Analýza rizika. obchodování s lidmi. u žen. bez domova

Transkript

1 Analýza rizika obchodování s lidmi u žen bez domova Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Více informací je dostupných na webových stránkách: a

2 Obsah Analýza rizika obchodování s lidmi u žen bez domova Úvod Rámce Problematika žen bez domova Problematika obchodování s lidmi Další pojmy Metodologie výzkumu Výsledky dotazníkového šetření Sociodemografická struktura vzorku Oblast pracovní Oblast poskytování sexuálních služeb Jiná jednání, se kterými se respondentky setkávají Další informace o respondentkách Potenciálně obchodované osoby Respondentky nucené k sexuálním službám Respondentky nucené k jiné činnosti žebrání či krádeže Respondentky, u nichž se objevily indikátory nucené práce Závěr Shrnutí Doporučení...35 Seznam příloh...36

3 1. Úvod Obchodováním s lidmi jsou často kvůli své zranitelnosi ohroženi především lidé bez domova. Dle zkušeností La Strady ČR se lze setkat s nábory osob bez domova, při nichž jsou tito lidé zlákáni (často do zahraničí)s příslibem výdělku, a je zneužíváno jejich problematické životní situace. Jak upozorňuje např. bezdomovecká asociace Homeless v Londýně ve své studii z roku 2013, pachatelé se často infiltrují mezi bezdomovce a tvrdí, že byli také bezdomovci, ale nyní vědí, jak přijít k dobré práci. V ČR zatím nevznikla studie, zabývající se problematikou ohrožení žen bez domova obchodováním s lidmi, rovněž neexistuje výraznější spolupráce mezi organizacemi, poskytujícími služby osobám bez domova, a organizacemi, které se problematikou obchodu s lidmi zabývají. Z tohoto důvodu vzniklo výzkumné šetření, jehož výstupy jsou v následujících podkapitolách prezentovány, a příručka pro pracovníky a pracovnice (nejen) neziskových organizací, jež mohou s ohroženými ženami přijít do kontaktu. Tato analýza byla vytvořena v rámci projektu Snížení rizika obchodování s lidmi u žen bez domova. Hlavním cílem tohoto projektu je snížení rizika obchodování s lidmi prostřednictvím terénního výzkumu specifik tohoto jevu, následné analýzy výsledků, a šíření výsledků analýzy po ČR. V návaznosti na analýzu bude vytvořena příručka pro organizace, které jsou v kontaktu s osobami bez stálého přístřeší. Tato příručka bude obsahovat informace o identifikaci obchodovaných osob, možnostech pomoci obchodovaným osobám, ale rovněž i možnosti v oblasti prevence. V textu je představena problematika obchodování s lidmi, dále některá specifika ženského bezdomovectví, metodologie dotazníkového šetření, výstupy z dotazníkového šetření, a závěrem doporučení ke snížení rizika ohrožení žen bez domova obchodem s lidmi.

4 Poděkování Chtěli bychom poděkovat partnerovi projektu - Farní Charitě Praha 1 Nově Město Program Máří a spolupracující organizaci - NADĚJI., ale rovněž i dalším organizacím, s nimiž proběhla spolupráce na sběru dotazníků: Armáda spásy Jirkov, Armáda spásy Centrum sociálních služeb B. Bureše, Azylový dům České Budějovice, Azylový dům Jičín, Azylový dům pro muže a ženy Zábřeh, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Vsetín, Azylový dům sv. Ludmily v Mokrovratech, Centrum PRO Blansko, Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni, Drop In, Dům Naděje Jablonec nad Nisou, Městská ubytovna pro osoby bez přístřeší Kolín, Petrklíč Uherské Hradiště, Sananim, Služby prevence města Mělník, Sociální služby Chomutov. Rovněž bychom rádi poděkovali Nadaci Open Society Fund, která celý výzkum podpořila z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Prostřednictvím Norských fondů přispívá Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů a posílení vzájemné spolupráce v Evropě. Podporuje především ochranu životního prostředí, dále výzkum a stipendia, rozvoj občanské společnosti, péči o zdraví, děti, rovnost žen a mužů či zkvalitnění justice. Program Dejme (že)nám šanci podporuje rovné příležitosti žen a mužů v pracovním i osobním životě a prevenci a pomoc obětem domácího násilí v České republice. Spravuje ho Nadace Open Society Fund Praha, která od roku 1992 rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice.

5 2. Rámce V této kapitole jsou vydefinovány některé základní pojmy a je nastíněna problematika obchodu s lidmi a téma ženského bezdomovectví. Pro skupinu osob bez domova, stejně tak jako pro ženy obecně, platí, že patří mezi zranitelnější skupiny (nejen) vůči násilí a že se často nacházejí v těžší pozici pro uplatňovaní svých práv. Být ženou bez domova může být tedy ještě rizikovější, neboť se jedná o vícenásobně marginalizovanou skupinu. Násilí na osobách bez domova nabývá mnoha podob, může být spojeno přímo s jejich statutem, 1 či se váže k prostředí, v němž se tyto osoby pohybují. Přičemž u žen je ohrožení sexuálním, domácím, fyzickým nebo verbálním násilím ještě vyšší, dle výzkumu Jako doma, o.s. 2 se s některou z těchto forem setkalo 90 % jimi dotazovaných žen Problematika žen bez domova Úvodem je potřeba definovat pojmy, s nimiž bude dále pracováno. Samy ženy bez domova preferují termín žena bez domova před termínem bezdomovkyně, považují jej za důstojnější, avšak mnoho z nich je schopno se lépe identifikovat s termínem žena bez stálého přístřeší. 3 Dále je tedy vzhledem k výše zmíněnému pracováno s pojmy ženy bez domova a ženy bez trvalého přístřeší, jejichž význam je pro účely tohoto textu totožný. Přičemž pod pojem žena bez domova lze zahrnout ženy aktuálně využívající služeb denních center pro osoby bez přístřeší, nocleháren a azylových domů. Jedná se tudíž o ženy, které v danou chvíli pobývají na ulici či v provizorním bydlení (mimo systém služeb) nebo využívají bydlení poskytované sociálními službami. 4 Širší pojetí uvádí Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení (ETHOS), která označuje osobami bez domova populační skupinu zahrnující jak viditelné bezdomovce, tj. osoby, které spí venku, tak osoby, které v důsledku nemožnosti zajistit si jiné bydlení žijí v ubytovacích zařízeních, dále osoby, jejichž bydlení je nejisté, a osoby, které žijí v podmínkách, které neodpovídají minimálním standardům bydlení v daném kulturním a sociálním prostředí. 5 Tato definice je vzhledem ke skutečnosti, že jsou do ní zahrnuty i osoby, jejichž bydlení je nejisté, a osoby, žijící v podmínkách neodpovídajích minimálním standardům, pro účely tohoto výzkumu příliš obecná. Je zde uváděna především v kontextu toho, že nelze jasně vytyčit linie mezi osobou bez domova a osobou s domovem. Mezi těmito dvěma kategoriemi je šedá zóna, kde se tyto kategorie překrývají, ať již kvůli tomu, že se situace osob na pomezí těchto kategorií často mění např. vzhledem k jejich rodinné situaci, tak rovněž i z dalších důvodů. Těmito důvody mohou být právě výše zmíněné neodpovídající podmínky či nestálost bydlení v ubytovacích zařízení vzhledem k špatné finanční situaci. 1 Např. fenomén tzv. bumfights, jenž se začal objevovat i v České republice, při němž si útočníci vybírají osobu bez domova jako terč fyzického násilí a někdy si svá jednání i nahrávají na videa. Fyzický útok je cílem sám o sobě a osoba bez domova je vybrána pro menší schopnost se bránit či ochotu takové jednání oznámit a samozřejmě i pro nižší ochotu příslušných autorit, například orgánů činných v trestním řízení, toto jednání šetřit. 2 Hetmánková, R.: Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha, Str Hetmánková, R.: Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha, Str. 9 4 Hetmánková, R.: Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha, Str. 6 5 Hetmánková, R.: Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha, Str. 6

6 Dalším pojmem, jenž je potřeba definovat vzhledem k jeho širšímu pojetí v rámci tohoto textu, je organizace pro osoby bez domova. Tento termín zahrnuje nejen nestátní neziskové organizace, jejichž cílovou skupinou jsou osoby bez domova či osoby tímto jevem ohrožené, ale rovněž i organizace, jejichž primárním cílem není poskytování služeb osobám bez domova, ovšem dle charakteru jimi poskytovaných služeb lze mezi uživateli jejich služeb předpokládat vysoký výskyt osob bez domova, osob sociálně vyloučených, či osob ohrožených těmito jevy. Příkladem mohou být organizace poskytující služby uživatelům a uživatelkám drog, mezi nimiž se pohybuje značné množství osob bez stálého přístřeší. Cesty k bezdomovectví Spouštěče bezdomovectví mohou být u jednotlivých osob značně odlišné, obecně lze zmínit následující determinanty, přičemž se nejedná o jejich absolutní výčet a mohu být provázány či spolupůsobit s dalšími faktory. rozpad rodinných a partnerských vztahů domácí násilí chudoba a ekonomická nouze závislosti a jiná psychická onemocnění Pod rozpad rodinných a partnerských vztahů lze zahrnout rozvod či rozchod s partnerem nebo partnerkou či úmrtí této osoby, případně smrt rodičů nebo jiného příslušníka rodiny, s nímž byla sdílena domácnost. Domácí násilí je záměrně uvedeno samostatně již z důvodu, že lze předpokládat jeho charakterističnost především pro ženy. Chudobu a ekonomickou nouzi způsobuje široká paleta důvodů od přechodu do důchodu či ztráty zaměstnání přes dluhy až k zániku ekonomické vazby na jinou osobu, již lze očekávat u žen častěji než u mužů. Přičemž nižší výdělky, a tudíž i důchody žen v době jejich ekonomické aktivity, ovlivňují jejich finanční možnosti v dobách nouze. Chudoba postihuje ženy výrazněji než muže a jejich možnosti jsou proto omezenější. 6 Bezdomovectví se nejčastěji rozčleňuje na následují formy: zjevné či viditelné skryté či latentní potenciální V případě zjevného bezdomovectví se situace osob vyznačují tím, že žijí na ulicích, nádražích, v parcích, přespávají v tramvajích apod. V chladnějších měsících vyhledávají veřejné noclehárny. U latentního či skrytého bezdomovectví lidé bez domova nevyhledávají veřejné služby, nejsou tedy evidováni. Počet těchto lidí může být vysoký, neboť potřebné služby jsou leckde naprosto nedostačující. Tyto osoby lze nalézt ve sklepích, opuštěných objektech, ve vracích aut; nezřídka přespávají u známých. Pod kategorii potenciálního bezdomovectví spadají osoby, kterým bezdomovectví reálně hrozí z důvodu nevhodných nebo nejistých bytových podmínek. Patří sem i velká skupina čekatelů na propuštění z různých zařízení: dětský domov, věznice, psychiatrická léčebna. Roste i další skupina potenciálních bezdomovců migranti, přistěhovalci a azylanti. 7 6 Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha. Str Štechová, M. a kol. (2008) Bezdomovci a Bezdomovectví z pohledu kriminologie. IKSP, Praha. Dostupné z Str. 23

7 Specifika ženského bezdomovectví Některá specifika ženského bezdomovectví byla zmiňována již výše, mezi ta nejpodstatnější patří zvýšená zranitelnost žen a menší viditelnost této skupiny. Latentnost ovlivňuje jak u žen velmi frekventovaná forma skrytého bezdomovectví, tak i malý podíl žen, jež v této situaci využívají služeb pro osoby bez domova. Příčiny, proč nejsou ženy bez stálého přístřeší navázány na některý z typů služeb pro osoby bez domova, lze spatřovat v nízké informovanosti o jejich existenci, ale především v často pociťované obavě z navštěvování těchto zařízení vzhledem pocitu ohrožení ze strany mužů a jejich početní převahy v těchto zařízeních či v jejich okolí. Skryté bezdomovectví ve formě přespávání u známých či příbuzných nebo zajištění si bydlení skrze nechtěné či účelové vztahy slouží rovněž jako strategie oddálení propadu do situace ocitnutí se na ulici. 8 Rizikovost tkví v nestabilitě, ovšem hlavně v možném vytvoření vztahu závislosti na osobě, která jim ubytování poskytuje. Tento vztah závislosti je staví do zranitelnější pozice, mohou být touto okolností nuceny strpět jednání, jež by v jiné situaci nebyly ochotny snášet. Tuto formu skrytého bezdomovectví podporuje i další faktor, jímž je omezenost možnosti následného bydlení na ubytovnách, které je dle výzkumu organizace Jako Doma pro 90 % žen bez domova jako spolehlivé bydlení nepřijatelné. Ubytovny jsou (nejen ženami, které prožily násilí ze strany mužů) považovány za nebezpečné, rizikové a hygienicky nepřijatelné. 9 Další okolností, jež může ženy přimět k vytváření a udržování účelových a nechtěných vztahů, je potřeba ochrany před okradením, verbálním a fyzickým násilím či jiným ohrožením, s nimiž se při pobytu na ulici setkávají. Tyto vztahy ovšem mohou být rovněž rizikové a spojené s finančním i sexuálním zneužíváním. Odlišnost ženského bezdomovectví od mužského je dána zejména zvýšeným vystavením žen fyzickému, sexuálnímu a verbálnímu násilí ze strany mužů; zvýšené zranitelnosti při pobytu na ulici a snížené ekonomické síle Problematika obchodování s lidmi Pojmy Protokol OSN o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, přijatý 12. prosince 2000, tzv. Palermský protokol11, definuje obchodování s lidmi (dále též OSL) jako najímání, přepravu, převoz, přechovávání nebo přijetí osob za účelem zneužívání za pomoci hrozby, použití síly nebo jiných forem donucení, za pomoci únosu, podvodu, uvedení v omyl nebo zneužití moci či stavu bezbrannosti nebo pomocí předání nebo přijetí plateb či výhod, a to za účelem získání souhlasu osoby mající kontrolu nad jinou osobou. V kontextu české právní úpravy lze nalézt trestný čin obchodování s lidmi pod 168 Trestního zákoníku, zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V odst. 2 tohoto ustanovení jsou vydefinovány: prostředky donucení - za použití násilí, pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo lsti anebo zneužívaje jejího omylu, tísně nebo závislosti; 8 Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha. Str Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha. Str V České republice došlo k ratifikaci protokolu a podepsání úmluvy dne 10. prosince 2002, avšak k ratifikaci úmluvy dosud zatím nedošlo

8 formy jednání - přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá, aby jí bylo užito; formy zneužití - k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla, k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jejího těla, k službě v ozbrojených silách, k otroctví nebo nevolnictví, nebo k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování. V České republice mezi dvě nejčastější formy obchodování s lidmi patří OSL za účelem sexuálního vykořisťování (nucená prostituce) a OSL za účelem pracovního vykořisťování (nucená práce). Přičemž mezi další formy, které lze v kontextu ČR předpokládat, spadá zejména OSL za účelem nucené kriminality a OSL za účelem nuceného žebrání, jež jsou tzv. jinou formou vykořisťování. Nucená práce je každá práce nebo služba, která je na kterékoliv osobě vymáhána pod pohrůžkou jakéhokoliv trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně Pohrůžkou trestem je myšlen nejen trest ve smyslu trestně právním, ale jakákoliv hrozící újma na právech či výsadách. 12 Pracovní vykořisťování není v platné právní úpravě přesně vymezeno, obecně však lze vykořisťování definovat jako zneužití závislosti jiného k získání jakéhokoli neoprávněného prospěchu z jeho činnosti. 13 La Strada Česká republika je jedinou specializovanou organizací, která se v rámci ČR výhradně věnuje poskytování pomoci obchodovaným a vykořisťovaným osobám. Cílem organizace je přispívat k odstranění obchodování s lidmi a vykořisťování a poskytovat podporu a ochranu vykořisťovaným, obchodovaným a vykořisťováním a obchodováním ohroženým osobám. La Strada poskytuje cílové skupině sociální služby, věnuje se prevenci a vzdělávání a advokačními a lobby aktivitami usiluje o systémové či legislativní změny s cílem předcházet obchodování s lidmi a vykořisťování a chránit práva a zájmy cílové skupiny. Identifikace potenciálně obchodovaných osob Pro účely výzkumu byly k identifikaci potenciálně obchodovaných osob využity indikátory obchodu s lidmi z Info a SOS linky La Strady (dále jen Linka LS) v kombinaci se sebeidentifikací, používanou na tzv. pohlednicích, informačních materiálech distribuovaných např. při terénní činnosti La Strady. Linka LS používá následující indikátory při prvním kontaktu se zájemkyní/zájemcem o služby. Je třeba zdůraznit, že je vždy třeba brát v potaz konkrétní situaci a formu OSL, o kterou by se mohlo jednat. Tento výčet není taxativní a nemusí se vždy objevit všechny indikátory, aby se jednalo o obchodovací situaci 14. Osoba je bez dokladů, které jí byly odebrány v rámci procesu obchodováni. Osoba nedostala zaplaceno za svou práci (včetně práce v sexbyznysu) nebo dostávala jen zálohy na jídlo a ubytování. Osobě bylo fyzicky ublíženo/ubližováno. Osobě bylo bráněno ve volném pohybu a/nebo byl kontrolován její pohyb. Osobě bylo vyhrožováno násilím, likvidací nebo udáním na policii či úřady. Osobě bylo vyhrožováno směrem k její rodině či blízkým. Osoba byla podvedena ohledně druhu práce a výše platu. 12 Stanovisko OBP MV ČR k otázce výkladu ustanovení 232a Zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Dostupné z: 13 Stanovisko OBP k trestnému činu obchodování s lidmi podle 232a Trestního zákona ve vztahu k pojmům nucené práce a jiné formy vykořisťování. Dostupné z: 14 Vymezení pojmu obchodovací situace je uveden níže.

9 Sebeidentifikace: nutili vás k práci, kterou jste nechtěli dělat; odebrali vám doklady; nedostávali jste zaplaceno; kontrolovali váš pohyb; ubližovali vám; podvedli vás; vyhrožovali vám. Bude-li dále v textu používán pojem obchodovací situace, jsou jím míněny okolnosti jednání a jednání samotné, jež naplňuje jednak znaky skutkové podstaty trestného činu dle 168 Trestního zákoníku, ale i bylo-li určení obchodovací situace provedeno pomocí indikátorů používaných organizací La Strada ČR. V rámci dotazníkového šetření byla pozornost soustředěna na to, zda mají respondentky zkušenost s jednáním vykazujícím znaky OSL. Kromě základních dvou forem OSL, nucené prostituce a nucené práce, byla věnována pozornost i dalším vykořisťujícím jednáním, jež mohou být s obchodováním s lidmi spojena či být při výskytu dalších indikátorů rovněž OSL. Na tato další jednání byla zaměřena pozornost nejen na základě desk research, ale především v návaznosti na zkušenosti pracovnic/ků La Strady ČR. Lze se setkat s případy, kdy je osoba např. nejen nucena do práce, ale jsou jí odebírány i sociální dávky. V tomto kontextu stojí za zmínku i jeden případ, který, byť nebyl orgány činnými v trestním řízení kvalifikován jako trestný čin OSL, však nese jeho znaky po skutkové stránce. V tomto případě byly fyzicky a psychicky týrány dvě mentálně postižené ženy. Obviněný muž, částečně i za pomoci své družky, nutil ženy k domácím pracím, odevzdání invalidního důchodu, prostituci, a rovněž i k tomu, aby se provdaly za muže vietnamské národnosti, kdy měl tento sňatek sloužit k legalizaci jeho pobytu. Obviněný si rovněž přivlastnil peníze z úvěrových smluv, které poškozené ženy byly nuceny uzavírat. Obviněný muž rovněž přinutil zrakově postiženého muže k žebrání, kdy ho za tímto účelem vozil do Prahy a Vídně. Vyžebranou částku poté slepý muž předával obviněnému. 15 Popis tohoto případu je uváděn záměrně pro poukázání na rozsáhlost forem, jichž může obchod s lidmi nabývat. Některým z nich bylo doposud věnováno v České republice spíše méně pozornosti, jako např. OSL za účelem nuceného žebrání či nucené kriminality Další pojmy Na závěr je potřeba uvést ještě některé další pojmy, které budou nadále v textu používány, konkrétně se jedná o pojmy poskytování sexuálních služeb, prostituce a sexbyznys. Poskytování sexuálních služeb bylo pro účely tohoto textu definováno jako pohlavní styk a jiné sexuální praktiky, natáčení a focení pornografie apod. za peníze nebo jiné odměny či protislužby. Prostituce není právně upravena, obecně je možné ji charakterizovat jako poskytování sexuálních služeb za peníze či jinou výhodu. Dle definice v návrhu zákona o regulaci prostituce z roku 2012 je prostituce dobrovolné poskytování sexuálních služeb včetně jejich nabízení za úplatu fyzickou osobou, směřujících k uspokojování sexuálních potřeb STŘÍTECKÝ, Vít a Daniel TOPINKA. Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, Str ŠÍDOVÁ, Lucie, Jana POLÁKOVÁ a Hana MALINOVÁ. Ze sexybyznysu na trh práce?: přenos znalostí v oblasti legálního uchopení prostituce a jeho dopad na trh práce. Vyd. 1. Brno: Rozkoš bez rizika, Str. 58

10 Pojem poskytování sexuálních služeb se zcela nekryje s pojmem prostituce, neboť je do něj zahrnuto rovněž natáčení a focení pornografie. V textu dále je preferováno používání termínů poskytování sexuálních služeb nejen kvůli širšímu pojetí, ale rovněž i z důvodu, že samotný výraz prostituce může vyvolávat negativní konotace. Sexbyznys či sexuální průmysl je širším pojmem, v tomto textu je tímto termínem míněno poskytování sexuálních služeb nebo produktů výměnou za finanční či jinou výhodu, zahrnuje jak přímý fyzický kontakt, tak nepřímou sexuální stimulaci, tedy nejen prostituci, ale i tanec na klíně, sex po telefonu, počítačový sex či pornografický průmysl.

11 3. Metodologie výzkumu V rámci výzkumu byly použity následující metody: rešerše veřejně dostupných informaci tzv. desk research, dotazníkové šetření a konzultace s odborníky (např. s organizacemi specializovanými na problematiku bezdomovectví). V rámci výzkumu byly v prvotní fázi shromažďovány informace k problematice žen bez domova a k obchodu s lidmi nejen formou výše uvedeného desk research, ale i skrze studium předchozích výzkumů La Strady ČR na téma obchodu s lidmi. Dále byl stanovován způsob sběru dat skrze dotazníkové šetření a určení vlastního obsahu dotazníku. Při tvorbě obsahu dotazníku byly zohledňovány nejen výzkumné otázky (viz níže), ale rovněž i citlivost tématu a osobní charakter některých otázek. Pokud určité aspekty skutečnosti, že je respondentka bez domova, nebyly nutné k zodpovězení výzkumných otázek, byly záměrně vynechány, aby případně nedocházelo k další traumatizaci či sekundární viktimizaci potenciální respondentky. Například otázka na důvod, proč se žena dostala do situace, v níž je bez stálého přístřeší, by mohla znovu otvírat traumatické zážitky, např. prožité domácí násilí či úmrtí v rodině, jež patří mezi časté důvody bezdomovectví u žen. Přičemž tato informace není pro zodpovězení výzkumných otázek relevantní, pokud mezi těmito dvěma jevy není kauzální souvislost. Její zjištění a určení jejího směru by však bylo nad rámec možností dotazníkového šetření. V rámci formulace konkrétních otázek byla zvažována i vhodná terminologie. Vzhledem k silnější identifikaci s pojmem žena bez stáleho přístřeší, než s pojmem žena bez domova, kterou zmiňuje ve svém výzkumu oraganizace specializovaná na práci s touto skupinou žen, bylo v rámci dotazníkového šetření pracováno s prvním pojmem. V úvodu dotazníku byla zdůrazněna anonymnost a uveden jeho účel s tím, že dotazník je součástí analýzy v rámci projektu Snížení rizika obchodování s lidmi u žen bez domova, který realizuje nevládní nezisková organizace La Strada ČR. V průběhu monitoringu výskytu potenciálních respondentek v terénu byl zjišťován i okruh organizací, jež by mohly být požádány o spolupráci (nad rámec projektu), a ve spolupráci s nimi i vlastní činností byl realizován sběr dotazníků (první pololetí 2015). V následné fázi byl proveden zápis dotazníků a prvotní zpracování dat, dle nejž byla nastavena komparativní a korelační analýza. Závěrečná fáze obsahovala tvorbu analýzy a příručky v konzultaci její podoby s partnery projektu. Výzkumné otázky byly stanoveny následovně: Jsou ženy bez domova ohroženy obchodem s lidmi? Jakými formami obchodu s lidmi jsou ženy bez domova ohroženy? Lze vysledovat společné charakteristiky žen bez domova, které se v minulosti setkaly s jednáním vykazujícím znaky obchodu s lidmi či pracovním vykořisťováním? Existují další rizikové faktory, které mohou ovlivnit, že se ženy bez domova dostanou do obchodovací situace? Pokud ano, jaké?

12 Výzkum se řídil etickými zásadami vycházejícími z mezinárodně ukotvených principů 17 a z hodnot organizace La Strada ČR. V konkrétní rovině se jednalo o zajištění informovaného souhlasu všech respondentek (ústní formou), senzitivní způsob dotazování (do-no-harm questioning), nabídka pomoci, důsledná anonymizace dat a zajištění mlčenlivosti výzkumného týmu, kontinuální reflexe etických dilemat. V činnosti La Strada ČR jsou vždy zohledňovány i bezpečnostní aspekty vzhledem k povaze problematiky obchodu s lidmi jako zvlášť závažné trestné činnosti, nezřídka organizovaného charakteru. Projevuje se to zvýšenými bezpečnostními opatřeními, např. při práci v terénu. Avšak přestože sběr dotazníků probíhal i vlastní terénní činností, nedocházelo k němu v prostředích, kde LS terénní výjezdy obvykle realizuje, z důvodu obavy ze zkreslení výsledků analýzy a kvůli minimálnímu prolínání cílové skupiny kontaktované v terénu LS se skupinou potencionálních respondentek. Nízký překryv těchto skupin vychází i z vydefinování pojmu žena bez domova, kdy ženy na ubytovnách nespadají do vydefinované charakteristiky potenciálních respondentek. Při stanovování okruhu žen, které budou osloveny jako potenciální respondentky, bylo zohledněno i výše zmíněné prolínání kategorií osob s domovem a osob bez domova. Rozhodujícím faktorem pro vyplnění dotazníku s konkrétní dotazovanou bylo, jak žena sebe samu identifikuje, tj. jestli se ztotožňuje s pojmem žena bez stálého přístřeší. Jako příklad prostupnosti obou kategorií lze uvést poznatek z dotazníkového šetření, v němž některé respondentky uváděly, že příležitostně přebývají i na ubytovnách, mají-li na ně finanční prostředky, přesto se však ztotožňovaly s termínem žena bez stálého přístřeší. Dotazníkové šetření obecně vychází především ze subjektivního hodnocení respondentek z důvodu nemožnosti objektivizovat a verifikovat některá tvrzení. Toto východisko je přitom odvozováno ze základního předpokladu, že subjektivní hodnocení dotazovaných žen do značné míry ovlivňuje i jejich jednání, a tím může i bez ohledu na některé objektivní skutečnosti determinovat jejich životní situaci. Zároveň však výzkumný tým využívá široké spektrum informací, jakož i znalostí a zkušeností, které s problematikou obchodu s lidmi a pracovním vykořisťováním má organizace La Strada ČR k dispozici, což umožňuje průběžnou kontrolu relevance získaných dat. Dotazník obsahoval vymezení sexuálních služeb, aby tento pojem nebyl chápán v užším slova smyslu jen jako poskytnutí pohlavního styku za peněžní či jinou výhodu, ale rovněž jako poskytování jiných sexuálních praktik nebo i natáčení či focení pornografie. Sběr dat Dotazníky byly sbírány primárně vlastní činností organizace La Strady ČR, dále partnera projektu programem Maří Farní Charity Praha 1 Nové Město, a spolupracující organizací - Nadějí o.s. Dále byly požádány o spolupráci nestátní neziskové organizace, jejichž cílovou skupinou jsou osoby bez domova či osoby tímto jevem ohrožené, a rovněž organizace, jejichž primárním cílem není poskytování služeb osobám bez domova, ovšem dle charakteru jimi poskytovaných služeb lze mezi uživateli jejich služeb předpokládat výskyt osob sociálně vyloučených, osob bez domova či osob ohrožených těmito jevy. Byli tedy osloveni poskytovatelé azylového ubytování po celé České republice, ale např. i organizace poskytující služby uživatelům, mezi nimiž se vyskytuje mnoho osob, které jsou bez stálého přístřeší. Cílem bylo získat co nejobsáhlejší vzorek respondentek. Např. některé uživatelky drog, které jsou bez domova, kromě terénního výměnného programu nevyužívají další sociální služby a skrze organizace, poskytující služby primárně osobám bez domova, by nebylo možné je kontaktovat. 17 Guide to ethics and human rights in counter-trafficking. United Nations Inter-Agency Project On Human Trafficking. Bangkok, Dostupné z:

13 Je rovněž potřeba zdůraznit, že pod vlastní činností organizace LS je míněn sběr dotazníků v terénu pracovnicemi LS či pracovnicemi LS ve spolupráci s jinými NNO popsanými výše. Dotazníky nebyly sbírány mezi uživatelkami služeb LS, neboť by to mělo za následek zkreslení výsledků analýzy, protože by se, vzhledem k cílové skupině LS u všech takto sebraných dotazníků vyskytl jev obchodování s lidmi či pracovního vykořisťování. Z obdobného důvodu nebyl dotazník sbírán ve spolupráci s organizacemi, kde by se automaticky objevil jev poskytování sexuálních služeb. K dosažení co nejrealističtějšího obrazu o riziku obchodování s lidmi mezi ženami bez domova a reprezentativnosti vzorku respondentek tedy bylo určující, zda organizace poskytuje služby ženám bez stálého přístřeší či zda mezi uživatelkami služeb organizace mohou být ženy bez stálého přístřeší, aniž by však organizace poskytovala služby specializovaně obchodovaným osobám, vykořisťovaným osobám či osobám, které pracují v sexbyznysu. Identifikace potenciálně obchodovaných osob Na základě dotazníkového šetření nelze s jistotou prohlásit, zda byly některé z respondentek obchodované, neboť proces identifikace by vyžadoval provedení hloubkového polostrukturovaného rozhovoru, ovšem dle výskytu indikátorů blíže popsaných výše lze prohlásit, zda se jedná o potencionálně obchodované osoby (dále též i POO). Vzhledem k tomu, že bylo využito indikátorů používaných na Iince La Strady, je možné proces identifikace připodobnit počáteční fázi v procesu žádání o poskytnutí služeb La Strady právě skrze linku La Strady. Tj. na základě prvotního rozhovoru realizováného telefonicky jsou zjišťovány výskyty indikátorů, na jejichž základě dojde k určení, zda se jedná či nejedná o potenciálně obchodovanou osobu. S potencionálně obchodovanou osobou je dále veden rozhovor, kterým se proces identifikace dovršuje. Pro proces určení, zda se jedná o potenciálně obchodovanou osobu, bude dále v tomto textu používán termín předběžné identifikace, aby tento proces nebyl zaměňován s identifikací obchodované osoby, a byla tím vyjádřena i jistá míra informační nejistoty svázaná s prvotní fází. Vyšší míra informační nejistoty je právě odlišujícím faktorem od identifikace samotné. Skutečnost, že byla osoba obchodována, je předpokládána, není však verifikována. Samozřejmě otázka verifikace je rovněž diskutabilní i vzhledem ke skutečnosti, nakolik je tento proces i ve stavu informační jistoty možný. Vychází se ze zásady práce LS, že informace od uživatelek a uživatelů služeb LS jsou pravdivé, není-li důvodný předpoklad tuto pravdivost zpochybňovat. Předběžná identifikace či předběžná identifikace obchodovaných osob je tedy obsahově totožná s pojmem identifikace potenciálně obchodovaných osob. Výstupy z dotazníkového šetření ohledně POO je nutno brát jako orientační. Přestože zastoupení některých skupin potenciálně obchodovaných respondentek se pohybovalo kolem 10 % z celého vzorku, je třeba mít na paměti, že se jedná o velmi závažnou trestnou činnost, a počty policií vyšetřovaných případů, stejně tak jako počty klientů a klientek LS, se ročně pohybují v desítkách. Bylo by tedy nerealistické předpokládat vyšší zastoupení. Při práci s tímto tématem je často pracováno s nízkými počty respondentek a respondentů, případně jsou spíše voleny kvalitativní metody studia problematiky, jako případové studie, atd. Respondentky byly tázány na situace, se kterými se setkaly v minulosti, přičemž sociodemografické charakteristiky byly zjišťovány k době, kdy byl s respondentkami dotazník vyplňován. Bylo nad rámec možností dotazníkovího šetření zjistit, jaké byly dané sociálně demografické chrakteristiky v době, kdy se s danou situací setkaly, vzhledem k velkému množství oblastí, jež byly dotazníkem pokrývány. Přestože např. partnerský status či místo, kde přebývají, se mohou u dotazovaných žen měnit, jsou tyto korelace uváděny u některých charakteristik, u nichž lze předpokládat skutečnost, že i přes svou potenciální proměnlivost mohou být často dle zkušeností z terénu pro ženy modem operandi.

14 4. Výsledky dotazníkového šetření Celkem bylo sebráno 135 dotazníků, z nichž bylo vyřazeno 18 z důvodu značného množství 18 chybějících odpovědí. Dále je tedy pracováno se 130 dotazníky. Dotazníky byly získány vlastní činností organizace LS a partnerů projektu, Farní Charitou Praha 1 Nové Město a organizací NADĚJE, ve spolupráci s organizacemi, jejichž cílovou skupinou jsou osoby bez domova či osoby tímto jevem ohrožené, a ve spolupráci s organizacemi, jejichž primárním cílem není poskytování služeb osobám bez domova, ovšem dle charakteru jimi poskytovaných služeb lze mezi uživateli jejich služeb předpokládat výskyt osob sociálně vyloučených, osob bez domova či osob ohrožených těmito jevy. Konkrétně se jednalo o azylové domy pro osoby bez přístřeší (případně pro ženy či matky s dětmi) a noclehárny, nízkoprahová zařízení pro osoby bez přístřeší, terénní program pro osoby bez přístřeší a pro uživatele drog, městskou ubytovnu pro osoby bez přístřeší a další poskytovatele sociálních služeb. Místa sběru s počtem dotazníků je následující: azylové domy a noclehárny (59 dotazníků), terén (34 dotazníků), nízkoprahové zařízení (18 dotazníků), ubytovna 19 (2 dotazníky), poskytovatel sociálních služeb 20 (17 dotazníků) 21 Místo sběru 2 % 13 % 14 % 26 % 45 % dfwd dfwd azylový dům RODIČE RODIČE terén děti děti nízkoprahové zařízení ženy ženy poskytovatel sociálních služeb muži muži ubytovna Jsou-li uváděny souvislosti mezi jednotlivými otázkami, jedná se o ty, které dosáhly statistické významnosti v rámci korelační či komparativní analýzy. Korelace u sociodemografických charakteristik jsou uvedeny především v podkapitolách následujících po kapitole o sociálnědemografické struktuře vzorku, pokud se nejedná o korelace v rámci této oblasti Sociodemografická struktura vzorku Sociodemografická data k ženám bez domova nejsou vzhledem k menší zmapovanosti tohoto tématu k dispozici, proto uvádíme srovnání s výzkumem Jako Doma 22, a to v případě těch otázek, které je možné porovnávat z hlediska totožnosti či komparativnosti škál (srovnání je uváděno v poznámkách pod čarou). Obecně sociodemografická struktura vzorku respondentek dotazníkového šetření odpovídá struktuře vzorku výzkumu Jako Doma, přesto nelze tvrdit, že se jedná o reprezentativní vzorek, neboť chybějí data pro možnosti komparace. 18 V dotazníku respondentky nevyplnily celou stránku, případně celý tematický oddíl. 19 Ubytovnou není míněno komerční zařízení, nýbrž ubytovna zřízená městem pro osoby bez přístřeší. 20 Poskytovatelem sociálních služeb je míněno zařízení poskytující služby především osobám bez přístřeší (azylové ubytování, nízkoprahové služby, atd.), ale nebylo možné rozlišit konkrétní zdoj sběru dotazníku především vzhledem k faktu, že konkrétní subjekt, který dotazník dodal, poskytuje osobám více těchto služeb. 21 Pro srovnání ve výzkumu Jako Doma o.s. bylo u 16 % komunikačních partnerek místem kontaktu squat, ulice, noclehárna či nízkoprahové zařízení. V ostatních případech (tj. 84 %) rozhovory proběhly v azylových domech (přehled komunikačních partnerek - str. 24 a 25). 22 Viz Hetmánková, R. (2013): Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy, Jako doma, Praha.

15 Doba, po kterou jsou respondentky bez stálého bydlení Doba, po kterou jsou respondentky bez stálého bydlení, se pohybovala od 14 dní až po 27 let. Nejvíce respondentek bylo v kategorii 3 měsíce až 1 rok, zastoupení jednotlivých kategorií zobrazuje graf č. 1. Graf č Kombinace více jednání počet respondentek do zghh 3 měsíců zghh 3 měsíce huh huh až 1 rok 1-3 zgtg roky zgtg 3 až iii10 let iii 10 p,p, let a více p,p, nevím khjlk khjlk odpověď ass chybí ass Místo, kde respondentky aktuálně přebývají či přespávají Respondentkám byly nabídnuty možnosti s tím, že využívají-li více z těchto možností, mají uvést pouze jednu, tu, kterou za poslední měsíc využívaly nejvíce. Přesto 3,8 % dotazovaných uvedlo možností více, četnost jednotlivých odpovědí ukazuje graf č. 2. Graf č Místo, kde respondentky přebývají počet respondentek azylový noklkn dům noclehárna zghhnoklkn squat huhzghh improvizované zgtghuh přístřeší na ulici iii zgtg u známých p,p, iii jinékhjlkp,p, více ass odpovědí khjlk ass Nejvíce respondentek přebývá či přespává v azylových domech, konkrétně 57,7 %. Jejich vysoký podíl může mít rovněž souvislost se způsobem sběru dotazníků, kdy s žádostí o spolupráci se sběrem byly požádány právě azylové domy. Přesto podíváme-li se na absolutní čísla, tak přestože z azylových domů bylo získáno 59 dotazníků, tak 75 respondentek uvedlo azylový dům jako místo svého pobytu, tj. u 16 respondentek, které pobývají v azylových domech, byl dotazník získán v jiném místě (např. v terénu či v rámci zařízení poskytujících nízkoprahové služby). Jiné pevné přístřeší s předpokladem základního hygienického zázemí (toaleta, umývárna) uvedlo celkem 17,7 % respondentek. Pod tuto kategorii byly zahrnuty odpovědi noclehárna, přespání u známých a některé odpovědi z možnosti jiné (nejčastěji zde byla uvedena ubytovna, dále se zde objevily odpovědi na chatě či po nemocnicích).

16 Bez stálého přístřeší či s možností přespání v improvizovaném přístřeší je 20,8 % respondentek. Pod tuto kategorii byly zahrnuty následující možnosti: na ulici, squat, improvizované přístřeší (např. stan, auto) a některé odpovědi z možnosti jiné (např. nespala jsem nebo v tramvaji/na nádraží). Lokalita Procentuální zastoupení Azylové domy 57,7 Jiné pevné přístřeší 17,7 Bez přístřeší či improvizované přístřeší 20,8 Více odpovědí 3,8 Věk Průměrný věk respondentek byl 41,5 roku, přičemž věk respondentek se pohyboval v rozmezí od 18 do 77 let. 23 Zastoupení jednotlivých kategorií zobrazuje graf č. 3. Graf č. 3 Věk 19,23 % 20,77 % 1,54 % 1,54 % 20,00 % 20,77 % 16,15 % sfsf let 20,77 % sdfss let 16,15 % dfwd let 20,00 % RODIČE let 20,77 % děti let 1,54 % ženy 56 a více 19,23 % muži neodpověděly 1,54 % Partnerský status Bez partnera je 60,8 % respondentek, 37 % dotazovaných má partnera, z nich 83,3 % má partnera, který je rovněž bez domova. 24 Partnerský status koreloval u respondentek mimo jiné i s věkem, pokud neměly respondentky partnera, byly v 75,7 % případů starší 35 let. Pokud dotazované ženy měly partnera s domovem, byly v 75,5 % případů mladší 35 let. Vzdělání Základní vzdělání má 39,2 % respondentek a nedokončené základní vzdělání uvedlo 1,5 % dotazovaných, středoškolské 48,5 % a vysokoškolské 3,1 % respondentek. U 10 dotazníků tento údaj chyběl (tj. 7,7 %) Průměrný věk ve výzkumu Jako Doma byl 42 let. Věkové rozmezí účastnic bylo od 20 do 81 let. (str. 21). 24 Srovnání s výzkumem Jako doma: sama: 61 %, s partnerem: 39 % (partnera s domovem má 72 % z nich a partnera bez domova 28 %). (str. 23). 25 Srovnání s výzkumem Jako doma ZŠ: 38 %, vyučená: 29 %, SŠ s maturitou: 30 % (SŠ obecně tedy 59 %), VŠ: 4 % (str.21).r

17 Národnost Mezi dotazovanými převládaly ženy s českou národností (86,9 %), početnou skupiny tvořily i ženy se slovenskou národností (10,0 %), 1 respondentka (0,8 %) uvedla romskou národnost a 3 respondentky (2,3 %) neodpověděly. Místo původu Respondentky pocházely ze všech 14 krajů České republiky, přičemž dotazované ženy, jejichž místo původu bylo na Slovensku, uvedly následující kraje: Bánskobystřický, Bratislavský, Košický, Prešovský a Trnavský. Mezi responentkami 46,2 % uvedlo konkrétní město, jejichž rozložení dle velikosti místa původu uvádí graf č. 4. Graf č. 4 Místo původu dle počtu obyvatel dfwd 7 % 10 % 15 % 32 % 36 % do 10 tisíc 10 % RODIČE do 50 tisíc 32 % děti do 100 tisíc 15 % ženy do 500 tisíc 7 % muži Hlavní město Praha 36 % 4.2. Oblast pracovní Respondentkám byly položeny rovněž otázky z pracovní oblasti, konkrétně, zda mají pravidelnou práci či brigádu a zda je tato výdělěčná činnost smluvně upravena. Dále bylo zjišťováno, zda někdy pracovaly za jinou výhodu, konkrétně odměnou za ubytování, jídlo nebo drogy. Poslední zkoumanou oblastí bylo, zda v tuto chvíli práci hledají. Nebylo zjišťováno, zda pracují v pracovním poměru či na dohodu o provedení práce DPP nebo na dohodu o pracovní činnosti DPČ, neboť primárním účelem nebylo podrobné zmapování pracovní oblasti u žen bez domova, ale spíše zjištění případných souvislostí s dalšími zkoumanými oblastmi. Práci na smlouvu uvedlo 9,2 % respondentek a bez smlouvy je zaměstnáno 3,8 %. 26 Brigádu na smlouvu má 8,5 % respondentek a bez smlouvy 11,5 %. 27 Mezi respondentkami byla stejně zastoupena práce za jídlo i za ubytování, v této situaci se někdy vyskytlo 18,5 % z nich, přičemž práci za drogy uvedlo 7,7 % dotazovaných (viz grafy č. 5 č. 7 níže). Skupina respondentek, která někdy pracovala za jídlo, není totožná se skupinou, která někdy pracovala za ubytování. V obou těchto kategoriích se náchazelo 66,7 % respondentek a 25 % dotazovaných uvedlo nejen práci za ubytování a jídlo, ale i za drogy. 26 Dále 73,1 % respondentek práci nemá a 13,8 % neodpovědělo. 27 Dále 61,5 % respondentek práci nemá, 16,9 % z nich neodpovědělo a 1,5 % nevědělo.

18 Mezi respondentkami si hledá práci 48,5 % z nich. 28 Hledání práce nekorelovalo s žádnou z dalších otázek, a u otázek, zda mají respondentky brigádu či pravidelnou práci, se rovněž neobjevily významnější souvislosti. V případě práce za jídlo, ubytování či za drogy se mezi těmito otázkami objevila silná korelace, tedy pokud respondentky pracovaly za jednu z těchto výhod, tak často pracovaly i za jinou z nich. Práce za ubytování korelovala s partnerským statusem, konkrétně ty respondentky, které pracovaly za ubytování, byly většinou bez partnera nebo měly partnera bez domova. Souvislost se u práce za ubytování rovněž objevila u otázky na místo, kde přebývají. Významný rozdíl byl mezi respondentkami především u odpovědí azylový dům a squat. Podíl respondentek, které pracovaly za ubytování, na rozdíl od těch, které ne, byl v případě azylového domu o polovinu nižší. Naopak u squatu byl tento podíl vyšší. Graf č. 5 Pracovala jste někdy za ubytování? 18,46 % 13,85 % 67,69 % děti neděti ženy ano ženy muži odpověď muži chybí Ty respondentky, které někdy pracovaly za jídlo, se častěji setkávaly s podezřelou nabídkou práce. U respondentek, jež pracovaly za jídlo, se s podezřelou nabídkou práce setkalo 82,6 % z nich, v případě respondentek, které tuto práci nevykonávaly, činil podíl 48, 2 %. Rovněž pokud někdy pracovaly za jídlo, tak se častěji setkávaly i s odebíráním sociálních dávek. S tímto jednáním se setkalo 29,2 % z nich, a v případě, že takovou práci nevykonávaly, činil tento podíl jen 7,9 %. Graf č. 6 Pracovala jste někdy za jídlo? 18,46 % 13,85 % 67,69 % děti neděti ženy ano ženy muži odpověď muži chybí 28 Přitom 47,7 % respondentek práci nehledá, 3,1 % neodpovělo a 0,8 % nevědělo.

19 Pokud respondentky pracovaly za drogy, tak bylo častěji zastoupeno přebývání na squatech, v improvizovaných přístřeších a na ulici. V případě azylového domu byl naopak podíl žen nižší. Ty, které přebývají v azylových domech, pracovaly za drogy jen ve 3,3 % případů. Respondentky, které pracovaly za drogy, byly téměř v 80 % případů do 35 let věku, pozitivně neodpověděla žádná respondentka starší 45 let. U otázky, zda dotazované pracovaly za drogy, se objevila silná pozitivní korelace s poskytováním sexuálních služeb za peníze a za jinou výhodu. Pokud pracovaly za drogy, tak poskytovalo sexuální služby za peníze 70 % z nich, a u respondentek, které za drogy nepracovaly, byl podíl jen 9 %. Graf č. 7 Pracovala jste někdy za drogy? 14,62 % 7,69 % 77,69 % děti ne děti ženy odpověď ženy chybí muži ano muži Podezřelá nabídka práce Mezi dotazovanými 51,5 % uvedlo, že se setkaly s podezřelou či podvodnou nabídkou práce (viz graf č. 8), přičemž v dotazníku nebyla uvedena definice, co je míněno podezřelou či podvodnou nabídkou práce. Přestože lze vydefinovat určitá kritéria 29, jež mohou být signály podezřelé či podvodné nabídky práce, vždy je třeba hodnotit vše v kontextu. Tudíž i když může být vnímání tohoto pojmu velmi rozdílné, bylo vyvození závěru ponecháno na respondentkách. Rovněž, jak již bylo poukázáno v kapitole o metodologii výzkumu, subjektivní hodnocení respondentek může i bez ohledu na některé objektivní skutečnosti determinovat jejich jednání. Respondentky ovšem byly tázány, proč jim tato práce přišla podezřelá, a tyto důvody, které jsou uvedeny níže, lze považovat za relevantní. Graf č. 8 Dostala jste podezřelou nabídku? 45,38 % 2,31 % 51,54 % jj ano jj děti neděti ženy odpověď ženy chybí muži nevím muži 29 Vemi vysoké finanční ohodnocení, než jaké je u tohoto druhu práce obvyklé; neúplné či chybějící informace o náplni práce či místě jeho výkonu, případně způsobu odměňování, práce na černo, atd.

20 Mezi důvody, které je vedly k závěru, že se jedná o podezřelou či podvodnou nabídku práce, uváděly nejčastěji následující: práce byla na černo bylo jim slibováno příliš mnoho peněz vzhledem k povaze práce či k jejímu množství byl po nich vyžadován počáteční vklad peněz nabízela jim práci nedůvěryhodná osoba práce byla v zahraničí odměna za práci byla nejistá či neodpovídající Nabídka práce respondentkám byla podezřelá i z dalších důvodů, například si myslely, že se jedná o poskytování sexuálních služeb nebo jim bylo např. podezřelé, že hledají jen ženy mezi lety věku. Zastoupení nejfrekventovanějších odpovědí zobrazuje graf č. 9. Výskyt jednoho z některých těchto faktorů lze vnímat jako rizikový, nemusí však vůbec nutně znamenat, že se jedná o podezřelou nabídku práce, tuto skutečnost je vždy třeba vnímat v širším kontextu. Například fakt, že je práce v zahraničí, rozhodně neimplikuje, že se jedná o podezřelou nabídku. Avšak v kombinaci např. se skutečností, že je slibováno příliš mnoho peněz vzhledem k povaze práce či ji nabízí nedůvěryhodná osoba, je vhodné přistupovat k této nabídce s obezřetností. Graf č Proč působila práce podezřele či podvodně? práce nedpověděla na černo nedpověděla příliš jinémnoho peněz jinépočáteční v cizině vklad v cizině nedůvěryhodná nejistá odměna osoba nejistá nejistá nedůvěryhodná odměna odměna osoba nedůvěryhodná v cizině počáteční osoba vklad počáteční jinépříliš vklad mnoho peněz příliš neodpověděla mnoho práce peněz na černo práce na černo V 53,3 % případů dotazovaným nabízel práci cizí člověk (32 respondentek), ovšem v 26,7 % případů byla práce nabídnuta jejich známým (16 respondentek). Dále se mezi odpověďmi objevily následující zdroje: internet (5 respondentek), agentura práce (3 respondentky), inzerce v tisku (2 respondentky). Jiné důvody, které se vztahovaly k místu výkonu práce či osobě, která ji nabízela, uvedlo 6 dotazovaných. Mezi respondentkami, jež se s podezřelou nabídkou práce setkaly, ji 77,6 % nevzalo, avšak jen 53,7 % bylo v té době bez stálého bydlení. Pokud respondentky podezřelou či podvodnou nabídku práce vzaly, uváděly v odpovědích následující důvody: tíživá finanční situace (9 respondentek), nevědomost (2 respondentky), nemožnost získat jiné zaměstnání z důvodu záznamu v rejstříku trestů (1 respondentka).

21 4.3. Oblast poskytování sexuálních služeb Vzhledem k menšímu počtu respondentek, které odpověděly, že poskytovaly sexuální služby za peníze, budou uváděna především absolutní čísla namísto procentuálního zastoupení. V tomto případě byl použít výraz menší počet vzhledem k velikosti vzorku, není tím nijak hodnocena skutečnost, kolik procent žen někdy poskytlo sexuální službu. Navíc je v této oblasti vzhledem k její citlivosti a stigmatizaci spojené s poskytováním sexuálních služeb otázkou, nakolik respondentky odpovídaly pravdivě a úplně. Celkem 24 respondentek (tj. 18,5 %) odpovědělo, že někdy poskytly sexuální službu, jejíž vymezení obsahovala již samotná otázka v dotazníku. Sexuální službou je míněn pohlavní styk a jiné sexuální praktiky, natáčení a focení pornografie apod. za peníze nebo jiné odměny či protislužby. Lze předpokládat, že procento respondentek, které někdy poskytovaly sexuální služby, je ve skutečnosti vyšší. Tato premisa se zakládá na skutečnosti, že se jedná o velice osobní a citlivé téma. K zamlčování poskytovaní sexuálních služeb může vést ženy např. stigmatizace pracovnic v sexbyznysu, případně pocit studu, že se žena vzhledem k tíživé finanční či jiné situaci uchýlila k poskytování sexuálních služeb, které by za jiných okolností nepoužila jako způsob výdělku. Další problematickou oblastí je existence fenoménu tzv. účelových vztahů u žen bez domova. Vztah, s nímž je spojeno i poskytování sexu, je ženou udržován primárně z důvodů ochrany či ubytování. Přičemž sex v rámci takového vztahu není pravděpodobně ženami vnímán jako poskytování sexuálních služeb za jinou výhodu, ale spíše jako strategie přežití na ulici. Navíc partner či partnerka ženy si účelovosti nemusí být vědom/a, a rovněž žena sama si, vzhledem k udržení pozitivnějšího sebeobrazu, tuto účelovost nemusí zcela připouštět. Realita je samozřejmě mnohem komplikovanější a důvodů pro udržování nechtěného vztahu může být více. Nelze zcela jasně vytyčit hranici, kdy by bylo možné tyto vztahy považovat za poskytování sexuální služeb, není-li mezi osobami vyřčena určitá dohoda. Avšak dle zkušeností z terénu, byla-li tato domluva explicitně vyjádřena, není tento vztah vnímán zúčastněnými stranami za partnerský. V případě poskytování sexuálních služeb za peníze, za ubytování či za jinou výhodu se mezi těmito otázkami vcelku logicky objevila silná pozitivní korelace, tedy pokud respondentky poskytovaly sexuální služby za jednu z těchto výhod, tak je často poskytovaly i za jinou z nich. Poskytování sexuálních služeb za peníze Poskytování sex. služeb za peníze uvedlo 16 respondentek, tj. 12,3 % žen z celého vzorku (viz graf č. 10). Graf č. 10 Pracovala jste někdy za jídlo? 12,31% 3,85 % 83,85 % děti neděti ženy ano ženy muži odpověď muži chybí