Evoluce, rod Homo, Historie objevů, Genové inženýrství. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno
|
|
- Luboš Slavík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Evoluce, rod Homo, Historie objevů, Genové inženýrství Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno
2 Evoluce pozvolný vývoj Evoluční biologie Biologická evoluce v čase probíhající proces kumulace postupných změn ve vlastnostech populací organizmů založený na změnách jejich genofondu nutná genetická variabilita populací (zdroj - mutace, rekombinace) nutný evoluční mechanizmus přirozený výběr (zvýhodnění jedinců) a postupná adaptace na abiotické a biotické podmínky Úrovně biologické evoluce: mikroevoluce - změny v populacích téhož druhu speciace - štěpení vývojových linií vedoucí ke vzniku nových druhů makroevoluce - vznik vývojových linií zahrnujících více druhů, vznik taxonů vyšších než druh Evoluční biologie - vědní obor zabývající se biologickou evolucí organismů a mechanismy, které se při ní uplatňují od úrovně molekulární až po úroveň společenstev zakladatelem Evoluční biologie - Charles Darwin (darwinizmus)
3 Evoluční biologie Fylogeneze = fylogenetický vývoj - historický vývoj druhů organizmů Fylogenetika snaha o třídění organismů do systému a objasnění vzájemné příbuznosti druhů (genetická příbuznost jaderné DNA, morfologická příbuznost) grafické znázornění vzájemných vztahů mezi skupinami organismů pocházejícího z jednoho předka - fylogenetické stromy Metody stanovení dat: nejužívanější: stáří sedimentů (např. buněčné fosilie), geologické vrstvy - složení, odpovídající flora, fauna měření podílu radioizotopů - poločas rozpadu 14C na 12C je let, uranu 235U je 713 milionů let, draslíku 40K je 1,3 mld. let... Fylogenetický strom na základě průzkumu rrna
4 Evoluční biologie stáří sluneční soustavy mld.let vznik Země asi před 4,5 mld. let anorganické látky, původní prebiotická atmosféra měla redukční charakter z CO2, N2, H2, H20, bez volného kyslíku před 4 mld.let tvořeny abiogenní cestou organické látky i biopolymery akumulace sloučenin a jejich ohraničení do tzv. koacervátů (I.A.OPARIN) před 3,5 mld. let (4-3,7) - vznik života na buněčné úrovni - nejstarší organismy - tzv. progenoti (hypotéza - genom z DNA, replikace, transkripce, translace, reprodukce, vnější biomembrána) nejjednodušší formy života RNA má 3funkce mrna, funkci genoforu, funkci replikační - autokatalýza RNA bez přítomnosti enzymů před 2,5 mld. let - sinice (aerobní fotosyntéza) první kyslík před 1,5 mld. let - první eukaryonti diverzifikace jednobuněčných eukaryot před 0,5 mld.let- vznik mnohobuněčných organismů Otázky a hypotézy související se vznikem života: NK předcházely proteinůmči naopak? RNA předchází DNA? existence autokatalytické RNA ve funkci ribozymu autoreplikace (všechny základní složky NK a proteinů lze připravit abiotickou cestou bez proteinů ve funkci enzymů ) za evolučně prvotní jsou považovány buňky prokaryontní (anaerobní fotosyntéza v prebiotické atmosféře aerobní fotosyntéza před 2,5 mld.let)
5 Evoluční biologie endosymbiotická teorie původu mitochondrií a chloroplastů - před 2-1,2mld.let současná chemoheterotrofní buňka endosymbióza aerobní bakteriální buňky (protomitchondrie) s anaerobní buňkou eukaryotickou fotoautotrofní eukaryotická buňka endosymbióza eukaryotické prabuňky (již s mitochondrií) s oxygenní fotosyntetizující bakteriální buňkou (protochloroplast) důkazy, že značnáčást fototrofních eukaryotických buněk vznikla spojením dvou eukaryotických buněk - sekundární endosymbióza - spojení heterotrof. eukar.buňky s fototrofním eukaryotickým symbiontem (pokud zachováno jeho jádro - nukleomorf)
6 Evoluční teorie Teorie vzniku života na Zemi: hypotézy idealistické (kreacionismus, vychází z náboženství) hypotézy materialistické Příklady teorií vzniku života na Zemi: teorie samoplození = spontánní abiogeneze zastáncem např. Aristoteles, názor přetrvává do 19.stol., vyšší živočichové mohli vznikat z neživé hmoty extraterestrický původ teorie panspermie - S.A.Arrhenius ( ) teorie diluvianistů (diluvium = potopa) - přelom stol. pevnina se několikrát potopila, je možné sestavit chronologickou řadu organismů mezi potopami teorie kataklyzmat přelom 18. a 19.stol.- po potopě došlo ke zničení všech organismů a byly Bohem vytvořeny nové a lepší organismy teorie evoluční abiogeneze - A.I.Oparin ( ) proces vzniku života rozdělen do 2 fází chemická evoluce (vznik prvních organických látek) a biologická evoluce (vznik prvních živých soustav) předpokládá vznik života postupným vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi, teorie koacervátů (shluky bílkovin, příp.nk)
7 Evoluční teorie Carl Linné ( ) 1735 dílo Soustava přírody (Systema naturae) publikoval zde systém třídění organismů a podvojnou nomenklaturu, organismy byly seřazeny od nejjednodušších k nejsložitějším vytvořil pojem druh : Druhů je tolik, kolik jich na počátku světa stvořila nekonečná bytost. organismy se již dále po stvoření nevyvíjely a rovněž počet druhů zůstával konstantní J. B. Lamarck ( ) připouštěl stvoření života Bohem, ovšem to byl podle něho jediný zásah Boha do přírody, život se dále vyvíjel podle přírodních zákonů, počet druhů a vlastnosti organismů se tedy mohly měnit (lamarckismus) hlavní myšlenkou je představa postupného vývoje druhů, přírodě byla přisuzována snaha po pokroku termín biologie, 1809 dílo Zoologická filozofie o vývoji přírody Charles Darwin ( ) - evoluční teorie vzniku a vývoje života (darwinizmus) - hypotéza přírodního výběru a transformace druhů pocházejícího ze společného předka populace je variabilní, má neomezenou kapacitu růstu, potravních zdrojů geneticky zvýhodnění jedinci plodí více potomků díky přírodnímu výběru se druhy adaptují prostředí O původu druhů přírodním výběrem O původu člověka Charles Darwin
8 Evoluce geologické éry Prvohory Druhohory čas v milionech let Homo habilis
9 Evoluce rodu HOMO
10 1 společný předek antropoidních opic a člověka, původ z východní Afriky PROPLIOPITHECUS (=AEGYPTOPITHECUS) před mil.let PROCONSUL (20-22 mil., AFRIKA) první předchůdce hominidů od blízkého rodu PROCONSULA se postupně odštěpily větve směrem k orangutanovi (před 13 mil.let), ke gorile (před 8 mil.let), poté k šimpanzovi a člověku (před 6mil.let) Zařazeníčlověka: Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: savci (Mammalia) Řád: primáti (Primates) Čeleď: hominidi (Hominidae) Rod: člověk (Homo) Evoluce člověka
11 Čeleď HOMINIDAE Rody: RAMAPITHECUS, AUSTRALOPITHECUS, HOMO RAMAPITHECUS: před mil.let Afrika, Evropa, Asie výška cm mozkovna 350 cm3 převážně kvadruped strava rostlinná, zuby hominoidní
12 Čeleď HOMINIDAE Rody: RAMAPITHECUS, AUSTRALOPITHECUS, HOMO AUSTRALOPITHECUS: - před 4 1 mil.let - asi 8 druhů - A. afarensis, A. africanus, A. robustus, A. boisei - nálezy v Africe - výška cm - mozkovna cm3, rýhování mozku - biped, výrazně vzpřímený - všežravec, lovci - používání primitivních nástrojů - nejznámější forma - Australopithecus afarensis AL tzv. "Lucy", stáří skeletu asi 3,2 mil.let (Etiopie)
13 Čeleď HOMINIDAE Rody: RAMAPITHECUS, AUSTRALOPITHECUS, HOMO Rod HOMO: vývojoví předchůdci Homo habilis, Homo erectus, archaický typ Homo sapiens, Homo sapiens neanderthalensis, Homo sapiens sapiens 1 prapředek původem z Afriky vývoj rodu HOMO (od Homo habilis) - před 2,5 mil.let existence dnešního Homo sapiens sapiens trvá let vymezení rodu HOMO (odlišení od hominidůči lidoopů): velikost mozkovny přes 700 cm3 umístění obličejovéčásti více pod klenbu lební prominující nos tenká dolníčelist, zuby lehká stavba skeletu, tenké kosti, redukovaná svalová hmota
14 Čeleď HOMINIDAE Rody: RAMAPITHECUS, AUSTRALOPITHECUS, HOMO hominizace - specializační proces postupných tělesných a sociálních změn od primátů k člověku, je provázen změnami v následujících tělesných znacích: rozšíření a zploštění hrudníku a změna pletence ramenního, umožňující rotaci paže dolní končetina a pánev - zahrnuje adaptační znaky končetiny i pánve k bipední lokomoci a k udržení vzpřímeného těla, důležitý je poměr délek dlouhých kostí končetiny (velmi dlouhá kost stehenní), nožní klenba a rozšíření kostí pánevních lebka a ruka - tento komplex odlišil rod Homo od rodu Australopithecus, zvětšování kapacity mozkovny (objem mozkovny nad 750 cm3), další změny na lebce (vznik brady, ústup nadočnicových oblouků); ruka se vyznačuje jemností pohybů (práce), vzpřímením těla byla ruka uvolněna k práci, práce ruky vedla ke kvantitativnímu i kvalitativnímu rozvoji mozku sapientace proces vývoje člověka navazující na hominizaci, provázený rozvojem mozku, myšlení a psychiky, vzniku řeči a zdokonalování ruky proces vedoucí k vytvoření soudobého typu člověka Homo sapiens sapiens
15 Homo habilis období před 2,5-1,6 mil.let východní Afrika mozkovna cm3 výška cm, vzpřímený biped (podle postavení skeletu lebky, klenby nohy, ruky) vyráběl nástroje, lovil ve stepi, lidský intelekt
16 Homo erectus Pithecantropus erect. - Indonésie primit. forma - před 1,8-0,8 mil.let východní Afrika, Asie mozkovna 950 cm3, archaická lebka výška cca cm, vyspělá kostra vyspěl. forma (heidelbergensis) před tis.let, gracilnější, menší, mozkovna 1100 cm3 člověk jeskynní, žil v tlupách, znal oheň neartikulovaný projev výroba nástrojů ze dřeva, bambusu kočovní lovci a sběrači smíšená strava
17 Homo sapiens archaický Homo sapiens nálezy Afrika, Evropa, před tis.let druh Homo NEANDERTHALENSIS (pračlověk) před tis.let, střední paleolit, Evropa, Irák, Izrael, výška cm, mozkovna 1450 cm3 ( cm3), kulty a rituály, tlupy, oheň, nástroje převládá představa, že není přímou vývojovou větví dnešního člověka, časově a patrně i geneticky se překrýval s mladšími formami Homo sapiens druh Homo SAPIENS sapiens (Cro- Magnon, Francie, člověk předvěký) před tis.let, svrchní paleolit, 1500 cm3 ( cm3), Evropa, Izrael koexistence H.N. a H.S.S cca let, artikulovaná řeč, anatomicky jako čl. současný, tvorba rytin, sošek, nástěnné malby, před lety vznik zemědělství
18 Historie biologických objevů
19 Historie biologických objevů Buněčná teorie 1628 W. Harwey objev krevního oběhu základy fyziologie, v roce 1651 odmítl teorii samoplození ( vše živé z vajíčka ) Anthony Leeuwenhoek mikroskopie - krevní kapiláry, 1677 pozoroval pohyb spermií, 1683 popis tyčinkovitých a kulovitých bakterií K.E.Baer zakládá embryologii Mathias J. Schleiden Mathias J.Schleiden ( ) - postuloval v r buněčnou představu (teorii) - rostlinné organismy jsou vybudovány celé z buněk (mínil především buněčnou stěnu) Theodor Schwann ( ) - v r.1839 rozšířil buněčnou teorii na živočichy Thomas Schwann
20 Historie biologických objevů Buněčná teorie Jan Evangelista Purkyně ( ) v r vyslovuje, že podstata budování rostlinného (a zvířecího) organismu je trojí: tekutá, vláknitá a zrnitá přiznává zásluhu o celistvostní pohled (= BUNĚČNÁ TEORIE ) Schwanovi rozvíjel cytologii a histologii první práce o buněčné podstatě kolem r (jádra ve vajíčku), řasinky, popis buňky chrupavkové, gangliové (P. buňky v mozečku, P. vlákna v srdci) založil časopis Živa (1853) R.Virchow ( ): OMNIS CELLULA E CELLULA Každá buňka vzniká jen z buňky.
21 Historie biologických objevů Mikrobiologie Louis Pasteur ( ) francouzský lékař, biolog, chemik položil základy mikrobiologie a imunologie objev procesu kvašení u mikroorganismů a vypracoval metodu tepelné sterilizace vyvrácení teorie samoplození 1885 očkování proti vzteklině Robert Koch ( ) - německý lékař a mikrobiolog zakladatel mikrobiologie objev původců tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis) a cholery (Vibrio cholera) Nobelova cena
22 Historie biologických objevů Mikrobiologie Alexander Fleming ( ) - skotský bakteriolog objev penicilinu (antibiotikum) z plísně Penicillium notatum, princip účinku na bakteriální stěnu Nobelova cena
23 Historie biologických objevů Základy genetiky J.G.Mendel ( ) zakladatel genetiky, dědičnost předávána diskretními elementy základní experimenty přednáška, 2 práce vycházejí 1866 tiskem 1. M.zákon o jednotnosti (uniformitě) první generace kříženců 2. M.zákon o náhodné segregaci alel do gamet a jejich kombinaci ve druhé generaci kříženců 3. M. zákon o volné kombinovatelnosti alel různých alelových párů J.G.Mendel W. Johannsen ( ) zavedl termíny gen (1909), genotyp, fenotyp G.H.Hardy ( ) a W.Weinberg ( ) 1908 vyslovili zákon genetické rovnováhy populace (H.-W. zákon p 2 +2pq+q 2 =1)
24 Historie biologických objevů Virologie a jiné 1966 P.Rous NC za objev prvního známého retroviru 1969 M.Delbruck, A.D.Hershey, S.E. Luria NC za objevy molekulární biologie bakteriofága 1975 D.Baltimore, R.Dulbeco, H.M.Temin NC za objev reverzní transkriptázy (1970) 1989 M.Bishop, H.Varmus NC za molekulární analýzu retrovirových provirů a za výzkum funkce onkogenu F. Sanger - objev struktury bílkovinné molekuly (insulin) S.B.Prusiner NC za objev prionů
25 Historie biologických objevů Molekulární biologie T.H. Morgan NC funkce chromosomů při studiu dědičnosti O.Avery, C. MacLeod, M. McCarty DNA určuje dědičné vlastnosti 1953 J.D. Watson, F.H. Crick, M.H.F. Wilkins - popsali strukturu DNA, NC v M.W. Nirenberg a G.Khorana NC za vyřešení genetického kódu 1968 R.Holley NC za objev struktury trna 1989 T.Cech a S.Altman NC za objev autokatalytické RNA naklonování ovce Dolly rozluštění 93% lidského genomu, kompletní genom publikován v r projekt HUGO ( Human Genom Organization) člověk má cca genů (počet zjištěných a předpokládaných genů je cca ); rozsah lidského genomu cca 3x10 9 bp
26 Genové inženýrství - příprava umělých kombinací genů a jejich zavádění do genomu organizmů s cílem rekonstruovat jejich genetickou výbavu Klonování DNA Příprava rekombinantních molekul DNA Zakládání genových knihoven Mutageneze in vitro Příprava transgenních organizmů (GMO) Genová terapie Klonování živočichů
27 Genové inženýrství Klonování DNA klon DNA soubor identických molekul, fragmentů DNA, např. metodou PCR či množením rekombinantních molekul DNA v hostitelské buňce využití: izolace genů, jejich studium struktury a funkce genetická analýza genomů exprese cizích genů v nepříbuzných hostitelích a zisk jejich produktů příprava látek využitelných ve zdravotnictví, průmyslu a farmacii Klonování DNA - základní kroky: příprava rekombinantní molekuly DNA, její přenos do hostitelské buňky (přes klonovací vektory), selekce klonů buněk obsahující rekombinantní DNA
28 Genové inženýrství Konstrukce lidské genomové knihovny
29 Související pojmy Transdukce přenos genetické informace z buňky donorové do buňky recipientní pomocí virových partikulí Bakteriální transdukce - přenos 1-2 genů z jedné buňky bakteriální do druhé pomocí viru (u bakterií prostřednictvím bakteriofágu). Při infekci buňky dochází ke včlenění buněčných genů do virového genomu na úkor ztráty části virové informace. Změněný virus při další infekci přenáší získané genetické informace do nové buňky, jejíž genetickou konstituci již trvale ovlivní. Retrovirová transdukce přenos genu hostitelské buňky prostřednictvím retroviru do jiné hostitelské buňky, v níž se tento gen, jako součást virového genomu, integruje do genomu hostitelské buňky a projeví se v jejím fenotypu. Genetická transformace - změna genetické informace buňky vzniklá přenosem molekuly DNA Bakteriální transformace: přenos izolované molekuly DNA (většinou 1-2geny) z donorové bakteriální buňky do recipientní bez jejich přímého kontaktu, jde o aktivní průnik molekuly DNA přes BS bakterií do cytoplazmy, izolovaná DNA se rekombinuje s molekulou DNA recipientní buňky, vnesená genetická informace se projeví ve fenotypu nebo přenos rekombinantní DNA do buňky recipientní, v jejímž fenotypu se vnesená genetická informace projeví (např. bakteriální buňky produkující lidský inzulin) Transfekce obecně přenos volné, izolované DNA do recipientních buněk např. přenos cizorodé izolované DNA do kultivovaných živočišných či lidských buněk, jde o přímý přenos genů např. kalcium-fosfátovou precipitací Transfekce ve virologii umělá infekce bakteriální buňky nebo jejího protoplastu izolovanou fágovou, popř. virovou nukleovou kys. (DNA nebo RNA), jejímž výsledkem je umělý přenos genetické informace, vyjádřený zpravidla tvorbou virových částic (lytický cyklus)
30 Genové inženýrství Mutageneze in vitro změna vlastností organizmů navozena cílenou mutací v genech cílem příprava proteinů s novými vlastnostmi gen se klonuje v rekombinantním vektoru in vivo (E.coli) izolace rekombinantních molekul DNA a jejich mutagenizace in vitro chemicky či enzymaticky (přesně definované mutace v podobě např. substitucí, delecí nukleotidů) přenos molekul DNA po mutagenezi transformací do E.coli vyhledání klonů E.coli obsahující mutace stanovení fenotypového projevu mutovaného genu
31 Genové inženýrství Příprava transgenních organizmů transgen cizorodý gen přenesený do hostitelského organizmu za účelem genetické modifikace transgenní organizmus (GMO) genom GMO obsahuje stabilně začleněný transgen transgenoze postupy, kterými se do organismů vnášejí cizorodé geny z nepříbuzných organismů využití: zvýšení výnosů a nutriční hodnotu plodin (obiloviny, kukuřice, rýže..), produkci hospodářských zvířat zlepšit kvalitu, trvanlivost potravin GMO k produkci farmakologicky aktivní látky nové typy léčiv vyšší účinnost bez nežádoucích účinků př. GMO bakteriální buňky produkující lidský inzulin pro léčbu diabetu Př. GMO - transgenní ovce pro produkci lidského faktoru pro srážení krve léčba hemofilie
32 v buňkách pacientů - oprava poruch genetické informace nahrazením defektních genů funkčními alelami genová terapie in vitro genová terapie in vivo principy genové terapie: zvýšení počtu kopií genu cílené usmrcení specifických buněk cílená oprava mutace cílené potlačení genové exprese léčba některých dědičných či nádorových onemocnění: vrozené vady metabolismu (fenylketonurie, hemofilie, cystická fibroza) komplexní genetické choroby (rakovina, hypertenze, diabetes) získané genetické vady virové nemoci (EBV, HBV, HIV) neurologické choroby a mozkové nádory Genové inženýrství Genová terapie
33 klon buněk či organizmů - soubor identických buněk či organizmů pocházejících ze společného předka; genom klonů se shoduje s genomem předka klony živočichů vytvářeny: separace blastomer (např. jednovaječná dvojčata) klonování založené na přenosu jader in vitro (1997 ovce Dolly) využití: klonování ohrožených druhů živočichů užitkových zvířat příprava tkání, orgánů z nepoškozeného organizmu pro léčbu závažného onemocnění jedince Genové inženýrství Klonování živočichů
Okruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
VícePůvod a vývoj člověka
Původ a vývoj člověka Člověk svým původem navazuje na živočišnou říši a je součástí přírody. Vývoj člověka je složitý a dlouhodobý proces, při kterém došlo k celé řadě změn v anatomické stavbě, fyziologii
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
VícePravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )
Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceZákladní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS PŘÍRODOPIS 8.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Úvod, opakování učiva ue
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
VíceTematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských
VíceAustralopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23
Interaktivní hra, její součástí je rozmístění fotografií a informací po třídě (identifikace dle čísla) žáci obdrží jmenovku Homo sapiens, Homo habilis, Homo erectus a Australopithecus a mají si vybrat,
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.9.2012
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceAntropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015
Antropogeneze člověka PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Byl jednou jeden člověk https://www.youtube.com/watch?v=zwzxpiessxk Sledujte film, vytvořte myšlenkovou
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceTematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
VíceZákladní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
VíceTěsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
VíceEVOLUCE A VZNIK ŽIVOTA
EVOLUCE A VZNIK ŽIVOTA Obecné zákonitosti biologické evoluce DEFINICE ŽIVOTA Živé organismy jsou prostorově ohraničené, v čase omezené, otevřené, hmotné systémy založené na sloučeninách uhlíku, s vysokým
VíceBAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
VíceGenetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceNázev: Hrdličkovo muzeum
Název: Hrdličkovo muzeum Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: geografie, dějepis Ročník: 4., 5. (2. a 3. ročník
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona: Název materiálu: Autor: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_04
VíceDějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti
patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha
VíceVypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka
VÝVOJ ČLOVĚKA: Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka - blíže levému okraji narýsují tužkou přímku, kterou rozdělí po 5cm (miliony let), každých 5cm rozdělí po
VíceTerapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
Více23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA
23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA A. Názory na vznik člověka, příbuznost živočichů a člověka B. Vývojové linie člověka, hominizace a sapientace C. Vznik lidských plemen, neopodstatněnost rasismu A. Názory na vznik
VíceNázev: Hmoto, jsi živá? I
Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
VíceZÁKLADY ANTROPOGENEZE. Evoluce primátů. Primáti. Vznik a vývoj člověka
Dva vzpřímen meně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném m popelu před p 3,5 miliony let Vznik a vývoj člověka ZÁKLADY ANTROPOGENEZE Evoluce primátů vznik primátů v křídě z hmyzožravců pohyb brachiací
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
Více6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
VíceGENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
VíceOBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace:
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského ţáky
VíceObecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
VíceVirus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno
Virus lidského imunodeficitu MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno HIV Human Immunodeficiency Virus AIDS Acquired Immunodeficiency Syndrome SIDA Syndrome d immuno-déficience acquise Historie původně opičí
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VíceKATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 BIOLOGIE Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
VíceZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA
učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
VíceAnatomie a fyziologie člověka
školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav
VíceBIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceOtázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové
Otázka: Jednobuněční živočichové Předmět: Biologie Přidal(a): stejsky Živočichové velikosti buněk: vaječná buňka - 200µm nervová buňka - 150μm spermatická buňka - 60µm červená krvinka - 7µm živočišné buňky
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Fáze
VíceDědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto
VíceZáklady biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
Vícekdo byli a jak se vyvinuli naši předkové? antropologie, archeologie, historie a dalších vědních disciplín X Geografie obyvatelstva: prostorové a
GOS 3 kdo byli a jak se vyvinuli naši předkové? antropologie, archeologie, historie a dalších vědních disciplín X Geografie obyvatelstva: prostorové a časové procesy kolonizace a využívání Země, procesy
VíceMasarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,
VíceTaxonomický systém a jeho význam v biologii
Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení
VíceMolekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
VíceMolekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
VíceBIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek
BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.
VíceVypracované otázky z genetiky
Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho
VíceZáklady biologické antropologie 6. Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK
Základy biologické antropologie 6 Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK časová Variabilita populační i časová populační Jak chápat variabilitu? Hlavní faktory a etapy hominizačního
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. -pro učitele i žáky
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast RNDr. Monika Jörková Biologie1 obecná biologie Systém rostlin a binomická nomenklatura Taxonomické
Víceorientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
VícePopulační genetika III. Radka Reifová
Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceDeriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery
Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich
Vícevznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí
prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich
Více- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
VíceOtázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019
1 Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019 Okruh A 1. Definice a podstata života, princip hierarchických systémů živých soustav 2.
VíceÚvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
VíceSpeciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Speciace neboli vznik druhů KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Co je to druh? Druh skupina org., které mají společné určité znaky. V klasické taxonomii se jedná pouze o fenotypové znaky. V evoluční g. je druh
VíceBiologie zadání č. 1
Biologie zadání č. 1 Otázky za 3 body 1. Pojmem vitální kapacita plic označujeme: a) objem vzduchu v horních dýchacích cestách b) objem vzduchu vydechnutý po maximálním nádechu c) objem vzduchu vydechnutý
VíceGymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
1. Buňka základy buněčné teorie (R. Hooke, M. J. Schleiden, T. Schwann, J. E. Purkyně), chemické složení buňky, stavba prokaryotické a eukaryotické buňky, funkce buněčných organel, rozdíly ve stavbě buňky
Vícev oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání
VíceNové technologie v mikrobiologické diagnostice a jejich přínos pro pacienty v intenzivní péči
B I O M E D I C AL Nové technologie v mikrobiologické diagnostice a jejich přínos pro pacienty v intenzivní péči Jaroslav Hrabák CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE Obsah prezentace ČSIM 2016 Mikrobiologická
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VícePRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA
PRAVĚK ÚLOHA 1: Co rozumíme pod pojmem prehistorie (pravěk)? Od kterého období mluvíme o historii? PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA Existují tři teorie o původu člověka a života K život a lidé byli E život a lidé
VíceANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS,
ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS, Taxonomie veda o zařazení organismů do taxonů (klasifikační kategorie) podle základních společných charakteristických znaků. Každý organismus musí
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
VíceCentrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK
ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right
VíceUčební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s různými názory a teoriemi o vzniku života na Zemi.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s různými názory a teoriemi o vzniku života na Zemi. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kosmozoa evoluce
VíceBiotechnologie 1. Úvod do biotechnologií
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Biotechnologie 1. Úvod do biotechnologií Marek Petřivalský Katedra biochemie PřF UP mezioborová integrace
Více