Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 14. schůze

Transkript

1 9. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 14. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 9. funkční období Těsnopisecká zpráva 14. schůze

4

5 Pořad 14. schůze 1. Senátní tisk č. 184 Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů 2. Senátní tisk č. 185 Vládní návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí 3. Senátní tisk č. 186 Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 4. Senátní tisk č. 183 Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 5. Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady, která se koná ve dnech října Senátní tisk č. 188 Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v misi MFO (Multinational Force and Observers) na Sinajském poloostrově v letech 2013 až Evropský senátní tisk č. N 082/09 Návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce 8. Evropský senátní tisk č. N 083/09 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) 9. Senátní tisk č. 182 Návrh senátního návrhu zákona senátorů Petra Víchy, Jiřího Bise a Pavla Eyberta, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 10. Senátní tisk č. 187 Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů o některých opatřeních k posílení ochrany oznamovatelů jednání, které je v zásadním rozporu s veřejným zájmem, a o změně dalších zákonů 11. Senátní tisk č. 131 Petice občanů České republiky za zachování fungujícího zdravotnictví "Chceme kvalitní zdravotnictví" 12. Senátní tisk č. 184 Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů 13. Senátní tisk č. 186 Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 14. Senátní tisk č. 183 Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 1

6 9. funkční období Obsah 14. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 9. října Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 184)... 2 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok... 2 Senátor Jiří Lajtoch... 4 Senátor Miroslav Škaloud... 5 Senátor Miloš Vystrčil... 5 Senátor Tomáš Grulich... 8 Senátorka Veronika Vrecionová... 9 Senátor Jan Hajda... 9 Senátor Jiří Dienstbier Senátor Pavel Lebeda Senátor Miloš Vystrčil místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Stanislav Juránek Senátor Petr Bratský Senátor Radko Martínek Senátor František Bublan Senátor Miloš Vystrčil Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Předseda Senátu Milan Štěch Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Jaroslav Kubera Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Jiří Lajtoch Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jan Hajda Senátor Petr Bratský Senátor Pavel Lebeda Senátor František Bublan Vládní návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (senátní tisk č. 185) Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Jan Hajda Senátor Miroslav Škaloud Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jan Hajda Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění I

7 pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 186) Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Radko Martínek Senátor Miloš Malý Senátor Karel Korytář Senátor Radko Martínek Senátor Jaroslav Kubera Senátor Pavel Eybert Senátor Petr Vícha Senátorka Dagmar Zvěřinová Senátor Jan Horník Senátor Jaroslav Kubera Senátor Petr Vícha Senátor Ivo Bárek Senátor Miloš Vystrčil Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Radko Martínek Senátor Pavel Eybert Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jiří Bis Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 183) Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Miloš Janeček Senátor Vladimír Plaček Senátorka Milada Emmerová Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jan Žaloudík Senátorka Daniela Filipiová Senátorka Alena Dernerová Senátorka Alena Dernerová místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Petr Vícha Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Miloš Janeček Senátor Vladimír Plaček Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady, která se koná ve dnech října Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Miroslav Krejča místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátorka Eva Syková Senátor Jan Žaloudík II

8 Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Miroslav Krejča Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v misi MFO (Multinational Force and Observers) na Sinajském poloostrově v letech 2013 až 2014 (senátní tisk č. 188) Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Jozef Regec Senátor Jaromír Štětina Senátor Tomáš Kladívko Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Senátor Jozef Regec Senátor Jozef Regec Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (evropský senátní tisk č. N 082/09) Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Senátor Tomáš Grulich Senátor Miroslav Antl Senátor Miroslav Krejča Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (evropský senátní tisk č. N 083/09) Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Senátor Tomáš Grulich Senátor Miroslav Antl Senátor Miroslav Krejča Návrh senátního návrhu zákona senátorů Petra Víchy, Jiřího Bise a Pavla Eyberta, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (senátní tisk č. 182) Senátor Jiří Bis Senátor Ivo Bárek Senátorka Eva Syková Senátor Petr Vícha Senátor Pavel Eybert Senátorka Eva Syková Senátorka Eliška Wagnerová Senátor Petr Gawlas Senátor Milan Pešák Senátor Miloš Malý Senátor Jiří Bis Senátor Ivo Bárek III

9 10. Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů o některých opatřeních k posílení ochrany oznamovatelů jednání, které je v zásadním rozporu s veřejným zájmem, a o změně dalších zákonů (senátní tisk č. 187) Senátor Libor Michálek Senátor Miroslav Krejča Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jaromír Štětina Senátor Jan Horník Senátor Libor Michálek Senátor Miroslav Krejča Petice občanů České republiky za zachování fungujícího zdravotnictví "Chceme kvalitní zdravotnictví" (senátní tisk č. 131) Senátor Miloš Janeček Milan Kubek Zdeněk Kabátek Senátor Jan Žaloudík místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátorka Alena Dernerová Senátor Miloš Janeček Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Janeček den schůze 10. října Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 184) Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Miloš Vystrčil Senátor Stanislav Juránek Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Jiří Lajtoch Senátor Jiří Lajtoch Senátor Jiří Lajtoch Senátor Jiří Lajtoch Senátor Jiří Lajtoch Senátor Jiří Lajtoch Senátor Jiří Lajtoch Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění IV

10 pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 186) Senátor Pavel Eybert Senátor Jaroslav Kubera Předseda vlády ČR Jiří Rusnok Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Vládní návrh zákonného opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 183) Senátor Miloš Janeček Senátor Miloš Janeček Senátor Miloš Janeček Předseda vlády ČR Jiří Rusnok V

11 Těsnopisecká zpráva z 14. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 9. října 2013 (Jednání zahájeno v 9.04 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 14. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Vítám mezi námi i předsedu vlády Jiřího Rusnoka. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pondělí 30. září tohoto roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Tomáš Jirsa, Hassan Mezian, Jaroslav Palas, Vladimír Dryml, Jaroslav Zeman, Petr Guziana, Jiří Šesták, Jiří Čunek; a od hodin je omluven i Tomio Okamura. Nyní vás žádám, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. Ještě se omlouvá pro záznam pan senátor Řihák. Nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 14. schůze Senátu byli senátoři Radko Martínek a Libor Michálek. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné připomínky nejsou. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 14. schůze Senátu byli senátoři Radko Martínek a Libor Michálek. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 1 se z přítomných 56 senátorek pro návrh vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Ověřovateli této schůze byli určeni senátoři Radko Martínek a Libor Michálek. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 14. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak. Budeme nyní hlasovat o návrhu pořadu schůze (nebudu zapínat znělku, protože pokračujeme de facto v hlasování). Kdo souhlasí s návrhem schůze, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2. Registrováno bylo 59. Kvorum pro přijetí 30. Pro návrh se kladně vyslovilo 56 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen. Schváleným pořadem schůze se budeme řídit. Děkuji vám. A nyní budeme projednávat 1

12 1. Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 184) Tento návrh zákonného opatření jste obdrželi jako senátní tisk č Návrh uvede předseda vlády Jiří Rusnok, kterého ještě jednou mezi námi vítám, a žádám jej o jeho úvodní slovo k předloženému návrhu. Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh zmíněného zákonného opatření o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Nejprve bych se s dovolením zmínil o důvodu, který nás vede k předložení tohoto návrhu formou zákonného opatření. V čem shledáváme přijetí navrženého zákonného opatření Senátu za neodkladné, což je ona často zmiňovaná a klíčová podmínka článku 33 Ústavy ČR pro to, aby vláda a Senát mohly tento výjimečný legislativní nástroj použít? Jak všichni dobře víme, k lednu 2014 má nabýt účinnosti dlouho připravovaná rekodifikace soukromého práva. Ke stejnému datu je proto nutné přizpůsobit daňové předpisy tak, aby v důsledku rozsáhlých terminologických i věcných změn v soukromém právu nedošlo ke vzniku mezer, nejasností, komplikací také v právu daňovém. Pokud by nedošlo k přizpůsobení daňových předpisů rekodifikaci soukromého práva, nesporně by to vyvolalo negativní hospodářské následky. Tyto následky by spočívaly velmi pravděpodobně mimo jiné ve výrazném propadu inkasa veřejných rozpočtů, možná až v řádu desítek miliard korun. Dále by to také mohlo způsobit a velmi pravděpodobně způsobilo založení nerovnosti mezi daňovými subjekty v určitých případech, v některých případech pak zvýšení jejich daňové zátěže a zejména vznik rozsáhlé právní nejistoty. Zdůrazňuji, že už dnes jako Česká republika velmi bojujeme se značnou nejistotou v oblasti hospodářského, tedy i daňového práva. Jsme za to velmi často kritizováni různými mezinárodními organizacemi, zejména pak reálnými investory, kteří u nás působí. Vzhledem k tomu, že potřebné změny daňových předpisů se nepodařilo realizovat formou zákona, nelze vzhledem k ostatním okolnostem daného cíle s ohledem na rozpuštění Poslanecké sněmovny dosáhnout jinak, než formou zákonného opatření Senátu. Ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny, která vzejde z předčasných parlamentních voleb, se bude konat zřejmě až od 26. listopadu t. r. Není tedy s ohledem na délku legislativního procesu a blížící se konec roku možné vše vyřešit prostřednictvím přijetí zákona nově zvolenou Poslaneckou sněmovnou. Spoléhat na dřívější termín ustavující schůze by bylo v tomto směru velkým rizikem, stejně jako přijmout tak rozsáhlou materii v legislativní nouzi nově zvoleno Poslaneckou sněmovnou s minimální legisvakanční dobou. Nyní několik slov k obsahu návrhu obecně. Návrh tohoto zákonného opatření vychází z návrhu zákona stejného názvu, který byl dne 12. září 2013 zamítnut Senátem. S ohledem na omezený časový prostor, který byl na vypracování návrhu dán, zvolili jsme koncepci maximální zdrženlivosti ohledně zásahu do textu schváleného minulou Poslaneckou sněmovnou, včetně přijatých pozměňovacích návrhů. Nicméně výjimku z tohoto pravidla tvoří tři věcné okruhy, na které bylo potřeba v návrhu zákonného opatření Senátu reagovat. 2

13 První dva se týkají problematiky zdanění investičních fondů a osvobození dividend a podílu na zisku od dani z příjmu. V těchto oblastech návrh zohledňuje připomínky, které v Senátu zazněly při projednávání původního návrhu zákona, který schválila Poslanecká sněmovna. Za třetí bylo nutno do návrhu zákonného opatření promítnout skutečnost, že došlo k zamítnutí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Nyní podrobněji ke zdanění investičních fondů. Vzhledem k častým otázkám a diskusím považuji za nutné zmínit krátce ještě problematiku zdanění kolektivního investování, tedy investičních fondů. Vláda ve shodě s většinovými názory, které zazněly zde v Senátu, považuje koncept obsažený v zamítnutém návrhu zákona, který předpokládal pětiprocentní zdanění investičních fondů a osvobození podílu na zisku za nepřijatelný, čili jsme ve shodě s názorem Senátu, který zde při projednávání původní novely zazněl. Návrh zákonného opatření Senátu se proto vrací k původní dlouhodobě deklarované koncepci navrhované ministerstvem financí. Ta prošla řádným připomínkovým řízením a odbornou diskusí. Bohužel neprošla ve své původní podobě již posléze minulou vládou a Poslaneckou sněmovnou. Tato koncepce předpokládá nulové zdanění investičních fondů, nicméně proč? To je totiž nezbytnou podmínkou pro to, aby bylo možné vyloučit režim tzv. dividendové směrnice. To je směrnice, která u nás platí již několik let a která zaručuje osvobození podílu na zisku u mateřských společností. Pokud bychom zachovali nominálně původní stav, že budeme mít zdanění, byť jedním procentem, pěti procenty, těch společností, které vzniknou, které tvoří tzv. investiční fondy, tak potom platí tato dividendová směrnice a každý, kdo je ve vztahu matka dcera, je osvobozen od zdanění výnosů dividend atd. z takovéto struktury. Naopak, vrátíme-li se k tomu, co my navrhujeme ve vládním návrhu, k nulovému zdanění na straně investičního fondu, pak můžeme zdanit rovnoměrně jak právnické, tak fyzické osoby standardních daní 19 % a 15 % a není možno použít tu tzv. dividendovou směrnici, která je mj. podmíněna k použití právě tím, že matka zaplatila nějakou, byť minimální daň z příjmu ve struktuře, o které mluvíme, tj. investičních fondů. Čili vzniká určitý problém a já se k tomu ještě dostanu, až budeme mluvit o pozměňovacím návrhu, který vzešel z vašeho hospodářského výboru, že nelze se de facto vrátit k původnímu nominálnímu stavu, který platí dodnes, protože v mezidobí došlo ke změně zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ten je nově po změnách platný zhruba od srpna letošního roku, a chceme-li dosáhnout cíle, který většinově deklarujeme jak my, vláda, a jak vy, většina Senátu, to znamená zachovat věcně zhruba stejné podmínky, jako byly doposud, tak proto řešení nespočívá v tom, že zachováme nominálně stejné podmínky, tj. oněch 5 % na zdanění fondů, protože potom všichni poplatníci budou moci využít onu dividendovou směrnici, a změnilo se to zákonem o investičních fondech a společnostech, že rozšířit podnikání do nějaké formy investičního fondu je dnes mnohem snazší po novele, která platí od srpna. A proto tady vzniká určité ohrožení, pokud bychom pozměňovací návrh v původní podobě přijali. Ale k tomu se ještě dostaneme. Čili my navrhujeme původní návrh ministerstva financí ještě v podstatě zjara tohoto roku nulové zdanění na straně investičního fondu jako jednotky, jako subjektu práva, nicméně zdanění srážkovou daní ve výši 19 % v případě právnické osoby, která je členem takového investičního fondu a 15 % u fyzické osoby, která je členem, účastníkem takovéhoto fondu. Nedochází tedy k návratu k současnému pojetí, jak jsem již vysvětlil, které předpokládá zdanění investičních fondů ve výši 5 % a s tím, že v určitých 3

14 případech jsou zdaňovány podíly na zisku srážkovou daní 15 %. Pokud bychom přijali koncept původního nominálního zdanění, tak podle našich odhadů výpočtů by to mohlo vést k výpadku řádově okolo 2 miliard korun již v rozpočtu 2014 a v dalších letech pochopitelně více, protože pravděpodobně by se tato kombinace velmi liberálního pojetí tvorby investičních fondů a využití dividendové směrnice stala velmi populární a postupně by celá řada subjektů toho podle mého názoru zneužila. Takže ještě bych velmi rád vedl debatu o pozměňovacím návrhu, který pravděpodobně zazní jako návrh hospodářského výboru. Dále bych se chtěl vyjádřit k tomu, že jsme zaznamenali určité snahy o podávání pozměňovacích návrhů k tomuto zákonnému opatření, které vůbec nesouvisí s jeho obsahem a pouze využívají té skutečnosti, že návrh novelizuje více než 40 právních předpisů. Chtěl bych vás proto v tomto, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři požádat o zdrženlivost, abychom podstatným způsobem nenarušili smysl a cíl předložení zákonného opatření a zejména jeho neodkladnost a jiné ústavou stanovené podmínky pro využití této právní formy. S ohledem na výše uveden vás tedy prosím o mimořádnou pozornost celé situaci a žádám vás o schválení předloženého návrhu zákonného opatření. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, předsedo vlády, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 184/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Škaloud. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona pardon zákonného opatření výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 184/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři. Vláda předkládá návrh, který ve velké míře kopíruje návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, předložený dřívější vládou a schválený Poslaneckou sněmovnou, který Senát zamítl. Je časově nereálné obratem zpracovat návrh zákonného opatření, který by skutečně pouze a výlučně upravoval záležitosti přímo související s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku od a současně vyloučit vše, co s ním přímo nesouvisí. Z hlediska legislativní techniky tomu brání zejména odložená účinnost tzv. daňové reformy k Vláda proto schválila 25. září 2013 svým usnesením č. 745 nový modifikovaný návrh v podobě zákonného opatření Senátu, který má zohledňovat věcné připomínky Senátu k zamítnutému tisku. Modifikace spočívá zejména ve dvou směrech, a to v úpravě zdanění základních investičních fondů a v opuštění záměru osvobodit od ní daně z příjmu podílu na zisku a dividendy. Vláda setrvala na koncepci transformace daně dědické a daně darovací ustanovení zákona o daních z příjmů, přičemž pro případ, že by nebyl přijat návrh zákonného opatření o dani z nabytí nemovitosti věcí v pozměněné podobě, navrhla v části 42. zrušení celého zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Oproti senátnímu tisku č. 176 navržené zákonné opatření neobsahuje v novele zákona o daních z příjmu vložení nového 4

15 ustanovení 4a, týkající se osvobození podílu na zisku a obdobných příjmů fyzických osob od daně z příjmů. Pokud se týká zdaňování investičních fondů, respektive podle návrhu tak zvaných základních investičních fondů, měly by být na základě zákona o jednotném inkasním místě od 1. ledna 2015 zdaňovány sazbou 0. Pro právnické osoby na rozdíl od senátního tisku 176 se v 36 odst. 9 stanovuje zvláštní sazba daně z příjmu ve výši 19 % pro příjem z podílu na zisku s účastí základních investičních fondů, a to od 1. ledna Pro právnické a fyzické osoby je pro letošní rok stanoveno u tohoto příjmu zvláštní sazba daně ve výši 15 % pro fyzické osoby, 15 % zůstává podle návrhu zákonného opatření nedočtena. Do ustanovení o zvláštní sazbě ve výši 15 % byl též zařazen příjem splnění zisku svěřeneckého fondu. Dále byla v novele zákona o daních z příjmu zohledněna skutečnost, že Senát neschválil zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Oproti zamítnutému senátnímu tisku se v novele zákona o dani silniční pro účely této daně Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář a zdravotní pojišťovna stávají veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmu právnických osob a příjmy České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře, které nejsou předmětem daně z příjmu právnických osob, se určují jako by tito poplatníci byli veřejně prospěšnými poplatníky daně z příjmu právnických osob. V ostatních částech návrhu zákonného opatření bylo provedeno několik legislativních technických úprav a navrhuje se změna účinnosti některých ustanovení článku 1 zákona o jednom inkasním místě. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Parlamentu České republiky na své 19. schůzi konané dne 7. října 2013 k vládnímu návrhu zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů po úvodním slově zástupce navrhovatele Dr. Ladislava Minčiče, CSc., MBA, náměstka ministra financí České republiky a po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákonného opatření ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Vše. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Škaloud. Ano, přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené paní senátorky a senátoři, jenom v krátkosti potvrzuji, co zde bylo řečeno. Ústavně-právní výbor nepřijal žádné usnesení, protože nebyl dostatek hlasů ani pro, ani proti. Bylo to zřejmě z důvodu, že se očekával pozměňovací návrh, který zde byl přednesen a který přišel z hospodářského výboru. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore a otevírám obecnou rozpravu. Písemně přihlášeni s přednostním právem jsou senátoři Vystrčil a Grulich. Takže nyní uděluji slovo panu senátorovi Vystrčilovi. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére v demisi, vážené kolegyně a kolegové. Já k zákonu o změně daňových zákonů mám takové tři, možná trochu delší poznámky. 5

16 První věc je, že považuji za důležité se vrátit do historie. Tento zákon tady neprojednáváme poprvé, ale podruhé. Při prvním projednávání jsme ho zamítli. Zamítli jsme ho přesto, že jsme byli ministrem financí upozorněni, že tím vzniká velké riziko. Například riziko, které souvisí s tím, že by teoreticky, pokud bychom dnes nic neudělali, mohl vzniknout právní chaos, a poměrně významný negativní dopad na inkaso veřejných rozpočtů. Zamítli jsme ho přesto, že vláda ústy ministra financí deklarovala, že dva resp. tři problémy, které v zákonu shledávali senátoři tzv. investiční fondy, dividendy a případně veřejnou prospěšnost je vláda ochotna napravit, např. zákonným opatřením. Přesto tady dle mého názoru naprosto nepochopitelně a svévolně část senátorů argumentovala pro zamítnutí tohoto zákona. Tím jsme se dostali do velmi obtížné situace. Rozhodnutí, které jsme učinili, bylo nesprávné. Pokud se pustíme dneska do nějakého senátorského kutilství, uděláme další nesprávné rozhodnutí. Chtěl bych před tím velmi varovat. Ještě v rámci prvního bloku bych chtěl připomenout jednu věc. Potom k ní promluvím podrobněji. Říkali jsme o tom, co je odkladné; a co je neodkladné. Mluvili jsme o tom, že by to nemělo být tak, že v rámci rekodifikace soukromého práva budeme i měnit daňové zákony. Budeme se třeba snažit nastavit prorůstová opatření nebo lepší podmínky pro naše investory, nebo např. zavést jednotné inkasní místo. Dokonce pan senátor Dienstbier cituji z jeho projevu řekl, že by vláda měla buď předložit zákonná opatření, kde budou, ale doopravdy jenom ty věci (to je, prosím, citace) související s občanským zákoníkem, a ne zcela zásadní změna celého daňového systému. Anebo samozřejmě zase teoretická možnost odložit účinnost celé občanskoprávní rekodifikace a všech doprovodných zákonů. Tolik, prosím, citace. Samozřejmě, že pan senátor Dienstbier neměl pravdu, a není to poprvé, co neměl pravdu. Protože skutečně tady dneska máme zákon, který není vypreparován. Pořád obsahuje všechny věci, které znamenají změnu daňových zákonů, zavedení JIM atd. atd. A pokud by měl pravdu, tak vlastně o tom dneska nemůžeme hlasovat, protože není splněna podmínka neodkladnosti. Dokonce v důvodové zprávě vláda i vyjmenovává věci, které v podstatě z jednoho pojetí neodkladnosti nejsou neodkladné. Jsou tam vyjmenovány další věci, které se dějí a které se mění. Co je anebo není neodkladnost, o tom, předpokládám, ještě dneska bude debata. Pokusím se do ní také přispět. To zásadní, co chci sdělit vám sděluji, že ti z vás, kteří hlasovali pro zamítnutí zákona, udělali zásadní chybu, protože přístup Senátu svědčí o malé politické kultuře, o jeho nestátotvornosti; a jenom o snaze v nějakém okamžiku, kdy můžeme zažít svých pět minut slávy, si to nejvíce vychutnat. To je moje vzpomínka na to, co bylo. Upozorňuji, že pokud si ještě uvědomíme, že to všechno bylo dle mého názoru doprovázeno v podstatě nehoráznými útoky na úředníky MF za to, co si to dovolují, že mají jiný názor a že obhajují názor ministra financí a této vlády tak to považuji za velmi smutnou etapu fungování Senátu v rámci prvního projednávání tohoto zákona. Teď máme možnost to napravit, uvidíme, jak to dopadne. Druhá věc, nejsem právník, ale ono to nemá jen právní rozměr, je, co je to neodkladnost. Co to znamená, zda je nebo není něco neodkladné. Pokud jsem měl možnost o tom přečíst nějaké věci, tak v podstatě je na nás, na politicích, abychom rozhodli co je a co není neodkladné. Na nikom jiném to není. Teď je otázka, jak se tedy bude posuzovat legitimita našeho rozhodování o tom, co je a co není neodkladné. 6

17 Ústava říká, že bychom měli přijímat pouze taková opatření, která navrhne vláda. To dle mého názoru má ten smysl, že Senát svým hlasováním vlastně říká, jestli vládě věří anebo nevěří. Neměl by dělat to, že řekne, nevěřím, a rád bych tam tohle ještě dodal. Protože v tom okamžiku se stáváme kutily, a pokud je to, řekněme, někdy přijatelné v rámci návrhů zákonů, tak to rozhodně není přijatelné a není to správné v případě přijímání zákonných opatření. O tom jsem bytostně přesvědčen. Všechny bych chtěl poprosit, aby žádné další návrhy, které mění zákonná opatření, nedávali, protože dle mého názoru tím snižují legitimitu rozhodnutí. Tím snižují validitu neodkladnosti. Protože v tom okamžiku je to chování, které odpovídá schvalování standardního návrhu zákona. To dle mého názoru zákonodárce neměl na mysli. My můžeme legitimitu potvrdit tím, že řekneme, že vládě věříme, a pokud to udělá i Poslanecká sněmovna, tak v tom okamžiku neodkladnost, dle mého názoru, je naplněna. Je to vlastně politické rozhodnutí, které uděláme. Není to rozhodnutí o tom, zda je to nezbytné, co by se dělo atd. To je věc, kterou jsem chtěl říct k neodkladnosti. Myslím, že by bylo velmi vhodné, pokud by byl zájem, aby republika fungovala, abychom se snažili, aby 3 orgány politické moci: vláda, Senát a následně Poslanecká sněmovna poté, co se sejde na své první schůzi, rozhodovaly stejně, a nedělali jsme to tak, že z toho rozhodování, je evidentní, že někdo má jiný názor, než ten druhý. Protože pokud dáme dneska pozměňovací návrhy, vystavujeme pana premiéra do dvojí role. První je, že s nimi bude souhlasit v tom smyslu, že nevezme návrh zpět, protože ví, že je nutné, aby tady chaos nevznikl, abychom vybrali daně. Anebo ho vezme zpět, ale potom to znamená, že řekne to už teď je věc, která pro mě není přijatelná, ale to znamená, že potom bychom museli přistoupit k dalším nástrojům, které existují, jsou využitelné, byť jsou zase rizikové, což je např. stav legislativní nouze v rámci projednávání Poslaneckou sněmovnou, která bude následně zvolena. Tolik k neodkladnosti a k tomu, že bych velmi chtěl poprosit své kolegyně a kolegy, aby byli velmi umírnění v předkládání různých pozměňovacích návrhů; tu týkajících se církví; tu týkajících se hasičů; tu týkajících se další a dalších subjektů. Protože každý z nás by určitě rád někomu pomohl a rád by sáhl do nějaké právní normy, protože tam zrovna má nějaký zájem, nebo si myslí, že něco není v pořádku. Ale to je špatný přístup. To je přístup, který nepříslušní okamžiku, kdy se přijímá zákonné opatření. Třetí věc, kterou k tomu chci říct k vlastnímu zákonu. Přiznávám a uznávám, byť jsem příslušníkem koalice, která už dneska neexistuje, že vláda měla (nemyslím tedy současnou vládu, ale předchozí) příliš velký apetit. Opravdu změn věcí, kterých se snažila dosáhnout, bylo strašně moc, a potom to nakonec dopadá, že kdo chce moc, nemá nic. Je to chyba. Máme dvě možnosti. Buď si chybu uvědomíme, a nebudeme se chovat stejně. Nebudeme mít takový velký apetit a budeme věřit této vládě v demisi; a budeme se chovat státotvorně, umírněně a pokorně. Anebo budeme mít takto velký apetit a budeme se snažit to teď ještě využít a užít si svých pět minut slávy. Mám ještě jednu poznámku. V rámci debaty o zákonu bylo také kritizováno, že dochází paralelně k tomu, že zároveň s rekodifikací soukromého práva jsou tam instalována další opatření, která už s tím nesouvisí a že mělo jít o dvě zákonné normy. Z hlediska pojetí práva a přijímání právních norem lze tomu rozumět a má to svoji logiku. Z hlediska proveditelnosti věcí je to téměř nemožné, aby šly 7

18 paralelně dvě právní normy, které spolu úzce souvisejí, vedle sebe. Protože v tom okamžiku v případě změn v jedné normě, když ta druhá norma byla už přijata, tak už v ní vlastně nemůžete dělat změny, takže je to nelogické. Není možné udělat zákon o tom, jakým způsobem se budou vyrábět dopravní značky, a jiný zákon, který říká, jakou rychlostí se bude jezdit. Protože když změníme rychlost, potom dopravní značky už musí mít jinou číslici na svém terči. Proto to musí být v jednom zákoně. Nemůžou být dva zákony vedle sebe, zejména když jsou projednávány paralelně, protože to potom není vůbec racionálně uchopitelné a velmi těžko je to z hlediska koordinace zvládnutelné. Na závěr svého vystoupení jednak navrhuji, aby tento zákon byl přijat v podobě, předloženém touto vládou, pardon, zákonné opatření v podobě, předložené touto vládou. A potom nás všechny prosím, abychom se vyhnuli tomu senátorskému kutilství, uvěřili této vládě v demisi, protože to není v zájmu ODS a není to v zájmu sociální demokracie, ale je to v zájmu této země. A buď my budeme zase si hrát na svém vlastním písečku, anebo to uděláme tak, že tentokrát se budeme chovat pokorně, byť všechny nás svědí jazyk a všichni tam chceme něco rychle dostat, protože teď je ta možnost, kdy vláda vlastně v podstatě, pokud jí záleží na této zemi, nemůže nic jiného udělat, než nakonec na to kývnout. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, a nyní vystoupí pan senátor Grulich. Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové, chtěl bych prohlásit, že se nezúčastním debaty ani hlasování o všech čtyřech návrzích zákonného opatření Senátu. Ve všech případech se zdržím hlasování. Nejedná se o souhlas nebo nesouhlas s obsahem těchto návrhů. Jde o mé politické rozhodnutí. Neshledávám nezbytnou nutnost přijímání návrhů formou zákonného opatření. Svůj názor opírám zejména o to, že co se týká zákonů, souvisejících s občanským zákoníkem, existovala možnost rozpustit sněmovnu o 14 dní déle, jak navrhovala ODS, a nemuseli jsme se dostat do této prekérní situace. Tytéž zákony mohl Senát přijmout na minulém zasedání. Nepřijal je a vrátil je vládě. Argumenty, že je nutné přijmout formou zákonného opatření Senátu návrhy zákonů, protože hrozí časové prodlení, tento nedostatek rozptýlil sám předseda vlády v demisi, který v neděli prohlásil v souvislosti s úpravou poplatků za pobyt v nemocnici, že klidně předloží návrh zákona do Poslanecké sněmovny po volbách, a Poslanecká sněmovna stačí rozhodně projednat tento návrh do konce roku a vše se stihne. Tak nechápu, proč by nově zvolená sněmovna také nemohla do konce roku schválit i dnes předkládané zákony formou zákonného opatření. Stejně tak jsem dnes při ranních zprávách zjistil, že pan předseda vlády v demisi prohlásil, že jestliže budeme dávat nějaké pozměňovací návrhy v Senátu, že klidně tyto návrhy stáhne. Nechť je stáhne. Využití zákonného opatření Senátu chápu jen v případě ohrožení státu přírodní katastrofou nebo válkou. Tato situace nenastala. Odmítám jednat o Zemanových dekretech a odcházím do senátní restaurace čekat na válku nebo na zemětřesení. Na shledanou. Předseda Senátu Milan Štěch: Přeji pěkné posezení a děkuji. A nyní vystoupí v obecné rozpravě paní senátorka Veronika Vrecionová. 8

19 Senátorka Veronika Vrecionová: Vážený pane premiére, pane předsedo, kolegyně, kolegové, můj předřečník tady řekl vše, co jsem vlastně chtěla říci já. Já se přidám k tomu, že se ve věci zákonných opatření zdržím. Jenom bych možná ještě ráda doplnila, že tato zákonná opatření nám navíc ještě předkládá vláda pana prezidenta, která je v demisi a která nikdy neměla důvěru Poslanecké sněmovny, ani ji nemá, což si myslím, že je další argument pro to, abychom ta zákonná opatření neprojednávali. To, že tyto návrhy bylo možné přijmout Poslaneckou sněmovnou, kdyby se byla rozpustila o trochu později, již pan senátor Grulich také řekl. To, že jsme je mohli schválit na minulém plénu, tady také padlo. Pouze bych chtěla ještě připomenout, že tady za měsíc bude nová Poslanecká sněmovna a ve zkráceném řízení také není problém, aby všechny tyto normy schválila. Myslím si, ještě bych ráda doplnila pana senátora Vystrčila v tom, že nejenom my tady budeme rozhodovat o legitimitě, o neodkladnosti, o tom, jestli je možné to projednávat, nicméně mějte také na paměti, že samozřejmě skupina senátorů nebo poslanců může kdykoli toto napadnout u Ústavního soudu, a ten o tom také bude moci rozhodovat. Nejenom my. Děkuji. Zdržím se ve všech těchto případech. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní senátorko. Nyní vystoupí pan senátor Jan Hajda. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně i kolegové, na úvod bych chtěl prostřednictvím pana předsedy vzkázat předřečníkovi senátoru Vystrčilovi, který tvrdil, že můžeme pouze schválit, a nic jiného, myslím si, že Senát je od toho, abychom vyjádřili se především ke špatným zákonům, které nám sem chodí. Proč jsme minule neschválili daňový balíček, týkající se občanského zákoníku? Ze dvou důvodů. Za prvé z důvodu hrozících dopadů do veřejných rozpočtů a z důvodu, že vláda tehdejší koaliční zneužila okamžik rekodifikace soukromého práva k tomu, aby upravila řadu jiných věcí s rekodifikací nesouvisejících a neprospěšných pro občany tohoto státu. Na tuto skutečnost přitom bylo Kalouskovo ministerstvo financí upozorňováno již v rámci projednávání v legislativní radě vlády a výsledek byl prosazen politickou silou. Proto se domnívám, že je správné, že jsme toto neschválili. Nyní konkrétně, jaké by byly dopady. Tzv. efektivní zdanění investičních fondů ve výši 5 %, kombinace 5% daňové sazby u investičních fondů a aktivizace osvobození podílu na zisku, tzv. výstupů z investičního fondu oproti stávajícímu 20% efektivnímu zdanění by z nás udělalo daňový ráj uprostřed Evropy v době, kdy naopak všechny země hledají cesty, jak daňovým rájům a daňovým únikům účinně bránit. Dále kombinace výše uvedeného se zjednodušením změny formy, např. akciových společností či společností s ručením omezeným na investiční fondy v návaznosti na zákon o investičních společnostech a fondech by vedla k tzv. daňové optimalizaci, tj. česky řečeno k neodvádění daní. S tím přece nemůžeme souhlasit. Já dále, tak jako většina klubu, nesouhlasím s tak rychlým zabezpečením odpisů, které bylo předloženo, poněvadž k tomuto předložím pozměňovací návrh, ve kterém se dočtete analýzu, byť by to znamenalo, vážení, dopad na státní rozpočet 9,1 miliardy, z toho 2,1 miliardy na obecní rozpočty. Děkuji za pozornost. 9

20 Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, a nyní prosím pana senátora Jiřího Dienstbiera, aby se ujal slova. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl znovu jako v předchozích rozpravách k věcem, týkajícím se občanského zákoníku, upozornit na to, že způsob projednávání celé rekodifikace občanského práva, nejenom samotného občanského zákoníku, ale zejména doprovodných zákonů nebo tzv. doprovodných zákonů, je zcela nezodpovědný. Ze strany zejména samozřejmě předchozí vlády, která celou rekodifikaci předkládala do Parlamentu, a to proto, že je zcela nepřípustné, aby takto zásadní změna, zahrnující i doprovodné předpisy, nabyla účinnosti těsně před účinností celé rekodifikace. Takovéto zásadní změny celého civilního práva se přijímají v civilizovaných zemích s dostatečným předstihem, tak aby se na to celá praxe, ale nejenom profesionálové, ale i právní laici byli schopni připravit. Aby skutečně platilo to, že každý je vázán platným právním stavem, že každý se musí řídit platnými zákony, ale k tomu taky musí mít možnost se s těmi platnými zákony v dostatečném předstihu seznámit. Pokud jsme tady posledně schvalovali v podstatě procesní zákoníky a další zásadní změny, které teď teprve jsou v konečném znění známy, alespoň tedy profesionálům, o laicích velmi pochybuji, tak je to doopravdy hazard s právní jistotou všech našich občanů. Pokud tady zástupce Občanské demokratické strany vyzývá k zodpovědnosti, k jednání ne v zájmu ČSSD nebo ODS, ale v zájmu této republiky, tak já to považuji za absolutní pokrytectví. Protože je to odpovědnost zejména ministra spravedlnosti Pospíšila, kterého já jsem tady při projednávání občanského zákoníku výslovně upozorňoval, že odklad účinnosti o další dva roky je v jeho zájmu, že jeho ministerstvo bude mít problém v dostatečném čase dostatečně rychle připravit veškerou doprovodnou legislativu. Tehdy jsem upozorňoval, že to tady budeme honit na poslední chvíli v druhé polovině tohoto roku. V jakési politické umanutosti on trval na účinnosti k 1. lednu Žádná další vláda, žádný další ministr na tom bohužel nic nezměnil. Takže výzvy k zodpovědnosti od ODS jsou doopravdy pokrytecké. Možná, kdyby to nebylo tak vážné, i trochu úsměvné. Posledně když jsme tady zamítli ty daňové předpisy, které tzv. souvisí s občanským zákoníkem, tak jsme je odmítli schválit právě proto, že tam bylo přilepeno obrovské množství věcí, které s rekodifikací civilního práva vůbec nesouvisí. Je to doopravdy také nezodpovědnost, tyto věci nalepit k tzv. doprovodné legislativě, ať už jsou to ty investiční fondy nebo dividendy, ale třeba také odpisy, ale celá řada dalších věcí, které tam doopravdy nemají co dělat. Co se týče pravdy a nepravdy z hlediska neodkladnosti a naléhavosti dnešního zákonného opatření, tak já jsem tady při předchozí rozpravě upozorňoval, že to, co by vláda měla předložit, je pouze to, co doopravdy souvisí s rekodifikací občanského práva. A žádné další věci. Čili i já mám problém s tím, co tady je dnes předloženo, protože kromě toho projednávání na poslední chvíli samozřejmě jsou tam i zcela nesouvisející věci. Bylo by právně mnohem čistší i z hlediska ústavního požadavku neodkladnosti, kdyby tam bylo pouze to, co s občanským zákoníkem skutečně nezbytně souvisí. Pak bychom asi vůbec nemohli pochybovat. Nicméně co se neodkladnosti týče, tak je zcela zjevné, že my nemůžeme vláda i Senát a následně sněmovna, nemůžeme zůstat nečinní, protože vůbec 10

21 největší katastrofa by byla, kdyby se neschválilo vůbec nic. Ani odklad občanského zákoníku a souvisejících předpisů, ani doplnění těchto předpisů. Sám zástupce ministerstva financí posledně při projednávání zamítnutých návrhů zákonů zdůrazňoval, jaká by to byla katastrofa, rozvrat veřejných financí, výpadky v řádu desítek miliard korun. To zcela jistě nemůžeme dopustit. Takže něco přijmout musíme. Já mohu pouze konstatovat, že mě velmi mrzí, že se v tomto podle mého názoru trošku alibisticky zachovala i ta současná udržovací vláda, jak se sama definuje, že přesto, že si sama vyhodnotila a dokonce ministryně spravedlnosti to tady na poslední schůzi zmínila, přestože si sami takto vyhodnotili situaci, že urychlená účinnost je obrovským rizikem z hlediska právní jistoty občanů i všech dalších subjektů, které se budou muset novým právem řídit, že nenavrhla odložení účinnosti občanského zákoníku zákonným opatřením, že za každou cenu trvá na tom, že se ta rekodifikace dokončí k 1. lednu Já bych chtěl jenom říct, že to není pak otázka udržování nějakého stavu, ale je to i převzetí odpovědnosti. Politické odpovědnosti ze strany současné vlády za to, co se k 1. lednu 2014 stane. Protože bylo k dispozici i jiné řešení. Já mám velký problém pro navrhovaná zákonná opatření v daňové oblasti v tuto chvíli hlasovat. Jediné, co samozřejmě mě může přimět k tomu, abych ruku pro zvedl, samozřejmě po nějakých úpravách, které tady jsou navrhovány, je doopravdy vědomí toho, že my nemáme v rukou sami bez návrhu vlády možnost odložit občanský zákoník, a že neschválení vůbec ničeho je, jak jsem zmiňoval, ta vůbec nejhorší varianta. Ale znovu bych chtěl zdůraznit, že je to nezodpovědný přístup a volíme ze dvou katastrofálních variant tu přijatelnější. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Pavel Lebeda, připraví se opět pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Pavel Lebeda: Dobrý den přeji všem, děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, dámy a pánové projednáváme, jak jsme slyšeli, tento návrh zákona již podruhé. Při tom prvním projednávání jsem už v obecné rozpravě avizoval pozměňovací návrh, stručně řečeno související se zdaněním církví. Ten návrh jsem předběžně zdůvodnil, a vyjádřil odhodlání předložit jej v situaci, pokud dojde na podrobnou rozpravu. V případě, že bude celý návrh zákona zamítnut a bude předložen nový, který nezohlední tuto situaci, vyjádřil jsem odhodlání předložit tento pozměňovací návrh i při druhém projednávání, což se samozřejmě v tuto chvíli děje. Nevím, jestli si správně užiji těch pět minut slávy, jak nás další i řečníky označil kolega Vystrčil. Možná že to stačím za 8 minut. Podstatou pozměňovacího návrhu je skutečnost, že v důsledku majetkového narovnání s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi došlo k odluce církví od státu. Tím se stane, z toho nutně vyplývá i nutnost zbavit registrované církve a náboženské společnosti statutu veřejně prospěšného daňového poplatníka, a tím další postup, který zdaní církve, tak jako jiné organizace, které se zabývají ideologickou nebo podobnou činností. Vzhledem k šíři a ekonomickému objemu provedeného narovnání s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi se tyto církve stávají subjekty, které budou rozvíjet vybranou činnost, a tím i logicky generovat ekonomické zisky. Církev samozřejmě v souvislosti s tímto pozměňovacím návrhem bude moci nadále a bez daňového zatížení provozovat veřejnou službu, charitu, svoje 11

22 vzdělávací programy v církevních školách, působit v oblasti kultury atd., tak jako kterákoli jiná veřejně prospěšná společnost. Poslání církve bylo a je kázání evangelia, kázání slova božího. To je její hlavní činnost. A ta vedlejší činnost, to je péče o potřebné. Tu ty církve už v minulosti předávaly jiným organizacím. Už před válkou v Osvobozeném divadle zpíval Voskovec s Werichem: Čtěme bibli, tam to všechno je, Samuelova kniha nám povídá atd. A když tu bibli čteme, zjistíme, že už svatý Petr odmítal vedlejší činnosti, péči o potřebné, charitu atd., protože je církev odváděna od svého hlavního poslání, šíření slova božího, kázání evangelia. Tato hlavní činnost církve je činností soukromou, ideologickou, a nelze ji daňovým zvýhodněním, které v tomto návrhu daňovém přetrvává, preferovat proti jiným podobným subjektům právním, které působí ideologicky, nebo třeba i další církve neregistrované atd. Měly by platit pro ně stejně daňové povinnosti, jako podobné subjekty zájmového charakteru. S tím souvisí samozřejmě i zdanění nemovitostí či jednotek, které slouží k této činnosti, a tím i pozemků, na nichž tyto nemovitosti a jednotky leží. Toto zdanění by logicky přešlo na obce a města, tak aby ti věřící měli možnost po upravené, osvětlené a v zimě udržované cestě se k tomu svému kostelíčku dostat. Takže odlukou církve od státu princip tohoto pozměňovacího návrhu je opravdu zdanění církví i nemovitostí tak, aby ta činnost hlavní církevní podléhala dani jako každé jiné činnosti podobných organizací. V majetkovém narovnání s církvemi je v tomto sále více než 20 kolegů, kteří podpořili stížnost k Ústavnímu soudu na církevní restituce. Předpokládám, že to budou také ti, kteří tento pozměňovací návrh podpoří. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Vystrčil a připraví se pan Stanislav Juránek. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já budu reagovat na několik věcí, které tady zazněly. Prvně k odpovědnosti a neodpovědnosti. Já nevím, kolik měl bývalý ministr spravedlnosti, který dokončil práci na občanském zákoníku, která trvala 10 let, času na to, aby to předložil včas. Nevím, kdo všechno mu v tom bránil nebo pomáhal. Klidně připusťme, že se třeba choval neodpovědně, nebo že se strana nebo vláda, která předkládala občanský zákoník, chovala neodpovědně. Pokud to někomu z vás pomůže, tak si to klidně řekněte a můžete se tím třeba i vnitřně těšit. Co ale chci říct. Hlavně, že podle mého názoru politika se nedá dělat tak, a můžete to zase nazvat pokrytectvím, že když se někdo chová neodpovědně, zcela automaticky z toho vyplývá, že ten další se také může chovat neodpovědně. To je přece úplně absurdní logika, když mi někdo rozbil okno, že mi rozbil okno, vyplývá, že já mu také můžu rozbít okno. To je naprosto absurdní logika, kdy my začínáme říkat: Oni se chovali neodpovědně, vláda v demisi se také chovala neodpovědně, také to špatně rozmyslela, tak přece my máme taky právo se chovat neodpovědně, my taky máme právo do toho dát svoje nápady, návrhy a v podstatě ignorovat, že se jedná o zákonné opatření, ignorovat to, že ústava nás vyzývá, abychom jako senátoři velmi uvážlivě zvažovali to, do jaké míry té své moci využijeme. A uvážlivě zvažovat znamená, že prostě omezíme 12