Zemědělci bránili krávy

Transkript

1 Dne 5. března se v Olomouci konal XVII. sněm AK ČR Strany 6 8 Liptál a Lidečko vesnice roku Zlínského kraje Strany 19 a 20 Brazílie země velkých agrárních možností Strany 36 a 37 Informační noviny Agrární komory České republiky května 2009 AKTUÁLNĚ Jan Veleba znovu v čele COPA Dne byl prezident AK ČR Jan Veleba podruhé zvolen do funkce vice - prezidenta COPA. Není přitom obvyklé, aby byl někdo v této funkci potvrzen vícekrát. Zemědělci EU mu vyslovili uznání za jeho aktivní přístup k agrární problematice. Má na to podle jeho slov vliv nejen krize, ale i agrární politika EU. Pokud se po roce 2013 odbourají dotace na minimum, tak agrární soustava EU nebude mít šanci obstát v kon - kurenci světového zemědělství. EK se zemědělstvím v sou - časné situaci takřka nezabývá. Řeší se jenom pomoci bankám, automobilkám apod. To je skutečnost, kterou jsem si ověřil na jednáních v rámci COPA v Bru - selu, uvedl těsně po svém zvolení Veleba. (li) Kandidát AK ČR do europarlamentu AK ČR podporuje kandidaturu Ing. Stanislava Jaše, pracovníka COPA- -COGECA, do EP. Stanislav Jaš se specializuje na mléko, maso, šlechtění hospodářských zvířat a včelařství. Pokud by se europoslancem stal, začal by podle svých slov pracovat na možnostech ovlivnění debaty o bu doucnosti společné zemědělské politiky EU. Pokud vejde v plat nost Lisabonská smlouva, EP bude spolurozhodovat o bu doucnosti zemědělství v EU, říká Jaš. V ne pos - lední řadě bych rád inicioval strategický dokument o včelař - ství v Ev ropě, dodává. Stanislav Jaš kandiduje za Stranu důstojného života (SDŽ) s pořadovým číslem 14. (li) Zemědělci bránili krávy I letos se koncem dubna uskutečnila v hanácké metropoli mezinárodní zahradnická výstava pod názvem Flora Olomouc. Vůbec první výstava tohoto druhu proběhla v Olo mou ci v roce Jubilejní 30. výstava s názvem Flora se konala právě letos a byla tradičně doprovázena zahradnickými trhy a vele - trhem zahradní mechanizace Hortifarm. S nabídkou květin, okrasných rostlin, dřevin a zahrad nic - ČÍSLO DNE 71 % kých potřeb se představili pěstitelé a pro - dejci z domova i ze zahraničí Rakouska, Thajska, Švý carska, Slovenska a Polska. Hlavní expozice v pa - vilonu A se proměnila na Květinové šapitó, Konec dubna se tentokrát nesl v duchu celoplošné demonstrace producentů mléka. Zemědělci se svou technikou vyrazili na silnice ve svých regionech a nebylo výjimkou, že se najednou dalo do pohybu i 60 traktorů, sklízečů a nákladních aut. Na některých nechyběly vysvětlující hesla a slogany. Zemědělství bez dojnic nemůže existovat a bez zemědělců skončí mlékárny, říkali zase potravináři a někteří, jako třeba společnost Madeta, symbolicky vyslali demonstrovat své vozy. Požadavky máme čtyři, vysvětloval Jan Veleba, prezident AK ČR, sdělovacím prostředkům, čeho chtějí zemědělci demonstrací dosáhnout. Stejně jako u cukrovky bychom chtěli zavést ke kvótě minimální cenu mléka. Za druhé požadujeme legislativu, která zabezpečí korektní podnikání obchodních řetězců. Do třetice považujeme za nutné co nejdřív přijmout koncepci českého zemědělství. A za čtvrté bychom chtěli urychlit výplaty doplňkových přímých plateb, tzv. Top-up, to je dorovnání 30 % plateb z národních zdrojů k platbám z EU. Nechceme nic jiného, než co bylo vyjednáno před vstupem do EU. Tyto peníze bychom měli rádi v ze - mědělství během srpna 2009, uvedl Jan Veleba. Chceme, aby farmáři co nejdříve dostali hotové peníze a pomohli si naplnit finanční toky, které kvůli nízkým výkupním cenám pomalu vysychají, dodal. Konkrétní údaje od samotných chovatelů dojnic nasvědčují tomu, že se do dalšího pololetí už nepočítá se stovkami a dokon ce tisíci krav v plné užitkovosti. (egi) Více o protestech zemědělců čtěte na stranách 3 5 Květinové šapitó v jarní Olomouci květinovou manéž s klauny, koňmi, balerínami, provazovými žebříky či ohnivým kruhem. Zúčastnili se i med vědi z cirkusu Berousek. Pestrou nabídku obohatila velká expozice Svazu květinářů a flo ristů České republiky či Zahradnictví města Vídně. Více než 1500 orchidejí připravili pro návštěvníky Flory pěstitelé z dalekého Thajského království. Pavilon E byl tradičně vyhrazen expozici Českého zahrádkářského svazu se sbírkami kaktusů a suku lentů, bonsají, skalniček, jarních cibulovin, balkónových rostlin, květinovými aranžmá a přehlídkou širokého sortimentu macešek. Text a foto: (jur) Výsledek ankety Českého rozhlasu stanice Radiožurnál, která probíhala 29. dubna. Na otázku: Měl by stát víc chránit české zemědělce? odpovědělo 71 % respondentů ANO. U pomníku bitvy sedláků Scházíme se po letech znovu na tomto památném místě, které je symbolem utrpení našich předků a také symbolem jejich vzdoru a vůle postavit se proti zbídačování. My tu ale nestojíme v roli poražených sedláků bitvy z března Přijde doba, kdy společnost pochopí, že zemědělství je jedním ze základů každého rozumně řízeného státu. Přijde doba, kdy svobodný bude ten, kdo bude mít vodu, energii a potraviny. Zatím nevyužíváme přírodní zdroje naší země a mrháme hodnotami zděděnými po předcích. Jenom malý příklad za všechny. Základem pokroku byl pluh. Už v roce 1789 byla v Čechách založena Společnost pro orbu. O 220 let později když spočítáme zemědělskou produkci a přidanou hodnotu na hektar půdy je za námi pouze Slovensko a tři pobaltské země. Všechno jsme totiž postupně v posledních 20 letech snižovali, likvidovali, komoditu po komoditě, obor po oboru, za tichého přihlížení politiků. Samozřejmě ne všech, byly výjimky jako třeba Josef Lux. Postupně se zavíraly lihovary, škrobárny, cukrovary, konzervárny, tírny, semenářské stanice. Nyní jsou na řadě masny, mlékárny a další. Přidaná hodnota a zaměstnanost se dělá ve stále větším objemu mimo naši zemi. Na stranu druhou se ve stále větším objemu dovážejí potraviny. Svou zničující hru za nečinného přihlížení českých politiků a ÚOHS sehrávají obchodní řetězce, které mají pod kontrolou 75 % maloobchodního trhu potravin. Jejich bezostyšné praktiky se stupňují. Vyvrcholením byl nedávný dopis Kauflandu mlékárnám, jehož duch mi silně připomíná kriminalistické metody v duchu obviněný, přiznejte se. Abyste mi rozuměli v tomto případě to je pokyn potravinářům, aby si sami snížili ceny svých výrobků o 15 %. Tomuto vývoji odpovídá i naše aktivizace a permanentní stavění barikád odporu. Jsme z toho už unaveni, ale nemáme jinou volbu. Pokud polevíme, půjde destrukce českého zemědělství mnohem rychleji. (Z vystoupení prezidenta AK ČR Jana Veleby na demonstraci 29. dubna v Chlumci nad Cidlinou, jíž se čeští zemědělci připojili k celoevropské protestní akci organizované Německým svazem chovatelů mléčného skotu) Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL OBCHOD

2 2 Aktuality 28. května 2009 Hlad nezná hranic Nedávno jsem se zúčastnil první konference ministrů zemědělství v historii G8. Ministři nejbohatších zemí světa se na ní zavázali k boji s nedostatkem potravin v roz - vojových zemích a ke zlepšení situace těch nejchudších. Podle Světové banky trpí následkem ekonomické krize a rostoucích cen potravin a pohonných hmot extrémní chudobou 150 milionů lidí, kteří tak nemohou vést zdravý a produktivní život. Počátkem dubna se kvůli koordinaci společného postupu v boji s ekonomickou krizí sešel v Londýně prezident Obama s představiteli skupiny G20. Prezident tam oznámil, že požádá Kongres o zdvojnásobení americké finanční pomoci na zemědělské projekty v rozvojových zemích v roce 2010 až na miliardu dolarů. O týden později jsem na mezinárodní konferenci o po - travinové pomoci v Kansas City oznámil přidělení dalších 80 milionů dolarů na čtyři projekty v Africe v rámci programu Mc- Govern-Dole International Food for Education and Child Nutrition určeného pro 655 tisíc dětí. Proč jsou tyto kroky důležité? Dohromady tvoří ucelený postup pomáhající zajistit dostatek potravy nyní i v budoucnu. V současnosti se snažíme uspokojit krátkodobé potřeby prostřednictvím programů potravinové pomoci, se kterými Amerika začala po druhé světové válce. USA se na celkovém objemu dodávek potravin posledních deseti let podílely celou polovinou. Našim cílem je pomoci lidem, aby se byli schopni v bu - doucnu nasytit sami. V současnosti roste poptávka po zemědělských produktech rychleji než nabídka. Předložením žádosti Kongresu se Obama zavazuje rozetnout začarovaný kruh bídy a hladu, jež se dotýká více než miliardy lidí. Prezidentův plán by pomohl rozvojovým zemím zvýšit výnosnost jejich půdy a tím zlepšit situaci venkovského obyvatelstva. Důsledky podvýživy a hladu mají dopad daleko za zeměpisnými hranicemi zemí, které jsou těmito hrůzami postižené. Svým kolegům jsem minulý týden na schůzce G8 zopakoval to, co jsem slíbil svým spoluobčanům vláda Spojených států udělá vše pro to, aby zajistila dostatečné zásoby bezpečných a výživ - ných potravin pro všechny Američany a pro lidi celého světa. Tom Vilsack, ministr zemědělství USA Priority ministra Šebesty Nově nastupující ministr zemědělství Jakub Šebesta sdělil v první den vlády své priority. e to samozřejmě především Jdokončení všech jednání v sou vislosti s českým předsednictvím v Evropské unii. Také Letní ministr zemědělství Jakub Šebesta příprava rozpočtu. Chci též zahájit komunikaci s nevládními zemědělskými organizacemi. Velký důraz budu klást mimo jiné na zákon, který se týká reorganizace pozemkového fondu, řekl v krátkosti nový ministr zemědělství Jakub Šebesta. Jelikož jeho předchůdce Petr Gandalovič ještě na poslední chvíli podepsal dvě smlouvy na nákup informačních a komu - nikačních technologií za 570 milionů korun bez veřejné soutěže, Jakub Šebesta na dotaz novinářů slíbil, že obě zakázky nechá co nejdřív prověřit. V sou časné době se seznamuji s jejich detaily, řekl. Uzavření smluv přitom zakázal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který začal obě zakázky prošetřovat. (egi) S inaugurací začal premiér Fischer pracovat i na předčasných volbách Nový premiér ČR Jan Fischer (vlevo) s Janem Velebou, prezidentem AK ČR Jana Fischera, šéfa českých statistiků a od čtvrtka 9. dubna premiéra ČR, si vybrali lídři čtyř politických stran na svém nočním jednání v neděli 5. dubna v Kramářově vile. Poprvé s tímto návrhem oslovil Jana Fischera v pátek 3. dubna sám Mirek Topolánek, v té době premiér v demisi. Jméno, které lídři vybrali, se zamlouvá i prezidentu Václavu Klausovi, který politiky znesvářených stran donutil k dohodě, když požadoval rychlé řešení politické krize. Jan Fischer si nechal pár desítek hodin na rozmyšlenou. Svolil s jednou podmínkou. Po té pěti-, šestiměsíční službě, jak já to nazývám, se chci vrátit zpět do svého oboru, do své instituce. Mám tam hodně rozdělané práce, řekl. Dodal také, že tuto funkci nespojuje s žádnými dalšími politickými ambicemi. Dospěl jsem k závě ru, že bych mohl využít své dosavadní zkušenosti z od bor ného působení ve státní správě a vykonat tím dobrou službu, řekl Jan Fischer ještě před složením premiérského slibu na Pražském Hradě. Připustil také, že se s inaugurací a used nutím do premiérského křesla již de facto začíná pracovat na předčasných volbách a vlastně i své výměně za premiéra dalšího. Český statistický úřad bude totiž jako vždy připravovat zpracování voleb a už je na to připraven. Pro pracovníky ČSÚ je uspokojující dohoda politiků nad termínem voleb v polovině října, uvedl Fischer a dodal, že z praktických letitých zkušeností, jaké se zpracováním volebních dat tato instituce má, lze vše v daném termínu stihnout. Připouštím také, že to bude napjaté. I když u toho nebudu osobně, spoléhám se na štáb odborníků působících na úřadu, dodal Fischer. Nový premiér ale nespoléhá na poradce svého předchůdce a chce mít své. To je moje podmínka úspěchu. Rád bych si poradce vybral sám, uvedl. I na nich a jejich odborných radách bude totiž záležet při sestavování rozpočtu na rok V tomto ohledu má Jan Fischer výhodu své letité profese a kon - taktů právě na naše přední ekonomy. Jeho předností není jen znalost práce s daty a ekono - mickými údaji. Kdo vzpomene jeho nástup do křesla šéfa ČSÚ, musí uznat i jeho další trumf, který je velmi důležitý i pro jeho neméně významnou novou funkci, totiž předsedajícího leadra Evropské unie. Jeho uvedení do funkce šéfa ČSÚ provázely komentáře odborníků S doslova revolučním trendem v segmentu pivních obalů přichází nyní na český trh skupina Heineken Česká republika. Maxilahev o obsahu 1,5 litru, do které budou plněny značky Zlatopramen a Starobrno, obohatí český maloobchodní trh s baleným pivem. ový obal nabízí našim Nspotřebitelům větší kom - fort. Objem piva je třikrát větší než u běžné lahve, balení se snadno nese, lahev je lehká a nerozbitná. Je to více než klasická pivní lahev a méně než soudek, říká Jiří Imrýšek, marketingový ředitel skupiny Heineken Česká republika. Nový obal byl speciálně vyvinut pro plnění piva, které je velmi citlivé na světlo, teplotu a oxidaci. Při použití špičkových technologií a moderních materiálů (barva materiálu a speciální ochranná vrstva lahve) se podařilo podstatně snížit průnik slunečního záření a kys - líku a také zabránit úniku CO 2 z lahve. Pro spotřebitele je velmi praktická možnost opakovaného uzavírání lahve. Zkrátka, když pivo nevypijete hned, lahev jednoduše znovu uzavřete a dáte do chladničky. Materiál, z něhož je Maxilahev vyrobena, je plně recyklovatelný a nezatíží životní prostředí, dodal Jiří Imfrýšek (egi) z domova i ze zahraničí a uká - zalo se, že jméno Jan Fischer má velmi dobrý zvuk právě v Evropské unii. Životopis Jana Fischera Nová vláda bude při revizi letošního rozpočtu a přípravě rozpočtu na příští rok rozhodovat také o tom, jak silné finanční pumpy použije na boj s krizí. Samotný výpadek příjmů způsobí podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty deficit zhruba 130 miliard korun, to znamená přes 4 % HDP. A ve výdajích je to potom 80 miliard plánovaných ODS a ČSSD na boj s krizí, což znamená další možný výpadek přes dvě procenta. Předchozí vláda, jak se dnes ukazuje, sázela spíše na tzv. socialismus pro bohaté. Mimo jiné pro tento fakt svědčí například krizové opatření, které zlevňuje auta pro podnikatele, říká viceguvernér ČNB Miroslav Singer. Úkol vlády v období rostoucí nezaměstnanosti vidí proto v tom, aby byly náklady krize pokud možno rovnoměrně rozloženy také sociálně. Eugenie Línková Datum a místo narození: 2. ledna 1951, Praha Vzdělání: Vystudoval na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze obor statistika a ekonometrie v roce V roce 1985 uzavřel na VŠE postgraduální studium a získal titul kandidáta věd v oboru ekonomická statistika. Současná funkce: Od dubna 2003 je předsedou Českého statistického úřadu (ČSÚ). Předchozí zaměstnání a funkce: Do ČSÚ nastoupil již po vysoké škole; v roce 1990 se stal místopředsedou tehdy ještě federálního úřadu (ve funkci zůstal i po vzniku ČSÚ). Od počátku 90. let vedl týmy zpracovávající výsledky parlamentních a komunálních voleb. Na jaře 2001 pracoval v misi MMF, která zkoumala možnosti budování statistické služby ve Východním Timoru. Od září 2000 pracoval jako ředitel oddělení produkce společnosti Taylor Nelson Sofres Factum a od března roku 2002 až do jmenování předsedou ČSÚ byl vedoucím výzkumných pracovišť fakulty informatiky a statistiky VŠE. Členství v politických stranách: Nyní bez politické příslušnosti. V letech 1980 až 1989 byl členem KSČ. Rodina: Je podruhé ženatý a je otcem tří dětí. Maxilahev na českém pivním trhu Křest Maxilahve Zlatopramenu se uskutečnil v botelu Albatros v Praze

3 28. května 2009 Protesty zemědělců 3 V Chlumci protestovaly stovky farmářů proti nízkým cenám mléka Několik stovek zemědělců se sešlo 29. dubna v Chlumci nad Cidlinou na Hradecku na demonstraci proti nízkým výkupním cenám mléka. U památníku potlačeného selského povstání v roce 1775 upozornili během hodinového setkání na ztráty v chovu skotu, aby vyburcovali politiky k jejich okamžitému řešení. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na demonstraci řekl, že výrobci mléka ztrácejí každý měsíc na tržbách asi půl miliardy korun v porovnání s loň ským rokem. Když to tak půjde dál, za rok to bude šest miliard. To nemá sektor schopnost přežít, řekl. Dodal, že zemědělci potřebují ministra zemědělství, který jim rozumí. Podle odcházejícího ministra zemědělství Petra Gandaloviče ale protesty nic nezmůžou. Samozřejmě jsem si vědom současné situace, kdy zemědělci ztrácejí až 2,50 Kč na litru mléka. To je obrovsky obtížná situace, ale bohužel v této chvíli s tím protesty a blokády nic nenadělají, řekl Gandalovič tentýž večer v České televizi. Podle něho je nutné přečkat obtížné období, neboť opatření Evropské unie prý již začínají pomalu působit. Statistika ukazuje, že strmý pád cen se zastavil a my se pohybujeme po nějakém plochém dně. Věřím, že se ceny začnou v druhé polovině roku zase zlepšovat, dodal. Farmáři přinesli na pokojnou demonstraci několik transparentů. Na jednom stálo Gandalovič šrotuje krávy a země - dělce. Z Táborska přijeli s ná - pisem Požadujeme rovné podmínky, zástupci Litoměřicka nesli transparent Nechceme vybíjení dojného skotu v ČR. Mléko je podle Veleby poslední živočišnou komoditou, v níž je Česká republika sobě - stačná. Při již zahájeném vybíjení nerentabilních stád by to podle něj za dva roky nemusela být pravda. Odhadl, že za letošní první pololetí by mohlo být vybito 7000 krav z celkových asi kusů. Ředitel Agrodružstva Lhota pod Libčany Pavel Veselý řekl, že podnik by při vybití svých 500 krav musel poslat 65 z 95 zaměstnanců na úřad práce. Nechceme ale zabíjet své krávy, které nemohou za to, že za mléko dostáváme tolik, co za Husáka, řekl Veleba. Výrobní náklady na litr mléka jsou podle Agrární komory ČR kolem 8,50 Kč, výkupní cena je 6 Kč. Podle údajů Českého statistického úřadu pokračoval propad cen výrobců mléka i v prv - ním čtvrtletí. Průměrná cena mléka nejvyšší jakosti klesla více než o třetinu na 6,54 koruny za litr, v březnu již na 6,25 koruny za litr. (li) Vedení Agrární komory ČR při protestech v Chlumci nad Cidlinou Tři otázky pro Mgr. Miloslava Mánka, předsedu Okresní agrární komory v Rakovníku Podpořili jste 29. dubna celoevropskou demonstraci zemědělců u památníku sedláků v Chlumci nad Cidlinou? Okresní Agrární komora v Rakovníku tuto celoevropskou akci podpořila, byť se na Rakovnicku už skotu moc nechová. Nejde totiž jen o mléko, podobný cenový podraz může postihnout i další zemědělské komodity. Jak hodnotíte minulou demonstraci, která se konala před ministerstvem zemědělství v Praze? Měla podle Vás význam? Osobně říkám, ale nikoliv coby okresní představitel agrární komory v Rakovníku, ale jako Miloslav Mánek, že všeobecně nejsem příliš nakloněný způsobu řešení problémů demonstracemi. Nakonec se ukázalo, že tyto nátlakové akce jsou zapotřebí, protože normální cestou nejde s představiteli ministerstva zemědělství a samotným ministrem jednat. Zásadní problém je v tom, že ministr vůbec nepřijme představitele zemědělců a nikdo s vámi nejedná. Vaše cesta skončí když ne na vrátnici, tak v sekretariátu ministra. Pokud jiná cesta není, tak nezbývá, než uspořádat veřejnou demonstraci. Její výsledek však přes přísliby není dosud žádný. Máte signály o tom, že by některý chovatel dojnic chtěl stavy omezovat, nebo dokonce likvidovat? Zatím takové signály na Rakovnicku nemáme. Kdo do skotu dělá, modernizoval s pomocí úvěru nebo dotace, takže musí nějakým způsobem pokračovat se stanoveným počtem dojnic, aby dotaci nemusel vrátit. Ta situace je o to vážnější, že podle zpráv, které máme, chtějí některé obchodní řetězce snížit cenu mléčných výrobků o 15 %. To se smluvně odrazí přes zpracovatele do prvovýroby. Nyní se to týká mléka, příště to může postihnout nákupní ceny u jatečních zvířat, což už by mohlo mít vážný dopad na živočišnou výrobu a tím i na celé zemědělství. Zdeněk Kulhánek Demonstrovalo se i v Německu a Rakousku V předposlední dubnový den demonstrovali zemědělci ve 13 evropských zemích, nejvíce v Německu, Francii, Rakousku a samozřejmě i v ČR. Celkem protestovalo proti nízkým cenám mléka v Evropě zhruba chovatelů dojného dobytka. Jejich společným požadavkem je pružnější systém regulace množství mléka na evropském trhu. Na protest proti dramatickému poklesu cen mléka vyrazilo na vídeňskou centrální okružní tepnu Ringstrasse zhruba 1500 farmářů a více než 300 traktorů. Na transparentech byly k vidění nápisy jako Bez spravedlivých cen žádná budoucnost nebo Umře-li sedlák, umře země. Rakouští farmáři předali protestní petici předsedkyni rakouského parlamentu Barbaře Prammerové. Konvoj traktorů se pak vydal k budově ministerstva zemědělství. Podle statistik ubude každý den v Rakousku 97 krav a devět selských usedlostí. Nyní je v Rakousku chovatelů dojného dobytka, ale za poslední rok jich ubylo Rakouští i němečtí zemědělci přitom tvrdí, že aby mohli normálně hospodařit, muselo Ilustrační foto Egi by se mléko vykupovat za cenu 40 eurocentů (zhruba deset korun) za litr. Současná situace vznikla po navýšení kvót na produkci mléka v celé Evropské unii, a to v době, kdy už byl evropský trh mlékem přesycen. EU se přitom loni na podzim po složitých debatách dohodla, že kvóty na mléko budou zrušeny v roce Do té doby se budou každý rok zvyšovat o jedno procento, aby producentům umožnily měkké přistání. Protesty kvůli nízkým výkupním cenám mléka se konaly také v Německu. Tisícovky zemědělců protestovaly před ministerstvem zemědělství spolkové země Bádensko-Württembersko ve Stuttgartu. Někteří přijeli se svými traktory, další byli vyzbrojeni kravskými zvonci a transparenty. Podle organizátorů protestů se akce zúčastnilo nejméně 8000 chovatelů mléčného skotu. Zemědělci byli odhodláni zemskému ministrovi zemědělství Peteru Haukovi darovat pět dojnic jako výraz toho, že jejich chov stejně nic nevynáší. Francouzští producenti mléka se rozhodli příslušným úřadům předat otevřený dopis, jenž rovněž obsahuje seznam opatření, která jsou údajně předpokladem k záchraně mlékárenského průmyslu. (zpra) Dopis zaslaný potravinářům obchodním řetězcem Kaufland Vážení, jak jsem předesílala, je nutné se opět podívat na nákupní ceny. Veškeré vstupní suroviny jsou za poslední týdny a měsíce již výrazně nižší, klesají, cena mléka kolem 6 Kč a nejen v mlékárně, ale obecně je a bude velký tlak na snížení ceny. Nejprve Vám dávám příležitost k zaslání vlastního návrhu (dobrovolný :-)), pokud bude odpovídat situaci a nebude důvod přesně definovat a specifikovat jednotlivé položky. Dávám Vám tento prostor, jelikož doufám, že v této době si tuaci výjimečně uznáte bez dlouhých diskuzí a dohodneme se o to rychleji než obvykle (jelikož snížení mělo již dávno proběhnout) a jsou jistě položky, na kterých máte větší prostor, na některých menší prostor. Jde mi obecně o snížení cen, můžeme se domluvit na variantě jeden artikl X %, druhý o to méně. Nechci, nebo nerada bych zatím volila variantu na kompletní sortiment 15 %, což by cca odpovídalo poklesu ceny výkupních, obalových materiálů, do - pravy, energií apod. Cenové snížení musí mít minimálně šestiměsíční garanci, tzn. v případě platnosti nových cen od do konce října. Váš návrh nových fakturačních cen očekávám do příští středy, tzn Děkuji S pozdravem Kaufland, Česká republika, v. o. s. (Jméno a kontaktní údaje jsme záměrně vyjmuli. red)

4 4 Protesty zemědělců 28. května 2009 NÁŠ KOMENTÁŘ Až na dřeň Demonstrace bývají provázeny vášněmi a lidé ve vyhrocené situaci jednají mnohdy emotivně. Zemědělské demonstrace, jichž jsme po roce 1990 zažili, dá se říci, nespočet, měly jedno společné. Samotným aktérům šlo vždy o věc a za cho - vání tohoto odvětví, které se od jmenovaného data mnohdy hrubě podceňovalo. Je to obor jistě specifický a upozornění, že na jeho chod o má vliv z poloviny příroda a její jevy, se bralo jako nepřiměřené skuhrání a svým způsobem i jakési vydírání společnosti. Zemědělci totiž v začátcích postkomunistické doby připomínali, že se dá sice momentálně dovézt levněji, ale do budoucnosti je to špatný vklad, likvidovat si domácí agrární sektor. Jednak vše již tehdy napovídalo tomu, že přechodné lacino znamená do budoucna likvidaci konkurence, a tím i jednoduchou manipulaci s cenami. A potom v době katastrof platí jednoznačně, že kdo má své potraviny, vyhrává. To si také ve své době velmi rychle uvědomil Josef Lux, první osvícenecký porevoluční ministr zemědělství. Také mu záhy došlo, že ho nebudou držet v ministerské sesli bruselští úředníci, ale domácí zemědělci. Jak se ukázalo na samotné březnové demonstraci, tuhle skutečnost bohužel odstupující ministr Petr Gandalovič nedokázal přijmout a za drhl se na hřímání o nařízeních, usneseních a neměnnosti přijatých pravidel. Smlouvy se sice nemají, ba nesmějí obcházet a nedodržovat, nepřipustil ale možné další způsoby pomoci, které se nabízejí a samotná EU v dílčích státech je již začala aplikovat. Jeho vystoupení na demonstraci, které bylo jistě poznamenané tlakem více než osmi tisíc nespokojených zemědělců z osmi státu EU, víc hovořilo za daná pravidla EU, než vyjádření snahy pomoci v naléhavé tísni, do níž se chov skotu dostal. Svým ukazovákem tak píchal do hnízda sršňů a ze - mědělci na to reagovali po svém, otočili se k němu zády. Byla to slova sahající až na dřeň problému a jeho nepochopení. V tomto kontextu bylo zajímavé sledovat reakce na přítomnost zemědělské komisařky Mariann Fischer-Boel, která v ten den byla na pozvání v Praze, na konferenci o kvalitě potravin. Nebála se vyjít z hotelu Mariott mezi demonstranty a nabídla jednání. Zachovala se diplomaticky, jak se od komisaře očekává. Jednala ale i lidsky vstřícně k zemědělcům, jejichž problémy sama dobře zná ze svého dřívějšího podnikání v tomto oboru. Vysloužila si ostruhy za nebojácnost a vstřícnost. Na totéž měl našlápnuto i Petr Gandalovič. Nebál se vyjít mezi demonstranty a nezabarikádoval se na ministerstvu jako svého času na pokyn svých rádců exministr Jaroslav Palas. Udělal ale osudovou chybu, nenalezl prostor pro dialog. Eugenie Línková Kdo zastupoval chovatele osmi zemí EU Přijelo na 700 chovatelů z celého Slovenska, vedl je předseda Slovenské polnohospodárske a potravinárske komory Milan Semančík. Zúčastnili se i chovatelé sdružení v chovatelských svazech holštýnského a strakatého skotu v Maďarsku v čele s Immre Füllerem a Žoltem Köreszi. Nechyběli zástupci polské agrání komory a Polské federace chovatelů skotu a producentů mléka v čele s Wladyslawem Piaseckim a Martinem Jajem. Delegaci více než 50 rakouských chovatelů sdružených v rámci organizace IG Milch vedl Bernard Zechner. Z celého Německa v čele s Thorstenem Sehmem, ředitelem svazu BDM (Bundesverband Deutscher Milch - viehhalter svaz německých chovatelů dojného skotu) přijelo do Prahy 300 chovatelů. Neuvěřitelných 1200 kilometrů cestovali do Prahy i chovatelé ze vzdálené Litvy, které vedl Bronijus Markauskas, předseda litevské agrární komory. Téměř 700 kilometrů cestovali i chovatelé ze Slovinska v čele s Cyrilem Smrkoljem, prezidentem slovinské agrární komory. Nejpočetnější skupinu českých zemědělců vedl prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. Demonstrace jednoty farmářů Solidarita zemědělců starých a nových zemí EU se projevila během demonstrace v Praze, kam se 12. března sjelo zhruba 8500 farmářů z osmi zemí. Pozvali je čeští zemědělci a oni vzdor mnoha stovkám kilometrů sedli do autobusů a přijeli. Agrární politika EU, jak se ukazuje, má trhliny a ty je třeba urychleně odstranit, jinak produkce mléka skončí fiaskem. Podnákladové ceny farmáře ničí a ti uvažují o uzavření kravínů. Požadavky demonstrujících přednesené před ministerstvem zemědělství Na velmi dobře zorganizované demonstraci, kterou uspořádala Agrární komora ČR dne 12. března v Praze a pozvala chovatele skotu ze zemí EU, zazněla řada požadavků. Z těch, které byly zformulované Zemědělským svazem ČR a Agrární komorou ČR, výbíráme to nejdůležitější. Požadujeme, aby se za stávajícího českého předsednictví EU jednalo o urychleném vyrovnání přímých plateb zemí EU-10 na úroveň přístupových smluv již v roce Toto dorovnání podepsané v Kodani na rok 2013 dosahuje pouze cca 59% úrovně SRN a 51% úrovně Rakouska. Nejde tedy o nyní tak často v tisku opakované 90% vyrovnání. Vyrovnání se starými zeměmi EU-15 může nastat až od roku Ptáme se, kdy jindy tyto rozhovory začít? Až za švédského předsednictví, které bude tlačit vysloveně liberální postoje? Pokles produkce vepřového a hovězího je více než čtvrtinový Po vstupu do EU se produkce hovězího masa snížila o 26 % a vepřového o 30 %. Za rok 2008 jsme dovezli masa za neuvěřitelných 14 mld. Kč, přitom ještě pár let před vstupem jsme ročně dováželi za 2 mld. Kč. Záporné saldo ze zahraničního obchodu masem v roce 2008 dosáhlo 10 mld. Kč, což je absolutně nejvíc ze všech 24 tříd celního sazebníku, které se týkají agrárních komodit a potravin, přitom např. v roce 2001 to bylo pouhých 300 mil. Kč. Záporné saldo ze zahraničního obchodu masem v roce 2008 tak představuje 42 % záporného agrárního salda. Problém zvyšování dovozu výrobků s přidanou hodnotou a váznoucího vývozu těchto výrobků ohrožuje zvláště komoditu mléko. Rozhodně jsme odmítli mylné tvrzení, že...90 % mléčných výrobků v obchod - ních řetězcích ČR je českých. Z našich propočtů na základě údajů ČSÚ vyplývá, že v roce 2000 byl podíl dovozů mléčných výrobků na spotřebě 9 %, před vstupem do EU byl podíl dovozů mléčných výrobků 13 % a v roce 2008 to bylo 37 %. Pád farmářských cen Ceny zemědělských výrobců (jde o farmářské ceny) za rok 2008 jsou na nižší úrovni než před vstupem do unie. V roce 2008 se proti počátku roku 2004 snížily o 3 %. Ceny vstupů do zemědělství ale vzrostly o 16 %. Ceny průmyslových výrobců potravin, spotřebitelské ceny potravin a inflace se shodně zvýšily o 8 %. V posledních měsících se pád cen zemědělských výrobců dále zintenzivňuje. Index cen zemědělských výrobců v lednu 2009 proti lednu 2008 poklesl na 73 %, z toho živočišné výrobky propadly na 82,5 % a rostlinné výrobky na 66,3 % původního stavu před rokem. Marže obchodních řetězců stále rostou Často používanou proklamací se stalo to, že obchodní řetězce přispívají k nízkým spotřebitelským cenám potravin. Ale jak spotřebitelské ceny, tak marže obchodníků rostou. U patnácti základních potravin v průměru se marže v období mezi rokem 2003 a lednem 2009 zvýšila ze 20 % na 37 %. Marže obchodníků se např. u trvanlivého mléka v lednu 2009 zvýšila na nadprůměrných 46 %, u rohlíku na 51 %, u vepřové šunky na 53 % a u mouky na 61 %. Proto považujeme za důležité, aby byl vliv obchodních řetězců řešen zákonem. Demonstrace začala před ministerstvem zemědělství, další zastavení bylo s komisařkou EU pro zemědělství Mariann Fischer-Boel před hotelem Mariott a závěr demonstrace byl u sochy sv. Václava na Václavském náměstí, kde se kolemjdoucím rozdávaly české jogurty Na demostraci fotografovala Eugenie Línková

5 28. května 2009 Protesty zemědělců 5 Likvidace chovů dojnic začala V této stati jsou zahrnuté připomínky Zemědělského svazu ČR k materiálu MZe pro Radu hospodářské a sociální dohody (RHSD ČR). Materiál MZe se nazývá Připravovaná a realizovaná opatření pro stabilizaci situace v sektoru produkce a zpracování mléka ve střednědobém horizontu ( ). Krizová situace v sektoru produkce a zpracování mléka se oproti únoru roku 2009, kdy byla tato problematika projednávána na 76. plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR, dále prohlubuje. Dokládá to m.j. skutečnost, že produkce syrového kravského mléka se v lednu 2009 meziročně snížila na 95,8 % a v únoru 2009 na 92,2 %. Průměrná cena za syrové kravské mléko producentům se snížila ze 6,43 Kč/litr za leden 2009 na 6,16 Kč/litr za únor Cena za syrové kravské mléko je v ČR na úrovni 73 % cen placených zemědělcům v patnácti rozhodujících mlékárnách zemí EU-15. Některé zemědělské podniky v ČR již přistoupily k likvidaci chovů dojnic. Aby se této situaci urychleně čelilo, požádala 76. plenární schůze RHSD ministerstvo zemědělství, aby do 10. března 2009 předložilo krátkodobá opatření. Tato opatření ale předložena nebyla. Byla zpracována a předložena střednědobá opatření ( ), k nimž ZS ČR uplatňuje následující připomínky: Str. 1 Opatření vyhlášená EU a zabezpečená SZIF od začátku roku Opatření byla ze strany EU vyhlášena opožděně a vzhledem k rozsahu mléčné krize nemají na stabilizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky podstatný vliv. Soukr. sklad. másla v ČR nebylo prakticky realizováno Intervenční nákupy z původně stanovených 30 tis. t másla a 109 tis. t SOM pro EU-27 mohla ČR využít 780 t SOM a 38 t másla. Dále se pokračuje formou tendrů za nejnižší cenu. Vývozní náhrady do třetích zemí ČR využívá celkem slušně, do konce března 1350 t SOM, 1200 t plnot. suš. mléka a 38 t másla. Str. 2 Opatření PGRLF opatření dobrá, ale bez přímé vazby na skot a mléko. Vyhlášení bude možné až po nabytí účinnosti novely zákona o zemědělství (asi v polovině dubna t. r.) Podpora dojených krav v PRV na dobré živ. podmínky podle čl. 40 NR 1698/200 v max. úrovni do 500 EUR na dojnici pro období MZe připravuje návrh v roce 2009 cca 200 Kč na dojnici. Str. 3 Podpora chovatelů dojených krav převod prostředků ze SAPS se připravuje v r Řešení budoucích výzev z 870 mil. Kč uvolněných z EU pro ČR se pro podporu sektoru skotu podle MZe uvažuje o částce cca 600 mil. Kč mechanismus není dosud zpracován. Závěry a doporučení Ze čtyř opatření k posílení konkurenceschopnosti českého zemědělství je připraveno jedno opatření programy PGRLF. Dosud nebyly zahájeny práce na opatřeních: jednat o urychleném vyrovnání přímých plateb zemí EU-10 na úroveň zemí EU-15, zvýšit četnost cenových kontrol a kontrol kvality potravin v obchodní síti, v agrárním sektoru prioritně řešit dopady finanční krize, teprve po stabilizaci sektoru začít uplatňovat opatření kontroly zdraví (Health Check). Ze šesti opatření pro mléčný sektor ČR je realizováno jedno a připravována dvě opatření: intervenční nákupy a vývozní subvence (běží, využití omezené), platba na dobré životní podmínky dojnic (připravují se, ale je na ně připravena malá finan - ční částka), podpora dojnic v rámci ohrožených sektorů se připravuje pro rok 2010 ze SAPS. Dosud nebyly zahájeny práce na opatřeních: docílit cenového srovnání se zeměmi bývalé evropské patnáctky, tak zabránit vybíjení dojnic, od nového školního roku obnovit národní podporu pro školní mléko, v příslušných orgánech Evropské unie prosadit pro Českou republiku vytvoření záchranného mléčného fondu, zatím vyjednaného pouze pro Německo. Pro nové opatření řešení budoucích výzev není dosud zpracován mechanismus. Z výše uvedených důvodů Zemědělský svaz ČR doporučuje: Trvat na opatřeních předložených a projednaných na 76. plenární schůzi RHSD dne19. února Z důvodu, že řada opatření nebyla dosud realizována a ani nebyly zahájeny práce na jich přípravě a) v srpnu 2009 vyplatit zemědělcům zálohy na národní doplňkové platby, b) v národních doplňkových platbách pro rok 2009 výrazněji podpořit chov dojnic. ŘEKLI BĚHEM DEMONSTRACE Mariann Fischer-Boel komisařka EU pro zemědělství Určité kroky již EK, aby ulevila farmářůmv v této těžké situaci, přijala. Tato situace není příznačná pro ČR nebo Evropu, je to globální problém. Evropa se proto rozhodla, že uleví farmářům zavedením několika kroků. Jedním z nich je výkup přebytků do soukromých skladů, a to dříve, než je obvyklé. Zvýšili jsme kvóty pro výkupy másla a sušeného mléka a podporuje se jejich vývoz. Situaci v mlékárenském průmyslu sledujeme každý den a jsem připravena přijmout další kroky, které se netýkají jen těchto již vzniklých opatření. K deklaraci požadavků na zrovnoprávnění nových členských zemí, pokud jde o dotační politiku EU předanou prezidentem české agrární komory Janem Velebou a podepsanou zástupci dalších sedmi zemí účastnících se demonstrace v Praze, mohu říci, že v EU existuje shoda v tom, že je potřeba přijmout řešení, podle jakého klíče se bude poskytovat podpora po roce Slibuji také, že argumenty z předané deklarace zanalyzujeme a během jednoho až dvou měsíců přijmeme v Bruselu vaše zástupce. Budeme v dialogu pokračovat. Jan Veleba prezident Agrární komory ČR Celá Evropa má problém s mlékem, ve střední a východní Evropě je ale mnohem vyhrocenější. Krizová situace si vyžaduje výjimečné prostředky. O tom by se mimo jiné mělo hovořit na evropské půdě na blížícím se jednání rady ministrů evropských zemí. Tam by měla být produkce mléka jedním z bodů žhavých témat. Demonstrace v Praze s tak silným obsazením farmářů z osmi zemí bude mít na to nesporně vliv. Potraviny mají svou cenu a je důležité se dívat, kde jsou vyráběny. V Evropě se klade důraz na podporu domácích výrobců, což má mimo jiné vliv na zaměstnanost na venkově, a to je dnes velmi důležité. Bronijus Markauskas prezident litevské agrární komory Cena mléka je v Litvě na nejnižší evropské úrovni, za litr mléka u nás dostávají farmáři 10 centů. To si vyžaduje konkrétní injekci od EU, ale i na bázi národních rozpočtů. Peter Baco europoslanec Sám jsem chovatelem skotu a tuto problematiku znám ze svých zkušeností. Produkce mléka je v krizi, a je-li nějaký obor v krizi, přijímají se i krizová opatření. Stalo se tak v bankovním sektoru, v automobilovém průmyslu a záhy se na výzvy zástupců těchto sektorů reagovalo výraznými finančními injekcemi, které mají krizi zabránit. Měl by se okamžitě nastartovat institut minimální ceny mléka. To by mělo být jedno z řady krizových opatření. Máme krizi v mléku, nastavíme proto minimální cenu na 40 centů za litr. Když se situace změní k lepšímu, pak se jednoduše zruší toto univerzální opatření. My nic od daňových poplatníků nechceme a ani nepotřebujeme, nejsme také žádní chudáci, ale producenti vynikající suroviny, kterou chceme zachránit. Není pravda, že se musí čekat do roku 2013 na jakousi změnu nastavení podmínek a srovnání dotací. Již dnes se dají nalézt určité nástroje, kterými lze krizi zabránit a sektor mléka z ní dostat. První a nejdůležitější úlohou agrární politiky Evropské unie je stabilizovat agrární trh. Ten je specifický tím, že v zemědělství jsou na rozdíl od jiných oborů různé vlivy, které jej poznamenávají. Jsou to škůdci, choroby, teplotní výkyvy, sucho, déšť a další jevy, které má agrární politika eliminovat, a ne naopak nestabilitu zvyšovat. Připomeňme si krizi 30. let v Americe, kdy tehdejší prezident Spojených států Franklin Delano Roosevelt narychlo schváleným zákonem garantoval nastavením cen farmářům odbyt jejich produkce. Tím je vytáhl z krize a velmi jim pomohl. Proč by taktéž pružně nemohla nyní zasáhnout Evropská unie? Karel Horák soukromý zemědělec ze Společenstva živočišné produkce AK ČR Chovatelé skotu by jakoukoliv pomoc ocenili. Dosahujeme v rámci EU vynikajících producentských výsledků. U hol - štýnských krav jsme na průměrných 8700 kilogramech. Jestli se nepodaří co nejdřív přijmout v EU určitá systémová opatření, jak o nich mluvil europoslanec Baco, tak u nás řada chovatelů mléčného skotu skončí. Tematickou dvoustranu připravila Eugenie Línková

6 6 XVII. sněm AK ČR 28. května 2009 XVII. sněm Agrární komory České republiky, Olomouc, 5. března 2009 KRÁTCE ZE SNĚMU Pro pěstitele cukrovky, kteří s pěstováním skončili, se po dvouletém úsilí podařilo konečně dosáhnout stoprocentní kompenzační platby a podařilo se také prosadit restrukturalizační prémie. Byla založena nová komoditní rada pro okrasné rostliny. Trh s okrasnými květinami v ČR reprezentuje roční obrat 8,5 mld. Kč. Velkou zásluhou členů komise pro obnovitelné zdroje energie je prosazení zvýšení objemu prostředků na podporu výstavby bioplynových stanic a zvýšení ceny elektrické energie z těchto zařízení. Z komisí komory nejaktivněji pracuje ekonomická a školská. Co se podařilo Bojovali jsme za udržení zemědělských agentur v bývalých okresech, které se měly zrušit. Nakonec jsou začleněny do Národní sítě pro rozvoj venkova, což je poradenská síť pro všechny členy osy Evropského agrárního fondu rozvoje venkova čili Plánu rozvoje venkova ČR. Dokonce se vytvářejí i krajské články. V této souvislosti je potřeba vyjasnit i další úlohu Krajských informačních středisek, která většinou fungují při Krajských agrárních komorách a kterým má údajně MZe tendenci zrušit příspěvky. Sdělujeme, že takovýto krok je pro nás nepřijatelný. Co chceme prosadit Zabývali jsme se analytickou koncepční činností. Kromě již dříve zpracovaného materiálu Východiska ze situace, kdy se neustále zmenšuje rozměr českého zemědělství, byl nově zpracován Rozbor cen v zemědělství v širších souvislostech a od odborníků z řad vysokoškolských profesorů mimo komoru Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. Tyto materiály dávají dostatek argumentů k tomu, abychom důrazně prosazovali prorůstovou agrární koncepci a začali naplňovat tezi Naše trpělivost je u konce. Co chystáme Připravujeme další projekty z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a z Evropského sociálního fondu Zvýšení adaptability zaměstnanců podniků v profesních oborových a odvětvových sdruženích. Vidíme ale na tomto poli jako nezbytné lépe koordinovat činnost AK s členskými organizacemi. Co chválíme Pokročili jsme v propagaci českých potravin na celostátní úrovni i v krajských soutěžích. Loni se k soutěžím nově připojil Ústecký kraj. Soutěže o nejlepší regionální potraviny se ve většině krajů staly nedílnou součástí práce krajských a okresních komor. V současnosti se naskýtá příležitost zvýšit jejich propagaci s putovním představováním výrobků se značkou Klasa. Na konec srpna se připravuje expozice regionálních výrobků v samostatném pavilonu na výstavě Země živitelka. Chceme přitom spolupracovat s Asociací krajů. Regionální výrobky bude možné propagovat i na Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně ve dnech 25. až 28. června. Co zkoumáme v obchodě Koncem března proběhly kontrolní nákupy mléčných potravin v obchodních řetězcích, abychom zjistili, kolik který řetězec má v regálech českých výrobků. Co a kam píšeme Nedílnou součástí naší práce je prezentace názorů a zájmů členstva Agrární komory ČR. Kromě vydávání čtvrtletníku Agrobase publikujeme pravidelně v Zemědělci, Agrospoji, Agrárním obzoru, Zemědělské škole, Řeznickouzenářských novinách a Potravinář ském zpravodaji. Zpravodaj Agrobase se stránkami v angličtině dostává sekretariát COPA-COGECA v Bruselu, komisařka Fischer-Boel i bývalý komisař Franz Eichler. Je rozesílána na naše diplomatická zastoupení ve světě i většině starostů obcí. V poslední době cíleně oslovujeme Deníky Bohemia, které vycházejí v 74 lokalitách s nákladem 1,1 mil. výtisků. Zahraniční činnost AK ČR rozšiřuje zahraniční činnost a hledá spojence k prosazování zájmů na mezinárodním poli. Čtvrtletních schůzek komor zemí Visegrádské čtyřky se zúčastňují i zástupci ukrajinské komory. Máme zastoupení ve 32 skupinách COPA-COGECA. Zastoupení máme také v Ekonomickém a sociálním výboru EU a poradních výborech Evropské komise. Náš stálý zástupce v Bruselu přímo zastupuje komoru na řadě jednání. Řada povinností vyplývá i z funkce prezidenta komory jako viceprezidenta COPA. Je to ale také zdroj cenných informací a možnost více ovlivňovat dění v evropské agrární politice. Členská základna Agrární komory ČR Členstvo Okresních agrárních komor obhospodařuje 1,736 mil. ha zemědělské půdy, počet členů v těchto komorách je 3271 z toho je 1719 soukromých zemědělců, 1355 podniků ostatních forem hospodaření v zemědělství a 207 podnikatelů z ostatních agrárních odvětví. Zastoupení soukromých zemědělců v orgánech OAK a RAK je 37 %. Počet zaměstnanců členských podniků je V počtu individuálních členů ani ve výměře zemědělské půdy nejsou zahrnuti členové 32 odborných společenstev ani zemědělského svazu, svazu chovatelů a pěstitelů apod. To proto, aby nedošlo k překryvu s členstvím v OAK. (egi) Stav zklamání a rozčarování Zleva: prezident AK ČR Jan Veleba, odstupující ministr zemědělství Petr Gandalovič a viceprezident AK ČR Bohumil Belada na XVII. sněmu Agrární komory České republiky Rok 2008 byl zejména v prvním pololetí ještě rokem velkých nadějí na obrat v tendenci neustálého zmenšování rozměru českého zemědělství, obrat ve zvýšení úlohy zemědělců v rozvoji venkova. Byl to ale také rok velkých zklamání v podobě obrovského propadu cen většiny agrárních produktů počínaje především 3. čtvrtletím, zhroucení trhu mléka v závěru roku, zklamání z dopadu globální finanční a hospodářské krize. Stav zklamání a rozčarování, se v současné době mění a přechází do stadia radikalizace a sílících oprávněných požadavků rychlých konkrétních kroků směřujících k řešení dramatického propadu ekonomiky zemědělských subjektů. Uvedu příklad: Jestliže producentům mléka za leden a únor 2009 klesly tržby oproti stejnému období 2008 o jednu miliardu Kč a jestliže v březnu tento trend pokračuje, pak avizovaných 80 milionů Kč na podporu dojného skotu z Programu rozvoje venkova je směšná záležitost. Zpět k ekonomice Tempo růstu hrubého domácího produktu české ekonomiky, které od roku 2005 rostlo meziročně o více než 6 %, začalo ve 3. čtvrtletí minulého roku výrazněji zpomalovat, až dosáhlo v prosinci pouhé 1 %. Přírůstek za celý rok 2008 dosáhl pouze 3,5 % a prognóza pro letošní rok je spíše minusová. Eurozóna je v recesi již od 2. čtvrtletí loňského roku a Spojené státy jsou od 3. čtvrtletí také v mezi - ročním propadu. Prognóza ministerstva financí říká, že...je možné očekávat přetrvání problémů reálné ekonomiky v glo - bálním měřítku až do roku Konkrétní odhady jsou následující: Hrubý domácí produkt ČR: +1,4 % v roce ,1 % v roce 2010 Hrubý domácí produkt EU-27: 0,8 % v roce ,5 % v roce 2010 Hrubý domácí produkt USA: 1,2 % v roce ,5 % v roce 2010 Česká národní banka očekává v letošním roce růst nulový či mírně záporný, v roce 2010 jednoprocentní. Přímé dopady těch - to čísel pro nás mimo jiné znamenají, že nebude dostatečný prostor pro farmářské ceny určitých komodit, které by pokryly náklady. Ministerstvo financí totiž prognózuje jenom minimální nárůst spotřebitelských cen: +1,3 % v roce 2009 a +2,1 % v roce Lze předpokládat, že ceny potravin v letošním roce budou klesat. Je jasné, že nastává nejsložitější období českého zemědělství od transformace. Paralela u českého průmyslu Obdobné procesy jako v země - dělství se odehrávají i v prů - myslu. Český průmysl snižoval výrobu již poslední tři měsíce loňského roku. Přitom se v zá - věru roku propadla produkce prakticky všech jeho oborů za prosinec hutnictví o čtvrtinu, dopravní prostředky o pětinu a podobně. Výrazně se propadlo i stavebnictví. S tím samozřejmě roste nezaměstnanost a roste tlak na snížení cen. Pokud by se nechalo stranou zvýšení cen z administrativních rozhodnutí, jako je zvýšení DPH a různé deregulace, bylo by v prosinci 2008 zaznamenáno dokonce meziroční snížení spotřebitelských cen. U potra - vin by to bylo o 0,8 %. Tomu vůbec neodpovídá prosincový meziroční pokles cen placených zemědělcům více než o třetinu. Od loňska klesají farmářské ceny Meziroční cenový index zemědělské výroby celkem začal klesat pod úroveň loňského roku po sklizni obilovin již v září. Počínaje závěrem loňské sklizně došlo k výraznému snížení korunových cen hlavních komodit rostlinné výroby, které se v září meziročně snížily o 7,2 % a v dalších měsících svůj pokles ještě dále výrazně prohloubily až na prosincových 29,1 %. Rovněž u cen živočišných produktů začal v září jejich pokles. Z jednoho procenta v září se pokles cen prohloubil až na 14,8 % v prosinci. Když sečteme ceny rostlinných a živočišných produktů, dosáhl jejich propad v prosinci bezprecedentních 22,8 %! Taková situace samozřejmě nezůstala bez odezvy na výsledných hospodářských číslech odvětví. Jestliže v roce 2007 dosáhl podnikatelský důchod 13,7 miliardy Kč, loni byl předběžně jen 9,8 miliardy Kč. Celý byl tvořen dotacemi. Loňský výsledek byl ovšem určitý doběh boomu roku 2007 s tím, že letošní rok jsme začali s cenami hlavních komodit na úrovni, která nemá srovnání. Bude-li tento stav pokračovat, zapíše se letošní rok do historie jako rok havárie českého zemědělství, které došlo na hranu, za kterou už není prostor pro jeho bytí. České zemědělství nemá v současné době žádný opěrný pilíř: má nízkou produkci živočišných komodit, má nízké ceny hlavních tržních komodit (mléko, maso a obilí), má přebytky obilí a mléka, má trvale hluboce deficitní saldo agrárního zahraničního obchodu. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR Zleva: Ing.Tomáš Revész, ředitel SZIF, Ing. Pavel Veselý, předseda dozorčí rady AK ČR a Ing.Milan Semančík, v té době ještě předseda SPPK 2x foto Eugenie Línková

7 28. května 2009 XVII. sněm AK ČR 7 Prodej jednotlivých komodit nepřináší zisky Již několik let prožíváme zrychlující se útlum chovu prasat. V době transformace, respektive v posledním desetiletí minulého století, se stavy prasat snížily ze 4,8 mil. kusů v roce 1990 na 3,7 mil. kusů v roce 2000, to je více než o pětinu (23 %). O další pětinu se stav prasat snížil od roku 2003 do roku 2007, respektive po vstupu do EU, tedy za pouhých pět let. Tedy stejný propad, ale za poloviční dobu. O další pětinu se snížil stav prasat ne za deset nebo pět let, ale za jediný rok 2008 o 527 tisíc kusů na 2,1 mil. kusů! Podívejme se na tento problém z hlediska potravinové soběstačnosti. Před vstupem do EU jsme vyrobili vepřového 580 tisíc tun, což představovalo soběstačnost na 129 %. V roce 2007 jej bylo vyrobeno 339 tisíc tun, v minulém roce 317 tisíc tun a letos to bohužel bude následkem prudkého poklesu stavů prasnic minimálně o dalších 10 % méně. Současná soběstačnost už je jen 70 %, na konci letošního roku poklesne, odhaduji, na 60 až 63 %! Otázky znějí: Jaký smysl bude mít za tohoto vývoje produkce obilí? Co se vůbec na české půdě bude pěstovat? Co se udělá s vyprazdňujícími se stájemi? Kde skončí chov dobytka? To všechno se u nás děje za stavu, kdy v produkčně významných zemích EU produkce vepřového masa roste. Například ve Španělsku a Německu. Do světových sítí agrobyznisu vepřového masa se velmi významně zapojuje i Polsko. Spolu se Svazem chovatelů prasat jsme vypracovali celý soubor opatření, který se týkal jak vnější pomoci, tak vnitřních opatření v chovech. Podařilo se prosadit preferenci při podpoře modernizačních investic a v sou - časné době se dokončují jednání o významné podpoře ozdravovacího programu. Bude-li vůle na straně MZe, bude možno s reali - zací tohoto programu začít ve druhém pololetí tohoto roku. Podpora investic a ozdrav ného programu přinesou ovoce až v delším časovém horizontu, nicméně konečně bychom vytvořili předpoklady k zastavení útlumu odvětví a jeho následnému nastartování. Nejde jenom o prasa - ta, ale stejně tak jde i o obilí. Předpokladem obratu k le pší mu je dosáhnout špičkových evropských parametrů v užit kovosti, zvýšení kvality a sní žení nákladů provozních a in vestičních na jednotku produkce. Podobně jsme prosadili zvý - hodnění podpory investic v cho - vu nosnic na přestavbu klecí tak, aby vyhovovaly budoucí evropské normě. Těžké časy chovatelů skotu a dojnic Dalším dlouhodobě ohroženým odvětvím je chov skotu a pře - devším chov dojnic. Z 3,5 milionu kusů skotu v roce 1990 jsme se dostali na 1,4 milionu kusů. To je snížení o 60 %. U dojnic z 1,2 milionu kusů na necelých 400 tisíc kusů, tedy snížení o dvě třetiny. Jestliže se v roce 1990 v ČR vyrobilo 4,8 miliardy litrů mléka, tak v současné době jsme zhruba na Evropskou unií přidělené kvótě 2,7 miliardy litrů, to je snížení o 46 %. Podíl Evropy na rostoucí produkci světa se sice snižuje, ale propad české produkce je jeden z nejhlubších i v nových členských zemích unie. Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací převyšují náklady na mléčnou produkci průměrné roční ceny mléka již třetím rokem. Je to za situace, kdy průměrná roční dojivost převyšuje řadu starých členských zemí unie a je na solidní evropské úrovni. Cena se tak částečně dotuje z přímé platby na velkou dobytčí jednotku. Postupný pokles průměrné měsíční ceny mléka z 10 Kč/l v březnu až na 7,20 v prosinci vyústil v bezprecedentní situaci, kdy mlékárny hrozí omezením nákupu suroviny a některé rozeslaly dodavatelům, většinou odbytovým organizacím zemědělců, seznam sběrných míst, ze kterých jsou ochotny odebírat mléko pouze v režimu takzvaného bezesmluvního plnění. Předpokládají, že za takové mléko odpovídající všem špičkovým parametrům budou moci zaplatit 4,50 5,50 Kč/l, tedy v úrovni % nákladů na výrobu (ÚZEI 8,96 r.2007). Může zemědělec zaplatit za naftu, hnojiva, za krmné směsi až podle toho za kolik prodá mléko? To jsou rovné podmínky, rovné šance? To je státem a Evropou garantovaná ochrana hospodářské soutěže? Nejde spíš o diktát počínaje finančním kapitálem přes obchod a zpracování s dopadem až na prvovýrobu s nečinným přihlížením kontrolních orgánů? To je ta blahodárně působící neviditelná ruka trhu? Současná situace, kdy se již desátý měsíc prodává mléko s hlubokou ztrátou, tlačí chovatele dojnic do neřešitelných problémů. Pokud by takový stav trval déle, nemá na vybranou nikdo. Kdo investoval do moderních stájí a welfare zvířat, nebude moci splácet úvěr, když bude pokračovat ve výrobě mléka, ale ani když dojnice prodá na jatky. Takové ceny, jaké se nabízejí, neudrží při životě ani toho, kdo dosud neinvestoval a nezadlužil se. Odvrácení krachu celého odvětví včetně předvýrobních a zpracovatelských návazností a s dopadem na zaměstnanost venkova může pomoci jen okamžitá mimořádná finanční pomoc chovatelům Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR 2 Zleva: Jitka Slaměnová a Ing. Jaroslava Nekvasilová z APIC 3 Ing. Jarmila Vlasáková, ředitelka AK Pardubice 4 Zleva: Ing. Marcela Payerová, předsedkyně představenstva a ředitelka Výstaviště České Budějovice, a. s., a Ing. Marcela Harnová, tajemnice Spolku pro obnovu venkova a MAS 5 Zleva: Ing. František Loudát, CSc., předseda OAK Děčín, Ústí nad Labem, a Ing. Miroslav Novák, předseda představenstva společnosti Astur Straškov 5x foto Eugenie Línková Nefunkčnost systému Mechanismy společné zemědělské politiky, které dříve umožňovaly zmírnit ničivé dopady výkyvů trhu na zemědělství, v současných podmínkách nefungují. Neumožňují dlouhý zemědělský výrobní cyklus přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám. Nefunkčnost systému se zhoršuje s měnícími se klimatickými podmínkami, postupující liberalizací světového obchodu a rostoucími burzovními spekulacemi s komoditami. V této oblasti je nezbytná radikální změna ve společné zemědělské politice. Nezbytné je také přijmout a realizovat českou agrární koncepci, která by s vyžitím nástrojů společné zemědělské politiky zabezpečila určitou míru soběstačnosti státu v potravinách a také podíl na uspokojování rostoucí spotřeby potravin ve světě. Jde o volbu poměru mezi výrobními a nevýrobními funkcemi zemědělství. Při soustředění se na podporu nevýrobních funkcí roste nevyužívání výrobního potenciálu, klesá intenzita, zvyšují se náklady na jednotku produkce, omezují se investice do modernizace a cesta k nekonkurenceschopnosti se stále více otevírá. Požadavkem sněmu je proto přijetí skutečné prorůstové koncepce českého zemědělství a venkova. Ne takové strategie, kterou ministr zemědělství za účasti předsedy vlády vyhlásil loni v dubnu a kterou jsme v Lucerně strikně odmítli. Experimentování s českým zemědělstvím již bylo dost a naše trpělivost je u konce. Stejně důrazně musíme trvat na vyrovnání podmínek společné zemědělské politiky mezi starými a novými zeměmi. Místo toho, aby se podmínky vyrovnávaly, jsou výsledkem zdravotní kontroly společné zemědělské politiky, takzvaného healt-checku, další nové výhody pro staré země. Je to jak použití úspor ve financování společné politiky na pomoc při řešení komoditních problémů, konkrétně u mléka, pro země ze staré patnáctky, tak je to i využití prostředků z tzv. modulace, která ve starých zemích již běží pro tyto účely. Pro nové země je to pak pouze nesouměřitelný milodar za zrušení energetického kreditu. Další nerovnoprávnost se zakládá rozhodnutím o výši modulace, to je krácení výdajů na přímé platby a jejich převedení do financování plánu rozvoje venkova, které bude pro nové země platit od roku 2012 či Nulová modulace do 5000 EUR plateb na podnik se u nás týká minima podniků, v zemích jako je Rakousko, nebo i v nových zemích jako je Polsko, jde o velkou část hospodářství. Naopak vyšší krácení u podniků s přímými platbami v intervalu 5 až 300 tisíc EUR, to je 10 %, a nad 300 tisíc EUR, to je 14 %, se týká 80 % našich podniků na rozdíl od starých zemí, kde je to minimum zemědělců. Musíme se bránit a prosazovat změnu takových evropských rozhodnutí. Oblíbenou tezi ministra zemědělství Petra Gandaloviče, že předsednická země nemůže prosazovat opatření pro sebe, odmítáme. Povinností je naplnit hlavní ideu českého předsednictví Evropa bez bariér. Jinými slovy, ministr Gandalovič je povinen prosadit sladění podmínek mezi novými a starými zeměmi. Že jde dosáhnout mnoho, o tom svědčí i výkon francouzského předsednictví v unii, který vynesl francouzským zemědělcům zvýšení podpor o 250 milionů EUR. Obiloviny a jejich zhodnocení Velkým problémem našeho zemědělství je narušená hospodářská soustava obrovským zmenšováním objemu živočišné produkce. Historicky převažoval v českém zemědělství zhodnocovací proces živočišná produkce byla vždy objemově větší než rostlinná. Opačnou tendenci posledních let potvrzuje i minulý rok. Je to cesta k nižší finalizaci, extenzitě, dalšímu nevyužívání produkčního potenciálu a paso - vání českého zemědělství do role dodavatele surovin k dalšímu zpracování pro někoho jiného. Zvlášť výrazně se to projevuje na obilovinách a jejich zhodnocení. Jejich vysoká loňská sklizeň 8,4 milionu tun byla třetí největší od roku 1990, kdy dosáhla téměř 9 milionů tun. V roce 2004 to bylo 8,8 milionu tun. Minulé vyšší sklizně však byly vždy z podstatně vyšší plochy o 100 tisíc a 50 tisíc hektarů. Intenzita výroby tedy roste a hektarový výnos obilovin 5,37 tuny byl překonán pouze v mimořádně úrodném roce Je to zásadní rozpor s neustále klesajícími stavy prasat i skotu, ale i s ne - využíváním již vybudovaných kapacit na bioetanol. K datu bylo na zásobách ještě 2,8 milionu tun obilí z loňské sklizně. Ke stejnému datu roku 2007 to bylo o 0,9 milionu tun méně. Do letošních žní je potřeba vyskladnit 1,9 milionu tun, při zachování běžných zásob na přechodné období, než je možné vyrábět mouku a krmné směsi z nové sklizně. Decimováním stavů prasat a skotu si dále zvyšujeme přebytek obilovin. Záchranná síť v podobě intervenčních nákupů pro nízké intervenční ceny nefunguje. Poměrně velké množství obilí je potřeba vyvézt, vypálit na líh, výrazně zvýšit státní hmotné rezervy, nebo i využít v teplárnách. Veškeré takové užití však bez částečné finanční pomoci není možné. Rozhodnout je potřeba rychle. Tak velké množství obilí se nevyskladní hned a hrozí nebezpečí, že novou sklizeň nebude kde uskladnit. Na evropské úrovni je potřeba prosadit zvýšení intervenčních cen, které by odpovídaly nárůstu cen vstupů. Pokud se to nepodaří, je nutné přijmout opatření na národní úrovni. Stránku z vystoupení prezidenta Jana Veleby na XVII. sněmu AK ČR připravila Eugenie Línková

8 8 XVII. sněm AK ČR 28. května 2009 Nevýhody českých zemědělců vůči zemědělcům zemí EU-15 nadále trvají Důsledky finanční a hospodářské krize v zemědělství jsou mimořádně velké. Důkazem toho je výrazný pokles cen zemědělských výrobců za 4. čtvrtletí 2008 proti 4. čtvrtletí 2007 o 19 %, v lednu 2009 proti lednu 2008 již o 27 %. Ceny zemědělských výrobců byly v lednu 2009 proti lednu 2001 na úrovni 92 %, kdežto ceny výrobců potravin na úrovni 110,7 % a spotřebitelské ceny na úrovni 115,5 %. Nechci tímto malovat situaci černě pro zemědělské producenty, je ale evidentní, že na důsledcích krize se nepodílejí stejně prvovýrobci se zpracovateli a obchodníky. Od vstupu do EU neměli čeští zemědělci a doposud nemají srovnatelné podnikatelské podmínky se zemědělci zemí EU-15. Přitom musejí zabezpečovat podnikání při plném plnění předpisů EU s obavou o krá - cení přímých plateb z dů vodu nedodržování GAEC a prvních devíti směrnic EU. Po vstupu ČR do EU došlo k navýšení dotací a podpor tak, že v roce 2008 tvoří v průměru více než 22 % příjmů českých zemědělců. Dotace a podpory z EU při udržení národních plateb dosáhnou na jeden hektar zemědělské půdy v roce 2013 v ČR jen úrovně cca 50 % Rakouska a 58 % Německa (údaje ÚZEI). Rozšířením EU se rozdíly mezi bohatými zeměmi EU-15 a novými členskými zeměmi prohloubily. Nyní je právě čas na to, aby tyto rozdíly začaly být odstraňovány. Zadluženost zemědělců se nesnížila Nárůst zisku zemědělců v ČR po vstupu do EU dosáhl kumulativně za pět let 45 mld. Kč, nesnížila se však vysoká zadluženost českých zemědělců. Důvodem jsou investice pro splnění požadavků Cross-compliance a dalších standardů EU, které za dobu pěti let dosáhly cca mld. Kč. Ke splnění všech požadavků však schází investice za desítky dalších miliard korun. V praxi se projevují nerovné podmínky pro podnikaní nastavené v přístupo - vých protokolech. Zemědělská produkce v nových členských státech klesá, v zemích bývalé EU-15 roste. Dovozy agrární produkce do ČR narůstají každý rok o cca 10 mld.kč. Nerovnost podmínek zemědělců starých a nových členských zemí je třeba odstranit. Nikoliv ale tak, že nové členské země by si stávající rozdíly měly Ing. Miroslav Jirovský, předseda ZS ČR dále doplácet z národních zdrojů, nýbrž z prostředků EU na takové úrovni, jak jsou vypláceny starým členským zemím. Jestliže za rok 2008 platila ČR příspěvek do EU ve výši cca 35 mld. Kč, tak vyplacením národních doplňkových plateb (Top- -up) ve výši 7 mld. Kč jsme prakticky přispěli na společnou zemědělskou politiku navýšením našich příspěvků o 20 % nad pravidla vztahující se k stano vení příspěvků zemí bývalé EU-15. Byrokratická zátěž roste I tzv. kontrola zdraví Health Check a reforma společné zemědělské politiky skončila výhodněji pro země EU-15. V prvních fázích reformy jsme se zejména soustředili na to, aby naše zemědělské podniky nebyly vzhledem ke své velikosti příliš postiženy progresivní modulací. Modulaci se zásluhou našeho MZe i našich vyjednavačů v COPA-COGECA podařilo částečně zmírnit, což vcelku oprávněně považujeme za úspěch. Reforma umožňuje větší národní zásahy ve společné zemědělské politice ale tak, že otevírá požadavky na větší národní dofinancování plateb přesunem prostředků z I. do II. pilíře, a tím umožňuje rozdílné přístupy v jednotlivých státech. Převodem se také prodlužuje splatnost podpor o 2 3 roky a zá - roveň zvyšuje byrokratická zátěž na čerpání těchto pro středků. Reforma rovněž předpokládá přesun převáděných prostředků mimo agrární sektor (na obce a další subjekty). Za zásadní nedostatek považujeme, že reforma nepřispěla k urychlení vyrovnání přímých plateb, přestože v rozpočtu EU v kapitole 2 SZP jsou rezervy ve výši 5 mld. EUR. Výhody u starých členských zemí trvají Naopak, reforma zvýhodnila zemědělce bývalé EU-15 zejména v těchto oblastech: Zrušením set aside z původně stanovených 10 % orné půdy na nulu bez jakékoliv kompenzace zemědělcům ostatních zemí. To umožňuje zvýšení produkce v zemích EU-15. Zemím EU-15 bylo umožněno použít až 4 % přímých plateb z nečerpaných národních obálek v rámci čl. 68. Nabídka přistupujícím zemím ve využití 90 mil. EUR představuje cca 1 % národních obálek, což je nesrovnatelné. Umožněním mimořádných opatření v Programu rozvoje venkova bylo pro Německo schváleno vytvoření záchranného mléčného fondu. Nebo Itálii bylo umožněno jednorázové zvýšení mléčné kvóty o5%. Tyto skutečnosti poškozují konkurenceschopnost ČR a no - vých členských zemí v rámci jednotného trhu EU. Chov skotu je v ohrožení Vlivem dvoukolejné SZP, setrváváním na historických výhodách starých členských zemí EU a nových nerovnoprávných podmínek v Health Check se ČR dostala a dále dostává hluboko pod práh soběstačnosti v oborech cukrovarnictví, lnářství, škrobárenství, ovocnářství, zelinářství a v produkci vepřového masa. Nyní jsou vážně ohroženy další sektory, zvláště pak chov skotu. Spolehlivé výsledky v politi - ce dosáhne člověk nejsnadněji tak, že vyhledává dialog s part - nerem. Teprve potom může rozhodovat vyváženě. V dané situaci rovněž potřebujeme jednotný postup, tzn. odstranit spory mezi zemědělci velkých a malých farem, mezi producenty a zpra - covateli, jakož i mezi zpracovateli a obchodníky. To platí především tam, kde se vyskytne složitá záležitost, konkrétně nyní na trhu s mlékem je situace nanejvýš neuspokojivá. Václav Koblížek, ředitel AK Ústí nad Orlicí (vlevo) a Ing. Zdenka Kameníková, ředitelka OAK Jeseník Obchodní marže mléčných výrobků rostou Je naprosto nepřijatelné se smířit se současným rozdílem v cenách placených zemědělcům v ČR proti Německu a Rakousku. Nabídka ze strany českých mlékáren nakupovat mléko o 1,50 Kč levněji než v Německu, uplatnit dvojí cenu s tím, že za mléko na výrobu SOM nebo másla je nabízena cena 4,50 5,50 Kč/l, je začátek likvidace chovů a následně i likvidace mlékáren v ČR. Přitom obchodní marže mléčných výrobků rostou. Chceme perspektivu pro trh s mlékem. Mléko je výsledným produktem vyspělého a kultur - ního zemědělství a nezastupi - telnou potravinou. Současná situace se dramaticky odchyluje od našich představ. Nejen našich představ, ale chov dojného skotu je základem evropského modelu zemědělství a jeho utlumení jde proti jeho cílům. Každý den nás tlačí a politici to zřejmě nechápou. Problém není v tom, že vyrábíme hodně mléka, neboť národní kvóta odpovídá spotřebě mléka 262 kg na obyvatele a současná spotřeba je 244 kg, ale v konkurence schopnosti českých zpracovatelů na trhu ovládaném zahraničními supermarkety s trvalým nárůstem dovozu mléčných výrobků v sou čas - nosti již na 37 % domácí spotřeby. Obrazně řečeno, na dálnici jedou obchodní řetězce v rychlej - ším jízdním pruhu a naše rozptýlená struktura mlékáren není přizpůsobena evropské konkurenci. Zemědělci potřebují silná odbytová družstva Co to znamená pro nás zemědělce? Potřebujeme silná a kon - kurenceschopná odbytová seskupení producentů mléka, která budou zahrnovat většinu chovatelů a budou rozhodovat o obchodu s mlékem i na 5 10 let dopředu. Budou respektovaným partnerem pro mlékárny v zahraničí, budou schopná řešit vývoz syrového mléka v po třeb - ném rozsahu s cílem udržovat cenu na domácím trhu na úrovni Německa. Budou schopná i případně zabezpečit zpracování pro domácí spotřebu (např. krmných směsí) či mléčných výrobků na vývoz. Řešení se neobejde bez zásadního vlivu ministerstva zemědělství. Od něho především očekáváme, aby v příslušných orgánech EU prosadilo urychlené vyrovnání přímých plateb, vyjednalo výplatu záloh na Top-up a významnou podporu pro welfare dojnic. Miliardové nečerpání kapitoly 2 na Společnou zemědělskou politiku rozpočtu Evropské unie je výzvou pro naše předsednictví k nápravě chyb minulých rozhodnutí. Kdy jindy než za předsednictví přistupující země. Ing. Miroslav Jirovský, předseda ZS ČR Jindřich Fryš, ředitel OAK Hradec Králové (vlevo) a Ing. Hana Svatoňová, ředitelka OAK Jičín Ing. Marcela Beranová, ředitelka OAK Trutnov (vlevo) a Ing. Rita Pernicová, ředitelka OAK Náchod Ing. Petra Škopová a Dr. Ing. Jan Pešek, ředitel Zemědělské společnosti Mžany 5x foto Eugenie Línková

9 28. května 2009 Potravinářství 9 Alima jde cestou úzké specializace Velkými změnami prošla během nedávné doby výroba hořčic, majonéz a salátů ve firmě Alima, která je součástí holdingu Agrotrade. V Kostelci nad Černými lesy se koncentrovala veškerá výroba těchto potravin a prostory závodu zažily generálku. Při prohlídce jednotlivých výrobních hal vybavených moderní technologií musí návštěvník uznat, že firma staví na dvou hlavních pilířích. Je jimi specializace a vysoká kvalita. Zdeněk Štěpánek, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Alima, značková potravina, nás závodem provedl a vysvětlil záměry vedení. polečnost Alima se zaměřuje na nákladovou struktu- S ru našeho podnikání. Ve svém důsledku to má vliv na možnost víc investovat a víc vyrábět kvalitní výrobky, vysvětlil generální ředitel Štěpánek. Z to hoto důvodu se v závěru roku 2008 a za - čátkem roku 2009 investovalo do modernizace provozu v Kos - telci nad Černými lesy a vznikla tak komplexní výroba v jednom místě a pod centrálním řízením. Dosáhli jsme snížení nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti. Roste i nabídka našich výrobků zákazníkům a mů žeme dodat, že i ceny jsou pro ně příznivější, uvádí náš průvodce prostorami moderního komplexu. Alima je dnes společnost, kte rá se zabývá výrobou čerstvého chlazeného zboží. Rozhodující program tvoří majonézy a tatarské omáčky. Druhým segmentem jsou hořčice v kategorii speciální a klasické a třetím výrobním programem jsou saláty a pomazánky od klasických až po cizrnové. Právě tyto speciality byly vloni oceněné Zlatou Salimou. Specializace staví na tradici a kvalitě Úzká specializace je vyplynutím strategických záměrů mateřské firmy Agrotrade, která u vědomí velkého tlaku od nadnárodních společností v oblasti výroby potravin přijala pro své dceřiné společnosti jednotnou strategii. Je to reakce na trendy ve světě, kdy velké podniky přímo chrlí stále větší množství levných potravin, zatímco speciality jsou přednostně vyráběné menšími firmami Biohořčice plnotučná Na své cestě ke spotřebiteli procházejí výrobky přímo na výrobní lince řadou přísných kontrol a jsou především záležitostí tuzemského trhu. Specializace přináší úspory pracovních sil, staví na tradici a kvalitě. Proto kupříkladu majonézy nebo hořčice mají přesný poměr oleje jen té určité značky, hořčičné semínko je výběrové kvality od tuzemských dodavatelů a jmenovat lze i sa - láty, kde se co nejméně používá chemických konzervantů a sta - ví se na čerstvosti. Saláty jsou pojímány jako levné výrobky, o to víc se u nich zaměřujeme na kvalitu a do - držo vání technologie. Denně se hodnotí saláty v laboratoři a jed - nou týdně se dělají senzorické rozbory, kdy nezávislí lidé ochutnávají a říkají, co se změnilo a co je dobré zlepšit. Snažíme se dělat čerstvé saláty. Čím je totiž doba trvanlivosti kratší, tím je ve výrobku méně chemických konzervantů, což je pochopitelně zdravější, říká Štěpánek. Také vysvětluje, že v majonézách je minimum škrobu a co největší podíl samotné majonézy. Spo lečnost Ali ma je také držitelem och - ranné známky Majolka a ni - kdo v Evropě nesmí tento název použít. Majolka má špičkovou kvalitu, je tím známá, a proto se také dobře prodává. Druhou chráněnou známkou je Boneco. Český biovýrobek vysoké kvality s vynikající chutí klasické plnotučné hořčice spotřebitele přesvědčil o tom, že i hořčici lze připravit způsobem, který nese plným právem označení bio. Plnotučná hořčice v kvalitě bio je vyráběna v malém objemu z vybraného bio hořčičného semínka. Hořčičné semínko, které bylo vypěstováno znovuobjeveným zdravým způsobem bez použití chemikálií je nejprve namočeno do směsi bioocta a vody s biocukrem. Poté je rozdrceno na mlýnském kameni. Během několika dnů dozrávání získává hořčice svoji nezaměnitelnou chuť a aroma. Biohořčice je vyrobena bez jakýchkoliv konzervačních látek a barviv, neobsahuje GMO. Je vhodná pro bezlepkovou dietu. Výroba biohořčice podléhá certifikaci a pravidelné přísné kontrole státních dozorových orgánů. Obsahuje produkty biologického zemědělství. Balicí linka Hassia, kde pracovník dohlíží na plnění kartonů Hořčice ve dvanácti provedeních V Alimě se v současné době vyrábí dvanáct druhů hořčice. Je to klasická plnotučná, kremžská, a potom speciální francouzská, bavorská, dijonská a s křenem. Každý zákazník je najde v regálech všech supermarketů. Méně naše výrobky naleznete v levných diskontních prodejnách. Tam je poměr kvality a ceny špatný pro výrobce. Kvalita neodpovídá potřebám zákazníka, dodal Štěpánek. Jmenované potraviny z Ali - my najdete také ve většině malých venkovských prodejen. Generální ředitel společnosti Alima, značková potravina, a. s., Zdeněk Štěpánek s certifikátem na biohořčici 3x foto Eugenie Línková Bio je moderní trend V poslední době se firma věnuje i výrobkům s označením Bio. Bioprogram je zajímavý z hle - diska moderního trendu života lidí. Hledali jsme dodavatele-zemědělce, který vyrobí bio hořčičné semínko, i cukr a ocet musí být bio. To vše se nám podařilo skloubit a dosáhnout bio kvality. Jako první výrobek jsme uvedli na trh biohořčici a jsme jediní na trhu, kdo ji nabízí. Předpokládáme, že ji dostaneme do řetězců a speci ál - ních prodejen pro biovýrobky, konstatuje Štěpánek. Potvrzuje také, že výrobky procházejí tvrdými kontrolami. Laboratorně je snadno dokazatelné, zda deklarované parametry splňují. Není proto možné, aby se třeba řepkový olej v majonézách a sa - látech nahrazoval levnějšími oleji, nebo aby hořčice obsahovala mnohem méně hořčičného semínka, než co ukládá norma. Vychytávky jako součást nabídky Alima má také své vývojové středisko, kde spatřily světlo světa grilovací hořčice nebo pomazánky v tubě se zdobící špičkou, pomocí níž lze zkrášlit chlebíčky nebo jednohubky. To jsou už takové vychytávky, které jsou u našich výrobků jakousi nadstavbou, usmívá se generální ředitel. Připouští, že u salátů se také posuzuje prodejnost a u těch, kde zájem klesá, se zvažuje inovace nebo vyčlenění z výroby. To je případ salátů, kde jsou některé stále žádané, např. vlašský, bramborový nebo vajíčkový, zatímco čočkový nebo cizrnový už tak na odbyt nejdou. Naopak v po - slední době si na oblibě získává řada omáček s označením Nejen na... Jinou skladbu má omáčka na hovězí maso, na vepřové, kuřecí, na hranolky nebo na ryby. Velmi žádané jsou zvláště v létě, stejně jako grilovací hořčice. Na oslavách se také stále víc používá pomazánek se znakem Boneco. Nejvíc jdou na odbyt brokolicová, sýrová, tvarohová a dresinky Samuraj a francouzský, či cokoliv z tak zvaného tubového programu. Jak se ukazuje, specializace je na místě a tradice výroby pravých českých majonéz a salátů s vyso - Historické balení Majolky kou kvalitou je zárukou zájmu spotřebitele. Nakonec právě za tyto výrobky dostala firma Alima již sedm ocenění známkou kvality Klasa. Nyní se snaží o mezinárodní certifikát kvality, aby část produkce mohla jít i na vývoz. Ze zahraničních výstav máme potvrzeno, že naše výrobky by uspěly třeba v Němec ku, Rakousku nebo v Polsku. Proč se tedy nesnažit o získání potřebného razítka, které by vývoz usnadnilo? uzavírá Štěpánek. Eugenie Línková

10 10 Ministerstvo informuje 28. května 2009 Systém kontrol podmíněnosti v ČR Vyplácení přímých podpor a vybraných evropských dotací v plné výši je v ČR od podmíněno dodržováním zemědělské praxe, která je šetrná k životnímu prostředí a zohledňuje zdraví lidí a hospodářských zvířat. Zavedením tzv. kontrol podmíněnosti, známých také pod anglickým výrazem Cross- Compliance, dochází od začátku letošního roku k provázání výplaty přímých podpor a vybraných dotací s dodržováním platných legislativních požadavků. Právní rámec Systém kontrol podmíněnosti zavedla EU již v roce 2003 (nařízení Rady (ES)1782/2003, nařízení Komise (ES) 796/2004). Poslední změny systému přinesly výsledky Health Check z prosince loňského roku, které jsou zpracovány v nařízení Rady (ES) 73/2009 ze dne Všechny povinné požadavky a stan - dardy vycházejí z platných znění národních a evropských předpisů a jejich plnění je již dnes povinné. Základní charakteristiky kontrol podmíněnosti Přehled podpor a dotací, na jejichž žadatele se vztahuje povinnost plnit podmínky kontrol podmíněnosti: PŘÍMÉ PODPORY: Jednotná platba na plochu (SAPS) nařízení vlády č. 47/2007 Sb., v platném znění Podpora pěstování energetických plodin (EP) nařízení vlády č. 80/2007 Sb., v platném znění Oddělená platba za cukr (SSP) nařízení vlády č. 45/2007 Sb., v platném znění Oddělená platba za rajčata (STP) nařízení vlády č. 95/2008 Sb., v platném znění SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM Prémie za vyklučení vinice nařízení vlády č. 245/2004 Sb., v platném znění Podpora na zelenou sklizeň (v ČR tato podpora nebude otevřena) Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic OPATŘENÍ OSY II PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA (PRV): Platby v rámci méně příznivých oblastí (LFA) nařízení vlády č. 75/2007 Sb., v platném znění Platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě nařízení vlády č. 75/2007 Sb., v platném znění Agroenvironmentální opatření (AEO) nařízení vlády č. 79/2007 Sb., v platném znění Zalesňování zemědělské půdy v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) nařízení vlády č. 239/2007 Sb., v platném znění Zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích nařízení vlády č. 147/2008 Sb. Zlepšování druhové skladby lesů v rámci lesnickoenvironmentálních plateb. Zemědělci, kteří žádají o do tace v rámci přímých podpor, vybraných opatření osy II Programu rozvoje venkova a některých podpor pro společné organizace trhu s vínem jsou povinni plnit v rámci kontrol podmíněnosti povinné požadavky na hospodaření (SMR Statutory Management Requirements) a stan - dar dy dobrého zemědělského a en - vironmentálního stavu (GAEC Good Agricultural and Environmental Conditions). Pro žadatele o do - tace v rámci agroenvironmentálních opatření platí navíc v roce 2009 povinnost plnit také minimální požadavky na použití hnojiv a pří pravků na ochranu rostlin. Plnění těchto podmínek a standardů bude ověřováno pomocí tzv. kontrolovaných požadavků. V případě, že žadatel neplní kontrolované požadavky, může mu být dotace snížena, nebo v kraj - ním případě z ní může být úplně vyloučen. Co jsou kontrolované požadavky? Kontrolované požadavky jsou výběrem základních povinností vyplývajících z právních předpisů, které musejí zemědělské podniky dodržovat, aby bylo dosaženo zadání a cílů kontroly podmíněnosti. Každý členský stát si soubor kontrolovaných požadavků definuje sám dle národních specifik, ale v souladu s právním rámcem EU. Kontrolované požadavky jsou formulovány do podoby otázek, na které si zemědělec v případě, že požadavek splňuje, může odpovědět ano. ČR patří mezi země s nejnižším počtem kontrolovaných požadavků v Evropě. Co jsou povinné požadavky na hospodaření? Povinné požadavky na hospodaření (známé pod zkratkou SMR, Statutory Management Requirements či pod dříve užívaným výrazem Zákonné požadavky na hospodaření) jsou soubor požadavků uvedených ve vybraných článcích 18 směrnic a nařízení z oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, které je v sou vislosti s kontrolou podmíněnosti nutno plnit. Jejich zavádění je postupné a probíhá ve třech etapách (v letech 2009, 2011, 2013). Všechny tyto povinné požadavky na hospodaření jsou již dnes kontrolovány kontrolními orgány. Od letošního roku se bude v rámci kontrol podmíněnosti kontrolovat plnění osmi SMR. V roce 2009 má na starost kontrolu podmíněnosti pět kontrolních orgánů: Počet podniků vybraných ke kontrolám podmíněnosti Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) kontroluje Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) kontroluje povinné požadavky na hospodaření oblast Životní prostředí (SMR 1, 2, 5) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) kontroluje povinné požadavky na hospodaření oblast Životní prostředí (SMR 3, 4) a minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (AEO 1 6) Česká plemenářská inspekce (ČPI) kontroluje povinné požadavky na hospodaření oblast Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin (SMR 6, 7, 8) Státní rostlinolékařská správa (SRS) kontroluje minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (AEO 7 11) Počet a výběr kontrolovaných podniků Kontrole podmíněnosti podléhají všichni žadatelé, kteří žádají o přímé podpory, některé podpory v rámci PRV a vybraná opatření v rámci společné organizace trhu s vínem (viz uvedený přehled). Počet podniků vybraných ke kontrole podmíněnosti musí dosahovat míry nejméně 1 % žadatelů. Výběr je tvořen součtem podniků vybraných na základě analýzy rizik, které provádí každý kontrolní orgán samostatně (75 80 % z celkového počtu vybraných žadatelů) a ná hod ného výběru (20 25 % z cel kového počtu vybraných žadatelů). Rizikové faktory jsou navrženy Kontrolní akt Právní Počet podniků Počet podniků Počet podniků orgán rámec zkontrolovaných zkontrolovaných za oblast za akt za kontrolní organizaci Povinné požadavky na hospodaření ČIŽP SMR 1 79/409 Směrnice podniků Životní o ochraně ptáků prostředí ČIŽP SMR2 80/68/EHS podniků Směrnice o ochraně podzemních vod ČIŽP SMR 5 92/43/EHS 76 Směrnice o ochraně přírodních stanovišť ÚKZÚZ SMR 3 86/278/EHS podniků Kalové směrnice ÚKZÚZ SMR 4 91/676/EHS 128 Nitrátová směrnice ČPI SMR /71/ES podniků Veřejné zdraví, Směrnice rady zdraví zvířat o identifikaci a rostlin a evidování prasat 226 podniků ČPI SMR /2000/ES 193 Nařízení o evidenci skotu ČPI SMR 8 21/ Nařízení o evidenci ovcí a koz Oblast: Minimální požadavky v rámci AEO ÚKZÚZ AEO 1698/ podniků Minimální hnojiva Minimální požadavky požadavky na použití hnojiv v rámci AEO 93 podniků SRS AEO 1698/ POR Minimální požadavky na použití prostředků na ochranu rostlin pro každý povinný požadavek a standard GAEC a vycházejí ze zkušenosti kontrolních organizací při výběru subjektů ke kontrolám národní legislativy. Žadatel, který v předchozích obdobích nedodržel některý z kontrolovaných požadavků, bude posuzován jako rizikovější a pravděpodob nost, že bude vybrán znovu, se zvyšuje. Vliv na výběr ke kontrole má také výše a průběh čerpání podpor v minulosti. Tento rizikový faktor je použit ve všech rizikových analýzách a stanoví se na základě porovnání požadované a sku - tečně obdržené výše finančních prostředků v po rovnání tří po sobě jdoucích obdobích. Kontroly podmíněnosti provádí kontrolní orgán společně s kon - trolou národních právních předpisů. U zemědělce tak nebude navyšován počet návštěv o další návštěvu kontrolora, který by prováděl speciální kontrolu na podmíněnost. Protože při kontrole podmíněnosti probíhá současně kontrola národních předpisů, neproběhne v jednom roce za dozorový orgán u vy braného zemědělce žádná další plánovaná národní kontrola. To se ale nevztahuje na kontroly prováděné na podnět třetí osoby a kontroly plnění nápravných opatření. Zkontroluje kontrolní orgán všechny kontrolované požadavky podmíněnosti? Při plánovaných kontrolách kon - troluje kontrolní orgán pouze ty požadavky, které spadají do jeho kompetencí. Neprobíhá cílená kontrola žádných dalších kontrolovaných požadavků pod mí něnosti, které spadají do kompetence jiných kontrolních orgánů. Budou mi sníženy dotace pokaždé, když inspektor při kontrole mého podniku nalezne porušení? Při plánované kontrole podmíněnosti provede inspektor současně kontrolu národních předpisů, které má kontrolní orgán v kom petenci. Pokud při návštěvě inspektor nalezne porušení některého z národních předpisů, který není současně kontrolovaným po žadavkem podmíněnosti, nebude dotace snížena. Počet podniků vybraných ke kontrolám podmíněnosti V tuto chvíli je známa vybraná skupina podniků ke kontrole podmíněnosti za ČIŽP, ČPI, ÚKZÚZ a SRS v oblastech Životní prostředí, Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin a Mini mální požadavky v rámci AEO. Celkový počet žadatelů, na který se kontrola podmíněnosti vztahuje, je přibližně V této chvíli jsou již známé poč ty podniků vybraných na kontrolu plnění povinných požadavků na plnění hospodaření a minimálních požadavků v rám ci AEO (viz tabulka). Uvedené počty podniků za akt a kontrolní organizaci nejsou prostým součtem. Jeden podnik může být vybrán k více kontrolám. Uvedené počty nezahrnují skupinu podniků, u kterých proběhne kontrola dodržování dobrého zemědělského a environ mentálního stavu (GAEC). Výběr podniků ke kontrole GAEC probíhá současně s vý běrem ke kontrolám způsobilosti, v období po podání žádosti o do - taci (po 15. květnu). V termínu vydání tohoto textu nebyl přesný počet podniků vybraných ke kontrolám GAEC znám. Jaký je dopad kontroly národní legislativy do kontrol podmíněnosti? Podniky vybrané pro kontrolu podmíněnosti vybírají kontrolní orgány v předstihu. Mimo plánované kontroly podmíněnosti mohou probíhat i další kontroly dle platných evropských a národních předpisů. Tyto kontroly nejsou primárně zaměřené na kontrolu plnění podmíněnosti. V případě, že kontrolor nalezne v rámci těchto kontrol porušení, kterým je současně porušen i některý z kontro lovaných požadavků podmíněnosti, má povinnost o tomto porušení vypracovat zprávu. I toto porušení pak může mít dopad na výslednou výši vyplácených dotací. Odbor komunikace, Ministerstvo zemědělství ČR

11 28. května 2009 Agroturistika 11 Pro ekoagroturistiku je důležitá certifikace Jednou z činností zemědělců a lidí žijících na venkově je agroturistika. U nás je toto odvětví stále v plenkách, narozdíl třeba od Rakouska nebo Německa. O jejím významu a rozvoji jsme hovořili s ředitelem České centrály cestovního ruchu CzechTourism Rostislavem Vondruškou, který je v současné době ministrem MMR. Jak jste spokojen s rozvojem agroturistiky v ČR a zhruba kolik subjektů se této činnosti věnuje? Agroturistika se dostává do popředí zájmu českých i zahranič - ních turistů a potvrzuje tak celosvětový trend tzv. Responsible Travel, nebo-li Zodpovědného cestování. Jednou z priorit tohoto druhu cestování je snaha minimalizovat negativní dopad odvětví cestovního ruchu na životní prostředí. V České republice ještě stále není tento trh zcela nasycen a potýká se s mnohými problémy. Pro většinu zemědělců je agroturistika jen doplňkovou činností a hlavní příjmy mají ze zemědělství. I přesto že z pohledu rozvoje venkovských činností jde o perspektivní záležitost, farmáři prozatím nemají příliš zkušeností a nejčastěji nabízejí pouze jízdu na koni, rybaření či myslivost. K většímu rozvoji farem zaměřených na venkovskou turistiku chybí dostatek peněz a zkušeností. Dalším problémem je nedostatečná nabídka doprovodných služeb cestovního ruchu v mno - ha venkovských oblastech (mož - nosti sportovního a kulturního vyžití apod.) a v neposlední řadě také stav místních komunikací a cyklostezek. OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství: projektů na agroturistiku ( EUR veřejných prostředků) projektů na agroturistiku ( EUR veřejných prostředků) Zdroj: Výroční zpráva o Operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR za rok 2005 a (MZe) V současnosti se nabídkou naší venkovské turistiky zabývá více než tisíc podnikatelů (podle MZe byl v roce 2007 počet ekofarem 1250) s celkovou kapacitou několika desítek tisíc lůžek. Avšak momentálně statistika cestovního ruchu nesleduje zvlášť údaje za venkovský ces - tovní ruch, takže není možné přesně stanovit podíl venkovského cestovního ruchu na celkovém cestovním ruchu České republiky. Jaké finanční prostředky se podařilo získat z projektů EU na agroturistiku? Finanční podporu na podnikání v agroturistice lze získat z několika různých programů např. z LEADER ČR nebo Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Programy jsou zaměřeny na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci staveb, vybudování infrastruktury, obnovu kulturních památek a přírodních lokalit apod. Dotace jsou většinou poskytovány účelově a lze je získat například z Ev rop - ského zemědělského fondu pro rozvoj venkova nebo od Ministerstva zemědělství České republiky. Prezident AK ČR Jan Veleba (vlevo) se s Rostislavem Vondruškou v budově centrály CzechTourism dohodl na společné propagaci regionálních potravin Foto Eugenie Línková Co by ještě tomuto druhu podnikání u nás mohlo výrazněji pomoci? Pro větší konkurenceschopnost v rámci Evropy je velice důležitá certifikace eko- a agrofarem. Evropské centrum pro ekoagroturistiku (ECEAT), člen organizace ECEAT International, nabízí certifikaci ubytovacích zařízení z pohledu přínosu podniku k udržitelnému rozvoji. Podnikatel certifikací dokazuje například to, že nakládá šetrně s vodou a energiemi, využívá zelených stavebních technik, podporuje ekologické zemědělství a šetrnou dopravu nebo dostatečně informuje své hosty o ekologickém chování v dané lokalitě. Značku ECEAT Quality Label nese v Evropě tisícovka objektů. V ČR už bylo takto certifikováno 120 zařízení, z toho asi 100 na venkově. Které země EU by nám mohly být v agro turistice vzorem? V Evropě je to jednoznačně Rakousko, které má v tomto oboru dlouholetou tradici. Agroturistika, která je Evropskou unií významně podporována, má pro rakouské zemědělce mimořádný význam a tvoří značnou část jejich příjmů. Celkem Rakousko nabízí v této oblasti lůžkovou kapacitu zhruba míst. Poskytované služby jsou zde na vysoké úrovni a jejich nabídka se neustále rozšiřuje a reaguje na nové trendy. Řada selských statků se ve své nabídce specializuje a předkládá celou škálu možností, např. bio - statky zaměřené na zdraví s dů - razem na wellness, statky pro rodiny s programem pro děti a batolata, statky s jezdeckou stájí nebo bezbariérovým ubytováním. Jaké projekty v rozvoji agroturistiky sehrály nejvýznamnější roli? Podle mého názoru sehrálo významnou roli vytvoření celostátního produktu venkovského ces - tovního ruchu Prázdniny na venkově Svaz venkovské turistiky. Důležitou skutečností, která přispěla k dalšímu rozvoji agroturistiky, bylo vytvoření systému kontroly a certifikace ubytování v soukromí ECEAT (Evropské centrum pro ekoagroturistiku), ministerstvo pro místní rozvoj a Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agro - turistice ČR. Máte nějakou osobní zkušenost s agroturistikou, ať doma nebo v zahraničí? S agroturistikou zatím nemám žádné osobní zkušenosti. Eugenie Línková INZERCE

12 12 GMO 28. května 2009 Význam biotechnologií pro Evropskou unii a Českou republiku Geneticky modifikované plodiny jsou ve světovém zemědělství pěstovány a používány již 14 let a svým dynamickým rozvojem se tak staly nejrychleji přijímanou technologií v zemědělství vůbec. V loňském roce se tyto plodiny pěstovaly již ve 25 státech světa na rozloze 125 milionů hektarů. Jejich bezpečnost a přínosy pro zemědělce, životní prostředí a ve své podstatě i pro konečného spotřebitele byly jasně potvrzeny. Vývoj této technologie jde ve světě rapidně kupředu. Bohužel tomu tak není v Evropě, která pro zbytek světa byla až donedávna symbolem vyspělé vědy a pokroku, řekl na tiskové konferenci pořádané Agrární komorou ČR její prezident Jan Veleba. Evropa si k této technologii vytvořila značně pokryteckou pozici. Na jedné straně GM plodiny odmítá, na straně druhé jich každoročně dováží již více než 30 milionů tun. Ačkoliv lze registrační proces pro GM plodiny bez nadsázky nazvat nejsložitějším a nejpřísnějším na světě, pozice EU není ani po 14 letech jednotná. Některé členské státy i přesto požadují úplný zákaz GM plodin, jiné požadují předložení dalších důkazů o jejich bezpečnosti. Potom je zde skupina států, které se nenechaly strhnout emocemi a přístup ke GMO budují na základě vědeckých poznatků, upozornil profesor Jaroslav Drobník z Přírodovědecké fakulty, nyní působící ve společnosti Biotrin. Ilustrační foto Zub Velmi často skloňovaným termínem při diskuzích o evrop - ské zemědělské politice je termín trvale udržitelný rozvoj. Co to však přesně znamená? Zakonzervovat současný stav konvenčního zemědělství? Rozvíjet dále nové technologie? Přizpůsobit se světovému vývoji, nebo jej ignorovat? Světový vývoj však ignorovat nelze. Žijeme v době, kdy problematika zemědělství již neznamená pouze zajištění dostatku kvalitních potravin, což je i tak velmi složitý úkol, ale současně jsou zde další požadavky na zajištění energie, průmyslových surovin a ochranu životního prostředí. Jak ve svém projevu uvedl ke dni Světového dne potravin 16. října 2008 generální ředitel FAO Jacques Diouf, poprvé v historii lidstva jsou požadavky na potraviny, energie a změ ny klimatu propojeny v je den celek. Bohužel často ještě plně nechápeme tento nový trend a ke změně našeho přístupu chybí porozumění, pochopení a základní politická rozhodnutí. Ve srovnání se situací před deseti lety, kdy stovky milionů lidí v rozvojových zemích trpěly nedostatkem masa a mléčných výrobků, jsou dnešní požadavky velmi odlišné. Lidé dnes,soutěží o potravu s hospodářskými zvířaty na 1 kg hovězího je potřeba 8 kg obilovin i s výrobou biopaliv na 100 litrů etanolu je potřeba 240 kg kukuřice, což je potrava pro jednoho člověka na celý rok, uvedl Veleba Přístup České republiky k rozvoji zemědělských biotechnologií v Evro pě bylo až donedávna možné označit za velmi přínosný, respektující legislativní systém upravující tuto oblast a plně v souladu s názory našich předních vědců. Je proto překvapivé, že první náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč po jednání v Bruselu na toto téma řekl, že ČR přehodnocuje svůj vztah ke GMO. Tato slova velmi znepokojila Švédsko, které bude předsedat EU po České republice, uvedl na tiskové konferenci Jan Veleba. Věřím, že v době našeho předsednictví v EU se v ná sle du - jících dnech a týdnech opět vrátíme k již dříve nastolené cestě a budeme dál hájit racionální a zodpovědný přístup k tech no - logii, která zcela jistě sama nevyřeší veškeré problémy evropského zemědělství, ale je rozhodně dobrým nástrojem pro zefektivnění zemědělské produkce, zvýšení její kvality a jak se ukazuje v zemích, které mají s pěstováním GM plodin dlouhodobější zkušenosti i k ochraně životního prostředí, uzavřel Veleba. Eugenie Línková Světový přínos biotechnologických plodin Biotechnologické plodiny, na pozadí velice úspěšného roku 2008 a posílené zvýšenou politickou vůlí uspokojit poptávku po potravinách, jsou připraveny na druhou vlnu svého významného rozšíření, která podle International Service for the Acquisition of Agri- -Biotech Applications (ISAAA, Mezinárodní služba pro získávání agrobiotechnologických aplikací) nastartuje trvalý globální růst přetrvávající až do konce druhé dekády komercializace GM plodin (2006 až 2015). Jak uvedla ISAAA ve své roční zprávě Globální stav komercializovaných biotechnologických/gm plodin v roce 2008, pěstitelské plochy GM plodin ve světě se meziročně zvýšily o 10,7 milionu ha. Na jejich pěstování se podílelo o 1,3 milionu farmářů více a počet zemí, které mají k této technologii přístup, se rozšířil o tři. ISAAA sleduje globální trendy v rozvoji biotechnologických plodin již od roku Nezadržitelný růst ploch s GM plodinami Ve své zprávě ISAAA uvádí, že minulý rok pěstovalo 13,3 milionu farmářů v rekordních 25 zemích 125 milionů ha biotechnologických plodin, což představuje šestý nejrychlejší růst ploch za 13 let, kdy se tyto plodiny komerčně pěstují. Nejpozoruhodnější událostí loňského roku je začátek pěstování biotechnologických plodin v afrických zemích, jako je Egypt a Burkina Faso. Afrika je považována za rozhodující hranici pro rozvoj biotechnologických plodin, a to proto, že má asi největší potřebu řešit palčivé zemědělské problémy. Rozvojem těchto technologií může i nej - více získat. V roce 2008 vysel Co je ISAAA Mezinárodní služba pro získávání agrobiotechnologických aplikací (ISAAA) je nezisková organizace s mezinárodní sítí center, která jsou navržena tak, aby přispěla ke zmírnění hladu a chudoby díky sdílení znalostí a aplikací biotechnologických plodin. Clive James, předseda a zakladatel ISAAA, v posledních 25 letech žil a nebo pracoval v rozvojových zemích Asie, Latinské Ameriky a Afriky, přičemž věnoval úsilí otázkám zemědělského výzkumu a vývoje se zaměřením na rostlinné biotechnologie a globální zajištění potravin. Egypt 700 ha Bt kukuřice a Bur - kina Faso 8500 ha Bt bavlny. Přidávají se tím k Jihoafrické republice, která již od roku 1998 využívá výhod plynoucích z pěs - tování geneticky upravené bavlny, kukuřice a sóji. Bt bavlna se začíná pěstovat i v afrických zemích Lídři G-8 ocenili význam biotechnologií Výhledy budoucího růstu jsou povzbuzující, řekl Clive James, předseda a zakladatel ISAAA a autor zprávy. Pozitivní zkušenosti v těchto nových regionálních opěrných bodech na jihu, severu a západě Afriky pomohou ukázat cestu sousedním zemím, aby se tak učily na jejich příkladu. Kromě toho se političtí lídři globálně stále více dívají na biotechnologicky upravené plodiny jako na klíčovou součást řešení kritických sociálních problémů souvisejících se zajištěním potravin a udržitelným rozvojem. Například v roce 2008 lídři G-8 poprvé plně ocenili význam biotechnologických plodin a vy - zvali k urychlení výzkumu a vývoje a zvýšenému přístupu k novým zemědělským technologiím, aby se podpořila zemědělská výroba; budeme propagovat vědecky založenou analýzu rizika, a to i v případech hodnocení osiv, které byly vyvinuty prostřednictvím biotechnologií. Také Evropská Unie uznala, že biotechnologické plodiny mohou hrát důležitou roli při zmírňování dopadů potravinových krizí. Čína spoléhá na GMO Čínský premiér Wen Ťia-pao řekl:...abychom vyřešili potravinový problém, musíme se spoléhat na velká vědecká a techno logická opatření, spoléhat na GMO. V důsledku toho se Čína zavázala investovat v průběhu následujících 12 let další 3,5 miliardy USD do již probíhajícího výzkumu a vý - voje. Například už jen biotechnologická rýže, která již byla Ilustrační foto Wikipedia vyvinuta a otes tována na polích v Číně, má potenciál zvýšit dostupnost potravin a čistý příjem na hektar o téměř 100 USD pro přibližně 440 milionů lidí v zemi. Biotechnologické plodiny přispívají ke globálnímu zajištění potravin dvěma zásadními směry, řekl James. Zaprvé zvyšují výnosy, které zlepšují dostupnost a nabídku potravin. Zadruhé snižují výrobní náklady, což v konečném důsledku pomůže snížit ceny potravin. S ohledem na 9,2 miliardy lidí, které bude potřeba v roce 2050 nasytit, hrají biotechnologie velmi důležitou roli při napomáhání uspokojení rostoucí po - ptávky. Plodiny odolné suchu jsou již realitou Biotechnologie také začínají nacházet řešení na rostoucí výzvy související se suchem, které lze pozorovat v subsaharské Africe a Latinské Americe. Sucho samo o sobě představuje největší omezení pro zvyšování produktivity zemědělské výroby. Například Argentina v současné době čelí tak hroznému suchu, že farmáři již zaznamenali ztrátu na úrodě pšenice. Plodiny, které jsou vůči suchu odolné, zejména kukuřice, jsou již blízkou realitou. Očekává se, že prodej takto upravených osiv začne ve Spojených státech do roku 2012 nebo i dříve, a do roku 2017 budou tyto plodiny dostupné i pro Afriku. ISAAA rovněž odhaduje, že v roce 2015, koncem druhé dekády komercializace GM plodin, se tyto budou pěstovat již ve 40 zemích světa na rozloze 200 milionů hektarů. Colleen Parr Kontakt: tel.: colleen.parr@fleishman.com

13 28. května 2009 GMO 13 Geneticky modifikované plodiny ve světě a doma FAKTA O GMO Bolívie, devátá země Latinské Ameriky, která pěstuje biotechnologické plodiny, a osmý největší světový producent sójových bobů, v roce 2008 pěstovala ha GM sóji tolerantní vůči herbicidům, čímž svým pěstitelům umožnila přístup k výhodám, které její sousedé Brazílie a Paraguay požívají již léta. Jedinou geneticky modifikovanou (dále GM) plodinou povolenou k produkčnímu pěstování v ČR byla i nadále v roce 2008 Bt kukuřice odolná vůči zavíječi kukuřičnému. Její plochy se zvýšily celkově na 8380 ha proti 5000 ha v roce V EU se v roce 2008 celkově pěstovalo zhruba ha Bt kukuřice v sedmi členských státech. Bt kukuřice v EU je však jen zlomkem globálního užívání technologie založené na GM organismech. Celosvětové statistiky poskytované každoročně neziskovou organizací International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (více na ukazují, že v ro - ce 2008 došlo k opětovnému nárůstu ploch s GM plodinami ve světě, kdy bylo evidováno celkem 125 mil. ha. Jde o 9% nárůst proti předchozímu roku (114,3 mil. ha v roce 2007). Celkový počet pěstitelských zemí vzrostl na 25 a počet pěstitelů na 13,3 milionu (z toho 12,3 milionu tvořili malí farmáři rozvojových zemí). Nejčastěji pěstovanými plodinami nadále zůstaly sója (65,8 mil. ha), kukuřice (37,3 mil. ha), bavlník (15,5 mil. ha) a řepka (5,9 mil. ha). K dalším pěstovaným GM plodinám patřily cukrovka (Kanada, USA), dýně (USA), papája (Čína, USA), rajčata (Čína), papriky (Čína), vojtěška (USA), topoly (Čína), petúnie (Čína) a karafiáty (Austrálie, Kolumbie). K čemu slouží genetika Dominantní modifikací byla i v ro ce 2008 tolerance k herbi ci - dům (sója, kukuřice, řepka, cukrovka, bavlník a vojtěška) s plo - chou 79 mil. ha. Na ploše 26,9 mil. ha se pěstovaly GM plodiny s kombinací dvou či tří znaků (modifikací), na zbývajících plochách pak GM plodiny rezistentní vůči hmyzím škůdcům, včetně Bt kukuřice. Globální stav GM plodin v roce zemí pěstujících GM plodiny V roce 2008 byla globální plocha s biotechnologickými plodinami 125 mil. ha, což představuje nárůst o 9,4 % proti roku 2007 (+ 10,7 mil. ha) Mezi nové pěstitelské země přibyly v roce 2008 Bolívie, Burkina Faso a Egypt. GM plodiny se produkčně pěstovaly celkem ve 25 zemích, s převahou zemí rozvojových. Největšími pěstitely zůstaly USA (62,5 mil. ha) následovány Argentinou (21 mil. ha), Brazílií (15,8 mil. ha), Indií (7,6 mil. ha), Kanadou (7,6 mil. ha), Čínou (3,8 mil. ha), Paraguají (2,7 mil. ha), Jižní Afrikou (1,8 mil. ha) a dalšími. EU nadále zaujímá vůči GM plodinám obezřetný postoj, který je založený na principu předběžné opatrnosti a nevyužívá tedy GM plodiny v takové míře jako jiné státy, kde technologie nachází stále větší uplatnění. Prvenství v pěstování Bt kukuřice si v EU s velkým odstupem udrželo Španělsko, kde bylo v roce 2008 zaseto ha. Bt kukuřice se pěstovala i v dalších šesti státech EU. Dle sestupného pořadí šlo o ČR (8380 ha), Rumunsko (7150 ha), Portugalsko (4850 ha), Německo (3170 ha), Polsko (3000 ha) a Slovensko (1900 ha). Zdroj: Clive James, ISAAA, 2009 Negativní postoj spotřebitelů Nepatrná produkce GM plodin v EU, ve srovnání s ostatními světovými producenty, odráží přetrvávající negativní postoj evropských spotřebitelů, kteří vyžadují striktní označování produktů vyrobených z GM organismů (GMO), případně pouze tzv. GMO-free produkty. Výsledkem je mj. rozsáhlá evropská legislativa včetně navazujících kontrol. ČR má již čtyřleté praktické zkušenosti s pěstováním Bt kukuřice, která je alternativou k che mickému, případně biologickému ošetření porostů proti zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis). V roce 2008 zaselo Bt kukuřici 171 zemědělských subjektů. Pro srovnání, v roce 2007 šlo o 131 subjektů. Jihomoravský kraj vede Nejvíce Bt kukuřice se tradičně zaevidovalo v Jihomoravském kraji (přes 2000 ha), dále v kraji Středočeském (přes 1600 ha včetně Prahy) a Plzeňském (přes 900 ha). Naopak v kraji Libereckém nebyla ohlášena žádná plocha s Bt kukuřicí a v Karlo var - ském kraji byl evidován pouze jeden polní pokus o velikosti 0,01 ha. Produkce Bt kukuřice v ČR je ve většině případů využívána jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioetanolu či bioplynu. Bt kukuřice vypěstovaná v ČR není užívána pro potravinářské účely. Čeští pěstitelé zaseli Bt kukuřici již čtvrtým rokem. Poprvé to bylo v roce 2005 na ploše 270 ha. Mezi lety vzrostly celkové plochy s Bt kukuřicí i počet pěstitelů. Vzhledem k dobrým zkušenostem očekáváme pokračování rostoucího trendu i v dalších letech. Pěstitelé Bt kukuřice oceňují spolehlivou ochranu proti zavíječi kukuřičnému, vyšší výnosy a především výrazně lepší zdravotní stav porostu (méně plísní a poškozených rostlin). Bt kukuřice je v mnoha případech používána jako alternativa ke klasickému insekticidnímu postřiku, čímž se snižuje potřeba chemického ošetření porostu proti zavíječi, a tím i zatížení životního prostředí. Jako nevýhody uvádějí pěstitelé především vyšší cenu osiva a zvýšenou administrativu, dále složitější odbyt produktu, nutnost oddělené manipulace, zvýšenou pracnost při použití strojů (nutnost čištění) a obecně negativní postoj evropských spotřebitelů. více než ha (v mil. ha) USA Argentina Brazílie Indie Kanada Čína Paraguay Jižní Afrika Uruguay Bolívie Filipíny Austrálie Mexiko Španělsko méně než ha Chile Kolumbie Honduras Burkina Faso ČR Rumunsko 62,5 21,0 15,8 7,6 7,6 3,8 2,7 1,8 0,7 0,6 0,4 0,2 0,1 0,1 Portugalsko Německo Polsko Slovensko Egypt Pravidla koexistence Zákonné povinnosti pro pěstitele Bt kukuřice se v roce 2008 nezměnily. Nadále platí tzv. pravidla koexistence, která jsou zejména součástí zákona o země - děl ství a na evropské úrovni vy cházejí z doporučení Evropské komise č. 2003/556, o me to - dických pokynech pro vytváření národních strategií a správ ných postupů k zajištění koexistence GM zemědělských plodin s kon - venčním a ekologickým zemědělstvím. Pěstitelé jsou povinni pravidla koexistence dodržovat jako prevenci před případnými ekonomickými ztrátami okolních pěstitelů, kteří GM plodiny nepěstují, a chtějí svůj produkt zpeněžit nebo jinak upotřebit jako konvenční, případně bioprodukt. Ekonomické škody by mohly vzniknout smícháním produkce GM plodin s produkcí klasickou či ekologickou při překročení stanovené míry tolerance náhodných a technicky nevyhnutelných příměsí GMO (0,9 %) a následné nutnosti označení produktu jako GMO, případně sankce nebo ztráty licence u ekologického pěstitele. Ing. Marie Křístková, Odbor rostlinných komodit, Ministerstvo zemědělství ČR Statistické údaje ministerstva zemědělství jsou z roku 2008 Došlo k prudkému nárůstu GM plodin s kombinovanými geny, které se pěstovaly na 22 milionech ha, a očekává se, že právě kombinované geny budou silným hnacím motorem budoucího růstu. V USA a Kanadě se v roce 2008 poprvé vypěstovala cukrová řepa tolerantní vůči herbicidu. Téměř ha, 59 % z celkové plochy v USA, bylo již v prvním roce oseto touto novou biotechnologickou plodinou. To představuje nejvyšší úroveň přijetí při zavedení nové plodiny vůbec, což je signálem silné poptávky pěstitelů po této technologii. Brazílie a Austrálie pěstovaly nové biotechnologické plodiny, které byly již dříve schváleny v jiných zemích. Brazílie, třetí největší producent kukuřice na světě, v roce 2008 osela 1,3 milionu ha Bt kukuřicí, zatímco Austrálie poprvé pěstovala řepku olejnou, která je tolerantní vůči herbicidům. Nehledě na fakt, že Francie v roce 2008 nepěstovala žádné biotechnologické plodiny, sedm dalších zemí EU zvýšilo jejich pěstování o 21 %. Tím opět překročily rozlohu více než ha, což je milník, který byl poprvé dosažen v roce Bt kukuřici v loňském roce v EU pěstovalo Španělsko, ČR, Rumunsko, Portugalsko, Německo, Polsko a Slovensko. Počet pěstitelů, kteří využívají výhody biotechnologií, může brzy prudce stoupnout. Prvotní zprávy z Číny naznačují, že používání Bt bavlny za účelem kontroly výskytu škůdce můry bavlníkové také potlačuje výskyt tohoto hmyzu u jiných plodin, jako je kukuřice, pšenice a zelenina, přičemž umožňuje potenciálním 10 milionům dalších pěstitelů, aby měli z technologie prospěch. (coll) Role biotechnologií z hlediska trvale udržitelného rozvoje Kromě pomoci v otázkách zajištění dostatku potravin mají biotechnologické plodiny důležitou úlohu při snižování dopadů zemědělství na životní prostředí a udržitelnosti výroby potravin. Například insektu rezistentní rýže představuje potenciál, ze kterého může mít prospěch až jedna miliarda lidí na světě. Biotechnologické plodiny přispívají k vyšší disponibilitě a cenové dostupnosti potravin. Za 12 let od roku 1996 do roku 2007 zvýšily produkci o 141 milionů tun. GM plodiny pomáhají zachovávat biodiverzitu tím, že šetří půdu. Na produkci oněch 141 milionů tun plodin navíc by bylo potřeba dodatečných 43 milionů hektarů půdy. Pro 70 procent nejchudších obyvatel světa, kteří jsou přímo závislí na zemědělství a mají příjem jeden americký dolar na den, mohou biotechnologické plodiny představovat jeden z nástrojů přispívající k ekonomické udržitelnosti a zmírnění chudoby. Zvýšení produktivity zemědělství díky biotechnologickým plodinám je evidentní, například: Výzkum v Indii, Číně, Jižní Africe a na Filipínách ukazuje, že biotechnologické plodiny již zvýšily příjmy na hektar ze 115 USD na 250 USD. Globálně mělo v roce 2008 prospěch z GM plodin více než 12 milionů drobných farmářů chudých na zdroje. Schválení insektu rezistentní rýže má potenciál přinést užitek více než 250 milionům domácností v Asii, tedy zhruba jedné miliardě lidí. Globálně byl pouze v roce 2007 čistý ekonomický prospěch farmářů pěstujících GM plodiny 10 miliard USD (6 miliard USD v rozvojových zemích a 4 miliardy USD v průmyslových zemích.) V období od roku 1996 do roku 2007 byl ekonomický přínos biotechnologií 44 miliard USD, který byl rovnoměrně rozdělen mezi rozvojové a průmyslové země. GM plodiny výrazně snížily negativní dopad zemědělství na životní prostředí, a to díky snížení spotřeby pesticidů, úsporám fosilních paliv, došlo také ke snížení emisí CO 2 a snížení výskytu půdní eroze v důsledku rozvoje bezorebných technologií. V letech snížilo pěstování GM plodin aplikaci pesticidů o tun aktivních látek. Vývoj plodin tolerantních vůči suchu má také obrovský potenciál zvýšení výnosu tam, kde jsou omezené zdroje vody. Očekává se, že kukuřice odolná na sucho bude k dispozici v USA v roce 2012 nebo dříve, v subsaharské Africe do roku Výhody pro životní prostředí, které jsou spojeny s pěstováním biotechnologických plodin, napomohly snížení emisí skleníkových plynů. Jen v roce 2007 představovaly úspory CO 2 14,2 miliard kg, což je ekvivalent odstranění 6,3 milionu automobilů z provozu na silnicích. (coll)

14 14 GMO 28. května 2009 Otevřený dopis ministrovi zemědělství Petru Gandalovičovi Stěžejní právní předpisy ke GMO K postojům proti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin: Naši zemědělci každým rokem zvyšují plochy jediné v EU povolené plodiny vyšlechtěné přenesením genů, Bt kukuřice. Vede je k tomu vyšší užitek a také možnost vyloučit použití chemických insekticidů způsobujících velké škody na přírodě, včetně některé lovné zvěře. V EU čtyři státy Maďarsko, Řecko, Rakousko a Francie zakázaly pěstování této plodiny schopné se bez chemie ubránit škůdcům a poskytující zdravotně nezávadný produkt. Pro neodůvodněnost těchto zákazů porušujících odsouhlasená pravidla EU a prokázanou podrobnou analýzou je Komise EU vyzvala, aby zákazy odvolaly. V diskuzi na Žofíně 10. března jste oznámil že vláda ČR se usnesla tyto zákazy naopak podporovat. Znamená to, že Česko jako předsednický stát bude hlasovat proti směrnicím a nařízením platným v celé EU, proti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pověřenému vědeckým hodnocením bezpečnosti potravin a no - vých plodin, proti analýze provedené 21 předními evropskými vědci, proti Komisi EU i proti pravidlům WTO. A to v době, kdy stále probíhá diskuze o Lisabonské smlouvě. Tento velmi dalekosáhlý politický postoj jste zdůvodnil jako projev politického liberalismu a snahy umožnit členským státům EU volnost v pěstování plodin podle vlastního uvážení a jako politiku vedenou přáním získat vděčnost států, které zákazy vydaly. Kdyby to znamenalo, že český zemědělec může na jaře vysadit na Vysočině průmyslový brambor umožňující místním škrobárnám vyrábět produkt žádaný papírenským a textilním průmyslem, průmyslovou odrůdu, kterou sice EFSA i většina komisařů schválili, ale z ideologických důvodů ji v roce 2007 vetoval komisař Dimas, kdyby to znamenalo, že výrobci biolihu z cukrovky by mohli snížit náklady použitím herbicidtolerantní řepy a konkurovat vývozem brazilské produkci kdyby toto platilo díky podpoře vděčných Maďarů a Rakušanů, byla by to pěkná pohádka. Jenže dobře víte, že je to právě jen pohádka. Navíc vůbec není liberální. Rakušan Franz Fischler, Váš dnešní poradce, jako komisař pro zemědělství opakovaně zdůrazňoval, že zemědělec musí mít svobodu volby, zda bude hospodařit standardně, ekologicky, nebo s využitím transgenních plodin. Proto vytvořil systém pravidel hospodaření nazývaný Koexistence. Vaše ministerstvo je zavedlo zákonem a prováděcí vyhláškou. Zákazy však tuto svobodu likvidují. Je velmi podivné, že podporu zákazů, které ruší zemědělcům svobodu volby, nazývá naše vláda liberálním přístupem. Vyvolává to i podiv mých přátel v zahraničí, kterým to nejsem schopen vysvětlit. Vážený pane ministře, na základě Vašich dřívějších vystoupení věřím, že odpověď na Žofíně byla pouze projevem podřízení se podivné politice vlády. Jistě víte, že populistické kličkování vždy vyvolá celý hrozen zaručených zpráv, co za tím je. Nebudou pro vládu ani pro Vás lichotivé. Systém zavazovat si druhé vděčností za pochybné akce má nedobře znějící označení. Jaroslav Drobník (Autor listu je emeritním profesorem Přírovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha a významný výzkumník se světovou působností) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (zejm. novela č. 441/2005 Sb.) Prováděcí vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy. Kromě dotčených předpisů jsou pro pěstitele závazná i některá ustanovení zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů (zejm. zákon č. 346/2005 Sb.), a to konkrétně 11 (označování produktů GM organismů) a 23 (ohlašování lokalit s pěstovanou GM plodinou). Problematika dalšího využití GM plodin je řešena zejména předpisy EU, z nichž zásadní jsou následující dokumenty: Nařízení EP a R č. 1829/2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech; Nařízení EP a R č. 1830/2003, o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES; Nařízení EP a R č. 1946/2003, o přeshraničních pohybech geneticky modifikovaných organismů; Směrnice EP a R č. 2001/18/ES, o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/20/EHS. Ministerstvo zemědělství v souladu s Rámcovou pozicí ČR ke GMO schválenou na vládní úrovni 9. ledna 2008 podporuje ve věci využívání GM plodin v ČR zachování pragmatického přístupu, založeném na poznatcích vědy i praktických zkušenostech pěstitelů. Další informace k využívání GM organismů v zemědělství je možné také dohledat na internetových stránkách ministerstva zemědělství v sekci Zemědělská výroba, položka GMO Geneticky modifikované organismy v zemědělství; v sekci Potravinářská výroba, položka Bezpečnost potravin, položka Geneticky modifikované potraviny a krmiva. Příklady z rostěnické akciovky Pro pěstování GM kukuřice měl konkrétní příklady Vítězslav Navrátil, předseda představenstva zemědělské společnosti Rostěnice, a. s. V Členské organizace Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu vyrábějí ročně 2,4 milionu tun krmných směsí, což představuje cca 75 % z celkového objemu průmyslově vyráběných krmiv v ČR. Průmyslová výroba krmiv u nás i v rámci EU patří k těm sektorům, které jsou nejvíce dotčeny asynchronním způsobem povolování GMO mezi USA a EU. Přitom po zákazu používání masokostních mouček z dů - vo du zabránění šíření BSE jsou např. sójové extrahované šroty nenahraditelným zdrojem proteinu ve výživě monogastrických hospodářských zvířat. Zatímco proces schvalování v USA trvá řádově měsíce, v EU to trvá i několik let. V USA a také např. v Brazílii a v Argentině se pěstují odrůdy GM sóji, které čekají v EU na schválení. V současné době stále v EU platí tzv. nulová Vítězslav Navrátil, předseda představenstva zemědělské společnosti Rostěnice, a. s., při přednášce o GMO Foto Eugenie Línková tolerance na příměsi nepovolených GM, což při stávajícím systému lze jen velice obtížně dodržet. Stačí si představit, že na jedné lodi se přepravuje cca tisíc tun sójových šrotů, které pocházejí ze sójových bobů pěstovaných stovkami farmářů a zpracovaných v několika výrobnách sójového oleje. Rovněž představa, že by bylo technicky dosažitelné nákladové prostory bezezbytkově vyčistit je iluzorní. V případě, že dozorové orgány EU zjistí v dodávce rezidua nepovolených GM, mají právo zakázat vykládku. Tato nenormální situace způsobuje stále zvyšující se náklady nejenom na získání sójových šrotů GMO-free, ale také stále zvyšující se poplatky za pojištění. Náklady se samozřejmě promítají do ceny krmných směsí, které platí zemědělec. Proti tomu nikomu v EU nevadí, že se dovážejí např. brojleři z Brazílie, kteří byli krmeni v EU nepovolenými druhy GM sóji. Výsledkem je stále se zhoršující konkurence rámci pěstování kukuřice na zrno si položme tři základní otázky: 1. Proč pěstujeme GM kukuřici? 2. Proč pěstujeme pouze 40 % GM kukuřice? 3. Jaký výhled předpokládáme? U otázky číslo 1 jsou rozhodující náklady a nepoškozené, tedy zdravé zrno, uvedl Vítězslav Navrátil. Podle něho není mezi náklady na pěstování GM a standard - ní kukuřice v podstatě rozdíl. Zvýšená cena za osivo je kompenzována úsporou chemického postřiku proti zavíječi. Velkou výhodou je ale stoprocentní zdravotní stav zrno bez poškození zavíječem a následně plísněmi produkujícími alfatoxiny. Z to ho plyne možnost ponechání porostu do pozdějšího období sklizně, což přinese ekonomickou úsporu na sušení, a to přesto, že GM kukuřice déle vegetuje, neboť je absolutně zdravá. A nyní se již dostáváme k úspoře nákladů: při 1% snížení sklizňové sušiny ušetříme 60 Kč na tunu, tj. z 1 ha Kč. Vedle ekonomického efektu šetříme životní prostředí, dodal k první otázce na vysvětlenou Navrátil. A pustil se do dalších výpočtů. V důsledku dobrého zdravotního stavu dochází ke zvýšení výnosu zhruba o 10 %, t.j. 1 t/ha krát 2500/t je 2500 Kč, řekl. Zdůraznil i další aspekt. Dalším pozitivem je snížení aplikace chemických přípravků, tedy opět šetření životního prostředí. Výsledkem je ekonomický efekt minimálně 3000 Kč/ha, spočítal dál. Krmiva s GM nevadí, plodiny ano s producenty mimo EU. Z to - hoto důvodu se Evropská federace průmyslových výrobců krmných směsí FEFAC a i my jako členové této organizace se snažíme iniciovat provedení významných změn, které by přispěly ke zlepšení této nedobré situace. Znevýhodnění v hodnotě půl miliardy EUR Jaké problémy a zvýšení nákladů tato situace přináší pro krmivářské podniky je zřejmé z násle - dujících údajů zveřejněných společně evropskými svazy FEFAC, COCERAL a FEDIOL: Důsledkem omezení dovozu GM sójových bobů a sójových mouček z USA je zvýšení nákladů a tedy znevýhodnění v hod - notě 520 milionů EUR/rok. Po zavedení GM kukuřice typu Herkules ve Spojených státech v roce 2006 poklesl dovoz kukuřičného gluténu z pěti milionů tun a kukuřičných lihovarských výpalků z 1,5 milionu tun na nulu. Ekonomický efekt je nezpochybnitelný Vítězslav Navrátil vysvětlil, proč pěstují pouze 40 % GM kukuřice, když ekonomický efekt i šetrnost k životnímu prostředí jsou nezpochybnitelné. První GM kukuřice přišla na provozní plochy v roce Dnes více než polovina obyvatel světa žije v zemích, kde se GMO pěstují. V USA se v roce 2007 pěstovala GM kukuřice na 73 %, GM bavlna na 87 % a GM sója na 91 % celkové výměry pro tyto plodiny. Ve světě se pěstují GM plodiny na více než 100 mil. ha, což představuje úsporu v aplikaci chemie tun. Povolování GM plodin do zemědělské praxe je proces velmi zdlouhavý, aby se vyloučila jakákoliv negativní možnost zásahu do přírody. Nikdo dosud nepředložil žádný vědecký důkaz o škod - livosti GM plodin. Jediným důvodem, proč nepěstujeme GM kukuřici na celé ploše, je skutečnost, že jsme dosud nedokázali překonat bariéru řady odběratelů, dodal na vysvětlenou Navrátil a stejně jako Jan Veleba a profesor Jaroslav Drobník vyjádřil přesvědčení, že jde v zása - dě o politické rozhodnutí. Jak jinak si lze vysvětlit, že v Ra - kousku při výrobě kyseliny citrónové nikomu nevadí používání GM enzymů, ale pro výrobu cukru z kukuřice, nutného k výro bě kyseliny citrónové, GM kukuřici zásadně odmítají? Nikomu v Evropě nevadí, že do krmiv se dodává sója nebo extrudované šroty z USA, kde se víc než z 90 % pěstuje GM sója, řekl dále Navrátil. Cesta ke zvýšení kvality a potravní bezpečnosti Vzhledem k tomu, že v celém světě jsou GMO považovány za zcela bezpečné, že jde o nejlev - nější cestu ke zvýšení kvality a objemu produkce a že jde o technologii pro životní prostředí přátelskou, očekávám, že orgány v EU budou pružnější, neboť vyspělý svět se nám v této oblasti vzdaluje. V USA se běžně používají trojité kombinace GM kukuřic odolných proti zavíječi, bázlivci i vůči glyfosátu. Před dokončením jsou kombinace odolné proti suchu nebo typy, které lépe využívají např. dusík z půdy. Oba uvedené případy nesporně šetří životní prostředí, neboť vody není nadbytek nikde a na výrobu dusíku je potřeba energie. Předpokládám, že EU přestane být zkostnatělou institucí a politici se budou chovat racionálně. Pak budeme v na - šem podniku biotechnologie využívat naplno, řekl Navrátil. Podle profesora Jaroslava Drob níka jsou při genetických úpravách přenášené geny přirozené a ne vná šejí do přírody nové geny. Použití GM plodin má podle něj naopak pro životní prostředí pozitivní dopady. Snižuje chemizaci zemědělství, šetří půdu a vláhu a snižuje výjezdy zemědělské techniky, uvedl Drobník. Zákaz pěstování GM plodin je politická, nikoliv vědecká záležitost, řekl Drobník, podle nějž EU používala odpor obyvatel ke GMO jako antiimportní bariéru. Eugenie Línková Omezení dovozu GM kukuřice přináší navýšení nákladů Zvýšení nákladů v Evropské unii v důsledku omezení dovozu GM kukuřice a sušených lihovarských kukuřičných výpalků, zvýšení nákladů na krmivo v důsledku omezení importu, znevýhodnění při vyžadování tzv. nulové tolerance na přítomnost nepovolených GMO znamenalo celkové zvýšení nákladů v Evropské unii o 2,525 miliardy EUR. Pěstování GM sóji ve Spojených státech, Argentině a Bra zí - lii od roku 1997 výrazně stouplo. V USA dosahuje v sou čas - nosti podíl pěstované GMO sóji téměř 100 %, v Argen tině přes 90 % a v Bra zílii 80 %. Tím se možnosti dovozu GMO- -free sóji a sójo vých mouček, které jsou rozhodujícím zdrojem bílkovin v krmných směsích pro drůbež a pra sata, velice snižují. Ing. Jiří Zedník, CSc, výkonný ředitel ČMSOZZN

15 28. května 2009 Mlékárenství 15 Olma, a. s., chystá celou řadu novinek Ve firmě Olma Olomouc, která je součástí holdingu Agrofert, je nové vedení. V čele společnosti stojí generální ředitelka Simona Sokolová, jež je i předsedkyní představenstva Olma, a. s. Položili jsme jí několik otázek. Do funkce ředitelky jedné z nej - větších mlékáren v ČR jste se dostala v době, kdy ceny mléka klesají a vede to k ne spo - kojenosti zemědělců i zpra co - vatelů. Jak se vám daří produkovat, aniž by zemědělci projevovali tak velkou nevoli, jak je tomu zejména v případě jednoho našeho zpracovatele a far - mářských cen, s nimiž se producenti setkávají? Do funkce generální ředitelky společnosti Olma, a. s., jsem byla jmenována v prosinci 2008, tedy v době, kdy se vlivem několikaměsíčního převisu nabídky mléčných komodit především ze zahraničí začaly hroutit ceny. Tím se samozřejmě začaly dramaticky měnit i výkupní ceny syrového kravského mléka od zemědělců. A nejenom u nás v Česku. Situace se od konce Pracovnice linky na jogurtové nápoje společnosti Olma, a. s. Foto Jiří Novotný loňského roku příliš nezměnila, čehož jsou důkazem protestní akce zemědělců v celé Evropě. Ale abych se vrátila k vaší otázce, jak se nám daří produkovat. Odpověď zní: lehce. Mléka je dost. Kráva denně nadojí až 40 litrů mléka a bohužel se nedá krátkodobě vypnout. Jelikož Olma, a. s., měsíčně zpracuje od svých smluvních dodavatelů zemědělců přibližně 20 milionů litrů syrového kravského mléka, umíte si asi spočítat, kolik to je krav, které se nedají vypnout. Čili zpracovat není problém, problém je prodat za správnou cenu. Když v tuto chvíli nakupujeme litr syrového kravského mléka přibližně za šest korun a cena litru trvanlivého mléka v obchodech je osm korun, něco je špatně. O té to situaci s našimi zemědělci hovoříme. To je celé. Nemáme co skrývat. Je jasné, že když Olma, a.s., ukončila rok 2008 s auditovanými výsledky minus 214 milionů Kč, nemá na to, aby hrála nějaké hry. A to našim zemědělcům vysvětlujeme. Když nebude Olma, nebudou ani oni nebo většina z nich. Olma má v řadě případů na etiketě slůvko Bio. Jak garantujete skutečnou biokvalitu? Olma Bio je značka certifikovaných biopotravin, které plně odpovídají světovým trendům ve zdravé výživě. Certifikát Bioekologického zemědělství garantuje čistě přírodní průběh výroby produktu v celém procesu jeho vzniku. To znamená, že nikdo z producentů nepoužil žádné chemické látky. Všechno je kontrolováno nezávislými institucemi a na základě neohlášených kontrol. Tím je zaručena jejich absolutní bezpečnost a nezávadnost. Spotřebitel má naprostou jistotu, že se do jeho organismu nedostanou škodlivá rezidua, která jsou jedním z ri - zikových faktorů civilizačních chorob. Zachováte v mlékárně stávající programy, nebo se budete dál specializovat na určitý segment? Co chcete v mlékárně změnit a kde budete inovovat? Víte, to jsou otázky týkající se strategie, a na ty já nerada odpovídám. Samozřejmě že nechceme stát na místě. Olma chystá celou řadu novinek a inovací. Nechte se zatím ale překvapit. A co bych chtěla v mlékárně změnit? Myšlení lidí a jejich tah na bránu. Chtěla bych, aby pochopili, že každý zaměstnanec, který to myslí s Olmou dobře, je důležitý, a je jedno, jestli je ředitel nebo pracovník u linky. Já v tom nedělám rozdíl. Pokud jde o samotnou cenu mléka, zástupce Mlékárenského svazu ČR Michal Němec tvrdí, že dochází k zastavení dalšího propadu. Cítíte to tak i vy z manažerského postu a při řízení tak velkého kolosu? Já taky věřím, že jsme z toho nejhoršího venku. Ale netroufám si, na rozdíl od pana inženýra, vyslovit takový názor. Vše bude záviset na tom, zda se budou na našem trhu stále objevovat přebytky mléčných komodit mléka, sýru, másla ze zahraničí. Kdyby vám dnes někdo řekl, zda byste se znovu postavila do čela Olmy, volila byste stejně? Já jsem člověk, který se rád dívá do budoucnosti. Nepřemýšlím nad tím, coby kdyby. Prostě to tak je, řídím Olmu a budu se snažit ji řídit nejlépe, jak dovedu. A jak dlouho tady budu, to závisí jen na panu Babišovi. Eugenie Línková INZERCE

16 16 Mlékárenství 28. května 2009 Jana Novotná: O biovýrobky je velký zájem Na agrárním sněmu v Olomouci ochutnali delegáti ze všech koutů republiky výrobky z mlékárny Valašské Meziříčí. Některé se pyšnily i označením Bio. Na bioprogram a na další zajímavosti z výroby této oblíbené tuzemské mlékárny jsme se optali MVDr. Jany Novotné, jednatelky společnosti. S Jednotou Vsetín zorganizovala Mlékárna Valašské Meziříčí soutěž. Můžete o ní něco prozradit? Jednota Vsetín patří na tradičním trhu k našim vůbec nejvýznamnějším klientům. Proto jsme pro její zákazníky připravili již druhou soutěž o hodnotné ceny. Princip soutěže spočívá v tom, že za nákup třech našich výrobků obdrží každý zákazník u pokladny razítko, za nasbírání devíti razítek pak bude každý zařazen do slosování. První soutěž byla velmi úspěšná, zúčastnilo se jí přes 700 zákazníků. Princip soutěže hodláme využít i na ostatních Jednotách. Hodně se zaměřujete na program Bio. Co vše s ním souvisí? V prvé řadě je potřeba najít dodavatele mléka, který je certifikován na výrobu biomléka. Poté musíte projít certifikací na zpracování tohoto biomléka. Následně přichází na řadu vyřešení svozu mléka a výroby biovýrobků, přičemž obě tyto operace musí probíhat odděleně od výroby, respektive svozu konvenčního mléka. Na svoz bio - mléka máme mimo jiné cisternu s oddělenými komorami, výroba pak probíhá výhradně ráno jako první. Pro výrobu je také potřeba najít dodavatele ovocné směsi v biokvalitě. Když je toto vše hotovo a výrobek v biokvalitě je vyroben, musíte najít někoho, kdo jej prodá. Naštěstí je dnes o biovýrobky velký zájem, takže i naši odběratelé z řad obchodních řetězců či prodejny na tradičním trhu tyto výrobky zařazují do svého stálého sortimentu. Od zahájení výroby našich prvních biovýrobků stouply jejich prodeje v řádu stovek procent. Výrobky mlékárny z Valašského Meziříčí zdobily stoly na XVII. sněmu Agrární komory ČR v Olomouci Jak se takové biomléko kontroluje a jak se odlišuje od mléka běžného? Kontrola biomléka není nijak zásadně odlišná od kontrol konvenčního mléka. Provádí se odběry na zjištění obsahu tuku, bílkoviny, tukuprosté sušiny a močoviny. Dále se provádějí rozbory na určení celkového počtu mikroorganismů a somatic - kých buněk. Z vědeckých studií vyplývá, že biomléko obsahuje až o 60 % více antioxidantů a má rovněž vyšší obsah vitaminu E. Větší rozdíl je pak ale u dodavatele, který je mj. také pravidelně kontrolován ze strany certifikačního orgánu. Jak pociťujete dopady krize? Dopady finanční krize nejsou jistě v potravinářském průmyslu tak zásadní jako v některých jiných odvětvích průmyslu. Pozorujeme drobný odklon zákazníků k privátním značkám zejména diskontních řetězců, některé z nich rovněž vyrábíme my. U našich vlastních výrobků nepociťujeme nikterak zásadní poklesy prodejů. Pokud některé výrobky upadají, zpravidla je to na úkor jiného výrobku z naše - ho sortimentu. Mají podle vás smysl demonstrace zemědělců za změnu podmínek v chovech dojného skotu? Každý má právo svobodně vyjádřit svůj názor. Stejně jako se výrobcům-zpracovatelům nelíbí některé podmínky či poplatky ze strany obchodních řetězců, tak se zemědělcům nelíbí ceny, za které mléko prodávají a které patrně nepokrývají náklady výroby. Jistě by se žádnému podnikateli nelíbilo, kdyby musel své podnikání dotovat a jistě by to žádný z nich dlouhodobě nevydržel. Zemědělci demonstracemi na tento svůj problém upozornili nejen veřejnost, ale hlavně odpovědné politické orgány. Co novinky výrobního programu? Co nejvíc boduje? Letos jsme na trh uvedli kysanou smetanu 18%, kterou jsme dříve vyráběli pod privátní znač kou odběratele. Prodeje jsou velmi dobré, až jsme to sami nečekali. V následujících dvou měsících uvedeme na trh přebaly na našem trhu jediného smetanového dětského jogurtu Jurášek. Rovněž přidáme jednu zajímavou příchuť, bude to záměna za jahodovou variantu tohoto jogurtu. V červnu pak bude na všechny naše výrobky v obalu elopak přidán plastový uzávěr. Reflektujeme tak přání našich zákazníků, kteří svorně kladně hodnotí vysokou kvalitu a chuť těchto výrobků, avšak stěžují si na nepohodlné otevírání obalu. Věříme, že tímto krokem ještě posílíme naše postavení na trhu. Eugenie Línková S dojnicemi není kam couvnout V ČR je v kontrole užitkovosti Českého strakatého skotu něco přes dojnic. Zemědělské družstvo Merklín u Přeštic v okrese Plzeň-jih se svým strmým vzestupem dosahované užitkovosti s vynikajícím obsahem mléčných složek prosazuje mezi podniky, o kterých se ví. Ing. Pavel Fraus, předseda merklínského družstva Družstvo má doj nice pouze na jedné farmě v Země - ticích na stlaných provozech ve vzdušných stájích. Každá ze 750 strakatých dojnic dá ročně na 7000 litrů mléka a průměrná užitkovost každé ze 150 holštýnek je 8500 litrů. Denně od 900 dojnic odvezou autocisterny do mlékárny litrů mléka. Proti kalkulační nákladové ceně proděláváme na každém litru dvě koruny, což je za den korun. Za rok, pokud se nezmění podmínky, to je 12 milionů korun, což vážně ohrožuje prosperitu družstva, vypočítává finanční bilanci Ing. Pavel Fraus, předseda merklínského družstva. Více než 80 % tržeb družstva je uskutečněna přes produkty živočišné výroby, od níž se odvíjí ekonomika celého podniku. Za této situace může výpadek z produkce mléka jen obtížně dorovnat rostlinná výroba. Navíc družstvo splácí úvěry z investic, které v minulosti vložilo do technologického vybavení. Celkem nás to stálo 100 milionů, z toho 35 milionů jsou dotace z ev rop ských a národ - ních fondů. Získali jsme je však s podmínkou, že minimálně udržíme stávající počet chovaného skotu po dobu dvanácti let. Nemůžeme ani v nej menším pomyslet na snížení chovu dojnic, u nichž jsme se užitkovostí za patnáct let dostali pracně na současnou užitkovost. Snížit nemůžeme ani náklady na krmivo a jeho složky, podtrhli bychom tím produkční schopnost dojnic. To by se nám nepochybně nepříznivě vrátilo v období, kdy by se prodejní cena mléka dostala do zisku. V chovu našich dojnic prostě není kam couv - nout. Proto musíme věřit, že se cena mléka zase zhoupne druhým směrem, zhodnotil situaci předseda merklínského družstva Ing. Pavel Fraus. S využitím dotací z fondů Evropské unie Merklínští zmodernizovali, nebo nově postavili stáje pro všechny kategorie skotu s vý jim kou telat, na které je také v budoucnu pamatováno. Dne 27. září 2007 proběhlo na tomto chovu přeuznávací řízení šlechtitelského chovu. Komise vyzdvihla velmi dobrý zdravotní stav celého stáda, nadprůměrnou užitkovost všech kategorií skotu, ukazatele reprodukce a další přednosti, takže chov byl uznán jako šlechtitelský i pro další období. (Tolik z hodnocení šlechtitelskou a plemenářskou organizací CZ Delta, s. r. o.) Zdeněk Kulhánek V Malinové dojnice nevypřáhli K těm zemědělcům, kteří se na Rakovnicku nebojí chovat skot, zatím stále patří Družstvo vlastníků v Malinové. Hospodaří ve metrech nad mořem na 666 ha orné půdy. Vchovu Českých strakatých dojnic začínali před patnácti lety s jejich průměrnou roční užitkovostí 3500 litrů mléka. V současnosti průměrná užitkovost každé ze 150 dojnic převyšuje 7000 litrů mléka. Radost z této vynikající užitkovosti, za níž stojí leta usilovné plemenářské a výživářské práce, kazí Jiřímu Růžičkovi a jeho spolupracovníkům zpeněžování mléčné produkce. A to už se dostáváme k eko - nomice výroby mléka. Ročně prodáme mlékárně v Kralovi - Jiří Růžička, předseda Družstva vlastníků Agro v Malinové Stájník Karel Rychtařík mezi svými dojnicemi cích tak litrů mléka. Loni v lednu jsme za každý dostali 10,30 Kč, v srpnu už jen 7,80 Kč a letos v březnu jsme každý litr mléka prodali se všemi příplatky za prvotřídní kvalitu jen za 6,10 Kč. V ren tabilitě mléka jsme tím sklouzli výrazně do červených čísel, která pro nás každý měsíc představují ztrátu korun, což je bez - mála tři a půl milionu korun ročně. To nám už citelně ubírá prostor pro další rozvoj říká Jiří Růžička, který za rovnovážnou hranici považuje zhruba 8,50 Kč za litr mléka. Věří, že se situace zlepší a druž - stvo na mléku nebude přinejmenším prodělávat. V opačném případě je jen otázkou času, kdy by družstvo muselo stavy dojnic snížit. Bylo by to tím bolestnější, že nedávno zprovoznilo novou odchovnu jalovic. Na její rekonstrukci si vzalo 5,5milionový úvěr, který bude šest let splácet České spořitelně. To představuje další zátěž pro hospodaření družstva, pro něž by tak zrekonstruovaná odchovna jalovic mohla být nakonec přítěží, neboť by nepřinášela zamýšlený chovatelský přínos. Text a foto: Zdeněk Kulhánek

17 28. května 2009 Mlékárenství 17 Sýry z Olešnice zpestří i zeleninové saláty Nejen s produkcí mlékárny Olešnice nás v rozhovoru seznámil její ředitel Václav Mirvald. Vyjádřil se i k cenám mléka a dopadům světové krize. Mlékárna Olešnice patří do holdingu Interlacto ještě spolu se dvěma dalšími mlékárnami. Jak se od nich odlišujete specializací? Výrobní sortiment naší mlékárny má tři hlavní směry. Především to jsou tvarohy, jejichž technologie výroby i způsob balení jsou v ČR jedinečné. Dále to jsou bílé sýry v čisté či ochucené podobě, balené buď vakuově nebo velkoobjemově v solném nálevu. A konečně máslo, u ně hož podle mého názoru máme nejkompletnější řadu balení v republice od jednorázových porcí 10 g až po bloky 25 kg. Doplňkovým sortimentem je dnes výroba čerstvého konzumního mléka a podmáslí do obalů Ecolean připomínajících svým tvarem konvičku či džbánek. Jejich výhoda proti klasickým kartonovým obalům či PET lahvím spočívá především v nižším zatížení životního prostředí. Stejně jako u tvarohů je i zde Mlékárna Olešnice jediným výrobcem v ČR používajícím tuto technologii. Co se týče obchodní stránky činnosti, naše mlékárna se odlišuje především šíří sortimentu, protože do tzv. nezávislého maloobchodu dodáváme nejen vlastní výrobky, ale i značný objem zboží přikupovaného od jiných mlékáren. Pro velkou část zákazníků tak plníme roli velkoobchodu. V minulosti jste se spotřebitelsky proslavili řadou sýrů v troj - hránku. Jsou dobré i do zeleninových salátů. Jakou novinkou se pochlubíte letos? Dlouhodobě vyrábíme ucelenou řadu těchto sýrů v balení 125 g jednu neochucenou pod názvem Vezír a pět ochucených variant Gyros, Satyr, Rabín, Fakír a Kalif. Vzrůstající zájem našich zákazníků o produkty vhodné ke grilování nás vedl v loňském roce k zahájení výroby sýra El Grillo. Je prodáván v hmotnosti 480 g s přiloženým grilovacím kořením a návodem. Souběžně s ním jsme uvedli na trh sýr Saint Laurent hodící se ideálně pro posezení u dobrého vína. Sýr El Grillo získal ocenění jako nejlepší novinka roku 2008 v kategorii tuzemských sýrů. V letošním roce uvádíme na trh dva další druhy sýrů. Jednak to je čerstvý salátový sýr, který by měl našim zákazníkům posloužit při přípravě nejrůznějších zeleninových a míchaných salátů. Dále jde o zrající pivní sýr se svým charakteristickým vzhledem a nezaměnitelnou chutí i aromatem. Jak vnímáte vývoj v cenách mléka a jak pociťujete tlak zemědělců z jedné strany na zvýšení farmářské ceny a z druhé supermarketů na snížení ceny vašich sýrů a tvarohů? Je to svým způsobem uzavřený kruh. Z jedné strany zemědělci požadují zvýšení současné nízké ceny, což ovšem není možné bez odpovídajícího navýšení cen konečných produktů. Na druhé straně obchodní řetězce si jsou velmi dobře vědomy přetlaku zboží na českém trhu a svou dominantní pozici tvrdě využívají k nátlaku při vyjednávání obchodních podmínek, především cenových. Právě před několika týdny jsme dostali zcela nekompromisní požadavek od jednoho významného odběratele na patnáctiprocentní snížení cen, a to s dlou hodobou platností. Těmto úto kům se bráníme skutečně jen velmi obtížně. Hledat zde prostor pro plošné zvýšení cen mléčných výrobků se nyní jeví jako nereálné. Pokud jde o prognózu, myslíte si, že se cena mléka bude stabilizovat, nebo mírně stoupne? Současný stav v cenách mléka je problém celoevropský nebo spíš celosvětový. Český trh je příliš malý na to, aby jakkoli určoval ceny surovin či výrobků. Nárůst ceny mléka v roce 2007 byl vyvolán celosvětovou poptávkou po tzv. komoditách, což jsou sušená mléka, sušená syrovátka, máslo, některé sýry. Každý, kdo mohl, se snažil vyvážet, což umožnilo jednak platit zemědělcům více za mléko a dále dosáhnout zvýšení cen na domácím trhu, kde došlo k určitému uvolnění prostoru. Naprosté a dlouhodobé utlumení zájmu o komodity na světovém trhu od začátku roku 2008 pak mělo zcela opačný efekt. Na vývoj ceny mléka v ČR tedy bude mít vliv jednak situace na světových trzích, kde v tuto chvíli žádný optimismus nevládne, jednak postoj maloobchodu především zahraničních řetězců. Tvořit za těchto podmínek jakoukoli prognózu je velice ošidné. Kdyby někdo na začátku roku 2008 předpověděl, že cena mléka do roka klesne více než o 30 %, nikdo by mu nevěřil. K nárůstu ceny dojde, ale termín si netroufnu předpovědět. Co jde od vás na vývoz a v ja - kém množství? Naším hlavním vývozním artiklem jsou bílé sýry Akawi směřující především do oblasti Blízkého východu. V loňském roce jsme tam dodali zboží za 87 milionů korun. Máme poměrně dobré obchodní kontakty na Slovensku, kam dodáváme prak - ticky celý náš sortiment. Za loňský rok tyto dodávky činily přes 50 milionů korun. Probíhají i vývozy do jiných států EU a snažíme se o to, aby se z těchto zatím příležitostných obchodů stala záležitost trvalá. V minu - losti jsme část nakoupeného mléka nechali zpracovat v rámci naší skupiny na sušené mléko, které se rovněž exportovalo. Tržby za rok 2008 u tohoto zboží činily 35 milionů korun. Protože se však z těchto obchodů stala velmi prodělečná záležitost, museli jsme tuto praxi opustit. Všimla jsem si, že v některých leteckých společnostech je podáváno na přesnídávku v le - tadle vaše máslo. Je těžké se dostat na ranní stůl restaurací a do letadel? Pro tyto účely používáme dvě různá balení másla po jednotlivých porcích. Jednak klasicky do podlepené hliníkové fólie ve tvaru malého hranolku, dále pak do polystyrénové vaničky uzavřené hliníkovým víčkem. Významnými odběrateli kromě Tipy na přípravu sýra El Grillo restaurací, hotelů a aerolinií jsou např. i nemocnice. Jako ve všem, i zde existuje konkurence, a tu - díž udržet stávající, či dokonce získat nové zákazníky není jednoduché. Kromě vyhovující ceny musíte zákazníkovi poskytnout veškerý potřebný servis od přijetí objednávky až po vyřízení případné reklamace. Pociťujete i v mlékárenském průmyslu dopady krize? Nežijeme v izolaci a důsledky toho, co se děje ve světě, zřetelně pociťujeme. Naše problémy začaly dokonce ještě minimálně o půl roku dříve právě v sou - vislosti s omezením poptávky po mléčných výrobcích na světovém trhu. Pro nás to znamenalo mimo jiné omezení nákupu mléka, snížení počtu zaměstnanců i jejich mezd, zastavení investičních projektů a úsporná opatření ve všech činnostech. Pokud se bude krize dále promítat např. do snižování koupěschopnosti obyvatelstva i u zá - kladních potravin, tak nás i nadále čeká skutečně složité období. Eugenie Línková Sýr El Grillo nakrájet na cca 1cm plátky, posypat přiloženým kořením, vložit na plech na pečící papír a zvolna grilovat do zlatavého nádechu za občasného otočení. Do alobalu zabalit směs nakrájeného masa a sýru El Grillo (kostky), přidat nakrájenou cibuli a trochu česneku, posypat kořením a grilovat. Při klasickém grilování plátků masa na ně cca 10 minut před dokončením položit plátky okořeněného sýru El Grillo a dogrilovat. Nakonec na pokrmu rozpustit plátek olešnického bylinkového nebo pikantního másla Velkou bagetu částečně nařezat na 1,5 cm široké plátky (pozor, nepřekrojit úplně). Do každého zářezu vetřít bylinkové máslo z Mlékárny Olešnice a mezi jednotlivé části vsunout plátky sýru El Grillo obalené v koření. Pro labužníky lze proložit slaninou. Pak bagetu zabalit do alobalu a grilovat za občasného otáčení asi 15 minut.

18 18 Pekárenství 28. května 2009 Fit den a další speciality společnosti Penam Kdo chce jíst zdravě, nepostrádá ve svém jídelníčku ani tak zvaný Fit den. Co to je? Na to a další věci související se zdravou výživou v oboru pekárenském jsme se optali generálního ředitele společnosti Penam Ing. Jaroslava Kurčíka. Penam je znám spotřebitelům především řadou specialit určených zdravé výživě. Jak jste na tento program přišli a kdo stál u jeho zrodu? Výrobky pro ty, kteří dbají o zdravou výživu, jsme uvedli na trh jako reakci na vývoj poptávky spotřebitelů v rámci celého potravinářského trhu. Začali jsme řadou celozrnných chlebů, které jsme v listopadu 2007 jasně označili pro spotřebitele jako Penam Fit den. V současné době tato řada zahrnuje jedenáct chlebů. Od února jsme portfolio výrobků rozšířili o sladké výrobky, cereální koláče, závin a pletenec. Tyto výrobky jsou určeny především těm, kteří dbají o kondici a zdravou výživu, ale přesto si rádi dají něco sladkého. Řada sladký Fit den má vyšší obsah vlákniny, koláče a závin mají navíc nižší obsah tuku a cukru. Na pečivo je třeba speciální mouky. Je vše ze zdrojů dceřiných společností holdingu Agrofert, nebo musíte část surovin i dovážet? Obilí, které Penam semele ve svých mlýnech, pochází z pod - ni ků skupiny Agrofert. Ty plní funkci nákupního oddělení pro Penam, vybírají vhodné partie, míchají, skladují a dodávají je dle přísných požadavků do mlýnů. Téměř 100 % obilí pochází od domácích zemědělců a jsme rádi, že česká firma má české dodavatele. Generální ředitel společnosti Penam Ing. Jaroslav Kurčík Kooperujete v pekařině také s dceřinými společnostmi, které máte na Slovensku? Výměna zboží probíhá i mezi českými a slovenskými pekárnami skupiny Penam, a to prostřednictvím distribučních center v Prostějově a Nitře. Na Slovensko dodáváme sladké pečivo a perníky a ze Slovenska dovážíme část toustových chlebů a ně - kdy i strouhanku. Celozrnné chleby a pečivo jsou zvlášť citlivé na správné ošetření cereálií, aby nehrozilo nebezpečí plísní a nebylo nutné zkrácení data minimální trvanlivosti výrobku. Jak jste dosáhli toho, že vyrábíte tak kvalitní výrobky? Jakost našich výrobků je pro společnost Penam absolutní prioritou. Vše začíná již správným výběrem surovin a jednot - livých dodavatelů. Většina z nich je certifikovaná systémem ISO a my u nich vykonáváme pravidelné zákaznické audity. Ve výrobě je vše podřízeno správné výrobní a hygienické praxi. Nastavené nejmodernější výrobní technologie a kvalitní práce našich zaměstnanců jsou pak zárukou vysoce jakostních výrobků. Kde všude se s vaším pečivem setkáme? Jste i v Žabkách? Baleným pečivem zásobujeme celou Českou a Slovenskou republiku. Nebaleným sortimentem střední, západní a jižní Čechy, celou Moravu a celé Slovensko. Co se týče Žabky, najdete naše výrobky i tam. Do budoucna je to pro nás velmi perspektivní partner. Prozradíte jaké máte připravené programy do budoucna? Značka Penam přináší na trh nové zajímavé inovace, spolupracujeme s výživovým poradcem a maximum informací o trhu a výživě předáváme spotřebitelům. V této strategii budeme pokračovat i nadále. Naší nejčerstvější novinkou je Párty chléb z řady Penam Lepší den, který má unikátní dlouhý tvar a hodí se jak na malé krajíčky pro děti, tak na párty či ke grilování. Touto novinkou samozřejmě nekončíme, další inovace budou následovat. Eugenie Línková INZERCE V nabídce zdravého pečiva společnosti Penam jsou i koláče řady Sladký Fit den se sníženým obsahem tuku a cukru

19 28. května Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje AGRObase, informačních novin Agrární komory České republiky Liptál a Lidečko vesnice roku Zlínského kraje, okresu Vsetín Řezbářské dílo Strom života před obecním úřadem v Liptále je památkou na bývalou alej Foto Jiřina Peřinová Soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova byla vyhlášena před 15 lety a za tu dobu získala poměrně velký význam i prestiž. Pomohla mnoha starostům, obecním zastupitelstvům i obyvatelům obcí v harmonickém rozvoji místa, kde trvale žijí. Vesnice, které v soutěži uspěly, musely prokázat nejenom vnější krásu a pořádek, ale také vnitřní soulad komunitu vzájemně spolupracujících a podporujících se lidí. Vroce 2006 se stala celostátním vítězem obec Liptál na Vsetínsku. Do soutěže byla přihlášena třikrát v roce 1997 získala Modrou stuhu za společenský život, v roce 2005 Bílou stuhu za práci s mládeží, v roce 2006 se stala vítězem ve Zlínském kraji, a pak získala i titul nejvyšší. Název Liptál pochází z ně - mec kého Liebenthal, což se dá přeložit jako milé údolí, ale starosta Miroslav Vaculík má mnohem raději druhou variantu údolí lásky. Jistě ví proč. V Lip - tále se narodil, pochází odtud jeho manželka a toto malebné místo mezi Hostýnskými a Vi - zovickými vrchy, kterým protéká potok Rokytenka, zná důvěrně. Krajina je tu půvabná, ale klimatické podmínky jsou drsné. Snad právě proto si lidé hodně uvědomují, že potřebují jeden druhého. Rádi se scházejí, navazují na kulturní a spole čen ské tradice, vymýšlejí nové sportovní a společenské aktivity. Asi nejmladší místní tradicí je košt slivovice, který se tu poprvé konal před šesti lety. V Liptále žije více než 1400 lidí. Většina z nich zažila i méně vlídné období. Než vybudovali vodovod a rozvody plynu, museli se brodit rozkopanými ulicemi. Do krásy se vesnička klubala postupně rekonstruovalo se veřejné osvětlení, hřiště, školní kuchyně a výraznou kosmetickou změnu k lepšímu přinesla nová silnice směrem na Všeminu. Muselo jí sice ustoupit několik desítek jasanů a lip, ale stromy byly přestárlé a nová silnice nutností. Památkou na bývalou alej je Strom života před obecním úřadem. Vznikl z jednoho zvláště zachovalého kmenu, který zůstal v obci. Jak už to tak v životě bývá náhoda pomohla tomu, že se ho nakonec ujal umělecký řezbář Zdeněk Matyáš z Valaš - ských Klobouk. Tři roky mu přímo na návsi vdechoval nový život. Je na něm 16 obrazů najdeme tu kolébku, děti, které jdou do školy, čepení nevěsty, muzikanty před kostelem a také starou ženu, která se sklání nad hrobem. Dole u země pak ještě krávu ta vznikla proto, že na kmeni byly suky, které nešlo uříznout. Jeden kolemjdoucí v tom uviděl hlavu krávy a na - konec vznikla kráva celá. Domorodci mi občas v legraci říkají, že měla být otočená zadkem k obecnímu úřadu, komentuje s úsměvem starosta obce a do - dává: Není snadné titul Vesnice roku získat, ale ještě horší je vysokou laťku udržet. Ale určitě je dobré sebrat odvahu a do soutěže se přihlásit. Mnoho vesnic má nějakou originalitu, ale jejich zastupitelé zatím otálejí to v sou - těži zkusit. Milion korun, který byl v roce 2006 hlavní cenou, není určitě k zahození. A pak je tu ještě jedna úžasná věc. Starosta obce, která zvítězila v celo - státním kole, je v následujícím roce předsedou celostátní hodnotitelské komise a o rok později ředitelem soutěže. To jsou zku - šenosti k nezaplacení, protože člověk vidí, jak to dělají jinde. Pokračování článku a další informace o soutěži Vesnice roku najdete na straně 20 KRÁTCE Cyril Svoboda se rozloučil formou podpory Ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda schválil těsně před svým odchodem dotace pro 625 projektů malých obcí z oblasti rozvoje venkova. Podpora směřuje především na obnovu i výstavbu zařízení a objektů pro práci s dětmi a obnovu drobných sakrálních staveb na venkově. Na výzvu k podání žádosti o podporu z tohoto programu obdrželo ministerstvo celkem 1061 žádostí s celkovou výší požadované dotace 276 mil. Kč. Po formální a věcné kontrole všech žádostí bylo vybráno 625 projektů v celkové výši dotace 167 mil. Kč, čímž byly vyčerpány veškeré zdroje určené pro financování programu. Přehled schválených projektů je zveřejněn na webových stránkách MMR na adrese: Program přispívá k zvýšení atraktivity malých obcí pro mladé rodiny a zlepšování kvality života na venkově, zdůraznil ministr Svoboda. (egi) Monitorovací systém na čerpání evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj se koncem dubna stalo legálním uživatelem a vlastníkem monitorovacího systému strukturálních fondů Evropské unie. Odcházející ministr Cyril Svoboda tak završuje své krátké, ale úspěšné působení v čele tohoto rezortu. Ministerstvo uzavřelo dvě smlouvy, jimiž se naplňuje první etapa nápravy právní vady z roku 2001, kdy tehdejší vedení ministerstva pro místní rozvoj nepostupovalo v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. MMR tak má zajištěn nerušený provoz monitorovacího systému a přístup k potřebným datům a jejich komunikaci s Evropskou unií, uvedl Cyril Svoboda. Uzavření smluv má vliv na nepřerušené čerpání strukturálních fondů EU. (jeg) Pro mladé talenty soutěž o nové logo Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova zve všechny studenty designu a umění z 27 členských států EU, aby se zapojili do soutěže o celoevropské logo pro produkty ekologického zemědělství. V červenci 2010 bude vítězný návrh zaveden jako oficiální logo pro bioprodukty v celé EU. Evropská unie dává nadějným evropským talentům možnost vytvořit návrh inteligentního a nápaditého loga pro bioprodukty EU, který může být vytištěn na milionech obalů produktů. Nové logo bude povinné na všech předem balených bioproduktech, které pocházejí z 27 členských států a splňují požadavky norem na označování produktů. V soutěži budou vybráni tři vítězové. Výherce první ceny bude odměněn finanční částkou ve výši 6000 EUR, druhý a třetí finalista obdrží podle umístění 3500 EUR a 2500 EUR. Přihlášky a podmínky soutěže najdete na internetových stránkách do 25. června (egi) Nový ministr Vondruška odvolal z MMR dva náměstky Nový ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška odvolal z funkcí svých nejbližších podřízených prvního náměstka Jiřího Stodůlku a ná městka ministra pro regionální, územní a bytovou politiku Milana Půčka. Počet náměstků současně snížil ze čtyř na tři. PRAHA Novou tváří na MMR je Martin Plachý, který se bude věnovat legislativě a informač - ním technologiím. Podle Vondrušky přichází z podnikatelské - ho prostředí v cestovním ruchu. Působil také v zahraniční diplomatické službě. Jiří Koliba se bude nadále věnovat strukturálním fondům. Zůstal i ná - městek Miroslav Kalous. Proběhly i změ- ny na místech vrchních ředitelů, zejména v mém nejbližším okolí, dodal Vondruška. Všichni tři náměstci prý nyní plně pokrývají agendu MMR. K ní patří kromě evropských fon dů a bytové politiky také územní plánování a stavební řád, regionální politika, veřejné zakázky, veřejné dražby, pohřebnictví a ces tovní ruch. Právě cestovní ruch byl dosud Vondruškovou doménou. Na MMR totiž přišel z pozice šéfa České centrály cestovního ruchu Czech- Tourism. Cestovní ruch je tak další oblastí, které chce nový ministr věnovat více pozornosti, než kolik prý dosud na MMR měla. Nový šéf rezortu chce především zjednodušit pravidla pro získávání dotací z evropských Nový ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška (vlevo) představil na první tiskové konferenci i své nové náměstky Foto archiv MMR fondů. Vedle zrychlení čerpání peněz z Bruselu chce také směřovat dotace více do projektů, které zmírní dopady finanční krize. Plánuje také uskutečnění auditu příležitostí a překážek v čerpání dotací. Tok peněz z Evropské unie brzdí podle MMR zejména administrativní přetížení řídících orgánů operačních programů, které nestíhají zpracovávat vysoký počet žádostí. Příjemci na druhé straně brzdí čerpání špatně vyplněnými žádostmi nebo odstupováním od realizace projektů. (li)

20 20 Rozvoj venkova 28. května 2009 KRÁTCE Z MMR Telnice první celostátní vítěz soutěže Vesnice roku Podpora podnikání zmírní dopady krize Evropská komise schválila opatření české vlády na pomoc podnikům při vyrovnávání se s důsledky stávající hospodářské krize. Podnikům, které vlivem aktuálního nedostatku úvěrů čelí problémům s financováním, lze do konce roku 2010 poskytnout podporu do výše EUR na podnik. Režim platí po omezenou dobu, stanoví maximální výši podpory v období let na EUR na podnik a vztahuje se pouze na podniky, jež se nenacházely k 1. červenci 2008 v obtížích. Tento režim pomůže zmírnit obtíže, s nimiž se potýkají podniky zasažené stávající hospodářskou krizí, aniž by došlo k neoprávněnému narušení hospodářské soutěže, uvedl nový ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Podporu bude možno získat mimo jiné ve formě přímých dotací, vratných dotací, subvencí úrokových sazeb, subvencovaných veřejných půjček a veřejných záruk. V rámci režimu lze od jeho schválení EK až do 31. prosince 2010 poskytovat nižší částky podpory slučitelné se společným trhem. Tento režim je již druhým opatřením ČR, jež bylo schváleno podle dočasného rámce. Jde o součást širšího souboru opatření na podporu českého hospodářství. Prvním opatřením byl režim pro poskytování půjček se sníženou úrokovou sazbou. Seznam nových rozhodnutí ve věci státní podpory zveřejněných na internetu a v Úředním věstníku je k dispozici na internetové stránce State Aid Weekly e-news. (jor) Sedm tisíc nových pracovních míst V programech SROP a JPD 2 se během loňska podařilo úspěšně vyčerpat čtyři miliardy korun ze strukturálních fondů. Díky realizovaným projektům SROP a JPD 2 se vytvořily nové pracovní příležitosti. Více než polovinu tvoří místa v malých a středních podnicích. V programu Společný regionální operační program (dále jen SROP) bylo z evropských fondů za rok 2008 proplaceno 2,84 mld. Kč. V realizovaných projektech našlo pracovní uplatnění 6500 lidí. Velký zájem byl o využití evropských fondů na zlepšení dopravní infrastruktury. O tom svědčí 427 km rekonstruovaných a moder - nizovaných silnic 2. a 3. třídy a místních komunikací a 11 vybudovaných obchvatů měst. V rámci programu se počítalo i s vytvořením 750 nových uživatelských míst s přístupem k internetu. Počet internetových stanic se v mnohých obcích snížil. O projekty byl značný zájem a nakonec vzniklo 3016 uživatelských míst. Program SROP je charakteristický svým zaměřením na regionální podporu v oblastech podnikání, infrastruktury, lidských zdrojů a cestovního ruchu ve všech regionech soudržnosti kromě NUTS II Praha. Hlavním cílem JPD 2 je podpora investičních projektů realizovaných na vybraném území hlavního města Prahy pro zlepšení městského prostředí a života obyvatel. Více informací najdete na (jor) Jestli jste například nikdy nešli kolem potoka loukou plnou blatouchů nebo strništěm čerstvě posekaného obilí, jestli jste nikdy nedostali ránu od elektrického ohradníku, když jste měli touhu pohladit stračeny pasoucí se za vsí, a hlavně jestli jste nikdy neobdivovali typická venkovská stavení, pak možná jen stěží pochopíte, proč před 15 lety vymyslelo několik nadšenců soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Spoléhali na to, že ti, kteří na venkově bydlí, přiloží ruku k dílu a pomohou ve svých domovech odstranit, co napáchal minulý režim. Podařilo se. Možná také proto, že nejde o soutěž krásy, ale o sna hu pochopit hodnoty našich předků a pokud možno s po korou na ně navázat. Najít ducha obce a mít i zdravý patrio tismus. Soutěž Vesnice roku za dobu své existence na venkově pěkně zakořenila a stává se přehlídkou rozmanitosti programů obnovy obcí. Malebné a vzorně upravené centrum Telnice Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí v Telnici Prvním celostátním vítězem se v roce 1995 stala Telnice. Leží zhruba 15 kilometrů jihovýchod ně od Brna a patří k nej - star ším osadám v okrese Brno- -venkov. První zmínky o Telnici pocházejí z roku Část obce severně od silnice II/380 je začleněna do památkové zóny bitvy u Slavkova. Na jejím území je řada památkově chráněných objektů, mezi něž patří například farní kostel sv. Jana Křtitele, kamenný kříž před kostelem či barokní socha sv. Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí. Dnes žije v Telnici více než 1300 obyvatel a současný starosta Ladislav Šustr má radost, že se stále daří navazovat na úspěch dosažený před patnácti lety v soutěži Vesnice roku. Je spokojen s tím, jak se lidé zapojují do veřejného života, jak se rozšiřuje množství sportovních krouž ků i místních kulturních akcí. Rádi tu každého přivítají třeba na obecní zabijačce, která se koná na návsi, na telnických hodech s posezením u cimbálu, na místním jarmarku a vinobraní. Na základě zkušeností z předchozích let byly pro letošní rok vypracovány tři dotační programy na podporu činnosti sportovních organizací a provozu sportovních zařízení, na podporu sportovních rekreačních aktivit a na podporu kulturních akcí. Méně už jsou místní zastupitelé spokojeni s novou výstavbou, která roste na okrajích vesnice. I když naši furianti neměli nikdy daleko k vyřizování účtů ručně, je škoda, že jsme tento odkaz dotáhli do absurdního konce, kdy mnohé venkovské stavby jsou nejenom pro sousedy, ale hlavně pro krajinu jako pěst na oko. Není to však jen problém Telnice. Odborník na venkovská obydlí architekt Jan Kruml, jeden ze zakladatelů soutěže Vesnice roku, hovoří dokonce o soumraku lidové architektury a lidového stavitelství. Ne všechno, co je moderní a no - vé, je pro venkov přijatelné. Snad se právě v této oblasti začne brzy blýskat na lepší časy. Obec Telnice trpí nedostatkem zeleně, říká starosta, ale úsměv na tváři se mu objevuje, když dodává: Odborníci nám na základě zakázky vytipovali, jakým stromům se u nás bude dařit, a ty každoročně vysazují naši prvňáčci a společně se svými rodiči se o ně starají. Akce Zasaď si svůj strom přináší dobré výsledky. V den, kdy jsem Telnici navštívila, bylo deštivo a zataženo. Chvilku jsem bloudila po okolí, protože, jak je bohužel v našich končinách zvykem, dopravní ukazatele chyběly. Ptala jsem se v sousedním Měníně, kudy do Vesnice roku Žádný ze tří dotazovaných mi však neuměl odpovědět. Na otázku kudy do Telnice se pak horlivě předháněli ve vysvětlování. Každý z nás zapomíná, a tak by asi vhodnou připomínkou byla informační tabule na kraji Telnice, kde by se i náhodný turista dozvěděl, že právě tady získali významné ocenění Vesnice roku Naši mladí se určitě vesměs domnívají, že módu truhlíků s množstvím květů za okny a na balkonech k nám přivál vítr z Ra - kouska a Bavorska. Bylo by skvělé si s nimi popovídat o tom, že krásné muškáty pěstovaly naše babičky a naši dědové mívali často kromě hospodářských zvířat i loveckého psa a několik úlů včelstev. Stejně jako obnova lidových tradic a obyčejů, je dobré nezapomenout na vyzkoušené metody hospodaření a pravidla dobré sousedské komunikace. Také k tomu se bude snažit přispět letošní 15. ročník Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Více informací o podmín - kách a charakteristice soutěže se můžete dozvědět na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ( Text a foto: Jiřina Peřinová Liptál a Lidečko vesnice roku Zlínského kraje, okresu Vsetín Dokončení ze strany 19 Lidem se v Liptále líbí. Míst - ním i těm z blízkého okolí. Stále se někdo zajímá, zda tu jsou stavební parcely. Zastupitelstvo obce má však na paměti, že se nacházejí v údolí a okolní stráně nechtějí úplně zastavět. Chystají se však na přestavbu místního zámku, musí dodělat kanalizaci a pak chodníky v dolní části obce, vybudovat chtějí nové sociální zázemí v kulturním areálu, kde poslední víkend v srpnu uskuteční už 40. ročník Liptálských folklórních slavností. Turisty tu však rádi uvítají i kdykoli jindy. Další zlínský úspěch Zlínskému kraji se v soutěži Vesnice roku v Programu obnovy venkova daří. V loňském roce zvítězilo Lidečko. V dolní turistické části obce láká k příjemnému posezení motorest, ze kterého je nádherný výhled na místní kuriozitu, chráněnou přírodní památku Čertovy skály. Jsou nejpopulárnějšími a nejnavštěvovanějšími skalami na Valašsku a váže se k nim hned několik pověstí. Až když se k nim bezprostředně přiblížíte, uvědomíte si, jak jsou mohutné. Když se po Lidečku projdete, zjistíte jak je dlouhé, hezky upravené a bohužel také velice rušné. Ale už jsou plány na to, jak kamionovou dopravu do budoucna z obce odvést. Starosta Lidečka Vojtěch Ryza je na titul Vesnice roku 2008 velice pyšný a hodnotí to slovy: Úspěch je to obrovský. Uvědomili jsme si, kolik se nám toho podařilo udělat a že tu máme neuvěřitelný lidský potenciál. V mnoha věcech se můžeme o občany opřít. Na zastupitelstvo sice moc nechodí, ale zástupci všech šestnácti neziskových organizací založili Společenský klub, tam je pravidelně s požadavky seznamujeme, oni to rozeberou v klu bech, pak v hospodách a ve finále přijdou přiložit ruku k dílu. Teď však nastane pro zastupitele obce i občany Lidečka velká zkouška. V plánu je vybudovat v horní části historické centrum a v centrální části společenský dům za 40 milionů korun. Část financí je přislíbena z do tací, ale zhruba šest milionů chtějí odpracovat v podobě brigádnických hodin. Všichni věří, že to zvládnou, i když mnoho občanů zároveň přistavuje nebo přestavuje vlastní chalupu. Nová výstavba je totiž minimalizována okolní přírodou. Lidečko leží v údolí, které je lemováno strmými kopci a pro téká jím řeka Senice. Přijedete-li navštívit tuto příjemnou vesničku, je pravděpodobné, že kromě přírodních krás budete moci obdivovat i některou z tradičních místních akcí. V kalendáři kulturních a spor tovních aktivit už téměř nemají žádné prázdné místo. Jiřina Peřinová