimatem (a tím pádem téměř naprostou absencí sněhu) a téměř nulovým převýšením. Stručně řečeno, 100 tisíc eur šlo na výstavbu sjezdovky na teplém poli. Podle listu Die Welt to ovšem nebylo všechno: uvedl, že společnost Bornholmští přátelé lyžování dostane dalších 33 tisíc eur na rozšíření areálu. Podle švédské televize je areál v provozu maximálně tři týdny v roce, v prvním roce svého života měl být prý v provozu jeden a půl dne, o rok později pak fungoval plných devět dní. Přesto Bornholmští přátelé lyžování (a zjevně i Evropská komise) považují projekt za velmi úspěšný. (Svéráz národního lovu na evropské peníze, 2012) Spornou otázkou je trend spojování několika zakázek do balíčků, což je záležitost, která znepokojuje malé a střední podniky (na straně soutěžících). Ti takové balíčky napadají, respektive se snaží soutěžit také jako konsorcia, což je rovněž problematické. Propastně rozličné názory se týkají role referencí. Vedle názoru, že firma bez minulosti by měla být v silné nevýhodě, zde zaznívá postoj opačný, že takový postoj je diskriminační, respektive že některá firma mohla vzniknout právě proto, že došlo k vypsání určité zakázky a zakázka je pak pro takovou firmu výkopem (kick-start), důvodem k jejímu vzniku. SYSTÉM VYHLAŠOVÁNI - ZADÁVANÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Veřejné zakázky jsou vedle unijního věstníku uveřejňovány také v deníku Licitationen ( Specifické je vyhlašování vojenských veřejných zakázek, například nedávná dodávka většího množství obrněných transportérů. Od roku 2002 je trendem elektronizace procesu veřejných zakázek. V tomto roce byl spuštěn zřejmě jeden z prvních poptávkových portálů na světě (Offentlige Indkøbsportal, Portál spustilo Ministerstvo pro vědu, technologii a inovace, spolu s Dánskou poštou, Dánkou bankou a firmami Maersk a Gatetrade. V současnosti se jedná o portál Úřadu po ochranu veřejné soutěže a ochrany spotřebitele, Forbrug. Zmínit je třeba i portál Forbrug ( který plní i úkoly v oblasti reklamace použití e-shopů pro nejširší veřejnost. VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ DANÉ ZEMĚ Dánsko je bez nadsázky zemí z hlediska zprůhledňování veřejných zakázek vzorovou. Zdejším společenským diskursem (nejenom) ve vztahu k veřejným zakázkám, rezonují spíše jiné aspekty, než korupce v užším smyslu slova. Což potvrzují také oslovení experti, kteří jsou toho názoru, že téma machinací okolo veřejných zakázek není pro Dánsko ve větší míře významným tématem. O tom svědčí i mizivé odkazy na monitoring tisku na dané téma. Cíli do budoucna je, jak již částečně zaznělo, plná elektronizace těchto procesů a větší podpora role malých a středních podniků (zvyšování jejich šancí oproti velkým firmám). Přílohy: Doplňující elektronické podklady a jejich popis je uveden v Příloze (Kapitola 7.5) Zapojeni zahraniční experti: Lise Lauridsen, poradenská pozice ve firmě Bruun & Hjejle 81

82 2.4 VELKÁ BRITÁNIE Jedná se o zemi s anglosaskou tradicí a poměrně odlišným právním a kulturním rámcem co se týče srovnání s Českou republikou. Jedná se navíc o soustátí, kde ve čtyřech zemích (Anglie, Wales, Skotsko, Severní Irsko) mohou platit částečně odlišné normy. Nakolik je to v kontextu postupného odchodu Spojeného království z Evropské unie již poměrně irelevantní, oficiální místa konstatují, že úspěšný lobbying britské vlády dokázal zjednodušit pravidla pro veřejné zakázky v celé Evropské unii (přechodná fáze s platností od dubna 2016): Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014, o udělování koncesí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES. Zadávání veřejných zakázek je rovněž předmětem dohody Světové obchodní organizace o veřejných zakázkách. Současná vláda pokládá agendu transparentnosti za jednu z klíčových. Sekce pro transparentnost na Úřadu vlády koordinuje agendu na meziresortní úrovni a snaží se také zvyšovat množství otevřených dat/data setů (mj. data o veřejných zakázkách), které jsou veřejně přístupné na portálu data.gov.uk. Dále lze poukázat např. na dosažené úspěchy v oblasti veřejných stavebních zakázek s využíváním informačních modelů a sdílené projektové dokumentace. (United Kingdom Trade and Investment, 2016) Ve stěžejních dokumentech státu (Bezpečnostní strategie) je například výslovně řeč o tom, jak neprůhledné veřejné zakázky poškozují bojeschopnost státu. Ilustrace z roku 2008 se snaží popisovat proces zefektivnění veřejných zakázek, tak aby veřejnost za své daně získala maximum užitku. (Annual Fraud Indicator, 2013) Obrázek 11: Proces zefektivnění veřejných zakázek ve Spojeném království (respektive ve Skotsku) z roku 2008 (jedná se dominantně o zavádění elektronických nástrojů, elektronizaci souvisejících procesů celkově) Zdroj: Best Practice Indicators for Public Procurement in Scotland: Guidance. Scottish Government 82

83 Po desetiletí považovali Britové svou společnost za relativně nezasaženou korupcí. Tuto vizi rozbilo několik skandálů, které na začátku 70. let XX. století otřásly místní správou (hovoří se o bratrstvech starých kamarádů old boys networks ), zejména co se týče předražených veřejných zakázek v oblasti stavebnictví. Veřejné zakázky dnes nicméně nejsou považovány za stěžejní výzvu pro společnost, nakolik existují odhady, že související machinace způsobí ztráty ve veřejných rozpočtech každoročně okolo 2,3 miliard liber. To představuje více než 2 % ze zhruba 125 miliard, které veřejný sektor každoročně vynaloží na nákup zboží a služeb. (Annual Fraud Indicator, 2013) Zhruba 25 % firem je toho názoru, že nelegální praktiky jsou ve veřejných zakázkách možné. (Global Economic Crime Survey, 2014) Okolo 20 % firem tvrdí, že s nekalosoutěžními praktikami byly přímo v posledních letech konfrontovány (Flash Eurobarometers, 2014), ale málokterá firma tvrdí, že se jedná o fenomén běžný nebo převažující. (Emeia Fraud Survey, 2014) Mimo jiné zde například zaznívá, že pro Spojené království je větší výzvou kyberzločin, než netransparentní veřejné zakázky. STRUKTURA ORGANIZACÍ V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Jednou z institucí, která byla v této oblasti aktivní, byla Komise auditu (Audit Comision, která ukončila činnost v březnu Nahradilo ji několik dalších institucí, včetně Národní komise auditu ( Tento krok získal zastánce i odpůrce. Existuje i Právní komise Spojeného království (Law Commission), která vydává každoroční zprávy o korupci ve Spojeném království ( Obchodní služba Koruny (Crown Commercial Service, CCS) je nástupnická organizace Vládní služby veřejných zakázek (Government Procurement Service) zodpovědná za právní rámec pro zadávání veřejných zakázek veřejného sektoru. Mezi její úkoly patří i rozvoj a provádění politik pro veřejné zakázky pro vládu. Její heslo zní "Nejlepší mix kvality a efektivity pro nejmenší výdaje za zakoupené zboží či služby". Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím hospodářské soutěže, pokud neexistují přesvědčivé důvody pro jiný postup. 5 Nejdůležitější z obecných právních zásad pro zadávání veřejných zakázek ve Spojeném království jsou: rovnost zacházení; transparentnost; proporcionalita. V roce 2010 vláda prosadila systém, který nakupuje běžné zboží a služby centralizovaně jménem celé vlády, ne pro jednotlivá ministerstva nebo další úřady. Pokud orgán chce nakupovat zboží nebo služby ve výši 20 milionů liber a více (bez DPH), musí informovat a do tohoto procesu zapojit Obchodní službu Koruny. (UK, Procurement Policy Note 04/15: Taking Account of Suppliers Past Performance., 2015b) Na podporu tohoto procesu Obchodní služba koruny harmonizovala postupy jednotlivých resortů, respektive je převedla pod sebe. Existuje model samoobslužných aktivit, skrze který mohou úřady nakoupit celou řadu běžně používaných výrobků a služeb. Pokud nějaká služba nebo komodita není v samoobsluze k mání, je žádoucí, aby úřad zjistil, zda něco podobného nechce koupit i jiný úřad. Spolu tak mohou dosáhnout lepší cenu. Samozřejmostí je široké poradenství Obchodní služby koruny. (UK, Buying Goods and Services: Options for Public Sector Buyers, 2016a) 5 Příkladem může být specifickým model vojenského či jiného bezpečnostního výzkumu, který je někdy řešen polostátními firmami, jako je například společnost Defence Science and Technology Laboratory. Defence Science and Technology Laboratory. Public-Private-Partnership jako možnost snížení nákladů na Security Management. Mezinárodní politika. 2002,

84 Aby bylo zvýšeno povědomí o obsahu nových unijních respektive vnitrostátních nařízení, uspořádala Obchodní služba koruny více než 200 terénních školení pro zainteresované experty ve veřejném sektoru. Digitální služba vlády (Government Digital Service) je oprávněna zkontrolovat a schválit či odmítnout všechny s informačními technologiemi související výdaje, včetně: všech digitálních projektů, využívající jistotu identity pro širokou veřejnost, registraci názvu domény a jakékoliv transakce týkající se webových stránek nebo mobilních aplikací; digitální výdaje přes liber; výdaje nad milion liber, týkající se služeb poskytovaným nezávislým střediskům sdílených služeb; veškeré další výdaje nad více než liber. Jedním z nástrojů, který je typický pro následné britské protikorupční úsilí, jsou etické komise, kterých britská vláda v poslední době zřídila celou řadu. Jmenujme alespoň komisi Redcliffe-Maudovu, Salmonovu a Nolanovu. Tabulka 7: Vybrané etické komise a doporučení Obecný rámec doporučení. Doporučení v oblasti boje proti konfliktu zájmů - Co se týče možnosti finančního ovlivňování. Doporučení v oblasti boje proti konfliktu zájmů co se týče možnosti nefinančního ovlivňování. Doporučení v oblasti užití (a zneužití) úředních informací. Doporučení v oblasti činnosti justice. Doporučení v oblasti veřejných zakázek. Zdroj: Committee on Standards in Public Life. Redcliffe-Maud Salmon Nolan je třeba systém více zpřehlednit a vyvíjet neustálou protikorupční činnost je třeba poskytnout více pravomocí ombudsmanovi problematiku etického chování je třeba legislativně upravit a uvést, kdy jsou některé zájmy neslučitelné s výkonem veřejné funkce je třeba vytvořit etický kodex toto chování je třeba označit za trestnou činnost (specifickou skutkovou podstatu) presumpci viny je třeba rozšířit na radní a úředníky je třeba zjasnit jejich průběh a podmínky každý subjekt musí provozovat vnitřní hodnotící mechanismy je třeba poskytnout více pravomocí ombudsmanovi je třeba právně upravit konflikt zájmů a přiznání majetku je třeba vytvořit etický kodex toto chování je třeba označit za trestnou činnost (specifickou skutkovou podstatu) presumpci viny je třeba rozšířit všeobecně a zbavit poslance imunity je třeba zjasnit jejich průběh a podmínky je třeba zřídit pozici nezávislé komise pro záležitosti poslanců je třeba vydávat pravidelnou zprávu o situaci je třeba podávat informace o příjmech osob ve veřejné správě je třeba nastolit přesnější (a přísnější) etická pravidla je třeba jasně stanovit principy veřejného života a vytvořit etický kodex komise se touto problematikou nezabývala učinit zákon o úplatkářství politiků jasnějším Komise se touto problematikou nezabývala 84

85 Konkrétně Nolanova komise byla ustavena 25. října Důvodem byla řada skandálů ze začátku 90. let XX. století (odhalení úplatků ve vztahu k vojenským zakázkám). Zejména se to týkalo obvinění, že členové parlamentu přijímají hotovost za vznášení interpelací a že ministři přijímají pozornosti (dary) a dostávají se tak do konfliktu zájmů. Prestiž politiky se obecně v očích veřejnosti zhoršila. Komise byla stálým tělesem, jehož členové státní úředníci byli dosazováni na tříleté období. Jejich náplní práce bylo vyšetřovat standard výkonu veřejné správy a držitelů pozic v exekutivě (zkoumali ministry, úředníky, poradce, personál ústředních orgánů státní správy ministerstva i další subjekty, zdravotnická zařízení, spravovaná státem, pracovníky místních úřadů a volené zastupitele místní samosprávy a další osoby, aktivní v subjektech, financovaných ze státního rozpočtu). Komise jednoznačně vyslovila předpoklad, že spoléhat se kdekoli na etickou samoregulaci je scestné. Etika musí jít ruku v ruce se striktními a vynucovanými zákony a nařízeními. Směrem k poslancům ale bylo jasné, že se na základě doporučení Komise nezačnou omezovat a regulovat sami o své vůli. Celý proces komisí nicméně tak jako tak stanovil určitá etická, částečně přímo vynutitelná, pravidla pro politiky a úředníky: Nezištnost / Selflessness Integrita / Integrity Objektivita / Objectivity Odpovědnost / Accountability Důstojnost / Honesty Vůdcovství Vedení / Leadership Držitel veřejného úřadu bude přijímat rozhodnutí samostatně a tak, aby to bylo v souladu s veřejným zájmem. Je nepřípustné, aby své rozhodování řídil podle toho, zda to přinese nebo nepřinese jemu osobně, jeho rodině nebo jeho přátelům výhody (zisky). Držitelé veřejného úřadu se vystříhají toho, aby se dostali do finančních či jiných závazků vůči jednotlivcům či organizacím mimo jejich úřad, kteří či které by mohli-mohly ovlivnit výkon jejich povinností. Při výkonu veřejné aktivity, včetně uzavírání veřejných závazků a kontraktů, nebo poskytování rad, které by na uzavírání závazků a kontraktů mohly mít vliv, se je třeba vystříhat hlediska odměn a zisku pro jednotlivce. Držitelé veřejného úřadu musí přijímat svá rozhodnutí z hlediska veřejného prospěchu. Držitelé veřejného úřadu jsou odpovědni za svá rozhodnutí a konání veřejnosti a jsou povinni se podrobit jakémukoli hodnotícímu procesu, ve vztahu k výkonu jejich funkce. Držitelé veřejného úřadu mají povinnost deklarovat jakýkoli soukromý zájem, mající vztah k výkonu jejich funkce a učinit kroky, které znemožní, aby z jejich dalších závazků vyplynula pro výkon jejich veřejné funkce jakákoli újma. Držitelé veřejného úřadu musí podle uvedených principů jednat a dále je propagovat nikoli pouze slovy, ale osobním příkladem musí jít vzorem zbytku veřejnosti. PRÁVNÍ RÁMEC V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Základní právní rámec je z roku 2012, ale je třeba ho číst zároveň s dodatky z let 2015 a Informace o prahových hodnotách nalézt v dokumentu 04/16. 6 Provádění nařízení o koncesních smlouvách vstoupila v platnost 18. dubna (Legislation.gov, 2016) Předpisy z dubna poskytují modernizovaná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na zboží, služby a stavební práce nad určité finanční prahové hodnoty, jak je vysvětleno v Nótě č. 18/15 pro 6 Procurement Policy Note (PPN) 04/16: Concession Contracts Threshold. Gov.uk. 17. V The Public Procurement (Amendments, Repeals and Revocations) Regulations Legislation.gov.uk. 85

86 odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. (UK, Procurement Policy Note 18/15: New Threshold Levels 2016, 2015d) Aktuální principy transparentnosti byly přijaty dne 24. března Centrální veřejné instituce jsou povinné zveřejnit všechny nové zadávací dokumentace a smlouvy (včetně technologie), jejichž hodnota je více než liber, na portálu Contracts Finder. Výjimku tvoří pouze některé citlivé (vojenské, bezpečnostní) zakázky. Specifický přístup je v oblasti veřejného školství a zdravotnictví, kde jsou stanoveny poněkud vyšší limitní hodnoty. (UK, Procurement Policy Note 18/15: New Threshold Levels 2016, 2015d) Všechny příručky, pokyny a školicí materiály pro řízení veřejných zakázek (vnitrostátní i unijní) jsou soustředěny na jednom informačním portálu ( Vnitrostátní právní předpisy a požadavky se věnují i podpoře malých a středních podniků, 8 rovnosti mužů a žen, zaměstnávání tělesně postižených nebo úspoře energie. (UK, Procurement Policy Note 07/14: implementing Energy Efficiency Directive article 6, 2014b) Zdejší pravidla jsou plně v souladu s unijními standardy. (European Public Procurement Directives), které zaručují otevřený a nediskriminační výběr dodavatelů zboží a služeb. Podle unijních směrnic se musí inzerovat v příloze The Official Journal of the European Communities (OJEC) všechny veřejné zakázky v hodnotě nad eur (dodávky zboží a služeb) a eur (dodávky prací). Platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek ve Spojeném království byla implementována do níže uvedených britských právních předpisů (nejnovějším dokumentem je vládní nařízení z roku 2015, který rámec z roku 2006 dále posouvá k elektronizaci a průhlednosti, respektive k životnímu cyklu neustálé evaluace ): The Public Contracts Regulations The Utilities Contracts Regulations K tématu se dále vztahují například následující právní předpisy: Public Bodies Corrupt Practices Act Prevention of Corruption Act Prevention of Corruption Act Theft Act Theft Act Data Protection Act Police and Criminal Evidence Act Financial Services Act Criminal Justice Act Criminal Justice (International Cooperation) Act Computer Misuse Act Statutory Instrument, Banks and Banking Financial Services Criminal Justice and Public Order Act 1889 užívá výrazu corruptly solicit or receive (nabídka či poptávání korupčního jednání) a definuje korupci omezeně, jen s ohledem na úředníky místní správy 1906 výše uvedenou definici rozšiřuje na veřejný a soukromý sektor 1916 rozšiřuje definici presumption of corruption (korupční předpoklad) 1968 definuje krádež a zpronevěru 1978 znovu definuje přijímání úplatku 1984 chrání jednotlivce před zneužitím informačních technologií 1984 vyjasňuje pravomoci a náplň práce policie v boji proti korupci 1986 zakazuje insider trading, vyžaduje spolupráci auditorů v boji proti korupci 1987 ustavuje závažný čin zpronevěry 1990 hovoří o mezinárodní spolupráci, včetně možnosti zabavení výnosů z trestné činnosti 1990 klasifikuje trestný čin hackerství 1993 boj proti praní peněz, identifikace klienta, vedení záznamu o transakcích, zprávová povinnost 1994 mění trestní zákoník 8 Small Business, Enterprise and Employment Act Legislation.gov.uk. 86

87 Proceeds of Crime (Scotland) Act Theft (Amendment) Act Defamation Act Public Interest Disclosure Act Data Protection Act Human Rights Act Regulation of Investigatory Powers Act 1995 hovoří o možnosti konfiskace výnosů z trestné činnosti 1996 dále definuje pojem krádeže 1996 umožňuje zkrácené trestní řízení a otevřené publikování podrobností pro média u případů kde se jedná o částku (škoda, úplatek) nižší než Liber 1998 hovoří o ochraně tzv. whistleblowers (aktivních upozorňovatelů) 1998 věnuje se principů ochrany osobních údajů, tak, aby byla v souladu s úpravou v zemích EU 1998 chrání jedince před zneužitím moci ze strany státu, zaručuje právo na soukromí 2000 omezuje užití vyšetřovacích technik, včetně odposlechu, s cílem omezit zásahy do soukromí občanů Určité slabiny byly překlenuty tím, že Spojené království přistoupilo k protikorupční Úmluvě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, což činí trestným uplácení zahraničních veřejných činitelů (ačkoli to bylo ještě donedávna chápáno jako nutný předpoklad podnikání například v Africe a uvedený náklad bylo možné odečíst z daní, atd.). SYSTÉM VYHLAŠOVÁNI - ZADÁVANÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Z pohledu veřejných orgánů je nezbytná implementace řady proměnných nebo očekávání, zejména pak docílit co nejlepšího poměru cena-výkon. Prováděna je i kontrola vládních výdajů ve vztahu k reklamě, marketingu a digitální komunikaci v souvislosti s vypisováním zakázek. (UK, Cabinet Office Controls, 2016) Konkrétní instituce musí dokončit všechny zakázky, s výjimkou těch nejsložitějších, do 120 pracovních dnů od zveřejnění oznámení o zakázce. Složité zakázky jsou definovány jako "takové, jejichž specifikaci je obtížné definovat, nebo jsou natolik složité nebo inovační, jejich pořízení představuje vysoké riziko, konkurence je omezena na omezený trh, nebo je smlouva založena na neobvyklých obchodních modelech (např. Private Finance Initiative nebo Private Public Partnership). Někdy existují dvě de facto rovnocenné nabídky. Výběrové řízení s vyjednáváním nabízí novou atraktivní volbu pro ty zakázky, kde ačkoliv je nutné získat určitý prvek vyjednávání, je možné od samého počátku určit minimální požadavek. Dialog poskytuje prostor pro vyjasnění a optimalizaci po poslední výzvě k podání nabídek. Jako kupující jste povinni provozovat otevřené dveře stávajícím i potenciálním poskytovatelům a diskutovat s nimi o nadcházející příležitosti pro zadávání veřejných zakázek. Vláda doporučuje, aby se více využívala Oznámení předběžných informací (Prior Information Notices) nebo oznámení, která se vztahují ke konkrétnímu zadávání veřejných zakázek či sektorově specifické zakázce, aby podporovala včasnou reakci trhu. Specifikace zadání vychází z požadovaných výstupů, nemusí se jednat o podrobnou technickou specifikaci. To poskytuje poskytovatelům prostor, aby navrhli inovativní řešení. Reference jsou pro dodavatele důležité, zejména to platí pro malé a střední podniky. Pokud takový dodavatel překročí očekávání zadavatele, mělo by se mu dostat doložitelného dobrozdání, koncipovaného jako ocenění pro budoucnost. (UK, Procurement Policy Note 04/15: taking account of suppliers past performance, 2015a) Existuje řada modelových či vzorových postupů či formulářů, například co se týče outsocringu IT zakázek v ceně 10 milionů liber a více. (UK, Procurement Policy Note 06/14: Short Form Terms and Conditions, 2014a) 87

88 Politika podpory podnikání a růstu si klade za cíl, aby alespoň 25 % veřejných výdajů bylo realizováno přímo nebo nepřímo skrze malé a střední podniky (roku 2014 to bylo splněno a dokonce překročeno: jednalo se o 27,1 %). Do roku 2020 se předpokládá, že tento podíl vzroste na 33 %. Vládní priority ve vztahu k zakázkám jsou aktuálně následující (UK, Procurement Policy Note 11/15: Unstructured Electronic Invoices, 2015c): zjednodušení postupů tím, že se ruší předkvalifikační dotazníky (PQQs) u podprahových zakázek; standardizace předkvalifikačních dotazníků u nadprahových zakázek; plošná elektronizace, která usnadní soutěž prostřednictvím portálu Contracts Finder. Akční plán pro otevřenou vládu pro roky 2016 až 2018 byla zveřejněn 12. května Vláda předpokládá zavedení plně otevřených dat. První kroky se začnou od října 2016 uplatňovat u velkých infrastrukturních projektů, počínaje projektem vysokorychlostní železnice (High Speed Two, HS2). (UK, UK Open Government National Action Plan , 2016b) Pozornost je věnována tomu, aby z kontraktů pro veřejné subjekty byly řádně placeny daně. U kontraktu nad 5 milionů liber je zkoumáno, zda u soutěžících nebyly v minulosti nedoplatky nebo jiné machinace, související s daněmi. (Procurement Policy Note 03/13: Promoting Tax Compliance and Procurement, 2013) Evergreenem je nutnost zlepšit publikování údajů o dopadech zakázky na emise zplodin nebo na odpadové hospodářství. (UK, Sustainable Procurement: The Government Buying Standards (GBS), 2012) Specifický model se týká zakázek v oblasti potravinářství (stravování, dodávky potravin a jídla, pohoštění pro veřejné instituce). (UK, Procurement Policy Note 10/14: The Plan for Public Procurement of Food and Catering, 2014c) Změny jsou motivovány snahou, aby zakázky mohly běžet rychleji, s menší byrokracií a s větším důrazem na získání správného dodavatele a nejlepší nabídky v souladu se zdravou obchodní praxi. Provádění veřejných zakázek podle Nařízení 2015 vstoupilo v platnost 26. února Existují výjimky, které se týkají obranné a bezpečnostní oblasti (současný právní rámec v této oblasti je z roku 2011). (UK, The Defence and Security Public Contracts Regulations 2011, 2011) Ne úplně jednoznačně je vnímána iniciativa Cloud First z května 2013, která stanoví, že každé nově veřejné IT řešení musí být zprvu zvažováno jako cloudové než se začnou hledat jiné cesty. V lednu 2014 byly zveřejněny varovné proměnné (red lines) týkající se IT kontraktů (UK, Red Lines for IT Procurement, 2014d): žádný kontrakt v oblasti informačních technologií nesmí překročit hodnotu 100 milionů, není-li pro to výjimečný důvod; panuje předpoklad, že menší zakázky budou znamenat konkurenci z nejširšího okruhu dodavatelů; společnosti s kontraktem na poskytování služeb nebudou moci poskytnout pro stejnou instituci systémovou integraci; nebude existovat žádné automatické prodloužení smluv; vláda nebude prodlužovat stávající smlouvy, ledaže by pro to existoval závažný důvod; nové kontrakty na hosting nebudou vypsány na déle než 2 roky. Princip otevřenosti v oblasti informačních technologií (Open Standards Principles, tedy snaha nevázat se na standardy typu Microsoft) je chápán jako nástroj, který pomůže, aby byly informační systémy otevřenější, levnější a lépe propojené. Při zadávání zakázek vždy zaznívají požadavky na interoperabilitu software, dat a formátů dokumentů. Při nákupu technologických produktů a služeb pro centrální vládní zakázky, které se týkají nakládání s osobními údaji, je třeba zajistit, aby byla 88

89 zajištěna základní ochrana proti převládajícím formám internetových hrozeb. (UK, Procurement Policy Note 09/14: Cyber Essentials Scheme Certification, 2016) Pokud se určitá dodávka nebo služba netýká Nařízení o veřejných zakázkách (nebo obdobných předpisů pro oblast vojenství a bezpečnosti)z toho titulu, že odhadovaná hodnota zakázky klesne pod příslušnou prahovou hodnotu, je třeba pokračovat v uplatňování zásady zákazu diskriminace, zásady rovného zacházení, transparentnosti a proporcionality. Pokud je pravděpodobné, že se o zakázku budou ucházet zahraniční firmy, je třeba zajistit, že dodavatelé v jiných členských státech mohou získat přístup k příslušným informacím. To je v souladu s cílem získat zboží či službu za co nejnižší cenu. V Nařízení z roku 2015 byly představeny některé klíčové reformy (UK, European Union Procurement Directives and the United Kingdom Regulations, 2016): zrušení pre-kvalifikační fáze u veřejných zakázek pod unijními prahovými hodnotami; požadavek musí brát ohled na pokyny pro kvalitativní výběr vydané Úřadem vlády pro výše uvedené unijní prahové zakázky; požadavek, aby veřejné zakázky, včetně řady podlimitních, byly inzerovány na jednom místě (Contract Finder). Zájemce o zařazení do seznamu dodavatelů musí oznámit příslušné instituci tyto informace: profil činnosti firmy a hospodaření za poslední 2-3 roky; seznam a popis výrobků/služeb/prací, které chce nabízet; seznam dosavadních významných odběratelů; stručný popis získaných zakázek od britského veřejného sektoru (jsou-li nějaké). Bez ohledu na to, kde se případný čin stal, může být z procesu vyloučena společnost, která byla jako právnická osoby odsouzena za úmyslný trestný čin nebo se dopustila hrubého porušení pravidel (grave misconduct). (United Kingdom Public Contracts Regulations, 2015) Vláda podporuje větší zapojení malých a středních firem (SME) do veřejných zakázek. Z tohoto důvodu spravuje internetový portál Contract Finder ( který poskytuje informace o veřejných zakázkách v hodnotě zpravidla do liber. Uvedený portál nabízí britským veřejným institucím možnost zveřejnit veřejné zakázky s nižší hodnotou a firmám možnost registrace k bezplatnému přístupu k zakázkám ve vybraném regionu (county). Přístup k zakázkám do liber na celém území státu stojí 180 liber ročně, přístup ke všem zakázkám pak 750 liber ročně. Důležitým zdrojem o veřejných zakázkách je také portál Tenders Direct ( který zveřejňuje informace o aktuálních zakázkách ve Spojeném království a v Evropské unii. Tenders Direct provozuje skotská firma Millstream Associates Limited, která je držitelem licence od The Official Journal of the European Union (OJVE) ke zveřejňování informací o veřejných zakázkách. Služba Tenders Direct je založena na předplatném a zájemce o přímé zasílání oznámení o nových veřejných zakázkách se musí nejprve zaregistrovat pro některou z nabízených služeb. Portál nabízí zájemcům 30 denní bezplatnou zkušební lhůtu. Roční předplatné Tenders Direct stojí 50 až 600 liber, v závislosti na rozsahu služby. Významným aspektem je digitalizace celého procesu, často prostřednictvím aplikace Digital Marketplace ( Řada dodávek služeb a zboží veřejnému sektoru je řešena prostřednictvím rámcových ujednání (framework agreement), uzavíraných obvykle na 4 roky, podle povahy kontraktu. Digital Marketplace není zdaleka jedinou, ale patrně nejsnazší formou nabízení zboží a služeb veřejným subjektům. Existují i jiné kanály, ale ty nejsou zdaleka tolik využívány, protože veřejné instituce se obávají obvinění z netransparentnosti. 89

90 Celý projekt je vyzdvihován i proto, že poskytuje více možností malým a středním firmám. Viz srovnání úspěchu malých a středních firem u zakázek mezi lety 2009 a Předtím bylo vše koncentrováno v rukou několika málo aktérů, nyní uspěje daleko širší spektrum lokálních dodavatelů. Obrázek níže zobrazuje teritoriální rozprostření malých a středních firem, které se úspěšně zapojily do transakcí, které zprostředkoval portál Digital market Place. V roce 2009 byly tyto firmy koncentrovány do oblasti okolo Londýna, roku 2015 je jejich rozložení prakticky celostátní elektronizace a svým způsobem preferování malých a středních firem v rámci procesu zadávání veřejných zakázek je tak chápáno jako krok správným směrem. Obrázek 12: Teritoriální rozprostření malých a středních firem Zdroj: SMITH, Warren. Digital Marketplace European Commission. SLideshare.net Zájemce o dodávky pro veřejný sektor se musí nejdříve zaregistrovat do seznamu potenciálních dodavatelů příslušné veřejné instituce. Registrovaní dodavatelé pak dostávají výzvy k předložení nabídky. Obrázek 13: Zjednodušený popis elektronického procesu nabízení (vlevo) a poptávání-nákupů (vpravo). Zdroj: Digital Marketplace 90

91 Stěžejní portál (pro Spojené království respektive Anglii, Contracts Finder Service. umožňuje vyhledávání podle místa (region, obec, poštovní směrovací číslo) a klíčové slovo (maximálně 6 slov). Například při užití slova police se objevilo více než zakázek, kde je možné je dále omezit podle území či času vyhlášení (respektive na již uzavřené a ještě probíhající výzvy). U každé výzvy je uvedeno přinejmenším několik dalších položek. Tyto položky jsou: Oblast (Industry, například Doprava Transport and Related Services ). Územní vymezení (Location of contract). Hodnota (Value of contract, v librách). Datum zveřejnění (Published date). Datum ukončení výzvy (Closing date). Doba průběhu zakázky, od-do (Contract start date Contract end date). Popis podrobností zakázky (Description). Podrobnosti o zadavateli (About the buyer), včetně adresy, u, telefonu nebo webové stránky. Jiné informace a přílohy (Other information, Attachments). Obrázek 14: Vstupní strana portálu Contracts Finder. Zdroj: Contracts Finder. Existují ale i dílčí portály, ke komoditám, jako je např. dřevo. Další portály jsou koncipovány regionálně, pro Skotsko, Wales a Severní Irsko. Všeobecně jsou značně jednodušší, než celostátní řešení. 91

92 Obrázek 15: Příklad regionálního řešení elektronizace zadávání a poptávání veřejných zakázek pro Wales (Sell2Wales). Zdroj: Sell2Walles Předpokládá se také, že v horizontu několika let (ideálně také do roku 2018) budou všechny zakázky soustředěny na portálu Contract Finder. Zatím, respektive paralelně, existuje nicméně celá řada dílčích nabídkových portálů, například: Britský Telecom (zakázky o objemu asi 4,5 miliard liber ročně) British Telecom Procurement; Všeobecné informace a podklady k tématu: Business Information Publications Ltd (BIP); Počítačová a telekomunikační agentura: Central Computer and Telecommunications Agency (CCTA); Zakázky v oblasti veřejných služeb: Centre for Management and Policy Studies (CMPS); Profesní veřejné zakázky: Chartered Institute of Purchasing & Supply (CIPS); Konzultační a inovativní vědeckovýzkumné zakázky, software: DataOp Alliance; Rámec vládních veřejných zakázek: Office of Government Commerce (OGC); 92

93 VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ DANÉ ZEMĚ Země se nachází někde ve středu pomyslného pole. Neidealizuje si situaci, uvědomuje si související ztráty, nakolik je jejich potírání a zpřehledňování situace v tak velkém a složitém soustátí nesnadné. Viditelná je snaha celý proces dále zprůhledňovat (s důrazem a budování informačních systémů pro odhalování střetu zájmů), digitalizovat, zefektivnit, zlevnit, respektive šířeji zpřístupnit malým a středním podnikům. Ačkoli ve Spojeném království neexistuje centrální autorita pro proces zadávání veřejných zakázek, velkou roli sehrává Kancelář vládního obchodu (Office of Government Commerce), nyní po roce 2010 integrální součást úřadu vlády. Kancelář nastavuje strategický směry vývoje a poskytuje poradenství různým úřadů pro zadávání veřejných zakázek. Působnost Kanceláře je rozšířena přes centrální instituce (s výjimkou vojenství), ale nepodléhají jí místní úřady. Pokud se jedná o zadávání veřejných zakázek, významné je poradenství pro instituce, kterým v této oblasti chybí odbornost. Je velmi důležité udržet rovnováhu mezi slušností na jedné straně, a modelem co nejvíce hodnoty za veřejné peníze (value for money) na straně druhé. Totéž platí pro environmentální dopady zadání. Klíčové aspekty předpokládaného budoucího vývoje se týkají transpozice unijní směrnice 23/2014 a 25/2014 v průběhu roku Úplná elektronizace zadávání veřejných zakázek bude zřejmě platit až od října Předpokládá se přijetí dalších opatření pro zlepšení přístupu k trhům veřejných zakázek pro malé a střední podniky. Přílohy: Doplňující elektronické podklady a jejich popis je uveden v Příloze (Kapitola 7.6) Doplňující monitoring aktualit z otevřených zdrojů (roky 2015 a 2016) je uveden v Příloze (Kapitola 7.7) Zapojeni zahraniční experti: Derreck McLoughlin, NI-CO 93

94 2.5 POLSKO Veřejné zakázky v Polsku jsou obecně hodnoceny jako zasažené korupcí a nekalosoutěžními praktikami. Mezi výslovně zmíněnými aspekty zaznívají zakázky šité na míru určitému soutěžícímu (specifická kritéria, nadsazená cena a střet zájmů). (Poland to the European Union Anti-Corruption Report, 2014) Zmíněna je i praxe umělého rozdělování zakázek na několik podlimitních. Kontrolní mechanismy jsou označovány jako málo efektivní. Některé firmy si stěžují na diskriminaci, vylučovací kritéria a upozorňují na určité nadstandardní vazby v rámci určitých odvětví. Specifická pozornost je věnována vojenským zakázkám, které jsou prudce navýšeny po roce 2014, a kde se očekává zvýšení nedostatečně odůvodněných výdajů (nebo zakázek pro omezený počet firem). (Poland Transparency International, nedatováno) Pro rok 2015 se uvádělo, že korupce, nikoli nutně zmanipulované veřejné zakázky, představují pro Polsko ztráty okolo 16 % hrubého domácího produktu ročně, což je údajně zhruba tolik, jako v České republice. (Hodková, 2016) Veřejné zakázky představují (rok 2011) asi 20 % hrubého domácího produktu země, respektive 39 % státních a veřejných výdajů (cca 150 zlotých ročně). Prostředím, které je značně náchylné ke korupci, co se týče veřejných zakázek, jsou evropské zakázky. Roku 2012 byla zmrazena řada projektů na stavbu silnic za celkem 950 milionů eur v kontextu zahájení vyšetřování proti vrcholným představitelům národního ředitelství silnic a dálnic. Prostředky byly uvolněny až v březnu Jedním z nejvýznamnějších témat, které rezonovaly i v mediálním prostoru České republiky, je tzv. polská nemoc, tedy totální důraz na co nejnižší cenu u veřejné zakázky. Nedávno se objevily zprávy, že stavební trh v Polsku je na tom špatně. O co jde? V post-komunistických zemích vznikl mylný dojem, že stavební firmy pracují se supermaržemi a údajným zpřísněním legislativy je stát dokáže přimět ke sražení cen. V Polsku to stavební trh úplně položilo... Krize na stavebním trhu způsobila, že firmy začaly dávat nesmyslné cenové nabídky. Na druhou stranu měly velice přísné kontrakty s investorem, takže začaly masově krachovat... (Troubení na poplach, 2014) Stavby jsou špatně připravené. Tím pádem se musí stavět se změnami a dráž a firmy za tyto vícepráce nedostávají peníze. Polské ředitelství silnic a dálnic o změnách nechce rozhodovat a firmám nezbývá než se obracet na soud. Nechce na sebe brát odpovědnost, cítí rizika vnějšího tlaku. Jenže ty soudy jsou v Polsku stejně zdlouhavé jako tady. Takže firma se jeho rozhodnutí ani nedožije. Mám k dispozici statistiku firem, které mají u ředitelství silnic a dálnic kontrakt. Každá pátá je tam černě podbarvená, to znamená, že už zkrachovala. Protože se nedožila toho, když soud rozhodl, že má dostat zaplaceno... Slovo šikana jsem nezvolil náhodně. Nedávno ho použil spolumajitel firmy Bögl a Krýsl, která na polském ředitelství vymáhá stovky milionů korun. Vy jste na jaře vyhráli zakázku na rekonstrukci městského okruhu ve Varšavě zhruba za pět miliard korun Na druhou stranu věříme, že situace na polském trhu by se měla uklidnit a stabilizovat. Přece není dlouhodobě možné, aby byly trhy takovým způsobem destruovány... V Polsku zkrachovaly i větší firmy, do společnosti Polimex- Mostostal vstoupil stát. (Ve stavebnictví je teď ohrožena každá firma na velikosti nesejde, 2013) 94

95 STRUKTURA ORGANIZACÍ V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Ústředním orgánem státní správy zřízeným za účelem zajištění správné organizace procesu veřejných zakázek je Úřad pro veřejné zakázky (Urząd Zamówień Publicznych, Úřad (jako samostatná instituce podřízená předsedovi vlády) sehrává roli při formulaci, koordinaci a kontrole souvisejících aktivit. Úřad plní úkoly zejména, co se týče: přípravy právních předpisů k tématu veřejných zakázek; průběhu odvolacích a stížnostních řízení v této oblasti; kontroly pravidel v rámci konkrétních řízení; vzdělávání (školení) příslušných úředníků co se týče náležitého procesu zadávání veřejných zakázek; mezinárodní spolupráce s obdobnými institucemi v zahraničí. Roku 2008 byla pod taktovkou předsedy vlády navíc založena platforma Protikorupční štít, která kontrolovala nejobjemnější veřejné zakázky v Polsku (i za využití kapacit zpravodajských služeb). Výsledky souvisejících šetření nebyly ve větší míře odtajněny. PRÁVNÍ RÁMEC V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Stěžejní normou ve sledované oblasti je zákon o veřejných zakázkách z roku 2004 (Prawo zamówień publicznych), ve znění z roku 2014 respektive Tento předpis dále rozvádí celá řada norem, včetně předkládání oznámení o zadávání veřejné zakázky k publikaci v Úředním věstníku Evropské unie (Dz.U. z 2013, poz. 1735) Ukončení dosavadní praxe jediného kritéria nejnižší ceny při zadávání a vyhodnocování soutěží na veřejné zakázky, a rovněž požadavek, aby zhotovitelé zaměstnávali své pracovníky na řádné pracovní smlouvy, nikoli v tzv. švarcsystému takové jsou zamýšlené dopady novelizovaného zákona o veřejných zakázkách, který v Polsku platí od 30. září (Cieslar, 2015) Zákon stanoví, že kritérium nejnižší ceny bude použito pouze v případě veřejných zakázek na položky, které jsou běžně dostupné na trhu a mají předem dané normy kvality. Zadavatel, který bude určovat cenu jako jediné hodnotící kritérium, bude muset takové rozhodnutí odůvodnit a doložit. Současně zadavatel bude muset prokázat, že v popisu předmětu zakázky vzal v úvahu všechny náklady, které vzniknou po celou dobu jeho užívání. Jde o to, aby se zadavatel neřídil pouze kupní cenou, ale vzal v úvahu náklady na provoz, školení nebo např. náklady na pořízení programů IT apod. Zákon má také přimět vyhlašovatele výběrových řízení k tomu, aby odvážněji stanovili jejich kritéria. Požaduje se, aby zaměstnavatelé počítali ve svých nabídkových rozpočtech s cenou vypočtenou na základě alespoň minimální mzdy. Mělo by to zabránit umělému snižování nabídkových cen uchazečů, kteří mají v úmyslu použit pracovníky bez řádné pracovní smlouvy, bez placení jejich příspěvků na důchodové a sociální a zdravotní pojištění. Kromě toho nová pravidla ukládají na uchazeče veřejné zakázky nutnost prokázat, že jimi navrhovaná cena není mimořádně nízká. V případě, že se veřejný zadavatel domnívá, že cena je dumpingová, musí uchazeč dokázat, že tomu tak není. Novela také předpokládá valorizaci hodnoty zakázky, zvláště je-li uzavřena na dobu delší než jeden rok, v situacích, na které strany nemají vliv. Jedná se např. o změny minimální mzdy, výše příspěvků na sociální pojištění, daně z přidané hodnoty apod. Nový je i požadavek, aby zhotovitelé zaměstnávali své pracovníky na řádné pracovní smlouvy. 95

96 Novela stanoví společnou a nedělitelnou odpovědnost dodavatele a třetí strany, která propůjčila svoji referenci. Novela také řeší problém propadnutí finanční jistoty uchazeče, který nedodá chybějící přílohy uvedené v zadávací dokumentaci. Toto ustanovení bylo kdysi zavedeno za účelem omezení kartelových dohod, kdy firma nabízející nejnižší cenu se nechala účelově vyloučit z výběrového řízení, aby vyhrála jiná, s méně příznivou cenou. Společnosti, které již v průběhu výběrového řízení dospěly k závěru, že nemohou vyhrát, takže se jim nevyplatí věnovat úsilí na další účast ve výběrovém řízení, tím byly zasaženy. Pro vyhlašovatele na sebe toto ustanovení vázalo rizika rozdílných právních výkladů a případných nákladů na soudní řízení. Nový rámec umožňuje zadržení složené finanční jistoty jedině tomu odstupujícímu uchazeči, jehož nabídka by byla nejvýhodnější, pokud by doplnil všechny požadované náležitosti. Novela zákona přispěla k odstranění zakázek, jejichž hodnota byla mezi 14 až 30 tisíc eur a také veřejných zakázek, které jsou zadávány vědeckými nebo kulturními institucemi, z Věstníku veřejných zakázek Polské republiky. Na základě uvedené novelizace nemusí u těchto veřejných zakázek docházet k zadávacímu řízení. Zadavatelem veřejné zakázky jsou dle zákona: subjekty sektoru veřejných financí dle zákona o veřejných financích Polské republiky; jiné, než uvedené výše, státní subjekty, které nejsou právnickými osobami; jiné, než uvedené v bodě 1), právnické osoby, jež byly utvořeny za účelem uspokojení potřeb obecného zájmu, které nejsou průmyslového ani obchodního rázu, pokud subjekty uvedené v bodě 1) a 2) zvlášť nebo společně, přímo nebo nepřímo přes jiný subjekt: financují je s více než 50 % nebo; vlastní více než polovinu akcí, nebo; provádějí dozor nad řídícím orgánem, nebo; mají právo jmenovat více než polovinu členů řídícího orgánu. V závislosti na hodnotě veřejné zakázky zákon umožňuje použití více či méně přísných zadávacích řízení. Zadávací řízení, kdy hodnota veřejné zakázky nedosahuje limitních hodnot 9 stanovených Evropskou unií, jsou mnohem jednodušší, než ty, které platí pro veřejné zakázky, jejichž hodnota je stejná nebo vyšší než unijní limitní hodnoty. To se odráží v různých povinnostech týkajících se uveřejnění, ve: větším množství druhů zadávacích řízení; výrazném zkrácení lhůt pro předložení nabídek; fakultativní možnosti požadování dokladů potvrzujících splnění podmínek pro účast v zadávacím řízení či použití opravných prostředků, které přísluší dodavateli na činnosti prováděné zadavatelem v zadávacím řízení. Veřejné zakázky, jejichž hodnota je stejná nebo vyšší než limitní hodnoty Evropské unie, musí splňovat podmínky v zadávacím řízení dle ustanovení uvedených v směrnicích (a to konkrétně ve směrnicích č. 2004/18/ES, č. 2004/17/ES a č. 2009/81/ES). Limitní hodnoty jsou hodnoty veřejných zakázek, od výše kterých existuje povinnost předkládat oznámení o zadávání veřejné zakázky k publikaci v Úředním věstníku Evropské unie. Jedná-li o podlimitní hodnoty, pak tyto podléhají uveřejnění pouze ve Věstníku veřejných zakázek Polské republiky. 9 Dodávky a služby: Základní limitní hodnota je euro tj ,60 polských zlotých bez DPH. Zvýšená limitní hodnota je euro tj ,30 polských zlotých bez DPH, ta platí, kdy zadavatelem je: územní samosprávný celek, veřejná vysoká škola, státní kulturní instituce, státní filmová instituce, jednotka finančního sektoru, pro kterou je zřizovatelem nebo orgánem dohledu územní samosprávný celek, organizační složka státu bez právní subjektivity, subjekt mimo sektor veřejných financí. Nejvyšší limitní hodnota je euro tj ,60 polských zlotých bez DPH platí pro sektorové zadávání veřejných zakázek a v oblasti obrany a bezpečnosti. 96

97 Veřejné zakázky v Polsku mohou být zadány uchazečům, kteří splňují tyto předpoklady: disponují oprávněními k výkonu určité činnosti, pokud to vyžaduje zákon; disponují znalostmi a zkušenostmi; disponují odpovídajícím technickým potenciálem a zaměstnanci schopnými plnit předmět zakázky; disponují odpovídající ekonomickou a finanční situaci. Splnění kvalifikačních předpokladů uvedených výše je hodnoceno ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a poměrné k předmětu veřejné zakázky. Ze zadávání veřejných zakázek jsou vyloučení: 1) uchazeči, kteří jsou v likvidaci nebo vůči kterým byl vyhlášen bankrot; 2) uchazeči, kteří jsou v prodlení s platbou daní, poplatků nebo pojistného na sociálním a zdravotním pojištění, s výjimkou případů, kdy uchazeči byli osvobození od splácení, nebo platba byla rozložena na splátky na základě rozhodnutí příslušného orgánu; 3) fyzické osoby, které byly pravomocně odsouzeny pro trestný čin spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením, trestný čin proti životnímu prostředí, trestný čin úplatkářství, trestný čin proti hospodářskému obratu nebo pro jinou trestnou činnost spáchanou za účelem finančního zisku, daňový trestný čin, trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny; 4) veřejné obchodní společnosti, jejichž společník byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením, trestný čin proti životnímu prostředí, trestný čin úplatkářství, trestný čin proti hospodářskému obratu nebo pro jinou trestnou činnost spáchanou za účelem finančního zisku, daňový trestný čin, trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny; 5) partnerské společnosti, u kterých partner nebo člen správní rady byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením, trestný čin proti životnímu prostředí, trestný čin úplatkářství, trestný čin proti hospodářskému obratu nebo pro jinou trestnou činnost spáchanou za účelem finančního zisku, daňový trestný čin, trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny; 6) komanditní společnosti nebo komanditní-akciové společnosti, jejichž komplementář byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením, trestný čin proti životnímu prostředí, trestný čin úplatkářství, trestný čin proti hospodářskému obratu nebo pro jinou trestnou činnost spáchanou za účelem finančního zisku, daňový trestný čin, trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny; 7) právnické osoby, jejichž člen řídícího orgánu byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti se zadávacím řízením, trestný čin proti životnímu prostředí, trestný čin úplatkářství, trestný čin proti hospodářskému obratu pro jinou trestnou činnost spáchanou za účelem finančního zisku, daňový trestný čin, trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Ze zadávacího řízení jsou rovněž vyloučení uchazeči, kteří: přímo provádí činnosti související s přípravou zadávacího řízení, nezaplatili kauci do data uplynutí termínu do podávání nabídek uvedli nepravdivé údaje ovlivňující nebo mohoucí ovlivnit výsledek zadávacího řízení; neprokázali splnění podmínek pro účast v zadávacím řízení; patří do téže holdingové skupiny a předložili více nabídek nebo žádostí o účast ve stejném zadávacím řízení, ledaže by se prokázali, že vazby mezi nimi nevedou k narušení hospodářské soutěže mezi uchazeči v zadávacím řízení. Právní předpisy rozlišují mezi negativními a pozitivními kvalifikačními předpoklady. Každý uchazeč o veřejnou zakázku bude muset prokázat, že splňuje podmínky pro účast v zadávacím řízení, to znamená, že není vyloučen ze zadávacího řízení a splňuje kvalifikační předpoklady, které zadavatel stanovil. 97

98 Vyloučení se netýká uchazeče o veřejnou zakázku, který uzavřel závaznou dohodu o splácení nedoplatků a penále na pojistném, na veřejném zdravotním pojištění či na sociálním zabezpečení. Dalšími obligatorními negativními předpoklady pro účast v zadávacím řízení je vyloučení například: uchazeče, který v důsledku úmyslného jednání nebo hrubé nedbalosti uvedl zadavatele v omyl při poskytování informací, které byly nutné k ověření neexistence důvodů pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení; uchazeče, který v rozporu s ustanoveními Pzp se snažil ovlivnit proces rozhodování zadavatele nebo získat informace důvěrné povahy, které by ho mohly zvýhodnit v zadávacím řízení; uchazeče, který se podílel na přípravě zadávacího řízení aj. Ze zadávacího řízení mohou být vyloučení uchazeči o veřejnou zakázku, kteří: jsou v likvidaci; porušili závažně služební povinnosti, zejména pokud dodavatel v důsledku úmyslného jednání nebo hrubé nedbalosti neprovedl nebo nesprávně provedl veřejnou zakázku; se dopustili závažných nebo přetrvávajících chyb v plnění požadavků vyplývajících z předchozí veřejné zakázky, které vedly k ukončení smlouvy o veřejné zakázce, škodě, pokutě nebo jiné sankci. Pozitivními kvalifikačními předpoklady jsou: profesní kvalifikační předpoklady, ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady. Dodavatel může pověřit provedením veřejné zakázky subdodavatele. Zadavatel může požadovat, aby dodavatel uvedl část veřejné zakázky, jejíž plnění se chystá svěřit subdodavateli, a také název (firmu) nebo jméno a příjmení, kontaktní údaje a právního zástupce subdodavatelů. Dodavatel během provádění veřejné zakázky může se souhlasem zadavatele změnit subdodavatele. V případě, že nabídková cena se zdá být mimořádně nízká ve vztahu k předmětu zakázky a budí pochybnosti zadavatele, pokud se jedná o provedení veřejné zakázky v souladu s právními předpisy, zadavatel vyzve uchazeče o veřejnou zakázku k odůvodnění tykající se ceny nebo nákladů uvedených v nabídce, a to zejména v rozsahu: úsporných možností provedení veřejné zakázky, vybraných technických řešení, výjimečně příznivých podmínek pro realizaci veřejné zakázky, které jsou k dispozici uchazeči o veřejnou zakázku, originality projektu uchazeče; souladu s pracovním právem platným v místě, kde jsou realizovány stavební práce, dodávky nebo služby, zejména pokud se jedná o právní předpisy týkající se minimální mzdy; souladu s právními předpisy o sociálním zabezpečení a právu ochrany životního prostředí; veřejné podpory poskytnuté na základě zvláštních předpisů; souladu s povinností vyplývající ze subdodavatelské smlouvy. Zadavatel může odmítnout nabídku pouze v případě, kdy důkazy neospravedlňují nízkou úroveň navrhované ceny nebo navrhovaných nákladů. 98

99 Výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a jiného kritéria. Těmito kritérii mohou být zejména: 1. kvalita, včetně technických parametrů, estetické a funkční vlastnosti, přístupnost, aspekty sociální, životního prostředí a inovační, obchod aj.; 2. poprodejní servis a technická pomoc, dodací podmínky (tj. termín dodání, způsob dodání a čas dodání nebo období realizace). Kritérium ceny může být použito jako jediné hodnotící kritérium pro hodnocení nabídek, pokud předmět veřejné zakázky je široce dostupný a má zavedené standardy kvality. Realizace ustanovení umožní kvalitním dodavatelům (firmám), kteří se ucházejí o složitější veřejné zakázky, kde bude více hodnotících kritérií, podat takovou nabídku, která bude kvalitní a nebude nastavena pouze na cenu. Pro dodavatele (firmy), kteří se budou ucházet o jednodušší veřejnou zakázku, budou také nastaveny jasné hranice, že jediným hodnotícím kritériem je nabídková cena. SYSTÉM VYHLAŠOVÁNI - ZADÁVANÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Informace o zakázkách (pokud se nejedná o zakázky podlimitní) jsou v zásadě koncentrovány v Bulletinu pro veřejné zakázky. Informace o veřejných zakázkách jsou vizualizovány do následujícího organigramu (Urząd Zamówień Publicznych, Obrázek 16: Organigram procesu veřejných zakázek. Zdroj: Urząd Zamówień Publicznych 99

100 KRIMINALISTICKO-TAKTICKÉ METODY PŘI ODHALOVÁNÍ, PROVĚŘOVÁNÍ A VYŠETŘOVÁNÍ PROBLEMATIKY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Zajímavým portálem, kde probíhá kritika netransparentních praktik, jsou stránky lasypolskie.pl a drewno.pl: Obrázek 17: Portál LasyPolskie.pl Zdroj: Forum dyskusyjne strona główna. Lasy Polskie. Poznámka: Jeden ze článků zde výslovně hovoří o riziku nákupu dřeva z České republiky, jako ze země s vysokou mírou korupce, kde se dřevo mohlo těžit nelegálně.10 Státní Lesy jsou významným dodavatelem dřeva na polském trhu. Nabídka je omezena na prodej vytěženého dřeva, jak je definováno v plánech, vytvářených na desetiletá období. Stránka umožňuje internetový marketing dřeva. Prodej dřeva je takto ekonomičtější, výnosnější. V roce 2009 Státní lesy takto každoročně prodají více než 30 milionů m3 dřeva. Zásady prodeje dřeva jsou určeny vyhláškou generálního ředitele státních lesů (aktuální znění ze dne 14. října 2009). Dřevo je nebízeno ve dvou půlročních cyklech. Polovina z objemu je prodávána prostřednictvím on-line aukce (lesní a dřevařský portál). Druhá polovina jde do systému internetové aukce e-drzewno (e-dřevo). Dřevo, které nebude prodáno v rámci těchto dvou postupů, se stane předmětem dalších obchodních jednání. Kromě toho existuje nabídka dřeva Státních lesů pro maloobchodní prodej. Zvlášť je (dražbou) prováděn prodej cenných druhů. 10 Sprowadzasz Drewno Kontrolowane? Sprawdź nowy wskaźnik korupcji; in: Drewno.pl, 11. XII artykuly/7427-sprowadzasz+drewno+kontrolowane%3f+sprawd%c5%ba+nowy+wska%c5%banik+korupcji.html 100

101 VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ DANÉ ZEMĚ Polsko dosáhlo nejlepšího výsledku mezi zeměmi Visegrádské skupiny v žebříčku Transparency International Corruption Perceptions Index" zabývajícím se vnímáním korupce ve veřejném sektoru před Maďarskem, Českou republikou a Slovenskem. V roce 2014 zde došlo k novelizaci zákona o veřejných zakázkách a ukončení stávající praxe jediného kritéria nejnižší ceny, při zadávání a vyhodnocování soutěží na veřejné zakázky, a rovněž požadavek, aby zhotovitelé zaměstnávali své pracovníky na řádné pracovní smlouvy. Prostředím, které je značně náchylné ke korupci, co se týče veřejných zakázek, jsou zejména evropské zakázky. Roku 2012 byla zmrazena řada projektů na stavbu silnic za celkem 950 milionů eur v kontextu zahájení vyšetřování proti vrcholným představitelům národního ředitelství silnic a dálnic. Prostředky byly uvolněny až v březnu (Commission, 2014) Jako protiopatření k potlačení obdobných případů je požadováno zprůhlednění vlastnické struktury firem, vynucování prohlášení o střetu zájmů u veřejných činitelů. Je však stále otázkou, kdo bude tyto ukazatele kontrolovat. Například roku 2011 Kancelář nejvyššího státního zástupce prověřovala 299 případů, z čehož 125, zejména menšího rozsahu, vykazovalo nedodržení pravidel. Panuje snaha situaci řešit implementací obsahu unijního nařízení 2009/81/EC)62 k tématu lepší verifikace soutěžících firem (20. únor 2013). Ústřední protikorupční komise začala stíhat několik úředníků pro ovlivňování zadávací dokumentace pro zakázky. Navíc zde zaznívá obava, že spíše insider trading než zmanipulované veřejné zakázky mohou být stěžejní výzvou pro budoucnost řady firem a jejich kontraktů. Vyšetřovány jsou i osoby ve vedení Polské burzy, včetně jejího ředitele (Paweł Tamborski) a jeho minulé aktivity v jiných pozicích. Stál zřejmě v pozadí prodeje části chemické firmy Ciech SA kontroverznímu podnikateli Janu Kulczykovi. (Portal, 2016) Z opačného úhlu jsou hodnoceny komplikace na straně zadavatele ve veřejném sektoru. Procesy jsou poměrně komplikované a například kriminalistická sada, která se skládá z různých chemikálií a řady dalších předmětů, se soutěží jako několik desítek mikrozadání, které jsou sice obvykle podlimitní, ale jen stěží se je daří vysoutěžit jako celek, protože na této stran prostě neexistuje nabídka nemluvě o situaci, kdy by bylo třeba najít 3 či více soutěžících. Nechybí ani nabídky služeb firem, které nabízí zvýšení pravděpodobnosti úspěchu na trhu veřejných zakázek v Polsku. (Veřejné zakázky v Polsku, 2016) Snahy o neprůstřelné zadávání zakázek je velký problém i pro firmy z České republiky (nejenom Metrostav, ale i Vítkovické železárny a jejich dceřiné firmy, kde roku 2016 je řeč o bankrotu Vítkovice Power Engineering údajně právě kvůli krachu nebo alespoň posunu několika významných zakázek v Polsku. (Zenkerr, 2016) Přílohy: Doplňující elektronické podklady a jejich popis je uveden v Příloze (Kapitola 7.8) Doplňující monitoring aktualit z otevřených zdrojů (roky 2015 a 2016) je uveden v Příloze (Kapitola 7.9) Zapojeni zahraniční experti: Krzysztof Joswicki, Wyższa Szkoła Policji w Szczytnie Adam Warecki, Szkoła Policji w Katowicach 101

102 2.6 SLOVENSKO Zhruba polovina firem v relevantních průzkumech avizovala, že určitá forma manipulace je v jejich sektoru možná, přinejmenším formou dárečků pro představitele veřejné správy. Řada firem je přesvědčena, že nedostala zakázku, protože její konkurenti dokázali zadavatele zkorumpovat. Časté jsou údajně jevy jako vpisování zakázek na míru, nadhodnocené zakázky, střet zájmů a nejednoznačně stanovená výběrová kritéria. (Enterprise Surveys, 2014) Obecně je často zmiňováno i téma veřejných zakázek v lesnictví. Myšlenka zopřehlednění obchodování se dřevem byla realizována Lesy Slovenskej republiky na přelomu let 2010 a 2011, a to ve výslovné souvislosti s bojem proti netransparentnosti podnikání Zavedenie elektronických aukcií dreva (EAD), je krokom štátneho podniku k zvýšeniu transparentnosti predaja drevnej hmoty a jej širšej dostupnosti pre účastníkov trhu. Je snahou vyvrátiť medializované, nepravdivé tvrdenia o šafárení s drevnou hmotou v štátnom podniku Lesy Slovenskej republiky, š. p. Banská Bystrica a je zároveň potvrdením našej snahy o korektnú správu lesov v majetku štátu. Systém elektronických aukcií dreva je dostupný pre každého návštevníka stránky EAD. Prezerať ponuku publikovaných aukcií je možné aj bez registrácie. Až splnením všetkých podmienok v zmysle Aukčného poriadku a po uhradení trvalej zábezpeky, získa registrovaný užívateľ aktívny prístup pre licitovanie v publikovaných aukciách. Registrácia je možná priamo na stránke e-wood.sk prostredníctvom registračného formulára. Na aktiváciu Vášho prístupu budete vyzvaní prostredníctvom u od administrátora. Zadaním vlastného hesla sa stávate registrovaným užívateľom. Pre získanie oprávnenia pre licitáciu je potrebné: doručiť potvrdený súhlas s Aukčným poriadkom (alebo potvrdiť zmeny), výpis z obchodného registra, nemať pohľadávky po lehote splatnosti z obchodných vzťahov. a uhradiť trvalú aukčnú zábezpeku. Všetko v lehote najneskôr 1 pracovný deň pred konaním konkrétnej EAD. Ak ste sa rozhodli pre aktívne užívateľské oprávnenia, pozorne si prečítajte Aukčný poriadok. Jeho podpisom (Súhlas) sa všetky ustanovenia stávajú pre Vás záväzné. Dobre si preštudujte všetky prílohy v ponuke menu Podmienky. Oboznámte sa s Manuálom k aplikácii EAD, vytlačte si kópiu, do ktorej nahliadnete aj počas licitácie. Do ktorejkoľvek z publikovaných aukcií môžete vstúpiť (len po splnení všetkých podmienok) bez toho, aby ste zadali ponuku. Môžete sledovať priebeh aktívnej aukcie a oboznámiť sa s prostredím pre licitáciu. Potom sa vrátiť späť na zoznam aukcií a obdobne sledovať inú aukciu. Pozor, nesmiete zadať ponuku. V opačnom prípade sa stávate účastníkom so všetkými právami a povinnosťami. (Lesy Slovenskej republiky, 2016) STRUKTURA ORGANIZACÍ V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Významným aktérem je Úřad pro veřejné zakázky ( Podle názoru některých, včetně zpravodajské komunity Slovenska, není tento Úřad dostatečně odolný proti určitým snahám o manipulaci zakázek. (European Comission, 2014a) Další platformou je Nejvyšší kontrolní úřad, do jehož působnosti spadá i kontrola širokého spektra veřejných zakázek. Na Slovensku působí pobočka nadnárodní organizace Transparency International. Mezi její výstupy patří projekt Open Public Procurement (ve spolupráci s deníkem SME), kde je údajně možné podle určitých proměnných vyhledávat do minulosti až do roku Většina podkladů ale končí rokem 2012 a některé navazující odkazy jsou neaktivní. 102

103 PRÁVNÍ RÁMEC V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Základní právní normou upravující režim veřejných zakázek na Slovensku je zákon č. 25/2006 Z. z. o verajnom obstarávaní. Tento zákon prošel několika novelami. K nejvýznamnějším změnám došlo od 1. července 2013, kdy byly zrušeny finanční limity pro nadlimitní zakázky. Jejich výšku již určuje Úřad pro veřejné obstarávání (ÚVO), přičemž vychází z komunitárního práva. Cílem této úpravy byla rychlejší aktualizace finančních limitů v případě, když se změní nařízení Evropské komise. (Bizinspoint, 2016) Novela také od 1. července 2013 zrušila podprahové zakázky a zakázky s nízkou hodnotou. Fakticky sloučila podprahové zakázky s podlimitními. Zakázky s předpokládanou hodnotou zakázky pod limitem již zákon nezmiňuje. Novinkou od 1. července 2013 je také rozlišování finančních limitů při zadávání podlimitních zakázek v případě zadávání prostřednictvím elektronického tržiště. Elektronický kontraktační systém je systém elektronického tržiště, kde se realizují zakázky podle zákona. Novelou v roce 2011 byly v zákoně o veřejných zakázkách změněny finanční limity při zakázkách zakázek s nízkou hodnotou u zakázek na dodání zboží a služeb z hodnoty nižší než eur na hodnotu nižší než eur a při zakázkách na stavební práce z hodnoty nižší než eur na hodnotu nižší než eur. (Táborská, 2014) Podporované je zadávání nadlimitních a podlimitních zakázek bez využití elektronického mechanismu (viz níže). Podobně jako v Polsku je v rámci Slovenska významné politikum, týkající se role ceny při hodnocení veřejných zakázek. Každý, kdo vyrábí, staví, každý, kdo připravuje a realizuje investice, je obvykle obeznámen s tím, že o výsledku kvality, trvanlivosti, efektivnosti, hospodárnosti, ale i o estetických parametrech výrobku nebo díla, rozhoduje kvalita projektu, respektive kvalita přípravy investiční akce. Zpravidla se pomocí dobře připraveného a promyšleného projektu může ušetřit ve veřejných zakázkách více než během realizace. Zejména je to zřetelné, pokud bereme v úvahu celý životní cyklus investice, nikoli "nejnižší cenou", tedy nominální hodnotou investice. Zadávání veřejných zakázek na Slovensku se přitom pomocí elektronického tržiště někdy pokouší kvantifikovat cenu duševní práce projektanta, ačkoli to právní předpisy nepřikazují. Proč je tomu tak? Proč si dokonce i v případě zakázek projektové dokumentace zahrávají zadavatelé projektových prací s kritériem nejnižší ceny, proč se jim honí hlavou elektronické tržiště, namísto seriózního posuzování kvality projektů přes soutěž návrhů? Jak chceme vysoutěžit chytré řešení přes slabý, ale nejlevnější projekt? (Jurík, 2016) Na to, aby někdo vybral vítěze podle nejnižší ceny, žádnou velkou kvalifikaci nepotřebuje... To bezpochyby. Veřejný investor by měl ale vědět, jaká je reálná cena staveb. Vždyť pokud nejdeme do variantních řešení a nějakých technických a kvalitativních úspor, tak ceny všech stavebních firem jsou zhruba stejné. Máme podobné mzdové náklady, nakupujeme téměř stejné materiály, platíme stejné energie. Pak se ale přece nemůžeme lišit o desítky procent. A už vůbec se nemůžeme lišit o desítky procent od ceny projektanta... Existuje vůbec nějaký způsob, jak tuto situaci vyřešit? Navrhoval bych, aby prováděcí předpisy v zákoně o zadávání veřejných zakázek obsahovaly jakýsi jednoduchý algoritmus pro výpočet mimořádně nízké ceny, který by takovou nabídku automaticky vyloučil. Třeba na Slovensku ho mají. Kdo se odchýlí, jde z kola ven. Neříkám, že to musíme mít stejně, ale je to řešení. Jednou podmínkou by mohla být maximální odchylka od průměru všech nabídek. A pak nejvyšší možný rozdíl od inzerátové ceny investora. (Ve stavebnictví je teď ohrožena každá firma na velikosti nesejde, 2013) 103

104 SYSTÉM VYHLAŠOVÁNI - ZADÁVANÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Veřejné zakázky jsou zveřejňovány ve Věstníku veřejného obstarávání, který vydává Úřad pro veřejné obstarávání v Bratislavě. Zveřejněné, ale i připravované zakázky lze najít na portálu Úřadu (http.// Central Registry of Contracts ) a v Evropském věstníku. Úřad pro veřejné zakázky roku 2007 spustil informační systém elektronických veřejných zakázek (elektronického verejného obstarávania, IS EVO) s cílem usnadnit proces veřejných zakázek prostřednictvím využití elektronické komunikace. K implementaci elektronického zadávání veřejných zakázek přistoupila Slovenská republika v souladu s iniciativami Evropská unie týkajícími se informatizace společnosti a elektronizace veřejné správy. IS EVO umožňuje elektronické zadávání zakázek v rámci: veřejné soutěže; užší soutěže; jednacího řízení se zveřejněním; dynamického nákupního systému; systému kvalifikace. Modul pro samostatné eaukcie umožňuje využití IS EVO i při zadávání zakázek v listinné podobě. Informační systém EVO podporuje nastavení eaukcie s kritériem pro zadání zakázky "nejnižší cena" a také "hospodářsky nejvýhodnější nabídka". Oba tyto aspekty nemusí být synonymum, což je předmětem trvalého napětí v rámci společenské, ekonomické a politické rozpravy v rámci Slovenska. Pro zobrazení stručného přehledu funkcionalit a modulů informačního systému EVO postačí kliknout na úvodní stránku, Vyhledávání v profilech je veřejně přístupné, bez nutnosti přihlášení se do privátní zóny. Vyhledávání v profilech a napříč profily lze podle jednotlivých veřejných zakázek (www. uvo.gov.sk). Obrázek 18: Úvodní strana vyhledávače VZ v rámci Úřadu pro veřejné zakázky Slovenské republiky. Zdroj: Vyhľadávanie zákaziek. Úrad pre verejné obstarávanie,

105 V rámci Slovenska existují dva portály, označované jako e-trhovisko. Elektronický kontraktační systém (EKS) představuje informační systém veřejné správy a nástroj pro plně automatizované zadávání zakázek, respektive centrální obchodní místo povinné pro veřejné zakázky a dobrovolné pro kohokoliv, kdo se bezplatně zaregistruje. Portál se skládá se ze subsystémů: elektronické tržiště (ET); dynamický nákupní systém; elektronická podpora procesů poskytování informací, komunikace, vysvětlování elektronického doručování. Zadávání zakázky na elektronickém tržišti je možné buďto výběrem katalogové nabídky (elektronický katalog) nebo definováním zadání elektronicky. Portál e-zakazky.sk (vlastní i doménu etrhovisko.sk) je komerční projekt, který sám sebe označuje za nástroj na efektivní elektronickou komunikaci a elektronické aukce v oblasti veřejných zakázek. Objem zakázek, které zde jsou k nalezení, však není příliš velký řádově stovky, a k plné funkci je třeba zaplatit sumu 190 eur ročně. Systém údajně monitoruje události, které v systému nastanou, jednak na straně uchazečů, jednak na straně zadavatele. Ke každé elektronické aukci jsou generovány reporty, statistiky a grafy. Možný je i export nabídek v strukturované podobě na zpracování. Obrázek 19: Portály Elektronický kontraktační systém a e-zakazky.sk Zdroj: Elektronické trhovisko; Elektronický kontraktačný systém, 2016 Hodnocení zvnějšku však oba portály nezřídka kritizují a označují je za bezmála podvod či tunel. 105

106 Obrázek 20: Schéma, týkající se elektronické formy hodnocení veřejné zakázky. Zdroj: GREJTÁK, L ubomír. Elektronické verejné obstarávanie nie sú len elektronické aukcie. Infoware. 12. VII Jedním z významných nástrojů pro stlačení ceny je elektronická dražba. Zadavatel o úmyslu použít v soutěži elektronickou dražbu informuje jak ve sdělení, tak v zadávací dokumentaci. Proces veřejných zakázek papírový a elektronický je identický až do okamžiku otevírání obálek s nabídkami uchazečů. Otevírání obálek s nabídkami je neveřejné a komise neurčuje nejvýhodnější nabídku, jen kdo splnil nebo nesplnil podmínky soutěže. Všichni uchazeči, kteří splnili podmínky veřejného zadavatele jsou vyzváni k účasti v elektronické aukci, ve které dostanou možnost vylepšit nabídky předložené v zalepené obálce, tedy snížit cenu, nebo vylepšit jiné prvky nabídek, které se v aukci mohou vyhodnocovat. Každý uchazeč začíná s hodnotami, které nabídl v obálce, a je nepřetržitě konfrontován s nabídkami ostatních uchazečů. Jak elektronická aukce skončí, záleží na vůli jednotlivých uchazečů zlepšovat své nabídky a soutěžit. S trochou nadsázky lze říci, že aukce skončí tehdy, když druhého a další v pořadí přestane bavit předkládat nové nabídky nebo když vyprší čas určený k předkládání nových nabídek. (Grejták, 2011) 106

107 Obrázek 21: Schematický pohled na proces elektronické aukce v rámci Slovenska. Zdroj: MACKO, M.: Elektronické aukcie a verejné obstarávanie v roku 2011 VŠEOBECNÉ ZHODNOCENÍ DANÉ ZEMĚ Situaci je ve vztahu ke stavu v České republice obtížné hodnotit, některé ukazatele vzbuzují větší, jiné menší optimismus. Pro rok 2015 se uvádělo, že korupce, nikoli nutně zmanipulované veřejné zakázky, představují pro Slovensko ztráty okolo 17 % hrubého domácího produktu ročně, což je údajně zhruba o procento více, než v České republice. (Hodková, 2016) Na Slovensku přitom zřejmě existují určité typy situací, které na první pohled vůbec nepodléhají pravidlům veřejných zakázek. Ale pozor, můžete se mýlit. Existuje totiž "šedá zóna", ve které nad rámec Slovenské zákonů platí evropská pravidla a situace, které nejsou detailně regulovány národními právními předpisy. Tato obecná pravidla, která platí např. na zakázky nižší hodnoty nebo na koncese, vyplývají z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a z různých veřejně dostupných dokumentů Evropské komise. V médiích se často diskutuje o tom, zda se veřejné zakázky mohou "prodražovat" pozdějšími dodatky ke smlouvě s vítězným dodavatelem. Pravda je taková, že pravidla neumožňují dodatečně významným způsobem měnit podmínky smlouvy oproti původním specifikacím. Protože mnoho veřejných zakázek se uzavírá na poměrně dlouhé období, je jasné, že by měla existovat možnost flexibilně reagovat na nový vývoj a potřeby zadavatele. Na tento typ dodatečných úprav se však musí pamatovat od počátku. Měly by být co nejjasnější definovány již při zakázce. Přílohy: Doplňující elektronické podklady a jejich popis je uveden v Příloze (Kapitola) Doplňující monitoring aktualit z otevřených zdrojů (roky 2015 a 2016) je uveden v Příloze (Kapitola) Zapojeni zahraniční experti: JUDr. Vladimír Kotulič, Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky 107

108 2.7 SHRNUTÍ ZAHRANIČNÍCH ZJIŠTĚNÍ Z VYBRANÝCH ZEMÍ Jedním z nepřehlédnutelných trendů je snaha o zpřehlednění procesu vyhlašování zakázek, respektive jeho centralizace a elektronizace. Zakázka (zakázky jako celek) jsou v rozhodující míře vypisovány veřejně, v rámci více či méně centralizovaných elektronických portálů (s možností vyhledávání podle území, sektoru a jiných ukazatelů viz Přitom zároveň panuje snaha, aby zakázky byly touto cestou přístupnější nejen pro velké a tradiční vítěze, nebo pro firmy z centra, ale i pro malé a střední podniky po celém území státu ale i ze zahraničí (zde je však někdy překážkou jazyková bariéra). Obecnou prioritou je snaha o co největší transparentnost celého procesu. Určitou nejlepší praxí může představovat model Building Information Modelling, aktuálně zaváděný ve Spojeném království. Určitou kriminalistickou metodu představují nástroje (informační systémy), které se snaží identifikovat právnické a fyzické osoby, jež se do soutěží zapojují, a upozorňovat na možné konflikty zájmů (obdoba software typu Analyst v Rumunsku, částečně i ve Slovinsku i jinde). Konflikt zájmů a vyloučení určitých fyzických a právnických osob je stanoveno v různých zemích různě. Nejširší veřejnost, nevládní organizace i orgány prosazování práva mohou použít veřejné informační systémy k tomu, aby zjistili, kdo jakou zakázku vysoutěžil a za jakou cenu. Mezi nejčastější nakalosoutěžní metody v některých sledovaných zemích patří údajně vytváření zakázek na míru konkrétní firmě ; značné nadhodnocování malých zakázek (ideálně mimo veřejnou soutěž collusive biding), nebo navýšení ceny v průběhu plnění (jako vícepráce zejména při stavbě silnic a dálnic atd.), kdy tento zisk z veřejných rozpočtů částečně putuje zpět do kapes úředníků a politiků. Zmíněna je i praxe umělého rozdělování zakázek na několik podlimitních. Veřejné zakázky se dále mohou "prodražovat" pozdějšími dodatky ke smlouvě s vítězným dodavatelem. Existuje oboustranná vazba mezi korupcí při zadáváním veřejných zakázek a praním špinavých peněz. Zkorumpované veřejné zakázky lze obecně někdy odhalit, na základě toho, zda dochází ke: Zamezování zveřejňování informací o veřejných zakázkách. Zavádění zbytečných předkvalifikačních požadavků za účelem vyřazení firem z výběrových řízení na veřejné zakázky. Přizpůsobení požadavků zadávací dokumentace tak, aby vyhovovaly konkrétnímu dodavateli. Únik důvěrných informací z výběrového řízení ve prospěch preferovaného dodavatele. Manipulace hodnocení nabídek za účelem potlačení soutěže. Není zřejmě rozhodující, zda kontrolu nad veřejnou soutěží vykonává nezávislá instituce nebo se jedná o součást nějaké jiné struktury. Zásadní věcí je skutečná politická podpora podle zásady padni komu padni. Jedním z nejvýznamnějších témat je opakovaně otázka, zda trvat na totálním důrazu na co nejnižší cenu u veřejné zakázky. Trendem bývá ukončení dosavadní praxe jediného kritéria nejnižší ceny při zadávání a vyhodnocování soutěží na veřejné zakázky, ruku v ruce s požadavkem, aby zhotovitelé zaměstnávali své pracovníky na řádné pracovní smlouvy. V úvahu jsou brány i náklady na provoz, školení nebo další náklady. Zaznívá přitom otázka: Jak chceme vysoutěžit chytré řešení přes slabý, ale nejlevnější projekt? Požaduje se, aby zaměstnavatelé počítali ve svých nabídkových rozpočtech s cenou vypočtenou na základě alespoň minimální mzdy. Mělo by to zabránit umělému snižování nabídkových cen uchazečů, kteří mají v úmyslu použit pracovníky bez řádné pracovní smlouvy, bez placení jejich příspěvků na důchodové a sociální a zdravotní pojištění. 108

109 Pravidla v některých zemích (Polsko) ukládají uchazečům o veřejné zakázky nutnost prokázat, že jimi navrhovaná cena není mimořádně nízká. V případě, že se veřejný zadavatel domnívá, že cena je dumpingová, musí uchazeč dokázat, že tomu tak není. Velké turbulence se týkají staveb dálnic a silnic, kde tlak na cenu je někdy chápán jako likvidační. Snahy o neprůstřelné (ex post policejně nestíhatelné) zadávání zakázek je velký problém pro některé firmy a celý proces, který se začíná zasekávat (ze sledovaných zemí zejména v Rumunsku, ve vztahu k České republice i v Polsku). Je třeba jasně stanovit, kdo, jaká firma, může být (bude) ze zadávacího řízení vyloučena. Aby se nejednalo o anonymní firmy, o firmy bez minulosti, respektive o firmy, které se dopustily určitého nekalosoutěžního jednání (ale i bílí koně, firmy v likvidaci atd.). Širší veřejnost (nejen v České republice) se často s pochybnostmi okolo určité zakázky omezí na konstatování, že se jedná o jev, který byl, je a bude. Málokdo si uvědomí, že nekalá soutěž znamená spočitatelnou škodu, vyšší cenu a jiná negativa. Obecnou slabinou je obava případných whistleblowerů, že jejich ochrana bude nulová a oni se sami stanou obětí svého aktivního přístupu. Ambivalentní jsou vyjádření, týkající se nutnosti získat pro daňové poplatníky co nejvíce za co nejnižší cenu (třeba formou balíčků a tlaku na množstevní slevy). Kritici takového postupu například hovoří o tom, že takový přístup znepokojuje malé a střední podniky (na straně soutěžících). Propastně rozličné názory zaznívají, co se týče role referencí. Vedle názoru, že firma bez minulosti by měla být v silné nevýhodě, zde zaznívá postoj opačný, že takový postoj je diskriminační, respektive že některá firma mohla vzniknout právě proto, že došlo k vypsání určité zakázky a zakázka je pak pro takovou firmu výkopem (kick-start), důvodem k jejímu vzniku. Tématem, které je z hlediska zadání spíše okrajové, je důraz na zelené aspekty zakázky (namísto například ceny). Tento jev je v České republice zatím málo častý, ale nelze vyloučit jeho zneužívání v blízké budoucnosti (viz lehké topné oleje, zelená nafta). Specifické obavy se týkají vyhlašování vojenských veřejných zakázek, které jsou daleko méně transparentní prakticky ve všech zemích Evropy. Často zaznívá i názor, že nízká promořenost korupcí u určité země souvisí s určitou místní mentalitou. Tento aspekt nicméně nelze přeceňovat. Průhlednost systému, možné sankce, cukr a bič to je daleko významnější než pomyslná mentalita. Mentalita je vedlejší, v kontrole nelze polevit (jak ukazují zkušenosti nejenom ze Spojeného království). Spoléhat se kdekoli na etickou samoregulaci je scestné. Etika musí jít ruku v ruce se striktními a vynucovanými zákony a nařízeními. Zajímavý postřeh vyplynul z jednání představitelů zemí Visegrádské skupiny v Ostravě v dubnu Země skupiny by v budoucnu mohly údajně spolupracovat při nákupu některých drahých léčivých přípravků pro vzácná onemocnění. Tato vize je ale v úplných počátcích. 'Jedná se o myšlenku, že u nákupu některých raritních léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, které jsou ale velmi drahé, by ty země mohly postupovat společně. Myšlenku podporuje i Státní ústavu pro kontrolu léčiv. Náklady na vývoj některých léčivých přípravků se stále zvyšují, což se pak promítá do poměrně vysokých cen. Řešili jsme tedy i možnosti takzvaného společného obstarávání těchto léčivých přípravků. Všechny strany vyjádřily zájem nekonat v protikladu se stávajícími zákonnými normami v jednotlivých zemích. Tím se rozumí nejen příslušné zákony o léčivech, ale například v případě České republiky zákon o veřejných zakázkách. K tématu se proto visegrádská skupina bude chtít vrátit na dalším jednání. V rámci této problematiky již existují konkrétní zkušenosti v členských zemích v Evropské unii. Společné nakupování si již vyzkoušely země Beneluxu a roku 2015 začala jednání mezi Rumunskem a Bulharskem. Společné nakupování by údajně umožnilo lepší vyjednávací pozici u výrobců. Protože to jsou finančně velice náročné léčivé přípravky, tak se dá vyjednávat s výrobcem 109

110 ve smyslu většího objemu objednávky, případné slevy. Je rozdíl mezi podmínkami při nákupu těch velmi vzácných léků pro deseti nebo pětašedesátimilionovou populaci. Myšlenku kromě zástupců zemí Visegrádské skupiny neodmítli ani zástupci Rakouska, kteří se jednání rovněž účastnili. (Helánová, 2016) 110

111 3 HODNOCENÍ KRIMINALISTICKÝCH POSTUPŮ Trestná činnost v oblasti zadávání veřejné zakázky je velice specifická a spočívá ve zneužití alokace veřejných prostředků. Veřejnou zakázkou se rozumí účelná alokace zdrojů, kterou subjekt disponující veřejnými prostředky sleduje obvyklé ekonomické a sociální cíle společnosti, ale také cíle vlastní. Z toho důvodu se snaží najít co nejhospodárnější řešení v kombinaci s řešením co nejkvalitnějším. Co se tedy ekonomického hlediska týče, veřejné zakázky slouží k věcnému a materiálnímu zabezpečení chodu převážně orgánů veřejné správy prostřednictvím plnění, které tyto orgány nejsou schopny zabezpečit vlastními prostředky a současně slouží k naplnění různých společensko-prospěšných cílů. Na pojem veřejné zakázky je možno nahlížet tedy také jako na snahu o spravedlivé řízení veřejných finančních prostředků ve prospěch veřejného zájmu. (Jurčík, 2008) Typová charakteristika trestných činů páchaných při zadávání veřejných zakázek vychází obecně ze základních zásad poctivého tržního hospodářství, kdy pro řádné fungování tržního hospodářství je nezbytné zajištění rovného postavení všech osob soutěžících o veřejnou zakázku. Jedná se o typickou hospodářskou trestnou činnost, při které se pachatelé snaží nezákonnými prostředky, v daném případě porušováním řádného postupu při zadávání veřejné zakázky, zlepšit svou ekonomickou situaci v tržním prostředí. Druhovým objektem je tedy zájem na dodržování řádného postupu při veřejných soutěžích. Individuálním objektem jsou právní hodnoty či zájmy, k jejichž ochraně jsou určena jednotlivá ustanovení zvláštní části o určitém trestném činu. (Novotný, 2010) Trestnou činnost, ke které dochází v oblasti zadávání veřejných zakázek, je možné charakterizovat jako neformální vztah dvou subjektů jednajících v rozporu s pravidly, která jsou dána právní úpravou dané hospodářské oblasti (např. zákon o veřejných zakázkách a samozřejmě v rozporu s dobrými mravy). Uvedené jednání spočívá v nabídce, příslibu, realizování výhody v něčí prospěch nebo v akceptování takového požadavku za vyžádanou, nabídnutou nebo slíbenou odměnu. Jak z uvedeného vyplývá, naprostá většina trestné činnosti páchané v oblasti veřejných zakázek má charakter korupčního jednání se všemi definičními znaky. Trestní jednání má charakter obchodu, nelze jednoznačně určit oběť, trestné jsou obě strany, jednání mají konspirační charakter, čímž je zaručena vysoká latence a v mnoha případech nelze jednoznačně vyčíslit způsobenou škodu. V případě trestné činnosti související se zadáváním veřejných zakázek se jedná o kriminalitu s vysokou latencí. Latence je dána mimo jiné i tím, že pachatelé na straně zadavatele a uchazeče spolupracují většinou dlouhodobě. Jedná se o velmi malý okruh osob, které si věří, a vzhledem k tomu, že trestnou činnost páchají společně, nehrozí nebezpečí oznámení o trestné činnosti jedné z uvedených stran, neboť by trestní řízení bylo vedeno i proti nim. Na druhou stranu z předpisů, které upravují zadávání veřejných zakázek jak obecně, tak u jednotlivých zadavatelů vyplývá povinnost zadavatelů zveřejňovat velké množství informací o jednotlivých zakázkách. To umožňuje z veřejných zdrojů získávat informace, které mohou upozornit na podezřelá jednání zadavatelů, případně uchazečů při zadání jednotlivých veřejných zakázek. Vyhodnocení těchto informací není jednoduché a jsou zapotřebí teoretické znalosti, zkušenosti a praxe ze strany policejního orgánu, aby byl schopen rozeznat směr možného spáchání trestného činu v souvislosti s veřejnou zakázkou. U veřejných zakázek tyto veřejné zdroje jsou velice obecně konstruované a v úvodní fázi nic neříkající. Jen málo veřejných zakázek se dostane v úvodu vyhlášené soutěže do zájmu medií a upoutá pozornost široké veřejnosti. Veřejné zakázky se stávají podezřelé většinou až ve druhé fázi, kdy je zjištěno pochybení zadavatele, popř. dojde upozornění na další jiné pochybnosti či nesrovnalosti vedené soutěže. 111

112 3.1 ZPŮSOBY PÁCHÁNÍ Způsoby páchání trestné činnosti související se zadávání veřejných zakázek jsou velmi různorodé. Páchání této trestné činnosti se z velké části vztahuje na trestné činy uvedené v trestním zákoníku, a to ustanovení 248, 256 a 257 Tr. Z., ale může se jednat i o další škálu trestných činů (např. uvedených v dílu 3. Tr. Z. Úplatkářství). Typickými způsoby páchání kriminality v oblasti veřejných zakázek jsou zejména nedovolené dohody mezi zadavatelem a uchazečem, případně mezi jednotlivými uchazeči, pletichy při samotném zadávání veřejné zakázky. Způsoby páchání trestné činnosti u veřejných zakázek lze rozdělit na dvě etapy páchání. První etapa probíhá před samotným vyhlášením veřejné zakázky, zejména při rozhodování o potřebě předmětu veřejné zakázky, při přípravě zadávací dokumentace a při samotném vyhlášení veřejné zakázky. Druhá etapa se týká samotného průběhu veřejné zakázky, zadání veřejné zakázky a její realizace. Možné typy způsobů páchání trestné činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek z hlediska skutkové podstaty typických trestných činů: 1. Pachatel v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení tím, že poruší zásadu transparentnosti. 2. Pachatel v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení tím, že poruší zásadu rovného zacházení. 3. Pachatel v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení tím, že poruší zákaz diskriminace. 4. Pachatel v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli přednost na úkor jiných dodavatelů. 5. Pachatel v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů. 6. Pachatel se v souvislosti se zadáním veřejné zakázky dopustí pletich tím, že lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení. 7. Pachatel se v souvislosti se zadáním veřejné zakázky dopustí pletich tím, že jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení. 8. Pachatel se v souvislosti se zadáním veřejné zakázky dopustí pletich tím, že žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení. 9. Pachatel se v souvislosti se zadáním veřejné zakázky dopustí pletich tím, že na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu. 112

113 3.2 TRESTNÍ OZNÁMENÍ Trestní oznámení je jedním ze zdrojů informací o skutečnostech, které nasvědčují, že je připravován, páchán anebo byl spáchán. Forma a obsah trestního oznámení nejsou stanoveny. Zmíněno je pouze v 59 odst. 5 a 6 a 158 odst. 2. zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) a ani zde není trestní oznámení definováno. Nejčastějším zdrojem prvotního poznatku o podezření z trestné činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek je získáno z podání trestního oznámení. Trestná činnost v oblasti zadávání veřejných zakázek vykazuje vysoký stupeň latence a značnou rozmanitost forem, z nichž mnohé nejsou dosud poznány a často jde o trvající nebo pokračující delikty. Vysoká latence předmětné trestné činnosti je umožněna zejména skutečností, že bezprostředně nejsou zjevně projeveny následky, často má charakter korupčního jednání anebo se svými definičními znaky korupci podobá. Nízká pravděpodobnost odhalení pachatelů předmětných deliktů a malý důraz kladený na zajištění a odčerpání protiprávně nabytého majetku má za následek, že se tento druh trestné činnosti stále více rozšiřuje. V současné době stále častěji trestnou činnost v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek páchají osoby dosud netrestané, působící na vlivné pozici ve státní správě, v politice či v podnikatelské sféře, čímž dochází k tomu, že provedení trestné činnosti je velice sofistikované. V trestním oznámení by zejména mělo být uvedeno: Kdo trestní oznámení podává. Podrobné vylíčení skutku, kterého se trestní oznámení týká. Označení místa a času spáchání údajného trestného činu. Označení podezřelého, který se mohl dopustit trestného činu (je-li znám). Označení svědků a dalších důkazů (jsou-li známy). Z uvedených důvodů jsou trestní oznámení jako zdroj poznatků o trestné činnosti páchané při zadávání veřejných zakázek, zejména pak podaná osobami pohybujících se profesně v předmětné oblasti pro kontrolu kriminality důležitá. Obecně lze podněty k prověřování rozdělit do následujících skupin: Oznámení z řad poškozených subjektů. Oznámení občanů a firem. Oznámení kontrolních orgánů. Ostatní druhy podnětů. 113

114 Oznámení poškozených subjektů Zpravidla půjde o zprávy a podání, které často obsahují řadu důležitých, ale i nepodstatných informací a v počáteční fázi šetření je nutno u těchto informací ověřit jejich pravdivost, doplnit a upřesnit je tak, aby bylo možno rozhodnout o dalším postupu orgánu činného v trestním řízení. Znamená to zjistit, zda jednáním došlo k naplnění zákonem stanovených znaků skutkové podstaty konkrétního trestného činu a pokud ano, má orgán činný v trestním řízení uloženo podle trestního řádu neprodleně sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení k prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Pokud z oznámení či jiného podání nevyplývá přímo důvodné podezření ze spáchání trestného činu, je nutno vyzvat subjekt, který podání učinil o jeho doplnění. Nejvíce informací získává policie právě od nespokojených uchazečů VZ. Oznámení kontrolních orgánů Jedná se o podněty orgánů, které vykonávají kontrolu jak na úseku veřejné správy, tak i v oblasti hospodaření soukromých subjektů. Zvláštní postavení má Nejvyšší kontrolní úřad, protože kontrola jím zajišťována vychází z ústavního základu. Dalším významným kontrolním orgánem mimo jiné i v oblasti zadávání veřejných zakázek je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedený úřad je ústředním orgánem státní správy České republiky s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek a v monitoringu a koordinaci veřejné podpory. Oznámení občanů Oznámení k problematice trestné činnosti v oblasti veřejných zakázek od občanů se vyskytují zřídka a bývají nekonkrétní. Ve většině případů se jedná o oznámení skutečnosti z doslechu a jsou často anonymní. Nezřídka je v oznámení odkaz na novinový článek, kde se uvádí sdělovacími prostředky, že došlo ke spáchání trestného činu. Přesto, že jde často o nekonkrétní oznámení, je nutné tato důkladně a diskrétně prověřit, zajistit příslušnou dokumentaci a rozhodnout o dalším postupu. Ostatní druhy podnětů Ostatními druhy podnětů se rozumí anonymní oznámení, poznatky získané z prověřování jiné trestné činnosti, případně poznatky uveřejněné sdělovacími prostředky. 11 Přestože jde ve většině případů o podněty málo konkrétní a často i málo důvěryhodné, je potřeba věnovat náležitou pozornost i jim a vést šetření s ohledem na zásadu legality a oficiality. V současné době je velmi častým jevem, že se v mnohočetných sdělovacích prostředcích objevují reportáže či články, detailně popisující způsob páchání závažné hospodářské trestné činnosti v rámci rozličných organizovaných skupin zasahujících do různých oblastí společenského života (např. korupce při zadávání armádních zakázek, zmanipulovaná konkursní řízení apod.). K těmto informacím je zapotřebí přistupovat zvláště obezřetně, kdy je nutné zohlednit zejména erudovanost autora, věrohodnost informačního zdroje a v neposlední řadě i cíle sdělovacích prostředků. Sdělovací prostředky, stejně jako jiné ekonomické jednotky, vykonávají svou činnost za účelem zisku. Jejich motivací je především snaha o zvýšení sledovanosti nebo prodeje jimi nabízeného produktu, kdy v zájmu těchto cílů může být zjištění objektivní pravdy pouze okrajovou záležitostí. Nelze vyloučit ani případy, kdy jediným cílem je diskreditace konkrétní osoby, politické strany, podnikatele nebo ovlivnění rozhodování určitého správního orgánu apod. 11 Každé došlé písemné trestní oznámení je třeba prověřit bez ohledu na to, zda se oznamovatel podepsal svým skutečným jménem či nikoli. Srov. však čl. 13 odst. 5 pokynu obecné povahy č. 8/2009 NSZ, podle něhož podání, která nejsou podatelem podepsána, nelze-li z nich učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, se bez dalšího založí. 114

115 S ohledem na uvedené je proto nutné každé oznámení vyhodnotit ze všech hledisek a na základě zjištěných skutečností rozhodnout o dalším postupu v trestním řízení. Zdrojem těchto informací je podání nebo trestní oznámení od poškozených subjektů, kontrolních orgánů anebo občanů anebo policie získává poznatky o možné trestné činnosti rovněž z vlastní iniciativy, vyhledáváním relevantních informací souvisejících s trestním jednáním na základě místní a osobní znalosti a dále na základě vyhledání a indikace vnějších projevů (indikátorů) charakteristických pro trestnou činnost předmětné oblasti. V daných situacích je policista povinen se řídit Zákonem č.141 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Zákonem č. 273/2008 Sb. o Policii ČR. Pokynem policejního prezidenta č. 103/2013 o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení. Pokynem policejního prezidenta č. 15/2016 o operativně pátrací činnosti a zřizování pracovních týmů a pracovních skupin. Podání a přijetí podání Podání podle 59 odst. 1,2, zák. č. 141/1961 Sb. se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. 12 Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci nebo certifikát připojí k podání. 13 Proto je důležité již při přijímání podnětu trestního oznámení zjistit a stručně, srozumitelně zaznamenat co nejvíce informací, aby bylo zřejmé, kdo oznámení činí (včetně přesné totožnosti a adresy), kdy a kterému policejnímu útvaru bylo oznámení podáno apod. V případě ústního podání do protokolu nebo telefonického podání je důležité se zaměřit na výslech oznamovatele. VÝSLECH OZNAMOVATELE Výslechem v kriminalistice rozumíme kriminalistickou metodu, kterou se na základě zákona získávají formou výpovědi (vysvětlení) kriminalisticky a právně relevantní informace z paměťových stop uložených ve vědomí vyslýchaných osob, za přísného dodržení zákonem daných práv a povinností vyslýchaného a vyslýchajícího. (Porada V., 2001) Cílem výslechu oznamovatele je získání úplné a věrohodné výpovědi o skutečnostech nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Z hlediska kategorizace výslechů, kde kritériem je vztah vyslýchané osoby k vlastní výpovědi lze předpokládat, že ve většině případů oznámení na podezření trestné činnosti v oblasti veřejných zakázek oznamovatel chce vypovídat pravdu a jeho výpověď se kryje s realitou. Mohou se ale vyskytnout případy, kdy oznamovatel vypovídat pravdivě chce, ale z objektivních nebo ze subjektivních příčin je obsah výpovědi realitě vzdálen. Nelze ani vyloučit případy, kdy oznamovatel chce záměrně vypovídat z různých důvodů nepravdivě. Z tohoto hlediska by policista vyslýchající oznamovatele měl být obezřetný a i z těchto výše uvedených skutečností by výslech oznamovatele měl provádět pokud možno policista znalý problematiky trestné činnosti v oblasti veřejných zakázek odst. 1 trestního řádu odst. 2 trestního řádu 115

116 Z výše uvedeného vyplývá, že se v praxi i při výslechu oznamovatele mohou vyskytnout tři typické výslechové situace: Oznamovatel vypovídá pravdu a jeho výpověď je dle jeho možností úplná. Oznamovatel chce vypovídat pravdu, jeho výpověď je nepřesná, málo věrohodná a v některých částech v rozporu s objektivní realitou. Oznamovatel pravdivě nevypovídá a záměrně zkresluje fakta. K dalšímu postupu šetření a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, jsou nejvhodnější informace získané z první typické výslechové situace, kde úloha vyslýchajícího spočívá v kontrole výpovědi z hlediska přesnosti a úplnosti. V případě druhé typické výslechové situace jsou problémy při výslechu mimo jiné způsobeny zejména malou znalostí oznamovatele problematiky veřejných zakázek. Úloha vyslýchajícího je složitější a spočívá zejména v pomoci, aby si oznamovatel vybavil a vypověděl co nejpřesněji o skutečnostech, o kterých se dozvěděl a které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin. Třetí typická výslechová situace, kdy oznamovatel pravdivě nevypovídá a záměrně zkresluje fakta, se v případech trestních oznámení vyskytuje v ojedinělých případech a získanou výpovědí není naplněn cíl získání informací o skutečnostech nasvědčujících tomu, že je páchán nebo byl spáchán trestný čin. STADIA VÝSLECHU OZNAMOVATELE Z hlediska struktury výslechu kriminalistika, v souladu s požadavky trestního řádu, rozlišuje tato tři stádia výslechu: úvodní stádium výslechu, stádium souvislého líčení (monolog), stádium otázek a odpovědí (dialog). (Musil, Konrád, & Suchánek, 2004) Uvedená stádia se vyskytují i při výslechu oznamovatele s tím, že na výslech oznamovatele se prakticky nelze konkrétně připravit. Z tohoto důvodu je třeba, aby vyslýchající věnoval zvýšenou pozornost úvodnímu stádiu výslechu oznamovatele. Potřebné informace, které vyslýchající získává v případě jiných druhů výslechů (výslech svědka, výslech obviněného, výslech obžalovaného apod.) při přípravě na výslech, získal od oznamovatele v úvodním stádiu. TAKTIKA A ZÁKLADNÍ POSTUPY VÝSLECHU Taktikou výslechu rozumíme systém aplikovaných nejefektivnějších taktických postupů pro řešení obecné úlohy výslechu, za kterou považujeme získání pravdivé a úplné výpovědi. Základní taktické postupy řešení obecné úlohy výslechu se považují: Formování psychologického kontaktu (uplatňuje se ve všech stádiích výslechu i při řešení problémových a konfliktních výslechových situacích). Analýza výpovědi v průběhu výslechu (uplatňuje se ve všech stádiích výslechu i při řešení problémových a konfliktních výslechových situacích). Pomoc vyslýchanému k překonání zdánlivě zapomenutého a subjektivních nedostatků (uplatňuje se zejména ve stadiu dialogu a při řešení problémových a konfliktních výslechových situacích). Psychologické působení na lživě vypovídajícího, za účelem získání pravdivé výpovědi (uplatňuje se zejména ve stadiu dialogu a při řešení problémových a konfliktních výslechových situacích). (Porada V., 2001) 116

117 TAKTICKÉ POSTUPY VÝSLECHU OZNAMOVATELE Výše uvedené základní taktické postupy výslechu lze aplikovat i v jednotlivých stádiích výslechu oznamovatele. Jedná se zejména o první tři taktické postupy, a) Formování psychologického kontaktu spočívá ve vhodném působení na psychiku oznamovatele za účelem odstranění nepříjemných pocitů z rozhodnutí o oznámení, strachu z možných komplikací, které oznámení vyvolá apod. Cílem je dosažení takového psychologického kontaktu mezi vyslýchajícím a oznamovatelem, který umožní oznamovateli učinit úplnou a pravdivou výpověď, která odpovídá realitě. K navázání tohoto kontaktu přispívá zejména: 1. Vhodná forma přijetí oznamovatele; 2. Vystupování vyslýchajícího (slušné, korektní jednání); 3. Vytvoření přátelské pracovní atmosféry; 4. Pochopení situace oznamovatele (jeho strachu navržení možných řešení vyslýchajícím apod.). b) Analýza výpovědi v průběhu výslechu spočívá v neustálé komparaci (porovnávání) dat, údajů a informací mezi sebou navzájem podaných oznamovatelem a se skutečnostmi vyplývajícími z operativní situace (zejména výskytu trestné činnosti, stejného modu operandi, stejných indikátorů apod.) Souvisí úzce se znalostí operativní situace, objemu teoretických znalostí a praktických zkušeností operativně pátrací činnosti a předmětné oblasti. Uvedená analýza plní zejména poznávací a kontrolní funkci a vyslýchajícímu oznamovatele umožňuje zejména: Podrobněji poznat problematiku předmětné věci oznámení; Podchytit rozpory ve výpovědi oznámení; Zjistit neúplnost výpovědi oznamovatele; Signalizovat snahu oznamovatele zamlčet některá fakta; Vytvořit si názor do jaké míry oznamovatel podal věrohodnou výpověď; Zvolit adekvátní taktické postupy pokračujícího výslechu a adekvátně se připravit na třetí stádium výslechu oznamovatele (stádium otázek a odpovědí - dialog). c) Pomoc vyslýchanému k překonání zdánlivě zapomenutého a subjektivních nedostatků. Tato metoda se uplatňuje v případě, že nastane druhá typická výslechová situace, ke které může dojít prakticky ve všech stádiích výslechu oznamovatele, ale zpravidla k ní dochází ve stádiu monologu (stádium souvislého líčení) výslechu oznamovatele. Při aplikaci tohoto postupu se doporučuje nespěchat, s vlastní pomocí začít buď po určité ucelené části monologu oznamovatele a nejlépe ve třetím stádiu výslechu (dialogu). Rovněž se doporučuje monolog pokud možno nepřerušovat (pokud oznamovatel mluví k věci byť poněkud šířeji). Pomoc vyslýchajícího by prakticky oznamovatel neměl postřehnout a měla by spočívat pouze v návodu, aby vyslýchající si sám vzpomněl, či zjistil chybu ve svém oznámení (výpovědi), které se dopustil a sám ji opravil. Výpověď by měla podrobně zaznamenat chronologický sled událostí. 117

118 DOKUMENTACE VÝSLECHU Povinnou formou dokumentace výslechu oznamovatele je písemná forma protokol o trestním oznámení (úřední záznam, protokol o podání vysvětlení, protokol o výslechu oznamovatele). Dokumentace musí obsahovat zejména: Název útvaru Policie ČR, číslo jednací; Identifikační údaje oznamovatele, včetně bydliště, zaměstnání a postavení v zaměstnání; Poučení vyslýchané osoby podle jejího procesního postavení; Ověření, že oznamovatel porozuměl poučení; Výstižný obsah výpovědi, bez stylistických a literárních úprav; Doslovné formulace otázek a odpovědí; Ověření skutečnosti, že oznamovatel měl možnost se seznámit s obsahem dokumentace, zda měl k obsahu výhrady, a návrhy na doplnění a změny; Čas začátek výslechu, konec výslechu; Podpisové doložky. ZVLÁŠTNOSTI VÝSLECHU OZNAMOVATELE TRESTNÉ ČINNOSTI V OBLASTI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK K osobě oznamovatele - Podrobná identifikace oznamovatele; - Kde je zaměstnán a jaké má postavení v zaměstnání - Zda předmět oznámení souvisí s jeho zaměstnáním - Zda zná podrobně problematiku, která je předmětem oznámení (zadávací proces veřejných zakázek); - Důvod podání oznámení; - Spojení (mobil, mail); - Zda bude nadále ochoten dle jeho možností ve věci spolupracovat; K předmětu oznámení - Z jakého zdroje byla získána informace (vlastní, zprostředkovaná); - Zda jednání, ve kterém oznamovatel spatřuje podezření z trestné činnosti, je ve stadiu přípravy, či probíhá nebo již skončilo; - Kdy se o jednání, ve kterém spatřuje spáchání trestného činu, dozvěděl; - Ve které etapě procesu zadávání veřejné zakázky došlo (dochází) předmětným jednání (k manipulaci veřejné zakázky, ovlivnění zakázky apod.); - Co je předmětem porušení, podrobný popis; K osobě podezřelého - Zda oznamovatel ví, kdo se nezákonného jednání dopustil či se na něj připravuje; - Zda zná osobně podezřelého; - Zda zná číslo mobilu podezřelého; K důkazním prostředkům - Zda oznamovatel ví, kde a na jakých prostředcích se mohou nacházet stopy, důkazy, které potvrzují jeho oznámení. a) Listinné zadávací dokumentace, poznámky podezřelého apod.; b) Ve vědomí lidí další osoby, které o podezřelém jednání vědí; a) Elektronické (digitální) počítače, mobily, audiovizuální záznamy z jednání apod. 118

119 3.3 POZNATKY Z VLASTNÍ INICIATIVY POLICEJNÍHO ORGÁNU Informace o podezření ze spáchání trestného činu policista policejního orgánu pověřeného šetřením, prověřováním a vyšetřováním trestné činnosti získává jednak operativně pátrací činností a v rámci této činnosti i vyhledáváním, monitorováním a analýzou indikátorů. Operativně pátrací činnost policejních orgánů Operativně pátrací činnost policejních orgánů lze charakterizovat jako postup oprávněných policistů 14 při získávání poznatků o trestné činnosti převážně utajovaným způsobem a při používání příslušných prostředků operativně pátrací činnosti v souvislosti s předcházením trestným činům, vyhledáváním, odhalováním, objasňováním a dokumentováním skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a v souvislosti s plněním úkolů policejních orgánů v trestním řízení. 15 Obrázek 22: Schéma Operativně pátrací činnost Zdroj: DVOŘÁK, V., KLOUBEK, M. Základy operativně pátrací činnosti policie v definicích a schématech. 1. vyd. Praha 2011, PA ČR, str. 11, ISBN Podstatou operativně pátrací činnosti je získání operativní informace a následná práce s touto informací (vyhodnocení, ověření a popř. operativní rozpracování 16 ). Operativní informací se obecně rozumí informace o způsobu spáchání trestného činu, o účasti osob na spáchání trestného činu, způsobené škodě, místech pobytu pachatelů trestného činu případně okolnostech, které umožnily spáchání trestného činu. K získání těchto informací jsou využívány jednotlivé postupy a prostředky operativně pátrací činnosti. Pro oblast trestné činnosti páchané při zadávacím procesu veřejných zakázek jde především o získání operativních informací zejména z prostředí zadavatele a účastníků veřejné zakázky, ve kterém došlo k trestnímu jednání (z pohledu operativně pátrací činnosti se jedná 14 Policista zařazený v útvaru nebo organizačním článku služby kriminální policie a vyšetřování. 15 Srov. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 15/20016, o operativně pátrací činnosti a zřizování pracovních týmů a pracovních skupin. 16 Viz. Čl. 2, odst. e) PPP č. 15/2016, o operativně pátrací činnosti a zřizování pracovních týmů a pracovních skupin 119

120 o zájmové prostředí 17 ). Pronikání do tohoto prostředí je velice složitou záležitostí a v předprocesním stádiu šetření má policista k dispozici pouze podpůrné operativně pátrací prostředky upravené v zákoně o policii ČR č. 273/2008 Sb. ( 72 77) 18, které v daném případě slouží k zjištění informace, na základě které je možné zahájit úkony trestního řízení. Po zahájení úkonů trestního řízení je možné využít další nástroje, které slouží k prověření a dokumentaci trestné činnosti. Jedná se o operativně pátrací prostředky upravené v trestním řádu zák. č. 141/1961 Sb. ( 158b 158e) a opatření trestního řádu (zadržení a otevření zásilek, jejich záměna a sledování 86, 88, 87a, 87b a odposlech a záznam telekomunikačního provozu 88, 88a). Nejčastěji aplikovaným operativně pátracím prostředkem je sledování osob a věcí podle 158d, zák. č. 141/1961 Sb., který je velmi efektivním způsobem zjišťování skutečností významných pro trestní řízení. 19 Volba konkrétního podpůrného operativně pátracího prostředku, jakož i operativně pátracího prostředku, je dále závislá na konkrétních okolnostech a povaze prověřovaného případu. Tabulka 8: Postupy, prostředky a opatření OPČ POSTUPY OPČ Osobní pátrání Získávání a prověrka operativních informací Operativní pronikání Operativní rozpracování OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ OCHRANY OPČ Operativní legenda Operativní kombinace 69 až 71a zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR 69 až 71a zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR 70 odst. 2 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR 69 až 71a zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR čl. 2, odst. e) a čl. 3 P PP č. 15/2016 P PP č. 15/2016 P PP č. 19/2015 čl. 4, odst. 2 P PP č. 15/2016 čl. 4, odst. 3 P PP č. 15/2016 Aplikační programové vybavení (BLOKACE) P PP č. 19/2015 PODPŮRNÉ OPRATIVNÍ PROSTŘEDKY Informátor Krycí prostředky Zabezpečovací technika Zvláštní finanční prostředky Zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR 73 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR 74 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR 76 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR 77 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii ČR P PP č. 96/2015 ZP PP č. 25/2013, ZP PP č. 16/2009 ZP PP č. 17/2009 NMV č. 38/2012 NMV Č. 29/ Viz. 70, odst. 1 zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky 18 Podrobnosti k postupu při používání prostředků operativně pátrací činnosti stanoví interní akty řízení PČR. 19 V praxi je při sledování osob a věcí velmi často současně prováděn také odposlech a záznam telekomunikačního provozu zájmových osob ( 88 zák. č. 141/1961 Sb.). Úspěšnost využití prostředků operativně pátrací činnosti spočívá zejména v důsledném utajení činnosti policejních orgánů a všech skutečností zjištěných zejména v procesu prověřování trestné činnosti. 120

121 OPERATIVNÍ PÁTRACÍ PROSTŘEDKY 158b zák. č. 141/1961 tr. ř. Předstíraný převod 158c zák. č. 141/1961 tr. ř., ZPPP 197/2008 Sledování osob a věcí 158d zák. č. 141/1961 tr. ř. ZPPP 209/2008 Použití agenta 158e zák. č. 141/1961 tr. ř. ZPPP 194/2008 OPATŘENÍ TRESTNÍHO ŘÁDU Zák. č. 141/1961 tr. ř. Zadržení zásilky 86 zák. č. 141/1961 tr. ř. Otevření zásilky 87 zák. č. 141/1961 tr. ř. Záměna zásilky 87a zák. č. 141/1961 tr. ř. Sledovaná zásilka 87b zák. č. 141/1961 tr. ř. Odposlech a záznam telekom. provozu 88 zák. č. 141/1961 tr. ř. ZP PP č. 186/2011 Údaje o uskutečněném telekom. provozu 88a zák. č. 141/1961 tr. ř. ZP PP č. 186/2011 Zdroj: vlastní zpracování, 2016 V rámci dokumentace výsledků operativně pátrací činnosti je nezbytné, aby policejní orgán důsledně dodržoval zákonný postup a vždy dodržoval zásadu, že použití operativně pátracích prostředků nesmí sledovat jiný zájem než získání skutečností důležitých pro trestní řízení. (Šámal, Trestní řád. Komentář. I.díl., 4. vydání., 2002) Pro použití operativně pátracích prostředků rovněž platí, že tyto prostředky je možné použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jeho dosažení podstatně ztížené. Zvukové, obrazové a jiné záznamy získané při použití operativně pátracích prostředků způsobem odpovídajícím zákonné úpravě lze použít jako důkaz. Indikátory Indikátory mohou být informace o nestandardních situacích, které již na první pohled vzbuzují podezření, že není něco v pořádku, či přímo podezření, že může být páchána nebo připravována trestná činnost. Na druhé straně se jedná o informace, které popisují zcela běžné, na první pohled standardní situace, které nepoutají žádnou pozornost nezasvěcených osob. V mnoha případech (expertní odhad je až 80%) se jedná pouze o neodbornost/administrativní chyby/nedbalost úředníků (referentů), zejména pak ve specifikaci předmětu plnění a nejedná se tak o znaky/indikátory korupčního jednání. Z tohoto pohledu vyplývá absence adekvátních odborníků, zpracovávající dané VZ. Pouze v kontextu dalších informací, znalostí či zkušeností, kterými disponuje zasvěcený pozorovatel, může být situace vyhodnocena jako nestandardní. Podstatou indikátoru latentní hospodářské trestné činnosti jsou odchylky od standardního ekonomického jevu nebo jeho anomálie, které vznikají podvodným jednáním pachatele, jeho nezákonným zásahem, působením na aktéry uvedeného jevu, ovlivňováním jeho průběhu apod. Obecným rizikovým faktorem můžeme označit skutečnost, kde není dostatečná kontrola, vzniká prostor pro větší ovlivnění/korupci. Potencionální veřejná zakázka z pohledu korupce musí mít dostatečný finanční potenciál a málo svědků, kteří s ní přijdou do styku a mohou ji zkontrolovat/něco odhalit. 121

122 Skutečnosti zjištěné ve formě indikátoru jsou jedním ze základních a v mnoha případech i prvotním iniciátorem a předpokladem postupu šetření (latentní trestné činnosti) ve stádiu před zahájením úkonů trestního řízení. V praxi existují situace, ve kterých indikátory mají většinou velmi nízkou intenzitu, mizivou vypovídací hodnotu, působí na okolí bez jakéhokoliv vyvolání změny jeho stavu a jsou pro tento systém nepodstatné. V těchto případech možnost identifikace existence indikátoru a příčin jeho vzniku závisí na zkušenostech a znalostech operativní situace a dále dosažené objektivní úrovně poznání objektu policistou, operujícího v předmětné zájmové oblasti. V oblasti procesu zadávání veřejné zakázky jsou indikátory z našeho pohledu faktory (údaje, profily), které signalizují, že veřejná zakázka může být manipulována, což může vyústit ve spáchání trestné činnosti. Indikátory mohou naznačovat porušení zásady transparentnosti, rovného zacházení, či porušení zákazu diskriminace. Mohou signalizovat např. sjednání přednosti, opatření prospěchu, či výhodnějších podmínek, nebo naopak způsobení škody apod. některému z dodavatelů. Další skupina indikátorů může signalizovat vztahy a interakce mezi potenciálními dodavateli násilí, pohrůžku násilí s cílem docílení neúčasti některého z dodavatelů na veřejné zakázce nebo využití korupce ke stejnému cíli apod. Uvedené indikátory, které lze označit jako specifické indikátory, jsou podmíněny jednáním pachatele, vycházející z konkrétního způsobu páchání a signalizují nestandardní okolnosti ekonomických jevů, které jsou deformovány pácháním hospodářské trestné činnosti. Vnější projev jednání, latentní trestné činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek je vnímatelný pouze úzkému okruhu vyškolených pozorovatelů. INDIKÁTORY Z PRŮBĚHU PROCESU ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Vyhledání a analýza vhodných indikátorů (kriminalisticky relevantních informací), které by ukazovaly na zvýšenou pravděpodobnost spáchání trestného činu v konkrétním případě, je podmíněno mimo jiné i relativní stálostí situací, při kterých mohou být tyto indikátory nalezeny. Stálost předmětných situací je limitována kontinuitou právní úpravy zájmové hospodářské oblasti tj., zákonem o zadávání veřejných zakázek a prováděcími předpisy. Od platnosti zákona č. 137/2006 Sb. bylo zadávání veřejných zakázek upraveno 20 novelizacemi tohoto zákona, což indikaci kriminalisticky relevantních informací značně komplikuje, neboť při analýze situace je třeba vždy pracovat s takovou právní úpravou, která v době jednání, které vyvolalo indikátor, je platná. Zadání veřejné zakázky s sebou nese povinnost v podobě uveřejňování informací na veřejnosti dostupných místech. Jedná se např. o Věstník veřejných zakázek, profil zadavatele, případně i Úřední věstník EU apod. Hlavním zdrojem dat/informací mimo expertní rozhovory byl pro identifikaci rizikových faktorů VZ/podezřelého chování Věstník veřejných zakázek (dále Věstník ). Informace z Věstníku byly získávány pomocí speciálního software a byly dále čištěny a párovány s daty z jiných veřejných rejstříků. Dále byla využita data stažená z profilů zadavatelů, která však obsahují méně informací oproti Věstníku, a proto bylo primárně pracováno s daty z Věstníku. Data o veřejných zakázkách ze systému ISVZ za celý rok Jelikož zveřejňování zakázek do systému je povinné pro všechny zakázky nad malý rozsah (tj. nad 6 mil. Kč pro stavební a nad 2 mil. Kč pro všechny ostatní), pokrývají data dobře značnou část všech veřejných zakázek v ČR. Data o zakázkách do 2 mil. Kč byla získána z profilů zadavatelů. Data z ISVZ byla dále čištěna (dohledávány chyby, typicky zanesené samotnými zadavateli) a kombinována s údaji z jiných veřejně dostupných rejstříků. 122

123 V každé z těchto oblastí lze nalézt kritické místo, kde může dojít k pochybení nebo k úmyslnému jednání s cílem zvýhodnění některého z účastníků veřejné zakázky, projevující se navenek jako slabší, či silnější signál o existenci nestandardního jevu. Z tohoto úhlu pohledu a z hlediska aktivity aktérů (ze strany zadavatele nebo ze strany uchazeče) páchání trestné činnosti lze proces zadávání každé veřejné zakázky dále rozdělit na úseky, které mají svá specifika. Při vyhledávání, monitoringu a analýze indikátorů je nutné vycházet ze znalostí prostředí (standardních, ekonomický jevů charakteristických pro předmětný úsek zadávacího procesu veřejné zakázky, možných forem trestné činnosti v daném úseku a z nich vyplývajících způsobů páchání). Z výše uvedeného je možné provést následující členění: Proces zadávání veřejné zakázky (ze strany zadavatele) Zadavatel je subjekt, který vypisuje (zadává) veřejnou zakázku. Za zadavatele veřejné zakázky se považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Zadávání veřejné zakázky je závazný postup zadavatele v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. Zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy. 1. Rozhodnutí o potřebě předmětu veřejné zakázky Rozhodnutí o potřebě předmětu veřejné zakázky předchází zadávacímu řízení a jedná se o stádium přípravy. Stádium přípravy zadávání veřejné zakázky je z hlediska napadení trestnou činností nejzranitelnější, neboť není upraveno předmětným zákonem. Úředníci (ze strany zadavatele) posuzují společenskou potřebu předmětu potencionální veřejné zakázky a připravují informace pro zadávací dokumentaci. Konkretizují vlastní předmět veřejné zakázky, zdůvodňují společenskou potřebu plnění předmětu. Zvažují a určují rozsah předmětu veřejné zakázky. Zvažují a určují cenu předmětu veřejné zakázky. Z pohledu získávání indikátorů je důležité získání informací o nestandardních situacích a skutečnostech, které se vyskytnou při přípravě veřejné zakázky. Důležité je mít povědomost o osobách, které se na přípravě veřejných zakázek podílejí, dále je třeba vytipovat potencionální účastníky připravované veřejné zakázky. Indikátory pak v této fázi mohou být např.: informace o komunikaci, schůzkách, či jejich setkávání na různých akcích mezi osobami těchto skupin ze strany zadavatele a ze strany potencionálních uchazečů veřejné zakázky, účast na jednáních o předmětu, kritériích a ceně budoucí veřejné zakázky osob z řad potencionálních uchazečů anebo osob jim blízkých, schválení nepotřebného předmětu veřejné zakázky, vymezení předmětu veřejné zakázky pro konkrétního uchazeče. 123

124 2. Zpracování zadávací dokumentace Zadávací dokumentace je dle 44 zák. 137/2006 Sb. soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. V zadávací dokumentaci je velmi důležitý popis předmětu veřejné zakázky a požadovaná kritéria pro uchazeče apod. Předmět veřejné zakázky je obecně stanoven již v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení a podrobněji pak rozveden v zadávací dokumentaci. Pro všechny výše uvedené dokumenty je společné, že vymezení předmětu plnění v nich uvedené je zpravidla velmi stručné, a tak potenciálním uchazečům poskytuje pouze prvotní a do značné míry obecnou informaci o (zadavatelem poptávaném) plnění. Význam tohoto, byť relativně stručného, vymezení předmětu plnění však v žádném případě nelze podceňovat, neboť na jeho základě se potenciální uchazeči rozhodují, zda budou mít o veřejnou zakázku zájem, resp. zda se budou zajímat o bližší informace o zadávané veřejné zakázce. Nelze proto vyloučit, že by případné uvedení chybné či zavádějící informace o předmětu veřejné zakázky v některém z výše uvedených dokumentů mohlo být posouzeno jako porušení ZVZ a v krajním případě tak být i důvodem pro zrušení celého zadávacího řízení. (Menčík, 2012) Při zpracování popisu předmětu veřejné zakázky, při zpracování požadovaných kritérií, hodnotících kvalifikačních předpokladů a kritérií je zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Porušení těchto zásad je jedním z indikátorů, které mohou signalizovat páchání trestné činnosti nejen dle ustanovení 248 odst. 2 alinea druhá TrZ, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, ale může se jednat o sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle 256 TrZ nebo o pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži dle 257 TrZ. V tomto stadiu se vyskytují následující nestandardní situace, které mohou být indikátory signalizující podezření z trestné činnosti. Zpracování dokumentace veřejné zakázky se účastní u zadavatele osoby z řad potencionálních uchazečů veřejné zakázky anebo jim osoby blízké. Dokumentaci k veřejné zakázce za zadavatele zpracovala osoba z řad potencionálních uchazečů veřejné zakázky anebo jemu osoba blízká. Ve stadiu zpracovávání dokumentace dochází k časté (nestandardní) komunikaci, k častým setkáním mezi úředníky zadavatele a osobou, která již v minulosti obdobnou zakázku získala. Hodnotící kritéria jsou stanovena tak, že vyhovují pouze jednomu konkrétnímu potencionálnímu uchazeči. 3. Vyhlášení a průběh veřejné zakázky Tato fáze spočívá ve zveřejnění zadání a odevzdání obálek nebo odevzdání nabídky v elektronické podobě. Samotné indikátory v této fázi veřejné zakázky mohou mít opět jako v každé fázi různou formu od nestandardních jednání po verbální stížnosti na porušení zadávacího procesu veřejné zakázky. V souvislosti s vyhlášením veřejné zakázky může docházet např. k nezveřejnění předběžného oznámení veřejné zakázky, nedodržení limitů vyhlášení veřejné zakázky, k verbálnímu odrazování od účasti na veřejné zakázce úředníkem za strany zadavatele, který tak jedná za některého z uchazečů veřejné zakázky, ke korupčnímu jednání (nabídka úplatku za nepodání nabídky veřejné zakázky) úředníkem za strany zadavatele, který tak jedná za některého z uchazečů veřejné zakázky. 124

125 4. Zadání veřejné zakázky V této fázi veřejné zakázky lze rozdělit indikátory, které mohu signalizovat páchání trestné činnosti, do skupin jako: složení komise (členové komise nemají odborné vzdělání ani zkušenost z hodnocené oblasti), otevírání obálek s nabídkami (členové komise nejsou nepodjatí, nezaujatí, schází čestné prohlášení o tom, že neexistují skutečnosti, pro které by nemohli být členy předmětné komise), hodnocení nabídek (zpráva o posouzení nabídek není podepsána všemi členy komise, neprovedení hodnocení nabídek podle stanovených kritérií), oznámení o výsledku vyhodnocení nabídek (neoznámení výsledku vyhodnocení nabídek uchazečům, kteří nebyli úspěšní, či oznámení bez uvedení důvodů). uchazeč v řízení o veřejnou zakázku nebyl vyloučen i přesto, že nesplňoval podmínky, uchazeče v řízení o veřejnou zakázku nebyl vyloučen i přesto, že neposkytl údaje v rozsahu stanoveném zadavatelem. 5. Uzavření smlouvy Z hlediska uzavření smlouvy může dojít např. k následujícím situacím: Smlouva nebyla uzavřena v souladu se zadáním a vybranou nabídkou (smlouva musí být uzavřena ve znění, které bylo odsouhlaseno při výběru nejvhodnějšího uchazeče, dodatečné změny ani formou dodatků ke smlouvě nejsou přípustné); zadavatel nevzal v úvahu námitku kteréhokoliv uchazeče v souvislosti s přidělením veřejné zakázky apod. Proces zadávání veřejné zakázky (ze strany uchazeče) Uchazeč o veřejnou zakázku musí v podané nabídce prokázat své kvalifikační předpoklady, pravost a stáří dokladů prokazující splnění kvalifikace, případně upozornit zadavatele na případné změny ve své kvalifikaci. Dále musí doložit, že splňuje požadované základní, profesní, ekonomické a finanční a technické kvalifikační předpoklady. Pachatelé trestné činnosti právě z řad uchazečů o veřejnou zakázku aby tyto předpoklady splnili, podnikají nelegální, nestandardní kroky jako zjišťování informací již ve stadiu přípravy veřejné zakázky a k tomu využívají stávajících kontaktů na zpracovatele zadávací dokumentace, nebo se snaží vytvořit kontakty nové s cílem ovlivnit zadávací proces veřejné zakázky ve svůj prospěch. Indikátory, které z uvedeného jednání vyplývají, mají pak následující podoby: Stížnosti uchazečů, dodavatelů veřejné zakázky, kritické komentáře úředníků zadavatele, kritické články a komentáře mediálních pracovníků, schůzky (setkání) zadavatele některým z účastníků (dodavatelů) veřejné zakázky, jednání zadavatele (za zavřenými dveřmi) s některým z potencionálních účastníků veřejné zakázky v době přípravy zadávacího řízení nebo v průběhu procesu zadávacího řízení, schůzky a jednání prostřednictvím prostředníka mezi zadavatelem a některým z prostředníků, telefonická komunikace mezi zadavatelem a některým z účastníků veřejné zakázky, ová komunikace mezi zadavatelem a některým z účastníků (dodavatelů), společenské akce pořádané některým z účastníků veřejné zakázky a účast zadavatele na nich pořádaných v době přípravy zadávacího řízení nebo v průběhu procesu zadávacího řízení, práce uchazeče pro soukromé účely zadavatele (např. úředníků podílejících se na zpracování zadávací dokumentace, či procesu vyhodnocení a zadání veřejné zakázky), občanskoprávní spory mezi některým z potencionálních uchazečů a úředníky zadavatele, nadstandardní vztahy mezi jedním z uchazečů a úředníky zadavatele (společenské, příbuzenské) pracovní obědy, společenské večeře apod. 125

126 Formy indikátorů Nestandardní jednání Verbální stížnosti na porušení zadávacího procesu Verbální stížnosti na porušení zadání veřejné zakázky Výskyt nestandardních jevů, anomálií a) ze strany zadavatele b) uchazeče (ů) a) úředníků z řad zadavatele b) uchazeče (ů) c) jiných osob a) ze strany zadavatele b) uchazeče (ů) c) hodnotící komise d) komise pro otvírání obálek e) jiných osob a) v procesu zadávání veřejné zakázky b) v aktu zadání veřejné zakázky 126

127 PŘÍKLADY RIZIKOVÝCH INDIKÁTORŮ Na základě výše uvedených dat, informací a expertních rozhovorů, jsou dále popsány příklady možných rizikových indikátorů z průběhu procesu zadávání veřejné zakázky, které dělíme na: IK indikátory pro kvantitativní analýzu IEP indikátory pro expertní posouzení Indikátory pro kvantitativní analýzu: IK 1. IK 2. Počet uchazečů X Cena Indikátor sleduje počet přihlášených uchazečů (podaných nabídek) s ohledem na výši konečné ceny vůči ceně vyhlášené. Sleduje možnost ovlivnění VZ dohodou mezi zadavatelem a dodavatelem na ceně a případného zajištění si křoví v zakázce ze strany potencionálního dodavatele. Můžeme předpokládat, že prokazatelný vliv se vztahuje pouze na velikostně srovnatelné zadavatele a jako významné riziko je hodnocen vztah, kdy konečná cena je nižší do 10 % než vyhlašovací cena a počet uchazečů (nabídek) byl 1 3. Na druhou stranu Indikátor však také může být nespravedlivý vůči zadavatelům, kteří provedli řádný průzkum trhu a jejich vyhlašovací cena je adekvátní požadavkům VZ a cenám na trhu. Z tohoto důvodu pak potencionální uchazeči nemohou vyhlašovací cenu natolik podstřelit a rozdíly jsou minimální. Indikátor je hodnocen dle níže uvedených kritérií. Vysoké riziko (Váha = 1): konečná cena je nižší do 10 % než cena vyhlášená a nabídku podal 1 uchazeč. Střední riziko (Váha = 0,5): konečná cena je nižší do 10 % než cena vyhlášená a nabídku podali 2-3 uchazeči. Nízké riziko (Váha = 0,25): konečná cena je nižší do 10 % než cena vyhlášená a nabídku podali více než 4 uchazeči. Indikátor může také zohledňovat druh výběrového řízení. Počet získaných veřejných zakázek u stejného zadavatele Jako rizikový indikátor můžeme označit počet a podíl finančních objemů získaných veřejných zakázek daného dodavatele u stejného zadavatele (velikostně srovnatelného) ve stanoveném časovém období dle druhu/typu zakázky. Vzhledem k převažujícímu kritériu hodnocení nejnižší cena, je skutečnost, že zakázky získává stejný uchazeč ovlivněna spíše jinými faktory než kvalitou nabízeného plnění. Zmiňované riziko může být způsobeno účelovým rozdělování velkých zakázek na menší podzákonné limity nebo nerovnou soutěži, kdy daný uchazeč je záměrně diskriminován či vyřazen (např. na základě specifických požadavků v ZD) pro upřednostnění jiné společnosti. Na druhou stranu můžeme namítnout, že se jedná o opakujícího dodavatele z důvodu vysoké kvality nabídky a poskytovaných služeb oproti konkurenci. Tato skutečnost je z pohledu praxe v současnosti velmi málo pravděpodobná vzhledem k silné konkurenci na trhu s VZ. Proto zakázky na opakující se služby/práce dle stejné specifikace ve stejném období nesou toto riziko, viz např. zakázky na různé aktualizace, kdy opakující se stejný dodavatel již několik let je vysoce rizikové. Indikátor může také zohledňovat druh/typ zakázky, kde v různých odvětvích existuje rozdílná míra konkurence a ve specifických odvětvích může být opakující se dodavatel odůvodnitelná. 127

128 IK 3. Délka zadávacího řízení Indikátor se zaměřuje na délku zadávacího řízení, zda se odchyluje od běžného standardu (stanovených limitů dle zákona), např. jak dlouho nebo kdy byla VZ zveřejněna (např. vyhlášení v době vánočních svátků). U tohoto indikátoru je proto nutné také zohlednit subjektivní expertní pohled. Zvýšené riziko můžeme sledovat u VZ, kde je stanovena minimální (dle zákonem stanovených limitů) délka zadávacího řízení. Se zvyšující se délkou zadávacího řízení, můžeme říci, že úměrně klesá i riziko a zvyšuje se pravděpodobnost přihlášení se většího počtu uchazečů a větší transparentnosti. Indikátory pro expertní posouzení: IEP 1. Hospodaření s veřejnými financemi Často již na začátku celého procesu zadávání VZ můžeme sledovat neefektivní hospodaření s veřejnými financemi, kdy se vypisují VZ na nepotřebné věci/služby, které nejsou podloženy žádnou dřívější analýzou, která by zdůvodňovala potřebnost vypsané VZ. Z tohoto důvodu by finanční kontrola měla být vždy předběžná, průběžná a následná. IEP 2. Externí administrátor V souvislosti se zastoupením zadavatelů veřejných zakázek jsou pak v hojné míře využíváni tzv. administrátoři veřejných zakázek, kteří poskytují zadavateli odbornou pomoc jak při přípravě vlastních zadávacích podmínek, tak zajišťují veškeré úkony v průběhu zadávacího řízení až po kompletaci dokumentace k veřejné zakázce po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem a její následné předání zadavateli. Zde však vzniká prostor pro ovlivnění VZ ze strany externího administrátora a prosazení svých zájmů (např. upřednostnění vybraných společností, dohody se stavebním dozorem, atd.). IEP 3. Vymezení předmětu VZ V ZD by vždy mělo být dostatečně popsáno, co přesně daný zadavatel požaduje. Zadavatelé však mnohdy nejsou ochotni věnovat adekvátní čas přípravě zadávacího procesu VZ. Naopak rizikovým indikátorem je právě účelové vymezení předmětu zakázky (specifické zadání), pro konkrétního zpracovatele/firmu nebo právě používání referencí dodavatele jako kritéria do zadávací dokumentace při přípravě VZ, např. u stavebních zakázek reference na specifické stavby. Nejen u IT zakázek se pak často objevují specifika typu vnořených nepotřebných aplikací (služeb, prací) pro zvýhodnění vybraného uchazeče. Tuto skutečnost reflektuje např. kauza zakázky Opencard, kde byla vnořena podaplikace el. peněženka, což bylo specifické zadání, které nebylo cílem VZ. IEP 4. Slučování rozdílných zakázek Zejména u zakázek na stavební práce se můžeme často setkat se situací, kdy jsou definovány v ZD požadavky na předmět plnění veřejné zakázky takovým způsobem, že v jedné VZ jsou dle předmětu plnění obsaženy stavební práce, dodávky i služby. Jedná se tak o záměrné slučování zakázek s rozdílným předmětem plnění nebo naopak záměrné rozdělení velké zakázky na menší. Ve výsledku pak např. rekonstrukce nemocnice + nákup nových lůžek se vejdou do limitu stavebních prací. IEP 5. Nadměrné využívání JŘBU Souvisejícím problémem je nadměrné využívání takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), jelikož se jedná o nesoutěžní metodu s nízkou mírou transparentnosti. Při jeho realizaci nedochází k oznámení o zahájení zadávacího řízení dle zákona, ale může dojít k situaci, kdy dojde k oslovení pouze jediného zájemce. Počet vyzvaných zájemců je tak na uvážení zadavatele, v některých případech je tudíž přípustné, aby se jednacího řízení zúčastnil pouze jeden zájemce (např. držitel konkrétní licence). Zde můžeme také poukázat zejména na nadměrné využívání JŘBÚ a související vícepráce u stavebních zakázek. 128

129 IEP 6. Příkazce operace a správce rozpočtu Předběžnou kontrolu při řízení veřejných výdajů před vznikem závazku orgánu veřejné správy zajišťuje ve své působnosti příkazce operace a správce rozpočtu. Z ustanovení 13 vyhlášky MF ČR č. 416/2004 Sb. vyplývá, že před vypsáním výběrového řízení na VZ má příkazce operace prověřit, zda: Připravovaná finanční operace vyhovuje předem stanoveným kritériím účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti výkonu veřejné správy. Byla identifikována a řádně ošetřena možná rizika připravované finanční operace. Tyto postupy mají být dokladovány v písemné formě a měly by být zajištěny před vyhlášením VZ. S tím souvisí, že se může jednat o zdroj informací pro policii při zahájení vyšetřování. IEP 7. Personální struktura zadavatele V neposlední řadě je možným rizikem také politický tlak na úředníky, aby podepsali, co je jim určeno. Zde je proto důležité zaměřit se na adekvátní nastavení personální struktury v dané organizaci pro vyhlašování/schvalování VZ a s tím související podpisové právo. Podstatná je co největší otevřenost řízení a tím vzniká menší prostor pro korupci. Na druhou stranu tím ale vzniká také možnost většího zapojení garážových firem. IEP 8. Časové hledisko při vyhlašování VZ Můžeme říci, že rizikovým faktorem může být odchylka od běžného standardu (stanovených limitů dle zákona), např. jak dlouho nebo kdy byla VZ zveřejněna (např. vyhlášení v době vánočních svátků). IEP 9. Předpokládaná hodnota VZ Základním kritériem, pomocí nějž lze rozdělit veřejné zakázky a stanovit pravidla pro postup zadavatele, je kritérium předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Pokud se předpokládaná hodnota předmětu veřejné zakázky blíží či je na hranici mezi podlimitní a nadlimitní veřejnou zakázkou, může tak vzniknout podezření na ovlivnění VZ ze strany zadavatele. Naopak pokud je nabízená cena ze strany dodavatele, rovněž na této hranici (do 10 %), může se jednat opět o rizikový faktor. Vše je ovlivněno zejména tím, jak dostatečně (přesně) byla stanovena odhadovaná cena při vyhlášení VZ. IEP 10. Hodnotící kritéria Veřejný zadavatel by měl odůvodnit přiměřenost stanovení dílčích hodnotících kritérií, pokud použije hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky a pokud dílčí hodnotící kritérium nabídková cena má nižší váhu než 60% u veřejných zakázek na služby nebo 80% u veřejných zakázek na dodávky a stavební práce. Z tohoto důvodu je také potřeba se případně zaměřit na toto odůvodnění, zda se nejedná o rizikový faktor. IEP 11. Dodatečné informace Zdrojem informací pro identifikaci podezřelých VZ mohou být také dodatečné informace při soutěžení VZ. Množství dotazů na hodnotící kritéria z řad zájemců/odborníků mohou být jistým vodítkem. IEP 12. Interní cenové limity města Města/obce mnohdy také zadávají VZ malého rozsahu, dle individuálně nastavených vnitřních směrnic a při svém postupu při jejich zadávání je nutné dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Směrnice zejména ve většině případů definuje finanční limity, kdy zadavatel může rozhodovat o přímém zadání zakázky. Tyto finanční limity se v jednotlivých městech/obcích liší a vzniká zde tak prostor pro upřednostňování vybraných dodavatelů a zadávání zakázek z ruky bez transparentního výběrového řízení. 129

130 IEP 13. Jistota za nabídku Zadavatel může u každé VZ zadávané formou otevřeného, užšího nebo jednacího řízení s uveřejněním nebo případně formou soutěžního dialogu požadovat jistotou. Výši požadované jistoty definuje zadavatel v oznámení zadávacího řízení finanční částkou a výše požadované jistoty nesmí překročit 2 % předpokládané hodnoty VZ. Otázkou zde zůstává motiv zadavatele požadování jistoty a její výše ve vztahu k předmětu VZ (zejména malého rozsahu). IEP 14. Nadstandartní požadavky Především u zakázek malého rozsahu můžeme také sledovat nadstandartní formální požadavky zadavatele na dokumentaci (nabídku) oproti požadavkům stanoveným v ZZVZ. Může se jednat o záměrné zajištění si důvodů zadavatele, jak vyloučit uchazeče z výběrového řízení (např. nepoužití loga města v dokumentaci). Je tedy nutné také zohlednit, jaké nadstandartní požadavky zadavatel požaduje a jaký je jeho motiv je začlenit do ZD. IEP 15. Otevírání obálek Zadavatel by měl brát zřetel na to, aby určil takový časový termín otevírání obálek, kterým bude posilována zásada transparentnosti a kterým tak nebude docházet ke zbytečným, neoprávněným, nedůvodným a podezřelým odkladům a prostojům při otevírání obálek s nabídkami. Můžeme říci, že čím delší prodleva mezi ukončením přijímáním nabídek a otevíráním obálek (zasedání hodnotící komise), tím vzniká větší prostor pro manipulaci s jednotlivými nabídkami. IEP 16. Oznámení ÚOHS ÚOHS zkoumá, zda zadavatel při zadávacím řízení postupoval podle zákona, především na podnět uchazečů v zadávacím řízení. Analýza právě těchto oznámení může být rovněž jistým zdrojem informací o podezřelém chování. Nemusí se však jednat pouze o oznámení, kde bylo prokázáno pochybení. IEP 17. Dohody o rozdělení trhu Je potřeba také zohlednit vzájemné dohody firem např. v rámci krajů, kdy se domlouvají, kdo v kterém kraji jako výherce odstoupí a zakázku přenechá druhému a vzájemně se tak kryjí (vytvářejí si křoví ). Takovým jednáním si soutěžitelé udržují pozici na trhu a brání vstupu nových konkurentů. Soutěžitelé si přirozeně nekonkurují, trh se nevyvíjí a stagnuje. IEP 18. Specifika aktualizací Pozornost můžeme také věnovat zakázkám na nejrůznější aktualizace, pravidelně vyhlašovaným v daném období daných služeb. Může se jednat o záměrné přizpůsobení zadávacího řízení pro prvotního pořizovatele dané služby. Pokud stejný uchazeč získal již potřetí zakázku na aktualizaci od prvotního pořízení, můžeme ji označit za rizikový faktor. IEP 19. Nestandartní poskytování dokumentace Jistým znakem podezření může rovněž být také míra poskytnuté součinnosti zadavatele, co se týče poskytnutí související dokumentace týkající se VZ (např. zadávací dokumentace je předávána pouze osobně v sídle zadavatele, hodnotící protokoly jsou k dispozici pouze na vyžádání k nahlédnutí v sídle zadavatele, atd.). IEP 20. Publikování informací o VZ Posoudit také můžeme, jestli zadavatel správně zveřejnil veškeré údaje, které mu ukládá zákon ve Věstníku/Profilu, klíčové pro transparentnost, a ověřitelnost veřejné zakázky, ale i pro samotnou soutěž. Původem chyby u zveřejněných informací může být nedbalost úředníka (zadavatele) při vyplňování formulářů, nebo naopak záměrné skrývání citlivých informací a snižování dohledatelnosti VZ. 130

131 MONITORING A ANALÝZA INDIKÁTORŮ Monitoring je způsob pozorování, které je základní metodou zkoumání objektu. Objektem v daném případě se jedná o veřejné zakázky a jeho předmětem bude latentní trestná činnost vyskytující se v oblasti zadávání veřejných zakázek. Indikátory jsou pak vnější projevy nestandardního jednání, jež je způsobeno zejména trestnou činností, tj. jednáním vykazující znaky skutkové podstaty trestného činu a jsou a určité skupiny indikátorů jsou charakteristické pro jednotlivé způsoby spáchání. Monitoring je založen na záměrném, systematickém a organizovaném pozorování smyslově vnímatelných projevů aktuálního stavu prvků, aspektů, fenoménů, jevů apod., jež jsou součástí objektu a předmětu zkoumání. Z hlediska druhů pozorování lze předmětný monitoring označit jako pozorování skryté, nezúčastněné (neparticipantní), nestrukturované, prováděné v přirozeném kontextu a policista je v roli vnějšího pozorovatele minimálně do doby zjištěných relevantních informací umožňující zahájení úkonů trestního řízení. V průběhu procesu monitorování se střídají různé aktivity. Za prvé se musí určit způsob, jak a čím sledovat zadávání veřejných zakázek. Na základě znalosti operativní situace je nutné vytipovat veřejné zakázky, u kterých bude zvolena metoda proaktivního šetření a u kterých bude zvolen pasivní postup. Dále bude třeba zvolit vhodné zákonné postupy a nástroje operativně pátrací činnosti v tomto stádiu šetření k zjišťování indikátorů. Při rozboru a posuzování indikátoru je nutné využít znalosti hospodářských právních předpisů, trestního práva, ekonomických zákonitostí předmětné oblasti a podle obsahu informace i jiných vědních oborů. Důležitým předpokladem správného hodnocení indikátorů operativních informací je dobrá znalost forem metod a prostředků dosud zjištěné trestné činnosti v předmětné oblasti. To má podstatný význam při posuzování závažnosti a hodnověrnosti informace a volbu správného postupu, výběru a použití vhodných prostředků a opatření v dalším postupu trestního řízení. Důležitou součástí analýzy a hodnocení zjištěných indikátorů je i vytyčení operativně pátracích verzí a z nich vyplývajících úkolů na získání dalších poznatků k upřesnění a doplnění získaných informací, které umožní objektivně posoudit hodnověrnost a pravdivost informace, upřesnit vytyčené operativní verze (viz kap Počáteční situace), které jsou důležité buď pro operativní rozpracování, nebo další postup vedoucí k zahájení úkonů v trestním řízení. Identifikace potencionální trestné činnosti v oblasti veřejných zakázek se objevuje v jakékoliv fázi procesu zadávání veřejných zakázek a existuje mnoho indikátorů, které signalizují, že veřejná zakázka je označena za spornou. Indikátory vyskytující se v předmětné oblasti lze rozdělit podle jejich vztahu k zadavateli, dodavateli, či procesu zadávání veřejné zakázky. Je však také nutné říci, že pro zajištění adekvátního monitoringu a analýzy možných rizikových indikátorů je rovněž potřeba zajistit posílení personálních kapacit policie v této rovině a významu práce s informacemi. Dále to také může být nastavení intenzivnější spolupráce mezi PČR a ÚOHS, NKÚ a MMR. Tomu odpovídá také praxe ze zahraničí, kdy v této oblasti posilují týmy analytiků např. o specializované analytiky na ekonomii, právo, IT a tvoří tak podpůrné složky pro kontrolu a identifikaci rizikových veřejných zakázek. 131

132 3.4 POSTUP POLICEJNÍHO ORGÁNU Postup policejního orgánu v předmětné věci lze rozdělit na dvě etapy. V první etapě se jedná o postup policejního orgánu před přípravným řízením, kde hlavní činností oprávněných policistů je získání poznatku a šetření (podle zák. č. 273/2008 Sb.) ke všem skutkovým okolnostem, na základě kterých bude moci zahájit úkony trestního řízení. Ve druhé etapě postupu policejního orgánu je postup v přípravném trestním řízení a lze rozdělit do dvou časových úseků a to na fázi prověřování a fázi vyšetřování (dle zák. č. 141/1961 Sb.). Postup policejního orgánu před zahájením trestního stíhání Začátek postupu policejního orgánu spočívá v získání poznatku např. o podezření z trestné činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek. Může se jednat o policejní šetření, přijímání trestních oznámení apod. Policejní orgán v těchto případech postupuje podle zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (zejména ustanovení 69 a 70) a dále je pak jeho činnost upravená v 158 odst. 1 a 2 zák. č. 141/1961 Sb. V daném případě se ale ještě nejedná o trestní řízení, tato ustanovení pouze upravují úkoly policie, popř. státního zástupce ve fázi, kterou ještě nelze zahrnovat do trestního řízení podle zák. č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Cílem postupu oprávněného policisty před přípravným řízením je odhalení a získání relevantního poznatku o podezření z trestné činnosti zadávání veřejné zakázky, skrytou formou bez vědomí pachatele (pachatelů). Postup by měl započít zpracováním a vyhodnocením analýzy operativní situace lze charakterizovat jako souhrn prvků, které v souvislosti s odhalováním, operativním rozpracováním, nebo prověřováním konkrétního trestného činu napadající oblast zadávání veřejných zakázek, ovlivňují organizaci a výkon operativně párací činnosti. Jedná se zejména o: a) Skutečnosti vyplývající z ekonomických, právních a organizačních podmínek vymezující hospodářskou oblast procesu zadávání veřejných zakázek na určitém územním celku. b) Skutečnosti vyplývající z dosud zjištěné trestné činnosti napadající oblast zadávacího procesu veřejných zakázek (četnost, struktura, dynamika apod.) c) Skutečnosti vyplývající z případů šetření podezření z trestné činnosti předmětné oblasti, u nichž se trestnou činnost nepodařilo prokázat (zjištění subjektivních a objektivních příčin a podmínek, které situaci zapříčinily). d) Zkušenosti vyplývající z dosavadního šetření a prověřování trestné činnosti napadající oblast zadávacího procesu veřejných zakázek, jejich analýza, zobecnění a aplikace v procesu šetření a prověřování předmětné trestné činnosti. e) Stav sil a prostředků. Optimální početní stav oprávněných policistů, jejich vzdělání, zpravodajské a další profesionální schopnosti a specializace z hlediska sledované problematiky jsou významné předpoklady pro zdárné plnění úkolů v předmětné oblasti. Uvedené předpoklady dále pak ovlivňují další činnosti, jako např. získávání a použití prostředků operativně pátrací činnosti. f) Skupina prvků, která souvisí s osobní a místní znalostí oprávněného policisty je velmi důležitá a velmi zásadně ovlivňuje výkon operativně pátrací činnosti. Její získání závisí na zájmu a individuálních kvalitách policisty. Kvalitní vyhodnocení operativní situace je předpokladem pro správné rozhodnutí o dalších postupech a volbě použití prostředků operativně pátrací činnosti. 132

133 Po vyhodnocení operativní situace oprávněný policista musí rozhodnout, které postupy operativně pátrací činnosti (osobní pátrání, operativní pronikání a získávání a prověrka operativních informací) budou v daných podmínkách a na základě již zjištěných poznatků vhodné k získávání informací ze zájmového prostředí (tj. organizačně ekonomické prostředí zadavatele a uchazečů veřejné zakázky). Jedná se např.: a) Přímé pozorování a typování nestandardních jevů, monitoringem indikátorů bez využití technických prostředků (aplikace postupu operativně pátrací činnosti osobního pátrání). b) Získání, úkolování a zjišťování informací od informátora/ů (aplikace postupů operativně pátrací činnosti operativní pronikání a získávání a prověrka operativních informací. c) Typování konzultantů odborníků v předmětné problematice zadávání veřejné zakázky a jejich získání k odborným konzultacím (osobní pátrání). d) Zjišťování a analýza nestandardních činností osob na straně zadavatele veřejné zakázky (z veřejně dostupných zdrojů, aplikace postupu operativně pátrací činnosti osobního pátrání). e) Zjišťování a analýza nestandardních činností (v souvislosti s účastí na veřejné zakázce) osob na straně potencionálních účastníků veřejné zakázky (z veřejně dostupných zdrojů za využití postupu osobního pátrání anebo informací získaných z operativního pronikání). f) Získávání informací od spolupracujícího subjektu veřejné správy, tzv. neoficielně a na základě místní a osobní znalosti (využití osobního pátrání nebo operativního pronikání) g) Analýzu veřejných zdrojů aplikace postupu operativně pátrací činnosti osobního pátrání). Výsledkem výše uvedených činností je zachycení prvotní informace o tom, že se připravuje, páchá nebo byla spáchána trestná činnost v oblasti zadávání veřejné zakázky a rozhodnutí, že informace je dostatečně určitá, konkrétní a přínosná k dalšímu důkladnému prověření. V další fázi šetření je třeba poznatek objektivně posoudit z hlediska splnění parametrů věrohodnosti (prvotní prověrka na základě znalostí a zkušeností policisty, hodnocení důvěryhodnosti a reálnosti informací, ověření skutečností, které jsou součástí informací, ustanovení a lustrace osob apod.) a dalšího využití pro trestní řízení a rozhodnout zda bude poznatek dále operativně rozpracován, nebo budou zahájeny úkony trestního řízení. 133

134 Postup policejního orgánu po zahájení úkonu trestního řízení Přípravné řízení je upraveno v 157 a násl. zák. č. 141/1961 Sb. Právní úpravou je rozděleno do dvou časových úseků, jimiž jsou fáze prověřování a fáze vyšetřování. Prvním stadiem přípravného řízení se stává prověřování upravené v 158 odst. 3 zák. č. 141/1961 Sb., zahajuje ho policejní orgán sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, v tomto záznamu musí být uvedeny okolnosti, pro které se řízení zahajuje a způsob, jakým se o nich dozvěděl. Opis tohoto záznamu se zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci, čímž vzniká oprávnění a povinnost státního zástupce vykonávat dozor nad dalším postupem policie. Cílem této fáze trestního řízení je prověření a objasnění skutečností důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Počáteční situace Zpracovat univerzální návod, jak postupovat po zjištění poznatku či přijetí oznámení o podezření ze spáchání trestného činu v oblasti zadávání veřejných zakázek, není jednoduché. Při prověřování jednotlivých trestných činů, které přicházejí v úvahu ( 248, 256, a 257 zák. č. 40/2009 Sb.) má zásadní význam zhodnocení počáteční situace, kdy je na policejním orgánu, aby provedl analýzu stávajícího stavu poznatku, zhodnotil operativní situaci, stanovil operativně pátrací verze, plán dalšího postupu, který bude následně realizovat. V rámci rozhodování musí policejní orgán zejména zohlednit následující skutečnosti: Pachatelé (organizátoři) výše uvedených trestných činů mají zpravidla zkušenosti s praktickým fungováním zadávacího procesu, jejich jednání jsou uskutečňována konspirativně a mají obchodní charakter, což zvyšuje obtížnost odhalení korupčních jednání, resp. odhalení a zajištění důkazních prostředků. Pachatelé využívají služeb osob se specializovanými znalostmi, vzděláním a někdy i právním postavením (např. ekonomy, advokáty apod.), což pro pachatele přináší dvojí užitek; specializované znalosti a navíc zpravidla i povinnost mlčenlivosti, tzn. omezená využitelnost těchto osob jako svědků. Pachatelé uvedených trestných činů ( 248, 256, a 257 zák. č.40/2009 Sb.) používají různé formy a způsoby páchání trestné činnosti, kdy každý způsob je do značné míry individuální a originální (způsob páchání trestného činu popisuje, jak byl trestný čin spáchán, tj. jaké operace pachatel při svém jednání uskutečnil 20 ). Způsoby spáchání podléhají neustálému vývoji, a to zejména s ohledem na časté změny zákonné úpravy zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kdy pachatelé využívají nedokonalost právní úpravy za účelem např. nezákonného získání veřejné zakázky. Organizační a materiální možnosti orgánů činných v trestním řízení. Vyhodnocení počáteční situace Při vyhodnocování počáteční situace musí oprávněný policista věnovat pozornost zejména následujícím okruhům informaci: 1) Informace k vývojovému stádiu trestné činnosti (trestná činnost je ve fázi přípravy, trestná činnost probíhá, trestná činnosti již proběhla); 2) Informace k typu a stádiu veřejné zakázky, které bude, je či již bylo napadeno trestnou činností; 3) Informace o skutku, ke kterému má dojít, popřípadě již došlo (modus operandi); 20 K otázce kriminalistického učení o způsobu spáchání trestného činu podrobněji viz např. STRAUS, J. NĚMEC, M. et. al. Teorie a metodologie kriminalistiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 63 a násl. 134

135 4) Informace k trestně právnímu určení skutkové podstaty trestného (objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka); 5) Informace k podezřelým osobám (identifikace, jejich osoby blízké, jejich zkušenosti v oboru, vzdělání, zkušenosti s trestnou činností); 6) Informace k dalším zájmovým osobám (svědci, konzultanti, spolupracovníci, typování a získání informátorů); 7) Informace k místům, kde se podezřelé osoby scházejí (kanceláře, obydlí, restaurace); 8) Informace k jejich dopravním prostředkům (tovární značky vozidel, SPZ vozidel) 9) Informace k jejich komunikačním prostředkům (pevné telefonní linky, mobily a jejich čísla, ové adresy, webové stránky, sociální sítě); 10) Informace k formám korupčních prostředků; Po důkladné analýze počáteční situace oprávněný policista musí zvážit, jaké důkazní prostředky bude v rámci přípravného řízení opatřovat a v jaké časové posloupnosti tak bude činit. Pro tento účel na základě zjištěných skutečností a jejich vyhodnocení (analýza operativní situace a počáteční situace) si oprávněný policista stanoví operativně pátrací verze. Operativně pátrací verze Stanovení operativně pátracích verzí pomáhá k zjištění okolností trestného činu v případě, že se vychází jednak ze způsobu spáchání a dalších zjištěných skutečností, které byly zjištěny v průběhu šetření, popřípadě v průběhu operativního rozpracování. Operativně pátrací verzi lze charakterizovat jako logickou konstrukci postupu, jehož základem je dosud zjištěnými poznatky podložená domněnka o podstatě a spojení kriminalistických a právně relevantních skutečností prověřované věci. Operativně pátrací verze je možné vytyčit ke skutku jako celku nebo mohou být stanoveny k jeho jednotlivým znakům (co bylo skutkem porušeno, jakým způsobem byl trestný čin spáchán, kdo jej spáchal, jaký byl jeho motiv apod.) Při tvorbě operativně pátracích verzí v počáteční etapě prověřování platí, že je závislé na informacích, které jsou k dispozici a které byly zjištěny šetřením a jsou prvotními informacemi prověřování, které ale budou v průběhu prověřování verzí neustále doplňovány a zpřesňovány. V průběhu prověřování jednotlivých operativně pátracích verzí je nutné uplatňovat i taktická a konspirační hlediska jako např. bude třeba rozhodnout, které úkony bude nutné provést přednostně a pod utajením, kdy a v jakém rozsahu bude možné provést úkony bez ohledu na utajení. Stanovení plánu postupu prověřování verzí Aby byl zajištěn cílevědomý a koordinovaný postup, oprávněný policista zpracuje plán prověřování, do kterého je nutné zahrnout pokud možno všechny do úvahy připadající operativně pátrací verze, způsob jejich prověření, otázky na které je třeba odpovědět a další okolnosti, které je nutné vysvětlit. Kromě operativně pátracích verzí je nutné do plánu zapracovat organizační otázky týkající se prověřování verzí, použití prostředků a opatření dle trestního řádu, jejichž využití je ve věci potřebné. Rovněž tak je důležité stanovit termíny, ve kterých budou jednotlivé úkoly plánu realizovány, a konkrétní odpovědnost za jejich plnění. Příklady verzí V případě, že např. jednoznačně došlo k zmanipulování veřejné zakázky 1. Úředník ze strany zadavatele bude, je (byl) korumpován jedním z potencionálních uchazečů. 2. Úředník ze strany zadavatele žádá, požádal jednoho z potencionálních uchazečů o úplatek. 3. Úředník ze strany zadavatele je (byl) vydírán jedním z potencionálních uchazečů. 135

136 Taktické postupy V počátečních etapách prověřování trestné činnosti v oblasti veřejných zakázek lze doporučit některý z taktických postupů: Frontální postup, který spočívá v tom, že v přípravné fázi je třeba soustředit potřebné síly a prostředky schopné provést počáteční úkony rychle, efektivně, úplně a zákonně v relativně krátkém časovém úseku na jednom nebo více místech. (Straus, 2009) V rámci tohoto postupu využíváme především momentu překvapení pachatele, kdy v prvotní fázi shromažďování důkazů zajistíme osobu pachatele, případně další osoby, které by mohly zničit nebo znehodnotit důkazní prostředky (doklady, informace na technických nosičích dat) a rovněž tak veškeré dostupné doklady týkající se veškeré dokumentace k předmětné veřejné zakázce (dobrovolné vydání, odnětí, domovní prohlídka). Nevýhodou tohoto postupu je zvýšená organizační náročnost, kdy je zapotřebí zajistit značné množství sil a prostředků, jakož i součinnost různých služeb policie a dalších subjektů. V rámci prvotních úkonů je cílem policejního orgánu zajistit především takové stopy a důkazy, které by mohly být v pozdějších stadiích vyšetřování zničeny či poškozeny. Průběžné rozvíjení prověřování, které spočívá v tom, že prvotní úkony jsou cíleně zaměřeny na tzv. slabý článek v systému trestného jednání (např. zjištění podezřelého, zajištění důležitých dokladů atd.). Úkony jsou prováděny postupně v přesně určeném sledu. Tento postup je méně náročný na vlastní organizaci i na počty sil a prostředků, zato vyžaduje vysoce efektivní analytickou činnost a předvídání následných reakcí pachatelů na započaté prověřování jejich trestné činnosti. (Straus, 2009) Typické počáteční úkony Jestliže trestná činnost (může se jednat např. o 248, 256 a 257, ale i 332, 331 nebo 329, odst. 2 zák. č. 40/2009 Sb.) stále probíhá v procesu zadávání veřejné zakázky a dále byly zjištěny a šetřením nebo prověřováním potvrzeny informace, např. a) o telefonní komunikaci mezi osobami z řad úředníků zadavatele a jedním z potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, bude na místě ze strany policejního orgánu podat návrh na vydání příkazu soudu prostřednictvím státního zástupce na odposlech a záznam telekomunikačního provozu dle 88 zák. č 141/1961 Sb. Pro trestní řízení budou důležité i informace, od kdy uvedená komunikace započala, a proto bude nutné podat návrh na vydání soudního příkazu na zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu dle 88a téhož zákona. V případě, že byly zjištěny a potvrzeny informace, že mezi výše uvedenými osobami probíhá ová komunikace, lze údaje ke zjištění ové schránky vyžádat na základě vydaného soudního rozhodnutí dle 88a zák. č. 141/1961 Sb. 21 ; b) o jednáních, která se uskutečňují mezi jedním z úředníků zadavatele (podílející se na zpracovávání dokumentace veřejné zakázky) a jedním z potencionálních uchazečů v kanceláři zadavatele, má oprávněný policista možnost k dokumentaci těchto skutečností si vyžádat sledování osob a věcí s pořizováním zvukových a obrazových záznamů ( 158d, odst. 2 zák. č. 141/1961 Sb.) ÚZČ SKPV, kde je nutné povolení příslušného státního zástupce. 21 K postupu vyžádání opatření blíže viz. DIVINCOVÁ, R. Manuál pro prověřování a vyšetřování korupčních trestních činů. Praha 2013:ÚOKFK str

137 V případě, že se jednání uskutečňují v místech obydlí výše uvedených osob, je k realizaci operativně pátracího prostředku nutné předchozí povolení soudce ( 158d, odst. 3 zák. č. 141/1961 Sb.) 22 ; c) o vyžádání nebo nabídce úplatku za zmanipulování veřejné zakázky a v případě, že jedna ze stran bude ochotna spolupracovat, je možné k zadokumentování uvedených skutečností realizovat předstíraný převod dle 158c zák. č. 141/1961 Sb. na základě písemného povolení státního zástupce. 23 Trestná činnost již proběhla rovněž tak i veřejná zakázka byla ukončena (proběhlo zadání veřejné zakázky a byla podepsána smlouva), v tom případě budou připadat v úvahu např. následující úkony: Vyžadování informací a písemných podkladů od zadavatele veřejné zakázky (např. listiny týkající se zadávacího řízení, usnesení rady o předmětu veřejné nabídky, zprávy hodnotící komise apod.). Vyžadování informací a písemných podkladů od uchazečů veřejné zakázky (nabídky uchazečů). Vyžádání písemných dokladů o pohybu peněz na účtu podezřelých osob. Zajištění finančních prostředků na účtech. Výslechy podezřelých a svědků Domovní a osobní prohlídky, prohlídky jiných prostor. Vydání a odnětí věcí důležitých pro trestní řízení (výpočetní a komunikační technika) Vyžadování odborných vyjádření a znaleckých posudků z oborů ekonomie, a dalších oborů, týkajících se předmětu veřejné zakázky. Účelem provádění počátečních úkonů je zejména zjištění co největšího množství kriminalisticky relevantních informací a důkazních prostředků pro efektivní a rychlý průběh trestního řízení. V rámci provádění prvotních úkonů však policejní orgán nesmí opomenout zajistit též veškeré podklady nutné k zadokumentování výnosů z trestné činnosti za účelem jejich následného odčerpání. Cílem prověřování je zjistit takové odůvodněné skutečnosti, že byl spáchán trestný čin a dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala konkrétní osoba. Pokud se tak stane, policejní orgán neprodleně rozhodne dle 160 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb., o soudním řízení trestním, o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného. 22 K postupu vyžádání předmětného operativně pátracího prostředku blíže viz. DIVINCOVÁ, R. Manuál pro prověřování a vyšetřování korupčních trestních činů. Praha 2013:ÚOKFK str K postupu vyžádání předmětného operativně pátracího prostředku blíže viz. DIVINCOVÁ, R. Manuál pro prověřování a vyšetřování korupčních trestních činů. Praha 2013:ÚOKFK str

138 Vyšetřování POSTUP PO ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ Zahájením trestního stíhání podle 160 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní řád ) nastává etapa vyšetřování. Zahájení trestního stíhání je zásadní předěl mezi tzv., počáteční fází a následnou fází vyšetřování. Tato etapa končí podáním obžaloby, postoupením věci jinému orgánu, zastavením trestního stíhání 24, včetně schválení narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby (Hendrych, 2009), nově také návrhem na schválení dohody o vině a trestu. Zahájením trestního stíhání se prověřování dostává do fáze vyšetřování, kdy vyšetřování je vedeno proti konkrétní osobě (ať právnické či fyzické). Do té doby je prověřování vedeno obecně a směřuje k získání maxima informací o konkrétní trestné činnosti. Od zahájení trestního stíhání je trestní řízení vedeno proti konkrétní osobě pro konkrétní trestný čin, a proto i použití metod a prostředků je směřováno k zadokumentování konkrétního trestného činu konkrétní osoby. 25 To samozřejmě neznamená absolutní rezignaci na zjišťování informací k případné trestné činnosti dalších osob, případně dalších trestných činů osob, vůči kterým je již vyšetřování vedeno. Vzhledem k tomu, že je třeba mít na zřeteli i procesní efektivitu, jsou však po zahájení trestního řízení cíleně zajišťovány důkazy zejména ke konkrétním osobám a trestným činům, které jsou popsány v zahájení trestního řízení. Tuto efektivitu měl ostatně na mysli i zákonodárce při formulování některých ustanovení trestního zákoníku, zejm. 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu. Během vyšetřování jsou používány všechny postupy stejně jako ve fázi prověřování, avšak jejich použití v této fázi má svá specifika. Dále k těmto postupům přistupují některé další, které nelze použít ve fázi prověřování. Jedná se zejména o zajišťovací instituty, např. vazba. 26 Vlastní činnost policejního orgánu je po zahájení trestního řízení ovlivněna zejména těmito skutečnostmi: V zahájení trestního stíhání je popsán skutek, okruh obviněných osob a další skutečnosti, na základě kterých si obvinění i případní další podezřelí mohou odhadnout okruh důkazů, které se budou snažit orgány činné v trestním řízení zajistit, včetně osob, které budou pravděpodobně vyslechnuty, a k jakému okruhu věcí. Na základě těchto informací poté často provádějí různá protiopatření mazání či pozměňování digitálních stop, ničení listinných materiálů, ovlivňování svědků apod. Obviněný má právo na obhájce 27, čehož obvinění z hospodářských deliktů pravidelně využívají, a vzhledem k jejich finanční situaci si většinou mohou dovolit nejschopnější právníky. 24 V případě, že provedenými úkony vyšetřování byly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že trestný čin spáchaný nebyl, jedná se o přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění, předloží vyšetřující orgán spis státnímu zástupci s návrhem na postup podle ustanovení 171 trestního řádu. Jestliže jsou provedenými úkony vyšetřování zjištěny skutečnosti uvedeny v ustanovení 172, 173, 307 a 309 trestního řádu přeloží rovněž vyšetřující orgán státnímu zástupci spis s návrhem na zastavení nebo přerušení trestního stíhání v souladu s uvedenými ustanoveními K zahájení trestního stíhání blíže viz DIVINCOVÁ, R. Manuál pro prověřování a vyšetřování korupčních trestných činů. Praha 2013: ÚOKFK str Rozhodování o vazbě je upraveno v 68 odst. 1, 73 písm. b) trestního řádu a dále v 67 trestního řádu jsou taxativně vyjmenovány zákonné důvody vazby. Podle zákona rozlišujeme vazbu útěkovou, koluzní a předstižnou. Rozhodnutí o vazbě je rozhodnutím soudu a rozhoduje o ní v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce 27 U trestných činů specifikovaných v 17 trestního řádu dokonce mít obhájce musí. Jde o tzv. nutnou obhajobu, kde nepřítomnost obhájce u některých vyšetřovacích úkonů může mít za důsledek neplatnost tohoto úkonu. 138

139 Obviněný a jeho obhájce mají právo nahlížet do spisů, přičemž toto právo jim lze omezit pouze ze závažných důvodů a na dobu nezbytně nutnou. Při seznámení se spisem nelze nahlédnout do jakéhokoliv dokumentu, který bude následně předložen státnímu zástupci jako součást spisového materiálu odmítnout. Postupy při vyšetřování v případě obvinění právnické osoby jsou v zásadě stejné jako při stíhání fyzické osoby. Pokud se trestné činnosti dopustí právnická osoba a zároveň i fyzická osoba, která měla v právnické osobě na starosti chráněný zájem, povede se proti nim společné řízení. 28 V souvislosti s trestnou činností v oblasti veřejných zakázek přichází v úvahu zejména skutečnost, že tato trestná činnost je pravidelně páchána právě proto, aby byla zvýhodněna právnická osoba. Proto je logické, že po zavedení tohoto institutu je stíhání právnických osob, co se týče veřejných zakázek, jedno z nejčastějších. TAKTICKÉ POSTUPY VE VYŠETŘOVÁNÍ V počáteční etapě vyšetřování se doporučuje postupovat obdobným taktickým způsobem, který je uveden v počátečních etapách (viz kapitola 3.4.4) prověřování trestné činnosti v oblasti VZ: a) Frontální postup tento postup lze označit za velmi efektivní a účinný, neboť ve velmi krátkém časovém horizontu je policejní orgán schopný zajistit potřebné množství materiálů (důkazů), svědků. Při tomto zajišťování zaktivizuje i protistranu, která okamžitě přijímá opatření, činí následné kroky k zastírání či upravování materiálů, důkazů. Vzhledem k tomu, že jsou např. i nadále nasazené operativní pátrací prostředky, je možno monitorovat další činnost a shromažďovat důležité důkazy, o kterých další spolupachatelé nevědí. b) Průběžné rozvíjení vyšetřování v souvislosti s trestnými činy v zadávání veřejných zakázek se využívá nejčastěji, kdy je veřejnost obeznámená se skutečností, že pravděpodobně došlo k pochybení v zadání veřejné zakázky, popř. jí doprovázejí nejasné skutečnosti. Většinou se jedná o mediálně známé causy a případy známé široké veřejnosti, a to jak v regionálním měřítku, tak jde často o celospolečensky známé případy. Následuje pomalé shromažďování potřebných materiálů, výslechy zúčastněných osob a další postup ve vyšetřování. Průběžné rozvíjení se jeví jako neefektivní postup, a to především ve vztahu propojení pachatelů trestného činu, kteří jsou nadále ve spojení a dlouhodobě za účasti svých advokátů velmi sofistikovaně připravují své výpovědi. Dochází k ovlivnění dalších svědků, změně či úpravě listinných důkazů, k dalšímu nalezení dokladů, materiálů či zveřejnění informací, jejichž cílem je odvedení pozornosti od samotného trestného činu, či osob, které se na trestné činnosti podílely. Velké množství informací je možno k jednotlivým veřejným zakázkám získat z tzv. otevřených zdrojů, kde jednotliví zadavatelé zveřejňují informace k veřejným zakázkám. 29 ZVLÁŠTNOSTI NÁSLEDNÉ ETAPY Cílem této etapy vyšetřování je shromažďování, zkoumání a hodnocení důkazů o otázkách, tvořících předmět dokazování, a vyšetřování konkrétních skutkových podstat trestných činů proti konkrétním obviněným osobám (ať již fyzickým či právnickým). Policejní orgán musí prokázat zaviněnou účast obviněného na spáchání vyšetřovaného trestného činu: obviněný získá možnost vyjádřit se k obvinění, obhajovat se, navrhnout vyviňující důkazy atd. 28 Právnická osoba a přičitatelnost je upravena v 7 a 8 zákona č. 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, kdy každá právnická osoba, jenž má přiděleno IČ, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem bude pachatelem i v případě, že k provedení činu užije jiné právnické nebo fyzické osoby. 29 např. dle vyhlášky č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zadávání veřejných zakázek 139

140 V kriminalistické literatuře byl dříve dosti rozšířen názor, že předmětem dokazování ve vyšetřování jsou okolnosti, dávající odpověď na známou římskou sedmičlennou formuli: kdo, co, kde, za čí pomoci, proč, jakým způsobem, kdy. Tento názor je samozřejmě i v současné době v zásadě správný, avšak s určitými korekcemi, které vyplývají zejména ze skutečnosti, že při vyšetřování trestné činnosti související s veřejnými zakázkami, jakož i další hospodářské trestné činnosti, je nutné nejen odpovědět na tyto otázky, na které je ostatně při objasňování hospodářské trestné činnosti odpověď poměrně často jasná, ale zejména na otázku: Je tato činnost protizákonná a trestná? Zadávání veřejných zakázek je formalizovaná činnost upravená zejména v zákoně o zadávání veřejných zakázek. 30 Např. ze skutkové podstaty 256 trestního zákoníku 31 je zřejmé, že ten, kdo sjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost, nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů musí jednat v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, neboť v případě, že by jednal v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, nemohlo by se jednat o trestný čin. 32 Předmětem dokazování po zahájení trestního stíhání jsou zejména: 1. okolnosti, důležité pro rozhodování ve věci samé z hlediska trestního práva hmotného: a) znaky skutkové podstaty trestného činu: objektivní stránka trestného činu, obligatorní a fakultativní znaky charakteristické pro jednání, následek a příčinnou souvislost objekt trestného činu a předmět útoku subjekt trestného činu, okolnosti charakterizujících pachatele subjektivní stránka trestného činu b) okolnosti, které mají vliv v případech společensky škodlivých, okolnosti závažné pro posouzení osoby pachatele 2. okolnosti, které vedly ke spáchání trestného činu nebo jeho spáchání umožnily nebo ulehčily 3. okolnosti důležité pro postup ve vyšetřování Ve všech uvedených případech nutno dokázat okolnosti důležité pro hodnocení věrohodnosti důkazu (např. vztah svědka k obviněnému). Práce policejního orgánu v následné etapě vyšetřování pokračuje hodnocením a logickým zpracováním informací, získaných v počáteční etapě vyšetřování, z hlediska jejich významu pro předmět dokazování a prověrku vytyčených verzí. Nové, doplněné a upřesněné verze pak policejní orgán porovná se skutkovou podstatou vyšetřovaného trestného činu a vymezeným předmětem jeho dokazování. Tím policejní orgán zjišťuje: které znaky skutkové podstaty vyšetřovaného trestného činu se podařilo zjistit a v jakém rozsahu, které znaky skutkové podstaty zatím nebyly zjištěny, které z nich byly zjištěny částečně. Tím vymezuje úkoly a předmět dalšího vyšetřování. 30 zákon č. 137/2006 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek 31 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen trestní zákoník ) 32 Samozřejmě by se muselo jednat o nedovolenou výhodu, neboť zákon o zadávání veřejných zakázek zná velké množství výjimek, kdy zadavatel legálně zvýhodní určitého dodavatele. V tomto případě však toto zvýhodnění je zákonem předpokládané a povolené, i když ve skutkové podstatě 256 trestního zákoníku není rozděleno zvýhodnění na nedovolené a dovolené. 140

141 Podstata práce policejního orgánu v následné etapě vyšetřování spočívá v uskutečnění plánovaných následných úkonů a opatření. Jedná se zejména o výslech svědků, poškozených a obviněného, o nařízení a provádění znaleckých zkoumání, rekognice 33 apod. Pro kriminalitu v oblasti veřejných zakázek je zvlášť charakteristické, že obvinění jsou v převážné většině tzv. slušní lidé, obvykle s vyšším vzděláním, s řídícími a rozhodovacími pravomocemi. Proto se také někdy hovoří i o kriminalitě bílých límečků (white-collar crime). Jen ve velmi málo případech se setkáme s obviněným, který má již kriminální minulost. To je způsobeno mimo jiné i tím, že v řídících a kontrolních orgánech společností, ucházejících se o veřejné zakázky, zpravidla nemohou být osoby se záznamem v rejstříku trestů. Tuto skutečnost jednotliví uchazeči musí zpravidla prokazovat výpisem z rejstříku trestů jednotlivých osob, ne starším tří měsíců. Motivem pachatelů kriminality v oblasti veřejných zakázek (podnikatelů, manažerů, zaměstnanců, společníků, klientů) zůstává nejčastěji osobní obohacení nebo získání jiného prospěchu (služby, výsady, příslibu, získání postavení, apod.). U těchto osob je důležitá další skutečnost, že většinou disponují dostatkem finančních prostředků, kdy tyto finanční prostředky vynakládají na své právní zastoupení, konzultace s experty a další obhajovací činnost včetně ovlivňování svědků. V poslední době, zejména v souvislosti se získáním různých dotací, se množí situace, kdy porušení zákona o veřejných zakázkách se dopouštějí osoby (zejména členové orgánů menších obcí) s úmyslem umožnit své obci, případně jiné samosprávné jednotce, vůbec získat dotaci na veřejně prospěšné práce, případně stavbu, které by jinak nemohly být provedeny. Po odhalení pak často kromě trestního postihu konkrétních osob následuje vymáhání poskytnutých peněžních prostředků, které má často za následek kompletní rozklad financí dotčené obce. ZVLÁŠTNOSTI VYŠETŘOVACÍCH VERZÍ, PLÁNOVÁNÍ A ORGANIZACE VYŠETŘOVÁNÍ Použití verze při vyšetřování trestných činů je dané neúplností nebo rozporností poznatků o události, která má být zjištěna. Z pravděpodobných poznatků nelze však vytvořit jiný než pravděpodobnostní systém poznání. Tento systém poznání je při vyšetřování trestných činů označován jako proces vytyčení a prověrky verzí. Po zahájení trestního stíhání a zajištění různých stop, které vzejdou z různých prohlídek bytů, nebytových prostor apod. jsou jednotlivé verze prověřeny a srovnány se skutečně zajištěnými důkazy. Jestliže v počáteční fázi vyšetřování jde o vytyčování všech reálně možných verzí, kdy požadavek vytyčení všech reálně možných verzí má značný praktický význam (Musil, Konrád, & Suchánek, 2004): zabezpečuje všestrannost, úplnost a objektivnost dokazování, pak získání pravdivých poznatků při prověrce verze závisí na dodržování některých praxí prověřených a potvrzených pravidel: 1. Všechny vytyčené verze a všechny z nich vyvozené důsledky musí být prověřeny, bez ohledu na to, zda potvrzují nebo vylučují existenci vyšetřované události, zda svědčí ve prospěch nebo neprospěch podezřelé osoby atd. 2. Všechny vytyčené verze musí být prověřeny souběžně, bez ohledu na zdánlivý stupeň jejich pravděpodobnosti, jehož určení je v podstatě jen subjektivním názorem vyšetřovatele. Při postupné prověrce, než bude prověřena pravdivá verze, by mohlo dojít ke ztrátě nebo zničení důkazů. Souběžná prověrka verzí znamená, že všechny úkony, směřující k jejich prověrce, musí být prováděny současně písm. b) trestní řád 141

142 3. Verze, jejichž prověrka ukáže, že jsou nepravdivé, musí být včas odmítnuty. V praxi se může vyskytnout situace, kdy v důsledku prověrky odpadnou všechny vytyčené verze, avšak podstata události nebo některé její prvky zůstávají neobjasněny. V této situaci se musí buď hledat a opatřit nová fakta nebo nově hodnotit podstatu a význam existujících fakt. Případně je nutné vyvodit závěr, že se nejedná o trestný čin. 4. Verze, která zbyla po odmítnutí ostatních verzí, musí být zákonným způsobem a zákonnými prostředky dokázána. Vyhotovení vyšetřovacích plánů je nezbytně nutné vzhledem ke složitosti v oblasti veřejných zakázek, především k zpřehlednění množství informací a uskutečněných postupů. Vyšetřovací plány by měly kromě jiného odrážet myšlenkový postup policejního orgánu, jak ve verzích k věci a k pachateli, tak i při stanovení předpokládané právní kvalifikace. Především je zapotřebí uskutečnit analýzu informací, které má policejní orgán v určitých fázích vyšetřování. Následně je zapotřebí určit okruh dalších okolností a informací, které mají být zjištěny. Včetně popisu, jakým způsobem budou zjištěny, konkrétně uvést jakou metodou, způsobem a prostředky dojde k realizaci získání těchto informací, jejich vyhodnocení a případné stanovení plánu zjištění dalších informací důležitých k objasnění celé věci. Při tomto procesu dochází k propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti tak, aby bylo možné efektivně dosáhnout průběžného a konečného cíle vyšetřování, a přispět k dodržování zásad trestního řízení. Typickým rysem vyšetřování v oblasti veřejných zakázek je týmová práce. Vytváření speciálních týmů za účasti ekonomických odborníků je často nutností. Součinnost pracovníků kriminální služby a vyšetřování a dalších subjektů vyžaduje přijmout opatření k zamezení úniku informací, který by mohl vést ke zmaření cílů vyšetřování. Organizace vyšetřování spočívá v zajišťování podmínek a prostředků realizace plánovaných vyšetřovacích a jiných úkonů a opatření. Hlavními zásadami plánování vyšetřování jsou (Musil, Konrád, & Suchánek, 2004): 1. Individuálnost plánování, tj. přizpůsobení sestaveného plánu specifickým znakům vyšetřovaného trestného činu, které ho odlišují nejen od trestných činů různého druhu, ale i od trestných činů téhož druhu. 2. Dynamičnost plánování, tj přizpůsobení vypracovaného modelu činnosti výsledkům jeho částečné realizace. 3. Efektivnost plánování, tj. sestavení plánu, který by zabezpečil dosažení cíle vyšetřování nejkratší cestou, s vynaložením minimálního času, sil a prostředků. Vyšetřování jen velmi jednoduchých případů lze plánovat jako celek najednou. Plánování vyšetřování složitých trestných činů se provádí buď podle etap: plánování počáteční, střední a závěrečné etapy vyšetřování, nebo průběžně tak, jak jsou zjišťovány nové informace a prověřovány jednotlivé verze. 142

143 PLÁN VYŠETŘOVÁNÍ Plán vyšetřování vychází z plánu prověřování, neboť etapa vyšetřování plynule navazuje na prověřování, příp. se prolíná. 34 Plán vyšetřování nemá přesně stanovenou formu. Běžně rozšířená praxe udává určité obecně používané náležitosti tak, aby se v něm orientovala i jiná osoba. Zejména v těch případech, kdy vyšetřovaná věc je přidělena jinému zpracovateli. Obsah plánu vyšetřování a jeho členění: 1. Informační údaje číslo jednací spisu doba, kdy byl plán zpracován jméno osoby, která plán zpracovala jméno osoby, která plán schválila jméno vyšetřovatele/zpracovatele jména spoluzpracovatelů a ostatních členů týmu popis věci, která je vyšetřovaná, včetně doby a místa spáchání může obsahovat pokyny vedoucích pracovníků 2. Stanovené vyšetřovací verze 3. Úkony k provedení u každého úkonu musí být popis (kdy, kdo ho má splnit) v případě jeho splnění (kdy, kdo jej splnil), uvedení okolností, případně pokynů k danému úkonu především se to týká provádění složitých úkonů Plán je pracovní pomůcka, se kterou zpracovatel neustále pracuje, tzn. je zapotřebí ho neustále doplňovat, aktualizovat. Plán se vede především v el. podobě, avšak není vyloučeno ho současně vést i v písemném provedení. Plán bývá zpravidla doplněn o přílohy analýzy, časové osy apod. TYPICKÉ STOPY Při vyšetřování trestné činnosti související se zadávání veřejných zakázek je typické, že nenalézáme příliš velké množství materiálních stop, ale spíše listinné důkazy, na nichž např. můžeme nalézt stopy padělání, daktyloskopické stopy apod. K jejich nalezení a zajištění dochází při osobní, domovní prohlídce, prohlídce jiných prostor, vstupu do obydlí, jiných prostor a pozemků 35 (příp. je možné využít institut vydání nebo odnětí věci). Může se jednat o různé účetní doklady, ale také o výrobní dokumentaci, výpisy z různých evidencí ale také výsledky auditů či znaleckých a jiných posudků. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o variabilitu forem trestných činů, je možné uvést pouze demonstrativní výčet typických stop a jiných důkazů. Jednotlivé typické stopy můžeme rozdělit na dvě základní skupiny stop a to: 1. Materiální stopy a) listinné důkazy, b) nosiče informací, c) jiné věcné důkazy, 2. Stopy ve vědomí lidí 34 Terminologie není exaktně určena. Můžeme se setkat s tím, že plán prověřování je od začátku nazýván plánem vyšetřování písm. c) trestní řád 143

144 1a) Listinné důkazy: s listinnými důkazy se setkáváme v převážné míře. Především se setkáváme s různými účetními doklady, výrobní dokumentací, výpisy z různých evidencí, zápisy z jednání, výsledky auditů, organizačními řády, plnými mocemi, fakturami, daňovými doklady a jiným. Listinných důkazů je při objasňování trestné činnosti v oblasti veřejných zakázek podstatě vždy velké množství. Je to způsobeno tím, že předpisy upravující zadávání veřejných zakázek 36 přímo určují způsoby, jakými lze veřejnou zakázku zadat a jaké písemnosti musí být při jejím zadávání vytvořeny. Při veřejných zakázkách se pokaždé jedná o zajištění kompletní dokumentace související se zadáním konkrétní zakázky včetně i další pomocných materiálů s tímto související. Např. jedná se o jednání rady, zastupitelstva, ředitelství, dozorčí rady, kde byly připravovány podklady k zadání konkrétní zakázky. Bude se jednat o materiály týkající se vnitřních směrnic té které organizace, kde jsou dané podmínky k zadávání veřejných zakázek. Dále jsou to materiály týkající se oběhu účetních dokladů, materiály týkající se nákupu materiálu, popř. jiných prací, na základě kterých se následně provádí analýza, zda jednání, které proběhlo, bylo adekvátní, a zda neměl být stanoven jiný postup. 1b) Nosiče informací. Při vyšetřování ekonomické kriminality pracujeme především také se záznamy různých ekonomických a řídících informací, které mohou mít různou podobu a mohou se vyskytovat na velmi různých nosičích. Jedná se zejména o CD ROM, hard disk, zip jednotka, USB paměti, elektronické diáře, mobilní telefony atd., jejichž zajištění a následné použití pro účely trestního řízení vyžaduje často speciální znalosti i speciální techniku. V největší míře při těchto nosičích se nám jedná o změny informací na těchto nosičích vzniklé v souvislosti s trestnou činností (např. pozměnění, poškození či zničení, neoprávněná manipulace s počítačovým programem, databází apod.). Tyto nosiče informací mají i při zadávání veřejných zakázek značný význam, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dnešní době je již vše v elektronické podobě (i oznámení a vyhlašování zakázky a zákon s tím počítá). V tomto případě je nutné se zmínit také o prověření elektronické pošty mezi možnými pachateli, kde mohlo dojít ke vzájemnému dorozumívání, včetně telekomunikačních prostředků (viz kapitola 3.5). 1c) Jiné věcné důkazy. Tyto jiné věcné důkazy bychom také mohli zahrnout pod důkazy typické pro obecnou trestnou činnost, kdy se zejména jedná o zboží různého druhu, padělatelské náčiní, výrobní prostředky, finanční hotovost, vzorky materiálů apod. 2) Stopy ve vědomí lidí. (Musil, Konrád, & Suchánek, 2004) Kriminalisticky a právně relevantní jsou informace uložené ve vědomí osob, které zejména: a) naplánovaly, organizovaly, provedly nelegální obchodní či finanční transakce nebo jiná společensky nebezpečná jednání nebo se na nich podílely, b) podílely se na likvidaci důkazů nebo na utajení informací o podezřelých finančních, obchodních a jiných aktivitách, c) vyzradili důvěrné informace zneužité jinou osobou k páchání trestné činnosti, d) poskytovaly konzultace k odborným problémům, které byly využity při páchání trestné činnosti, e) zprostředkovaly nelegální obchodní či finanční transakce, f) byly přítomni různým poradám a obchodním jednáním, které přímo či nepřímo souvisely s vyšetřovanou událostí, g) zjistily podezřelé nebo nelegální obchodní, finanční či jiné aktivity, h) byly poškozeny trestným činem. 36 Zejména zákon č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek 144

145 Bez těchto stop se policejní orgán vyšetřující trestnou činnost související se zadáváním veřejných zakázek nejenom že neobejde, ale je zdrojem spousty informací, a to nejenom od podezřelých a zúčastněných, ale i od dalších lidí na pracovišti, kamarádů, sousedů, na základě kterých si může policejní orgán vytvořit obraz jak jednání, tak časového sledu jednotlivých události. V těchto případech je velmi důležité takovéto osoby vyslechnout již v přípravném řízení v procesním postavení svědka, aby mohl být tento výslech použit i v dalším stadiu trestního řízení. Velmi často se v minulosti stávalo, že výslechy svědků prováděli nezkušení policisté jen formou podání vysvětlení, bez účasti obhájce obviněného, a takto získané důkazy či indicie nemohly být vlivem procesních pochybení těchto policistů v dalším řízení, především pří jednání před soudem, jakkoliv využity k dokázání viny obžalovaných. ZVLÁŠTNOSTI VÝSLECHU PŘI NÁSLEDNÉ ETAPĚ VYŠETŘOVÁNÍ Výslech je metoda kriminalistické praktické činnosti, při které se formou výpovědi získávají poznatky o vyšetřované události, které jsou obsaženy v paměťových stopách vyslýchaných osob. (Musil, Konrád, & Suchánek, 2004) Je-li tato metoda použita orgány činnými v trestním řízení, je současně trestné procesním vyšetřovacím úkonem. Základní zásady průběhu a dokumentace výslechu jsou právně upraveny v trestním řádu. Výslech je, až na výjimky uvedené v trestním řádu 37 prováděn po zahájení trestního stíhání. Cílem výslechu je získat úplné a věrohodné poznatky o vyšetřované události. Cílem výslechu obviněného tedy není dosáhnout jeho doznání. Pokud k němu dojde, nezbavuje to vyšetřovací orgány povinnosti trestnou činnost dokázat, přičemž se stejnou pečlivostí musí být objasňovány skutečnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného. Pro sofistikovanou trestnou činnost je při výsleších výhodné využívat speciální výslechové místnosti, pokud jsou k dispozici. Speciální výslechová místnost nového typu je vhodně uspořádané, technicky vybavené pracoviště vyslýchajícího, zajišťující maximální autenticitu celého výslechu a jeho přesnou dokumentaci za současného prohloubení záruk zákonnosti. (Straus, 2009) Tím se může na minimum omezit neodhalené záměrné lhaní, jak obviněných, tak svědků. Odhalená lež má často daleko větší váhu pro další směřování vyšetřování, než pravdivé odpovědi na pokládané otázky. 38 Typické při výpovědi obviněného je zapírání, bagatelizování trestné činnosti a předstírání různých falešných skutečností. Nejčastější obhajobou obviněného je tvrzení, že se jedná o běžnou obchodní operaci, případně popírání úmyslu získání jiných výhod. Vzhledem k těmto skutečnostem je velice důležité se na výslech obviněného, popřípadě podezřelého, velice důkladně připravit ve spolupráci s odborníky a rozhodnout o účasti soudního znalce, kriminalistického experta nebo konzultanta. Je třeba počítat s účastí obhájce a pokusit se předvídat jeho námitky nebo argumenty, kterými se bude snažit zpochybnit podíl obviněného na trestné činnosti. Proto vedení výslechu klade značné nároky na znalosti a schopnosti policejního orgánu, který výslech povede. Nejdůležitější je zpracovat plán výslechu, ve kterém jsou zahrnuty jak otázky, na které potřebujeme znát odpověď, tak i další skutečnosti. Vedení výslechu klade vysoké nároky na znalosti a schopnosti vyslýchajícího, zejména na schopnost okamžitě analyzovat informace, které obviněný uvádí, a schopnost formulovat doplňující otázky. Přípravu výslechu je třeba zaměřit na vytyčení taktických záměrů a stanovení pořadí vyslýchaných osob. S tím úzce souvisí stanovení pořadí předkládání konkrétních důkazních prostředků, zejména účetních dokladů a dalších. Při předkládání důkazů lhoucím osobám se doporučuje postup odst. 9 trestního řádu 38 Při výslechu jsou často pokládané otázky, které nevycházejí ze skutečného stavu věci, protože při přípravě výslechu často nejsou k dispozici relevantní informace v dostatečné míře. 145

146 předkládání důkazů narůstající síly. Z taktického hlediska lze doporučit vyslýchat nejdříve osoby, které mají podíl na trestné činnosti podřadný, popřípadě nemají doposud žádnou kriminální zkušenost, nebo ty, které představují tzv. slabý článek. Výslech obviněného 39 je jedním z nejdůležitějších a nejtěžších úkonů. Při samotném zadržení podezřelého, v době před zahájením trestního stíhání obviněnému je doručeno sdělení obvinění, obviněný kontaktuje svého obhájce, který se okamžitě dostavuje na místo. Ihned má právo mluvit se svým klientem. Většinou v těchto případech advokát doporučí svému klientovi nevypovídat, a tím se vyšetřování komplikuje. Nutností je, aby výslech prováděl policejní orgán, který je s případem podrobně seznámen, pokud možno od samotného počátku. Byl přítomen na všech prvotních úkonech, zná svědky, spolupachatele i celkovou situaci a bude schopen reagovat na odpovědi obviněného. Obhájci mají ve svých advokátních kancelářích pracovníky, kteří provádějí analýzu dosud získaných materiálů a informací (po nahlížení do spisu) i se stanovením možných vyšetřovacích verzí. Jsou schopni okamžitě reagovat na další předvolání, protože již mohou předpokládat, jaký bude předmět výslechu. Jeden z novějších institutů trestního práva je tzv. spolupracující obviněný 40. Tento institut je možné při vyšetřování kriminality veřejných zakázek poměrně často využívat. Umožňuje vyšetřovatelům motivovat spolupracujícího obviněného k předání informací, důkazů, které by jinak velmi pravděpodobně zůstaly orgánům činným v trestním řízení utajeny. Bez nich by pravděpodobně vůbec nebylo možné skončení vyšetřování návrhem na podání obžaloby. Výslech svědka 41 řadíme mezi velmi náročný vyšetřovací úkon. Ve většině případů se jedná o zaměstnance zainteresovaných firem, spolupracovníky, příbuzné nebo známé obviněného. Tyto skutečnosti a vztahy je zapotřebí dobře znát před započetím výslechu svědka. Výpovědi svědků jsou velmi často nepravdivé, neúplné, setkáváme se s nechutí vypovídat, s nezájmem o objasnění věci. U těchto osob většinou přetrvává představa, že jich se tato trestná činnost přímo netýká. Může se jednat o neochotu vypovídat, a to z důvodu obavy z možné msty ze strany obviněného nebo jeho společníků. Získané informace od svědků je nutné důkladně prověřovat, neboť se v mnoha případech může jednat o dojmy a úvahy, případně informace z doslechu. Takové informace často vedou k zajištění dosud nepředpokládaných důkazů. Trestná činnost v oblasti veřejných zakázek často spadá do oblasti organizovaného zločinu, proto je na místě zvažovat možnost utajení totožnosti. V souvislosti s přípravou výslechu svědka je možné, že jsou zjištěny okolnosti, které nasvědčují tomu, že svědkovi nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka. Jeho jméno, příjmení, další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Je-li třeba zajistit ochranu těchto osob, orgán činný v trestním řízení činí bezodkladně všechna potřebná opatření viz 91 trestní řád písm. a) trestní řád 41 viz 93 trestní řád odst. 2 trestní řád 43 zák. č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením 44 Ke znaleckému zkoumání viz DIVINCOVÁ, R. Manuál pro prověřování a vyšetřování korupčních trestných činů. Praha 2013: ÚOKFK str trestní řád 146

147 Použitelnost tohoto institutu je v této oblasti velmi omezena, neboť charakter informací, o kterých utajený svědek vypovídá, je často znám omezenému okruhu osob. Přichází tak v úvahu možnost vysledovat, kdo utajeným svědkem s největší pravděpodobností je. Zvláštní způsoby ochrany svědků a jejich blízkých osob jsou právně vymezeny zákonem. 43 ZNALECKÉ ZKOUMÁNÍ 44 Při dokazování zjišťujeme skutkový stav pro rozhodnutí. Vzhledem ke složitosti případů, množství zajištěných informací, důkazů a orientaci ve vyšetřované věci je zapotřebí speciálních odborných znalostí (z oborů účetnictví, IT, zkoumání dokumentů, písmoznalectví atd.). Proto při vyšetřování využíváme znalecké zkoumání 45 z různých oborů a odvětví. Pokud není postačující vyžádání odborného vyjádření, vyžádá orgán činný v trestním řízení znalecký posudek 46, který je zvláštním samostatným druhem důkazu, nemá však v poměru k ostatním druhům důkazů privilegované postavení. Je nutno jej odlišovat od důkazu výpovědí svědka. Znalec se seznamuje se skutečnostmi týkajícími se trestné činnosti teprve v průběhu trestního řízení. 47 Využitelným důkazem může být posudek s kategorickým závěrem. Odlišné postavení v trestním řízení má konzultant 48, který obdobně jako znalec disponuje speciálními odbornými znalostmi, avšak výsledky jeho činnosti nemusí mít formální podobu a nemohou být formálně procesním důkazem. Konzultant nemůže v témže trestním řízení vystupovat v postavení znalce nebo toho, kdo podává odborné vyjádření. Výsledky znaleckého zkoumání se snažíme konfrontovat s výpověďmi obviněných a svědků nebo je využíváme k přípravě výslechu. Jejich využití záleží na tom, v které etapě výsledky znaleckého zkoumání máme k dispozici. ZÁVĚREČNÁ ETAPA Jedná se o etapu, v níž se obviněný seznámí se spisem (vždy důkladně naplánovat dobu a určit čas potřebný k seznámení se spisem), respektive s výsledkem vyšetřování, kdy může navrhnout podněty k doplnění vyšetřování. Následně na vyšetřovateli zbývá rozhodnutí, zda předloží spis státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby, nebo učiní návrh na některé rozhodnutí podle 171 až 173, podle 307, příp. 309 trestního řádu. 49 Jestliže vyšetřovatel v následné etapě došel k závěru, že svoji činností shromáždil veškeré procesní prostředky, které vyvrátily všechny vyšetřovací verze mimo jedné, a je připraven umožnit obviněnému a jeho obhájci prostudovat spis, měl by si sám předtím celý spis znovu prostudovat, aby si uvědomil, zda skutečně je shromážděný materiál neprolomitelný, nebo ne. Mohlo by pak dojít k tomu, že některé důkazy lze zpochybnit a některé vysvětlovat jiným způsobem než tak, jak si je vysvětluje on sám (např. protistrana bude chtít znevěrohodnit svědky). Je zapotřebí si snažit uvědomit slabá místa, případné nedostatky a snažit se je odstranit dříve, než protistrana vznese pochybnosti o zjištěném skutkovém stavu věci odst. 1 trestní řád trestní řád se seznamuje studiem spisů nebo přítomností při provádění úkonů trestního řízení odst. 2 trestní řád odst. 3 zákona číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. 147

148 ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTÍ DO VYŠETŘOVÁNÍ V OBLASTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A ZVLÁŠTNOSTI KRIMINALISTICKÉ PREVENCE Spolupráce s veřejností a úroveň preventivní činnosti je v oblasti vyšetřování hospodářské kriminality na značně nízké úrovni. Nízká kriminální citlivost obyvatelstva k hospodářské kriminalitě a netečnost k jednání, které bezprostředně nepoškozuje jednotlivce, jsou základními příčinami nízké úrovně spolupráce s veřejností. Je třeba usilovat o vymýcení nezákonných praktik v hospodářské sféře. Zveřejňování vyřešených případů hospodářské trestné činnosti v hromadných sdělovacích prostředcích, uvedení konkrétních pachatelů, výše škod a trestů může mít výrazný preventivní účinek. Preventivnímu působení by jistě přispěla zvýšená efektivita činností kontrolních orgánů. Rychlost odhalování, vyšetřování a potrestání pachatelů má značný význam nejen pro konkrétní trestní věc, ale působí též preventivně. Proto je nutné vytvářet speciální vyšetřovací týmy pro vyšetřování hospodářské kriminality ze zkušených, právně i ekonomicky vzdělaných pracovníků, expertů. Preventivní efekt lze očekávat od přijetí vhodných legislativních opatření, např. zdokonalení nástrojů v oblasti odčerpání výnosů z trestné činnosti. 148

149 3.5 DIGITÁLNÍ STOPY Vývoj digitální techniky a digitalizace téměř všeho okolo nás zasahuje rovněž do oblasti veřejných zakázek. Všechny denně běžně používané zařízení (počítač, mobilní telefon, tablet, flash disk apod.) z kriminalistického pohledu zanechávají prokazatelné digitální stopy (data) o své činnosti. Jedná se tedy o data, dokazující spáchání trestného činu, nebo data, která dokazují vztah mezi spáchaným trestným činem a jeho obětí, nebo trestním činem a pachatelem. Zajištění digitálních stop je proces, který začíná okamžikem, kdy data obsahující relevantní informace, nebo zařízení, na kterých jsou taková data uložena, jsou zajištěna nebo uložena pro znalecké zkoumání. Zajištění digitálních stop probíhá za předpokladu, že tyto stopy budou před soudními orgány akceptovány jako důkaz. (Porada & Rak, 2006) Digitální stopy nejčastěji hledáme zejména v počítači (jeho disku) nebo v mobilních zařízeních. Je nutné si však uvědomit, že každé zařízení propojené s počítačem/mobilním zařízením nebo připojené do stejné sítě má alespoň vlastní inertní paměť, kde se zaznamenávají další potencionální digitální stopy. Příkladem může být připojená tiskárna, která ve své paměti může uchovávat informace o vytištěných dokumentech. Při zajišťování techniky je proto vždy nutné se dobře seznámit se síťovou infrastrukturou v daném místě a zajistit i ostatní související zařízení jako jsou tiskárny, servery, wifi routery. Často jsou tato zařízení umístěna mimo danou místnost a mnohdy i skrytá (např. wifi v podhledu). S tím také souvisí připojování externích zařízení, jako jsou např. flash disky. Zde je potřeba uvědomit, že tato přenosná úložiště jsou mnohdy velmi malých a nestandartních rozměrů/tvarů (nejrůznější přívěšky aj.) a mohou být při zajišťování techniky přehlíženy. O připojování těchto flash disků si také zařízení (počítač) vede systémové záznamy, kdy a jaké zařízení bylo připojeno. V případě, kdy uživatel je již více obezřetný při své práci na počítači či komunikaci v síti, může využívat šifrování dat/komunikace. V tomto případě je pak nutné získat heslo k této komunikaci/datům. Při zajišťování techniky, kde uživatel používal šifrovací nástroje, je nutné se poradit se specialistou, zda je možné zařízení vypnout/odpojit ze sítě, aby nedošlo k aktivaci šifrovacího klíče. Vzhledem k rozsahu problematiky zajišťování a analyzování digitálních důkazů kapitola popisuje pouze vybraná nejčastěji používaná zařízení a data v kontextu zajištění digitálních stop. Technika, obsahující digitální stopy POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY Základním pojmem v této kategorii je pro většinu osob počítač a jeho bezprostřední periférie PC (desktopy), notebooky, tablety, harddisky, klávesnice, monitory, servery atd. Vzhledem k neustále se rozšiřující diskové kapacitě obsahují tato zařízení obrovské množství informací a tedy digitálních stop. Můžeme říci, že téměř každý program vč. operačního systému v počítači či jiném zařízení sbírá informace o prováděných aktivitách uživatele na daném zařízení a zaznamenává je do nejrůznějších systémových souborů a logů na disk. V prvé řadě se zaměříme na pevný disk počítače/zařízení, který je nositelem všech dat, dokumentů, systémových souborů, logů, ale i v domnění smazaných dat. Při mazání jsou odstraňované soubory nejprve umisťovány do Koše, z něhož se dají však velmi snadno obnovit. Přesto, že byl Koš vysypán nebo pro odstranění dat byla použita klávesová zkratka Shift+Delete, aby se mazané soubory do Koše neumisťovaly, nejsou mazaná data s konečnou platností odstraněna. Dokud Windows uvolněné místo nepřepíše alespoň 5x jinými daty nebo není použit specializovaný software pro mazání dat, dají se smazané soubory buď úplně, nebo alespoň částečně obnovit, a to i volně dostupnými programy. Mnohdy si uživatelé myslí, že pouhým zformátováním disku nebo obnovením zařízení do továrního nastavení jsou veškerá data nenávratně smazána, ale není tomu tak, jelikož data se dají obnovit i po těchto zásazích. Odlišným přístupem v této oblasti je využití specializovaných programů, které dokážou 149

150 vytvářet obraz disku za běžného provozu nebo umožňují podezřelé osoby nepozorovaně sledovat a data ukládat průběžně. Pokud se podíváme na datové soubory, které nacházíme na disku PC z pohledu veřejných zakázek, tak nejčastěji sdíleným datovým souborem je dokument Word, ať už vytvořený při zpracování zadávací dokumentace nebo samotné nabídky. Dokument Wordu může svým obsahem i systémovými informacemi tzv. metadaty (např. datum a čas vytvoření, editační poznámky, revize atd.) posloužit jako důkazní prostředek a podstatně ovlivnit a urychlit průběh vyšetřování. (Porada & Rak, 2006) Dokumenty vytvořené ve Wordu jsou ve formátu obsahujícím čistý text (nezašifrovaný), čímž je jejich obsah přístupný komukoliv. Díky takovým funkcím Wordu, jako jsou např. Rychlé ukládání či Sledování změn, se rovněž může stát, že se z takového dokumentu mohou načíst citlivé informace/změny, které se na první pohled nezobrazují. V případě Rychlého ukládání Word tak neukládá vždy znovu celý soubor, ale připojuje k souboru pouze nově přidané znaky (prováděno automaticky na pozadí). Část textu, která je např. odstraněna, je Wordem označena jako odstraněná, přesto (skrytě) v textu ale nadále zůstane. To samé platí i o funkci Sledování změn, kdy před publikováním/sdílením finální podoby dokumentu je potřeba smazat historii provedených změn, na což mnoho uživatelů zapomíná. (Čepička, 2004) MOBILNÍ TELEFONY Stejně tak jako počítač se do on-line světa připojuje pomocí své specifické IP adresy, tak v telekomunikačním provozu má každý telefonní přístroj své unikátní číslo (mezinárodní identifikátor) IMEI přidělené výrobcem. Oproti tomu SIM karty disponují identifikačním číslem IMSI. Telefonní přístroje však v telefonní síti pracují s identifikátorem IMEI, i přesto, že je v telefonu vyměněna SIM karta, IMEI zůstává a tato skutečnost je zaznamenána do výpisu telekomunikačního provozu. (Koutník, 2016) Všichni mobilní operátoři (a dalších několik stovek firem, které zákon definuje jako poskytovatele služeb elektronických komunikací) mají ze zákona povinnost uchovávat o každém uživateli po dobu šesti měsíců provozní a geolokační údaje, systém takzvaného data retention. V nich je zaznamenáno mimo jiné s kým, kdy a jak dlouho uživatel telefonoval, komu posílal SMS zprávy nebo zda se přes telefon připojoval k internetu. Zároveň je u každého záznamu uvedena také přibližná poloha pomocí identifikace takzvaného obslužného mobilního vysílače BTS. Druhou kategorií jsou pak odposlechy, které musí povolovat soud, a kde již mají vyšetřovatelé přístup k obsahu sdělení, včetně datových služeb jako jsou komunikátory WhatsApp, Viber nebo Skype. Tyto komunikační nástroje/aplikace se v chytrých telefonech rozmohly zejména z důvodů, že poskytují majiteli telefonu pocit jistoty, že je nikdo neodposlouchává. Opak je ale pravdou a k dispozici jsou již specializované programy, které se umí podívat i do těchto aplikací. (Rozmajzl, 2014) Často právě majitelé chytrých telefonů mohou být vystaveni infiltraci virů třetích stran, které o nich ukládají požadované informace bez jejich vědomí. Smazání digitální stopy z chytrého telefonu není tak jednoduchou záležitostí jak se může zdát, což potvrzuje i skutečnost, že operační systém Android v řadě případů nesmaže stará data ani tvrdým restartem telefonu. (Junek, 2015) 150

151 Data, obsahující digitální stopy OVÁ KOMUNIKACE Uživatelé ové komunikace často mezi sebou sdílí důležité informace/dokumenty bez jakéhokoliv zabezpečení (šifrování) a přístup k takové komunikaci je pak snazší i přes smazanou poštu. Smazané zprávy se standardně umisťují nejprve do složky Odstraněná pošta. Tam je lze i nadále prohlížet, přesunout do jiné složky nebo smazat, ovšem ani pak nejsou nenávratně pryč. V poštovním klientovi (např. Outlook) se sice již nezobrazují, přesto se dají znovu obnovit, stejně jako smazaná data na disku PC. (Čepička, 2004) Je nutné si také uvědomit, že y se do poštovního klienta v PC nebo jiném zařízení stahují z příslušného webhostingu od daného poskytovatele, kde mohou být tyto zprávy také uloženy (závisí na nastavení poštovního klienta, zda má ponechat kopii na severu/webhostingu). S tím také souvisí, že server/webhosting bývá v pravidelných cyklech zálohován administrátorem a zálohu na vyžádání je možné obnovit. V této oblasti také přímo poskytovatelé ových služeb spolupracují s policii na zpřístupnění schránek na základě posouzení žádosti a oprávnění. Obdobně spolupracuje s policií i český Seznam.cz, který podle společnosti obdrží ročně okolo tisícovky žádostí o zpřístupnění schránek, které jsou individuálně posuzovány. Řešením, jak za sebou zamést digitální stopy v u, je účet zrušit. V případě, kdy uživatel požádá o smazání schránky u od Seznamu, má ještě sedm dní na to, aby toto rozhodnutí vzal zpět a data obnovil. Ani úmrtí není automatickou cestou k odstranění dat, internetový portál maže údaje až po půlroční neaktivitě. (Rozmajzl, 2014) INTERNETOVÉ STRÁNKY A CLOUDOVÉ SLUŽBY Každý přístroj (počítač, mobilní telefon i tablet) se do on-line světa připojuje pomocí své specifické IP adresy, skrze kterou je možné jej zpětně lokalizovat. Na druhou stranu však existují nástroje, pomocí kterých je možné se i tomuto dohledu vyhnout. Hlavními podezřelými v oblasti internetu (v daném zařízení) je zejména funkce Historie v používaném internetovém prohlížeči a také mezipaměť (cache paměť internetového prohlížeče). Právě mezipaměti (cache) prohlížeče totiž na pevný disk ukládá obsah navštívených stránek. Cache paměť prohlížeče zabírá okolo tří procent kapacity disku, na němž jsou nainstalována Windows. V seznamu dočasných souborů se rovněž v mezipaměti nacházejí tzv. cookies. Cookies je jakási malá virtuální navštívenka, ve které jsou zapsány údaje o aktivitách uživatele, například jaké zboží a jak dlouho si v e-shopu prohlížel. Cookies lze ve většině prohlížečů zakázat nebo rovnou prohlížet stránky pomocí takzvaných anonymních oken, což mnoho uživatelů stálé opomíjí, a tyto informace jsou hojně využívány zejména v oblasti marketingu. (Rozmajzl, 2014) S používáním internetu úzce souvisí využívaní různých cloudových uložišť (Dropbox, OneDrive, Google Drive aj.), které umožňují uživateli zálohovat/ukládat svá data na vzdálený server dostupný z internetu z jakéhokoliv zařízení pomocí uživatelského účtu a hesla. Uživatel tak není vázán pouze na svůj PC disk, kde by mohl uchovávat svá data digitální stopy. Jedná se však o službu poskytovanou třetími stranami stejně jako , kdy i zde bývají v pravidelných cyklech data zálohována administrátorem a zálohu na vyžádání je možné obnovit. 151

152 4 ZÁVĚR Trestná činnost spojená s veřejnými zakázkami spočívá v získávání neoprávněných nebo nezákonných výhod pro jednotlivce či skupinu osob, kdy náklady na tyto nelegální výhody jsou hrazeny z veřejných prostředků. Podle studie Světové banky je nárůst veřejných výdajů z důvodu trestné činnosti z celkového objemu veřejných prostředků na úseku veřejných zakázek až 30 %. Ty pocházejí převážně z daní obyvatel a podnikatelských subjektů, je tedy zřejmé, že náklady na korupci nesou v konečném důsledku všichni občané. Subjekty, které hospodaří se svěřenými veřejnými prostředky, by měly v zájmu své věrohodnosti dbát na dodržování transparentnosti a zavést účinné systémy vnitřní kontroly. Právní normy, které upravují postup při nakládání s veřejnými prostředky, musí tvořit taková pravidla, která umožňují transparentnost i veřejnou kontrolu. V případě porušení takových norem zde musí být rychlá vynutitelnost nápravy spolu s odpovídající sankcí. Zadavatelé veřejných zakázek by měli nastavit výběrové řízení tak, aby byla co nejtransparentnější. Zadavatel by měl jasně nastavit kvalifikační předpoklady ve vztahu k veřejné zakázce, aby nedocházelo k omezení počtu uchazečů o danou zakázku. S tím souvisí také nutnost přesně a precizně nastavit hodnotící kritéria, váhy jednotlivých kritérií a celkové bodování. Na základě realizovaných expertních rozhovorů (identifikace rizikových faktorů VZ) a rozborem uzavřených případů lze konstatovat, že již na samotném začátku celého procesu zadávání veřejných zakázek se mnohdy neefektivně hospodaří s veřejnými prostředky. Jsou vypisovány zakázky na nepotřebné věci nebo služby, bez řádného odůvodnění potřebnosti. Znalost prostředí a klientelistické vazby mezi potencionálními pachateli o zadavateli dává prostor pro ovlivňování veřejné soutěže ještě před samotným vyhlášením veřejné zakázky. Objasňování trestné činnosti ve vztahu k VZ je spojeno zejména s vysokou mírou latence, jelikož se jej dopouštějí zejména osoby s vysokou kvalifikací. Proto je nutné vytvářet speciální vyšetřovací týmy pro vyšetřování hospodářské kriminality ze zkušených, právně i ekonomicky vzdělaných pracovníků, expertů, vč. zajištění/podporování průběžného vzdělávaní policie v související problematice. Prokázání trestné činnosti by bylo nejjednodušší v době před nebo těsně po vyhlášení výběrového řízení, tedy v době, kdy se zúčastněné strany domlouvají na způsobu ovlivnění výběrového řízení. Právě v této době by bylo nasazení operativně pátracích prostředků nejefektivnější. Žádost soudci, prostřednictvím státního zástupce, je však v této fázi prověřování ještě těžko zdůvodnitelná, v mnohých případech má policejní orgán v ruce pouze oznámení, někdy anonymní, jindy zlovolné, podané s cílem pouze poškodit konkurenci. K systematické a efektivní činnosti policie na úseku veřejných zakázek chybí větší analytická činnost policejních orgánů, která by samotnému prověřování dala jasný směr a rozsah dokazované věci. Problém souvisí s personálním stavem a zpracováním nápadu trestné činnosti na odboru hospodářské kriminality, kdy se mnohdy přednostně řeší jednodušší věci. V podstatě chybí systematická operativně pátrací činnost SKPV, kterou se zabývají zpravidla jen celorepublikové útvary. Podpůrným prostředkem v této věci a posílení analytické práce v oblasti VZ může být vytvoření informačního systému, který by evidoval veřejné zakázky a související informace. Na základě stanovených rizikových indikátorů by tak mohly být identifikovány podezřelé VZ a ty by byly následně podrobeny analytické činnosti policejních orgánů. Nové metody a zapojení kvalitních specializovaných analytiků by dokázalo významně zefektivnit policejní práci. Stále však policii zůstává nutnost vytvářet si v daném prostředí síť informátorů, které i nejdokonalejší informační systémy nenahradí. 152

153 5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Agentia Nationala de Integritate. (2010). Načteno z The Current Status of the Romanian National Integrity Agency: New Danish Public Procurement Act. Bech-Bruun. (2015). Načteno z Transparency International. (2012). Načteno z Nacionalni Sistem Integritete Slovenija: Acts and Statutory Instruments by Fields. (2014). Načteno z Republic of Slovenia: Ministry of Finance.: ields/#c527 Annual Fraud Indicator. (2013). Načteno z Bizinspoint. (2016). Načteno z BusinessInfo. (2009). Načteno z Cieslar. (2015). Polsko: konec diktátu nejnižší ceny ve veřejných zakázkách. Načteno z Commission, E. (2014). Načteno z Poland to the European Union Anti-Corruption Report: Čepička, D. (2004). PCWorld. Načteno z Zahlaďte po sobě stopy!: Danish Environmental Protection Agency Denmark. (nedatováno). Načteno z Public Procurement as a Circular Economy Enabler: Danish Public Procurement. (2016). Načteno z Business Anti Corruption Portal: Emeia Fraud Survey. (2014). Načteno z Investigation---Dispute-Services/2013-EMEIA-Fraud-Survey---Navigating-todays-complexbusiness-risks Enterprise Surveys. (2014). Načteno z World Bank Group: European Comission. (2014a). Načteno z Slovakia to the European Union Anti-Corruption Report: European Comission. (2014b). Načteno z European Union Anti-Corruption Report 2014: 153

154 European Commission. (2015). Načteno z Businesses attitudes towards corruption in the European Union: arch/corruption/surveyky/2084 Evaluation Report Romania. (2015). Načteno z Fourth Evaluation Round. Corruption Prevention in Respect of Members of Parliament, Judges and Prosecutors.: %294_Romania_EN.pdf Flash Eurobarometers. (2014). Načteno z Global Economic Crime Survey. (2014). Načteno z Grejták. (2011). Infoware. Načteno z Elektronické verejné obstarávanie nie sú len elektronické aukcie: Helánová. (2016). Země visegrádské skupiny by mohly společně nakupovat léky. ČTK. Hellmann, J. (2000). Seize the State, Seize the Day: State Capture, Corruption and Influence in Transition Economies, World Bank policy research working paper No Hendrych, D. (2009). Právnický slovník, 3. vydání. Praha: C. H. Beck. Hodková, Z. (2016). Dopady korupce na českou ekonomiku - ČT2. Junek, A. (2015). Skryté hovory nejsou pro policii nedostupné. Načteno z Česká pozice: /tema.aspx?c=a150727_155314_pozice-tema_houd Jurčík, R. (2008). Veřejné zakázky a PPP projekty potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR. Sborník příspěvků z 2. ročníku mezinárodní konference konané dne Plzeň: Aleš Čeněk, s s. ISBN Jurík. (2016). Smart Cities. Načteno z Aj verejné obstarávanie môže spôsobiť škody národohospodárskeho rozsahu: Koutník, O. (2016). Stopa telefonu z okolí Tuhého, z něhož přišlo varování před razií: IMEI kód neošidíte. Načteno z LIDOVKY.cz: Legislation.gov. (2016). Načteno z Public Procurement, England and Wales Public Procurement, Northern Ireland. The Concession Contracts Regulations 2016: Lesy Slovenskej republiky. (2016). Načteno z Ako kupovať drevo v systéme EAD?: Menčík, J. (2012). Vymezení předmětu veřejné zakázky a jeho dodatečné změny. Praha: 116 s. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 154

155 MMR. (2016). Načteno z CO JSOU E-TRŽIŠTĚ: MMR. (2016). Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až Načteno z Musil, J., Konrád, Z., & Suchánek, J. (2004). Kriminalistika 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, ISBN: Nežmah. (2003). Luknje v besedach. Načteno z Novotný, O. (2010). Trestní právo hmotné. vyd. Wolters Kluwer, ISBN Organisation for Economicco-Operation and Development. (2015). Načteno z Denmark Organisation for Economicco-Operation and Development Anti-Bribery Convention: Pavlovič, Z. (1999). Mednarodna anketa o kriminaliteti oz viktimizaciji. Revija za kriminalistiko in kriminologijo, Ljubljana. Poland to the European Union Anti-Corruption Report. (2014). Načteno z Poland Transparency International. (nedatováno). Načteno z Porada, V. (2001). Kriminalistika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., ISBN: Porada, V., & Rak, R. (2006). Digitální stopy v kriminalistice a forenzních vědách. Soudní inženýrství č.17. Portal, B. A.-C. (2016). Načteno z Polish Public Procurement: Procurement Policy Note 03/13: Promoting Tax Compliance and Procurement. (2013). Načteno z Romanian anti-corruption chief arrested on corruption charges. (2015). Načteno z Telegraph: corruption-chief-arrested-on- Romanian Public Procurement. (2016). Načteno z Business Anti-Corruption Portal: Rozmajzl, L. (2014). Jak smazat digitální stopu. Načteno z DOTYK: Society, O. (2002). Corruption and Anti-corruption Policy in Slovenia. Načteno z 155

156 Straus, J. (2009). Teorie a metodologie kriminalistiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 503 s. ISBN Svéráz národního lovu na evropské peníze. (2012). Hospodářské noviny. Šámal, P. (2002). Trestní řád. Komentář. I.díl., 4. vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN Šámal, P. (2010). Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 3285 s., ISBN Šámal, P., & kol. (2012). Trestní zákoník, 2. vydání. Praha: C.H.Beck. Šámal, P., Púry, F., & Rizman, S. (2004). Trestní zákon, 6. vydání. Praha. Táborská. (2014). Riešenie pálčivých problémov verejného obstarávania v Slovenskej republike. Načteno z content/uploads/2014/10/08_ing.%20zita%20taborska%20- %20Reseni%20palcivych%20problemu%20verejnych%20zakazek%20na%20Slovensku.pdf Transparency International. (2016). Načteno z Troubení na poplach. (2014). Reflex. TSM. (2015). Cauza tuturor relelor în dezvoltarea soft Today Software Magazine. Načteno z UK. (2011). The Defence and Security Public Contracts Regulations Načteno z _govt_awareness_guide.pdf UK. (2012). Sustainable Procurement: The Government Buying Standards (GBS). Načteno z UK. (2014a). Procurement Policy Note 06/14: Short Form Terms and Conditions. Načteno z UK. (2014b). Procurement Policy Note 07/14: implementing Energy Efficiency Directive article 6. Načteno z implementing-energy-efficiency-directive-article-6 UK. (2014c). Procurement Policy Note 10/14: The Plan for Public Procurement of Food and Catering. Načteno z the-plan-for-public-procurement-of-food-and-catering UK. (2014d). Načteno z Red Lines for IT Procurement: UK. (2015a). Procurement Policy Note 04/15: taking account of suppliers past performance. Načteno z 156

157 UK. (2015b). Procurement Policy Note 04/15: Taking Account of Suppliers Past Performance. Načteno z UK. (2015c). Procurement Policy Note 11/15: Unstructured Electronic Invoices. Načteno z UK. (2015d). Procurement Policy Note 18/15: New Threshold Levels Načteno z UK. (2016). Cabinet Office Controls. Načteno z UK. (2016). European Union Procurement Directives and the United Kingdom Regulations. Načteno z UK. (2016). Procurement Policy Note 09/14: Cyber Essentials Scheme Certification. Načteno z UK. (2016a). Buying Goods and Services: Options for Public Sector Buyers. Načteno z UK. (2016b). UK Open Government National Action Plan Načteno z /uk-open-government-national-action-plan United Kingdom Public Contracts Regulations. (2015). Načteno z United Kingdom Trade and Investment. (2016). Načteno z Ve stavebnictví je teď ohrožena každá firma na velikosti nesejde. (2013). Hospodářské noviny. Veřejné zakázky v Polsku. (2016). Načteno z Zenkerr. (2016). ihned. Načteno z První z firem Světlíkovy skupiny Vítkovice skončila v úpadku: Žurnal24. (2014). Načteno z Komisija za preprečevanje korupcije se je opremila za 17 tisoč evrov: 157

158 6 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK Obrázek 1: Cyklus zadávání VZ Obrázek 2: Schéma národní infrastruktury pro elektronické zadávání VZ (NIPEZ) Obrázek 3: Elektronizace veřejných zakázek E-ZAK Obrázek 4: Příklad hlavičky formuláře majetkového přiznání systém Prevent Obrázek 5: Linka pro veřejnost, kde lze anonymně oznamovat podezření na korupční jednání Obrázek 6: Ukázka výstupu z informačního systému Prevent (vazby mezi zájmovými osobami) Obrázek 7: Ukázka systému Licitatie Obrázek 8: Ukázka ostatních portálů dle oborů Obrázek 9: Ukázka portálu veřejných zakázek e-naročanje Obrázek 10: Ukázka vyhledání vztahů na portálu veřejných zakázek e-naročanje Obrázek 11: Proces zefektivnění veřejných zakázek ve Spojeném království (respektive ve Skotsku) z roku 2008 (jedná se dominantně o zavádění elektronických nástrojů, elektronizaci souvisejících procesů celkově) Obrázek 12: Teritoriální rozprostření malých a středních firem Obrázek 13: Zjednodušený popis elektronického procesu nabízení (vlevo) a poptávání-nákupů (vpravo) Obrázek 14: Vstupní strana portálu Contracts Finder Obrázek 15: Příklad regionálního řešení elektronizace zadávání a poptávání veřejných zakázek pro Wales (Sell2Wales) Obrázek 16: Organigram procesu veřejných zakázek Obrázek 17: Portál LasyPolskie.pl Obrázek 18: Úvodní strana vyhledávače VZ v rámci Úřadu pro veřejné zakázky Slovenské republiky Obrázek 19: Portály Elektronický kontraktační systém a e-zakazky.sk Obrázek 20: Schéma, týkající se elektronické formy hodnocení veřejné zakázky Obrázek 21: Schematický pohled na proces elektronické aukce v rámci Slovenska Obrázek 22: Schéma Operativně pátrací činnost Graf 1: Počet vypsaných VZ (Věstník VZ) v letech v ČR Graf 2: Počet vysoutěžených VZ (Věstník VZ) v letech v ČR Graf 3: Prověřované trestné činy, zahájené úkony tr. řízení ÚOKFK Graf 4: Korupční trestné činy Graf 5: Trestná činnost Graf 6: Četnosti paragrafové kvalifikace Graf 7: Četnosti paragrafové kvalifikace podle údajů státních zastupitelství Graf 8: Četnosti paragrafové kvalifikace podle údajů soudů Graf 9: Poškození finančních zájmů evropské unie v letech Tabulka 1: Dělení veřejných zakázek Tabulka 2: Lhůty (ve dnech) pro doručení žádosti o účast ve výběrovém řízení (veřejný zadavatel) Tabulka 3: Lhůty (ve dnech) pro podání nabídek Tabulka 4: Seznam a popis elektronických nástrojů Tabulka 5: Přehled zpracovávaných věcí na ÚOKFK SKPV - Korupce ( 331, 332, 333, zák. č. 40/2009 Sb.) Tabulka 6: Přehled zpracovávaných věcí na ÚOKFK SKPV - 256, 257, 258 tr. zákoníku Tabulka 7: Vybrané etické komise a doporučení Tabulka 8: Postupy, prostředky a opatření OPČ

159 7 PŘÍLOHY 7.1 DOPLŇUJÍCÍ ELEKTRONICKÉ PODKLADY RUMUNSKO Název dokumentu: Sistemul Electronic de Achizitii Publice: Manual de utilizare Autoři, autorská instituce: e-licitatie.ro Rok vydání: 2013 Rozsah: 444 stran, včetně řady příloh a linků na další zdroje informací Link ke stažení: Stručná charakteristika: Rozsáhlý manuál obsahuje základní informace o systému, koncipované ryze prakticky, pro potřeby účastníka výběrového řízení soutěžícího i zadavatele. Nechybí zde kapitoly jako chybová hlášení, často kladené otázky, vyhledávání, přihlašování, verifikace aktérů, nejčastější omyly, kvůli kterým je soutěžící formálně vyřazen, a podobně. Je popsáno, jak se do systému přihlásit, jak do něho zadávat poptávku, jak vyhledávat požadovanou zakázku (podle toho, zda je aktivní, v jakém území, respektive jaké oblasti činnosti se týká, a podobně). Název dokumentu: The Electronic System for Public Procurement: User Manual Autoři, autorská instituce: e-licitatie.ro Rok vydání: 2014 Rozsah: 235 stran v rumunštině, 231 v angličtině Link ke stažení: Stručná charakteristika: Do značné míry obdoba předchozího dokumentu, určená zahraničním aktérům, uchazečům, respektive vytvořená na popud tlaku z Evropské unie. V textu není žádná zmínka o vyšetřování nekalosoutěžního jednání, je to pouze technická rukověť. Název dokumentu: Evaluation Report on Romania, Hodnoticí zpráva Rumunska Autoři, autorská instituce: Rada Evropy, výbor GRECO Rok vydání: 2002 Rozsah: 37 stran v angličtině Link ke stažení: 13_Romania_EN.pdf Stručná charakteristika: Dokument hovoří o veřejných zakázkách jako o jedné z výzev vedle daňových úniků, privatizačních podvodů a nejasností při financování politických stran. Název dokumentu: Evaluation Report of Romania (IV. kolo) Autoři, autorská instituce: Rada Evropy, výbor GRECO Rok vydání: 2016 Rozsah: 50 stran v angličtině Link ke stažení: Eval4Romania_en.asp Stručná charakteristika: Jediná zmínka o veřejných zakázkách se týká systému PREVENT. 159

160 Název dokumentu: Zkušenost Rumunska s implementací článků 9, 10 a 13 Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci; Romania s experience in implementing articles 9, 10 and 13 of the UN Convention against Corruption Autoři, autorská instituce: Ministerstvo spravedlnosti Rumunska Rok vydání: patrně po roce 2012 Rozsah: 21 stran Link ke stažení: 4/2016-August-22-24/Contributions_NV/Romania_EN.pdf Stručná charakteristika: Řeč je o ustanoveních pro náležitou správu věcí veřejných, s důrazem na informační systém PREVENT a plnou elektronizaci procesu zadávání veřejných zakázek, zejména těch, kde se jedná o více než eur. Každoročně jsou prověřeny transakce o objemu okolo 17 mld. eur. 7.2 DOPLŇUJÍCÍ MONITORING AKTUALIT RUMUNSKO 2015, přelom s rokem 2014: Na konci roku 2014 (říjen) byl medializován případ nekalosoutěžního jednání v rámci loterijní společnosti Intralot. Do společnosti roku 2003 vstoupil strategický partner z Řecka. Nastal spor, zda smlouvu s ním prodloužit i po roce Zakázka jako taková se zřejmě týkala elektronizace loterijního procesu (vybavení kiosků v terénu atd.) , únor: Tažení rumunské prokuratury proti korupci zasáhlo i rodinu premiéra Victora Ponty. Byl zatčen jeho švagr Julian Hertanu, který podstoupil výslech na protikorupční prokuratuře kvůli podezření ze zpronevěry peněz z evropských fondů a daňových úniků. Hertanu je vyšetřován kvůli podezření, že jeho firma při stavbě kanalizace ve městě Comarnic zneužila k jiným účelům peníze z evropských fondů v objemu přes sedm milionů lei (asi 43 milionů Kč). Vyšetřovatelé se ale na společnost zaměřili i kvůli možným daňovým únikům. Podle médií v letech 2011 až 2015 tímto způsobem údajně ukrátila státní rozpočet o 2,5 milionu lei. Vedení protikorupční agentury konstatuje, že bojuje proti korupci v případě, kdy úplatky přesahují 10 tisíc eur. Nejdůležitější je, aby lidé pochopili, že zákon je stejný pro každého, bez ohledu na to, jakou pozici člověk zastává , duben: Třicet dnů ve vazbě žádal žalobce pro rumunského mediálního magnáta Adriana Sarbua, jehož zadržela místní policie. Sarbu vlastní vlivnou mediální společnost Mediafax Group a čelí obvinění ze zpronevěry, praní špinavých peněz a daňových úniků. Neuplyne skoro ani den, aby rumunští policisté nepředvedli některou z politických, podnikatelských či úřednických tváří k výslechu. Rumunská justice si díky svému přísnému postupu vysloužila už několik pochval z evropského ústředí: naposledy Evropská komise ocenila práci tamního soudnictví v hodnotící zprávě z minulého měsíce. Jenže podle mnohých není všechno až tak černobílé. Stejně jako roste boj proti korupci, vzrůstají i nařčení, podle nichž jsou některá udání vyrobena na míru pro nepohodlné. Mediální magnát se podle svých slov znelíbil premiérovi Viktoru Pontovi, jenž má vazby na jeho konkurenty z mediální oblasti. Případ cílí na zničení zpravodajské agentury Mediafax, zpravodajského webu Gandul.info 50 DNA face verificari la Loteria Romana, vizand proceduri de achizitii publice. Ancheta se afla in faza stabilirii prejudiciului la buget. incont.ro, 8. X Rumunská policie vyšetřuje švagra premiéra kvůli možným podvodům. ČTK. 18. II

161 a ekonomického deníku Ziarul Financiar mediálních prostředků, které jsem budoval posledních pětadvacet let a které udržuji politicky nezávislé. Žalobci však majitele koncernu viní, že v rámci Mediafaxu se údajně využívaly třetí společnosti s pochybnou daňovou morálkou. Celkové škody mohou činit až 26 milionů eur. Policie už dříve zadržela několik vysoce postavených zaměstnanců společnosti. Zkušenost se Sarbuem získala i Česká republika. Sarbu v letech 2009 až 2013 stál v čele mediální skupiny CETV, k níž patřila i televize Nova. Skupina se však pod jeho vedením dostala do dluhů a téměř zkrachovala , duben: Bukurešťský soud nařídil zatknout bývalého ministra financí Dariuse Valcova a starostu města Konstanca Radua Mazareho, kteří rovněž čelí obvinění z korupce. Prokurátoři Valcova obvinili, že v roce 2009, kdy byl starostou jihorumunského města Slatina, přijal úplatky ve výši až dvou milionů eur. Výměnou za to pomohl neupřesněné soukromé společnosti získat v tendrech několik veřejných zakázek. Valcov rezignoval na funkci ministra financí v březnu 2015 a následně pobýval v domácím vězení. Mazare podle vyšetřovatelů přijal úplatky v hodnotě až devět milionů eur, výměnou za to, že zakázky v jeho městě získají jen určité podnikatelské subjekty , červenec: Rumunská protikorupční prokuratura (DNA) provedla rozsáhlé razie v řadě zdravotnických institucí, farmaceutických firem a domovů lékařů při vyšetřování možné korupce spojené s doporučováním a předepisováním některých onkologických léčiv. Vyšetřovatelé pátrají po důkazech, že farmaceutické společnosti nabízely doktorům luxusní dovolené a jiné lákavé výhody výměnou za to, že budou předepisovat některá léčiva určená pro pacienty postižené rakovinou. DNA v prohlášení upřesnila, že její vyšetřovatelé prohledali 61 bytů a objektů farmaceutických firem, distributorů léků, nemocnic a onkologických klinik. Zasahovali nejen v metropoli Bukurešti, ale také na řadě dalších míst v okresech Bistritsa, Cluj, Ilfov, Mureš, Salaj, Sibiu a Timiš. Předmětem vyšetřování je podezření z rozsáhlé korupce, která se týká předepisování léčiv a 'odměňování' lékařů v období let 2012 až Celková hodnota těchto 'odměn' jde prý v přepočtu do stamilionů korun. Nejmenovaný prokurátor upřesnil, že lékařům byly nabízeny placené dovolené v drahých destinacích jako například v Las Vegas, krytí výdajů při účasti na lékařských kongresech nebo jiné drahé požitky. Jedním z vyšetřovaných je šéfka onkologické kliniky krajské nemocnice v Sibiu Valeria Valeanuová. Ta podle médií připustila, že její zahraniční cesty byly sponzorovány farmaceutickými firmami, ale popřela, že by se dopustila něčeho nezákonného. Tvrdí, že se jedná o prakticky celosvětově běžnou praxi, a že pacientům předepisovala jen schválené účinné léky , červenec: Těžařská společnost Scolopax, patřící do portfolia firem Harvardu, prodala kvůli korupčnímu skandálu přibližně 136 kilometrů čtverečních koncernu IKEA. Z IKEA se tak rázem stal největší soukromý vlastník lesů v Rumunsku (asi 0,5 procenta celkové plochy lesů v zemi). Touto koupí se rovněž Rumunsko stalo první zemí na světě, kde bude skupina IKEA řídit vlastní dřevařský podnik. Koupě lesů je i způsobem, jak diverzifikovat aktiva společnosti. Počátkem roku 2014 se ukázalo, že Scolopax najal managera, kterého pak policie obvinila z braní úplatků a praní špinavých peněz. Podle vyšetřovatelů se manager Scolopaxu Dragos Lipan Secu domluvil s původními prodejci lesů na zvýšené ceně, kterou měla firma za koupi pozemků zaplatit. Výměnou za to měl společně 52 Šógun rumunského mediálního průmyslu. Lidové noviny. 4. II Nejbohatší rumunský podnikatel dostal 2,5 roku vězení za korupci. ČTK, 3. IV Rumunská prokuratura vyšetřuje možnou korupci s léky. ČTK. 28. VII

162 s manželkou dostat automobil Chrysler, luxusní dovolenou na Kanárských ostrovech a v přepočtu asi 1,3 milionu dolarů. Harvard by na to přitom nepřišel, nebýt místních práskačů. Skandál pak vyvolal tlak i na samotnou univerzitu ohledně nutnosti zavedení zodpovědného vlastnictví. Za jakou částku IKEA lesní pozemky koupila, se neví. Když však Scolopax dal koncem roku tisíc akrů k prodeji, požadoval za ně asi 383 milionů leu (asi 2,3 miliardy korun). Nábytkářský gigant údajně v zemi spolupracuje a má uzavřené partnerství s asi 20 dodavateli, kteří pro společnost vyrábí gauče, křesla, stoly, židle či keramiku. Podle představitele švédské společnosti pracuje pro tyto dodavatele v zemi více než 14 tisíc lidí a hodnota produktů, které od nich IKEA kupuje, dosahuje až 400 mil. eur ročně , září: Victor Ponta se v roce 2012 stal ve věku 39 let do té doby nejmladším premiérem Rumunska. Teď je prvním předsedou vlády své země obžalovaným z trestného činu. A ne jednoho, ale hned ze sedmnácti, včetně padělání peněz, daňových úniků a praní špinavých peněz. Byla mu zmrazena část majetku. Zločinů se měl podle prokuratury dopustit v letech 2007 a 2008, kdy byl řadový poslanec a pracoval ještě jako právník. Všechna obvinění jsou podle něj vymyšlená a prokurátor je naprostý neprofesionál. Premiér je zatím největší úlovek v rumunském protikorupčním tažení, které vede speciální agentura DNA. Za poslední měsíce byly odsouzeny stovky lidí k vysokým trestům a ty se nevyhýbají ani skupině dosud nedotknutelných. Ponta je jedním z nich, a protože zločiny měl spáchat v době, kdy neměl premiérskou imunitu, soudu se nevyhne. 56 Poznámka: O zhruba dva měsíce později Ponta odstoupil, ale svůj odchod spojil ne s korupcí, ale s požárem v jednom bukurešťském diskoklubu, kde zahynulo 64 osob , září: V policejní síti uvízl starosta Bukurešti Sorin Oprescu. Byl odveden rovnou do cely policie ho totiž zadržela krátce poté, kdy měl převzít úplatek ve výši 25 tisíc eur. Opresca teď čeká minimálně 30 dní ve vazbě, protikorupční policejní útvar DNA má podle všeho jasné důkazy. Celková částka, jejíž část měl Oprescu převzít, dosahuje 60 tisíc eur. Bukurešťský starosta měl už v roce 2013 vytvořit spolu se svými komplici systém, který nutil firmy, jež se ucházely o zakázky vypsané radnicí hlavního města, odevzdávat většinu zisku jako úplatky. Podle rumunské prokuratury si mohly firmy nechávat jen 33 procent z hrubého zisku, zbytek, tedy dvě třetiny, šel na úplatky. Deset procent si pro sebe údajně bral sám starosta. Opreskův advokát veškerá obvinění svého klienta odmítl a řekl, že Oprescu nikdy pro sebe přímo ani nepřímo peníze nežádal. Stejně podle očekávání vypovídali i byznysmeni, kteří mu v noci ze soboty na neděli předávali úplatek. Oprescu vede radnici rumunské metropole už od roku Byl zvolen jako nezávislý, těší se ale podpoře vládních sociálních demokratů. Podle některých médií patří respektive patřil k nejvlivnějším rumunským politikům, o němž se uvažovalo i jako o kandidátovi na prezidenta listopad: Protikorupční agentura Rumunska se pustila do vyšetřování tragického požáru nočního klubu v Bukurešti, po němž vyšly do ulic protestovat desítky tisíc Rumunů. Poněkud překvapivým 55 IKEA těží z rumunské korupce. Lidové noviny. 28. VII Účty sem, Victore. Respekt. 21. IX Victor Ponta. Wikipedia PANA, Stefan. Victor Ponta a absentat de la votul pentru învestitirea Cabinetului Cioloş. Madiafax.ro. 17. XI Starosta Bukurešti bral 10 procent ze zakázky. Lidové noviny. 10. IX Sorin Oprescu. Wikipedia

163 následkem tragédie byla rezignace premiéra Victora Ponty, stíhaného za kdeco od plagiátorství po korupci, ale nikoliv za porušování požárních předpisů. Rumunsko se kvůli korupci stalo obtížně spravovatelnou zemí. Evropská unie tvrdě tlačí tamní justici, aby všudypřítomnou korupci potlačovala. Výsledkem jsou nejen desítky politiků ve vězení, ale také obavy těch zbývajících, že na ně něco najdou. Aktuální stav vyšetřování, zatčení a souzení politiků a úředníků v korupčních kauzách je dokonce možné sledovat na interaktivní mapě nevládní organizace Čisté Rumunsko... Jenže v důsledku tohoto tažení se poněkud zadrhává rozhodovací proces. Na konferenci Tatra Summit minulý týden na Slovensku jsem hovořil s několika evropskými bankéři a poradci, kteří nezávisle na sobě, pod podmínkou anonymity a pod vlivem zprávy o rezignaci premiéra hovořili o tom, že se s nimi v Rumunsku teď nikdo nechce bavit o nových projektech, neřkuli něco podepisovat. 59 Rumunsko bylo zemí, kde korupce dosáhla nevídaných rozměrů. Boj proti úplatkům tak jde do podobných extrémů. A zemi nyní reálně hrozí, že bude na dlouhou dobu paralyzována, což otevírá volební pole pro populisty různého druhu, kteří slibují radikální očistu. V textu je zmíněn portál Čisté Rumunsko (România Curată), 60 který je dominantně v rumunštině, a kde je řada informagrafiky o boji proti korupci na území Rumunska. Mapa promořenosti korupcí, dynamická mapa EHL, Martin. Proč je Česku rumunská korupce tak blízká. Hospodářské noviny. 10. XI România Curată Harta coruptiei. România Curată

164 Mapa četnosti oznamování podnětů na podezření z korupčního jednání od veřejnosti. 62 Aktivisté pro boj s korupcí v jednotlivých okresech a kontakty na ně Harta rapoarte activitate. România Curată Voluntari ARC. România Curată