ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.

Transkript

1 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. D I P L O M O V Á P R Á C E 2014 Bc. Yury Malov

2 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T139 Globální podnikání a marketing A D A P T A C E Z A H R A N I Č N Í C H S T U D E N T Ů N A S T U D I J N Í P O B Y T Y N A Š K O D A A U T O V Y S O K É Š K O L E Bc. Yury MALOV Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Pavlica, Ph.D.

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi dne 6. ledna

4 Děkuji doc. PhDr. Karlu Pavlicovi za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informačních podkladů. Dále děkuji doc. Ing. Pavlu Štrachovi, Ph.D. et Ph.D. za poskytnutí cenných rad pro vypracování praktické části této diplomové práce během diplomových seminářů. Zároveň bych chtěl poděkovat všem zahraničním studentům ve ŠAVŠ, kteří si zúčastnili dotazníkového šetření a napomohli tak efektivně prozkoumat problematiku adaptace studentů na dané vysoké škole. 4

5 Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 7 Úvod Vymezení pojmů kultura a adaptace na cizí kulturní prostředí Kultura Kulturní rozdíly Kulturní šok Adaptace na nové kulturní prostředí Metody zrychlení adaptace Studium v zahraničí jako specifický případ expatriace Studium v zahraničí Program celoživotního učení Program Erasmus Expatrianti Self initiated expatriates Výběr expatriantů Selhání expatriantů Trénink expatriantů Repatriace Politika ŠKODA AUTO Vysoké školy v oblasti práce se zahraničními studenty ŠKODA AUTO Vysoká škola Uchazeči o studium, studenti a absolventi Studenti Absolventi Klub absolventů ALUMNI Přerušení studia a neúspěšní studenti Internacionalizace Partnerské instituce Propagace v zahraničí Letní škola

6 3.3.4 Český jazyk a kultura pro cizince Double degree program Zahraniční studenti Studentská unie a International Office Empirický výzkum a návrh opatření na usnadnění procesu adaptace zahraničních studentů Metodika výzkumu Struktura dotazníku Stanovená výzkumná očekávání Vyhodnocení dotazníku Demografické údaje Jazyky Studium Organizace Něco o Vás Ověření stanovených očekávání Zhodnocení a návrh na usnadnění procesu adaptace Závěr Seznam literatury Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník spokojenosti zahraničních studentů

7 Seznam použitých zkratek a symbolů AG AIS apod. a.s. CAGR cca ČR EHP Erasmus et al. EU EUR GLOBE LLP NAEP např. OECD PR str. ŠAVŠ SZZ tzv. UK Aktiengesellschaft (česky: akciová společnost) Akademický Informační Systém A podobně Akciová společnost Compound Annual Growth Rate Cirka Česká republika Fond Evropského hospodářského prostoru European Region Action Scheme for the Mobility of University Students A kolektiv Evropská unie Euro (měna) The Global Leadership and Organizational Behaviour Effectiveness Research Project The Lifelong Learning Programme Národní agentura pro evropské vzdělávací programy Například The Organisation for Economic Cooperation and Development Public Relations Strana ŠKODA AUTO Vysoká škola Státní závěrečná zkouška Tak zvaný United Kingdom (Velká Británie) 7

8 UK USA vs. Univerzita Karlova Spojené státy americké Versus 8

9 Úvod Zájem o zahraniční studijní pobyty v dnešní době prudce roste. Množí se i s tím spojené problémy adaptace na jiné kulturní zvyklosti. Velká řada středních a vysokých škol ročně vítá studenty z různých zemí světa, poskytuje jím stejné podmínky pro studium i život jako studentům tuzemským (Černá, 2010). Pro takového cizího, neboli zahraničního studenta je bez ohledu na jeho věk, pohlaví, národnost a zkušenosti rozhodujícím úkolem co nejrychleji se přizpůsobit novému kulturnímu prostředí, projít jakýmsi procesem akulturace (Koublová, 2012). Tento proces je také nazýván adaptací. Aby adaptace byla efektivní, je zapotřebí dodržovat určitý soubor opatření, jak ze strany studenta, tak i vzdělávací instituce. Tato diplomová práce je zaměřená na adaptaci zahraničních studentů na studijní pobyty ve ŠKODA AUTO Vysoké škole v Mladé Boleslavi (zkráceně ŠAVŠ). Práce analyzuje problematiku adaptace zahraničních studentů na studijní pobyty. Cílem práce je prozkoumat úroveň adaptace současných zahraničních studentů, jejich jazykové schopnosti, dovednosti a zájmy, pochopit motivaci k cestě za vzděláním do zahraničí. Práce analy zuje, jak si studenti představují začátek své kariéry po dosažení vysokoškolského vzdělání a zároveň formuluje návrhy opatření na usnadnění procesu adaptace na studijní pobyty na ŠAVŠ. První kapitola se opírá o základní výzkumy, obsahuje především vymezení pojmů kultura a adaptace na cizí kulturní prostředí. Jsou zde rozebírány kulturní rozdíly a praktiky, vysvětlen pojem kulturní šok a popsán průběh adaptace na novou kulturu s možnými faktory ovlivňujícími tento proces. Druhá kapitola se zabývá studiem na vysoké škole v zahraničí, který pro cílovou skupinu této práce, tedy zahraniční studenty, může být srovnatelný s procesem expatriace. Je zde popsán samotný termín expatriace a uvedena její klasifikace, klady a zápory procesů expatriace, vliv na expatrianta, tedy na vysokoškoláka. Velký důraz je kladen na tzv. self initiated expatriates, kteří jsou obdobou studentů, kteří si vybrali studium v zahraničí samostatně a dle osobních preferencí. Velký prostor je věnován tréninku expatriantů, jakož základnímu nastavení pro úspěšné splnění zahraniční mise. Jak bude prokázáno v aplikační části práce, nejčastější chybou u zahraničních studentů ŠAVŠ je vynechání tohoto tréninku, s čím je spojen zdlouhavý proces adaptace na podmínky studia. 9

10 Třetí kapitola, která dává začátek detailnějšímu zkoumání vzdělávací instituce, na kterou je daná práce zacílena, analyzuje politiku ŠAVŠ v oblasti práce se zahraničními studenty. Prostřednictvím materiálů poskytnutých vedením ŠAVŠ a zároveň výročních zpráv jsou zde zkoumány statistiky a metody práce se studenty, jejich spokojeností a úspěšností. Jsou zde rozebrány veškeré akce vysoké školy vůči zahraničním studentům, od základního jazykového kurzu, až po začátek kariérní cesty po absolvování studia. Velká pozornost je věnována internacionalizaci ŠAVŠ a rozvoji mezinárodních vztahů, výsledkem které jsou nové tváře z desítek zemí světa. V této kapitole je popsán soubor prací s nově přijíždějícími Erasmus studenty, jsou podotknuty Studentská Unie ŠAVŠ a International Office. Poslední, čtvrtá kapitola je zaměřená na empirický výzkum analyzující zkušenosti zahraničních studentů s adaptací během studijních pobytů. Na základě provedeného empirického výzkumu, který měl podobu dotazníkového šetření, byla stanovena čtyři výzkumná očekávání a na základě výsledků dotazníkového šetření všechna očekávání byla potvrzena. Cílem studie a zároveň i diplomové práce je formulace návrhu opatření na usnadnění procesu adaptace na studijní pobyty ve ŠAVŠ a také návrh na vytvoření strategie pro práci se zahraničními studenty. Bylo vytvořeno schéma, jehož fáze popisují důležitost aktivní práce se zahraničními studenty během celého procesu jejich působení, již od primární péče o uchazeče v zahraničí, až po pravidelné sledování jejich progresu pomocí dotazníků spokojenosti. Samotný dotazník šetření je přílohou diplomové práce. 10

11 1 Vymezení pojmů kultura a adaptace na cizí kulturní prostředí Tato diplomová práce se zabývá problematikou adaptace zahraničních studentů na studijní pobyty v cizině. Z názvu práce plyne, že zahraniční studenti jsou jakýmisi nositeli cizích kulturních zvyklostí, tradicí a rituálů. V rámci uplatnění své mise, tedy studia, jsou nuceni se novému prostředí přizpůsobit. Toto přizpůsobení se v odborné literatuře nazývá adaptací či akulturací. V této kapitole jsou stručně rozebrány pojmy adaptace a kultura, jsou identifikovány jejich druhy. Prostřednictvím teorie z publikací Štracha (2009), Nového a Schroll Machla (1991), Schneidera a Barsouxe (2003) aj. je prokázaná nezbytnost kulturního rozvoje a sebevzdělání pro úspěšné začlenění se do cizího kulturního prostředí. 1.1 Kultura Vymezit pojem kultura stručně, ale přitom zachytit všechny její podoby, je nemožný úkol. Je to stejně těžké, jako ptát se představitelů různých kultur, jak vnímají svou kulturu, a žádat je o co nejvíce detailů. Je to, jako bychom se ptali ryby ve vodě, jaké to je celý život plavat. Jednou, dostane-li se ryba na pobřeží, začíná rychle pociťovat něčeho nedostatek, rozdílnost, kterou nelze snadno popsat. Její okamžitou volbou by bylo dostat se zpět do vody, tedy tam, kde je zvyklá trávit celý svůj život (Schneide & Barsoux, 2003). Lidé začínají vnímat vlastní kulturu, jen když jsou mimo ni: Jsem schopen pochopit vlastní kulturu o tolik lépe, když se nacházím v kultuře jiné, konstatoval britský spisovatel Samuel Johnson (Schneider & Barsoux, 2003, str. 11). Podobně jako voda kolem ryby, kultura zkresluje naše vnímání nám a také to, jak svět vnímá nás. Kultura je používána jako bod poukázání na rozdílnosti a zároveň i ocenění jiných. Příkladem tomu je zcela běžné tvrzení kontinentálních Evropanů o řízení automobilu ve Velké Británii vlevo, považované za řízení na špatné straně silnice. Je však komické, že sami Britové tvrdí to samé o pocházejících z kontinentu. Je to projevem kultury, nebo jsou to místní zvláštnosti a zvyky určitého národa? Historické události formují kulturu národů a pozměňují jejich zvyklosti, vytváří nové standardy, které se dají v současnosti nazvat součástí kultury (příklad řízení vlevo Kypr, Indie, Thajsko, Austrálie). 11

12 Štrach, (2009, str. 94) uvádí definici kultury jako souhrn znalostí, hodnot, víry, umění, zvyků, jazyka a dalších atributů, osvojených člověkem, tedy členem společnosti. Je zcela jasné, že kultura je odrazem chování člověka, je založena na hodnotách a je prokazatelná praktikami jednotlivých představitelů. Hodnoty v kultuře jsou silné emoce, díky kterým je možné rozlišovat dobré od zlého, hezké od ošklivého. Praktiky jsou jakýmsi ukazatelem chování, patří sem například normy stolování, pozdrav, oblékání, mluvení. K názornému vysvětlení zde slouží obrázek 1 (Kulturní hodnoty a praktiky), ze kterého je jasné, že hodnoty dostává každý již od narození, pocházejí tedy nejdříve z rodinné výchovy, zatímco praktiky si člověk osvojuje až poznáním jiných představitelů stejné či odlišné kultury. Z toho je zřejmé, že hodnoty se v průběhu života jedince skoro nemění, avšak kulturní praktiky je možno snadno přizpůsobit aktuálním podmínkám. věk 0 rodina HODNOTY 10 škola PRAKTIKY 20 zaměstnaní Zdroj: Štrach, Mezinárodní management, 2009, s. 94 Obr. 1 Kulturní hodnoty a praktiky Kulturní praktiky vystupují jako soubor chování jedinců. Jsou osvojeny v kontaktu s okolním prostředím. Zajímavé je, že vícenárodní společnost s širokou řadou různorodých kultur může značným způsobem ovlivnit kulturní praktiky. Pokud vedle sebe žijí příslušníci mnoha různých kultur, každého z nich to alespoň mírně ovlivní. Ponechání kulturních praktik je více projeveno, když dochází ke každodennímu kontaktu jak v práci, tak ve volném čase. Nejlepším příkladem jsou vysokoškolské koleje mezinárodních univerzit, kde nasycenost cizinců převyšuje počet domácích studentů. Studenti tím, jak dlouhodobě sledují chování a zvyky 12

13 svých spolubydlících, je začínají napodobat, a vlastně tak přebírají jejich kulturní praktiky. Uvažujme například o pozdravu a různých možnostech jeho provedení. Zatímco pro některé země a národy, jako jsou Američané či Češi, formalita pozdravu nehraje důležitou roli, pro země asijské či východní nevhodný způsob pozdravu může zapříčinit velké problémy jak v osobním, tak i v profesním životě. Například nedodržení rituálního vyměňování vizitek v Japonsku poukazuje na nerespektování vašeho obchodního partnera a může znamenat velmi špatný začátek spolupráce (Schneider & Barsoux, 2003). Ve Francii je naprosto nezbytný individuální pozdrav druhého pevným stiskem ruky a vyslovením jeho/jejího jména, a to při zachování očního kontaktu. Potkáme-li téhož člověka během jednoho dne několikrát, nesmíme ho již zdravit klasicky Bonjour. Znamenalo by to nedůležitost prvního pozdravu a zapomenutou informaci svědčící o úplné nedůležitosti zdravené osoby. Musí se zde říci Re Bonjour. Semknutí rukou jakoby k modlitbě a mírný úklon symbolizuje respekt a pozdrav v Japonsku. Je všeobecně známo, že asijské národy zachovávají více osobní zóny pro pozdrav. Jsou na rozdíl od jižanů více diskrétní, a proto v okamžiku setkání národů, a tím i kulturních praktik, dochází velice často k nepohodlí při pozdravu. Příkladem lidí vnímajících toto nepohodlí jsou studenti z asijských zemí ve Francii, kde pozdrav druhého se uskutečňuje čtyřmi polibky střídavě na obě tváře (Schneider & Barsoux, 2003). Dalším aspektem kulturních praktik je rozsah osobního prostoru při komunikaci, který je brán u různých kultur jinak. Schneider a Barsoux (2003) upozorňují na skutečnost, že severní Evropané mají tendenci zachovávat větší osobní prostor, nazývaný tzv. ochrannou bublinou, než jejich kolegové z jihu. Cítí se pohodlněji ve větší vzdálenosti, zatímco Jihoevropané se přibližují se snahou pocítit spojitost v komunikaci. Jedním z příkladů dobře popisujících tuto formalitu, uvádí Schneider a Barsoux (2003) ve své knize Managing across cultures, je chování během čekání ve frontě ve všemi známém zábavním parku Disneyland nedaleko Paříže. Kulturní rozdílnost zde byla prokázána na dodržování osobního prostoru u návštěvníků ze severní Evropy a náhlém obsazení každého volného prostoru Jihoevropany. Ti si totiž neuvědomili, že vynechaný prostor mezi lidmi ve frontě je 13

14 jakousi ochranou bublinou a drze do něj vstoupili, čímž vyvolali všeobecné nedorozumění, ačkoliv to neudělali schválně, jen v souladu s osobními kulturními praktikami. Stejně jako pozdrav patří oblékání mezi velmi individualistické kulturní rysy. Převládající dress code je jedním z klíčových momentů kulturních praktik. Skandinávští manažeři mají tendenci oblékat se více formálně, a to i na konferencích, na rozdíl od manažerů jihoevropských. Na severu není obvyklý výraz casual Friday a zahnuté rukávy u košile znamenají odpočinek v práci (Schneider & Barsoux, 2003). Způsob oblékání u mnohých kultur znamená záměr činnosti. Přijede-li německý manažer oblečený do černého obleku s kravatou na konferenci ve velmi teplý letní den, zatímco jeho kolegové z jiných částí světa jsou oblečení casual, chce tím německý manažer naznačit, že přijel pracovat a účast na konferenci je jeho úkolem. U neformálního oblékání existují tisíce rozdílností, přičemž jejích odůvodnění jsou spojená s historickým, politickým a náboženským rozvojem dané kultury. 1.2 Kulturní rozdíly Široká škála společenských věd, jakými jsou sociologie, kulturní antropologie, psychologie aj. se zabývá problematikou kulturních rozdílů. Jejich společným cílem je hledání určitých kritérií poukazujících na klíčové odlišnosti jednotlivých kultur (Nový & Schroll Machl, 1999). Problematika je především aktuální ve sféře globálního managementu a zahraničního studia, kdy kritéria rozdílnosti kultur tvoří interpersonální percepci, tedy proces vnímání, ale také komunikaci, pomocí které je možné ovlivnit oboustranné porozumění a následně i ovlivnit společný úspěch v práci, podnikání či studiu buď pozitivně, anebo zcela záporným způsobem. Je velmi důležité rozeznávat kulturní rozdíly především tam, kde je nezbytná vzájemná spolupráce. Čas věnovaný zvyknutí si na kulturu obchodního či studijního partnera zpravidla bývá považován za ztracený. Štrach (2009), Nový & Schroll Machl (1999) a Abrudanet al. (2010) uvádí dimenze kultury podle Geerta Hofstedeho jako ty základní, které dávají stručný přehled o kulturních rozdílech. Profesor Geert Hofstede je holandským vědcem, který provedl svého času nejkomplexnější studii o tom, jak hodnoty na pracovišti 14

15 mohou být ovlivněny kulturou, zkoumal rozdíly a interakce různých národů na příkladu vybrané světové společnosti (The Hofstede Centre, 2013). Avšak dimenze, identifikované podle Hofstedeho, jsou dosti často kritizovány (Štrach, 2009). Je jim vytýkána slabá datová základna a zvláštní metodologie. Zaměstnanci IBM, na kterých je proveden průzkum, nebyli nejlepšími představiteli svých národních kultur vzhledem k silné a specifické organizační kultuře, kterou se podnik snaží prosadit ve svých mezinárodních pobočkách. Je argumentováno, že Hofstede vytvořil studii národní divergence v kulturních hodnotách zaměstnanců IBM, tedy v podmínkách podnikové kultury, nikoliv ve světě. Kulturní dimenze se snažili stanovit i jiní znalci, jakými jsou např. F. Trompenaars, A. Thomas, S. H. Schwartz, ale také skupina odborníků v oblasti mezinárodního managementu pracujících na projektu GLOBE. Hofstedův model je založen na pozorování zaměstnanců společnosti IBM a na jejích mezinárodních pobočkách, sběr dat byl proveden v období Po zanalyzování dat v roce 1980 byla publikována jeho výzkumná zpráva, která zahrnovala čtyři základní dimenze kultury, viz obrázek 2: mocenská vzdálenost, individualismus vs. kolektivismus, maskulinita vs. feminita a vztah k nejistotě. Následně, na základě výzkumů studentů různorodých kultur, vedených Michaelem Harrisem Bondem, byla přidána pátá dimenze dlouhodobá vs. krátkodobá orientace (Hofstede, 2009, Štrach, 2009). První z dimenzí stanovou Hofstedem je mocenská vzdálenost. Z etického hlediska tento model předpokládá poslušnost od podřízeného a braní ohledu na podřízené ze strany nadřízeného (Čábelková, 2007). Čím větší je vzdálenost moci, tím větší je emoční vzdálenost mezi nadřízeným a podřízeným ve společnosti. V takové společnosti existuje velká nerovnost mezi lidmi, kde nadřízený je vnímán jako značně odlišný od podřízeného. Je-li mocenská vzdálenost dosti nízká, nerovnost ve společnosti poukazuje pouze na nerovnost rolí a nevyvolává existenciální rozdíly mezi jedinci. Podřízení očekávají, že rozhodnutí s nimi budou konzultována, ale respektují, že nadřízený má právo konečného rozhodnutí (Reichlová, 2012). K zemím s nízkým rozpětím moci se dají zařadit severské země, zatímco mezi země s větší vzdálenosti moci patří např. Indie, Japonsko, Francie. 15

16 Dimenze individualismu či kolektivismu je druhou v řadě Hofstedových dimenzí a vymezuje jedince ve vztahu ke své skupině. Skupinou se nejčastěji rozumí rodina. Při vysokém individualistickém indexu se jednotlivci vnímají jako samostatné entity, nezávislé na ostatních členech dané skupiny. To je projevováno vlastním zájmem jednotlivců přesahujícím zájem skupiny. Pokud se jedná o vyšší ukazatel kolektivismu, jedinci ve skupině vnímají sami sebe jako část své skupiny a až potom jako jednotlivé entity (Čábelková, 2007). Reichlová (2012) uvádí, že vztahy na pracovišti v individualistických společnostech mají podobu smlouvy (kupující prodávající), zatímco vztahy představitelů kolektivismu mají podobu morálního svazku. Patří sem asijské země, opakem tomu (individualismus) jsou USA, Austrálie, Velká Británie, Dánsko. mocenská vzdálenost dlouhodobá vs. krátkodobá orientace Kulturní dimenze individualismus vs. kolektivismus vztah k nejistotě maskulinita vs. feminita Zdroj: Reichlová, 2012, str. 4 Obr. 2 Kulturní dimenze podle Geerta Hofstedeho Další dimenzí je maskulinita vs. feminita, tedy průbojnost a asertivita jedince na jedné straně a skromnost na straně druhé. Podle výzkumu Geerta Hofstedeho rozdíly mezi muži a ženami ve společnostech tíhnoucích k maskulinitě, kde asertivita a průbojnost jsou velice důležité, jsou větší než ve femininních 16

17 společnostech, kde je kladen větší důraz na skromnost a soucit. (Čábelková, 2007). Ve společnosti, kde převládá maskulinita, se konflikty řeší stylem boje o moc, děti jsou vedeny k ambicióznosti a prosazení se. Příkladem takovýchto zemí jsou Japonsko, Německo, Itálie. Opakem, tedy řešení problémů formou hledání kompromisu, jsou všechny severské země (Reichlová, 2012). Čtvrtá dimenze Hofstedeho je nazývána vztah k nejistotě. Jinými slovy naznačuje, jak moc jsou členové takové společnosti schopni tolerovat nepředvídatelné situace a budoucnost. Je-li tento ukazatel na vysoké úrovni, rozhoduje se řešit situace podle aktuálního stavu věci, opakem toho je řešení dle předem stanovených pravidel (Čábelková, 2007). Nízká míra vyhýbání se nejistotě vede k otevřenosti, novým způsobům jednání či myšlení. Občané Velké Británie a Spojených států amerických jsou zařazeni do této skupiny (Reichlová, 2012). Poslední, pátou dimenzi, která byla časem přidaná americkým vědcem, doktorem Michaelem Harrisem Bondem, je dimenze dlouhodobé či krátkodobé orientace, svědčící o schopnosti plánovat vzdálenou budoucnost. Pracuje se tvrdě dnes, odměna se dostává až po delší době, respektují se tradice a rituály. Rozvoj obchodního partnerství může trvat delší dobu. Jedná se tedy o vysokou míru dlouhodobé orientace, která je typická pro asijské země. Je velmi důležité věnovat této dimenzi zvláštní pozornost při výběru obchodního partnera (Reichlová, 2012). Hofstedovy kulturní dimenze vyjadřují pouze úroveň kulturních rozdílů mezi zeměmi a upozorňuje tak na ty z nich, kterým by měl manažer globální organizace věnovat zvláštní pozornost, neboť vedou k odlišnému pojetí základních parametrů života a vážným způsobem ovlivňují oblast práce a managementu (Nový & Schroll Machl, 1999). Jak již bylo zmíněno výše, problematikou interkulturních rozdílů se zabýval i Fons Trompenaars, který identifikoval čtyři kultury: rodina, Eiffelova věž, řízená střela a inkubátor. Problémy, které lidstvo musí řešit a zvládat, jsou trojího druhu: vztah k druhým lidem, vztah k času, vztah k přírodě. Definované Novým a Schroll Machlem (1999, str. 25). Na základě tohoto rozdělení identifikoval sedm dimenzí neboli vln, pomocí kterých vysvětluje původ interkulturních rozdílů, viz obrázek 3. Fons Trompenaars (1998) chápe kulturu jako způsob, jakým skupina lidí řeší problémy (Kaprálová, 2011 podle Trompenaars, 1998). Tyto problémy představují situace, s nimiž se denně 17

18 setkáváme. Jsou stejné pro všechny kultury, které k nim ovšem ale přistupují odlišně. Štrach (2009) upozorňuje na paralelu mezi klasifikační představou Trompenaarse a modelem Geerta Hofstedeho. Některé dimenze jsou značně podobné, nicméně každý autor tvrdí své a popírá jakoukoli podobnost (Štrach, 2009). universalismus vs. partikularismus interní orientace vs. externí orientace kolektivismus vs. individualismus orientace na minulost, přítomnost či budoucnost vs. synchronní Kultura neutralita vs. emocionalita přisuzovaný status vs. dosažený status specifičnost vs. difuznost Zdroj: Nový & Schroll Machl, 1999, str. 25 Obr. 3 Kulturní dimenze podle Fonse Trompenaarse Zatímco Hofstedeho teorie kulturních dimenzí je považována za klasický model s mnohaletou historií a je jakýmsi prvotním vynálezem, projekt GLOBE je aktuálnější, je založen na širší škále respondentů a dává větší přehled o kulturních dimenzích a rozdílech. GLOBE je zkratka anglického názvu projektu The Global Leadership and Organizational Behavior Effectiveness Research Project. Jedná se o dlouhodobý programový výzkumný projekt založený na analýze komplexních a zvláštních účinků různých kultur na vedení, organizační efektivitu, ekonomickou konkurenceschopnost společnosti a psychologický stav členů společnosti (Xiumei 18

19 & Wang, 2011). Projekt byl uskutečněn v období s tímto celkovým počtem respondentů: cca sedmnáct tisíc manažerů z 951 organizací, kteří představovali 62 různých kultur. Počet zapojených zemí, a tím i kulturních skupin, je vyšší v Hofstedově modelu, celkem 79 oproti 62 v GLOBE. Tabulka 1 porovnává charakteristiky obou modelů. Rozdílnost je prokázána také na rozlišném začlenění afrických zemí, rozpůlení Německa v projektu GLOBE na dvě původně existující země, obdobně rozpůlení Švýcarska na anglicky a francouzsky mluvící populace, jelikož kulturní praktiky v jedné a druhé části se liší. Obecně řečeno Hofstedův model klade větší důraz na země Asie, zatímco odborníci GLOBE se zaměřili podrobněji na oblast Evropy (Xiumei & Wang, 2011). Tab. 1 Rozdílnost modelů GLOBE a Hofstede Rozdílnost GLOBE Hofstede Časový interval Zahrnuto výzkumníků Respondenti Manažeři Manažeři a podřízeni Organizací prozkoumáno Typ organizací Národní IBM a jeho dceřiné spol. Průmysl Zpracování potravin, finanční a telekomunikační služby Kultur prozkoumáno Informační technologie Analýza Teamové úsilí Jednotlivé úsilí Project design Spojené státy americké Nizozemsko Číslo kulturních dimenzí 9 4 Zdroj: Xiumei & Wang, International Journal of Business and Management, vyd. 6, č. 5; 2011 Výsledky studie GLOBE přinesly devět klíčových parametrů národních kultur (Xiumei & Wang, 2011): obavu z nejistoty, odstup od moci, orientace na budoucnost, rovnost pohlaví, orientace na člověka, skupinový kolektivismus, asertivitu, orientaci na výkon a institucionální kolektivismus. V porovnání s dimenzemi kultury podle Hofstedeho je zcela jasně vidět, že některé dimenze se propojují, což dělá projekt GLOBE definovaný více do hloubky. Výzkum projektu GLOBE je navržen tak, aby přispěl k organizační teorii a praxi ve zkoumání vztahů mezi společenskými a organizačně kulturními proměnnými. Na základě provedené analýzy má projekt potenciál k provedení cross kulturní politiky v podnicích a ve 19

20 vzdělávacích institucích po celém světě, s výraznou snahou zdokonalit v nich interkulturalismus (House & Hanges, 1999). 1.3 Kulturní šok Výjezd do zahraničí na delší dobu obvykle nese velké množství kladů. Dají se poznat nová města a země, seznámit se s novými lidmi, pocítit odlišnosti kultur a jejich zvyků a v neposlední řádě poznat sám sebe, své schopnosti a odolnost proti světu jinému. Ne každý výjezd do zahraničí je však spojen jen s těmi kladnými pocity. Proces akulturace, neboli zvyknutí se na cizí kulturní prostředí, je ve většině případů spojen i s tzv. kulturním šokem frustraci z cizí kultury. Štrach (2009) popisuje kulturní šok jako stav dezorientace a strachu plynoucího z absence vědomostí o tom, jak se chovat v neznámém kulturním prostředí. Člověk prožívající kulturní šok trpí pocity frustrace, osamění, odmítá kontakt s ostatními, lehce se unaví a pouze předstírá snadnou komunikaci a porozumění jednotlivým situacím (Štrach, 2009, str. 100). V oblasti mezinárodního managementu a zahraničního studia je problematika kulturního šoku velmi aktuální a může hrát zásadní roli v náplni celé mise. Více než milion studentů a odborníků vyjíždějí ročně do zahraničí za účelem vzdělání (Zhou & Jindal Snape, 2008). Úroveň psychologické, sociokulturní a vzdělávací přípravy této velké skupiny je velmi důležitá, neboť je výbornou pomůckou odolnosti proti kulturnímu šoku. Historicky problematika kulturního šoku vyplývala z medicínských studií začátku 20. století. Teorie sociální podpory profesora Browna, očekávání z procesu migrace profesora Wellsa a jiné poznatky formulovaly konceptuální přístupy k učení o kulturním šoku (Zhou & Jindal Snape, 2008). Nicméně prvním, kdo představil veřejnosti myšlenku o existenci kulturního šoku jako problematiky migrujících lidí, byl antropolog Kalervo Oberg v roce 1954 (Štrach, 2009). Pojem kulturní šok byl tedy představen veřejnosti jako stres, vyvolaný komunikačním nedostatkem či odmítnutím, doprovázený deficitem dovedností psychologické samokontroly, který může být vyřešen a zmírněn (Zhou & Jindal Snape, 2008). Zároveň publiku byly představeny pojmy adaptace a akulturace. 20

21 stupeň adaptace Každý autor, zabývající se problematikou adaptace a kulturního šoku, definuje fáze procesu akulturace svými pojmy. Je možné se setkat s mnoha interpretacemi překladu čtyř fází kulturního šoku do češtiny. Hobzová a Otradovcová (2011) v odborném časopise Psychologie Dnes uvádí čtyři základní fáze dle Oberga jako: Počáteční nadšení (Honeymoon) z nových objevů, zážitků a zkušeností; Kulturní šok (Culture shock), zahrnující frustraci a odmítání všeho, co je spojeno s novým kulturním prostředím; Přizpůsobování se (Adjustment) a Zvládnutí úkolů (Mastery). Pomocí této interpretace a empirického zkoumání, provedeného v roce 1955 Lysgaardem na příkladu norských studentů, kteří navštívili Spojené státy americké, byl vyjádřen vztah mezi stupněm adaptace a časem pomocí U křivky kulturního šoku (Štrach, 2009), (Hobzová & Otradovcová, 2011) Počáteční nadšení Honeymoon Zvládnutí úkolů Mastery Přizpůsobování se Adjustment Kulturní šok Culture shock čas (měsíce) Zdroj: Štrach, Mezinárodní management, 2009, s. 101; Hobzová a Otradovcová, PSYCHOLOGIE DNES [online], Obr. 4 U křivka kulturního šoku 21

22 Křivka, zobrazená na obrázku 4, popisuje fázi nadšení na počátku, kdy u jedince převažují pozitivní zážitky a dojmy ze všeho nového. Propad křivky popisuje období, kdy se expatriantovi či zahraničnímu studentovi začíná stýskat po domově a všem, co je s ním spojeno, opadne zde původní nadšení z cizí země a vznikne potřeba osobního kontaktu s představiteli vlastní kultury. Tato fáze je charakteristická odmítnutím prvků hostitelské kultury a může vyústit v etnické vtipy či urážky (Štrach, 2009). Dále se křivka obrací zpět nahoru, do období, kdy jedinec začíná navazovat nové vztahy v zahraničí. Tato etapa bývá často pojmenována přizpůsobením, nebo odborně adaptací. Poslední fáze Mastery je jakýmsi mírným pokračováním adaptace, kdy jedinec, buď to manažer expatriant či zahraniční student, je stále častěji schopen porozumět místním lidem a jejímu stylu života. Zahraniční studenti prožívají stejný cyklus kulturní adaptace, nicméně průzkumy ukázaly, že není možné všechny fáze aplikovat na celou populaci vyjíždějících do zahraničí. Je to zcela individuální proces a každý jedinec se adaptuje různým způsobem a během různých časových intervalů. Nejčastější problémy zahraničních studentů rozdělil Sandhu (Hobzová & Otradovcová, 2011) do dvou primárních skupin, a to intrapersonální a interpersonální. Za konflikty intrapersonální jsou považovány všechny vnitřní konflikty jedince. V daném případě je sem zařazen hluboký pocit ztráty rodiny a přátel, pocit nejistoty z budoucnosti a obavy. Konflikty interpersonální jsou ty, které zahrnují mezilidské vztahy. Takovými mohou být komunikační problémy a urážky, osvojení cizího jazyka, obtížnost v navazování přátelských vztahů. V okamžiku nastávání takovýchto problémů mohou zahraniční studenti pociťovat fyzickou i psychickou nemocnost, doprovázenou bolestí hlavy, nespavostí. Zároveň mohou prožívat i pasivní interakci s okolím, což hraje velmi negativní roli v procesu adaptace a může vést k předčasnému ukončení studia. Současně s U křivkou kulturního šoku existuje teorie přímo spadající do oblasti studia na vysokých školách. Je vyjádřena pomocí tzv. W křivky a je jakýmsi doplněním k výše zmíněné teorii. John a Jeanne Gullahorn rozšířili teorii U křivky kulturního šoku o další fáze, a proto nese křivka název prvního ročníku školy anglicky First Year of College (Zeller & Mosier, 1993). Výzkum byl 22

23 stupeň adaptace proveden na zahraničních studentech amerických vysokých škol a bylo zjištěno, že nejlepším příkladem jsou studenti prvního ročníku. Křivka znázorňuje 5 fází kulturní adaptace, přičemž na rozdíl od U křivky, kdy je uveden pouze jeden propad, vyvíjí se W křivka skokově. Z obrázku 5 je vidět, že začíná stejně jako U křivka počátečním nadšením, za ním následuje propad na kulturní šok a poté stádium přizpůsobování se. Studenti se cítí suverénně, jsou si jistí, že nejtěžší fáze kulturního šoku je již minula a pokračují v životě bez zvláštních pokusů o sebevzdělání. Avšak dostávají se do fáze duševní izolace (Mental Isolation), kdy začínají porovnávat poznanou kulturu, které se již přizpůsobili, s kulturou domácí. Velice snadno do té fáze spadnou po návštěvě domova, například po ukončení semestru či roku studia. Vědí, že školní prostředí v zahraničí není až tak pohodlné, jako kdysi bylo to domácí, ale zároveň i současné domácí prostředí jim nepřijde tak útulné a dobře známé. Studenti mohou mít pocit, že nejsou zcela doma ani na jednom místě. To je doba pocitu mezi dvěma světy (Zeller & Mosier, 1993). Poslední, pátá fáze nese název Acceptance & Integration, česky přijetí a integrace. V jejím průběhu si studenti uvědomují, že školské prostředí není až tak hrozné, jak jim to připadalo dříve, jsou plně zapojeni do života v zahraničí a nazývají již ho svým domovem. Jejich skutečný domov se postupně oddaluje a domácí kultura jim připadá příležitostně cizí (Zeller & Mosier, 1993). Počáteční nadšení Honeymoon Přizpůsobování se Adjustment Přijeti a integrace Acceptance & Integration Kulturní šok Culture shock Duševní izolace Mental Isolation čas v zahraničí čas doma Zdroj: Zeller & Mosier, Journal of College and University Student Housing, Obr. 5 W křivka kulturního šoku 23

24 1.4 Adaptace na nové kulturní prostředí Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole a plyne z obrázku U křivky, proces adaptace na nové kulturní prostředí má většinou podobu kulturního šoku. V literatuře se vyskytují různá pojetí procesu adaptace. Je to akulturace, přizpůsobování, zvyknutí. Hartshorne a Baucom (2007) na příkladu zahraničních studentů v USA uvádí řádu starostí a problémů u nově přijatých studentů z ciziny. Mezi ně patří osobní zvyky a problémy jejich uskutečnění v nové společnosti, náboženské rituály a nepochopení tradic ze strany hostitelů, komunikativní překážky a obtížnost stát se členem různých typů kolektivů. Velkou bariérou ve studiu jsou nové styly vzdělávání, odlišnost studijních programů v domovské a hostitelské zemi a také čas nutný na zpracování informací kvůli jazykovým potížím. Akulturace je proces kulturní proměny jako výsledek komunikace s představitelem jiné kultury a zároveň i proces adaptace na prostředí nové kultury, a to jak na individuální, tak skupinové úrovni (Jung & Hecht, 2007). Během procesu adaptace se setkává jedinec s různými druhy stresů, které jsou výsledkem osobní, demografické a společenské proměny v podmínkách nového kulturního prostředí. Tyto stresy mají podobu stesku po domově, strachu a také vnímanou nenávist. Ward a kolegové přispěli k výsledku, že kulturní adaptace může být rozdělena do dvou kategorií: psychologická, zahrnuje v sobě výše zmíněné stresy nebo jejich ovládnutí, překonání, potlačení, zbavení se jich. Druhou kategorií je sociokulturní, ta zahrnuje učení se kulturním zvláštnostem (Zhou & Jindal Snape, 2008). 1.5 Metody zrychlení adaptace Adaptace je značným způsobem ovlivněna i osobnostním postojem jedince. Bere-li se v úvahu zahraniční student, na adaptaci potřebuje od 3 do 12 měsíců. Jsou však případy i pozdější adaptace, nebo tento okamžik může i zcela nenastat. Zpravidla se poté student rozhoduje opustit danou zemi a navrací se zpět domů. Se snahou zkrácení doby trvání adaptace hraje zde velkou roli motivace (Hartshorne & Baucom, 2007). Motivování k sebevzdělání je zásadním faktorem zrychlení adaptace. Čím více jedinec pracuje na svých dovednostech, snaží se posílit jazykové schopnosti ve skupině představitelů cizí kultury, tím se mu 24

25 zkracuje časový rámec adaptace. V případě expatriantů, o kterých se bude jednat v následující části práce, je předodjezdový trénink jakýmsi počátečním bodem v celém procesu expatriace. Tento proces by mohl být krátce popsán jako vyslání manažerů ze země původu do země hostitelské za účelem splnění určitých úkolů. Studenti jsou tedy bráni jako samoiniciující expatrianti a tím je zřejmé, že ručí sami za sebe. Tím, jak moc času věnují jazykové přípravě a práci s literaturou v zájmu zjištění detailů cizí kultury a porovnání je se svou domovskou, dosahují určitého výsledku sebevzdělání. Obrázek 6 znázorňuje závislost překážek na času potřebném k jejich odstranění. Z toho plyne, že čím více času jedinec stráví v cizím kulturním prostředí, s tím více překážkami a složitostmi se setká. Zároveň graf poukazuje na fakt, že čím větší je překážka nebo čím víc těch překážek je, tím více času je třeba na její překonání. Modrá vertikální čára na grafu znamená libovolné množství překážek, které pro nějaké procento zahraničních studentů způsobuje nemožnost se zcela adaptovat (Hartshorne & Baucom, 2007). Zdroj: Hartshorne & Baucom, Issues affecting cross cultural adaptation of international graduate students, 2007 Obr. 6 Čas vs. překážky v modelu adaptace Nový a Schroll Machl (1999) dávají rady, jak zvládat interkulturní rozdíly a zabránit problémům a konfliktům v cizím kulturním prostředí. Mezi ně patří taková poučení: cizí kulturu je třeba dobře znát a respektovat, ve vztahu k cizí kultuře je třeba učinit vstřícné kroky. Přestože tato poučení jsou příliš obecná, hrají významnou roli v procesu adaptace. Jsou to jak pravidla, tak i pomůcky ke zrychlení akulturace. Jung & Hecht (2007) nacházejí kulturní večírky, prováděné pro podporu zahraničních studentů na univerzitách velmi důležitým atributem 25

26 začlenění do cizí kultury. Ve svém výzkumu Klak a Martin (2003) dokázali, že takové večírky zvýšily akceptaci zahraničních studentů americkými studenty. Jsou dobrým spojovacím mezičlánkem, slouží jako výborná podpora adaptace. Výsledky výzkumu prokázaly, že celkově se zvýšila sebejistota cizinců a částečně byla zredukována deprese (Klak & Martin, 2003), (Jung & Hecht, 2007). 26

27 2 Studium v zahraničí jako specifický případ expatriace Čím dál více společností cítí potřebu spolupracovat a navazovat kontakty s jinými zeměmi. Vzhledem ke globálně se vyvíjecí ekonomice setkávají se firmy s procesem expatriace. Tento proces by mohl být krátce popsán jako vyslání manažerů ze země původu do země hostitelské za účelem splnění určitých úkolů. Soubor úkolů je často nazýván misí, to jest cílem zahraničního pobytu. Pojem expatriace a expatriant jsou především spojeny s pracovním pobytem a pocházejí z latiny, kde ex znamená mimo a patria je země. Expatriant je tedy zaměstnanec, který vykonává práci v cizině, obvykle v dceřiných společnostech pobočkách nadnárodních firem. V rámci této kapitoly jsou porovnány procesy klasické expatriace z hlediska pracovního výkonu a expatriace z hlediska zahraničního studia. Mezi danými typy expatriací je možné provést paralely, např. když vysoce kvalifikovaný pracovník vyjíždí do zahraničí za účelem splnění určitého úkolu (práce na projektu a jeho následné implementaci), tak i student vysoké školy má svou misi, a to dosažení vysokoškolského vzdělání, nebo absolvování semestru na zahraniční partnerské univerzitě. Z hlediska výběru, tréninku, možného selhání a problematiky repatriace jsou oba procesy hodně podobné. V následující části kapitoly bude probráno studium v zahraničí, jeho výhody a nevýhody, obavy či očekávání. 2.1 Studium v zahraničí Zájem o studium na vysokých školách v zahraničí, především v Evropě a Spojených státech amerických, mezi studenty neustále roste (Studyline Education Agency, 2012). Nehoráznými kroky narůstá zájem o studium v Evropě i u studentů východoevropských zemí, jako např. Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Rumunsko a Rusko. Důvodem je především vysoká úroveň vzdělání, přijatelné finanční a jiné podmínky, které jsou naprosto shodné s podmínkami pro domácí studenty. Neznamená to tedy, že by zahraniční student měl povinnost hradit dvojnásobek školného a extra příplatky za ubytování. Dalším důvodem oblíbenosti zahraničního studia je nevyžádání přijímacích zkoušek, kdy přijímací proces je založen pouze na výsledcích maturitního vysvědčení a minimální úrovni znalosti 27

28 jazyka, jak uvádí webové stránky agentury Studyline (Studyline Education Agency, 2012). Tato podmínka však neplatí pro všechny vysoké školy. Je statisticky dokázáno, že skoro polovina současných abiturientů při podání přihlášky na vysokou školu vyhledává pouze ty, na kterých se v rámci studia dá vycestovat do zahraničí. Aktivní znalost cizího jazyka, zkušenosti s odlišnou kulturou i jakási nezávislost jsou vlastnosti, které se žádné univerzitě nemohou nelíbit, uvádí Počtová (2012) na stránkách zpravodajského portálu Masarykovy univerzity. Před zahájením zahraničního studia je nutno si zcela přesně uvědomit, co by mělo být cílem výjezdu do zahraničí. Je zde kladena celá řada otázek, mezi které ve svém článku Možnosti zahraničního studia pro expatrianty zařadila mediální organizace Expatia.com (2011) ty nejdůležitější z pohledu zájemce o zahraniční stáž. Mezi ně patří otázky druhu: Chcete si vylepšit své pověření v aktuální sféře činnosti, nebo zcela změnit kariérní cestu? nebo Chcete vystudovat něco naprosto odlišného od vašeho profesního postavení, o co jste vždy měli zájem, jako například tvůrčí psaní nebo dějiny umění? Ve druhém případě by se jednalo o možnost zahraničního studia již jednou vystudované osoby, kdy stáž je brána jako osobnostní rozvoj (Expatia, 2011). Nicméně identickým optáním je možné oslovit i abiturienta střední školy, který by měl mít představu, kde a hlavně co chce studovat. Studium, jako i každý jiný druh pobytu v cizí zemi, je veliká osobní zkušenost, uvádí zahraniční oddělení Univerzity Karlovy, Fakulta humanitních studií (2012). V současné době jedním z nejznámějších programů studentské mobility je program Erasmus (popis a vysvětlení v následující kapitole), v tomto programu studenti ročně vyjíždějí na stáže v rámci EU a dalších zemí EHP (Švýcarsko, Norsko ). Jedním z představitelů tohoto programu je studentka FHS UK, Karolina Dohnalová, která v letech 2009/2010 strávila 2 semestry na Lyonské partnerské univerzitě, píše v reflexi svého pobytu: Nad rámec studijních přínosů musím samozřejmě vyzdvihnout tu stránku lidskou poznat mladé lidi jiných národností, poznat své vlastní limity, naučit se být více flexibilní. (Dohnalová, 2010). Podrobněji o programu Erasmus, jeho kladech a záporech, a také srovnání s obdobnými studijními programy bude naznačeno v další podkapitole. 28

29 2.1.1 Program celoživotního učení Pod pojmem studium v zahraničí si mnozí představují pouze střední nebo vysokoškolské vzdělání. Není tomu tak. Termín studium v sobě zahrnuje jakési sebevzdělání, vylepšení svých znalostí a dovedností. Studium nemá žádné věkové rozmezí, jinak řečeno učíme se po celý život. V moderní společnosti má každý stejná práva na vzdělání, a to jak dítě v základní škole, tak i jeho učitel. Evropská společnost se již od roku 2007 stala plnoprávným členem akčního programu v oblasti celoživotního učení, originální název v angličtině The Lifelong Learning Programme, zkráceně LLP (European Commission, 2012). Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 (Úřední věstník Evropské unie, 2006) byl podepsán a zaveden výše zmíněný program, součástí kterého jsou 4 odvětvové programy migrace studujících rezidentů Evropské unie, kterými jsou žáci středních škol, vysokoškoláci, vyučující, trenéři a všichni jiní, kdo jsou jakýmkoli způsobem spojeni s oborem vzdělání. Z fondu Evropské unie byla poskytnuta částka 7 miliard euro na období z 2007 do 2013 na podporu programu, svědčí o tom text rozhodnutí Evropského parlamentu (2006) a stránka Evropské komise (2012). V současnosti do LLP patří všech 27 členských států EU a země EHP, kterými jsou Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko, zvažuje se o vstupu Turecka a Chorvatska (NAEP, 2012). Program LLP je považován za celoevropský. Jak již bylo řečeno, do LLP programu spadají 4 odvětvové programy vzdělání: Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig. První v řadě, vzhledem k věku jeho členů, je program Comenius, podporující předškolní a středoškolské vzdělání jak u jejich žáků a studentů, tak i učitelů pracujících ve školách dané úrovně. Cílem programu je rozvíjet porozumění mezi mladými lidmi z různých evropských zemí, pomáhat jim osvojit si základní životní dovednosti nezbytné pro jejich osobní rozvoj, pro jejich budoucí zaměstnání a pro aktivní účast v evropských záležitostech, uvádí Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, zkráceně NAEP (2012). Program umožňuje žákům starším 15 let a také studentům pedagogických vysokých škol zúčastnit se studijních pobytů a stáží v zahraničí s možností financování grantovými prostředky EU. 29

30 Dalším ze série LLP je program Erasmus, kterému bude udělen prostor v další podkapitole. Je totiž excelentním příkladem procesů tzv. krátkodobých expatriací, o kterých je podrobněji psáno v kapitole 2.2. Tento program je především zaměřen na vysokoškolské a odborné vzdělání na vyšší úrovni. Je starý již 25 let a ročně napomáhá stovkám tisíc mladých lidí vylepšit své odborné znalosti a schopnosti přes své studentské programy, které jsou považovány za nejúspěšnější na světě, uvádí Evropská komise na svých webových stránkách (2012). Třetím v řadě je program Leonardo da Vinci, zaměřen především na výukové a vzdělávací potřeby osob, které se rozhodly pro vylepšení svých dovedností mimo vysoké školy, a také na organizace nabízející tyto vzdělávací služby. Pracuje se tedy s osobami, které již vysokoškolské vzdělání mají a v rámci své práce chtějí nebo potřebují získat vyšší odbornou přípravu (European Commission, 2012). Cíle programu jsou rozděleny na dvě části jako specifické a operativní. První jsou založeny na podpoře účastníků k dosažení nových znalostí a dovedností, zároveň zvýšení poutavosti odborného vzdělání po vysoké škole. Za cíle operativní je považováno zlepšení kvality a kvantity evropské mobility odborníků, podpora v navazování nových vztahů mezi organizacemi. V současné době program zahrnuje 26 členských států EU, Turecko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko (NAEP, 2012). Posledním, čtvrtým programem patřícím do skupiny LLP, je Grundtvig. Je v této řadě poslední, poněvadž zde se jedná o vzdělávání dospělých, tj. osob starších 16 let s výjimkou studentů denního studia na střední nebo vysoké škole, píše NAEP (2012). Start programu byl v roce 2000 a cílem je poskytnout dospělým více šancí zdokonalit své znalosti, usnadnit jejich osobní rozvoj a zvýšit vyhlídky na zaměstnání. Program je založen na financování aktivit, prostřednictvím kterých dospělý musí vycestovat do zahraničí se snahou vylepšit své jazykové a odborné schopnosti a následně je implementovat v práci (European Commission, 2012). Zájemce o program Grundtvig by se dalo porovnat s tzv. self initiated expatriates, o kterých bude zmíněno v kapitole 2.3. Jsou to jedinci snažící se o zdokonalení svých schopností v zahraničí, přičemž jsou samoiniciující. Mimo tyto čtyři odvětvové programy existují další dva, které nejsou však založeny na vzdělávacích mobilitách, ale na výzkumných a rozvojových politikách v oblasti 30

31 celoživotního učení. Jedním z nich je tzv. průřezový program, v rámci kterého se pohlíží na politiky spoluprací vzdělávacích institutů, podporuje se jazyková výchova v EU, klade se velký důraz na osvojení informačních technologii v rámci celoživotního vzdělání (Centrum zahraničních studií MUNI, 2012). Druhým programem je projekt Jean Monnet, cílem kterého je zlepšit povědomí evropské integrace mezi studenty a profilovými pracovníky. Masarykova univerzita (2012) udává cca 3000 vzniklých projektů Jean Monnet v šedesáti zemích po celém světě a to od okamžiku zahájení programu v roce V rámci programu vznikla tradice konzultování otázek evropské integrace přímo s akademickými pracovníky. Toto svědčí o velkém významu interkulturní integrace buď v rámci studia, nebo práce Program Erasmus V rámci každého sociálního celku musí lidé, mají-li zachovat existenci tohoto celku, řešit stejné problémy, bavit se o stejných tématech a mít víceméně stejný cíl. Členy takovýchto skupin spojuje vzájemná komunikace, normy, očekávání a společně vykonávaná činnost. Bere-li se kupříkladu skupina vysokoškoláků, setkává se zde s takovými problémy jako nedostatek času a peněžních prostředků, znudění se svým studiem a jiné. Mají ale i něco pozitivního, čím se aspirují a na co spoléhají. Kupodivu je to znova studium, jehož forma je odlišná od té na domovské univerzitě. Jedná se o výměnný program pro studenty a učitele Erasmus, který letos oslavil své 25. výročí se sloganem Changing lives, opening minds for 25 years (European Commission, 2012). V současnosti je Erasmus takovým trendem ve výuce na vysokých školách, prostředkem ke spojení příjemného s užitečným, tedy cestování a poznání světa s výukou předmětů v cizím jazyce a možnosti získání dotace ze strany vzdělávacích institucí. Erasmus je považován za nejúspěšnější program studentské mobility na světě. Téměř 90 % evropských univerzit a vysokých škol jsou zapojeny do programu a za 25 let jeho existence přibližně 3 miliony lidí vyjelo do zahraničí v rámci svého studia, a to jak na studentské pobyty, tak i pracovní stáže, je uvedeno v tiskové zprávě Evropské komise (2012). Program nejen posiluje jazykové schopnosti, dává nárok na cestování a poznání nových kultur, ale je i výbornou lekcí života. Cca 80 % studentů, kteří se zúčastnili programu, se přiznali, že toto byla jejich 31

32 první samostatná zkušenost v zahraničí, pomocí které se cítili nezávisle a hlouběji poznali rozlišnost kultur a tradic (Erasmus: Success Stories, 2006). Erasmus je zkratka z anglického názvu programu European Region Action Scheme for the Mobility of University Students a znamená mobilitu vysokoškoláků v rámci svého studia za účelem zahraničního studia či pracovní stáže v zemích EU. Je více znám jako výměnný program pro studenty, zatímco existence schémat zahraničních pobytů zaměstnanců se často přehlíží. Jedná se zde o zaměstnance akademického sektoru, tj. profesory a lektory vysokých škol. Šedesát šest ambasadorů Erasmus (2012) ve svém poslání všem členům programu sdělují, že zahraniční pobyty zaměstnanců jsou výbornou pomůckou v navazovaní partnerských akademických vztahů, jsou obrovským přínosem díky novým nápadům pro učební potřeby. Mobilita zaměstnanců akademického sektoru přispívá k jejich profesnímu rozvoji. Erasmus vyzývá vzdělávací instituce k inovačním typům výuky, použití moderních technologií a globálních metod vyučování (Manifest programu Erasmus, 2012). Navíc ke všem svým výhodám je program dobrým zdrojem finanční podpory jak samotné stáže, tak i života s ní spojeného. Každému účastníku programu ST, což v interním označení Erasmus znamená mobilitu zaměstnanců, je přiznána určitá výše stipendia, která se liší v délce pobytu a také destinaci. To je částka paušální dle počtu pracovních dnů v cizině a je uznávána pouze na pobytové náklady, součástí kterých jsou i náklady cestovní (NAEP, 2012). Z pohledu mobility studentů v rámci Erasmu existují dva typy programů: mobilita studentů na studijní pobyty a mobilita studentů na pracovní stáže. Oba typy jsou založeny na principu vysílání studentů na prezenční, kombinované či distanční formy studia, kteří jsou řádně zapsáni do akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu na vysoké škole nebo musí být zapsáni ke studiu na vyšší odborné škole, uvádí NAEP (2012). Podmínkou je doba studování na domovské VŠ, která je stanovená minimálně na 1 rok. Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, Erasmus spadá pod evropský unijní program celoživotního učení, zkráceně LLP. Zájemce o program Erasmus má možnost vykonání studijního či pracovního pobytu na partnerské vysoké škole nebo akreditované společnosti v době od 3 do 12 měsíců. Zažádat si může každý, 32

33 je-li studentem prezenční formy studia v domácí instituci, dále dle výsledků výběrového řízení, které provádí obě strany, tedy domovská VŠ a partnerská instituce, má plné právo uskutečnit svůj Erasmus pobyt (NAEP, 2012). Student může zcela jednoduše porovnat studijní programy na různých partnerských univerzitách, dle vlastních preferencí si jednu zvolit (Manifest programu Erasmus, 2012). V období posledních 10 let se program dobře prosadil na teritoriu České republiky, s jehož pomocí velké množství univerzit navázalo nové partnerské vztahy se zahraničními institucemi a tím se vylepšilo i povědomí o vzdělání v ČR. Evropská komise (2012) ve své statistické zprávě z roku 2011 uvádí jména vedoucích českých univerzit, které vyslaly nejvíce studentů do zahraničí. Mezi nimi jsou: Univerzita Karlova v Praze (celkem 1042 studentů), Masarykova univerzita (884 studentů) a Vysoké učení v Brně (452 studentů). Stejně úspěšně se vyvíjí i zaměstnanecké mobility programu Erasmus, kde se jedná o absolvování zahraniční stáže v délce 3 až 12 měsíců v podniku, školícím, výzkumném středisku nebo i v jiné partnerské organizaci (NAEP, 2012). Během své 25 leté existence a správně provedené politice evropského vzdělávacího sdružení je program dobře znám a ročně upoutává tisíce nových zájemců. Projevování zájmu o účast v programu je zcela dobrovolné a potvrzuje teorii tzv. self initiated expatriates, o kterých se jedná v kapitole 2.3. Studium v zahraničí přináší obrovské množství výhod, také ale některé nevýhody, hlavně ze zpětného začlenění po návratu domů. Je to tzv. proces repatriace, o kterém bude zmíněno v jedné z dalších kapitol. Obavy ze zpětného návratu jsou občas větší než zájem o samotné zahraniční studium, proto je zde zredukováno určité procento uchazečů. Jde především o dlouhodobou zahraniční studijní stáž, během které se student dosti adaptuje na podmínky cizí země. Kdo jsou zahraniční studenti z vědeckého pohledu globálního managementu, se popisuje v následující části kapitoly Expatrianti. 2.2 Expatrianti Tradičním expatriantem se rozumí zkušený starší zaměstnanec, který je vybrán do zahraničí na základě svých odborných dovedností a znalostí (Štrach, 2009). 33

34 Z pohledu expatriace za účelem studia v zahraničí nejsou tyto faktory brány za nezbytné, ačkoli pro většinu studentů jejich profesní život teprve začíná a odborné znalosti jsou přibližně na stejné úrovni. Všechny tradiční expatrianty je možno zařadit do dvou větších skupin, jsou to expatrianti dlouhodobí a krátkodobí. Jedná se o klasifikaci výjezdů z časového hlediska. Bere-li se v úvahu studium na vysoké škole jako specifický případ expatriace, dá se zcela jasně souhlasit s výše zmíněným tříděním. Za dlouhodobého expatrianta lze považovat vysokoškoláka, jehož cílem je dosažení kompletního vzdělání na dané vysoké škole či univerzitě od prvního ročníku až po úspěšné absolvování státních zkoušek a obdržení diplomu. Zásadními faktory pro úspěšné plnění mise jsou: zcela se zorientovat v místní kultuře, kompletně se adaptovat a následně se integrovat do společnosti v zájmu dosažení významnějších výsledků svého působení v zahraničí. Na rozdíl od expatriantů krátkodobých může být jejich život velkým způsobem ovlivňován délkou pobytu (standardně se mluví o 3 až 5 letech studia na vysoké škole). Hledání vhodnějšího typu ubytování, koupě automobilu, založení bankovních účtů u místních bank či plánování budoucího soukromého života jsou věci nezbytné pro existenci dlouhodobého expatrianta, neboť jsou potřebné pro plnění dlouhodobé mise. Krátkodobý expatriant o výše zmíněných okolnostech neuvažuje. V posledních letech se čím dál častěji setkávám s krátkodobými expatrianty, neboli studenty v rámci různých studijních programů. Takovým je např. program Erasmus, o kterém již bylo zmíněno v kapitole 2.1.1, umožňující mobilitu vysokoškolských studentů v rámci EU, Švýcarska, Norska a Turecka. Krátkodobý expatriant je student vyjíždějící na studijní pobyt na délku jednoho semestru či na rok. Tato délka je zcela porovnatelná s krátkodobou expatriací, podmínkou které je zahraniční pracovní pobyt v trvání tří až dvanácti měsíců (Štrach, 2009). Na rozdíl od dlouhodobých expatriantů, u kterých je předpokládáno určité procento těch, kteří se nevrátí zpět do domovské země a pokračují zde v profesionálním a soukromém životě po absolvování mise. U krátkodobých expatriantů je to zcela opačné. Zpravidla se navracejí na původní místo působení, v daném případě domovskou vysokou školu. Krátkodobý výjezd jak pracovníka, tak i vysokoškoláka 34

35 umožňuje provést jeho vyslání bez specifických interkulturních znalostí, jako je znalost jazyka země destinace. 2.3 Self initiated expatriates Aktuálním problémem mnoha personalistických agentur po celém světě a zároveň i globálních organizací je nespokojenost expatriantů s jejich zahraničním pobytem, který často vede k předčasnému odvolání (Manychová, 2008). Jsou víceméně donuceni nabídku expatriovat se do zahraničí přijmout, neboli vidí v ní povýšení v kariérní cestě a mají obavy z odmítnutí, že by ztratili vše, co dlouhá léta ve společnosti budovali. Nehledě na složitý proces výběru kulturních a psychologických tréninků, o kterých je psáno v dalších kapitolách, expatrianti jsou více zaměřeni na práci v domovském státě a dosažení pracovních úspěchů právě zde. Chybí jim nadšení a iniciativa. Česká literatura pojem self initiated expatriates nezná, proto je v práci příležitostně používán pojem v anglickém jazyce. Nicméně se snahou důkladnějšího vysvětlení by se česky toto dalo přeložit jako samoiniciující expatrianti nebo expatrianti z vlastní iniciativy. Jsou to tedy ti pracovnicí, kteří se rozhodli vydat se na cesty do zahraničí za účelem posílení svých kulturních, osobních a kariérních příležitostí. Nejsou vysíláni jménem společnosti a hradí všechny náklady svého pobytu samostatně. Zemi destinace si vybírají sami, mají-li k ní bližší vztah (rodinné či jiné kořeny), jsou tyto země preferovány. Vyjíždějí do zahraničí většinou bez určitého časového plánu, délka pobytu se vztahuje na okolnosti jejich úspěchu v konkrétní zemi. Mají tendenci měnit destinaci zcela pravidelně se snahou hlubšího kulturního rozvoje, následně své získané poznatky chtějí implementovat na praxi již u společností domovského státu. Na rozdíl od tradičních expatriantů, kteří již mají místo a pozici své zahraniční mise předem definované, expatriaci samoiniciující většinou vše hledají na místě, po okamžiku mírné adaptace na místní zvláštnosti (Yu Ping, 2012). Statistiky ukazují, že v současnosti je v západních zemích větší procento expatriantů, kteří svou zahraniční misi zahájí samostatně, přesahují tak představitele tradičního typu expatriace. Doherty a Dickmann (2011) udávají 65 % samostatně vycestovaných manažerů oproti 35 % vyslaných jménem 35

36 společností. Toto převládání je dokázáno faktem imigrace kvalifikovaných pracovníků do řady západních zemí, které jsou členy OECD. Důvodem je stabilnější situace v daných zemích, lepší možnosti osobního a profesního rozvoje a kooperace členských zemí organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V současné době čítá organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, od Severní a Jižní Ameriky přes Evropu a asijsko pacifické oblasti (OECD.org, 2012). Cílem této kapitoly je porovnat proces expatriace se studiem v zahraničí, a proto na základě poskytnutých informací o samoiniciujících expatriantech se dají snadno najít společné prvky těchto druhů. Je zcela jasné, že stávající student zahraniční vysoké školy nemůže být vyslán kýmkoli z domovského státu, aby dosáhl titul, jedná-li se o dlouhodobou expatriaci. Tím se automaticky stává samoiniciujícím, neboť sám vyhledává destinaci, sám si hradí náklady na studium a veškeré s tím spojené souvislosti. Důvodem vycestování takovýchto studentů jsou stejné faktory, jako u samoiniciujících expatriantů, a to zejména motivace k posilování svých znalostí, jazykových schopností, snaha poznat jiné kultury, ale také zážitek dobrodružství a obecně změna v životě. Bere-li se v úvahu studium v Evropě, vidí zde mnozí možnost snadnějšího cestování, motivy politické a sociální stability, kvality života, životní úrovně (Yu Ping, 2012). Podobně jako self initiated expatriates podléhají stávající zahraniční studenti větším rizikům, než expatrianti vyslaní jménem společností. Tato rizika jsou spojena primárně s možností dostat se do vybrané země. Tím se myslí vyřízení víza, povolení a dalších byrokratických záležitostí pro vstup na území daného státu. Poměrně často se dostávají samoiniciující expatrianti do situací, kdy jsou nuceni svou destinaci změnit kvůli formálním překážkám, znemožňujícím jejich vstup na území. Jsou dosti zklamáni a k vysněnému státu mají poté averzi. Aby se tomu dalo maximálně zabránit, je důležitý předodjezdový trénink expatriantů, sloužící nejen jako jazyková a kulturní podpora, ale i poznání podmínek a zvláštností dané země. 36

37 2.4 Výběr expatriantů Velký důraz v mezinárodní praxi se klade na výběr expatriantů. Ve snaze udržet všechny kandidáty na svých misích a omezit možné selhání je tomu věnována velká pozornost. Jelikož se v dané práci neustále srovnává proces expatriace s vykonáním zahraničního studijního pobytu, výběr expatriantů se dá provádět pouze u tzv. krátkodobých expatriantů, neboť jsou vybíráni odborným vedením partnerských vysokých škol. Každý uchazeč o absolvování krátkodobé studijní stáže by měl splňovat určitá kritéria pro nábor, jako jsou jazyková vybavenost, adaptabilita, flexibilita, kulturní empatie, motivace a dobré prospěchové výsledky. Expatriant v obou případech by měl být otevřený člověk, být ochoten podstoupit mnohá kulturní dobrodružství v cizím prostředí, lišícím se od toho domácího (Štrach, 2009). Opačně, výběr dlouhodobých expatriantů, tedy zájemců o kompletní zahraniční studijní pobyt není možný. Jsou to většinou individualisté, samoiniciující jedinci, kteří z určitých důvodů vycestovali z domovského státu s velikou motivací k dosažení cílů v zahraničí. Nejsou vybíráni žádnou komisí či odbornou organizací. Je tedy zřejmé, že selhání mezi takovýmito expatrianty má vyšší procento pravděpodobnosti. Existuje mnoho nástrojů pro výběr expatriantů. Různé národnosti, země a organizace využívají svých programů, nicméně všechny jsou zcela založeny na principu, jak kandidát vnímá cizí kulturu, jaký má vztah k dané kultuře, jaké má schopnosti a dovednosti, je-li otevřený kritice apod. Vše je důležité pro rychlejší a snadnější naučení se cizokulturních zvláštností, jazyka, chování apod. Kritika adresovaná cizinci pomáhá uvědomit si, co je třeba napravit, co v konečném důsledku povede k jeho adaptaci. Například při výběru kandidáta pro plnění krátkodobé mise (semester abroad) se také bere v úvahu adekvátnost kandidáta, neboť ten představuje nejen danou vysokou školu, ale i celý národ, a proto je tu nezbytné zamezit případným konfliktům. 2.5 Selhání expatriantů Za selhání expatriantů se považuje předčasný návrat ze zahraniční mise, přičemž předčasným se rozumí návrat dřívější, než byl původně plánovaný (Štrach, 2009). Mnozí znalci tohoto tématu, jakými jsou např. Copeland a Griggs (1985), ve své 37

38 knize Going international hovoří o relativně vysokém procentu selhání expatriantů, které se projevuje v rozmezí od 15 do 80 %. Je zcela jisté, že pro nadnárodní korporace selhání představuje velkou ztrátu, vyjádřenou v desítkách a i ve stovkách tisících amerických dolarů (bereme-li v úvahu severoamerický trh). Tyto částky nejsou pouze spojené s náklady na samotného expatrianta a všeho, co by k jeho pracovnímu poměru bylo potřeba, ale i ztracenou příležitostí organizace vzniklou z výsledku jeho selhání. Při porovnání faktu selhání expatriantů jako vysoce kvalifikovaných manažerů se zahraničními studenty na libovolné vysoké škole se dá provést paralela v následujících tvrzeních: skoro u poloviny dlouhodobých expatriantů studentů se vyskytuje jakási odchylka od studia, selhání. Toto může být spojeno jak se studijním selháním (nedostačujícím výkonem během studia), tak i s nedostatkem osobního naplnění pobytu, a to nepřekonáním mentálních a emocionálních problémů, nepřekonáním komunikačních bariér, jazykovou neschopností a neporozuměním, velkou odlišností kultur a mentalit. Dost často se vyskytuje problém odlišnosti očekávání od vybraného studijního programu od drsné reality. Celá řada selhání se projevuje u studentů po ukončení prvního semestru či ročníku, kdy padne rozhodnutí v daném studiu nepokračovat. Selhání expatriantů by se snadně dalo popsat anglickým výrazem back to black, neboli vrácení se do toho, o čem je známo, že je tam klidněji a přirozeněji. Je zřejmé, že selhání je především ztráta, která je vyjádřena v penězích či čase. Je to jak ztráta pro organizace, tak i pro samotného expatrianta. Na příkladu studenta je možné zdůraznit následující aspekty: ztracený čas a možnosti osobního rozvoje v konkrétním oboru, finanční prostředky vynaložené na studium a s ním související potřeby. Nezřídka se mluví i o zbytečně zpřetrhaných mezilidských vztazích jako důsledku selhání procesu expatriace. Po selhání může také následovat proces zklamání se v zemi, v níž se student pokoušel o vykonání své mise, znechucení se vším, co je spojené s danou zemí či národem. Pro vysokou školu je selhání zahraničních studentů určitým znamením k zamyšlení se nad možnými problémy, překážkami a cestami, jak se těmto problémům v budoucnu vyhnout. Na základě evaluačních výzkumů výuky má být posouzena spokojenost či nespokojenost studentů s jednotlivými předměty a vyučujícími. 38

39 Z této každoroční analýzy by se měla promýšlet náplň předmětů, profesní úroveň vyučujících a míra možného vylepšení. Je zcela jasné, že selhání studentů na vysokých školách není problémem pouze studentů expatriantů, ale i organizací, její politiky vůči zahraničním studentům. Je snahou v budoucnu tuto situaci vylepšit. Efektivními nástroji, sloužícími ke snížení míry selhání expatriantů, musí být jejich osobnostní schopnost, motivace a cíle, trénink jak předodjezdový, tak i rozvoj během celé expatriace, poskytnutí adekvátních podmínek pro jejich studium. Problematice tréninku neboli osobnostnímu rozvoji během procesu expatriace je věnována následující část kapitoly. 2.6 Trénink expatriantů Na první pohled je možné pojem trénink expatriantů pochopit jako soubor různorodých procesů vylepšení, není však jasné, o jaký typ tréninku se skutečně jedná. Všeobecně řečeno, trénink je jakési zdokonalení osobních dovedností, zlepšení výsledků a zvýšení účinnosti konkrétních prvků. Typů tréninků existuje spousta, začínají klasicky známé sportovní, kdy cílem je vyvinutí fyzické schopnosti, tak i manažerské (např. komunikativní tréninky, prezentační dovednosti, odolnost vůči stresovým situacím aj.), psychologické, kdy cílem je dosažení určitého duševního stavu, překonání překážek kulturních a v mentalitách. V daném případě se pod pojmem trénink expatriantů myslí příprava zaměstnance na potenciální problémy spojené s cizí kulturou a s konkrétní pobočkou, uvádí Štrach (2009). Interkulturní trénink je nezbytnou součástí celého procesu expatriace a může značným způsobem ovlivnit jeho průběh. Kulturní odlišnosti nemalou mírou působí na pracovní výkon expatrianta. Se snahou minimalizovat dopady odlišnosti kultur a snadněji se adaptovat na nové pracovní prostředí je považován interkulturní trénink za základní, a to před okamžikem vycestování (Štrach, 2009). V případě stávajících studentů zahraniční vysoké školy soubor přípravných aktivit odpovídá tomuto standardu. V současné době mnohé vysoké školy či školící organizace po celém světě nabízí řadu předodjezdových tréninků přímo v zemi cílové destinace. Předodjezdovým se tedy rozumí přípravný trénink na budoucí misi studium. Značným kladem takových 39

40 programů je rychlejší proces adaptace na podmínky cizí kultury, kombinace teoretických poznatků s jejich následnou implementací v běžném životě. Trénink expatriantů nebo také studentů, na které je daná práce zacílená, se dá rozdělit do dvou velkých skupin: předodjezdový a v průběhu expatriace. Oba druhy jsou považovány za zcela nezbytné a měly by mít účinek na míru osobnostního rozvoje a také na přínos pro firmu. Trénink předodjezdový je představován jako základna pro budoucí rozvoj. Jsou zde zahrnutá národnostní studia, výuka jazyka cílové destinace, setkávání se s příslušníky dané kultury. Existuje zde možnost i tzv. předodjezdové stáže v hostitelské zemi. Taková předodjezdová stáž probíhá většinou formou jazykových kurzů pro cizince s prvky národní kultury. Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze (zkráceně ÚJOP UK), který je vědecky pedagogickým pracovištěm Univerzity Karlovy, uvádí celou řadu jazykových kurzů a kulturních programů pro cizince. Je jediným pracovištěm v České republice, které se systematicky zabývá obecnými i specifickými aspekty v oblasti jazykové a odborné přípravy cizinců ke studiu na českých vysokých školách. Existuje zde široká řada jazykových i doučovacích kurzů, napomáhajících snadnější adaptaci na následný výukový život zahraničního vysokoškoláka v České republice (ÚJOP UK, 2012). Nejpopulárnější z nich je kurz Čeština a česká kultura, který probíhá každoročně v období červenec srpen. Již 12 let Univerzita Karlova nabízí daný program, součástí kterého je intenzivní výuka češtiny (5 vyučovacích hodin každý pracovní den) propojená se širokou nabídkou odpoledních a večerních kulturních programů a výletů (ÚJOP UK, 2013). Kulturní program zahrnuje prohlídky významných objektů, exkurze po Praze a jiných historických městech ČR. Jako jediný program pro cizince nabízí svým účastníkům setkání se zajímavými osobnostmi českého kulturního života. Například cizincům je promítán film Vratné lahve, po němž se živého rozhovoru zúčastní sám režisér Jan Svěrák, se kterým cizinci mají možnost si o filmu promluvit, o zvláštnostech české kultury a jak ty byly promítnuty ve filmu. Je to jedinečná příležitost pouze pro účastníky daného kurzu. Cena tohoto intenzivního kurzu je stanovena částkou 915 EUR, ovšem každým rokem se může měnit. Výuka probíhá ve studijním středisku Albertov v centru Prahy (ÚJOP UK, 2013). 40

41 Absolvováním předodjezdového kurzu, bez ohledu na jeho délku a náročnost, není vhodné s tréninky zcela přestávat. V období začátku plnění své mise expatriant, je-li jím vyspělý manažer či mladý student prvního ročníku, může mít velké problémy, složitosti a jisté znechucení z každodenní reality. U klasických expatriantů je tento proces nazýván konstantní podporou během výjezdu (Štrach, 2009). Mají zde manažeři svého kulturního trenéra, který je odborníkem na otázky sociálně kulturního charakteru. Mluví-li se o studiu v zahraničí jako specifickém případě expatriace, je nezbytné své získané poznatky z předem absolvovaných přípravných kurzů neustále rozšiřovat. Existuje poměrně velké množství jazykových kurzů zaměřených již na odbornou obchodní komunikaci v cizím jazyce, zdokonalení a rozšíření svých znalostí v určitém oboru. Například Caledonian School, sídlící v Praze, poskytuje jazykové kurzy pro firemní zákazníky, vysokoškoláky a odborníky z různých oborů působení, kteří mají zájem o zdokonalení svých jazykových schopností, jinak řečeno se jedná o expatrianty. Důraz je kladen na řízenou konverzaci, prezentaci a rétorické projevy v cizím jazyce. Kurzy jsou pořádány jak individuálně, tak skupinově (Caledonian School, 2012). Trénink expatriantů, bez ohledu na cíl expatriace, je důležitým prvkem pro celý proces zahraničního pobytu. Čím lépe je expatriant přípraven na svou zahraniční misi, tím menší je pravděpodobnost jeho selhání. Trénink je zde pojítkem mezi výběrem expatrianta a dosažením stanovených cílů. Vyžaduje velké investice, ale ve výsledku přináší veliké příjmy společnostem. 2.7 Repatriace Repatriace je především proces a popisuje zpětné navrácení a následné začlenění expatrianta do mateřské společnosti. U krátkodobých expatriantů z pohledu zahraničního studia je to okamžik návratu ze studijní stáže na partnerské univerzitě. U dlouhodobých to znamená zpětné zapojení do země původu a konec zahraniční mise, není však důležité úspěšné splnění úkolu. Repatriace nese jak své klady, tak i ohromné množství záporů. Je známo, že čím delší je průběh expatriace, tím těžší bude repatriace. Hrají zde velkou roli předčasná komunikace s domácím okolím, zajištěním práce a ostatních 41

42 podmínek existence předem. Shenkar a Luo (2004) uvádí problematiku amerických repatriantů, kterým není poskytnuta garance práce v mateřské společnosti po jejím návratu. Jiní repatrianti nejsou spokojení s pozicí, kterou jim poskytnou, dle statistik okolo 25 % opouští mateřskou společnost do jednoho roku. Z psychologického pohledu si každý člověk zvyká na okolnosti v určitém časovém intervalu. Někteří na to potřebují více času, někteří méně. Bere-li se v úvahu krátkodobá zahraniční stáž, je po jejím návratu mnohem snadnější se zapojit zpět do domácích reálií, než po kompletním absolvování studia (5 6 let). Ztrácejí se zde i velmi dobré kontakty, mění se mentalita repatrianta, jeho pohled na svět a životní hodnoty jsou odlišné. Mnozí absolventi vysokých škol v zahraničí jsou po repatriaci motivováni k dosažení vyšších pozic, než jejich známí z domácích vysokých škol, avšak setkávají se s úplným opakem. Neúspěšnost repatriace v daném případě může být projevována jako selhání procesu expatriace jako celku, což je velmi negativním znamením. 42

43 3 Politika ŠKODA AUTO Vysoké školy v oblasti práce se zahraničními studenty Tato diplomová práce je zaměřena na adaptaci zahraničních studentů vysokých škol, jejich prožívání kulturního šoku, přizpůsobení se na podmínky cizí kultury se snahou zmírnit a zkrátit proces jejich adaptace. Cílem zahraničních studentů je ŠAVŠ, sídlící v Mladé Boleslavi. Tato kapitola je považována za aplikační a jsou zde detailně rozebrány podmínky studia na ŠAVŠ, spolupráce se zahraničními vzdělávacími institucemi a také mezinárodními společnostmi v automobilovém průmyslu, jakými jsou např. Volkswagen, Audi, Bentley, Faurecia a Montana. Dále je podána informace o aktivních studentech na škole, absolventech i neúspěšných studentech s vymezením příčin neúspěchu a přerušení studia. Jak plyne z názvu práce, bude se do hloubky probírat téma zahraničních studentů, jejich počty, národnostní složení, vývoj v letech a kurzech, které v rámci ŠAVŠ absolvují, zejména kurz český jazyk a kultura pro cizince. Velký důraz je kladen na práci Studentské unie a zejména International Office, neboť jeho členové bezprostředně pracují se zahraničními studenty, napomáhají jím s adaptací na podmínky studia. Každý rok stále více uchazečů o studium projevuje svůj zájem o ŠAVŠ, mezi kterými jsou uchazeči o bakalářský i navazující magisterský program. Současně s tuzemskými uchazeči jsou přijímáni i studenti zahraniční, většinou pocházející ze zemí bývalého Sovětského svazu, jakými jsou Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán. Roste zájem i u studentů z Indie, Mexika a Německa. V posledních letech ŠAVŠ rozšířila povědomí zahraničních studentů, navázala těsnou spolupráci s některými vysokými školami a vzdělávacími institucemi, pravidelně se zúčastňuje veletrhů vzdělávání, jedním z nich je mezinárodní veletrh Vzdělání a kariéra v Moskvě. V únoru až březnu 2013 ŠAVŠ, jako jediná česká vysoká škola, byla zastoupena na veletrhu rektorem panem Petrem Šulcem a prorektorem pro zahraniční vztahy panem docentem Pavlem Štrachem. Zde byly navázány kontakty s renomovanými vysokými školami v Rusku a prohloubena spolupráce se společnostmi koncernu Volkswagen (ŠKODA AUTO a.s., 2013). Podrobně o konkrétním působení na mezinárodní scéně bude pojednáno v kapitole 3.3 Internacionalizace, kde je zmíněno o Double Degree programu jako vrcholu spolupráce mezi partnerskými univerzitami v Rakousku a Finsku. 43

44 3.1 ŠKODA AUTO Vysoká škola Existuje široká řada tuzemských vysokých škol, které ročně uvítávají desítky či stovky zahraničních studentů, buď ze sousedních zemí Slovenska, Polska, Rakouska a Německa, tak i ze vzdálenějších destinací jako je Rusko, USA, Indie a Čína. Tato diplomová práce je zaměřená na mladoboleslavskou vysokou školu, která se stala první a doposud jedinou firemní vysokou školou v ČR. Nese název po jejím zřizovateli, světově známé automobilce ŠKODA AUTO se sídlem v Mladé Boleslavi (ŠAVŠ, 2013b). ŠAVŠ byla založena v roce 2000, kdy v té době existoval pouze bakalářský stupeň studia dvou profilů: Ekonomika a management obchodu (zaměřený více na mezinárodní management, podnikové hospodářství a finance, marketing a informační technologie) a Ekonomika a management provozu (zaměřený na technické oblasti automobilového průmyslu, logistiku, strojírenskou výrobu a konstruování). Od roku 2006 byl na škole zaveden navazující magisterský stupeň těchto dvou oborů a následně rozšířeno bakalářské studium o profil Finanční řízení podniku. V současnosti existují na škole tři bakalářské obory a čtyři inženýrské (ŠAVŠ, 2013b). Součástí obou stupňů studia je výuka alespoň dvou světových jazyků angličtiny a němčiny. Spousta předmětů je vyučována v cizím jazyce zahraničními lektory či odborníky z praxe, kteří jsou rodilými mluvčími. Toto dává unikátní příležitost studentům porovnat i propojit teorii s praxí a prohloubit své znalosti cizích jazyků. Jsou zde na výběr ruština, španělština či čínština. Nově na ŠAVŠ je zavedena možnost studia bakalářského a magisterského programu pouze v anglickém jazyce (ŠAVŠ, 2013b). Je to lákavá nabídka pro zahraniční studenty, kteří nemají zájem o studium v českém jazyce, ale přitom si přejí studovat na dané profilové vysoké škole a nacházejí automobilový průmysl perspektivním oborem jejich budoucího pracovního zařazení. Jsme malou, úzce profilovanou školou s 850 studenty," říká bývalý rektor ŠAVŠ Vladimír Hamáček reportérům zpravodajského portálu idnes.cz (Kučerová, 2011). V této práci by se dalo snadno rozvíjet pojednávání o ŠAVŠ, jejich oborech, podmínkách studia, předpokladů pro přijetí ke studiu a dalších záležitostech, avšak tato práce je zaměřena na adaptace studentů, zejména zahraničních. Tím bude práce pokračovat. 44

45 3.2 Uchazeči o studium, studenti a absolventi ŠKODA AUTO Vysoká škola byla v době svého založení v roce 2000 první firemní vysokou školou v České republice. Velmi intenzivně vždy kladla důraz na propojení teorie a praxe, uvádí automobilka ŠKODA AUTO na svých webových stránkách, v části kariéra (2013b). Zájem o studium na ŠAVŠ s každým rokem neustále roste. Je to kladným výsledkem prosazování školy na trhu se vzděláním, ukotvením pozice soukromé profilové školy, vysoce kvalitním profesním týmem akademických pracovníků, dobrou PR kampaní a hlavně spokojeností studentů ŠAVŠ. Avšak ne všichni uchazeči se stávají studenty, poněvadž rozdíl mezi přihlášenými uchazeči a skutečně zapsanými se pohybuje více než 64 % v roce 2008, 50 % v roce 2010 a 67 % v roce 2012, uvádí výroční zprávy ŠAVŠ (Šulc et al., 2008, 2010, 2012) Studenti Studium na ŠAVŠ tento týden zahájilo 370 nových studentů a škola hodlá nabídku studia i nadále rozšiřovat, svědčí o tom článek z dne 3. října 2013, publikovaný na oficiálních webových stránkách společnosti ŠKODA AUTO (2013). Strategie automobilky ŠKODA AUTO a ŠAVŠ jsou těsně propojeny a to tzv. Growth Strategy, kdy se v obou případech jedná o růstovou strategii, internacionální rozvoj a spokojenost jejich zákazníků. V případě ŠAVŠ pod pojmem zákazník se rozumí student vysokoškolák, o nich pojednává daná podkapitola. Následující graf Počet studentů v akreditovaných studijních programech ŠAVŠ poukazuje na vývoj počtu skutečně zapsaných studentů jak bakalářského, tak i magisterského programu. Jedná se o aktivní studenty ŠAVŠ, kteří skutečně ve zkoumaných obdobích studovali. Graf neobsahuje studenty, kteří své studium přerušili. Počátečním rokem průzkumu je akademický rok 2003/2004, tudíž třetí v historii existence vysoké školy, posledním je současný akademický rok 2013/2014, kdy poprvé překročila ŠAVŠ hranici tisíc studentů studujících bakalářský program. Je tak prozkoumána celá dekáda, ta nejúspěšnější léta vysoké školy, období aktivní propagace na veletrzích, zdokonalení studijních plánů a navázání klíčových tuzemských a mezinárodních kontaktů. 45

46 +34% bakalářský program magisterský program +19% +22% -1% +27% % % % % +10% % +16% / / / / / / / / / / /2014 Zdroj: Výroční zprávy, ŠAVŠ, Obr. 7 Počet studentů v akreditovaných studijních programech ŠAVŠ Zájemci o dosažení svého prvního bakalářského titulu si oblíbili mladoboleslavskou vysokou školu hned z počátku a jejich počty ročně rostou ve stovkách nových zájemců o studium. Obrázek 7 znázorňuje procentuální změny v počtech aktivních studentů, viz bílé bubliny. Nejúspěšnějším rokem při zkoumání kvantitativního vzorku byl 2006/2007, kde ve srovnání s rokem předchozím počet studujících bakalářů se téměř zdvojnásobil (Šulc et al., 2008, 2010, 2012). Nepatrný pokles studujících bakalářský program byl zaznamenán v roce 2009/2010. Je to pravděpodobně způsobeno neúspěšným ukončením studia a také absolvováním studia, kdy v roce 2009 tento ukazatel téměř zdvojnásobil celkový počet absolventů ŠAVŠ vůči předchozímu roku, viz obrázek 8 Počet absolventů ŠAVŠ, o kterém se bude jednat v další části kapitoly. Neméně důležitým ukazatelem v grafu 7 je procento v oválu s červenou výplní, které se nachází v horní části grafu. Tento ukazatel se anglicky nazývá Compound Annual Growth Rate, zkráceně CAGR, a do češtiny by se dal přeložit jako složená roční míra růstu. Používá se spíše v oblasti financí a měří návratnost investice, přitom zachycuje veškeré nárůsty a poklesy její hodnoty během určitého období, které jsou ve výsledku sjednoceny v jediné sumární procento. Při využití těchto výpočtů je možné posoudit roční nárůst výnosů, sděluje investiční a realitní agentura 46

47 Czech Point 101 (2012). Zpět k uvedenému obrázku 7 a s ohledem na získanou teorii v období desetiletí z 2003 do 2013, složená roční míra růstu počtu aktivních studentů ŠAVŠ v akreditovaném bakalářském programu činí 19 %. Považuje se to za velmi pozitivní status rozvoje školy z kvantitativního hlediska počtu studentů. Jak již bylo zmíněno dříve, navazující magisterský program byl implementován na škole od roku 2006, kdy se řádně přihlásilo 45 uchazečů o dosažení inženýrského titulu, nicméně pouze 23 z nich se skutečně do studia zapsali, a tak získali status aktivních studentů. V dalším roce jejich počet vzrostl téměř třikrát a nadále se situace vyvíjela stabilními pozitivními kroky. Tak za posledních 6 let počet studujících magisterský program vzrostl o 221%, kde absolutní přírůstek činí studentů. Je nutné zmínit, že v průběhu roku 2009 získala ŠAVŠ akreditaci oborů Corporate Finance Management in the Global Enviroment a Marketing Management in the Global Enviroment navazujícího magisterského programu s výukou v anglickém jazyce. Zahájení výuky proběhlo v roce 2010, což dává jasnou odpověď na otázku, proč počty zájemců o ŠAVŠ a zároveň i skutečně zapsaných studentů neustále rostou (Šulc et al., 2009). Je nezbytné zmínit složenou roční míru růstu, tentokrát v oválu s černou výplní, která stejně jako u bakalářského programu ukazuje sjednocenou míru růstu během 8 let existence navazujícího magisterského programu a činí 34 %. V porovnání s bakalářským programem počty aktivních studentů zde stoupaly rychlejším tempem, a to téměř o polovinu. Závěrem toho může být hledisko většího zájmu mezi studenty starší věkové kategorie, kteří již vysokoškolské vzdělání mají a mají tak možnost spojit svoji životní kariéru se společností ŠKODA AUTO Absolventi Přirozeným důsledkem je zvyšující se počet absolventů ŠAVŠ, vzhledem k rostoucímu počtu studentů bakalářského a magisterského programů. V akademickém roce 2003/2004 završila ŠAVŠ prvními státními zkouškami první bakalářský studijní cyklus. V únoru 2004 promovalo ve slavnostním sále ŠKODA AUTO Muzea historicky prvních 38 bakalářů. Obrázek 8 uvádí číslo 43 absolventů bakalářského programu Ekonomika a management za rok Toto číslo je sumarizací absolventů z února 2004 a června 2004, kdy byly provedeny opravné termíny státních závěrečných zkoušek. Výroční zprávy z let 2004 a 2005 uvádí 47

48 informaci, že v té době všichni absolventi byli občany České republiky (Šulc et al., ). V dalších letech se jich počet vyvíjel skokově. Z grafu 8 je vidět, že docházelo k navýšení celkového počtu absolventů v letech 2004/2005 a 2005/2006, doprovázené následným poklesem o 30% (2006/2007) a mírným stoupáním pouze o 11% (2007/2008). V akademických letech 2008/2009 a 2009/2010 se jednalo pouze o nárůst, který začal poměrně rapidně (nárůst 71 % a 30 %), zatímco později byl zaznamenán spad absolventů bakalářského studia o 16 % v roce 2011/2012 (Šulc et al., ). bakalářský program magisterský program +9% +30% -2% -16% +1% +19% +24% -30% +11% +71% / / / / / / / / / /2013 Zdroj: Výroční zprávy, ŠAVŠ, Obr. 8 Počet absolventů v akreditovaných studijních programech ŠAVŠ Prozatím byli zanalyzováni absolventi bakalářského programu, zatímco počty absolventů s inženýrským titulem stále rostou. Jejich první představitele uvítala škola v únoru 2008 a následně po letním termínu státních závěrečných zkoušek, zkráceně SZZ, v celkovém počtu 15 lidí. Tento ukazatel se více než dvojnásobil v průběhu dalšího akademického roku 2008/2009, kdy činil 34 absolventů. Složená roční míra růstu absolventů bakalářského studijního programu činí 9 % a dává kladnou zprávu o progresivním rozvoji ŠAVŠ za dobu uplynulé dekády. Pro zajímavost, ŠAVŠ je jednou z mála vysokých škol v České republice, kde řádné ukončení bakalářského studia probíhá v únoru, s ohledem na studijní 48

49 plán, stanovený na 3,5 let, kde 3 roky představují 6 semestrů, a v rozmezí jednoho semestru trvá odborná praxe. V této souvislosti nabízí ŠAVŠ svým bakalářským absolventům možnosti okamžitého začátku magisterského studia již v letním semestru, tedy od února. Nemusejí tak čerství absolventi ztrácet půl roku čekáním či hledáním jiné vhodné vysoké školy. Obecně dá říci, že na ŠAVŠ čerstvé absolventy je možné potkat v únoru, červnu a také září jsou to všechny možné termíny SZZ. Zářijový termín je zcela unikátní a bývá vypsán pouze pro ty studenty, kteří nesložili nějakou část SZZ včas Klub absolventů ALUMNI Již v roce 2006, kdy ŠAVŠ opustila další skupina absolventů bakalářského programu, začal pracovat klub absolventů ALUMNI. Slovo alumni pochází z angličtiny a překládá se jako absolventi, proto je používáno v jejím názvu. Jeho cílem je neztrácet kontakt s absolventy, informovat je o dění na škole a akcích, které by mohly být zajímavé pro jejich další profesní, odborný a osobní rozvoj. Je jakýmsi sdružujícím prvkem, pomocí kterého mohou absolventi plánovat svá vzájemná setkání, napomáhá navázat nové kontakty. Klub absolventů není pouze skupinou nezávislých lidí, již nepatřících do ŠAVŠ, které spojují studentská léta. Slouží jako velmi důležitá zpětná vazba pro vedení ŠAVŠ, týká se nejen akcí, které pravidelně provádí škola, jakými jsou např. diskusní fóra, výroční ples, sportovní dny Studentské unie ŠAVŠ apod., ale také praktických zkušeností absolventů, uplatnění na trhu práce a návrhů na další možnosti spolupráce. V současné době má Klub absolventů ŠAVŠ 413 aktivních členů (Jandová et al., 2012). Historicky první setkání absolventů ŠAVŠ se uskutečnilo 6. listopadu 2010, kterého se zúčastnilo více než 40 absolventů školy se svými partnery. Program se začal oficiálním uvítáním v přednáškovém sále, byl doprovázen prezentací o historii školy a současném dění na ŠAVŠ, prohlídkou prostor pro studenty a zakončen byl koncertem v podání Wihanova kvarteta, který byl proveden ve slavnostní Aule v kostele sv. Bonaventury, která je součástí ŠAVŠ (ŠAVŠ, 2013c). V průběhu akce si absolventi měli možnost popovídat s bývalými vyučujícími a spolužáky, přitom někteří z nich se setkali poprvé po deseti letech. Takovéto akce jsou velmi důležité pro vedení školy a zároveň splňují očekávání absolventů a dávají najevo, že na ně není zapomenuto. Absolventi jsou informováni o dění ve 49

50 škole a budoucích akcích také pomocí Absolventského zpravodaje, který je ke stažení na stránkách školy Přerušení studia a neúspěšní studenti Tato diplomová práce nese název Adaptace zahraničních studentů na podmínky studia na ŠAVŠ a v jejím rámci je prozkoumána také adaptace domácích studentů, tedy pocházejících z České republiky a Slovenska. I tito představitelé mívají problémy s přizpůsobením ke studiu, je zřejmé, že není možné zcela vyhovět všem požadavkům studentů, jejich preferencím a studijní morálce. Cílem práce není pouhá pochvala, která sice patří k důležitým aktům, ale také snaha o konstruktivní kritiku, jako základní dovednosti pro smysluplné hodnocení. V kapitole bylo pojednáno o stavu aktuálních studentů, byl detailně prozkoumán jeho vývoj v čase a příčiny růstu či poklesu. Bylo také zmíněno, že graf č. 7 ukazuje počty aktivních studentů, tedy těch, kdo skutečně v daných obdobích studovali. Nebyli k těm počtům přečteni studenti, kteří své studium přerušili na semestr či dva. Je zcela pochopitelné, že při rostoucím počtu studujících roste i přerušení studia, které je zcela běžné na jakékoli vysoké škole po celém světě. Obrázek č. 9 znázorňuje skutečný stav studentů, kteří své studium přerušili. V dané situaci stoupající tvar grafu nenese pozitivní zprávu a vedení každé vysoké školy by uvítalo opačný, klesající jev. Složená roční míra růstu přerušeného studia činí 33 % a ukazuje průměrnou míru růstu za posledních deset let, viz graf 9. Mouralová a Tomášková (2007) v odborném článku na téma Studijní neúspěšnost na českých vysokých školách zmiňují několik důvodů opuštění studia nebo jeho dočasné přerušení. Patří mezi ně: nespokojenost s podobou studia a formou výuky, nespokojenost s volbou oboru, nesoulad mezi přáním a realitou, nedostatek motivace ke studiu, nekompatibilita s vysokou školou či vysokoškolským prostředím a jiné. Zajímavý, ale naprosto přesný výraz prosadila Moravcová (2005) v názvu své knihy Přerušení studia láká do propasti. Studium je disciplína, dodržováním které nutí studenta denně pracovat. Opuštěním tohoto pravidla nedosahuje většinou člověk lepších výsledků. 50

51 bakalářský program magisterský program % / / / / / / / / / / /2014 Zdroj: International Office, ŠAVŠ, 2013 Obr. 9 Počet studentů s přerušeným studiem Mnohem důležitější zprávou pro vedení ŠAVŠ je status neúspěšného ukončení studia mezi studenty jak bakalářského, tak i magisterského stupně studia. Toto je obraz poukazující na skutečnost, kolik studentů škola ztratila za období posledních deseti let. Pod pojmem neúspěšné ukončení studia se rozumí zanechání či předčasné ukončení výuky. Fenomén studijní neúspěšnosti je značně heterogenní, je pod ním skryto několik dílčích jevů s rozdílnými příčinami i důsledky. (Mouralová a Tomášková, str. 25). Příčiny studijní neúspěšnosti uvádí Šulc et al. jako rozpor mezi schopnostmi studentů, jejich ochotou intenzivně studovat a náročností studijních povinností, případně obtíže pramenící z nutnosti současně zvládat náročné pracovní a studijní povinnosti u studentů, kteří jsou zaměstnáni na plný pracovní úvazek a studují v kombinované formě (Šulc et al., 2008, 2010, 2012). Relativně vysoká míra studijní neúspěšnosti v posledních letech je odrazem poměrně vysoké náročnosti studia ve ŠAVŠ. Následující graf č. 10 ukazuje samotné počty neúspěšných studentů v akreditovaných studijních programech, kteří své studium vzdali. Zpět k teorii dle Mouralové a Tomáškové (2007), které definovaly důvody předčasného ukončení studia, viz začátek podkapitoly. Je třeba si uvědomit, že jednotlivé důvody se ve skutečnosti většinou nevyskytují zcela odděleně a nezávisle, často se spíše jedná o souběh více faktorů či o postupné přibývání problémů a jejich kumulaci, vychází z empirického průzkumu Sociologického ústavu Studium na vysoké škole 2004 (Mouralová a Tomášková, str. 19). 51

52 bakalářský program magisterský program +13% / / / / / / / / / /2013 Zdroj: International Office, ŠAVŠ, 2013 Obr. 10 Neúspěšní studenti v akreditovaných studijních programech Na závěr této kapitoly by bylo vhodné naznačit, že každý student ŠAVŠ je individuálním představitelem svého národu a své kultury, je naprosto nerealizovatelným úkolem vyhovět všem požadavkům a preferencím, ale je nutné si uvědomovat rostoucí podíl studentů s přerušeným studiem a neúspěšných studentů na celkovém množství aktivních studentů ŠAVŠ. Práce v oblasti internacionalizace, o které pojednává následující kapitola, nesmí být pouze kvantitativní, ale měla by být zaměřená na kvalitu péče o studenty, na jejich spokojenost a přání, se snahou vylepšit studijní podmínky. Toto je podobné jako v koloběhu, kde kvalita práce vede k jejich rychlejší adaptaci, následně spokojenosti studentů, doporučení školy svým známým z tuzemska či ciziny, což nakonec povede ke zvýšení počtu studentů na škole. Složitost a rozmanitost fenoménu studijní neúspěšnosti je třeba mít na paměti při pokusech o řešení tohoto problému. Nástroje, které mohou být užitečné k řešení jednoho typu neúspěšnosti, nemusí mít žádný efekt na jiný typ, nebo mohou být dokonce v souvislosti s jiným typem studijní neúspěšnosti kontraproduktivní. Je dosti možné, že nelze nalézt univerzální opatření, které by řešilo studijní neúspěšnost jako celek. Je tedy na vedení vysoké školy, jakou strategii zvolí, aby byla co nejefektivnější. 52

53 3.3 Internacionalizace Stejně jako podniky, tak i státní a soukromé vysoké školy se snaží o propagaci svého jména na mezinárodní scéně. Zájmem je řádný status vysoké školy, její uznání v akademickém světě a možnost navazování nových kontaktů s partnerskými institucemi, pedagogy a profesory. Neméně důležitým je nalákání nových studentů ze zahraničí, buď krátkodobě na absolvování odborného kurzu na domovské vysoké škole, semestru či roku v rámci různorodých studijních programů, či dlouhodobě, tedy po celou dobu studia. ŠAVŠ, spolu s jinými soukromými vysokými školami v ČR, v oblasti mezinárodní spolupráce cílí na vybudování pevné základny spolupracujících vysokoškolských institucí, spolupráci s podniky v oblasti automobilového průmyslu a nabízí studijní programy zaměřené na ekonomiku a management v současné globálně se vyvíjející společnosti (Šulc et al., 2012). V průběhu posledních tří let se zabývala ŠAVŠ aktivním rozvojem partnerské sítě v rámci EU, obnovením stávajících a uzavřením nových bilaterálních dohod programu Erasmus. Zahraniční oddělení školy zahájilo v roce 2012 již druhý double degree program v magisterském stupni studia, o kterém se bude jednat v kapitole V roce 2011 byly uskutečněny významné kvalitativní pokroky ve spolupráci se zahraničními pracovišti a v realizaci mezinárodních mobilit. Výsledkem správně zvolené strategie rozvoje mezinárodních vztahů neustále rozšiřuje škola nabídku a počet praktikantských míst v partnerských organizacích, jakými jsou Volkswagen AG, Audi AG, Bentley Motors Limited, Volkswagen UK, ŠKODA AUTO Deutschland, Volkswagen Šanghaj a jiné. Již téměř 10 let se zúčastňují studenti a vyučující ŠAVŠ týdenního projektového výukového semináře Europa im Wandel, který probíhá ročně v listopadu v německém Münstru a v dubnu v Mladé Boleslavi, ve spolupráci s partnerskou školou Fachhochschule Münster. Náplní semináře jsou přednášky, projektová práce a další kulturní, sportovní a společenské aktivity. Za dobu trvání se semináře zúčastnilo více než 190 studentů (Šulc et al., 2012). ŠAVŠ je soukromou profilovou školou, a proto se její cíle protínají se společnosti ŠKODA AUTO. Je zřejmé, že ve své spolupráci mimo EU se strategie ŠAVŠ zaměřuje na země, kde ŠKODA je známou značkou a kde má značka a zároveň 53

54 i celý koncern budoucí potenciál. Zejména to jsou Rusko (včetně sousedních států bývalého Sovětského Svazu), Indie a Čína. Rok 2012 byl završen úspěšnou spoluprací s vysokými školami v Číně, kdy byly rozvinuty vztahy s Tongji University, Šanghaj, fakultou School of Automotive Studies a byla zahájena spolupráce s fakultou School of Economics and Management. Rovněž proběhlo zahájení spolupráce s Dalian University of Technology v čínském Dalianu, kam na první výměnné pobyty studenti ŠAVŠ pojedou v únoru Během roku 2011 byla navázána spolupráce s Ruskou daňovou a finanční akademií v Moskvě, zkráceně VGNA. V následujícím roce ŠAVŠ uvítala 8 čerstvých absolventů bakalářského studia této vysoké školy, kteří začali studiem magisterského programu jak v českém, tak i anglickém jazyce, informuje o tom výroční zpráva ŠAVŠ z roku 2012 (Šulc et al., 2012) Partnerské instituce Rozvoj zahraniční spolupráce je jednou z priorit ŠAVŠ (ŠAVŠ, 2013). Již od počátku existence vysoké školy byla zahájena aktivní komunikace s německým Fachhochschule Münster, finským Seinajoki University of Applied Sciences a rakouským Fachhochschule Oberösterreich a také s Technickou univerzitou v Liberci, ze které pochází poměrně velké množství profesorů ŠAVŠ. Cílem úzkých dlouhodobých kontaktů výše zmíněných škol je vzájemná spolupráce při lektorské a tvůrčí činnosti odborníků z jednotlivých škol včetně tvorby a přípravy učebních materiálů (Šulc et al., 2003). V roce 2005 zahájila ŠAVŠ partnerství s francouzským sdružením vysokých škole the INSEEC Group, Grande Ecole de Commerce, který se skládá ze tří vysokých škol v Paříži, Bordeaux a Lyonu. Výsledkem této spolupráce jsou pravidelné studentské pobyty francouzských vysokoškoláků v rámci programu Erasmus, ročně se zvyšují jejich počty. Dle posledních informací, zveřejněných ve výroční zprávě ŠAVŠ z roku 2012, celkové číslo partnerských institucí čítá 24 vysokých škol po celém světě a 16 firem a organizací, zaměřených na automobilový průmysl, které jsou z většiny společnosti koncernu Volkswagen (Šulc et al., 2012). Kompletní seznam je uveden v tabulce 2 Partnerské instituce ŠAVŠ. Jedná se o naposledy aktualizovaný seznam z konce roku 2012, aktuální přehled se však může lišit. Spolupráce s výše uvedenými partnery se neomezuje jen na studentskou mobilitu, 54

55 významnou část představuje mobilita akademiků a zaměstnanců. Avšak tato diplomová práce je zaměřena pouze na zahraniční studenty. Tab. 2 Partnerské instituce ŠAVŠ ke dni PARTNERSKÉ INSTITUCE ŠAVŠ Země Vysoké školy Firmy a organizace Finsko Seinajoki University of Applied Sciences ECE Bordeaux Francie Ecole De Commerce Europeenne de Lyon INSEEC Business School and Graduate School of Business Norsko Aalesund University College Rakousko Fachhochschule Wien Studiengänge der WKW Fachhochschule Oberösterreich KTM Sportmotorcykle AG, Mattighofen Slovensko Žilinská Univerzita ŠKODA AUTO Slovensko s r. o. Volkswagen Slovakia, a.s. Slovinsko University of Maribor Německo Fachhochschule Münster Hochschule für angewandte Wissenschaften Fachhochschule Amberg Weiden Hochschule für Technik und Wirtschaft Dresden Westsächsische Hochschule Zwickau Audi AG ŠKODA AUTO Deutschland GmbH Fachhochschule Koblenz Volkswagen AG Hochschule für Angewandte Wissenschaften Ingolstadt Ostfalia Hochschule für Angewandte Wissenschaften Španělsko Escola Universitaria Politecnica de Mataro Fundacio TecnoCampus Mataro Maresme Turecko ISIK University Sakarya University Řecko Technological Educational Institute of Athens Rusko VGNA, Moskva VW Rus, Moskva USA Lehigh University, Betlehem Shanghai Volkswagen, Šanghaj FAW Volkswagen, Audi Sales Čína Tongji University, Šanghaj Division, Changchun Volkswagen Investment Company Limited, Peking Indie SAIPL Aurangabad VW Pune. Zdroj: Výroční zpráva ŠAVŠ za rok 2012, ŠULC, P. et al.,

56 3.3.2 Propagace v zahraničí Prezentovat firmu na domácí či zahraniční výstavě je vždy správně zvolenou propagační strategii. Vzdělávací instituce, buď střední školy, gymnázia či vysoké školy nejsou výjimkou. Účast na veletrzích je jedním z nejsilnějších pilířů zahraniční strategie ŠAVŠ. Ročně se účastní škola evropského veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus. Je největší akcí svého druhu v České republice, uskutečňuje se dvakrát ročně, v Praze a Brně. Jeho poslední ročník proběhl ve dnech ledna 2013 na pražském výstavišti v Holešovicích. Podzim bývá ve znamení veletrhů vysokoškolského vzdělávání, píše prorektor pro zahraniční vztahy ŠAVŠ pan docent Pavel Štrach (Štrach, 2013). ŠAVŠ již potřetí dostává exkluzivní možnost umístit svou expozici hned na začátek výstavy s pořadovým číslem 1. V současné době na škole existuje možnost studia jak bakalářského, tak i magisterského programu vedeného zcela v anglickém jazyce. Tuto informaci vedení školy šíří do zahraničí, v bulharské Sofii a španělské Barceloně se zúčastnilo veletrhů zahraničního vysokoškolského vzdělání. Poprvé se také ŠAVŠ ukázala i na největším slovenském vzdělávacím veletrhu v Bratislavě, který nese název Akadémia (Štrach, 2013). Možná nejúspěšnějším z pohledu nalákání zahraničních studentů pro ŠAVŠ byl největší ruský veletrh vzdělání Education and Career v Moskvě, proběhlý ve dnech 28. února až 2. března Daný veletrh se provádí dvakrát ročně na podzim a na jaře. Letos oslavil veletrh své 19. výročí a dle statistik z oficiálních stránek veletrhu, během tohoto časového období veletrh navštívilo více než 1,4 milionů lidí. Na tomto veletrhu se prezentuje více než 500 ruských i zahraničních vzdělávacích institucí a letos očekávají pořadatelé účast více než návštěvníků (Образование и карьера, 2013). ŠAVŠ je v letošním roce jedinou českou vysokou školou, která je na veletrhu zastoupena. Návštěvníci veletrhu se zajímali o nabídku našich studijních programů, praktikantských stáží v závodech ŠKODA AUTO i koncernu Volkswagen a studijních pobytů na partnerských vysokých školách v zahraničí. Rovněž se živě zajímali o následné uplatnění získaného vzdělání v praxi (Štrach, 2013). ŠAVŠ reprezentují na veletrhu prorektor pro studium Petr Šulc a prorektor pro zahraniční vztahy Pavel 56

57 Štrach. Ve dnech veletrhu navazují kontakty s renomovanými vysokými školami v Rusku a prohlubují spolupráci se společnostmi a závody skupiny Volkswagen Letní škola Na ŠAVŠ ročně probíhá letní škola pro studenty ŠAVŠ a partnerských zahraničních vysokých škol. Originální název letní školy v angličtině je Global Management in Automotive Industry, zkráceně GMAI, a zahrnuje výuku odborných předmětů v anglickém jazyce, exkurze do podniků, zejména ŠKODA AUTO, přednášky expertů z praxe a doprovodný program (Šulc et al., 2011). Předměty mají charakter intensivního kurzu a celá letní škola trvá cca 3 až 4 týdny v září. Historicky první letní škola se uskutečnila v roce 2011, druhého ročníku se zúčastnilo 28 zahraničních a 18 českých studentů. Tematickým záměrem druhého ročníku bylo Sales and Marketing in Automotive Industry. Na stránkách ŠAVŠ je zveřejněna informace o aktuálním třetím ročníku letní školy s podtitulem Production and Logistics, který se skončil 19. září Počty zájemců o odborné intenzivní kurzy meziročně rostou a ten poslední ročník se skládal z padesáti participujících studentů různých národností. Kromě českých studentů se na kurz přihlásili němečtí, finští, slovenští, španělští, turečtí, ruští a ukrajinští studenti. Složení tak představovalo pestrý mezinárodní základ pro skupinové práce na projektech, kde každý její člen přispěl svým unikátním pohledem na problematiku současného automobilového průmyslu. Pestrým bylo nejen studentské složení, ale i profesorský sbor. Tvořili ho profesoři čtyř různých kultur, od severského Norska přes Českou republiku a Slovensko, po jižní Španělsko. Během letní školy bylo uskutečněno 8 odborných předmětů. Studenti se mohli přihlásit na všechny, nebo některé z nich. Je to určeno osobnostní preferencí každého studenta. Nabídka vyučovaných předmětů zahrnovala: New Trends in Automobile Manufacturing (Josef Bradáč), Supplier Relationship Management (Wolfgang Buchholz), Intercultural Business Communication (Eva Johnson), Data Visualisation (Xavier Font Aragones), Cooperation Management (Jakub Soviar), Process Improvement (Ingo Gestring), Consumer Rights (Anna M Vidal i Cardona) a Advanced Logistic (Jorma Imppola). Někteří z profesorů se účastní dané letní školy, organizované ŠAVŠ, již podruhé či třetí. Například profesor Jorma Imppolaz finské University of Applied Sciences Seinäjoki přijal pozvání na všechny 57

58 tři ročníky školy a tím umožnil studentům pozorovat zajímavý vývoj svého předmětu Advanced Logistic (ŠAVŠ, 2013d). Realizace letní školy je výsledkem aktivní práce zahraničního oddělení ŠAVŠ v oblasti prosazování se na mezinárodní scéně a zároveň pravidelné komunikace s partnerskými institucemi. Nesmírnou podporu provedla i Studentská unie ŠAVŠ, o které bude podrobně zmíněno v kapitole 3.5. Její členové poskytovali neustálou péči skupině zahraničních studentů, kupříkladu přijíždějící studenti byli předem obeznámeni s možnostmi dopravy do ČR, včetně samotné dopravy do Mladé Boleslavi. Studentům byl poslán pomocný balíček zahraničního studenta v anglickém jazyce s mapami a vysvětlivkami detailu dopravy, jak autem, autobusem, tak i vlakem. Někteří studenti si požádali o vyzvednutí z pražského letiště a doprovod do místa ubytování. Všichni přijíždějící studenti byli ubytovaní na kolejích Na Karmeli ve stometrové vzdálenosti od ŠAVŠ. Příjezd, ubytování a jiné záležitosti koordinoval člen týmu zahraničního oddělení a zakladatel Studentské unie, pan Daniel Suchánek. Programem prvního výukového dne byla úvodní hodina, na které byli studenti informování o podmínkách studia na letní škole, studentům byla zajištěna exkurze po areálu ŠAVŠ, včetně knihovny a kláštera, byla poskytnuta asistence při přihlašování do školních počítačů. Ve večerních hodinách proběhla tzv. welcome dinner večeře v typicky české hospodě na Staroměstském náměstí v centru Mladé Boleslavi, kde zahraniční studenti měli možnost ochutnat české národní jídlo a připít si pravým pivem. Akce se podařila a zpětnou odezvou bylo nadšené ocenění zahraničními studenty možnosti poznání české kultury v jejím prvotřídním podání. Po dobu trvání letní školy tým zahraničního oddělení měl předem naplánovanou celou řadu exkurzí a výletů pro její účastníky. Během pracovního týdne byly uskutečněny návštěva ŠKODA AUTO muzea, Parts Centra a Lean Centra, byla uskutečněna exkurze po Mladé Boleslavi. V rámci volnočasových aktivit podnikli studenti společně s vyučujícími celodenní výlet do Prahy, sledovali utkání místního klubu ledního hokeje, ochutnávali různé druhy piv na městském pivním festivalu a objevovali neobvyklé chutě české kuchyně, uvádí ŠAVŠ na svých webových stránkách (ŠAVŠ, 2013d). Ve čtvrtek, 19. září 2013 byl proveden tzv. farewell diner, neboli rozloučení se studenty letní školy Akce 58

59 proběhla od 18:00 v městské oblíbené restauraci Potrefená husa nedaleko ŠKODA AUTO muzea. Akce se zúčastnili všichni studenti, zde slavnostně obdrželi certifikát potvrzující absolvování kurzu Global Management in Automotive Industry v ŠAVŠ. Posuzování úrovně adaptace zahraničních studentů během dané akce je obtížné, hlavním důvodem je doba trvání letní školy. Je zřejmé, že nikdo ze zúčastněných se nezvládne zcela adaptovat během tak krátkého časového rámce, nýbrž přizpůsobit se podmínkám bydlení, infrastruktury, chování ve veřejných místech (restauracích, jídelnách, hromadné dopravě aj.). Stejné aspekty je nutné zmínit také o poznání českého jazyka, ze kterého si za měsíc odnesli zahraniční studenti pouze základní slovíčka a výrazy. Z rozhovorů s některými studenty byly jasně nadefinované klady a zápory české kultury, shody a překážky, v některých případech i kulturní šok. Mezi zápory zařadili zahraniční studenti uzavřenost a nevrlost českého národa, chybějící snahu o pomoc, přiřazování tureckých a španělských představitelů k romskému národu, kdy se následně vůči nim někde nepříjemně chovali. Toto chování způsobovalo u některých studentů opravdový kulturní šok. I přesto je letní škola na ŠAVŠ výbornou ukázkou práce se zahraničními studenty, která se bude do budoucna vyvíjet a zkvalitňovat Český jazyk a kultura pro cizince Na ŠAVŠ každoročně, již počtvrté ve své historii, probíhá přípravný kurz s názvem Český jazyk a kultura pro cizince. Jeho záměrem je připravit čerstvé absolventy středních a vysokých škol, kteří dostali vzdělání v zahraničí, na další vysokoškolské studium v České republice. Kurz není specifikován pro určitý národ, neboť zároveň zahrnuje výuku angličtiny, základů matematiky, ekonomie a společenských věd, uvádí veřejná informace z webových stránek ŠAVŠ (ŠAVŠ, 2013a). Délka kurzu je stanovena na 1 akademický rok a v současné době stojí EUR. Důležitým faktorem daného kurzu je celkové množství výuky českého jazyka, která je stanovena na 480 lekcí za akademický rok. Všichni přihlášení studenti se považují za začátečníky, kdy po roce budou schopní porozumět psané a mluvné češtině, používat jazyk v každodenních situacích a budou se orientovat v odborných ekonomických případech. Je nutné zmínit, že první půlrok se studenti učí pouze česky. Kurzy angličtiny a matematiky se začínají až v druhém semestru 59

60 a jsou považovány spíše za zopakování dosažených znalostí ze střední školy. V případě matematiky jde rovněž o shodu či rozdílnost českého výukového programu s tím domácím na mateřských školách. Mimo samotné hodiny ve škole je neméně důležitou součástí kurzu poznání české kultury. Jsou zde studentům prezentovány důležité informace a fakta o české historii, kultuře i současných událostech. Během akademického roku je pro zahraniční studenty uspořádána celá řada poznávacích výletů, exkurzí do závodu ŠKODA AUTO, schůzky s představiteli české kultury a místními známými osobnostmi. Během takovýchto schůzek mohou studenti aplikovat své teoretické poznatky českého jazyka v rozhovoru. V rámci kurzu českého jazyka je studentům vysvětlen rozdíl kulturních hodnot a praktik českého národa s národy cizími. Velký důraz je kladen na zmírnění kulturního šoku, kde jsou studentům popsány všechny fáze U křivky kulturního šoku. Na toto téma je určen prostor v rozmezí cca týdne, kurz se snaží vést k pochopení, co skutečně prožívají zahraniční studenti v cizině, jak se snaží kulturnímu šoku zabránit a čemu by měli věnovat zvláštní pozornost, aby jejich proces adaptace proběhl v co nejkratší době. V souvislosti se zvyšujícím se počtem zahraničních studentů a uchazečů o studium v akademickém roce 2013/2014 opět probíhá roční výuka češtiny pro cizince v rámci programu celoživotního vzdělávání, jehož součástí je příprava na studium na vysoké škole. Historický vývoj, zobrazený v počtech zahraničních studentů skutečně studujících daný kurz, je popsán v závislosti na akademických letech na obrázku 11 Počty studentů na kurzu Český jazyk a kultura pro cizince. Přihlašovat se mohou zájemci z celého světa, jelikož celá výuka probíhá v angličtině. Avšak ne všichni přihlášení zájemci tento kurz skutečně studovali. Pro úspěšné zařazení do kurzu je nutné mít nostrifikované potvrzení o dosaženém středoškolském či vysokoškolském vzdělání, případně kopii maturitního vysvědčení (v anglickém nebo českém jazyce), vyplněnou elektronickou přihlášku, také je nutné prokázat znalost anglického jazyka formou certifikátu či výpisu vystudovaných hodin během posledního roku studia. ŠAVŠ uvádí celou řadu certifikátů, pomocí kterých může být znalost jazyka prokázána (ŠAVŠ, 2013). 60

61 / / / /2014 Zdroj: Rychtářová, A., International Office, ŠAVŠ, 2013 Obr. 11 Počty studentů na kurzu Český jazyk a kultura pro cizince V roce 2012 proběhl první, a zatím jediný ve své historii, rozhovor se studenty kurzu češtiny a kultury pro cizince na ŠAVŠ. Plná verze rozhovoru, zpracovaná členkou zahraničního oddělení ŠAVŠ, Markétou Novákovou, je k dispozici na webových stránkách školy. Rozhovoru se zúčastnilo 6 tehdejších zahraničních studentů kurzu, všichni pocházeli z rusky mluvicích států. Hned ze začátku je nutné zmínit, že celý rozhovor probíhal v češtině, a to po necelém půlroce od okamžiku zahájení v září. Tím je zřejmá výborná úroveň výuky češtiny, vzhledem k faktu, že všichni zúčastnění byli ještě v září začátečníky. Zahraniční studenti hojně chválili snahu učitelů o důkladné vysvětlení probírané látky a zároveň jejich trpělivost. Bylo zmíněno, že někteří učitelé se v krajních případech snažili se o vysvětlení i v ruštině. Studenti vyprávěli o neskutečné obtížnosti při vyřízení víza, době trvání, jejich finančních a časových nákladů. ŠAVŠ zatím nenabízí žádnou pomoc při vyřízení víza do ČR, dodá pouze všechny potřebné dokumenty. V rozhovoru bylo naznačeno, jak tráví studenti volný čas. Zde projevili všichni 100% zájem o poznání země, prvků kultury a tradic České republiky. Cestování patří mezi nejoblíbenější koníčky téměř celé populace zeměkoule, obzvlášť pokud se jedinci naskytne možnost pobytu v cizině po delší dobu. Studenti kurzu, během půlroční doby, navštívili Brno, Bratislavu, Kutnou Horu, Liberec, Máchovo jezero a bezpochyby hlavní město Prahu. Během roku trvání kurzu se studenti zcela adaptovali na infrastrukturu ŠAVŠ, a proto všichni z nich, po skončení přípravného kurzu, měli jasno, s jakou vzdělávací institucí spojí svá studentská léta. Samozřejmostí byla ŠAVŠ. Na kulturně zaměřené otázky typu Jaké máte zkušenosti s Čechy? studenti neodpovídali zcela nadšeně. Takto zněla odpověď na výše položenou otázku 61

62 jednoho ze studentů přípravného kurzu: Většina Čechů s námi moc nemluví, a když už, tak pouze v angličtině. Málo mladých lidí zná ruštinu. Sami se bojíme mluvit česky, protože toho zatím moc neumíme. Ale potřebovali bychom konverzaci, kde bychom procvičovali naše znalosti. Na kolejích se s Čechy moc nebavíme, většinou se přátelíme se zahraničními studenty. Pouze mezi sebou někdy hrajeme hry, kdo vydrží nejdéle mluvit česky. Prohrává ten, který první začne mluvit rusky. (ŠAVŠ, 2013a). Ve snaze pochopit, proč je daný přípravný kurz nezbytným prvkem rychlejší adaptace, je třeba vrátit se zpět k teorii. Konkrétně ke kapitole 2.6, která pojednává o tréninku expatriantů. V kapitole bylo informováno o různých druzích tréninků, jak předodjezdových, tedy v domácím prostředí, tak i tréninků během samotné expatriace. Roční přípravný kurz češtiny a kultury je výborným příkladem zásadního seznámení s cizím kulturním prostředím. Jako každý jiný trénink přináší účinek na míru osobnostního rozvoje a také přinos pro firmu, daný trénink spojuje v sobě obě části. Za první je považována znalost českého jazyka, zdokonalení se v matematice a ekonomice. Druhou částí je přínos pro firmu, kterou je tedy ŠAVŠ, vyjádřený v míře adaptace zahraničních studentů na podmínky studia, zahrnující dobrou znalost jazyka. To se projeví ve snadném průběhu studia zahraničních studentů a zároveň rovnoměrném soustředění profesorů ŠAVŠ na studenty. Tudíž nemusí profesor zopakovat a znovu vysvětlovat nepochopené téma zvlášť pro neadaptované zahraniční studenty, zatímco ostatní čekají. Na závěr je nutné říci, bez ohledu na míru časové či finanční investice, takovéto tréninky během procesu expatriace jsou naprosto závažným pojítkem pro úspěšné pokračování ve studiu v zahraničí. ŠAVŠ tak chrání své zahraniční studenty před možným předčasným ukončením průběhu studia, což je pozitivně prokázáno v míře selhání zahraničních studentů ŠAVŠ Double degree program Další možností, jak efektivně nalákat zahraniční studenty na ŠAVŠ, je nabízená možnost studia tzv. double degree programu. Název pochází z angličtiny a může být snadno přeložen jako program dvojitého diplomu. Podstatu double degree programu na svých webových stránkách uvádí Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze (2013), ta spočívá ve zrychleném studiu na 62

63 partnerské univerzitě, zpravidla jeden semestr, a následně po úspěšném absolvování programu získá student dva diplomy najednou, jak od domácí vysoké školy, tak i zahraniční. Tím student během standardního časového plánu (3 let pro bakalářské studium nebo 2 let u magisterského studia) vlastní dvojitý titul Bc. nebo Ing. Realizace programu je umožněna dohodou mezi partnerskými školami o vzájemném uznání vybraných předmětů. Vedle jiných vysokých škol v České republice má ŠAVŠ bilaterální dohodu s rakouskou Fachhochschule Oberösterreich Steyr, kam domácí studenti, v rámci daného programu, vyjíždí již od roku 2010 (ŠAVŠ, 2013). Je nutné si uvědomit, že v dnešním globalizovaném světě si lze získáním double degree, tedy dvojitého diplomu, významným způsobem vylepšit postavení na evropském i domácím trhu práce, píše správce infrastruktury střediska odboru informačních a komunikačních technologií České zemědělské univerzity v Praze inženýr Pavel Brom (Brom, 2012). Vzhledem ke skutečnosti, že až 70 % českého hrubého domácího produktu je v současné době vytvořeno zahraničními firmami, kde se vrcholný management skládá pouze z představitelů cizích národností, je znalost cizího jazyka a zahraniční podnikatelské kultury podstatnou konkurenční výhodou absolventa s double degree (Brom, 2012). V roce 2010 byl zahájen double degree program na ŠAVŠ. Program se vztahoval pouze na studenty bakalářské formy studia a výhradně pro obor Podniková ekonomika a management obchodu. Dva roky poté do programu bylo zařazeno i magisterské studium, konkrétně obor Globální podnikání a marketing. Jak již bylo zmíněno výše, prozatím jedinou partnerskou institucí na realizaci double degree programu ŠAVŠ je Fachhochschule Oberösterreich Steyr a její obor Global Sales Management a Global Sales Management Masters. Nicméně dle informací poskytnutých pracovníky International Office je potvrzena i další spolupráce s finskou Seinajoki University of Applied Sciences v rámci programu double degree, která bude zahájena v zimním semestru 2014/2015. Prozatím, stejně jako v rakouském případě, se spolupráce uskuteční pouze v rámci bakalářského programu. Později se plánuje rozšíření i na magisterský program. Podmínkou zařazení do programu jsou vynikající studijní výsledky spolu s formou studia, která musí být pouze prezenční. Podmínky se vztahují pro obě partnerské vysoké školy. Přijímání studentů se uskutečňuje jednou ročně 63

64 v celkovém počtu cca 3 studentů za každou vysokou školu. Výjezd studentů probíhá střídavě v letním semestru pro studenty bakalářského studia (jeden až dva studenti) a v zimním semestru pro magisterské studenty (většinou dvě osoby). Výměny studentů jsou realizovány s finanční podporou v rámci programu Erasmus (Šulc et al., 2012). Realizace double degree programu je dalším výsledkem úspěšné práce zahraničního oddělení ŠAVŠ v rámci strategie rozvoje mezinárodních vztahů. Na základě dlouhodobé spolupráce s rakouským partnerem mají nyní desítky studentů více pracovních příležitostí a jsou zcela uznávaní jak v České republice, tak i v německy mluvících státech. Z rozhovoru, provedeného s účastnicí double degree programu, slečnou Janou Šimonovou, bylo zřejmé, že studium na rakouské vysoké škole není pouhým výletem za poznáním tamější kultury. Je to každodenní práce na vybraných projektech, týmové prezentace a hlavně studium s domácími rakouskými studenty. I když studium probíhalo v angličtině, předměty byly obtížnější, na rozdíl od ostatních, které jsou určeny pouze pro zahraniční studenty. Nároky na získání kreditů se ze začátku zdály naprosto nerealizovatelné. V rámci double degree pobytu v Rakousku měli studenti ŠAVŠ jedinečnou možnost zúčastnit se tzv. Field Tripu jednotýdenního pobytu ve zvolené zemi (v roce 2011 se kupříkladu jednalo o Ukrajinu a Gruzii). Výlet zahrnoval poznání místních kulturních zvláštností a návštěvy vybraných firem. Field Trip však nebyl levnou záležitostí, a proto se jej nikdo ze studentů ŠAVŠ nezúčastnil. Mezi klady při ucházení se o práci slečna Šimonová uvedla dobré jméno jak ŠAVŠ na domácím trhu, tak i neméně silné postavení rakouské vysoké školy na zahraničním pracovním trhu, zejména v Německu a Rakousku. Závěrečnou větou v rozhovoru se slečnou Šimonovou bylo její ujištění, že se bude ucházet o práci v Rakousku, nabývá velkou sebejistotu, spojenou právě s dosažením dvojitého diplomu. 3.4 Zahraniční studenti Tato kapitola je jakýmsi srdcem celé diplomové práce, neboť pojednává o zahraničních studentech, kteří jsou základem celé prováděné analýzy. V kapitole se čtenář dozví, kolik je skutečně zahraničních studentů na ŠAVŠ a jak se jejich počty vyvíjely v čase, kdo byl prvním přijíždějícím studentem v rámci programu 64

65 Erasmus, jaké je národnostní rozčlenění studujících cizinců apod. V těsném propojení s teoretickými východisky o expatriantech budou zahraniční studenti ŠAVŠ rozdělení do dvou větších skupin, a to krátkodobí studenti, tedy přijíždějící v rámci programu Erasmus, a dlouhodobí ti, kdo prochází celým procesem bakalářského či magisterského studia po dobu 3,5 nebo 2 let. Historicky prvním zahraničním studentem, přijíždějícím v rámci programu Erasmus, byl student z Francie, Nicolas Müller, který úspěšně absolvoval zimní semestr 2006/2007 na ŠAVŠ. Na tu dobu, jak pro školu, tak i studenta, zahraniční studijní pobyt bylo něco zcela nového, neobjeveného. Administrace ŠAVŠ nedisponovala širokou nabídkou předmětů vyučovaných v anglickém jazyce, proto pro studenta bylo dosti obtížné vybrat si vhodné předměty pro následné uznání na domácí univerzitě. Ale partnerství s francouzskou ECE se rozvíjelo krok za krokem a už v dalším akademickém roce přijelo 5 studentů z Francie a v letním semestru první dva finští studenti. Při analyzování historického přehledu na ŠAVŠ celkem dorazilo 109 Erasmus studentů, 86 z nich jsou muži a 23 ženy (data jsou aktuální včetně zimního semestru 2013/2014). Obrázek 12 znázorňuje přijíždějící Erasmus studenty na studijní pobyty ve ŠAVŠ. Sloupce grafu jsou rozděleny dle národností zahraničních studentů. Turecko Čína Řecko Španělsko Rakousko Finsko Německo Francie % % % * / / / / / / / /2014 Zdroj: International Office, ŠAVŠ, 2013 Obr. 12 Mobilita zahraničních studentů na ŠAVŠ, přijíždějící studenti programu Erasmus 65

66 Stále největší skupinu zahraničních Erasmus studentů představují francouzští kolegové, jejich počty ročně kolísají. Podobně je to u studentů z Německa a Finska. V roce 2010/2011 došlo k polovičnímu nárůstu, jako výsledku dříve podepsaných bilaterální smluv o novém partnerství s rakouskou univerzitou Steyr, španělskou Mataro a řeckou Athény. Avšak v akademickém roce 2011/2012 došlo k propadu o 45 % z důvodu sníženého časového rámce věnovaného tematice Erasmus a některých organizačních změn. Na přelomu akademického roku 2012 veškerou péči o program Erasmus na ŠAVŠ převzal jeho nový koordinátor Daniel Suchánek. Celkové množství 17- ti studentů v roce 2013/2014 je započato pouze pro zimní semestr. V letním semestru očekává vedení školy podobné množství přijíždějících studentů. Pro porovnání přijíždějících Erasmus studentů na ŠAVŠ s vyjíždějícími domácími studenty je uveden následující graf č. 13. Je z něj na první pohled vidět, do kterých zemí míří domácí studenti ŠAVŠ, jak jejich počty rostou s rostoucími partnerskými institucemi. Zároveň je možné z grafu poznat stejně neúspěšný rok 2011/2012, kdy se v absolutních hodnotách počet studentů snížil pouze o 5 lidí, nicméně v procentuálním vyjádření toto vedlo k 26 % poklesu. Složená roční míra růstu během 8 let dosáhla 40 %, což bylo z většiny způsobeno posledními čtyřmi lety, viz obr. 13. Turecko Čína Slovinsko Norsko Řecko Rakousko Finsko Německo Francie % % (-5) / / / / / / / / / Zdroj: International Office, ŠAVŠ, 2013 Obr. 13 Mobilita domácích studentů ŠAVŠ, vyjíždějící studenti programu Erasmus 66

67 Pro shrnutí informací o příjezdech a výjezdech Erasmus studentů následuje koláčový graf č. 14, ze kterého je vidět procentuální rozdělení mobility Erasmus studentů na ŠAVŠ, tedy kolik domácích studentů ŠAVŠ vyjelo do zahraničních partnerských institucí během posledních devíti let a zároveň kolik zahraničních Erasmus studentů přivítala škola za posledních osm let. Čísla jsou dána sumarizací celkového počtu za jednotlivá léta, viz obr % (109) 54 % (127) vyjíždějící Erasmus studenti přijíždějící Erasmus studenti Zdroj: International Office, ŠAVŠ, 2013 Obr. 14 Mobilita Erasmus studentů na ŠAVŠ, celkem za období Dále je práce zaměřena na tzv. dlouhodobé zahraniční studenty, kteří jsou v teoretické části práce porovnáváni s dlouhodobými expatrianty nebo také z tzv. self initiated expatriates. Hned v úvodu je nutné vymezit podíl dlouhodobých zahraničních studentů na celkovém počtu aktivních studentů, v současném zimním semestru 2013/2014. Obrázek 7 Počet studentů v akreditovaných studijních programech ŠAVŠ uvádí celkové množství 1243 aktivních studentů na ŠAVŠ, z toho 15 % představují dlouhodobí zahraniční studenti (celkem 185 lidí), zbylých 85 % (1058 lidí) je studentů domácích. Faktorem pro označení domácího studenta je občanství, které v rámci této práce je vymezeno na české a slovenské. Práce nevymezuje zvláštní případy studentů historicky pocházejících ze zahraničí, kteří v průběhu svého života získali české či slovenské občanství. Pro zohlednění přehledu zahraničních studentů, který se dále člení na jednotlivá občanství v procentuálním a absolutním vyjádření, je níže uveden obrázek č. 15 Rozdělení studentů ŠAVŠ podle státní příslušnosti. 67

68 Domácí Zahraniční 85 % (1.058) 15 % (185) 64 % (119) 15 % (27) 9 % (16) 6 % (11) 3 % (6) 2 % (4) 1 % (2) Rusko Ukrajina Kazachstán Bělorusko Uzbekistán Moldavsko jiný stát Zdroj: International Office, ŠAVŠ, 2013 Obr. 15 Rozdělení studentů ŠAVŠ podle státní příslušnosti Dalším neméně důležitým přehledem je vývoj počtů zahraničních studentů na ŠAVŠ, který neustále roste. Je zajímavé, že v průběhu posledních devíti let tento ukazatel neklesnul ani nezůstal na stejné výsi. Následující graf č. 16 Zahraniční studenti ŠAVŠ je složen ze dvou sloupců, pro každé časové období, kterými jsou jednotlivá akademická léta. První sloupec ukazuje počet aktivních dlouhodobých zahraničních studentů v zimním semestru, druhý je stejnou informací pro semster letní. Důvodem, proč nejsou semestry sloučeny do jednotného akademického roku, je neustále se měnící množství zapsaných neboli aktivních studentů. Mnozí z nich se během studia rozhodli své studium zanechat, a tím se stali neúspěšnými studenty (viz obrázek 9), někteří noví studenti přibyli do letního semestru z jiných vysokých škol či ze zahraničí. 185 Zimní semestr Letní semestr / / / / / / / / / 2014 Zdroj: International Office, ŠAVŠ, 2013 Obr. 16 Zahraniční studenti ŠAVŠ 68

69 ŠAVŠ z důvodu velkého množství zahraničních studentů v současnosti již nepublikuje jejich počty ve svých výročních zprávách. V úvodních vydáních výročních zpráv, např. od roku 2003 až do 2006, se uváděl počet zahraničních studentů a navíc jejich zastoupení podle státní příslušnosti. Je zřejmé, že na tu dobu množství zahraničních studentů nepřevyšovalo číslo deseti lidí, a toto bylo snadné pro výzkum a zároveň i zajímavé jako zpráva pro publikum. Šulc et al. (2012) uvádí otevření kurzu českého jazyka pro pokročilé, určeného zahraničním studentům v bakalářských a magisterských programech, se snahou nápomoci přizpůsobení se na podmínky studia, které jsou náročné i pro českého studenta (Šulc et al., 2011). Závěrem kapitoly je vždy zapotřebí si uvědomit rostoucí počet zahraničních studentů na škole, kterým je třeba věnovat daleko více času, než studentům domácím, neboť se potřebují přizpůsobit zdejšímu životu a pak podmínkám studia, tento proces vždy určitou dobu trvá. Dále práce pojednává o tom, kdo se o zahraniční studenty na ŠAVŠ stará, jakými způsoby přispívá k jejich spokojenosti. 3.5 Studentská unie a International Office Tato kapitola by mohla být rozdělena do dvou částí, avšak jak Studentská unie ŠAVŠ, tak i International Office pracují v těsné spolupráci na tématech či projektech spojujících studenty školy. Studentská unie je víceméně zaměřena na domácí studenty, tedy ty, kdo studují prezenční a kombinované programy v českém jazyce. Členové International Office napomáhají zahraničním studentům na ŠAVŠ, mezi které patří Erasmus studenti, studenti bakalářského a magisterského oboru v anglickém jazyce, studenti přípravného kurzu Český jazyk a kultura pro cizince a studenti letní školy na ŠAVŠ. Studentská unie ŠAVŠ byla založena v průběhu roku 2008, má formu občanského sdružení, klade si za cíl organizovat mimoškolní studentské aktivity a zastupovat zájmy svých členů studentů ŠAVŠ, prohlašuje prorektor Petr Šulc ve výroční zprávě ŠAVŠ z roku 2008 (Šulc et al., 2008). Hlavní činností Studentské unie je pořádání odborných diskusních fór s významnými představiteli české společnosti, organizace jazykových kurzů pro studenty ŠAVŠ, organizace sportovních aktivit, v čele s pravidelnými florbalovými, bowlingovými a volejbalovými turnaji. Studentská unie není pouze uzavřeným sdružením pro ŠAVŠ, ale také 69

70 spolupracuje na národní úrovni s Českou studentskou unií. Spolupráce je dána účastí ŠAVŠ na několika konferencích a setkání s členy České studentské unie a také se členy studentských unií jiných českých vysokých škol. Dalším úspěchem Studentské unie je uspořádání Reprezentačního plesu ŠAVŠ, který probíhá jednou ročně v listopadu. Pro zajímavost v letech 2011 a 2012 se plesu zúčastnilo přes 400 studentů, absolventů, akademiků a přátel školy (Šulc et al., 2011). Nejde neocenit i intenzivní spolupráci Studentské unie s vedením ŠAVŠ. K zahájení každého nového studijního roku vydávají společně tzv. Průvodce prváka, který slouží jako orientační pomůcka pro studenty prvního ročníku bakalářského a magisterského programu. Prostřednictvím facebookových stránek Studentská unie informuje o aktivitách, které se budou na ŠAVŠ konat, o zajímavých nabídkách jazykových a doučovacích kurzů, o možnostech prohlídky školních prostor v rámci dnů otevřených dveří ŠAVŠ a jiných záležitostech, které se týkají studentů školy. Oddělení pro mezinárodní spolupráci neboli International Office řídí prorektor pro zahraniční vztahy ŠAVŠ pan docent Pavel Štrach. International Office je centrálním pracovištěm zodpovědným za mezinárodní aktivity a rozvoj mezinárodní spolupráce. Mezi jeho činnosti patří koordinace Erasmus studentských mobilit, za které je zodpovědný pan Daniel Suchánek, koordinace přihlašujících se studentů do studijních programů bakalářského a magisterského studia v anglickém jazyce a zároveň koordinace přípravného kurzu Český jazyk a kultura pro cizince pod vedením slečny Aleny Rychtářové. Dříve zmíněný double degree program a letní škola ŠAVŠ jsou rovněž velmi důležitými pilíři fungování International Office. Všichni jeho členové se pravidelně zúčastňují mezinárodních veletrhů, kde škola uplatňuje svou aktivní propagační strategii a kromě toho spolupracují při náboru studentů v zahraničí. Organizace doprovodných společenských, kulturně poznávacích, sportovních a volnočasových aktivit pro zahraniční studenty jsou dalšími z řady činností, které International Office pravidelně provádí. Je zajímavé, že i aktivity mimo studium Erasmus studentů jsou financovány Národní agenturou (NAEP). Škola tak na každého přijíždějícího studenta v rámci programu Erasmus dostane částku cca 250 EUR na semestr studia, určenou pouze na tyto aktivity studentů mimo studijní dobu. 70

71 Například pro nově přijaté studenty Erasmus v roce 2013 byly zorganizovány výlety do Prahy, Liberce, Českého ráje, seznamovací večírek, bowling a částečně byla sponzorována studentská akce v klubu Fórum v Mladé Boleslavi ze dne 3. října V rámci této podkapitoly je prozkoumána práce členů International Office s nově přijíždějícími studenty v rámci programu Erasmus v zimním semestru 2013/2014. Konkrétním příkladem je uvítací program s názvem Welcome week, který se uskutečnil v období od 25. do 29. září letošního roku, kde každý den pro příjemné uvítání studentů byly zorganizovány různorodé akce, prohlídky, výlety včetně prožívání nočního života v hlavním městě Praze, kde studenti, pod vedením koordinátora Erasmus studentů Daniela Suchánka, navštívili hned několik nočních klubů. Agendou prvního dne bylo zřejmě pohostinné uvítání zahraničních studentů v budově Na Karmeli, jejich následné pozvání do studijní místnosti a proslov prorektora pro zahraniční vztahy pana docenta Pavla Štracha. Takzvaný Welcome speech zahrnoval všeobecné informace o programu uvítacího týdne, jak slušně by se měli studenti chovat v prostorách školy, jak se dostanou ze svých ubytovacích zařízení do ŠAVŠ a jiné nezbytné informace. Celkem bylo uvítáno 22 studentů, z nich 16 studentů v programu Erasmus. Následným krokem převzal odpovědnost koordinátor Erasmus, Daniel Suchánek, kde v jedné z počítačových místností seznámil studenty s akademickým informačním systémem ŠAVŠ, provedl odbornou konzultaci, jak systém správně nastavit, k čemu slouží a na co si dát pozor při přihlašování na zkoušky či zápočtové testy. Nebylo to však zcela snadné, potíže se vyskytly hned při prvním kroku zadávání hesla, které je automaticky systémem vygenerováno. Ze strany ŠAVŠ byl každý student obdarován tzv. sadou zahraničního vysokoškoláka, která zahrnovala velký a malý firemní šanon s logem ŠKODA AUTO, agendu uvítacího týdne, mapy Mladé Boleslavi, brožury s informacemi o památkách a výletních trasách po celé České republice. Součástí byly také tužky, zvýrazňovače, firemní cukrovinky ŠAVŠ a další dárky od školy. Mezi ty nejdůležitější se dá zařadit průvodce Erasmus s názvem Studying in the Czech Republic, které je dílem Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP) a seznamuje zahraničního studenta se vším, co je pro jeho život 71

72 a studium v ČR potřebné a důležité. Od všeobecné informace o České republice, zvláštnostech počasí, politickém systému, jazyku, občanských právech a dějinách země, o životním stylu Čechů, zdravotním pojištění na území ČR, studentském životě včetně detailního popsání systému vzdělávání i o jiných zajímavých a neméně důležitých faktech. Průvodce tak poskytuje nezbytnou zásadní informaci o místní kultuře, a tak již od počátku života v ČR usnadňuje adaptaci studenta na místní zvláštnosti a podmínky života. ŠAVŠ nevynechala ani péči ze své strany, tedy ze strany adaptace na podmínky vysoké školy, a vydala svou brožuru First Steps. Průvodce školou obsahuje téměř 30 stran s informací o škole, její infrastruktuře, poskytuje zprávy o Mladé Boleslavi a okolí, kultuře, sportovních akcích pořádaných školou i městem Mladá Boleslav, nakupování a občerstvení, zdravotnictví a ubytování. Pro toho, kdo si zatím není jistý svým místem ubytování, jsou v průvodci vypsány možné varianty studentských kolejí s ceníkem, zařízením a adresou. Na stránkách průvodce najde student i mapy centra města, cesty z hlavního vlakového či autobusového nádraží jak do školy, tak i do svých ubytovacích zařízení. Není zapomenuto i hlavní město Praha, které neustále láká cizince svou architekturou, zábavou a velkými možnostmi velkoměsta. V průvodci je informováno o městské hromadné dopravě a jejích jízdenkách, způsobech placení, ale zároveň varuje studenty o možných pokutách v případě nezaplacení. Na poslední stránce průvodce jsou odkazy na jednotlivá místa zájmu v Mladé Boleslavi. Odkazy však fungují pouze v elektronické verzi brožury, která je ke stažení na oficiálních webových stránkách ŠAVŠ. Daná brožura je dílem práce členů International Office. Průvodce dává výborný přehled o životě a studiu na ŠAVŠ a obecně v České republice, značným způsobem usnadňuje život nově přijatým zahraničním studentům a určitým způsobem snižuje dobu adaptace na místní podmínky života a studia. Je nutné zmínit, že tento průvodce není určen pouze pro Erasmus studenty, ale i tzv. dlouhodobé zahraniční studenty, kteří studují buď české studijní programy ŠAVŠ nebo jeho anglické alternativy. Prozatím byla prozkoumána odpovídající péče a podpora zahraničním studentům ze strany členů International Office. V následující části podkapitoly je zanalyzována kvalita práce zahraničního oddělení, tedy úroveň prezentačních schopností ze strany jeho členů, snaha napomoci novým Erasmus studentům, podporují způsoby vyjadřování a všeobecnou touhu k práci, neboť členové 72

73 International Office jsou jakousi tváří celé školy, je to reputace a status ŠAVŠ. Zde je třeba podotknout skutečnost, že pro některé studenty daná vysvětlení, provedená členy International Office, nebyla komplexní a detailně rozebrána, tudíž určité procento zahraničních studentů ne zcela pochopilo, o co se jedná. Příčinou však není úroveň mluvené angličtiny, ale způsob a schopnost vyjadřování, které by členové International Office měli vylepšit. Dalším prvkem ke zdokonalení je sebejistota a asertivní projev při komunikaci s cizinci, což nebylo značně prezentováno během uvítacího dne. Pro zvýšení sebevědomí se doporučuje akceptovat sebe a brát druhé, jací jsou, nebát se spontánně myslet a zcela se zaměřit na jejich problémy než na sebe. Patří k tomu i přízvuky při mluvení v cizích jazycích, které jsou přirozeným jevem a které by zároveň neměly bránit projevu. Je také důležité najít si jakousi rovnováhu humoru, který by neměl být zcela zapomenut, ale také nenadsazen. Vzhledem k velice pestrému národnostnímu a zároveň i kulturnímu rozčlenění zahraničních studentů není vhodné se humoru obávat, ale naopak akceptovat ho v různé míře a situacích, tudíž být pozitivně naladěný. Na závěr kapitoly je třeba zmínit fakt neustále narůstajícího počtu zahraničních studentů ve škole, proto vzniká velký prostor pro zkvalitnění péči o ně. Je nezbytné si uvědomit, že výsledkem úspěšné strategie internacionalizace je nejen nalákat co nejvíce zájemců o studium ze zahraničí a navázat desítky mezinárodních partnerství, ale schopnost udržet jejich největší množství, dbát o jejich spokojenost, neboť to je záruka každé úspěšné organizace, mezi které ŠAVŠ právem patří. 73

74 4 Empirický výzkum a návrh opatření na usnadnění procesu adaptace zahraničních studentů Tato kapitola je zcela věnována empirickému výzkumu, provedeného mezi zahraničními studenty v ŠAVŠ na podzim roku Dílčím cílem kapitoly je navrhnout usnadnění procesu adaptace zahraničních studentů, které povede ke zvýšené motivací ke studiu i vyšší úspěšnosti. V první části kapitoly jsou představeny cíle průzkumu, metodika, zájmová skupina, jsou definována výzkumná očekávání, která mají být v rámci výzkumu ověřena. Jsou také uvedeny otázky v dotazníku a jejich význam. Záměrem další části kapitoly je zhodnocení získaných odpovědí dle okruhu otázek, formulace závěru a návrhu na usnadnění procesu adaptace pro zahraniční studenty ŠAVŠ. Jsou zde propojena teoretická východiska kulturních dimenzí Hofstedeho, kulturního šoku a praktiky samotného procesu expatriace. 4.1 Metodika výzkumu Pokud vycházíme ze starého přísloví Dobře definovaný cíl je napůl vyřešený problém (Kozel, 2006), cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, do jaké míry jsou zahraniční studenti ŠAVŠ adaptováni na život a studium v ČR, co pro své přizpůsobení učinili a jakým způsobem jim ŠAVŠ napomohla přizpůsobit se podmínkám studia. Výzkum byl proveden za pomocí dotazníku s názvem Spokojenost zahraničních studentů ŠAVŠ, který se skládal z 26 uzavřených i otevřených otázek. Dotazník byl rozdělen do čtyř částí: jazyky, studium, organizace a něco o Vás. Celý dotazník je uveden v příloze č. 1. Nejvhodnějším způsobem sběru údajů bylo zvoleno dotazování. Existují celkem čtyři typy dotazování, dle jejich povahy: osobní, písemné, telefonické a elektronické (Kozel, 2006). Každý typ má ovšem své výhody i nevýhody, a proto po zvážení všech okolností, bylo rozhodnuto soustředit se na elektronické dotazování. Jako kladnou stránku spatřuji adresné a rychlé zprostředkování, propojenost s počítačem a následné snadnější zpracování a vyhodnocení výsledků. Nicméně nejde tímto typem dotazování ověřit důvěryhodnost odpovědí. Jistým problémem je i návratnost dotazníků, která v rámci daného šetření činila 74

75 pouhých 56,3 % (Kozel, 2006). Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se pouze o orientační údaj. Empirický výzkum byl proveden v období od 22. října do 10. listopadu roku 2013, tedy trval celkem 3 týdny. Samotná tvorba dotazníku trvala zhruba jeden týden, kdy poté byl zveřejněn online. Typem dotazníku byl zvolen průzkum bez zveřejnění výsledků veřejnosti, tedy byl zcela anonymní. Dle serveru, kde byl dotazník publikován, jehož jméno se neuvádí, byla průměrná doba vyplňování dotazníku stanovena na cca 20 minut, přičemž tento ukazatel s postupem času rostl. Odkaz na online dotazník s úvodním textem jak v ruském, tak českém jazyce byl rozeslán tzv. výběrovému vzorku. Kozel (2006) podtrhuje důležitost zásadního definování cílového segmentu při vymezení výběrového vzorku, tedy určení přesné skupiny osob, kterými jsou všichni aktivní dlouhodobí zahraniční studenti ŠAVŠ, jejichž množství dosáhlo počtu 186 lidí. Tuto skupinu bude diplomová práce nadále uvádět jako skupinu respondentů. Je nutné si uvědomit skutečnost, že z celkového množství 186 zahraničních studentů, 125 jsou tzv. noví studenti, neboli studenti prvního ročníku bakalářského či magisterského programu. Ke dni 10. listopadu 2013, kdy bylo stanoveno datum vyhodnocení dotazníků, odpovědělo celkem 71 respondentů, což tvoří 38% podíl. 4.2 Struktura dotazníku Při konstrukci celého dotazníku byl využit sociologický přístup tvorby, který má za cíl probrat co nejvíce oblastí a jejich návazností. Dle Romana Kozla (2006) jsou sociologické dotazníky rozsáhlejší a odlišují se od ekonomických možností otevřeného projevu u vybraných otázek. Před samotným rozčleněním dotazníku do níže uvedených částí, prvních 6 otázek bylo zaměřeno na zjištění osobních údajů o studentovi, tedy věku, pohlaví, národnosti, typu studia, jazyka studia (anglický vs. český) a roku příjezdu do ČR. Existují zde různé názory na umístění takovýchto identifikačních otázek, buďto na začátku, či na závěr dotazníku, snahou je zabránit znepokojení respondentů. Jak již bylo uvedeno v předchozí podkapitole, dotazník se skládal ze čtyř částí, byl zaměřen na znalosti cizích jazyků, tedy češtiny a angličtiny, dále v části studium ověřoval cíl příjezdu do ČR, spokojenost se životem v ČR a zejména s podmínkami studia na ŠAVŠ, zde byl vyčleněn prostor pro vyjádření na téma Co byste na ŠAVŠ vylepšil?. Třetí částí 75

76 dotazníku byla zkoumána organizace, tedy organizace studijních záležitostí, akcí pro studenty, prací se zahraničními studenty, povědomí o existenci a evaluace práce Studentské unie a International Office na ŠAVŠ. Jelikož cílem výzkumu bylo zjistit spokojenost studentů s podmínkami studia na škole a posoudit míru jejich adaptace, tato část se považuje za klíčovou. Závěrečná část dotazníku nese název Něco o Vás a jejím úmyslem je zanalyzovat chování zahraničních studentů ve volném čase, jak oni oceňují míru své adaptace na podmínky studia a zda pociťují odlišnost své domácí kultury od kultury české. Posledním bodem dotazníku je otázka na doporučení ŠAVŠ svým přátelům z domova, tedy ze státu, odkud zahraniční student pochází, je považována za kladnou či zápornou zpětnou vazbou, vztahující na spokojenost zahraničního studenta. 4.3 Stanovená výzkumná očekávání V rámci vyhodnocování dotazníkového šetření bude využita metoda formulace výzkumných očekávání, stanovených z teoretické části práce, s cílem dokázat jejich potvrzení či vyvrácení. Výzkumná očekávání představují formulaci jednotlivých alternativ odpovědí na otázky výzkumu. Daná očekávání tedy nejsou otázkami, ale tvrzeními (Kozel, 2006). Pokud vycházíme z teoretických východisek práce, jsou níže formulována 4 očekávání: O1: Věk zahraničního studenta hraje velkou roli v tempu jeho přizpůsobení podmínkám života a zároveň studia na vysoké škole. Toto očekávání má prokázat, že čím je student starší, tím většími životními zkušenostmi disponuje, tudíž proces akulturace, popsaný v kapitole 1.4, zabírá méně času než u čerstvého absolventa střední školy, kterého věk málokdy přesahuje hranici 19 let. Mladší zahraniční studenti se tak setkávají s více stresy během prvního roku v cizině, které mají podobu stesku po domově a strachu z nejistoty v novém prostředí. Starší studenti většinou mají naopak zkušenosti s cizím kulturním prostředím, kdy v průběhu svého života již vycestovali do zahraničí v rámci předchozího studia či práce. O2: Motivačním faktorem studia v zahraničí je dosažení evropského vysokoškolského vzdělání. Tímto očekáváním by měl být prokázán skutečný cíl příjezdu zahraničních studentů do ČR. Bude zároveň posouzeno, zda ŠAVŠ 76

77 poskytuje příznivé podmínky pro studium, včetně organizace výjezdů v rámci programu Erasmus, což je práce International Office ŠAVŠ. Dílčími cíli daného očekávání je objasnit, jak a hlavně kde vidí zahraniční studenti začátek své budoucí kariéry. O3: Absolvování kurzu češtiny před samotným zahájením studia značným způsobem zabraňuje negativním dopadům kulturního šoku a napomáhá zahraničním studentům snadněji a rychleji se adaptovat. Za pomoci teoretických východisek o tréninku expatriantů je předpokládáno, že cizinec, který již ovládá základy cizího jazyka a absolvoval tzv. interkulturní trénink, je značným způsobem připraven odolávat negativním dopadům kulturního šoku. Je nutné si pamatovat, že kulturní odlišnosti nemalou měrou působí na pracovní výkon expatrianta, tedy na studijní výkon zahraničního vysokoškoláka, o čemž svědčí kapitola 2.6. O4: Péče o zahraniční studenty již od počátku jejich mise podporuje příznivý obraz o vysoké škole, ale také dává studentům pocit jistoty, což napomáhá snadnější adaptaci. Organizační problémy mohou značným způsobem ovlivnit povědomí o škole, navíc pokud o hosty, kterými jsou zahraniční studenti ŠAVŠ, není kvalitně postaráno. 4.4 Vyhodnocení dotazníku Jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, celkově v dotazníkovém šetření bylo osloveno 186 zahraničních studentů, 71 z nich dotazníky navrátili. Procentuální podíl tak činil 38 %. Celkem se dotazník skládal z 26 otázek, odpovědi budou zanalyzovány dle tematických celků, jak tomu je v originálním provedení dotazníku, který je k naleznutí v přílohách diplomové práce Demografické údaje Na vstupní povinnou otázku, definující věk respondenta, 47,89 % respondentů se zařadilo do věkové kategorie let. V absolutním vyjádření toto činilo 35 lidí. Druhým největším ukazatelem je věková skupina let, do které se zařadilo 33 studentů (45,07 %). Následují 3 lidé, kteří překročili věkovou hranici 25 let. Jsou to z většiny studenti navazujícího magisterského programu. Ve 44 případech 77

78 (62 %) respondenti uvedli, že jsou mužského pohlaví. Zbývající 38 %, neboli 27 respondentů jsou ženy. Toto rozdělení svědčí o zálibě dané vysoké školy spíše mezi muži, vzhledem ke specializaci automobilového průmyslu. Značka ŠKODA je velice známá v zahraničí a láká především představitele mužského pohlaví. Dotaz na národnost nebyl povinný, ve snaze neztratit respondenty hned u třetího kroku, jelikož zde jde o úzkou specifikaci. Z celkového počtu 71 respondentů na tuto otázku odpovědělo celkem 68, což se dá považovat za úspěšné opatření. Konkrétní procentuální a absolutní rozdělení je zobrazeno v následujícím grafu % (47) 12 % (8) 12 % (8) 3 % (2) 3 % (2) 1 % (1) Ruská Ukrajinská Běloruská Kazašská Moldavská jiná Obr. 17 Rozdělení respondentů dle národnostního hlediska V následující otázce respondentům byly k dispozici na výběr čtyři možnosti typů studia: bakalářský typ studia prezenční formou, bakalářský typ studia kombinovanou formou, navazující magisterský program prezenčně a kombinovaně. Zde se dalo předpokládat, dle provedené analýzy počtů studentů v akreditovaných studijních programech ŠAVŠ, graficky znázorněné na obrázku 7, že mezi respondenty bude větší množství studujících bakalářský program. Tento předpoklad se potvrdil 83,1 % (59) respondenty. Dalších 10 respondentů (14 %) jsou studenty magisterského prezenčního programu a nakonec 2 studenti (1,9 %) kombinovaného magisterského programu. Jelikož anglické programy byly zavedeny v ŠAVŠ nedávno a počet studentů studujících v angličtině je dosti nízký, celkem 5 respondentů zvolilo odpověď anglický jazyk studia, což vytvořilo 7,6 %. Zbylých 92,4 % (61 respondentů) studují v češtině. 78

79 Účelem dotazu na rok příjezdu do ČR bylo prozkoumat úroveň adaptace ke dni šetření u respondentů v závislosti na termínu jejich příjezdu do ČR. Daná otázka nebyla povinná, avšak odpovědělo na ni 85 % respondentů. Cílem bude zanalyzovat jednotlivé případy studentů a stanovit, za jakou průměrnou dobu jsou studenti adaptováni na podmínky studia ŠAVŠ. Následující graf mapuje výsledky otázky č. 6, viz text dotazníku v příloze % (24) 19 % (11) 17 % (10) 10 % (6) 2 % (1) 4 % (2) 2 % (1) 3 % (2) 2 % (1) Obr. 18 Rok příjezdu do ČR u respondentů šetření Z výsledků otázky č. 6 je vidět, že největší díl je u zahraničních studentů, kteří přijeli na podzim 2012, následuje 2011 a letošní rok Z analýzy zahraničních studentů, popsané v kapitole 3.4 a grafu 16, byl zaznamenán velký skok v počtu nově zapsaných zahraničních studentů právě v období posledních tří let. Pouze 10 respondentů (17 %) zaznamenalo svůj příjezd do ČR letos, i když dle statistik se jedná o celkem 125 nových zahraničních studentů v ŠAVŠ, ukazatel v rámci šetření je dosti nízký. Může to být způsobeno především obavou z vyplnění dotazníku u těchto studentů a nízkou úrovní znalosti českého jazyka. Skutečný obraz roků příjezdů u dané skupiny respondentů by měl být odlišný Jazyky Touto otázkou v rámci dotazníkového šetření začínala část 1: Jazyky. Povinná otázka by měla prokázat, jak respondenti oceňují sami sebe z pohledu znalosti češtiny. Respondentům byly nabídnuty stupně odpovědí: jazykově způsobilý (nejvyšší úroveň), pokročilý, středně pokročilý, pokročilý začátečník a úplný začátečník (nejnižší úroveň). Výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu: 79

80 10 % (8) 3 % (2) 41 % (29) 23 % (16) 23 % (16) Jazykově způsobilý Pokročilý Středně pokročilý Pokročilý začátečník Úplný začátečník Obr. 19 Úroveň znalosti češtiny u respondentů šetření Téměř polovina respondentů se zařadila do skupiny středně pokročilých uživatelů českého jazyka, která je přesně uprostřed v nabízené stupnici. Vzhledem k letům příjezdu respondentů do ČR, zmíněných v předchozí otázce, je tento výsledek odpovídající skutečnosti. Skupinu pokročilých uživatelů češtiny tvoří 16 respondentů (23 %), mohou to být studenti, kteří přijeli do ČR již před několika lety a kteří jsou zároveň studenti jak bakalářského, tak magisterského typu studia. Vrcholnou skupinu jazykově způsobilých, tedy těch respondentů, kteří by s českým jazykem neměli mít žádný problém, kteří ovládají češtinu výborně slovem a písmem s použitím odborného ekonomického či technického slovníku, tvoří 23% respondentů, tedy celkem 16 zahraničních studentů. Úrovně pokročilého začátečníka dosáhlo 8 respondentů (10%). Dá se předpokládat, že sem patří právě ti noví letošní studenti, kteří zatím nejsou adaptováni k životu a studiu v ČR, mají určité problémy s porozuměním odborných pojmů a disponují pouze základy jazyka. Patří sem i 3 studenty anglických programů studia. Zbývající angličtí studenti považují svou úroveň češtiny za nedostatečnou a zařadili se do skupiny úplných začátečníků (3 %). Obdobně vypadal průzkum znalosti angličtiny mezi studenty obou jazykových typů studia. Cílem bylo zjistit, jak ovládají studenti svůj první či druhý cizí jazyk v rámci jejich studia na ŠAVŠ, jelikož musí během studia absolvovat určitý počet předmětů vyučovaných v cizím jazyce, tedy buď anglickém či německém. Obrázek 20 poukazuje na výsledky otázky 8. 80

81 13 % (9) 4 % (3) 22 % (16) 34 % (24) 27 % (19) Jazykově způsobilý Pokročilý Středně pokročilý Pokročilý začátečník Úplný začátečník Obr. 20 Úroveň znalosti angličtiny u respondentů šetření V případě zanalyzování výsledků znalostí angličtiny nejvyššího ukazatele dosáhla skupina pokročilých uživatelů, celkem 34 % (24 respondentů). Na druhé pozici se umístila vrcholná skupina jazykově způsobilých, celkem 27 % (19 respondentů). Pouze 4 % respondentů považují svou znalost angličtiny za nedostačující. Celkově se dají posuzovat výsledky znalosti angličtiny za velmi dobré. Ve vztahu k otázce č. 7, viz příloha 1, která měla prokázat úroveň znalosti a ovládání českého jazyka, bylo nutné se dozvědět, jaké množství respondentů se problematikou tohoto cizího jazyka zabývalo před svým příjezdem do ČR. Kapitolu 2.6 práce věnovala tréninku expatriantů, právě respondenti tohoto šetření měli poukázat na důležitost předodjezdového tréninku, závažnost interkulturního a jazykového prověření studentů, zda jsou na svou misi připraveni. Respondenti se rozčlenili do dvou téměř stejných skupin, s výsledky 50,7 % (36 respondentů) pro kladnou odpověď, že kurz češtiny před svým odjezdem absolvovali, a 49,3 % (35 respondentů) jsou jejich opakem. Je důležité vědět, jak dlouho kurz češtiny trval. Možnost odpovídat na tuto otázku byla poskytnuta pouze těm respondentům, kteří zvolili odpověď ano v předchozí otázce. Bylo zaznamenáno velké množství různorodých reakcí, začínající od jednoho měsíce až do jednoho roku studia jazyka. Nejfrekventovanější odpovědí byla délka jednoho roku zaznamenaná u 13 respondentů z celkového vzorku 33 osob. Tato otázka nebyla povinná, proto určité procento respondentů se zde nevyjádřilo. 81

82 Zpět k teorii expatriantů, kde se jednalo o dva typy jejich tréninku: předodjezdový a v průběhu expatriace. Úkolem otázky č. 11, viz příloha 1, bylo zjistit, zda se respondenti věnují vlastnímu rozvoji během procesu svého studia, zda posilují své poznatky z předodjezdových kurzů a zda mají konstantní podporu během své mise. U této výčtové otázky respondentům byla nabídnuta možnost zvolit alespoň jednu odpověď z 5 existujících, u kterých se respondent domníval, že je tou správnou formou, jakou rozvije svou znalost češtiny. 5 % 17 % (8) (26) Současně navštěvuji kurz češtiny 23 % (35) Aktivně se bavím s českými kamarády 18 % (27) Chodím do školy a češtinu naslouchám pasivně Sleduji tv zprávy, seriály a filmy v češtině 37 % (56) Čtu si knihy/časopisy v češtině Obr. 21 Rozdělení odpovědí na otázku č. 11 Dle poskytnutých výsledků je srozumitelné, proč většina respondentů pojmenovala sebe jako středně pokročilé uživatele českého jazyka, nikoli uživatele s vyšší úrovní znalosti. Vyplývá to z neochoty rozvoje svých schopností a pasivního přístupu ke studiu jazyka, který je pro dosažení cílů zahraniční mise velmi rozhodující. Tento přístup je způsoben z části velkým počtem rusky mluvících studentů v ŠAVŠ, což na určitý okamžik uklidňuje zahraniční studenty, tedy hlavně do zkouškového období. Nicméně to je faktum vyskytující se ve všech vysokoškolských institucích po celém světě, které disponují zahraničními studenty. Závisí to ovšem na snaze a osobních cílech studenta, motivaci ke studiu a dosažení kladných výsledků své mise. Potěšující je umístění možnosti č. 2 na druhém místě mezi výsledky, s celkovým hodnocením 23 % (35 respondentů), kteří sdělili, že k češtině přistupují aktivně, formou osobního kontaktu s představiteli české kultury a rodilými mluvčími. Pouze 5 % (8 respondentů) uvedlo, že současně během svého studia navštěvují kurz českého jazyka. Je to velice pochvalný a správný krok k sebevzdělání. 82

83 Oslovením respondentů, zda mají české kamarády či kamarádky, byla vytvořena povinná dichotomická otázka, kde respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí (ano/ne) a v případě odpovědi ne napsat, co je důvodem. Cílem bylo zjistit propojenost zahraničních studentů s domácími studenty ŠAVŠ, představiteli české kultury. Otázka se vztahuje na předchozí část, která řada studentů uvedla takový kontakt jako jeden ze způsobů rozvinutí znalosti češtiny. Výsledky jsou následující: Ano 66 % (47 respondentů), Ne 34 % (24 respondentů). Mezi důvody, proč rusky mluvící studenti nemají české kamarády, byla zařazena stydlivost, komunikační potíže a reakce na nenávist ruských studentů ze strany Čechů. Tento dotaz je velmi individuální a není možné zde nastavit pravidla chování či politiku vůči zahraničním studentům v ŠAVŠ Studium Tím byla zahájena druhá část dotazníku, zaměřující se na studium na ŠAVŠ. Hlavní snahou bylo dozvědět se, co respondenti očekávají od své zahraniční mise, proto bylo rozhodnuto zahrnout otázku Co je cílem příjezdu do ČR? do šetření. Poslední možnost reflektuje věk respondentů v rusky mluvících zemích, kteří jsou o dost mladší, než jejich čeští kolegové. Důležitým faktorem také status Evropského vzdělání. 8 % (6) 13 % (9) 13 % (9) Dosažení evropského vysokoškolského vzdělání a návrat do domovské země Dosažení evropského vysokoškolského vzdělání a následná práce v EU Získání trvalého pobytu v ČR, který umožňuje bezvízový pohyb po celé EU 66 % (47) Cíl zatím není jasný, studium v ČR se bere jako kick off života v Evropě Obr. 22 Cíl příjezdu do ČR 83

84 Z celkového počtu 71 respondentů 66 % (47 respondentů) by chtěli po absolvování studia v ŠAVŠ začít svou kariérní cestu v Evropě. Šetření nebylo rozvinuto na detailní obory ani země, kde by chtěli působit. Zajímavé je, že stejný počet respondentů si zvolil možnost odjezdu zpět a působit v domovském státě po dokončení studia (celkem 9 respondentů 13 %), ale zároveň 13 % respondentů zatím neví přesně, co je jejich cílem příjezdu do ČR. Jsou to věkově mladší kategorie dotázaných. Není divu, že možnost získání trvalého pobytu v ČR si upřímně zvolilo 8 % vzorku. Problematice kulturních rozdílů a zkušenostem s kulturním šokem se věnovala otázka č. 14, viz příloha 1, zkoumající ocenění života v ČR zahraničními studenty ŠAVŠ. Dle daného objektu měření byla použita stupnice 1 až 6, kde 1 je výborně a 6 velmi špatně. Výsledky jsou znázorněny níže, na obrázku č % (25) 4 % (3) 41 % (29) 20 % (14) výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný Obr. 23 Ocenění života v ČR dle stupnice Téměř polovina dotázaných (41 %) ocenila život v ČR jako chvalitebný, což je druhou úrovní ve zvolené stupnici. O něco hůř ocenili zdejší život dalších 35 % respondentů a jedna pětina označuje český styl života jako výborný. Volba takových odpovědí se zpravidla považuje za reflexi stavu počátečního nadšení, jako základní fáze U křivky kulturního šoku, podrobně popsaného v kapitole 1.3 Kulturní šok. Tato fáze je charakteristická pro studenty prvních ročníků, kteří jsou nadšení ze všeho nového, kdy pozitivní dojmy převažují. Avšak při analyzování starších studentů už se bere na vědomí jejich víceletá zkušenost a integrace do společnosti, je stále obtížnější zařadit jednotlivce do určitých fází 84

85 U křivky nebo W křivky kulturního šoku. Konkrétními příklady, co se respondentům na životě v ČR líbí, či naopak nelíbí, se zabývá následující otázka. Zeptat se respondentů, zda se jim život v ČR líbí, je správnou myšlenkou ve zkoumání jejich spokojenosti se studiem, avšak nestačí toto jediné kritérium, ale je třeba provést detailnější identifikaci. Tato otázka byla pro respondenty povinná a každý z nich měl prostor se vyjádřit. Výsledků se tak vyskytlo velké množství, odpovědi, které zazněly dvakrát či vícekrát, jsou zobrazeny v následující tabulce č. 3. Tab. 3 Specifikované výsledky otázky č. 15 Co se Vám v ČR líbí, co se nelíbí? Co se v ČR líbí? Obdivuji krásu Prahy a její zachovalou architekturu Lidé v České republice, celkově český národ Kultura a příjemné prostředí pro studium Perspektivy práce a nízká cenová úroveň Infrastruktura ŠAVŠ Možnost zajímavého cestování ČR je dosti tichá a klidná země, bezpečí Česká kuchyně a velké porce Ceny potravin nebo ceny v restauracích Příroda a snaha zachovat ČR "zelenou" Zachování českých tradicí Životní bezpečnost (oproti Rusku) Jistota do budoucna Noční život v Praze Čisté ulice, pořádek České pivo je opravdu nejlepší! Slabá konkurence na trhu práce pro vysokoškoláka Co se v ČR nelíbí? Mladá Boleslav je dost nudné město oproti Praze Veliké množství odlišností, jak kulturních, tak studijních Vztah k ruskému lidu Kvalita potravin Nerovnováha mezi pozváním studentů do ČR a nemožností vyřízení víza Zaujatý postoj a stereotypní myšlení Nedostatek kamarádů a problém s integrací do české společnosti Obtížnost najít si brigádu z národnostního důvodu Otevírací doby v obchodech a na úřadech Byrokracie a drahý život v Praze Vysoké nájemné nebo ceny nemovitostí Nemožnost zaměstnání po absolvování Bc. Vysoké poplatky za status "cizince" pojištění, víza, nostrifikace Žádná podpora pro studenty po skončení studia na ŠAVŠ Nedostatek společenských míst na posezení v Mladé Boleslavi Slabá interkulturní otevřenost Čechů Relativně nízké mzdy 85

86 Komunikace s představiteli české kultury je přínosná Městská hromadná doprava Česká mentalita a tolerance Ceny ojetých automobilů a jejich celkový stav Možnost využití studentských slev, ale pouze do věku 26 let! Česká mentalita, přístup k práci (všichni spěchají domů) Nemožnost dostání potvrzení o studiu na celý rok (kvůli vízu) Velmi individualistická společnost, uzavřenost a samostatnost Často se vyskytla odpověď všechno se mi líbí nebo zatím jsem se vším spokojený, což naznačuje, že buď respondentovi chyběla kreativita pro detailnější odpověď, nebo se jedná o nového studenta ŠAVŠ, který zatím neměl možnost prožít určité situace v ČR. Zmíněná problematika cizinců v ČR a jejich přijímání ze strany Čechů, stejně jako stereotypy o ruském národu se vyskytly mezi odpověďmi šetření ve větší míře, více než třetině zaregistrovaných reakcí. Bohužel i po mnoha letech od historických událostí šedesátých let minulého století český národ stále pociťuje nenávist a nejistotu v jednání s rusky mluvícími představiteli. To je otázkou času a zároveň politickou otázkou. Taková reakce ze strany Čechů může být vyprovokována chováním Rusů, hlučností při konverzaci a mentalitě jako takové. Mnozí Rusové se chovají velmi sebejistě a sebevědomě, což částečně působí jako nafoukanost a vytváří jakousi nepříjemnou bublinu okolo. Oslovením respondentů, jak se jim líbí ŠAVŠ včetně infrastruktury, studia, profesorů, spolužáků se přibližuje šetření ke svému cíli, tedy zda je možné prokázat spokojenost zahraničních studentů se studiem na ŠAVŠ. Podobně jako u otázky č. 14, viz příloha 1, byla použita stupnice 1 až 6, kde 1 je výborně a 6 velmi špatně. Hodnoty výsledků jsou velmi pozitivní zprávou pro vedení ŠAVŠ, jelikož stejné procento respondentů ocenilo podmínky studia na ŠAVŠ jako výborné (celkem 34 % respondentů) a chvalitebné (také 34 %). Dále ten podíl klesal společně se stupnicí od nejlepšího k nejhoršímu. Jako dobrou ŠAVŠ ocenilo celkem 25 % respondentů. Konkrétní subjektivní vyjádření studentů bude zaznamenáno ve výsledcích k následující otázce Co se Vám na ŠAVŠ líbí, co se nelíbí? Výsledky na zkoumanou otázku jsou dispozici níže, na obrázku č

87 4 % (3) 3 % (24) 25 % (18) 34 % (24) 34 % (24) výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný Obr. 24 Ocenění studia na ŠAVŠ, dle stupnice Pro zobrazení nejvíce se opakujících odpovědí bude použita, stejně jako u otázky č. 15, viz příloha 1, tabulková metoda. Výsledky této otázky by měly poskytnout skutečný obraz očima zahraničních studentů. Vzhledem k tomu, že dotazníkového šetření se zúčastnilo pouze 38 % z celkového množství dlouhodobých zahraničních studentů, je možné, že některé zajímavé odpovědi zde nezazněly. Tab. 4 Specifikované výsledky otázky č. 17 Co se Vám v ŠAVŠ líbí, co se nelíbí? Co se v ŠAVŠ líbí? Hezká moderní budova školy Velice profesionální akademičtí pracovníci Rozvoj ŠAVŠ jako evropské VŠ (Erasmus) Propojenost studia s praxí ve ŠKODA AUTO Možnost výjezdů na pracovní stáže Možnost vytváření osobního rozvrhu V porovnání s jinými VŠ v ČR, ŠAVŠ je bezvadná Mezinárodní studenti, možnost rozvoje jazyků Možnost studia v angličtině (nebo zvolení předmětů) Vybavenost školy moderní technikou, včetně automatu na kávu aj. Co se v ŠAVŠ nelíbí? Body za docházku na cvičení Nerozmanitost studia Nejistota před povinnou praxí, žádná výpomoc ze strany školy Nemožnost dostání potvrzení o studiu na celý rok (kvůli vízu) Organizační problémy a nejasnosti Malý zásah ŠKODA AUTO, i když se jedná o firemní VŠ Přístup některých profesorů k cizincům Nabídka jídel ve školní kantýně AIS je složitý a nepřehledný Žádné sportovní akce, žádný tělocvik 87

88 Vybavení školy Kvalita vzdělání U školy není ubytovna pro své studenty Slabá podpora zahraničních studentů Nejsou přijímací zkoušky dává to nárok na studium všem, kdo na to má Není záměr ve výuce, pouze v názvu oboru Nerozšířen do hloubky obor financí a práva na magisterském programu Slabé povědomí o automobilovém průmyslu u všech profesorů ŠAVŠ Není parkoviště pro studenty, alespoň placené Privilegium školného před spokojeností studentů Práce studijního oddělení Na první pohled, při zkoumání spokojenosti respondentů se studiem na ŠAVŠ, byly zachyceny dosti příjemné výsledky, kdy většinou tvrdili, jak moc jsou na ŠAVŠ spokojeni, a ocenili školu jako výbornou. Avšak na detailnější prosbu o provedení komentáře, jako odůvodnění své volby, vyskytlo se více negativně zaměřených odpovědí. Stejně jako v případě otázky č. 15, viz příloha 1, alespoň třetina okomentovala následně: Všechno se mi na ŠAVŠ líbí nebo Nelíbí se mi vůbec nic. Takové typy odpovědí nebyly zařazeny do uvedené tabulky, neboť nepojednávají o problematice vhodným způsobem. Velké množství respondentů ocenilo dobře navázané mezinárodní kontakty v rámci programu Erasmus a moderní přístup k výuce u profesorského sboru ŠAVŠ. Někteří respondenti nejsou spokojeni s organizací studia a slabou podporou zahraničních studentů. Někteří jsou již předem vystresovaní z obav, že nenaleznou pracovní místo pro odbornou praxi, stejně jako pozici stálého pracovního místa po absolutoriu studia. Větší důraz by mělo vedení školy klást na výběr studentů, tedy zavedení přijímacích zkoušek. Na dotaz Co byste na ŠAVŠ vylepšil (a)? z celkového počtu 71 respondentů odpovědělo pouze 28 (39 %), z nichž bylo zredukováno dalších 35 % kvůli nevhodným odpovědím, jejichž příklady tato práce z etických důvodů neuvádí. Do návrhu vylepšení ŠAVŠ respondenti zařadili: rozšíření knihovny alespoň o dvojnásobek, včetně prostor na učení, změnu systému bodování u jednotlivých předmětů, zlevnění studia, navýšení více nestudijních aktivit, úpravu jídelního 88

89 lístku ve školní kantýně s více internacionálním sortimentem, vylepšení výuky anglického jazyka s větším zásahem do praxe (jak se připravit na pracovní pohovory, jak komunikovat s dodavateli, neboli ten typ angličtiny, který by student potřeboval v budoucím pracovním životě apod.), větší propojenost studia se ŠKODA AUTO a nakonec vystavení potvrzení o studiu po dobu jednoho roku se snahou usnadnit proces podání žádosti na cizineckou policii Organizace Je důležité vědět, jakými způsoby ŠAVŠ podporuje zahraniční studenty, jak před jejich příjezdem do ČR, tak po příjezdu. První povinnou otázkou, na kterou respondentovi byly poskytnuty možnosti odpovědí, ze kterých on/ona musel/a vybrat alespoň jednu, nebo dopsat odpověď vlastní, bylo zjistit, jak se ŠAVŠ stará o své nově přijaté studenty ze zahraničí. Právě tím ukazuje svou opravdovou tvář, je důležitou image každé organizace. Výsledky jsou zobrazeny níže, formou skládaného pruhového grafu č. 25. Výpomoc při vyřízení víza do ČR % Výpomoc při nostrifikaci vysvědčení/diplomu 7 10 % Výpomoc při hledání ubytování % Zaslání brožury s info o ŠAVŠ/ČR/MB jíž před příjezdem Výpomoc při příjezdu do ČR (vyzvednutí na letišti/nádraží) % Žádná výpomoc poskytnuta nebyla % Obr. 25 Organizace před příjezdem zahraničních studentů na ŠAVŠ Nejvíce se vyskytující odpověď respondentů (25 krát zvolena) byla zvolena iniciativa ŠAVŠ v zaslání brožury s informací o škole před samotným příjezdem zahraničních studentů do ČR. Předpokladem je, že daná brožura byla zaslána elektronickou formou na stávajícího studenta, což je nejjednodušší a zároveň nejrychlejší cestou komunikace. Ve 31 % případů respondenti odpověděli, že potřebovali určitou výpomoc při hledání ubytování na území ČR, s čímž jim škola vypomohla. Nepotěšující je fakt, že 21 krát se opakovala 89

90 odpověď žádná výpomoc ze strany školy poskytnuta nebyla, která byla zvolena ve 30 % případů. Rozdíl mezi nejfrekventovanější odpovědí a jako poslední zmiňovanou není nikterak velký, sestavuje pouze 5 procentních bodů. Ve snaze udržet příjemné povědomí zahraničních studentů již ze začátku, měla by ŠAVŠ věnovat velkou pozornost takovým, na první pohled maličkostem, pokud její vedení chce usilovat o spokojenost nejen domácích, ale také zahraničních studentů. Žádnému respondentovi nebyla poskytnuta výpomoc při samotném příjezdu, tedy vyzvednutí na letišti v Praze či vlakovém nádraží. Nicméně se toto považuje za normální jev, kdy taková výpomoc je poskytnuta pouze zahraničním Erasmus studentům, přijíždějícím studovat na ŠAVŠ. Další částí je obdoba a zároveň opak předchozího dotázání, se stejnými podmínkami volby odpovědí, kromě vlastního vyjádření. Cílem bylo prokázat kvalitu organizace studijních záležitostí před samotným zahájením studia u zahraničních studentů, jakými způsoby o danou skupinu pečuje vedení školy a jakou nabídkou poznávacích programů administrativní pracovníci usilují o komfortní uvítání cizinců. Výsledky jsou zobrazeny níže, v grafu č. 26 Exkurze do závodu ŠKODA AUTO % Prohlídka Mladé Boleslavi 9 13 % Prohlídka ŠAVŠ Seznamovací večírek % 35 % Uvítání na ŠAVŠ % Úvodní schůzka % Obr. 26 Organizace po příjezdu zahraničních studentů na ŠAVŠ Jak je uvedeno v kapitole 3.5, hlavní činností Studentské unie na ŠAVŠ je organizovat mimoškolní studentské aktivity a zastupovat zájmy svých členů. Patří sem zejména organizace jazykových kurzů pro studenty ŠAVŠ, organizace sportovních akcí a uspořádání odborných diskusních fór. Práci Studentské unie ŠAVŠ ocenili respondenti šetření následujícím způsobem (dle škály spokojenosti): 90

91 17 % (12) 9 % (6) 4 % (3) 32 % (23) Výborný Chvalitebný Dobrý Dostatečný 38 % (27) Nedostatečný Obr. 27 Ocenění práce Studentské unie na ŠAVŠ Povědomí o Studentské unii ŠAVŠ mezi zahraničními studenty nabírá spíše kladného hodnocení. Poměrná většina respondentů považuje její činnost za chvalitebnou či dobrou. Je to dané faktem aktivní komunikace členů Studentské unie a vysokou mírou informovanosti studentů, zorganizováním velkého množství akcí, např. uskutečnění reprezentačního plesu ŠAVŠ, o kterém bylo mnohokrát informováno v období jednoho měsíce. Z otázky č. 18 vyplynulo, že respondenti projevili zájem o přidání více mimo studijních aktivit, 17% podíl respondentů hodnotí dostatečně práci Studentské unie a 9 % dotázaných nejsou s její prací spokojeni. V osobním rozhovoru s vybranými respondenty bylo zjištěno, že škole chybí jakýsi studentský duch, jak tomu je na jiných českých a evropských vysokých školách. Tato myšlenka byla zachycena spíše u studentů, kteří absolvovali studium na partnerské VŠ v rámci programu Erasmus, a proto mohou danou skutečnost porovnávat. Veškeré náměty na zlepšení práce Studentské unie jsou uvedeny ve výsledcích otázky č. 17 a 18, viz příloha práce, kde se respondenti vyjadřovali o svých preferencích na ŠAVŠ. Obdobně jako v předchozí otázce, viz text dotazníku v příloze 1, byla zjišťována kvalita práce International Office, jakožto hlavního centra v ŠAVŠ, kde se pracuje se zahraničními studenty, kde se vyřizují jejich žádosti a přihlášky ke studiu či přípravných kurzů, odkud probíhá celá komunikace se stávajícími zahraničními studenty. Respondenti za pomocí pracovníků International Office prováděli nostrifikaci o ukončeném středním či vysokoškolském vzdělání. Mezi další zkušeností respondentů s International Office jsou výjezdy na studijní a pracovní stáže v rámci programu Erasmus. Výsledky otázky jsou znázorněny níže. 91

92 13 % (9) 35 % (25) 10 % (7) 4 % (3) 38 % (27) Výborný Chvalitebný Dobrý Dostatečný Nedostatečný Obr. 28 Ocenění práce International Office na ŠAVŠ V porovnání výsledků posledních dvou otázek, tedy spokojenosti respondentů s prací Studentské unie a International Office, je vidět, že v prvním případě je hodnocení více směřováno ke středu, tedy větších počtů nabírají neutrální hodnoty, zatímco v případě International Office respondenti dávali přesnější hodnocení. Z toho plyne, že vzrostl ukazatel chvalitebného, ale také nedostačujícího ocenění práce International Office. Je to dáno faktem většího počtu činností daného oddělení v ŠAVŠ do studijního života respondentů, než u Studentské unie, respektive na začátku působení zahraničního vysokoškoláka Něco o Vás Dotazováním na iniciativy respondentů ve volném čase byl zahájen tematický okruh poslední, čtvrté části dotazníku, s názvem Něco o Vás. Cílem bylo zanalyzovat chování respondentů ve volném čase, jak během školního týdne, tak i o víkendech. Respondentovi byly poskytnuty některé možnosti odpovědí, ze kterých bylo nutné vybrat alespoň jednu, nebo také dopsat vlastní sdělení. Dílčími cíli bylo zjistit, jakými způsoby respondenti pracují na osobnostním rozvoji, zda si připravují domácí úkoly či studují napřed se snahou uspět u zápočtů a u zkoušek. Také bylo zapotřebí prokázat jejich úroveň adaptace a znalost češtiny na danou problematiku byly vypsány některé možnosti odpovědí. Výsledky jsou zobrazeny níže, formou skládaného pruhového grafu č

93 Dělám domácí úkoly, pokud je to třeba % Studuji napřed, i když to není nutné % Bavím se s kamarády, včetně českých % Čtu si knihy, včetně českých % Cestuji, poznávám ČR % Jdu ven na procházky, sportuji apod % Sleduji TV, internet % Jiná: chodím do klubů/hospod 3 Jiná: hraji na kytaru, zpívám, tančím 3 Jiná: chodím do práce Obr. 29 Rozdělení odpovědí na otázku č. 23 Procenta ukazují četnost jednotlivých hodnot odpovědí, tedy v kolika případech byla mezi respondenty zvolena. Při analyzování výsledků je zřejmé, že většina zahraničních studentů jsou pilně studující, kteří se pravidelně připravují na semináře. Zároveň mezi respondenty je velký počet sportovně zaměřených osobností, což je dáno faktickou převahou mužského pohlaví u daného vzorku. Jak se dalo očekávat, nejvíc se projevily tzv. všeobecné činnosti vysokoškoláků, jako příprava, konverzace a sport. Pouze 23 krát byla zvolena odpověď Čtu si knihy, včetně českých. Zrovna tato činnost napomáhá vylepšení znalosti českého jazyka, a tudíž vede k rychlejší adaptaci do českého kulturního prostředí. Cestování respondenti neupřednostňují proti pouhým procházkám, však je to mnohem důležitější pro poznání českého okolí, seznámení s kulturními prvky a ve výsledku to vše vede k adaptování se místním podmínkám života. Stejně jako cestování je potřeba pravidelná konverzace s představiteli české kultury, resp. Čechy a Moravany, pro rychlejší a snadnější integraci do společnosti. V moderní společnosti je zřejmé, že zásah internetu a medií všeobecně do života člověka je nezbytný, 40 krát se vyskytlo sledování TV a internetu, toto je považováno za normální děj a předpokládá se, že se jedná spíše o webové stránky v ruštině. 93

94 Další otázkou v dané části dotazníku, viz příloha 1, bylo dotazování respondentů, jak vnímají odlišnost jejich kultur od kultury české. Respondent zde musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a případně se vyjádřit detailně, v čem odlišnost spočívá. V návaznosti na teorii kulturní rozdílnosti, popsané v kapitole 1.2, jejím cílem bylo prokázat, jak respondenti vnímají skutečnost odlišnosti kultur, i když kultury česká, ruská, ukrajinská, běloruská a kazašská patří do slovanské kulturní skupiny, jejichž představitelé mají hodně společného, ale zároveň v průběhu času a důsledků historických událostí se výrazným způsobem odlišují. Výsledky, prostřednictvím koláčkového grafu jsou uvedeny níže. 35 % (24) 12 % (8) 10 % (7) 43 % (30) Nepociťuji téměř žádný rozdíl Odlišnost je poznat, ale není to nic podstatného Pociťuji výrazné odlišnosti Pociťuji velikou odlišnost, nemůžu se přizpůsobit Obr. 30 Zhodnocení výsledků odlišnosti kultury domácí od české Mezi důvody odlišností kultur respondenti uvedli rozdílnost v mentalitě, v chování, při konverzaci, v rozmanitosti zájmů a rituálů. Podle kulturních dimenzí Hofstedeho Česká republika vykazuje vysokou míru individualismu (58), na rozdíl od Ruska s ukazatelem 39. Rusové se tak považují za kolektivistickou společnost, kde přátelství hraje klíčovou roli. Naopak v české společnosti se jedinec bere jako samostatná entita, nezávislý prvek skupiny (The Hofstede Centre, 2013). Velice kontroverzní otázkou bylo obodování úrovně adaptace respondenta na podmínky studia na ŠAVŠ, neboť jedinec posuzoval své schopnosti pouze odhadem a nebylo tím možné stanovit přesnou hodnotu jakéhokoli jevu. Na druhé straně, nikdo nemůže cítit něco lépe, než sám jmenovaný jedinec. Úroveň adaptace je toho výborným příkladem. Výsledky ukazují, jak respondenti šetření posuzovali úrovně své adaptace na podmínky studia na ŠAVŠ. 94