REKONSTRUKCE TRAŤOVÉHO ÚSEKU ČÁSLAV (včetně) - KUTNÁ HORA (mimo) přípravná dokumentace SOUHRNNÁ ČÁST ROZPTYLOVÁ STUDIE B.3.9. Ecological Consulting

Transkript

1 VARIANTA TÚ s přeložkou - čistopis Změna: Název změny: Datum: Provedl: Podpis: Investor, objednatel: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/ Praha 1 kontaktní adresa: Správa železniční dopravní cesty, s.o. Stavební správa západ Sokolovská 1955/278, Praha 9 MTROPROJKT Praha a.s. nám. I. P. Pavlova 1786/ Praha 2 gen. ředitel: Ing. David Krása tel.: info@metroprojekt.cz Souprava číslo: HIP: Ing. Richard Beber tel.: Stupeň: PD Podpis: Název a účel díla: RKONSTRUKC TRAŤOVÉHO ÚSKU ČÁSLAV (včetně) - KUTNÁ HORA (mimo) přípravná dokumentace Zpracovatelský útvar: cological Consulting Vedoucí útvaru: Mgr. Bc. Petra Reichlová Odpovědný projektant: Mgr. Lucie Peterková Skart. Datum: znak: V20/2038 Podpis: Podpis: 12/2017 Název části díla: SOUHRNNÁ ČÁST ROZPTYLOVÁ STUDI IČD: B B

2 Doplňující údaje: 0 12/ vydání Mgr. Veselá Mgr. Veselá Mgr. Peterková, Ph.D. RNDr. Bosák, MBA v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: MTROPROJKT Praha a. s. Nám. I. P. Pavlova 2/ Praha 2 Souprava: Zhotovitel: COLOGICAL CONSULTING a.s. Na Střelnici 48, Olomouc tel: , fax: ecological@ecological.cz Projekt: Rekonstrukce traťového úseku Čáslav (mimo) Kutná Hora (mimo) Číslo projektu: VP (HIP): Stupeň: 310/16031 KÚ: Středočeský kraj OÚ,MÚ: Kutná Hora Datum: 12/2017 Obsah: Archiv: Formát: Měřítko: ROZPTYLOVÁ STUDI - recyklační základna Část: Příloha: - -

3 Objednatel: MTROPROJKT Praha a. s. Nám. I. P. Pavlova 2/1786, Praha 2 IČ: DIČ: CZ Zpracovatel: Mgr. Tereza Veselá - autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií dle 32 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně ovzduší (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j.: MZP/2017/780/729 NV/2017/37829 ze dne ) cological Consulting a. s., Na Střelnici 48, Olomouc ecological@ecological.cz ; prosinec 2017 Mgr. Tereza Veselá Prvotní dokumentace je uložena v archivu objednatele. Rozdělovník: 16x výtisk, 1x digitální verze: MTROPROJKT Praha a. s. Nám. I. P. Pavlova 2/1786, Praha 2 1x digitální verze: Na Střelnici 48, Olomouc 2

4 OBSAH 1. ZADÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDI POUŽITÁ MTODIKA VÝPOČTU VSTUPNÍ ÚDAJ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU ÚDAJ O ZDROJÍCH MTOROLOGICKÉ PODKLADY POPIS RFRNČNÍCH BODŮ ZNČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A PŘÍSLUŠNÉ IMISNÍ LIMITY HODNOCNÍ ÚROVNÍ ZNČIŠTĚNÍ V PŘDMĚTNÉ LOKALITĚ VÝSLDKY ROZPTYLOVÉ STUDI NÁVRH KOMPNZAČNÍCH OPATŘNÍ ZÁVĚRČNÉ HODNOCNÍ SZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ PŘÍLOHY

5 1. Zadání rozptylové studie Rozptylová studie hodnotící vliv záměru Rekonstrukce traťového úseku Čáslav (mimo) Kutná Hora (mimo) recyklační základna na ovzduší byla vypracována v prosinci roku 2017 jako příloha k Dokumentaci IA (dle zákona 100/2001 Sb.). Studie slouží pro posouzení možných vlivů realizace záměru na životní prostředí (ovzduší), s čímž úzce souvisí zdraví obyvatel. V souladu s metodikou SYMOS 97 studie modeluje přírůstek imisní zátěže vyvolaný realizací záměru. Rozptylová studie byla vypracována v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (v platném znění) a vyhláškou č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Rozptylová studie byla zpracována dle metodiky SYMOS 97 (Bubník et al. 1998), jejíž aktualizovaná verze byla v plném znění publikována ve Věstníku MŽP v srpnu Výpočet imisní situace byl proveden pomocí programu SYMOS 97 verze 2013 (verze ) vyvinutém společností IDA-NVI s.r.o. dle výše uvedené metodiky. Pro výpočet emisí z liniových zdrojů byl použit software MFA 13 (verze 1.0.7), mapové výstupy byly zpracovány programem SRI ArcGIS (ArcMap ). Rozptylová studie zahrnuje výpočet příspěvku k imisní situaci vyvolaného realizací stavebního záměru těchto znečišťujících látek: NO 2, PM 10, PM 2,5, benzen, benzo(a)pyren. Výpočtovým rokem je rok Stručný popis stavebního záměru: Náplní stavby je modernizace traťového úseku Čáslav (mimo) - Kutná Hora (mimo) tj. od km 278,717 do km 286,742. Daný traťový úsek je součástí celostátní dráhy, která leží na trati zařazené do evropského železničního systému TN-T v globální síti osobní i nákladní dopravy s charakterem mimokoridorová trať celostátní dráhy. Místem stavby je trať (Brno -) Havlíčkův Brod - Kolín (- Praha), označená v jízdním řádu pro cestující číslem 230, podle tabulek traťových poměrů 324. Trať je dvoukolejná, elektrizovaná vdaném úseku střídavou trakční proudovou soustavou 25 kv/50 Hz, traťové zabezpečovací zařízení je 3. kategorie typu AB. 4

6 Dovolená traťová třída zatížení je D4, rychlost 80 až 120 km/h. Provozovatelem dráhy je SŽDCs. o., místním správcem OŘ Praha. Staveniště je situováno ve východní části Středočeského kraje v okrese Kutná Hora. V úseku Čáslav Kutná Hora se jedná převážně o mírně zvlněný terén. Staveniště je přístupné převážně po stávajících komunikacích II. a III. třídy a po místních komunikacích. Využití provizorních komunikací bude nutné v omezeném rozsahu. V projektové dokumentaci je zpracována varianta traťového úseku s traťovou přeložkou. Obr. 1: Umístění stavby (červenočernou linií je vyznačen traťový úsek s přeložkou) V rámci stavby se uvažuje s umístěním recyklační stanice. Pro rekonstrukci traťového úseku bude sloužit recyklační stanice nacházející se v rámci hlavního stavebního dvora v blízkosti Kutné Hory. Recyklační stanice (hlavní stavební dvůr) se nachází v k.ú. Malín na parcelách 630/7, 548/4, 548/5, 548/6, 548/7, 548/8, 548/9, 548/10. Bližší popis technického řešení je uveden v projektové dokumentaci (v souhrnné technické zprávě). 5

7 2. Použitá metodika výpočtu Rozptylová studie byla zpracována dle metodiky SYMOS 97 (Bubník et al aktualizace 2013). Metodika výpočtu znečištění ovzduší umožňuje: výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdrojů výpočet znečištění od většího počtu zdrojů stanovit charakteristiky znečištění v husté síti referenčních bodů a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů brát v úvahu statistické rozložení směrů a rychlosti větru vztažené k třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského odhad koncentrace znečišťujících látek při bezvětří a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu Pro každý referenční bod umožňuje metodika výpočet těchto základních charakteristik znečištění ovzduší: maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech třídách rychlosti větru a stability ovzduší maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek bez ohledu na třídu stability a rychlost větru maximální možné 8hodinové a 24hodinové hodnoty imisních koncentrací znečišťujících látek roční průměrné imisní koncentrace dobu trvání imisních koncentrací převyšujících určité předem zadané hodnoty (např. imisní limity) Jako doplňkové charakteristiky je podle metodiky možno: stanovit výšku komína s ohledem na splnění imisních limitů stanovit podíl zdrojů znečištění ovzduší na celkovém znečištění do vzdálenosti 100 km od zdrojů stanovit doby překročení zvolených koncentrací pro zdroj se sezónně proměnnou emisí vypočítat spad prachu 6

8 vyhodnotit rozptyl exhalací vypouštěných chladícími věžemi K výpočtu znečištění ovzduší dle metodiky SYMOS 97 je třeba znalosti následujících vstupních údajů: 1. údaje o zdrojích Údaje se týkají bodových, liniových a plošných zdrojů. Pro bodové zdroje (tepelné zdroje atd.) je nutné zadat informace o poloze, nadmořské výšce, výšce koruny komína nad terénem, u spalovacích procesů množství spáleného paliva, u technologií roční provozní dobu, dále objem spalin, množství znečišťující látky odcházející komínem, teplotu spalin nebo vzdušiny v koruně komína, vnitřní průměr komína atp. Za liniové zdroje se považují téměř výhradně komunikace s automobilovým provozem. Liniové zdroje je třeba rozdělit na dostatečný počet délkových elementů a výsledné znečištění se vypočítá jako součet příspěvků od všech elementů. Stejně tak plošné zdroje znečištění je třeba rozdělit na dostatečný počet čtvercových elementů plochy. 2. meteorologické a klimatické údaje Nejdůležitějším klimatickým vstupním údajem je větrná růžice rozlišená dle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru (zjišťovaná ve výšce 10 m nad zemí) je v metodice popisována pomocí tří tříd rychlosti (Tab. 1). Tab. 1: Definice tříd rychlosti větru třída rychlosti větru rozmezí rychlosti [m.s -1 ] třídní rychlost [m.s -1 ] 1. slabý vítr 0 2,5 1,7 2. mírný vítr 2,5 7,5 5,0 3. silný vítr nad 7,5 11,0 Teplotní stabilita atmosféry v metodice je popsána dle stabilitní klasifikace Bubníka Koldovského a obsahuje pět tříd stability ovzduší: I. superstabilní silné inverze, velmi špatné rozptylové podmínky II. stabilní běžné inverze, špatné rozptylové podmínky III. izotermní slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní gradient, často se vyskytující mírně zhoršené podmínky IV. normální indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek V. konvektivní labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek 7

9 Tab. 2: Třídy stability a výskyt tříd rychlosti větru Třída stability Rozptylové podmínky Výskyt tříd rychlosti větru [m/s] I. Silné inverze, velmi špatný rozptyl 1.7 II. Inverze, špatný rozptyl III. Slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty Mírně zhoršené rozptylové podmínky IV. Normální stav atmosféry, dobrý rozptyl V. Labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl údaje o topografickém rozložení referenčních bodů (informace o výšce a rozmístění budov v zájmovém území) Pro každý referenční bod je nutné znát jeho polohu, nadmořskou výšku terénu v místě referenčního bodu (případně výšku ref. bodu nad terénem). Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Výpočty se provádějí v pravidelné síti referenčních bodů. Přesnost výpočtu profilu terénu mezi zdrojem a referenčním bodem závisí na dostatečné hustotě referenčních bodů v síti. 4. údaje o imisních limitech a přípustných koncentracích znečišťujících látek Vypočtené koncentrace znečišťujících látek v referenčních bodech je možné porovnat s jejich limitními hodnotami. Limitní hodnoty jsou určeny pomocí imisních limitů nebo nejvyšších přípustných koncentrací. Do výpočtu je dále zahrnuta depozice a transformace znečišťujících látek, jelikož se látky v atmosféře podrobují nejrůznějším procesům, pomocí nichž jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se buď o chemické, nebo fyzikální procesy. Ty se dále dělí dle způsobu, jakým jsou příměsi odstraňovány na mokrou a suchou depozici. V případě suché depozice se jedná o zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu, v případě mokré depozice mluvíme o vymývání látek padajícími srážkami. Ve výpočtu je dále zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách, jelikož v atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjadřující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických měření teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hpa na meteorologické stanici Praha-Libuš. 8

10 3. Vstupní údaje 3.1. Umístění záměru Posuzovaným záměrem je provoz recyklační linky v rámci stavby Rekonstrukce traťového úseku Čáslav (mimo) Kutná Hora (mimo). Recyklační stanice (hlavní stavební dvůr) se nachází u Kutné Hory na parcelách 630/7, 548/4, 548/5, 548/6, 548/7, 548/8, 548/9, 548/10 (k.ú. Malín), nadmořská výška lokality je cca 210 m n. m. Lokalita se nachází v Čáslavské kotlině. Jedná se o neotektonickou sníženinu s rovinatým reliéfem. Z hlediska makroklimatických poměrů leží území celé ČR v severním mírném podnebném pásu. Dochází zde ke střetu vlivů Atlantského oceánu a eurasijského kontinentu. V celém regionu převládá po většinu roku Z SZ proudění, které přináší na území vlhčí vzduchové hmoty. Pro samotné město jsou charakteristické typické projevy městského klimatu. Vzhledem k tomu, že charakter mezoklimatu města je z velké části ovlivněn urbanizovanými plochami, jsou zde vhodné předpoklady pro častější výskyt kondenzačních jevů (zejména mlh). Město a jeho okolí mají vliv rovněž na charakter proudění v mezní vrstvě atmosféry (vznik maloplošných větrných vírů) a na rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Hlavní stavební dvůr (s recyklační základnou) je umístěn cca 1 km mimo město a obytnou zástavbu, ve volné, relativně dobře provětrávané krajině. Klimaticky patří zájmová lokalita do teplé oblasti T2, která je charakteristická dlouhým, teplým a suchým létem. Přechodné období je velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971). Bližší charakteristiky teplé oblasti T2 udává tabulka 3. 9

11 Obr. 2: Plocha zařízení staveniště s recyklační stanicí v Kutné Hoře (předmětná plocha je znázorněna červenou šrafou) Tab. 3: Klimatické charakteristiky teplé oblasti T2 (Quitt 1971) Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2-3 Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu 8 9 Průměrná teplota v říjnu 7 9 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Údaje o zdrojích Plošné zdroje Plošný zdroj znečištění ovzduší představuje mobilní drtící zařízení (na pásovém podvozku) o výkonu t/h. Tato recyklační jednotka bude umístěna v rámci hlavního stavebního 10

12 dvora u Kutné Hory. Při provozu bude využíváno skrápěcí zařízení, kterým bude prašnost částečně eliminována. Provoz recyklační linky je pro potřeby rozptylové studie uvažován max. 10 hodin denně (v době 8 18 hod.). Jako další plošný zdroj jsou určeny plochy pro dočasné skladování materiálu určeného k recyklaci (plocha cca m 2 ). Předpokládané období výstavby je stavební sezóna roku Celková doba realizace bude rozdělena do několika stavebních etap (postupů). Mobilní recyklační linka bude v provozu v tomto období: - SP1 06/ dní (rekonstrukce jedné traťové koleje) - SP2 09/ dní (rekonstrukce druhé traťové koleje) Celkové odhadované množství materiálu (štěrku) určeného k recyklaci je 53 tis. t (26,5 tis. t z jedné traťové koleje). Na ploše recyklační stanice bude skladována max. 1/3 množství materiálu určeného k recyklaci v rámci každé etapy (tzn. cca t). Plošný zdroj (plocha recyklační linky a plocha pro skladování) byl v souladu s metodikou Symos 97 rozdělen na segmenty jednotného rozměru (čtverce). V tomto případě je rozměr segmentu roven 4 m. Celkový počet segmentů je 147 (jeden pro každý jednotlivý proces recyklace čtverců pro skladovací plochy). Rozdělení plošných zdrojů (čtverců) představující jednotlivé technologické procesy při recyklaci (drcení, třídění, přesypy, skladování materiálu) je uvedeno na následujícím obrázku. 11

13 Obr. 3: Schematický zákres rozdělení a umístění plošných zdrojů znečištění na RS v Kutné Hoře Provoz recyklační linky se nepředpokládá nepřetržitě, ale v závislosti na realizaci stavby ve stavebních etapách (viz stavební postupy výše). Doba provozu linky použitá pro výpočty rozptylové studie vychází z hodnot výkonu drtícího zařízení a celkového množství recyklovaného materiálu, s přihlédnutím k tomu, že linka nebude provozována kontinuálně (denně) po celou dobu výstavby a nebude v provozu každý den plných 10 hodin. Doba provozu byla tedy dle výše uvedeného stanovena s časovou rezervou na 500 h/rok. Pro výpočet rozptylové studie je uvažováno, že materiál určený k recyklaci bude na ploše recyklační stanice skladován po dobu šesti měsíců. mise (koncentrace znečišťujících látek), které budou vznikat provozem jednotlivých částí plošných zdrojů znečištění ovzduší z recyklace, byly spočteny dle metodiky Symos 97 na základě emisních faktorů pro recyklační linky stavebních hmot. misní faktory byly převzaty ze Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle 12 odst. 1 písm. b vyhlášky 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (uvedené ve věstníku MŽP č. 8/2013). misní faktor pro skladování materiálu není ve Sdělení uveden, pro tento faktor byla použita hodnota emisního faktoru TZL při výrobě kameniva (skladování v deponiích) uvedená ve studii Skácel, F. - Tekáč, V.: Stanovení emisních faktorů pro TZL u prašných plošných 12

14 zdrojů a technologií a technologií které emise TZL na plošných zdrojích snižují (2008). misní faktory pro recyklační linky stavebních hmot jsou uvedeny v tabulce 4. Tab. 4: misní faktory pro recyklační linky stavebních hmot Technologický proces (za použití skrápěcího zařízení) f TZL v g/t zpracovávaného materiálu drcení 34 třídění 13 přesypy 10 skladování 1,7 mise z provozu recyklační linky byly vypočteny na základě emisních faktorů, množství recyklovaného materiálu a počtu provozních hodin recyklační linky, resp. počtu hodin skladování materiálu za rok, tzn. (množství materiálu * emisní faktor)/500h pro každý proces recyklace a (množství materiálu * emisní faktor)/6 měsíců pro skladování materiálu. Podíl PM 10 a PM 2,5 v celkových emisích TZL (tuhých znečišťujících látek) byl v rozptylové studii uvažován 51% (PM 10), resp. 15% (PM 2,5) (dle Metodického pokynu MŽP, odboru ochrany ovzduší, ke zpracování rozptylových studií, přílohy č. 2, uvedené ve Věstníku MŽP č. 8/2013). Každému segmentu byl přidělen příslušný podíl z celkové emise plošného zdroje (g.s -1 ). mise pro jeden plošný segment jsou uvedeny níže. Tab. 5: Množství znečišťujících látek z jednoho segmentu plošného zdroje (RS Kutná Hora) Množství znečišťujících látek [g/s] Recyklace drcení Recyklace třídění Recyklace přesypy Skladování materiálu PM10 0,510 0,195 0,150 0,0029 PM2,5 0,150 0,057 0,044 0,00087 Celkové množství emisí z provozu recyklační stanice: - PM 10 1,58 t - PM 2,5 0,46 t 13

15 Liniové zdroje Mezi liniové zdroje byly pro modelování rozptylové studie zahrnuty pojezdy nákladních automobilů v rámci stavby. V souvislosti s provozem a zásobováním recyklační základny je uvažováno s pohybem 6i naložených nákladních automobilů za hodinu (zpět prázdné, tedy 12 pohybů za hodinu), kdy jeden odveze cca 18 t materiálu. Rychlost vozidel při pohybu na stavbě je uvažována 10 km/h, při jízdě po stávajících komunikacích 30 km/h. Provoz nákladních vozidel dopravující materiál na recyklační stanici je uvažován 10 hodin denně, dle postupu prací při výstavbě (viz stavební postupy výše). Automobily dopravující materiál na recyklační základnu se budou pohybovat po přilehlých komunikacích, provizorních přístupových cestách, částečně, protože se jedná o dvoukolejnou trať, také po vedlejší provozované koleji. Obr. 4: Vymezení liniového zdroje (pohyb nákl. automobilů na stavbě - oranžově) v modelu Pro výpočet emisí z dopravy (pro PM 10, PM 2,5, NO 2, benzen, benzo(a)pyren) byl použit software MFA 13. Ve výpočtu jsou zahrnuty emise vznikající resuspenzí prachu z povrchu vozovky. Výsledkem výpočtu programu MFA je množství emise látky z úseku linie (v tomto případě se délka úseku rovná 10 m) v g.s -1. Pro výpočet v modelu Symos 97 je třeba tuto charakteristiku 14

16 přepočítat na množství emise z 1 m linie tedy g.s -1.m -1. mise z jednoho úseku linie jsou následující: Tab. 6: mise znečišťujících látek z dopravy (pojezdů nákladních automobilů v prostoru stavby v úseku trati) znečišťující látka množství emise [g.s -1.m -1 ] PM10 0, , NO2 0, , PM2,5 0, , benzen 0, , benzo(a)pyren 0, , x 10-6 Bodové zdroje S novými bodovými zdroji není při realizaci záměru uvažováno Meteorologické podklady Pro výpočet příspěvku k imisní situaci vyvolanému realizací stavebního záměru byl využit odborný odhad podrobné větrné růžice pro lokalitu Kutná Hora, kterou zpracoval Český hydrometeorologický ústav v r (období výpočtu ). V tabulce 7 jsou uvedeny hodnoty celkové větrné růžice, obr. 5 znázorňuje větrnou růžici členěnou dle tříd stability, na obr. 6 je uvedena rychlostní růžice. Tab. 7: Hodnoty odborného odhadu celkové větrné růžice pro zájmovou lokalitu [%] (zdroj: ČHMÚ) 15

17 Obr. 5: Stabilitně členěná větrná růžice pro zájmovou lokalitu (zdroj: ČHMÚ) Obr. 6: Rychlostní růžice pro zájmovou lokalitu (zdroj: ČHMÚ) 3.4. Popis referenčních bodů V rámci zpracování rozptylové studie byla vytvořena pravidelná síť referenčních bodů o rozměru 1110 x 1050 m. Vzdálenost jednotlivých referenčních bodů byla pro účely rozptylové studie stanovena na 30 m. Celkový počet referenčních bodů v pravidelné síti je Pro zobrazení byl použit souřadný systém S-JTSK. 16

18 Dále byly stanoveny dva referenční body v místě vybrané (nejbližší) dotčené obytné zástavby: o bod č. 1 objekt k bydlení, K Malinskému Mostu 35, Kutná Hora - Malín (740 m) o bod č. 2 bytový dům, K Nádraží 41, Kutná Hora - Sedlec (600 m) Vzhledem k celkové rozsáhlosti plochy, po které budou prováděny přesuny nákladních automobilů v rámci stavby, bylo pro zhodnocení emisní zátěže v okolí dopravních tras využívaných při rekonstrukci traťového úseku zvoleno 8 referenčních bodů (a-h) v blízkosti obytné zástavby (viz obr. 6) nacházejících se v přilehlých obcích. V rámci mapového vyjádření znečištění ovzduší (viz. příloha 1) je znázorněno pouze okolí recyklační stanice, které bude oproti nákladní dopravě významnějším zdrojem znečištění ovzduší. o bod a objekt k bydlení, Církvice 65, Církvice o bod b rodinný dům, Církvice 207, Církvice o bod c objekt k bydlení, Neškaredice 10, Kutná Hora o bod d objekt k bydlení, Neškaredice 53, Kutná Hora o bod e objekt k bydlení, Kalabousek 6, Čáslav o bod f objekt k bydlení, Lochy 1472, Čáslav o bod g objekt k bydlení, Třebešice 94, Třebešice o bod h rodinný dům, Třebešice 125, Třebešice Výpočet byl prováděn u každého referenčního bodu pro výšku 1,5 m nad povrchem terénu (výška vstupu znečišťujících látek do dýchacích cest). 17

19 Obr. 7: Rozložení vybraných referenčních bodů (červeně) v okolí záměru použitých pro výpočet v programu Symos 97 liniový zdroj (dopravní trasy v okolí traťového úseku - oranžově) Obr. 8: Rozložení referenčních bodů v okolí stavebního záměru (recyklační stanice) použitých pro modelování v programu Symos 97 18

20 4. Znečišťující látky a příslušné imisní limity Pro vyhodnocení výsledků rozptylové studie byly použity imisní limity uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Tab. 8 uvádí imisní limity pro znečišťující látky posuzované rozptylovou studií tedy: PM 10, PM 2,5, NO 2, benzen a benzo(a)pyren. Tab. 8: Imisní limity uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, pro sledované znečišťující látky (NO 2, PM 10, PM 2,5, benzen, benzo(a)pyren) Ochrana zdraví lidí Maximální počet Znečišťující látka aritmetický průměr [µg.m -3 ] roční denní hodinový osmihodinový překročení suspendované částice (PM10) suspendované částice (PM2,5) oxid dusičitý (NO2) benzen benzo(a)pyren 0, Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě Pro určení stávající úrovně znečištění ovzduší byla v souladu se zákonem o ochraně ovzduší použita data pětiletých klouzavých průměrů koncentrací jednotlivých znečišťujících látek, které jsou konstruovány pro čtverce 1 x 1 km (zdroj: ČHMÚ, Stávající imisní pozadí dle těchto map (z let ) je následující: NO 2 (průměrná roční koncentrace) = 13,6 g/m 3 PM 10 (průměrná roční koncentrace) = 22,7 g/m 3 PM 10 (36. nejvyšší koncentrace) = 38,5 g/m 3 PM 2,5 (průměrná roční koncentrace) = 17,2 g/m 3 benzen (průměrná roční koncentrace) = 1,2 g/m 3 benzo(a)pyren (průměrná roční koncentrace) = 0,89 ng/m 3 Z čtverců imisního pozadí je patrné, že v zájmové lokalitě nedochází k překročení imisního limitu žádné znečišťující látky. 19

21 Imisní pozadí Imisní pozadí vychází z map pětiletých průměrných koncentrací (viz výše). V případě znečišťujících látek, které nejsou v mapách pětiletých průměrů uvedeny (průměrná hodinová koncentrace NO 2), byly použity výsledky měřících stanic AIM v okolí stavebního záměru. Nejbližší stanicí, která měří hodinové koncentrace NO 2, je stanice Pardubice Rosice. Imisní pozadí tak bylo stanoveno následovně: NO 2 (průměrná roční koncentrace) = 13,6 g/m 3 NO 2 (průměrná hodinová koncentrace) = 71,2 g/m 3 PM 10 (průměrná roční koncentrace) = 22,7 g/m 3 PM 10 (průměrná denní koncentrace) = 38,5 g/m 3 PM 2,5 (průměrná roční koncentrace) = 17,2 g/m 3 benzen (průměrná roční koncentrace) = 1,2 g/m 3 benzo(a)pyren (průměrná roční koncentrace) = 0,89 ng/m 3 6. Výsledky rozptylové studie Výpočet byl proveden v programu Symos 97 pro pravidelnou síť 1368 referenčních bodů plus dva referenční body umístěné v místě nejbližší obytné zástavby a 8 referenčních bodů v blízkosti dopravních tras. Výpočtem byly získány pouze přírůstky koncentrací daných látek ke stávající imisní situaci vyvolané realizací stavebního záměru. V rámci rozptylové studie byly modelovány následující znečišťující látky a jejich charakteristiky: a. průměrná roční koncentrace NO 2 b. maximální hodinová koncentrace NO 2 c. průměrná roční koncentrace PM 10 d. maximální denní koncentrace PM 10 e. průměrná roční koncentrace PM 2,5 f. průměrná roční koncentrace benzenu g. průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu Průměrné charakteristiky představují hodnoty, které nastanou, při provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší, respektují směr a četnost proudění větrů dle konkrétní větrné 20

22 růžice. Maximální charakteristiky představují nejvyšší vypočtené hodnoty (maximální hodnoty koncentrací z jednotlivých tříd stability a rychlosti větru). Tato hodnota představuje nejnepříznivější stav, který může v hodnocené lokalitě nastat. Výsledky výpočtu pro jednotlivé referenční body nejsou vzhledem k velké rozsáhlosti součástí tohoto elaborátu. Dále jsou uvedeny pouze výsledky simulace pro 2 referenční body umístěné u nejbližší obytné zástavby (viz Tab. 9) a dále pro 8 zvolených bodů (obr. 7). v obcích v okolí liniového zdroje (dopravních tras do recyklační stanice v Kutné Hoře) (viz Tab. 10): o bod č. 1 objekt k bydlení, K Malinskému Mostu 35, Kutná Hora - Malín (740 m) o bod č. 2 bytový dům, K Nádraží 41, Kutná Hora - Sedlec (600 m) Pro jednotlivé referenční body v místě nejbližší obytné zástavby byl proveden výpočet pro výšku 1,5 m nad zemí. Celkové výsledky výpočtu (pro lokalitu umístění recyklační základny) jsou znázorněny také v grafické podobě formou map přírůstku koncentrace jednotlivých znečišťujících látek grafická interpretace je součástí přílohy 1. Tab. 9: Výsledky výpočtu imisní situace (přírůstky) v modelu Symos 97 pro konkrétní výpočtové body v místě nejbližší obytné zástavby ve výšce 1,5 m Znečišťující látka bod č. 1 bod č. 2 příspěvek stavebního záměru imisní pozadí imisní limit koncentrace [µg.m -3 ] PM10 (rok) 0,56 0,33 22,7 40 PM10 (den) 104,6 79,6 38,5 50 PM2,5 (rok) 0,16 0,097 17,2 25 NO2 (rok) 0, , ,6 40 NO2 (hod.) 0,16 0,12 71,2 200 benzen (rok) 0, , ,2 5 benzo(a)pyren (rok) 0,047 x ,042 x , ,001 21

23 Tab. 10: Výsledky výpočtu imisní situace (přírůstky) v modelu Symos 97 pro konkrétní výpočtové body v okolí liniového zdroje v místě nejbližší obytné zástavby ve výšce 1,5 m Znečišťující látka bod a [µg.m -3 ] bod b [µg.m -3 ] bod c [µg.m -3 ] bod d [µg.m -3 ] Imisní pozadí [µg.m -3 ] PM10 (rok) 0,071 0,066 0,040 0, ,7 PM10 (den) 20,6 17,3 10,2 9,7 37,4 38,2 PM2,5 (rok) 0,019 0,018 0,011 0,011 16,8 17,1 NO2 (rok) 0,0011 0,0011 0,0007 0, ,5 12,9 NO2 (hod.) 0,26 0,22 0,12 0,19 71,2 benzen (rok) 0, , , , ,1 1,2 benzo(a)pyren (rok) 0,49 x ,46 x ,33 x ,36 x , ,00087 Znečišťující látka bod e [µg.m -3 ] bod f [µg.m -3 ] bod g [µg.m -3 ] bod h [µg.m -3 ] Imisní pozadí [µg.m -3 ] PM10 (rok) 0,089 0,054 0,051 0, ,5 PM10 (den) 14,5 10,9 8,7 7,8 37,6-37,9 PM2,5 (rok) 0,025 0, ,013 16,8 17,0 NO2 (rok) 0,0015 0,0008 0,0010 0, ,2 13,2 NO2 (hod.) 0,27 0,28 0,24 0,16 71,2 benzen (rok) 0, , , , ,1 1,2 benzo(a)pyren (rok) 0,51 x ,26 x ,37 x ,39 x , , Návrh kompenzačních opatření Návrh kompenzačních opatření vychází z 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, kde je uvedeno, že pokud by provozem tzv. vyjmenovaného zdroje označeného v příloze č. 2 ve sloupci B došlo v oblasti jeho vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 zákona nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné stanovisko k umístění stavby pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (kompenzační opatření). Kompenzační opatření se neuloží u zdroje, jehož příspěvek vybrané znečišťující látky (s dobou průměrování jeden kalendářní rok) je do 1% imisního limitu (viz vyhláška č. 415/2012 Sb.). 22

24 Podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., nejsou pro tento typ zdroje znečištění ovzduší kompenzační opatření vyžadována. 8. Závěrečné hodnocení V rámci hodnocení záměru byly vybrané spočtené hodnoty koncentrací znečišťujících látek v místě dotčené obytné zástavby srovnány jak s imisními limity, tak s předpokládaným imisním pozadím lokality (tab. 11). Tab. 11: Srovnání vypočtených hodnot imisního příspěvku v místě vybraných dotčených obytných objektů s imisními limity a stanoveným imisním pozadím Znečišťující látka podíl příspěvku na imisním pozadí [%] podíl příspěvku na imisním limitu [%] PM10 (rok) PM10 (den) PM2,5 (rok) NO2 (rok) NO2 (hod.) benzen (rok) benzo(a)pyren (rok) bod č. 1 bod č. 2 bod č. 1 bod č. 2 2,46 1,45 1,4 0, ,93 0,56 0,64 0,38 0,001 0,0008 0,0003 0,0003 0,22 0,16 0,08 0,06 0,0003 0,0003 0, , ,0052 0,0047 0,0047 0,0042 V zájmové lokalitě nedochází k překročení imisního limitu žádné znečišťující látky. Příspěvky jednotlivých znečišťujících látek uvádí tabulka 9. Z výsledků vyplývá, že příspěvek daný realizací záměru k průměrné roční koncentraci benzenu a benzo(a)pyrenu bude představovat několik tisícin procenta podílu na imisním pozadí i imisním limitu daných látek. V případě roční koncentrace PM 2,5 bude imisní příspěvek v místě nejbližší obytné zástavby činit cca 0,16 µg/m 3, což odpovídá přibližně 0,9 % podílu na imisním pozadí a 0,6 % podílu na imisním limitu. U roční koncentrace PM 10 dojde k navýšení koncentrace o cca 2,5 % imisního pozadí, realizace záměru nebude znamenat překročení imisního limitu. Roční koncentrace NO 2 bude v místě nejbližší obytné zástavby maximálně 0,00014 µg.m -3, což představuje cca 0,001 % podílu na imisním pozadí a cca 0,0003 % podílu na imisním limitu. Maximální 23

25 hodinová koncentrace NO 2 v místě nejbližší obytné zástavby byla vypočtena 0,16 µg/m 3, tedy cca 0,22 % imisního pozadí a 0,08 % imisního limitu. K výraznému překročení limitních hodnot dojde u 24hodinové koncentrace PM 10. Je však třeba zdůraznit, že vypočtené hodnoty (104,6 µg/m 3, resp. 79,6 µg/m 3 u nejbližší obytné zástavby) porovnávané s imisními limity jsou maximální dosažené vypočtené koncentrace, kterých je dosaženo za nejnepříznivějšího provozu zdroje a povětrnostních podmínek v daném místě v okolí zdroje znečištění. Lze konstatovat, že v reálném provozu budou dosahované koncentrace mnohem nižší. Maximální vypočtené hodnoty budou dosahovány pouze v některých dnech při nepříznivých rozptylových podmínkách. K překročení imisních limitů bude docházet pouze v časově omezeném období a to maximálně v období provozu recyklační linky (tedy dle předpokladu max. 42 dní v roce). Povolený počet překročení platné hodnoty imisního limitu pro průměrnou denní koncentraci PM 10 je v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb. stanoven na 35. Při maximálním využití kapacity recyklační linky bude celkové množství materiálu zpracováno za 27 dní, v takovém případě by nedošlo k přesáhnutí povoleného počtu překročení. Vzhledem k tomu, že linka pravděpodobně nebude v provozu každý den plných 10 hodin na maximální výkon, lze předpokládat, že povolený počet překročení platného imisního limitu nebude dodržen. Po skončení provozu recyklační linky dojde k plné reverzibilitě stavu ovzduší. Přestože je stavební dvůr s recyklační základnou vzdálen několik set metrů od obytné zástavby, dojde k poměrně výrazné zátěži ovzduší pevnými částicemi PM 10 během realizace stavebních prací a provozu recyklační linky. Z toho důvodu je třeba, aby byla důsledně dodržovaná následující opatření navržená ke zmírnění negativního dopadu realizace stavebního záměru na ovzduší a zdraví obyvatel: 1. Použitá recyklační linka bude v provozu pouze při činnosti skrápěcího zařízení, kterým bude prašnost částečně eliminována. 2. Doba provozu recyklačního zařízení bude omezena na denní dobu (8 18 hod.), mimo neděle a svátky. 3. Budou dodržována opatření pro zamezení emisí tuhých znečišťujících látek ze stavby nákladní automobily převážející stavební materiál budou řádně zaplachtovány, bude dbáno na pravidelné uklízení komunikací, v případě suchého počasí budou plochy staveniště kropeny, stavební mechanismy budou pravidelně čištěny. Další opatření, která je nutno dodržet, vycházejí z dokumentu Program zlepšování kvality ovzduší Zóna Střední Čechy CZ02 (MŽP, 2016): 24

26 Recyklační linky: U drtičů, kde není skrápění pevnou součástí stroje, platí: Při provozu těchto drtičů bude omezování znečišťování ovzduší zajištěno pomocí ponorného čerpadla, přenosné nádrže na vodu a systému hadic s tryskami. Vyústění hadic s tryskami by mělo být nasměrováno do vstupu drtící komory, výstupu z drtící komory a na konec vynášecího dopravníku. Zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest, pravidelný úklid pod dopravními pásy a zařízením. Opatřeními pro skladování prašných materiálů umísťování venkovních skládek na závětrnou stranu/ochrannou zeď/ zabezpečení proti vzniku prašnosti skrápěním/zakrývání. Opatřeními pro přepravu materiálů pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch (skrápění v letních měsících) tak, aby při průjezdu obslužných vozidel nevznikala prašnost. Zakrytování nákladních prostoru expedujících dopravních prostředků. Při provozu recyklační linky stavební suti je vhodné používat zařízení a mechanizmy splňující nejlepší emisní úrovně (min. emisní úroveň URO 4 a vyšší). Skrápěcí zařízení bude vždy v provozu (pokud bude výrobní zařízení využíváno v daném čase k výrobní činnosti), s výjimkou zimního období, tj. v období, kdy vnější teplota klesne pod 3 C, nebo za deště. V případě, že dojde k poruše skrápěcího zařízení, bude výrobní zařízení neprodleně odstaveno z provozu. Materiál bude zpracováván výhradně za mokra, tj. vlhký po celou dobu zpracování kameniva nebo stavebního odpadu od dovozu ke zpracování až do odvozu výrobku nebo jeho zpracování v místě. V případě třídičů bude vždy, i v případě třídění bez drcení, nutno materiál skrápět před jeho tříděním v dostatečném předstihu, Jednotlivá konkrétní umístění zařízení budou v dostatečném předstihu oznámena místně příslušné obci. Každé zahájení a ukončení provozu zdroje v dané lokalitě bude v předstihu oznámeno ČIŽP a obci nejméně 3 pracovní dny předem. Výrobní zařízení a zařízení k omezování emisí TZL (skrápění, zakrytování) budou udržována v provozuschopném stavu. Provozovatel bude zajišťovat pravidelnou údržbu, servis a revize všech zařízení dle doporučení výrobce. Doprava a manipulace se sypkými hmotami: plnění nákladních vozidel ve správném poloze tak, aby nedocházelo k násypu materiálu mimo vozidlo zaplachtování nákladu na dopravních prostředcích použití zpevněných komunikací (beton, asfalt) čištění komunikací čištění vozidel vyjíždějících na veřejné komunikace skrápění a vlhčení materiálu (mimo případy, kdy hrozí zamrznutí materiálu, riziko z kluzkého povrchu vzhledem k namrznutí vlhkého materiálu na vozovce nebo nejsou dostatečné zdroje vody) 25

27 Skladování sypkého materiálu: zvlhčování povrchu za použití vody nebo vody s vhodnými aditivy překrývání povrchu (fólie, sítě, plachty) zpevňování povrchu Dodržování navržených opatření vede k výraznému snížení imisní zátěže tuhými znečišťujícími látkami, jak je zřejmé z dokumentu Metodika pro stanovení opatření ke snížení vlivů stavební činnosti na imisní zatížení částicemi PM 10 (Technologická agentura České republiky, 2015). Zde je dokladována účinnost jednotlivých opatření ke snížení emisí prachových částic při stavbě. Z nich je možné jako příklad uvést následující: - zaplachtování vozidel: účinnost 10 % - čištění komunikací (použití čistících vozidel): účinnost 86 % - mytí vozidel: účinnost % - skrápění při manipulaci se sypkým materiálem: účinnost 70 % - skrápění odjezdové cesty alespoň 2 x denně: účinnost 55 % Celkově lze konstatovat, že realizací záměru dojde k zatížení okolí zejména tuhými znečišťujícími látkami, kdy provoz recyklační linky způsobí v některých dnech překročení platného imisního limitu denní koncentrace PM 10. Vzhledem k tomu, že emise tuhých znečišťujících látek budou maximálně omezovány dodržováním navržených opatření a že se jedná o časově omezený negativní vliv (po dobu provozu recyklační linky), můžeme konstatovat, že negativní vliv na ovzduší, resp. zdraví obyvatel bude akceptovatelný. To potvrzují i vypočtené průměrné roční koncentrace PM 10, u kterých dojde k nárůstu u dotčené obytné zástavby o max. několik desetin µg/m 3, což nezpůsobí překročení imisních limitů, jelikož pozaďové koncentrace se v dané lokalitě pohybují výrazně pod imisním limitem. U dalších sledovaných znečišťujících látek dojde pouze k mírnému navýšení pozaďové koncentrace a nedojde k překročení imisních limitů. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že záměr je v dané lokalitě možné realizovat. 26

28 9. Seznam použitých podkladů 1. Bubník et al. (1998): SYMOS 97 Systém modelování stacionárních zdrojů, Metodická příručka, ČHMÚ, Praha, 60 s, (aktualizace 2013). 2. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 3. Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 4. Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2016, ČHMÚ, Praha, ( 5. Projektové podklady Metroprojekt Praha a.s. (2016) Rekonstrukce traťového úseku Čáslav (mimo) Kutná Hora (mimo) Technická zpráva + údaje z POV. 6. Quitt,. (1971): Klimatické oblasti Československa. 1: Geografický ústav ČSAV, Brno. 7. Skácel, F. - Tekáč, V. (2008): Stanovení emisních faktorů pro TZL u prašných plošných zdrojů a technologií a technologií které emise TZL na plošných zdrojích snižují. DAL Praha. 22 s. 8. Věstník MŽP (ročník XIII, srpen 2013). 9. Ministerstvo životního prostředí (2016): Program zlepšování kvality ovzduší Zóna Střední Čechy CZ Technologická agentura ČR (2015): Metodika pro stanovení opatření ke snížení vlivů stavební činnosti na imisní zatížení částicemi PM Přílohy Příloha 1 Mapy přírůstku koncentrace jednotlivých škodlivin vyvolané realizací stavebního záměru (ve výšce 1,5 m nad zemí) - průměrná roční koncentrace PM 10 - maximální denní koncentrace PM 10 - průměrná roční koncentrace PM 2,5 - průměrná roční koncentrace NO 2 - maximální hodinová koncentrace NO 2 - průměrná roční koncentrace benzenu - průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu Příloha 2 Rozhodnutí o autorizaci ke zpracování rozptylových studií 27

29 PŘÍSPĚVKKIMISNÍSITUACIVYVOLANÝRALIZACÍSTAVBNÍHO ZÁ MĚRU "RKONSTRUKCTRAŤOVÉ HO ÚSKUČÁ SLAV(MIMO)-KUTNÁ HORA(MIMO)-RCYKLAČNÍSTANIC" IMISBNZO(a )PYRN-prům ěrn ároč n íkon cetra ce Im is n ílim it: 1000pg.m -3 2 Im is eben zo(a )pyren u[pg.m -3 ] 0,05 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 1 referenční body(obytná zá stav ba) izolinie liniov ýzdroj(doprav ní trasy) recyklační stanice 0,1 0,15 0, m 0,25 0,05 Podkladov á data:wmszm10(č Ú ZK) cological Consu ltinga.s.,2017

30 PŘÍSPĚVKKIMISNÍSITUACIVYVOLANÝRALIZACÍSTAVBNÍHO ZÁ MĚRU "RKONSTRUKCTRAŤOVÉ HO ÚSKUČÁ SLAV(MIMO)-KUTNÁ HORA(MIMO)-RCYKLAČNÍSTANIC" IMISBNZN-prům ěrn ároč n íkon cetra ce Im is n ílim it:5µg.m -3 2 Im is eben zen u[µg.m -3 ] 0, , , , , referenčníbody (oby tná z ás tav ba) iz olinie liniov ý z droj(doprav nítras y ) recy klačnís tanice 0, , m 0,0001 0,0001 0, , , ,00008 Podkladov á data:wmszm10(č Ú ZK) cologicalcons ultinga.s.,2017

31 PŘÍSPĚ VKKIMISNÍSITUACIVYVOLANÝRALIZACÍSTAVBNÍHO ZÁ MĚ RU "RKONSTRUKCTRAŤOVÉ HO ÚSKUČÁ SLAV(MIMO)-KUTNÁ HORA(MIMO)-RCYKLAČNÍSTANIC" IMISNO -m a xim álníhod inovákoncetra ce 2 Im is nílim it:200µg.m -3 2 Im is eno2[µg.m -3 ] 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 1 referenčníbody (oby tná z ás tav ba) iz olinie liniov ý z droj(doprav nítras y ) recy klačnís tanice 0,3 0,6 S m 0,6 0,5 0,6 0,4 0,6 0,2 0,6 0,5 0,6 Podkladov á data:wmszm10(č Ú ZK) cologicalcons ultinga.s.,2017

32 PŘ ÍSPĚVKKIMISNÍSITUACIVYVOLANÝ RALIZACÍSTAVBNÍHO ZÁMĚRU "RKONSTRUKCTRAŤOVÉHO Ú SKUČÁSLAV(MIMO)-KUTNÁHORA(MIMO)-RCYKLAČNÍSTANIC" IMISNO -průměrn áro čn íko n cetra ce 2 2 Imisn ílimit:40µg.m -3 Imise NO2[µ g.m -3 ] 1 0,0005 0,001 0,0015 0,002 0,0025 referenčníbody (oby tná z ás tav ba) iz olinie liniov ý z droj(doprav nítras y ) recy klačnís tanice 0,0005 S m 0,001 0,0025 0,002 0,0025 0,0015 0,0025 Podkladov á data:wmszm10(č Ú ZK) cologicalcons ultinga.s.,2017

33 150 PŘ ÍSPĚVKKIMISNÍSITUACIVYVOLANÝRALIZACÍSTAVBNÍHO ZÁ MĚRU "RKONSTRUKCTRAŤOVÉ HO ÚSKUČÁ SLAV(MIMO)-KUTNÁ HORA(MIMO)-RCYKLAČNÍSTANIC" IMISPM 10 -m axim álnídenníkoncentrace 2 Im is nílim it:50µ g.m -3 Im is epm10[µg.m -3 ] referenčníbody(obytná zá stav ba) izolinie liniov ý zdroj(doprav nítrasy) recyklačnístanice m Podkladov á data:wmszm10(č Ú ZK) cological Consu ltinga.s.,2017

34 PŘÍSPĚVKKIMISNÍSITUACIVYVOLANÝRALIZACÍSTAVBNÍHO ZÁ MĚRU "RKONSTRUKCTRAŤOVÉ HO Ú SKUČÁ SLAV(MIMO)-KUTNÁ HORA(MIMO)-RCYKLAČNÍSTANIC" IMISPM -prům ě rn áročn íkon cetrace 10 2 Im is n ílim it:40µg.m -3 Im is epm10[µg.m -3 ] referenčníbody (oby tná z ás tav ba) iz olinie liniov ý z droj(doprav nítras y ) recy klačnís tanice 5 S m Podkladov á data:wmszm10(č Ú ZK) cologicalcons ultinga.s.,2017

35 PŘÍSPĚ VKKIMISNÍSITUACIVYVOLANÝ RALIZACÍSTAVBNÍHO ZÁ MĚ RU "RKONSTRUKCTRAŤOVÉ HO ÚSKUČÁ SLAV(MIMO)-KUTNÁ HORA(MIMO)-RCYKLAČNÍSTANIC" IMISPM 2,5 -p rům ěrnáročníkoncetrace 2 Im is nílim it:25µg.m -3 Im is epm2,5[µg.m -3 ] referenčníbody (oby tná z ás tav ba) iz olinie liniov ý z droj(doprav nítras y ) recy klačnís tanice 1 S m Podkladov á data:wmszm10(č Ú ZK) cologicalcons ultinga.s.,2017

36

37

38

39