Evoluce, rod Homo, Historie objevů, Genové inženýrství. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evoluce, rod Homo, Historie objevů, Genové inženýrství. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni."

Transkript

1 Evoluce, rod Homo, Historie objevů, Genové inženýrství Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno

2 Evoluce pozvolný vývoj Evoluční biologie Biologická evoluce v čase probíhající proces kumulace postupných změn ve vlastnostech populací organizmů založený na změnách jejich genofondu nutná genetická variabilita populací (zdroj - mutace, rekombinace) nutný evoluční mechanizmus přirozený výběr (zvýhodnění jedinců) a postupná adaptace na abiotické a biotické podmínky Úrovně biologické evoluce: mikroevoluce - změny v populacích téhož druhu speciace - štěpení vývojových linií vedoucí ke vzniku nových druhů makroevoluce - vznik vývojových linií zahrnujících více druhů, vznik taxonů vyšších než druh Evoluční biologie - vědní obor zabývající se biologickou evolucí organismů a mechanismy, které se při ní uplatňují od úrovně molekulární až po úroveň společenstev zakladatelem Evoluční biologie - Charles Darwin (darwinizmus)

3 Evoluční biologie Fylogeneze = fylogenetický vývoj - historický vývoj druhů organizmů Fylogenetika snaha o třídění organismů do systému a objasnění vzájemné příbuznosti druhů (genetická příbuznost jaderné DNA, morfologická příbuznost) grafické znázornění vzájemných vztahů mezi skupinami organismů pocházejícího z jednoho předka - fylogenetické stromy Metody stanovení dat: nejužívanější: stáří sedimentů (např. buněčné fosilie), geologické vrstvy - složení, odpovídající flora, fauna měření podílu radioizotopů - poločas rozpadu 14C na 12C je let, uranu 235U je 713 milionů let, draslíku 40K je 1,3 mld. let... Fylogenetický strom na základě průzkumu rrna

4 Evoluční biologie stáří sluneční soustavy mld.let vznik Země asi před 4,5 mld. let anorganické látky, původní prebiotická atmosféra měla redukční charakter z CO2, N2, H2, H20, bez volného kyslíku před 4 mld.let tvořeny abiogenní cestou organické látky i biopolymery akumulace sloučenin a jejich ohraničení do tzv. koacervátů (I.A.OPARIN) před 3,5 mld. let (4-3,7) - vznik života na buněčné úrovni - nejstarší organismy - tzv. progenoti (hypotéza - genom z DNA, replikace, transkripce, translace, reprodukce, vnější biomembrána) nejjednodušší formy života RNA má 3funkce mrna, funkci genoforu, funkci replikační - autokatalýza RNA bez přítomnosti enzymů před 2,5 mld. let - sinice (aerobní fotosyntéza) první kyslík před 1,5 mld. let - první eukaryonti diverzifikace jednobuněčných eukaryot před 0,5 mld.let- vznik mnohobuněčných organismů Otázky a hypotézy související se vznikem života: NK předcházely proteinůmči naopak? RNA předchází DNA? existence autokatalytické RNA ve funkci ribozymu autoreplikace (všechny základní složky NK a proteinů lze připravit abiotickou cestou bez proteinů ve funkci enzymů ) za evolučně prvotní jsou považovány buňky prokaryontní (anaerobní fotosyntéza v prebiotické atmosféře aerobní fotosyntéza před 2,5 mld.let)

5 Evoluční biologie endosymbiotická teorie původu mitochondrií a chloroplastů - před 2-1,2mld.let současná chemoheterotrofní buňka endosymbióza aerobní bakteriální buňky (protomitchondrie) s anaerobní buňkou eukaryotickou fotoautotrofní eukaryotická buňka endosymbióza eukaryotické prabuňky (již s mitochondrií) s oxygenní fotosyntetizující bakteriální buňkou (protochloroplast) důkazy, že značnáčást fototrofních eukaryotických buněk vznikla spojením dvou eukaryotických buněk - sekundární endosymbióza - spojení heterotrof. eukar.buňky s fototrofním eukaryotickým symbiontem (pokud zachováno jeho jádro - nukleomorf)

6 Evoluční teorie Teorie vzniku života na Zemi: hypotézy idealistické (kreacionismus, vychází z náboženství) hypotézy materialistické Příklady teorií vzniku života na Zemi: teorie samoplození = spontánní abiogeneze zastáncem např. Aristoteles, názor přetrvává do 19.stol., vyšší živočichové mohli vznikat z neživé hmoty extraterestrický původ teorie panspermie - S.A.Arrhenius ( ) teorie diluvianistů (diluvium = potopa) - přelom stol. pevnina se několikrát potopila, je možné sestavit chronologickou řadu organismů mezi potopami teorie kataklyzmat přelom 18. a 19.stol.- po potopě došlo ke zničení všech organismů a byly Bohem vytvořeny nové a lepší organismy teorie evoluční abiogeneze - A.I.Oparin ( ) proces vzniku života rozdělen do 2 fází chemická evoluce (vznik prvních organických látek) a biologická evoluce (vznik prvních živých soustav) předpokládá vznik života postupným vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi, teorie koacervátů (shluky bílkovin, příp.nk)

7 Evoluční teorie Carl Linné ( ) 1735 dílo Soustava přírody (Systema naturae) publikoval zde systém třídění organismů a podvojnou nomenklaturu, organismy byly seřazeny od nejjednodušších k nejsložitějším vytvořil pojem druh : Druhů je tolik, kolik jich na počátku světa stvořila nekonečná bytost. organismy se již dále po stvoření nevyvíjely a rovněž počet druhů zůstával konstantní J. B. Lamarck ( ) připouštěl stvoření života Bohem, ovšem to byl podle něho jediný zásah Boha do přírody, život se dále vyvíjel podle přírodních zákonů, počet druhů a vlastnosti organismů se tedy mohly měnit (lamarckismus) hlavní myšlenkou je představa postupného vývoje druhů, přírodě byla přisuzována snaha po pokroku termín biologie, 1809 dílo Zoologická filozofie o vývoji přírody Charles Darwin ( ) - evoluční teorie vzniku a vývoje života (darwinizmus) - hypotéza přírodního výběru a transformace druhů pocházejícího ze společného předka populace je variabilní, má neomezenou kapacitu růstu, potravních zdrojů geneticky zvýhodnění jedinci plodí více potomků díky přírodnímu výběru se druhy adaptují prostředí O původu druhů přírodním výběrem O původu člověka Charles Darwin

8 Evoluce geologické éry Prvohory Druhohory čas v milionech let Homo habilis

9 Evoluce rodu HOMO

10 1 společný předek antropoidních opic a člověka, původ z východní Afriky PROPLIOPITHECUS (=AEGYPTOPITHECUS) před mil.let PROCONSUL (20-22 mil., AFRIKA) první předchůdce hominidů od blízkého rodu PROCONSULA se postupně odštěpily větve směrem k orangutanovi (před 13 mil.let), ke gorile (před 8 mil.let), poté k šimpanzovi a člověku (před 6mil.let) Zařazeníčlověka: Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: savci (Mammalia) Řád: primáti (Primates) Čeleď: hominidi (Hominidae) Rod: člověk (Homo) Evoluce člověka

11 Čeleď HOMINIDAE Rody: RAMAPITHECUS, AUSTRALOPITHECUS, HOMO RAMAPITHECUS: před mil.let Afrika, Evropa, Asie výška cm mozkovna 350 cm3 převážně kvadruped strava rostlinná, zuby hominoidní

12 Čeleď HOMINIDAE Rody: RAMAPITHECUS, AUSTRALOPITHECUS, HOMO AUSTRALOPITHECUS: - před 4 1 mil.let - asi 8 druhů - A. afarensis, A. africanus, A. robustus, A. boisei - nálezy v Africe - výška cm - mozkovna cm3, rýhování mozku - biped, výrazně vzpřímený - všežravec, lovci - používání primitivních nástrojů - nejznámější forma - Australopithecus afarensis AL tzv. "Lucy", stáří skeletu asi 3,2 mil.let (Etiopie)

13 Čeleď HOMINIDAE Rody: RAMAPITHECUS, AUSTRALOPITHECUS, HOMO Rod HOMO: vývojoví předchůdci Homo habilis, Homo erectus, archaický typ Homo sapiens, Homo sapiens neanderthalensis, Homo sapiens sapiens 1 prapředek původem z Afriky vývoj rodu HOMO (od Homo habilis) - před 2,5 mil.let existence dnešního Homo sapiens sapiens trvá let vymezení rodu HOMO (odlišení od hominidůči lidoopů): velikost mozkovny přes 700 cm3 umístění obličejovéčásti více pod klenbu lební prominující nos tenká dolníčelist, zuby lehká stavba skeletu, tenké kosti, redukovaná svalová hmota

14 Čeleď HOMINIDAE Rody: RAMAPITHECUS, AUSTRALOPITHECUS, HOMO hominizace - specializační proces postupných tělesných a sociálních změn od primátů k člověku, je provázen změnami v následujících tělesných znacích: rozšíření a zploštění hrudníku a změna pletence ramenního, umožňující rotaci paže dolní končetina a pánev - zahrnuje adaptační znaky končetiny i pánve k bipední lokomoci a k udržení vzpřímeného těla, důležitý je poměr délek dlouhých kostí končetiny (velmi dlouhá kost stehenní), nožní klenba a rozšíření kostí pánevních lebka a ruka - tento komplex odlišil rod Homo od rodu Australopithecus, zvětšování kapacity mozkovny (objem mozkovny nad 750 cm3), další změny na lebce (vznik brady, ústup nadočnicových oblouků); ruka se vyznačuje jemností pohybů (práce), vzpřímením těla byla ruka uvolněna k práci, práce ruky vedla ke kvantitativnímu i kvalitativnímu rozvoji mozku sapientace proces vývoje člověka navazující na hominizaci, provázený rozvojem mozku, myšlení a psychiky, vzniku řeči a zdokonalování ruky proces vedoucí k vytvoření soudobého typu člověka Homo sapiens sapiens

15 Homo habilis období před 2,5-1,6 mil.let východní Afrika mozkovna cm3 výška cm, vzpřímený biped (podle postavení skeletu lebky, klenby nohy, ruky) vyráběl nástroje, lovil ve stepi, lidský intelekt

16 Homo erectus Pithecantropus erect. - Indonésie primit. forma - před 1,8-0,8 mil.let východní Afrika, Asie mozkovna 950 cm3, archaická lebka výška cca cm, vyspělá kostra vyspěl. forma (heidelbergensis) před tis.let, gracilnější, menší, mozkovna 1100 cm3 člověk jeskynní, žil v tlupách, znal oheň neartikulovaný projev výroba nástrojů ze dřeva, bambusu kočovní lovci a sběrači smíšená strava

17 Homo sapiens archaický Homo sapiens nálezy Afrika, Evropa, před tis.let druh Homo NEANDERTHALENSIS (pračlověk) před tis.let, střední paleolit, Evropa, Irák, Izrael, výška cm, mozkovna 1450 cm3 ( cm3), kulty a rituály, tlupy, oheň, nástroje převládá představa, že není přímou vývojovou větví dnešního člověka, časově a patrně i geneticky se překrýval s mladšími formami Homo sapiens druh Homo SAPIENS sapiens (Cro- Magnon, Francie, člověk předvěký) před tis.let, svrchní paleolit, 1500 cm3 ( cm3), Evropa, Izrael koexistence H.N. a H.S.S cca let, artikulovaná řeč, anatomicky jako čl. současný, tvorba rytin, sošek, nástěnné malby, před lety vznik zemědělství

18 Historie biologických objevů

19 Historie biologických objevů Buněčná teorie 1628 W. Harwey objev krevního oběhu základy fyziologie, v roce 1651 odmítl teorii samoplození ( vše živé z vajíčka ) Anthony Leeuwenhoek mikroskopie - krevní kapiláry, 1677 pozoroval pohyb spermií, 1683 popis tyčinkovitých a kulovitých bakterií K.E.Baer zakládá embryologii Mathias J. Schleiden Mathias J.Schleiden ( ) - postuloval v r buněčnou představu (teorii) - rostlinné organismy jsou vybudovány celé z buněk (mínil především buněčnou stěnu) Theodor Schwann ( ) - v r.1839 rozšířil buněčnou teorii na živočichy Thomas Schwann

20 Historie biologických objevů Buněčná teorie Jan Evangelista Purkyně ( ) v r vyslovuje, že podstata budování rostlinného (a zvířecího) organismu je trojí: tekutá, vláknitá a zrnitá přiznává zásluhu o celistvostní pohled (= BUNĚČNÁ TEORIE ) Schwanovi rozvíjel cytologii a histologii první práce o buněčné podstatě kolem r (jádra ve vajíčku), řasinky, popis buňky chrupavkové, gangliové (P. buňky v mozečku, P. vlákna v srdci) založil časopis Živa (1853) R.Virchow ( ): OMNIS CELLULA E CELLULA Každá buňka vzniká jen z buňky.

21 Historie biologických objevů Mikrobiologie Louis Pasteur ( ) francouzský lékař, biolog, chemik položil základy mikrobiologie a imunologie objev procesu kvašení u mikroorganismů a vypracoval metodu tepelné sterilizace vyvrácení teorie samoplození 1885 očkování proti vzteklině Robert Koch ( ) - německý lékař a mikrobiolog zakladatel mikrobiologie objev původců tuberkulózy (Mycobacterium tuberculosis) a cholery (Vibrio cholera) Nobelova cena

22 Historie biologických objevů Mikrobiologie Alexander Fleming ( ) - skotský bakteriolog objev penicilinu (antibiotikum) z plísně Penicillium notatum, princip účinku na bakteriální stěnu Nobelova cena

23 Historie biologických objevů Základy genetiky J.G.Mendel ( ) zakladatel genetiky, dědičnost předávána diskretními elementy základní experimenty přednáška, 2 práce vycházejí 1866 tiskem 1. M.zákon o jednotnosti (uniformitě) první generace kříženců 2. M.zákon o náhodné segregaci alel do gamet a jejich kombinaci ve druhé generaci kříženců 3. M. zákon o volné kombinovatelnosti alel různých alelových párů J.G.Mendel W. Johannsen ( ) zavedl termíny gen (1909), genotyp, fenotyp G.H.Hardy ( ) a W.Weinberg ( ) 1908 vyslovili zákon genetické rovnováhy populace (H.-W. zákon p 2 +2pq+q 2 =1)

24 Historie biologických objevů Virologie a jiné 1966 P.Rous NC za objev prvního známého retroviru 1969 M.Delbruck, A.D.Hershey, S.E. Luria NC za objevy molekulární biologie bakteriofága 1975 D.Baltimore, R.Dulbeco, H.M.Temin NC za objev reverzní transkriptázy (1970) 1989 M.Bishop, H.Varmus NC za molekulární analýzu retrovirových provirů a za výzkum funkce onkogenu F. Sanger - objev struktury bílkovinné molekuly (insulin) S.B.Prusiner NC za objev prionů

25 Historie biologických objevů Molekulární biologie T.H. Morgan NC funkce chromosomů při studiu dědičnosti O.Avery, C. MacLeod, M. McCarty DNA určuje dědičné vlastnosti 1953 J.D. Watson, F.H. Crick, M.H.F. Wilkins - popsali strukturu DNA, NC v M.W. Nirenberg a G.Khorana NC za vyřešení genetického kódu 1968 R.Holley NC za objev struktury trna 1989 T.Cech a S.Altman NC za objev autokatalytické RNA naklonování ovce Dolly rozluštění 93% lidského genomu, kompletní genom publikován v r projekt HUGO ( Human Genom Organization) člověk má cca genů (počet zjištěných a předpokládaných genů je cca ); rozsah lidského genomu cca 3x10 9 bp

26 Genové inženýrství - příprava umělých kombinací genů a jejich zavádění do genomu organizmů s cílem rekonstruovat jejich genetickou výbavu Klonování DNA Příprava rekombinantních molekul DNA Zakládání genových knihoven Mutageneze in vitro Příprava transgenních organizmů (GMO) Genová terapie Klonování živočichů

27 Genové inženýrství Klonování DNA klon DNA soubor identických molekul, fragmentů DNA, např. metodou PCR či množením rekombinantních molekul DNA v hostitelské buňce využití: izolace genů, jejich studium struktury a funkce genetická analýza genomů exprese cizích genů v nepříbuzných hostitelích a zisk jejich produktů příprava látek využitelných ve zdravotnictví, průmyslu a farmacii Klonování DNA - základní kroky: příprava rekombinantní molekuly DNA, její přenos do hostitelské buňky (přes klonovací vektory), selekce klonů buněk obsahující rekombinantní DNA

28 Genové inženýrství Konstrukce lidské genomové knihovny

29 Související pojmy Transdukce přenos genetické informace z buňky donorové do buňky recipientní pomocí virových partikulí Bakteriální transdukce - přenos 1-2 genů z jedné buňky bakteriální do druhé pomocí viru (u bakterií prostřednictvím bakteriofágu). Při infekci buňky dochází ke včlenění buněčných genů do virového genomu na úkor ztráty části virové informace. Změněný virus při další infekci přenáší získané genetické informace do nové buňky, jejíž genetickou konstituci již trvale ovlivní. Retrovirová transdukce přenos genu hostitelské buňky prostřednictvím retroviru do jiné hostitelské buňky, v níž se tento gen, jako součást virového genomu, integruje do genomu hostitelské buňky a projeví se v jejím fenotypu. Genetická transformace - změna genetické informace buňky vzniklá přenosem molekuly DNA Bakteriální transformace: přenos izolované molekuly DNA (většinou 1-2geny) z donorové bakteriální buňky do recipientní bez jejich přímého kontaktu, jde o aktivní průnik molekuly DNA přes BS bakterií do cytoplazmy, izolovaná DNA se rekombinuje s molekulou DNA recipientní buňky, vnesená genetická informace se projeví ve fenotypu nebo přenos rekombinantní DNA do buňky recipientní, v jejímž fenotypu se vnesená genetická informace projeví (např. bakteriální buňky produkující lidský inzulin) Transfekce obecně přenos volné, izolované DNA do recipientních buněk např. přenos cizorodé izolované DNA do kultivovaných živočišných či lidských buněk, jde o přímý přenos genů např. kalcium-fosfátovou precipitací Transfekce ve virologii umělá infekce bakteriální buňky nebo jejího protoplastu izolovanou fágovou, popř. virovou nukleovou kys. (DNA nebo RNA), jejímž výsledkem je umělý přenos genetické informace, vyjádřený zpravidla tvorbou virových částic (lytický cyklus)

30 Genové inženýrství Mutageneze in vitro změna vlastností organizmů navozena cílenou mutací v genech cílem příprava proteinů s novými vlastnostmi gen se klonuje v rekombinantním vektoru in vivo (E.coli) izolace rekombinantních molekul DNA a jejich mutagenizace in vitro chemicky či enzymaticky (přesně definované mutace v podobě např. substitucí, delecí nukleotidů) přenos molekul DNA po mutagenezi transformací do E.coli vyhledání klonů E.coli obsahující mutace stanovení fenotypového projevu mutovaného genu

31 Genové inženýrství Příprava transgenních organizmů transgen cizorodý gen přenesený do hostitelského organizmu za účelem genetické modifikace transgenní organizmus (GMO) genom GMO obsahuje stabilně začleněný transgen transgenoze postupy, kterými se do organismů vnášejí cizorodé geny z nepříbuzných organismů využití: zvýšení výnosů a nutriční hodnotu plodin (obiloviny, kukuřice, rýže..), produkci hospodářských zvířat zlepšit kvalitu, trvanlivost potravin GMO k produkci farmakologicky aktivní látky nové typy léčiv vyšší účinnost bez nežádoucích účinků př. GMO bakteriální buňky produkující lidský inzulin pro léčbu diabetu Př. GMO - transgenní ovce pro produkci lidského faktoru pro srážení krve léčba hemofilie

32 v buňkách pacientů - oprava poruch genetické informace nahrazením defektních genů funkčními alelami genová terapie in vitro genová terapie in vivo principy genové terapie: zvýšení počtu kopií genu cílené usmrcení specifických buněk cílená oprava mutace cílené potlačení genové exprese léčba některých dědičných či nádorových onemocnění: vrozené vady metabolismu (fenylketonurie, hemofilie, cystická fibroza) komplexní genetické choroby (rakovina, hypertenze, diabetes) získané genetické vady virové nemoci (EBV, HBV, HIV) neurologické choroby a mozkové nádory Genové inženýrství Genová terapie

33 klon buněk či organizmů - soubor identických buněk či organizmů pocházejících ze společného předka; genom klonů se shoduje s genomem předka klony živočichů vytvářeny: separace blastomer (např. jednovaječná dvojčata) klonování založené na přenosu jader in vitro (1997 ovce Dolly) využití: klonování ohrožených druhů živočichů užitkových zvířat příprava tkání, orgánů z nepoškozeného organizmu pro léčbu závažného onemocnění jedince Genové inženýrství Klonování živočichů

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová ) Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS PŘÍRODOPIS 8.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Úvod, opakování učiva ue

Více

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23 Interaktivní hra, její součástí je rozmístění fotografií a informací po třídě (identifikace dle čísla) žáci obdrží jmenovku Homo sapiens, Homo habilis, Homo erectus a Australopithecus a mají si vybrat,

Více

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Antropogeneze člověka PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Byl jednou jeden člověk https://www.youtube.com/watch?v=zwzxpiessxk Sledujte film, vytvořte myšlenkovou

Více

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Tematický plán učiva BIOLOGIE Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Genetika - maturitní otázka z biologie (2)

Genetika - maturitní otázka z biologie (2) Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona: Název materiálu: Autor: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_04

Více

Název: Hrdličkovo muzeum

Název: Hrdličkovo muzeum Název: Hrdličkovo muzeum Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: geografie, dějepis Ročník: 4., 5. (2. a 3. ročník

Více

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

Název: Hmoto, jsi živá? I

Název: Hmoto, jsi živá? I Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):

Více

23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA

23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA 23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA A. Názory na vznik člověka, příbuznost živočichů a člověka B. Vývojové linie člověka, hominizace a sapientace C. Vznik lidských plemen, neopodstatněnost rasismu A. Názory na vznik

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace:

Více

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 BIOLOGIE Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové

Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové Otázka: Jednobuněční živočichové Předmět: Biologie Přidal(a): stejsky Živočichové velikosti buněk: vaječná buňka - 200µm nervová buňka - 150μm spermatická buňka - 60µm červená krvinka - 7µm živočišné buňky

Více

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,

Více

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová

Více

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek

BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.

Více

Vypracované otázky z genetiky

Vypracované otázky z genetiky Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Fáze

Více

Anatomie a fyziologie člověka

Anatomie a fyziologie člověka školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy

Více

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů

Více

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich

Více

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich

Více

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right

Více

Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Speciace neboli vznik druhů KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Co je to druh? Druh skupina org., které mají společné určité znaky. V klasické taxonomii se jedná pouze o fenotypové znaky. V evoluční g. je druh

Více

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou

Více

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání

Více

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří

Více

ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS,

ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS, ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS, Taxonomie veda o zařazení organismů do taxonů (klasifikační kategorie) podle základních společných charakteristických znaků. Každý organismus musí

Více

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA PRAVĚK ÚLOHA 1: Co rozumíme pod pojmem prehistorie (pravěk)? Od kterého období mluvíme o historii? PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA Existují tři teorie o původu člověka a života K život a lidé byli E život a lidé

Více

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci?

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci? Vývoj rodu homo 1. Kde jsme se vzali? Je těžké vystopovat linii člověka. Předpokládá se, že různé druhy žili spolu, mohli se (asi) mezi sebou množit a tím mohli vznikat další druhy. Zajímavé je, že existují

Více

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.

Více

II. Přírodní pozadí lidské existence A. Počátky světa a pozemského života

II. Přírodní pozadí lidské existence A. Počátky světa a pozemského života II. Přírodní pozadí lidské existence A. Počátky světa a pozemského života Říká se, že nejzákladnější otázka po lidské existenci má trojdílnou podobu: Kdo jsme odkud přicházíme kam jdeme? Chceme-li také

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Nebuněční viry. Ročník 1. Datum tvorby 10.10.2012 Anotace Pracovní

Více

Biologie zadání č. 1

Biologie zadání č. 1 Biologie zadání č. 1 Otázky za 3 body 1. Pojmem vitální kapacita plic označujeme: a) objem vzduchu v horních dýchacích cestách b) objem vzduchu vydechnutý po maximálním nádechu c) objem vzduchu vydechnutý

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

Učební osnovy předmětu Biologie

Učební osnovy předmětu Biologie (kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího

Více

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru

Více

1. 21.2.2012 Klinická genetika genetické poradenství MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.

1. 21.2.2012 Klinická genetika genetické poradenství MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D. Plán výuky jarní semestr 2011/2012 LF ošetřovatelství, porodní asistentka presenční forma Velká posluchárna, Komenského náměstí 2 Úterý 10:20-12:00 sudé týdny (první týden je sudý) 1. 21.2.2012 Klinická

Více

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země 6+ Věda v prostoru Jak vědci pracují v laboratoři? Proč je zelená víc než jen obyčejná barva? Jak můžeme použít prášek do pečiva ke sfouknutí svíčky? Získejte odpovědi na všechny otázky v tomto vzrušujícím

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová Radiobiologický účinek záření Helena Uhrová Fáze účinku fyzikální fyzikálně chemická chemická biologická Fyzikální fáze Přenos energie na e Excitace molekul, ionizace Doba trvání 10-16 - 10-13 s Fyzikálně-chemická

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

O původu života na Zemi Václav Pačes

O původu života na Zemi Václav Pačes O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413

Více

Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie. Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice

Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie. Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice Základy mikrobiologie, hygieny a epidemiologie Hygienické a epidemiologické oddělení Thomayerovy nemocnice Legislativa Zákon č.258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Díl 2 Ochranná dezinfekce,dezinsekce

Více

Genetika člověka - reprodukce

Genetika člověka - reprodukce Gymnázium Václava Hraběte Školní rok 2015/2016 Genetika člověka - reprodukce Seminární práce z biologie autor práce: Andrea Jirásková; 8.A vedoucí práce: RNDr. Roman Slušný Prohlášení Prohlašuji tímto,

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Vyplň úvodní hlavičku tabulky. Do každé kolonky zaznamenej 3 podstatné informace ze shlédnuté prezentace. ČLENOVÉ SKUPINY: TŘÍDA: DATUM: VĚDY V BIOLOGII ČLOVĚKA

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

GENETIKA V MYSLIVOSTI

GENETIKA V MYSLIVOSTI GENETIKA V MYSLIVOSTI Historie genetiky V r. 1865 publikoval Johann Gregor Mendel výsledky svých pokusů s hrachem v časopisu Brněnského přírodovědeckého spolku, kde formuloval principy přenosu vlastností

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;

Více

Populační genetika II

Populační genetika II Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení

Více

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK doba od počátku lidských dějin po první starověké státy u nás trvá až do příchodu slovanských kmenů v 6. století n.l.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie.

4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie. 4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie. Od genu k proteinu - centrální dogma biologie Geny jsou zakódovány v DNA - Jakým způsobem? - Jak se projevují? Již v roce 1902

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

1 Biochemické animace na internetu

1 Biochemické animace na internetu 1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č. INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny

Více

Biologie 1, 2015/2016, Ivan Literák, VFU Brno. kojot prérijní Canis latrans Kostarika, 2010

Biologie 1, 2015/2016, Ivan Literák, VFU Brno. kojot prérijní Canis latrans Kostarika, 2010 Biologie 1, 2015/2016, Ivan Literák, VFU Brno kojot prérijní Canis latrans Kostarika, 2010 PŘEHLED BIOLOGIE Ústav biologie a chorob volně žijících zvířat VFU Brno - FVL - FVHE Ústavy, kliniky Předměty,

Více

Velká rodina života. mlha se zvedá

Velká rodina života. mlha se zvedá Úvod Jen málo národů a lidských pospolitostí na Zemi nemá svůj mýtus o stvoření. Američtí Irokézové věřili, že svět a všechno v něm stvořili nebeští lidé, podle starověkých Japonců byl svět výtvorem bohů,

Více

Aplikovaná genetika a šlechtění rostlin. Úvod

Aplikovaná genetika a šlechtění rostlin. Úvod Aplikovaná genetika a šlechtění rostlin Úvod Sylabus Historie a funkce šlechtění rostlin. Genové zdroje a původ kulturních rostlin. Genetické zdroje ve šlechtění rostlin. Reprodukční systémy rostlin a

Více