ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA
|
|
- Barbora Pešková
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM
2 Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová Recenzovali: RNDr. Ivan Votruba, DrSc. doc. MUDr. Drahomíra Křenová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum jako učební text pro 1. lékařskou fakultu UK Obálka Kateřina Řezáčová Sazba DTP Nakladatelství Karolinum První dotisk prvního vydání Univerzita Karlova v Praze, 2012 Berta Otová, Romana Mihalová, 2012 Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou nakladatelství ISBN ISBN (online : pdf) Ukázka knihy z internetového knihkupectví
3 Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum 2014
4
5 OBSAH Předmluva MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST (B. Otová) Základní genetická terminologie Monohybridismus Dihybridismus Interakce nealelních genů VYUŽITÍ MENDELOVÝCH ZÁKONŮ V MEDICÍNĚ (B. Otová) Monogenně děděná onemocnění Autosomálně recesivní onemocnění (AR onemocnění) Autosomálně dominantní onemocnění (AD onemocnění) Gonosomální recesivně dědičná onemocnění (GR onemocnění) Gonosomálně lokalizovaná dominantně dědičná onemocnění (GD onemocnění) Vybrané příklady Mendelovsky děděných fyziologických znaků Procvičování MULTIFAKTORIÁLNÍ DĚDIČNOST (B. Otová) Polygenní (kvantitativní) determinace Odvození jednoduchého modelu polygenní dědičnosti Multifaktoriální determinace znaku Dědivost (heritabilita) Dvojčecí metoda Model prahového efektu Multifaktoriálně podmíněné vady a choroby člověka Prevence polygenních chorob Procvičování VAZBA GENŮ (B. Otová) Rekombinace a vazba genů Mapová vzdálenost Jednotka mapové vzdálenosti Genetické poradenství a vazba Využití genetických polymorfismů v diagnostice vazebná analýza pomocí markerů Rodokmenová studie Haplotyp (haploidní genotyp) Vazebná analýza pomocí polymorfismu délky restrikčních fragmentů Mapování a sekvenování genomu Fyzikální a genetická mapa Projekt mapování lidského genomu (Human Genome Project) Procvičování
6 5. POPULAČNÍ GENETIKA (B. Otová) Zákonitost Castle-Hardy-Weinbergova (C-H-W) Odhad genových frekvencí X vázané geny a geny s mnohotnou alelií Polymorfismus Populační polymorfismus Genetické polymorfismy Selekce Selekce proti recesivním homozygotům Preference heterozygotů Mutace Indukované mutace Rozdělení mutací podle vlivu na nositele mutace Mutačně-selekční rovnováha Migrace Příbuzenské sňatky Inbred (inbreeding) Genetická zátěž populace Struktura populací Genetický drift Efekt zakladatele (efekt hrdla lahve) Procvičování BUŇKA A BUNĚČNÉ DĚLENÍ (B. Otová) Prokaryota a eukaryota Prokaryota baktérie Eukaryota Buněčný cyklus somatických buněk eukaryot Interfáze G1 fáze Intracelulární regulace buněčného cyklu S fáze G2 fáze Mitóza Buněčná smrt Apoptóza Meióza Průběh meiózy Gametogeneze Spermatogeneze Oogeneze Procvičování CYTOGENETIKA (B. Otová) Lokalizace DNA v jádře lidských somatických buněk Interfázní chromosom (chromatin) Mitotický chromosom Karyotyp Metody zpracování a barvení chromosomů Cytogenetické vyšetření Cytogenetické barvicí techniky Molekulární cytogenetika Změny struktury nebo počtu chromosomů Numerické odchylky aneuploidie a polyploidie Onemocnění podmíněná numerickými odchylkami a jejich hlavní fenotypové charakteristiky
7 Numerické odchylky autosomů Aneuploidie heterochromosomů Změny struktury chromosomů (strukturní aberace) a jimi podmíněné syndromy Procvičování MOLEKULÁRNÍ GENETIKA (B. Otová) Centrální dogma Chemie nukleových kyselin DNA Denaturace DNA Velikost genomu Typy DNA Replikace DNA RNA Ribosomální RNA Transferová RNA Transkripce Promotor Posttranskripční úpravy Reversní transkripce Translace Genetický kód Průběh translace Regulace genové exprese Mutace a reparační mechanismy Reparace DNA Genové inženýrství Analýza DNA Polymorfismus délky restrikčních fragmentů (RFLP) Southernův přenos Polymerázová řetězová reakce Sekvenování DNA Genové banky a genové knihovny DNA čipy (expresní profilování) DNA diagnostika Procvičování BUNĚČNÁ SIGNALIZACE (B. Otová) Typy signálních molekul Typy signalizací Lokální mediátory Přímá mezibuněčná komunikace Synaptické signalizace Endokrinní signalizace Intrakrinní signalizace Receptory Iontové kanály Receptory spojené s aktivací G proteinů Membránové receptory s enzymatickou aktivitou IMUNOGENETIKA (B. Otová) Imunita a imunologie Imunita nespecifická Imunita specifická Antigen Specifická imunitní reakce anticipující
8 10.2 Imunitní reakce Bílé krvinky a jejich funkce T lymfocyty B lymfocyty Imunoglobuliny Přestavby genových segmentů imunoglobulinů Antigenní výbava somatických buněk člověka Systém AB Systém MN Systém Rh Fetální erytroblastóza Hlavní histokompatibilitní systém (HLA) Populační genetika HLA Asociace HLA antigenů a chorob Transplantace Transplantační pravidla Reakce štěpu proti hostiteli (GVHR) Transplantace u člověka Alergie Imunodeficity Procvičování GENETIKA ONKOGENEZE (B. Otová) Mechanismus vzniku nádorové buňky Protoonkogeny Tumor-supresorové geny Mutátorové geny Rodinný a sporadický výskyt nádorového onemocnění Kumulace mutací v buňce vedoucí k maligní transformaci Mutagenní faktory vnějšího prostředí a geny sekundárně ovlivňující vznik nádorů Chemické látky Fyzikální vlivy Biologické vlivy Imunitní systém a nádorová onemocnění Cytogenetická charakteristika nádorového růstu Preventivní opatření a směry terapie Procvičování POČETÍ A PRENATÁLNÍ VÝVOJ (R. Mihalová, B. Otová) Početí a časný vývoj zárodku Genomický imprinting Infertilita, sterilita Asistovaná reprodukce Prenatální vývoj Buněčná specifikace v průběhu prenatálního vývoje Kmenové buňky Terapeutické využití kmenových buněk Diferencované buňky Genetická kontrola prenatálního vývoje Molekulární aspekty vývoje HOX geny PAX geny Morfogeny Diferenciace pohlaví Inaktivace chromosomu X X chromatin Ukázka knihy z internetového knihkupectví
9 12.6 Vrozené vývojové vady Teratogeny a jejich působení Nemoci matky Procvičování POSTNATÁLNÍ VÝVOJ ČLOVĚKA (B. Otová) Dětský věk Růst Sekulární akcelerace Funkční zvláštnosti dítěte Puberta Střední věk, životní styl a jeho význam pro člověka Vymezení a charakteristika středního věku Faktory ovlivňující zdraví Biologie stárnutí Teorie stárnutí Definování procesu stárnutí Evoluce a stárnutí Biologické příčiny stárnutí teorie Buněčné aspekty stárnutí Buněčné dělení a stárnutí Teloméry Regulace buněčného cyklu Apoptóza Molekulární aspekty stárnutí Volné radikály, peroxidace lipidů, antioxidanty Mutace Vápník Glykace Genetická predisposice stárnutí Progerie a progerické syndromy Multifaktoriálně podmíněné choroby vyššího věku Genetická predispozice Faktory vnějšího prostředí / cílené zásahy ovlivňující proces stárnutí Imunitní systém Kalendářní stáří, dlouhověkost NUTRIGENETIKA A FARMAKOGENETIKA (B. Otová) Farmakogenetika Farmakogenomika Nádorová onemocnění Cytochromy P AmpliChip CYP450 test Tamoxifen Variabilita genu CYP2D fluorouracil (pyrimidinový analog) Azathioprin Irinotecan (lék CAMPTO) Tuberkulóza Antidepresivum paroxetin Primachin Mnohočetná léková rezistence (MDR) ATP (adenosintrifosfát)-vázající membránové transportéry (ABC transportéry) P-glykoprotein Nutrigenetika a nutrigenomika Nutrigenetika
10 Nutrigenomika Monogenně děděná variabilita genu Fenylketonurie Perzistující tolerance laktózy Autoimunitní onemocnění Celiakie (glutenová enteropatie) Diabetes mellitus I. typu Multifaktoriálně determinované choroby Diabetes mellitus II. typu Kardiovaskulární choroby Nutrigenetika a nádory Metabolismus alkoholu LÉKAŘSKÁ GENETIKA (R. Mihalová) Genetická konzultace Metody genetické prevence Prevence nádorových onemocnění Prevence vrozených vad Primární (prekoncepční) prevence Sekundární (prenatální) prevence Terciární (perinatální a postnatální) prevence Etické a právní problémy lékařské genetiky Ochrana osobních údajů Právo informované volby Umělé ukončení těhotenství Presymptomatická diagnostika Asistovaná reprodukce PROCVIČOVÁNÍ VÝSLEDKY
11 PŘEDMLUVA Vážené studentky, vážení studenti, nové vydání učebních textů Základy biologie a genetiky člověka pro bakalářské nelékařské studijní programy vychází ze skript Základy biologie a genetiky Vývoj a růst člověka; vydaných roku Bakalářské studium na lékařské fakultě je vysokoškolské studium koncipované v souladu s požadavky moderní organizace zdravotnictví. Tento typ studia vede k získání hlubších teoretických poznatků v základních medicínských oborech. Jednou z těchto oblastí je biologie člověka a zejména pak nauka o dědičnosti genetika. Genetika je propojena s většinou klinických oborů, jako je například interna, gynekologie, pediatrie, neurologie, psychiatrie atp. Genetika a její praktická aplikace je stále podstatnější součástí činnosti každého zdravotníka. Znalost genetických zákonitostí umožňuje pochopit podstatu řady onemocnění a reakcí organismu, jako jsou metabolické poruchy, civilizační choroby (diabetes, alergie, hypertenze apod.), onkologická onemocnění, vývojové vady, odezva na farmaka, složení stravy a další. Zabývá se možností diagnostiky, prevence a terapie geneticky podmíněných onemocnění a též vlivy prostředí ve vztahu ke genetické výbavě člověka. Texty shrnují základní poznatky rozsáhlého a dynamicky se rozvíjejícího oboru lékařské biologie a genetiky. Oproti předešlým učebním textům jsou zejména rozšířeny o nové poznatky z oblasti molekulární genetiky, buněčné signalizace, negenetické regulace genetické informace, o nové poznatky týkající se prenatálního vývoje, farmakogenetiky a nutrigenetiky. U jednotlivých kapitol jsou uvedeny konkrétní příklady aplikace genetiky a v závěrečné 16. kapitole jsou vysvětlena řešení. Přáli bychom si, aby nové přepracované vydání učebních textů přispělo k získání nezbytných informací pro bakalářské studium. Doporučená literatura: Kočárek, E.: Genetika. Praha: Scientia, 2010 (učebnice pro gymnázia). Autoři děkují doc. MUDr. D. Křenové, CSc., a RNDr. I. Votrubovi, DrSc., za recenzi učebního textu. B. Otová, R. Mihalová 11
12
13 1 MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST GENETIKA NAUKA O DĚDIČNOSTI Genetika se jako vědní obor začala systematicky rozvíjet ve dvacátém století. Zakladatelem genetiky je brněnský opat Johan Gregor Mendel ( ). Bez znalosti podstaty přenosu genetické informace (geny, chromosomy) matematickou analýzou hybridizačních pokusů (které několikerým opakováním ověřoval) vyvodil, že rodič má dva párové faktory, které podmiňují znak. Na potomka se přenáší od každého rodiče pouze jeden z nich. Klasické Mendelovy pokusy se zahradním hrachem daly základ poznatkům o přenosu genů z jedné generace do generace další. Při hybridizačních pokusech s hrachem si Mendel vybral sedm párů odlišných znaků, například kulatá nebo svraštělá zrna, vysoké rostliny a zakrslé, červené a bílé květy, zelená a žlutá semena atd. Prezentace k vybraným kapitolám jsou dostupné na: cupress.cuni.cz 1.1 ZÁKLADNÍ GENETICKÁ TERMINOLOGIE Pro oživení základních genetických termínů uvádíme před kapitolou, která se týká Mendelových zákonů, stručnou genetickou terminologii. Gen je definován jako část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického polypeptidického řetězce (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA. Je to určitá, různě dlouhá, sekvence nukleotidů (viz kapitola Molekulární genetika). Gen je chápán jako jednotka funkce. Exprese eukaryotních genů je souhrn všech dějů, které se podílejí na průběhu transkripce a translace. Genotyp je genetická výbava jedince; soubor všech alel jedince. V užším pojetí je to dvojice alel téhož lokusu na homologních chromosomech. Znak představuje z genetického hlediska každou definovatelnou vlastnost organismu. Například krevní skupinu, barvu očí, výšku, polydaktylii (nadpočetné prsty), rozštěp rtu atp. Soubor všech znaků individua představuje fenotyp jedince. V užším smyslu je fenotypem míněna konkrétní forma znaku. Fenotyp je určován genotypem a může být modifikován vnějším prostředím. Alely jsou různé formy genu odpovědné za jeho odlišné projevy. V rámci populace může mít jeden gen i více forem (mnohotná alelie např. krevní systém ABO, polymorfismus transplantačních antigenů kódovaný geny HLA komplexu). 13
14 Interakce alel téhož genu (lokalizace genů na homologních chromosomech): dvě shodné alely znamenají homozygotní stav (homozygotní genotyp). Jedinec může být buď dominantní homozygot (AA) nebo recesivní homozygot (aa). Dvě odlišné alely (Aa) podmiňují heterozygotní stav (heterozygotní genotyp). Alely téhož genu mohou mít vůči sobě vztah: a) úplné dominance a recesivity, kdy fenotyp jedince určuje dominantní alela již v jedné dávce. Fenotyp odpovídající recesivní alele je při lokalizaci genu na autosomech realizován jen u recesivních homozygotů. V případě genů lokalizovaných na heterochromosomu X, je recesivní alela u mužů vyjádřena i v jedné dávce hemizygotní stav (pseudodominance). b) neúplné dominance, kdy fenotyp heterozygota není shodný s fenotypem homozygotů. Například u dominantního homozygota (AA) jsou u rostliny nocenky květy zabarveny červeně. Heterozygotní rostliny (Aa) mají květy zbarveny růžově a recesivní homozygoti (aa) bíle. c) kodominance, genový produkt obou alel se rovnocenně projeví ve fenotypu. Jako příklad můžeme uvést krevní skupiny AB nebo MN. Jedinci s těmito krevními skupinami jsou heterozygoty. Kodominantní vztah mají např. také alely genů, které kódují transplantační antigeny. Monogenní dědičnost znamená situaci, kdy znak je určován jedním párem genů. Dědičnost odpovídá Mendelovým zákonům. Vnější prostředí má většinou jen malý nebo žádný vliv na expresi monogenně podmíněných znaků. Jednou z výjimek je fenylketonurie (monogenně děděná metabolická vada viz dále), kdy dieta některé fenotypové projevy onemocnění potlačí. Pojem multifaktoriální dědičnost vyjadřuje skutečnost, že na expresi znaku se podílí jak genetická predispozice, tak faktory vnějšího prostředí. Dědičnost je kontrolována mnoha geny (polygenní dědičnost). Zpětné křížení je křížení heterozygota s homozygotem. Testovací zpětné křížení (backcross Bc) je křížení heterozygota s recesivním homozygotem. 1.2 Monohybridismus V hybridizačním pokusu Mendel sledoval jeden pár vybraných znaků, například zabarvení semen. Při hybridizačních pokusech vždy začínal křížení rostlin od tzv. čistých linií pro sledovaný znak. Parentální linie (rodičovské) byli tedy homozygotní pro zvolenou variantu znaku (např. pro žlutá a nebo zelená semena; červené versus bílé květy atp.). Křížením jedinců parentální generace získal hybridy (křížence) první filiální generace (F1) a jejich samosprášením potomstvo druhé filiální generace (F2). Ve všech pokusech se všechny rostliny v F1 generaci vždy podobaly pouze jednomu z rodičů. F1 generace byla vždy uniformní. Uniformita F1 generace bývá nazývána 1. zákonem dědičnosti Mendelova typu. V našem konkrétním případě měly všechny rostliny F1 generace žlutá semena. Ty znaky, které se u F1 hybridů manifestovaly ve fenotypu, nazval Mendel dominantní a ty, které se v F1 generaci nemanifestovaly, recesivní. Po samosprášení rostlin F1 generace se v F2 generaci vyskytly jak rostliny s dominantním fenotypem (žlutá semena), tak s recesivním (zelená semena). Dominantní a recesivní znaky byly vždy v poměru 3 : 1. Přechodné formy mezi znaky nebyly pozorovány. Alely sledovaného genu si označíme A (dominantní) a a (recesivní). 14 Ukázka knihy z internetového knihkupectví
15 Samosprášením jednotlivých rostlin F2 generace vznikla F3 generace. Rostliny s recesivním fenotypem v F2 generaci měly v F3 generaci pouze potomstvo s tímto fenotypem (v našem případě zelená semena). Potomstvo rostlin s dominantním fenotypem (žlutá semena), mělo v F3 generaci převážně dominantní, ale i recesivní fenotyp. Mendel z těchto pokusů odvodil, že fenotypový poměr 3 : 1 v F2 generaci je podmíněn genotypovým poměrem 1 (AA) : 2 (Aa) : 1 (aa). Z těchto párových faktorů pouze jeden je předáván potomkovi. Který z nich, je náhodný jev. Tento závěr je označován jako 2. Mendelův zákon, zákon náhodné segregace genů do gamet. Pohlavní buňky (gamety) mají, na rozdíl od somatických buněk (tělních), pouze jednu alelu (formu genu) pro každý znak. Gamety rodiče homozygotní linie se žlutými semeny nesou alelu A, gamety homozygotní linie se zelenými semeny alelu a. Genotyp parentální generace je AA a aa. V F1 generaci je fenotyp podmíněn genotypem Aa. Každý jedinec F1 generace tvoří dva typy gamet A a a s 50% pravděpodobností. Hybridizační pokus provedený na zahradním hrachu (sledovaný znak zabarvení semen) znázorňuje Tabulka 1.1. Tab. 1.1 Fenotypy, genotypy a gamety v parentální generaci Parentální generace (P) Fenotyp žlutá zelená Genotyp AA aa Gamety A a Křížením parentální generace AA x aa vzniká generace F1 s uniformním zbarvením semen. Semena jsou žlutá jako u rodiče s dominantním genotypem. Genotyp jedinců F1 generace je heterozygotní Aa. Tab. 1.2 Fenotyp, genotyp a gamety v první filiální generaci První filiální generace (F1) Fenotyp žlutá Genotyp Aa Gamety A (50 %) a (50 %) Vzájemným křížením jedinců F1 generace (heterozygotní genotyp Aa) vzniká F2 generace s fenotypovými štěpnými poměry 3 (semena žlutá) : 1 (zelená). Genotypové štěpné poměry jsou 1 (AA) : 2 (Aa) : 1 (aa). Tab. 1.3 Výsledek křížení jedinců F1 generace, vznik F2 generace Gamety samičí A a A AA Aa samčí a Aa aa Genotypy F2 generace 15
Vypracované otázky z genetiky
Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
1. 21.2.2012 Klinická genetika genetické poradenství MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.
Plán výuky jarní semestr 2011/2012 LF ošetřovatelství, porodní asistentka presenční forma Velká posluchárna, Komenského náměstí 2 Úterý 10:20-12:00 sudé týdny (první týden je sudý) 1. 21.2.2012 Klinická
Genetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
Genetický polymorfismus
Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci
Vrozené vývojové vady, genetika
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Vrozené vývojové vady, genetika studijní opora pro kombinovanou formu studia Aplikovaná tělesná výchova a sport Doc.MUDr. Eva Kohlíková, CSc.
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek
BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.
v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
Degenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských
-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat
Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví
Genetika pohlaví Genetická determinace pohlaví Způsoby rozmnožování U nižších organizmů může docházet i k ovlivnění pohlaví jedince podmínkami prostředí (např. teplotní závislost pohlavní determinace u
GENETIKA V MYSLIVOSTI
GENETIKA V MYSLIVOSTI Historie genetiky V r. 1865 publikoval Johann Gregor Mendel výsledky svých pokusů s hrachem v časopisu Brněnského přírodovědeckého spolku, kde formuloval principy přenosu vlastností
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.
Cvičení č. 6: Mendelovy zákony KI/GENE Mgr. Zyněk Houdek Mendelovy zákony Při pohlavním rozmnožování se může z každého rodiče přenést na jeho potomka vždy pouze jediná alela z páru. Vyslovil v roce 1865
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)
Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.
Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Mutace Mutace - náhodná změna v genomu organismu - spontánní
Úvod do obecné genetiky
Úvod do obecné genetiky GENETIKA studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti živých organismů GENETIKA dědičnost - schopnost uchovávat soubor dědičných informací a předávat je nezměněný potomkům GENETIKA
Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
Populační genetika II
Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení
Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři
Genetické mapování v přírodních populacích i v laboratoři Funkční genetika Cílem je propojit konkrétní mutace/geny s fenotypem Vzniklý v laboratoři pomocí mutageneze či vyskytující se v přírodě. Forward
Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY Genetické poznatky byly v historii dlouho výsledkem jen pouhého pozorování. Zkušenosti a poznatky se přenášely z generace na generaci a byly tajeny. Nikdo nevyvíjel snahu poznatky
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
Poznámky k nutrigenetice
Poznámky k nutrigenetice Ondřej Šeda Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Ústav biologie a lékařské genetiky 1.LF UK a VFN, Praha Research Centre CHUM, Montreal, Canada Nutrigenetika Jednotlivé
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
Genetika člověka - reprodukce
Gymnázium Václava Hraběte Školní rok 2015/2016 Genetika člověka - reprodukce Seminární práce z biologie autor práce: Andrea Jirásková; 8.A vedoucí práce: RNDr. Roman Slušný Prohlášení Prohlašuji tímto,
Okruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK
ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Molekulární genetika. DNA = deoxyribonukleová kyselina. RNA = ribonukleová kyselina
Přehled GMH Seminář z biologie GENETIKA Molekulární genetika Základní dogma molekulární biologie Základním nosičem genetické informace je molekula DNA. Tato molekula se může replikovat (kopírovat). Informace
Genetický screening predispozice k celiakii
VETERINÁRN RNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO Farmaceutická fakulta Ústav humánn nní farmakologie a toxikologie Genetický screening predispozice k celiakii RNDr. Ladislava Bartošov ová,ph.d. 1, PharmDr.
Genetika mnohobuněčných organismů
Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat
Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.
POPULAČNÍ GENETIKA Populační genetika se zabývá genetickými zákonitostmi v definovaných souborech jedinců téhož druhu. Genetické vztahy uvnitř populace jsou komplikované, a proto se v populační genetice
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Siřínková Petra březen 2009 Mendelovy zákony JOHANN GREGOR MENDEL Narodil se 20. července 1822 v
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE
Genetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
http://www.vrozene-vady.cz
Primární prevence vrozených vývojových vad MUDr. Antonín Šípek,CSc., odd. lékařské genetiky, Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze Vrozená vada je následek nebo projev abnormálních vývojových pochodů,
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Část. Molekulární biologie a imunologie. Základy dědičnosti. Struktura nukleových kyselin
Část Molekulární biologie a imunologie 6. Základy dědičnosti Mendelovská dědičnost (autozomálně recesivní, autozomálně dominantní a X-vázaný přenos mutací). Nemendelovská dědičnost (uniparentální disomie,
1 Biochemické animace na internetu
1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
Typy chromosomů. A telocentrický B akrocentrický C submetacentrický D metacentrický. Člověk nemá typ telocentrický!
Karyologie Typy chromosomů A telocentrický B akrocentrický C submetacentrický D metacentrický Člověk nemá typ telocentrický! Chromosom chromosom telomera jádro centomera telomera buňka histony dvoušroubovice
Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2
Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony
Obecná genetika Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony Ing. Roman LONGAUER, CSc. Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Počet chromosomů v buňkách. Genom
Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým
Genetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.
Genetické markery ve šlechtění skotu pro masnou produkci Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Genetické markery Polymorfní místa v DNA, které vykazují asociaci na sledované znaky Příčinné
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
IMUNOGENETIKA II + F1 F2 + F2 + + + - - Transplantace kostní dřeně - lymfoidní tkáň TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA
IMUNOGENETIKA II kmen A TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA - - F1 kmen B e x F2 y y kmen A 3 4 y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA - F1 e x F2 - - - y kmen B 3 4 Transplantace orgánů, které neobsahují lymfoidní tkáň Imunitní
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
DĚDIČNOST Monogenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost Expresivita Penetrance Gen (strukturní gen
DĚDIČNOST Předtím než se začneme věnovat jednotlivým typům genetické determinace a přenosu genetické informace z rodičovské generace na potomky, objasníme si některé termíny. Monogenní dědičnost znamená
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 2 Rozmnožování rostlin
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru REPRODUKČNÍ MEDICÍNA
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru REPRODUKČNÍ MEDICÍNA 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání v oboru reprodukční medicína je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy
IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které
OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka
OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka Předseda Prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc. Fyziologický ústav 1. LF UK, Albertov 5, 128 00 Praha 2 e-mail: jaroslav.pokorny@lf1.cuni.cz Členové Prof.
Zaměření bakalářské práce (témata BP)
Zaměření bakalářské práce (témata BP) Obor: Buněčná a molekulární diagnostika - zadává katedra - studenti si témata losují Obor: molekulární biologie a genetika - témata BP vychází z vybraného tématu DP
EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP
EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP Lékařská genetika Lékařský obor zabývající se diagnostikou a managementem dědičných onemocnění Genetická prevence
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses Jak vznikají dvě pohlaví Mechanismy determinace
Genetika. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Genetika Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Johann Gregor Mendel * 12.7.1822 Hynčice na Moravě + 9.1.1884 Brno Augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně 1856 zahájil své experimenty s křížením
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Tok GI v buňce. Genetický polymorfizmus popis struktury populací. Organizace genetického materiálu. Definice polymorfismu
Genetický olymorfizmus ois struktury oulací Tok GI v buňce Dr. Ing. Urban Tomáš ÚSTAV GEETIKY MZLU Brno urban@mendelu.cz htt://www.mendelu.cz/af/genetika/ Seminář doktorského grantu 53/03/H076 : Molekulárn
Dědičnost kvantitativních znaků. Proměnlivost a dědivost. Mutace
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 3 Dědičnost kvantitativních znaků Kvantitativní znaky mají kontinuální proměnlivost a jsou polygenní. Za velikost znaku je většinou zodpovědný systém několika genů
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika
AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV Nežádoucí účinky
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965
ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
Stavba chromozomů Lidský karyotyp
Přípravný kurz z biologie 5 Stavba chromozomů Lidský karyotyp 3. 12. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Stavba chromozomů Lidský karyotyp Chromozom buněčná struktura v jádře eukaryotních buněk řec. chroma = barva,
Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern
St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)
Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria) Vývoj pohlavních buněk u živočichů zahrnuje několik dějů, které zajistí, že dojde k redukci a promíchání genetického materiálu a vzniklé buňky jsou
Mutační změny genotypu
Mutační změny genotypu - změny genotypu: segregace, kombinace + MUTACE - náhodné změny Mutace - genové - spontánní - chromozómové - indukované (uměle vyvolané) - genomové A) Genové mutace - změna (ztráta)
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
14. FARMAKOGENETIKA, NUTRIGENETIKA
14. FARMAKOGENETIKA, NUTRIGENETIKA 14.1 Farmakogenetika se je obor zabývající se studiemi a klinickými testy, které mají odhalit příčinu rozdílné odpovědi na podávané léky. Sleduje rozdíly v metabolických
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS PŘÍRODOPIS 8.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Úvod, opakování učiva ue
Genetická diverzita masného skotu v ČR
Genetická diverzita masného skotu v ČR Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Ing. Irena Vrtková 26. listopadu 2009 Genetická diverzita skotu pojem diverzity Genom skotu 30 chromozomu, genetická
RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.
ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. Laboratoř ekotoxikologie a LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha ÚVOD Předmět
Tématické okruhy pro státní záv rečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní záv rečné zkoušky Program/Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze t í) Obor: Obecná a aplikovaná Obecná biochemie Biochemie mikroorganism a rostlin biochemie Molekulární
Význam HLA typizace, HLA antigeny
Význam HLA typizace, HLA antigeny Geny lokusů jsou umístněné na krátkém rameně 6. chromozomu HLA I.: A,B,C, geny kódují MHC I. HLAII.: DP, DQ, DR geny kódují MHC II. HLA III.: geny, které kódují proteiny
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
Slovníček genetických pojmů
Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency