Sociální partneři jako příjemci
|
|
- Libuše Sedláčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Sociální partneři jako příjemci Podpora sociálních partnerů prostřednictvím Evropského sociálního fondu v období Úvod Definice sociálních partnerů Sociální partneři pojem, který se hojně používá v celé Evropě, definuje zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců (asociace zaměstnavatelů a odborové organizace). Sociální partneři hrají v sociálním a hospodářském procesu ojedinělou roli: zastupují veškeré zájmy pracovního světa a podílejí se na řešení jeho problémů, od záležitostí týkajících se pracovních podmínek až po problematiku rozvoje dalšího vzdělávání či definování platových norem. Konkrétně jsou oprávněni účastnit se dialogu a zastupovat své členy, což jim umožňuje uzavírat kolektivní smlouvy v souvislosti s veškerou projednávanou problematikou 1. To znamená, že jejich posláním není pouze tlumočit zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců. Mohou své členy při vyjednávání také zavázat k určitým akcím. To je skutečnost, která odlišuje sociální dialog, širší proces kolektivního vyjednávání a proces konzultace od širšího občanského dialogu s účastí dalších zájmových organizací, a to bez ohledu na to, jde-li o bipartitní dialog mezi autonomními sociálními partnery, či tripartitní jednání za účasti veřejných orgánů. Právě proto se sociální dialog může stát účinným nástrojem řešení společných problémů. Kromě toho, že vláda v rámci tripartitního procesu konzultuje v politických otázkách sociální partnery, nabízí se také možnost autonomně předcházet celé řadě potenciálních sporů ze světa práce prostřednictvím bipartitního jednání organizací zástupců sociálních partnerů, které by se jinak musely řešit v politických podmínkách. Sociální dialog může společnostem i zaměstnancům vytvořit prospěšné a stabilní prostředí, které může významně napomoci předvídat změny a úspěšně je ovládat. Tripartitní varianta sociálního dialogu umožňuje odborovým organizacím, asociacím zaměstnavatelů a vládě v rámci jednacího procesu vysvětlovat, opodstatňovat a přebírat větší odpovědnost za své kroky. Nedávné příklady z několika členských států ukazují, že tripartitní i bilaterální sociální dialog významně přispívá k úspěšné modernizaci politik pracovního trhu. Tento nový přístup lze rozvíjet jak na místní, tak na národní i evropské úrovni 2. Podpora sociálních partnerů prostřednictvím ESF v období Sociální partneři se účastní jako podporovatelé celé řady projektů financovaných z ESF. V období se konkrétně angažovali v oblasti přizpůsobivosti zaměstnanců, a to zejména při poskytování školení a celoživotního vzdělávání. Projekty financované prostřednictvím rozpočtových linií pro sociální dialog, iniciativy EQUAL a programu PHARE, rovněž podpořily sociální dialog a celkově zvýšily dovednosti sociálních partnerů. 1. Sdělení Komise KOM(2002) 341, v konečném znění, Evropský sociální dialog: hnací síla inovace a změny 2. Evropská komise, Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro průmyslové vztahy a změnu v Evropské unii, 2002 Evropská komise
2 2 Praxe ukazuje, že sociální partneři své činnosti realizují úspěšně. Například v Německu hrají sociální partneři důležitou úlohu v oblasti celoživotního vzdělání (cca 8 % celkových prostředků ESF). Stejně důležitou roli hrají i v oblasti opatření pro přizpůsobivost a podnikání (cca 20 % celkových prostředků odborná příprava pro mládež, odborná příprava pro zaměstnané a nová opatření týkající se pracovní doby). Ve Španělsku řídí sociální partneři asi 80 % činností v oblasti dalšího vzdělávání, které spolufinancuje ESF, což představuje cca 14 % podpory ESF. Důležitou roli hrají rovněž v oblasti přizpůsobivosti. V Belgii, ve Flandrech, jsou sociální partneři 3 intenzivně zapojeni do implementace tří klíčových priorit Rozvoj podnikání, Posilování flexibility obchodu a jeho zaměstnanců a Posilování politik rovných příležitostí mužů a žen, což představuje cca 45 % celkového rozpočtu ESF. V Nizozemsku představují opatření, v rámci nichž sociální partneři implementují podstatnou část projektů, 13 % rozpočtu ESF. Opatření týkající se vzdělávání zaměstnaných jsou z velké části implementovány prostřednictvím fondů O&O ( odvětvových fondů, které jsou řízeny sociálními partnery) a městských samospráv Sociální partneři jako příjemci ESF v období Legislativní rámec Evropského sociálního fondu (ESF) na období posiluje důležitost i odpovědnost sociálních partnerů při dosahování cílů Lisabonské strategie v Evropské unii (EU): dosažení růstu a více pracovních míst Článek 3.1 písmeno e) výslovně přiřazuje partnerství k ostatním příjemcům v rámci rozsahu intervence ESF: Článek 3.1 (e) podpora partnerství, paktů a iniciativ prostřednictvím vytváření sítí důležitých činitelů, jako například sociálních partnerů a nevládních organizací, na nadnárodní, celostátní, regionální a místní úrovni s cílem podnítit reformy v oblasti zaměstnanosti a začleňování do trhu práce Role sociálních partnerů při plnění lisabonských cílů Sociální partneři budou spolu s členskými státy hrát klíčovou roli při implementaci cílů a priorit Lisabonské strategie: plná zaměstnanost: dosažení plné zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti a nečinnosti prostřednictvím zvyšování nabídky a poptávky po práci je nezbytné pro udržení hospodářského růstu a posílení sociální soudržnosti; zvýšení kvality a produktivity na pracovišti: snahy o zvýšení míry zaměstnanosti jdou ruku v ruce se snahami o zvyšování atraktivity zaměstnání, kvalitních podmínek na pracovišti, růstu produktivity práce a snižování podílu nekvalitní práce. Je proto zapotřebí důkladně prozkoumat součinnost mezi kvalitou práce, produktivitou a zaměstnaností; posílení sociální a teritoriální soudržnosti: je zapotřebí podniknout rozhodné kroky za účelem posílení sociálního začleňování, schopnosti předcházet situacím, které vedou k vyloučení z trhu práce, podpory integrace znevýhodněných osob do pracovního trhu a snížení regionálních rozdílů z hlediska zaměstnanosti, nezaměstnanosti a produktivity práce, zejména v zaostalých regionech. Role sociální partnerů je konkrétně zmiňována v hlavním směru zaměstnanosti č. 21: Podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zaměstnání a omezit segmentaci trhu práce s náležitým zřetelem na úlohu sociálních partnerů prostřednictvím: 3. Společně s nevládními organizacemi 4. Více příkladů a podrobností naleznete v příloze
3 3 úpravy pracovněprávních předpisů a v nutných případech přezkoumání různých opatření týkajících se smluvních vztahů a pracovní doby, řešení problému nenahlášené práce, lepšího předvídání a pozitivního řízení změn včetně hospodářské restrukturalizace, zejména změn souvisejících s otevíráním trhů tak, aby se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnila adaptace, podpory a šíření inovačních a adaptabilních forem organizace práce za účelem zlepšení kvality pracovního místa, včetně zdraví a bezpečnosti, a produktivity práce, podpory přechodu mezi jednotlivými profesními postaveními včetně odborné přípravy, samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a geografické mobility. Na sociální partnery odkazuje také hlavní směr č. 22: zajistit vývoj nákladů práce a mechanismy systémů stanovování mezd příznivé pro zaměstnanost, s ohledem na oblast působnosti sociálních partnerů v oblasti vyjednávání mezd a s cílem vyhnout se platovým rozdílům mezi ženami a muži. Z výše uvedených směrů vyplývá, že se sociální partneři nacházejí ve velmi dobré pozici, aby mohli užitečnou měrou přispívat v následujících oblastech: zvyšování kapacit služeb zaměstnanosti s cílem dokázat reagovat na nabídku a poptávku na pracovním trhu tvorba politik, jejichž cílem je předcházet nedostatku kvalifikovaných pracovních sil posílení fungování pracovních trhů prostřednictvím zdokonalení databází pracovních míst a vzdělávacích příležitostí, které by se měly na evropské úrovni propojit, přičemž má být využito moderních informačních technologií a zkušeností, které jsou již na evropské úrovni k dispozici Sociální partneři navíc přispívají k dosažení cílů EU prostřednictvím iniciativ v následujících oblastech: celoživotní vzdělávání; zvyšování míry zaměstnanosti; rovné příležitosti; posilování přístupu k zaměstnání a účasti na trhu práce; podpora sociálního začleňování a potírání diskriminace; rovnováha mezi pracovním a rodinným životem a tvorba ukazatelů podle pohlaví a referenčních úrovní a vývoj statistických databází, jež budou sloužit k posouzení pokroku, jehož bylo v rámci příslušných kroků dosaženo. Posílená podpora sociálních partnerů v konvergenčních regionech Navzdory neoddiskutovatelně pozitivnímu vývoji stále existuje prostor pro další zvyšování kapacity sociálních partnerů pro účast v sociálním dialogu, pracovním trhu a hospodářství, a to zejména v konvergenčních regionech. Srovnávací výzkum v oblasti průmyslových vztahů má stále své nedostatky a ukazatelé pokrytí neposkytují úplný obrázek o kvalitě průmyslových vztahů. Nicméně nedávný výzkumu ukázal, že sociální dialog v mnoha členských státech v tzv. konvergenčních regionech probíhá na relativně nízké úrovni. Hustota 5 odborových organizací je pod úrovní EU v CZ, DE, EL, HU, PL, PT, LV, ES, LT, EE a FR. Míra, do jaké fungují asociace zaměstnavatelů, je nejnižší v členských státech střední a východní Evropy, které přistoupily v roce 2004, a v PT. Navíc v CY, SK, UK, CZ, EL, ES, PL, HU, PT, LV, EE, LT, MT není ani 50 % zaměstnanců zastupováno odborovými organizacemi a/nebo zaměstnaneckými radami na pracovišti. Ve většině nových členských států převládá tripartitní varianta jednání, přičemž bipartitní (odvětvový) sociální vyjednávání není často na nejlepší úrovni 6. Mimoto je sociální dialog stěžejní součástí řízení v Evropě a jak pro EU, tak pro členské státy jsou účinné struktury sociálního dialogu přínosem. Proto je za účelem stimulace pro utváření a funkce struktur sociálního dialogu na všech úrovních (tedy na úrovni celého odvětví, stejně jako v rovině příbuzných průmyslových odvětví na úrovni národní, regionální i místní) zapotřebí podporovat činnosti v oblasti zvyšování povědomí a budování kapacit. Jelikož je třeba 5. Jakožto jednotka sdružovací síly nebo míry zastupování organizacemi se pojem hustota odborových svazů chápe jako poměr mezi skutečným a potenciálním členstvím. 6. Evropská komise (2006), Průmyslové vztahy v Evropě, pracovní podklady zaměstnanců Komise
4 4 respektovat právo na svobodu shromažďování, stejně jako autonomii sociálních partnerů, je budování kapacit proces, který obsáhne všechny úrovně a který je z velké části podmíněn vlastním úsilím sociálních partnerů. Článek 5.3 nařízení o ESF v období se poměrně jasně vyjadřuje k roli sociálních partnerů při implementaci fondů: Řídící orgán každého operačního programu podporuje náležitou účast sociální partnerů na opatřeních financovaných podle článku 3 (Rozsah). Z toho jasně vyplývá, že sociální partneři byli a nadále budou příjemci v rámci všech priorit ve všech členských státech. Dle článku 3.1 písmene e) nařízení o ESF bude konkrétní podpora poskytnuta na zdokonalování a vývoj partnerství a paktů za účelem podnícení reforem v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování. Jelikož jsou tyto činnosti obzvláště důležité pro situaci na trhu práce a propagaci dobré vlády, staly se samostatnou prioritou pro budoucí intervence ESF tzv. prioritou podnícení reforem v oblastech zaměstnanosti a začleňování. Článek 3.2 písmeno b) však uvádí ještě jednu, novou prioritu ESF, která má potenciál poskytovat podporu pro vznik partnerství: tzv. prioritu posilování institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb. Tvorba a implementace účinných politik vyžaduje zapojení další činitelů a posílení vytváření sítí a navazování spolupráce mezi podílníky. A právě to je způsob, jakým může odpovídající institucionální kapacita podpořit vývoj partnerství v celé řadě politických oblastí a na všech teritoriálních úrovních. Podporu je třeba poskytnout zejména v případě dialogu mezi veřejnými a soukromými subjekty, jako jsou např. socioekonomičtí partneři a nevládní organizace. Chceme-li dosáhnout účinné zapojení do dialogu, je možné, že bude zapotřebí podpořit struktury i systémy. V adekvátních případech by pak vznik takových partnerství mohl být prostřednictvím ESF podpořen. Konkrétní podpora pro budování kapacit a společná opatření Kromě potvrzení nezbytnosti dalších kroků nařízení o ESF (ES) č. 1081/2006 na programové období nejen nadále zdůrazňuje potřebu aktivní účasti příslušných aktérů na tvorbě programů a implementaci ESF, zejména sociálních partnerů, ale konkrétně poukazuje na partnerství a budování kapacit v rámci celé řady nových instancí. S ohledem na vyšší požadavky konvergenčních regionů a zemí podporovaných z Fondu soudržnosti v rámci cíle Konvergence a za účelem zvýšení hospodářského růstu, pracovních příležitostí a dosažení kvality a produktivity na pracovišti, poskytuje ESF posílenou podporu na pomoc těmto členským státům a regionům, jež jim má umožnit dosáhnout společných cílů EU. Článek V rámci cíle Konvergence se přiměřená částka ze zdrojů Evropského sociálního fondu přidělí na budování kapacit, což zahrnuje odbornou přípravu, opatření na vytváření sítí, posílení sociálního dialogu a na činnostech společně uskutečňovaných sociálními partnery, zejména co se týče přizpůsobivosti pracujících a podniků uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a). Článek tedy předjímá, že část zdrojů na podporu sociálních partnerů v konvergenčních regionech bude přidělena na dva typy činností: A činnosti v oblasti budování kapacit: umožnit sociálním partnerům účinně vykonávat svou roli, tak jak ji předjímá hlava XI Smlouvy (konzultování návrhů v oblasti sociální politiky a evropského sociálního dialogu) a dosahovat cílů ESF; k tomu patří školení, opatření v oblasti tvorby sítí, posílení sociálního dialogu; společné činnosti sociálních partnerů: zejména činnosti, které se týkají přizpůsobivosti zaměstnanců a podniků.
5 5 Podpora sociálních partnerů může být tudíž uskutečněna v podobě podpory organizací samostatných sociálních partnerů či podpory společných akcí organizací zastupujících obě ekonomické strany. Proces budování kapacit spočívá v tvorbě organizačních, finančních a osobních kapacit v případě odborových organizací a asociací zaměstnavatelů a v posilování jejich zapojení na národní a regionální úrovni. Činnosti na podporu kapacity pro sociální dialog by mohly zahrnovat školení o informačních, participačních a vyjednávacích mechanismech, dále posilování role sociálních partnerů při utváření pracovních podmínek a funkcí trhu práce, konsolidaci odvětvových struktur, zdokonalování propojení mezi sociálním dialogem na národní úrovni a úrovni EU apod. Příklady možných opatření, které lze nalézt v příloze. 3. Přístupy k programování Možné způsoby řešení otázek podpory sociálních partnerů v rámci operačních programů Při tvorbě jakéhokoliv typu podpory v rámci programů ESF je třeba vzít v potaz několik obecných aspektů: Každá činnost musí jednoznačně vycházet z právního základu, kterým je nařízení o ESF. Jako opodstatnění pro výběr prioritní osy příslušného operačního programu je třeba najít napojení na trh práce, na jehož základě bude určena priorita ESF, do níž daná činnost spadá; Opatření, která souvisejí s podporou budování kapacit sociálních partnerů a společných činností (článek 5.3 a 3.1 písmeno a) nebo s podporou partnerství, paktů a iniciativ (článek 3.1 písmeno e), musí tvořit nedílnou součást strategie popsané v národních strategických referenčních rámcích. Strategie by měla tato opatření a podporu vysvětlovat a objasňovat rovněž svůj potenciální přínos k podpoře zaměstnanosti a hospodářského vývoje. Pokud a až bude rozhodnuto o podpoře z ERRF (Evropský regionální rozvojový fond) i ESF, bude třeba strategii zpracovat podle zásady doplňkovosti fondů a využít potenciální součinnost. V tomto bodě je vhodné, aby řídící orgány zkontaktovaly sociální partnery a prodiskutovaly jejich konkrétní potřeby a poté je zapracovaly do programových dokumentů; Operační programy musí vyrůstat ze strategie a přispívat k dosažení cílů vytyčených v národních strategických referenčních rámcích a národních reformních programech. Operační program Regulační rámec pro období , který přináší strategičtější přístup k programování, přináší četné změny obsahu a struktury budoucích operačních programů (OP). Po schválení hlavních strategických směrů Společenství se programování zaměřuje na priority EU, a operační programy se tak stávají strategickými dokumenty. Již neobsahují popis opatření. Hlavní důraz je kladen na strategii a priority. Členské státy si mohou zvolit mezi operačním programem, nebo samostatnou prioritní osou, která se zaměřuje na přizpůsobivost pracujících a podniků (dle článku 3.1 a nařízení o ESF). Článek 2 Obecného nařízení 1. operačním programem dokument předložený členským státem a přijatý Komisí, který stanoví strategii rozvoj s uceleným souborem priorit, jež má být prováděna s podporou některého fondu nebo, v případě cíle Konvergence, s podporou Fondu soudržnosti a Evropského fond pro regionální rozvoj; 2. prioritní osou jedna z priorit strategie v operačním programu skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle; V ideálním případě by tématická prioritní osa měla odpovídat maximálně jedné prioritě z možností priorit stanovených nařízením o ESF. Jinými slovy, nedoporučujeme spojování priorit uvedených v nařízení o ESF, když se
6 6 zapracovávají do prioritních os operačního programu. Na druhou stranu lze v případě specializovaných operačních programů zapracovat konkrétní prioritu nařízení ESF do více prioritních os operačního programu. Článek 37 odstavec 1) Obecného nařízení Operační programy týkající se cílů Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost obsahují: c) informace o prioritních osách a jejich konkrétních cílech. Tyto cíle jsou kvantifikovány pomocí omezeného počtu ukazatelů pro výstupy a výsledky, s přihlédnutím k zásadě proporcionality. Ukazatele musí umožnit měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a dosahování cílů prioritní osy Kterýkoliv členský stát tak může vytvořit program podpory budování kapacit sociálních partnerů prostřednictvím operačního programu nebo prioritní osy týkající se přizpůsobivosti a školení podnikatelů, restrukturalizace; nebo posilovat sociální dialog jako součást svých základních opatření na budování kapacit. Avšak v operačních programech ESF v konvergenčních regionech, dle článku 5 nařízení o ESF, (Řádná správa věcí veřejných a partnerství) se požaduje, aby byla příslušná část zdrojů ESF poskytnuta na podporu sociálních partnerů. Z toho vyplývá, že není rozhodně žádnou překážkou pro uskutečnění podpory sociálních partnerů, nejsou-li některé regiony konkrétního členského státu konvergenční. Implementace opatření Pomoc z ESF je poskytována ve formě nevratných individuálních nebo globálních grantů, vratných grantů, slev na úrocích z půjček, drobných úvěrů, záručních fondů nebo nákupu zboží a služeb v souladu s pravidly týkajícími se veřejných zakázek (nabídková řízení). Při implementaci operačního programu ESF musí řídící orgán zvolit nejvhodnější způsob poskytování finanční podpory. Tím může být například výzva k přidělování grantů nebo výzva k předkládání nabídek. Na všechny případy se vztahují obecné principy průhlednosti, rovnosti zacházení a nediskriminačního přístupu. Ačkoliv článek 5.3 nestanovuje žádné individuální právo týkající se financování budování kapacit a společných opatření sociálních partnerů, musí být za tímto účelem vyčleněna konkrétní částka a řídící orgán poté zajistí, aby sociální partneři využili takových fondů odpovídajícím způsobem. Dále musí v příslušných případech členský stát za pomoci Komise zajistit, aby nedošlo k čerpání podpory na konkrétní operace, jež jsou zároveň podporovány prostřednictvím jiných mezinárodních programů Společenství, a to zejména v oblastech vzdělání a školení. Různé role sociálních partnerů při implementaci fondů V období se sociální partneři projevili jako účinní členové mnoha monitorovacích výborů operačních programů. Stejná situace nastane i v období , protože článek 11 obecného nařízení (ES) č. 1083/2006 stanovuje, že každý členský stát navazuje v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a postupy partnerství s orgány a subjekty, jako jsou: příslušné regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné moci, hospodářští a sociální partneři; veškeré jiné vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zabývající se prosazováním rovnosti žen a mužů. Podle článku 5.2 (Řádná správa věcí veřejných a partnerství) nařízení o ESF musí členské státy zajistit účast sociálních partnerů a příslušnou konzultaci a účast dalších aktérů na odpovídající teritoriální úrovni v oblastech přípravy, implementace a monitoringu podpory ESF.
7 7 Sociální partneři mohou navíc v rámci implementace fondů figurovat jako příjemci nebo zprostředkující subjekty. Sféra jejich působnosti je jasně vymezena v Obecném nařízení. 7 Takové mnohostranné role umisťují sociální partnery do jádra procesu implementace ESF. V každé takové funkci hrají sociální partneři důležité role: Obecné i implementační nařízení stanovují jasná pravidla pro implementaci fondů z hlediska odpovědností, řízení a principu průhlednosti. V článcích 64 a 65 Obecného nařízení, které doplňují články 59 až 61 o jmenování a funkcích orgánů, je jasně stanoveno a popsáno jak složení, tak úkoly monitorovacího výboru. Úkolem sociálních partnerů jakožto členů monitorovacího výboru bude kontrola účinnosti a kvality implementace operačního programu, a k tomu patří i posuzování a schvalování kritérií pro výběr operací, které mají být dotovány. V tomto ohledu musí členové monitorovacího výboru zajistit, aby tato kritéria vyhovovala podmínkám průhlednosti, byla otevřená a odrážela reprezentativnost sociálních partnerů v členském státě a regionu. Dále musí řídící orgán zveřejnit popis postupů pro posuzování nabídek financování a dobu k tomu vymezenou. Navíc jsou řídící orgány povinni dle článku 7 d) nařízení pro implementaci zveřejnit seznam příjemců, názvy operací a částky vymezené k tomuto financování z veřejných zdrojů. 4. Specifické aspekty Programy s více cíli Článek 32 odstavec 1 Obecného nařízení uvádí toto: [ ] Operační program se vztahuje pouze na jeden ze tří cílů uvedených v článku 3, není-li mezi Komisí a členským státem dohodnuto jinak.. Několik členských států projevilo zájem využít možnost, kterou nabízí výše uvedený článek a uvažují o připravení operačních programů založených na obou cílech, tedy Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (tj. programy s více cíly). Jeden z nejdůležitějších aspektů, který souvisí s programy s více cíly, je zajistit, aby byl plně dodržován článek 22 (nepřevoditelnost fondů mezi cíli), a tedy, aby fondy přidělené pro cíle Konvergence nebo Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost sloužily ku prospěchu pouze v těch regionech, pro které byly určeny. Při implementace projektů s více cíli se objevuje problém, jak stanovit výši příspěvku na každý cíl. Při jeho kalkulaci musí být rozlišeny dvě roviny; 1. Kalkulace, která souvisí s celkovým rozpočtem operačního program, tj. jak bude do operačního programu přispívat cíl Konvergence a jakým způsobem cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. 2. Kalkulace, která souvisí s přispění každého cíle na konkrétní operaci (např. přispění pro projekty s více cíli). V souvislosti s první zmíněnou kalkulací se výše příspěvku stanovuje zejména na základě politického rozhodnutí vlády. Obecné rozdělení se provádí již při jednání o NSRR (národním strategickém referenčním rámci). Projekty s více cíli se na něj musí odkazovat a vycházet z jeho základních předpokladů, které vedou k rozhodnutí o konkrétním projektu. V případě druhé kalkulace, která se týká přispění na konkrétní operace, lze v této fázi rozlišit dva hlavní přístupy: Operační programy, které jasně stanovují kalkulaci v poměrné výši (nebo kalkulace v poměrné výši, jež se budou vztahovat na různé skupiny projektů) a v rámci nichž budou tyto kalkulace v poměrné výši aplikovány na konkrétní skupinu projektů s více cíli v průběhu celé životnosti programu. Operační programy s informacemi o metodice. Takové informace vysvětlují, jak stanovit kalkulaci v poměrné výši pro různé operace. Takovýto přístup funguje u programů, u nichž se očekává pouze omezený počet projektů s více cíli. 7. Článek 2 Obecného nařízení č. 1083/ příjemce : provozovatel, orgán či firma, ať veřejná nebo soukromá, která zodpovídá za zahájení a realizaci operací. zprostředkující subjekt : jakýkoliv veřejný nebo soukromý orgán nebo služba, která jedná v rámci pravomocí řídícího nebo certifikačního orgánu, nebo která plní povinnosti jménem takového orgánu vůči příjemcům implementovaných operací;
8 8 V každém případě musí být kalkulace (nebo metodika) provedena průhledným a logickým způsobem a s ohledem na pravděpodobný dopad příslušného financování z ESF na konkrétní cíl. Systém přiřazování fondů k cílům se musí rovněž vztahovat na projekty sociálních partnerů. Jinými slovy nelze financovat společná opatření sociálních partnerů, která se vztahují na celé území státu pouze z cíle Konvergence. Opatření, která jsou pro cíl Konvergence přínosem, budou financována ze zvláštního fondu pro opatření sociálních partnerů v konvergenčních regionech (v souladu s článkem 5.3), ale ta část operací, která je přínosná pro regiony cíle Konkurenceschopnost a zaměstnanost musí být financována z cíle pro Konkurenceschopnost nebo ze státního rozpočtu (ale ne z operačního programu ESF). Je také nutné podotknout, že nejde o to, kde mají sociální partneři své sídlo, nýbrž o přínos, kterou konkrétní operace má na regiony, na něž se vztahuje cíl Konvergence nebo Konkurenceschopnost a zaměstnanost. Finanční otázky 1. Dle článku 34 nařízení č. 1083/2006 může ESF financovat akce, které patří do sféry pomoci EFRR. Toto financování je však omezeno na 10 % dotací Společenství pro každou prioritní osu operačního programu. Jaká by byla doporučená praktická aplikace článku 34 odstavce 2), pokud by bylo možné daný 10% limit v případě jednoho projektu/činnosti překročit na úkor ostatních? Článek 34 odstavec 2 (ON) umožňuje, aby akce, které spadají do rámce pomoci dotované z druhého fondu (tj. EFRR), jež jsou nezbytné pro uspokojivou implementaci operace (ESF) a přímo s ní souvisí, byly považovány za způsobilé k financování z peněz ESF. Finanční limit 10 % se bude aplikovat na úrovni prioritních os, nikoliv operací. V případě některých operací je proto možné tento limit zvýšit, za předpokladu, že na úrovni prioritní osy bude nejvyšší limit 10 % dodržen. 2. Obdrží-li podnik podporu (např. za účelem dosažení souladu s požadavky na bezpečnost na pracovišti) prostřednictvím projektu implementovaného sociálními partnery, lze tuto podporu považovat za formu státní podpory? Aby bylo možné dát přesnou odpověď, musela by být Komisi položena konkrétnější otázka. Nicméně, existuje několik obecných aspektů, které je třeba vzít v souvislosti se státní podporou v úvahu. Platí dva principy. Za prvé, pravidla veřejné podpory se dle článku 87 Smlouvy vztahují na komerční operace. Smyslem tohoto opatření je zajistit, aby nedošlo k tržním poruchám na základě veřejné podpory (ať už regionální, nebo národní). Vztahuje se tedy opravdu pouze na situací na trhu. Proto první otázkou, kterou si je třeba položit je: jsou vlastně sociální partneři, jež jsou příjemci finanční podpory, se svými nabízenými službami součástí konkurenčního trhu? Nejsou-li součástí konkurenčního trhu, nemohou být příčinou jeho poruch. To je první otázka, na kterou se je třeba při podpoře sociálních partnerů zaměřit. Za druhé, v rámci pravidel veřejné podpory existují zvláštní výjimky v případě podpory školení a zaměstnanosti. Tyto výjimky jsou formulovány tak, aby umožňovaly obě tyto akce a v mnohých případech by druh podpory, který by byl sociálním partnerům poskytnut, snadno do těchto výjimek spadal, a nařízení by se na ně ní tudíž nevztahovala. Šlo by tedy stále o veřejnou pomoc, ale nařízení by se na ni nevztahovala, protože v případě těchto akcí by šlo o výjimky. Navíc je jakákoliv podpora nižší než eur automaticky předmětem výjimky. Vše tudíž záleží na velikosti projektu a na vyvíjených akcích. Díky kombinaci těchto třech prvků v kontextu sociálních partnerů se proto problémy se veřejné podpory objevují velmi zřídka. Kromě toho mohou členské státy Komisi notifikovat určitá schémata podpory a ta jim udělí výjimku.
9 9 3. Akce, které předjímá článek 5 3, nejsou vyčerpávající, tj. fungují pouze jako příklady, což je samozřejmě logické. Nicméně akce zaměřené na budování kapacit sociálních partnerů jsou uvedeny konkrétně. Za předpokladu, že tyto akce ovlivní způsobilost příslušných výdajů, chceme vědět, zda-li jsou náklady týkající se struktur a provozní/průběžné výdaje sociálních partnerů způsobilé nebo ne. Například lze spolufinancovat výdaje na mzdy? Lze dotovat denní cestovní náklady sociální partnerů a odborníků? Lze dotovat výdaje související s amortizací vybavení, jež sociální partneři využívají? Měly by členské státy rozhodovat o způsobilosti (nebo nezpůsobilosti) těchto výdajů? Podpora z ESF je směřována na financování operací/akcí po výzvě k předkládání návrhů nebo nabídek (tj. podléhají podmínkám grantového nebo zakázkového řízení), a nikoliv k hrazení provozních nákladů, subvencí či infrastruktury jako takových. Náklady na konkrétní operace musí být určeny na základě rozsahu ESF, přičemž tyto náklady musí s danou operací přímo souviset a být způsobilé podle národních pravidel a článku 11 nařízení o ESF. Jedním z principů pro období , který by Komise ráda viděla v fungovat v praxi, je princip zjednodušení. Například: Měla by být podpora sociálním partnerům přidělována formou grantu? To umožní určité procento nepřímých nákladů vykazovat na paušálním základě. Je rovněž možné, že budou-li prostředky přiděleny sociálním partnerům v rámci nabídkového řízení a v rámci nabídky bude poskytnout třeba konkrétní služby, nastane možnost uzavřít předběžnou dohodu týkající se výše nákladů a podmínek platby a tyto údaje se pak mohou (měly by) promítnout do smlouvy. V obou případech lze per diem (diety) považovat za způsobilý náklad. Například pokud se sociální partneři rozhodnou provozovat vzdělávací kurzy, způsob dotování lze určit na základě národních pravidel pro způsobilost. Na amortizaci vybavení se budou národní pravidla také vztahovat. Některá národní pravidla mohou povolovat odepisování počítačového vybavení ročně, jiná každé tři roky. Pokud bude z podpory sociálních partnerů ESF, nehledě na to, jedná-li se o grant, či tendr, financován 18měsíční projekt, bude se potom na infrastrukturu, jež bude využívána v průběhu těchto 18 měsíců, vztahovat způsob odepisování v poměrné výši. To, co ESF nemůže financovat, jsou běžné provozní náklady. Má-li organizace sociálních partnerů tři zaměstnance, nemohou být z ESF mzdy těchto osob dotovány, pakliže pro organizaci dlouhodobě pracují a budou nadále pracovat. ESF dotuje pouze mzdy osob, které se podílí na realizaci projektu dle jeho podmínek stanovených buď ve výzvě ke grantovému, nebo nabídkovému řízení. ESF může v tomto smyslu podporovat mzdy, ale nikoliv trvalé provozní náklady. 4. Vztahuje se článek 5 na regiony postupně vyřazované a postupně zařazované? Za prvé, na základě článku 8 ON můžeme upřesnit, že postupně vyřazované regiony se považují za konvergenční regiony (článek 8.1). Postupně zařazované regiony se odkazují na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (článek 8.2). Ovšem z hlediska priorit akcí je třeba rozlišovat. Zaprvé, nařízení ESF se může vztahovat na celé státy - státy podporované z Fondu soudržnosti SP, PT, GR a všechny nové členské státy včetně regionů ve fázi přechodu, včetně regionů cíle Konkurenceschopnost (článek 3.4 nařízení o ESF). Avšak z hlediska rozpočtu, i když snad postupně vyřazované regiony uplatní všechny priority, budou použity zdroje cílu Konkurenceschopnost. Za druhé, kromě zemí podporovaných z Fondu soudržnosti, je třeba učinit další rozdělení. Postupně vyřazované regiony jsou konvergenční regiony a mohou tedy v tomto smyslu zjevně uplatňovat dvě priority nařízení ESF.
10 10 Oproti tomu postupně zařazované regiony jakožto regiony cíle Konkurenceschopnost nemohou být z povahy definice dle čl. 3.2 nařízení o ESF financovány vůbec. To se vztahuje pouze na priority obsažené v čl. 3.1 nařízení o ESF. 5. Jaké akce a výdaje mohou být spolufinancovány v rámci akce posilování institucionální kapacity sociálních partnerů a jak se liší tento typ akcí od těch, které předjímá čl. 3 odstavce 2 písmene b)? Článek 5 odstavec 3) odkazuje na nástroje, které by mohly být použity za účelem posilování kapacit sociálních partnerů: školení, opatření týkající se vytváření sítí, společné činnosti odborových organizací a asociací zaměstnavatelů. Článek 3 odstavec 2) písmene b) se více zaměřuje na cíle priority budování institucionálních kapacit a na způsoby, kterými sociální partneři mohou k dosažení těchto cílů přispět v roli podporovatelů nebo prostřednictvím realizace akcí zaměřených na reformy, zdokonalení právní úpravy a řádnou správu věcí veřejných, zejména v oblastech hospodářství, zaměstnanosti, vzdělání... PŘÍLOHA Příklady budování kapacit a společných opatření Komise již v minulosti financovala mezinárodní projekty, jichž se účastnili sociální partneři (dotované z rozpočtových linií pro sociální dialog, iniciativy EQUAL a programu Phare) ze zemí EU15 a nových členských států. Některé nové členské státy věnovaly část svého rozpočtu ESF do roku 2006 akcím na podporu budování kapacit národních sociálních partnerů. Do svých programových dokumentů začlenily jako součást svých základních opatření pro budování kapacit nebo opatření souvisejících s restrukturalizací a přizpůsobivostí a školením podnikatelů opatření na posilování struktur sociálního dialogu. Například v Polsku v současné době běží níže uvedené projekty: Kvůli znovuzavedení instituce zaměstnaneckých rad zahájila organizace NSZZ Solidarność Gdańsk v Polsku program školení pro členy odborových organizací a potenciální zástupce pracovníků. Hlavní činností projektu je provozování kurzů pro budoucí členy zaměstnaneckých rad, a tyto kurzy se zaměřují na následující: úvod do nového polského zákona o zaměstnaneckých radách, metody a nástroje hospodářské a finanční analýzy, metody konstruktivního a udržitelného sociálního dialogu, nástroje pro zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a rozvoj interpersonálních schopností a inovativní metody zvládání konfliktů. Jako dodatečný nástroj pro získávání informací o finanční a ekonomické analýze vznikl internetový portál. Výsledky projektu budou publikovány a prezentovány na mezinárodní konferenci. Kromě toho bude dán do oběhu leták, jenž má napomoci zakládání nových zaměstnaneckých rad a informovat své členy o jejich právech a povinnostech. FPPZ (Západopolská zaměstnanecká federace) zahájila projekt Partnerství jako forma aktivní politiky pracovního trhu, do kterého se zapojili různí partneři, například místní pracovní agentury a místní správní úřady, lobbyistické organizace, univerzity, informační centra pro nezaměstnané pracující a sociální partneři. Hlavním cílem je rozvinout sociální dialog vytvořením různých mechanismů pro konzultace a nastavení konkrétních strategií pro podporu místního pracovního trhu v rámci sociálního partnerství. Nakonec vznikne Centrum pro sociální dialog, které bude koordinovat budoucí společná opatření sociálních partnerů v regionu. Soukromá univerzita v Lodži Akademie managementu (SWSPiZ) koordinuje multiregionální projekt Partnerství a spolupráce s pro moderní pracovní trh. Hlavním cílem je posílit účinnost institucí pracovního trhu a jejich lepší fungování vytvořením celého systému regionálních a multiregionálních sociálních partnerství a strategií pro lepší spolupráci. Kromě sociálních partnerů patří k příjemcům projektu zaměstnanci regionálních a místních pracovních agentur a představitelé nevládních organizací, které jsou aktivní na místním pracovním trhu. Hlavní činností je zřízení regionálního fóra veřejných pracovních služeb a dalších institucí trhu práce v každém regionu,
11 11 jejichž cílem je dosáhnout rozvoje inovativního trhu práce, který bude založen na partnerství veřejných orgánů a sociálních partnerů. Bude také vytvořena internetová platforma pro sdílení informací mezi příjemci projektů a dalšími národními a mezinárodními institucemi pracovního trhu. Nicméně, z toho, co je uvedeno výše, vyplývá, že je stále na čem pracovat. Vyhodnocení projektů Phare ukázalo, že převod acquis v oblasti trhu práce a zřízení institucionální základny pro autonomní dialog bylo často úspěšné, ale udržitelnost výsledků bude záležet na tom, jakým způsobem se podaří stabilizovat celkové právní a finanční podmínky. V tomto ohledu by mohly napomoci projekty na budování strukturální kapacity dotované z ESF. Níže popisujeme některá možná opatření a výsledky. Vyvíjené akce jsou závislé na vyhodnocení potřeb členských států, na němž by se sociální partneři měli podílet. Z celého širokého spektra uvádíme pouze některá opatření, přičemž seznam není zdaleka vyčerpávající: Zakládání národních center pro školení sociálních partnerů, která by mohla nabízet kurzy pro zástupce sociálních partnerů a vládní úředníky. Střediska by také mohla poskytovat jazykové kurzy, jejichž smyslem by bylo umožnit sociálním partnerům plnou účast v činnostech EWC a EU(Evropská rada zaměstnanců); opatření pro šíření informací o současné legislativě a institucích sociálního dialogu s cílem uskutečnit nábor více zaměstnavatelů a zaměstnanců, kteří by se účastnili sociálního dialogu; fóra zástupců ústředních odborových organizací, podnikových důvěrníků místních společností/zástupců zaměstnaneckých rad a zástupců centrálních asociací zaměstnavatelů a místních společností za účelem podpory zaměstnanců a zaměstnavatelů na úrovni podniků s cílem založit systémy pro zastupování zaměstnanců; činnosti propagující důležitost a výhody sociálního partnerství; školení týkající se procesů informování a konzultace, kolektivního vyjednávání, zprostředkovávání a arbitráží a účast na Evropské radě zaměstnanců (EWC); zřizování a opětovné posilování mediačních systémů pro řešení sporů při kolektivním pracovním vyjednávání; školení a školící materiály pro veřejné vyjednavače; internetové databáze kolektivních smluv a pracovního práva; nástrojové sady a manuály pro použití na úrovni odvětví a firem; činnosti, jejichž cílem je zřízení / posilování odvětvového dialogu. Akce, jejichž smyslem je založení a posilování bipartitního odvětvového sociálního dialogu a podpora zřizování sektorových struktur; akce zaměřené na zřizování a posilování tripartitního sociálního dialogu, jež budou spočívat v posilování administrativní kapacity veřejných orgánů. Rovněž je možné zorganizovat zvláštní kurzy pro úředníky, kteří se angažují v průmyslových vztazích (zejména, pokud jde o jejich přispění k Evropské strategii zaměstnanosti); posilování struktur pro zapojování sociálních partnerů do národních reformních programů; kurzy věnované mechanismům sociálního dialogu na evropské úrovni; projekty zaměřené na usnadňování implementace pracovního práva EU; projekty týkající se implementace dohod evropského sociálního dialogu (např. rámcová dohoda týkající se stresu v zaměstnání) na národní a/nebo regionální úrovni. Příklady společných opatření uskutečněných v posledním programovém období V Nizozemsku jsou opatření týkající se školení zaměstnaných v zásadě realizovány prostřednictvím fondů O&O ( odvětvové fondy, jež jsou řízeny sociálními partnery) a rovněž městskými samosprávami. Fondy O&O jsou odvětvové organizace, které sdružují zaměstnavatele a odborové organizace a poskytují či organizují školení pro zaměstnance. Bipartitní nebo tripartitní odvětvové fondy pro odborné vzdělávání, které již existují například v Belgii a Nizozemsku. Asociace zaměstnavatelů a odborových organizací zřídily školicí orgány společně nebo ve spolupráci s příslušnými národními orgány za účelem pomoci uskutečnit akce v souladu s hlavními směry evropské strategie zaměstnanosti (a zejména v rámci přizpůsobivosti zaměstnanců a podniků). Takové společné vzdělávací fondy by byly zvlášť potřebné v nových členských státech, kde v současné době probíhá celá řada
12 12 odvětvových restrukturalizačních programů. Fungování takových fondů musí zahrnout finanční příspěvky sociálních partnerů v souladu s článkem 11 nařízení o ESF. Workway je irská partnerská iniciativa, jejímž posláním je řešit nepřijatelně vysoké úrovně nezaměstnanosti tělesně postižených osob, a to prostřednictvím informačních kampaní a překonávání různých bariér za účelem zvýšení pracovních příležitostí pro osoby s tělesným postižením. Workway vede IBEC a ICTU a spojuje místní zaměstnavatele, tělesně postižené osoby, zástupce odborových organizací a všechny příslušné partnery, včetně poskytovatelů služeb, vládních ministerstev a státních agentur (Společná opatření). Irish National Centre for Partnership and Performance (Irské národním centrum pro partnerství a výkonnost, NCCP) bylo založeno vládou s cílem podporovat a řídit změny na irských pracovištích. Posláním centra je na základě partnerství umožnit organizacím ve veřejném i soukromém sektoru reagovat na změnu, budovat kapacitu a zvýšit výkonnost. Strategie NCPP zahrnuje vytvoření vize pro změnu pracovišť, utváří modely osvědčených postupů, vyvíjí nástroje pro uskutečnění pro změnu pracovišť a vytváří sítě (budování kapacit/ společná opatření). Ve Walesu byla založena Social Partners Unit (Jednotka sociálních partnerů, společnost s ručením omezeným, kterou vlastní hlavní zaměstnavatel a odborové organizace), jež má za cíl poskytovat sociálním partnerům dostatečné kapacity na to, aby dokázali přispívat do politických činností národního shromáždění. Tato jednotka je dotovaná granty od velšské vlády (v oblasti budování kapacit/společných opatření). V zásadě podobné orgány by s podporou ESF mohly být vybudovány i v konvergenčních regionech. Velšská vláda zahájila v roce 2003 Partnership at Work Action Plan (Akční plán Partnerství v práci), jehož smyslem je zvyšovat povědomí a porozumění zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti výhod partnerských přístupů k práci; posilovat podporu organizacím, které vyvíjejí nová nebo stávající partnerská opatření, jež se podílejí na zdokonalování výkonnosti v sektoru a zvyšují spokojenost v zaměstnání, a umožňovat šíření osvědčených postupů. Akční plán obsahuje široké spektrum činností, včetně výzkumu, vytváření sítí, šíření informací, školení a obchodní podporu (budování kapacit/společná opatření). Anglie má Union Learning, která pomáhá budovat kapacity odborových organizací na podporu školení na pracovišti, a to na základě partnerství mezi zaměstnavateli, odborovými organizacemi a poskytovali vzdělání. (Budování kapacit/společná opatření). Misí této organizace je zvýšit životní šance pracujících na úspěch a posílit hlasy zaměstnanců prostřednictvím vysoce kvalitního vzdělávání ( Spojené království má organizaci Partnership at Work Fund (Fond Partnerství v práci), jejímž cílem je posílit modernizaci pracovních metod a jejich uspořádání na základě partnerského přístupu na pracovišti (společná opatření). V Anglii vzniká organizace Regional Skills Partnerships, která sdružuje regionální rozvojové agentury a LSC ( Learning and Skills Councils ), Jobcentre Plus, poskytovatele vzdělání a sociální partnery (společná opatření/ budování kapacit). Výše uvedený text naleznete na stránce Pro další informace: Information service of DG Employment, Social Affairs & Equal Opportunities Communication Unit B-1049 Brussels Fax.: empl-info@ec.europa.eu
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.7.2006 KOM(2006) 386 v konečném znění 2006/0131 (AVC) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost {SEK(2006) 929}
VíceL 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014
L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014
Více(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA
21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)
VíceMetodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007-2013
Více(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ
20.5.2014 Úřední věstník Evropské unie L 149/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení
VíceInformace pro pracoviště AV ČR
Národní 3, 117 20 Praha 1 Informace pro pracoviště AV ČR o možnosti financování vývoje a výzkumu realizovaného v Praze ze strukturálních fondů Zpracoval: Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail
Vícepráce přes EURES a možných budoucích opatření EU v oblasti pracovní mobility
Veřejná online konzultace týkající se programu pracovní mobility Tvoje první práce přes EURES a možných budoucích opatření EU v oblasti pracovní mobility mladých lidí uvnitř EU Tato otevřená veřejná online
VíceVYHLAŠOVATEL JIHOMORAVSKÝ KRAJ. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor regionálního rozvoje, oddělení evropských dotací
VYHLAŠOVATEL JIHOMORAVSKÝ KRAJ BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Odbor regionálního rozvoje, oddělení evropských dotací ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST (DÁLE OP VK)
VíceALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU
ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU Halina Starzyczná, Pavlína Pellešová, Beata Blechová Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Email: starzyczna@opf.slu.cz,
VíceZamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu
Zamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu Ing. Pavel Pešek, CSc. Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí
VíceSMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 26. února 2001, o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění použití železniční infrastruktury a o bezpečnostní certifikaci EVROPSKÝ
VíceVáš názor na strategii Evropa 2020
KONZULTACE S EVROPSKÝMI REGIONY A MĚSTY Váš názor na strategii Evropa 2020 (v návaznosti na konzultaci s evropskými regiony a městy ohledně nové strategie pro udržitelný růst, kterou VR provedl v roce
VícePŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Řízená kopie elektronická Verze 5.03 Účinnost od 15. 5. 2015 Počet stran: 79 Počet příloh: 5 Ověřil: Ing. Vladimír Gelnar Schválil: Mgr. Kateřina Dostálová,
VícePŘÍRUČKA PRO PŘÍJEMCE
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Řízená kopie elektronická Verze 5.02 Účinnost od 2. 5. 2014 Počet stran: 77 Počet příloh: 5 Ověřil: Ing. Vladimír Gelnar Schválil: Mgr. Kateřina Dostálová,
Více1 Programové období EU 2014-2020
2. NEWSLETTER PROFESNÍ KOMORY SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ_listopad 2013 Prostřednictvím 2. newsletteru Profesní komory sociálních pracovníků (dále PKSP) bychom Vás rádi informovali o nadcházejícím programovém
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0245(COD) 29. 1. 2009 ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském
VíceVERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony
VERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony 1 Informace k verzi PD IROP ze dne 28. 2. 2014 Programový dokument je zpracován v rozsahu šablony pro programový dokument, definované Metodickým pokynem pro přípravu
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku
VíceIII. Program Technologické agentury ČR na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem
III. Program Technologické agentury ČR na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem 1. Název programu Centra kompetence (dále jen program )
Více319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)
Návrh na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otvírání poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži (KOM(2000) 319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)
VíceRozvoj venkovských oblastí na Vysočině. Magdaléna Svatoňová
Rozvoj venkovských oblastí na Vysočině Jak podpořit rozvoj regionu? Vše začalo schválením programu rozvoje kraje Nově založené regiony si do vínku vetkly starost o rozvoj svého území. Program rozvoje kraje
VíceVýzva k předkládání žádostí o podporu
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor realizace projektů ESF sociální začleňování vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu
VíceTripartitní deklarace zásad o nadnárodních podnicích a sociální politice
Pracovní překlad Tripartitní deklarace zásad o nadnárodních podnicích a sociální politice přijatá Správní radou Mezinárodního úřadu práce na jejím 204. zasedání (Ženeva, listopad 1977) ve znění úprav z
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro regionální rozvoj
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro regionální rozvoj 21. 4. 2015 2015/2052(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropských strukturálních a investičních fondech a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ
VíceGrantové schéma. Síť sociální integrace 2004. Příloha B k Pokynům pro žadatele pro 2.kolo výzvy
Grantové schéma Síť sociální integrace 2004 Příloha B k Pokynům pro žadatele pro 2.kolo výzvy POČET STRAN PŘÍLOHY: 13 1 Obsah 1. Úvod... 3 2. Základní informace o grantovém schématu... 3 2.1 Číslo grantového
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.07.2004 KOM(2004) 474 v konečném znění 2004/0153 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zavádí integrovaný akční program v oblasti
VícePRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015
Více5. Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření
C. STRATEGICKÁ ČÁST 5. Stanovení vize, strategických a specifických cílů a opatření Tato kapitola představuje klíčovou část strategické části SCLLD MAS ORLICKO. V celém procesu zpracování SCLLD se zaměřuje
Více2. Evropský parlament přijal stanovisko v prvním čtení na plenárním zasedání dne 16. prosince 2010.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. dubna 2011 (29.04) (OR. en) 9213/11 Interinstitucionální spis: 2010/0044(COD) CULT 29 CODEC 669 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců
VíceZávěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Iniciativa Společenství EQUAL Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky červen 2007 OBSAH ÚVOD... 4 1.1 ZAMĚŘENÍ INICIATIVY
VíceVýzva k předkládání žádostí o podporu
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor realizace programů ESF - veřejná správa a sociální inovace vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního
VíceEvropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace
Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož
VíceKOMUNIKAČNÍ PLÁN OPERAČNÍ PROGRAMY PRAHA ADAPTABILITA A PRAHA - KONKURENCESCHNOPNOST ČERVENEC 2008
OPERAČNÍ PROGRAMY PRAHA ADAPTABILITA A PRAHA - KONKURENCESCHNOPNOST KOMUNIKAČNÍ PLÁN ČERVENEC 2008 PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
VíceKomentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL 2004-2008
Komentář k Monitorovacím indikátorům Programu Iniciativy Společenství EQUAL 2004-2008 28. července 2005 Úvod Komentář k monitorovacím indikátorům slouží jako doplněk k materiálu Monitorovací indikátory
VíceSport jako prostředek k podpoře vzdělávání, zdraví, rozvoje a míru
Organizace spojených národů Valné shromáždění Distribuce.: omezená 16. říjen 2014 Původní jazyk: angličtina A/69/L.5 69. zasedání Položka agendy: 11 Sport pro rozvoj a mír Austrálie, Rakousko, Ázerbájdžán,
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 8. 5. 2013 2013/2038(INI) NÁVRH ZPRÁVY o provádění a dopadu opatření na zvýšení energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti (2013/2038(INI))
VíceRPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006
Tento projekt je financován z finančních prostředků Evropské unie RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006 Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Externí expert Ministerstvo pro místní rozvoj
VíceDeklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci
Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se
VíceStrategie Technologické agentury ČR STRATA 2020. od myšlenek k aplikacím
Strategie Technologické agentury ČR STRATA 2020 od myšlenek k aplikacím Hlavní cíl: Hlavním cílem realizace STRATA 2020 je významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a podpořit přechod
VíceOPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO VODU, VZDUCH A PŘÍRODU Implementační dokument verze k 3. 12. 2009 M I NISTERSTVO ŽIVOTNÍ HO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOT NÍ HO PROSTŘEDÍ FOND SOUDRŽNOSTI / EVROPSKÝ
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014. Výbor pro kulturu a vzdělávání. pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2010/0252(COD) 15. 3. 2011 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku k návrhu rozhodnutí Evropského
VíceVýzva k předkládání žádostí o podporu
Výzva k předkládání žádostí o podporu Hlavní město Praha, odbor evropských fondů vyhlašuje dne 14. 10. 2015 výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu Praha pól růstu ČR 1. Identifikace
VíceAnalýza vazeb mezi operačními programy
Analýza vazeb mezi operačními programy na období 2007 2013 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM STŘEDNÍ ČECHY Národní orgán pro koordinaci Odbor řízení a koordinace NSRR Verze 2.0 Datum 1. srpna 2008 MINISTERSTVO
Více2.1.4. 2004-2006 PRAVIDLA LEADER+
PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finanční pomoci na projekty z podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční
VíceUplatnění CLLD v operačním programu Zaměstnanost 2014-2020. Brno, 24. února 2014 Ing. Václav Čermák, MPSV ČR
Uplatnění CLLD v operačním programu Zaměstnanost 2014-2020 Brno, 24. února 2014 Ing. Václav Čermák, MPSV ČR Obsah prezentace Současný stav přípravy OP Zaměstnanost (OPZ) Věcné zaměření OPZ Pojetí komunitně
VíceEVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ
EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ Preambule Tato evropská rámcová dohoda stanoví zásady, které umožní zavedení anticipativního řízení zaměstnanosti a kompetencí
VíceMoravskoslezský kraj 3. KOLO VÝZVY
Počet stran přílohy: 31 VYHLAŠOVATEL Moravskoslezský kraj BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Oddělení strukturálních fondů odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU
VíceObecná část Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Obecná část Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Programové období 2014 2020 VERZE: 3 VYDAL: DATUM PLATNOSTI: Řídicí orgán OP VVV Dnem zveřejnění na webových stránkách MŠMT OP VVV DATUM ÚČINNOSTI:
VícePODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace
PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace Marie Dohnalová, Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd a Fakulta humanitních studií Karlova univerzita v Praze
VíceRada Evropské unie Brusel 1. července 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. července 2016 (OR. en) 10859/16 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 30. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 435 final Předmět: SOC 445 EMPL 294 FSTR 42
VíceÚřední věstník Evropské unie L 148. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 57. 20. května 2014. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ
Úřední věstník Evropské unie L 148 České vydání Právní předpisy Svazek 57 20. května 2014 Obsah II Nelegislativní akty NAŘÍZENÍ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 522/2014 ze dne 11. března
VícePÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATLE
PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATLE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění V OTEVŘENÉM ŘÍZENÍ NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU Zadavatel: Název VZ: Česká republika Úřad práce České republiky se
VícePROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník
Více***I NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2011/0281(COD) 5. 6. 2012
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 5. 6. 2012 2011/0281(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů
Více93. plenární zasedání 14. a 15. prosince 2011. STANOVISKO Výboru regionů ENERGETICKÁ ÚČINNOST
93. plenární zasedání 14. a 15. prosince 2011 ENVE-V-014 STANOVISKO Výboru regionů ENERGETICKÁ ÚČINNOST VÝBOR REGIONŮ připomíná, že při uplatňování opatření ke zvyšování energetické účinnosti je velice
VíceRámcové indikátory inkluzívního hodnocení
Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení Předmluva Inkluzívní hodnocení je přístup k hodnocení v podmínkách vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, jehož koncepce i praxe sledují cíl podpořit do nejvyšší
VíceVýroční zpráva za rok 2009
Výroční zpráva za rok 2009 OBSAH Úvodní slovo... 4 Manažerské shrnutí... 6 1 Identifikace operačního programu... 9 1.1 Stručná charakteristika Regionálního operačního programu Jihovýchod... 9 1.1.1 Prioritní
VíceStabilní makroekonomická politika podporuje kvalitní výkonnost trhu práce
OECD Employment Outlook 2006 Edition: Boosting Jobs and Incomes Summary in Czech Výhled zaměstnanosti v zemích OECD Vydání 2006: Nárůst pracovních míst a příjmů Přehled v českém jazyce V roce 1994, po
VíceStrategie migrační politiky České republiky
Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v
Více(Legislativní akty) ROZHODNUTÍ
22.3.2013 Úřední věstník Evropské unie L 82/1 I (Legislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 258/2013/EU ze dne 13. března 2013, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES, rozhodnutí
VíceVYHLAŠOVATEL Středočeský kraj. BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Krajský úřad Středočeského kraje Odbor regionálního rozvoje. vyhlašuje kolovou VÝZVU
VYHLAŠOVATEL Středočeský kraj BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Krajský úřad Středočeského kraje Odbor regionálního rozvoje ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST (DÁLE
VíceVěc : Návrh postupů a priorit vlády při prosazování rovnosti mužů a žen
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j. : 71/7714/98 V Praze dne března 1998 Výtisk č. : Pro schůzi vlády České republiky Věc : Návrh postupů a priorit vlády při prosazování rovnosti mužů a žen Důvod
VícePŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE 2007-2013
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE 2007-2013 SEZNAM ZMĚN Kapitola č. Název dokumentu Změny v textu oproti verzi předcházející 1-x. Odstavec/formulace/slovo/tabulka/graf..
Více70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky (CEDAW/C/CZE/2).
Příloha č. 2 k usnesení vlády České republiky ze dne 2003 č. Česká republika 70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky
VíceEVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT
EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Štrasburk 11. března 2008 (OR. en) 2005/0191 (COD) LEX 888 PE-CONS 3601/x/08 REV x AVIATION 9 CODEC 30 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O SPOLEČNÝCH PRAVIDLECH
VíceSDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.10.2008 KOM(2008) 682 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE Vytvoření společného leteckého prostoru s Alžírskem CS 1 CS 1. ÚVOD 1. Ve sdělení s názvem
VíceUdržitelný rozvoj a strategické řízení na úrovni ČR 18. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR
Udržitelný rozvoj a strategické řízení na úrovni ČR 18. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR 28.II.20II, Autoklub ČR (Opletalova 29, Praha 1) Obsah Informace o udržitelném rozvoji Strategické
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE
STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE Objednatel: Město Turnov Zhotovitel: ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec Hlavní řešitel zakázky: RNDr. Zdeněk Kadlas Spolupráce:
VíceSpolečného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost
U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů a Praha Konkurenceschopnost (podle čl. 4, ost. 7 Jednacího řádu Společného monitorovacího výboru OPPA a OPPK procedurou per rollam s
VícePrůvodce fondy Evropské unie
Průvodce fondy Evropské unie Průvodce fondy Evropské unie Tato publikace byla vydána za podpory Delegace Evropské komise v ČR Průvodce fondy Evropské unie Redakční uzávěrka: duben 2004 Zpracoval: Ministerstvo
VíceHODNOCENÍ VĚDECKO-TECHNICKÝCH MOŽNOSTÍ PŘEHLED MOŽNOSTÍ č. 2014-01 - Leden 2014
HODNOCENÍ VĚDECKO-TECHNICKÝCH MOŽNOSTÍ PŘEHLED MOŽNOSTÍ č. 2014-01 - Leden 2014 Potenciál a dopady služeb cloud computingu a internetových stránek sociálních sítí O projektu Cloud computing a internetové
VíceMetodický pokyn evaluace. komunikačních plánů OP 2007-2010
Metodický pokyn evaluace komunikačních plánů OP 2007-2010 červenec 2010 Zpracoval: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a společnost HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz - 1/35 Metodický pokyn evaluace komunikačních
VíceGRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY
GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP POKYNY PRO ŽADATELE EVROPSKÁ UNIE POKYNY PRO ŽADATELE PRO GRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY Moravskoslezský kraj 28.6.2006
VícePŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE
Ministerstvo pro místní rozvoj PŘÍRUČKA PRO ČESKÉ PŘÍJEMCE DOTACE pro program přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 1. vydání 10. října 2008 Obsah 1. Úvod...2 2.
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok
VíceStrategické řízení v praxi Databáze strategií NSZM: Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce
Strategické řízení v praxi Databáze strategií NSZM: Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce I0.5.20I2, Budova Českého svazu vědeckotechnických společností, Novotného lávka
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
III. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014 2020 - Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů
VíceObecné pokyny k operativní činnosti kolegií
EIOPA-BoS-14/146 CS Obecné pokyny k operativní činnosti kolegií EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20; Fax. + 49 69-951119-19; email: info@eiopa.europa.eu
VíceOPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST. Mgr. Lenka Kaucká Odbor podpory projektů Ministerstvo práce a sociálních věcí
OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST Mgr. Lenka Kaucká Odbor podpory projektů Ministerstvo práce a sociálních věcí 9. 12. 2015 FINANČNÍ ALOKACE NA JEDNOTLIVÁ TÉMATA PROGRAMU Celkový objem financí vyčleněný pro
VíceČást A Obecné podmínky pro poskytnutí pomoci na základě OP Zemědělství
Pravidla pro žadatele o finanční pomoc z OP Zemědělství - Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí, podopatření 2.1.2. a 2.1.3. investiční záměr a) se zapracovaným zpřesněním
VícePodkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ Sociální podnikání a sociální ekonomika
Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika Finální zpráva 27. srpna 2012 1 Obsah: 1. ÚVOD - ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE STUDIE... 3 2. IDENTIFIKACE
VíceDůvodová zpráva. I. Obecná část
Materiál do meziresortního připomínkového řízení III.b Důvodová zpráva I. Obecná část SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004
VíceOtázky od ŘO IROP k 4.11 2015
Otázky od ŘO IROP k 4.11 2015 SC 1.2 1) V rámci předchozích odpovědí byl semafor u přechodu pro chodce označen za způsobilý výdaj, radar za nezpůsobilý. Rádi bychom se zeptali na způsobilost "semaforu
VícePříprava na využití evropských fondů po roce 2013
Příprava na využití evropských fondů po roce 2013 Daniel Braun 1. náměstek ministra Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční konference ROP SZ, 10. listopadu 2011 Kohezní politika ve víceletém finančním
VícePříloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty
Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty Relevantní strategické dokumenty na krajské, regionální a lokální úrovni nejsou v rozporu se Strategií komunitně vedeného místního rozvoje
VíceMinisterstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj VÝZKUMNÝ PROGRAM MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA LÉTA 200 2011 Název: VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI
VícePRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace
VíceV Bruselu dne 26.11.2015 COM(2015) 690 final
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.11.2015 COM(2015) 690 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A EVROPSKÉ
VíceProváděcí dokument ROP NUTS 2 SČ. 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč
EVIDENCE ZMĚN Číslo verze Kapitola / Podkapitola Popis změny 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč 3.4 6.2.13 Doplněn indikátor výsledku
VíceRÁMCOVÁ DOHODA O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A FILIPÍNSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ
29 der Beilagen XXV. GP - Beschluss NR - 21 Vertragstext tschechisch (Normativer Teil) 1 von 67 RÁMCOVÁ DOHODA O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A
VíceDOHODA O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Albánskou republikou
PŘÍLOHA DOHODA O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Albánskou republikou CS 1 CS DOHODA O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ mezi Evropskými společenstvími a jejich
VíceOPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020. členka Výboru pro EU Rady vlády pro NNO
OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 členka Výboru pro EU Rady vlády pro NNO Struktura prioritních os Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly Investiční priority 1.1 Přístup
VíceRÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ
RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,
Více(Legislativní akty) SMĚRNICE
24.4.2015 L 106/1 I (Legislativní akty) SMĚRNICE SMĚRNICE RADY (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů
VíceFond mikroprojektů v Euroregionu Silesia
Oblast podpory 3.3 Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007-2013 Příručka pro konečné uživatele Verze 5 Platná od 1. 9. 2012 OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Seznam zkratek
VíceVýzva k vyjádření zájmu pro sestavení rezervního seznamu na pozici. referent/ka pro lidské zdroje (platová třída AD 7)
Výzva k vyjádření zájmu pro sestavení rezervního seznamu na pozici referent/ka pro lidské zdroje (platová třída AD 7) v Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů REF.: ACER/2015/09 Zveřejnění
VíceDle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor realizace programů ESF sociální začleňování vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu
VíceErasmus+ Příručka k programu. Platí od 1. ledna 2014
Erasmus+ Příručka k programu Platí od 1. ledna 2014 Verze 2: 27. 2. 2014 OBSAH ÚVOD... 7 ČÁST A - OBECNÉ INFORMACE O PROGRAMU ERASMUS+... 9 Cíle a důležité charakteristiky programu Erasmus+... 11 Struktura
VíceKRAJ VYSOČINA. 3. kolovou výzvu
RK-19-2013-33, př. 2 stran: 34 VYHLAŠOVATEL KRAJ VYSOČINA BLIŽŠÍ ÚDAJ VYHLAŠOVATELE Oddělení grantových programů odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO
Více