STRATEGIE ROZVOJE OBCE BRUMOVICE

Transkript

1 STRATEGIE ROZVOJE OBCE BRUMOVICE Květen 2009

2 GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství Náměstí 28. října 3, BRNO tel: , tel./fax: garep@garep.cz, web: Autorský kolektiv: PhDr. Iva Galvasová Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Kateřina Chabičovská Mgr. Hana Svobodová Mgr. Jan Holeček Ilustrace: 2

3 OBSAH ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 5 Socioekonomická charakteristika obce... 6 Územní vztahy... 6 Obyvatelstvo a bydlení... 7 Školství, zdravotnictví, sociální a další služby... 8 Zájmová činnost... 8 Hospodářství a trh práce Hospodaření obce a realizované rozvojové aktivity Rozpočtové hospodaření Realizované projekty v obci Brumovice Názory obyvatel na rozvoj obce SWOT analýza Shrnutí NÁVRHOVÁ ČÁST Směřování rozvoje Vize rozvoje obce Rozvojová opatření A. Život v obci B. Infrastruktura C. Prostředí obce D. Rozvojová spolupráce Akční plán Aktivity v roce Aktivity v roce PŘÍLOHY Příloha 1 Informační list obce Brumovice Příloha 2 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli 3

4 ÚVOD Strategie rozvoje obce je základním nástrojem řízení obce. Na základě poznání situace v obci a představ občanů, podnikatelů, zájmových organizací a další subjektů v obci formuluje vizi a rozvojové cíle obce spolu s aktivitami vedoucími k jejich naplnění. V oblasti plánování obec Brumovice v minulosti zpracovala Program obnovy vesnice, územní plán schválený v roce 1996 se blíží ke konci své platnosti v roce V roce 2007 byla zpracovávána Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, která zahrnuje i území obce Brumovice. V návaznosti na uvedenou strategii a také v souvislosti se započetím přípravy nového územního plánu bylo rozhodnuto o zpracování obecní rozvojové strategie, která by mimo jiné rozvinula mikroregionální strategii a vytvořila východiska pro zamýšlený nový územní plán. Strategie je zpracovávána na období let Za hlavní přínosy strategie rozvoje obce lze označit: Sladění představ o rozvoji obce. Identifikace problémů a možných řešení. Formulace rozvojových záměrů a projektů. Rozvržení realizace aktivit a subjektů se na nich podílejících. Alokace vlastních finančních prostředků a určení potřeby prostředků vnějších. Východisko pro územní průmět rozvojových aktivit v územním plánu. Strategie je členěna na dvě základní složky: analytickou část a návrhovou část. Vstupem do analytické části je socioekonomická charakteristika obce, kde jsou nastíněny a okomentovány hlavní trendy v jednotlivých tematických oblastech. Detailní údaje pro jsou zařazeny v informačním listu obce. Jádro analytické části tvoří poznatky z šetření mezi obyvateli obce a také přímé názory zástupců neziskového sektoru a podnikatelů. Analytická část je zakončena shrnutím poznatků a SWOT analýzou, která strukturuje rozvojové faktory na silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení. Návrhová část vychází zejména z poznatků šetření mezi občany, které provazuje s výstupy z provedených analýz. Takto vzniklý rámec byl zpřesňován a dále rozvíjen na veřejných projednáních s občany, průběžnými připomínkami občanů a konzultacemi s vedením obce. Strategie byla zpracována v úzké součinnosti s občany a zastupitelstvem obce Brumovice. Občané měli možnost se vyjádřit k problémům obce v dotazníkovém šetření i komentovat navrženou podobu strategie, která byla vyvěšena na webových stránkách obce a ve stručné podobě i na úřední desce. V březnu a dubnu 2009 byla uskutečněna dvě veřejná projednání. Na jejich základě byly vždy doplněny a upraveny připravené podklady. 4

5 ANALYTICKÁ ČÁST 5

6 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA OBCE Územní vztahy Obec Brumovice náleží dle administrativního členění do Jihomoravského kraje, do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče, pod kterou spadá dalších 25 obcí. Brumovice také patří mezi 29 obcí, jež společně tvoří Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustopečsko, a jsou také členem Svazu měst a obcí ČR. K měla obec 946 obyvatel, rozloha katastru činí ha, hustota zalidnění je téměř 92 obyvatel na km 2. Ze základních správních úřadů se matrika nachází v Kobylí, stavební úřad v Kloboukách u Brna, katastrální úřad a ostatní úřady v Hustopečích. Brumovice se nacházejí asi 6 km jihovýchodně od Klobouk u Brna, 17 km severovýchodně od Hustopečí, od krajského města Brna pak necelých 50 km. Obcí prochází státní silnice III. třídy. Hromadná autobusová doprava je zajištěna společnostmi Tourbus a BORS, které obsluhují dvě autobusové zastávky v obci. Asi 2 km od obce je vlaková zastávka Brumovice na železniční trati Zaječí Hodonín. Obec Brumovice se v roce 2008 začlenila do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), díky čemuž došlo k dalšímu zlepšení dopravní obslužnosti území (zvýšení počtu spojů i jejich frekvence). Určitou nevýhodou obce Brumovice je ale absence přímého spoje do větších regionálních center (Hustopeče, Hodonín, Břeclav, Brno). Přímé spojení existuje pouze do menších center Velkých Pavlovic nebo Klobouk u Brna. Brumovice Obr. 1: Poloha obce Brumovice v rámci Jihomoravského kraje Zdroj: Brumovice leží v geomorfologickém celku Chřiby s nejvyšším bodem Ochozy Klínky, které leží v nadmořské výšce 319 metrů. Průměrná nadmořská výška obce činí 199 m n. m. V okolí obce se protékají dva významnější vodní toky sever obce protíná říčka Haraska, na jih od obce protéká říčka Trkmanka. Severně od obce se nachází také rybník Balaton. Obec se nachází v teplé klimatické oblasti (T4), která společně s kvalitními půdami (černozemě) předurčuje zaměření zemědělské výroby. Téměř 86 % výměry obce tvoří 6

7 zemědělská půdy (z toho 77 % orná půda, procento zornění je tedy velmi vysoké činí 88,2 %). Brumovice spadají Velkopavlovické vinařské oblasti, proto poměrně vysoké procento rozlohy půdy (7 %) tvoří vinice, přibližně stejnou plochu zabírají i lesy. V obci nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy; dílčí části katastru obce byly upraveny v rámci jednoduchých pozemkových úprav (dle Ústředního pozemkového úřadu jde o části Dílečky, Lutrinky, Podílky od Krumvíře). Do katastru obce zasahuje na jihozápadě evropsky významná lokalita NATURA 2000 s názvem Kuntínov. Jedná se Lesní celek v Boleradické vrchovině mezi obcemi Kobylí, Brumovice Němčičky a Morkůvky. Obyvatelstvo a bydlení Vývoj počtu obyvatel obce Brumovice je od roku 1869, kdy proběhlo první moderní Sčítání lidu, domů a bytů, do současnosti víceméně stabilní. Nejvíce obyvatel měla obec na přelomu století, od té doby počet obyvatel mírně klesal. I přesto, že se demografické chování populace po roce 1989 výrazně změnilo, v Brumovicích kolísal počet obyvatel od roku 1983, kdy se počet obyvatel dostal pod hranici obyvatel, jen mírně. Poněkud odlišnou situaci lze sledovat v okrese Břeclav, kde obyvatel mezi roky 2001 a 2007 výrazně ubylo. V současnosti (k ) má obec celkem 946 obyvatel. Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v Brumovicích v období Pramen: Historický lexikon obcí ČR , ČSÚ 2006; Městská a obecní statistika, ČSÚ 2008 Zásadní společenská, politická a ekonomická transformace celé společnosti po roce 1989 s sebou přinesla i změnu demografického chování populace. Došlo např. ke snížení počtu narozených dětí, umělých přerušení těhotenství, snížení sňatečnosti, úmrtnosti atd. Díky těmto změnám přechází demografické chování populace kraje i ČR od východoevropského modelu k západoevropskému. V Brumovicích se přirozený přírůstek i migrační saldo v posledních několika letech pohybují na velmi nízké úrovni a kolísají kolem nuly. V letech 2000 až 2003 se k převaze zemřelých nad nově narozenými přidal úbytek obyvatelstva stěhováním. V následujících dvou letech je mírný přirozený přírůstek (narodilo se o jednoho obyvatele více, než zemřelo) doplněn znatelnější imigrací do obce (až 6 osob ročně). V roce 2007 převážil přirozený úbytek obyvatel nad přistěhovalými. Z hlediska rozvoje obce (a celkově z hlediska fungování společnosti) je důležitá věková struktura obyvatelstva. V produktivním věku (15 64 let) bylo ke konci roku ,9 % obyvatel, obyvatelé do 15 let tvořili 14,3 % a nad 65 let 15,8 %. Dochází tak postupně stárnutí 7

8 obyvatelstva, kdy podíl obyvatel na 65 let převažuje nad dětskou složkou. Věková struktura obyvatelstva tak není do budoucna příliš příznivá. Podíl věřících v obci činí dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 celkem 73,4 % obyvatel, což je v rámci ČR mimořádně vysoká hodnota. Z věřících obyvatel se 80,1 % hlásí k římskokatolické církvi a 14,6 % pak k českobratrské evangelické církvi. Z hlediska vzdělanostní struktury převažují obyvatelé se středoškolským vzděláním bez maturity (39,8 %), vysoký podíl obyvatel má pouze základní vzdělání, naopak počet vysokoškoláků je nízký (pouze 4,9 %, v ČR celkem 8,9 %). Zástavba v obci je tvořena jak je u venkovských obcí běžné téměř výhradně rodinnými domy (vesměs v soukromém vlastnictví), bytové domy jsou zde dva (podle údajů SLDB 2001). Pozitivním rysem je poměrně mladý domovní fond přibližně 80 % domů je mladší 60 let. Komfort bydlení, vyjádřený velikostí bytu a počtem bydlících, je v Brumovicích nad průměrem ČR. Byty jsou zde rozlohou větší než je v ČR obvyklé (ČR 49,5 m 2 na byt, v Brumovicích 68,4 m 2 ), ale žije o něco více obyvatel (průměrně 3,07, v ČR 2,64 osob na byt). Vysoký podíl přibližně 23 % tvoří byty neobydlené, z nichž pouze 12 % slouží k rekreaci a 29 % jsou obydlené pouze přechodně. Zájem o výstavbu nových rodinných domů byl zaznamenán, avšak obec nenabízí pozemky pro výstavbu. Obec je plynofikována a je napojena na vodovod. Obě tyto sítě v současné době kapacitně postačují. Obec nemá splaškovou kanalizaci a odpadní voda není čištěna. Školství, zdravotnictví, sociální a další služby V Brumovicích se nachází ročník základní školy. V sousedních obcích Kobylí a Kloboukách potom děti navštěvují třídu. V obci funguje rovněž mateřská škola. Do obce pouze dojíždí pouze praktický lékař (jednou týdně) a dětský lékař (jednou za 14 dní). Občané obce využívají stálých ordinací lékařů v Kobylí či Kloboukách. Pro specializovanou péči je nutná dojížďka do Břeclavi či Hustopečí. V obci se nenachází žádné klasické zařízení sociální péče. Diakonie Českobratrské církve evangelické zde zřídila Domov Arkénie jako pobytové zařízení pro dospělé osoby s těžkým mentálním postižením. V obci se nachází dva obchody s potravinami, resp. se smíšeným zbožím, restaurace a pohostinství. Z dalších provozoven služeb lze zmínit kadeřnictví, kosmetiku a zahradnictví. V obci je rovněž pošta. Zájmová činnost Kulturní a společenský život v Brumovicích je poměrně pestrý. Aktivně zde působí deset spolků, které mimo jiné organizují různé společenské, kulturní a sportovní akce. 8

9 Tab. 1: Spolky působící v obci Název spolku Tělocvičná jednota SOKOL Sbor dobrovolných hasičů ZO Český zahrádkářský svaz Brumovice Počet členů Charakteristika činnosti Brumovický oddíl má oddíly všestrannosti pro muže, ženy, seniory a ženy seniory. Zaštiťuje oddíly fotbalu, florbalu a šachů. Sbor s širokou členskou základnou ve všech věkových skupinách, který se zabývá především prevencí, požární ochranou, pomáhá obyvatelům obce při přírodních anomáliích. Kromě uvedeného také organizuje sportovní a kulturní akce a veřejně prospěšnou činnost. Spolupráce s obcí je velmi dobrá. Sbor postrádá finance na modernizaci techniky, výstroje a opravu hasičské zbrojnice. V plánu má rozšíření práce s dětmi a mládeží, také by rád podpořil prevenci, sport i kulturu. Český zahrádkářský svaz zaměřuje svoji činnost především na obor vinohradnictví a výrobu vín, pořádá odborná školení a přednášky. Spolupráce s obcí má dle nich jisté rezervy, chybí aktivní propagace vinařské obce. Svaz může obci nabídnout spolupráci při investičních a kulturních akcích a při údržbě veřejných prostranství. Náplní činnosti tohoto spolku je rybaření, zčásti i ochrana přírody. Spolupráce s obcí je dobrá, spolek necítí žádné nedostatky. Brumovické jezírko, o. s. 4 Moravský rybářský svaz 31 Klub rodičů dětem, o.s. 10 Organizace akcí pro děti. 1. FBC Aligators 11 Divadelní spolek Brumovic (Brumdivoch) Klub přátel Dr. Jana Herbena a historie obce Myslivecké sdružení 19 Jak již vyplývá z názvu, tento spolek se zabývá rybařením a sportovním rybolovem. Spolupráce s obcí je na dobré úrovni, spolek usiluje o získání podpory obce při budování nového rybníka. Spolek naopak obci nabízí pomoc při brigádách a pořádání kulturních akcí. Současný florbalový oddíl 1. FbC Aligators vznikl spojením čtyř původních oddílů (1. FbC Hukot Klobouky, 1. FbC Aligators Brumovice, Orel Šitbořice a Orel Šlapanice) vzhledem k nedostatku hráčů pro dané kategorie. Oddíl poprvé nastoupil do soutěží v sezóně 2002/2003. Zastřešuje jej několik organizací: TJ Sokol Klobouky u Brna, TJ Sokol Brumovice, Orel Šitbořice, Orel Šlapanice, Orel Těšany a ZŠ Těšany. 20 Amatérské divadlo. 1x ročně představení 5 Členové klubu pořádají v obci především kulturní akce, vydávají zpravodaj Nové pokolení, zásluhu mají také na zpracování historického a archivního materiálu z historie obce. Spolupráce s obcí je omezená pouze prostřednictvím starosty. Klub postrádá volné prostory pro svoje akce i archiv. Hlavní náplní činnosti Mysliveckého sdružení je péče o zvěř, lovectví a ochrana přírody. Spolupráce s obcí je dobrá, sdružení spolupracuje s obcí na údržbě zeleně, výsadbě remízků, stromů a keřů a celkové ochraně přírody. Problémem sdružení je malá členská základna a nezájem mládeže o myslivost. 9

10 Hospodářství a trh práce Míra podnikatelské aktivity se vyjadřuje počtem podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel. V Brumovicích činí tato hodnota 280 podnikatelů na 1000 obyvatel, což je hodnota vysoko nad průměrem ČR (236) i Jihomoravského kraje (231). Tab. 2: Počet registrovaných podnikatelských subjektů dle převažující činnosti Počet podnikatelských subjektů celkem 265 z toho Zemědělství, lesnictví, rybolov 96 podle Průmysl 39 převažující Stavebnictví 26 činnosti Doprava a spoje 3 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství 57 Ostatní obchodní služby 25 Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění 2 Školství a zdravotnictví 2 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 15 Pramen: Městská a obecní statistika ČSÚ, ČSÚ 2008 Podíl podnikatelských subjektů v zemědělství je vysoký především v zemědělství, pro které jsou zde vhodné podmínky, a to především pro speciální zemědělské výroby (vinařství a ovocnářství). Velké množství subjektů je v oblasti obchodu, prodeje a oprav, významný je také sektor průmyslu. Nejvýznamnější firmou v obci je Blanář Nábytek, a.s. Firma byla založena v roce Od roku 1991 se firma specializuje na sériovou výrobu čalouněného nábytku. V současné době zaměstnává více než 200 zaměstnanců. Svojí specializací je největším výrobce lehacího nábytku v České republice. Firma Kovo Staněk, s.r.o. byla založena v roce 1993 jako rodinná firma. Během svého působení firma rostla jak rozlohou (na 2500 m 2 ) tak počtem zaměstnanců (v r přes 100 zaměstnanců). Výrobní program je zaměřen na výrobu postelových a sedačkových kování, výrobu lamelových roštů do postelí. Od roku 1997 vyrábí tryskací zařízení, provádí řezání laserem, CNC vysekávání, ohraňování a stříhání, výstředníkové lisování, tryskání, práškové lakování. Společnost BV Brumovice Výtahy, s.r.o. byla založena v dubnu 1992 privatizací provozovny státního podniku OPP Žďár nad Sázavou se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem, působícího v Brumovicích a navázala tak na dlouholeté zkušenosti výroby výtahových dílů a svisle výsuvných vrat. Nově vzniklá společnost převzala výrobní program zaniklého státního podniku a nadále ho rozšiřovala. V současné době má téměř 90 kvalifikovaných zaměstnanců a nabízí možnost komplexní dodávky výtahů od projekce, výroby, montáže a servisu. V zemědělství je nejvýznamnější firmou Agrofarma, s.r.o., která vznikla v roce Za svoji existenci prošla složitým vývojem jako většina zemědělských podniků podobného rozsahu a struktury výroby. Původně se věnovala klasickému zemědělství, zejména produkci jatečných prasat. Z ekonomických důvodů byl však chov prasat zrušen a pozornost se obrátila především k ekologické rostlinné výrobě (pěstování např. pšenice špaldy, nových odrůd ječmene a zavedeme pěstování tykve olejné). Další firmy, provozující svoji činnost v Brumovicích, mají méně než 50 zaměstnanců a jejich přehled je uveden v informačním listu. Brumovice jsou celkově střediskem zaměstnanosti pro okolní obce. 10

11 Situace na trhu práce je v Brumovicích, ve srovnání s ostatními obcemi i regiony, vcelku příznivá a celkově odpovídá celkovému vývoji hospodářství v České republice. Míra nezaměstnanosti se dlouhodobě se pohybovala pod průměrnou mírou nezaměstnanosti v okrese Břeclav, od konce roku 2007 také pod průměrem ČR. v letech 2005 až 2008 dosáhla míra nezaměstnanosti v obci nejvyšší hodnoty na počátku roku 2006, od té doby se postupně snižovala až do poloviny roku 2008, když došlo opět nárůstu. V důsledku ekonomického zpomalení a začínající recese dosáhla v lednu 2009 míra nezaměstnanosti 6,4 % (evidováno bylo 28 dosažitelných uchazečů a pouze jedno volné pracovní místo), v březnu dosáhla nezaměstnanost dokonce 10,3 % (45 uchazečů). V dubnu došlo k mírnému snížení míry nezaměstnanosti na 8,9 % a počet uchazečů o zaměstnání činil na 39. Zdá se, že došlo k jisté stabilizaci na úrovni krajského průměru. Vyjížďka za prací je významným rysem socioekonomického vývoje ve vyspělých zemích, který vyrovnává nesoulad v rozmístění pracovních míst a míst bydliště (umožňuje prostorovou separaci pracovní a obytné funkce). Informace o dojížďce a vyjížďce jsou současně významné pro zjištění územního rozmístění a odvětvové struktury pracovních míst, z hlediska odhadu dopravních potřeb atd. Informace o dojížďce a vyjížďce za prací se v ČR zjišťují při sčítání lidu, domů a bytů (poslední SLDB proběhlo v roce 2001). Obr. 3: Dojížďka za prací a počet zaměstnaných v obcích mikroregionu Hustopečsko v r Zdroj: SLDB 2001 Podle údajů ze SLDB 2001 existuje v Brumovicích 449 pracovních míst, což převyšuje celkový počet ekonomicky aktivních v obci (400 obyvatel). Pro Brumovice je stejně jako pro ostatní obce mikroregionu typický poměrně vysoký stupeň vyjížďky za prací. Zajímavostí však je, že téměř 200 obyvatel (50 % pracujících) z obce za prací vyjíždí, a to především do Brna a Hustopečí, a přibližně 250 zaměstnanců do Brumovic přijíždí. Počet dojíždějících za prací tedy mírně převyšuje počet vyjíždějících, což je v obci o daném počtu obyvatel téměř výjimečný jev. 11

12 Obr. 4: Vyjížďka za prací z obcí mikroregionu Hustopečsko v roce 2001 Zdroj: SLDB 2001 Pro rozvoj cestovního ruchu na území jedné obce musí mít dané území velmi významný potenciál, jinak případné aktivity cestovního ruchu nebudou příliš efektivní a zamýšlené dopady (přilákání turistů, rozvoj podnikání ) se nenaplní. V České republice existuje těchto obcí pouze několik (např. Lednice, Špindlerův Mlýn, Telč ). Jelikož na území obce Brumovice nebo v jeho těsné blízkosti se nenachází žádná významná přírodní, kulturní nebo technická atraktivita nadregionálního charakteru, nebylo by proto příliš vhodné se orientovat na velké a nákladné aktivity cestovního ruchu. Obec Brumovice již v současnosti zaujímá určitou roli v cestovním ruchu a to vzhledem k jejich turistické vybavenosti (turistické trasy, ubytování, doprava ). Vzhledem k tomu, že obec není lokalizována v turisticky intenzivně využívaném území, není vhodné být solitérem, ale spíše se aktivně zapojit do širších územních aktivit v oblasti cestovního ruchu. Aktivity cestovního ruchu širšího územního charakteru jsou na území Brumovic nejčastěji reprezentovány v rámci Mikroregionu Hustopečsko a Místní akční skupiny Hustopečsko. Činnosti nadregionálního turistického významu zejména v oblasti propagace a marketingu jsou velmi vhodně rozvíjeny nejstarší organizací cestovního ruchu v ČR Slovácko ( které sídlí v Uherském Hradišti nebo Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy ( sídlící v Brně. Z hlediska rozvoje cestovního ruchu je klíčové zařazení Brumovic mezi vinařské obce a z toho plynoucí možnosti vinařské turistiky. V obci se sbíhají dvě významné vinařské cyklotrasy (Velkopavlovické, Moravská vinná) a dále přes obec prochází turistická trasa T.G.M. (červené barvy). Je nutno zmínit existenci ubytovacího (turistická ubytovna, kapacita 80 lůžek, možnost uložení kol) a hostinského zařízení (restaurace a pohostinství) přímo v obci. Obec je členem mikroregionu Hustopečsko a MAS Hustopečsko, v rámci kterých probíhá aktivní společná propagace území, možnost využití turistického efektu sousedního mikroregionu Modré hory nebo aktivní zapojení do OCR Slovácko. 12

13 HOSPODAŘENÍ OBCE A REALIZOVANÉ ROZVOJOVÉ AKTIVITY Rozpočtové hospodaření Obec Brumovice patří z hlediska rozpočtového hospodaření k uvážlivým hospodářům dlouhodobě usilujícím o vyrovnaný rozpočet. Ze stabilní úrovně rozpočtu pohybující se kolem 9 mil. Kč vybočují roky, kdy probíhají větší investiční akce obce. Zde je potom třeba úvěrového financování, které je vzhledem k předchozím přebytkům relativně nízké. Aktuální rozpočet na rok 2009 je tvořen příjmy ve výši tis Kč a výdaji ve výši Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji, tzv. financování, činí Kč ve prospěch výdajů, tj. obec sníží svůj finanční majetek na úhradu deficitu z hospodaření běžného roku. Základ obecních příjmů je tvořen příjmy daňovými, tj. zjednodušeně podílem obce na celostátních daních. V letech se jejich podíl pohyboval kolem 75 %, 10 % tvořily příjmy nedaňové plynoucí z obecního majetku a z některých obcí poskytovaných služeb. Jde o příjmovou kategorii nejvíce ovlivnitelnou rozvojovou politikou obce. Třetí pilíř příjmů obce, vedle spíše příležitostných kapitálových příjmů, je tvořen dotacemi. V této oblasti byla obec se svými aktivitami poměrně stabilně úspěšná. Získané částky se pohybovaly mezi 0,5 mil. Kč až více než 2 mil. Kč. Pro získání dotace jsou důležité nejen prostředky na spolufinancování, ale výrazně také téma projektu, kdy větší infrastrukturní investice realizované jednou za několik let jsou spojeny s větším objemem dotací. Obec ze škály devíti možných místních poplatků vybírá poplatky čtyři, a to poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Obr. 5: Vývoj rozpočtových příjmů a výdajů obce Brumovice Pramen: IS MF ARIS, V oblasti výdajů je klíčový vztah mezi běžnými a investičními (kapitálovými) výdaji. V obci Brumovice se investiční výdaje dlouhodobě pohybují kolem 20 % celkových výdajů. Z hlediska rozvojových aktivit obce jsou zásadní volné prostředky, které obec může 13

14 využívat podle svých měnících se potřeb. Ze škály výdajových oblastí lze naopak za výdaje do značné míry povinné označit výdaje na základní a mateřskou školu (cca 0,9 mil. Kč, tj. 10 % rozpočtu), knihovnu (0,2 mil. Kč), veřejné osvětlení (cca 0,3 mil. Kč), odpadové hospodářství (cca 0,4 mil. Kč, růstový trend) a zejména výdaje na veřejnou správu (výdajová skupina č. 6, zejména mzdové prostředky a provoz obce), které se v obci Brumovice dlouhodobě pohybují kolem 20 % celkových výdajů. V roce 2009 a následujících je plánován nárůst výdajů na veřejnou správu až na 25 %, do konečného podílu se však promítnou získané dotace na investice a lze předpokládat relativně stejné hodnoty. Z nevázaných, ale pravidelných běžných výdajů lze zmínit podporu sportu, kultury a zájmových organizací. Celkově do této oblasti plyne téměř 0,5 mil. Kč ročně na činnost, obdobná částka je směřována na investiční akce. Investiční výdaje jsou směřovány zejména na dobudovávání inženýrských sítí, opravy místních komunikací a do oblasti vodního hospodářství. Obr. 6: Plánovaná struktura výdajů obce Brumovice na období Pramen: Obec Brumovice Rozpočet na rok 2009, rozpočtový výhled na roky 2010 a Pro rozvoj obce je vedle průběžného financování důležitý obecní majetek, který umožňuje jednak vlastní fungování samosprávy, jednak je podmínkou pro zajišťování veřejných služeb (zejména školství) a důležitým prvkem pro fungování spolků a pro podporů podnikání či dostupnosti služeb. Obec Brumovice vlastní vedle budovy obecního úřadu ještě budovu bývalé prodejny potravin (spolek), sklad strojů a nářadí (obecní stodola), dům služeb, budovy základní školy, mateřské školy a školní jídelny. Dále je v majetku obce cca 60 ha orné půdy v katastru obce. Zmíněné investiční výdaje obce se kladně promítají do růstu velikosti majetku. Za posledních osm let vzrostl objem majetku o více než 30 % z 38 mil. Kč na více než 50 mil. Kč v současné době. Cca 60 % hodnoty majetku tvoří stavby, pozemky tvoří cca 13 % majetku obce Brumovice. 14

15 Realizované projekty v obci Brumovice Realizace rozvojových aktivit se řídí jednoduchou logikou. Drobné investiční akce a neinvestiční rozvojové akce (projekty) obvykle také nižšího finančního objemu jsou hrazeny přímo z rozpočtu obce. Vzhledem k administrativě se nevyplatí žádat o dotační podporu. Velké infrastrukturní investice typu kanalizace a čistírny odpadních vod jsou bez dotačních prostředků z rozpočtů vyšších úrovní veřejné správy nerealizovatelné, protože by znamenaly zadlužení na dlouhou dobu a z hlediska fungování obce neúnosné splátky. Pro rozvoj obce jsou pravidelné dotační zdroje menších objemů cestou ke zvyšování rozvojových možností zvýšením ročních finančních zdrojů. Dominantním zdrojem je krajský rozpočet, z něhož obec Brumovice získávala dotace téměř výhradně a to v rozsahu cca 0,5 až 1 mil. Kč ročně. Zdrojem s nejvyšší pravděpodobností získání nenárokových dotačních prostředků je Program rozvoje Jihomoravského kraje. Realizované rozvojové aktivity s dotační podporou v letech přibližuje tab. 3. Tab. 3: Realizované rozvojové aktivity s dotační podporou v letech Název rozvojové aktivity / projektu Období Náklady Výše dotace Poskytovatel realizace (v tis. Kč.) (v tis. Kč) dotace Sportovně kulturní areál u Sokolovny JmK Dětské hřiště u Jezírka JmK Rekonstrukce knihovny JmK Rekonstrukce vozovky v Poštovní uličce JmK Rekonstrukce kanalizace a vozovky na Vrchním konci JmK Rekonstrukce rozhlasu JmK Protipovodňové opatření Žlíbek JmK Pramen: Obec Brumovice NÁZORY OBYVATEL NA ROZVOJ OBCE Na přelomu měsíců prosince 2008 a ledna 2009 proběhlo dotazníkové šetření mezi obyvateli Brumovic, jehož účelem bylo zjistit názory občanů na různé aspekty života v obci. Dotazník obsahoval 16 otázek, které byly zaměřeny především na spokojenost obyvatel s životem v obci, na problémy či nedostatky vybavenosti obce a možné řešení těchto problémů. Celkem se vrátilo 267 dotazníků, což činí 28,2 % z celkového počtu 946 obyvatel. Muži tvořili 45,6 %, ženy 54,4 %. Podíl věkových skupin byl zhruba vyrovnaný. Výsledky dotazníkového šetření přinesly především zajímavé připomínky týkající se kvality života v obci, nedostatků v oblasti služeb a námětů na možný rozvoj obce, a to z pohledu různých věkových i sociálních skupin obyvatel. Podrobné výsledky šetření jsou k dispozici v příloze 2. Obyvatelé Brumovic, kteří byli ochotni vyplnit dotazník, jsou s životem v obci převážně spokojeni (57,0 % obyvatel se v obci žije dobře). Kladně jsou hodnoceny především blízkost přírody (63,7 %), klidný život (60,6 %) a příznivé životní prostředí (54,4 %). Naopak za největší nedostatek považují respondenti nedostatek obchodů a různých druhů služeb (50,0 %), špatné mezilidské vztahy (45,3 %) a nezájem lidí o obec (39,4 %). Sousedské vztahy však paradoxně téměř polovina respondentů (49,6 %) považuje za docela dobré, za špatné je považuje pouze 10,8 % respondentů. Z terciéru obyvatelům v obci nejvíce chybí obchody 15

16 potraviny i specializovaný maloobchod, ordinace lékaře, pedikúra či kosmetika, lékárna a koupaliště. Obr. 7: Pozitiva života v obci Brumovice dle názoru občanů obce Zdroj: dotazníkové šetření mezi obyvateli obce Brumovice, GaREP 2009 V rámci šetření obyvatelé hodnotili situaci obce v deseti tematických oblastech. Nejlépe bylo hodnoceno životní prostředí a bydlení, s nimiž je spokojeno přes 80 % respondentů. Převážně pozitivně bylo hodnoceno také školství, nabídka pracovních příležitostí a péče obce o své obyvatele (s těmito oblastmi je spokojena více než polovina respondentů). Naopak tři čtvrtiny respondentů jsou nespokojeny s nabídkou obchodů a služeb, více než polovina je nespokojena také se situací ve zdravotnictví a s veřejnou dopravou. Zajímavé je, že s úrovní kultury a společenského života jsou statisticky významně více nespokojeni respondenti pracující či studující mimo Brumovice. 16

17 Obr. 8: Negativa života v obci Brumovice dle názoru občanů obce Zdroj: dotazníkové šetření mezi obyvateli obce Brumovice, GaREP 2009 Téměř 40 % dotázaných pracuje či studuje mimo Brumovice, pouze 25,1 % dotazovaných pracuje v obci. Přitom vyjíždějí převážně mladí ve věkové skupině let vyjíždějí všichni respondenti (jedná se především o studenty) a ve skupině let jsou to dvě třetiny obyvatel. Necelá polovina vyjíždějících (49,0 %) používá osobní automobil, přibližně stejný podíl obyvatel však jezdí autobusem (48,4 %). Pro obyvatele je tedy pravděpodobně velmi důležitým hlediskem dopravní obslužnost obce i dopravní dostupnost do spádových obcí. Nevyhovující veřejná doprava byla v pořadí šestým jevem, který se občanům nelíbí (18,9 % dotázaných). Se stavem veřejné dopravy je třetina obyvatel spíše spokojena a třetina spíše nespokojena. nespokojeno je 14,7 % obyvatel. Hlavním problémem je nedostatek spojů a změny, které vyplývají ze zapojení Břeclavska do IDS JMK v prosinci roku Tab. 4: Možnost využití obecních financí na rozvoj obce 17 Muž Žena Celkem Technická infrastruktura (kanalizace, ČOV, vodovod) 63,2 60,1 60,1 Rekonstrukce místních komunikací 62,4 46,4 53,6 Zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci 46,2 51,4 49,0 Podpora bytové výstavby 36,8 37,0 36,5 Podpora kulturních, společenských a sportovních aktivit 31,6 36,2 33,5 Zajištění častějších ordinačních hodin lékařů v obci 23,1 37,0 30,4 Častější spoje veřejné dopravy 22,2 20,3 21,3 Péče o veřejnou zeleň a prostředí v obci 26,5 17,4 21,3 Zlepšení podmínek pro podnikání 10,3 5,8 7,6 Rozvoj cestovního ruchu 7,7 5,8 7,6

18 Muž Žena Celkem Opravy památek v obci 5,1 8,0 7,2 Jiné 5,1 10,9 8,0 Pramen: dotazníkové šetření mezi obyvateli Brumovic, GaREP 2009 V oblasti dalšího rozvoje obce vidí respondenti jako největší prioritu oblast technické infrastruktury vybudování vodovodu, kanalizace a čističky odpadních vod (60,1 % respondentů). Dále by respondenti obecní či evropské finance rádi směřovali také na rekonstrukci místních komunikací (53,6 %) a zlepšení vybavenosti obce v oblasti obchodů a služeb (49,0 %). Aktivně se zapojit do rozvoje obce je ochotna polovina respondentů (50,6 %), nejčastěji formou brigád. Více jsou ochotni se zapojit obyvatelé středního věku a starší občané. Poznatky ze šetření mezi obyvateli jsou důležitým vstupem pro návrhovou část strategie. Je ovšem třeba názory na to co by obec měla zvládnout, od toho, co v rámci legislativních a ekonomických podmínek zvládnout může. SWOT ANALÝZA Silné stránky Stabilní obyvatelstvo Velký počet pracovních míst v obci Vysoký podíl obyvatel pracujících přímo v obci Kvalitní životní prostředí a příroda v okolí obce Množství fungujících spolků. Vyrovnané rozpočtové hospodaření a rozpočtové rezervy Příležitosti Účinnější zapojení do meziobecní spolupráce. Rozvoj integrovaného dopravního systému Slabé stránky Vysoký podíl neobydlených bytů Stárnutí obyvatelstva Omezená nabídka obchodů a služeb Nedostatečná propagace vinařství v obci Stav místních komunikací Ohrožení Oslabení poptávky pro produkci místních firem SHRNUTÍ Obec Brumovice leží v jižní části Jihomoravského kraje, spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče. Poloha obce je mimo hlavní dopravní trasy, spojení do okolních obcí nebo do Brna není pro obyvatele obce ideální a často proto volí jako hlavní dopravní prostředek osobní automobil. 18

19 Při pohledu na vývoj počtu a struktury obyvatelstva je možné konstatovat, že obyvatelstvo obce je stabilizované a jeho počet se v posledních letech příliš nemění ani přirozenou cestou ani migrací. Poloha obce do jisté míry také předurčuje její výrobní zaměření hospodaří zde poměrně vysoký počet zemědělců a vinařů, své sídlo a výrobu zde lokalizovalo několik významných firem, které přitahují zaměstnance i z okolí obce. Jako specifikum se jeví vyšší počet dojíždějících za prací do obce než vyjíždějících. Nabídka vysokého počtu pracovních míst společně s vyšší vyjížďkou do zaměstnání přispívají k poměrně nízké míře nezaměstnanosti v obci, která se dlouhodobě pohybuje pod průměrem nezaměstnanosti v okrese Břeclav i celé ČR. Poněkud horší situace je v oblasti služeb. Dotazníková šetření potvrdila nespokojenost místních obyvatel s šíří nabídky a kvalitou služeb poskytovaných v obci. Kulturní a společenské akci v obci jsou již tradicí, aktivně se zapojuje všech deset spolků, které v obci působí, ať už jsou to spolky kulturní či sportovní. Problémem je však dle šetření mezi obyvateli nezájem obyvatel účastnit se těchto akcí a obecně horší mezilidské vztahy obyvatel v obci. Z hlediska rozvoje obce je většina obyvatel ochotna zapojit se do akcí v obci, pokud by měli vliv na rozhodování o investicích, směřovali by finance především do rozvoje technické infrastruktury, oprav místních komunikací a zřízení dalších provozoven obchodu a služeb v obci. V oblasti rozvoje cestovního ruchu je důležitým faktorem zařazení obce mezi vinařské obce. Aktivity cestovního ruchu je však vhodné reprezentovat v rámci mikroregionu Hustopečsko nebo MAS Hustopečsko. Rozpočtové hospodaření obce je uvážlivé a rozpočty jsou sestavovány jako vyrovnané. Obci se daří pravidelně získávat dotační prostředky, zejména na dílčí infrastrukturní investice a opravy nemovitostí. Výdajová struktura se v čase příliš nemění. Obec dlouhodobě zvyšuje hodnotu svého majetku. 19

20 Strategie rozvoje obce Brumovice NÁVRHOVÁ ČÁST 20

21 VIZE: Krásně u nás Blízko k sobě, blízko k nám, blízko za tím, co potřebujeme Zlepšování dopravní dostupnosti a obslužnosti Podpora dostupnosti služeb Podpora občanských aktivit Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Informační a komunikační servis A. Život v obci B. Infrastruktura Komplexní pozemkové úpravy C. Prostředí obce D. Rozvojová spolupráce Zkvalitnění veřejných prostranství a veřejné zeleně Odpadové hospodářství Podpora využívání dispozic obce Spolupráce v rámci mikroregionu Hustopečsko Spolupráce s místními podnikateli

22 SMĚŘOVÁNÍ ROZVOJE Krásně u nás Blízko k sobě, blízko k nám, blízko za tím, co potřebujeme Obec jako základní územní samosprávné společenství občanů je společenským organismem, jehož fungování je výsledkem množství faktorů. Stejně jako u lidského těla užíváme rčení ve zdravém těle zdravý duch, tak v případě obce můžeme tvrdit, že v krásné obci je krásný život. Krásou obce je třeba chápat nejen vizuální stránku upraveného sídla, ale i celkovou atmosféru, vztahy mezi občany a celkové podmínky pro život. Od pozitivního vnímání svého bydliště se odvíjí ochota občanů pečovat nejen o svůj dům, ale i o širší okolí, zapojovat se do společenských aktivit a spolupracovat v tomto úsilí s ostatními. Atmosféru v obci citlivě vnímají i podnikatelé. Motto vize rozvoje obce Brumovice, rozvíjející téma blízkosti, zdůrazňuje zapojení obyvatel do rozvoje, otevřenost obce vůči okolí a spolupráci při zajištění kvalitních podmínek pro život i podnikání. Hlavní strategické směry rozvoje obce Brumovice jsou: Zlepšení vzhledu obce a rozvoj tradic, Zajištění chybějící infrastruktury a zkvalitnění stávající infrastruktury, Zlepšení dostupnosti služeb i obce celkově. ROZVOJOVÁ OPATŘENÍ Při určitém zjednodušení můžeme rozlišit tři základní oblasti rozvojových aktivit obce: Zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání (přímý vliv investiční aktivity převážně infrastruktura) Vytváření prostředí pro rozvoj občanských aktivit v obci (nepřímý vliv) Vytváření prostředí pro rozvoj ekonomických aktivit v obci (nepřímý vliv). Tyto tři oblasti se promítají v níže uvedených čtyřech tematických oblastech, v nichž jsou konkretizována vhodná rozvojová opatření k rozvoji obce Brumovice. Na tomto místě je třeba zdůraznit roli občanů; cílem není to, aby obec naplnila všechny rozvojové představy občanů, ale aby vytvořila takové prostředí a podmínky, v nichž budou občané schopni svoje představy postupně realizovat. A. Život v obci A.1 Podpora občanských aktivit Neziskové organizace (ve venkovských obcích zastoupené zejména spolky) jsou klíčovou součástí občanské společnosti a hrají nezastupitelnou roli v oblasti kulturní, sociální, vzdělávací či sportovní. Jejich činnost výrazně zkvalitňuje život v dané obci. Tyto organizace 22

23 dokážou výrazně účinněji zajistit určité služby pro obyvatelstvo než by tomu bylo v případě veřejné správy. Finanční podpora hlavních činností spolků Vytvoření pravidel pro přidělování finanční podpory neziskovým organizacím v obci (základní podmínkou pro finanční podporu jednotlivým občanským iniciativám a spolkům je jejich statut v podobě určité právní formy). Pravidelné hodnocení činnosti spolků z hlediska jejich přínosu pro život v obci. Průběžná diskuze nad otázkami směřování činnosti spolků, zaměření jejich akcí, zapojení občanů do spolkové činnosti. Pravidelné vytváření ročního plánu akcí pořádaných jednotlivými spolky; plán akcí bude jedním z podkladů pro rozhodování obce (příp. podnikatelů) o finanční podpoře neziskových organizací. Iniciace a koordinace akcí obce a spolků a podpora spolupráce spolků Pravidelné setkávání zástupců neziskového sektoru a obce (1 2 za rok), domluva na vzájemné podpoře a sladění termínu akcí. Rozvoj materiálního zázemí pro pořádání obecních akcí i akcí neziskových organizací (přístřešky, prostory, mobilní stoly apod.). Vybudování víceúčelové místnosti pro setkávání občanů v rámci spolků i pro neformální setkávání. Podpora místních tradic a tradičních řemesel Finanční a věcná podpora tradičních kulturních a jiných akcí a jejich propagace. Vyhledání a iniciace zviditelnění a prezentace tradičních řemesel provozovaných občany obce. Vytvoření podmínek pro předání tradičních dovedností mladší generaci. V návaznosti na historii obce, místní tradice a tradiční řemeslné a jiné činnosti vybudovat živé muzeum prezentující tuto oblast a zejména vytvářející prostory pro její další rozvoj (expozice, depozitář, místo pro setkávání a tvorbu, nástroje, akce pro mládež a veřejnost atd.). Zviditelnění rodáků a místních zajímavostí: vybudování naučné stezky, mapy, informační cedule v obci apod. Zapojování co nejvíce občanů do aktivit v obci Pravidelné roční veřejné zhodnocení rozvoje obce v uplynulém období a náměty k plánu na další období. Vytvoření způsobu zapojení občanů do péče o prostředí obce pořádek, stav veřejných prostranství, péče o veřejnou zeleň, zkrášlení obce uměleckými a řemeslnými předměty nejlépe vytvořenými místními občany. Posílení vztahu občanů k obci: pořádání soutěží o nejhezčí prostor před domem, o nejhezčí ulici, nejhezčí zahrádku, společná tvorba předmětů zkrášlujících obce. Pořádání sportovních akcí otevřených veřejnosti. Účast obce v soutěži Vesnice roku a cílená snaha všech občanů o co nejlepší výsledek. 23

24 A.2 Podpora dostupnosti služeb Podpora fungování základní a mateřské školy v obci. Zpracování adresáře služeb pro občany v obci a blízkém okolí včetně provozních dob a informací o nabídce. Provedení šetření poptávky po chybějících službách a zhodnocení smysluplnosti jejich zřízení. Nabídka prostor či jiné věcné výpomoci současným či potencionálním poskytovatelům služeb v obci. Podpora občanů, kteří by byli ochotni v různé podobě určité služby pro ostatní zajistit. Koordinace mobilních poskytovatelů služeb. Propagace a iniciace pečovatelské služby a jejich možností. Vytvoření podmínek pro důstojný život seniorů (např. dům s pečovatelskou službou, domácí péče o seniory apod.). Jednání s příslušnými lékaři o prodloužení ordinačních hodin. A.3 Zlepšování dopravní dostupnosti a obslužnosti Vybudování přístřešku na vlakové zastávce a úprava prostředí pro cestování vlakem. Zkvalitnění autobusových zastávek v obci přebudování nástupních ostrůvků a vybudování přístřešků na ochranu před počasím. Ladění zapojení obce do IDS JMK s předstihem a ve spolupráci s okolními obcemi vyjednávat o jízdních řádech, zohlednit potřeby pracujících i dostupnost služeb v okolních obcích. A.4 Informační a komunikační servis Zkvalitnění internetových stránek obce Doplnění obsahu internetových stránek v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Doplnění aktuálních a podrobnějších informací o subjektech působících v obci. Informační pomoc a zprostředkování pro podnikatele Spolupráce s hospodářskou komorou, agrární komorou a případnými dalšími subjekty v oblasti informační a metodické pomoci pro malé a drobné podnikatele. Zpřístupnění relevantních informačních a metodických materiálů pro podnikatele. Propagace obce Vydávání materiálů propagujících život v obci a akce zde probíhající. Aktivní přístup v předávání informací o akcích a atraktivitách v obci do dalších informačních portálů a systémů (webové stránky svazku, portály cestovního ruchu, vydávání tiskových zpráv, publikování v periodicích apod.). 24

25 B. Infrastruktura B.1 Technická infrastruktura Vybudování splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod. Nastavení vhodného systému správy a údržby technické infrastruktury v obci. B.2 Dopravní infrastruktura Dobudování chybějících místních komunikací (zejména ve vztahu k podnikatelské zóně) Údržba místních komunikací, úprava chodníků, vybudování parkovacích míst. Vybudování cyklostezky a chodníku k vlakové zastávce Vybudování cyklostezek (zejména ve směru do Kobylí a Klobouk), zlepšení povrchů stávajících cyklotras. C. Prostředí obce C.1 Komplexní pozemkové úpravy Pozemkové úpravy jsou z rozvojového hlediska nedoceněným nástrojem rozvoje venkova. Uspořádávají pozemky, zabezpečuje přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav poté slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. Vzhledem k minulosti, kdy došlo k významnému narušení vlastnických vztahů a k problematickému využívání půdy, představují pozemkové úpravy nástroj pro vyřešení těchto problémů. Také mohou přispět k podstatně efektivnějšímu využívání půdy, potažmo k dalším možnostem rozvoje konkrétní venkovské obce. Příprava na započetí komplexních pozemkových úprav. Schválení komplexních pozemkových úprav. Realizace komplexních pozemkových úprav. C.2 Zkvalitnění veřejných prostranství a veřejné zeleně Zlepšení vzhledu obce Vybavení obce veřejným mobiliářem (lavičky, odpadkové koše atd.). Revitalizace centra obce a vytvoření odpočinkové zóny. Modernizace veřejného osvětlení. Zapojení občanů do péče o vzhled obce. Úprava okolí vodních ploch v obci a zlepšení kvality povrchové vody v obci. 25

26 Revitalizace hřbitova, formulace pravidel pro umisťování pomníků apod. Zlepšení prostředí na vlakové zastávce (více prostoru pro jízdní kola, vybudování WC). Výsadba zeleně v obci Výsadba stromů a keřů ve vhodných lokalitách uvnitř i v okolí obce. Pořízení mobilní zeleně, které mohou zkrášlit obce v prostorách, kde není možné vysazovat dřeviny. Iniciace rekonstrukcí zchátralých domů Jednání s jejich majiteli a přesvědčování k nápravě. Využití všech zákonných prostředků k jejich odstranění. Iniciování a podpora nového využití těchto domů. Zatraktivnění obce Vybudování rozhledny nad obcí. Umístění různých uměleckých či řemeslných výrobků na vhodná místa v obci. Pojmenování ulic v obci a vytvoření místního značení významných objektů. C.3 Odpadové hospodářství Zlepšování procesů sběru a likvidace odpadů. Rozvoj fungování sběrného dvora. C.4 Podpora využívání dispozic obce Pravidelná revize územního plánu a vyhodnocení využití dispozic a využití dřívějších změn územního plánu. Podpora rozvoje obce v souladu s územním plánem. Aktualizace územního plánu dle rozvojových potřeb obce. D. Rozvojová spolupráce D.1 Spolupráce s místními podnikateli Podpora spolků ze strany podnikatelů Iniciace diskuze o podpoře neziskových aktivit v obci ze strany podnikatelů. Pořádání společných akcí podnikatelů a neziskových organizací. Podpora podnikání ze strany obce Získávání pravidelné zpětné vazby o potřebách podnikatelů. Uplatnění místních podnikatelů při zajišťování chodu obce a při obecních rozvojových projektech. 26

27 Realizace společných aktivit obce a podnikatelů. Rozvoj vinařského cestovního ruchu Vložení informace o nabídce na webové stránky obce. Zapojení místních vinařů do akcí s širší působností (např. dny otevřených sklepů) D.2 Spolupráce v rámci mikroregionu Hustopečsko Realizace společných projektů více obcemi Aktivní přístup ke spolupráci v rámci mikroregionu Hustopečsko. Zapojení do velkých rozvojových projektů s komplexními dopady. Navázání užší spolupráce s okolními obcemi Spolupráce v oblasti zajištění dostupnosti služeb, např. rozložení specializovaných služeb mezi jednotlivé obce. Společná propagace a rozvoj cestovního ruchu. 27

28 AKČNÍ PLÁN Aktivity v roce 2009 Výstavba inženýrských sítí, Dovybavení sběrného dvora, Stavební úprava autobusové zastávky, Příprava projektu cyklostezky, Vyjednávání s KORDIS na jízdních řádech 2009/2010, Zahájení jednání o prodloužení ordinačních hodin lékaře, Úprava internetových stránek aktualizace informací, spolupráce se spolky, podnikateli, vinaři apod., Využití veřejně prospěšných prací, Vytvoření systému, jak aktivně zapojovat občany do rozvoje obce. Aktivity v roce 2010 Zavedení pravidelných veřejných projednání rozvoje obce (zhodnocení aktivit v minulém roce a shromáždění námětů na další rok, domluva na zapojení občanů a organizací), Vybudování příjezdové komunikace k průmyslové zóně, Příprava na započetí komplexních pozemkových úprav (nezbytné kroky pro zahájení), Zahájení prací na vybudování ČOV a kanalizace, Adaptace obecních prostor pro poskytovatele služeb, Dovybavení obce mobiliářem, Aktualizace akčního plánu. Tab. 9: Plánované rozvojové projekty obce Brumovice Název projektu Období realizace Náklady (tis. Kč) Finanční zdroje Výstavba inženýrských sítí dotace Dovybavení sběrného dvoru EU, vlastní Cyklostezka dotace Vybudování příjezdové komunikace dotace, vlastní, k průmyslové zóně soukromé ČOV a kanalizace dotace Pramen: Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko,

29 Tab. 10: Plánované výdaje rozpočtů obce v letech 2009 a 2010 a jejich vztah k naplňování strategie (v tis. Kč) Opatření a konkretizace výdajů Opatření A. Život v obci Příspěvky spolkům a dalším organizacím 138,0 90,0 A.1 Kultura 240,0 350,0 A.1 Dům služeb 30,0 A.2 Školství 992,0 880,0 A.2 Knihovna 76,0 A.2 Roznáška obědů 51,0 A.2 Sokolovna 100,0 500,0 A.2 Stacionář ,0 A.2 Dopravní obslužnost 50,0 A.3 Zpravodaj 35,0 A.4 Kronika 6,0 A.4 B. Infrastruktura Kanalizace a čistírna odpadních vod 1 030, ,0 B.1 Veřejné osvětlení a komunální služby 280,0 300,0 B.1 Rozhlas 172,3 B.1 Ostatní technická infrastruktura 40,0 50,0 B.1 Místní komunikace a chodníky 1 350,0 800,0 B.2 C. Prostředí obce Veřejná zeleň 611,4 Vodní plochy 106,0 C.2 850,0 Hřiště 10,0 C.2 Hřbitov 14,0 C.2 Svoz odpadu 465,0 450,0 C.3 Změna územního plánu 80,0 C.4 Ostatní výdaje Zastupitelstvo 956,0 980,0 - Strategie rozvoje obce 98,0 - Hasiči 1 123,5 - Obecní úřad 680, Rezerva 967,8 - Ostatní dílčí výdaje 111,0 35,0 - Celkem výdaje 9 813, ,0 Pramen: Rozpočet obce Brumovice na rok 2009, rozpočtový výhled na rok Pozn.: Rozpočtový výhled se sestavuje méně podobně a do jisté míry orientačně, v roce 2010 jsou proto určité položky vyjádřeny souhrnně. C.2 29

30 PROCESY REALIZACE A AKTUALIZACE STRATEGIE Realizace strategie (čili uskutečnění maxima uvedených rozvojových aktivit, a tím zlepšení socioekonomické situace obce a kvality života obyvatel) se opírá o součinnost všech aktérů rozvoje obce, jimiž jsou: Starosta a zastupitelstvo, Zaměstnanci obce a jejich organizací, Spolky, neziskové organizace, Podnikatelé, Občané. Hlavní koordinační roli má v procesu naplňování strategie obecní zastupitelstvo, které disponuje s rozpočtem obce a schvaluje veškeré aktivity, jež obec hodlá realizovat. Přitom je nutná vzájemná komunikace obce s podnikateli, neziskovými organizacemi a občany, aby aktivity skutečně odpovídaly potřebám všech skupin aktérů rozvoje. Dále je také důležité, aby byl pravidelně (v ročních intervalech) vyhodnocován pokrok, jehož bylo realizací strategie dosaženo. Níže jsou charakterizovány indikátory, pomocí nichž bude hodnocení probíhat. Některé z nich jsou dostupné z veřejných statistických zdrojů, jiné je potřeba zjistit vlastním šetřením. Indikátory byly zvoleny tak, aby jejich zjišťování nebylo příliš problematické. Kromě indikátorů bude hodnocena také struktura projektů, které byly za daný rok v obci realizovány. Indikátory ročního hodnocení strategie Meziroční změna počtu obyvatel v % (dílčí indikátory: rozdíl narozených a zemřelých, rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých). Míra nezaměstnanosti (dílčí indikátor: počet uchazečů o zaměstnání). Počet pracovních míst u zaměstnavatelů s více než 10 zaměstnanci. Počet akcí v obci určených veřejnosti. Počet chátrajících domů. Délka nových či opravených místních komunikací. Délka opravených chodníků. Spokojenost obyvatel v jednotlivých oblastech rozvoje (podíl spokojených a sledování vývoje). Počet vysázených stromů. Před koncem platnosti akčního plánu je vždy potřeba vypracovat akční plán nový, tj. specifikovat aktivity, jež je nutné či vhodné realizovat v dalších dvou letech. Podobně i v roce 2014, před koncem platnosti strategie, bude nutné revidovat cíle rozvoje obce a aktualizovat celou strategii coby relativně dlouhodobý koncepční dokument. 30