mzdové účetní 28. aktualizované vydání

Transkript

1 JUDr. Bořivoj Šubrt, JUDr. Zdeňka Leiblová, Věra Příhodová, Ing. Alena Skoumalová, Ing. Antonín Daněk, Helena Přikrylová, Ing. Zdenka Krajčíková, JUDr. Dana Lukešová, Jana Dorčáková, JUDr. Martin Mikyska mzdové účetní 2018 osobní a mzdová agenda pracovněprávní a mzdové minimum průměrný výdělek srážky ze mzdy povinnosti zaměstnavatelů k Úřadu práce a vzájemné vztahy daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zdravotní pojištění pojistné na sociální zabezpečení dávky nemocenského pojištění důchodové pojištění náhrada majetkové a nematekové újmy a bezdůvodné obohacení odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání přehled důležitých údajů EDICE PRÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ 28. aktualizované vydání

2 Jednotlivé kapitoly zpracovali: JUDr. Boøivoj Šubrt kapitola 1, 2, 3, 4, 11 JUDr. Zdeòka Leiblová kapitola 5 Vìra Pøíhodová, Ing. Alena Skoumalová kapitola 6 Ing. Antonín Danìk kapitola 7 Helena Pøikrylová kapitola 8 Helena Pøikrylová, Ing. Zdenka Kraj íková kapitola 9 JUDr. Dana Lukešová kapitola 10.1 až 10.6, 10.8 Jana Dorèáková kapitola 10.7 JUDr. Martin Mikyska kapitola 12 Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: Ing. Antonín Danìk, Jana Dorèáková, Ing. Zdenka Kraj íková, JUDr. Zdeòka Lei b lo vá, JUDr. Dana Lukešová, JUDr. Martin Mikyska, Vìra Pøíhodová, Helena Pøikrylová, Ing. Alena Skoumalová, JUDr. Boøivoj Šubrt, 2018 Fotografie na obálce istock.com Nakladatelství ANAG, 2018 ISBN

3 Obsah 3 OBSAH 1. OSOBNÍ A MZDOVÁ AGENDA OBECN K OSOBNÍ EVIDENCI JAKÁ OSOBNÍ DATA LZE A NELZE VYŽADOVAT ÚDAJE POT EBNÉ PRO P IJETÍ DO ZAM STNÁNÍ OSOBNÍ SPIS OCHRANA OSOBNÍCH DAT Obecná pravidla Souhlas zam stnance a výjimky z n j Citlivé údaje Používání osobních údaj Údaje o zájemcích o práci u zam stnavatele Používání rodného ísla Postup p i a po skon ení zam stnání Další povinnosti CO P INÁŠÍ GDPR OCHRANA MAJETKOVÝCH ZÁJM ZAM STNAVATELE A SOUKROMÍ ZAM STNANC PRACOVNÌPRÁVNÍ A MZDOVÉ MINIMUM Slovníèek PRACOVN PRÁVNÍ VZTAHY ZÁKLADNÍ PRAVIDLA Co jsou pracovn právní vztahy Závislá práce Vazba na ob anský zákoník Co není zakázáno, je dovoleno Možnost odchýlit se od zákona Zp soby odchylné úpravy a její limity Rozdíly mezi podnikatelskou a rozpo tovou sférou Da ové aspekty možnosti odchýlit se od zákona Kdy je zakázáno se odchýlit Právní jednání Po ítání asu Základní zásady pracovn právních vztah a s nimi související pravidla Tzv. pracovní káze Doru ování písemností Pracovn léka ská služba PRACOVNÍ POM R Vznik pracovního pom ru Náležitosti pracovní smlouvy Pracovní pom r na dobu ur itou Zkušební doba Konkuren ní doložka Individuální informace o právech a povinnostech Jmenování vedoucích zam stnanc, odvolání a vzdání se pracovní pozice Jmenování podle sou asného ZP P echodná ustanovení ke jmenování Obsazování manažerských pozic v tzv. podnikatelské sfé e Odvolání a vzdání se pracovní pozice Zm ny pracovního pom ru P evedení na jinou práci Pracovní cesta a p eložení Do asné p id lení zam stnance mimo agenturní zam stnání... 56

4 4 Obsah Skon ení pracovního pom ru Dohoda o rozvázání pracovního pom ru Výpov Zákaz výpov di Ostatní zp soby skon ení pracovního pom ru Hromadné propoušt ní Odstupné p i skon ení pracovního pom ru Povinnosti zam stnavatele spojené se skon ením pracovního pom ru Obsah potvrzení o zam stnání Potvrzení pro Ú ad práce R Neplatné nebo zdánlivé rozvázání pracovního pom ru Zam stnanci pracující mimo pracovišt zam stnavatele DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POM R Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní innosti Pracovní podmínky u dohod AGENTURNÍ ZAM STNÁVÁNÍ DO ASNÉ P ID LENÍ K JINÉMU ZAM STNAVATELI PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPO INKU Délka pracovní doby, p estávky v práci Rozvržení pracovní doby Konto pracovní doby N které další parametry pracovní doby Evidence pracovní doby Zvláštnosti v doprav a u jiných inností Práce p es as DOVOLENÁ Druhy dovolené a její délka Dovolená za kalendá ní rok a její pom rná ást Dovolená p i nerovnom rném rozvržení pracovní doby a p i její zm n Další druhy dovolené Krácení dovolené Dovolená p i kratší pracovní dob erpání dovolené Náhrada mzdy za dovolenou Výpo ty pom rných ástí nárok P EKÁŽKY V PRÁCI A JEJICH PLACENÍ, SOUVISLOST S PÉ Í O KVALIFIKACI P ekážky na stran zam stnance D ležité osobní p ekážky v práci, v etn mate ské a rodi ovské dovolené Náhrada mzdy v dob prvních 14 kalendá ních dn do asné pracovní neschopnosti nebo karantény Kontroly do asn práce neschopných ze strany zam stnavatel P ekážky z d vod obecného zájmu, souvislost s odborným rozvojem zam stnanc Spole ná pravidla pro p ekážky v práci na stran zam stnance Jiné p ípady p ekážek v práci na stran zam stnance Neomluvená absence P ekážky na stran zam stnavatele ODM OVÁNÍ Mzda, plat a jiné odm ny, co je a co není mzdou i platem Minimální mzda Zaru ená mzda a její nejnižší úrove Mzda Plat ve ve ejných službách a správ

5 Obsah Spole ná pravidla pro poskytování mzdy a platu Splatnost a výplata mzdy Prodlení p i výplat mzdy, proml ení Náhradní volno za práci p es as a ve svátek a n které další otázky kompenzace této práce; tzv. placený svátek Odm ny z dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r CESTOVNÍ A JINÉ NÁHRADY A POŽITKY Cestovní náhrady Náhrady dalších výdaj souvisejících s výkonem práce Závodní stravování INSPEKCE PRÁCE A STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ DOZOR Co m že inspekce práce kontrolovat Koho m že inspekce práce kontrolovat Organiza ní struktura a místní p íslušnost Práva a povinnosti inspektor a kontrolovaných osob Za co lze a za co nelze uložit pokutu Co jsou p estupky eventuáln správní delikty P estupky na úseku sou innosti zam stnavatele a orgánu jednajícího za zam stnance P estupky na úseku rovného zacházení P estupky na úseku pracovního pom ru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r P estupky na úseku odm ování zam stnanc P estupky na úseku náhrad P estupky na úseku pracovní doby P estupky na úseku dovolené P estupky na úseku bezpe nosti práce P estupky na úseku zvláštních pracovních podmínek n kterých zam stnanc P estupky na úseku bezpe nosti technických za ízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví P estupky na úseku vyhrazených technických za ízení P estupky na úseku agenturního zam stnávání P estupky na úseku výkonu um lecké, kulturní, sportovní a reklamní innosti dít te P estupky na úseku ochrany soukromí a osobních práv zam stnanc Další pravidla pro ukládání pokut Státní zdravotní dozor ZÁKON O STÁTNÍ SLUŽB Úvodní informace Služební pom r N které pracovní podmínky a nároky státních zam stnanc PRÙMÌRNÝ VÝDÌLEK PR M RNÝ VÝD LEK HRUBÝ A ISTÝ HRUBÁ MZDA Co je a co není zapo itatelné ásti mzdy poskytované za delší období ODPRACOVANÁ DOBA ROZHODNÉ OBDOBÍ PRAVD PODOBNÝ VÝD LEK FORMY PR M RNÉHO VÝD LKU Pr m rný hodinový výd lek Pr m rný m sí ní výd lek

6 6 Obsah 3.7 PR M RNÝ VÝD LEK U KONTA PRACOVNÍ DOBY REDUKOVANÝ PR M RNÝ VÝD LEK A NÁHRADA MZDY P I DO ASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO KARANTÉN Redukovaný pr m rný výd lek pro náhradu mzdy Reduk ní hranice pro nemocenské pojišt ní Reduk ní hranice pro náhradu mzdy Postup redukce Hodinová výše náhrady mzdy N KTERÉ DALŠÍ OTÁZKY ZJIŠ OVÁNÍ PR M RNÉHO VÝD LKU PR M RNÝ VÝD LEK U STÁTNÍ SLUŽBY P EHLED POUŽÍVÁNÍ PR M RNÉHO VÝD LKU SRÁŽKY ZE MZDY OKRUH P ÍJM, Z NICHŽ SE SRÁŽKY PROVÁD JÍ KDY LZE ZE MZDY SRÁŽET Srážky v p ípadech stanovených zákonem Kdy si zam stnavatel m že srazit pro sebe bez souhlasu zam stnance Výkon rozhodnutí a exekuce Dohody o srážkách ze mzdy Dohody o srážkách ze mzdy uzavírané do roku Dohody o srážkách ze mzdy uzavírané od roku 2014 podle sou asného OZ Srážky odborových lenských p ísp vk PO ADÍ SRÁŽEK ZE MZDY ZVLÁŠTNOSTI P I VÝKONU SOUDNÍCH A Ú EDNÍCH ROZHODNUTÍ Srážky k oddlužení p i tzv. osobním bankrotu SRÁŽKY Z DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠT NÍ POSTUP P I PROVÁD NÍ SRÁŽEK ZE MZDY A JEJICH ROZSAH P IKÁZÁNÍ JINÉ PEN ŽITÉ POHLEDÁVKY ZAPO TENÍ POHLEDÁVKY ZAM STNAVATELE SRÁŽKY Z PLATU ZAM STNANC VE STÁTNÍ SLUŽB POVINNOSTI ZAMÌSTNAVATELÙ K ÚØADU PRÁ CE A VZÁJEMNÉ VZTAHY Slovníèek PRÁVO OB ANA NA ZAM STNÁNÍ Poradenství v pracovn právních vztazích ZAM STNÁVÁNÍ ZAM STNANC ZE ZAHRANI Í A ZAM STNÁVÁNÍ OB AN EU Povolení k zam stnání cizinc Kontrolní innost p i zam stnávání cizinc ZAM STNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zam stnávání osob ve t etím stupni invalidity Zam stnávání osob v prvním nebo druhém stupni invalidity Zam stnávání osob zdravotn znevýhodn ných Pracovní místo pro osoby se zdravotním postižením Dohoda o uznání zam stnavatele za zam stnavatele na chrán ném trhu práce Práva a povinnosti zam stnavatel a spolupráce s ÚP ve vztahu k osobám zdravotn postiženým P estupky p i zam stnávání osob zdravotn postižených Povinný podíl zam stnávání osob se zdravotním postižením Slevy na daních pro zam stnance a zam stnavatele p i zam stnávání osob zdravotn postižených

7 Obsah AKTIVNÍ POLITIKA ZAM STNANOSTI Rekvalifikace uchaze a zájemc o zam stnání Investi ní pobídky Ve ejn prosp šné práce Spole ensky ú elná pracovní místa P ísp vek na zapracování P ísp vek p eklenovací P ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program P ísp vek zam stnavateli v dob áste né nezam stnanosti (tzv. kurzarbeit) Žádosti o p ísp vky a podmínky k uzav ení dohody ZPROST EDKOVÁNÍ ZAM STNÁNÍ Zprost edkování zam stnání agenturami práce áste ná zam stnanost v soub hu s evidencí uchaze e INSOLVENCE ZAM STNAVATELE KONTROLNÍ INNOST V OBLASTI ZAM STNANOSTI Krajské pobo ky ÚP a G ÚP Celní ú ady P sobnost inspektorát práce Postup p i kontrole a pr b h kontroly Zjišt ná porušení a ešení p estupk p i kontrole Ukládané pokuty DAÒ Z PØÍJMÙ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁ VIS LÉ ÈINNOSTI Slovníèek PØÍJMY ZE ZÁVISLÉ ÈINNOSTI PØÍJMY ZE ZÁVISLÉ ÈINNOSTI, KTERÉ NEJSOU PØEDMÌTEM DANÌ PØÍJMY OSVOBOZENÉ OD DANÌ ZÁKLAD DANÌ VZTAHUJÍCÍ SE K PØÍJMÙM ZE ZÁVISLÉ ÈINNOSTI ZPÙSOB ZDANÌNÍ VÝPO ET M SÍ NÍ DA OVÉ POVINNOSTI NEZDANITELNÁ ÈÁST ZÁKLADU DANÌ Bezúplatná pln ní (d íve dary) Úroky z úvìru zaplacené ve zdaòovacím ob do bí Pøíspìvek na penzijní pøipojištìní Pojistné na soukromé životní pojištìní zaplacené ve zda òo va cím období Odpoèet èlenských pøíspìvkù zaplacených odborové organizaci Odpo et úhrady za zkoušky Da oví nerezidenti SLEVY NA DANI Základní sleva na poplatníka Na manželku (manžela) ve spole n hospoda ící domácnosti Základní sleva na invaliditu Rozší ená sleva na invaliditu Sleva na držitele pr kazu ZTP/P Sleva na studenta Sleva za umíst ní dít te Slevy na dani u nerezident DA OVÉ ZVÝHODN NÍ DA OVÉ ZVÝHODN NÍ U NEREZIDENT

8 8 Obsah 6.11 ODVODY DANÌ Záloha na daò z pøíjmù Úprava da ové povinnosti o da ové zvýhodn ní Srážková daò DALŠÍ POVINNOSTI PLÁTCÙ Náležitosti mzdového listu LHÙTY NA VRÁCENÍ PØEPLATKÙ POPLATNÍK M A VYBÍRÁNÍ NEDOPLATKÙ OD POPLATNÍK PROHLÁŠENÍ ZPÙSOB PROKAZOVÁNÍ NE ZDA NI TEL NÝCH ÈÁSTÍ ZÁKLADU DANÌ, SLEVY NA DANI A DA OVÉHO ZVÝHODN NÍ Nezdanitelné ásti základu dan Slevy na dani Da ové zvýhodn ní ROÈNÍ ZÚÈTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAÒ Z PØÍJMÙ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ÈIN NOS TI A DA OVÉHO ZVÝHODN NÍ Roèní sazba danì (pro pøíjem za rok 2018) Odpoèty nezdanitelných èástí základu danì pøi roèním zúètování záloh za rok Slevy na dani p i ro ním zú tování za rok Da ové zvýhodn ní p i ro ním zú tování za rok TISKOPISY VYÚÈTOVÁNÍ DANÌ Výkaz Vyú tování dan vybírané srážkou podle zvláštní sazby dan z p íjm fyzických (právnických) osob (MFin 5466 vzor. 17) Výkaz Vyú tování dan z p íjm ze závislé innosti (MFin 5459 vzor. 22) ZDRAVOTNÍ POJIŠTÌNÍ Slovníèek OSOBNÍ ROZSAH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTÌNÍ Cizinci a veøejné zdravotní pojištìní Princip jednoho pojišt ní Nezaopat ení rodinní p íslušníci Ukon ení doby, po kterou cizí pracovník podléhá eským právním p edpis m zdravotního pojišt ní Soub žný výkon zam stnání VOLBA ZDRAVOTNÍ POJIŠ OVNY Zmìna zdravotní pojiš ovny Povinnosti zamìstnavatele Postup pøi zmìnì zdravotní pojiš ovny Pr kaz pojišt nce Dlouhodobý pobyt obèana v zahranièí Práva pojištìncù veøejného zdravotního pojištìní Povinnosti pojištìncù veøejného zdravotního pojištìní P íslušnost ke zdravotní pojiš ovn písemnosti vystavované zam stnavatelem i zam stnancem Postupy zam stnavatele v souvislosti se zm nou zdravotní pojiš ovny PLÁTCI POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTÌNÍ Stát Muži na rodi ovské dovolené Zam stnání v období erpání p edd chodu Soustavná p íprava dít te na budoucí povolání na vysoké škole Jednoleté kurzy cizích jazyk s denní výukou Platba pojistného státem Zamìstnavatelé a zamìstnanci Zamìstnavatel Pojištìnec

9 Obsah Zvláštní skupiny zam stnanc Pracovn právní vztahy a soub h inností POVINNOSTI ZAMÌSTNAVATELE VE STYKU SE ZDRAVOTNÍ POJIŠ OVNOU Formulá P ihláška a eviden ní list zam stnavatele Kódy zmìn používaných pøi vyplòování Hromadného oznámení zamìstnavatele Oznamovací povinnost p i soub žných p íjmech lenové statutárních orgán Absence kódu na formulá i Hromadné oznámení zam stnavatele D chodci ze Slovenska Zastupitelé uvoln ní a neuvoln ní Po ítání asu VÝPOÈET POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTÌNÍ Vym ovací základ a kontrolní innost zdravotních pojiš oven Vym ovací základ aktuáln platná právní úprava (tj. od ) P íjmy dani nepodléhající nebo od dan osvobozené Výše pojistného a sankce Rozhodné období Výpoèet pojistného a jeho zaokrouhlování Minimální mzda ve zdravotním pojišt ní Zatajený p íjem zam stnance Ošet ování lena domácnosti Zamìstnanec s více pracovními pomìry, kdy alespoò v jednom z nich dosahuje minimální mzdy Minimální vym ovací základ a dohody Odvod pojistného ze skute né výše p íjmu Výd le ná innost osob, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojišt ní stát, v p íkladech na rok Minimální vymìøovací základ a odpoèty ve zdravotním pojištìní Spole níci a jednatelé spole nosti s ru ením omezeným Maximální vym ovací základ Neplacené volno a neomluvená absence Nep ítomnost poh ešovaného zam stnance v zam stnání Pé e o dít a navazující neplacené volno Nemoc zam stnance Nemoc zam stnance po celý kalendá ní m síc Nemoc zam stnance po ást kalendá ního m síce Speciální situace Nemoc v souvislosti se skon ením zam stnání Nadlimitní pln ní Minimální vym ovací základ a vystavování potvrzení ze strany zam stnavatele Soub h zam stnání s podnikáním Osoby bez zdanitelných pøíjmù Pøeplatek ve zdravotním pojišt ní Vzory písemností pro zam stnavatele a zam stnance Náhrada mzdy Neplatné rozvázání pracovního pom ru Praktické rady pro zam stnavatele Ukon ení innosti zam stnavatele, p echod k jinému zam stnavateli Subjektivní a objektivní lh ty a sankce ve zdravotním pojišt ní CHYBY ZAM STNAVATELE NEBO ZAM STNANCE A JEJICH EŠENÍ Soub žné p íjmy a minimální vym ovací základ Neoznámení d ležité skute nosti zam stnavateli Platba chybn provedená zam stnavatelem

10 10 Obsah 7.7 ODVOD POJISTNÉHO ZA ZAMÌSTNANCE Zam stnavatelé a penále Výše penále Podání odvolání do platebního výmìru Podání žádosti o odstranìní tvrdosti do platebního výmìru P íklad textu žádosti o prominutí penále Kontrola u zamìstnavatele Plná moc Kontroly z vyú tování Splácení dluhù Splátkové kalendá e ve zdravotním pojišt ní OSOBY SAMOSTATNÌ VÝDÌLEÈNÌ ÈINNÉ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTÌNÍ PØEHLEDY ZAMÌSTNAVATELÙ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTÌNÍ POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEÈENÍ Slovníèek POPLATNÍCI POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPE ENÍ První skupina poplatník Druhá skupina poplatník T etí skupina poplatník tvrtá skupina poplatník Pátá skupina poplatník VÝPO ET A ODVOD POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPE ENÍ Rozhodné období Vym ovací základ Sazby pojistného Odvod pojistného na sociální zabezpe ení a jeho splatnost Sankce Uschovávání ú etních záznam DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTÌNÍ Slovníèek NEMOCENSKÉ POJIŠT NÍ Okruh pojišt ných osob Oznamovací povinnosti zam stnavatel Podmínky ú asti zam stnancù na pojišt ní Pojišt ní p i zam stnání malého rozsahu Ú ast zam stnancù na pojišt ní PODMÍNKY NÁROKU NA DÁVKY A JEJICH VÝPLATU Uplat ování nároku na dávky z pojišt ní OSSZ Nárok na dávky v ochranné lh t Do asná pracovní neschopnost Nárok na dávky za ást dne Pokra ování pracovní neschopnosti Nemocenské (a náhrada mzdy) v polovi ní výši Nemocenské u lena jednotky sboru dobrovolných hasi Zm na pobytu práce neschopného ob ana Zp tné uznání DPN Podp r í doba Nemocenské a neplacené volno OŠET OVNÉ OTCOVSKÁ POPORODNÍ PÉ E (TZV. OTCOVSKÁ) DLOUHODOBÉ OŠET OVNÉ

11 Obsah TISKOPISY K UPLATN NÍ DÁVEK Z POJIŠT NÍ Uplatn ní nároku na dávky z pojišt ní ROZHODNÉ OBDOBÍ Vym ovací základ zam stnance Denní vym ovací základ Kalendá ní dny rozhodného období vylou ené dny P ÍLOHA K ŽÁDOSTI O DÁVKU (NEMOCENSKÉ, OŠET OVNÉ, OTCOVSKÁ, DLOUHODOBÉ OŠET OVNÉ, PPM A VPTM) NÁHRADA MZDY V DOB PRVNÍCH 14 KALENDÁ NÍCH DN DPN NEBO KARANTÉNY ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE ZM NA MÍSTNÍ P ÍSLUŠNOSTI OSSZ DÙCHODOVÉ POJIŠTÌNÍ Slovníèek DÙCHODOVÉ POJIŠTÌNÍ A ÚKOLY ZAM STNAVATEL Základní povinnosti Rozvedené a konkretizované povinnosti Který zam stnavatel plní povinnosti v dùchodovém pojištìní Které záznamy a údaje zam stnavatel vede o ob èa nech pro úèely dùchodového pojištìní Úkoly zam stnavatel v n kterých p ípadech Žádosti o dávky dùchodového pojištìní VÌK POTØEBNÝ PRO NÁROK NA STAROBNÍ DÙCHOD DOBA DÙCHODOVÉHO POJIŠTÌNÍ A DOBA NÁHRADNÍ Jak se doba pojištìní a náhradní doba prokazuje ŽÁDOST O STAROBNÍ DÙCHOD Kdy se sepisuje žádost o starobní dùchod Sd lení údaj zam stnavatelem v souvislosti s podanou žádostí o d chod zam stnance Žádost o zastavení uvoln ní úpravu d chodu ŽÁDOST O INVALIDNÍ DÙCHOD Kdy se sepisuje žádost o in va lid ní dùchod ízení o p iznání invalidního d chodu ŽÁDOST O VDOVSKÉ, VDOVECKÉ A SIROTÈÍ DÙCHODY (TZV. PO ZÙ STA LOST NÍ DÁVKY) Kdy se sepisuje žádost o vdovský, vdovecký a sirotèí dù chod EVI DENÈ NÍ LIST DÙ CHO DO VÉ HO POJIŠTÌNÍ Opravy Trvání dvou (více) výd le ných inností jednoho pojišt nce u téhož zam stnavatele Stejnopisy ELDP Vypl ování a zápis záznam P edkládání a odesílání ELDP Záhlaví Identifikace pojišt nce (oddíl 1. ELDP) Pr b h pojišt ní v daném roce (oddíl 2. ELDP) Kód Dny nepojišt ná doba (X k ížky) Vylou. doby (Vylou ené doby) Vym ovací základ Doby ode t. (Doby ode tené) Celkem Identifika ní údaje zam stnavatele a podpisy (oddíl 3. ELDP) P íklady vypl ování ELDP

12 12 Obsah 10.8 OHLAŠOVACÍ POVINNOST ZAM STNAVATEL O ZAMÌSTNANÝCH STAROBNÍCH DÙCHODCÍCH Co se hlásí Kdy se hlásí Kam se hlásí Základní náležitosti hlášení Na èem se hlásí Souèinnost zam stnavatele pøi kontrole zamìøené na plnìní po vin nos tí zam stnavatele v dùchodovém po jiš tì ní NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY A BEZDÙVODNÉ OBOHACENÍ ÈLENÌNÍ PRACOVNÌPRÁVNÍCH ODPOVÌDNOSTNÍCH VZTAHÙ K NÁ HRA DÌ MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY A NÌKTERÉ POJMY KDY JDE O PRACOVN PRÁVNÍ ODPOV DNOST POVINNOST ZAM STNANCE NAHRADIT ŠKODU Obecná povinnost Náhrada škody p i nespln ní preven ní povinnosti Povinnost nahradit schodek dohody o odpov dnosti za sv ené hodnoty Povinnost k náhrad ztráty sv ených v cí Spole ná pravidla povinnosti zam stnance nahradit škodu Postup p i uplat ování náhrady škody v i zam stnanci POVINNOST ZAM STNAVATELE NAHRADIT ŠKODU Obecná povinnost Pracovní úrazy a nemoci z povolání Povinnost nahradit škodu na odložených v cech Jak posuzovat odpov dnost za škodu na dopravním prost edku zam stnance Škoda vzniklá p i odvracení škody Spole ná pravidla povinnosti zam stnavatele nahradit škodu BEZD VODNÉ OBOHACENÍ A ODPOV DNOST MZDOVÉ Ú ETNÍ NÁHRADA ŠKODY U N KTERÝCH OSOB Agenturní a neagenturní do asn p id lení zam stnanci Odpov dnost u dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r ODŠKODÒOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZÙ A NE MO CÍ Z POVOLÁNÍ Slovníèek ÚVODEM K ODŠKOD OVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZ A NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ V ROCE 2018 ZM NY, VAZBY NA OB ANSKÝ ZÁKONÍK OBECNÉ OTÁZKY ODŠKOD OVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZ A NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Pojem pracovní úraz Evidence a hlášení pracovních úraz, zasílání záznam o pracovních úrazech Pojem nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání Povinnosti zam stnavatele a zam stnance v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, oprávn ní odborových organizací p i pracovních úrazech Sankce v oblasti zdravotních služeb vynaložených na lé ení pracovních úraz a nemocí z povolání Projednávání odškodn ní pracovních úraz a nemocí z povolání se zam stnanci a s odborovými organizacemi, orgány inspekce práce a kontrola odškod ování Lh ty p i odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání Krácení odškodn ní JEDNOTLIVÉ NÁHRADY Z TITULU ODŠKOD OVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZ A NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Náhrada za bolest a za ztížení spole enského uplatn ní Náhrada ú eln vynaložených náklad spojených s lé ením Náhrada v cné škody

13 Obsah Pr m rný (pravd podobný) výd lek základní veli ina rozhodná pro odškod ování ztráty na výd lku Náhrada za ztrátu na výd lku po dobu pracovní neschopnosti Náhrada za ztrátu na výd lku po skon ení pracovní neschopnosti nebo p i uznání invalidity (tzv. renta) Renta v n kterých zvláštních p ípadech Zm ny pom r u poživatele renty Náhrada škody poz stalým Náhrada ú eln vynaložených náklad spojených s lé ením Náhrada p im ených náklad spojených s poh bem Jednorázové odškodn ní poz stalých Náhrada v cné škody Náhrada náklad na výživu poz stalých Valorizace pr m rných výd lk pro ú ely odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání Zákonné pojišt ní odpov dnosti zam stnavatele za škodu p i pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, jeho perspektivy Škodná a pojistná událost v zákonném pojišt ní Dva základní modely vztah zam stnavatel zam stnanec pojiš ovna p i provád ní zákonného pojišt ní Náhrada náklad na mimosoudní a soudní projednávání odškodn ní pracovního úrazu (nemoci z povolání) K n kterým otázkám aplikace vyhlášky. 125/1993 Sb Pøehled dùležitých údajù plat ných k Minimální mzda Nejnižší úrovn zaru ené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin Výše da ových slev Výše da ového zvýhodn ní Pojistné na zdravotní pojištìní Pojistné na sociální zabezpeèení a státní politiku zamìstnanosti Dávky nemocenského pojištìní Náhrada mzdy v prvních 14 dnech do asné pracovní neschopnosti (karantény) Cestovní náhrady Srážky ze mzdy Životní minimum Existen ní minimum Tabulka pro stanovení dùchodového vìku íselník okres íselník stát (nej ast ji se vyskytující státy) Tabulka lh t

14 odst. 4 ZP 238 odst. 2 ZP, vyhl. č. 180/2015 Sb. 52 písm. f) ZP 1. Osobní a mzdová agenda 1.2 JAKÁ OSOBNÍ DATA LZE A NELZE VYŽADOVAT Osobní evidence musí být vedena v souladu se zákonem o ochran osobních údaj (viz následující výklad v podkapitole 1.5), jakož i v souladu s dalšími právními p edpisy (zejména ZP, ZZ, DZ, zákonem. 582/1991 Sb., o organizaci a provád ní sociálního zabezpe ení). Nelze proto evidovat údaje, které pro ú ely p íslušného pracovn právního vztahu nejsou v bec pot ebné. ZP obsahuje všeobecnou právní úpravu p ípustného rozsahu osobních dat, která smí zam stnavatel od zam stnance vyžadovat. Ta se vztahuje jak na p ijímání nových zam stnanc, tak na dobu trvání pracovn právního vztahu. Zam stnavatel nesmí od zam stnance vyžadovat informace, které bezprost edn nesouvisejí s výkonem práce a s jeho základním pracovn právním vztahem. Nesmí vyžadovat informace zejména o: a) t hotenství, b) rodinných a majetkových pom rech, c) sexuální orientaci, d) p vodu, e) lenství v odborové organizaci (viz však výklad v oddílu 1.5.3), f) lenství v politických stranách nebo hnutích, g) p íslušnosti k církvi nebo náboženské spole nosti, h) trestn právní bezúhonnosti. Vý et t chto údaj není úplný (taxativní), takže nelze vyžadovat a evidovat ani jiné údaje, p edevším které by m ly diskrimina ní povahu, pokud není zákonem umožn na ú elová výjimka (nap. údaje o národnosti, rasovém nebo etnickém p vodu). Tyto informace nesmí zam stnavatel získávat ani prost ednictvím t etích osob. Zákon však umož uje výjime n vyžadovat údaje pod písmeny a), b) a h), je-li pro to dán v cný d vod spo ívající v povaze p íslušné práce, a pokud je tento požadavek p im ený, nebo v p ípadech stanovených právním p edpisem. Nap. údaj o t hotenství bude zam stnavatel vyžadovat v p ípad prací zakázaných t hotným ženám, údaje o rodinných pom rech mají význam zejména pro da ové ú ely a také pro p ípad úmrtí zam stnance (zatímco vyžadování údaje o majetkových pom rech by bylo v praxi vždy neopodstatn né, s výjimkou údaj pro srážky ze mzdy i oddlužení). Trestn právní bezúhonnost bude vyžadována jednak v p ípadech stanovených zvláštními právními p edpisy a také tehdy, jestliže si zam stnavatel stanoví tento požadavek jako nezbytný pro ádný výkon práce. Nem že však být stanoven všeobecn, ale jen pro ur ité okruhy trestných in (nap. majetkové, násilné, trestné iny v doprav apod.), a to ve vztahu ke konkrétním pracovním pozicím zam stnanc (nap. že zam stnanci nakládající s majetkem nesm jí být trestáni pro majetkovou trestnou innost, vedoucí zam stnanci navíc pro úmyslnou trestnou innost). Jestliže je zam stnanec v takových p ípadech pravomocn odsouzen, je dán výpov dní d vod pro výpov ze strany zam stnavatele, resp. zájemce o takové zam stnání je z výb rového ízení vy azen. Závažnou chybou asto je, že zam stnavatelé požadují výpis z trestního rejst íku od všech uchaze o práci, v etn adových d lník. To m že být nyní d vodem pro ud lení pokuty za p estupek od orgánu inspekce práce (viz výklad v pododdílu ). 1.3 ÚDAJE POT EBNÉ PRO P IJETÍ DO ZAM STNÁNÍ V podkapitole 1.1 byl uveden okruh údaj, které zam stnavatelé musejí i pot ebují zpracovávat v rámci osobní evidence zam stnanc. Tyto údaje ale zam stnavatelé v plném rozsahu pot ebují až od vzniku pracovn právního vztahu. Pro ú ely p ijetí zam stnance do zam stnání je nutné okruh takových údaj výrazn redukovat.

15 40 2. Pracovnìprávní a mzdové minimum však zaměstnanec začal práci konat, je dohoda platná. Jestliže by však inspekce práce zjistila, že dohoda nebyla uzavřena písemně, hrozí zaměstnavateli pokuta až do částky Kč, a to podle 25 odst. 1 písm. b) ZIP. 551 až 554 OZ, např. 4a odst. 4, 27 odst. 1, 50 odst. 1, 60, 66 odst. 2 ZP 555 a násl. OZ, 18 ZP 4 ZP, 605 až 607 OZ 333 ZP, čl. II bod 11 zák. č. 365/2011 Sb. Zdánlivé právní jednání Jde o nový d sledek vady právního jednání, odlišný od neplatnosti. Je to d sledek p ísn jší, než je neplatnost, nebo ta (a již relativní nebo absolutní) vyžaduje zásadn podání žaloby k soudu, kdežto ke zdánlivému právnímu jednání se nep ihlíží. Je to právní jednání bezp edm tné, neexistující. Novela ZP 2014 uplatnila zdánlivost právního jednání v 15 p ípadech, které se p edevším týkají neexistence písemné formy právního jednání, nap. p i dání výpov di nebo okamžitém zrušení pracovního pom ru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r nebo zrušení pracovního pom ru ve zkušební dob. Zdánlivé je také právní jednání, kterým se zam stnanec vzdá práva, které mu poskytuje ZP, kolektivní smlouva nebo vnit ní p edpis. Zdánlivost právního jednání nelze žalovat u soudu žalovat je možné jen trvání práva i právního vztahu. Výklad právních jednání Je-li výklad právního jednání mezi smluvními stranami sporný (nap. mají zam stnanec a zam stnavatel rozdílný názor na to, jaké pracovní povinnosti zam stnanci vyplývají ze sjednaného druhu práce), stanoví zákon pravidla pro výklad právních jednání. D ív jší OZ pro tento ú el vycházel jak z posouzení písemného projevu v le, tak i ze zjišt ní toho, co m ly strany na mysli. OZ však posiluje význam zjišt ní obsahu jednání podle úmyslu jednajících, na úkor posouzení textu. Navíc novela ZP 2014 stanoví, že je-li možné právní jednání vyložit r zným zp sobem, použije se výklad pro zam stnance nejp ízniv jší. Jestliže tedy postupem podle OZ nebude možné dojít k výkladu obsahu pracovn právního jednání, bude relevantní jeho chápání zam stnancem. To postavení zam stnance posiluje PO ÍTÁNÍ ASU Pro zákoník práce je typické rozlišování asových úsek na lh ty a doby. P itom lh ta je asový úsek, v n mž musí být právo uplatn no, aby nedošlo k jeho proml ení nebo zániku, na rozdíl od toho doba je asový úsek, na který je omezeno trvání právního vztahu nebo práva i povinnosti. Po ítání lh t se i pro pracovn právní vztahy posuzuje podle OZ (p i emž právní úprava je totožná jako podle d ív jšího OZ). P itom konec lh ty ur ené podle týdn, m síc nebo let p ipadá na den, který se pojmenováním nebo íslem shoduje se dnem, na který p ipadá událost, od níž lh ta po íná. Není-li takový den v posledním m síci jejího b hu, p ipadne konec lh ty na jeho poslední den. P ipadne-li však poslední den lh ty na sobotu, ned li nebo svátek, je posledním dnem lh ty nejblíže následující pracovní den. Novela ZP 2012 navrátila po ítání dob do stavu p ed rokem 2007 (mezitím se doby v pracovním právu po ítaly jako lh ty). Doby se tak nyní po ítají p irozeným zp sobem po ínají prvním a kon í uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby, což platí i v p ípad, kdy je uplynutím doby podmín n vznik nebo zánik práva. ZP tak stanoví odlišnost od po ítání dob podle OZ, který nov pro doby uplat uje pravidlo týkající se po ítání lh t (s výjimkou posunutí konce lh ty, pokud by p ipadl na sobotu, ned li nebo svátek). Doba podle OZ tak kon í pojmenováním nebo íslem stejn ozna eným dnem, na který p ipadla skute nost, od níž se po ítá. Znamená to, že doba podle OZ je o 1 den delší než podle ZP. K b hu proml ecí lh ty viz p íklad na konci pododdílu Pracovní poměr byl sjednán na dobu 1 roku od Skončí tak Jestliže by byla sjednána doba 1 roku v jiné smlouvě podle OZ od 1. 1., končil by právní vztah následujícího roku.

16 2.1 Pracovnìprávní vztahy základní pravidla 41 OZ stanovil n které p ípady, kdy proml ecí i prekluzivní lh ta nepo ne b žet, nebo jestliže již b žela, se staví. Jde mimo jiné o p ípad, dokud trvá vyšší moc, která v iteli v posledních 6 m sících proml ecí lh ty znemožnila právo uplatnit (nap. povode ) nebo kdy je vedeno mimosoudní jednání o p íslušném právu (nap. o výši odstupného nebo jiné kompenzace p i skon ení pracovního pom ru). Tyto p ípady jsou novinkou a budou zp sobovat odsunutí ukon ení proml ecí i prekluzivní lh ty ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH A S NIMI SOUVISEJÍCÍ PRAVIDLA Jde o nejobecn jší a velmi významná pravidla s univerzálním dosahem na pracovn právní vztahy a pro výklad jednotlivých právních norem. Zákon stanoví, že se v pracovn právních vztazích uplat ují zejména tyto základní zásady: zvláštní zákonná ochrana postavení zam stnance, uspokojivé a bezpe né pracovní podmínky pro výkon práce, spravedlivé odm ování zam stnance, ádný výkon práce zam stnancem v souladu s oprávn nými zájmy zam stnavatele (tj. princip loajality), rovné zacházení se zam stnanci a zákaz jejich diskriminace. S ohledem na skute nost, že nejde o úplný (taxativní) vý et t chto pravidel, mohou být jako základní zásady ze strany soud uplat ovány i další obecné principy soukromého práva, v etn jeho zásad uvedených v OZ. Jde nap. o zásadu dobrých mrav, zákaz zneužití práva, ochranu nabytých práv, princip p im enosti (proporcionality), ochranu legitimních o ekávání související s p edvídatelností práva a právní jistotou i ochranu dobré víry. Rovn ž zásada podle OZ, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být spln ny, má význam i pro pracovn právní vztahy. Praktický význam uvedených základních princip lze dokumentovat na tomto p íkladu: Zaměstnavatel chce zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Protože je tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen pracovní cestu vykonat a její odmítnutí je porušením pracovních povinností. Zaměstnanec však přesto odmítne příkaz zaměstnavatele splnit s poukazem na to, že má v domácnosti mimořádnou a závažnou situaci (např. nemoc rodinného příslušníka vyžadující jeho péči alespoň po část dne). Za těchto okolností by trvání zaměstnavatele na jeho rozhodnutí mohlo být považováno za nepřiměřený zásah do práva zaměstnance splnit jeho povinnosti vůči rodině a za jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. 645 až 654 OZ 1a, 4 ZP, 3 OZ Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zam stnance, uspokojivých a bezpe ných pracovních podmínek pro výkon práce a rovného zacházení se zam stnanci a zákazu jejich diskriminace a rovn ž zásada spravedlivého odm ování zam stnance vyjad ují hodnoty, které chrání ve ejný po ádek. Od ustanovení, kterými se napl ují takové základní zásady, je zakázáno se odchýlit (viz výklad v pododdílu ) a jejich zjevné porušení by zp sobovalo absolutní neplatnost právního jednání. Ve ejný po ádek tak vyjad ují jen 4 z 5 základních zásad vyžadování ádného výkonu práce (zbývající zásada) pak je výlu n v cí zam stnavatele, aniž by v i n mu byly vyvozovány n jaké právní d sledky. Sám OZ vymezení pravidel, která chrání ve ejný po ádek, neuvádí jde o záležitost výkladovou. Proto ani vý et p ípad uvedených v 1a odst. 2 ZP nelze považovat za taxativní (viz nap. normy týkající se fiskálního zájmu státu, tj. zákony da ové a o pojistném na sociální a zdravotní pojišt ní). Zásadu rovnosti a zákaz diskriminace je nutné brát v úvahu mj. p i p ijímání do zam stnání a p i propoušt ní z n j ( astá je nap. diskriminace z d vodu v ku nebo povinností k rodin uplat ovaná v i matkám malých d tí), ale také p i stanovení r zných výhod poskytovaných zam stnanc m (nap. nep ípustnost diferenciace výše odstupného nebo délky dovolené podle v ku, odpírání prodloužení dovolené o další týden i týdny nebo o dny zam stnanc m v pracovním pom ru na dobu ur itou apod.) Jakákoliv diferenciace v pracovních podmínkách, nárocích a výhodách (tzv. benefitech) zam stnanc totiž musí být spravedlivá a musí odpovídat ú elu p íslušného pln ní (nároku).

17 42 2. Pracovnìprávní a mzdové minimum 16 ZP, 6 odst. 3 a 4, 7 odst. 2 a 3 ADZ 133a odst. 1 OSŘ Z požadavk rovnosti a zákazu diskriminace zákon p ipouští ur ité výjimky, je-li pro to nap. v cný d vod spo ívající v povaze práce, kterou zam stnanec vykonává (nebo má vykonávat), a který je pro tuto práci nezbytný. Zákon rovn ž p ipouští opat ení zam stnavatele k vyrovnání nerovnom rného zastoupení muž a žen, nap. v ur itých profesích i funkcích. Dojde-li k diskriminaci zam stnance z n kterých vymezených d vod a zam stnanec podá soudní žalobu, z níž lze rozdílné zacházení dovodit, je žalovaný zam stnavatel povinen prokázat, že nedošlo k diskriminaci ten musí nabídnout d kazy, že zam stnanec nemá pravdu (jde o tzv. p evrácení d kazního b emene). Se základními zásadami souvisejí n která další právní pravidla, jimiž je zejména napl ována základní zásada o zvláštní zákonné ochran postavení zam stnance a která jsou v ZP uvedena na jiném míst : použitelnost, resp. nepoužitelnost ustanovení OZ ( 4, 144a, 346d a 346e ZP), právo zam stnance v pracovním pom ru (nikoliv na základ dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r) na p id lování práce v rozsahu stanovené pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby ( 34b odst. 1 ZP), povinnost zam stnavatele vy ídit pracovn právní stížnost zam stnance ( 276 odst. 9 ZP), zákaz ukládat pen žní postihy zam stnanci nebo vyžadovat je od n j za porušení pracovních povinností, nejde-li o náhradu škody ( 346b odst. 1 ZP), zákaz p enášet riziko z výkonu závislé práce na zam stnance ( 346b odst. 2 ZP), zákaz požadovat od zam stnance v souvislosti s výkonem závislé práce pen žitou záruku kauci ( 346b odst. 3 ZP), zákaz postihovat zam stnance nebo znevýhod ovat jej proto, že se zákonným zp sobem domáhá svých práv ( 346b odst. 4 ZP), vylou ení možnosti, aby zam stnanec zprostil zam stnavatele povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odm nu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odm nu za pracovní pohotovost a náhradu výdaj, nap. cestovních náhrad jde o zcela nové ustanovení, zabra ující, aby se zam stnanec vzdal t chto práv i jakmile vzniknou ( 346c ZP). 38 odst. 1, 301 až 304 (s výj. 301a) ZP 4a odst. 2 ZP TZV. PRACOVNÍ KÁZE Sou asný ZP již pojem pracovní káze nepoužívá (i když je možné jej pracovn dále užívat, není ale vhodné jej uvád t v podnikových dokumentech, natož v právních listinách, nap. p i formulování výpov dního d vodu). Zam stnanci je uloženo dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního pom ru, což je v cn totožné s d ív jším požadavkem na dodržování pracovní kázn. Za obsah pracovní kázn je nutné považovat souhrn základních povinností zam stnanc ( 301, pro zam stnavatele ve ejné správy a n kterých ve ejných služeb i 303 ZP) a základních povinností vedoucích zam stnanc ( 302 ZP). Pat í sem i omezení výkonu jiné výd le né innosti shodné s p edm tem innosti zam stnavatele ta až na výjimky nem že být konána bez p edchozího písemného souhlasu zam stnavatele ( 304 ZP). Uvedené základní povinnosti zam stnanc a vedoucích zam stnanc jsou dále konkretizovány v dalších ustanoveních ZP a jiných právních p edpis, jakož i v pracovním ádu (pokud je vydán viz tento pojem ve Slovní ku v úvodu kapitoly 2) nebo v jiných dokumentech zam stnavatele. Na základ novely ZP 2014 se však nep ipouští ukládat zam stnanc m povinnosti v kolektivní smlouv nebo ve vnit ním p edpise vydaném podle 305 ZP za porušení tohoto zákazu se však v praxi nepovažuje konkretizace povinnosti uložené zákonem. K základním povinnostem viz též výklad v oddílu Zam stnavatel ale nem že zam stnanc m ukládat povinnosti, pro n ž není opora v zákon (nap. povinnost neinformovat nikoho o své mzd ). To by odporovalo ústavním práv m zaru eným Ústavou R ( l. 2 odst. 4) a Listinou základních práv a svobod ( l. 2 odst. 3 a l. 4 odst. 1). Povinnost, která sice nemá oporu v zákon, ale nebudou tím porušena základní ústavní práva a svobody, nem že být zam stnanci sice uložena, ale m že s ním být sjednána (viz výklad v pododdílu a ). Nespln ní takové smluvní povinnosti lze pak rovn ž považovat za porušení pracovní povinnosti.

18 Prùmìrný výdìlek sících, v nichž zam stnanec (zpravidla zam stnaný na dohodu o pracovní innosti DP ) dosáhl rozhodného p íjmu alespo K. Je otázkou, zda je pro to rozhodující kalendá ní m síc, ve kterém je istý PMV zjiš ován (jak stanoví 356 odst. 3 ZP), nebo zjišt ná výše hrubého PMV. Zaměstnanec zaměstnaný na DPČ dosáhl za IV. čtvrtletí hrubého PMV Kč. Jeho zaměstnání končí v březnu následujícího roku a v tomto měsíci si vydělal jen Kč, nebyl tudíž účasten sociálního pojištění. V tomto měsíci se zjišťuje čistý PMV pro potřeby Úřadu práce. 3 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb. 353 odst. 1, 354 odst. 2 ZP P es zn ní 356 odst. 3 ZP, které nazna uje, že by pojistné na sociální zabezpe ení nem lo být od hrubého PMV fiktivn ode ítáno, to autor pro uvedený p ípad považuje za nesprávné. Práv proto, že je ode et da ové zálohy a pojistného fiktivní, je t eba pojistné ode ítat, jestliže by tomu tak u skute ného výd lku v této výši bylo. V uvedeném p íkladu je proto t eba toto pojistné vypo ítat a ode íst z ástky K. Obdobn je t eba posuzovat fiktivní odvod pojistného na zdravotní pojišt ní, jestliže v rozhodném období, za které se zjiš uje hrubý PMV, tento nedosáhl minimálního vym ovacího základu pro toto pojistné (tj. minimální mzdy). V tomto p ípad je vym ovacím základem zásadn minimální mzda. Skute nost v m síci, v n mž se istý PMV zjiš uje, není d ležitá. PV se zjiš uje z hrubé mzdy zú tované zam stnanci k výplat v rozhodném období (zásadn p edchozí kalendá ní tvrtletí) a z doby v tomto období odpracované. PV (PHV a hrubý PMV) se zjiš uje k prvnímu dni následujícího kalendá ního m síce po skon ení rozhodného období, tj. k 1. 1., 1. 4., a Takto zjišt ný PV se používá do konce kalendá ního tvrtletí, v n mž byl zjišt n (tzv. platný neboli aktuální PV). Viz také výklad ve t etím odstavci podkapitoly 3.4, a pokud jde o tzv. stop PV, v podkapitole HRUBÁ MZDA 109, 353 odst. 1 ZP 119 ZP 111 a 112, 114 až 118, 139 ZP CO JE A CO NENÍ ZAPO ITATELNÉ Do hrubé mzdy pro ú ely zjišt ní PV se zahrnuje mzda (plat), zú tovaná k výplat v rozhodném období, bez ohledu na to, zda byla p ípadn vyplacena až po jeho skon ení. Nelze však do ní zahrnout pln ní, které nemá ve smyslu zákona povahu mzdy, resp. povahu platu, protože není poskytováno za práci, ale jde o pln ní poskytované jen v souvislosti se zam stnáním (a to bu ze zákona, nap. náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, náhrady za opot ebení vlastního ná adí, za ízení a p edm t pot ebných pro výkon práce, výnosy ze zam stnaneckých akcií a odm ny za pracovní pohotovost), anebo podle rozhodnutí zam stnavatele, zejména pln ní v rnostní a stabiliza ní povahy. U zam stnavatel, kte í poskytují mzdu (p edevším v tzv. podnikatelské sfé e), je nutné vždy bedliv posoudit, zda p íslušné pln ní má povahu mzdy a odpovídá tedy definici mzdy podle 109 odst. 1, 2 a 4 ZP, tj. zda se jedná o pln ní poskytované za vykonanou práci podle hledisek v zákon uvedených. Zákon p itom umož uje poskytování mzdy nejen jako pen žitého pln ní, ale i jako pln ní pen žité hodnoty, ili ve form naturální mzdy. V tomto p ípad ovšem musí být výše naturální mzdy (výrobk, výkon, prací a služeb) vyjád ena v pen žní form tak, aby odpovídala jejich obvyklé cen nebo poskytnuté slev. Tímto zp sobem se zahrnuje i do hrubé mzdy pro ú ely zjiš ování pr m rného výd lku. Je ale jen na zam stnavateli, zda bude naturální pln ní poskytovat zam stnanc m jako mzdu, tj. za práci, i nikoliv, tedy jako zam stnaneckou výhodu benefit (jak je to v praxi obvyklé). Zákon ponechává zam stnavatel m s využitím p edevším smluvních vztah, tj. kolektivních a pracovních i jiných individuálních smluv, ale i vnit ních p edpis volnou ruku ke stanovení podnikového mzdového systému, v etn forem a struktury mzdy a jejích jednotlivých ástí (složek). Nelze proto provést úplný vý et t chto ástí i složek, které se promítají do PV. Jsou jimi ovšem též zákonem povinn stanovené mzdové náležitosti, tj. p íplatky za práci p es as, ve svátek, ve ztíženém pracovním prost edí, za práci v noci, za práci v sobotu a v ned li

19 3.2 Hrubá mzda 135 a doplatky do výše PV p íslušející p i výkonu jiné práce (p i p evedení na jinou práci), jakož i doplatky do minimální mzdy a nejnižší úrovn zaru ené mzdy. astou chybou v praxi d íve bylo, že se do hrubé mzdy pro ú ely PV nezahrnoval doplatek poskytovaný do PV p i p evedení na jinou práci, který je ovšem složkou mzdy (viz výklad v oddílu 2.8.1). Do PV se promítají i jakékoliv z hlediska zákona nepovinné mzdové p íplatky, odm ny, prémie, bonusy, osobní ohodnocení a jinak nazvané ásti (složky) mzdy, a to nárokové i nenárokové. Mzdou je i doplatek do výše minimální mzdy nebo nejnižší úrovn zaru ené mzdy, což platí i o t chto doplatcích poskytovaných zam stnanc m jejich eským zam stnavatelem podle zahrani ních právních p edpis p i práci na území jiných stát, v etn idi (nap. MiLoG v N mecku). Není rozhodující, že jde o mzdu podle zahrani ní právní úpravy je vyplácena zam stnavatelem (a to v K ). Jde o pln ní za vykonanou práci. Naopak za mzdu nelze považovat zejména pln ní v rnostní a stabiliza ní povahy. ZP výslovn uvádí možnost poskytovat zam stnanc m odm ny, zejména p i životním nebo pracovním jubileu a odchodu do d chodu a za poskytnutí pomoci p i živelních a jiných mimo ádných událostech. Mohou být poskytovány i p i jiných p íležitostech, nap. p i firemních výro ích. Tyto odm ny nejsou mzdou i platem a nemohou být zahrnovány do hrubé mzdy pro zjišt ní PV (viz výklad v oddílu 2.8.1). Totéž platí o r zných p ísp vcích na dovolenou, na Vánoce apod. poskytovaných všem ve stejné výši, pop. podmín ných délkou zam stnání v podniku. Nevyjad ují tak ani pracovní výsledky i výkonnost, ani jiná hlediska, která jsou pro poskytování mzdy p ípustná. Taková pln ní se nepromítají do PV. Jejich samotný název je druho adý a z právního hlediska nepodstatný. U n kterých pen žitých nebo naturálních pln ní pak je z jejich ú elu zcela evi dentní, že nejsou mzdou, nebo ani nemají povahu odm ny. Kompenzují zam stnanci n které skute nosti nebo podmínky v souvislosti se zam stnáním, resp. mu p inášejí jiné výhody. To se týká i r zných pln ní, která ZP v bec neupravuje, a to ani rámcov nap. pen žitých p ísp vk na stravování (poskytovaných n kdy namísto cenového zvýhodn ní jídla v závodním stravování), tzv. ošatného, p ísp vk na dopravu do zam stnání, p id lení motorového vozidla i pro soukromé ú ely a obvykle i cenového zvýhodn ní p i prodeji výrobk i služeb vlastním zam stnanc m apod. Sporné to je u r zných pln ní, která mají zam stnance motivovat k tomu, aby nemarodil (te odhlížíme od eventuální diskrimina ní povahy takového pln ní, k tomu viz pojednání v oddílu 2.8.1). Pokud je odm na pojata tak, že zhodnocuje odpracování ur itého množství pracovních hodin i sm n, jde o mzdu, nebo práce je konána v pracovní dob. Jestliže se ovšem zhodnocuje jen nástup do práce (odm na za p ítomnost nebo tzv. za docházku), o mzdu nejde. Zam stnavatelé poskytující zam stnanc m plat ve ve ejných službách a správ mají v posuzování položek zahrnovaných do hrubé mzdy pro výpo et pr m rného výd lku situaci oproti ostatním zam stnavatel m jednodušší. Co je platem totiž jednozna n stanoví zákon a na ízení vlády o platových pom rech zam stnanc ve ve ejných službách a správ (NVPP). Všechny platové složky jsou výslovn vymezeny a nic jiného platem být nem že. Do hrubé mzdy pro zjiš ování pr m rného výd lku se proto zahrnují krom samotného tarifního platu též plat za práci p es as, v etn p íplatk, p íplatky za vedení, za no ní práci, za práci v sobotu a v ned li, za práci ve svátek, zvláštní p íplatky, p íplatek za práci ve ztíženém pracovním prost edí, osobní p íplatek, p íplatek za rozd lenou sm nu, dále odm ny a cílové odm ny, doplatek k platu do výše pr m rného výd lku p i výkonu jiné práce (p evedení), resp. do minimální mzdy nebo nejnižší úrovn zaru ené mzdy. Hovo í-li se v dalším textu této kapitoly o mzd, rozumí se tím i plat. Protože i zam stnavatelé v tzv. rozpo tové sfé e mohou zam stnanc m poskytovat podle ZP r zné benefity, platí o t chto pln ních to, co bylo uvedeno výše. Odm ny p i 50 letech v ku a odchodu do d chodu již od roku 2007 nemají povahu složky platu a nemohou být proto zahrnovány do hrubé mzdy pro zjišt ní PV (i když jsou eventuáln hrazeny z prost edk na platy). K PV u státní služby viz výklad v podkapitole Do hrubé mzdy musí být zahrnuty i ásti mzdy poskytované za práci v uplynulém tvrtletí, jestliže k jejich zú tování dojde až v následujícím rozhodném období (nap. prémie za II. tvrtletí zú tovaná ve mzd až za ervenec musí být zahrnuta do hrubé mzdy za III. tvrtletí). 224 odst. 2 ZP

20 4.6 Postup pøi provádìní srážek ze mzdy a jejich rozsah POSTUP P I PROVÁD NÍ SRÁŽEK ZE MZDY A JEJICH ROZSAH Srážky ze mzdy lze provád t jen do výše pohledávky s p íslušenstvím (jímž jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatn ním pohledávky u soudu i jiného orgánu viz 513 OZ). Rozsah možných srážek ze mzdy, a tím i pravidla pro jejich výpo et stanovená v OS se vztahují na veškeré srážky ze mzdy, které zam stnavatel provádí, tj. nejen na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Postupuje se p itom takto: 1. Srážky ze mzdy (s výjimkou srážek z d vod uvedených v následující závorce) se provád jí z isté mzdy (hrubá mzda po ode tení zálohy na da z p íjm fyzických osob ze závislé innosti, pojistného na sociální zabezpe ení, p ísp vku na státní politiku zam stnanosti a pojistného na ve ejné zdravotní pojišt ní vypo tených podle podmínek a sazeb platných pro povinného v m síci, za který se istá mzda zjiš uje). Z hrubé mzdy se v rámci zálohy na da srazí i eventuální nedoplatek zálohy z uplynulého zú tovacího období, jestliže plátce mzdy nesrazil zálohu na da ve stanovené výši, a to i v d sledku poskytnutí neoprávn n vyššího da ového zvýhodn ní ( 38i odst. 3 až 5 DZ). Ke zjišt ní isté mzdy je nutné ve vazb na DZ p istupovat stejným zp sobem, jak bylo uvedeno pro ú ely pr m rného istého výd lku v podkapitole 3.1, tj. se zohledn ním eventuální slevy na dani. P ípadný da ový bonus na vyživované d ti se ani pro tento ú el nebere v úvahu. To vyplývá jednak z toho, že se podle 277 odst. 1 OS záloha na da od hrubé mzdy ode ítá, nikoliv p ípadn p i ítá, dále z toho, že tento bonus není ani sou ástí da ové zálohy, jakož i z toho, že by bonus musel být uveden jako p íjem, z n hož se provád jí srážky v 299 OS (což není). Tento výklad potvrdilo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne , sp. zn. 3 VSOL 852/2011-A-10, a rovn ž usnesení stejného soudu ze dne , sp. zn. 1 VSOL 282/2015-A-16 (i když druhé rozhodnutí stanovilo jinak pro ú ely oddlužení). Srážky se neprovád jí z tzv. superhrubé mzdy ( 6 odst. 12 DZ), která je pouze základem pro výpo et dan z p íjm ze závislé innosti. Dále se srážky provád jí i z jiných p íjm, s nimiž se nakládá jako se mzdou. T mito p íjmy jsou též takové, které povinnému nahrazují odm nu za práci (viz výklad v podkapitole 4.1). 2. Do isté mzdy se zapo ítají isté mzdy a isté odm ny za tzv. vedlejší innost, kterou zam stnanec vykonává u zam stnavatele, u n hož je v pracovním pom ru (tj. z p íjm z dalších soub žných pracovních pom r a z dohod o pracovní innosti, pop. i z dohod o provedení práce). Koná-li zam stnanec u téhož zam stnavatele práci jak v pracovním pom ru nebo na základ dohody o pracovní innosti, tak i podle dohody o provedení práce (jestliže se z odm ny z ní srážky neprovád jí, což platí pro exekuce na ízené p ed , pop ípad dohody o srážkách ze mzdy podle 551 d ív jšího OZ), je nutné od zálohy na da pom rn ode íst její navýšení z titulu dohody o provedení práce. Tento ode et se neprovede, jde-li o srážky, které se podle 145 odst. 2 písm. a) ZP z odm ny z této dohody provád jí, jakož i o exekuce na ízené a pozd ji (viz výklad na za átku podkapitoly 4.1). Obdobn se postupuje, je-li zam stnanci zú tován p íjem z odm ny poskytnuté podle 224 odst. 2 písm. b) ZP za pomoc v mimo ádných situacích (rovn ž viz výklad v podkapitole 4.1). Nezapo ítávají se ovšem ástky poskytované zam stnanci na náhradu náklad spojených s pracovním výkonem (nejsou ani mzdou a ani ji nenahrazují), zejména cestovní náhrady, náhrady za opot ebení vlastního ná adí, za ízení a p edm t pot ebných pro výkon práce a obdobná pln ní. 3. Vypo te se základní ástka, která nesmí být povinnému sražena (nezabavitelná ástka), a to podle na ízení vlády. 595/2006 Sb., o zp sobu výpo tu základní ástky, která nesmí být sražena povinnému z m sí ní mzdy p i výkonu rozhodnutí, a o stanovení ástky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (na ízení o nezabavitelných ástkách). Tento p edpis (NVN ) je v ú innosti od až 281 OSŘ 148 odst. 2 ZP 277 odst. 1 a 299 OSŘ 277 odst. 2 OSŘ 190 ZP, 6 odst. 8 DZ 278 OSŘ, NVNČ

21 Srážky ze mzdy NVNČ Výpo tová základna pro tyto ú ely je odvozena ze sou tu: 1. životního minima jednotlivce ( 2 zákona. 110/2006 Sb., o životním a existen ním minimu), které i pro rok 2018 iní K (je beze zm ny), a 2. normativních náklad na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základ nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti až obyvatel ( 26 odst. 1 písm. a) zákona. 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e), bez ohledu na to, v jaké obci povinný skute n žije. Tato ástka je pro rok 2018 (na ízením vlády. 407/2017 Sb.) stanovena na K oproti K v roce 2017, a byla tak zvýšena o 106 K. Sou et ástek 1. a 2. pro rok 2018 iní K (v roce 2017 to bylo K zvýšení iní práv on ch 106 K ). V posledních letech se tyto sou ty vyvíjely takto: K, K, K, K ; zvyšování a snižování tak bylo vlastn st ídavé. Tato ástka je výpo tovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), p i emž k jejich skute né rodinné situaci a místu pobytu se nep ihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená ástka Ab je pak odvozována z ástky Aa. Na ízením vlády o nezabavitelných ástkách jsou stanoveny: A. dv složky nezabavitelné ástky, a to a) na osobu povinného na ízení vlády pro ni nep esn používá legislativní zkratku nezabavitelná ástka, a b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, p i emž celková nezabavitelná ástka je rovna jejich úhrnu, B. a dále ástka, nad kterou se zbytek isté mzdy srazí bez omezení (hranice pln zabavitelného zbytku isté mzdy). Aa 2/3 z uvedené výpo tové základny, tj. z K Tyto ástky pro rok 2018 iní 6 225,34 K po zaokrouhlení na celé halé e nahoru (v roce 2017 to bylo 6 154,67 K ) Ab 1/4 ástky Aa 1 556,34 K po zaokrouhlení (v roce 2017 to bylo 1 538,67 K ) B 100 % výpo tové základny K (v roce 2017 to bylo K ) z toho vypo tená maximální výše 1/3 zbytku isté mzdy K (v roce 2017 to bylo K ) Protože je t eba ástky Aa a Ab vyjád it v zákonné m n, tj. v korunách a halé ích, bývá obvykle nutné je zaokrouhlit na celé halé e nahoru. Zaokrouhlování nahoru zde sice není právním p edpisem výslovn p edepsáno, ale pro mzdové ú ely je typické, což lze dovodit ze základní zásady pracovn právních vztah (dlužníkem je zam stnanec) uvedené v 1a odst. 1 písm. a) ZP zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zam stnance. ástku B (9 338 K ) bylo nutné k výpo tu t etiny zaokrouhlit o 2 K sm rem dol na íslo d litelné t emi, analogicky podle 279 odst. 1 OS. P i použití 1/3 zbytku isté mzdy ve výši K se 2 K p i tou ve prosp ch dlužníka k nezabavitelné ástce. Nezabavitelnou ástku povinného (dlužníka) tvo í nezabavitelná ástka Aa, a pokud má povinnost poskytovat výživné, p ipo ítá se tolik násobk ástky Ab, kolika osobám je povinen výživné poskytovat. Vyživovací povinnost upravuje OZ. Posuzování, na které tyto osoby se ástka Ab po ítá, stanoví pro n které p ípady 1 odst. 2 NVN, p i emž tato právní úprava je dlouhodob nezm n na. Podle 1 odst. 2 NVN se na manžela povinného zapo ítává jedna tvrtina nezabavitelné ástky, i když má samostatný p íjem (manželé nemusí žít ve spole né domácnosti). Na dít, jež manželé spole n vyživují, se zapo ítává jedna tvrtina nezabavitelné ástky každému manželovi zvláš, jsou-li srážky provád ny ze mzdy obou manžel. Jedna tvrtina nezabavitelné

22 5.3 Zamìstnávání osob se zdravotním postižením 193 na našem území podle na ízení Rady EHS. 1408/71 a. 574/72. Cizinci vykonávající nelegální práci jsou ze zdravotního pojišt ní vy ati. Žadatelé o zam stnaneckou nebo modrou kartu musí prokázat ú ast na zdravotním pojišt ní až do doby vzniku pracovního pom ru. Projekt Ukrajina V listopadu 2015 schválila vláda R tzv. pilotní projekt Ukrajina, ur ený až pro 500 technických specialist, vysoce kvalifikovaných zam stnanc, kte í prost ednictvím Ministerstva pr myslu a obchodu, pop. Ministerstva zdravotnictví, budou mít rychlejší zvláštní postup pro za azení na našem trhu KONTROLNÍ INNOST P I ZAM STNÁVÁNÍ CIZINC Kontrolu zam stnávání cizinc provád jí SÚIP a oblastní inspektoráty práce (OIP). Celní ú ady mají oprávn ní kontrolovat, zda cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základ pracovn právního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zam stnání, je-li vyžadováno, pop. na základ zam stnanecké nebo modré karty. Fyzická osoba se dopustí p estupku tím, že umožní výkon nelegální práce. Za tento p estupek jí m že být uložena pokuta do výše K. Cizinec se dopustí p estupku tím, že vykonává nelegální práci, za což m že dostat pokutu ve výši K. Právnická osoba se dopustí p estupku tím, že umožní výkon nelegální práce. Za tento p estupek m že dostat pokutu až K, nejmén však K. Pokuty ukládá SÚIP. Nelegální prací je: pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základ pracovn právního vztahu i jiné smlouvy, nebo pokud fyzická osoba cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zam stnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle ZZ povolení k zam stnání vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za ú elem zam stnání ve zvláštních p ípadech, tj. v rozporu se zam stnaneckou nebo modrou kartou. Za nespln ní oznamovací povinnosti podle ZZ a nevedení evidencí m že být zam stnavateli uložena pokuta ve výši K (nap. když cizinec nenastoupil do práce). Správní vyhošt ní cizince Podle 123 odst. 2 zákona o pobytu cizinc na území R nese náklady spojené se správním vyhošt ním cizince, který pracoval bez povolení k zam stnání, ten, kdo cizince zam stnal (jde o náklady na ubytování, stravování, nutné pen žní náklady a p epravní náklady). 126 odst. 4 ZZ 139 a 140 ZZ 5 písm. e) ZZ 5.3 ZAM STNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Ochrana v pracovn právních vztazích u zam stnanc se zdravotním postižením je zakotvena v ZP. Zákon o zam stnanosti upravuje a definuje p ístup k zam stnávání osob, kterým je poskytována zvýšená pé e. Zdravotní postižení je v tomto zákon zohled ováno tak, aby odpovídalo mezinárodn uznávaným a používaným hledisk m zdravotn handicapovaných osob. Za osoby se zdravotním postižením se podle zákona o zam stnanosti považují: osoby invalidní ve t etím stupni (osoby s t žším zdravotním postižením), osoby invalidní v prvním nebo druhém stupni, osoby zdravotn znevýhodn né. 67 ZZ

23 Povinnosti zamìstnavatelù k Úøadu práce a vzájemné vztahy Pro ú ely pln ní povinného podílu za rok 2017 se dále považují osoby, u nichž bylo posouzeno, že již nejsou invalidní v žádném stupni, a to po dobu 12 m síc ode dne posouzení (u t chto zam stnanc po ítáme období následující po odejmutí statusu prvního, druhého nebo t etího stupn invalidity maximáln do 12 m síc ). Invalidní důchod druhého stupně byl odejmut od , tohoto zaměstnance můžeme pro účely zaměstnávání podle zákona o zaměstnanosti započítávat od do ; při plnění za rok 2017 ještě tedy od do ). Toto se nevztahuje na osoby p eposouzené nap. z druhého stupn na první, ale pouze na ty, které byly posouzeny, že již v bec nejsou invalidní ZAM STNÁVÁNÍ OSOB VE T ETÍM STUPNI INVALIDITY Pro pln ní povinného podílu je invalidní zam stnanec ve t etím stupni jako osoba s t žším zdravotním postižením zapo ítán t ikrát. Skute nost, že je osoba invalidní ve t etím stupni, osv d uje potvrzením nebo posudkem orgánu sociálního zabezpe ení (jde o pokles pracovní schopnosti o minimáln 70 %). Pobírání d chodu není podstatné. P jde o osoby, které budou mít posudek nebo potvrzení správy sociálního zabezpe ení o invalidit t etího stupn ZAM STNÁVÁNÍ OSOB V PRVNÍM NEBO DRUHÉM STUPNI INVALIDITY Invalidní osoba v prvním nebo druhém stupni invalidity je ze zákona považována za osobu se zdravotním postižením. Za pr kazný doklad bude považovaný posudek nebo potvrzení o této invalidit nebo rozhodnutí. Samotné pobírání invalidního d chodu není rozhodující. V 65 letech v ku bude každý druh invalidního d chodu p em n n na starobní d chod bez ohledu na zdravotní stav osoby. Tento zam stnanec m že doložit trvání invalidity v soub hu s pobíráním starobního d chodu na potvrzení nebo posudku správy sociálního zabezpe ení. Žádost o potvrzení o invalidit m že požadovat jen zam stnanec, nikoliv zam stnavatel. Není rozhodující, v jaké dob a podle jakého právního p edpisu byla osob invalidita uznána, podstatné je to, že tento stav nadále trvá a je ádn doložen. Osoby, které již nejsou invalidní v prvním, druhém nebo t etím stupni, budou ješt 12 m síc od tohoto posouzení považovány za osoby se zdravotním postižením, což m že u zam stnavatele kladn ovlivnit po ítání t chto osob do pln ní povinného podílu ZAM STNÁVÁNÍ OSOB ZDRAVOTN ZNEVÝHODN NÝCH 55 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení Osoby zdravotn znevýhodn né Od op tovn došlo k znovuuznávání osob zdravotn znevýhodn ných, a to na základ žádosti ob ana. O p iznání tohoto statusu rozhoduje správa sociálního zabezpe ení. Dokládání: Osobou zdravotn znevýhodn nou je osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat výd le nou innost, ale její schopnosti být nebo z stat pracovn za len na, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci i kvalifikaci získat jsou podstatn omezeny z d vodu jejího dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu. Skute nost, že jde o osobu zdravotn znevýhodn nou, se dokládá rozhodnutím, potvrzením nebo posudkem správy sociálního zabezpe ení.

24 6.2 Pøíjmy ze závislé èinnosti, které nejsou pøedmìtem danì 225 na jeho da ovou povinnost. Do da ového p iznání pak musí poplatník-rezident R zahrnout veškeré p íjmy uvedené v 6 odst. 4 DZ za zda ovací období, ve kterém byly tyto p íjmy vyplaceny, a da sražená z t chto p íjm se zapo te na jeho da. V p ípad vypo ádání ro ní da ové povinnosti ro ním zú továním se p íjmy dan né srážkovou daní do výpo tu nezahrnují. Další pøípady zdanitelných pøíjmù svoz zam stnanc do práce na náklady zam stnavatele je vždy zdanitelným p íjmem zam stnance. Cenou je obvykle hodnota jízdného (v etn DPH) stanovená podle ve ejné hromadné dopravy (neplatí pro zam stnavatele provozujícího ve ejnou dopravu osob); podíly na zisku vyplacené zam stnanc m vázané na výkon ze závislé innosti (nikoliv na majetkový podíl) jsou p íjmem podle 6 odst. 1 písm. d) DZ v etn navýšení o povinné pojistné; manažerské pojišt ní, kde pojistníkem je zam stnavatel a pojišt ným je zam stnanec a kde jsou sjednány dv pojistné události, a to: ást pojistného vztahující se k rizikovému pojišt ní pro p ípad zam stnance je vždy zdanitelným p íjmem zam stnance v okamžiku, kdy je zam stnavatelem provedena úhrada pojiš ovn ; ve stejném okamžiku bude p edm tná ástka vstupovat i do vym ovacího základu pro sociální a zdravotní pojišt ní; ást pojistného hrazeného pro p ípad dožití se stává p íjmem zam stnance až v okamžiku vzniku nároku zam stnance na výplatu pojistného pln ní pro p ípad dožití a p evedení tohoto p íjmu pojiš ovnou ve prosp ch zam stnance. Sou asn bude tato ástka vstupovat do vym ovacího základu pro sociální a zdravotní pojišt ní; p ísp vek zam stnavatele zam stnanci na jeho pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou zam stnancem zam stnavateli p i výkonu zam stnání. Pokud ve smlouv s pojiš ovnou je na stran zam stnance sjednána spoluú ast na náhrad zp sobené škody a pokud zam stnavatel spoluú ast na zam stnanci nepožaduje, je i hodnota spoluú asti u zam stnance zdanitelným p íjmem; odm ny za zlepšovací návrh vytvo ený v pracovním pom ru nebo obdobném vztahu (zákon. 527/1990 Sb.); lenské p ísp vky, které zam stnavatel za své zam stnance dobrovoln platí právnické osob, kde je lenství zam stnance podmínkou k provozování innosti zam stnavatele. Totéž platí pro lenské p ísp vky, kde není lenství povinné; odm ny p stouna vyplácené Ú adem práce (zákon. 401/2012 Sb.); p íjmy autor za p ísp vek do novin, asopisu, rozhlasu nebo televize; pokud úhrn p íjm v kalendá ním m síci nep esáhne K, použije se srážková da 15 %. 7 odst. 6 DZ 6.2 PØÍJMY ZE ZÁVISLÉ ÈINNOSTI, KTERÉ NEJSOU PØEDMÌTEM DANÌ Náhrady cestovních výdajù v souvislosti s výkonem èinnosti, ze které plyne p íjem ze závislé innosti, do výše stanovené nebo umožn né zvláštním právním p edpisem (zákoník práce, ást sedmá) pro zam stnance zam stnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, p ísp vkovou organizací, jejichž náklady na platy a odm ny za pracovní pohotovost jsou pln zabezpe ovány z p ísp vku na provoz poskytovaného z rozpo tu z izovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních p edpis, nebo školskou právnickou osobou z ízenou podle školského zákona, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zam stnavatelem na pracovních cestách. Pracovní cestou se rozumí asov omezené vyslání zam stnance zam stnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Je-li místo výkonu práce sjednáno ší eji než obec, je pravidelným pracovišt m pro cestovní náhrady obec, ve které za ínají cesty zam stnance nej ast ji. Rovn ž lze sjednat pro cestovní náhrady pravidelné pracovišt odlišn od místa výkonu práce, které nesmí být sjednáno ší eji než jedna obec. 6 odst. 7 DZ 6 odst. 7 písm. a) DZ

25 Daò z pøíjmù fyzických osob ze zá vis lé èinnosti 152 ZP 156 ZP vyhl. č. 463/2017 Sb. Cestovními výdaji, za které poskytuje zam stnavatel zam stnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou p i: pracovní cest ( 42 ZP), cest mimo pravidelné pracovišt, mimo ádné cest v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh sm n v míst výkonu práce nebo pravidelného pracovišt, do asném p id lení ( 43a ZP), p eložení ( 43 ZP), p ijetí do zam stnání v pracovním pom ru, výkonu práce v zahrani í. Druhy cestovních náhrad jsou: jízdní výdaje, jízdní výdaje k návšt v lena rodiny, výdaje za ubytování, stravné, nutné vedlejší výdaje. Vyplácí-li zam stnavatel náhrady jiné a vyšší, než je rozsah limit stanovený ZP, je rozdíl mezi limitem a vyšší náhradou zdanitelným p íjmem zam stnance. Nesjedná-li zam stnavatel v podnikatelské sfé e nebo neur í-li p ed vysláním zam stnance na pracovní cestu výši stravného podle limit pro neziskovou sféru, p ísluší zam stnanci stravné ve výši dolní sazby rozp tí podle asových pásem. Cestovní náhrady lze poskytovat ve smyslu ustanovení 182 ZP i paušální ástkou. P i sjednávání paušální m sí ní nebo denní ástky cestovní náhrady, p ípadn p i jejím stanovení vnit ním p edpisem nebo individuálním písemným ur ením, se vychází z pr m rných podmínek rozhodných pro poskytnutí cestovních náhrad skupin zam stnanc nebo zam stnanci, z výše cestovních náhrad a z o ekávaných pr m rných výdaj této skupiny zam stnanc nebo tohoto zam stnance. Sou asn se ur í zp sob krácení paušální ástky za dobu, kdy zam stnanec nevykonává práci. Na žádost zam stnance je zam stnavatel povinen p edložit mu k nahlédnutí doklady, na jejichž základ byla paušální ástka ur ena. P i spln ní výše uvedených podmínek je vyplacené cestovné p íjmem zam stnance, který není p edm tem dan, p i emž stanovené limity platí i pro podnikatelskou sféru. Doba trvání pracovní cesty v kalendá ním dni Rozp tí stravného 5 až 12 hodin 78 až 93 K nad 12 do 18 hodin 119 až 143 K nad 18 hodin 186 až 223 K Cestovní náhrady lze poskytnout: zam stnanci v pracovním pom ru, zam stnanci na základ dohody o provedení práce, je-li to dohodnuto, zam stnanci na základ dohody o pracovní innosti, je-li to dohodnuto, osob vykonávající ve ejnou funkci, len m družstva, p i vzájemné vým n zam stnanc se zahrani ním zam stnavatelem. Pracovními cestami jsou také cesty len statutárních orgán vykonávané v souvislosti s výkonem této funkce, pokud se p íslušná jednání konají na jiném míst, než je sídlo spole nosti (družstva). Obdobn se posuzují i cesty jednatel jako statutárních orgán,

26 Daò z pøíjmù fyzických osob ze zá vis lé èinnosti 6 odst. 7 písm. e) DZ výdajù paušální èástkou, která bude za mìst nan ci vy plá ce na na základì kolektivní smlouvy nebo jiného vnitø ní ho pøedpisu, a tento pøíjem nebude zda ni tel ným pøí jmem za mìst nan ce. Pau šál musí být sta no ven pou ze z pøímých ná kla dù na opo tøe be ní vlastní ho náøadí. Nelze ho na vy šo vat o hodnotu vlastní práce pøi jeho údrž bì. Pokud by však toto náøadí mìlo hod no tu hmot né ho majetku, uzná se pau šál pouze do výše, v jaké by za mìst na va tel uplat òo val odpisy pøi rov no mìr ném zpùsobu odpisování v dalších letech odpisování. Povinná pln ní zam stnavatele na vytvá ení a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním p edpisem. Toto ustanovení jednozna n vymezuje, že p edm tem dan u zam stnance nejsou výdaje (náklady) zam stnavatele, ze kterých zam stnanci nemají žádný majetkový prosp ch. Jde zejména o náklady vynaložené na vybavení, osv tlení, otop a bezpe nostní a hygienické zabezpe ení pracovišt, na pracovní nástroje, zdravotní prohlídky a povinná o kování zam stnanc, které je povinen hradit zam stnavatel, apod. Z hlediska textace ustanovení se jedná o promítnutí 1a písm. b) a 38 odst. 1 písm. a) ZP. 6 odst. 9 DZ 6 odst. 9 písm. a) DZ 6 odst. 9 písm. b) DZ 6 odst. 9 písm. c) DZ 6 odst. 9 písm. d) DZ 6.3 PØÍJMY OSVOBOZENÉ OD DANÌ Nepen žní pln ní vynaložená zam stnavatelem na odborný rozvoj zam stnanc související s p edm tem innosti zam stnavatele nebo nepen žní pln ní vynaložená zam stnavatelem na rekvalifikaci zam stnanc podle zákona. 435/2004 Sb., o zam stnanosti. Osvobození se nevztahuje na p íjmy plynoucí zam stnanc m v této souvislosti jako mzda, plat, odm na nebo jako náhrada za ušlý p íjem, jakož i na další pen žní pln ní poskytovaná v této souvislosti zam stnanc m. Jedná se o da ov uznatelné pln ní u zam stnavatele. Pozor: Pokud by bylo výše uvedené pln ní poskytováno v pen žní form, je také nákladovou položkou zam stnavatele, ale u zam stnance se již nejedná o p íjem od dan osvobozený. U zvyšování kvalifikace se nep edpokládá úhrada cestovních výdaj. Hodnota stravování poskytovaného jako nepenìžní plnìní (v etn elektronických stravenek) zamìstna vatelem za mìst nan cùm ke spotøebì na pracovišti. Musí se vždy jednat o nepenìžní plnìní. Potom z hlediska osvobozených pøíjm za mìst nan ce neexistuje žád ný li mit ve výši hodnoty poskytnuté na stravování. Na osvobození nemá ani vliv, zda je pln ní poskytnuto z nákladových nebo nenákladových náklad zam stnavatele. Hodnota nealkoholických nápoj poskytovaných jako nepen žní pln ní zam stnavatelem zam stnanc m ke spot eb na pracovišti. Toto pln ní je zam stnavatelem poskytováno vždy ze sociálního fondu, ze zisku (p íjmu) po jeho zdan ní nebo na vrub výdaj (náklad ), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm. Poznámka: Jinak tomu je u poskytování ochranných nápoj podle na ízení vlády. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, kdy vzniká p i výkonu práce nárok na poskytnutí ochranného nápoje. Náklady na ochranné nápoje jsou da ovým nákladem zam stnavatele a u zam stnance vždy pln ním od dan osvobozeným. Nepenìžní plnìní poskytovaná zamìstnavatelem zam stnanci nebo jeho rodinnému p íslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potøeb, ze so ci ál ní ho fondu, ze zisku (pøíjmu) po jeho zdanìní nebo na vrub vý da jù (nákladù), které ne jsou výdaji (ná kla dy) na do sa žení, zajištìní a udržení pøíjmù, ve formì: použití tuzemských i zahrani ních rekrea ních za ízení (zájezdu) v hodnotì do Kè v kalendáøním roce (po èí tá no v roè ním úhr nu u zamìstnance vèetnì ro din ných pøíslušníkù; èást ka pøe sa hu jí cí li mit je zda ni tel ná), V zásadì musí zamìstnavatel vždy uhradit celou hodnotu poukazu a ten pak za mìstnan ci za pøedem sjednaných podmínek poskytnout. V p ípad rekreace nebo zá-

27 Daò z pøíjmù fyzických osob ze zá vis lé èinnosti zálohu na da nebo da podle zvláštní sazby podle výše p íjmu ze závislé innosti. Pokud je úhrn p íjm ze závislé innosti (krom dohody o provedení práce) v kalendá ním m síci ve výši nep esahující K (p ed zvýšením o povinné pojistné), je plátce dan povinen srazit da podle zvláštní sazby dan. Pokud je úhrn p íjm ze závislé innosti vyšší než K (op t bez p íjmu z dohody o provedení práce) v kalendá ním m síci, je plátce dan povinen srazit zálohu na da. Pouze p íjmy ze závislé innosti plynoucí na základ uzav ené dohody o provedení práce do m sí ní výše K v etn se zdaní srážkovou daní. Z p íjm ze závislé innosti na základ uzav ené dohody o provedení práce zú tovaných nebo vyplacených p i spln ní ostatních podmínek u zam stnance bez u in ného Prohlášení plátce vybere da ovou povinnost následn : hrubá mzda v Kè zaokrouhlení základu danì zpùsob zdanìní z dohody o provedení práce 1 až vèetnì na koruny dolù srážková da 15 % zaokrouhlená na koruny dol a více na stokoruny nahoru záloha na da 15 % z ostatních p íjm ze závislé innosti 1 až v etn na koruny dol srážková da 15 % zaokrouhlená na koruny dol a více na stokoruny nahoru záloha na da 15 % Veškerý p íjem ze závislé innosti zdan ný v pr b hu roku srážkovou daní je možné zahrnout do da ového p iznání, do celoro ního úhrnu p íjm pro celoro ní da ové vypo ádání. V t chto p ípadech se pak i sražená da zahrne do uhrazené dan. Pro tyto ú ely zam stnavatel vystaví zam stnanci potvrzení o výši p íjmu z dohody o provedení práce a sražení dan podle zvláštní sazby (tiskopis MFin 5460/A). Ve společenství vlastníků byla panu Novákovi v jenom měsíci vyplacena odměna za výkon funkce předsedy výboru a zároveň odměna na základě sjednané dohody o provedení práce. U tohoto plátce neučinil pan Novák Prohlášení. Výpočet daňové povinnosti: 1. Odměna člena statutárního orgánu Kč Odměna z DPP Kč ZP (9 %) Kč Základ daně Kč Základ daně Kč Srážková daň 15 % Kč Srážková daň 15 % Kč 2. Odměna člena statutárního orgánu Kč Odměna z DPP Kč ZP + SP (34 %) Kč ZP + SP (34 %) Kč Základ daně Kč Základ daně Kč, zaokr Kč Srážková daň 15 % Kč Záloha na daň 15 % Kč 3. Odměna člena statutárního orgánu Kč Odměna z DPP Kč ZP + SP (34 %) Kč Základ daně Kč, zaokr Kč Základ daně Kč Záloha na daň 15 % Kč Srážková daň 15 % Kč

28 Daò z pøíjmù fyzických osob ze zá vis lé èinnosti 38j DZ 72 odst. 4 DŘ VÝKAZ VYÚ TOVÁNÍ DAN Z P ÍJM ZE ZÁVISLÉ INNOSTI (MFin 5459 vzor. 22) K tomuto výkazu Ministerstvo financí vydalo Pokyny k vypln ní Vyú tování dan z p íjm osob ze závislé innosti (5459/1 vzor. 22), které jsou k dispozici na finan ních ú adech, p ípadn na webových stránkách Finan ní správy v sekci Da ové tiskopisy. Povinnost podat Vyú tování má plátce, který zú toval nebo vyplatil p íjmy ze závislé innosti, a také plátce dan, který ve zda ovacím období poskytoval zam stnanc m slevy na dani podle 35ba DZ nebo da ové zvýhodn ní podle 35c a 35d DZ a neodvád l zálohy na da, resp. da. Pro podání Vyú tování dan z p íjm ze závislé innosti jsou v 38j odst. 5 a 6 DZ stanoveny dv lh ty. Termín pro odevzdání Vyú tování v písemné podob je do 2 m síc po uplynutí kalendá ního roku, tj. s odkazem na ustanovení 33 D (po ítání asu) do tvrtka Pokud plátce podá Vyú tování elektronicky, je lh ta pro podání do , v roce 2018 je lh ta pro podání do úterý Lh tu pro podání nelze u Vyú tování prodloužit. Povinnost podat Vyú tování elektronicky mají podle 72 odst. 4 D plátci, kte í (nebo jejich zástupci) mají zp ístupn nu datovou schránku nebo mají zákonem uloženu povinnost mít ú etní záv rku ov enou auditorem. Dále mají povinnost podat Vyú tování dan ze závislé innosti elektronicky plátci, kte í v roce 2017 zú tovali nebo vyplatili p íjmy ze závislé innosti da ovým nerezident m (tj. mají povinnost p edložit P ílohu. 2, P ehled souhrnných údaj da ových nerezident ). Ustanovení 38j odst. 6 DZ platí bez výjimky pro plátce, kte í jsou právnickou osobou. Pro plátce, kte í jsou fyzickou osobou, platí povinnost podat Vyú tování elektronicky za p edpokladu, že po et zam stnanc da ových nerezident v kalendá ním roce p esáhl v úhrnu 10 osob. Možnost podat Vyú tování elektronicky mají všichni plátci, lh ta pro podání je do , a to bez ohledu na to, zda je elektronicky podáno dobrovoln, nebo povinn. Sou ástí uvedeného výkazu jsou p ílohy: P íloha. 1 Po et zam stnanc ke dni (MFin 5490/1 vzor. 17) do tohoto výkazu se zapisují po ty zam stnanc, kte í jsou k evidováni na mzdových listech. To znamená, že se jedná o zam stnance, kterým byl k uvedenému datu zú tován p íjem ze závislé innosti, bez ohledu na to, jak byl zdan n (srážkovou daní nebo zálohou na da ), a také bez ohledu na to, zda n jaká da ová povinnost po uplatn ní slev i da ového zvýhodn ní vznikla. Neuvád jí se pouze zam stnanci, kte í jsou p íslušníky ve služebním pom ru podle zákona. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách eské republiky. Kódy obcí lze zjistit ve vyhlášce. 276/2017 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na ástech celostátního hrubého výnosu dan z p idané hodnoty a daní z p íjm. P íloha. 1 obsahuje údaje pro rozpo tové ur ení dan podle po tu poplatník pracujících v obci. Sou ástí (zadní strana) uvedené p ílohy je i Pokyn k vypln ní. P íloha. 2 P ehled souhrnných údaj zaznamenaných na mzdových listech poplatník da ových nerezident. MFin Pro zda ovací období 2017 platí vzor. 14. Do sl. 10 se uvádí typ da ové identifikace da ového nerezidenta (nap. rodné íslo ozna ení R, DI D, íslo sociálního pojišt ní S a jiné J ), do sl. 11 íslo dokladu prokazujícího totožnost da ového nerezidenta, do sl. 12 typ dokladu (nap. pr kaz totožnosti I, cestovní pas P, idi ský pr kaz D, ostatní O ), do sl. 13 kód státu, který tento doklad vydal, do sl. 14 úhrn všech zú tovaných p íjm podle 6 DZ ze zdroj na území R (pen žních i nepen žních, v etn p íjm od dan osvobozených a p íjm, z nichž je da vybírána srážkou podle zvláštní sazby), do sl. 15 úhrn zdanitelných p íjm podle 6 DZ, do sl. 16 úhrn odm n lena orgánu právnické osoby v etn p íjm za práci jednatel, do sl. 17 úhrn sražených záloh na da z p íjm ze závislé innosti (bez ohledu na výsledek ro ního zú tování záloh), do sl. 18 úhrn sražené dan vybírané srážkou

29 6.17 Tiskopisy Vyú tování dan 297 a do sl. 19 délka výkonu práce, tj. po et kalendá ních dní, po které trval výkon práce u daného plátce dan ve zda ovacím období (bez ohledu na skute nost, zda poplatník v této dob do asn opustil území R). Tento výkaz p edkládají všichni plátci, kte í v roce 2017 vypláceli nebo zú tovali p íjem ze závislé innosti da ovému nerezidentovi, a to bez ohledu na zp sob zdan ní (srážková da, záloha na da ). Kódy stát jsou uvedeny na webu finan ní správy ( seznam-kodu-statu). P íloha. 3 P íloha k Vyú tování dan z p íjm ze závislé innosti o dodate ných opravách záloh na da po slev a dan vypo tené z ro ního zú tování záloh a da ového zvýhodn ní (tiskopis MFin 5490 vzor. 16) uvádí se zde všechny opravy, které byly v souladu s 38i odst. 1 a 2 DZ provedeny až do dne podání Vyú tování a týkaly se opravy chyb ve sražení záloh na da po slev, opravy chybn poskytnuté slevy podle 35ba DZ nebo da ového zvýhodn ní do výše slevy za b žné zda ovací období. Stejné opravy za p edchozí zda ovací období se eší formou dodate ného Vyú tování za p edm tné zda ovací období. P íloha. 4 P íloha k Vyú tování dan z p íjm ze závislé innosti o dodate ných opravách m sí ního da ového bonusu a doplatku na da ovém bonusu z ro ního zú- tování da ového zvýhodn ní podle 38i odst. 4 a 5 DZ (tiskopis MFin 5531 vzor. 11) uvádí se zde všechny opravy, které byly provedeny v souladu s 38i odst. 4 nebo 5 DZ až do dne podání Vyú tování a týkaly se chybn poskytnutého da ového bonusu ( 35d odst. 4 nebo 8 DZ) za b žné zda ovací období. Opravy da ových bonus p edchozích zda ovacích období se eší formou dodate ného Vyú tování. První strana tiskopisu Slouží p edevším k vypln ní základních informací o da ovém subjektu obdobn jako u Vyú tování dan vybírané srážkou (viz str. 289). Položka 01e datum srážky je ur ena pro plátce, kte í podávají Vyú tování za ást zda ovacího období v souvislosti s rozhodnutím o úpadku (v položce 01c je uveden kód A). Do 01e se uvádí datum, kdy plátci dan naposledy vznikla povinnost srazit zálohu na da p ede dnem ú innosti rozhodnutí o úpadku. Datum v položce 01e musí být d ív jší než datum v položce 01d datum ú innosti rozhodnutí o úpadku. V položce 05 se uvádí po et zam stnanc podle 6 odst. 2 DZ podle mzdových list k poslednímu dni kalendá ního m síce roku 2017, tzn. jde o po et zam stnanc, kte í podle 6 odst. 2 DZ pobírali k poslednímu dni v jednotlivých kalendá ních m sících p íjem ze závislé innosti (pat í sem p íjmy zdan né zálohou na da i p íjmy zdan né srážkou podle zvláštní sazby). V položce 06 se uvádí úhrn vyplacených p eplatk na dani z ro ního zú tování za rok 2016 provedeného v roce 2017 bez ástky doplatku na da ovém bonusu, a to v etn p eplatk vyplacených zam stnanc m chybn a následn dodate n sražených podle 38i DZ až do dne podání Vyú tování (tyto opravy se rozepíší také do P ílohy. 3 Vyú tování). K up esn ní informace o vráceném p eplatku z ro ního zú tování záloh slouží tabulka, ve které se uvádí informace o ástkách, které byly na základ žádosti plátce následn vráceny, p evedeny nebo ponechány na osobním ú tu plátce správcem dan. V prvním sloupci se uvádí kalendá ní m síc, v jehož pr b hu byl p eplatek z ro ního zú tování záloh vrácen zam stnanc m, ve druhém sloupci se uvádí ástky vráceného p eplatku. Ve t etím sloupci se uvádí celková ástka ze sloupce dva, která byla na základ žádosti plátce vrácena, p evedena nebo ponechána na osobním da ovém ú tu. Do této ástky se nezahrnuje p eplatek, o který byl snížen odvod nejbližších záloh na da. Ve tvrtém sloupci se uvádí datum podání žádosti. V položce 06a se uvádí úhrn doplatk na da ovém bonusu z ro ního zú tování za rok 2016 provedeného v roce 2017, a to v etn jejich dodate ných oprav provedených podle 38i DZ až do dne podání Vyú tování.

30 7.4 Povinnosti zamìstnavatele ve styku se zdravotní pojiš ovnou 345 Soub h zam stnání s podnikáním P i soub hu zam stnání se samostatnou výd le nou inností je d ležité, která innost je pro pojišt nce hlavním zdrojem jeho p íjm. Je-li hlavním zdrojem p íjm zam stnání, musí zam stnavatel v roce 2018 odvád t pojistné nejmén z vym ovacího základu K p i zam stnání trvajícím celý kalendá ní m síc. V rámci samostatné výd le né innosti nemusí být minimum dodrženo a rovn ž není povinností pojišt nce platit zálohy na pojistné. Pokud je hlavním zdrojem p íjm samostatná výd le ná innost, musí být pravideln placeny m sí ní zálohy, od ledna 2018 nejmén v ástce K. V zam stnání nemusí být minimum K respektováno, pojistné se odvádí ze skute né výše dosaženého p íjmu. Zam stnavateli však musí být formou estného prohlášení potvrzeno, že zam stnanec platí alespo minimální zálohy jako OSV. 7.4 POVINNOSTI ZAMÌSTNAVATELE VE STYKU SE ZDRAVOTNÍ POJIŠ OVNOU Zamìstnavatel je povinen pøi plnìní oznamovací povinnosti sdìlit: obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikaèní èíslo, èíslo bankovního úètu, pokud z nìj bude provádìt platbu pojistného; je-li zamìstnavatelem fyzická osoba, sdìluje se též jméno, pøíjmení, rodné èíslo a adresa trvalého bydlištì. 25 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb. Dále je povinen oznámit zdravotním pojiš ovnám, kterým odvádí pojistné, do 8 dnù: zmìnu údajù uvedených v p edcházejícím odstavci, ukonèení své èinnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Zamìstnavatel je dále povinen vést prùkaznou evidenci o uskuteènìných platbách pojistného. Na žádost pøíslušné zdravotní pojiš ovny je povinen pøedložit údaje rozhodné pro výpoèet pojistného vèetnì rodného èísla každého zamìstnance. Výše uvedené skuteènosti jsou zamìstnavatelé povinni doložit. Základní povinností všech zamìstnavatelù je plnìní oznamovací povinnosti, spoèívající v hlášení všech zmìn rozhodných pro stanovení výše odvádìného pojistného vèetnì zmìn rozhodných pro povinnost státu platit za zamìstnance pojistné. Plnìní oznamovací povinnosti je rovnìž dùležité i v souvislosti s evidencí pojištìncù u jednotlivých zdravotních pojiš oven. Z hlediska pojištìnce je nutno respektovat zásadu, že obèan musí být vždy pojištìn u jedné zdravotní pojiš ovny, kterou si (mimo výjimek) sám zvolí, a to z titulu všech svých èinností. Pøi plnìní této povinnosti vùèi pøíslušným zdravotním pojiš ovnám se zamìstnavatel nejprve pøihlásí podáním pøíslušného formuláøe (P ihláška a eviden ní list zam stnavatele) do registru zamìstnavatelù a nejpozdìji do 8 dnù provádí hlášení o zmìnách týkajících se zamìstnancù. Jsou to zejména tyto skuteènosti: nástup zamìstnance do zamìstnání, ukonèení pracovního pomìru, nástup ženy na mateøskou dovolenou, pøiznání resp. odejmutí dùchodu atd. Zmìny je nutno hlásit buï na papírových formuláøích, nebo v elektronické podob.

31 Zdravotní pojišt ní pouze po základní dobu 5 let, nebo zdravotní pojišt ní nemá v tomto p ípad stanovenou zvláštní úpravu. Ú etní jednotky jsou povinny uschovávat ú etní záznamy pro vedení ú etnictví (nap. mzdové listy) po dobu 5 let po ínajících koncem ú etního období, kterého se týkají. Pokud zam stnavatel nehodlá p edložit zdravotní pojiš ovn ke kontrole doklady starší 5 let, vznese v tomto duchu námitku s odvoláním na 31 a 32 zákona o ú etnictví. V této p ímé souvislosti pak bude zdravotní pojiš ovna v roce 2018 kontrolovat doklady maximáln za období let 2013 až 2017, v etn m síc roku Provedenou kontrolou (v jakékoliv form ) zdravotní pojiš ovny zárove iní tzv. kvalifikovaný úkon, kterým zabrání proml ení svých pohledávek. Aby však byl tento úkon právn relevantní, musí se plátce o n m dozv d t, což je spln no nap. i tím, že p evezme zaslané vyú tování, u plátce prob hne kontrola na základ p edložených doklad apod. V této souvislosti platí z hlediska právní ú innosti i tzv. fikce doru ení, když si plátce doru ovanou písemnost nevyzvedne v úložní lh t. Jestliže zdravotní pojiš ovna u iní kvalifikovaný úkon v roce 2018, pak po dobu dalších 10 let nejsou její pohledávky ohroženy proml ením. V sou asné dob by zdravotní pojiš ovny m ly akceptovat platnou judikaturu, podle které nemohou vym ovat pohledávky již proml ené, to znamená, že p edm tem ešení (vym ování a vymáhání) jsou z jejich strany pouze pohledávky neproml ené. 3 zák. č. 592/1992 Sb. 3 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb Vym ovací základ aktuáln platná právní úprava (tj. od ) Podle 3 odst. 1 zákona. 592/1992 Sb. je vym ovacím základem zam stnance úhrn p íjm ze závislé innosti, s výjimkou náhrad výdaj poskytovaných procentem z platové základny p edstavitel m státní moci a n kterých státních orgán a soudc m podle zákona. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdan ní v R, p edm tem dan z p íjm fyzických osob podle 6 ZDP a nejsou od této dan osvobozeny a které mu zam stnavatel zú toval v souvislosti se zam stnáním. Zú tovaným p íjmem se pro tyto ú ely rozumí pln ní, které bylo v pen žní nebo nepen žní form nebo formou výhody poskytnuto zam stnavatelem zam stnanci nebo p edáno v jeho prosp ch, pop. p ipsáno k jeho dobru anebo spo ívá v jiné form pln ní provád né zam stnavatelem za zam stnance. P íjm m, které podléhají dani z p íjm, se kladou narove též p íjmy, které by této dani podléhaly, pokud by byl p íjem zda ován v R. Toto pravidlo se uplatní p edevším v p ípadech, kdy se p íjem podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdan ní nezda uje podle právních p edpis platných v R, ale p íslušný zam stnanec je ú asten zdravotního pojišt ní v R a zam stnavatel proto podle koordina ních pravidel EU odvádí pojistné na zdravotní pojišt ní podle eských právních p edpis. P íjmy ze závislé innosti jsou i funk ní požitky, kterými jsou ve smyslu 6 odst. 10 ZDP nap. odm ny za výkon funkce a pln ní poskytovaná v souvislosti se sou asným nebo d ív jším výkonem funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Náhrady výdaj poskytované procentem z platové základny Do vym ovacího základu zam stnance se nezahrnují náhrady výdaj poskytovaných procentem z platové základny p edstavitel m státní moci a n kterých státních orgán a soudc m podle zákona. 236/1995 Sb. P íjmy zú tované po skon ení zam stnání Podle 3 odst. 3 zákona. 592/1992 Sb. platí, že pro stanovení vym ovacího základu zam stnance, kterému byly zú továny p íjmy po skon ení zam stnání, se použijí odstavce 1 a 2 obdobn. To znamená, že z p íjm zú tovaných po skon ení zam stnání se pojistné bu odvede (jedná-li s p íjmy podle 3 odst. 1) nebo neodvede (pokud se jedná o p íjmy podle 3 odst. 2). Do vym ovacího základu zam stnance se nezahrnuje: náhrada škody podle zákoníku práce a právních p edpis upravujících služební pom ry (pokud by však zam stnavatel poskytnul zam stnanci náhradu škody ve vyšší ástce, než v jaké je podle zákoníku práce povinen, rozdíl mezi ástkou, kterou je povinen po-

32 Pojistné na sociální zabezpeèení 9 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb. písm. a) písm. b) 9 odst. 2 zák. č. 187/2006 Sb. který nemá sídlo na území R, ve stát EU ani ve stát, s nímž má R uzav enou smlouvu o sociálním zabezpe ení. Jde tedy o zam stnance, který nemá v R uzav en s žádným zam stnavatelem pracovn právní vztah, a je inný v R ve prosp ch svého zahrani ního zam stnavatele. Zahrani ní zam stnanec se považuje za dobrovoln ú astného nemocenského pojišt ní v kalendá ním m síci, jestliže pojistné na nemocenské pojišt ní za tento m síc zaplatil nejpozd ji do 20. dne kalendá ního m síce, který následuje po kalendá ním m síci, za který se toto pojistné platí. Vyn tí zam stnanc z pojišt ní Z pojišt ní jsou vy ati zam stnanci vykonávající zam stnání v R pro: zam stnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou ú astni nemocenského pojišt ní v jiném stát, mezinárodní organizaci, pokud jsou ú astni pojišt ní prost ednictvím této mezinárodní organizace a písemn prohlásí orgánu nemocenského pojišt ní, že cht jí být z tohoto d vodu vy ati z pojišt ní v R. Toto prohlášení podávají zam stnanci orgánu nemocenského pojišt ní prost ednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zam stnání. Z pojišt ní jsou dále vy aty osoby, které nejsou ob any R nebo ob any EU a jsou zam stnány v R bez platného oprávn ní k pobytu na území R. 4 zák. č. 589/1992 Sb. 6 odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb. 8.2 VÝPO ET A ODVOD POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPE ENÍ Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vym ovacího základu zjišt ného za rozhodné období ROZHODNÉ OBDOBÍ Rozhodným obdobím, z n hož se zjiš uje vym ovací základ pro odvod pojistného na SZ, je kalendá ní m síc, za který se pojistné platí. 5a zák. č. 589/1992 Sb. 5 odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb VYM OVACÍ ZÁKLAD 1. Vym ovacím základem zam stnavatele je ástka odpovídající úhrnu vym ovacích základ jeho zam stnanc, jejichž p íjmy podléhají odvodu pojistného na nemocenské a d chodové pojišt ní a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti. 2. Vym ovacím základem zam stnance pro pojistné na SZ je úhrn p íjm, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdan ní v R, p edm tem dan z p íjm fyzických osob podle zákona o daních z p íjm a nejsou od této dan osvobozeny, a které mu zam stnavatel zú toval v souvislosti se zam stnáním, které zakládá ú ast na pojišt ní. Zú tovaným p íjmem se pro ú ely odstavce uvedeného výše rozumí pln ní, které bylo v pen žní i nepen žní form nebo formou výhody poskytnuto zam stnavatelem zam stnanci nebo p edáno v jeho prosp ch, pop. p ipsáno k jeho dobru, anebo spo ívá v jiné form pln ní provád né zam stnavatelem za zam stnance. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům na Vánoce poukázky na nákup zboží v obchodním domě v hodnotě od Kč do Kč, podle doby trvání zaměstnání. Toto nepeněžní plnění podléhá zdanění, není vyjmenováno ani ve výjimkách jako příjem nezapočitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ, proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ. Nezahrnovalo by se jen v případě, že by bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v období po uplynutí jednoho roku po skončení doby zaměstnání.

33 8.2 Výpo et a odvod pojistného na sociální zabezpe ení 427 Zaměstnavatel koupil automobil za Kč a poskytl jej bezplatně zaměstnanci pro služební i soukromé účely. Podle zákona o daních z příjmů se zaměstnanci do základu daně započítává v každém kalendářním měsíci Kč, tj. 1 % z Kč. Pokud bude mzda zaměstnance činit Kč, pak vyměřovacím základem pro odvod pojistného na SZ u tohoto zaměstnance je částka Kč. Částka Kč je pro zaměstnance výhodou, je příjmem zúčtovaným, a proto se bude zahrnovat i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ jak u zaměstnavatele (25 %), tak u zaměstnance (6,5 %). Pokud zaměstnavatel nepožaduje po zaměstnanci při využívání motorového vozidla úhradu hodnoty za spotřebované pohonné hmoty nebo jejich část pro soukromé účely, je tato příjmem zaměstnance podléhajícím zdanění a tedy i příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ. Zaměstnavatel hradí za zaměstnance při využívání motorového vozidla výdaje na pohonné hmoty spotřebované na ujeté kilometry pro soukromé účely. Za měsíc leden 2018 činí u zaměstnance náklady na benzin pro soukromé účely 480 Kč. Tato částka je předmětem daně a rovněž se zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ. Pokud bude zaměstnavatel, který provozuje veřejnou dopravu (MHD, autobusovou nebo vlakovou dopravu), poskytovat svým zaměstnancům bezplatné jízdenky nebo jízdenky za sníženou cenu, pak je toto zvýhodnění osvobozeno od daně a pojistné na SZ se neplatí. Pokud bude zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům příspěvek na dopravu, např. ve výši 400 Kč měsíčně, pak nejde o příjem od daně osvobozený a částka 400 Kč se započítává do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ. Pokud bude zaměstnavatel zajišťovat zaměstnancům svoz do zaměstnání zdarma buď vlastním, nebo smluvně zajištěným dopravním prostředkem, pak se pro daňové účely považuje za příjem zaměstnance cena obvyklá, tj. cena jízdenky, za kterou by si ji musel zaměstnanec koupit, kdyby se dopravoval do zaměstnání veřejným dopravním prostředkem. Pojistné na SZ se z tohoto zvýhodnění v částce, která podléhá zdanění, zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Zaměstnavatel vyrábí čokoládové cukrovinky. Výrobní cena těchto cukrovinek je 120 Kč za kilogram, do obchodních sítí je prodává za 150 Kč. Zaměstnanci mají možnost si jednou za měsíc odkoupit od zaměstnavatele jeden kilogram čokoládových cukrovinek za 50 Kč. Příjmem zaměstnance, který si koupil cukrovinky, je pro daňové účely 100 Kč. Je to rozdíl mezi cenou obvyklou (150 Kč) a prodejní (50 Kč). Započitatelným příjmem zaměstnance do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ je tedy částka 100 Kč. Zaměstnavatel poskytne podle kolektivní smlouvy zaměstnanci v souvislosti s pracovním výročím 25 let trvání zaměstnání nepeněžní bezúplatné plnění ve výši Kč. Hodnota bezúplatného plnění je příjmem zúčtovaným zaměstnanci, do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ se však zahrne z této částky jen částka Kč (od daně je osvobozena částka Kč), která podléhá zdanění, a proto musí být zahrnuta zaměstnanci do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Zaměstnankyně uzavřela pracovní poměr a v pracovní smlouvě měla jako den nástupu do práce uveden den Do zaměstnání skutečně nastoupila až ve středu Za úterý byla zaměstnankyni zaměstnavatelem zúčtována náhrada mzdy za svátek ve výši 650 Kč se považuje za den vstupu do zaměstnání, náhrada mzdy za tento den je příjmem zúčtovaným zaměstnanci, který podléhá zdanění, není uveden ve výjimkách ustanovení 5 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., a proto musí být zahrnut i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci při příležitosti životního výročí 50 let peněžní plnění ve výši Kč a nepeněžní bezúplatné plnění ze sociálního fondu v hodnotě Kč. Částka Kč není od daně osvobozena, protože jde o částku peněžní. Částka Kč podléhá plně zdanění, a proto bude zahrnuta do vyměřovacího základu a bude z ní odvedeno pojistné na SZ. U nepeněžního bezúplatného plnění poskytnutého ze sociálního fondu v hodnotě Kč je od daně osvobozena částka do úhrnné výše Kč v kalendářním roce. V tomto případě se

34 Dávky nemocenského pojištìní 9 zák. č. 187/2006 Sb. 10 zák. č. 187/2006 Sb. 10 odst. 1 a 2 zák. č. 187/2006 Sb. Vyn tí zam stnanc z pojišt ní 1. Z ú asti na pojišt ní jsou vy ati zam stnanci vykonávající zam stnání v R pro: a) zam stnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou ú astni pojišt ní v jiném stát, b) mezinárodní organizaci, pokud jsou ú astni pojišt ní prost ednictvím této mezinárodní organizace a písemn prohlásí orgánu nemocenského pojišt ní, že cht jí být z tohoto d vodu vy ati z pojišt ní v R; toto prohlášení podávají zam stnanci orgánu nemocenského pojišt ní prost ednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zam stnání. 2. Z pojišt ní jsou dále vy aty osoby, které nejsou ob any R nebo ob any EU a jsou zam stnány v R bez platného oprávn ní k pobytu na území R podle jiného právního p edpisu ( 93 zákona. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na území eské republiky) Ú AST ZAM STNANCÙ NA POJIŠT NÍ Ú ast na nemocenském pojišt ní je: povinná (zam stnanci), dobrovolná (OSV, zahrani ní zam stnanci). Zam stnanci jsou povinn ú astni nemocenského pojišt ní na rozdíl od OSV a zahrani ních zam stnanc, jejichž nemocenské pojišt ní z stává dobrovolné. Pokud zam stnanec nesplní podmínky ú asti na pojišt ní, nem že se k tomuto pojišt ní dobrovoln p ihlásit. Pojišt ní vzniká u všech zam stnanc v pracovním pom ru, pokud se nejedná o zam stnání malého rozsahu. Ú ast na pojišt ní vzniká dnem, ve kterém zam stnanec za al vykonávat práci pro zam stnavatele. Pojišt ní zaniká dnem skon ení doby zam stnání, tedy dnem skon ení pracovního pom ru. P edpokladem je, že jeho skon ení bylo platné, jinak pojišt ní zanikne až dnem, kdy tento pracovní pom r platn skon il. Pokud má zam stnanec sjednaný, pop. skute n zú tovaný p íjem za kalendá ní m síc ve výši alespo rozhodného p íjmu, tj K (p íjem K nezakládá ú ast na pojišt ní), je ú asten pojišt ní, a to po celou dobu trvání takového zam stnání. Pro zam stnance inné na základ DPP platí jiné podmínky pro ú ast na pojišt ní než pro ostatní zam stnání, podmínkou ú asti na pojišt ní v kalendá ním m síci je zú tovaný zapo itatelný p íjem vyšší než K, tj. alespo K. Pojišt ní vzniká zam stnanci dnem, ve kterém za al vykonávat práci pro zam stnavatele, ale za den, ve kterém tento zam stnanec v pracovním pom ru za al vykonávat práci, se považuje rovn ž den p ede dnem zapo etí výkonu práce, za který mu podle zákoníku práce p íslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se m sí ní mzda nebo plat nekrátí (nap. za dovolenou, svátek, návšt vu u léka e). U osob vykonávajících funkci se za vstup do zam stnání považuje den, od n hož náleží odm na za výkon funkce. Zaměstnanec uzavře pracovní poměr na dobu neurčitou s pracovní dobou pondělí až pátek např. od , měsíční mzda činí Kč. Do zaměstnání nastoupí až Za svátek (úterý), tj. za dobu před započetím výkonu práce, se mu měsíční mzda v souladu s úpravou zákoníku práce nekrátí. Za den, ve kterém začal vykonávat práci, a za den vzniku účasti na pojištění se považuje den Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu neurčitou s pracovní dobou pondělí až pátek od úterý , měsíční mzda činí Kč. Tento den neodpracoval z důvodu státního svátku, měsíční mzda se mu v souladu s úpravou zákoníku práce nekrátí. Zaměstnanec je uznán DPN od úterý do Do zaměstnání nastoupil až v pátek

35 9.1 Nemocenské pojišt ní 463 Zaměstnanci náleží výplata náhrady mzdy, za den započetí výkonu práce a účasti na pojištění se považuje den Pokud by pracovní smlouva byla uzavřena až od středy a zaměstnanec z důvodu DPN s datem vzniku od do do zaměstnání nenastoupil, neměl by za výše uvedené období nárok na náhradu mzdy, do zaměstnání fakticky nenastoupil. Výkon práce pro zaměstnavatele započal až v pátek Ke vzniku DPN došlo před vznikem pojištění, účast na pojištění zaměstnanci vznikne až dnem skutečného nástupu do zaměstnání, tj. dnem Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr např. od čtvrtku Tímto dnem zaměstnanec skutečně pro zaměstnavatele začal vykonávat práci a po odpracování 2 hodin odešel k lékaři, který mu tímto dnem, tj. od 1. 3., vystavil Rozhodnutí o trvání DPN. Zaměstnanci vznikla účast na pojištění dne 1. 3., do zaměstnání fakticky nastoupil a začal vykonávat práci, má nárok na výplatu náhrady mzdy a v případě trvání DPN po dobu delší než 14 KD i na výplatu nemocenského. K uznání DPN došlo po vzniku pojištění. Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu od do , sjednaný i zúčtovaný příjem za dobu trvání zaměstnání v délce 9 KD činí Kč. Zaměstnanci vznikla účast na pojištění, nejde o zaměstnání malého rozsahu. Tento zaměstnanec byl od uznán DPN a jeho pracovní neschopnost trvala až do Zaměstnanec má nárok na výplatu náhrady mzdy, ale jen do skončení pracovního poměru, tj. do Od 15. KD trvání DPN mu bude poskytováno nemocenské, neboť není poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu s invaliditou třetího stupně. Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem od DPČ na dobu neurčitou s tím, že rozsah práce bude činit maximálně (nebo v průměru) 10 hodin týdně. Sjednaná hodinová odměna činí 100 Kč. Z takto sjednané DPČ nelze předem určit, zda výše odměny za kalendářní měsíc dosáhne alespoň Kč. Počet hodin je neurčitý, může být v každém týdnu jiný (tedy od 0 do 10 hodin). Tento pracovněprávní vztah je nutno považovat za zaměstnání malého rozsahu. Pokud by ale skutečně zúčtovaný příjem za měsíc březen činil alespoň Kč, byl by v tomto měsíci účasten pojištění, zaměstnavateli by vznikla povinnost do oznámit vstup tohoto zaměstnance do zaměstnání. Pokud by v následujících měsících zaměstnanec nedosahoval příjmu ani Kč, neoznamuje skončení doby zaměstnání, tuto povinnost plní až při ukončení zaměstnání na DPČ. Navazující pracovn právní vztahy stejného druhu Uzav e-li zam stnanec po skon ení pracovního pom ru další pracovní pom r k témuž zam stnavateli tak, že oba pracovní pom ry na sebe bezprost edn navazují, a pokud jsou v dalším pracovním pom ru spln ny podmínky ú asti na pojišt ní, je zam stnanec nep etržit pojišt n. V tomto p ípad se má za to, že ú ast na pojišt ní trvá bez p erušení, nedochází k zániku a novému vzniku pojišt ní. Obdobn to platí pro ostatní pojišt nce, pokud jejich další zam stnání je zam stnáním stejného druhu jako p edchozí zam stnání. Zam stnavatel nemá žádné oznamovací povinnosti. Výše uvedené nov od platí i p i bezprost edn na sebe navazujících dvou zam stnáních malého rozsahu nebo dvou navazujících DPP. V p ípadech uplatn ní nároku na výplatu n které dávky z pojišt ní neplyne nové rozhodné období. Toto neplatí, pokud na sebe navazují dva r zné druhy pracovn právních vztah (nap. pracovní smlouva na DP, pracovní smlouva na DPP nebo DP na DPP). V t chto p ípadech nov od platí, že nemocenské a PPM náleží rovn ž, jestliže za trvání zam stnání malého rozsahu nebo DPP vznikne DPN nebo byla na ízena karanténa nebo dojde k nástupu na PPM v kalendá ním m síci, v n mž zam stnanec není ú asten pojišt ní, avšak byl ú asten pojišt ní p i výkonu zam stnání malého rozsahu nebo zam stnání na základ DPP alespo ve t ech kalendá ních m sících bezprost edn p ed kalendá ním m sícem, v n mž vznikla tato sociální událost. 10 odst. 6 zák. č. 187/2006 Sb. 15a zák. č. 187/2006 Sb.

36 Dávky nemocenského pojištìní na dávku se posuzuje podle předpisů platných od (DVZ se stanoví podle nové výše redukčních hranic, z redukovaného DVZ se denní výše nemocenského stanoví v příslušné sazbě). Zaměstnankyně skončila v době těhotenství pracovní poměr uzavřený na dobu 2 let dnem Ochranná lhůta začne běžet od do včetně pro výplatu nemocenského, bude-li v tomto období uznána DPN. Ochranná lhůta pro výplatu PPM činí 180 KD a skončí dne včetně. Nastoupí-li zaměstnankyně na PPM v ochranné lhůtě, tj. v období mezi až , vznikne jí nárok na poskytování PPM. Denní výše PPM se stanoví z RO od do (pokud vznikne nárok na dávku v ochranné lhůtě, postupuje se při určení RO tak, jako by nárok na dávku vznikl následující den po skončení doby zaměstnání). DVZ se stanoví podle nové výše redukčních hranic platných od , výše PPM za kalendářní den činí 70 % DVZ. 23 zák. č. 187/2006 Sb. 17 odst. 2 zák. č. 187/2006 Sb Do asná pracovní neschopnost Nemocenské náleží zam stnanci, který je uznán do asn neschopným k výkonu svého dosavadního zam stnání, trvá-li DPN déle než 14 KD. Nemocenské náleží rovn ž zam stnanci po dobu karantény. Ošet ující léka je povinen na p edepsaném tiskopise potvrdit pro ú ely výplaty dávek a poskytování náhrady mzdy dobu jejich trvání. DPN za íná dnem, v n mž ji ošet ující léka zjistil. Pokud má zam stnanec odpracovanou celou sm nu, za íná DPN pro ú ely podp r í doby a stanovení rozhodného období následujícím dnem. V p ípad, že v den vzniku DPN zam stnanec neodpracoval celou sm nu z toho d vodu, že m l nap. dovolenou nebo náhradní volno, je datem vzniku DPN tento den, podle zákoníku práce platí, pokud je zam stnanec uznán DPN, dovolená se mu p erušuje. Dávky náleží za kalendá ní dny, výše dávek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Ošet ující léka m že rozhodnout o vzniku DPN až 3 KD p ede dnem, v n mž DPN zjistil, a rozhodnout o ukon ení DPN, a to nejpozd ji 3 KD následující po dni, ve kterém tuto skute nost zjistil Nárok na dávky za ást dne Má-li zam stnanec za KD, v n mž vznikl nárok na dávku, nebo nárok na dávku zanikl, nárok na zapo itatelný p íjem za ást pracovní doby, náleží mu dávka za KD v pom rné výši, která se ur í jako pom rný díl p ipadající na tu ást pracovní doby, za kterou mu nenáleží zapo itatelný p íjem. Nemocenské náleží v pom rné ásti i za den, který se považuje za pokra ování p edchozí DPN, pokud nová DPN vznikne u stejného zam stnavatele. Za ást dne náleží i ošet ovné a PPM. Tyto kalendá ní dny, za které náleží nemocenské, ošet ovné nebo PPM jen za ást dne, se zapo ítávají do podp r í doby. Potřeba ošetřování dítěte vznikla v pondělí a trvala do pondělí , tj. po dobu 15 KD. Ve čtvrtek večer 1. 2., po 4 KD trvání ošetřování, bylo dítě přijato do nemocnice. Matka dítěte, která jej ošetřovala, nastoupila v pátek do práce. Dítě bylo propuštěno z nemocnice ve čtvrtek dopoledne a od tohoto dne o dítě matka znovu pečuje. Ošetřovné náleží ještě do pondělí , tímto dnem bude vyčerpána podpůrčí doba 9 KD. Před přijetím dítěte do nemocnice vyčerpala z podpůrčí doby 4 KD, proto po propuštění dítěte z nemocnice může pobírat ošetřovné ještě za 5 KD, žena je vdaná. Podpůrčí doba neběží po dobu, po kterou je dítě v nemocnici. Zaměstnanec byl od čtvrtka uznán DPN. Tento zaměstnanec pracuje od pondělí do pátku, každý den 8 hodin. Ve čtvrtek , v den uznání DPN, zaměstnanec odpracoval 5 hodin. Prvních 14 KD trvání DPN, v nichž se poskytuje náhrada mzdy, připadá na dobu od do Náhrada mzdy se poskytuje za pracovní dny a nepřísluší nejvýše za 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Čtvrtek je prvním dnem DPN a současně i prvním pracovním dnem trvání DPN, proto náhrada

37 Dùchodové pojištìní 74 zák. č. 155/1995 Sb. 76 zák. č. 155/1995 Sb. 74a zák. č. 155/1995 Sb. NV č. 363/2009 Sb. 37b, 37c zák. č. 155/1995 Sb. 85 odst. 3 zák. č. 582/1991 Sb. Vysv tlivky: r znamená rok, m znamená kalendá ní m síc. Z p ílohy je z ejmé, že den dovršení v ku rozhodného pro nárok na starobní d chod je den, který se svým íslem shoduje se dnem narození. Neobsahuje-li po p i tení ur ený m síc takový den, považuje se za den v ku nároku na starobní d chod poslední den p i teného m síce. Žena, která vychovala jedno dítě a narodila se , dosáhne důchodového věku podle přílohy k zákonu č. 155/1995 Sb. dovršením 61 roků a 8 měsíců. Duben neobsahuje den, který se svým číslem shoduje se dnem narození ženy; dnem dosažení důchodového věku tedy v jejím případě bude po , d chodový v k je stanoven shodn pro muže i ženy a iní 65 let. Pozor: Pøedpisy platné do , jako napø. zákon. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpe- ení, sta no vi ly nižší vì ko vou hranici nároku na starobní dùchod pro ob any, kteøí odpra co va li tìmito pøed pi sy stanovenou dobu zamìstnání v I. pracovní ka te go rii nebo v I. (II.) ka tegorii funkcí. Tyto nároky na sníženou vì ko vou hranici pro starobní dùchod zù stá va jí zachovány. Tato sní že ná vìková hranice se v tìchto pøí pa dech považuje za dùchodový vìk. Totéž se vztahuje i na ob any, kterým vznikne nárok na tzv. mimoøádný hornický dùchod podle naøízení vlády. 557/1990 Sb., dosáhli-li d chodového v ku 50 let nejpozd ji do konce roku D chodový v k 50 let je ur en také t m, kte í p ed alespo po dobu 10 let vykonávali zam stnání p i t žb, pr zkumu a zpracování uranové rudy, které podle p edpis ú inných p ed bylo za azeno mezi zam stnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní d chod v 55 letech v ku. Podmínkou pro d chodový v k 50 let je, že ho dosáhli po a do zam stnání v uranovém pr myslu na pracovišti s rizikem ionizujícího zá ení nastoupili p ed (pokud do zam stnání v uranovém pr myslu nastoupili po , iní jejich d chodový v k 55 let, jestliže ho dosáhli po ). Nárok na nižší v kovou hranici se týká i n kterých horník v zam stnání v hlubinných dolech se stálým pracovišt m pod zemí nebo v uranových dolech, které za ali vykonávat p ed , odpracovali v hornictví po et sm n stanovený na ízením vlády. 363/2009 Sb. a nesplnili podmínky pro stanovení nižšího d chodového v ku podle zákona. 100/1988 Sb., ve zn ní ú inném do Další možnost nároku na nižší d chodový v k byla p ijata právní úpravou s ú inností od a týká se horník, kte í p ed za ali vykonávat zam stnání v hornictví se stálým pracovišt m pod zemí v hlubinných dolech (zam stnání v hlubinném hornictví) a odpracovali v hlubinném hornictví po et sm n stanovený v 37b zákona. 155/1995 Sb. Pro snížení d chodového v ku v tomto p ípad je nerozhodné, zda zam stnání v hlubinném hornictví bylo zahájeno p ed , i nikoliv. Výchovu dít te v období p ed pro ú ely stanovení d chodového v ku žena dokládá estným prohlášením, které u iní p i podání žádosti o starobní d chod. Vztah k dít ti prokazuje jeho rodným listem, u d tí p evzatých do pé e nahrazující pé i rodi též rozhodnutím p íslušného orgánu, který o pé i rozhodl, pop. rozsudkem, jde-li o dít manžela, kterému bylo dít sv eno do výchovy soudem, dohodou rodi schválenou soudem nebo úmrtním listem matky, jde-li o dít manžela a druhý z rodi zem el atd DOBA DÙCHODOVÉHO POJIŠTÌNÍ A DOBA NÁHRADNÍ 5 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. Nárok na dùchod i jeho výše jsou mimo jiné závislé na získaném po tu rokù doby dù cho do vého po jiš tì ní, do na tzv. dobì zamìstnání. Doba pojištìní po je vázána na ú ast osob v dùchodovém pojištìní. Osobami ú astnými na dù cho do vém pojištìní jsou: a) zamìstnanci v pracovním pomìru, b) p íslušníci policie R, V ze ské služby R, Generální inspekce bezpe nostních sbor, Bezpe nostní informa ní služby, Ú adu pro zahrani ní styky a informace, Celní správy R a hasi ského záchranného sboru R, vojáci z povolání, vojáci v záloze ve výkonu vojenské inné služby a státní zam stnanci podle zákona o státní služb,

38 10.3 Doba dùchodového pojištìní a doba náhradní 521 osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základ zvláštního právního p edpisu, pokud podle vyjád ení orgánu p íslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výd le nou innost. Nov od je náhradní dobou i doba trvání podp r í doby u dávky otcovské poporodní pé e a od doba trvání podp r í doby dlouhodobého ošet ovného. Poznámka: Doby pojišt ní a náhradní doby pojišt ní, které byly asov omezeny, jsou uvedeny v ustanovení 102 odst. 2 až 5 zákona. 155/1995 Sb.: do jsou ú astni pojišt ní interní v de tí aspiranti, do jsou ú astni d chodového pojišt ní vojáci v další služb, do jsou ú astny pojišt ní osoby konající civilní službu, do jsou ú astny pojišt ní osoby, které se soustavn p ipravují na budoucí povolání studiem na st ední nebo vysoké škole v R, a to po dobu prvních 6 let studia po dosažení 18 let v ku, do jsou ú astny pojišt ní osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách R, které nejsou vojáky z povolání. Studium na st edních, vyšších a vysokých školách spadající do doby od tedy není náhradní dobou pojišt ní. Má však význam pro spln ní podmínek doby pojišt ní pro nárok na invalidní d chod a jeho výši. Kromì tìchto dvou skupin osob, tzv. povinnì ú astných dùchodového pojištìní, pøinesl zákon o dùchodovém pojištìní možnost tzv. dob ro vol nì se ú astnit dùchodového pojištìní a získat tak dobu dùchodového pojištìní, p ípadn navýšení vym ovacího základu pro výpo et d chodu. Velmi stru nì vysvìtleno, ob an starší 18 let má možnost být placením po jist né ho ú asten dùchodového po jiš tì ní za dobu vedení v evidenci u krajské pobo ky Úøadu práce, b hem soustavné pøípravy na støední, vyšší odborné škole a vysoké škole v R, dále pøi výdìle né innosti v zahrani í, p i výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby, p i innosti v R pro zahrani ního zam stnavatele, jehož sídlo je ve stát, s nímž R neuzav ela smlouvu o sociálním zabezpe ení, p i výkonu funkce poslance Evropského parlamentu zvoleného na území R, p i pobytu v cizin, po dobu, po kterou následoval do místa vyslání k výkonu práce v zahrani í nebo k výkonu služby v zahrani í svého manžela nebo registrovaného partnera, který je státním zam stnancem podle zákona o státní služb nebo jiným zam stnancem organiza ní složky státu, anebo po dobu nej vý še 15 let bez uve de ní dù vo du, má-li trvalý pobyt v R; v tomto posledním p ípad jen p i spln ní podmínky, že doba pojišt ní podle 11 odst. 1 a 13 odst. 1 písm. a) zákona. 155/1995 Sb. trvala p ede dnem podání p ihlášky alespo 1 rok; jedná se o dobu pojišt ní bez náhradních dob, získanou výhradn výd le nou inností. O možnostech podání pøihlášky k dob ro vol né ú asti na dù cho do vém po jiš tì ní, výši a zpùsobu placení pojistného podají in for ma ce OSSZ, kde je také možno se k dobrovolnému po jiš tì ní pøi hlá sit. 102 odst. 2 až 4 zák. č. 155/1995 Sb. 6 zák. č. 155/1995 Sb JAK SE DOBA POJIŠTÌNÍ A NÁHRADNÍ DOBA PROKAZUJE Dùkazními prostøedky, kterými se prokazuje doba pojištìní a doba ná hrad ní, jsou pøedevším eviden ní listy dùchodového pojištìní, které vede zam stnavatel, který plní vù i žadateli o d chod povinnosti v dùchodovém pojištìní. Zpùsob vykazování dob pojištìní a náhradních dob na tìchto eviden ních listech dùchodového pojištìní je pøed mì tem vý kla du pod ka pi to ly SSZ v sou asné dob eviduje dobu pojišt ní a náhradní doby pojišt ní v p evážném rozsahu. Každý ob an má možnost ov it si rozsah evidence t chto dob v jeho p ípad, a to jednou za kalendá ní rok zasláním žádosti na SSZ o vyhotovení informativního osobního listu d chodového pojišt ní. SSZ jej zašle do 90 dn od doru ení žádosti o vyhotovení informativního osobního listu d chodového pojišt ní a krom dob pojišt ní z n j ob an zjistí výši vym ovacích základ a vylou ených dob, a to od roku Chybí-li n která z dob pojišt ní (zam stnání p ed rokem 1996) nebo vym ovací základy a vylou ené doby od roku 1986, má ob an možnost doložit je d kazními prost edky zaslanými na SSZ, a to po obdržení informativního osobního listu d chodového pojišt ní, v n mž takové chyb jící doby, vym ovací základy i vylou ené doby zjistí, nebo až v souvislosti s podáním žádosti o d chod. Pokud využije první možnosti, SSZ mu vyhotoví nový informativní list d chodového pojišt ní, ve kterém již nov prokázanou dobu pojišt ní, vym ovací základy nebo vylou ené doby vykáže. Pokud však SSZ nepovažuje p edložené d kazní prost edky o dobách pojišt ní, vym ovacích základech i vylou ených 40a zák. č. 582/1991 Sb.

39 Dùchodové pojištìní IDENTIFIKACE POJIŠT NCE (ODDÍL 1. ELDP) Jednotlivé údaje tohoto oddílu se vypl ují následujícím zp sobem: P íjmení (poslední) vypl uje se p íjmení platné p i provád ní zápisu do ELDP. Jméno vypl uje se v nezkrácené podob obsažené v dokladech prokazujících totožnost pojišt nce. Pokud má pojišt nec více jmen, uvedou se všechna (do využití vymezeného prostoru). Titul vypl uje se b žn používanými zkratkami (nap. JUDr., Mgr., PhDr., Bc., Ing.). Datum narození uvádí se b žným zp sobem s te kami mezi dnem, m sícem a rokem ve tvaru D.(DD.)M.(MM.)RRRR (bez mezer), nap Rodné íslo uvádí se devítimístným, eventuáln desetimístným íselným znakem. Devít imístné rodné íslo se uvádí ve t ech troj íslích, u desetimístného rodného ísla (u ob an narozených po ) je koncová skupina ty místná. Jednotlivé skupiny ísel se odd lují mezerou (XXX XXX XXX nebo XXX XXX XXXX). U devítimístného rodného ísla, p i p edkládání v elektronické podob, je t eba uvést skute n 9 znak (nesmí být dopln no nulou nebo proveden zápis mezery na desátém míst ). Rodné íslo je nezastupitelným identifika ním údajem, který je pot eba vypl ovat vždy i u cizích státních p íslušník. Ulice vypl uje se název ulice bez ísla domu; nemá-li obec uli ní systém, nebude tento údaj dopl ován. U osob s trvalým pobytem v zahrani í se veškeré adresní údaje ELDP uvád jí podle místa pobytu na území R. Pokud osoby s trvalým pobytem v zahrani í pobyt v R nemají (nap. dojížd jí za prací z pohrani ních oblastí Slovenské i Polské republiky), uvede se jejich zahrani ní adresa s tím, že v údaji PS (Post Code) bude uveden t ímístný kód státu viz dále údaj PS (Post Code). Nemá-li osoba trvalé bydlišt, uvede se do adresních údaj adresa sídla obecního ú adu, v hlavním m st Praze a ve m stech Brno, Ostrava, Plze adresa ú adu m stské ásti nebo m stského obvodu (pokud by se výjime n jednalo o území vojenských újezd, adresa újezdního ú adu), v rámci jehož území m l ob an v minulosti trvalý pobyt, p ípadn se zde narodil. V p ípad, že ob an nem l pobyt na území R nebo jej nelze zjistit a narodil se v cizin, uvede se adresa zvláštní matriky, tj. ú adu M stské ásti Brno-st ed, zvláštní matrika, Husova 3, Brno ( 10 odst. 3 až 5 a 10a zákona. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel). íslo domu uvádí se odpovídající íslo domu, v n mž má pojišt nec trvalé bydlišt. Obsahuje-li adresa íslo popisné i orienta ní, uvád jí se ob tato ísla i s lomítkem, p i emž není rozhodné, které íslo bude uvedeno jako první. V ísle domu lze uvád t i písmena abecedy, nap. ozna ení bloku domu (159/1A nebo 1319/IXa apod.). Rodné p íjmení musí se shodovat se záznamy obsaženými v dokladech prokazujících totožnost pojišt nce. Obec vypl uje se vždy v p esném zn ní, a to i s p ípadným up esn ním ásti obce, nap. Praha 5 Smíchov, a v nezkrácené podob, nap. Nová Ves pod Pleší. Jde-li o adresu v zahrani í, uvád jí se zahrani ní adresní údaje. Pošta vypl uje se pouze prvních p t písmen z názvu dodávací pošty, nap. pošta Hradec Králové Hrade, eské Bud jovice eské, Nový Bor NovýB (neužívají se zkratky HKrál, Bud ). V rámci p ti písmen je p ípustné použít i íslo, nap. Aš2. Pokud se jedná o zahrani ní adresu, tento údaj se nevypl uje. PS (Post Code) v R se uvádí podle sborníku dodávacích pošt a sm rovacích ísel m st a obcí (XXX XX), pokud se jedná o adresu v zahrani í, uvádí se zahrani ní sm rovací kód. Do kolonky se uvádí již pouze PS nebo PostCode a nikoliv íslo státu z troj íselného íselníku, jako tomu bylo u ELDP platných do V p ípad, že je v kolonce Stát uvedeno CZ, je uvedení PS povinné.

40 Dùchodové pojištìní P íklad G Zam stnanec odpracoval ást sm ny pracovní úraz pracovní pom r byl uzav en od se sjednaným m sí ním p íjmem K, odpracoval ást sm ny a poté utrp l pracovní úraz (za tuto ást sm ny byla zú tována mzda), do asná pracovní neschopnost trvala od do , tj. 123 kalendá ních dn, ve všech m sících roku 2018 byla zú tována odm na K, celkový p íjem za rok 2018 inil K. Záznam na ELDP za rok 2018 bude následující: N Komentá : Pokud je zam stnanec uznán práce neschopným ode dne, ve kterém již odpracoval ást sm ny, za kterou mu náleží odm na, bude vylou ená doba na ELDP vykázána až ode dne následujícího po dni, kdy zam stnanec alespo ást sm ny odpracoval, tj. na ELDP nebude do vylou ených dob zahrnut Do asná pracovní neschopnost (omluvný d vod viz 11 odst. 2 zákona. 155/1995 Sb.) trvala celkem 123 kalendá ních dn. Protože však zam stnanci byla v období srpen 2018 až íjen 2018 (po celý m síc trvala pracovní neschopnost) zú tována odm na, nelze podle 16 odst. 4 zákona. 155/1995 Sb. 92 dn do asné pracovní neschopnosti považovat za dobu vylou enou. Doba vylou ená se kryje s dobou ú asti na pojišt ní, kdy byly zam stnanci zú továny p íjmy, které se zahrnují do vym ovacího základu. Do sloupce Vylou. doby bude vykázáno pouze 30 dn, tj. doba do asné pracovní neschopnosti od do P íklad H Pracovní pom r se sjednaným zapo itatelným p íjmem K a soub žn uzav ená dohoda o pracovní innosti se sjednanou odm nou K u jednoho zam stnavatele pracovní pom r byl uzav en od do se sjednaným p íjmem K, skute n bylo zú továno K, dohoda o pracovní innosti byla uzav ena od do se sjednanou odm nou K, skute n bylo zú továno K.

41 11.2 Kdy jde o pracovnìprávní...; 11.3 Povinnost zamìstnance Protože se cesta do zam stnání a zp t nepovažuje za innost v p ímé souvislosti s pln ním pracovních úkon (není-li konána v areálu zam stnavatele), vymezuje ZP rovn ž to, co se za takovou cestu považuje. Rozumí se jí cesta z místa zam stnancova bydlišt nebo ubytování do místa vstupu do objektu zam stnavatele nebo na jiné místo ur ené k pln ní pracovních úkol a cesta zp t. V n kterých odv tvích (lesnictví, zem d lství a stavebnictví) je to také eventuální cesta z bydlišt na ur ené shromaždišt (k organizovanému odvozu na pracovišt ) a zp t. Rozdíl vyplývající ze skute nosti, zda šlo o pln ní pracovních úkol, nebo zda se jednalo o innost v p ímé souvislosti s ním, nemá pro posouzení odpov dnosti žádný význam ob skupiny inností jsou si pro tento ú el rovnocenné. Jestliže by ke škod nedošlo p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním, musela by být odpov dnost druhého ú astníka pracovn právního vztahu za tuto škodu posuzována nikoliv podle zákoníku práce, ale podle ob anského zákoníku. To by však pro zam stnance p edstavovalo zásadní snížení jeho ochrany. Podle OZ (p i posuzování obecné odpov dnosti) odpovídá za škodu zejména ten, který ji zp sobil zavin ným porušením zákonné povinnosti jde tedy výlu n o odpov dnost za vlastní zavin ní (jak bude dále uvedeno, je odpov dnost zam stnavatele podle ZP výrazn širší). Pokud jde o rozsah náhrady škody, požaduje OZ její úhradu v plné, tj. skute né výši a úhradu tzv. ušlého zisku, zatímco podle ZP je p i obecné a zmírn né odpov dnosti zam stnance tento rozsah limitován. Řidič služebního auta způsobil dopravní nehodu, při níž došlo k poškození vozidla. Protože svým zaviněním porušil své povinnosti vyplývající z právních předpisů (pravidel silničního provozu), bude odpovídat za škodu na vozidle zaměstnavatele. Pokud by k události došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, bude se jeho odpovědnost posuzovat podle ZP. Jestliže však řidič vybočil z nařízené či obvyklé trasy a jel si zařídit soukromou záležitost (půjde o vybočení exces z plnění pracovních úkolů), bude jeho odpovědnost posuzována podle OZ. Došlo-li současně k jeho úrazu, byl by to v prvním případě pracovní úraz, zatímco v případě druhém nikoliv (jestliže však nehodu zavinil, bylo by u pracovního úrazu nutné posuzovat, zda se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za něj podle 270 ZP). 274a odst. 1 ZP 2910 a násl., 2951 a násl. OZ Pro ú ely náhrady škody je d ležité, že vznik pracovn právního odpov dnostního vztahu není vázán na pracovní dobu zam stnance pln ní pracovních úkol tedy m že být provád no nebo innost v p ímé souvislosti s ním konána i mimo pracovní dobu (což je typické nap. p i p eprav na pracovní cest ). Zaměstnanec zůstal o své vůli na pracovišti po pracovní době. Protože nešlo o práci na příkaz zaměstnavatele nebo konanou s jeho souhlasem, nejednalo se o práci přesčas. Zaměstnanec přitom z nedbalosti způsobil škodu na drahém přístroji a zranil se. Za škodu odpovídá zaměstnanec podle ZP a úraz je pracovním úrazem. Z t chto d vod je za pracovní úraz považován rovn ž úraz, který zam stnanec utrp l pro pln ní pracovních úkol (nap. vedoucí zam stnanec byl po pracovní dob na ulici fyzicky napaden svým pod ízeným, který kritizoval jeho rozhodnutí). 271k odst. 2 ZP 11.3 POVINNOST ZAM STNANCE NAHRADIT ŠKODU Zam stnanec vždy odpovídá jen za své zavin ní úmyslné nebo nedbalostní které mu zam stnavatel musí prokázat (s výjimkou p ípad tzv. zvláštní zp ísn né povinnosti i odpov dnosti). Jde proto o tzv. subjektivní odpov dnost. V dále uvedeném p ípadu zmírn né povinnosti i odpov dnosti (oddíl ) jsou její podmínky pro zam stnance mén p ísné než p i povinnosti obecné (týká se to jak limitu náhrady škody, tak i dalších podmínek). 250 odst. 3 ZP

42 NÁHRADA MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY A BEZDÙVODNÉ... 2 ZP 250 odst. 1 ZP 250 odst. 2 a 257 odst. 4 ZP 257 odst. 3, 272 ZP U p ípad zp ísn né povinnosti i odpov dnosti to platí naopak, takže její podmínky i výše možné náhrady škody jsou pro zam stnance p ísn jší. V em toto zp ísn ní spo ívá, bude vysv tleno v dalším výkladu. Jestliže zam stnanec zp sobí škodu p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s jejich pln ním, odpovídá výlu n jen svému zam stnavateli, nikoliv poškozenému. Nejasnost v této v ci zp sobila skute nost, že OZ nep evzal v plném rozsahu formulaci z ustanovení 420 odst. 2 d ív jšího OZ, která zn la: Škoda je zp sobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla zp sobena p i jejich innosti t mi, které k této innosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto zp sobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpov dnost podle pracovn právních p edpis není tím dot ena. Ustanovení 2914 OZ naopak pouze uvádí: Kdo p i své innosti použije zmocn nce, zam stnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím zp sobenou stejn, jako by ji zp sobil sám. M že proto vzniknout nejasnost, zda se poškozený m že alternativn domáhat p ímo náhrady škody od zam stnance, který ji zp sobil. Tento názor je nutné jednozna n odmítnout s poukazem na vymezení d sledk závislé práce v 2 odst. 2 ZP tato práce musí být vykonávána mimo jiné na odpov dnost zam stnavatele. P ímá odpov dnost zam stnance za škodu je tak vylou ena OBECNÁ POVINNOST Zam stnanec je povinen nahradit zam stnavateli škodu, kterou mu zp sobil zavin ným porušením povinností p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním. P edpokladem vzniku této povinnosti tedy je: 1. jednání i opomenutí zam stnance, kterým porušil své povinnosti, 2. skute nost, že k tomu došlo p i pln ní pracovních úkol nebo v p ímé souvislosti s ním, 3. zavin ní zam stnance (úmysl nebo nedbalost), 4. vznik škody zam stnavateli (majetkové újmy, tj. takové, která je vy íslitelná v pen zích), 5. p í inná souvislost (tzv. kauzální nexus) mezi skute nostmi v bodech 1 až 3 na stran jedné a vznikem škody (bod 4) na stran druhé, což znamená, že škoda je d sledkem uvedeného jednání i opomenutí zam stnance. Byla-li škoda zp sobena také porušením povinností ze strany zam stnavatele, povinnosti zam stnance k náhrad se pom rn omezí (viz k tomu již uvedený výklad k pln ní preven ní povinnosti v podkapitole 11.1). Byla-li tedy škoda zp sobena rovn ž zam stnavatelem, je zam stnanec povinen hradit pom rnou ást škody podle míry svého zavin ní. Zam stnanec je povinen nahradit zam stnavateli zásadn skute nou škodu, tj. hodnotu, o niž se majetek zam stnavatele škodnou událostí snížil. Pokud by však bylo možné škodu od init uvedením v ci v p edešlý stav, preferuje zákon tento zp sob náhrady p ed pen žní náhradou. P i ur ení výše škody na v ci se vychází z ceny v dob poškození (viz výklad v oddílu ). Jde-li o škodu zp sobenou úmysln, m že zam stnavatel požadovat i náhradu tzv. ušlého zisku (jde z da ového hlediska o nep esné vyjád ení, nicmén jde o ušlý p íjem). Zaměstnanec odpovídá za škodu na služebním autě zaměstnavatele, kterou způsobil z nedbalosti. Zaměstnavatel má uzavřenou havarijní pojistku se sjednanou spoluúčastí ve výši Kč. Opravu vozidla uhradí pojišťovna s výjimkou uvedené částky. Ta představuje výši škody, jejíž náhradu může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat. Zaměstnanec vykázal neomluvenou absenci, a v důsledku toho zaměstnavatel nemohl dokončit část výrobků, které měly být ještě ten den prodány. Část práce převzali jiní zaměstnanci v rámci práce přesčas. Jednání zaměstnance bylo posouzeno jako úmyslné (nepřímý úmysl), neboť si byl vědom toho, že v důsledku jeho neomluvené nepřítomnosti vznikne zaměstnavateli škoda, a přesto se rozhodl do práce nenastoupit.

43 Odškodòování pracovních úrazù a nemocí z povolání 12.1 ÚVODEM K ODŠKOD OVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZ A NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ V ROCE 2018 ZM NY, VAZBY NA OB ANSKÝ ZÁKONÍK V roce 2018 se bude pro nov vznikající díl í nároky na odškodn ní pracovního úrazu (nemoci z povolání) uplat ovat zn ní zákoníku práce novelizované s ú inností od zákonem. 205/2015 Sb. a právní úprava náhrad za bolest a za ztížení spole enského uplatn ní zp sobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, obsažená v na ízení vlády. 276/2015 Sb., které nabylo ú innosti dnem , ve zn ní na ízení vlády. 224/2016 Sb. Ze zm n v odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání, které p inesl zákon. 205/2015 Sb., je možné p ipomenout ty nejpodstatn jší: v n kterých ustanoveních je výslovn uvedeno, že odškodn ní se týká také zam stnanc, kte í jsou inní v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní pom r, což souvisí s ast jším využíváním pracovn právních vztah tohoto druhu, byla zp esn na zmocn ní pro vydání na ízení vlády o náhrad za bolest a ztížení spole enského uplatn ní, pro vydávání tzv. valoriza ních na ízení vlády, jakož i pro vydání na ízení vlády o zvýšení jednorázového odškodn ní poz stalých p i pracovních úrazech a nemocech z povolání s následkem smrti, byla zp esn na dikce zákona, která umož uje soud m p im en zvýšit základní náhrady za bolest, za ztížení spole enského uplatn ní, jakož i jednorázové odškodn ní poz stalých, jednorázové odškodn ní poz stalých náleží i partnerovi, který žil se zem elým v registrovaném partnerství. Do odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání se promítají n které podstatné zm ny navazujících a souvisejících právních p edpis, kterými jsou: valorizace pr m rných výd lk rozhodných pro odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání o 3,5 % pro všechny poškozené podle na ízení vlády. 406/2017 Sb., valorizace d chod na základ na ízení vlády. 343/2017 Sb. Pokud jde o vztah zákoníku práce a ob anského zákoníku, agendy odškod ování pracovních úraz a nemocí z povolání se nep ímo dotýkají tyto souvislosti zákoníku práce a ob anského zákoníku: obecné zásady soukromého práva, formulované v 3 odst. 2 OZ, zejména právo na ochranu života a zdraví v kooperaci s nov formulovanými základními zásadami pracovn právních vztah podle 1a zákoníku práce, zejména zásady uspokojivých a bezpe ných podmínek pro výkon práce ( 1a odst. 1 písm. b)), zákaz postoupení pohledávky zam stnance v i zam stnanci nebo zam stnavatele v i zam stnanci ze základního pracovn právního vztahu na jiného ( 346d odst. 4 ZP), zákaz p evzetí dluhu, který má zam stnanec v i zam stnavateli nebo zam stnavatel v i zam stnanci, jinou osobou ( 346d odst. 5 ZP), omezená možnost zapo tení pohledávky zam stnavatele proti pohledávce zam stnance na mzdu, plat, odm nu z dohody a náhradu mzdy nebo platu jen v rozsahu podle 144a odst. 4 ZP. Proti pohledávce zam stnance v i zam stnavateli na náhradu újmy (škody) na zdraví však i nadále není p ípustné použít k zapo tení jinou pohledávku zam stnavatele v i zam stnanci ( 1988 odst. 1 OZ), prodloužení proml ecí lh ty k uplatn ní práva na náhradu škody na zdraví na 3 roky ( 629 odst. 1 OZ), která po íná b žet ode dne, kdy se oprávn ná osoba dozv d la o škod a osob povinné k její náhrad ( 620 odst. 1 OZ), resp. kdy se o škod a o odpov dné osob oprávn ná osoba dozv d t m la a mohla ( 619 odst. 2 v ta druhá OZ). Prodloužení proml ecí lh ty ze 2 na 3 roky se však týká jen nárok vzniklých po ínaje , v etn m sí ních náhrad za ztrátu na výd lku po skon ení pracov-

44 12.3 Jednotlivé náhrady z titulu odškod ování pracovních úraz Jak tedy ešit situaci, kdy zákonná úrazová pojiš ovna požaduje po odpov dném zam stnavateli p ísn jší krácení odškodn ní, než jaké stanovil sám odpov dný zam stnavatel, a to i p ípadn po dohod s poškozeným zam stnancem. Pokud nedojde po jednání k dohod mezi odpov dným zam stnavatelem a zákonnou úrazovou pojiš ovnou o p im eném krácení odškodn ní, zam stnavatel bude zpravidla respektovat rozsah krácení odškodn ní, který považuje za p im ený sama zákonná úrazová pojiš ovna oproti mírn jšímu postoji odpov dného zam stnavatele. Pokud je však zam stnavatel pevn p esv d en o tom, že jím stanovený rozsah krácení odškodn ní je p im ený, m že v tomto rozsahu p íslušné náhrady sám zam stnanci vyplatit a následn vyvolat soudní spor s pojiš ovnou o refundaci vyplaceného odškodn ní. Jestliže není postižený zam stnanec srozum n s rozsahem krácení odškodn ní, nezbývá mu nic jiného, než vyvolat soudní spor se zam stnavatelem (nikoliv p ímo s pojiš ovnou jako se žalovaným subjektem) o odškodn ní pracovního úrazu. Tento problém se vyskytuje i p i odškod ování smrtelných pracovních úraz. Poškozený zam stnanec nebo poz stalí po n m musí žalovat svého odpov dného zam stnavatele, i když by t eba jeho zam stnavatel akceptoval mírn jší krácení odškodn ní oproti názoru pojiš ovny. Zam stnanec nebo poz stalí po n m nemohou o odškodn ní pracovního úrazu (nemoci z povolání) žalovat p ímo zákonnou úrazovou pojiš ovnu, p íslušnou pro odpov dného zam stnavatele. V roce 2017 Kooperativa pojiš ovna, a.s., akceptovala takový zp sob objektivizace krácení odškodn ní za pracovní úraz, kdy si ve sporných p ípadech zadá analýzu p í in a okolností pracovního úrazu u externího odborníka odborn zp sobilé osoby pro oblast bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci. V opa ných p ípadech, kdy by pojiš ovna nebyla p i posuzování krácení odškodn ní tak p ísná jako odpov dný zam stnavatel, pojiš ovna jeho postoj jako jejího pojišt nce nep ehodnocuje a nezmír uje, sou asn však obranu proti žalob zam stnance o vyšší odškodn ní ponechává na samotném zam stnavateli, tedy nechává na n m, aby si sv j postoj obhájil p ed soudem on sám JEDNOTLIVÉ NÁHRADY Z TITULU ODŠKOD OVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZ A NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Platné zn ní zákoníku práce již neobsahuje z d vodu legislativní nadbyte nosti úplný taxativní vý et jednotlivých možných díl ích nárok na odškodn ní pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (viz d íve 369 odst. 1 a 375 odst. 1 zákoníku práce ve zn ní platném a ú inném do 30. zá í 2015). Otázkou tedy je, zda bude možné se v budoucnu domáhat i náhrad jiných majetkových újem (škod) nebo jiných nemajetkových újem než t ch, které jsou výslovn upraveny v zákoníku práce. Ústavní soud R ve svých nálezech opakovan zd raz uje jako ústavn chrán ný princip zásadu odškodn ní veškerých materiálních i nemateriálních škod a újem vznikajících p i poškození na zdraví (srov. zejména nález sp. zn. IV. ÚS 444/11 ze dne ) NÁHRADA ZA BOLEST A ZA ZTÍŽENÍ SPOLE ENSKÉHO UPLATN NÍ V roce 2015 bylo s ú inností od vydáno dlouho o ekávané na ízení vlády. 276/2015 Sb., o odškod ování bolesti a ztížení spole enského uplatn ní. Díl í opravná novela byla p ijata pod. 224/2016 Sb. Podrobný výklad na ízení vlády. 276/2015 Sb. byl uve ejn n v asopise Mzdová ú etní. 12/2015 a 2/2016. Proto se budeme v novat jen nejfrekventovan jším praktickým otázkám uplat ování na ízení vlády ve vztazích poškozený zam stnanec odpov dný zam stnavatel zákonná úrazová pojiš ovna.

45 Pøehled dùležitých údajù platných k PØEHLED DÙLEŽITÝCH ÚDAJÙ PLAT NÝCH K Upozoròujeme ètenáøe, že údaje uvedené v Pøehledu slouží pouze pro rychlou orientaci. Podrobnosti a pøípadné odchylky jsou uvedeny v jednotlivých ka pi to lách této pu b li ka ce. Minimální mzda pro zam stnance odm ované hodinovou mzdou (platem) základní sazba pro zam stnance odm ované m sí ní mzdou (platem) základní sazba Nejnižší úrovn zaru ené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin základní sazba (zvláštní sazby jsou zrušeny) pøi týdenní pracovní dobì 40 hodin 73,20 K /hod K Skupina prací v K za hodinu Nejnižší úrove zaru ené mzdy v K za m síc Výše da ových slev 1. 73, , , , , , , , Sleva Ro n M sí n základní na poplatníka K K na manželku (manžela) s vlastním p íjmem do K je-li manžel(ka) s nárokem na pr kaz ZTP/P K K nelze nelze základní na invaliditu (p i nároku na invalidní d chod pro invaliditu prvního nebo druhého stupn ) K 210 K rozší ená na invaliditu (p i nároku na invalidní d chod pro invaliditu t etího stupn ) K 420 K na držitele pr kazu ZTP/P, je-li p iznán nárok na pr kaz ZTP/P K K za umíst ní dít te v za ízení pé e o d ti p edškolního v ku v etn mate ské školky max. do výše platné minimální mzdy; pro rok K nelze na studenta do 26 let v ku (denní doktorské studium do 28 let) K 335 K

46 DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA EDICE DANĚ MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ EDICE PRÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ ŽƉŽƌƵēĞŶĄ ĐĞŶĂ ϲϲϵ <ē EDICE PRÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/ Olomouc tel.: fax: obchod@anag.cz