Zásobování teplem Vsetín a.s. IČ: Jiráskova Vsetín. Trávník Staré Město. Ocenění provedeno ke dni: 30.

Transkript

1 VYHOTOVENÍ Č ZNALECKÝ POSUDEK č /2008 O S T A N O V E N Í C E N Y A K C I Í S P O L E Č N O S T I Z á s o b o v á n í t e p l e m V s e t í n a. s. Objednatel : IČ: Jiráskova Vsetín Účel posudku: Odhad ceny předmětu dražby ve smyslu ust. 13 odst.1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v platném znění Posudek vypracoval: Ing. Libor Buček Trávník Staré Město Ocenění provedeno ke dni: 30. června 2008 Datum vyhotovení: 4. srpna 2008 Tento posudek obsahuje 75 stran textu a 40 stran příloh a předává se ve třech písemných vyhotoveních.

2 1. Úvod ZÁKLADNÍ POJMY ZNALECKÝ ÚKOL PŘEDMĚT OCENĚNÍ DRAŽBA CENNÝCH PAPÍRŮ PRÁVNÍ RÁMEC OCEŇOVÁNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ AKCIÍ VSTUPNÍ DATA POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT Údaje o společnosti ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI PŘEDMĚT ČINNOSTI AKCIE ÚDAJE O AKCIONÁŘÍCH STAV ÚČETNICTVÍ DEKAPITALIZACE MAJETEK A ZÁVAZKY SPOLEČNOSTI Metodika diskontovaného volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele VÝPOČET PRŮMĚRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLADŮ NA KAPITÁL CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU Analýza potenciálu podniku a prognóza budoucího vývoje MAKROEKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ OBOR PODNIKÁNÍ PODÍL SPOLEČNOSTI NA TRHU, HLAVNÍ ZÁKAZNÍCI,HLAVNÍ KONKURENTI VNITŘNÍ POTENCIÁL SPOLEČNOSTI Finanční analýza podniku ÚČEL, PODKLADY A VÝCHOZÍ DATA FINANČNÍ ANALÝZY FISKÁLNÍ OBDOBÍ ÚČETNÍ POLITIKA ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ SWOT FINANČNÍ PLÁN PODNIKU PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ VÝNOSY PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ NÁKLADY PRACOVNÍ KAPITÁL INVESTICE A ODPISY Použitý způsob ocenění Metoda diskontovaných peněžních toků pro vlastníky a věřitele DISKONTNÍ MÍRA NEPROVOZNÍ MAJETEK PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PŘED ÚROKY A DANĚMI VÝPOČET VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU URČENÍ POKRAČUJÍCÍ HODNOTY ZJIŠTĚNÍ HODNOTY AKCIE METODOU DCF Korekce předběžného ocenění Závěr Strana 2

3 PROHLÁŠENÍ Já, níže podepsaný, Ing. Libor Buček prohlašuji, že nemám v současné době a ani v budoucnosti nebudu mít osobní zájem na majetku, který je předmětem tohoto posudku je vyloučeno jakékoli personální propojení či jiné důvody, které by mohly zpochybnit moji nezávislost předpokládám plný soulad se všemi zákony a předpisy v České republice a odpovědné vlastnictví a správu vlastnických práv podklady poskytnuté objednatelem pro účel tohoto ocenění nebyly prověřovány a byly považovány za správné, pravdivé a reálné veškeré změny informací nebo základních předpokladů, z nichž jsem při ocenění vycházel, by mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocenění v posudku byly respektovány všechny podstatné skutečnosti, které mi byly v době zpracování ocenění známé odhadnutá hodnota respektuje obecné podmínky trhu k datu ocenění toto ocenění bylo provedeno pouze pro účel stanovený v tomto posudku a nejsem odpovědný za jakékoli jiné použití tohoto posudku než pro tento účel Strana 3

4 1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ POJMY Cena je pojem používaný pro částku, která je požadována, nabízena nebo zaplacena za zboží nebo službu. Vzhledem k finančním možnostem, motivacím nebo zájmům kupujícího nebo prodávajícího může nebo nemusí mít cena zaplacená za zboží či služby vztah k hodnotě, kterou tomuto zboží nebo službě mohou připisovat jiní. Cena je indikací relativní hodnoty připisované zboží konkrétním kupujícím v konkrétních podmínkách. S touto definicí je v souladu i aktuální definice ceny, uvedená v zákoně č.151/97 Sb., o oceňování majetku: obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, případně obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku, ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího, nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě, vyplývající z osobního vztahu k nim. Hodnota je ekonomický pojem, je výrazem schopnosti zboží být předmětem směny. Hodnota není skutečností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném čase, podle konkrétní definice hodnoty. Hodnota by měla být výsledkem střetu nabídek kupujícího a prodávajícího. Protože není tato podmínka splněna, je prováděno ocenění. Výsledkem je potom stanovení tržní hodnoty, ale ta není hodnotou směnnou, již realizovanou, ale potencionálním východiskem pro cenové jednání o individuální koupi. Základem hodnoty v odhadu je objektivní (tržní) hodnota ( fair value ) vyjádřená v peněžních jednotkách (v české právní terminologii cena obvyklá). Tato objektivní hodnota je definována v souladu s doporučeními Evropského sdružení odhadců majetku TEGOVOFA (The European Group of Fixed Assets) jako finanční částka, která může být směněna mezi dobrovolně jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím, aniž by byl činěn nátlak na koupi nebo prodej. Přitom obě zúčastněné strany si plně uvědomují a znají všechna relevantní fakta o dané věci. Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Čistým obchodním majetkem je obchodní jmění po odečtení veškerých závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem právnické osoby rozumíme veškerý její majetek. Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv. Strana 4

5 1.2. ZNALECKÝ ÚKOL Znaleckým úkolem je odhadnout cenu předmětu dražby v místě a čase obvyklou ve smyslu ustanovení 13 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v platném znění PŘEDMĚT OCENĚNÍ Předmětem posudku je ocenění 507 ks akcií v jednotkové jmenovité hodnotě 430,-Kč, na jméno vydaných společností, se sídlem Jiráskova 1326, Vsetín, IČ: , která byla zapsána do obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě, dne 6. května 1992, oddíl B, vložka 420 (dále též jen jako Zásobování teplem Vsetín ). Ocenění předmětných akcií je provedeno ke dni 30. června DRAŽBA CENNÝCH PAPÍRŮ Ustanovení 214 odst. 4 zák.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, upravuje postup nakládání s listinnými cennými papíry, které nejsou kótované a které nebyly při přeměně podoby akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Tyto akcie prodá představenstvo prostřednictvím obchodníka s cennými papíry bez zbytečného odkladu na účet dotčené osoby ve veřejné dražbě PRÁVNÍ RÁMEC OCEŇOVÁNÍ V České republice upravuje oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot pro účely stanovené zvláštními předpisy zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Jiným způsobem oceňování se rozumí a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle stavu ocenění b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví f) oceňování podle kurzové hodnoty, které z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen Oceňování kótovaných cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu upravuje 19 odst.1 písm.a) Strana 5

6 Kótované cenné papíry tuzemské nebo zahraniční, obchodované na tuzemském regulovaném trhu nebo současně na tuzemském i zahraničním regulovaném trhu, se oceňují kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v den ocenění. Pokud nebylo v den ocenění cenným papírem na tuzemské burze obchodováno, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období přecházející 30 dnů přede dnem ocenění, pokud byl v tomto dni cenný papír obchodován. Nebyl-li cenný papír obchodován na tuzemské burze v těchto posledních dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem vyhlášeným ve stejném období u ostatních organizátorů tuzemského mimoburzovního trhu cenných papírů. Oceňování kótovaných cenných papírů neobchodovaných na regulovaném trhu a nekótovaných cenných papírů stanovuje 20 odst.1 písm.a) Kótované cenné papíry neobchodované na regulovaném trhu a nekótované cenné papíry se oceňují takto: a) akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v jehož čitateli je vlastní kapitál a akciové společnosti nebo uzavřeného podílového fondu podle účetní závěrky za předchozí účetní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního kapitálu, a ve jmenovateli počet vydaných akcií nebo podílových listů převedený na shodnou emisní hodnotu Oceňování podniku je upraveno v 24 Podnik nebo jeho část se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetků zjištěných podle tohoto zákona sníženým o ceny závazků. Je umožněno provést ocenění výnosovým způsobem či v kombinaci s majetkovým oceněním METODY OCEŇOVÁNÍ AKCIÍ Finanční ocenění akcií si klade za cíl vyjádřit jejich hodnotu peněžitým ekvivalentem. Při stanovování výsledné peněžité hodnoty se používají v zásadě tři skupiny oceňovacích metod: majetkové metody, metody výnosové, metody porovnávací a metody kombinované OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY MAJETKU (MAJETKOVÉ METODY) METODA ÚČETNÍ HODNOTY Metoda účetní hodnoty vychází z informací zjištěných v účetnictví. Schopnost zobrazit reálnou hodnotu majetku ke dni ocenění je omezena platnými postupy účtování, které nezobrazují reálnou hodnotu majetku poněvadž účetní hodnota aktiv je vyjádřena v historických pořizovacích cenách účetní hodnota zásob, materiálu a výrobků nevyjadřuje aktuální nákupní či prodejní cenu o pohledávkách je účtováno v nominálních hodnotách Strana 6

7 Účetní hodnota vlastního kapitálu představuje rozdíl mezi účetní hodnotou celkových aktiv a účetní hodnotou všech závazků. Na účetní hodnotu vlastního kapitálu je třeba pohlížet jako na výchozí hodnotu pro jednoduché zjištění hodnoty podniku METODA SUBSTANČNÍ HODNOTY Substanční hodnotou podniku rozumíme souhrn relativně samostatných ocenění jednotlivých majetkových složek z pohledu jejich zapojení do fungujícího podniku (princip going concern). Tato metoda je nejbližší pojetí 24 odst.1 zákona č.151/1997 Sb., o oceňování majetku. U jednotlivých složek aktiv je zjišťována jejich reprodukční hodnota snížená o patřičné opotřebení. Takto zjištěná hodnota představuje substanční hodnotu brutto. Náklady na znovupořízení pro ocenění substanční hodnoty je možné zjišťovat několika způsoby: metoda tržního porovnání (vychází z již realizovaných prodejů ekvivalentního majetku) metoda výnosová (výnos představuje diskontovaný budoucí finanční tok spojený s danou majetkovou částí) metoda indexová (vychází z historických cen, které jsou upraveny cenovým indexem) přímé zjišťování cen (odvozením z kalkulací a ceníků) oceňování podle zvolené jednotky (přepočtem na zvolenou jednotku) metoda funkčního zjišťování cen (kombinace předchozích metod) METODA LIKVIDAČNÍ HODNOTY V případě podniků v likvidaci či ztrátových podniků je kalkulována likvidační hodnota podniku. Likvidační hodnotou se rozumí součet prodejních cen jednotlivých majetkových složek podniku po úhradě nákladů spojených s likvidací. V ocenění podniku likvidační hodnota tvoří dolní hranici ocenění hodnoty podniku a je kritériem úvah o sanaci podniku. Pokud je likvidační hodnota vyšší než jeho výnosová hodnota po sanaci, je neekonomické provádět revitalizaci podniku a lépe přistoupit k likvidaci podniku OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY VÝNOSŮ (VÝNOSOVÉ METODY) METODA VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VĚŘITELE Metoda volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele (Free Cash Flow to the Firm) vychází z peněžního toku podniku financovaného pouze vlastním kapitálem a reálná struktura financování se respektuje pomocí diskontní sazby. Výsledkem této metody je stanovení hodnoty podniku. Hodnota vlastního kapitálu se stanoví následně jako rozdíl hodnoty podniku a cizího kapitálu vyvolávajícího náklady na počátku plánovacího období. Jednotlivé modifikace této metody se odlišují způsobem stanovení pokračující hodnoty, kterou lze stanovit pomocí perpetuity, tvořené součtem diskontovaného volného peněžního toku 2. fáze na základě odhadu poměru tržní ceny akcie a zisku dosaženého na akcii (P/E) tzv. likvidační hodnoty, představující odhad ocenění podniku na počátku 2. fáze pomocí účetní hodnoty podniku na konci plánovacího období modelu tvorby hodnoty (tempo růstu čistého provozního zisku a rentability čistých investic) Strana 7

8 METODA VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY Metoda volného peněžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity) vychází z čistého peněžního toku pro vlastníky (v podobě zisku zadrženého ve firmě, resp. dividend a podílů na zisku), zbývajícího po úhradě úroků a splátek cizího kapitálu, poskytnutého věřiteli. Hodnota 2. fáze se stanoví opět pomocí perpetuity. Tato metoda vede primárně ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následně jako součet zjištěné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úročeného kapitálu na počátku plánovacího období METODA EKONOMICKÉ PŘIDANÉ HODNOTY Metoda ekonomické přidané hodnoty vychází z výpočtu veličiny, o kterou čistý provozní zisk převyšuje náklady investovaného kapitálu (tzv. Economic Value Added EVA ). Hodnotu podniku tvoří součet hodnoty 1. fáze (souhrn diskontované ekonomické přidané hodnoty za plánovací období), hodnoty 2. fáze (diskontovaná perpetuita) a celkového investovaného kapitálu na počátku plánovacího období. Podobně jako v předchozí metodě vede tato metoda primárně ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže hodnota podniku se stanoví následně jako součet zjištěné hodnoty vlastního kapitálu a cizího úročeného kapitálu na počátku plánovacího období METODA MINULÝCH KAPITALIZOVANÝCH ČISTÝCH VÝNOSŮ Metoda minulých kapitalizovaných čistých výnosů vychází z tzv. odnímatelného čistého výnosu, tj. velikosti prostředků, které je možné rozdělit vlastníkům. Hodnotu podniku lze pak stanovit z odnímatelných čistých výnosů dosahovaných v minulosti zpravidla po období 3 až 5 let. Výsledkem je pak primárně hodnota vlastního kapitálu DIVIDENDOVÉ DISKONTNÍ MODELY Výnos pro akcionáře plynoucí ve formě dividendy a kapitálového zhodnocení je základem pro výpočet hodnoty akcií pomocí dividendových diskontních modelů. Pro aplikaci těchto modelů jsou nutné následující předpoklady: ustálená struktura financování stabilní dlouhodobá dividendová politika (ustálený výplatní poměr) vysoká závislost mezi dividendou a volným peněžním tokem pro akcionáře Základním dividendovým diskontním modelem je Gordonův model pro stabilní růst A = DIV/ (r-g) kde A.hodnota akcie DIV.dividenda r..požadovaná výnosová míra pro akcionáře g.předpokládaná míra růstu dividend Strana 8

9 OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY TRHU (TRŽNÍ METODY) POROVNÁVACÍ METODA Při tomto přístupu k ocenění znalec odhaduje hodnotu oceňovaného podniku na základě porovnání hodnot podniků srovnatelných s oceňovaným podnikem na rozvinutém trhu mezi nezávislými účastníky. Základem této metody je důkladná analýza stavu a vývoje hospodářství jako celku, analýza stavu a vývoje příslušného odvětví a taktéž podrobná finanční analýza podniku. Nutným vstupním parametrem k stanovení hodnoty podniku je i dostatečná databáze hodnot srovnatelných podniků. Výběrem vhodných multiplikátorů, které zohledňují rozdíly mezi vybranými ukazateli oceňovaných a srovnávaných podniků, se zjistí výsledná hodnota OCENĚNÍ KOMBINACÍ JEDNOTLIVÝCH METOD METODA KAPITALIZOVANÝCH MIMOŘÁDNÝCH ČISTÝCH VÝNOSŮ Celková hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance a hodnoty firmy. Hodnota firmy je v tomto případě chápana jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substanční hodnotou a představuje v případě silných podniků goodwill a v případě slabých podniků badwill. Základem hodnoty firmy je kapitalizovaný mimořádný čistý výnos, který představuje rozdíl mezi celkovým čistým výnosem podniku a čistým výnosem, který bychom měli dostat při normálním zúročení vloženého kapitálu VSTUPNÍ DATA Při vypracování posudku znalec vycházel z těchto podkladů dodaných objednatelem a z veřejně přístupných zdrojů 1. výpis z obchodního rejstříku společnosti 2. rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti ke dni přehled o pohledávkách a závazcích společnosti ke dni soupis dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ke dni soupis dlouhodobého finančního majetku ke dni rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti ke dni rozvaha, výkaz zisku a ztráty společnosti ke dni rozvaha, výkaz zisků a ztrát společnosti ke dni výroční zpráva společnosti za účetní období 2006/2007, 2006/2005 a 2005/ příloha k účetní závěrce za účetní období 2006/2007, 2006/2005 a 2005/ zpráva auditora o ověření roční účetní závěrky za účetní období 2006/2007, 2006/2005 a 2005/ finanční plán společnosti Zásobování teplem Vsetín na roky 2008 až údaje o cizích úročených zdrojích ke dni ocenění Strana 9

10 1.8. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT 1. MAŘÍK, M.: Oceňování podniku. Ekopress, Praha KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku. C.H. Beck, Praha MAŔÍK a kol.: Metody oceňování podniku, Ekopress, Praha Databáze Ministerstva spravedlnosti ČR, obchodní rejstřík 5. Informační agentura ČEKIA ARIADNA verze Makroekonomická predikce České republiky, Ministerstvo financí ČR, Praha, červenec Analýza potenciálu KVET v ČR, MPO ČR, Praha Zpráva o pokroku v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla v České republice podle Směrnice 2004/8/ES, MPO ČR, Praha, únor Státní energetická koncepce ČR, MPO ČR, březen Energetika České republiky, EK WEC/ČR, Praha, květen 2004 Strana 10

11 2. ÚDAJE O SPOLEČNOSTI Obchodní firma: IČ: Sídlo: Jiráskova 1326, Vsetín Právní forma: akciová společnost Základní kapitál: 78, ,- Kč Datum vzniku: 6. května 1992 Statutární orgán představenstvo: Představenstvo je kolektivním statutárním orgánem společnosti, jež řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem předseda představenstva: Mgr. Roman Mendrygal, r.č /0161 Tísek 260, PSČ den vzniku funkce: 23.března 2006 den vzniku členství v představenstvu: 23.března 2006 místopředseda představenstva: Petr Heincl, r.č /0200 Vsetín, Rokytnice 375, PSČ den vzniku funkce: 23.března 2006 den vzniku členství v představenstvu: 23.března 2006 člen představenstva: Ing. Michal Chmela, r.č /4118 Zlín 12, Velikovská 351, PSČ den vzniku členství v představenstvu: 23.března 2006 Dozorčí rada: Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, která dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. předseda dozorčí rady: Ing. Václav Hrach, Ph.D., r.č /0296 Praha 6, Patočkova 1632/55, PSČ den vzniku funkce: 23.března 2006 den vzniku členství v dozorčí radě: 23.března 2006 místopředseda dozorčí rady: Ing. Libor Žížala, r.č /0570 Benešov u Prahy, Vančurova 1389, PSČ den vzniku funkce: 23.března 2006 den vzniku členství v dozorčí radě: 23.března 2006 člen dozorčí rady: Josef Matoška, r.č /099 Vsetín, Rokytnice 109, PSČ den vzniku členství v dozorčí radě: 1.srpna 2005 Strana 11

12 2.1. ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI Akciová společnost Zásobování teplem Vsetín byla založena podle 172 Obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetku České republiky se sídlem v Praze l, Gorkého náměstí PŘEDMĚT ČINNOSTI Předmět podnikání zapsaný v obchodním rejstříku zahrnuje tyto činnosti: - Vodoinstalatérství, topenářství - Výroba, instalace a opravy elektronických zařízení, - Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, - Výroba elektřiny - Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení - Montáž, opravy a revize vyhrazených elektrických zařízení - Provádění staveb, jejich změn a odstraňování - Poskytování telekomunikačních služeb - Montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení - Výroba tepelné energie - Rozvod tepelné energie - Distribuce elektřiny - Poskytování technických služeb - Montáž měřidel - Opravy a údržba výrobních, rozvodných a předávacích tepelných zařízení v rozsahu: vyjma činností uvedených v příloze zákona č. 455/1991 Sb. - Obchodní činnost v rozsahu koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma činností uvedených v příloze 1, 2 a 3 zák.č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání - Obchod s elektřinou - Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence - Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců - Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy - Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu - Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kw 2.3. AKCIE Druh CP1: Forma CP1: Podoba: Registrace CP1: Počet akcií: Nominální hodnota: Celkový objem emise: Převoditelnost akcií: akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 18 ks ,- Kč/akcie 77, ,-Kč není omezena Strana 12

13 Druh CP2: Forma CP2: Podoba: Registrace CP2: Počet akcií: Nominální hodnota: Celkový objem emise: Převoditelnost akcií: Druh CP3: Forma CP3: Podoba: Registrace CP3: Počet akcií: Nominální hodnota: Celkový objem emise: Převoditelnost akcií: akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 7 ks 43000,- Kč/akcie ,-Kč není omezena akcie kmenové akcie na jméno listinná nekótovaný CP 2737 ks 430,- Kč/akcie 33, ,-Kč není omezena 2.4. ÚDAJE O AKCIONÁŘÍCH Ovládající osoba MVV Energie CZ s.r.o. vlastní 18 ks akcií ve jmenovité hodnotě 4, Kč, 7 ks akcií ve jmenovité hodnotě Kč a 144 ks akcií ve jmenovité hodnotě 430 Kč ovládané osoby, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí 77, ,-Kč a představuje 98,59% podíl na základním kapitálu ovládané společnosti STAV ÚČETNICTVÍ Audit řádné účetní závěrky ke dni 30. září 2007 provedla auditorská společnost Horwath TPA Notia Audit s.r.o., osvědčení KA ČR č. 080, konkrétně auditor Ing. Rostislav Kuneš, osvědčení číslo KA ČR č Podle názoru auditora účetní závěrka podává ve všech významných ohledech poctivý obraz aktiv, závazků, vlastního kapitálu a finanční situaci společnosti k 30. září 2007 a výsledku jejího hospodaření za účetní období od do je v souladu se zákonem o účetnictví a příslušnými právními předpisy České republiky. Výrok auditora je bez výhrad DEKAPITALIZACE Z důvodů optimalizace kapitálu společnosti se za základě rozhodnutí valné hromady společnosti konané dne se dobrovolně snížil základní kapitál z původní výše 183, ,-Kč na novou výši 78, ,-Kč, proporcionálním snížením jmenovité hodnoty akcií na 43% původní jmenovité hodnoty. 1 Zdroj: Výroční zpráva společnosti z a rok 2006/2007 Strana 13

14 2.7. MAJETEK A ZÁVAZKY SPOLEČNOSTI Ke dni 30. června 2008 společnost vykazuje ve svém účetnictví majetek a závazky takto: Brutto Netto v tis. Kč Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek tvoří dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek. Dlouhodobý majetek představuje 51,65% z celkových aktiv. V účetnictví podniku je dlouhodobý majetek vykazován takto: Dlouhodobý nehmotný majetek Pozemky Stavby Stroje a zařízení Jiný dlouhodobý hmotný majetek 0 0 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek 0 0 Oběžná aktiva Oběžná aktiva se sestávají za zásob, krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Podíl oběžných aktiv na aktivech celkových činí 48,26%. V účetnictví podniku jsou oběžná aktiva vykazována takto: Zásoby Dlouhodobé pohledávky 0 0 Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva v tis. Kč Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Vlastní kapitál představuje 74,45% z celkových pasiv. Poměr základního kapitálu na pasivech činí 22,80%. Cizí zdroje Strana 14

15 Cizí zdroje tvoří rezervy, dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úvěry. Cizí zdroje představují 23,50% z celkových pasiv. V účetnictví podniku jsou cizí zdroje vykazovány takto: Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci 0 Ostatní pasiva 174 Strana 15

16 3. METODIKA DISKONTOVANÉHO VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VĚŘITELE 3.1. VÝPOČET PRŮMĚRNÝCH VÁŽENÝCH NÁKLADŮ NA KAPITÁL NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU Náklady na vlastní kapitál lze stanovit stavebnicovým modelem, modelem kapitálových aktiv, modelem INFA a dividendovým modelem. Průměrné náklady na vlastní kapitál se stanovují jako průměrná vážená hodnota všech aplikovaných přístupů STAVEBNICOVÝ MODEL Výsledná úroková míra na vlastní kapitál je dána součtem bezrizikové úrokové sazby a jednotlivých měr rizika, které zohledňují obecné riziko státu, akcionářské riziko a specifické riziko podniku r vk = r f + r p + r s + r e kde r vk r f r p r s r e úroková míra vlastního kapitálu bezriziková úroková míra výnosová míra tržního portfolia přirážka za riziko státu přirážka za riziko podniku MODEL KAPITÁLOVÝCH AKTIV Model oceňování kapitálových aktiv obecně stanovuje náklady vlastního kapitálu ve tvaru n vk = r f + β x RP kde n vk r f RP náklady vlastního kapitálu výnosnost zcela nerizikových finančních aktiv (státních dluhopisů) riziková prémie Koeficient β vyjadřuje citlivost výnosnosti akcií oceňovaného podniku na změny celého trhu, měřené burzovním indexem. Zobrazuje však jen systematické riziko, které je závislé na celkovém ekonomickém vývoji. Kromě toho systematického rizika ovlivňují podnik i specifické faktory pro tento podnik jedinečné, tzv. specifické riziko MODEL INFA Stanovení nákladů vlastního kapitálu pomocí tohoto modelu vychází z metodiky uplatňované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR při analýzách podnikové sféry orientovaných na stanovení ekonomické přidané hodnoty (EVA ). Náklady vlastního kapitálu se podle tohoto modelu stanovují jako součet bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie, kterou tvoří čtyři složky, jejichž hodnoty se určují na základě poměrových ukazatelů r vk = r f + r 1 + r 2 + r 3 + r 4 Strana 16

17 kde r vk r f r 1 r 2 r 3 r 4 úroková míra vlastního kapitálu bezriziková úroková míra prémie za velikost podniku prémie za podnikatelské riziko prémie za riziko z finanční nestability prémie za riziko z finanční struktury a) prémie za velikost podniku; tato prémie se stanovuje v závislosti na velikosti oceňovaného podniku měřené velikostí jejího vlastního kapitálu. Pokud je vlastní kapitál vyšší než 3 mld. Kč, je tato prémie nulová a je-li vlastní kapitál nižší než 100 mil. Kč, má prémie za likviditu akcií hodnotu 5 %. Pro podniky s velikostí vlastního kapitálu od 100 mil. Kč do 3 mld. Kč se tato prémie počítá podle vztahu r 1 = (3 VK) 2 / 1,682 kde r 1 prémie za velikost podniku (%) VK vlastní kapitál oceňovaného podniku (mld. Kč) b) prémie za podnikatelské riziko; tato prémie se určuje ve vazbě na ukazatel rentability aktiv, počítané ze zisku před úroky a zdaněním. Pokud ukazatel rentability aktiv oceňovaného podniku převyšuje hodnotu tohoto ukazatele za celý průmysl, je prémie za podnikatelské riziko nulová. Je-li rentabilita aktiv oceňovaného podniku záporná, je velikost prémie 10 %. Pro podniky s rentabilitou aktiv od 0 do průměru za průmysl se velikost prémie počítá podle vztahu r 2 = 10. (RA p RA) 2 / RA p 2 kde r 2 prémie za podnikatelské riziko (%) RA rentabilita kapitálu oceňovaného podniku (%) RA p průměrná hodnota rentability kapitálu za celý průmysl (%) c) prémie za riziko z finanční nestability; stanovuje se ve vazbě na ukazatel běžné likvidity. Pokud je běžná likvidita oceňovaného podniku vyšší než 150, je tato prémie nulová. Při hodnotě ukazatele menší než 100 má prémie hodnotu 10 %. Pokud se běžná likvidita oceňovaného podniku pohybuje v intervalu od 100 do 150, stanoví se prémie podle vztahu r 3 = (150 BL) 2 / 250 kde r 3 prémie za riziko z finanční nestability (%) BL běžná likvidita oceňovaného podniku d) prémie za riziko z finanční struktury; základem pro určení této prémie je ukazatel úrokového krytí, počítaný jako poměr součtu zisku před úroky a zdaněním a nákladových úroků k těmto úrokům. V případě, že hodnota tohoto ukazatele oceňovaného podniku je Strana 17

18 vyšší než tři, je riziková prémie nulová. Pokud je menší než jedna, má riziková prémie hodnotu 10 %. Pokud se úrokové krytí oceňovaného podniku pohybuje v intervalu od jedné do tří, počítá se prémie za riziko z finanční struktury podle vztahu r 4 = 2,5. (3 ÚK) 2 kde r 4 prémie za riziko z finanční struktury (%) ÚK úrokové krytí oceňovaného podniku DIVIDENDOVÝ MODEL Tento model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto očekávanou vnitřní výnosnost akcie D n v = + T g kde n v D T g náklady vlastního kapitálu (očekávaná vnitřní výnosnost akcie) očekávaná dividenda tržní cena akcie očekávané tempo růstu dividend Dividendový model (stejně jako stavebnicový model) stanovuje jedinou hodnotu nákladů vlastního kapitálu ÚROKOVÁ MÍRA CIZÍHO KAPITÁLU Náklady na cizí kapitál r ck vycházejí z váženého průměru efektivních úrokových sazeb, které oceňovaná společnost platí ze všech forem úročeného cizího kapitálu. Jako složky cizího kapitálu vyvolávajícího náklady vystupují emitované dluhopisy, dlouhodobé bankovní úvěry, běžné bankovní úvěry, finanční výpomoci a ostatní úročené závazky (dodavatelské úvěry, půjčky od spřízněných subjektů aj). Predikce úrokových sazeb z čerpaných úvěrů po dobu sestavení finančního plánů vychází z makroekonomické analýzy MF ČR, statických dat zveřejňovaných ČNB a specifik oceňovaného podniku VÁHY JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK KAPITÁLU Váhy obou složek kapitálu slouží ke kalkulaci průměrných nákladů kapitálu. Pro tento účel se váhy určí podílem vlastního a cizího kapitálu ku součtu obou složek kapitálu PRŮMĚRNÉ VÁŽENÉ NÁKLADY NA KAPITÁL WACC = r vk. VK/K + r ck (1 d). CK/K kde WACC průměrné vážené náklady na kapitál r vk úroková míra vlastního kapitálu VK/K poměr vlastního kapitálu ke kapitálu celkovému úroková míra cizího kapitálu r ck Strana 18

19 d CK/K sazba daně z příjmu poměr cizího kapitálu ke kapitálu celkovému 3.2. CELKOVÁ HODNOTA PODNIKU Základem stanovení hodnoty podniku je budoucí peněžní tok (volný peněžní tok, Free Cash Flow), který bude podnik generovat. Prakticky se jedná o dvě verze této metody, které se liší tvarem peněžního toku, a to metoda volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele (Free Cash Flow to the Firm) a metoda volného peněžního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity). Společným rysem obou těchto metod je, že se oceňují zvlášť aktiva podniku spojená s její hlavní výdělečnou (provozní) činností a zvlášť finanční aktiva, resp. ostatní neprovozní aktiva. Ocenění vycházející z peněžních toků vede proto ke stanovení tzv. provozní hodnoty podniku, přičemž výsledná hodnota podniku se stanoví jako součet provozní hodnoty podniku a ocenění neprovozních aktiv (především finančních investic). Provozní hodnota podniku se stanovuje vždy jako součet hodnoty 1. fáze (suma diskontovaného volného peněžního toku za plánovací období) hodnoty 2. fáze, představující ocenění podniku za období, pro které již nebyl stanoven finanční plán Odlišnosti metody volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele a metody volného peněžního toku pro vlastníky spočívají především v tom, že metoda volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele vychází z hypotetického financování podniku pouze vlastním kapitálem jako diskontní sazbu užívá vážené průměrné náklady kapitálu primárním výsledkem této metody je stanovení provozní, resp. výsledné hodnoty podniku jako celku METODA VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A VĚŘITELE Východiskem pro stanovení volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele (Free Cash Flow to the Firm) je zisk před úroky a zdaněním (tato veličina se chápe jako provozní hospodářský výsledek, tj. ř. 29 výkazu zisků a ztrát). Zisk před úroky a zdaněním se snižuje o provozně nutné finanční náklady, které zahrnují ty náklady, které úzce souvisí s provozní (hlavní výdělečnou) činností podniku, účetně jsou však součástí finančních nákladů. Další složky volného peněžního toku pro vlastníky a věřitele tvoří úpravy o nepeněžní operace, změny pracovního kapitálu, nabytí a prodej investičního majetku HODNOTA 1. FÁZE Hodnotu 1. fáze tvoří součet diskontovaného volného peněžního toku za plánovací období H = DPT + DPT DPT n, Strana 19

20 kde H 1 hodnota 1. fáze DPT i volný peněžní tok i-tého roku plánovacího období, diskontovaný k počátku tohoto období n délka plánovacího období Veličiny DPT i se určují podle vztahu DPT i = PT i f i, roku. kde PT i je volný peněžní tok i-tého roku plánovacího a f i je diskontní faktor i-tého Hodnoty diskontních faktorů se stanoví podle vztahu fi = 1/[(1+r 1 ). (1+r 2 )..(1 + r i )] kde r i je diskontní sazba (vážené průměrné náklady kapitálu) i-tého roku plánovacího období v desetinném vyjádření HODNOTA 2. FÁZE Ke stanovení hodnoty druhé fáze je zapotřebí nejprve určit tzv. pokračující hodnotu, tj. ocenění podniku k počátku období, pro které již nebyl stanoven finanční plán. Pro stanovení pokračující hodnoty je třeba odhadnout tempa růstu pro 2. fázi veličin, na kterých je toto ohodnocení založeno. Odhad těchto temp růstu je možné založit na znalosti průměrných temp růstu, kterých podnik dosáhla v minulosti, resp. kterých hodlá dosáhnout v plánovacím období, na jejich odvození od vnitřních (tzv. fundamentálních) předpokladů Diskontováním pokračující hodnoty k datu ocenění získáme hodnotu 2. fáze. Jako diskontní faktor se zde uvažuje diskontní faktor posledního roku plánovacího období Hodnota 2.fáze z perpetuity Perpetuita představuje součet nekonečně dlouhé řady volného peněžního toku 2. fáze, diskontovaného k počátku této fáze. Tuto perpetuitu je pak třeba diskontovat k datu ocenění (počátku plánovacího období), tj. převést ji na současnou hodnotu vynásobením diskontním faktorem posledního roku plánovacího období P = PTn+ 1, r g kde PT n+1 volný peněžní tok v roce n+1, tj. v 1. roce 2. fáze r diskontní sazba (vážené průměrné náklady kapitálu 2. fáze) g tempo růstu volného peněžního toku ve 2. fázi Strana 20

21 Hodnota 2. fáze se stanoví podle vztahu H 2 = P f, n kde P je perpetuita f n diskontní faktor posledního roku plánovacího období Hodnota 2.fáze založená na faktorech tvorby hodnoty Za faktory tvorby hodnoty se považuje tempo růstu korigovaného provozního hospodářského výsledku po zdanění a rentabilita čistých investic, tj. přírůstků provozně nutného investovaného kapitálu. Rentabilita čistých investic se stanovuje jako poměr přírůstků korigovaného provozního hospodářského výsledku po zdanění v následujícím roce k čistým investicím v daném roce. Přitom se předpokládá, že míra investic (vyjádřená podílem g/rci) zůstává po celou druhou fázi stabilní. Hodnota 2. fáze se určí podle vztahu H 2 KPHV = r g n g RCI f n kde KPHV n+1 korigovaný provozní hospodářský výsledek po zdanění v 1. roce 2. fáze RCI rentabilita čistých investic g tempo růstu korigovaného provozního hospodářského výsledku po zdanění ve 2. fázi r diskontní míra (vážené průměrné náklady kapitálu) ve 2. fázi diskontní faktor posledního roku plánovacího období f n Pro případ trvalého růstu v terminálním období, kdy rentabilita čistých investic konverguje k váženým nákladům kapitálu lze z parametrického vzorce odvodit současnou hodnotu tzv. věčné renty z korigovaného provozního hospodářského výsledku hospodaření po upravených daních H 2 = KPHV r n + 1 f n Výsledné výstupy zahrnující jednotlivé složky hodnoty podniku, resp. její celkovou hodnotu tvoří: Strana 21

22 hodnota 1. fáze hodnota 2. fáze provozní hodnota podniku (součet hodnoty 1. a 2. fáze) výsledná hodnota podniku (součet provozní hodnoty podniku a celkové hodnoty neprovozních aktiv k datu ocenění) hodnota vlastního kapitálu (výsledná hodnota podniku snížená o úročený cizí kapitál k datu ocenění) hodnota akcie (hodnota vlastního jmění připadající na jednu akcii) Strana 22

23 4. ANALÝZA POTENCIÁLU PODNIKU A PROGNÓZA BUDOUCÍHO VÝVOJE 4.1. MAKROEKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikce vycházejí z Makroekonomické predikce České republiky, vydávané MF ČR a jsou shrnuty v následující tabulce: Aktuální predikce Minulá predikce Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 4,5 6,3 6,8 6,6 4,6 4,8 6,5 4,9 5,1 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 2,9 2,5 5,4 5,9 3,2 4,0 5,6 3,6 4,3 Spotřeba vlády růst v %, s.c. -3,5 2,9-0,7 0,5 0,2 0,0 0,9-0,6-0,3 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 3,9 1,8 6,5 5,8 5,8 7,0 6,1 8,1 7,8 Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 1,3 4,6 1,6 1,1 1,2 1,2 1,0 0,8 1,3 Deflátor HDP růst v % 4,5-0,3 0,9 3,6 3,0 1,9 3,4 3,2 2,2 Průměrná míra inflace % 2,8 1,9 2,5 2,8 6,1 2,9 2,8 6,0 2,7 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % -0,6 1,2 1,3 1,9 1,4 0,7 1,9 1,7 0,8 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) prům ěr v % 8,3 7,9 7,1 5,3 4,3 3,9 5,3 4,2 3,6 Objem mezd a platů (dom.k oncept) růst v %, b.c. 6,3 6,9 8,0 9,0 9,8 8,5 8,9 9,0 8,2 Podíl BÚ na HDP % -5,2-1,6-3,1-2,5-2,7-2,5-2,5-3,0-2,1 Předpok lady: Směnný kurz CZK/EUR 31,9 29,8 28,3 27,8 25,1 24,6 27,8 25,8 25,4 Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 4,8 3,5 3,8 4,3 4,6 4,4 4,3 4,6 4,6 Ropa Brent USD/barel HDP eurozóny (EA-12) růst v %, s.c. 2,1 1,6 2,8 2,6 1,7 1,5 2,6 1,8 1,9 zdroj: Makroekonomická predikce České republiky, MF ČR, červenec EKONOMICKÝ VÝVOJ Česká ekonomika dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 vrcholu ekonomického cyklu a přešla do fáze mírného zpomalení růstu HDP. Meziroční přírůstek reálného HDP podle posledních údajů ČSÚ dosáhl v 1. čtvrtletí 2008 hodnoty 5,2 %. Ekonomický výkon je ovlivňován vysokými cenami energetických surovin a ostatních dovážených komodit. To spolu s drastickým posílením směnného kurzu povede k rozkolísání relativních cen a ziskových marží. Naproti tomu vliv zpomalení růstu exportních trhů by neměl být zásadní. Dopady na finanční sektor v ČR, který není postižen rizikovými hypotékami ani problémovými sofistikovanými finančními instrumenty, by měly zůstat omezeny na pokles cen některých finančních aktiv a při nízké intenzitě efektu bohatství by neměly ovlivnit makroekonomický vývoj. Pozitivně bude ekonomický výkon ovlivňován dokončením nových kapacit, dobrým stavem trhu práce a přílivem prostředků z evropských zdrojů. Jako výsledek by se měl meziroční přírůstek HDP zpomalit z 6,6 % v roce 2007 na 4,6 % v roce 2008 a v roce 2009 dosáhnout 4,8 %. Bude tedy pokračovat uzavírání kladné produkční mezery a návrat k potenciálnímu produktu CENY ZBOŽÍ A SLUŽEB V květnu 2008 meziroční růst hladiny spotřebitelských cen stagnoval na 6,8 % při příspěvku administrativních opatření ve výši 3,9 p.b. Strana 23

24 INFLACE Inflace je tažena zejména cenami v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák a bydlení. K meziroční inflaci v květnu 2008 přispěly ceny z těchto oddílů ve výši 5,1 p.b., což jsou tři čtvrtiny meziročního růstu cen. V roce 2008 by měla průměrná míra inflace dosáhnout 6,1 %. Zvýšení cen v průběhu roku 2008 se předpokládá ve výši 4,2 %. Tržní pohyb cen by v letošním roce měl zůstat velmi mírný, jelikož uvedené zvýšení cen v průběhu roku by mělo být z velké části způsobeno administrativními opatřeními. Odhaduje se, že v roce 2009 dojde k návratu inflace blíže k hodnotám, které byly pro českou ekonomiku typické v minulých letech. Průměrná míra inflace by měla dosáhnout 2,9 %, tedy přibližně poloviční hodnoty ve srovnání s rokem Hned na počátku roku 2009 však přispěje k růstu spotřebitelských cen zvýšení cen elektrické energie NEZAMĚSTNANOST Pokračující pokles nezaměstnanosti lze přičítat souběhu ekonomického růstu, úprav legislativy trhu práce a jejich důsledné aplikace i intenzivní činnosti úřadů práce při realizaci programů aktivní politiky zaměstnanosti. Očekává se, že počet nezaměstnaných bude se sezónními výkyvy nadále klesat v důsledku pokračujícího ekonomického růstu, legislativy i nekompromisního přístupu úřadů práce. Tempo ovšem bude postupně narážet na objektivní (strukturální nesoulad nabídky a poptávky) i subjektivní (omezení daná věkem, zdravotním stavem, apod.) bariéry. Mezinárodně srovnatelná obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS by se měla v roce v roce 2008 snížit na 4,3 %, v roce 2009 by měla dále klesnout na 3,9 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti by měla v roce 2008 klesnout na 5,3 % a v roce 2009 dále na 4,6 % MZDY Enormní nárůst objemu mezd a platů i průměrné mzdy, překračující v 1. čtvrtletí 2008 nominálně hranici 10 %, nelze plně zdůvodnit přírůstkem zaměstnanosti a celkovým hospodářským růstem. Vysoký nárůst průměrných mezd v podnikatelské sféře o 12,2 % reflektoval vedle dobrých hospodářských výsledků i boj o kvalitní pracovní sílu pomocí nabídky vyšších mezd a rovněž daňovou optimalizaci (v roce 2008 nižší sazba zdanění) projevující se převodem nezanedbatelné části odměn (včetně manažerských), dříve vyplácených koncem příslušného roku, do začátku roku Tempo růstu mezd v podnikatelském sektoru bylo v 1. čtvrtletí 2008 v rozporu s růstem produktivity práce, a při jeho případném zachování hrozí inflační tlaky. Predikce je však založena na předpokladu, že 1. čtvrtletí bylo výjimkou ovlivněnou jednorázovými jevy a v průběhu roku 2008 již nedojde k enormnímu nárůstu celkového objemu, ani průměrné mzdy v podnikatelském sektoru a vzhledem ke zvýrazněné diferenciaci mezd by jejich celkový nárůst neměl být závažnou hrozbou pro makroekonomickou rovnováhu. Naproti tomu růst mezd v rozpočtové sféře byl silně limitován, restrikce byla dodržena a mzdy v nepodnikatelské sféře tak v meziročním srovnání nominálně vzrostly o 3,5 %, v reálném vyjádření se jejich hodnota snížila o 3,6 %. Ostře se rozevírající nůžky mezi růstem mezd v obou částech ekonomiky vytvářejí reálné riziko odchodu kvalifikovaných pracovníků z vládního sektoru. Objem mezd a platů podle domácího konceptu by za uvažovaných podmínek měl vzrůst za rok 2008 o 9,8 % a v roce 2009 o 8,5 %. Průměrná hrubá měsíční mzda by se měla v roce 2008 zvýšit o 9,0 % a o 8,0 % v roce Strana 24

25 VZTAHY K ZAHRANIČÍ Podíl salda běžného účtu na HDP se z 3,1 % v roce 2006 zlepšoval a v 1. čtvrtletí 2008 dosáhl -2,3 % HDP (v ročním vyjádření). Snížení deficitu BÚ souviselo s dobrými výsledky zahraničního obchodu se službami, zbožím (přes meziroční pokles přebytku obchodní bilance v 1. čtvrtletí 2008) a rovněž mírným zlepšením bilance převodů. Na druhé straně dál rostl schodek bilance výnosů (-7,3 % HDP), který bude svým objemem a dalším předpokládaným růstem i v následujících letech tlačit BÚ do deficitu. Po zhruba dvou letech růstu tempa dynamika obratu zahraničního obchodu na konci předchozího roku a v 1. čtvrtletí 2008 zvolnila. Silné posilování koruny vůči euru a zhoršení vnějších podmínek, především zpomalení ekonomického růstu v zemích EU15, se začalo projevovat na tempech růstu objemu vývozu i dovozu. Nepříznivý vliv konjunkturální situace západoevropských zemí je jen zčásti kompenzován na dynamicky rostoucích trzích ostatních důležitých partnerů tuzemských výrobců, především Slovenska a Polska. Další zvyšování cen paliv na světových trzích by se mělo odrazit v růstu deficitu palivové části bilance v roce 2008 zvýšením na 168 mld. Kč, přestože dopad vysokých cen na bilanci je tlumen posilováním koruny vůči dolaru. Pomalejší růst exportních trhů (v roce 2007 zpomalení na 6,1 % z 11,8 % v roce 2006) se dá vzhledem k méně příznivým vyhlídkám světové ekonomiky očekávat i v následujících letech, v 1. čtvrtletí 2008 dosáhl 5,6 %. Lze očekávat i mírné zpomalení růstu exportní výkonnosti, která indikuje zvyšování podílu českého zboží na exportních trzích, pod 6 % v dalších letech z vysokých 8,8 % v roce Vzhledem k naznačeným tendencím předpokládáme v roce 2008 jen mírné meziroční zvýšení přebytku nepalivové části bilance, který se odhaduje na 224 mld. Kč a které bude menší než růst deficitu palivové části obchodní bilance. Očekává se, že saldo obchodní bilance v roce 2008 dosáhne 90 mld. Kč, v roce 2009 by se měl přebytek v souvislosti se zaváděním nových výrobních kapacit ve strojírenské výrobě (Hyundai, Foxxcon) zvýšit na cca 111 mld. Kč SMĚNNÝ KURZ Reálný směnný kurz vůči EUR dosáhl v 1. čtvrtletí 2008 úrovně cca o 5 % vyšší oproti trendové hodnotě a ve 2. čtvrtletí dramatická apreciace kurzu dále pokračovala. Nadměrné posilování koruny negativně ovlivňuje konkurenceschopnost tuzemských vývozců na zahraničních trzích. I když výsledky měsíční obchodní bilance zatím nesignalizují žádné problémy, další silné posilování koruny oproti přijatému předpokladu by mohlo vést ke změně dosavadních pozitivních výsledků obchodní bilance ÚROKOVÉ SAZBY Očekávaný vývoj úrokových sazeb v roce 2008 ovlivňuje zejména relativně vysoká inflace, která je však hodnocena jako dočasný jev. Inflace byla zapříčiněna zejména změnami v nepřímých daních, rychlým růstem regulovaných cen, cen potravin a pohonných hmot. Příspěvky administrativních opatření by však měly do budoucna vyprchat a meziroční inflace by se měla v příštím roce přiblížit 3% inflačnímu cíli ČNB. Výhled na pokles inflace, protiinflační působení ekonomiky v rámci hospodářského cyklu a další, avšak mírnější, apreciaci koruny vůči euru podporuje očekávání letošní stability úrokových sazeb. V následujícím roce 2009 se předpokládá mírné snížení základních úrokových sazeb, které by Strana 25

26 mělo být podpořeno dalším poklesem výhledu inflace a pozice ekonomiky v hospodářském cyklu. Výnosy do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely během května vzrostly proti předchozímu měsíci a dosáhly průměrné měsíční úrovně 4,75 %. Pro rok 2008 se odhaduje průměrný roční výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů v souladu s očekávaným vývojem úrokových sazeb na úrovni 4,6 %, pro rok 2009 ve výši 4,4 %. Krátkodobá výnosová křivka mezibankovních sazeb v ČR vzrostla v květnu proti září 2007 v rozmezí od 0,44 p.b. do 0,68 p.b. a nejvyšší nárůst zaznamenaly tříměsíční sazby. Průměrná tříměsíční sazba PRIBOR dosáhla za 2. čtvrtletí 2008 hodnoty 4,15 %. Za celý rok 2007 činil průměr 3,09 % a pro rok 2008 je odhadován, v souladu s očekávanou stabilitou základních úrokových sazeb, na úrovni 4,1 %. V roce 2009 se očekává mírné snížení a průměrná tříměsíční sazba PRIBOR by se tak mohla pohybovat kolem hodnoty 3,8 % ZÁKLADNÍ TENDENCE HOSPODÁŘSKÉHO VÝVOJE v průměru se v letech 2008 až 2011 očekává stabilní růst HDP v intervalu mezi 4,5 5,0 % při výrazném nárůstu variability předpovědí, zpomalení růstu spotřeby domácností na 3,5 % v roce 2008 a v dalších letech setrvání pod tempy růstu HDP, zrychlení růstu hrubé tvorby fixního kapitálu nad 6 % v letech 2008 až 2011, jednorázové zvýšení průměrné inflace v roce 2008 na 6,1 %, návrat k 3,0 % v roce 2009 a v letech 2010 a 2011 hodnoty kolem 2,5 %, pokračující zlepšování indikátorů trhu práce; postupné zpomalování růstu zaměstnanosti s tím, že pokles míry nezaměstnanosti může narážet na strukturální bariéry, pokračující mírné posilování měnového kurzu koruny k euru k průměru 24,40 CZK/EUR v roce 2011, mírné zlepšování podílu deficitu běžného účtu na HDP jako výsledek rostoucího přebytku salda obchodní bilance (do roku 2010) a zhoršující se bilance výnosů, růst ceny ropy Brent, asi ke 118 USD/barel v roce 2009, v následujících letech postupný pokles asi ke 100 USD/barel v roce Strana 26

27 4.2. OBOR PODNIKÁNÍ V energetickém sektoru ČR klesá využívání tuhých a kapalných paliv (tuzemských uhlí a topných olejů), naopak vzrůstá užití jaderné energie (pro výrobu elektřiny), zemního plynu (pro decentralizované teplo) a obnovitelných zdrojů energie (zejména biomasy). Jsou reálné předpoklady, že tyto trendy budou pokračovat. V odvětví teplárenství došlo k významnému snížení spotřeby tepla, a to z důvodu racionalizace výroby, distribuce a zejména spotřeby tepla. I když potenciál pro úspory tepla na straně spotřeby není dosud vyčerpán, trend poklesu se již zastavil. V oblasti spotřeby elektrické energie zaznamenáváme pozvolný růst v posledních několika letech, tento trend bude zřejmě pokračovat. Obecné cíle národní energetické politiky proklamují podporu kombinované výroby elektřiny a tepla ( KVET ). Konkretizované cíle předpokládají využití všech pozitivních energetických i ekologických efektů, které sebou KVET nese. V kombinovaném cyklu je v současnosti vyráběno cca 12 TWh elektrické energie a cca 156 PJ tepla, což představuje asi 15 % podíl v celkové výrobě elektřiny a asi 39 % podíl v celkové výrobě tepla. Většina této výroby je realizována ve starších uhelných zdrojích s parními protitlakovými a odběrovými turbosoustrojími. Podle současné české legislativy se jedná o vysokoúčinnou KVET, která dosahuje minimálně 10 % úspor spotřeby primárních energetických zdrojů ve srovnání se současnými českými zdroji oddělené výroby tepla a elektrické energie. Potenciál růstu bude pravděpodobně spočívat ve zvyšování počtu malých a středních zdrojů KVET na bázi zemního plynu a v kvalitativním zlepšení využívání parních turbín (protitlakových a odběrových) ve velkých zdrojích. Hlavní technologií KVET ve velkých zdrojích zůstanou odběrové parní turbíny, v malých a středních zdrojích se budou nadále prosazovat plynové motory NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE KVET Současná situace České republiky je v oblasti možnosti využití a rozvoje KVET vcelku dobrá. Lze ji charakterizovat následujícími atributy: Zdroje KVET a centralizované zásobování teplem mají v ČR dlouholetou tradici. Zejména aplikace kondenzačních odběrových a protitlakových parních turbín byla podporována a rozvíjena již v období centrálního plánování. Jsou dostupné moderní technologie, funguje síť finančních služeb, existuje dostatek provozních zkušeností a know-how pro přípravu a realizaci nových projektů KVET. Podpora KVET je zakotvena v zákoně č. 458/2000 Sb. (novela č. 670/2004 Sb.), o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tímto zákonem již je implementována Směrnice č. 2004/8/ES. Podpora KVET je zakotvena v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, respektive v jeho připravované novelizaci. Podpora KVET je deklarována ve Státní energetické koncepci, rovněž tak i ve Státní politice životního prostředí. Je uzákoněn postup při vydávání osvědčení o původu elektřiny z KVET a stanoven způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla Vyhláška MPO ČR č. 439/2005 Sb. Strana 27

28 Je zaveden systém podpory výkupu elektřiny z KVET prostřednictvím cenové regulace realizovaný Energetickým regulačním úřadem na základě platné energetické legislativy. Projekty investiční podpory KVET se objevují v dotačních programech ČEA a SFŽP pouze však v omezené míře ENERGETICKÁ SITUACE V ČR V České republice roste výroba i spotřeba elektřiny. Tento trend bude i nadále pokračovat. Ve srovnání s EU je v České republice spotřeba energie na jednotku HDP dvojnásobná. Tab. Výroba a spotřeba elektrické energie v ČR Výroba v kombinovaném cyklu (KVET) představuje asi 15 % podíl v celkové výrobě elektřiny a asi 39 % podíl v celkové výrobě tepla. Technologie výroby Elektřina [TWh/r] Teplo [PJ/r] Kondenzační odběrové turbíny 6,3 73 Parní protitlakové turbíny 4,5 75 Paroplynová zařízení s dod. tepla 0,9 5 Plynové turbíny s rekuperací tepla 0,1 1 Spalovací pístové motory s rek. tepla 0,2 2 Ostatní technologie KVET 0 0 Technologie KVET celkem V roce 2006 se hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 4,9 % (3518,8 GWh) Strana 28

29 VÝVOJOVÉ TRENDY A CÍLE Trendy ve struktuře užití paliv v energetice V energetickém sektoru klesá využívání tuhých a kapalných paliv (tuzemských uhlí a topných olejů), naopak vzrůstá užití jaderné energie (pro výrobu elektřiny), zemního plynu (pro decentralizované teplo)a obnovitelných zdrojů energie (zejména biomasy). Jsou reálné předpoklady, že tyto trendy budou pokračovat. Tab. Trendy ve struktuře užití paliv pro výrobu tepla a elektrické energie Obr. Vývoj struktury užití paliv v energetice Trendy v objemech energetické výroby a spotřeby V oblasti centralizovaného i decentralizovaného tepla byl zaznamenán výrazný pokles spotřeby primárních paliv i konečné spotřeby, a to v důsledku náhrady uhelných zdrojů za plynové, restrukturalizace průmyslu, racionalizačních opatření ve výrobě i v distribuci tepla a ve značné míře i úsporami na straně spotřeby. Trend poklesu konečné spotřeby se již zastavil, a i když potenciál úspor ještě není zdaleka vyčerpán, výrazně se začínají prosazovat potřeby nové výstavby. Strana 29

30 Tab. Trendy v objemech výroby a spotřeby tepla a elektrické energie Obr. Vývoj konečné spotřeby tepla a elektrické energie Trendy ve výstavbě a využívání technologií výrovy elektrické energie Tab. Trendy ve výstavbě a využívání technologií výroby elektrické energie Obr. Vývoj výroby elektrické energie ve zdrojích Strana 30

31 V uplynulém desetiletí nastal v oblasti klasických parních zdrojů posun k preferenci využívání odběrových turbosoustrojí. Objevují se i nové, do roku 1993 v ČR prakticky nevyužívané technologie, a to jsou plynové turbíny (u větších jednotek v kombinaci s parními turbínami - paroplynové cykly) a plynové motory. Trendy v preferencích odběrových parních turbosoustrojí budou zřejmě přetrvávat i nadále v souvislosti s širším využíváním biomasy. K instalacím dalších plynových turbín pro teplárenské účely již zřejmě nedojde, jelikož velké soustavy CZT na bázi zemního plynu jsou těmito zařízeními již osazeny, nové soustavy budovány pravděpodobně nebudou. Zemní plyn je svými parametry předurčen k decentralizovanému využití, proto lze očekávat postupné nasazování plynových motorů. Tempo bude odvislé od cenových relacích mezi plynem a elektřinou. Obecné cíle národní politiky v sektoru energetiky Strategickým cílem národní politiky ČR v sektoru energetiky je vytvářet podmínky pro spolehlivé a dlouhodobé bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a vytvářet podmínky pro jejich efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Obecné cíle národní politiky v oblasti KVET maximalizace energetické efektivnosti zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdroj zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství Shrnutí hlavních trendů a cílů Změny ve využívání primárních energetických zdrojů jsou čitelné a stabilní. Klesá podíl tuzemských uhlí, toto palivo je nahrazováno jadernou energií při výrobě elektřiny a zemním plynem při výrobě decentralizovaného tepla. V oblasti zásobování teplem došlo k významnému snížení spotřeby, a to z důvodu racionalizace výroby, distribuce a zejména spotřeby tepla. I když potenciál pro úspory tepla na straně spotřeby není dosud vyčerpán, trend poklesu se již zastavil. V oblasti spotřeby elektrické energie zaznamenáváme pozvolný růst v posledních několika letech, tento trend bude zřejmě pokračovat Tradičními a nejvýznamnějšími zdroji elektrické energie byly a jsou parní turbosoustrojí v uhelných elektrárnách a teplárnách. V posledních desetiletích se nově objevily technologie plynových turbín a plynových motorů, jejich podíl na trhu je stále relativně malý. Obecné cíle národní energetické politiky proklamují podporu KVET. Konkretizované cíle předpokládají využití všech pozitivních energetických i ekologických efektů, které sebou KVET nese. Stát si uvědomuje význam a přínosy KVET, což se projevuje při tvorbě a přijímání základních hospodářských dokumentů. Strana 31

32 SITUACE NA TRHU TEPLA A ELEKTRICKÉ ENERGIE Podíly jednotlivých zdrojů na celkových výrobách elektrické energie e tepla v ČR v roce 2003 Obr. Podíl zdrojů na celkové výrobě elektrické energie v roce 2003 Obr. Podíl zdrojů na celkové výrobě tepla v roce SITUACE V KOMBINOVANÉ VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA (KVET) Objem výroby elektrické energie a tepla ve zdrojích KVET je odvozen z výsledků jednorázového statistického šetření ČSÚ z roku 2003 a sumarizovaných hodnot výkazů povinného výkupu elektřiny z OZE a KVET, které zaevidoval ERÚ v roce Tab. Struktura výroby elektřiny ve zdrojích KVET Strana 32

33 Obr. Struktura výroby elektřiny ve zdrojích KVET Obr. Struktura výroby tepla ve zdrojích KVET Tab. Základní bilance výroby, dodávky a spotřeby energií ze zdrojů KVET Z uvedeného přehledu je zřejmé, že dominantními zdroji KVET v ČR jsou parní odběrové a protitlakové turbíny instalované v uhelných teplárnách a elektrárnách, relativně významnými zdroji jsou rovněž paroplynové cykly. Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla v plynových turbínách a plynových motorech s rekuperací tepla je zatím minimální PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ POPTÁVKY PO ELEKTŘINĚ A TEPLE DLE SEK Vývoj poptávky po elektrické energii a teple vychází z předpokladů Státní energetické koncepce. Poptávka po energii v jednotlivých sektorech zde byla odvozena od temp růstu HDP a měrných spotřeb tepla. Strana 33

34 Tab. Předpokládaný vývoj výroby elektrické energie Tab. Předpokládaný vývoj výroby tepla Obr. Předpokládaný vývoj výroby elektrické energie a tepla ve zdrojích Technologie KVET ve velkých zdrojích budou i v budoucnu založeny na využívání klasických tuhých, popřípadě plynných paliv, a dostane-li se adekvátní podpory naplnění cílů státní energetické koncepce, začne se prosazovat i využití biomasy. Ve velkých teplárenských zdrojích se bude pravděpodobně prosazovat výstavba tzv. Integrovaných multifunkčních a flexibilních zdrojů než výstavba speciálních jednoúčelových vysoce účinných zařízení. Tzv. integrované multifunkční a flexibilní zdroje budou umožňovat: Využití více druhů paliv s možností jejich spoluspalování Změnu podílu vyráběné elektrické energie, tepla, popřípadě dalších produktů Využití synergických efektů při poskytování širokého spektra služeb Ekonomické podmínky pro uplatnění zdrojů KVET budou závislé zejména na: Investiční náročnosti jednotlivých typů technologií KVET Poměru mezi cenami paliv, elektrické energie a tepla Provozních parametrech, provozních zvyklostech a provozních omezeních Dalších souvisejících specifických nákladech jednotlivých technologií Strana 34

35 Obr. Porovnání cenových relací, paliv, tepla a elektrické energie v letech 2005 a 2020 Z údajů je zřejmé, že zatímco u vývoje měrné investiční náročnosti se růst měrných investic v letech neuvažuje, vývoj měrných cen paliv a energií počítá s určitým meziročním růstem, který však předpokládá značnou proporcionalitu a linearitu v období do roku SHRNUTÍ HLAVNÍCH PŘEDPOKLADŮ A VÝCHODISEK ANALÝZY Mezi hlavní předpoklady a východiska analýzy potenciálu KVET v ČR lze zařadit: Téměř veškerá elektrická energie je v ČR vyráběna v parních cyklech jaderných a uhelných elektráren či tepláren, podíl plynových zdrojů a obnovitelných zdrojů elektrické energie je relativně nízký Teplo je z 55 % z celkové spotřeby vyráběno v centrálních zdrojích, z čehož více jak 2/3 v kombinovaném cyklu spolu s elektrickou energií a necelá 1/3 pouze výtopensky V kombinovaném cyklu je vyráběno cca 12 TWh elektrické energie a cca 156 PJ tepla, což představuje asi 15 % podíl v celkové výrobě elektřiny a asi 39 % podíl v celkové výrobě tepla. Dominantními technologiemi KVET v ČR jsou parní odběrové a parní protitlakové turbíny. Podíl paroplynových cyklů je nízký, podíl plynových motorů téměř zanedbatelný. Státní energetická koncepce předpokládá nárůst využívání biomasy v centrálních zdrojích tepla, jaderné energie v elektrárnách a zemního plynu při lokálním decentralizovaném Strana 35

36 vytápění. Spotřeba tuzemských uhlí by měla nadále klesat, stále se však bude jednat o nejvýznamnější palivo využívané v naší energetice. Dlouhodobě se předpokládá stabilní poptávka po dálkovém teple (CZT), plynulý nárůst poptávky po elektrické energii a relativně nejstrmější nárůst po teple z decentralizovaných zdrojů Ve velkých centrálních zdrojích budou upřednostňována zařízení na spalování více druhů paliv s flexibilní energetickou produkcí, ve středních zdrojích pístové motory s vnitřním spalování, v malých lokálních zdrojích půjde o aplikace moderních mikrokogeneračních technologií BARIÉRY, RIZIKA, NEJISTOTY A PŘÍLEŽITOSTI Dostupnost a využití paliv Výhoda je v disponibilitě tuzemských zdrojů Importovaná ušlechtilá paliva zemní plyn a topné oleje rizika vyplývají z nestability v zemích původu Biomasa dosud nestabilizovaný trh budoucí potřeba uměle pěstovaných energetických plodin riziko disponibility Určitá nejistota je v predikci vývoje cen paliv Vývoj technologií, techniky a služeb Dostupnost moderních technologií na trhu (včetně tuzemských výrobců) kvalitní distribuční a servisní síť Dobré podnikatelské prostředí pro vznik firem typu ESCO riziko přílišné monopolizace energetického trhu Ekonomické podmínky, poplatky a daně Potřebné objemy investic odpovídají možnostem investorů a kapitálových zdrojů, mohou však být ovlivněny cenovým vývojem v oblasti vstupů Ceny elektřiny určovány jedním dominantním výrobcem vytvořen systém příspěvků k výkupním cenám elektřiny z KVET Vývoj DPH, výsledky obchodu s emisními povolenkami CO2, výše poplatků za znečišťování ovzduší, vliv spotřebních daní na energie, ekologických daní, atd.- riziko vyplývající ze špatně nastavených systémů Veškerá ekonomická podpora jde však k tíži konečných spotřebitelů Legislativní podpora Zásady směrnice EU 2004/8/ES o podpoře KVET jsou již implementovány do české legislativy Existuje zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE preferuje využití biomasy pro výrobu elektřiny, hrozí nedostatek biomasy pro výrobu tepla a kombinovanou výrobu obou produktů Strana 36

37 CITLIVOST NA SEZÓNNÍ VLIVY Zásobování teplem je velmi závislé na klimatických podmínkách v ročních obdobích, které zásadním způsobem ovlivňují množství vyráběného a prodávaného tepla. Zásadní výkyvy od teplotního normálu v zimním období mohou ovlivnit předpokládanou predikci výše tržeb oběma směry EMISNÍ POVOLENKY Od roku 2005 funguje v rámci Evropské unie systém emisních povolenek s cílem dlouhodobě snížit emise skleníkových plynů, zejména CO2. V rámci toho systému byly podnikům emitujícím významná množství CO2 přiděleny povolenky pro emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Jedna povolenka odpovídá povolení emitovat 1 tunu oxidu uhličitého. Na konci období musí být nevyužité povolenky vráceny a musí být také vráceny povolenky nespotřebované, tedy množství povolenek, odpovídající množství oxidu uhličitého emitovaného podnikem. V rámci vytvoření tlaku na podniky produkující skleníkové plyny byl také vytvořen trh s emisními povolenkami, který umožňuje podniku nespotřebované povolenky prodat nebo nedostatkové povolenky koupit. Ve finančním plánu podniku se předpokládá prodej nespotřebovaných povolenek BARIÉRY VSTUPU DO ODVĚTVÍ V odvětví teplárenství i energetiky existují přirozené bariéry vstupu, které prezentují vysoké počáteční investice do výrobního zařízení. Taktéž vstup do odvětví je regulován zákonnými předpisy, které stanovují požadavky na žadatele o udělení licence pro podnikání v energetice. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence musí prokázat finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti a že touto činností nedojde k ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí. Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence je povinna doložit vlastnický či nájemní vztah k energetickému zařízení, které musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám REGULACE CEN Cena energií jsou v současnosti regulovány pro některé subjekty cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu. Koncepce struktury trhu energiemi, nastavená příslušnými právními akty Evropské komise a zákonnými předpisy, které tyto direktivy implementují do českého práva, předpokládá pozvolné snížení regulace a přechod k tržnímu prostředí. Strana 37

38 4.3. PODÍL SPOLEČNOSTI NA TRHU, HLAVNÍ KONKURENTI, HLAVNÍ ZÁKAZNÍCI OBLAST MĚSTA VSETÍN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Působnost společnosti na trhu s teplem je vymezena lokalitami města Vsetína, které jsou v dosahu existujících tepelných sítí dvou výše uvedených soustav centrálního zásobování teplem. Odběratele tepla tvoří koneční spotřebitelé z řad obyvatelstva (bytové odběry) a ostatní spotřebitelé, představující provozovatele průmyslových objektů a objektů občanské vybavenosti. Relativně nejstabilnější odběratelskou základnu tvoří bytové odběry, které v současné době představují cca 50% prodávaného tepla. Společnost dodává teplo do celkem bytů ve Vsetíně, tzn. že zásobuje teplem většinu z celkových cca bytů ve vsetínských bytových domech. Rozhodujícím odběratelem je Stavební bytové družstvo Vsetín, dále realitní kanceláře spravující domy společenství vlastníků bytových jednotek a státní i městské instituce ve Vsetíně. Množství dodávek tepla do vsetínských domácností má dlouhodobě mírně sestupnou tendenci vlivem úspor u konečných spotřebitelů, dosahovaných zejména postupným zateplováním objektů, výměnou oken a instalací měřící a regulační techniky. Hlavním konkurentem dálkového vytápění je vytápění lokálním spalováním zemního plynu. K plynofikacím a odpojování bytových domů a bytů od CZT dochází pouze v ojedinělých případech, přesto ZTV nemá možnost odpojování zabránit jinak než tržními prostředky. S postupnou liberalizací trhu s plynem lze předpokládat utlumení tohoto trendu, pokud bude pokračovat zvyšování rozdílu cen plynu mezi cenou pro maloodběratele a cenou pro velkoodběratele OBLAST ELEKTRICKÉ ENERGIE Vyrobená elektřina v kogeneračních jednotkách je dodávána do lokální distribuční sítě sousedního průmyslového areálu (tzv. LDS Jiráskova) a pokrývá vlastní spotřebu elektřiny. Přebytečná elektřina je dodávána do rozvodné sítě do výkupu. LDS Jiráskova představuje 34 průmyslových odběratelů, z nichž dva jsou klíčoví. V době, kdy kogenerační jednotky nevyrábí elektřinu je elektřina nakupována od distributora elektřiny. Konkurenty jsou veškeří obchodníci s elektřinou. Rozhodujícím obchodníkem na trhu je ČEZ a E.ON. Zásluhou vlastní výroby elektřiny jsou ceny a podmínky srovnatelné s těmito konkurenty PRUMYSLOVÝ AREÁL JASENICE ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Mezi nejvýznamnější odběratele tepla náleží 4 odběratelé průmyslového areálu Jesenice. Jedná se o stabilní společnosti vlastněné zejména zahraničním kapitálem. TZV je vlastníkem sítí, proto vstup jiných dodavatelů na trh je omezený. Část odběratelů tepla je napojeno na parní, příp. teplovodní síť ZTV a část si zajišťuje vytápění individuálně. Pro dodávky tepla je konkurencí individuální vytápění objektů spalováním tuhých paliv, vytápěním přímotopy, blízkost plynového vedení. Očekávaný vývoj spotřeby prodeje tepla je, že se bude postupně snižovat o 1% ročně. Vývoj závisí na možném příchodu investorů do volných objektů a na rozvoji a finanční situaci stávajících odběratelů. Strana 38

39 DISTRIBUCE ELEKTŘINY Lokální distribuční soustava Jasenice představuje 4,9 km VN vedení a 6,5 km NN vedení, 24 elektrických stanic a 26 provozovaných transformátorů. Ze 79 odběratelů je pro celkovou spotřebu rozhodujících 5 největších odběratelů s podílem spotřeby 70,2 %, vlastní spotřeba společnosti je 3,5 % VNITŘNÍ POTENCIÁL SPOLEČNOSTI je výrobní a distribuční energetická společnost, která působí na území města Vsetín. Hlavním předmětem podnikání je výroba, rozvod a prodej tepla, teplé užitkové vody a elektřiny. Společnost provozuje ve Vsetíně 2 soustavy centrálního zásobování teplem (CZT město a CZT průmyslový areál Jasenice). V CZT město je hlavním zdrojem teplárna Jiráskova se dvěma plynovými kotli a dvěma kogeneračními jednotkami s plynovými spalovacími motory o celkovém instalovaném výkonu 2 x 9,5 MW, z toho 2 x 4,5 MW elektrického výkonu. Celá soustava CZT město s instalovaným tepelným výkonem 153 MW tak představuje 21 km tepelných rozvodů, 28 centrálních výměníkových stanic a 112 domovních předávacích stanic. V CZT Jasenice je hlavním zdrojem parní uhelná kotelna se dvěma kotli na uhelný prach a centrální výměníkovou stanicí a jako špičková a záložní slouží plynová kotelna MZT se dvěma kotli. Součástí CZT Jasenice s instalovaným tepelným výkonem 40 MW je 2,1 km teplovodních rozvodů a 4,1 km rozvodů páry. Roční objem prodaného tepla za celou společnost činí cca 500 tis. GJ, z toho bytové odběry představují cca 300 tis. GJ. Velkou předností soustavy CZT město je provoz kogenerační zdroje v této soustavě, jehož tepelný výkon je dimenzován tak, aby kogenerace mohla být provozováva celoročně, tj. i v mimotopném období. Tento zdroj, ve spojení s akumulátory tepla, pokrývá při denním 12-ti hodinovém provozu kogeneračních jednotek (v pracovních dnech) týdenní letní potřebu tepla v soustavě CZT, nezbytnou pro přípravu teplé užitkové vody. Z obecného pohledu je teplárenský zdroj z hlediska růstu ceny tepla do budoucna méně rizikový než oddělený způsob výroby tepla a elektřiny. U kogeneračních zdrojů lze růst ceny paliva do značné míry kompenzovat prodejem elektřiny. Ceny z centralizovaného zásobování teplem lze díky teplárenskému zdroji udržovat na úrovni konkurenční ceny plynového vytápění. Působnost společnosti na trhu s teplem je vymezena lokalitami města Vsetína, které jsou v dosahu existujících tepelných sítí dvou výše uvedených soustav centrálního zásobování teplem. Odběratele tepla tvoří koneční spotřebitelé z řad obyvatelstva (bytové odběry) a ostatní spotřebitelé, představující provozovatele průmyslových objektů a objektů občanské vybavenosti VÝROBA A ROZVOD TEPELNÉ ENERGIE Společnost zajišťuje distribuci tepelné energie do dvou samostatných soustav centrálního zásobování teplem (SCZT) město (horká voda) a Jasenice (pára a horká voda). Výroba tepla pro SCZT město je celoročně realizována v teplárně Jirásková (hlavní zdroj) s tím, že v otopném období je SCZT výkonově doplňována z výtopny Ohrada, která je k této síti paralelně připojena. Výstupním médiem pro tuto soustavu je horká voda o parametrech 130/80 0 C. Strana 39

40 Na teplárně Jirásková je celoročně část tepla vyráběna ve spalovacích motorech systémem KVET (kombinovaná výroba elektrické energie a tepla). V letním období, kdy je potřebný výkon do SCZT minimální, je tepelná energie skladována v akumulačních zásobnících o výkonu 180 MW. Systémem nabíjení a vybíjení těchto zásobníků je uspokojována potřeba odběratelů. Výtopnu Ohrada s variabilitou ve výkonové skladbě (17,44 MWt + 2x11,63 MWt + 2x2,91 MWt) lze charakterizovat jako doplňkový zdroj, který pokryje chybějící výkon v SCZT město. Zdrojová část, zejména kotle OKP v posledním období vykazují nespolehlivost v tlakových celcích. Bude nutno v blízké budoucnosti tento energetický potenciál řešit. SCZT Jasenice slouží potřebám odběratelů průmyslového areálu Jasenice. V hodnoceném období byla tepelná energie vyráběna v uhelném zdroji. Výstupním médiem pro tuto soustavu je přehřátá pára o parametrech C / 1,1 MPa. Část vyrobené páry je transformována na horkou vodu. Kotelna 35 (uhlí) byla jako hlavní zdroj tepelné energie provozována celoročně. Zdroj je situován ve střední části areálu, který má rozlišné potřeby médií. Horní část využívá horkou vodu z centrálního výměníku, který je umístěn v prostoru uhelné kotelny, spodní část využívá přehřátou páru. Pro tuto spodní část v minulosti sloužil mobilní parní zdroj (ZP), který je v současnosti paralelně začleněn do společné soustavy. Tab. Výroba a distribuce tepelné energie 2004/ / /2007 Instalovaný tepelný výkon celkem MWt 198,50 198,50 198,50 CZT město MWt 158,60 158,60 158,60 Jasenice MWt 39,90 39,90 39,90 Využívaný tepelný výkon celkem MWt 110,15 110,15 110,15 CZT město MWt 93,35 93,35 93,35 Jasenice MWt 16,8 16,8 16,8 Výroba tepla celkem GJ Bytový odběr GJ Nebytový odběr GJ Prodej tepla celkem GJ Vlastní spotřeba GJ Ztráty % 13,98 13,8 17,8 Výnosy za teplo tis. Kč Strana 40

41 Graf - Výroba a prodej tepla srovnání (v GJ) Výroba tepla celkem Prodej tepla celkem Prodej-bytový odběr Prodej-nebytový odběr Vlastní spotřeba, ztráty / / /2007 Prodej tepla za sezónu 2006/2007 byl ve srovnání s předešlými obdobími nižší o cca 125 tis. GJ a odpovídal klimatickým podmínkám, prodej množství tepla i skutečná výše D 0 byly v topném období nižší o 25%. Graf - Rozdělení vyrobené tepelné energie v roce 2006/2007 Vlastní spotřeba 1% Ztráty 18% Nebytový odběr 31% Bytový odběr 50% Strana 41

42 ELEKTŘINA Druhou nejvýznamnější komoditou společnosti je výroba elektrické energie v moderních kogeneračních jednotkách v teplárně Jiráskova za současného využití odpadního tepla. Tab. Výroba a distribuce elektřiny 2004/ / /2007 Instalovaný výkon elektrický MWe 8,94 8,94 8,94 Přenosová kapacita soustav MW 20,1 20,1 20,1 LDS Jiráskova MW 9,6 9,6 9,6 LDS Jasenice MW 10,5 10,5 10,5 Výroba elektřiny MWh Nákup elektřiny MWh Prodej elektřiny z toho: MWh SME, EON MWh LDS Jiráskova MWh LDS Jasenice MWh Vlastní spotřeba % 5,5 6,5 5 Výnosy za elektřinu tis. Kč Graf - Výroba, nákup, prodej elektřiny srovnání (v MWh) 2006/ /2006 Vlastní spotřeba Prodej elektřiny Nákup elektřiny Výroba elektřiny 2004/ Tab. Odběratelé elektřiny v období 2006/2007 LDS Jasenice LDS Jiráskova Roční odběr Počet Odběr skupiny MWh Počet Odběr skupiny MWh 0 30 MWh MWh MWh nad 1 GWh Strana 42

43 Graf Rozdělení prodané elektřiny srovnání (v MWh) / / /2007 SME /E.ON/ LDS Jiráskova LDS Jasenice TELEKOMUNIKACE Telekomunikační služby jsou poskytovány v průmyslovém areálu Jasenice. Společnost zabezpečuje údržbu kabelových vedení i kompletní telekomunikační servis, součástí telekomunikačních služeb je také zajištění údržby elektronické požární signalizace. Společnost vlastní 30 km kabelových vedení a centrální telefonní ústřednu Siemens HICOM 350 s nízkými provozními náklady /ústředna umožňuje provoz až pro účastníků/. V současné době zajišťuje společnost telekomunikační spojení pro 975 účastníků. Pro kompletnost poskytovaných služeb elektronických komunikací bylo v hodnoceném období zprovozněno poskytování internetu. Tato služba je určena především pro malé společnosti. K jí využívalo 13 odběratelů. Pro její významnější rozvoj je nutné vyřešit dostatečnou konektivitu od poskytovatele. Tab. Telekomunikační služby 2004/ / /2007 Výnosy za telekomunikační služby tis. Kč Provozované linky Ks VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Na pomyslném okraji podnikatelského zájmu společnosti je provoz vodního hospodářství v Jasenicích. Tento provoz je pro společnost rentabilní jen za podmínek vyšších cenových relací, než jsou ceny obvyklé nabízené vodárenskými společnostmi. V uplynulém období bylo realizováno napojení areálu Jasenice na přivaděč pitné vody VaK Vsetín, ale současně muselo být provedeno i navýšení ceny za dodávku a odvod vody. Aby tato, z pohledu konečného odběratele negativní skutečnost, mohla být minimalizována na nejnižší nutnou úroveň, byl odstaven z provozu jeden vodovodní řad a v současné době je provozován pouze jeden ze dvou. V následujícím období budou i nadále vedena jednání se společností VaK Vsetín, jejichž cílem je převzetí provozu vodního hospodářství Jasenice do vlastní režie VaK. Tento postup by mohl přinést pozitivní změnu v cenové relaci, neboť mj. společnost VaK zásadně ovlivňuje náklady provozu vodního hospodářství Jasenice. Společnost vlastní a provozuje rozvody pitné a užitkové vody a provozuje páteřní řad splaškové kanalizace v průmyslovém areálu Jasenice s vyústěním na čistírnu odpadních vod. Strana 43

44 OBLAST VODOVODŮ Tab. Základní údaje o vodovodech 2004/ / /2007 Délka vodovodní sítě Km Odběrná místa Počet Odběratelé Počet Voda vyrobená tis. m Voda předaná z VaK Vsetín tis. m Voda prodaná tis. m Vlastní spotřeba tis. m Ztráty % 39,0 32,9 17,4 Výnosy za dodávky vody tis. Kč Pozn. Pokles počtu odběrných míst z důvodu sjednocování vodovodního řadu. Graf Výroba, prodej vody srovnání (v tis. m 3 ) 2006/ /2006 Vlastní spotřeba Voda prodaná Voda vyrobená 2004/ Pozn. V období 2006/2007 údaj Voda vyrobená zahrnuje množství vody vyrobené + množství vody předané z VaK. Od ledna 2007 je průmyslový areál Jasenice napojen na zdroj vody VaK Vsetín, čímž bylo dokončeno několikaleté úsilí zajistit zásobování areálu kvalitní vodou. Následovalo sjednocení vodovodního řadu, které bylo dokončeno v červnu Byl ponechán zdroj pitné vody prameniště pod Cábem s ročním odběrem cca 15 tis. m 3 z tohoto zdroje, což by mělo z větší části pokrýt ztráty na rozvodech vody. Strana 44

45 Graf Rozdělení vyrobené vody a vody předané z VaK Vsetín v období 2006/2007 Vlastní spotřeba 8% Ztráty 17% Prodaná voda 75% OBLAST KANALIZACE Tab. Základní údaje o kanalizaci 2004/ / /2007 Délka kanalizační sítě km Kanalizační přípojky Počet Odpadní vody odvedené z areálu Jasenice Vaku Vsetín celkem z toho: - fakturovaný objem množství odpadních vod odběratelům - balastní vody odvedené do kanalizace, vlastní spotřeba, ztráty tis m 3 tis m 3 z toho: - srážkových vod tis m 3 - odpadních vod tis m 3 % 27, Výnosy za odvádění odpadních a srážkových vod tis. Kč Graf Odvedené odpadní vody celkem - srovnání 2006/ / /2005 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Odpadní vody fakturovaný objem Srážkové vody fakturovaný objem Balastní vody odvedené do kanalizace, vlastní spotřeba, ztráty Odvádění odpadních vod z průmyslového areálu Jasenice se řídí platným kanalizačním řádem. Vybudováním chemické kanalizace a zprovozněním nové neutralizační stanice firmou Austin Detonátor v hodnoceném fiskálním období došlo k výraznému zlepšení kvality vypouštěné vody. V současné době společnost splňuje všechny požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod do veřejné kanalizace v souladu s platnou legislativou ČR. Strana 45

46 ZAMĚSTNANCI Tab. Vývoj zaměstnanosti, věkový průměr Zaměstnanost ve společnosti Celkový počet Průměrný Pohlaví Pracovní zařazení Věkový (vždy k 30.9.) zaměstnanců evid. počet muži ženy THP děl. prof. průměr ROK ROK ROK ROK ROK ROK ROK Graf - Struktura vzdělání zaměstnanců k středoškolské 31% vysokoškolské 7% základní 6% vyučen s maturitou 9% vyučen 47% Tab. Průměrná měsíční mzda ve společnosti Období 2004/2005 Období 2005/2006 Období 2006/2007 Index Index počet zaměstnanců průměrná měsíční mzda počet zaměstnanců průměrná měsíční mzda počet zaměstnanců průměrná měsíční mzda / / ,05 1,02 Společnost uplatňuje tzv. německý model řízení. Představenstvo je zároveň výkonným vrcholovým management společnosti. Jsou vymezeny rámcové oblasti vedení společnosti tzv. resorty, pro vedení každého resortu byl dozorčí radou zvolen jeden člen představenstva. Za celkové vedení společnosti a řízení jejího chodu odpovídají všichni členové představenstva společně. Dozorčí rada uplatňuje nad činností představenstva silnou kontrolní pravomoc, představenstvo si musí pro některé své úkony zásadního významu vyžádat její předchozí souhlas. Strana 46

47 Graf Struktura řízení společnosti VALNÁ HROMADA DOZORČÍ RADA SBOR PORADCŮ PŘEDSTAVENSTVO Člen PŘ pro resort Obchod a finanční řízení Člen PŘ pro resort Celkové řízení a strategie /předseda PŘ/ Člen PŘ pro resort Provoz a technické řízení /místopředseda PŘ/ Ekonomický úsek Technický úsek Obchodní úsek Úsek výroby tepla město Úsek distribuce tepla město Úsek výroby tepla a elektřiny Jiráskova Úsek výroby a distribuce tepla Jasenice Úsek distribuce elektřiny Úsek vodního hospodářství Strana 47

48 5. FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU 5.1. ÚČEL, PODKLADY A VÝCHOZÍ DATA FINANČNÍ ANALÝZY Účelem finanční analýzy je posoudit finanční situaci podniku, zanalyzovat a zhodnotit hospodaření společnosti v období let a identifikovat hlavní činitele, které ovlivňují celkové výsledky hospodaření. Finanční analýza je také podkladem a východiskem pro zpracování finančního plánu. K vypracování finanční analýzy bylo použito účetních výkazů, výročních zpráv a zpráv o hospodaření společnosti z let Data z let pocházejí z účetních závěrek, které byly ověřeny dozorčí radou společnosti a nezávislým auditorem. Na základě výroku bez výhrad lze považovat údaje v nich obsažené za věrně a poctivě zobrazující stav aktiv, závazků, vlastního kapitálu a finanční situace společnosti. V úvodu kapitoly jsou zachyceny principy účetní politiky podniku, zobrazena struktura účetních výkazů a zhodnocen vývoj jednotlivých položek v čase. Druhá část pak obsahuje analýzu poměrových ukazatelů, které umožní blíže zhodnotit finanční zdraví podniku FISKÁLNÍ OBDOBÍ Účetním rokem společnosti je období října do září následujícího kalendářního roku. Vzhledem k tomu, že tvorba a regulace cen dodávaného tepla je do značné míry vázána na kalendářní rok, nedochází ke konci účetního období (30.září) u řady odběratelů společnosti ke konečné fakturaci a zúčtování záloh. Výše uvedený fakt má dopad v rozvaze na hodnoty vykazovaných zůstatků pohledávek z obchodního styku, dohadných účtů aktivních a závazků z obchodního styku. Zůstatek evidovaný na dohadných účtech aktivních k datu účetní závěrky obsahuje nevyfakturované dodávky teplené energie maloodběratelům. Závazky z obchodního styku k tomuto datu zahrnují i nezúčtované zálohy od těchto zákazníků ÚČETNÍ POLITIKA DLOUHODOBÝ HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 3 000,-Kč v jednotlivém případě. Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a jehož ocenění je vyšší než 5 000,-Kč v jednotlivém případě. Nakoupený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je oceněn pořizovacími cenami. Ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností zahrnuje přímé náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením majetku vlastní činností, popřípadě nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku přesahuje období jednoho roku. Hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok oceněný při pořízení cenou ,-Kč a nižší (a současně vyšší než 3 000,-Kč) a nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok oceněný při pořízení cenou ,-Kč (a současně vyšší než 5 000,-Kč) je Strana 48

49 klasifikován jako drobný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek a je odepisován dle platného odpisového plánu. Na základě smlouvy o prodeji části podniku ze dne 6. prosince 2000 uzavřené se společností ZVI a.s. nabyla společnost část podniku v areálu Jesenice. Vzhledem k tomu, že nedošlo k přecenění předmětného majetku a závazků souvisejících s nákupem části podniku, byl vzniklý oceňovací rozdíl zaúčtován jako opravná položka k nabytému majetku. Tato opravná položka vykazuje pasivní zůstatek a je odepisována do výnosů po dobu 15 let, přičemž společnost zohleduje také vyřazení majetku, k němuž se opravná položka váže ZÁSOBY Nakupované zásoby jsou oceňovány pořizovacími cenami. Pořizovací cena zahrnuje cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady zejména celní poplatky, dopravné a skladovací poplatky, provize a pojistné. Zásoby vytvoření vlastní činností se oceňují vlastními náklady, které zahrnují přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo související činnosti POHLEDÁVKY Pohledávky jsou při vzniku oceňovány jmenovitou hodnotou, následně sníženou o příslušné opravné položky k pochybným a nedobytným částkám. Opravné položky k pohledávkám jsou tvořeny na základě věkové struktury pohledávek a individuálního posouzení platební schopnosti klientů (k pohledávkám, u nichž k datu účetní závěrky uplynulo více než 360 /180/ dní od konce sjednané lhůty splatnosti, zpravidla ve výši 100 /50/ % hodnoty pohledávky) ZÁVAZKY Z OBCHODNÍCH VZTAHU Závazky z obchodních vztahů jsou zaúčtovány ve jmenovité hodnotě ÚVĚRY Úvěry jsou zaúčtovány ve jmenovité hodnotě. Za krátkodobý úvěr se považuje i část dlouhodobých úvěrů, která je splatná do jednoho roku od data účetní závěrky REZERVY Rezervy jsou vytvářeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka ani datum, k němuž vzniknou ODPISOVÉ PLÁNY A POUŽITÉ METODY PRO ÚČETNÍ ODPISY Pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou pozemků a nedokončených investic, je odepisována po dobu odhadované životnosti majetku rovnoměrně následovně: Skupina dlouhodobého majetku Software Stavby Stroje a zařízení Dopravní prostředky Drobný DHM od 3000 Kč do Kč Průměrná doba odepisování 4 roky let 4 14 let 4 14 let 2 roky Strana 49

50 5.4. ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ Analýza účetních výkazů zahrnuje vertikální analýzu rozvahy, která znázorňuje podíl jednotlivých složek aktiv a pasiv na bilanční sumě a dále horizontální analýzu, která odráží meziroční tempa růstu/poklesu jednotlivých položek za sledované období VERTIKÁLNÍ ANALÝZA AKTIV Vertikální struktura aktiv Aktiva celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Dlouhodobý majetek 62,1% 58,1% 50,4% 49,0% 53,1% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,3% 0,2% 0,1% 5,1% 0,5% Dlouhodobý hmotný majetek 61,8% 57,9% 50,3% 43,9% 52,5% Pozemky 2,0% 1,9% 1,7% 1,4% 1,9% Stavby 35,9% 34,7% 28,7% 27,9% 34,2% Movité věci a soubory movitých věcí 30,2% 26,9% 21,1% 19,6% 20,7% Dlouhodobý finanční majetek 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Oběžná aktiva 16,3% 23,3% 32,0% 30,4% 26,5% Zásoby 0,8% 2,6% 1,7% 3,3% 3,0% Materiál 0,8% 1,1% 0,2% 0,4% 0,7% Nedokončená výroba 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Výrobky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Poskytnuté zálohy na zásoby 0,0% 1,6% 1,5% 2,9% 2,3% Dlouhodobé pohledávky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Krátkodobé pohledávky 7,2% 7,3% 6,7% 6,6% 9,6% Krátkodobý finanční majetek 8,3% 13,3% 23,5% 20,4% 13,9% Časové rozlišení 21,7% 18,6% 17,6% 20,7% 20,4% VERTIKÁLNÍ ANALÝZA PASIV Vertikální struktura pasiv Pasiva celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Vlastní kapitál 56,6% 63,0% 62,9% 54,6% 52,2% Cizí zdroje 39,1% 34,3% 34,0% 41,1% 42,6% Rezervy 2,2% 2,2% 2,4% 2,7% 2,8% Dlouhodobé závazky -2,2% 0,0% 1,5% 1,9% 2,8% Krátkodobé závazky 24,9% 23,6% 26,9% 34,8% 36,5% z toho: Závazky z obchodního styku 24,9% 1,6% 4,4% 4,0% 3,2% Bankovní úvěry a výpomoci 14,2% 8,5% 3,2% 1,8% 0,4% Bankovní úvěry dlouhodobé 8,3% 3,6% 1,8% 0,3% 0,0% Krátkodobé bankovní úvěry 5,9% 5,0% 1,4% 1,4% 0,4% Časové rozlišení 4,3% 2,7% 3,2% 4,2% 5,3% Strana 50

51 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA AKTIV Horizontální struktura aktiv 2004/ / / /06 Aktiva celkem -2,5% 9,8% 0,9% -22,8% Dlouhodobý majetek -8,8% -4,8% -1,9% -16,4% Dlouhodobý nehmotný majetek -41,1% -33,9% 5130,1% -91,9% Dlouhodobý hmotný majetek -8,7% -4,7% -12,0% -7,6% Pozemky -3,8% -4,0% -15,4% 4,1% Stavby -5,8% -9,2% -1,8% -5,5% Movité věci a soubory movitých věcí -13,0% -13,9% -6,5% -18,3% Dlouhodobý finanční majetek 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Oběžná aktiva 39,7% 50,7% -4,3% -32,5% Zásoby 210,3% -28,7% 97,1% -29,1% Materiál 25,5% -81,9% 112,0% 53,3% Nedokončená výroba 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Výrobky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Poskytnuté zálohy na zásoby 0,0% 7,4% 95,0% -39,1% Dlouhodobé pohledávky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Krátkodobé pohledávky -0,2% 0,8% -0,7% 11,1% Krátkodobý finanční majetek 57,3% 93,8% -12,6% -47,3% Časové rozlišení -16,3% 4,0% 18,4% -23,9% HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA PASIV Horizontální struktura pasiv 2004/ / / /06 Pasiva celkem -2,5% 9,8% 0,9% -22,8% Vlastní kapitál 8,5% 9,6% -12,3% -26,4% Cizí zdroje -14,5% 8,7% 22,1% -20,1% Rezervy 0,0% 18,7% 12,2% -18,6% Dlouhodobé závazky -100,0% 0,0% 29,2% 14,3% Krátkodobé závazky -7,6% 25,0% 30,6% -19,0% z toho: Závazky z obchodního styku -93,8% 203,2% -7,8% -38,3% Bankovní úvěry a výpomoci -41,7% -58,2% -44,7% -81,0% Bankovní úvěry dlouhodobé -58,2% -44,7% -81,0% -100,0% Krátkodobé bankovní úvěry -18,5% -67,9% 0,0% -76,5% Časové rozlišení -39,5% 28,8% 35,5% -4,4% Celková výše aktiv po sledované období let 2003 až 2007 vykazuje kolísavou tendenci. Po dobu let 2005 a 2006 celková aktiva se drží na stejné úrovni. V roce 2007 dochází k poklesu krátkodobého finančního majetku, což souvisí s provedenou dekapitalizací v roce Díky trvalému poklesu výše věcí movitých po celé sledované období dochází taktéž k poklesu výše dlouhodobého hmotného majetku. Výše ostatních aktiv nevykazuje zásadní rozdíly. Struktura majetku společnosti odpovídá oboru podnikání společnosti. Majetek společnosti sestává především z dlouhodobého hmotného majetku budov, strojů a zařízení pro výrobu tepla a elektrické energie a z oběžných aktiv pohledávek a finančního majetku. Dlouhodobé pohledávky společnost nevykazuje. Tento vývoj se předpokládá i do budoucna. Strana 51

52 Aktiva podniku tvoří ze 62,1% (2003), 58,1% (2004), 50,4% (2005), 49,0% (2006) a 53,1% (2007) dlouhodobý majetek a 16,3% (2003), 23,3% (2004), 32,0% (2005), 30,4% (2006) a 26,5% (2007) oběžná aktiva. Po dobu sledovaných historických rozvah dochází ke změně poměru oběžných aktiv ku dlouhodobého hmotného majetku, avšak provedená dekapitalizace v roce 2007 tento trend navrátila tento poměr zpět k původním hodnotám. Růst vlastního kapitálu je způsobený dosaženými zisky společnosti, protože nebyla vyplácena dividenda po celé sledované období zisk byl používán na výplatu dividend v posledních letech sledovaného období, ve kterém došlo taktéž ke změně výše základního kapitálu (2007). Ukazatel finanční nezávislosti VK/K dosahoval hodnoty 62,99% (2004), 62,86% (2005), 54,65% (2006) a 52,16% (2007). Ukazatel zadlužení CK/K dosahoval hodnoty 34,32% (2004), 33,99% (2005), 41,11% (2006) a 42,59% (2007). Ve finanční projekci se předpokládá financování prostřednictvím jak vlastních tak i cizích zdrojů. Očekávaný vývoj v dalších letech finančního plánu předpokládá míru zadlužení 40-50% s cílovou strukturou VK/K 45% resp. CK/K 48% v roce 2014 (vyjádřeno v účetních cenách) VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY Vertikální struktura výnosů Tržby za prodej zboží 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 93,4% 98,1% 95,8% 73,5% 87,1% Změna stavu vnitropodnik. zásob vlastní výroby 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Aktivace 2,3% 0,1% 0,1% 0,0% 0,1% Tržby z prodeje dlouh. majetku a materiálu 0,2% 0,7% 2,9% 8,0% 1,8% Ostatní provozní výnosy 0,4% 0,9% 1,0% 18,0% 10,3% Zúčt.rezerv a čas.rozl.prov.výnosů 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,2% Zúčtování opravných položek do prov.výnosů 3,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Provozní činnost 99,9% 99,8% 99,8% 99,8% 99,4% Tržby z prodeje CP a vkladů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Výnosy z krátkodobého fin.majetku 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Výnosové úroky 0,1% 0,2% 0,2% 0,2% 0,5% Ostatní finanční výnosy 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% Výnosy z přecenění majetkových CP 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Zúčt.rezerv, opr.pol.do fin.výnosů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Finanční činnost 0,1% 0,2% 0,2% 0,2% 0,6% Celkové výnosy z prov.a fin.činnosti 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% Strana 52

53 Vertikální struktura nákladů Náklady vynaložené na prodej zboží 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Spotřeba materiálu a energie 54,8% 57,6% 62,5% 55,1% 58,9% Služby 11,2% 11,6% 10,7% 8,9% 12,0% Osobní náklady 13,8% 13,0% 10,3% 7,1% 9,7% Daně a poplatky 0,2% 0,3% 0,3% 0,3% 0,2% Zůstatková cena prodaného majetku a mat. 0,1% 0,2% 0,9% 0,8% 0,2% Ostatní provozní náklady 1,0% 1,9% 0,9% 19,7% 8,6% Odpisy hmot. a nehmot.majetku 13,9% 14,7% 12,0% 7,9% 10,2% Tvorba rezerv a čas.rozl.prov.nákladů 1,5% 0,0% 2,0% 0,0% 0,0% Zúčtování oprav. položek do prov.nákladů 2,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Provozní činnost 98,9% 99,3% 99,6% 99,8% 99,8% Prodané CP a vklady 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Nákladové úroky 1,0% 0,7% 0,4% 0,1% 0,1% Ostatní finanční náklady 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,1% Náklady z přecenění majetkových CP 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Tvorba rezerv, opr.pol.do fin.nákladů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Finanční činnost 1,1% 0,7% 0,4% 0,2% 0,2% Celkové náklady z prov.a fin.činnosti 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY Horizontální analýza výnosů 2004/ / / /2006 Tržby za prodej zboží 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb -4,5% 6,8% 1,0% -3,9% Změna stavu vnitropodnik. zásob vlastní výroby 0,0% 0,0% 0,0% -200,0% Aktivace -95,2% -39,9% -36,2% 41,0% Tržby z prodeje dlouh. majetku a materiálu 164,3% 337,8% 264,9% -81,3% Ostatní provozní výnosy 126,7% 25,9% 2215,3% -53,8% Zúčt.rezerv a čas.rozl.prov.výnosů 0,0% -100,0% 0,0% -38,1% Zúčtování opravných položek do prov.výnosů -100,0% 0,0% 0,0% 0,0% Provozní činnost -9,1% 9,2% 31,7% -19,2% Tržby z prodeje CP a vkladů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Výnosy z krátkodobého fin.majetku 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Výnosové úroky 38,5% 47,9% -0,1% 124,7% Ostatní finanční výnosy 160,0% -89,7% 2100,0% 336,4% Výnosy z přecenění majetkových CP 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Zúčt.rezerv, opr.pol.do fin.výnosů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Finanční činnost 43,4% 37,7% 11,5% 147,8% Celkové výnosy z prov.a fin.činnosti -9,0% 9,3% 31,7% -18,9% Strana 53

54 Horizontální analýza nákladů 2004/ / / /2006 Náklady vynaložené na prodej zboží (-) 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Spotřeba materiálu a energie -8,4% 14,5% 21,7% -20,1% Služby -9,5% -2,9% 15,4% 0,5% Osobní náklady (ř.13-16) (-) -17,8% -16,8% -4,5% 1,6% Daně a poplatky 16,4% -13,6% 59,6% -45,2% Zůstatková cena prodaného majetku a mat. 41,9% 510,9% 22,3% -81,3% Ostatní provozní náklady 71,8% -49,8% 2909,1% -67,4% Odpisy hmot. a nehmot.maj. (-) -7,9% -13,7% -9,4% -2,9% Tvorba rezerv a čas.rozl.prov.nákladů -100,0% 0,0% -100,0% 0,0% Zúčtování oprav. položek do prov.nákladů -100,0% 0,0% 0,0% 0,0% Provozní činnost -12,5% 5,8% 38,4% -25,2% Prodané CP a vklady 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Nákladové úroky -39,8% -46,8% -56,3% -49,6% Ostatní finanční náklady -37,3% 134,5% 2,5% 108,9% Náklady z přecenění majetkových CP 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Tvorba rezerv, opr.pol.do fin.nákladů 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Finanční činnost -39,7% -39,2% -46,8% -0,3% Celkové náklady z prov.a fin.činnosti -12,8% 5,4% 38,0% -25,2% Vzhledem k tomu, že společnost se zabývá zejména výrobou tepla a elektrické energie, je rozhodující část výnosů zajišťována tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb. Výkony vykazují kolísavý stav Kč (2003), Kč (2004), Kč (2005), Kč (2006) a (2007). Výše tržeb za teplo vychází z odebraného množství tepla, jehož poptávka od odběratelů je odvislá od klimatických podmínek v daném ročním období. Poptávané množství elektrické energie souvisí s ekonomikou situací hlavních odběratelů. Tab. Struktura tržeb v období let Teplo ,75% ,89% ,33% Elektrická energie ,07% ,02% ,28% Telekomunikační služby ,63% ,58% ,14% Nájemné ,50% ,74% ,01% Voda - vodné, stočné, srážkové vody ,06% ,21% ,29% Ostatní ,99% ,56% ,95% ,00% ,00% ,00% Tab. Struktura spotřeby materiálu let Spotřeba plynu ,11% ,53% ,55% Spotřeba materiálu - sklad ,91% ,59% ,40% Spotřeba elektrické energie ,58% ,71% ,89% Spotřeba uhlí ,83% ,86% ,57% Spotřeba vody Jasenice ,63% 0 0,00% 0 0,00% Ostatní ,94% 687 0,31% ,59% ,00% ,00% ,00% Strana 54

55 Tab. Struktura služeb let Opravy a udržování ,64% ,82% ,73% Nájemné výrobní ,08% ,48% ,12% Nájemné - leasing ,17% ,72% ,31% Spoje - výrobní spotřeba ,54% ,63% ,31% Stočné - výrobní spotřeba ,63% ,56% ,12% Ostatní nájemné ,70% ,46% ,03% Účetní a auditorské služby 636 1,78% 612 1,72% ,27% Právní služby, konzultace 284 0,79% 473 1,33% 133 0,43% Měření, revize 567 1,59% 485 1,36% 668 2,17% Systémové služby ,26% 363 1,02% ,78% Distribuce elektřiny ,83% 733 2,06% 431 1,40% Ostatní ,00% ,83% ,32% ,00% ,00% ,00% ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Poměrové ukazatele jsou podle zkoumaných oblastí rozděleny do čtyř skupin: - Ukazatele rentability - Ukazatele aktivity - Ukazatele likvidity - Ukazatele zadluženosti Srovnatelnost poměrových ukazatelů ve sledovaném období není zcela souměřitelná, a to z důvodu snížení základního kapitálu v roce 2007 a výplaty dividend v minulých letech ANALÝZA RENTABILITY Tab. Ukazatele rentability Rok Rentabilita tržeb 7,09% 8,09% 7,88% 12,67% Rentabilita vlastního kapitálu 8,30% 9,28% 9,29% 17,71% Rentabilita aktiv 5,28% 6,00% 5,53% 9,52% Rentabilita celkového kapitálu 6,72% 9,25% 7,37% 12,86% Rentabilita tržeb reprezentuje základní finanční ukazatel odrážející ziskovost firmy. Závisí na obchodním rozpětí a vyjadřuje čistý zisk na korunu obratu. Většinou bývá srovnávána s oborovým průměrem. Příčinou nízké rentability mohou být jednak nízké ceny (např. zaváděcí ceny) nebo vysoké náklady. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vypovídací schopnosti ukazatele při aplikaci v odvětví s regulovanými cenami. Ukazatel rentabilita aktiv ROA je považován klíčový ukazatel rentability, neboť poměřuje zisk s celkovými aktivy vloženými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány. Hodnotí se tak výnos na aktiva po odečtení úroků a daně. Nízká hodnota ukazatele bývá důsledkem nadprůměrného zatížení cizím kapitálem nebo malé produkční síly podniku. Strana 55

56 Ukazatel rentabilita vlastního kapitálu ROE hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho akcionáři či vlastníci. Ziskovost podnikání charakterizovaná tímto ukazatelem by měla být v dlouhodobém časovém horizontu srovnatelná s ostatními formami zhodnocení majetku s podobnou mírou rizika, které jsou dostupné na kapitálovém trhu (inv. fondy, termínované vklady a pod.) Hodnota rentability celkového kapitálu počítaná jako (HZ+Ú)/K dosáhla hodnot 6,72% (2004), 9,25% (2005), 7,37% (2006) a 12,86% (2007). Ukazatel rentability vlastního kapitálu počítaný jako Z/VK dosáhl hodnot 8,30% (2004), 9,28% (2005), 9,29% (2006) a 17,71% (2007). Rentabilita vlastního kapitálu se pohybovala kromě roku 2007 pod úrovní nákladu na kapitál. Vývoj hodnoty těchto ukazatelů v loňském roce souvisí s problémy s KGJ. Výrazný nárůst v roce 2007 je ovlivněn dosaženým hospodářským výsledkem a snížením základního kapitálu. Po dobu první fáze výpočtu se očekává, že hodnota ukazatele rentability celkového kapitálu bude oscilovat nad úrovní nákladů na kapitál a v posledních letech prognózy se bude pohybovat na úrovní nákladů na celkový kapitál ANALÝZA AKTIVITY Tab. Ukazatele aktivity Rok Obrat zásob 41,00 33,79 27,61 23,39 Obrat pohledávek 9,64 10,26 10,36 9,46 Obrat vlastního kapitálu 1,17 1,15 1,18 1,40 Obrat celkového kapitálu 0,70 0,72 0,69 0,75 Obrátka zásob posuzuje likviditu zásob společnosti. Hodnota ukazatele říká, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob v průměru prodána a znovu uskladněna. Nízká obrátka zásob může společně s vysokým ukazatelem běžné likvidity znamenat, že společnost disponuje zastaralými zásobami, jejichž skutečná hodnota neodpovídá účetní. Dalším aspektem nadbytečného množství zásob je zmrazení finančních prostředků na krytí těchto zásob, které by mohly být použity efektivněji. Ukazatel obratu zásob T/ZÁS dosáhl hodnoty 41,00 (2004), 33,79 (2005), 27,61 (2006) a 23,39 (2007). Finanční plán navyšování zásob materiálu a poskytnutých záloh na materiál ve vztahu k narůstajícím tržbám, což ve svém důsledku povede k obratu zásob okolo 30. Obrat celkových aktiv sleduje intenzitu použití celkových aktiv. Ukazatel se srovnává s oborovým průměrem, přičemž nízká hodnota naznačuje nutnost zvýšení tržeb (pokud to charakter podnikání a trhu umožňuje) nebo odprodání části aktiv. Také v případě tohoto ukazatele se podobně jako u obratu fixních aktiv projevuje zkreslení způsobené vlivem inflace na historickou cenu majetku. Průměrná doba splatnosti pohledávek hodnotí rozvahový účet pohledávek. Vypočítá se jako podíl celkových pohledávek a průměrných tržeb připadajících na jeden den. Podle konvence se při výpočtu používá 360 dní místo 365 dní. Výsledek reprezentuje časové období, během kterého je inkaso za každodenní tržby zmrazeno v pohledávkách firmy. Srovnáním tohoto ukazatele s obecnou lhůtou splatnosti při fakturaci lze hodnotit účinnost systému vymáhání Strana 56

57 pohledávek. Ukazatel obratu pohledávek vykazoval v letech 2004 až 2007 hodnoty 9,46(2007) -10,36 (2006). Ve finančním plánu je kalkulováno s hodnotami 11,02(2008) 7,90(2014). Průměrná doba splatnosti závazků hodnotí rozvahový účet závazků. Vypočítá se jako podíl celkových závazků a průměrných nákupů připadajících na jeden den. Nákupy zahrnují výrobní spotřebu a daně a poplatky. Podle konvence se při výpočtu používá 360 dní místo 365 dní. Výsledek reprezentuje časové období, během kterého jsou platby za každodenní nákupy drženy ve formě závazků firmy. Optimální hodnota ukazatele závisí na smluvních podmínkách s dodavateli, přičemž obecně je snahou platbu co nejvíce oddálit. Obrat krátkodobých závazků vykazoval v letech 2004 až 2007 hodnoty 44,61(2004) 17,20(2006). Ve finančním plánu je kalkulováno s hodnotami 43,70(2008) 75,83(2014), a to z důvodu zvyšujících se tržeb a téměř konstantní úrovní závazků ANALÝZA LIKVIDITY Tab. Ukazatele likvidity Rok Okamžitá likvidita 46,72% 79,02% 53,54% 35,04% Rychlá likvidita 72,47% 101,68% 70,97% 59,08% Běžná likvidita 81,63% 107,38% 79,67% 66,75% Ukazatel okamžité likvidity hodnotí schopnost společnosti dostát svým závazkům za použití oběžných aktiv s vyloučením zásob a pohledávek. Pohledávky reprezentují po zásobách další pomalu se obracející položku oběžných prostředků. Po jejich vyloučení dostáváme v čitateli pouze vysoce likvidní část aktiv, která je reprezentována hotovostí a jejími ekvivalenty. Srovnáním s ukazatelem pohotové likvidity tedy sledovat podíl pohledávek na oběžných aktivech firmy. Ukazatel běžné likvidity hodnotí schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky při použití oběžných aktiv a představuje základní měřítko krátkodobé solventnosti podniku. Jinými slovy tento ukazatel sleduje kolikrát je společnost schopna uspokojit věřitele, kdyby proměnila veškerá svá oběžná aktiva v hotovost. Nízká úroveň běžné likvidity naznačuje, že krátkodobá pasiva (půjčky, nesplacené závazky apod.) rostou rychleji než oběžná aktiva, což ukazuje na sníženou schopnost společnosti dostát včas svým závazkům. Ukazatel pohotové likvidity hodnotí schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky za použití oběžných aktiv při vyloučení zásob. Zásoby jsou z hlediska obratu nejpomalejší položkou v rámci oběžných aktiv. To znamená, že jejich přeměna na hotovost by v případě nutnosti rychle splatit závazky byla zdlouhavá a ztrátová (např. neprodejné výrobky atd.). Z těchto důvodů jsou při posouzení krátkodobé solventnosti firmy zásoby eliminovány. Výrazně nižší pohotová likvidita ve srovnání s běžnou likviditou ukazuje na vysoký podíl zásob v oběžných aktivech. Tento jev je však nutné posuzovat s ohledem na charakter podnikání společnosti (sezónnost, obch. spol. apod.). Struktura oběžných aktiv společnosti je určující pro ukazatele likvidity. Vzhledem k úrovni krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku vykazuje ukazatel běžné Strana 57

58 likvidity hodnoty 81,63% (2004), 107,38% (2005), 79,67% (2006) a 66,75% (2007), ukazatel rychlé likvidity 72,47% (2004), 101,68% (2005), 70,97% (2006) a 59,08% (2007) a ukazatel okamžité likvidity 46,72% (2004), 79,02% (2005), 53,54% (2006) 35,04% (2007). Oceňovaná společnost ve sledovaných letech vykazuje vysokou likviditu, kdy výše krátkodobých dluhů je po započtení dohadných položek krytá oběžnými aktivy (interval pro běžnou likviditu je 1,5-2,5; interval pro rychlou/pohotovou likviditu 0,9-1,1 a interval pro okamžitou likviditu pak 0,2). V střednědobém horizontu se předpokládá dostatečná tvorba zisku, která povede k navýšení stavu finančních prostředků na bankovních účtech; ty budou rozdělovány akcionářům formou výplaty podílu na zisku, a tím bude výše peněžních prostředků firmy bude optimalizovaná ANALÝZA ZADLUŽENOSTI Tab. Ukazatele zadluženosti Rok Stupeň finanční nezávislosti 62,99% 62,86% 54,65% 52,16% Stupeň zadlužení 34,32% 33,99% 41,11% 42,59% Úrokové krytí 1468,94% 3932,20% 7534,82% 23189,82% Stupeň samofinancování 30,88% 42,00% 23,12% 84,60% Ukazatel finanční nezávislosti/zadluženosti měří podíl vlastních/cizích zdrojů na krytí celkových aktiv. Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem určuje míru rizika ze strany věřitelů, kteří vyžadují dostatečnou hodnotu vlastního jmění zaručující splacení jejich pohledávek v případě likvidace společnosti. Ukazatel úrokového krytí hodnotí schopnost společnosti krýt úroky vzniklé účastí cizího kapitálu. Jinými slovy úrokové krytí říká, kolikrát může poklesnout zisk firmy (zvýšený o daň z příjmu a finanční náklady), než přestane být schopna splácet úroky. Ukazatel finanční nezávislosti stejně jako ukazatel celkové zadluženosti vykazuje obvyklé hodnoty, což lze jednoznačně hodnotit kladně v souvislosti s finanční stabilitou podniku a budoucí možností dalšího zadlužování. Ze struktury kapitálu je zřejmé, že veškerý dlouhodobý kapitál společnosti je krytý vlastním kapitálem. Z této struktury tudíž vyplývá, že většina zadlužení společnosti plyne z existence krátkodobých zdrojů, které nepředstavují nebezpečí ohrožení zvýšení úrokové zátěže a finanční stability společnosti v delším horizontu. Strana 58

59 5.5. SWOT SILNÉ STRÁNKY: - stabilní prostředí podnikání - dominantní lokální tržní podíl na trhu tepelné energie - vlastní rozvodné sítě pro teplo, elektřinu, vodu a telekomunikace - diverzifikace podnikatelských aktivit na více zdrojů - výroba elektřiny i její spotřeba ve vlastních lokálních distribučních soustavách - zaručený odběr tepla a energie v podmínkách KVET - dostatečný potenciál zdrojů pro připojení nových odběratelů - dostatečná kapacita pro pokrytí případných havárií - odborně zdatný personál SLABÉ STRÁNKY - malý potenciál pro zvyšování prodeje tepla omezené příležitosti pro připojení nových objektů - postupný pokles spotřeby tepelné energie vlivem úsporných opatření odběratelů - pomalá liberalizace trhu s plynem PŘÍLEŽITOSTI: - propojením soustav CTZ město a Jasenice by siť disponovala vícepalivovým systémem - zapojení do skupiny MVV přináší silnější pozici při sjednávání dodávek paliv a energií HROZBY: - závislost na cenovém vývoji plynu - riziko odpojování domů od CZT přechod na substituční produkty /plynové kotelny/ - závislost na sezónních vlivech v oblasti prodeje tepla - regulace cen tepla - zvýšení ceny tepla vlivem přesunu sazby DPH ze snížené sazby do základní - závislost na ekonomické stabilitě firem v průmyslovém areálu v Jesenicích - vysoké náklady na opravy kogeneračních jednotek v případě havárií Strana 59

60 5.6. FINANČNÍ PLÁN PODNIKU Východiskem pro aplikaci metody diskontovaných peněžních toků pro vlastníky a věřitele je finanční plán podniku. Finanční plán společnosti byl zpracován s výhledem do roku Finanční plán podniku nenahrazuje standardní finanční a obchodní plán, který společnost vyhotovuje pro vlastní obchodní a finanční potřebu. Znalci je známo, že české účetní standardy byly v období od prvního roku historického období finančního plánu do dne zpracování znaleckého posudku revidovány. Avšak v zájmu zachování kontinuity byl finanční plán sestaven v návaznosti na historické účetní výkazy. Cílem finanční projekce je zjistit hodnotu čistého obchodního majetku společnosti. Plánovaná tempa růstu byla stanovena po provedení horizontální analýzy výnosů, nákladů a rozvahy. Procentní struktura výnosů, nákladů a rozvahy byla stanovena na základě vertikální analýzy. Zásady uplatněné při modelování finančního plánu plán tržeb za prodej tepla, elektrické energie, telekomunikační služby, nájemné, vodné a stočné výkonová spotřeba je plánována ve vazbě na předpokládaný objem výkonů plánovaný objem mzdových prostředků vychází z předpokládaného stavu zaměstnanců a tempa růstu přidané hodnoty plánování odpisů vychází z odhadu časové řady odpisů stávajícího majetku a odpisů z nově plánovaných investic plán krátkodobých pohledávek kalkulován ve vazbě k odpovídajícím výnosům s přihlédnutím k době obratu pohledávek plán zásob kalkulován ve vazbě k odpovídajícím výnosům s přihlédnutím k době obratu zásob plánování finančního majetku výsledná veličina plánu určena ve výkaze peněžních toků v důsledku vybilancovatelnosti rozvahy plánování krátkodobých závazků plánováno a) s ohledem na dobu splatnosti b) ve vazbě na oběžná aktiva tak, aby hodnota pracovního kapitálu byla vždy kladná plánování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a) při respektování stavu majetku v posledním historickém vývoji b) zvyšování o plánovanou obnovu, rekonstrukce a investice c) snižování o plánované odpisy d) snižování o plánované odprodeje plánované investice jsou plánovány v souladu s dlouhodobým strategickým záměrem plánování stálých pasiv financování jak vlastním tak i cizím kapitálem Finanční plán na fiskální rok 2007/2008 vychází ze skutečnosti uplynulých měsíců a reálného odhadu očekávaných skutečností zbývajících měsíců. Finanční plán na fiskální rok 2008/2009 vychází z očekávaných skutečností založených na uzavřených dodavatelských smlouvách, známých odběrech minulých let a jejich vývoji, dlouhodobém průměru teplot, očekávaném vývoji nákladů, připravovaných změn ve společnosti. Pro fiskální období 2009/ /2014 finanční plán vychází z očekávaných množství spotřeby či odběru přičemž ceny jsou upraveny dle odhadu budoucího vývoje množství prodejů a jejich cen a vývoje nákladových položek. Strana 60

61 5.7. PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ VÝNOSY TRŽBY ZA PRODEJ VLASTNÍCH VÝROBKŮ A SLUŽEB Plán tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb vychází především z předpokládaných objemů z prodeje tepla, elektrické energie, telekomunikačních služeb a dodávek vody. Předpokládaná výše tržeb o objemy prodejů jsou uvedeny v příloze č.6 Finanční plán společnosti na období let Tab. Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a jejich tempo růstu v letech 2003 až 2007 Rok Tempo růstu tržeb za prodej výrobků a služeb -4,50% 6,77% 1,01% -3,91% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v tis. Kč Tab. Predikce tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a jejich tempa růstu v letech 2008 až 2014 Rok Tempo růstu tržeb za prodej výrobků a služeb 41,36% 7,89% 2,82% 5,34% 5,04% 4,00% 5,75% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v tis.kč Ve fiskálním roce 2007/2008 výnosy za prodej tepla zaznamenávají nárůst vlivem nárůstu jednotkové ceny tepla a mírně vyššímu prodeji jednotek /loni byla nadprůměrně teplá zima/. Výnosy za prodej elektřiny jsou navýšeny z důvodu provozu obou KGJ, z nichž jedna je provozována ZTV a druhá pronajata třetímu subjektu, přičemž vyrobenou elektřinu i teplo nakupuje ZTV. Výnosy za prodej vody a kanalizaci jsou v obdobné výši jako v minulém období. Ve fiskální roce 2008/2009 se předpokládá množství prodaného tepla, které vychází z modelu sítě CZT založeném na vývoji odběrů jednotlivých odběrných míst a množství denostupňů založených na dlouhodobých průměrných teplotách ve Vsetíně. Plán zahrnuje pokles odběrů vzhledem zvýšení průměrných teplot, k zateplování domů, výměně oken a osazení termoregulačních ventilů a odpojení odběratelů. Nárůst průměrné ceny tepla vychází z nárůstu ceny paliv, resp. Proměnných nákladů, které jsou zahrnuty v plné výši a stálých nákladů, které jsou zahrnuty dle možností pravidel regulace věcně usměrňované ceny a prodaného množství. U prodeje elektrické energie je plánován provoz obou KGJ a předpokládá se, že vyrobená elektřina bude dodávána v maximálním množství do vlastních lokálních distribučních sítí a pouze zbytek elektřiny půjde do výkupu v množství obdobném jako v roce 2007/2008. Množství prodeje elektřiny v lokálních distribučních sítích dle předpokladu vzroste o 8%, protože se očekává nárůst odběru u největších odběratelů. Ceny do konce kalendářního roku vychází z uzavřených smluv a pro příští rok je uvažován nárůst prodejních cen elektrické energie o 7%. U výnosů za prodej vody a kanalizaci se neočekávají žádné výrazné změny. Pro fiskální roky 2009/2010 a další se u prodeje tepla předpokládá meziroční pokles množství o 2,5%, přičemž cena tepla vychází z předběžné kalkulace věcně usměrňované ceny tepla při zohlednění stálých a proměnných nákladů. U prodeje elektřiny se předpokládá z hlediska Strana 61

62 množství jak výroba i prodej na úrovni roku 2008/2009 při zohlednění předpokládaného nárůstu ceny PLÁNOVANÉ PROVOZNÍ NÁKLADY SPOTŘEBA MATERIÁLU A ENERGIE Spotřeba paliv na výrobu tepla a elektřiny je v CZT realizována z plynu a v Jasenicích je veškeré teplo vyráběno z uhlí. Základními spotřebovávanými materiály jsou tedy plyn, elektrická energie, uhlí a mazut. Spotřeba paliv odpovídá množství plánované výroby tepla, elektřiny a množství nákupu tepla. Spotřeba elektřiny odpovídá očekávané dodávce vlastní vyrobené elektřiny a množství nákupu tepla. Nárůst ceny plynu, uhlí včetně zavedení ekologických daní ovlivňují náklady na paliva včetně nákladů na nákup tepla z KGJ. Tab. Vývoj spotřeby materiálu a energie a jejich relace k tržbám v letech 2003 až 2007 Rok Spotřeba materiálu a energie / Tržby za výrobky 55,89% 53,59% 57,45% 43,80% 43,85% a služby Spotřeba materiálu a energie v tis. Kč Tab. Predikce spotřeby materiálu a energie a jejich relace k tržbám v letech 2008 až 2014 Rok Spotřeba materiálu a energie / Tržby za 44,00% 44,15% 44,25% 44,38% 44,51% 44,63% 44,76% výrobky a služby Spotřeba materiálu a energie v tis. Kč NÁKLADY NA SLUŽBY Náklady na služby zahrnují náklady na opravy a udržování poskytované outsourcingovaně, nájemné, spoje, stočné, účetní, právní a auditorské služby, systémové služby a distribuci elektřiny. Tab. Vývoj nákladů na služby a jejich relace k tržbám v letech 2003 až 2007 Rok Náklady na služby / Tržby za výrobky a služby 11,37% 10,78% 9,80% 11,20% 11,72% Náklady na služby v tis. Kč Tab. Predikce nákladů na služby a jejich relace k tržbám v letech 2008 až 2014 Rok Náklady na služby / Tržby za výrobky a 11,83% 8,24% 7,23% 7,73% 7,72% 6,85% 6,72% služby Náklady na služby v tis. Kč Strana 62

63 NÁKLADY NA MZDY Během fiskálního roku 2005/2006 podnik přešel na německý model řízení (přesun manažer do představenstva), což vyvolalo pokles mzdových náklad a přesun nákladů do položky odměny členům orgánů společnosti. Počet pracovníků je stabilizovaný, předpokládá se udržování stavu zaměstnanců ve výši 70 pracovníků. Ve finančním plánu je kalkulováno s meziročním navyšováním mzdy zaměstnanců pro roky 2008 a 2009 vyšším tempem z důvodů vyšší předpokládané inflace a pro ostatní roku ve výši 2,5%. Tab. Vývoj nákladů na mzdy a jejich tempo růstu v letech 2003 až 2007 Rok Tempo růstu průměrné mzdy 6,4% -3% -10% -2% Přepočtený počet zaměstnanců Mzdy v tis. Kč Průměrná měsíční mzda v Kč Tab. Predikce nákladů na mzdy a jejich tempa růstu v letech 2008 až 2014 Rok Tempo růstu průměrné mzdy 4% 6,5% 2,5% 2,5% 2,5% 2,5% 2,5% Přepočtený počet zaměstnanců Průměrná měsíční mzda v Kč Mzdy v tis. Kč PRACOVNÍ KAPITÁL Pracovní kapitál zahrnuje krátkodobý finanční majetek, zásoby, pohledávky a krátkodobé závazky vyjma krátkodobých bankovních úvěrů. V projekci je provedeno započtení pouze v provozně nutném rozsahu, tzn. krátkodobý finanční majetek dle okamžité likvidity a ostatní položky pracovního kapitálu dle počtu obrátek Tab. Vývoj počtu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2003 až 2007 Rok Počet obrátek krátkodobých pohledávek z obchodního styku 11,00 11,49 11,39 12,15 9,73 Počet obrátek zásob 88,08 27,11 40,60 20,81 28,19 Počet obrátek krátkodobých závazků z obchodního styku 2,91 44,61 15,71 17,20 26,81 Tab. Predikce počtu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2008 až 2014 Rok Počet obrátek krátkodobých pohledávek z obch. styku 9,76 9,30 8,69 8,32 8,09 7,79 7,63 Počet obrátek zásob 34,75 32,88 31,12 30,17 29,35 28,26 27,67 Počet obrátek krátkodobých závazků z obch. styku 43,70 42,78 75,74 75,98 76,02 75,30 75,83 Strana 63

64 Tab. Predikce složek pracovního kapitálu v letech 2008 až 2014 Rok Krátkodobé pohledávky z obchodního styku Zásoby Krátkodobé závazky z obchodního styku INVESTICE A ODPISY Plánování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je založeno na a) respektování stavu majetku v posledním historickém vývoji b) zvyšování o plánovanou obnovu, rekonstrukce a investice c) snižování o plánované odpisy Tab. Predikce výše investic a odpisů Rok Investice v tis. Kč Odpisy v tis. Kč Společnost plánuje prostřednictvím cizích zdrojů financovat investiční akce rekonstrukce otopných rozvodů v lokalitě Sychrov a odprášení uhelné kotelny v Jasenicích ve výši 35 mil. Kč. Strana 64

65 6. POUŽITÝ ZPŮSOB OCENĚNÍ Hodnota podniku je podle obchodního zákoníku platného v České republice obecně pojímána jako hodnota aktiv snížená o hodnotu dluhů. Při určování této hodnoty je třeba rozlišovat hodnotu tržní a hodnotu subjektivní. Subjektivní hodnotou je hodnota z pohledu konkrétního investora. Měla by odrážet jeho konkrétní možnosti, cíle i náklady příležitosti. Tržní hodnota by měla vyjadřovat názor trhu, resp. širšího okruhu investorů na perspektivu podniku a zároveň na alternativní výnosnost investic do běžně obchodovaných cenných papírů na kapitálovém trhu. Cílem tohoto znaleckého posudku stanovit tržní hodnotu akcií vydaných společností za účelem stanovení ceny předmětu dražby. U oceňované společnosti se předpokládá trvání společnosti do nekonečna (going concern). Po prostudování předložených podkladů a dat z veřejně přístupných zdrojů bylo použito pro ocenění výnosového způsobu, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu. Výnosový způsob ocenění je teoreticky nejsprávnější metodou, poněvadž představuje pro akcionáře hodnoty určené očekávanými příjmy. Za výnosovou oceňovací metodou byla zvolena metoda diskontovaných peněžních toků pro vlastníky a věřitele, poněvadž pro aplikaci této metody bylo dostatečné množství dat podložené střednědobým finančním plánem. Výnosová metoda při stanovení hodnoty akcií reflektuje nejen historii podniku, realizované minulé výnosy, ale i očekávaný vývoj podniku. Použití nákladových metod v souhrnném ocenění, vyjádřených souhrnem ocenění relativně samostatných ocenění jednotlivých majetkových složek snížený o ocenění všech závazků, je omezené, neboť reflektují současnou prodejní cenu na trhu s velkým časovým odstupem. Substanční metoda na principu reprodukčních cen je účelným doplňkovým údajem pro výnosové ocenění. Uplatňuje se především pro stanovení rozsahu zastavitelného majetku podniku, ocenění dílčích podílů na kapitálových společnostech, ulehčuje odhad potřebných investic a odpisů pro finanční plán. Ve výjimečných případech, kdy dochází k zásadnímu zlomu ve vývoji podniku, lze použít substanční hodnotu přímo jako základ pro ocenění podniku. Porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem, nebylo možno aplikovat, neboť hodnoty srovnatelných podniků mezi nezávislými účastníky nejsou známé. Zjišťování likvidační hodnoty je prováděno u podniků ztrátových, poněvadž majetek vložený do podniku dlouhodobě nepřináší svým vlastníkům požadovaný výnos a příjem získaný rozprodejem majetku po úhradě závazků a nákladů na likvidaci představuje pro vlastníky nejlepší možný výnos z této investice. Teto ocenění představuje dolní hranici ocenění. Strana 65

66 7. METODA DISKONTOVANÝCH PENĚŽNÍCH TOKŮ PRO VLASTNÍKY A VĚŘITELE Bezprostředním výsledkem tohoto výnosového ocenění je hodnota upravených aktiv. Upravenými aktivy rozumíme součet stálých aktiv a pracovního kapitálu, které stanovíme na základě volných peněžních toků pro firmu. Volné peněžní toky převádíme na současnou hodnotu pomocí diskontní míry DISKONTNÍ MÍRA Vzhledem k aplikaci metody diskontovaných peněžních toků pro vlastníky a věřitele je diskontní míra stanovována na úrovni průměrných vážených nákladů na kapitál - WACC. Vlastní výpočet diskontní míry zahrnuje stanovení struktury kapitálu, určení nákladů na vlastní a cizí kapitál a vlastní výpočet WACC NÁKLADY VLASTNÍHO KAPITÁLU Pro výpočet nákladů na vlastní kapitál byl použit model kapitálových aktiv, který stanovuje náklady vlastního kapitálu ve tvaru n vk = r f + β. RPT + RPZ + r sc + r l kde r f RPT RPZ r sc r l β výnosnost zcela nerizikových finančních aktiv (státních dluhopisů) riziková prémie trhu riziková prémie země přirážka za menší společnost přirážka za likviditu vyjadřuje citlivost výnosnosti akcií oceňovaného podniku na změny celého trhu, měřené burzovním indexem Výpočet n vk v roce 2008: r f (výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA) 4,6% Beta nezadlužené pro Power 1,69 Riziková prémie kap. trhu USA (průměr ) 4,79% Rating České republiky A1 Zdroj: Budget of the United States Goverment fiscal year 2009, Zdroj: sekce Updated Data Zdroj: Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů A1 oproti AAA) 0,7% Odhad poměru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisům 1,5 Riziková prémie země 1,05% Inflace ČR 6,1% Inflace USA 2,7% Inflační diferenciál 3,4% Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci 4,45% Zdroj: Zdroj: Budget of the United States Goverment fiscal year 2009, Strana 66

67 Zdroj: Makroekonomické predikce České republiky, duben 2008 Riziková přirážka za menší společnost 0,00% Riziková přirážka za menší likviditu vlastnických podílů 0,00% Tržní poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku 0% Daňová sazba 21% Cizí kapitál. ( 1 daňová sazba) β zadlužené = β nezadlužené Vlastní kapitál Beta zadlužené 1,6900 n vk = r f USA + β. RPT USA + RPZ Náklady vlastního kapitálu 17,15% Za výnosnost bezrizikových cenných papírů je považována očekávaná výnosnost 10-letých státních dluhopisů USA v roce Údaje byly převzaty z Budget of the United States Goverment - Table ECONOMIC ASSUMPTIONS 1. Nezadlužený odvětvový koeficient pro Power Β ve výši 1,69 a riziková prémie kapitálového trhu ve výši 4,79% byly převzaty z amerického trhu. Zdroj údajů Inflační diferenciál byl stanoven ve výši průměrného diferenciálu mezi očekávanou inflací České republiky a očekávanou inflací USA. Zdroj dat Makroekonomická predikce ČR, Budget of the United States Goverment fiscal year Výpočet n vk pro explicitní období let 2008 až r f výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA 4,6% 4,9% 5,1% 5,2% 5,3% 5,3% 5,3% Beta nezadlužené pro Power 1,69 1,69 1,69 1,69 1,69 1,69 1,69 Riziková prémie kap. trhu USA (průměr ) 4,79% 4,79% 4,79% 4,79% 4,79% 4,79% 4,79% Rating České republiky A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů A1 k AAA) 0,70% 0,70% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% Odhad poměru rizik. prémie u akcií oproti dluhopisům 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 Riziková prémie země 1,05% 1,05% 1,05% 1,05% 1,05% 1,05% 1,05% Inflace US 2,7% 2,1% 2,3% 2,3% 2,3% 2,3% 2,3% Inflace ČR 6,1% 2,9% 2,5% 2,5% 2,5% 2,5% 2,5% Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci 4,45% 1,85% 1,25% 1,25% 1,25% 1,25% 1,25% Poměr cizího a vlastního kapitálu v tržních cenách 0% 0% 8% 11% 9% 7% 5% Daňová sazba 21% 20% 19% 19% 19% 19% 19% Beta zadlužené 1,6900 1,6900 1,8057 1,8353 1,8097 1,7811 1,7531 Náklady vlastního kapitálu 17,15% 14,85% 15,00% 15,24% 15,22% 15,08% 14,95% Strana 67

68 PRŮMĚRNÉ VÁŽENÉ NÁKLADY KAPITÁLU WACC Výpočet průměrných vážených nákladů je proveden na základě tržních hodnot. Cizí kapitál pro je tvořen bankovními úvěry, které jsou do odhadu kapitálové struktury převzaté v její účetní hodnotě, a dlouhodobými závazky. V případě určení tržní hodnoty vlastního kapitálu se jedná o hodnotu, kterou hledáme. V praxi se tento problém řeší stanovením cílové struktury 2 uplatněním iteračního postupu. WACC = r vk. VK/K + r ck (1 d). CK/K kde WACC... průměrné vážené náklady na kapitál r vk úroková míra vlastního kapitálu VK/K... poměr vlastního kapitálu ke kapitálu celkovému r ck... úroková míra cizího kapitálu d... sazba daně z příjmu CK/K... poměr cizího kapitálu ke kapitálu celkovému Tab. Složky kapitálové struktury společnosti v tržních cenách pro období let 2008 až 2014 k počátku období (v tis. Kč a v %) Vlastní kapitál k počátku období Podíl na kapitálu VK/K 100,00% 100,00% 92,20% 90,40% 91,96% 93,76% 95,59% Cizí kapitál k počátku Podíl na kapitálu CK/K 0,00% 0,00% 7,80% 9,60% 8,04% 6,24% 4,41% Tab. Složky kapitálové struktury společnosti v tržních cenách v terminálním období (v tis. Kč a v %) 2.fáze Vlastní kapitál Podíl na kapitálu VK/K 97,44% Cizí kapitál 8000 Podíl na kapitálu CK/K 2,56% Tab. Výše průměrných nákladů WACC společnosti v explicitním období 2008 až Náklady na vlastní kapitál r vk % 17,15 14,85 15,00 15,24 15,22 15,08 14,95 Náklady na cizí kapitál r ck % 6,00 5,70 5,70 5,70 5,70 5,70 5,70 Sazba daně z příjmu d % Průměrné náklady kapitálu WACC % 17,15 14,85 14,19 14,22 14,37 14,43 14,49 Tab. Výše průměrných nákladů WACC společnosti v terminálním období 2.fáze Náklady na vlastní kapitál r vk % 14,82 Náklady na cizí kapitál r ck % 5,70 Sazba daně z příjmu d % 19 Průměrné náklady kapitálu WACC % 14,56 2 Copeland T. kollet T. Murrin J.: Valuation: Measuring and Managing the Value of Companies, 1990 U.S.A., str. 174 Strana 68

69 7.2. NEPROVOZNÍ MAJETEK Výsledná hodnota společnosti se stanovuje jako součet provozní hodnoty firmy a ocenění neprovozních aktiv k datu ocenění. Neprovozní aktiva tvoří provozně nepotřebný dlouhodobý majetek, provozně nepotřebný finanční majetek, dlouhodobý finanční majetek bez provozně nutného dlouhodobého finančního majetku, zásoby a pohledávky spojené s provozně nepotřebnou činností. Společnost eviduje ve svém účetnictví majetek, který lze považovat za provozně nepotřebný. V tomto ocenění je za neprovozní majetek považován provozně nepotřebný finanční majetek, tj. peněžní prostředky, jejichž výše přesahuje 20% výše krátkodobých závazků společnosti Tab. Provozně nepotřebný finanční majetek ke dni Provozně potřebná likvidita % 20 Závazky krátkodobé tis. Kč Finanční majetek tis. Kč Provozně potřebný finanční majetek tis. Kč Provozně nepotřebný finanční majetek tis. Kč Celková výše neprovozního majetku představuje částku 27, ,-Kč PROVOZNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PŘED ÚROKY A DANĚMI Pro výpočet výnosové hodnoty se používá upravený provozní hospodářský výsledek před úroky a daněmi tzv. upravený EBIT (Earnings Before Interests and Taxes). Při výpočtu upraveného EBITu se vychází z provozního hospodářského výsledku dle českých účetních standardů, přičemž se připočítávají ostatní finanční výnosy a odečítají se ostatní finanční náklady. Tab. Výpočet EBIT 6-9/2008 9/2009 9/2010 9/2011 9/2012 9/2013 9/2014 Provozní zisk před zdaněním a úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Výnosové úroky z provoz. potřebného FM Provozní výsledek před úroky a daněmi VÝPOČET VOLNÉHO PENĚŽNÍHO TOKU Volný peněžní tok představuje veškeré peněžní toky, které společnost vytváří, určené vlastníkům a věřitelům. Strana 69

70 Tab. Výpočet volného peněžního toku 6-9/2008 9/2009 9/2010 9/2011 9/2012 9/2013 9/2014 Upravený EBIT Přepočtená daň Provozní zisk po upravené dani Úpravy o nepeněžní operace Odpisy dlouhodobého majetku Změna zůstatků rezerv Změna zůst. čas. rozlišení a doh. účtů Zisk (ztráta) z prodeje dlouh. majetku Peněžní tok z prov.činnosti před změnami prac.kap Změna prov. nutného prac. kapitálu Změna stavu prov. potřebného FM Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků Změna stavu zásob Peněžní tok z provozní činnosti Nabytí prov. nutného dlouh. majetku Prodej prov. nutného dlouh. majetku Volný peněžní tok Prov. hodnota podniku k poč. období Cizí kapitál k počátku období Hodnota podniku netto k poč. období Diskontní faktor 0,9586 0,8707 0,8757 0,8755 0,8744 0,8739 0,8734 Průměrné náklady kapitálu 17,15% 14,85% 14,19% 14,22% 14,37% 14,43% 14,49% 7.5. URČENÍ POKRAČUJÍCÍ HODNOTY Základem pro stanovení pokračující hodnoty je budoucí peněžní tok, který bude podnik generovat po období, pro které nebyl stanoven finanční plán. Pokračující hodnotou rozumíme ocenění podniku k počátku 2. fáze. Vzhledem k předpokládané neomezené době trvání společnosti určíme pokračující hodnotu podniku na základě faktorů tvorby hodnoty. Pro výpočet hodnoty volného peněžního toku v 1. roce 2. fáze je nutné určit tempo růstu volného peněžního toku ve 2. fázi. Pro 2. fázi se předpokládá, že rentabilita čistých investic do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu se bude pohybovat mírně nad úrovní vážených nákladů na kapitál. Rentabilita investic a jejich relace k nákladům kapitálu bývá v rozhodující míře určována konkurenčními výhodami a celkovou konkurenční silou společnosti. Většina podniků je schopna tuto pozici držet pouze krátkodobě, takže pro druhou fázi budeme předpokládat, že dříve dosahovaná rentabilita se bude přibližovat během druhé fáze úrovni nákladů kapitálu. Pozice firmy není natolik silná, aby její rentabilita investic byla dlouhodobě výrazně vyšší než náklady na kapitál. Klíčovým parametrem pro výpočet pokračující hodnoty je tempo růstu. Odhad tempa růstu pro druhou fázi je možné založit na znalosti průměrných temp růstu, kterých firma dosáhla v minulosti resp. kterých hodlá dosáhnout v plánovaném období nebo na jejich odvození od fundamentálních předpokladů. Při aplikaci fundamentálních předpokladů lze tempo růstu odhadnout buď na základě rentability vlastního kapitálu a výplatního poměru (vnitřní tempo Strana 70

71 růstu) nebo pomocí rentability kapitálu, výplatního poměru, kapitálové struktury a nákladů cizího kapitálu (tzv. udržitelné tempo růstu). Vnitřní tempo růstu představuje maximální tempo růstu firmy, při kterém tato firma nepotřebuje zajišťovat další dodatečné cizí zdroje. Tab. Odhad tempa růstu Odhad tempa růstu Průměr Korigovaný prov. HV po upravené dani Tempo růstu korigovaného prov. HV -13,9% 56,2% -24,9% 7,6% -3,8% -7,0% -0,5% Odhadované tempo růstu korigovaného provozního hospodářského výsledku měřené geometrickým průměrem bylo vypočteno na úrovni -0,5%. Odhadovaná míra investic pro 2. fázi byla stanovena s přihlédnutím k minulému vývoji tak, aby čisté investice v terminálním období odpovídaly výši odpisů společnosti, čímž bude zajištěna obnova provozně nutného majetku společnosti. Míra investic netto do investovaného provozně nutného kapitálu je odhadována na úrovni m = 20,50%. Pro druhou fázi výpočtu předpokládáme tempo růstu mírně nad úrovní předpokládané inflace a) tempo růstu g = 3,0% b) korigovaný provozní hospodářský výsledek po dani pro 1. rok 2.fáze KPHV n+1 = KPHV n x (1 + g) = x (1+ 3,0%) = tis. Kč c) míře investic m = 20,50% odpovídají čisté investice I n+1 = m x KPHV n + 1 = 0,2050 x = tis. Kč d) kontrolní výpočet očekávané rentability investic r i = g / m i = 3 / 20,5 = 14,63% r i > WACC n+1 = 14,56 % splněn předpoklad tvorby hodnoty v perpetuitě e) náklady vlastního kapitálu v terminálním období n vk = 5,30% + 1,7260 x (4,79%) + 1,25% = 14,82% f) diskontní míra v terminálním období r = 14,82% x (0,9744) + 5,70% x (1-0,19) x 0,0256 = 14,56% Strana 71

72 g) volný peněžní tok v prvním roce terminálního období FCFF n+1 = KPHV n+1 x ( 1 m ) = x ( 1 0,2050 ) = tis.kč Vzhledem k předpokládané neomezené době trvání společnosti určíme pokračující hodnotu podniku dle tzv. parametrického vzorce. Diskontováním pokračující hodnoty diskontní mírou r, upravenou o tempo růstu, vypočteme pokračující hodnotu takto P = FCFF p /(r - g) = / ( 0,1456 0,03) = Korigovaný provozní zisk po zdanění v posledním roce plánu Růst 3,0% Korigovaný provozní zisk po zdanění v perpetuitě Míra čistých investic 20,5% Čisté investice 9299 FCFF p Pokračující hodnota Pokračující hodnota představuje v peněžním vyjádření částku výši 312, Kč ZJIŠTĚNÍ HODNOTY AKCIE METODOU DCF Provozní hodnota společnosti představuje součet první a druhé fáze výpočtu. Výsledná hodnota vlastního kapitálu představuje součet provozní hodnoty a neprovozních aktiv ponížených o hodnotu cizích zdrojů. Tab. Hodnota akcie Hodnota podniku brutto tis. Kč Cizí kapitál tis. Kč 0 Hodnota podniku netto tis. Kč Neprovozní majetek tis. Kč Výsledná hodnota vlastního kapitálu tis. Kč Základní kapitál tis. Kč Počet akcií v základním kapitálu ks Počet vlastních akcií ks 0 Přepočtený počet akcií v základním kapitálu ks Hodnota akcie ZTV o NH = 430 Kč Kč 1909 Předběžnou hodnotu akcie společnosti o nominální hodnotě 430,-Kč stanovenou metodou diskontovaných peněžních toků jsem odhadl ve výši 1 909,-Kč. Strana 72

73 8. KOREKCE PŘEDBĚŽNÉHO OCENĚNÍ Významným faktorem při ocenění balíku akcií je jeho velikost odrážející podíl na hlasovacích právech, a tím i podíl na řízení podniku. Mezinárodní účetní standardy rozlišují kontrolu nad podnikem a podstatný vliv v podniku. Kontrolou nad podnikem se rozumí moc řídit finanční a provozní politiku podniku tak, aby bylo dosaženo užitku z jeho činnosti. Kontrolu lze zajistit buď držením více než jedné poloviny hlasovacích práv nebo držením podstatného podílu hlasovacích práv doplněného pravomocí řídit finanční a operační politiku podniku. Kontrola zahrnuje tato hlavní práva: 1. určovat strategii podniku, 2. rozhodovat o personálním obsazení vedení podniku a jeho obměnách, 3. rozhodovat o stálých aktivech podniku a dlouhodobém financování, 4. rozhodovat o případných spojeních (sloučeních, splynutích), změnách právní formy a likvidaci podniku, 5. rozhodovat o dividendách Podstatným vlivem se rozumí účast na rozhodnutích o finanční a provozní politice podniku. Je možno jej dosáhnout vlastnictvím akcií (zpravidla 20 až 50 %), prostřednictvím stanov nebo pomocí dohod. Obchodní podíl, který umožňuje kontrolu společnosti nebo podstatný vliv na společnost, má samozřejmě větší hodnotu než podíl minoritní. V případě ocenění minoritního podílu je třeba uplatnit srážku z hodnoty akcie určené výnosovou metodou. Vzhledem k tomu, že při ocenění podniku jako celku výnosovým způsobem nebyla uplatněna žádná přirážka při výpočtu diskontní míry, je třeba provést srážku z předběžné výsledné hodnoty ocenění. Při výpočtu výsledné hodnoty uplatníme srážku zohledňující likviditu akcií. Akcie oceňované společnosti nejsou obchodované na oficiálním či mimoburzovním trhu, avšak předpoklad tvorby zisku vytváří podmínky pro výplatu dividendy. Oceňovaná společnost je v pozici ovládané osoby, oceňovaný balík 507 ks akcií (tj. 0,28% základního kapitálu) představuje minoritní podíl. Při výpočtu výsledné hodnoty ocenění v dražbě nabízeného podílu byla uplatněna srážka dle znaleckých uzancí 3 ve výši 30 % z jeho předběžné hodnoty. Předběžná výsledná hodnota 1909 Kč Srážka -30% Kč Výsledná výnosová hodnota na akcii 1336 Kč Hodnotu akcie společnosti stanovenou metodou diskontovaných peněžních toků jsem odhadl ve výši 1 336,-Kč. Strana 73

74 9. ZÁVĚR Účelem tohoto posudku je odhadnout cenu předmětu dražby v místě a čase obvyklé ve smyslu ustanovení 13 odst.1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v platném znění. Předmětem posudku je ocenění akcií vydaných společností, se sídlem Jiráskova 1326, Vsetín, PSČ: , IČ: Ocenění předmětných akcií je provedeno ke dni 30. června Při zvážení všech předpokladů a skutečností v posudku obsažených považuji za cenu obvyklou částku 1336,-Kč (slovy:---tisíctřistatřicetšestkorunčeských---) za 1 akcii v nominální hodnotě 430,-Kč ,-Kč (slovy:---šestsetdemdesátsedmtisíctřistapadesítdvěkorunyčeské---) za 507 akcií v celkové nominální hodnotě ,-Kč Ve Starém Městě dne 4. srpna 2008 Ing. Libor Buček Trávník Staré Město Znalecká doložka Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne č.j.spr. 3572/98 pro základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací cenné papíry. Znalecký úkon je zapsán pod poř. č /2008 znaleckého deníku. Strana 74

75 SEZNAM PŘÍLOH 1. VÝPIS Z OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU SPOLEČNOSTI 2. ROZVAHA A VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY k 30. červnu ÚČETNÍ VÝKAZY SPOLEČNOSTI ZA ROK 2006/ ÚČETNÍ VÝKAZY SPOLEČNOSTI ZA ROK 2005/ ÚČETNÍ VÝKAZY SPOLEČNOSTI ZA ROK 2004/ FINANČNÍ PLÁN SPOLEČNOSTI na období let FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI 8. NÁKLADY NA INVESTOVANÝ KAPITÁL 9. VÝPOČET HODNOTY PODNIKU METODOU DCF Strana 75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

99

100

101

102

103

104

105

106

107

108

109

110

111

112

113

114

115

116

117

118

119

120

121

122

123

124