Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.
|
|
- Dalibor Soukup
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 7.4.0 Úvod - Přehled Sdílení tepla Sdílení tepla mez termodynamckou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T s a okolí T o. Teplo mez soustavou a okolím se sdílí třem základním způsoby: o Vedením kondukcí. o Prouděním konvekcí. o Sáláním (tepelným zářením) radací. Vedení charakterstka na základě mkroskopckého pohybu částc hmoty, atomů a molekul v prostředí s teplotním rozdílem. probíhá mez bezprostředně sousedícím částcem hmoty především v pevných látkách. v tekutnách (kapalny a plyny) dochází ke sdílení tepla vedením pouze ve zvláštních případech, kdy makroskopcký pohyb (proudění) bývá potlačen, např. v dutnách porézního materálu. Proudění charakterstka probíhá v tekutnách, které konají makroskopcký pohyb. Př svém pohybu sdílejí teplo s okolím a přenášejí přtom svoj tepelnou energ. Sálání charakterstka elektromagnetcké vlnění v určtém rozsahu vlnových délek. tuhé těleso, nebo ohrančený objem tekutny č dspersního prostředí (plamen) o teplotě T, přeměňuje část své vntřní energe v elektromagnetcké vlny. Tyto mají schopnost procházet tzv. průteplvým (datermním) prostředím (čstý vzduch, vakuum). Př dopadu na jný objekt, který vlny pohlcuje se dopadající energe elektromagnetckých vln částečně změní na vntřní energ objektu. Sdílení tepla ve výměnících tepelné výměníky sdílí teplo často dvěma třem uvedeným způsoby nejčastější je kombnace proudění + vedení tedy sdílení tepla prostupem pevnou stěnou výměníku sálání se vyskytuje výjmečně strana
2 7.4.0 Základní pojmy teplotní pole určuje rozložení teplot v prostoru a čase na různých místech tělesa (resp. tekutny) t f ( x, y, z, ) ( x, y,z) jsou prostorové souřadnce a je čas Prostorové rozložení teplotního pole: jednorozměrné (lneární, t f ( x, )), dvourozměrné (rovnné, t f ( x, y, )) a třírozměrné (prostorové, ( x, y, z, ) t f ). Časové rozměr teplotního pole: staconární, časově ustálené ( t f ( x, y, z, ) ) a nestaconární, časově neustálené ( f ( x, y, z, ) t ). zotermcká plocha - spojení všech bodů, které mají v určtém okamžku stejnou teplotu teplotní gradent - maxmální kladná změna teploty ve směru normály k zotermcké ploše dt grad t [ K m ] (7.) dn teplotní spád - maxmální záporná změna teploty ve směru normály k zotermcké ploše - grad t dt dn [ m ] K (7.) tepelný tok - množství sděleného tepla v časové jednotce. Vznknou-l v tělese teplotní rozdíly, pak se teplo sdílí ve smyslu II. zákona termodynamky samo o sobě, z teploty vyšší na teplotu nžší. Fourerův zákon (emprcký vztah) Q λ grad t S [ J ] (7.) Množství tepla, které se sdílí vedením v tělese plochou S za čas, exstuje-l na ploše teplotní spád grad T. Součntel úměrnost λ [ s m K W m K ] J se nazývá součntelem tepelné vodvost, a vyjadřuje schopnost materálu tělesa vést teplo. Je základní termoknetckou velčnou. Pro deální látky předpokládáme, že λ je konstantní a nezávslý na velčnách stavu. U skutečných tuhých těles a kapaln se λ mění s teplotou. U plynu je λ funkcí tlaku a teploty. strana
3 7.4.0 Vedení tepla Rovnná stěna: Předpokládáme stěnu o tloušťce s a ploše S, pro kterou platí λ konst., t s > t s teploty t s a t s jsou konstantní po celých plochách stěn.. Povrchové Potom celkové množství tepla Q, které se sdílí vedením plochou S za čas stěnou: λ Q q S S s ( ts ts ) J (7.0) Je-l rovnná stěna složena z n vrstev o tloušťkách vodvostech λ, je měrný tepelný tok vedením dán: s a tepelných Q q S n s s, n+ s λ ( t t ) S [ J ] Válcová stěna: Předpokládáme válcovou trubku o délce L s vntřním poloměrem r a vnějším r pro kterou platí λ konst., r < r < r, t s > t s. Povrchové teploty t s a t s jsou konstantní po celých plochách stěn. Teplota se mění jen v radálním směru, teplotní pole je jednorozměrné. Teplo se sdílí ve směru radálním a zotermcké plochy jsou válcové plochy, soustředné s povrchovým plocham trubky. Potom tepelný tok vedením válcovou stěnou je dán rovncí: Q π λ L r ln r ( t s t s ) W (7.9) Je-l válcová stěna složena z n vrstev o poloměrech r + > r a tepelných vodvostech λ, je měrný tepelný tok dán rovncí: Q ( t, + ) s ts n n r + ln π L λ r W (7.5) strana
4 Prostup tepla Prostup tepla stěnou je současně přestup tepla z teplejší tekutny do stěny, vedení tepla stěnou a přestup tepla ze stěny do chladnější tekutny. Př prostupu tepla stěnou je tepelný tok vyjádřen v závslost na teplotním rozdílu mez teplejší tekutnou t a chladnější tekutnou t. Z hledska lokálního rozložení teplot podél stěny se rozlšuje: - prostup tepla př stálých teplotách tekutn - prostup tepla př proměnlvých teplotách tekutn Měrný tepelný tok q stěnou je př stálých teplotách prostředí určen rovncí: q k( t t ) [ m ] Součntel prostupu tepla k [ m ] K W (7.60) W se určí z podmínky staconárního toku tepla, tj. z rovnost tepelných toků přestupem tepla z teplejší tekutny do stěny, vedením tepla stěnou a přestupem tepla ze stěny do chladnější tekutny. Rovnná stěna: Vyjádříme teplotní rozdíly z rovnost tepelných toků přestupem tepla do stěny, vedením tepla v jednovrstvé stěně a přestupem ze stěny: t t q s [ K ] (7.6) α t s λ s ts q K (7.6) t t q s [ K ] (7.6) α Pokud je následně sečteme, vyruší se povrchové teploty t s a t s ( t t ) [ m ] q s + + α λ α W (7.64) Je-l rovnná stěna složena z n vrstev o tloušťkách s a tepelných vodvostech λ, t t q [ W m ] (7.68) n s + + α λ α strana 4
5 Válcová stěna: Obdobně jako v případě rovnné stěny vyjádříme z rovnost tepelných toků teplotní rozdíly: t t t s q π α r q r s ts ln π λ r t s t q π α r Sečteme-l rovnce: π ( t t ) [ m ] q α r r + ln λ r + α r K (7.7) K (7.7) K (7.7) W (7.74) Je-l válcová stěna složena z n vrstev o poloměrech r + > r a tepelných vodvostech λ, π ( t t ) [ m ] q + α r r n + ln + λ r α rn + W (7.78) Sdílení tepla prouděním Sdílení tepla prouděním (přestupem) probíhá v tekutnách tj. kapalnách a plynech. Jeho předpokladem je teplotní pole s konečným gradentem teploty, tj. nezotermcké proudění tekutny. Př nezotermckém proudění kapalny, tj. př ohřevu nebo ochlazování tekutny se v blízkost teplosměnné plochy vytváří: o hydrodynamcká mezní vrstva, charakterzovaná gradentem rychlost o termoknetcká mezní vrstva, charakterzovaná gradentem teploty. Sdílení tepla konvekcí je termoknetcky složtý děj, závslý na: o charakteru hydrodynamcké a termoknetcké vrstvy, na teplotním rozdílu rychlost proudění w, tvaru a jakost teplosměnné plochy, termoknetckých velčnách tekutny, které se mění s teplotou, tj. na měrné hmotnost ρ, knematcké t, vskoztě ν, měrné tepelné kapactě za stálého tlaku c p a na součntel tepelné vodvost tekutny λ. strana 5
6 a) z tekutny do pevné stěny b) z pevné stěny do tekutny Sdělený tepelný tok Q lze vyjádřt snadno měřtelným velčnam: - teplotou teplosměnné plochy s t [ C] - teplotou tekutny mmo termoknetckou mezní vrstvu (δ) k - velkostí teplosměnné plochy S [ m ] a součntele přestupu tepla α [ m ] K Q Q t [ C] W (autorem je Isaac Newton) α S( t k t s ) př ochlazování tekutny α S( t s t k ) př ohřevu tekutny W (7.6) W (7.7) Součntel přestupu tepla je složtou funkcí velkého počtu proměnných určujících celý pochod a majících vlv na množství sděleného tepla: α f ( w t, t, λ, c, Q, µ, Φ, L, L....) [ m ] K, s k p L Ф velčny charakterzující tvar tělesa [ ] L, L,L - rozměry tělesa [ m ] µ dynamcká vskozta [ N s m ] W, (7.8) Teoretcký výpočet součntele přestupu tepla ntegrací dferencálních rovnc proudění tekutny a transportu tepla je obtížný a možný jen v určtých jednoduchých případech a za předpokladu, že se termoknetcké velčny tekutny nemění s teplotou. Proto v techncké prax používáme pro určení součntele přestupu tepla matematckoexpermentální metody, tj. součntel přestupu tepla změříme pro jeden případ a pomocí teore strana 6
7 podobnost přenášíme naměřené výsledky na geometrcky, hydrodynamcky a termoknetcky podobné děje. Podobnost př sdílení tepla prouděním analogcké děje - matematcky vyjádřeny rovncem stejného tvaru, ale různého fyzkálního obsahu. Jsou to např. rovnce, vyjadřující závslost měrné tepelné kapacty, tepelné vodvost a měrného elektrckého odporu na teplotě, které mají všechny matematcky stejný tvar, ale různý fyzkální význam. podobné děje - matematcky vyjádřeny rovncem stejného tvaru a obsahu a mají stejná krtéra podobnost. Krtéra podobnost jsou bezrozměrné výrazy, charakterzující podobnost geometrckou, hydrodynamckou a termoknetckou. Geometrcká podobnost vyjadřuje podobnost tvaru teplosměnné plochy. krtérum podobnost je tvořeno poměrem charakterstckých rozměrů pro teplosměnnou plochu. Pro válcovou a kulovou teplosměnnou plochu volíme za charakterstcký rozměr průměr D. Pro rovnnou teplosměnnou plochu volíme za charakterstcký ten rozměr, který spadá do vektoru rychlost proudění tekutny w. Př volném proudění tekutny volíme za charakterstcký rozměr teplosměnné plochy ten rozměr, který spadá do vektoru gravtačního zrychlení g, tj. u vodorovné trubky a koule její průměr D a u svslé trubky její délku L. Hydrodynamcká podobnost vyjadřuje podobnost volného a nuceného proudění tekutn. krtérum podobnost vychází z pohybové rovnce proudění vazké nestlačtelné tekutny ve směru gravtačního zrychlení. Krtérum Reynoldsovo* : w l ν kde: ν knematcká vskozta [m s - ] Re (7.9) je určující krtérum pro nucené proudění tekutny a vyjadřuje podobnost setrvačných sl místních a sl třecích v proudící tekutně. g l Krtérum Grashofovo* : Gr γ t ν, kde: γ teplotní součntel objemové roztažnost tekutny [ K ], g tíhové zrychlení zemské [ m s ], (7.0) je určující krtérum pro volné proudění tekutny a vyjadřuje podobnost vztlakových, setrvačných a třecích sl v proudící tekutně. strana 7
8 další - Krtérum Eulerovo, Krtérum Froudeho, Krtérum Archmedovo, Krtérum Strouhalovo Termoknetcká podobnost vyjadřuje podobnost transportu tepla mez stěnou a proudící tekutnou. krtérum podobnost vychází jednak z Fourerovy rovnce upravené pro přenos tepla v proudící tekutně a jednak z rovnc, vyjadřujících rovnost tepelných toků sdělených prouděním a vedením v tekutně a prouděním v tekutně a vedením ve stěně. Krtérum Nusseltovo* : Nu α l λ (7.5) kde: λ tepelná vodvost tekutny [W m - K - ] vyjadřuje podobnost přenosu tepla prouděním a vedením v termoknetcké mezní vrstvě tekutny. a Krtérum Fourerovo : Fo l vyjadřuje podobnost časových změn teplotních polí. Krtérum Prandtlovo* : Pr Pe ν Re a (7.9) (7.8) vyjadřuje fyzkální podobnost tekutn př sdílení tepla. ν - knematcká vskozta [m s - ], a [m s - ]? součntel teplotní vodvost tekutny, Krtéra podobnost využjeme v krterálních rovncích udávají funkční závslost mez krterálním čísly. Těchto rovnc pak využíváme př řešení přenosu tepla prouděním. Krterální rovnce Obecné krterální rovnce pro sdílení tepla prouděním, př kterém nedochází ke změně skupenství, mají tvar: pro nucené proudění tekutny Nu f ( Re,Pr) pro volné proudění tekutny Nu f ( Gr,Pr) (7.40) (7.4) Složtější krterální rovnce zahrnují ještě další podobnostní krtéra, která vyjadřují geometr uspořádání teplosměnných ploch, vlv náběhové délky a teplotního spádu v termoknetcké mezní vrstvě na střední hodnotu součntele přestupu tepla atd. U každé krterální rovnce musí být uvedeny meze její platnost, které udávají rozsah provedených měření a určující teplota, pro kterou je nutné dosazovat do podobnostních krtérí číselné hodnoty termofyzkálních velčn, závslých na teplotě. Pro určující teplotu a určující rozměr teplosměnné plochy vypočteme pro dané proudění tekutny číselné hodnoty strana 8
9 podobnostních krtérí a z pravé strany krterální rovnce určíme numerckou hodnotu Nusseltova krtéra Nu. Součntel přestupu tepla pak určíme ze vztahu: α [ m ] K Nu λ l Příklady krterálních rovnc W (7.4) A. Přestup tepla př lamnárním proudění tekutny trubkou o délce L [ m ] a průměru D [ m ] vyjadřuje rovnce (Hausen): Re Pr D 0, 0668 L Nu, 65 + D + 0, 045 Re Pr L Rovnce 7.4 platí pro: D < L µ k µ k,s 0, Re Pr < 0 Re < 00 [ ] (7.4) Určující teplota je artmetcká střední teplota daná vstupní t a výstupní t teplotou tekutny. t t + t [ C] (7.44) B. Přestup tepla př turbulentním proudění tekutny trubkou o délce L [ m ] a průměru D [ m ] je vyjádřen rovncí (Hausen): Nu 0,6 Re 5 Pr + D L µ k µ k, s 0,4 [ ] (7.45) Rovnce 7.45 platí pro: 0 < Re < 0 6 0, 6 < Pr < 500 L < D < Určující teplota je střední teplota tekutny podle vztahu Hodnoty součntele přestupu tepla vypočtené ze vztahů 7.4 a 7.45 jsou správné jen pro hydraulcky hladká, přímá, kruhová potrubí stálého průřezu o délce L > 50 D. Nejde-l o tento případ, je třeba součntel přestupu tepla opravt. Není-l průřez kruhového tvaru zavádíme tzv. ekvvalentní průměr, aby bylo možné použít pro tento případ vztahů odvozených pro kruhové potrubí. strana 9
10 V zakřvených potrubích, např. kolenech, hadech atd. vznká v tekutně následkem působení odstředvé síly tzv. druhotná crkulace. Tím se zvětší turbulence nejen v místě zakřvení, ale v sousedních místech a v důsledku toho se zvětší součntel přestupu tepla α. Tyto změny je třeba př výpočtech α respektovat. Děje se to tak, že násobíme α vypočtené pro přímé potrubí součntelem ε R vyjadřujícím vlv zakřvení. Vlv drsnost stěn není dosud dostatečně prozkoumán. Výsledky expermentů ukázaly, že př vyšší drsnost stěn se α může zvýšt až o 5%. strana 0
U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací
VII. cená konvekce Fourier Kirchhoffova rovnice T!! ρ c p + ρ c p u T λ T + µ d t :! (g d + Q" ) (VII 1) Stacionární děj bez vnitřního zdroje se zanedbatelnou viskózní disipací! (VII ) ρ c p u T λ T 1.
VíceTermomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceTermomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 11 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
Více102FYZB-Termomechanika
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH
VíceMěření prostupu tepla
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Přestup tepla nucená konvekce beze změny skupenství v trubkových systémech Hana Charvátová,
VíceMODELOVÁNÍ A SIMULACE
MODELOVÁNÍ A SIMULACE základní pojmy a postupy vytváření matematckých modelů na základě blancí prncp numerckého řešení dferencálních rovnc základy práce se smulačním jazykem PSI Základní pojmy matematcký
VíceTermomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceHydromechanické procesy Obtékání těles
Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
VíceEnergie elektrického pole
Energe elektrckého pole Jž v úvodní kaptole jsme poznal, že nehybný (centrální elektrcký náboj vytváří v celém nekonečném prostoru slové elektrcké pole, které je konzervatvní, to znamená, že jakýkolv jný
VíceZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY
ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. První termodynamická věta představuje zákon o zachování energie. Podle tohoto zákona nemůže energie samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze
VíceMatematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019
Matematka I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 1. Je dána soustava rovnc s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napšte Frobenovu větu (předpoklady + tvrzení). b) Vyšetřete
VíceVI. Nestacionární vedení tepla
VI. Nestacionární vedení tepla Nestacionární vedení tepla stagnantním prostředím, tj. tělesy a kapalinou, ve které se neprojevuje přirozená konvekce. F. K. rovnice " ρ c p = q + Q! = λ + Q! ( g) 2 ( g)
Více4 Parametry jízdy kolejových vozidel
4 Parametry jízdy kolejových vozdel Př zkoumání jízdy železnčních vozdel zjšťujeme většnou tř základní charakterstcké parametry jejch pohybu. Těmto charakterstkam jsou: a) průběh rychlost vozdel - tachogram,
VíceŠíření tepla. Obecnéprincipy
Šíření tepla Obecnéprincipy Šíření tepla Obecně: Šíření tepla je výměna tepelné energie v tělese nebo mezi tělesy, která nastává při rozdílu teplot. Těleso s vyšší teplotou má větší tepelnou energii. Šíření
VíceU218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze
U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVU v Praze Seminář z PHH 3. ročník Fakulta strojní ČVU v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Seminář z PHH - eplo U218 Ústav procesní
Více3 VYBRANÉ MODELY NÁHODNÝCH VELIČIN. 3.1 Náhodná veličina
3 VBRANÉ MODEL NÁHODNÝCH VELIČIN 3. Náhodná velčna Tato kaptola uvádí stručný pops vybraných pravděpodobnostních modelů spojtých náhodných velčn s důrazem na jejch uplatnění př rozboru spolehlvost stavebních
VíceTERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;
TERMIKA II Šíření tepla vedením, prouděním a zářením; Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Nestacionární vedení tepla; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla; 1 Šíření tepla
VíceFYZIKA I. Pohybová rovnice. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Pohybová rovnce Prof. RNDr. Vlém Mádr, CSc. Prof. Ing. Lbor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar Mádrová
VíceN_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích N_ Stavebně fyzikální aspekty budov Přednáška č. 3 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: prof. Ing. Ingrid
VíceNumerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První
Numercká matematka 1 Parabolcké rovnce Budeme se zabývat rovncí t = D u x (1) tato rovnce určuje chování funkce u(t, x), která závsí na dvou proměnných. První proměnná t mívá význam času, druhá x bývá
Více1.3. Transport iontů v elektrickém poli
.3. Transport ontů v elektrckém pol Ionty se v roztoku vystaveném působení elektrckého pole pohybují katonty směrem ke katodě, anonty k anodě. Tento pohyb ontů se označuje jako mgrace. VODIVOST Vodvost
VíceNávrh trubkového zahřívače kapalina - kapalina (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu
Návrh trubkového zahřívače kapalina - kapalina (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu Studijní podklady pro předměty ZSPZ a PO III. Zpracoval: Pavel Hoffman Datum: 10/00 1. Zadané hodnoty oztok proudící
VíceU218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze
Seminář z PHTH 3. ročník Fakulta strojní ČVUT v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Přenos tepla 2 Mechanismy přenosu tepla Vedení (kondukce) Fourierův zákon homogenní izotropní prostředí
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
Více1 Zatížení konstrukcí teplotou
1 ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ TEPLOTOU 1 1 Zatížení konstrukcí teplotou Časově proměnné nepřímé zatížení Klimatické vlivy, zatížení stavebních konstrukcí požárem Účinky zatížení plynou z rozšířeného Hookeova zákona
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu MM Stanovení deformace soustav ocelových prutů Václav Plánčka 6..006 OBSAH ZADÁNÍ... 3 TEORETICKÁ ČÁST... 4 PRAKTICKÁ ČÁST...
VíceBH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Průběh zkoušky, literatura Tepelně
VíceJednosložkové soustavy
Jednosložkové soustavy Fázové rovnováhy Prezentace je určena pro výuku. roč. studjního oboru Nanotechnologí a není dovoleno její šíření bez vědomí garanta předmětu. K jejímu vytvoření bylo použto materálů
VíceTepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má
Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po
VíceSDÍLENÍ TEPLA A ÚSPORY ZATEPLENÍM I.
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 SDÍLENÍ TEPLA A ÚSPORY ZATEPLENÍM
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory
VíceOsově namáhaný prut základní veličiny
Pružnost a pevnost BD0 Osově namáhaný prut základní velčny ormálová síla půsoící v průřezu osově namáhaného prutu se získá ntegrací normálového napětí po ploše průřezu. da A Vzhledem k rovnoměrnému rozložení
Více1. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ŠÍŘENÍ TEPLA
. FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ŠÍŘENÍ TEPLA. Veličiny, symboly, jednotky Teplota, teplotní rozdíl ϑ... teplota Θ... termodynamická teplota = ϑ - ϑ... teplotní rozdíl Θ = Θ - Θ... teplotní rozdíl C... stupeň Celsia
VíceKinetika spalovacích reakcí
Knetka spalovacích reakcí Základy knetky spalování - nauka o průběhu spalovacích reakcí a závslost rychlost reakcí na různých faktorech Hlavní faktory: - koncentrace reagujících látek - teplota - tlak
VíceStatika soustavy těles v rovině
Statka soustavy těles v rovně Zpracoval: Ing. Mroslav yrtus, Ph.. U mechancké soustavy s deálním knematckým dvojcem znázorněné na obrázku určete: počet stupňů volnost početně všechny reakce a moment M
VíceVLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA
HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad
VíceTransport hmoty a tepla v mikrofluidních systémech
Transport hmoty a tepla v mkrofludních systémech Konvektvní transport v zařízeních s malým charakterstckým rozměrem Konvektvní tok vznká působením plošných, objemových, nercálních a třecích sl v objemu
VíceVýpočtové nadstavby pro CAD
Výpočtové nadstavby pro CAD 4. přednáška eplotní úlohy v MKP Michal Vaverka, Martin Vrbka Přenos tepla Př: Uvažujme pro jednoduchost spalovací motor chlazený vzduchem. Spalováním vzniká teplo, které se
Více17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla
1/14 17. Základy přenosu tepla - přenosu tepla vedením, přenos tepla prouděním, nestacionární přenos tepla, prostup tepla, vyměníky tepla Příklad: 17.1, 17.2, 17.3, 17.4, 17.5, 17.6, 17.7, 17.8, 17.9,
VíceNávrh deskového výměníku sirup chladicí voda (protiproudové uspořádání)
Návrh deskového výměníku sirup chladicí voda (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu Studijní podklady pro předměty ZSPZ a PRO III. Zpracoval: Pavel Hoffman Datum: 9/2004 1. Zadané hodnoty Roztok ochlazovaný
VícePružnost a plasticita II
Pružnost a plastcta II 3 ročník bakalářského studa doc Ing Martn Kresa PhD Katedra stavební mechank Řešení pravoúhlých nosných stěn metodou sítí Statcké schéma nosné stěn q G υ (μ) h l d 3 wwwfastvsbcz
VícePočítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -
Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice - laminární tok - Základní pojmy 2 Tekutina nemá vlastní tvar působením nepatrných tečných sil se částice tekutiny snadno uvedou do pohybu (výjimka některé
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9 Nestacionární vedení tepla v rovinné stěně Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento
VíceANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN
ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN V dokumentu 7a_korelacn_a_regresn_analyza jsme řešl rozdíl mez korelační a regresní analýzou. Budeme se teď věnovat pouze lneárnímu vztahu dvou velčn, protože je nejjednodušší
VíceTechnologie a procesy sušení dřeva
strana 1 Technologie a procesy sušení dřeva 3. Teplotní pole ve dřevě během sušení Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
VíceMĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU
MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno
Více3 Základní modely reaktorů
3 Základní modely reaktorů Rovnce popsující chování reakční směs v reaktoru (v čase a prostoru) vycházejí z blančních rovnc pro hmotu, energ a hybnost. Blanc lze formulovat pro extenzvní velčnu B v obecném
Více5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
VíceModelování rizikových stavů v rodinných domech
26. 28. června 2012, Mkulov Modelování rzkových stavů v rodnných domech Mlada Kozubková 1, Marán Bojko 2, Jaroslav Krutl 3 1 2 3 Vysoká škola báňská techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Katedra
Více11 Tachogram jízdy kolejových vozidel
Tachogram jízdy kolejových vozdel Tachogram představuje znázornění závslost rychlost vozdel na nezávslém parametru. Tímto nezávslým parametrem může být ujetá dráha, pak V = f() dráhový tachogram, nebo
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIEICKÁ EOIE PLYŮ Knetcká teore plynů studuje plyn z mkroskopckého hledska Používá statstcké metody, které se uplatňují v systémech s velkým počtem částc Zavádíme pojem deálního plynu, má tyto základní
VíceOtázky pro Státní závěrečné zkoušky
Obor: Název SZZ: Strojírenství Mechanika Vypracoval: Doc. Ing. Petr Hrubý, CSc. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc. Podpis: Schválil: Doc. Ing. Štefan Husár, PhD. Podpis: Datum vydání 8. září 2014 Platnost od: AR
VíceROZDĚLENÍ ČIŠTĚNÉHO PLYNU V TKANINOVÝCH FILTRECH
Rozdělení čštěného plynu v tkannových fltrech ROZDĚLENÍ ČIŠTĚNÉHO PLYNU V TKANINOVÝCH FILTRECH Tomáš Hlnčík, Václav Koza VŠCHT Praha, Ústav plynárenství, koksocheme a ochrany ovzduší, Techncká 5, 166 28,
VíceStanovení měrného tepla pevných látek
61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,
VíceTeplotní roztažnost Přenos tepla Kinetická teorie plynů
Teplotní roztažnost Přenos tepla Kinetická teorie plynů Teplotní roztažnost pevných látek l a kapalin Teplotní délková roztažnost Teplotní objemová roztažnost a závislost hustoty na teplotě Objemová roztažnost
VíceProudění vody v potrubí. Martin Šimek
Proudění vody v potrubí Martin Šimek Zadání problému Umělá vlna pro surfing Dosavadní řešení pomocí čerpadel Sestrojení modelu pro přívod vody z řeky Vyčíslení tohoto modelu Zhodnocení výsledků Návrh systému
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A3. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A3 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Teplotní analýza konstrukce Sdílení tepla
VíceUniverzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek
Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011
VíceM T I B A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA 2010/03/22
M T I B ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ KLIMATICKOU TEPLOTOU A ZÁKLADY VEDENÍ TEPLA Ing. Kamil Staněk, k124 2010/03/22 ROVNICE VEDENÍ TEPLA Cíl = získat rozložení teploty T T x, t Řídící rovnice (parciální diferenciální)
VíceZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ
ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ Rok vzniku: 29 Umístěno na: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního ženýrství, Technická 2, 616 69 Brno, Hala C3/Energetický ústav
VíceStavební tepelná technika 1 - část A Jan Tywoniak ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Stavební fyzika (L)
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Stavební fyzika (L) Jan Tywoniak A48 tywoniak@fsv.cvut.cz součásti stavební fyziky Stavební tepelná technika Stavební akustika Denní osvětlení. 6 4
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
Víceþÿ PY e s t u p t e p l a
DSpace VSB-TUO http://www.dspace.vsb.cz þÿx a d a b e z p e n o s t n í i n~ e n ý r s t v í / S a f e t y E n gþÿx i n eae dr ia n g b es zep re i ens o s t n í i n~ e n ý r s t v í. 2 0 1 0, r o. 5 /
VíceRočník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne:
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VYTAPENI_08 Název materiálu: Sdílení tepla Anotace: Prezentace uvádí příklady a popisuje způsoby sdílení tepla Tematická oblast: Vytápění 1. ročník Instalatér Očekávaný
Více= = ε =. = ( + ) =. = = ε =. = ( + ) =. = =, = = =, = ( ) = + ϱ = + = = (ϱ ϱ ) = = = ϱ = ϱ = ϱ = ϱ = ϱ = + +, + +, + + +, + + =, +, + + = = =, = (ϱ ϱ ) = (,,,,,, (,, ) = ) = =. ( =.) ( =.) ( = ) ΔU ΔQ
VícePříloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
VíceMatematické modelování ve stavební fyzice
P6 - Numercké řešení vedení tepla ve stěně Obsa: Stěna z omogennío materálu Stěna z různýc materálů Okraové podmínky Dvorozměrné vedení tepla Rovnce vedení tepla Rovnce kontnuty (v 1D) dq qcd, x qcd, x
VícePříklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu,
Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, případně suchost a měrnou entalpii páry. Příklad 2: Entalpická
VíceSIMULACE. Numerické řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10
SIMULACE numercké řešení dferencálních rovnc smulační program dentfkace modelu Numercké řešení obyčejných dferencálních rovnc krokové metody pro řešení lneárních dferencálních rovnc 1.řádu s počátečním
VíceZkouškový test z fyzikální a koloidní chemie
Zkouškový test z fyzkální a kolodní cheme VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 9 mnut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. Uotázeksvýběrema,b,c...odpověd b kroužkujte.platí:
VíceCVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM
CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM Místní ztráty, Tlakové ztráty Příklad č. 1: Jistá část potrubí rozvodného systému vody se skládá ze dvou paralelně uspořádaných větví. Obě potrubí mají průřez
VíceTermomechanika 12. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 2. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K4) Přednáškové slidy předmětu 4 HYA (Hydraulika) verze: 09/008 K4 Fv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pdf souborů
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceEntalpie je extenzívní veličina a označuje se symbolem H. Vyjadřuje se intenzívními veličinami, tj. molární entalpií h či měrnou entalpií h jako
0 Blance entalpe Vladmír Míka, Jří Vlček, Prokop Nekovář Kaptola obsahuje metody výpočtu hodnoty entalpe čstých látek a směsí, postupy řešení blance entalpe včetně reagujících systémů a odkazy na údaje
Více18 Membránové procesy
18 Membránové procesy avel Hasal, Vladmír Míka V této kaptole jsou uvedeny základní vztahy popsující čnnost membránových aparátů př dělení směsí složek mkrofltrací (MF) a ultrafltrací (UF), reversní osmosou
VícePracovní list č. 6: Stabilita svahu. Stabilita svahu. Návrh či posouzení svahu zemního tělesa. FS s
Pracovní lst č. 6: Stablta svahu Stablta svahu 1 - máme-l násyp nebo výkop, uvntř svahu vznká smykové napětí - aktvuje se smykový odpor zemny - porušení - na celé smykové ploše se postupně dosáhne maxma
VíceTermodynamika nevratných procesů
1 Nevratný proces Přenosové jevy.1 Sdílení tepla.1.1 Tepelný tok Hustota tepleného toku Celkový tepelný tok. Sdílení tepla vedením 3 Tepelná vodivost 3.1 Wiedemannův-Franzův zákon 4 Tepelný odpor 5 Sdílení
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceDynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině.
Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině. Přehled proudění Vazkost - nevazké - vazké (newtonské, nenewtonské) Stlačitelnost - nestlačitelné (kapaliny
Více1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25
A 9: hod. Elektrotechnka a) Napětí stejnosměrného zdroje naprázdno je = 5 V. Př proudu A je svorkové napětí V. Vytvořte napěťový a proudový model tohoto reálného zdroje. b) Pomocí přepočtu napěťových zdrojů
VíceTERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno
VíceGAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY
GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY PLOCHA JAKO VEKTOR Matematický doplněk n n Elementární plocha ΔS ds Ploše přiřadíme vektor, který 1) je k této ploše kolmý 2) má velikost rovnou velikosti (obsahu) plochy Δ
VíceODĚVNÍ KOMFORT TERMOFYZIOLOGICKÝ KOMFORT
ODĚVNÍ KOMFORT TERMOFYZIOLOGICKÝ KOMFORT ČLOVĚK ODĚV - PROSTŘEDÍ FYZIOLOGICKÉ REAKCE ČLOVĚKA NA OKOLNÍ PROSTŘEDÍ Lidské tělo - nepřetržitý zdroj tepla Bazální metabolismus, teplo je produkováno na základě
VíceŘešené příklady ze stavební fyziky
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Řešené příklady ze stavební fyzky Šíření tepla konstrukcí, tepelná blance prostoru a vlhkostní blance vzduchu v ustáleném stavu doc. Dr. Ing. Zbyněk
VíceÚloha 1 Přenos tepla
SF Podklady pro cvční Úloa 1 Přnos tpla Ing. Kaml Staněk 09/010 kaml.stank@fsv.cvut.cz 1 Základní pojmy 1) Tplota Míra kntcké nrg částc látky. Jdnotka klvn [K] nbo stupň Clsa [ C] ( C) T(K) 7315 (1.1)
VíceKondenzace brýdové páry ze sušení biomasy
Kondenzace brýdové páry ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika * Email:
VíceŘešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
VíceMĚRNÁ DEFORMAČNÍ ENERGIE OTEVŘENÉHO OCELOVÉHO
MĚRNÁ DEFORMAČNÍ ENERGIE OTEVŘENÉHO OCELOVÉHO PROFILU NAMÁHANÉHO TLAKEM ZA OHYBU SPECIFIC STRAIN ENERGY OF THE OPEN CROSS-SECTION SUBJECTED TO COUPLED COMPRESSION AND BENDING I. Kološ 1 a P. Janas 2 Abstract
VíceVáclav Uruba home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF
Václav Uruba uruba@fst.zcu.cz home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF 14.12.14 Mechanika tekuln 12/13 1 Mechanika teku,n - přednášky 1. Úvod, pojmy,
VíceStudentská tvůrčí činnost 2009
Studentská tvůrčí činnost 2009 Numerické řešení proudového pole v kompresorové lopatkové mříži Balcarová Lucie Vedoucí práce: Prof. Ing. P. Šafařík, CSc. a Ing. T. Hyhlík, PhD. Numerické řešení proudového
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VíceFLUENT přednášky. Turbulentní proudění
FLUENT přednášky Turbulentní proudění Pavel Zácha zdroj: [Kozubková, 2008], [Fluent, 2011] Proudění skutečných kapalin - klasifikujeme 2 základní druhy proudění: - laminární - turbulentní - turbulentní
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: B2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Stavba energetických strojů a zařízení
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: B2301 Strojní inženýrství Studijní zaměření: Stavba energetických strojů a zařízení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Modelování mezní vrstvy a vliv na přestup
VíceŘešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s.
Řešení úloh. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů.a) Doba jízdy na prvním úseku (v 5 m s ): t v a 30 s. Konečná rychlost jízdy druhého úseku je v v + a t 3 m s. Pro rovnoměrně
Více= = =. = ( + ) =. = = =. = ( + ) =. = =, = = = = ( ) = + = + = = ( ) = = = = = = = = + +, + +, + + +, + + =, +, + + = = =, = ( ) = (,,,,,, (,, ) = ) = =. ( =.) ( =.) ( = ) ΔU ΔQ ΔW = + ΔU ΔQ ΔW = + U
VíceVedení tepla KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Vedení tepla Úvod V nerovnovážném stavu, kdy na soustavu působí
Více