Původci respiračních nákaz Mikrobiologie a imunologie BSKM021p + c Týden 6 Ondřej Zahradníček
|
|
- Bohuslav Havlíček
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Původci respiračních nákaz Mikrobiologie a imunologie BSKM021p + c Týden 6 Ondřej Zahradníček
2 Význam respiračních nákaz Jsou nejčastější v ordinaci praktického lékaře (respirační trakt = ideální inkubátor) Mají obrovský ekonomický dopad na hospodářství vůbec a zdravotnictví zvlášť Mají sklon vyskytovat se v kolektivech a občas probíhat v podobě epidemií ¾ respiračních infekcí (a u dětí ještě více) vyvolávají viry
3 Umístění nákazy v rámci dýchacích cest Není jedno, kterou část dýchacích cest infekce postihuje. Příznaky infekcí různých částí dýchacího traktu jsou různé Různí jsou také původci Proto je třeba rozlišovat infekce: horních cest dýchacích (plus anatomicky i středního ucha, které s nimi souvisí) dolních cest dýchacích, včetně plic (někdy se plíce kladou zvlášť, nejde už o cestu )
4 Rozdělení dýchacích infekcí HCD a přilehlé orgány infekce nosu a nosohltanu infekce ústní části hltanu včetně mandlí infekce vedlejších dutin nosních a infekce středního ucha DCD a plíce: infekce příklopky hrtanové infekce laryngu a trachey infekce bronchů infekce bronchiolů Infekce plic
5 Normální osídlení dýchacích cest Nosní dutina nemá specifickou flóru, přechází tam však mikroflóra z kůže (přední část) a hltanu (zadní část) V hltanu (stejně jako v ústní dutině) nacházíme ústní streptokoky, neisserie, nevirulentní kmeny hemofilů aj. Mnohé další tam jsou, ale většinou je nevykultivujeme Plíce a dolní dýchací cesty jsou za normálních okolností bez většího množství mikrobů Na ostatních místech (hrtan) jsou různé přechody (hrtan jako v hltanu, ale méně)
6 Infekce nosu, popř. i nosohltanu (rhinitis, rhinopharyngitis acuta) Viry nejčastější ( common cold, rýma): přes 50 % rhinoviry (viry rýmy) dále tzv. koronaviry, zbytek ostatní respirační viry (ne chřipka!) Bakterie: U akutních infekcí se mohou druhotně pomnožit v nosu některé bakterie z kůže nebo z hltanu. Samy ale zmizí, antibiotická léčba je zbytečná a většinou stejně neúčinná! U chronických infekcí záleží případ od případu
7 Důležité je také odlišení neinfekční, alergické či vazomotorické rýmy sp/direct_news/general_health/rhinitis_ asp
8 Vyšetřování a léčba infekcí nosu a nosohltanu Vyšetřování je zbytečné. Ani hlenohnisavý sekret není důvodem provádět bakteriologické vyšetření. Léčba je symptomatická (čaj, případně antipyretikum). Antibiotická léčba není indikována, a to ani lokální. Pouze pokud infekce trvá déle než dnů,, je vhodné vyšetřit výtěr z nosu (vyhnout se kontaminaci z kůže!) a léčit cíleně antibiotiky dle citlivosti
9 Záněty přínosních dutin (sinusitis acuta) Přechodný zánětlivý nález v dutinách je normální při klasické rýmě a není důvodem k léčbě (ani při rtg nálezu) Důvodem k léčbě je bolestivý zánět dutin, který se projevuje bolestí zubů, hlavy, horečkou a trvá aspoň týden, nebo je podrážděný trojklanný nerv (pak ani tak dlouho trvat nemusí Původcem bývá Streptococcus pneumoniae či Haemophilus influenzae
10 Sinusitis acuta
11 Vyšetřování a léčba infekcí přínosních dutin Léčba by měla být zahájena neprodleně, i bez vyšetření. Lékem volby je amoxicilin (např. AMOCLEN), alternativou může být doxycyklin (DOXYBENE), u dětí kotrimoxazol (např. BISEPTOL) Vyšetřovat výtěr z nosu či krku je k ničemu. Pokud máme pochybnosti o úspěšnosti léčby a chceme léčit cíleně, jediná možnost je správně provedený výplach dutin na ORL, samozřejmě ne borovou vodou!!
12 Zánět středního ucha otitis media Střední ucho anatomicky souvisí s dýchacím systémem, proto je zánět středního ucha zmíněn zde. Častý u dětí (krátká vodorovná Eustachova trubice) Původci: Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis U U chronických se mohou uplatnit i některé gramnegativní tyčinky Nutno odlišit záněty boltce a zevního zvukovodu: : tady je původcem hlavně Staphylococcus aureus (jako u jiných zánětů kůže), léčba lokálně např. framykoin kapky. Naopak záněty vnitřního ucha jsou velmi vzácné a zpravidla souvisejí s mozkovými infekcemi
13 Otitis media e_detaillb.cfm?article_id=zzzpmv6 D1AC&sub_cat=544
14 Vyšetřování a léčba infekcí středního ucha Léčba má smysl, pokud jde o skutečně prokázaný zánět (bolest, zarudnutí, horečka) a nereaguje na protizánětlivou léčbu Lékem volby je amoxicilin (např. AMOCLEN), alternativou může být kotrimoxazol Vyšetřovat výtěr ze zvukovodu má smysl pouze po provedené paracentéze (propíchnutí bubínku) Jinak má samozřejmě smysl vyšetřit hnisavou tekutinu,, která je při paracentéze odebrána
15 Infekce hltanu a mandlí (pharyngitis, tonsilophyryngitis Akutní záněty hltanu a mandlí: většinou virové (rhinoviry, koronaviry, adenoviry, ale i při infekční mononukleóze) Z bakteriálních nejvýznamnější (asi 99,9 % případů): akutní tonsilitida (povlaková angína) vyvolaná Streptococcus pyogenes (hemolytický streptokok skupiny A) Další bakterie: arkanobakteria, další hemolytické streptokoky, pneumokoky aj. Vzácné, ale důležité: záškrt, kapavka
16 Virová tonsilopharyngitis
17 Tonsilopharyngitis
18 Purulentní bakteriální tonsilitis
19 Vyšetřování a léčba infekcí z krku Vždy by měl být proveden výtěr z krku (tonsil) k ověření bakteriálního původu a případně určení původce Případně se také hodí vyšetření CRP (zvýšený u bakteriálních infekcí) Léčba by měla být cílená.. U angín způsobených Streptococcus pyogenes (a těch je naprostá většina) je lékem volby V-penicilin. Makrolidy (RULID, KLACID, SUMAMED) by se měly používat pouze u alergických pacientů
20 Co může být nebezpečné Mnozí lékaři jsou přesvědčeni, že jsou schopni rozpoznat bakteriální tonsilitidu od virové.. Výzkumy ale ukazují, že to často není pravda. Je potřeba provést alespoň vyšetření CRP. Často se také místo penicilinu používají makrolidy (KLACID, SUMAMED, RULID), ačkoli pacient není alergický. Přitom jsou to jen bakteriostatická antibiotika a účinnost je jen 90 % oproti 100 % u penicilinu. (Makrolidy se obecně nadužívají.) Chybou je i podání ampicilinu či amoxicilinu míso penicilinu, zejména tam, kde není prokázán původ nemoci. Podání aminopenicilinu u infekční mononukleózy může vyvolat velmi těžké reakce!
21 Záněty příklopky hrtanové Akutní zánět příklopky: Závažné onemocnění, hlavně děti 1 5 let Dítě nepije, huhňá, v krku je vidět třešeň Hrozí, že se dítě udusí! Prakticky jediný významný původce: Haemophilus influenzae typ b Léčba: převoz na JIP, zajištění životních funkcí dítěte, z antibiotik i. v. cefalosporiny III. generace (u tak výjimečného a závažného onemocnění se na rezistence nebere ohled) Raději se nevyšetřuje, popř. hemokultivace.
22 Epiglottitis de.wikipedia.org/wiki/epiglottitis
23 Na akutní epiglottitis zemřel i George Washington
24 Etiologie zánětů hrtanu a průdušnice (laryngitis, laryngotracheitis) Nejčastěji kojenci a batolata, projevuje se štěkavým kašlem s namáhavým vdechem Opět respirační viry,, ale jiné než u zánětů nosohltanu: parachřipka, chřipka A a respirační synciciální (RS) viry Z bakterií vzácně chlamydie, mykoplasmata Pablánový zánět hltanu a průdušnice (tzv. croup): Corynebacterium diphtheriae
25 Lagyngitis acuta
26 Vyšetřování a léčba zánětů hrtanu a průdušnice Není co vyšetřit. Dělat např. výtěr z krku je nesmyslné, protože v krku jsou úplně jiné bakterie. Mikrobiologické vyšetření se tedy až na výjimky (chronické stavy) neprovádí Léčba je jen symptomatická.. Antibiotika nejsou indikována prakticky za žádných okolností
27
28
29
30 Původci zánětů průdušek a průdušinek (tracheobronchitis, bronchitis, bronchiolitis) Akutní bronchitis: Viry: chřipky, parachřipky, adenoviry, RSV Bakterie: Mycoplasma pneumoniae (teenageři),, Chlamydia pneumoniae, Bordetella pertussis Chronické (cystická fibróza, oslabení lidé): Pseudomonas aeruginosa, Burkholderia cepacia Bronchiolotis (zánět průdušinek): postihuje kojence, batolata a seniory. Původci viroví, někdy je nutná hospitalizace. Cílená léčba není možná. Výjimečný je černý kašel (vždy léčit antibiotiky)
31 Bronchitis acuta org/lung_disease/copd/nut shell/index.cfm udents/patho/brnchit5.htm
32 Vyšetřování a léčba zánětů průdušek a průdušinek Základem je klinické vyšetření,, které prokáže rozvoj produktivního kašle, bez nálezu na plicní tkáni (podle rentgenu a klinického vyšetření) Laboratorní vyšetřování je většinou zbytečné. U vykašlávání hnisu se zasílá sputum (chrchel), neboť je pravděpodobná sekundární bakteriální infekce. Dále je možno poslat krev na serologické vyšetření protilátek proti mykoplasmatům a chlamydiím. Léčba antibiotiky zbytečná,, u mykoplasmat a chlamydií tetracykliny nebo makrolidy
33 Zvláštní případ: akutní zhoršení chronické bronchitidy Charakterizována zhoršením kašle zvýšenou expektorací a změnou charakteru sputa i jeho barvy často zhoršením dušnosti. Původci jsou do 40% viry Z baktérií jsou nejčastějšími vyvolavateli H. influenzae, Streptococcus pneumoniae či Moraxella catarrhalis. Rutinní antibiotická léčba pacientů se nedoporučuje Podání atb má prokazatelný účinek pouze pokud jsou u pacientů přítomny současně všechny tři příznaky onemocnění
34 Rozdělení zánětů plic Akutní komunitní: ambulantní pacienti u u původně zdravých dospělí dětí u u oslabených po kontaktu se zvířaty Akutní nemocniční ventilátorové časné pozdní jiné Subakutní a chronické
35 Pneumonie om/pneumonia/artic le.htm
36 Původci zánětů plic Typické lobární pneumonie a bronchopneumonie Streptococcus pneumoniae Staphylococcus aureus Haemophilus influenzae typ b Atypické pneumonie (malý klinický nález, změny převážně ve tkáních, ne v plicních sklípcích) Mycoplasma pneumoniae Chlamydia pneumoniae virus chřipky A (jen během epidemie)
37 Původci zánětů plic u dětí Typické lobární pneumonie a bronchopneumonie Haemophilus influenzae Streptococcus pneumoniae Moraxella catarrhalis u novorozenců: Streptococcus agalactiae enterobakterie Atypické pneumonie respirační viry (RSV, chřipka A, adenoviry) Mycoplasma pneumoniae Chlamydophila pneumoniae u novorozenců: Chlamydia trachomatis D K
38 Pneumonie e/105057/default.htm
39 Původci zánětů plic u oslabených Akutní, komunitní, u oslabených jedinců: pneumokoky, stafylokoky, hemofily Klebsiella pneumoniae (alkoholici) Legionella pneumophila U těžšího postižení imunity: Pneumocystis jiroveci cytomegalovirus atypická mykobakteria Nocardia asteroides aspergily, kandidy
40 Původci zánětů plic po kontaktu se zvířaty Bronchopneumonie Pasteurella multocida Francisella tularensis (tularémie) Atypické pneumonie Chlamydia psittaci (psitakóza, ornitóza) Coxiella burnetii (Q-horečka)
41 Pneumonie
42 Původci zánětů plic akutní nemocniční VAP (ventilátorové) časné (do 4. dne hospitalizace): citlivé terénní kmeny běžných původců pozdní (od 5. dne hospitalizace): rezistentní nemocniční kmeny Jiné viry (RS virus, cytomegalovirus) legionely
43 Původci zánětů plic subakutní a chronické Aspirační pneumonie (vdechnutí např. žaludečního obsahu) a plicní abscesy různé anaerobní bakterie Plicní tuberkulóza a mykobakteriózy Mycobacterium tuberculosis Mycobacterium bovis atypická mykobakteria
44 Příznaky Lobární pneumonie Bronchopneumonie Atypická pneumonie Pohyby hrudníku Poklep Dýchací šelesty Rozdíly mezi pneumoniemi omezené nad postiženou plicí zkrácený nad postiženou plicí Podle Doporučeného postupu trubicové dýchání, jemný krepitus na začátku, konci nemoci beze změn, nebo symetrické variabilní nález drsné nebo normální, chrůpky a rachůtky beze změn variabilní, často beze změn obvykle normální, rachoty a chropy ojediněle Pleurální šelesty Horečka Sputum Časté ojedinělé ojedinělé intermitentní, febrilní špičky na začátku nemoci malé, často krvavé kontinuální bohaté, hnisavé intermitentní či kontinuální obvykle malé
45 Bronchopneumonie
46 Lobární a lobulární pneumonie
47 Možná vyšetření u plicních infekcí Základem je klinické vyšetření a rentgen, důležité je rozlišení klasické atypické pneumonie (zcela jiné spektrum původců) U klasických pneumonií má smysl správně odebrané sputum, případně (u septického průběhu) krev na hemokultivaci U atypických pneumonií serologie mykoplasmat a chlamydií (případně v rámci serologie respiračních virů ). U nemocničních pneumonií může připadat v úvahu navíc cílené vyšetření na legionely
48 Léčba infekcí DCD a plic U klasických komunitních pneumonií amoxicilin, případně dle původce a jeho citlivosti U atypických pneumonií tetracykliny či (zejména u dětí < 8) makrolidová antibiotika. U nemocničních infekcí nutná léčba podle citlivosti zejména pseudomonády a burkholderie jsou často velmi rezistentní! U tuberkulózy nutná troj- či častěji čtyřkombinace antituberkulotik
49 Odběr vzorků na vyšetření z dýchacích cest Na bakteriologii posíláme výtěry (z krku, tonzil, nosu apod.), vždy na tamponu v transportní půdě (např. Amiesově), popsat odkud je výtěr sputum, tracheální aspirát či bronchoalveolární laváž u bronchitid a pneumonií (u vyšetření TBC nutno označit!) hemokulturu u pneumonií Viroví původci se většinou nevyšetřují. Je-li výjimečně potřeba je vyšetřit, volíme např. výplachy z nosohltanu a bronchoalveolární laváže speciálním médiem, či krev na serologii respiračních virů. U viru chřipky se používá výtěr ze zadní stěny faryngu do speciálního transportního média Na mykologické vyšetření volíme výtěr na tamponu v soupravě FungiQuick
50 Co se se vzorky děje v laboratoři Většina výtěrů se kultivuje na krevním agaru. Na ten se umisťují disky, jejichž cílem je odclonit běžnou flóru a umožnit záchyt patogenů. Kvůli hemofilovi, který na KA roste jen v přítomnosti např. zlatého stafylokoka, se na agar očkuje stafylokoková čára U sput apod. se také provádí mikroskopie Kromě KA se užívají další půdy, např. Endova Virologické vzorky se izolují na vajíčkách či tkáňových kulturách, nebo se hledá antigen V serologických vzorcích se hledají protilátky
51 Kultivační výsledek výtěru z krku s běžnou flórou V těchto místech pátráme po hemofilech Foto: archiv MÚ
52 Co je potřeba vědět Na průvodku je nutno uvést, o jaký vzorek jde, jaké vyšetření je požadováno, a případně další podstatné údaje Mikrobiolog má právo odmítnout špatně odebraný vzorek sputa (nehnisavý, neobsahuje leukocyty, jen epitelie jsou to sliny!!!) Kultivace tuberkulózy trvá několik týdnů, stejně tak kultivace některých hub U virologie a průkazů různých antigenů závisí rychlost vyšetření hlavně na organizaci práce
53 Foto O. Z. Děkuji za pozornost
Respirační infekce a jejich původci. MUDr. Černohorská Lenka, Ph.D.
Respirační infekce a jejich původci MUDr. Černohorská Lenka, Ph.D. Běžná flóra Dutina ústní ústní streptokoky, stafylokoky koag. negativní, neisserie Nosohltan - ústní streptokoky, stafylokoky koag. negativní,
VíceÚ v o d Infekce HCD Infekce DCD Infekce plic Vyšetřování u dýchacích infekcí
Mikrobiologický pohled na infekce dýchacího ústrojí Mikrobiologie a imunologie BSKM021p + c Týden 6 Ondřej Zahradníček Obsah této prezentace Ú v o d Infekce HCD Infekce DCD Infekce plic Vyšetřování u dýchacích
VíceRESPIRAČNÍ INFEKCE. Milan Kolář
RESPIRAČNÍ INFEKCE Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci Nejčastějšími bakteriálními původci infekcí horních a dolních cest dýchacích v komunitním prostředí jsou kmeny: Streptococcus
VíceImplementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 INFEKCE DOLNÍCH CEST DÝCHACÍCH BRONCHITIDA akutní bronchitida akutní exacerbace
VíceImplementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 PROBLEMATIKA INFEKCÍ HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH DIAGNOSTIKA A LÉČBA TONSILITID, SINUSITID
VíceLABORATOŘE EUROMEDIC s.r.o. Oddělení klinické mikrobiologie a autovakcín
Přehledy nejčastějších původců komunitních infekcí a jejich rezistence k antimikrobiálním látkám dle materiálů vyšetřených v mikrobiologické laboratoři v roce 2012. MUDr. Alžbeta Ouertani Říjen 2013 Respirační
VíceLéčba infekcí gastrointestinálních a infekcí dýchacích cest a otitid
Léčba infekcí gastrointestinálních a infekcí dýchacích cest a otitid Antibiotická léčba u infekcí gastrointestinálního traktu, včetně stomatologických záleţitostí. Zásady antibiotické léčby dýchacích infekcí
VíceInfekce dýchacích cest. MUDr. Drahomíra Rottenbornová
Infekce dýchacích cest MUDr. Drahomíra Rottenbornová Obecná charakteristika Typická vstupní brána: sliznice dýchacích cest Přenos: přímý kapénkami nepřímý kontaminované ruce, předměty Zdroj: nemocný člověk
VíceRespirační infekce. Pavel Dřevínek
Respirační infekce Pavel Dřevínek Osnova Úvod Materiál k vyšetření, vyšetřovací metody Hlavní patogeny Infekce HCD vč. angíny a epiglotitidy Infekce DCD vč. pertuse a záškrtu - komunitní pneumonie - typická
VíceFyziologická (přirozená) bakteriální mikroflóra dutiny ústní:
MOŽNÉ PATOGENNÍ VLIVY BAKTERIÁLNÍ MIKROFLÓRY DUTINY ÚSTNÍ NA MAKROORGANISMUS Fyziologická (přirozená) bakteriální mikroflóra dutiny ústní: primární bakteriální mikroflóra, sekundární bakteriální mikroflóra.
VíceInterpretace výsledků bakteriologických vyšetření
Interpretace výsledků bakteriologických vyšetření Veškeré nálezy vyšetření je nutno hodnotit vzhledem k diagnóze, věku, zánětlivým parametrům, klinickému stavu pacienta, ev. k dalším důležitým anamnestickým
VíceLékařská mikrobiologie II
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Lékařská mikrobiologie II Lékařská mikrobiologie II Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Březen 2013-0:00. Sylabus praktických
VíceAtypické pneumonie - moderní diagnostika. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.
Atypické pneumonie - moderní diagnostika MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Pneumonie preskripční algoritmus bronchopneumonie mikrobiologické vyš vhodné děti H. influenzae K. pneumoniae
VíceDiagnostická laboratoř Praha. Laboratorní příručka Příloha č.1. Přehled vyšetření prováděných v Laboratoři klinické mikrobiologie
Strana č: 1 Kultivační vyšetření výtěrů z horních cest dýchacích Kultivační vyšetření materiálu z dolních cest dýchacích (mimo TBC) B01/LKM B06/LKM B02/LKM Kultivační semikvantitativní vyšetření moče Typ
VíceLÉČBA VENTILÁTOROVÉ PNEUMONIE SPOLUPRÁCE INTENZIVISTY A MIKROBIOLOGA
LÉČBA VENTILÁTOROVÉ PNEUMONIE SPOLUPRÁCE INTENZIVISTY A MIKROBIOLOGA Chytra I 1., Bergerová T 2. ARK FN v Plzeň 1 Ústav mikrobiologie, FN Plzeň 2 VAP definice, rozdělení spolupráce intenzivisty a mikrobiologa
VíceP11. Klinická mikrobiologie II. Dýchací a trávicí infekce, metody detekce orálního biofilmu
Bi7170c (podzim 2015) P11 Klinická mikrobiologie II Dýchací a trávicí infekce, metody detekce orálního biofilmu Osnova dýchací infekce + úkoly trávicí infekce + úkoly orální biofilm + úkoly 2/52 Význam
VíceKontakt Telefon: 485 313 020 Služba : 485 313 033 ATB : 485 313 029
Klinický materiál odeslaný do laboratoře je zpracován dle standardních postupů (SOP) a vyšetření je kódováno dle sazebníku zdravotnických. O dalším vyšetřovacím postupu rozhoduje lékař se specializovanou
VíceUrbánek K, Kolá M, ekanová L. Pharmacy World and Science. 2005, 27:
RESPIRA NÍ INFEKCE Milan Kolá Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci Nej ast j ími bakteriálními p vodci infekcí horních a dolních cest dýchacích v komunitním prost edí jsou kmeny: Streptococcus pyogenes
VíceAkutní záněty horních a dolních cest dýchacích. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Akutní záněty horních a dolních cest dýchacích Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Etiologie 1 Mikroorganismy Viry adenoviry, EBV, chřipkové... Bakterie Haemophilus influenzae, S. aureus, streptokoky
VícePneumokokové pneumonie u dětí. Vilma Marešová Univerzita Karlova 2.LF I. Infekční klinika FNB Praha
Pneumokokové pneumonie u dětí Vilma Marešová Univerzita Karlova 2.LF I. Infekční klinika FNB Praha Streptococcus pneumoniae Charakteristika: Ubikvitérní grampozitivní koky, které jsou často přítomny na
VíceInterpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.
Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny
VíceVýznam infekcí dýchacích cest (respiračních nákaz) Jsou to nejběžnější infekce vůbec (mikroby se v dýchacích cestách snadno pomnožují) Mají obrovský e
Mikrobiologický pohled na infekce gastrointestinální, respirační a močové Orální mikrobiologie BHOM011s Týden 9 Ondřej Zahradníček Význam infekcí dýchacích cest (respiračních nákaz) Jsou to nejběžnější
VíceVýznam respiračních nákaz Jsou nejčastější v ordinaci praktického lékaře (respirační trakt = ideální inkubátor) Mají obrovský ekonomický dopad na hosp
Původci respiračních nákaz Mikrobiologie a imunologie BDKM021 Téma 6 Ondřej Zahradníček Význam respiračních nákaz Jsou nejčastější v ordinaci praktického lékaře (respirační trakt = ideální inkubátor) Mají
VícePNEMONIE, PLEURITIS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
PNEMONIE, PLEURITIS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zánět plic 1 Onemocnění, které bývá i přes efektivní a cílenou léčbu stále velmi časté (možná díky stárnutí populace) Zánět plic probíhá nejčastěji
VíceTéma 9 Infekce respirační, střevní a močové
Téma 9 Infekce respirační, střevní a močové 9.1 Respirační infekce Respirační infekce jsou vůbec nejčastější infekcí a také příčinou, proč lidé navštěvují lékaře. 9.1.1 Normální mikrobiální situace v dýchacích
VíceDoporučený postup pro antibiotickou léčbu komunitních respiračních infekcí v primární péči. Zadavatelé: Autoři (podle abecedy):
Doporučený postup pro antibiotickou léčbu komunitních respiračních infekcí v primární péči. Zadavatelé: Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP Autoři
VíceRESPIRAČNÍ INFEKCE Z POHLEDU PRAKTICKÉHO LÉKAŘE
RESPIRAČNÍ INFEKCE Z POHLEDU PRAKTICKÉHO LÉKAŘE doc. MUDr. Miloslav Marel, CSc. Oddělění TRN FN Motol, Praha CHARAKTERISTIKA RESPIRAČNÍCH INFEKCÍ trvalý kontakt dýchacího ústrojí se zevním prostředím závažnost
VícePříručka k odběru biologického materiálu pro vyšetření prováděná na OKM
strana: 1 z 15 Příručka k odběru biologického materiálu pro vyšetření prováděná na OKM Legenda k tabulkám: Odběr stručný popis získání vzorku Adjustace popis odběrového materiálu (údaj uvedený kurzívou
VíceIndikace přípravku Zetamac v ordinaci praktického lékaře
Indikace přípravku Zetamac v ordinaci praktického lékaře MUDr. Igor Karen 13.10. 2009 Zetamac léková forma azithromycinum 2g granule s prodlouženým uvolňováním pro přípravu perorální suspenze s příchutí
VíceM KR K O R BI B OLO L GA
SEPSE Z POHLEDU MIKROBIOLOGA Milan Kolář Ústav mikrobiologie LF UP a FNOL Sepse patří k nejzávažnějším infekčním onemocněním a nadále představuje velký terapeutický problém. Sepsi lze definovat jako systémovou
VíceOdběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře. Jana Juránková OKM FN Brno
Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře Jana Juránková OKM FN Brno Specifika odběrů pro bakteriologická vyšetření Správný výsledek mikrobiologického vyšetření začíná správným
VíceNemoci dýchací soustavy
Nemoci dýchací soustavy EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.16 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová
VíceVÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ
LABORATORNÍ LISTY Srpen č.27/2015 2015 Vážené kolegyně a kolegové, v tomto čísle našich Laboratorních listů Vám předkládáme statistiku rezistencí hlavních bakteriálních patogenů. Kmeny jsme testovali standardní
VíceRespirační infekce. Kurs Modulu IIC Horečnaté stavy Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2008
Respirační infekce Kurs Modulu IIC Horečnaté stavy Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2008 Úvod Infekce dýchacích cest je možné rozdělit Infekce horních dýchacích cest (např. rýma) Infekce dolních dýchacích cest
VíceImplementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE Klinická mikrobiologie je medicínský obor - pojítko mezi
VíceVÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ
LABORATORNÍ LISTY Listopad č.29/2016 2016 Vážené kolegyně a kolegové, v tomto čísle našich Laboratorních listů Vám předkládáme statistiku rezistencí hlavních bakteriálních patogenů. Kmeny jsme testovali
VícePůvodci respiračních nákaz
Původci respiračních nákaz Filip Růžička Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro PrF 2016 Normální mikroflóra DC Dutina nosní nespecifická mikroflóra - přechod mezi mikroflórou
VíceMUDr. Pavel Adamec. a Tetanus
MUDr. Pavel Adamec ATB terapie v ordinaci praktického lékaře (všeobecn eobecného i dětskd tského) a Tetanus 1 Tonsilitis acuta preskripční algoritmus klinický obraz akutní Streptococcus pyogenes - penicilin
VíceÚvod. Stěr z tonsil. Odběr sputa. Odběr sputa/aspirátu z dolních cest dýchacích: Sputum z expektorace, indukované sputum
Respirační infekce Kurs Modulu IIC Horečnaté stavy Úvod Infekce dýchacích cest je možné rozdělit Infekce horních dýchacích cest (např. rýma) Infekce dolních dýchacích cest (např. pneumonie) Všeobecně platí,
VíceOdběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře. Jana Juránková OKM FN Brno
Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře Jana Juránková OKM FN Brno Správný výsledek mikrobiologického vyšetření začíná správným odběrem biologického materiálu a jeho správným
VícePříběh jedné pneumonie. MUDr. Tereza Lischková, MUDr. Magda Tlolková, Dětské oddělení, NsP Havířov
Příběh jedné pneumonie MUDr. Tereza Lischková, MUDr. Magda Tlolková, Dětské oddělení, NsP Havířov Jak to začalo Markétka, 4 roky Týden před přijetím: febrilie, bronchitida Augmentin 4 dny před přijetím:
VíceOdběry vzorků u pacientů s podezřením na infekci krevního řečiště
Odběry vzorků u pacientů s podezřením na infekci krevního řečiště Eva Krejčí Centrum klinických laboratoří, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Lékařská fakulta Ostravské univerzity Infekce krevního řečiště
VíceObsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57
Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...
VíceZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Neuroinfekce 1 Dle toho, co postihují: Meningitidy Encefalitidy Myelitidy Kombinovaná postižení Meningoencefalitidy Encefalomyelitidy
VíceLABORATORNÍ LISTY Vážené kolegyně a kolegové,
LABORATORNÍ LISTY Červen Vážené kolegyně a kolegové, VÝVOJ REZISTENCE BAKTERIÁLNÍCH PATOGENŮ Horní cesty dýchací Streptococcus pyogenes č. 19/2018 2018 v tomto čísle našich laboratorních listů Vám předkládáme
VíceStafylokoky v současné době patří mezi důležité bakteriální patogeny. Např. u nozokomiálních infekcí krevního řečiště jsou spolu s enterokoky
Grampozitivní bakterie Rod Staphylococcus Stafylokoky v současné době patří mezi důležité bakteriální patogeny. Např. u nozokomiálních infekcí krevního řečiště jsou spolu s enterokoky etiologickým agens
VíceSimona Arientová Klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK
Simona Arientová Klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK nejčastější infekční onemocnění jedna z hlavních příčin morbidity tíže kolísá od banálních průběhů až po smrtelná zakončení typický je sezónní
VíceZhodnocení validity endosekretu pro detekci původců nozokomiální pneumonie
Zhodnocení validity endosekretu pro detekci původců Tomáš Gabrhelík Hanulík V, Jakubec P, Uvízl R, Doubravská L, Röderová M, Adamus M, Kolář M, Kolek V. Hospital-Acquired Pneumonia Infekční onemocnění
VícePůvodci respiračních nákaz
Původci respiračních nákaz Filip Růžička Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro PřF Normální mikroflóra DC Dutina nosní nespecifická mikroflóra - přechod mezi mikroflórou kůže
VíceEpidemiologie spály. MUDr. František BEŇA
Epidemiologie spály MUDr. František BEŇA Klinický obraz a diagnostika infekce Charakteristickým příznakem - exantém, pokud streptokok skupiny A produkuje pyrogenní exotoxin (erytrogenní toxin). Dif.dg.
VíceSOUČASNÉ TRENDY V DIAGNOSTICE A LÉČBĚ CHLAMYDIOVÝCH PNEUMONIÍ V. TORŠOVÁ, E. CHMELAŘOVÁ ATB STŘEDISKO, ZÚ OSTRAVA
SOUČASNÉ TRENDY V DIAGNOSTICE A LÉČBĚ CHLAMYDIOVÝCH PNEUMONIÍ V. TORŠOVÁ, E. CHMELAŘOVÁ ATB STŘEDISKO, ZÚ OSTRAVA ETIOLOGIE RESPIRAČNÍCH INFEKCÍ VČETNĚ ORL AKUTNÍ INFEKCE VIRY H. INFLUENZAE MYKOPLASMA
VíceMikrobiologický pohled na infekce dýchacího ústrojí Mikrobiologie a imunologie BDKM021 + BAKM021p + c Téma 6 Ondřej Zahradníček
Dýchací, trávicí a močové infekce Základy mykologie a parazitologie Mikrobiologie a imunologie BDKM021 + BAKM021p + c Témata 6, 7, 8 a 14 Ondřej Zahradníček Mikrobiologický pohled na infekce dýchacího
VíceCo je pneumonie a jak ji překonat Informace pro pacienty postižené zápalem plic
Co je pneumonie a jak ji překonat? Co je pneumonie a jak ji překonat Informace pro pacienty postižené zápalem plic prof. MUDr. Vítězslav Kolek, CSc. Informace pro pacienty postižené zápalem plic Obsah
VícePNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK
PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,
VícePorod doma
Perinatální infekce Klinická mikrobiologie BZKM021p + c Téma 7A Ondřej Zahradníček Pro zopakování: Infekce související s těhotenstvím a porodem Infekce plodu: infekce kongenitální (vrozené, intrauterinní,
VícePERTUSE diagnostika a klinické projevy. Vilma Marešová I.infekční klinika UK 2.LF a IPVZ FN Na Bulovce, Praha
PERTUSE diagnostika a klinické projevy Vilma Marešová I.infekční klinika UK 2.LF a IPVZ FN Na Bulovce, Praha Pertuse Lidská endemická nákaza, přenos vzduchem Původce: Bordetella pertussis/b.parapertussis
VíceStav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.
Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji. Vážení kolegové, předkládáme vám k prostudování statistiku rezistencí hlavních bakteriálních patogenů. Kmeny jsme otestovali standardní diskovou
VíceRespiratory Infections and Asthma the Look of Microbiologist
Respiratory Infections and Asthma the Look of Microbiologist DAGMAR BURGETOVÁ Antibiotické středisko MO, FN Brno SOUHRN Infekce dýchacích cest jsou nejčastějším důvodem pro podání antibiotik v primární
VíceLegionelóza, Legionářská nemoc (Leccos)
Legionelóza, Legionářská nemoc (Leccos) Autor: Alena Kohoutková Výskyt Legionelóza je infekční onemocnění, které je rozšířeno po celém světě. Svůj název dostala podle členů americké legie, kteří se jí
Vícekultivační tampon v TPA pokojová teplota, 24 hod. 3 dny sterilní zkumavka, sterilní 2-8ºC, 18 hod. pokojová teplota, 1 hod. pokojová teplota, 24 hod.
Strana 1 z 5 Výtisk č. 2 1) Bakteriologie výtěr z nosu, krku, nosohlt mandlí, hrtanu a hrtanu výtěr z hrtanu,nosohltanu cílené na Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis tampon na drátě v TPA pokojová
VíceStav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji za rok 2009
Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji za rok 9 Vážení kolegové, předkládáme vám k prostudování statistiku rezistencí hlavních bakteriálních patogenů. Kmeny jsme otestovali standardní
VíceV lednici (2 8 C) Do 24 hod dní BK - 50 dnů. Uricult Při pokojové teplotě Do hod dní. Při pokojové teplotě
Přehled základních odběrů na bakteriologii - KULTIVACE: Laboratoř upozorňuje, že odběr bez transportní půdy je pro delší uchování a transport nevhodný. Při nedodržení postupů preanalytické fáze nemusí
VíceRacionální antibiotická terapie
Racionální antibiotická terapie zkušenosti s vyšetřováním CRP v ordinaci PLDD MUDr. Renáta Růžková Praktická lékařka pro děti a dorost Praha 6 VII. Český pediatrický kongres s mezinárodní účastí Praha
VíceStav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.
Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji. Vážení kolegové, předkládáme vám k prostudování statistiku rezistencí hlavních bakteriálních patogenů. Kmeny jsme otestovali standardní diskovou
VíceMikrobiologická diagnostika v intenzivní medicíně
Mikrobiologická diagnostika v intenzivní medicíně Pavel Dřevínek Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK FN Motol Požadavky na mikrobiologickou dg. včasná (okamžitá). a servis nejlépe 24/7 Co je (relativně)
VícePREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII
PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII Milan Kolář Lékařská fakulta UP v Olomouci ZÁVĚRY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH SETKÁNÍ Výuka lékařské mikrobiologie patří k nezbytným předpokladům pro výuku klinických
VíceZÁKLADY KLINICKÉ MIKROBIOLOGIE. M.Hanslianová OKM FN Brno
ZÁKLADY KLINICKÉ MIKROBIOLOGIE M.Hanslianová OKM FN Brno Klinická mikrobiologie- poskytuje servis vyšetření klinickým lékařům v úzké spolupráci s nimi!! Konzultace mikrobiologického nálezu Konzultace antibiotické
VícePertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA
Pertussis - Dávivý (černý) kašel MUDr. František BEŇA Původce - agens Bordetella pertussis, kokobacil citlivý na sluneční záření, teplo, vyschnutí a běžné dezinfekční prostředky. Výskyt ve čtyřech antigenních
VícePodíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou
Podíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou MUDr. Gabriela Forstová Dětská ORL klinika FN Brno a LFMU Infekce u dětí Nejčastější patogeny: Haemophilus
VíceC 16 Zásady odběrů biologického materiálu
C 16 Zásady odběrů biologického materiálu Odběrovou soupravu tvoří dva vatové tampony, zkumavka s virologickým odběrovým médiem a záznamová karta. Odběrové médium se uchovává v mrazničce při teplotě 20
VíceEva Krejčí. Antibiotické středisko, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Lékařská fakulta Ostravské univerzity
Eva Krejčí Antibiotické středisko, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Lékařská fakulta Ostravské univerzity Jeden z problémů v pediatrické péči, jenž budou řešit naši nástupci, bude narůstající rezistence
VíceStřední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b
Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Dýchací soustava Téma: Základy biologie orgánové soustavy člověka Autor: Mgr.
VíceInformace pro lékaře a zdravotníky. posádky Laboratoří MEDILA, úspěšně propluli peřejemi akreditace.
Informace pro lékaře a zdravotníky Číslo 1 / březen 2016 BULLETIN Milí čtenáři, mírnou zimu střídá jaro, které je symbolem nových začátků. V lednu jsem nastoupila na palubu MEDILA, a tak letošní jaro je
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Více18.11.2011. 23.11.2011 prezentace OKMP 1
18.11.2011 23.11.2011 prezentace OKMP 1 Zasílání vzorků na mikrobiologické vyšetření Zásady,chyby a využití MVDr.Petr Ježek Organizační členění OKMP. OKMP MVDr.Petr Ježek ATB středisko MUDr.Romana Filová
VícePOMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/
POMOC PRO TEBE CZ.1.07/1.5.00/34.0339 Soukromá SOŠ manažerská a zdravotnická s. r. o., Břeclav Označení Název Anotace Autor VY_32_INOVACE_OSEC- 08 Pracovní list Odběry krve na mikrobiologii a sérologii
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS, DÝCHACÍ SOUSTAVA
VíceCitlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva
Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva Sylva Janovská Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt
VíceInfekce močových cest (IMC) Kurs Modulu IIC Horečnaté stavy Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2008
Infekce močových cest (IMC) Kurs Modulu IIC Horečnaté stavy Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2008 Infekce močových cest Vznikajíz: Přítomnosti infekčních agens v moči Pomnožování infekčních agens v jednom či více
VíceSARS - Severe Acute Respiratory Syndrome (těžký akutní respirační syndrom).
SARS - Severe Acute Respiratory Syndrome (těžký akutní respirační syndrom). Charakteristika: SARS je závažné respirační onemocnění probíhající převážně jako těžká atypická pneumonie, komplikovaná respirační
VíceKLINICKÁ MIKROBIOLOGIE. MUDr. Pavel Čermák, CSc.
KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE MUDr. Pavel Čermák, CSc. Meningitis Původce N P S N P S H Haemophillus influenzae 20 60 Neisseria meningitis A, B, C Streptococcus pneumoniae Streptococcus agalactiae (sk.b) věk
VíceInfekce dýchacích cest V DĚTSTVÍ. Péče o zdraví bez kompromisů
Infekce dýchacích cest V DĚTSTVÍ Péče o zdraví bez kompromisů ÚVOD Účelem této příručky je podání informací o hlavních nemocech horních cest dýchacích v dětství a, v souladu s konceptem spojených cest
VíceZdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Moskevská 1531/15, 400 01 Ústí nad Labem
Moskevská 1531/15, 400 01 Ústí nad Labem Laboratoř lékařské mikrobiologie Kladno Adresa: ulice Fr. Kloze 2316, 272 01 Kladno llmkladno@zuusti.cz Název postupu: Laboratorní příručka pro odběr primárních
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceMikrobiologická diagnostika v intenzivní medicíně
Mikrobiologická diagnostika v intenzivní medicíně Pavel Dřevínek Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK FN Motol Požadavky na mikrobiologickou dg. včasná (okamžitá). a servis nejlépe 24/7 přesná s intepretací,
VíceLékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p
Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p Týden 8: Patogeneze infekce Ondřej Zahradníček zahradnicek@fnusa.cz Definice patogeneze Patogeneze: vysvětluje vznik a vývoj chorobných příznaků Co patří do patogeneze
VíceLékařská mikrobiologie pro ZDRL
Lékařská mikrobiologie pro ZDRL Týden 25: Základy klinické mikrobiologie II (mikroby a jimi způsobené infekce v různých orgánových systémech A) Ondřej Zahradníček zahradnicek@fnusa.cz Co nás dnes čeká
VíceStav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji.
Stav rezistence bakteriálních patogenů v Karlovarském kraji. Vážní kolegové, předkládáme Vám k prostudování statistiku rezistencí hlavních bakteriálních patogenů. Kmeny jsme otestovaly standardní diskovou
VíceAkutní stavy ORL. Z. Rozkydal
Akutní stavy ORL Z. Rozkydal Epiglottitis acuta zánět hrtanové příklopky Život ohrožující obstrukce DC při zánětlivém edému epiglottis Typicky u dětí od 2 7 let. Původce: téměř vždy Haemophilus influenzae
VíceOšetřování N se zánětem VDN
Ošetřování N se zánětem VDN Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Bc. Zouharová Klára Charakteristika onemocnění: sinusitis = zánět
VíceFakultní nemocnice Brno Laboratoře Oddělení klinické mikrobiologie Jihlavská 20, Brno
Vyšetření: 802 - Lékařská mikrobiologie, 804 Lékařská parazitologie, 805 Lékařská virologie, 822 Lékařská mykologie 1. Vyšetření mikroorganismů z klinického materiálu a z kultur mikroskopicky - barvený
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceSTREPTOKOKOVÉ NÁKAZY. MUDr. František BEŇA
STREPTOKOKOVÉ NÁKAZY MUDr. František BEŇA CHARAKTERISTIKA Gram pozitivní koky " řetízcích" Rozdělení podle polysacharidové substance do skupin (A-V) Významné pro člověka kmeny sk. A,B,C a G Sk. A zahrnuje
VícePOH O L H E L D E U D U M
SEPSE Z POHLEDU MIKROBIOLOGA Milan Kolář Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci K významným problémům současné medicíny patří bezesporu septické stavy z důvodu vysoké morbidity, mortality a současně
VíceVyužití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš
Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči Marek Protuš Sepsis - 3 Sepse je definovaná jako život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená dysregulovanou odpovědí
VíceVyužití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš
Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči Marek Protuš Sepsis - 3 Sepse je definovaná jako život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená dysregulovanou odpovědí
VícePříručka k odběru biologického materiálu pro vyšetření prováděná na OKM
strana: 1 z 15 Příručka k odběru biologického materiálu pro vyšetření prováděná na OKM Legenda k tabulkám: Odběr stručný popis získání vzorku Adjustace popis odběrového materiálu (údaj uvedený kurzívou
VíceVýskyt multirezistentních bakteriálních kmenů produkujících betalaktamázy
Výskyt multirezistentních bakteriálních kmenů produkujících betalaktamázy Jaromíra Kratochvílová, Veronika Janásová 19. mezinárodní konference nemocniční epidemiologie a hygiena Mikulov 17. 18. dubna 2012
VíceHlavní indikace mikrobiologických vyšetření a interpretace jejich výsledků
Hlavní indikace mikrobiologických a interpretace jejich výsledků Horní cesty dýchací indikace u jiných diagnóz (např. pneumonie, otitida, sinusitida, bronchitida Akutní tonsilofaringitida a pyogenes apod.)
Více