Tok - relativní pohyb sousedních elementů materiálu.
|
|
- Marcel Toman
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 tok a deformace hmoty vlvem vnějších mechanckých sl elastcké é chování - deformace vratně vymzí po odstranění vnější síly (tuhé látky). Energe vynaložená na deformac se ukládá, a po axac tuhé látky se uvolní. vskozní chování - hmota teče a tok se zastaví (ale neobrátí), je-l síla odstraněna (většna tekutn). Energe potřebná k udržení toku je dspována jako teplo. vskoelastcké é chování - odezva systému na aplkovanou sílu záleží na době po kterou tato síla působí (řada kolodně dsperzních systémů) Netonův zákon: Tok - atvní pohyb sousedních elementů materálu. Tečné napětí mez dvěma paralelním rovnam tekutny, které jsou v atvním pohybu - přímo úměrné gradentu rychlost mez vrstvam tekutny: du = - dy x (= F x /A [N m ]) tečné napětí působící ve směru osy x v rovně kolmé k ose y u x rychlost toku ve směru osy x du x /dy gradent rychlost dynamcká vskozta - konstanta úměrnost - rozměr (hmotnost)(délka) 1 (čas) 1 ; v SI [kg m 1 s 1 = Pas], starší hodnoty v Posech (1 Pose (označení P) = 0,1 Pa.s) fludta = 1/ - recproká dynamcká vskozta knematcká vskozta = / [m s 1 ] Teplotní závslost. Vskozta plynů s rostoucí teplotou stoupá; z knetcké teore deálního plynu: ( R M 3 N (... srážkový průměr molekuly plynu) A ) 1/ 3/ Vskozta kapaln s rostoucí teplotou klesá - Andradeova rovnce (A, B konstanty): B ln = A+ T T 1/
2 KAPALINY NEWTONSKÉ NENEWTONSKÉ poměr tečného napětí a rychlostního gradentu = = konst. ( ) ( d ux /d y) = ( d ux /d y) f konstantní funkce tečného napětí vskozta nebo rychlostního gradentu zdánlvá vskozta vskozttníí anomálle - zdánlvá vskozta se mění s rychlostním gradentem u koncentrovanějších lyoflních kolodních roztoků a u některých lyofobních solů s anzometrckým částcem nesouvslé asocační struktury, neustále vznkající a opět zankající, rozbíjejí se se vzrůstajícím střžným napětím, zmenšuje se počet přechodných asocačních spojů, knetckým jednotkam jsou menší a jednodušší celky a proto vskozta systému klesá pseudopllasttctta výraznější případ anomálního chování pllasttctta předpokládá vytvoření úplné struktury s trvalým asocačním spoj, která odolává napětím menším než statcká mez toku, ale rozrušuje se př větších napětích, kdy se systém začíná chovat jako kapalna, zpočátku vysoce vskózní, pozděj dobře tekutá (netonské, anomální pseudoplastcké kapalny tečou př sebemenším napětí a proto křvka závslost střžného napětí na rychlostním gradentu prochází počátkem) d - Bnghamova (dynamcká) mez toku - hodnota napětí odečtená jako průsečík přímkové část s osou. s - statcká mez toku pro > d látka teče jako netonská kapalna pro < d látka zůstává tuhá
3 dllattance - př malých napětích gradent rychlost roste úměrně s napětím (vskozta je konstantní jako u netonských kapaln); př větších slách náhlý vzrůst vskozty a gradent rychlost zůstává př dalším zvyšování napětí praktcky konstantní: př malých napětích látka teče jako netonská kapalna du τ = η dy x př velkých napětích látka přestává téct du x konst. dy V koncentrovaných, dobře stablzovaných suspenzích je důležtý přímý kontakt částce-částce. Př těsném uspořádání koulí (v kldu) může tok nastat pouze převalováním částc přes sebe (v pohybu) - tím vzrůst objemu. Jestlže množství kapalny v systému není dostatečné na to, aby vyplnlo vytvořený prázdný prostor, obalové vrstvčky kapalny se rozbjí, takže částce jsou z velké část zbaveny tekutého prostředí, přcházejí do těsného styku a odpor prot toku prudce stoupá Dokonalý bar Kaplární vskozmetr. Poseullova rovnce: 4 r p konst. 8V za konstatní teploty! r poloměr kapláry, l její délka, p rozdíl tlaků, daný hydrostatckým tlakem kapalny ve svslé kapláře (~), V objem kapalny, který proteče kaplárou za čas. Srovnávací metoda: ref ref ref, ref jsou doby průtoku stejných objemů měřené a srovnávací kapalny kaplárou a ref vskozty měřené a srovnávací kapalny a ref hustoty měřené a srovnávací kapalny Pro nepřílš vskózní netonské kapalny.
4 Höpplerův (kulčkový) vskozmetr. Měření je založeno na Stokesově vztahu pro pád koule ve vskózním prostředí r g( k ) 9 u uref ( k - ) ( k - ) srovnávacím způsobem: =. =. u ( - ) ( - ) ref k ref k ref k je hustota kulčky, a ref hustoty měřené a srovnávací kapalny u a u ref rychlost pádu kulčky, a ref doby průchodu kulčky mez dvěma ryskam A a B, je-l trubce naplněna měřenou a standardní kapalnou. Pro netonské kapalny. Rotační vskozmetr dva soustředné válce, mez nmž je úzká mezera, vyplněná měřenou kapalnou. Jeden z válců se otáčí konstantní úhlovou rychlostí (u Couettova vskozmetru- obr. a vnější, u Searleova vskozmetru obr. b - vntřní), Vntřním třením kapalny se otáčvý moment přenáší na druhý válec, zavěšený na torzním vlákně. Po ustavení rovnováhy se měří úhel pootočení válce od původní polohy, který je úměrný úhlové rychlost vnějšího válce a vskoztě kapalny (K je konstanta přístroje): = K motor torzní senzor torzní senzor motor kužel-deska Rotační vskozmetr je vhodný ke studu nenetonských kapaln, neboť umožňuje měřt úhel pootočení (úměrný napětí) v závslost na rychlost otáčení (úměrná rychlost deformace). (a) (b) Vskozta dsperzních systémů s kapalným dsperzním prostředím Reologcké chování dsperzí je ovlvňováno vskoztou dsperzního prostředí koncentrací částc velkostí částc tvarem částc nterakcem částce-částce a částce-dsperzní prostředí
5 Přítomnost částc (R částce >> R molekuly dsp.prostředí ) v proudícím dsperzním prostředí mění dráhy jednotlvých molekul proudící kapalny napomáhá promíchávání jednotlvých vrstev částce zmenšují prostor, zaujímaný v proudu samotnou kapalnou předčasná turbulence (přechod lamnárního proudění v turbulentní př nžších hodnotách Reynoldsova čísla než v kapalnách, které neobsahují dsperzní částce). průměrný gradent rychlost ve směru kolmém na směr proudění roste vskozta dsperzního systému je větší než vskozta dsperzního prostředí Vyjádření vskozty dsperzních systémů - vskozta studovaného dsperzního systému, o vskozta čstého dsperzního prostředí Relatvní vskozta = (rozměr 1) Inkrement atvní vskozty* (dříve specfcká vskozta) vzrůst vskozty, vztažený na vskoztu čstého dsperzního prostředí Redukovaná vskozta Inherentní vskozta Vskoztní číslo (vntřní vskozta) red o o = = 1 (rozměr 1) o = (rozměr koncentrace 1 ) ln nh = (rozměr koncentrace 1 ) [ ] lm lm red hmotnostní koncentrace (místo hmotnostní koncentrace se také používá koncentrace v mol/dm 3, objemový zlomek, ve starší lteratuře gramy na 100 ml roztoku Pro velm zředěné roztoky je ln = ln ( + 1) takže redukovaná a nherentní vskozta mají společnou lmtu pro 0), čehož se využívá pro zpřesnění extrapolace ln red = [ ] k1, nh = [ ] k Vskozta zředěných dsperzních systémů, jejchž částce jsou tuhé nedeformablní koule bez elektrckého náboje, velké ve srovnání s molekulam dsperzního prostředí, ale malé ve srovnání s prostorem, v němž k proudění dochází: nh
6 Ensttenova rrovnce = o (1 +,5 ), = 1 +,5, =,5 - objemový zlomek dsperzního podílu: ( - hustota dsperzního podílu, = m /V - hmotnostní koncentrace, ndex dsperzní podíl),5 ( lm [ ] red red ) V V m / V,5 (zředěné roztoky) Enstenova rovnce je strktně platná př nekonečném zředění - uplatňují se pouze nterakce částce dsperzní prostředí (s přjatelnou přesností do objemových zlomků ca 0,01) Vzájjemné ovllvňováníí čássttc Poloha dvou částc v tokovém pol v různých časových okamžcích u x u x + du R. x dy na dvou vzdálených hladnách (h >> R) 1 3 na dvou blízkých hladnách (h << R) 1 3 změna trajektore spotřeba energe zvýšení vskozty Pravděpodobnost těsného přblížení dvou částc ~. Vyšší koncentrace částc - vlv tří nebo více sousedních částc Enstenova rovnce je pouze prvním členem rozvoje =,5 + k + k 3 3 +
7 Vlv přř ttažžl lvýcch ss ll meezz ččásstt cceem - deformace dráhy, brždění a vzrůst vskozty (efekt vzrůstá s rostoucí velkostí sl mez částcem). Mírné přtažlvé síly, které způsobí deformac trajektorí 1 3 Slné přtažlvé síly, které vedou k vytváření rotujících dubletů (Bronův pohyb je zanedbán) 1 3 I pro dsperze sférckých částc platí rozvoj pouze do objemových zlomků ca 0,3; exstuje řada emprckých rovnc pro pops reálných sys- př vysokých témů koncentracích. Vllv adssorpce,, ssollvattace a bottnáníí čássttc = o (1 +,5 ef ) Vllv ttvaru čássttc Anzometrcké částce - rotační pohyb př toku zometrckých - další energe a vzrůst vskozty. Největší otáčvý moment a úhlová (a) rychlost př orentac částce kolmo ke směru toku, nejmenší př paralelní or- entac mnohem ntenzvnější než u částc u x + R. ( du x / dy) u x Slně anzometrcké částce (c) - rotace spočívá v příležtostných obratech o 180, má malý vlv na vskoztu. Proudící kapalna není optcky zotropní - dvojlom za toku. Vllv nábojje čássttc na vsskozttu Prmární elektrovskoztní efekt - deformace sfércké elektrcké dvojvrstvy smyko- času - vzrůstá vým polem. Na stavbu dvojvrstvy před částcí a její rozpad za částcí je zapotřebí určtého vntřní vskozta, [] =,5 + f(c), f(c) - funkce ontové koncentrace c v objemové fáz a velkost částc. (b) (c)
8 Sekundární elektrovskoztní efekt odpuzování mez dvojvrstvam zvětšuje efektvní kolzní průměr částc a tedy také jejch efektvní objem, což také vede k deformac trajektorí částc zvýšení vskozty. 1 3 Tercární elektrovskoztní efekt Přítomnost adsorbovaných vrstev na částc zvětšuje efektvní průměr. Pro polyelektrolyty, závsí jejch efektvní tloušťka vrstvy na koncentrac sol na ph. Změny ve složení roztoku, které vedou ke kompaktnější adsorbované vrstvě snžují vskoztu a naopak. R ef R ef Vskozta roztoků lneárních polymerů Vzhledem ke stavbě molekul lneárních polymerů vykazují jejch roztoky mmořádné vskoztní chování. Lneeárrní í makrromol leekullyy tvoří v roztocích různě svnuté řetězce, jejchž konformace se mění s časem. Podle tvaru a povahy těchto makromolekulárních klubek dochází ve větší č menší míře k zadržování rozpouštědla v klubkách. Makrromol leekul lyy ss oheebnýým řřeet těězzcc, ve zředěných roztocích nabývají tvaru deformablních klubek nebo cívek, redukovaná vskozta stoupá od určtou koncentrací, mnohem rychlej, než úměrně prvé mocnně objemového zlomku, jak by odpovídalo Enstenově rovnc makromolekulární klubko zadržuje jsté množství kapalny, př pohybu klubka unášena je sebou neprůtočné klubko ekvvalentní koule o poloměru R ef a objemu υ ef. (do Enstenovy rovnce, odvozené pro dsperz tuhých kulovtých částc, se dosazuje místo objemového zlomku φ efektvní objemový zlomek φ ef (vz Příklad 7*). Vskozta je závslá na stupn dsperzty a stoupá s rostoucí molární hmotností polymeru. ss mééněě oheebnýým řřeet těězzcc makromolekula je v roztoku svnuta do volnějšího klubka tvaru rotačního elpsodu, kterým rozpouštědlo proudí volně, bez mechanckého zadržování - průtočné makromolekuly
9 Afnta polyymeerru k rrozzpouššt těědl lu zředěné roztoky u dobrých rozpouštědel je vysokomolekulárních látek vskozta vyšší než ve špatných rozpouštědlech - makromolekula se snaží přvést do styku s jeho molekulam co nejvíce skupn a proto se více rozvne; klubko sebou unáší větší množství kapalny a tím ovšem stoupne vskozta roztoku, ve špatném rozpouštědle se naopak řetězec svne do hustšího klubka - vskozta je nžší koncentrované roztoky přechodné asocační spoje mez jednotlvým řetězc, v proudící kapalně se pohybuje celá síť - tím více, čím menší je afnta makromolekul k rozpouštědlu ve špatných rozpouštědlech vskozta větší než v dobrých Vskozta roztoků polyelektrolytů U makromolekul schopných elektrolytcké dsocace malé přídavky nízkomolekulárních elektrolytů značnou měrou snžují vskoztu roztoku: LL nneeáárrnní í maakkrroomool leekkuul lyy opačně nabté onty tvoří ontovou atmosféru Vlvem odpudvých elektrostatckých sl - útvar menší hustoty než řetězec bez nábojů; vyšší vskozta než u nenabtých makromolekul Přídavek elektrolytu stlačuje ontovou atmosféru, makromolekula se může sbalovat vskozta klesá (a) (b) Sttanoveníí mollárrníí hmottnostt ffrrakcíí pollymerrů z vskozttníích měřřeníí Markova-Hounkova rovnce [ ] K M a Střední molární hmotnost a 1 M η = ( W M ) /a 1/a ( M a ) - hmotnostní koncentrace frakce, W hmotnostní zlomek Stanovení lmtního vskoztního čísla vs. vs. ln ln vs vs pro frakc A pro frakc B.. pro frakc A pro frakc B
7. Viskozita disperzních soustav
7. Viskozita disperzních soustav 7.1 Newtonův zákon Viskozita je mírou vnitřního odporu tekutiny vůči toku relativnímu pohybu sousedních elementů tekutiny. V důsledku chaotického tepelného pohybu a mezimolekulárních
Více1.3. Transport iontů v elektrickém poli
.3. Transport ontů v elektrckém pol Ionty se v roztoku vystaveném působení elektrckého pole pohybují katonty směrem ke katodě, anonty k anodě. Tento pohyb ontů se označuje jako mgrace. VODIVOST Vodvost
VíceVISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu pomalejší
Více6. Kinetické vlastnosti disperzních soustav
6. Knetcké vlastnost dsperzních soustav Knetcké vlastnost dsperzních soustav jsou dány tepelným pohybem dsperzních částc. Intenztu tepelného pohybu určuje kromě teploty také tvar a velkost částc. To umožňuje
Více12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ 12.1 TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu
VíceZkouškový test z fyzikální a koloidní chemie
Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:
VíceFyzika biopolymerů. Elektrostatické interakce makromolekul ve vodných roztocích. Vodné roztoky. Elektrostatická Poissonova rovnice.
Fyzka bopolymerů Elektrostatcké nterakce makromolekul ve vodných roztocích Robert Vácha Kamence 5, A4 2.13 robert.vacha@mal.mun.cz Vodné roztoky ldské tělo se skládá z 55-75 % z vody (roztoků) většna roztoků
VíceKinetika spalovacích reakcí
Knetka spalovacích reakcí Základy knetky spalování - nauka o průběhu spalovacích reakcí a závslost rychlost reakcí na různých faktorech Hlavní faktory: - koncentrace reagujících látek - teplota - tlak
VíceZařízení: Rotační viskozimetr s příslušenstvím, ohřívadlo s magnetickou míchačkou, teploměr, potřebné nádoby a kapaliny (aspoň 250ml).
Úvod Pro ideální tekutinu předpokládáme, že v ní neexistují smyková tečná napětí. Pro skutečnou tekutinu to platí pouze v případě, že tekutina se nepohybuje. V případě, že tekutina proudí a její jednotlivé
VíceFYZIKA I. Pohybová rovnice. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Pohybová rovnce Prof. RNDr. Vlém Mádr, CSc. Prof. Ing. Lbor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu MM Stanovení deformace soustav ocelových prutů Václav Plánčka 6..006 OBSAH ZADÁNÍ... 3 TEORETICKÁ ČÁST... 4 PRAKTICKÁ ČÁST...
VíceSdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.
7.4.0 Úvod - Přehled Sdílení tepla Sdílení tepla mez termodynamckou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T s a okolí T o. Teplo mez soustavou a okolím se sdílí třem základním způsoby:
VíceKorelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d
Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím
VíceTepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má
Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY TOKOVÉ VLASTNOSTI HYALURONOVÝCH KOLOIDŮ FLOW PROPERTIES OF HYALURONAN COLLOIDS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA CHEMICKÁ ÚSTAV FYZIKÁLNÍ A SPOTŘEBNÍ CHEMIE FACULTY OF CHEMISTRY INSTITUTE OF PHYSICAL AND APPLIED CHEMISTRY TOKOVÉ VLASTNOSTI HYALURONOVÝCH
VíceTransport hmoty a tepla v mikrofluidních systémech
Transport hmoty a tepla v mkrofludních systémech Konvektvní transport v zařízeních s malým charakterstckým rozměrem Konvektvní tok vznká působením plošných, objemových, nercálních a třecích sl v objemu
Více5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám
Více11. Koloidní roztoky makromolekul
11. Koloidní roztoky makromolekul Vysokomolekulární látky se ve vhodném rozpouštědle mohou samovolně rozpouštět za vzniku termodynamicky stálých pravých roztoků, jejichž částice koloidních rozměrů jsou
VíceESR, spinový hamiltonián a spektra
ER, spnový hamltonán a spektra NMR k k získávání důležtých nformací o struktuře látky využívá gyromagnetckých vlastností atomových jader. Podobně ER (EPR) využívá k obdobným účelům gyromagnetckých vlastností
VíceVícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová
Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné
VíceSenzory průtoku tekutin
Senzory průtoku tekutin Průtok - hmotnostní - objemový - rychlostní Druhy proudění - laminární parabolický rychlostní profil - turbulentní víry Způsoby měření -přímé: dávkovací senzory, čerpadla -nepřímé:
Více2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely
2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely 2.1 Reologie jako vědní obor Polymerní materiály jsou obvykle zpracovávány v roztaveném stavu, proto se budeme v prvé řadě zabývat jejich tokovým
Více215.1.18 REOLOGICKÉ VLASTNOSTI ROPNÝCH FRAKCÍ
215.1.18 REOLOGICKÉ VLASTNOSTI ROPNÝCH FRAKCÍ ÚVOD Reologie se zabývá vlastnostmi látek za podmínek jejich deformace toku. Reologická měření si kladou za cíl stanovení materiálových parametrů látek při
VíceHydrodynamika. ustálené proudění. rychlost tekutiny se v žádném místě nemění. je statické vektorové pole
Hydrodynamika ustálené proudění rychlost tekutiny se žádném místě nemění je statické ektoroé pole proudnice čáry k nimž je rychlost neustále tečnou při ustáleném proudění jsou proudnice skutečné trajektorie
VíceMechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika
Mechanika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Hydrostatika Kapalinu považujeme za kontinuum, můžeme využít předchozí úvahy Studujeme kapalinu, která je v klidu hydrostatika Objem kapaliny bude v klidu,
VíceStatika soustavy těles v rovině
Statka soustavy těles v rovně Zpracoval: Ing. Mroslav yrtus, Ph.. U mechancké soustavy s deálním knematckým dvojcem znázorněné na obrázku určete: počet stupňů volnost početně všechny reakce a moment M
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Ústav fyziky a měřicí techniky Pohodlně se usaďte Přednáška co nevidět začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web ústavu: ufmt.vscht.cz : @ufmt444 1 Otázka 8 Rovinná rotace, valení válce po nakloněné
VíceDynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině.
Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině. Přehled proudění Vazkost - nevazké - vazké (newtonské, nenewtonské) Stlačitelnost - nestlačitelné (kapaliny
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceJak to vlastně funguje
Jak to vlastně funguje Představa vnitřního chování kapalin Úvod viskozita definice viskozity Fyzikální popis viskozity Při průtoku kapaliny trubicí se nepohybují všechny její částice (molekuly) stejně.
VíceOsově namáhaný prut základní veličiny
Pružnost a pevnost BD0 Osově namáhaný prut základní velčny ormálová síla půsoící v průřezu osově namáhaného prutu se získá ntegrací normálového napětí po ploše průřezu. da A Vzhledem k rovnoměrnému rozložení
VíceStruktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs.
Struktura polymerů Základní představy: přírodní vs. syntetické V.Švorčík, vaclav.svorcik@vscht.cz celulóza přírodní kaučuk Příprava (výroba).struktura vlastnosti Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu)
Více4 Parametry jízdy kolejových vozidel
4 Parametry jízdy kolejových vozdel Př zkoumání jízdy železnčních vozdel zjšťujeme většnou tř základní charakterstcké parametry jejch pohybu. Těmto charakterstkam jsou: a) průběh rychlost vozdel - tachogram,
VíceHydromechanické procesy Obtékání těles
Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak
Více1.5. DYNAMIKA OTÁČIVÉHO A SLOŽENÉHO POHYBU TĚLESA
.5. OTÁČIVÉHO A SLOŽENÉHO POHYBU TĚLESA.5. ZÁKLADNÍ ROVNICE DYNAMIKY PRO ROTAČNÍ POHYB Fz F Z výsednce zrychujících s F m.a n m a t a n r z F Zrychující moment M F. r F. r z z z m.a t r6,5cm ρ r ω,ε r
Více4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU (KAPILÁRNÍ VISKOZIMETR UBBELOHDE) 1. TEORIE: Ve všech kapalných látkách
Více5. Stavy hmoty Kapaliny a kapalné krystaly
a kapalné krystaly Vlastnosti kapalin kapalných krystalů jako rozpouštědla Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti kapaliny nestálé atraktivní interakce (kohezní síly) mezi molekulami,
VíceDynamická viskozita oleje (Pa.s) Souřadný systém (proč)?
Viskozimetr kužel-deska S pomocí rotačního viskozimetru s uspořádáním kužel-deska, viz obrázek, byla měřena dynamická viskozita oleje. Při použití kužele o průměru 40 mm, který se otáčel úhlovou rychlostí
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
VíceSuspenze dělíme podle velikosti částic tuhé fáze suspendované v kapalině na suspenze
14. FILTRACE dělíme podle velikosti částic tuhé fáze suspendované v kapalině na suspenze hrubé s částicemi o velikosti 100 μm a více, jemné s částicemi mezi 1 a 100 μm, zákaly s částicemi 0.1 až 1 μm,
VíceÚvod. K141 HYAR Úvod 0
Úvod K141 HYAR Úvod 0 FYZIKA MECHANIKA MECH. TEKUTIN HYDRAULIKA HYDROSTATIKA HYDRODYNAMIKA Mechanika tekutin zabývá se mechanickými vlastnostmi tekutin (tj. silami v tekutinách a prouděním tekutin) poskytuje
VíceMatematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019
Matematka I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 1. Je dána soustava rovnc s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napšte Frobenovu větu (předpoklady + tvrzení). b) Vyšetřete
Více1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité
VíceKrevní oběh. Helena Uhrová
Krevní oběh Helena Uhrová Z hydrodynamického hlediska uzavřený systém, složený ze: srdce motorický orgán, zdroj mechanické energie cév rozvodný systém, tvořený elastickými roztažitelnými a kontraktilními
VíceDISPERZNÍ SOUSTAVY. heterogenní: podle skupenství disperzního podílu. menší) větší)
DISPERZNÍ SOUSTAVY soustavy, kteé obsahují alespoň dva duhy hmoty (dvě áze nebo dvě složky), jeden duh je ozptýlen ve duhém ve omě více nebo méně jemných částc. dd ssppeezznní í ppooddí íll dd ssppeezznní
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VícePříklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání
Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání Doporučujeme spočítat příklady za nejméně 30 bodů. http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/mech-prik.ps http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/mech-prik.pdf 1.
VíceSenzory průtoku tekutin
Senzory průtoku tekutin Průtok - hmotnostní - objemový - rychlostní Druhy proudění - laminární parabolický rychlostní profil - turbulentní víry Způsoby měření -přímé: dávkovací senzory, čerpadla -nepřímé:
VíceKonstrukce optického mikroviskozimetru
Ing. Jan Medlík, FSI VUT v Brně, Ústav konstruování Konstrukce optického mikroviskozimetru Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. VUT Brno, FSI 2008 Obsah Úvod Shrnutí současného stavu Měření viskozity
VícePočítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -
Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice - laminární tok - Základní pojmy 2 Tekutina nemá vlastní tvar působením nepatrných tečných sil se částice tekutiny snadno uvedou do pohybu (výjimka některé
VíceDUM č. 16 v sadě. 11. Fy-2 Učební materiály do fyziky pro 3. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 16 v sadě 11. Fy-2 Učební materály do fyzky pro 3. ročník gymnáza Autor: Vojtěch Beneš Datum: 3.3.214 Ročník: 2A, 2C Anotace DUMu: Nestaconární magnetcké pole Materály jsou
VíceCHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r.
L A B O R A T O Ř O B O R U CHEMIE A CHEMICKÉ TECHNOLOGIE (N150013) 3.r. Ústav organcké technologe (111) Ing. J. Trejbal, Ph.D. budova A, místnost č. S25b Název práce : Vedoucí práce: Umístění práce: Rektfkace
VíceAgregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů
Agregace - úvod 1 Agregace vzáemné spoování destablzovaných částc ve větší cely, případně ech adheze na povrchu ných materálů Částce mohou agregovat, poud vyazuí adhezní schopnost a poud e umožněno ech
VíceMECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K141) Přednáškové slidy předmětu 1141 HYA (Hydraulika) verze: 09/2008 K141 FSv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VícePOTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ
POTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ ELEKTRICKÝ POTENCIÁL Elektrcká potencální energe Newtonův zákon pro gravtační sílu mm F = G r 1 2 2 Coulombův zákon pro elektrostatckou sílu QQ F = k r 1 2
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceZadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.
Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D. Ze zadaných třinácti příkladů vypracuje každý posluchač samostatně
VíceCHROMATOGRAFIE ÚVOD Společný rys působením nemísících fází: jedna fáze je nepohyblivá (stacionární), druhá pohyblivá (mobilní).
CHROMATOGRAFIE ÚOD Existují různé chromatografické metody, viz rozdělení metod níže. Společný rys chromatografických dělení: vzorek jako směs látek - složek se dělí na jednotlivé složky působením dvou
VíceModelování rizikových stavů v rodinných domech
26. 28. června 2012, Mkulov Modelování rzkových stavů v rodnných domech Mlada Kozubková 1, Marán Bojko 2, Jaroslav Krutl 3 1 2 3 Vysoká škola báňská techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Katedra
VíceVícefázové reaktory. MÍCHÁNÍ ve vsádkových reaktorech
Vícefázové reaktory MÍCHÁNÍ ve vsádkových reaktorech Úvod vsádkový reaktor s mícháním nejběžnější typ zařízení velké rozmezí velikostí aparátů malotonážní desítky litrů (léčiva, chemické speciality, )
VíceVLASTNOSTI VLÁKEN. 1. Molekulová a nadmolekulová struktur\a polymerů, strukturní modely
VLASTNOSTI VLÁKEN 1. Molekulová a nadmolekulová struktur\a polymerů, strukturní modely 1.1. Molekulová struktura Vazby v polymerech Celou řadu vlastností polymerních vláken ovlvňují vazby mez atomy v hlavním
VíceRozměry makromolekul jsou ve srovnání s běžnými molekulami značné: délka lineární molekuly kaučuku a celulózy
Pravé roztoky, termodynamicky stálé. Částice - jednotlivé molekuly velkých rozměrů - útvary vázané chemickými valenčními silami. Vysokomolekulární látky- molární hmotnost alespoň 10 až 15 kg/mol Rozměry
VíceMechanika - síla. Zápisy do sešitu
Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla
VíceMechanika tekutin je nauka o rovnováze a makroskopickém pohybu tekutin a o jejich působení na tělesa do ní ponořená či jí obtékaná.
Mechanika tekutin je nauka o rovnováze a makroskopickém pohybu tekutin a o jejich působení na tělesa do ní ponořená či jí obtékaná. Popisuje chování tekutin makroskopickými veličinami, které jsou definovány
VíceRaoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem
DVOUSLOŽKOVÉ SYSTÉMY lkace Gbbsova zákona fází v f s 2 3 1 4 2 2 4 mamálně 3 roměnné, ro fázový dagram bchom otřeboval trojrozměrný 1 3 4 graf, oužíváme lošné graf, kd volíme buď konstantní telotu (zotermcký
VíceMechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory
Mechatroncké systémy s elektroncky komutovaným motory 1. EC motor Uvedený motor je zvláštním typem synchronního motoru nazývaný též bezkartáčovým stejnosměrným motorem (anglcky Brushless Drect Current
Více11 Kvantová teorie molekul
11 Kvantová teore molekul Pops molekul v rámc kvantové teore je ústředním tématem kvantové cheme. Na rozdíl od atomů nejsou molekuly centrálně symetrcké, což výpočty jejch vlastností komplkuje. V důsledku
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIEICKÁ EOIE PLYŮ Knetcká teore plynů studuje plyn z mkroskopckého hledska Používá statstcké metody, které se uplatňují v systémech s velkým počtem částc Zavádíme pojem deálního plynu, má tyto základní
VíceAgregace v reálných systémech
Agregace v reálných systémech 1 Zednodušuící předpoklady př popsu knetky agregace: o koefcent účnnost srážek (kolzní koefcent) α = 1, o pohyb částc e zapříčněn lamnárním prouděním kapalny, o všechny částce
VíceHydromechanické procesy Fyzikální vlastnosti tekutin
Hydromechanické procesy Fyzikální vlastnosti tekutin M. Jahoda Zařazení mechaniky tekutin 2 Obecná mechanika Mechanika kontinua Mechanika tuhých těles Mechanika tekutin Mechanika zemin Hydromechanika (kapaliny)
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceV xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln
Souhrn 6. přednášky: 1) Terodynaka sěsí a) Ideální sěs: adtvta objeů a entalpí, Aagatův zákon b) Reálná sěs: pops poocí dodatkových velčn E Def. Y Y Y, d Aplkace: - př. obje reálné dvousložkové sěs V xv
VíceMěření kinematické a dynamické viskozity kapalin
Úloha č. 2 Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin Úkoly měření: 1. Určete dynamickou viskozitu z měření doby pádu kuličky v kapalině (glycerinu, roztoku polysacharidu ve vodě) při laboratorní
Více- 1 - Obvodová síla působící na element lopatky větrné turbíny
- - Tato Příloha 898 je sočástí článk č.. Větrné trbíny a ventlátory, http://www.transformacntechnologe.cz/vetrne-trbny-a-ventlatory.html. Odvození základních rovnc aerodynamckého výpočt větrné trbíny
Více11 Tachogram jízdy kolejových vozidel
Tachogram jízdy kolejových vozdel Tachogram představuje znázornění závslost rychlost vozdel na nezávslém parametru. Tímto nezávslým parametrem může být ujetá dráha, pak V = f() dráhový tachogram, nebo
VícePříprava ke státním maturitám 2011, vyšší úroveň obtížnosti materiál stažen z www.e-matematika.cz
Příprava ke státním maturtám 0, všší úroveň obtížnost materál stažen z wwwe-matematkacz 80 60 Jsou dána čísla s 90, t 5 0 Ve stejném tvaru (součn co nejmenšího přrozeného čísla a mocnn deset) uveďte čísla
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceVnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie
VíceF - Mechanika tuhého tělesa
F - Mechanika tuhého tělesa Učební text pro studenty dálkového studia a shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem
Víceí I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI
- 13 - í Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materálu Prof. ng. J. Šeda, DrSc. KDAZ - PJP Na našem pracovšt byl vypracován program umožňující modelovat průchod záření gama metodou Monte Carlo, homogenním
VíceInterference na tenké vrstvě
Úloha č. 8 Interference na tenké vrstvě Úkoly měření: 1. Pomocí metody nterference na tenké klínové vrstvě stanovte tloušťku vybraného vlákna nebo vašeho vlasu. 2. Pomocí metody, vz bod 1, stanovte ndex
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceFyzikální vlastnosti tekutin. M. Jahoda
MECHANIKA TEKUTIN Fyzikální vlastnosti tekutin M. Jahoda Zařazení mechaniky tekutin 2 Obecná mechanika Mechanika kontinua Mechanika tuhých těles Mechanika tekutin Mechanika zemin Hydromechanika (kapaliny)
Více8 Elasticita kaučukových sítí
8 Elasticita kaučukových sítí Elastomerní polymerní látky (např. kaučuky) tvoří ze / chemické příčné vazby a / fyzikální uzly. Vyznačují se schopností deformovat se již malou silou nejméně o 00 % své původní
VíceJednosložkové soustavy
Jednosložkové soustavy Fázové rovnováhy Prezentace je určena pro výuku. roč. studjního oboru Nanotechnologí a není dovoleno její šíření bez vědomí garanta předmětu. K jejímu vytvoření bylo použto materálů
VíceMechanické vlastnosti materiálů.
Mechancké vastnost materáů. Obsah přednášky : tahová zkouška, zákadní mechancké vastnost materáu, prodoužení př tahu nebo taku, potencání energe, řešení statcky neurčtých úoh Doba studa : as hodna Cí přednášky
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K4) Přednáškové slidy předmětu 4 HYA (Hydraulika) verze: 09/008 K4 Fv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pdf souborů
VíceKomponenta Vzorce a popis symbol propojení Hydraulický válec jednočinný. d: A: F s: p provoz.: v: Q přítok: s: t: zjednodušeně:
Plánování a projektování hydraulických zařízení se provádí podle nejrůznějších hledisek, přičemž jsou hydraulické elementy voleny podle požadovaných funkčních procesů. Nejdůležitějším předpokladem k tomu
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VícePotenciální proudění
Hydromechanické procesy Potenciální proudění + plíživé obtékání koule M. Jahoda Proudění tekutiny Pohyby elementu tekutiny 2 čas t čas t + dt obecný pohyb posunutí lineární deformace rotace úhlová deformace
VíceDYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB
DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB Dynamika rotačního pohybu hmotného bodu kolem pevné osy - při rotační pohybu hmotného bodu kolem stálé osy stálými otáčkami kolem pevné osy (pak hovoříme o rovnoměrném rotačním pohybu)
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN
STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN Struktura kapalin je něco mezi plynem a pevnou látkou Částice kmitají ale mohou se také přemísťovat Zvýšením teploty se a tím se zvýší tekutost kapaliny Malé vzdálenosti
VíceUrčení tlouštky folie metodou konvergentního elektronového svazku (TEM)-studijní text.
Určení tlouštky fole metodou konverentního elektronového svazku (TEM)-studjní text. Pracovní úkol: 1) Nastavte a vyfotorafujte snímek dfrakce elektronů v konverentním svazku, který je vhodný pro určení
Více