Signalizace u rostlin II

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Signalizace u rostlin II"

Transkript

1 Fyziologie rostlin, LS 2013 Přednáška 7 Signalizace u rostlin II Další fytohormony, spolupráce fytohormonů; pohyby rostlin Jan Petrášek, PřFUK

2 Gibereliny historie objevu a chemická struktura 30. léta 20. století Kurosawa Japonsko, choroba rýže vyvolaná houbou Gibberella fujikuroi (Fusarium moniliforme v imperfektním stadiu), vyvolává dlouživý růst a následné poléhání rostlin 50. léta 20. století kyselina giberelová (GA 3 ) identifikována v extraktu z houby a následně nalezena též ve vyšších rostlinách Dnes známo okolo 130 různých forem giberelinů Jsou to tetracyklické diterpeny, slabé organické kyseliny, základem tetracyklický ent-giberelanový skelet Dělení podle počtu atomů uhlíku na gibereliny C 19 a C 20, řazení dle čísel podle posloupnosti objevů.

3 Gibereliny historie objevu a chemická struktura První objevené a současně nejaktivnější jsou gibereliny G 19 - GA 1, GA 3, GA 4 a GA 7. Aktivita ovlivněna přítomností karboxylových skupin v poloze 7 a 19 a přítomností hydroxylových skupin

4 Gibereliny biosyntéza a metabolismus Biosyntetická dráha terpenů je společná více hormonům. U vyšších rostlin probíhá: - V chloroplastech a proplastidech - isopentenyldifosfát IPP tvořen z glyceraldehyd- 3-fosfátu - V cytosolu - isopentenyldifosfát IPP tvořen z acetátu. Biosyntéza probíhá v mladých semenech, pupenech a vyvíjejících se plodech. Odtud transport floémem. Fig : Buchanan et al., Biochemistry and Molecular Biology of Plants, 2000

5 Gibereliny biosyntéza a metabolismus Fáze 1 v plastidech: Až po ent-kauren. Enzymy: ent-copalyldifosfát syntáza (CPS) a ent-kaurensyntáza (KS). Fáze 2 v ER: Od ent-kaurenu až po aldehyd GA 12. Enzymy: ent-kaurenoxidáza (KO) a oxidáza entkaurenové kyseliny (KAO). Enzymy tohoto kroku jsou monooxygenázy využívající cytochrom P450. Mohou být inhibovány triazolovými sloučeninami jako je paclobutrazol GA inhibitor. Fáze 3 v cytoplazmě: Vzájemné přeměny a inaktivace giberelinů. Jsou pod vývojovou kontrolou (světlo, teplo). Enzymy GA20 oxidázy a 3β-hydroxylázy. Inaktivace nejčastěji hydroxylací v poloze 2. či reverzibilní konjugací s cukry Taiz, Zeiger, Plant Physiology online

6 Gibereliny fyziologické účinky Stimulace prodlužovacího růstu stonku spojen zřejmě s okyselením buněčné stěny auxiny a aktivitou hydroláz. Samotné gibereliny okyselení nezpůsobují. Též podpořeno buněčné dělení v meristémech. Elongace listové pochvy u zakrslých semenáčků rýže po aplikaci GA 3 Elongace stonku u trpasličího semenáčku hrachu po aplikaci GA 3 Kontrola 100 pg GA 3 1 ng GA 3 Kontrola GA 3 Figs , 17.7.: Buchanan et al., Biochemistry and Molecular Biology of Plants, 2000

7 Elongace stonků obilovin v zemědělství One of the most significant accomplishments of 20 th century science was the development of semi-dwarf grain varieties which are deficient in GA synthesis or response Distinguished plant breeder and Nobel Laureate Norman Borlaug Photos courtesy of S. Harrison, LSU Ag center and The World Food Prize.

8 Tkáňově-specifické ovlivnění inaktivace giberelinů určuje výnos obilovin ACT PRO ::GA2OX Zvýšení inaktivace giberelinů v celé rostlině vede ke snížení produkce zrna GA3OX PRO ::GA2OX Zvýšení inaktivace giberelinů pouze v internodiích vede k dobré produkci zrna v zakrslých rostlinách Reprinted by permission from Macmillan Publishers, Ltd: Nature Biotechnology. Hedden, P. (2003) Constructing dwarf rice. Nature Biotech. 21: , copyright 2003.

9 Gibereliny fyziologické účinky Též aplikace inhibitorů cytochrom P450 monooxygenáz sníží množství giberelinů v rostlině a způsobí cílenou zakrslost, praktické využití v zemědělství Poinssetia (vánoční hvězda) Kontrola Paclobutrazol

10 Gibereliny fyziologické účinky Stimulace kvetení navození kvetení v jinak neinduktivních podmínkách. Gibereliny jsou nezbytné při stimulaci kvetení u mrkve schopné kvést pouze v chladu tj. takové požadující tzv. jarovizaci. Chlad zde indukuje tvorbu giberelinů. -GA, bez chladu +GA, bez chladu -GA, v chladu Fig : Buchanan et al., Biochemistry and Molecular Biology of Plants, 2000

11 Gibereliny fyziologické účinky Pro indukci kvetení existují 4 vzájemně propojené dráhy indukované těmito 4 stimuly: Fotoperioda přes transportovatelný FT protein Počet listů a nízká teplota - přes represi transkr. faktoru FLC Sacharóza přes aktivaci transkr. faktoru SOC1 Gibereliny - přes aktivaci SOC1, jejich konverze na aktivní formy též pod kontrolou fotoperiody Taiz, Zeiger, Plant Physiology online

12 Gibereliny fyziologické účinky Stimulace klíčení semene gibereliny nahromaděny v embryu vyvíjejícího se semene. Na počátku klíčení se transportují do buněk aleuronové vrstvy, kde stimulují expresi enzymu a-amylázy hydrolyzující škrob. Vzniklé cukry poté stimulují prodlužování buněk hypokotylu klíčícího embrya. Taiz, Zeiger, Plant Physiology online

13 Gibereliny mechanismus účinku Specificky řízená degradace (podobně jako u auxinů) Transkripční represory DELLA (SLR1) jsou degradovány po navázání giberelinu na jaderný receptor GID1 a je tak spuštěna exprese genů odpovídajících na tento hormon. Receptor (GID1) pro gibereliny poprvé identifikován u rýže, mutantní rostliny (gid 1-1) jsou extrémně zakrslé Kontrola gid 1-1 Bishopp et al. 2006, Development 133,

14 Gibereliny mechanismus účinku Příklad komplexní regulace prostřednictvím GA 1 během stimulace klíčení semene: 1) Vazba GA 1 na hypotetický receptor v plasmatické membráně. 2) Spuštění signální kaskády přes heterotrimerický G protein, buď přes Ca 2+ a kalmodulin-dependentní proteinkinázy ovlivňující sekreci nebo přes cgmp. 3) Aktivace komplexu ubikvitin ligázy (SCF GID2 ) prostřednictvím vazby GA 1 na receptor GID1 v jádře. 4) Degradace DELLA represoru SLR1 a spuštění exprese transkripčního faktoru GAMYB. 5) Aktivace exprese a-amylázy pomocí GAMYB. 6) Tvorba a-amylázy a její sekrece do endospermu, kde dochází k hydrolýze škrobu. Taiz, Zeiger, Plant Physiology online

15 Kyselina abscisová historie objevu a chemická struktura 60. léta 20. století látka identifikována nezávisle při studiu dormance u javoru jako dormin (navozující dormanci) a současně při studiu opadu mladých plodů bavlny jako abscisin (navozující opad). Dnes je úloha při stimulaci opadu přisuzována etylénu, ne ABA. Kyselina abscisová je seskviterpen, přirozeně se vyskytuje v podobě několika isomerů, aktivní je pouze (S)-ABA.

16 Kyselina abscisová - biosyntéza a metabolismus Biosyntéza probíhá buď z farnezylpyrofosfátu (C15) u některých houbových patogenů či z karotenoidu violaxantinu (C40) a přímý prekurzor xantoxin u vyšších rostlin. Tvorba v dormantních orgánech (pupeny, semena hlízy), ale též v rychle rostoucích pletivech. Transport floémem i xylémem. Obsah stoupá při nedostatku vody, zasolení, chladu či poranění. ABA představuje hormon odpovědi na stres. Konjugace ABA s glukózou inaktivace ve vakuole Degradace ABA oxidací za vzniku fazeové a dihydrofazeové

17 Kyselina abscisová fyziologické účinky Regulace vodního hospodářství snížením transpirace při nedostatku vody. Při nedostatku vody stoupá biosyntéza ABA v kořenech a transport xylémem do nadzemní části, kde ve svěracích buňkách průduchů dochází ke zvýšení výtoku iontů K + a uzavření průduchů. Kontrola ABA Commelina communis, pokožkové buňky s průduchy Fig : Buchanan et al., Biochemistry and Molecular Biology of Plants, 2000

18 Kyselina abscisová fyziologické účinky Regulace vodního hospodářství snížením transpirace při nedostatku vody. ABA aktivuje Ca 2+ kanály v plazmatické membráně, vzestup Ca 2+ otevře další Ca 2+ kanály na tonoplastu a indukuje aktivitu aniontových kanálů (Cl - ) transportujících anionty do apoplastu. Výsledná depolarizace membrány podpoří aktivitu kanálů transportujících K + ionty ven z buňky. Zmenšující se obsah iontů v buňce vede ke ztrátě vody a uzavírání průduchu. Julian Schroeder et al.

19 Kyselina abscisová fyziologické účinky Regulace vodního hospodářství snížením transpirace při nedostatku vody. Při nedostatku vody se zvýší ph v xylému a ABA je více disociována. Tím se sníží její schopnost procházet do mezofylových buněk a naopak je jí více přímo dopraveno do svěracích buněk průduchů, kde indukuje jejich zavření. Taiz, Zeiger, Plant Physiology online

20 Kyselina abscisová fyziologické účinky Regulace embryogeneze a zrání semen hromadění ABA předchází vlastní dehydrataci semena. Indukce proteinů LEA (late embryogenesis abundant), které mají roli v odolnosti proti desikaci. Současně ABA stimuluje produkci zásobních proteinů v semeni. Indukce dormance semen a pupenů, inhibice klíčení hromadění ABA v dormantních orgánech. V semenech vysoká hladina ABA brání klíčení, které nastane až po snížení její hladiny. Mutantní rostliny s poruchou biosyntézy ABA mají narušenou dormanci a projevují viviparii semen semena klíčí ještě na mateřské rostlině. Zvýšení odolnosti proti suchu, zasolení, chladu či poškození ABA působí na expresi hydrofilních, termostabilních proteinů ochraňujících strukturu biomembrán. Stimulace tvorby laterálních kořenů reakce na nedostatek vody. Inhibice prodlužovacího růstu a urychlení stárnutí. Zea mays, mutace v prekurzoru ABA Taiz, Zeiger, Plant Physiology online

21 Kyselina abscisová mechanismus účinku Cytosolický či jaderný receptor z rodiny PYR/PYL (PYRABACIN RESISTANCE) V nepřítomnosti ABA je protein fosfatáza (PP2C) aktivní, udržuje kinázy (SnRK2) v nefosforylovaném tj. neaktivním stavu. Navázání ABA na receptor inaktivuje PP2C a vyvolá tak fosforylaci SnRK2 a následně transkripčních faktorů jako jsou ABFs (ABA-responsive promoter elements), přímo i draselných (KAT1) a aniontových (SLAC1) kanálů Weiner et al., Current Opinion in Plant Biology 13, , 2010

22 Přechod rostlin na souš během evoluce je charakterizován prudkým vývojem složek signální dráhy ABA Reprinted from Umezawa, T., Nakashima, K., Miyakawa, T., Kuromori, T., Tanokura, M., Shinozaki, K., and Yamaguchi-Shinozaki, K. (2010). Molecular basis of the core regulatory network in ABA responses: Sensing, signaling and transport. Plant Cell Physiol. 51: with permission from the Japanese Society of Plant Physiologists.

23 Etylén historie objevu a chemická struktura 1901 Dimitrij Neljubov, popsal aktivní složku svítiplynu, etylén, která indukovala v blízkosti plynových lamp opad listů 30. léta 20. století důkaz tvorby ethylenu rostlinami, v té době již využíván na defoliaci a dozrávání plodů Jediný plynný fytohormon Nejjednodušší uhlovodík H 2 C=CH 2

24 Etylén - biosyntéza a metabolismus Biosyntéza z L-methioninu přes S-adenosylmethionin (SAM) a kyselinu 1- aminocyklopropan-1- karboxylovou (ACC). Oxidací ACC vzniká etylén. Biosyntéza ACC je regulována dalšími fytohormony (auxiny, cytokininy, brasinosteroidy) a též stresovým působením. Produkce etylénu téměř všemi částmi rostlin, nejvíce v rostoucích částech. Největší produkce během zrání, stárnutí a opadu plodů a květů a při stresu. Transportován je ACC, případně jeho konjugáty s glukózou, plynný etylén v mezibuněčných prostorech

25 Etylén fyziologické účinky Trojná odezva v reakci na aplikaci etylénu: - inhibice dloužení (A, B) - stimulace radiálního růstu (D) - ztráta gravitropismu (E) Arabidopsis thaliana E Semenáčky hrachu +ACC -Etylén +Etylén +ACC +ACC Arabidopsis book, 2002, 1:e0071

26 Etylén fyziologické účinky V kořeni i stonku přítomnost etylénu zamezí elongaci - projev trojné odpovědi C 2 H 4 C 2 H 4 C 2 H 4 C 2 H 4

27 Etylén fyziologické účinky Stimulace dozrávání plodů aktivace hydrolytických enzymů Ethylene Co zahrnuje zrání: Změny ve struktuře buněčné stěny Hromadění pigmentů Tvorba aromatických látek Přeměna škrobu na cukry

28 Etylén fyziologické účinky Stimulace dozrávání plodů biosyntéza etylénu před dozráváním Ethylene accumulation Giovannoni, J.J. (2004). Genetic regulation of fruit development and ripening. Plant Cell 16: S

29 Etylén fyziologické účinky Stimulace dozrávání plodů zablokování klíčového enzymu znemožní dozrávání Rajče nesoucí antisense-acc-oxidázu wt Fig : Buchanan et al., Biochemistry and Molecular Biology of Plants, 2000

30 Etylén fyziologické účinky Stimulace ochranných mechanismů zaplavení kořenového systému, syntéza etylénu je zvýšena aktivací ACC syntázy Normally, soil has air pockets from which plant roots can take up oxygen When flooded, roots cannot take up oxygen, and become hypoxic oxygen deprived O 2 O 2 C 2 H 4 C 2 H 4 Hypoxia induces ACC synthase and ethylene production

31 Etylén fyziologické účinky Stimulace ochranných mechanismů zaplavení kořenového systému, syntéza etylénu je zvýšena aktivací ACC syntázy O 2 O 2 C 2 H 4 C 2 H 4 Ethylene induces cell death or cell separation and formation of aerenchyma air channels through which oxygen can move into roots Photo Author: Gordon Beakes University of Newcastle upon Tyne Image courtesy LTSN Bioscience. A darkfield micrograph of a transverse section of a stem of Hippuris spp., showing aerenchyma.

32 Etylén fyziologické účinky Stimulace ochranných mechanismů zaplavení kořenového systému, syntéza etylénu je zvýšena aktivací ACC syntázy Epinastie listů je ochranou proti oxidativnímu poškození, oslabené rostliny nejsou schopny zpracovat světelnou energii tak rychle C 2 H 4 C 2 H 4 In some plants ACC moves through the xylem into the shoot where it is converted to ethylene by ACC oxidase ACC C 2 H 4 Leaf epinasty, caused by differential growth of the petiole, C 2 reduces H 4 light absorption by the leaves

33 Etylén mechanismus účinku Receptor ETR1 (ethylene receptor) je dvousložková histidinová kinása lokalizovaná v membráně ER Bez vazby etylénu je zřejmě prostřednictvím kaskády fosforylačních reakcí a negativní regulace prostřednictvím kinázy CTR1 (constitutive triple response) inhibována aktivita proteinu EIN2 lokalizovaného v jaderné membráně. Transkripční faktory EIN3 jsou degradovány v proteazómu prostřednictvím ubikvitinačního komplexu SCF EBF1/2. Vazba etylénu na receptor ETR1 vyvolá sled fosforylačních reakcí přes kinázu CTR1 a aktivuje transmembránový protein EIN2 a následně spustí expresi etylénem řízených genů pomocí EIN3. Mutant v receptoru etylénu ein4 nevykazuje trojnou odpověď wtein4 Bishopp et al. 2006, Development 133,

34 Brasinosteroidy historie objevu a chemická struktura 40. léta - extrakt z pylu stimuloval buněčnou elongaci v pletivu POLLEN EXTRACT CONTROL Beans treated with pollen extract showed dramatic stem and cell elongation as compared to control beans. Mitchell, J.W., and Whitehead, M.R. (1941) Responses of vegetative parts of plants following application of extract of pollen from Zea mays. Bot. Gaz. 102:

35 Brasinosteroidy historie objevu a chemická struktura 1979 první rostlinný steroidní rostlinný regulátor brassinolid (BR) izolován z pylu řepky Starting with pollen collected by bees, brassinolide was purified and its structure determined (1979). Brassinolide (BL) Reprinted by permission from Macmillan Publishers Limited, Nature: Grove, M.D., Spencer, G.F., Rohwedder, W.K., Mandava, N., Worley, J.F., Warthen, J.D., Steffens, G.L., Flippen-Anderson, J.L., and Cook, J.C. (1979). Brassinolide, a plant growth-promoting steroid isolated from Brassica napus pollen. Nature 281: copyright 1979.

36 Brasinosteroidy historie objevu a chemická struktura 1982 kastasteron izolován z kaštanu Dnes popsáno více než 40 příbuzných látek Jsou to rostlinné steroidní látky, přítomné ve velmi nízkých koncentracích M 230 kg pollen 10 mg BL Reprinted with permission from from Mandava, N., Kozempel, M., Worley, J.F., Matthees, D., Warthen, J.D., Jacobson, M., Steffens, G.L., Kenney, H., and Grove, M.D. (1978). Isolation of brassins by extraction of rape (Brassica napus L.) pollen. Ind. Eng. Chem. Prod. Res. Dev. 17: , copyright 1978 American Chemical Society.

37 Brasinosteroidy biosyntéza a metabolismus Vychází z izopentenylpyrofosfátu, přes squalen a cykloartenol První biologicky aktivní je kampesterol Nejsou transportovány na dlouhé vzdálenosti, biosyntéza hlavně v nadzemní části

38 Brasinosteroidy fyziologické účinky Stimulace buněčného dělení a dlouživého růstu Vývoj vodivých a dalších pletiv Zvýšení tolerance ke stresu a patogenům Odpověď na světlo Reprinted from Yang, C.-J., Zhang, C., Lu, Y.-N., Jin, J.-Q. and Wang, X.-L. (2011). The mechanisms of brassinosteroids' action: From signal transduction to plant development. Mol. Plant. 4: by permission of Oxford University Press

39 Brasinosteroidy fyziologické účinky Stimulace buněčného dělení a dlouživého růstu Exogenous BL: nm 0.04 nm 0.4 nm 4 nm BR deficiency or insensitivity leads to reduced leaf growth, and an amino acid substitution in the BRI1 receptor can enhance leaf growth A small amount of exogenous BL stimulates root growth, but more is inhibitory. BRs affect cell cycle persistence and meristem size, as indicated by arrows in the lower panel Oh, M.-H., Sun, J., Oh, D.H., Zielinski, R.E., Clouse, S.D. and Huber, S.C. (2011). Enhancing Arabidopsis leaf growth by engineering the BRASSINOSTEROID INSENSITIVE1 receptor kinase. Plant Physiol. 157: ; González-García, M.-P., Vilarrasa-Blasi, J., Zhiponova, M., Divol, F., Mora-García, S., Russinova, E. and Caño-Delgado, A.I. (2011). Brassinosteroids control meristem size by promoting cell cycle progression in Arabidopsis roots. Development. 138: see also Hacham, Y., Holland, N., Butterfield, C., Ubeda- Tomas, S., Bennett, M.J., Chory, J. and Savaldi-Goldstein, S. (2011). Brassinosteroid perception in the epidermis controls root meristem size. Development. 138:

40 Brasinosteroidy fyziologické účinky Stimulace dlouživého růstu např. odklonění čepele listu rýže (lamina inclination test) dané zvětšováním buněk na adaxiální straně po aplikaci BR. Kontrola před testem Aplikace BR Fig : Buchanan et al., Biochemistry and Molecular Biology of Plants, 2000

41 Brasinosteroidy fyziologické účinky Stimulace dlouživého růstu mutanty s postiženou biosyntézou brassinolidu jsou zakrslé wt det2 dim Fig : Buchanan et al., Biochemistry and Molecular Biology of Plants, 2000

42 Brasinosteroidy mechanismus účinku Při nízkých hladinách BR fosforyluje kináza BIN2 transkripční regulátory BES1 a BZR1 a ty jsou tak degradovány ubikvitinací. Po vazbě BR na membránový heterodimer receptorových kináz BRI1 a BAK1 dochází k inhibici kinázy BIN2 a defosforylované BES1 a BZR1 se hromadí v jádře, kde regulují genovou expresi aktivací (BES1) či represí (BZR1). Rostliny s mutovaným receptorem bri1 jsou zakrslé wt bri1 Bishopp et al. 2006, Development 133,

43 Kyselina salicylová Kyselina salicylová (SA) byla jako aktivní látka izolována již v 19 století z vrbové kůry, její hlavní využití je v medicíně jako analgetikum (aspirin). Biosyntéza v chloroplastech U rostlin je účinek SA především spojen s ochranou před patogeny, SA indukuje tvorbu proteinů (pathogenesis-related) zvyšujících rezistenci k virovému, houbovému či bakteriálnímu napadení. Produkce SA je součástí systemické odpovědi rostlin na napadení patogenem. Biosyntéza v chloroplastech Monomerický jaderný receptor NPR1 (NONEXPRESSOR OF PATHOGENESIS-RELATED GENES1) váže SA a spouští se tak exprese PR proteinů Wu, Y., Zhang, D., Chu, J.Y., Boyle. P., Wang, Y., Brindle, I.D., De Lucy, V. and Després, C. (2012) The Arabidopsis NPR1 protein is a receptor for the plant defense hormone salicylic acid. Cell Rep. 1:

44 Kyselina salicylová Regulace genové exprese prostřednictvím SA In the absence of SA and activated NPR1, negative regulators repress defense genes NO SA In the presence of SA and activated nuclear NPR1, positive regulators activate defense genes + SA NPR1 -WRKYs -TGAs +WRKYs +TGAs +TGAs

45 Kyselina jasmonová (jasmínová) Poprvé u rostlin izolována z esenciálních olejů Jasminum grandiflorum Biosyntéza z kyseliny linolenové, hladina Ja stoupá při stresových reakcích po poranění či napadení patogenem, přes signální protein systemin Kyselina jasmonová (Ja) Methylester Ja (MeJa)

46 Kyselina jasmonová (jasmínová) Nejaktivnější jsou konjugáty s AMK - hlavně Ile Jasmonic acid (JA) JA-Isoleucine (JA-Ile) OH (3R,7S)-jasmonic acid a.k.a. (+)-7-iso-jasmonic acid JA-Ile Methyl jasmonate (MeJA) OCH 3 Yan, J., Zhang, C., Gu, M., Bai, Z., Zhang, W., Qi, T., Cheng, Z., Peng, W., Luo, H., Nan, F., Wang, Z., and Xie, D. (2009). The Arabidopsis CORONATINE INSENSITIVE1 protein Is a jasmonate receptor. Plant Cell 21:

47 Kyselina jasmonová (jasmínová) Receptor Ja podobný receptoru auxinu COI1 F-box protein, i mechanismus účinku podobný JA-Ile binding by the COI1-JAZ coreceptor Ubiquitination and degradation of JAZ Transcriptional activation by MYC2 and others JAZ Z MYC2 BD AD J SCF COI1 JA- Ile MYC2 BD AD Gene expression

48 Kyselina jasmonová (jasmínová) Stimulace genů pro inhibitory proteáz (proteiny PI) produkovaných herbivorními organismy. Ty pak nejsou schopné natrávit dané pletivo. Elevated PIs were recorded from unwounded leaves as well suggesting a mobile signal 103 Control plant Plant infested with herbivore extract from distant leaf 336 Green, T.R., and Ryan, C.A. (1972). Wound-induced proteinase inhibitor in plant leaves: A possible defense mechanism against insects. Science 175:

49 Strigolaktony Strigolaktony terpenoidní látky odvozené od karoteonidů Stimulují klíčení parazitických rostlin (Striga tropická fotosyntetizující, zárazy - nezelené) Stimulují prorůstání mykorhizních hub signál pro jejich větvení Hrách setý Orobanche vulgaris Striga Inhibují větvení stonku rostlin Transportovány z kořenů do nadzemních částí Umehara et al., Gomez-Roldan et al., Nature 455, 2008 wt Biosyntetický mutant

50 Strigolaktony Mechanismus účinku opět závisí na degradaci transkripčních represorů Model of SL signal transduction A current model is that SLs promote the interaction between DAD2/D14 and MAX2, leading to degradation of a putative repressor Note the similarity of this model with those for auxin, jasmonate and gibberellin signalling Hamiaux, C., Drummond, R.S., Janssen, B.J., Ledger, S.E., Cooney, J.M., Newcomb, R.D. and Snowden, K.C. (2012). DAD2 is an α/β hydrolase likely to be involved in the perception of the plant branching hormone, strigolactone. Curr Biol. 22: ;Nelson, D.C., Scaffidi, A., Dun, E.A., Waters, M.T., Flematti, G.R., Dixon, K.W., Beveridge, C.A., Ghisalberti, E.L. and Smith, S.M. (2011). F-box protein MAX2 has dual roles in karrikin and strigolactone signaling in Arabidopsis thaliana. Proc Natl Acad Sci USA. 108:

51 Polyaminy Studovány u eukaryotních organismů již přes 50 let, v rostlinách nejčastěji putrescin, spermin a spermidin. Biosyntéza z aminokyselin argininu a ornitinu či S- adenozylmethioninu (SAM) jeho dekarboxylací SAM dekarboxylázou. Nejvíce se vyskytují v meristémech. Stimulace klíčení, růstu kalusu, somatické embryogeneze atd. Díky polykationtovému charakteru se váží na DNA, ovlivňují její konformaci a regulují genovou expresi Zablokování exprese SAM dekarboxylázy malý vzrůst, malé listy, předčasná senescence u bramboru. Fig : Buchanan et al., Biochemistry and Molecular Biology of Plants, 2000 wt Antisense SAM

52 Peptidové hormony Příkladem peptidového hormonu (faktoru) je systemin role při odpovědi na poranění patogenem, je transportován floémem do míst, kde ještě poranění není a zde spouští syntézu Ja, která vyvolá tvorbu ochranných inhibitorů proteáz. Vazba peptidového hormonu na receptorové kinázy v plazmatické membráně

53 Interakce hormonálních signálů Možné úrovně interakce hormonálních signálů: - transkripční a translační ovlivnění exprese určitého genu a proteinu (např. pro biosyntetický enzym či transportní membránový přenašeč hormonu atp.) - metabolická jednotlivé hormony ovlivňují celkový vývoj prostřednictvím jejich metabolismu, výsledek je dán rovnováhou mezi nimi Benková and Hejátko, Plant Molecular Biology 69, , 2008

54 Interakce hormonálních signálů Specifická degradace proteinů pomocí komplexu ubiquitin ligázy je společným mechanismem, který využívají na více úrovních prakticky všechny fytohormony Propojuje také hormonální regulaci se signály z okolí jako je kvalita světla či světelná perioda. Vierstra et al., 2009, Nature reviews, Molecular Cell Biology 10,

55 Interakce hormonálních signálů Degradace transkripčních faktorů DELLA po aplikaci GA jako příklad integrace velké množství signálů GA, through the GID1 receptor and DELLAs, interacts with other endogenous and exogenous cues PD, protein degradation; PPI, protein protein interaction; TC, transcription Reprinted from Sun, T.-p. (2011). The molecular mechanism and evolution of the GA GID1 DELLA signaling module in plants. Curr. Biol. 21: R338-R345 with permission from Elsevier.

56 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxiny-cytokininy regulace polarity buněčné expanze při regeneraci protoplastů Tao and Verbelen, 1998

57 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxiny-cytokininy Stimulace buněčného dělení v explantátových kulturách Poměr hladin auxinu (A) a cytokininu (CK) určující pro organogenezi: - převaha A kořeny, vyrovnaný poměr kalus, převaha CK diferenciace prýtu; model organogeneze in vitro Skoog a Miller 1957

58 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxiny-cytokininy auxin stimuluje expresi ARR7 a ARR15, negativních regulátorů odezvy na cytokininy (typ A) důsledkem je blokování dělení v místech, kde je to nežádoucí, např. v klidovém centru koř. meristému, tato situace již založena během embryogeneze Benková and Hejátko, Plant Molecular Biology 69, , 2008 Muller and Sheen, Nature 453, , 2008

59 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxiny-cytokininy spolupráce na úrovni kontroly exprese pozitivních (ARR-B) a negativních regulátorů (ARR-A) odezvy na cytokininy pomocí auxinů je provázána s kontrolou exprese AUX/IAA represorů cytokininy. Moubayidin et al., Trends in Plant Science 14, , 2009

60 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxiny-cytokininy cytokinin může snižovat expresi proteinů transportujících auxin z buněk (proteiny PIN) Výsledkem je snížený přítok auxinu a ovlivnění buněčného dělení a elongace Kořenová špička Arabidopsis thaliana Kontrola PIN1-GFP Aplikace cytokininu snížená tvorba PIN1-GFP Růžička et al., PNAS 106, , 2009

61 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxiny-cytokininy vývoj laterálních orgánů (postranních kořenů, listů, květů) je pod stálou kontrolou více hormonálních faktorů - Auxin transportovaný bazipetálně inhibuje expresi genu IPT, jehož produkt je klíčovým enzymem biosyntézy cytokininů, proto není dostatek cytokininů potřebných k iniciaci laterálního orgánu, též naopak zvyšuje tvorbu cytokinin oxidázy, která degraduje stávající cytokininy - po odstranění apikálního části rostliny je tato inhibice oddálena a postranní orgán prorůstá - postupná tvorba auxinu v postranním orgánu opět sníží tvorbu ipt a podpoří jeho apikální dominanci Kontrola Dekapitace Obnovený tok auxinu Shimizu-Sato et al., Plant Mol Biol 69, , 2008

62 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxiny-cytokininy-strigolaktony vývoj laterálních orgánů (postranních kořenů, listů, květů) je pod stálou kontrolou více hormonálních faktorů - zřejmě se účastní i strigolaktony - jsou transportovány vzhůru a jejich biosyntéza pomocí enzymů typu cytochrom P450 (MAX1,2,3,4) regulována auxiny přes TIR1-dependentní dráhu Leyser, Plant Cell Environment, 2009 Hayward et al., 2009, Plant Physiol. 151(1):

63 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxiny-brasinosteroidy BR stimulují prodlužování buněk prostřednictvím spolupráce s auxiny, ukázka spolupráce dvou hormonů na jednom procesu prostřednictvím stimulace ne úplně se překrývajících se drah Auxin BRs Auxin induces the expression of CPD, a BR-biosynthesis enzyme Gene expression ARF Gene expression Gene expression BR activates ARF2, an auxin-induced transcription factor, and expression of other auxin signaling genes Auxin and BR activate similar but mostly non-overlapping sets of genes that promote cell elongation Cell elongation

64 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxin-etylén - etylénem-řízená genová exprese v elongační zóně kořene je zprostředkována auxinem Auxin-signaling is required for ethyleneinduced gene expression in the elongating region of the root. EBS GUS A reporter construct for ethylene-induced gene expression Stepanova, A.N., Yun, J., Likhacheva, A.V., and Alonso, J.M. (2007). Multilevel interactions between ethylene and auxin in Arabidopsis roots. Plant Cell 19:

65 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxin-etylén - účinek etylénu v elongační zóně kořene je zprostředkován auxinem Stepanova, A.N., Yun, J., Likhacheva, A.V., and Alonso, J.M. (2007). Multilevel interactions between ethylene and auxin in Arabidopsis roots. Plant Cell 19:

66 Interakce hormonálních signálů - buněčné dělení x elongace Auxin-etylén etylén stimuluje expresi genů pro enzymy účastnící se biosyntézy auxinu, současně může modifikovat expresi membránových přenašečů auxinu (PIN) - etylén snižuje schopnost buněk se prodlužovat v prodlužovací zóně kořene, zvýšený transport auxinu do kořenové špičky prostřednictvím jeho přenašečů poté stimuluje auxinovou dráhu, která ústí v potlačení buněčné elongace Růžička et al., Plant Cell 19, , 2007

67 Interakce hormonálních signálů - klíčení ABA-Gibereliny alfa amyláza blokována ABA, stimulována GA Dodání ABA působí inhibičně na celý proces indukce klíčení giberelinem, tj. na transkripci a syntézu α-amylázy a rovněž na její sekreci z aleuronových buněk do endospermu. Působení GA je v přímém protikladu stimuluje produkci α-amylázy a následné rozvolnění endospermu pomocí hydroláz

68 Interakce hormonálních signálů - klíčení Kooperace světla a hormonů při klíčení - transkripční faktor PIL5, světlený stimul přijímaný přes receptor fytochrom (PHY) je nutný k iniciaci klíčení. In the absence of light, PIL5 inhibits GA, ethylene and brassinolide pathways, and production of cellwall modifying enzymes, while it promotes expression of germination- inhibiting pathways, including ABA Oh, E., H. Kang, et al. (2009). Genome-wide analysis of genes targeted by PHYTOCHROME INTERACTING FACTOR 3-LIKE5 during seed germination in Arabidopsis. Plant Cell 21:

69 Interakce signálů - reakce na světlo Transkripční regulace světlo-giberelinycytokininy auxiny - ABA Integrace kontroly exprese transkripčního faktoru HY5, který je klíčovým pro světelný typ vývoje (fotomorfogenezi). Zatímco světlo a cytokininy inhibují tvorbu COP1(E3 ubiquitin ligáza), gibereliny ji aktivují. HY5 aktivuje expresi transkripčních regulátorů signální dráhy giberelinů, auxinů a ABA. Lau and Deng, Current Opinion in Plant Biology 2010, 13:

70 Interakce signálů - reakce na světlo Kooperace světla a brasinosteroidů - BR blokují geny související se světelným vývojem, naopak světelný stimul blokuje biosyntézu BR WT det 2 + BL det2 The original BR synthesis mutants were identified by their de-etiolated growth pattern in the dark LIGHT BRs Light responsive genes and growth patterns BRs interfere with light responses, and light interferes with BR synthesis and promotes its inactivation

71 Interakce signálů - opad listů Stimulace opadu listů u stárnoucích listů s poklesem hladiny auxinu dochází ke zvýšené tvorbě etylénu v opadové zóně

72 Interakce signálů - obranné reakce Kooperace jasmonátů a kyseliny salicylové kyseliny stimulace jasmonátů dává vznik inhibitorům proteáz, naopak salicyláty navozují tvorbu ochranných proteinů. Patogenní organismy využívají vzájemně inhibičního postavení Ja a SA, existují specializace v odpovědi na konkrétní patogen - JA a SA navozují odlišné strategie There is considerable cross-talk between JA and SA signaling pathways Jasmonates Salicylates

73 Pohyby rostlin - dělení Fyzikální pohyby mohou být hygroskopické (např. pohyb šupin šišek jehličnanů) či kohezní (otvírání sporangií kapradin) Vitální pohyby mohou být lokomoční (u vyšších rostlin pouze např. spermatozoidy u jinanu) a nebo ohybové, které se dělí na paratonické, vyvolané vnějším podrážděním a autonomní (nutační pohyby). Paratonické pohyby dělíme na tropismy (schopnost pohybovat se za zdrojem podráždění) a nastie (schopnost pohybovat se z důvodu podráždění).

74 Pohyby rostlin - dělení Druhy tropismů: Gravitropismus negativní u stonku, pozitivní u kořene Fototropismus pozitivní za světelným stimulem Hydrotropismus pozitivní ohyb kořene za vlhkostí Tigmotropismus pozitivní ohyb za dotykovým podrážděním Heliotropismus pozitivní ohyb za sluncem Další jsou např. Chemotropismus či termotropismus Druhy nastií: Epinastie - horní strana listu roste rychleji a list se ohýbá dolů Hyponastie - dolní strana listu roste rychleji a list se ohýbá nahoru Termonastie (otevírání květů na teple) Fotonastie (otevírání květů na světle, uzavírání ve tmě) Seizmonastie (otřesem vyvolané změny turgoru vedoucí např. ke sklopení chlupů u rosnatky) Nyktinastie (turgorové spánkové pohyby listů)

75 Pohyby rostlin Podstata pohybu: 1) Diferenciální růst např. ohybové reakce stonku během fototropismu či gravitropismu

76 Pohyby rostlin Podstata pohybu: 2) Činnost specializovaných buněk tzv. motorové buňky, např. u tigmonastie Mimózy či zavírání pastí masožravé Mucholapky. Motorové buňky jsou schopny rychlé změny obsahu vody (turgoru) v důsledku změn toků iontů pře jejich membránu.

Regulace růstu a vývoje

Regulace růstu a vývoje Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů

Více

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok I Hormonální regulace vývoje rostlin Cvičení MB130C78: Růst a vývoj rostlin. Katedra experimentální biologie rostlin, PřF UK, Jan Petrášek Úlohy: 1. Pozitivní

Více

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon Auxin je nejdéle známým fytohormonem s mnoha popsanými fyziologickými účinky Darwin 1880, Went 1928 pokusy s koleoptilemi trav a obilovin prokázali existenci

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Cíl přednášky Popis základních principů hormonální regulace růstu a vývoje živočichů a rostlin,

Více

Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy?

Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy? Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy? Paralelismus v recepci auxinů a jasmonátů SCF-komplex Receptor = F-box protein Struktura SCF komplexu SCF komplex = RING-BOX1 + Skp1 + Cullin + F-box protein

Více

7) Dormance a klíčení semen

7) Dormance a klíčení semen 2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive

Více

Buněčné základy růstu a morfogeneze, signalizace u rostlin fytohormony

Buněčné základy růstu a morfogeneze, signalizace u rostlin fytohormony Buněčné základy růstu a morfogeneze, signalizace u rostlin fytohormony Růst a vývoj rostlin Zásadní rozdíly ve vývoji rostlin a živočichů Stavba rostlinného těla není předem určená Významný podíl nediferencovaných

Více

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách Fáze růstu na buněčné úrovni: zárodečná (embryonální) dělení buněk meristematických pletiv prodlužovací

Více

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin SFZR 1 2016 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály

Více

Průduchy regulace příjmu CO 2

Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -

Více

Příběh pátý: Auxinová signalisace

Příběh pátý: Auxinová signalisace Příběh pátý: Auxinová signalisace Co je auxin? Derivát tryptofanu Příbuzný serotoninu a melatoninu Všechny deriváty přítomny jak u živočichů, tak u rostlin IAA Serotonin Serotonin: antagonista auxinu Přítomen

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných

Více

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin 1 2014 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály

Více

CZ.1.07/1.1.00/

CZ.1.07/1.1.00/ Petr Tarkowski Rostlinné hormony malé molekuly s velkým významem Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.0016

Více

Téma: FYTOHORMONY. Santner et al Praktikum fyziologie rostlin

Téma: FYTOHORMONY. Santner et al Praktikum fyziologie rostlin Téma: FYTOHORMONY Santner et al. 2009 Praktikum fyziologie rostlin Teoretický úvod: FYTOHORMONY Rostliny se vyvíjejí jako strukturovaný, organicky vyvážený a funkčně koordinovaný celek. Vývoj rostlin je

Více

Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky. Reakce průduchů na vlhkost vzduchu. Reakce průduchů na vodní stres

Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky. Reakce průduchů na vlhkost vzduchu. Reakce průduchů na vodní stres Vodní režim rostlin Mechanizmy pohybu průduchů Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Reakce průduchů na vodní stres Reakce průduchů na vlhkost vzduchu Reakce průduchů na CO 2 Reakce průduchů

Více

Signalizace a komunikace. Rostlinná cytologie - signalizace, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Signalizace a komunikace. Rostlinná cytologie - signalizace, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Signalizace a komunikace Annu. Rev. Plant Biol. 2008.59:67-88 Development, 117 (1993), pp. 149 162 Meristémy trvale dělivá pletiva Periklinální dělení Antiklinální dělení http://www.mun.ca/biology/desmid/brian/biol3530/devo_07/ch07f05.jpg

Více

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky? 6. Buňky a rostlina Mají rostliny kmenové buňky? Biotechnologické využití pluripotence rostlinných buněk: buněčné a tkáňové kultury rostlin in vitro, vegetativní množení rostlin Komunikace mezi buňkami

Více

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD) MBRO2 1 2018 7) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Nejnovější review: Obecné: Kast DJ, Dominguez R (2017) Current

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:

Více

Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo

Vodní režim rostlin. Mechanizmy pohybu průduchů. Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Vodní režim rostlin Mechanizmy pohybu průduchů Obecné charakteristiky Reakce průduchů na světlo Reakce průduchů na vodní stres Reakce průduchů na vlhkost vzduchu Reakce průduchů na CO 2 Reakce průduchů

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

12. Fytohormony a regenerace rostlin mnohobuněčné organizmy Buňky pletiva orgány celek organizmus vzniká postupně genetického programu

12. Fytohormony a regenerace rostlin mnohobuněčné organizmy Buňky pletiva orgány celek organizmus vzniká postupně genetického programu 1 12. Fytohormony a regenerace rostlin Rostliny jsou mnohobuněčné organizmy. Buňky tvoří pletiva sestavená v orgány, orgány tvoří funkčně koordinovaný celek organizmus. Celek vzniká postupně z buňky jediné

Více

15. DÝCHÁNÍ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, RŮST A POHYBY ROSTLIN

15. DÝCHÁNÍ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, RŮST A POHYBY ROSTLIN 15. DÝCHÁNÍ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, RŮST A POHYBY ROSTLIN A. Biologický význam dýchání, fáze dýchání, funkce mitochondrií B. Růst a vývoj rostlin, růstové zóny, regulátory růstu, pohyby a dráždivost rostlin

Více

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin

Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 32 Pohyby, růst a vývin, rozmnožování rostlin Ročník 1. Datum tvorby

Více

2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.

2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol. 2012/2013 Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol. Místo konání: Viničná 7, 2. patro, B7, Zoologická posluchárna, 14:50-17:15 No. Téma: Přednášející CZ: Datum 1 Formování

Více

RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované

RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované RŮST A VÝVOJ Růst nevratný nárůst hmoty způsobený činností živé protoplasmy hmota a objem buněk, počet buněk, množství protoplasmy kvantitativní změny Diferenciace rozlišování meristematických buněk na

Více

3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) 1 2010 3) Senescence a programová smrt buňky (PCD) c) Senescence a rostlinné hormony d) Vývojová PCD e) PCD a reakce rostlin ke stresu Gray J (2003) Programmed Cell Death in Plants. University of Toledo,

Více

3. Fytohormony a růstové regulátory I. auxiny, gibereliny a cytokininy

3. Fytohormony a růstové regulátory I. auxiny, gibereliny a cytokininy 3. Fytohormony a růstové regulátory I. auxiny, gibereliny a cytokininy Co to jsou hormony? termín hormon poprvé použitý v medicíně před 100 lety, pochází z řečtiny ηορμονε = stimulovat (ale nezahrnuje

Více

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně

Více

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace

Více

4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin SFR 1 2018 4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin Martin Fellner Laboratoř růstových regulátorů PřF UP v Olomouci a ÚEB AVČR 2 Vývoj organismu regulují signály (faktory) Vnitřní Vnější

Více

Téma: FYTOHORMONY. Santner et al Praktikum fyziologie rostlin

Téma: FYTOHORMONY. Santner et al Praktikum fyziologie rostlin Téma: FYTOHORMONY Santner et al. 2009 Praktikum fyziologie rostlin Teoretický úvod: FYTOHORMONY Rostliny se vyvíjejí jako strukturovaný, organicky vyvážený a funkn koordinovaný celek. Vývoj rostlin je

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Šetlík, Seidlová, Šantrůček 2. REGULACE RŮSTU

Šetlík, Seidlová, Šantrůček 2. REGULACE RŮSTU 2. REGULACE RŮSTU 2.1. FYTOHORMONY Koordinace metabolismu, růstu a vývoje u složitých vícebuněčných organismů závisí na předávání informace mezi buňkami a orgány pomocí signálů. U rostlin jsou růstové

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

2) Reprodukce rostlin

2) Reprodukce rostlin 1 2015 2) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Klíčení semen MBR 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka

Více

6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin SFZR 1 2015 6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin Martin Fellner Laboratoř růstových regulátorů PřF UP v Olomouci a ÚEB AVČR SFZR 2 Vývoj organismu regulují signály (faktory) Vnitřní Vnější

Více

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby

Více

Fyziologie rostlin. 3. Ontogeneze rostlin. Celistvost rostlin. část 2. Rostlinné regulátory. Alena Dostálová, Ph.D.

Fyziologie rostlin. 3. Ontogeneze rostlin. Celistvost rostlin. část 2. Rostlinné regulátory. Alena Dostálová, Ph.D. Fyziologie rostlin 3. Ontogeneze rostlin. Celistvost rostlin. část 2. Rostlinné regulátory Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Rostlinné regulátory - regulátory růstu

Více

4) Reakce rostlin k modrému světlu

4) Reakce rostlin k modrému světlu SFZR 1 2015 4) Reakce rostlin k modrému světlu a) Fotobiologie reakcí zprostředkovaných modrým světlem Whitelam GC, Halliday KJ (eds) (2007) Light and Plant Development Blackwell Publishing Briggs WR,

Více

Stomatální vodivost a transpirace

Stomatální vodivost a transpirace Vodní režim rostlin Stomatální vodivost a transpirace Vliv faktorů prostředí - obecně Změny během dne Interakce různých faktorů Aklimace Adaxiální a abaxiální epidermis Ontogeneze Matematické modelování

Více

2) Reprodukce rostlin

2) Reprodukce rostlin 1 2010 2) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Klíčení semen Speciální číslo Plant Cell, vol. 216 (June 2004) Supplement, pp. S1 S245, zaměřené na Plant Reproduction (Reprodukce rostlin)

Více

BRASSINOSTEROIDS AND WATER STRESS BRASSINOSTEROIDY A VODNÍ STRES

BRASSINOSTEROIDS AND WATER STRESS BRASSINOSTEROIDY A VODNÍ STRES BRASSINOSTEROIDS AND WATER STRESS BRASSINOSTEROIDY A VODNÍ STRES Vlašánková E.*, Kohout L.**, Klemš M.*, Hradilík J.* *Ústav botaniky a fyziologie rostlin, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická

Více

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování

Více

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin 2014 3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) Reakce rostlin zprostředkované fytochromy 1 Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory

Více

Signalizace u rostlin I Signály, signální dráhy, auxiny a cytokininy

Signalizace u rostlin I Signály, signální dráhy, auxiny a cytokininy Fyziologie rostlin, LS 2013 Přednáška 5 Signalizace u rostlin I Signály, signální dráhy, auxiny a cytokininy Jan Petrášek, PřFUK Signalizace - dráždivost Bohumil Němec: Vztahy rostlin k vnějšímu světu,

Více

4) Reprodukce rostlin

4) Reprodukce rostlin MBR1 2016 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Vývoj endospermu 1 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1

Více

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové Otázka: Růst a vývin rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Verunka kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové FÁZE RŮSTU lze

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u

Více

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády

Více

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze Imunofluorescence DAPI Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny s homologními oblastmi; jejich

Více

3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ

3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. Obecné problémy růstu a vývoje 3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ I velmi dokonalé znalosti

Více

hormony a) Auxiny b) Brasinosteroidy c) Ethylen d) Kyselina abscisová (ABA) e) Kyselina salicylová (SA) f) Kyselina jasmonová (JA)

hormony a) Auxiny b) Brasinosteroidy c) Ethylen d) Kyselina abscisová (ABA) e) Kyselina salicylová (SA) f) Kyselina jasmonová (JA) 2015 3) Regulace růstu a vývoje rostlin hormony 1 a) Auxiny b) Brasinosteroidy c) Ethylen d) Kyselina abscisová (ABA) e) Kyselina salicylová (SA) f) Kyselina jasmonová (JA) 2 Vývoj organismu regulují signály

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Orgány rostlin II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis anatomie, morfologie a funkce

Více

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 07 Rezistence rostlin k abiotickým faktorům doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Abiotické faktory 1. Nízké teploty ( chladuvzdornost, mrazuvzdornost, zimovzdornost)

Více

I rostliny mají hormony!... co a jak s auxinem. Eva Zažímalová Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha

I rostliny mají hormony!... co a jak s auxinem. Eva Zažímalová Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha I rostliny mají hormony!... co a jak s auxinem Eva Zažímalová Ústav experimentální botaniky AV ČR, Praha Rostliny a tvarová (a vývojová) různorodost Reakce na okolní prostředí Reakce na nepříznivé podmínky

Více

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus

Více

4) Reprodukce rostlin

4) Reprodukce rostlin MBR 1 2015 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya 2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka 2 buňky Meristém

Více

Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS. Praktikum fyziologie rostlin

Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS. Praktikum fyziologie rostlin Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS Praktikum fyziologie rostlin 1 Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS Fototropismus náleží mezi vitální ohybové pohyby rostlin. Řadí se mezi pohyby paratonické povahy, tj. je vyvolán

Více

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén

Více

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) Úloha č. 18 Obnova apikální dominance na klíčních rostlinách hrachu - 1 - OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RŮSTOVÝCH KORELACÍ Jednotlivé

Více

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur

Více

3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ

3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ Učební text k přednášce Bi4060 na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Určeno pouze ke studijním účelům. Autor textu Jan Gloser. Obecné problémy růstu a vývoje 3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ Růst rostlin je velmi

Více

2) Reprodukce rostlin

2) Reprodukce rostlin 2010 1 2) Reprodukce rostlin a) Indukce kvetení b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu 2 Životní cyklus rostliny 3 a) Indukce kvetení Indukce kvetení přeprogramování

Více

5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy

5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy SFZR 1 2014 5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy a) Auxinový receptor TIR1 b) Auxinový receptor ABP1 c) Kooperace receptorů TIR1 a ABP1 Estelle M et al. (2011) Auxin Signaling:

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu) Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené

Více

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv MBR2 2016 5) Klíčení semen a mobilizace rezerv a) Klíčení semen b) Mobilizace rezerv 1 Podmínky prostředí, které mohou zrušit dormanci 2 Dormantní semena mohou za působení určitých vnějších podmínek klíčit:

Více

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

Vodní režim rostlin. Vodní stres. Základní procesy ovlivněné vodním deficitem. Vznik vodního deficitu. Adaptace k suchu. Signály a jejich přenos

Vodní režim rostlin. Vodní stres. Základní procesy ovlivněné vodním deficitem. Vznik vodního deficitu. Adaptace k suchu. Signály a jejich přenos Vodní režim rostlin Vodní stres Vznik vodního deficitu Adaptace k suchu Signály a jejich přenos Základní procesy ovlivněné vodním deficitem Tvorba proteinů Osmolyty ROS Vodní stres Vzniká při jakékoli

Více

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis Mikrotubuly Formace heterodimerů α/βtubulinu Translace α a β -tubulin monomerů chaperonin c-cpn správný folding α-tubulin se váže na TFC B a β na TFC

Více

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho

Více

Regulace metabolizmu lipidů

Regulace metabolizmu lipidů Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -

Více

růstu a buněčného dělění

růstu a buněčného dělění Buněčný cyklus - principy regulace buněčného Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění Mitóza Průběh mitózy v buněčné kultuře fibroblastů Buněčný cyklus Kinázy závislé na cyklinech

Více

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel

Více

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,

Více

Cvičení z fyziologie rostlin. Organogeneze in vitro

Cvičení z fyziologie rostlin. Organogeneze in vitro Cvičení z fyziologie rostlin Organogeneze in vitro Teoretický úvod: Jedním z nedůležitějších faktorů ovlivňujících růst a morfogenezi v tkáňových kulturách rostlin je složení kultivačního média. Média

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu 2015 2) Reprodukce rostlin 1 a) Indukce kvetení b) Vývoj květu - stručná morfologie c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu Životní cyklus rostliny 2 3 a) Indukce kvetení Indukce kvetení přeprogramování

Více

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 02 Reprodukční vývoj Indukce kvetení doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz 1. Indukce kvetení a tvorba květů 2. Tvorba reprodukčních orgánů a gamet 3. Opylení,

Více

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 RŮST A VÝVOJ ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 Růst = nezvratné zvětšování rozměrů a hmotnosti rostliny. Dochází ke změnám tvaru a vnitřního uspořádání

Více

Regulace enzymové aktivity

Regulace enzymové aktivity Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez

Více