6. PŘEHLED SOUČASNÝCH LÉČEBNÝCH POSTUPŮ V RADIAČNÍ ONKOLOGII, KLINICKÉ VYUŽITÍ RADIOBIOLOGICKÝCH POZNATKŮ (Karel Odrážka)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "6. PŘEHLED SOUČASNÝCH LÉČEBNÝCH POSTUPŮ V RADIAČNÍ ONKOLOGII, KLINICKÉ VYUŽITÍ RADIOBIOLOGICKÝCH POZNATKŮ (Karel Odrážka)"

Transkript

1 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE PŘEHLED SOUČASNÝCH LÉČEBNÝCH POSTUPŮ V RADIAČNÍ ONKOLOGII, KLINICKÉ VYUŽITÍ RADIOBIOLOGICKÝCH POZNATKŮ (Karel Odrážka) 6.1 Postavení radiační onkologie v komplexní léčbě zhoubných nádorů Výskyt zhoubných nádorů v České republice Podle údajů Národního onkologického registru bylo v České republice v roce 1996 nově hlášeno více než 56 tisíc zhoubných novotvarů a novotvarů in situ. Zatímco v létech předchozích byl meziroční nárůst 2 až 3%, nárůst mezi rokem 1995 a 1996 činí 4,7 %. V průběhu 10 let ( ) se u nás incidence malignit zvýšila o 34 %, ale mortalita zůstala nezměněná (obr. 6.1). Na stagnaci mortality se podílí prevence, včasnější diagnostika a účinnější terapie. Pomineme-li kožní tumory, je nejčastějším a zároveň nejzávažnějším nádorem u mužů karcinom plic a u žen karcinom prsu. U karcinomu prsu je patrný pozitivní trend v poklesu mortality (v 80. létech více než 50 %, v roce %). Mortalita Incidence Počet hlášení Rok Obr Vývoj incidence a mortality u zhoubných novotvarů v České republice v létech (nejsou zahrnuty kožní nádory). Významný a alarmující je stoupající výskyt kolorektálního karcinomu, jehož incidence se oproti 60. létům zdvojnásobila a je nejvyšší na světě. Další významnou skupinou se stále rostoucím výskytem jsou urogenitální nádory. U mužů přibývá karcinomu prostaty, u žen karcinomu ovaria a u obou pohlaví nádorů ledvin a močového měchýře (tab. 6.1). Naopak dlouhodobě klesající tendenci má výskyt karcinomu žaludku a čípku děložního.

2 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 104 Tab Incidence vybraných malignit v roce 1996 v porovnání s rokem 1986 (vyjádřeno jako index 1996/1986). Pořadí nádorů ve sloupcích odpovídá frekvenci výskytu v roce 1996 (nejsou zahrnuty kožní nádory a karcinom in situ čípku děložního). muži 1996/1986 ženy 1996/ plíce 1,05 1. prs 1,39 2. prostata 1,80 2. tlusté střevo 1,53 3. tlusté střevo 1,48 3. tělo děložní 1,12 4. konečník a esovitá klička 1,30 4. vaječníky 1,44 5. ledvina 1,88 5. konečník a esovitá klička 1,23 6. močový měchýř 1,58 6. plíce 1,73 7. žaludek 0,96 7. čípek děložní 0,93 8. slinivka břišní 1,26 8. žaludek 0, Základní léčebné modality u zhoubných nádorů Chirurgie, radioterapie a chemoterapie jsou tři základní léčebné modality používané u nemocných s rakovinou. V lokální léčbě dominuje chirurgie, která má také samozřejmě nejdelší historii. Léčba ionizujícím zářením radioterapie má působnost lokální, lokoregionální a v některých případech i systémovou. V případě nejmladší metody chemoterapie využíváme především jejího efektu systémového. Je velmi nesnadné posoudit relativní úlohu vyjmenovaných léčebných metod. Často je citována analýza DeVity a spol. (1979) a přehledná práce Souhamiho a Tobiase (1986). Autoři odhadují, že přibližně 40 % pacientů je vyléčeno lokálními metodami chirurgií a/nebo radioterapií. Ačkoliv chemoterapii dostane v průběhu léčby téměř polovina všech pacientů, jako hlavní kurativní metoda se uplatní pouze u 2 % z nich. Je třeba zdůraznit, že zejména v posledním desetiletí se léčba zhoubných novotvarů stala mnohem komplexnější než kdykoliv předtím. U většiny solidních tumorů je nejlepších výsledků dosahováno kombinací všech tří modalit nebo kombinací radioterapie a chemoterapie. V posledních létech bylo prokázáno, že chemoterapie podávaná současně s radioterapií významně zlepšuje výsledky léčby u karcinomu plic, nádorů hlavy a krku, karcinomu žaludku a slinivky břišní, karcinomu močového měchýře a čípku děložního. Zvyšující se zastoupení chemoterapie v kombinovaných léčebných postupech nic nemění na skutečnosti, že hlavními kurativními metodami v terapii solidních tumorů zůstávají chirurgie a radioterapie. 6.2 Radiační onkologie v České republice V zemích Evropské unie je radioterapie aplikována přibližně u 50 % nemocných s rakovinou a ve Spojených státech amerických až u 60 % pacientů. V naší zemi je léčeno zářením necelých 30 % nemocných se zhoubnými nádory. V tomto směru za vyspělými

3 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 105 zeměmi výrazně zaostáváme. Je to ke škodě pacientů i státní pokladny, když si uvědomíme účinnost radioterapie a její relativně nízkou cenu. V současnosti funguje v České republice 35 pracovišť, která poskytují radioterapii. Technická vybavenost je značně rozdílná. Dlouhodobá koncepce oboru radiační onkologie počítá přibližně s 15 centry, která by poskytovala kurativní léčbu zářením. Zbývající pracoviště by potom prováděla léčbu paliativní. Pouze 2/3 z plánovaných 15 center jsou adekvátně vybaveny. Poměr kobaltových ozařovačů a lineárních urychlovačů je zhruba 2:1 a správně by měl být obrácený. Přestože se situace v posledních létech dosti zlepšila, k optimálnímu stavu radioterapie v České republice je ještě daleko. 6.3 Současná radiační onkologie Historický přehled a obecná charakteristika Radiační onkologie patří mezi nejmladší obory medicíny, i když od objevu paprsků X Wilhelmem Conradem Röntgenem v roce 1895 uplynulo jen o něco málo více než 100 let. Klinická radioterapie se etablovala mezi ostatními lékařskými obory v roce Coutard a Hautant totiž v tomto roce referovali na Mezinárodním onkologickém kongresu v Paříži o tom, že pokročilý karcinom hrtanu je možné vyléčit zářením aniž by došlo k rozvoji těžkých komplikací. První polovina 20. století byla érou ortovoltážních přístrojů a zároveň dobou významných objevů radiobiologických. Naši předchůdci zjistili, které tkáně a nádory jsou na záření citlivé a které citlivé nejsou. Záhy také zjistili, že rozdělením celkové dávky na dávky dílčí, aplikované v delším čase, lze dosáhnout stejného léčebného efektu při menším poškození zdravých tkání. Dávka záření se začala kvantifikovat a měřit. Limity ortovoltážní terapie vyplývají z fyzikální charakteristiky produkovaného záření. Maximum dávky na kůži a rychlý úbytek záření s rostoucí hloubkou znesnadňovaly léčbu nádorů uložených v hloubi těla. Zvyšovala se energie záření, používalo se filtrů, zvětšovala se vzdálenost mezi ohniskem rentgenky a kůží, vyvíjely se ozařovací techniky až k pohybové terapii. Přesto všechno zůstávaly hluboko uložené nádory problémem a jejich léčba byla provázena vysokou expozicí zdravých tkání a z toho rezultujícími komplikacemi. K významnému pokroku došlo v 50. létech, kdy se začaly instalovat první kobaltové ozařovače a nastala éra vysokoenergetického záření. Kůže přestala být limitujícím orgánem a nebylo problémem ozářit hluboko uložená ložiska. Kobaltové přístroje díky své nízké ceně a nenáročné údržbě doznaly širokého využití po celém světě a stále patří ke standardnímu vybavení radioterapeutických pracovišť. Již v roce 1948 byl poprvé léčebně použit betatron. Zařízení urychluje elektrony na kruhové dráze a jejich nárazem na wolframový terčík vzniká brzdné záření. Používaly se přístroje s energií fotonů až 45 MeV. Betatrony se vyznačovaly značnými rozměry, hlučností, omezeným dávkovým příkonem a určitou těžkopádností. U zrodu lineárních urychlovačů stála válečná technologie radarů. Postupně byly vyvinuty zdroje vysokoenergetických mikrovln (magnetrony, klystrony), které urychlují elektrony na poměrně krátké přímé dráze. Lineární urychlovače produkují fotony nejčastěji o energii 4-25 MeV a lze získat rovněž elektronový svazek obvykle v rozmezí 6 až 18 MeV. Oproti betatronům jsou lineární urychlovače menší, technicky dokonalejší a vykazují dostatečný dávkový příkon. První lineární akcelerátor byl

4 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 106 vyroben a použit v Anglii v roce 1953, k širšímu komerčnímu využití dochází v 70. létech a v současnosti je tento přístroj pokládán za základní zařízení pro zevní ozařování. Plánování léčby zářením prodělalo bouřlivý vývoj zejména v posledních třech desetiletích. Díky objevu počítačové tomografie (CT) bylo možné přejít od manuálního sčítání izodozových křivek k mnohem sofistikovanějším metodám. Existují algoritmy pro kalkulaci dávky na CT obrazech, které zohledňují elektronovou denzitu různých tkání. Pokroky ve výpočetní technice umožnily v 90. létech přechod od dvojrozměrného (2D) plánování v daném CT řezu k prostorovému plánování (3D). K moderní radioterapii neodmyslitelně patří verifikační systémy softwarová zařízení zajišťující přenos dat mezi jednotlivými komponentami procesu ozáření. Vzájemně je propojen simulátor, plánovací systém a lineární urychlovač, případně i další jednotky. Verifikační systém zajišťuje kvalitu a bezpečnost provozu, umožňuje přístup pouze oprávněným osobám a provádí kontrolu správnosti nastavení či zadání nejrůznějších parametrů. Obecnější význam má v radiační onkologii systém zajištění kvality (quality assurance QA), který se týká dozimetrie, funkce a kalibrace přístrojů, ozařovacích technik, léčebných protokolů a dokumentace. Vedle zevní aktinoterapie nelze opomenout ani brachyterapii, kdy je zdroj záření v bezprostředním kontaktu s nádorem. V roce 1898, pouhé tři roky po objevu rentgenového záření, izolovali manželé Curieovi přirozený radioaktivní prvek 226 Ra, který se stal na dlouhá desetiletí nejpoužívanějším radioizotopem v brachyterapii. K nevýhodám rádia patřila možnost úniku 222 Rn, značná cena a problém s uskladněním vyřazených zdrojů (poločas rozpadu let). Později se začaly uplatňovat také umělé radioizotopy ( 137 Cs, 192 Ir, 198 Au, 125 I). Rozvíjely se různé formy aplikací intrakavitární, intraluminální, intersticiální, povrchové. Dávkový příkon zářičů se obvykle pohyboval kolem 0.5 Gy/hod brachyterapie s nízkým dávkovým příkonem (low dose rate LDR). Radioizotopy se nejprve zaváděly přímo ručně, což bylo spojeno se značnou expozicí personálu. V roce 1960 Henschke jako první referoval o metodě afterloading. V první fázi výkonu byly zavedeny a fixovány duté neaktivní aplikátory a teprve dodatečně se do nich manuálně zasunuly aktivní zdroje. Dálkově ovládaný (automatický afterloading) se dostal do klinické praxe v 80. létech a dnes je metodou standardní. Inzerci zdrojů záření do předem zavedených aplikátorů provádí dálkově řízený přístroj, takže expozice personálu prakticky odpadá. Automatický afterloading zároveň umožnil použití zdrojů záření o vysoké aktivitě brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem (high dose rate HDR). Plánování brachyterapie vychází z jiných principů než plánování zevního ozáření. Od 30. let byla vyvinuta řada tzv. dozimetrických systémů, které definují pravidla pro množství radioaktivních zářičů a pro jejich rozložení tak, aby bylo zajištěno homogenní rozložení dávky v rovině nebo objemu. Širokého uplatnění doznal především Manchesterský dozimetrický systém (Paterson a Parker, 1934) a Pařížský dozimetrický systém (Pierquin, 1967), které jsou používány dodnes. Kromě nich se stále více uplatňují počítačové dozimetrické programy Přístrojové vybavení Zevní ozáření Základním přístrojem pro zevní ozařování je v současnosti lineární urychlovač (linear accelerator LA) (obr. 6.2). Magnetron nebo klystron generuje mikrovlny o vysoké frekvenci, které jsou uvolňovány do vlnovodu. Současně jsou elektronovým dělem do vlnovodu injikovány elektrony. Působením mikrovln (nosná vlna nebo stojatá vlna podle

5 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 107 konstrukce vlnovodu) dochází k urychlení elektronů na energie blízké rychlosti světla. Urychlené elektrony po odchýlení elektromagnetem dopadají na wolframový terčík za vzniku vysokoenergetického fotonového záření. Svazek fotonů vystupující z hlavice přístroje je ohraničen a tvarován clonami kolimátoru. Urychlovače duálního typu umožňují přepínat mezi dvěma energiemi fotonů např. 6 MeV a 15 MeV. Některé typy LA jsou uzpůsobeny tak, že kromě fotonového svazku lze získat a využívat také urychlené elektrony o různých energiích např. škála 6, 9, 12, 16, 20 MeV. Obr Lineární urychlovač s energií fotonů 6 MeV (Varian 600C). Lineární urychlovače jsou konstruovány takovým způsobem, že centrální osa svazku záření míří při jakékoliv poloze gantry do jednoho bodu izocentra. Izocentrum je obvykle ve vzdálenosti 100 cm od zdroje záření a lokalizuje se přibližně do středu ozařovaného objemu. Výhodou izocentrické techniky je potom to, že pacient může být ozařován několika poli, aniž bychom museli měnit jeho polohu. Po nastavení pacienta do izocentra přechází LA od jednoho pole k druhému automaticky podle předem zadaných parametrů. Moderní lineární urychlovače jsou vybaveny bohatým příslušenstvím. Ke kolimačnímu zařízení lze pomocí speciálních nástavců fixovat klínové a kompenzační filtry, individuální bloky a tubusy pro elektronový svazek. LA může být navíc vybaven dynamickými klíny, jejichž princip spočívá v plynulém posunu jedné z proximálních clon napříč svazkem. Vícelistový kolimátor (multileaf collimator MLC) je počítačem kontrolované zařízení sloužící ke tvarování svazku záření. Sestává z několika desítek párů motoricky ovládaných protilehlých lamel, které jsou vyrobeny z wolframu. Šířka lamel v izocentru je obvykle 10 mm, ale může být i menší. MLC plní obdobnou funkci jako individuální lité bloky při nižší pracnosti. Lineární urychlovač může být osazen verifikačním zařízením, které zaznamenává obraz pole v průběhu ozáření. Obraz je rekonstruován na základě elektronické

6 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 108 detekce procházejícího záření (electronic portal imaging device EPID). Nezbytnou součástí LA je dálkově ovládaný polohovatelný stůl s plovoucí deskou. Zaměřovací lasery na stěnách ozařovny slouží ke správnému nastavení pacienta. Jejich paprsky jsou emitovány ve třech rovinách, jejichž průsečík definuje izocentrum. Vybavení ozařovny doplňují nejrůznější typy fixačních pomůcek, které pomáhají zajistit přesné a reprodukovatelné nastavení pacientů. Jaké jsou výhody a nevýhody lineárního urychlovače ve srovnání s kobaltovým ozařovačem? Mezi nejčastěji citované výhody LA patří dobré geometrické parametry, stálost dávkového příkonu, ostré vymezení svazku, kombinace fotonů a elektronů a vyšší radiační bezpečnost. Abychom byli objektivní, je třeba srovnávat LA s novou generací kobaltových ozařovačů a přihlédnout k celé řadě parametrů (tab. 6.2). Tab Porovnání lineárního urychlovače (LA) a kobaltového ozařovače podle vybraných ukazatelů. parametr LA kobaltový ozařovač geometrické parametry + + ohraničení svazku (polostín) ± - dávkový příkon + ± reprodukovatelnost absorbované dávky ± + křivky hloubkových dávek ± ± vysoká energie fotonů + - fotonový a elektronový svazek současně + - radiační bezpečnost ± - pořizovací náklady - + provozní náklady - + Moderní kobaltové ozařovače se vyrovnají lineárním urychlovačům pokud jde o geometrickou přesnost a reprodukovatelnost dávky. Polostín u LA je sice menší než u kobaltového zdroje, ale přesto je nutné s ním počítat. Vyšší dávkový příkon nevede v praxi k významné úspoře času. Nespornou výhodou LA je možnost využití elektronového svazku. Po stránce ekonomické je jednoznačně výhodnější kobaltový ozařovač. Z hlediska klinického lze většinu nádorových lokalit ozářit stejně dobře kobaltovým ozařovačem jako lineárním urychlovačem. Správné provedení léčby je více otázkou lidského faktoru než typu přístroje. Centrum pro léčbu zářením by v optimálním případě mělo být vybaveno jedním LA se dvěma energiemi fotonů a několika energiemi elektronů, jedním LA s nižší energií fotonů (4-6 MeV) a jedním kobaltovým ozařovačem Brachyterapie Automatické afterloadingové přístroje používané k brachyterapii jsou dvojího typu. LDR (Lowe Dose Rate) přístroje se vyznačují nízkým dávkovým příkonem (0,4-2,0 Gy/hod), zatímco HDR (High Dose Rate) přístroje poskytují vysoký dávkový příkon (>12 Gy/hod). Konstrukčně se oba systémy zásadně neliší (obr. 6.3). Zdroje záření jsou umístěny ve stíněném trezoru, odkud jsou pneumaticky nebo motoricky transportovány do předem zavedených aplikátorů. Přístroj nejprve zkontroluje správné propojení mezi jednotlivými aplikátory a výstupními kanály hlavice. Potom je simulováno ozáření - neaktivní zdroj zajíždí do jednotlivých aplikátorů a kontroluje délku spojovacích hadiček a detekuje případné překážky na trase. Transport aktivních zdrojů je zahájen pouze v případě, že uvedené kontrolní

7 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 109 procedury proběhnou bez závad. Zařízení je ovládáno dálkově a problém expozice personálu prakticky odpadá. Aplikátory jsou s přístrojem propojeny pomocí plastových hadiček. Výrobci afterloadingových zařízení dodávají nejrůznější sady kovových či plastových aplikátorů pro jednotlivé nádorové lokality. Obr Automatický afterloadingový přístroj (Gammamed 12i HDR/PDR). LDR přístroje využívají nejčastěji kuliček s obsahem 137 Cs. V souladu s ozařovacím plánem jsou mezi aktivní zdroje interponovány neaktivní kuličky. Tak je možné optimálně modelovat rozložení dávky záření. Délka aplikace se obvykle pohybuje v rozmezí 24 až 168 hodin. Pacient je umístěn ve stíněné místnosti. Při vstupu ošetřujícího personálu se ozařování přeruší (zatažení zdrojů do trezoru). HDR přístroje používají zpravidla jediný zdroj 192 Ir o vysoké nominální aktivitě (370 GBq). Modelování rozložení dávky se děje tak, že zdroj setrvává vždy určitou dobu v jednotlivých pozicích aplikátoru ( stepping source ). Vzdálenost mezi jednotlivými pozicemi lze nastavit (obvykle 5 mm). Doba setrvání zdroje v určených pozicích je dána ozařovacím plánem. Stejným způsobem zdroj cestuje postupně ve všech zapojených aplikátorech. Vzhledem k vysoké aktivitě zářiče musí být zařízení umístěno v ozařovně. Aplikace trvá řádově minuty a zpravidla se několikrát opakuje s odstupem 1-7 dnů (frakcionace). Poločas přeměny 192 Ir je přibližně 74 dny, a proto je třeba zdroj záření 3-4x do roka obměnit. V poslední době jsou k dispozici i PDR přístroje (pulsed dose rate), které využívají výhod jediného zdroje záření při radiobiologicky příznivějším nízkém dávkovém příkonu. Aktivita zdroje se pohybuje kolem 37 GBq a zdroj je každou hodinu zasouván do aplikátorů

8 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 110 přibližně na minut. Výsledný dávkový příkon je tedy podobný jako u LDR stejně jako celková doba ozařování. 6.4 Plánování léčby zářením Technické zázemí Přístroj pro lokalizaci cílového objemu a verifikaci ozařovaných polí se nazývá simulátor. V podstatě se jedná o izocentricky konstruovaný diagnostický rentgenový přístroj, který je schopen napodobovat ozařovací podmínky. Gantry přístroje může rotovat v rozsahu 360 a stůl je identický se stolem v ozařovně. K nastavení izocentra slouží systém laserových zaměřovačů. Pomocí dvou párů nezávisle pohyblivých drátkových clon lze nastavit velikost pole. Obraz je ze zesilovače přenášen na obrazovku (skiaskopie) a dále je možné zhotovovat rentgenové snímky. Ty slouží jednak k zakreslení tvarovaných polí a především jsou dokladem o správné verifikaci ozařovací techniky. Moderní síťové systémy umožňují digitalizaci obrazu ze simulátoru, jeho transfer do počítače verifikační jednotky a archivaci. Výhodou je potom snadná editace obrazu a jeho porovnání s obrazem pole z urychlovače s možností vyhodnocení odchylky nastavení. Dalším pokrokem je simulátor - CT, který při pomalé rotaci gantry rekonstruuje obraz na základě vyhodnocení intenzity procházejícího záření. Kvalita takto získaných transverzálních řezů je nižší v porovnání s diagnostickým CT přístrojem, ale pro účely plánování jednoduchých lokalit postačuje. Poslední novinkou je CT - simulátor, což je CT přístroj speciálně upravený pro potřeby plánování radioterapie a přímo propojený s plánovacím systémem. S CT - simulátorem je spojena koncepce virtuální simulace, která probíhá na obrazovce plánovacího systému v nepřítomnosti pacienta a bez využití konvenčního simulátoru. Jako plánovací systém je označován software, který na importovaných CT obrazech umožňuje provést naplánování ozáření. 2D plánovací systémy prováděly plánování v jednom transverzálním řezu. V současnosti se používají především 3D systémy, které využívají série CT obrazů (obvykle v rozestupu 5-20 mm) a plánují v prostoru. Plánovací systém je schopen konvertovat pracovní jednotky CT (Hounsfieldovy jednotky) na elektronovou denzitu. Pro objemovou kalkulaci dávky existují různé algoritmy, které zohledňují nehomogenitu tkání (různou elektronovou denzitu měkkých tkání, vzduchu, kostí). Plánovací systém umožňuje konturování oblastí zájmu (cílový objem, rizikové orgány) na CT řezech, výběr ozařovače a druhu záření s příslušnou energií, volbu vhodné ozařovací techniky a modifikaci svazku záření (tvarování polí, klínové filtry, kompenzátory). Pole lze tvarovat jednak přenosem dat ze simulačního snímku, jednak přímo na obrazovce. Plánovací systém zobrazuje vyznačené struktury z pohledu svazku záření (beam s eye view BEV) a je schopen vytvořit digitálně rekonstruovaný rentgenogram (digitally reconstructed radiograph DRR). Optimalizace plánu se provádí po vyhodnocení objemových histogramů (dose-volume histogram DVH), které znázorňují expozici cílového objemu a rizikových orgánů.

9 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Algoritmus plánování radioterapie Proces plánování zevního ozáření zahrnuje celý řetězec na sebe navazujících kroků (obr. 6.4). Imobilizace Lokalizace nádoru (simulátor, CT) Vyznačení cílového objemu a kritických orgánů Volba ozařovací techniky Modifikace svazku záření (BEV) Výpočet distribuce dávky Optimalizace plánu (DVH) Simulace, DRR, značky na pacientovi Obr Proces plánování radioterapie. Imobilizace slouží k zajištění přesného nastavení pacienta v průběhu celé ozařovací série. K dispozici je řada pomůcek pro různé lokality (obličejové masky, klíny pod hrudník, opěrky na ruce, vakuové podložky trupu). Prvotní lokalizace nádoru se provádí na simulátoru s využitím anatomie skeletu. Transverzální CT řezy vyznačenou oblastí (rozestup 5-20 mm dle lokality) jsou přeneseny do plánovacího systému. Na jednotlivých CT řezech vyznačí lékař kontury cílového objemu a kritických orgánů. Podle doporučení International Commission on Radiation Units and Measurements (ICRU) č. 50 definujeme 3 základní objemy: 1. objem nádoru (gross tumor volume GTV) = nádor, 2. klinický cílový objem (clinical target volume CTV) = GTV + lem zahrnující potenciální mikroskopické šíření nádoru, 3. plánovací cílový objem (planning target volume PTV) = CTV + lem zahrnující fyziologické změny pozice CTV v organizmu a chyby při nastavení pacienta (obr. 6.5).

10 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 112 GTV CTV PTV Obr Definice cílového objemu podle ICRU 50 Report. Proces plánování pokračuje volbou vhodné ozařovací techniky. Uspořádání polí může být koplanární (v jedné rovině), ale také non-koplanární (ve více rovinách), což je jednou z výhod 3D plánování oproti 2D plánování. K modifikaci svazku záření slouží klínové filtry, které mohou být konvenční nebo dynamické. Kompenzační filtry upravují nehomogenitu distribuce dávky při nerovném povrchu těla nebo kolísající hloubce uložení cílového objemu. Data o profilu vhodného kompenzátoru jsou přenesena přímo do automatického vyřezávače, který příslušný kompenzátor vyfrézuje. Tvarování polí lze provádět dvojím způsobem. Prvním je přenos kontur pole ze simulačního snímku digitizérem do plánovacího systému. Druhý způsob spočívá v tvarování polí přímo v plánovacím systému ve výše zmíněném BEV modu, který zobrazuje cílové struktury z pohledu svazku záření. K vykrytí částí pole slouží jednak konvenční lité bloky, jednak vícelistový kolimátor (MLC). Výhodou bloků je univerzálnost a vysoká přesnost vykrytí, nevýhodou nutnost každodenní manipulace s poměrně těžkým materiálem. MLC šetří čas a práci laborantů, nelze jej však použít u všech technik a velikostí polí a problémové je použití v blízkosti kritických struktur (mícha, oko). Posledně jmenovaná nevýhoda platí především pro MLC s šířkou lamel 10 mm v izocentru. Nejnovější MLC, disponující užšími lamelami (např. 5 mm v izocentru), zmíněnou nevýhodu minimalizují. Dávku záření specifikujeme dle doporučení ICRU č. 50 do izocentra, které má být lokalizováno přibližně uprostřed cílového objemu. Dávka v izocentru je normalizována na hodnotu 100 %. Doporučené kolísání dávky v plánovacím cílovém objemu by se mělo pohybovat v rozmezí %. Optimalizace plánu se provádí podle objemových histogramů (DVH). Křivky ukazují objemovou expozici PTV a kritických orgánů. Systém umožňuje porovnání DVH pro různé ozařovací plány a výběr nejvhodnějšího. Poslední fází procesu plánování je přenos dat z plánovacího systému na pacienta. Podle koordinát (X, Y, Z) generovaných plánovacím systémem nastavíme na simulátoru polohu izocentra a jeho průměty vyznačíme na kůži pacienta. Poté probíhá simulace jednotlivých polí se zakreslením vstupů a kontur na kůži. Obraz pole na simulátoru a jeho vztah ke strukturám skeletu musí odpovídat digitálně rekonstruovanému rentgenogramu (DRR) v plánovacím systému (obr. 6.6). Simulační snímky jsou součástí pacientovy dokumentace (obr. 6.7).

11 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 113 Obr Digitálně rekonstruovaný rentgenogram (DRR) parapontinně uložený maligní gliom mozku, bočné pole tvarované pomocí MLC (CTV klinický cílový objem, PTV plánovací cílový objem, E oči, BS kmen mozkový, SC mícha). Obr Verifikační snímek ze simulátoru karcinom prostaty, bočné pole tvarované pomocí MLC (R rektum, B močový měchýř, S symfýza, F femury).

12 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Verifikační systém Přenos dat a vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými prvky procesu ozáření zajišťuje verifikační systém. Podstatou je softwarová síť spojující simulátor, plánovací systém a lineární urychlovač, případně i další jednotky. Při vstupu pacienta do léčby jsou zadány jeho identifikační údaje a ozařovací předpis. Ze simulátoru jsou do verifikačního systému ukládány parametry jednotlivých polí a následně jsou transportovány do ozařovače. Z plánovacího systému jsou navíc přenášeny údaje o modifikátorech svazku záření, dávce a monitorovacích jednotkách. Ozařovač je potom schopen automaticky nastavovat ozařovací parametry u konkrétního nemocného na základě údajů verifikačního systému. Zatímco většina parametrů je fixních, u některých lze povolit určitou toleranci při nastavení (např. výška stolu). Systém spustí ozáření pouze v případě, že všechny nastavené ukazatele souhlasí nebo se pohybují v tolerančním rozmezí. Verifikační systém tak zajišťuje kvalitu a bezpečnost provozu, monitoruje počet frakcí, dávku na frakci a celkovou předepsanou dávku. Přístup osob (lékař, fyzik, fyzik-elektronik, laborant, servisní technik) do různých úrovní systému je kódován heslem a nastavován správcem systému. Na konci ozařovací série je generován souhrnný protokol o průběhu ozáření, který je součástí dokumentace. K ověření správnosti nastavení slouží snímky polí získané na ozařovači. Na speciálních filmech se zhotovují kobaltogramy v případě kobaltového ozařovače. Snímkování na lineárním urychlovači se provádí vzácně pro nízkou kvalitu obrazu. Daleko lepší obraz pole lze získat pomocí elektronického detekčního zařízení, kterým může být LA osazen (EPID). Takto vytvořené obrazy polí se porovnávají se simulačními snímky nebo DRR pouhým okem nebo na obrazovce počítače, kde se sleduje a vyhodnocuje shoda kostních struktur. K moderní radioterapii patří také pravidelná dozimetrie in vivo, která poskytuje spolehlivé údaje o dodané dávce záření. U radikálně léčených pacientů se doporučuje měření vstupní dávky na všech polích opakovaně během ozařovací série (např. 1x týdně). K měření se používají termoluminiscenční dozimetry (TLD) nebo polovodičové detektory Plánování brachyterapie Prvním krokem v procesu plánování brachyterapie je rozvaha o uspořádání aplikátorů. Nejjednodušším případem je použití jednoho osového zářiče, což je obvyklé zejména při intraluminálních aplikacích. Klasická intrakavitární brachyterapie čípku děložního se řídí pravidly Manchesterského dozimetrického systému. Složitější situace nastává u intersticiálních aplikací, kde zpravidla vycházíme z Pařížského dozimetrického systému. S ohledem na velikost nádoru, jeho uložení a blízkost kritických orgánů je nutné stanovit počet aplikátorů, jejich vzájemnou pozici a vzdálenost tak, aby rozložení dávky bylo homogenní. Po zavedení aplikátorů, které často probíhá v celkové anestézii, provádíme lokalizaci aplikátorů. Existuje několik metod, jak stanovit prostorové uložení jednotlivých aplikátorů. Nejčastěji je používána metoda ortogonální, případně semiortogonální. Při ortogonálním způsobu se zhotovují rentgenové snímky ve dvou navzájem kolmých projekcích (předozadní a bočná). Snímkovat lze na simulátoru nebo častěji na pojízdném C rameni. Jinou lokalizační

13 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 115 metodou je zhotovení CT řezů oblastí zavedených aplikátorů. V určitých lokalitách (mozkové nádory) se využívá rovněž zobrazení nukleární magnetickou rezonancí (MRI). Přenos dat ze snímků do plánovacího systému pro brachyterapii se děje buď digitizérem nebo scannerem. Fyzik vyznačuje na obou snímcích (případně na CT nebo MRI řezech) pozice zářiče v aplikátorech, body pro definování dávky záření a referenční body ke stanovení dávky v kritických orgánech. Plánovací systém potom provede rekonstrukci polohy uvedených bodů v prostoru. Lékař předepíše požadovanou dávku a stanoví limity pro expozici kritických orgánů. Následuje výpočet distribuce dávky a její optimalizace. 6.5 Technický pokrok v radiační onkologii Konformní radioterapie (3D-CRT) Konformní radioterapie nebo také trojrozměrná konformní radioterapie (3D-CRT) je ozařovací technika, při které hranice cílového objemu odpovídají trojrozměrnému zobrazení objemu tumoru. První snahy o jednoduchou konformní radioterapii rotační technikou lze pozorovat již v 60. létech minulého století (Takahashi, 1965). 3D-CRT v pravém slova smyslu je ovšem spojena až se zavedením CT do klinické praxe v 70. létech. McShan a spol. referují v roce 1979 o nové metodě zobrazení, která umožňuje pohled z perspektivy svazku záření (BEV). Výkonnější plánovací systémy přinesly možnost DRR digitální rekonstrukce CT obrazu (Goitein a Abrams, 1983). Do širší klinické praxe se konformní radioterapie dostává v 80. a zejména 90. létech. Co od konformní radioterapie očekáváme? V porovnání s konvenční radioterapií umožňuje 3D-CRT ozářit cílový objem s minimálním lemem a tudíž snížit expozici okolních zdravých tkání. Z toho vyplývá možnost eskalace dávky, přičemž vyšší dávka záření je spojena s vyšší lokální kontrolou. Lokální kontrola hraje významnou roli u řady solidních tumorů (prostata, nádory hlavy a krku, mozkové nádory) a má vliv na celkové přežití pacientů Fyzikální aspekty a plánování 3D-CRT Obecná definice konformní radioterapie uvedená na počátku kapitoly je velmi jednoduchá, ale její naplnění v éře moderní radiační onkologie představuje celý řetězec kroků v procesu plánování. Algoritmus plánování popsaný v kapitole platí i pro konformní radioterapii, některé jeho prvky jsou ovšem pro 3D-CRT specifické. Zásadní význam má kvalitní imobilizace pacienta, která minimalizuje chyby při nastavení a zaručuje dobrou reprodukovatelnost ozáření. Ne všechny části těla lze fixovat stejně dobře. Obličejová maska z termoplastického materiálu zajistí variaci nastavení v oblasti hlavy do 5 mm, zatímco tentýž materiál použitý k fixaci pánve omezí chybu nastavení přibližně na 10 mm. Dále je třeba počítat s pohyby vnitřních orgánů během ozáření. Největší význam mají dýchací pohyby a měnící se náplň močového měchýře a střev. Při definování plánovacího cílového objemu musíme na výše uvedené nepřesnosti pamatovat. Doporučení ICRU č. 62, které je doplňkem ICRU 50, vyčleňuje v rámci PTV dva lemy. Vnitřní lem (internal margin IM) se přidává ke klinickému cílovému objemu, aby kompenzoval variace v pohybu, tvaru a velikosti CTV. Lem pro nastavení (set-up margin SM)

14 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 116 počítá s nepřesnostmi nastavení v průběhu ozařovací série. Kombinací obou lemů získáme PTV, jehož koncepce je geometrická a zaručuje, že při vhodné velikosti a uspořádání polí obdrží CTV předepsanou dávku záření. Například při 3D-CRT karcinomu prostaty definujeme CTV jako celou prostatu a mezi CTV a PTV je lem přibližně 10 mm. Tento lem může, ale také nemusí být uniformní obvykle se volí menší lem dorzální kvůli šetření rekta a větší lem kraniokaudální kvůli nebezpečí poddávkování apexu prostaty. Konečně mezi PTV a vykrývacími bloky, případně lamelami MLC, je ponechán lem 5-10 mm, který zohledňuje polostín. Plánovací CT řezy pro potřeby 3D-CRT se provádí v minimálních rozestupech (2-8 mm), aby výsledné prostorové zobrazení cílových struktur bylo co nejpřesnější. Při 3D plánování se využívá zobrazení z pohledu svazku záření (BEV), které umožňuje optimální tvarování svazku (obr. 6.8). Často je volena ozařovací technika s větším počtem polí, která mohou být non-koplanární. Na našem pracovišti používáme při 3D-CRT karcinomu prostaty techniku 4 koplanárních polí s klínovými filtry (obr. 6.9). Izodozový plán je možné vytvořit nejenom v rovině transverzální, ale i sagitální a frontální. K posouzení a optimalizaci plánu se využívá objemových histogramů (DVH). Nezbytnou součástí plánování je generování digitálně rekonstruovaných rentgenogramů (DRR), které se využívají při simulaci a verifikaci. Pravidelná verifikace léčby na lineárním urychlovači pomocí elektronického zobrazení pole (EPID) je důležitým prvkem protokolu 3D-CRT. Manuální nebo automatické porovnávání EPID se simulačním snímkem nebo DRR poskytuje důležité informace o geometrických nepřesnostech při léčbě. Obr Cílový objem a kritické orgány z pohledu svazku záření (BEV) karcinom prostaty, bočné pole tvarované pomocí MLC (PTV plánovací cílový objem, R rektum, B močový měchýř, S sacrum).

15 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 117 Obr Izodozové křivky v transverzální rovině v úrovni izocentra karcinom prostaty, 3D-CRT, technika 4 polí Klinické využití 3D-CRT Radiační onkologie představuje u solidních nádorů lokoregionální léčebnou metodu. Lokoregionální kontrola je tudíž hlavním měřítkem úspěšnosti radioterapie. U řady solidních nádorů bylo prokázáno, že vyšší lokální kontrola koreluje s nižší incidencí distančních metastáz a s delším přežitím. Platí to zejména pro karcinom čípku děložního, prostaty, plic a nádory hlavy a krku. Vztah dávky záření a odpovědi nádoru je jedním z radiobiologických postulátů s rostoucí dávkou se zvyšuje odpověď. Kdybychom nebyli limitováni tolerancí zdravých tkání a mohli aplikovat libovolně vysokou dávku záření, docílíme lokální kontroly prakticky ve 100 % případů. Realita je samozřejmě jiná a jsou to právě okolní zdravé tkáně, které dávku limitují. Například u karcinomu prostaty je standardní dávkou pro konvenční radioterapii 70 Gy aplikovaných během 7 týdnů. Takto provedená léčba je provázena méně než 5 % závažných komplikací. Bylo prokázáno, že zvýšení dávky nad 75 Gy vede k rozvoji středně těžké a těžké proktitidy u 60 % ozářených (Smit, 1990). Karcinom prostaty je svým biologickým chováním a anatomickými poměry modelovým nádorem pro konformní radioterapii. Nejvíce klinických zkušeností s 3D-CRT máme právě u této malignity. Existuje řada prací, které porovnáním DVH prokazují nižší expozici rekta a močového měchýře při 3D-CRT než při konvenční technice. Rovněž jsou k dispozici retrospektivní i prospektivní studie, svědčící o nižší akutní a chronické toxicitě při 3D-CRT. Na řadě pracovišť, především v USA, probíhaly a probíhají studie s eskalací dávky. Opakovaně bylo referováno o přijatelné chronické toxicitě 3D-CRT (méně než 5 % závažných komplikací) při dávkách kolem 80 Gy. V současnosti se testuje snášenlivost dávek v rozmezí Gy. Nejdůležitější je ovšem zjištění, že eskalace dávky je provázena vyšší biochemickou kontrolou onemocnění delší přežití bez relapsu PSA (prostatický specifický antigen). Největší prospěch mají pacienti se středním a vyšším rizikem (riziko je určováno na základě klinického stádia, PSA a histologického obrazu). Při analýze studie s eskalací dávky, provedené ve Fox Chase Cancer Center, byli pacienti rozděleni do 6 podskupin podle rizika.

16 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 118 Pětileté přežití bez PSA relapsu bylo ve čtyřech podskupinách o 15 až 45 % lepší při dávce 78 Gy v porovnání s dávkou 73 Gy (Hanks, 2000). Při ozařování nádorů v oblasti hlavy a krku je pravidelným důsledkem léčby xerostomie, která snižuje kvalitu života pacientů. 3D-CRT umožňuje větší šetření ústní sliznice a částečně i slinných žláz než konvenční RT. Provádění studií s eskalací dávky je vzhledem ke komplexní anatomii této oblasti složitější. Obdobná situace je rovněž u nemalobuněčného karcinomu plic, kde předpokládáme nižší incidenci radiačních pneumonitid a fibróz a vyšší lokální kontrolu. Ve studiích fáze I a II bylo referováno o dobré toleranci dávky 70 až 74 Gy v kombinaci s chemoterapií. Nedostatečná lokální kontrola konvenční RT je příčinou tristních léčebných výsledků u mozkových nádorů, zejména maligních gliomů. Vzhledem k anatomii mozku, blízkosti citlivých struktur (zrakové nervy, chiasma opticum, kmen mozkový) a pozdním efektům záření na mozkovou tkáň je použití 3D-CRT v této lokalitě nanejvýš výhodné. Studie s eskalací dávky u maligních gliomů probíhají. 3D-CRT hraje významnou roli také při ozařování solidních nádorů v dětském věku. Vysoká citlivost zdravých tkání na záření u dětí ji k tomu přímo předurčuje. Očekáváme, že 3D-CRT sníží incidenci pozdních a velmi pozdních změn po aktinoterapii. Máme k dispozici předběžné výsledky použití 3D-CRT v léčbě meduloblastomu. U tohoto onemocnění se v první fázi ozařuje celá kraniospinální osa, v druhé fázi se potom doplňuje dávka (boost dose) na oblast primárního tumoru. Boost formou 3D-CRT snižuje expozici některých citlivých tkání mozku (hypofýza) HDR brachyterapie Henschke a spol. vyvinuli v roce 1961 první přístroj s vysokým dávkovým příkonem (HDR), který jako zdroj záření využíval 60 Co. První afterloadingové HDR zařízení pracující s jediným zdrojem 192 Ir bylo vyrobeno v Německu v roce 1964 a bylo určeno k léčbě mozkových nádorů. Používaný iridiový zářič měl aktivitu kolem 3700 GBq. V současnosti se uplatňují především přístroje s jediným zdrojem 192 Ir o aktivitě přibližně 370 GBq. HDR brachyterapie nevytlačila LDR techniku z klinické praxe, pouze rozšířila spektrum léčebných metod. Každá z technik má svoje výhody a nevýhody HDR versus LDR brachyterapie Při komparaci brachyterapie s vysokým a nízkým dávkovým příkonem musíme odděleně posuzovat aspekty radiobiologické, technické (dozimetrické) a klinické (tab. 6.3).

17 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 119 Tab Porovnání HDR a LDR brachyterapie. parametr HDR LDR radiobiologie celkový čas léčby - + repopulace nádorových buněk - + redistribuce buněčného cyklu - + terapeutický poměr - + účinek na hypoxické buňky + - technika/dozimetrie fixace aplikátorů + - distribuce dávky záření + - expozice personálu + - klinická praxe ambulantní výkon + - komplikace plynoucí z imobilizace pacienta + - komfort pacienta ± ± ekonomické hledisko ± ± Ozáření s nízkým dávkovým příkonem je jednoznačně výhodnější z hlediska radiobiologického. Významná je především ta skutečnost, že pomocí LDR provedeme kurativní radioterapii v nejkratším čase. Mimoto má LDR diferencovaný účinek na nádorové buňky a pomalu odpovídající zdravé tkáně. Z toho vyplývá významný důsledek klinický, kterým je relativní šetření zdravých tkání. Radiobiologické nevýhody brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem jsou nejvíce vyznačeny při jednorázovém ozáření. Rozdělením dávky do několika dílčích frakcí v určitém časovém odstupu se rozdíl mezi HDR a LDR zmenšuje. Proto se HDR brachyterapie s kurativním záměrem provádí frakcionovaně. Z pohledu technického a dozimetrického je hlavní výhodou HDR brachyterapie krátký čas aplikace (minuty). Díky tomu můžeme aplikátory pevně fixovat, jejich geometrie je během výkonu konstantní a distribuce dávky velmi přesná. Navíc lze různými metodami oddálit rizikové orgány co nejvíce od aplikátorů a snížit tak jejich expozici. Klinické výhody HDR brachyterapie spočívají v možnosti ambulantního provedení aplikace s minimálním rizikem rozvoje trombembolických komplikací. Často citovaný komfort pacienta při HDR je relativní. Absence několikadenního pobytu na lůžku je vyvážena opakováním výkonu. Ekonomická výhodnost HDR se projeví pouze v zemích s výraznou cenovou diferencí mezi nemocniční a ambulantní péčí Klinické využití HDR brachyterapie U většiny nádorových lokalit vhodných k brachyterapii (čípek děložní, tělo děložní, pochva, vulva, anus, ORL oblast, bronchus, jícen, prs, měkké tkáně) můžeme použít jak LDR, tak HDR techniku se srovnatelnými výsledky. Při volbě metody vycházíme ze zkušeností a vybavenosti pracoviště a musíme brát v úvahu komfort pacienta. Vzhledem ke krátkému trvání aplikace má HDR přednost v indikacích paliativních. Například u nádorové stenózy bronchu nebo jícnu dosáhneme zmírnění obtíží v 70 až 80 % případů. Intraluminální aplikace se provádí v 1 až 4 sezeních a celý výkon přitom netrvá déle než minut. Naopak k intersticiální implantaci u nádorů ORL oblasti se nejlépe hodí manuální LDR afterloading s iridiovými drátky.

18 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 120 Další skupinu nádorů tvoří lokality, kde lze rovněž použít obou metod, ovšem existují určité rozdíly mezi indikací HDR a LDR. U mozkových nádorů s nízkým stupněm malignity používá především LDR aplikace, zatímco u vysoce maligních gliomů se uplatňuje LDR i HDR. Brachyterapie je vedle stereotaktické radiochirurgie optimální léčebnou metodou u recidivujících maligních gliomů (obr. 6.10). Vybraným pacientům prodlouží život o 6-12 měsíců. Časný karcinom prostaty se s úspěchem léčí intersticiální LDR implantací, která přináší výsledky srovnatelné s radikální prostatektomií a konformní radioterapií. Naopak u lokálně pokročilého onemocnění můžeme kombinovat HDR se zevním ozářením a hormonální léčbou. Obr Intersticiální HDR implantace u recidivujícího glioblastomu (MRI obraz s izodozovými křivkami, 7 paralelních aplikátorů.) Brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem nalezla uplatnění u nádorových i nenádorových onemocnění, kde je použití LDR aplikací technicky nevýhodné nebo dokonce nemožné. Jako paliativní metoda si HDR vydobyla významné postavení v terapii nádorových obstrukcí žlučových cest (malignity mimojaterních žlučovodů a hlavy pankreatu). Intraluminální aplikace se provádí cestou zevní či vnitřní drenáže a může se kombinovat se zevním ozářením nebo chemoterapií. Efekt spočívá v oddálení rozvoje ikteru a prodloužení mediánu přežití o několik měsíců. Novinkou v HDR aplikacích je intraluminální brachyterapie cévních restenóz. Záření inhibuje neointimální proliferaci a snižuje tak incidenci restenóz periferních tepen po předchozí angioplastice. Ozáření stenotického úseku cévy intraluminálně zavedeným katétrem se provádí jednorázově a bezprostředně navazuje na angioplastiku.

19 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Zajištění kvality v radioterapii Program zajištění kvality (quality assurance QA) se v posledním desetiletí stal nedílnou součástí radioterapeutické praxe. Řada významných světových a evropských institucí (World Health Organization WHO, European Organization for Research and Treatment of Cancer EORTC, European Society for Therapeutic Radiation Oncology ESTRO) publikovala požadavky na zajištění kvality v radioterapii. Program QA definuje postupy, které je třeba dodržet, aby se eliminovaly veškeré nepřesnosti, které by mohly vést k suboptimální léčbě zářením. O suboptimální léčbě mluvíme tehdy, když cílový objem neobdrží předepsanou dávku záření a/nebo dochází k nadměrné expozici zdravých tkání s následným nárůstem morbidity. Podle zákona č. 18/1997 musí mít každé pracoviště radiační onkologie v České republice vypracován program QA, který vychází z mezinárodních a národních doporučení. Program zajištění kvality pokrývá celý proces léčby zářením. Pro přehlednost jej můžeme rozdělit do čtyř oblastí: Kvalita přístrojů. Pro každý přístroj je vypracována metodika kontroly jeho parametrů tak, aby byla zajištěna mechanická a geometrická přesnost a přesnost dávky, a aby se předešlo závažným chybám. Je stanovena frekvence testování přístroje (denní, týdenní, měsíční a půlroční zkoušky provozní stálosti), jsou definovány referenční hodnoty, tolerance a opatření, která je třeba provést při detekci odchylek. Jednou ročně provádějí osoby s příslušnou kvalifikací tzv. zkoušky dlouhodobé stability. Dozimetrie. Protokol vymezuje pravidelné kontroly kalibrace dávky (monitorovací jednotky) u ozařovačů, kontroly kvality a symetrie svazku záření a kontroly profilu svazku. Také prostředky pro dozimetrii in vivo (termoluminiscenční dozimetry, polovodičové dozimetry) podléhají pravidelné kontrole a kalibraci. Plánování léčby zářením. Metodika kontroly procesu plánování zahrnuje řadu parametrů. Ozařovací protokol musí obsahovat všechna předepsaná data včetně ozařovacího plánu. Konečný izodozový plán by měl zkontrolovat ještě druhý fyzik. Nezávislá kontrola je nezbytná při zadávání ozařovacích podmínek, dávky, frakcionace a monitorovacích jednotek. U izocentrických technik je třeba pravidelně ověřovat vzdálenost ohnisko kůže. Kontrola kumulativních dávek u všech pacientů se obvykle provádí jednou týdně. Dokumentace. Záznamy o pacientech obsahují standardní informace o nádorovém onemocnění, léčebnou strategii a ozařovací protokol. Po skončení radioterapie je do protokolu vložen souhrnný přehled dokumentující aktuální denní ozařovací parametry. Nezbytnou součástí záznamů jsou údaje o akutní a chronické toxicitě léčby. Dokumentace musí být vedena takovým způsobem, aby umožnila vyhodnocení léčebných výsledků. Spolupráce v oblasti systému zajištění kvality probíhá i na mezinárodní úrovni. Projekt EROPAQ, financovaný vlámskou vládou, významně přispěl k zavedení systému QA v zemích střední a východní Evropy. V létech se přibližně 40 % evropských radioterapeutických center zúčastnilo projektu EQUAL. Smyslem tohoto projektu byla dozimetrická kontrola fotonových a elektronových svazků prováděná pomocí TLD. Plán na rok 2000 předpokládá kontrolu dvojnásobného počtu svazků záření v porovnání s předchozími dvěma roky.

20 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Aplikace radiobiologických poznatků v současné radiační onkologii Pokrok v radiační onkologii probíhá paralelně ve dvou hlavních liniích technické a biologické. Vývoj nových zobrazovacích metod (CT) a zdokonalení výpočetní techniky vedly k zavedení trojrozměrného plánování do klinické praxe. 3D konformní radioterapii právem pokládáme za nejvýznamnější technický pokrok v oboru v 80. a zejména 90. létech minulého století. Ve stejném časovém horizontu došlo k výraznému posunu v aplikaci radiobiologických poznatků. Především byly vyvinuty a testovány nové frakcionační režimy. Proběhla řada randomizovaných klinických studií, které u vybraných nádorových lokalit prokázaly signifikantní benefit ve srovnání s konvenční frakcionací. Za nejvýznamnější pokrok v aplikované radiobiologii v posledních dvou desetiletích považujeme alterované (nekonvenční) frakcionační režimy. O nejnovějších radiobiologických poznatcích je podrobně a fundovaně referováno v ostatních kapitolách této monografie. V následujícím textu se proto omezíme na stručný přehled radiobiologických principů, které v posledních létech významně ovlivnily léčebné postupy v radiační onkologii. Uvedená data se týkají výhradně fotonových svazků; problematika záření o vysokém LET není předmětem sdělení Lineárně - kvadratický model První křivku přežití savčích buněk po ozáření uveřejnili v roce 1956 Puck a Marcus. Na rozdíl od baktérií mají křivky většiny savčích buněk dvě komponenty zakřivenou část (raménko) a terminální exponenciální část. Raménko odpovídá subletálnímu poškození buněk v oblasti nízkých dávek. Existují přibližně dvě desítky matematických modelů, které popisují tvar křivky přežití po ozáření. Klasický model (multi-target single-hit model) předpokládá v buňce existenci více zásahových center, přičemž všechna centra musí být alespoň jednou zasažena, aby záření buňku usmrtilo. Lineárně-kvadratický model (LQ model) byl popsán již v 50. létech (Lea, 1955; Read, 1952, 1959), ale jeho význam byl doceněn teprve v první polovině 70. let. Dutreixová a spol. v roce 1973 totiž zjistili, že snižování dávky na frakci pod 3 Gy nevede k dalšímu šetření kůže ve smyslu akutní odpovědi. LQ model dobře popisuje právě tuto klinicky významnou oblast nízkých dávek (0-3 Gy). Lineárně-kvadratický model předpokládá, že existují dva typy radiačního poškození: α komponenta (lineární úměrná dávce, představuje single-hit ireparabilní poškození, je významná v oblasti nízkých dávek), β komponenta (kvadratická úměrná čtverci dávky, představuje multi-hit reparabilní poškození, je významnější v oblasti vyšších dávek). Efekt (E) n frakcí záření můžeme vyjádřit rovnicí: E = n (αd + ßd 2 ), kde d je dávka na jednu frakci. Tvar křivky přežití je určován poměrem α/ß, který charakterizuje odpověď nádoru a zdravých tkání na záření při měnící se dávce na frakci. Časně reagující tkáně (kůže, tenké střevo, varle) mají vysoké hodnoty α/ß (7-20 Gy) a jejich křivky přežití jsou ploché, s malým raménkem. Pozdně reagující tkáně (mícha, ledviny, kosti) se

3.ZÁKLADNÍ POJMY 11 3.1. ROZDĚLENÍ NÁDORŮ 11 3.2.TNM SYSTÉM 11 3.3. INDIKACE RADIOTERAPIE PODLE ZÁMĚRU LÉČBY 14 3.4.

3.ZÁKLADNÍ POJMY 11 3.1. ROZDĚLENÍ NÁDORŮ 11 3.2.TNM SYSTÉM 11 3.3. INDIKACE RADIOTERAPIE PODLE ZÁMĚRU LÉČBY 14 3.4. 2. POSTAVENÍ RADIOTERAPIE V KOMPLEXNÍ LÉČBĚ NÁDORŮ 10 3.ZÁKLADNÍ POJMY 11 3.1. ROZDĚLENÍ NÁDORŮ 11 3.2.TNM SYSTÉM 11 3.3. INDIKACE RADIOTERAPIE PODLE ZÁMĚRU LÉČBY 14 3.4. FRAKCIONACE 15 4. FYZIKÁLNÍ ASPEKTY

Více

Radioterapie lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty. MUDr. Běla Malinová, Radioterapeu7cko- onkologické odd.

Radioterapie lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty. MUDr. Běla Malinová, Radioterapeu7cko- onkologické odd. Radioterapie lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty MUDr. Běla Malinová, Radioterapeu7cko- onkologické odd. FN v Motole Úvod Karcinom prostaty je radiokurabilní onemocnění. Efekt je závislý

Více

Zkušenosti s aplikací protonové terapie. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha

Zkušenosti s aplikací protonové terapie. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha Zkušenosti s aplikací protonové terapie MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha Protonová terapie - východiska Protonová radioterapie je formou léčby ionizujícím zářením Ionizující záření lze použít k destrukci

Více

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Radiační onkologie- radioterapie Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Historie radioterapie Ionizující záření základní léčebný prostředek (často se však používá v kombinaci

Více

3. MINIMÁLNÍ SEZNAM TEST

3. MINIMÁLNÍ SEZNAM TEST Doporučení SÚJB Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii lineární urychlovače pro 3D konformní radioterapii a IMRT 2006 OPRAVA A DOPLNĚNÍ 1.4.2010 Tato

Více

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013 Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013 Zpracoval: prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. I. Radiofyzika, radiobiologie, praktická radioterapie 1. Struktura atomu, radioaktivní rozpad. Elektromagnetické

Více

Protokol pro léčbu karcinomu močového měchýře

Protokol pro léčbu karcinomu močového měchýře 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 5 Přílohy: nejsou Protokol pro léčbu karcinomu močového měchýře

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

Česká společnost fyziků v medicíně, o. s.

Česká společnost fyziků v medicíně, o. s. Pravidla procesu hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy pro radiační onkologii 1. Úvod Požadavky na klinické audity jsou stanoveny v hlavě V díl

Více

Nové techniky v radioterapii

Nové techniky v radioterapii Nové techniky v radioterapii 1895 objev rtg záření 1896 - první léčba 1910 rtg terapie 1930 radiová bomba 1937 Lineární urychlovač 1966 lineární urychlovač 1972 - CT počítačové plánování MRI/PET Historie

Více

Okruhy k Státním závěrečným zkouškám na Fakultě zdravotnických věd UP pro akademický rok 2014/2015

Okruhy k Státním závěrečným zkouškám na Fakultě zdravotnických věd UP pro akademický rok 2014/2015 Pracoviště: Ústav radiologických metod Studijní obor: Radiologický asistent Diagnostické zobrazovací postupy 1. Vznik a vlastnosti rentgenového záření, vznik a tvorba rentgenového obrazu, radiační ochrana

Více

Protonová terapie PTC Praha

Protonová terapie PTC Praha Protonová terapie PTC Praha Lubomír Zámečník Vladimír Vondráček PTC www.ptc.cz Brzdné záření vs nabité částice Usmrcení nádorových buněk pomocí externích svazků záření Můžeme to udělat lépe? Ano, s částicemi

Více

Strukturovaná péče v radioterapii. Jiří Petera Kl. onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové

Strukturovaná péče v radioterapii. Jiří Petera Kl. onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Strukturovaná péče v radioterapii Jiří Petera Kl. onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Postavení RT v léčbě nádorů 25% Chirurgie Radioterapie 55% 15% Chemoterapie 5% SBU. The Swedish council

Více

Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře T (MZ) 1-01: Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení

Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře T (MZ) 1-01: Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení Program statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví na rok 2015 ÚZIS ČR Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře T (MZ) 1-01: Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013. Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1.

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013. Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1. 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 7 Přílohy: nejsou Protokol pro léčbu karcinomu prostaty Schválili:

Více

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov Přínos intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Zdeněk k Papík Jiří Petera, Josef Dvořák Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov lové

Více

KONCEPCE OBORU RADIAČNÍ ONKOLOGIE

KONCEPCE OBORU RADIAČNÍ ONKOLOGIE 1 KONCEPCE OBORU RADIAČNÍ ONKOLOGIE I. KLASIFIKACE A NÁPLŇ OBORU Číslo odbornosti: 403 Definice, předmět a cíl oboru Radiační onkologie je samostatným základním medicínským oborem, který se zabývá komplexní

Více

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně! Název přípravku 3 -[ 18 F]FLT, INJ Kvalitativní i kvantitativní složení 1 lahvička obsahuje: Léčivá látka: Pomocné látky: Léková forma Injekční

Více

Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů

Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů Ing. Jana Hudzietzová 1, Doc.Ing. Jozef Sabol, DrSc. 1,, Ing. Lenka Grayová-Bulíčková

Více

SPECIALIZAČNÍ NÁPLŇ TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE V OBORECH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY, RADIODIAGNOSTIKY A RADIOTERAPIE

SPECIALIZAČNÍ NÁPLŇ TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE V OBORECH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY, RADIODIAGNOSTIKY A RADIOTERAPIE SPECIALIZAČNÍ NÁPLŇ v oboru TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE V OBORECH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY, RADIODIAGNOSTIKY A RADIOTERAPIE KLINICKÁ RADIOFYZIKA A PŘÍSTROJOVÁ TECHNIKA V RADIOTERAPII 1. Cíl specializační přípravy Obor

Více

Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha

Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha ÚVOD Společnost Carl Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH již dlouhou dobu sleduje vývoj v poměrně

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

Radiologická fyzika (technika) v radioterapii Seznam přednášek a klinických praxí Letní semestr 2015 (RFRT1 a RTRT)

Radiologická fyzika (technika) v radioterapii Seznam přednášek a klinických praxí Letní semestr 2015 (RFRT1 a RTRT) Radiologická fyzika (technika) v radioterapii Seznam přednášek a klinických praxí Letní semestr 2015 (RFRT1 a RTRT) 1 přednáška = 100 minut 1 praxe = 240 minut (pokud není uvedeno jinak) Klinické praxe

Více

Informační systémy v radioterapii ovlivňují kvalitu poskytované péče

Informační systémy v radioterapii ovlivňují kvalitu poskytované péče Informační systémy v radioterapii ovlivňují kvalitu poskytované péče Ing. Pavel Tobiáš, Ph.D., MBA Klinika radiační onkologie LF MU a MOÚ Brno MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D., MUDr. David Vrána Ph.D. Onkologická

Více

Skenovací parametry. H.Mírka, J. Ferda, KZM LFUK a FN Plzeň

Skenovací parametry. H.Mírka, J. Ferda, KZM LFUK a FN Plzeň Skenovací parametry H.Mírka, J. Ferda, KZM LFUK a FN Plzeň Skenovací parametry Expozice Kolimace Faktor stoupání Perioda rotace Akvizice. ovlivňují způsob akvizice. závisí na nich kvalita hrubých dat.

Více

Protonová radioterapie? Náklady nebo úspory?

Protonová radioterapie? Náklady nebo úspory? Protonová radioterapie? Náklady nebo úspory? Proč tu jsme? K čemu??? 1969 1975 1989 1990 1991 1993 1994 1995 1996 1998 1999 2001 2002 2003 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Protonová terapie

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17.

PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17. PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17.0058 Zpráva z odborné stáže na pracovišti Protonového centra v Praze na

Více

PLÁNOVÁNÍ TERAPIE IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM

PLÁNOVÁNÍ TERAPIE IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF

Více

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.

Více

POPIS VYNÁLEZU 265 652

POPIS VYNÁLEZU 265 652 ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA (19) POPIS VYNÁLEZU 265 652 K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ Í11> (13) Bi (21) PV 3131-85.Z (22) Přihlášeno 29 04 85 (51) Int. Cl. 4 A 61 H 5/04 FEDERÁLNI ÚŘAD PRO VYNÁLEZY

Více

Zásady bezpečného používání moderních radioterapeutických metod

Zásady bezpečného používání moderních radioterapeutických metod Zásady bezpečného používání moderních radioterapeutických metod Ivana Horáková Irena Koniarová Vladimír Dufek Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. Tato práce vznikla za podpory projektu TAČR č. TB01SUJB071.

Více

KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE

KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Kolektiv autorů Editoři: prof. MUDr. Pavel Kuna, DrSc. doc. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. AUTORSKÝ KOLEKTIV Fenclová

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

V Pardubicích dne 31. října 2011

V Pardubicích dne 31. října 2011 V Pardubicích dne 31. října 2011 Vážení kolegové, Český rozhlas Radiožurnál vysílal dne 26.10.2011 v 10 hodin dopoledne rozhovor s doc. MUDr. Vladimírem Študentem, Ph.D., přednostou Urologické kliniky

Více

Pokyny pro nemocné léčené brachyradioterapií. Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno

Pokyny pro nemocné léčené brachyradioterapií. Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno Pokyny pro nemocné léčené brachyradioterapií Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno 1 Brachyradioterapie - brachyterapie (BRT), někdy nazývaná

Více

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.

Více

Hodnocení toxicity radioterapie karcinomu prostaty technikou IMRT

Hodnocení toxicity radioterapie karcinomu prostaty technikou IMRT Hodnocení toxicity radioterapie karcinomu prostaty technikou IMRT Vaňásek J. 1, Odrážka K. 1, Doležel M. 1, Kolářová I. 1, Valentová E. 1, Dušek L. 2, Jarkovský J. 2 1 Multiscan s. r. o., Radiologické

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT

Více

Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů. Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové

Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů. Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Nové techniky radioterapie a jejich využih u nádorů cervixu a endometria IMRT,

Více

Specifikace produktu

Specifikace produktu Specifikace produktu ÚVODEM V radioterapii nachází široké uplatnění moderní tomografické zobrazovací metody. Systém TomoTherapy je jediný, který přímo kombinuje princip počítačové tomografie a klinický

Více

Dosah γ záření ve vzduchu

Dosah γ záření ve vzduchu Dosah γ záření ve vzduchu Intenzita bodového zdroje γ záření se mění podobně jako intenzita bodového zdroje světla. Ve dvojnásobné vzdálenosti, paprsek pokrývá dvakrát větší oblast povrchu, což znamená,

Více

Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment

Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment PROTONOVÁ TERAPIE HTA DOSSIER 1. Přehled zahraničních HTA

Více

15 let auditů v RT. Vývoj a budoucnost auditů v radioterapii. Systém auditů v radioterapii v ČR základní audit. Radioterapeutická pracoviště v ČR

15 let auditů v RT. Vývoj a budoucnost auditů v radioterapii. Systém auditů v radioterapii v ČR základní audit. Radioterapeutická pracoviště v ČR Vývoj a budoucnost auditů v radioterapii I. Horáková I. Koniarová, V. Dufek., H. Žáčková, D. Ekendahl Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. Bartoškova 28, Praha 4 Nejnovější trendy radioterapie, stereotaktické

Více

Interaktivní nástroje pro výuku léčebných standardů cytostatické léčby zhoubných nádorů Portál DIOS

Interaktivní nástroje pro výuku léčebných standardů cytostatické léčby zhoubných nádorů Portál DIOS Interaktivní nástroje pro výuku léčebných standardů cytostatické léčby zhoubných nádorů Portál DIOS Klimeš D., Dušek L., Kubásek J., Fínek J., Petruželka L., Zoláková A., Vyzula R. Historie projektu Snaha

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ RADIOLOGIE

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ RADIOLOGIE VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ RADIOLOGIE 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání v oboru dětská radiologie je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických

Více

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., *Skopalová M., *Bělohlávek O. Chirurgické oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha *Oddělení nukleární medicíny - PET centrum

Více

Onkologické centrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Onkologické centrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Onkologické centrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Historie: Onkologické oddělení bylo otevřeno v nemocnici Na Královských Vinohradech již v roce 1949 a později se stalo součástí Radiologické kliniky

Více

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky

Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky Mikromorfologická diagnostika bronchogenního karcinomu z pohledu pneumologické cytodiagnostiky P. Žáčková Pneumologická klinika 1. LFUK Thomayerova nemocnice Úvod a definice Každá buňka obsahuje informace

Více

Zhoubné nádory v roce 2006 Malignant neoplasms in 2006

Zhoubné nádory v roce 2006 Malignant neoplasms in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 4. 29 6 Zhoubné nádory v roce 26 Malignant neoplasms in 26 Souhrn Aktuální informace přináší data o nově hlášených

Více

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu Obsah Autoři Předmluva Introduction Úvod 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu 1.2. Šíření maligních nádorů 1.3. Souhrn 1.4. Summary 2. Obecné klinické

Více

Metrologické požadavky na měřidla používaná při lékařském ozáření Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM Rožnov pod Radhoštěm duben 2014

Metrologické požadavky na měřidla používaná při lékařském ozáření Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM Rožnov pod Radhoštěm duben 2014 Metrologické požadavky na měřidla používaná při lékařském ozáření Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM Rožnov pod Radhoštěm duben 2014 Zuzana Pašková zuzana.paskova@sujb.cz 1 Obsah sdělení Kompetence

Více

Management předoperačního a pooperačního vyšetřování a biopsie sentinelové uzliny, případné změny postupů v období fáze učení a později

Management předoperačního a pooperačního vyšetřování a biopsie sentinelové uzliny, případné změny postupů v období fáze učení a později Management předoperačního a pooperačního vyšetřování a biopsie sentinelové uzliny, případné změny postupů v období fáze učení a později Otakar Kraft, Martin Havel Klinika nukleární medicíny FN Ostrava

Více

Současný stav provádění nenádorové radioterapie v České republice

Současný stav provádění nenádorové radioterapie v České republice Současný stav provádění nenádorové radioterapie v České republice Ing. H. Žáčková, Ing.I.Horáková,CSc., Ing.I.Koniarová,PhD., Ing.V.Dufek,PhD. Státní ústav radiační ochrany v.v.i Práce je řešena s podporou

Více

Marek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík. Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice

Marek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík. Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice Marek Mechl Jakub Foukal Jaroslav Sedmík Radiologická klinika LF MU v Brně a FN Brno - Bohunice Prrostata anatomie přehled zobrazovacích metod benigní léze hyperplazie, cysty maligní léze - karcinom Anatomie

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Okruhy k Státním závěrečným zkouškám na Fakultě zdravotnických věd UP pro akademický rok 2015/2016

Okruhy k Státním závěrečným zkouškám na Fakultě zdravotnických věd UP pro akademický rok 2015/2016 Pracoviště: Ústav radiologických metod Studijní obor: Radiologický asistent Diagnostické zobrazovací postupy 1. Vznik a vlastnosti rentgenového záření, vznik a tvorba rentgenového obrazu, radiační ochrana

Více

Vývoj přístrojového vybavení zdravotnických zařízení

Vývoj přístrojového vybavení zdravotnických zařízení Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4.2.23 5 Vývoj přístrojového vybavení zdravotnických zařízení Po roce 1989 došlo ke změně struktury zdravotnického

Více

Zhoubné nádory v roce 2008 Malignant neoplasms in 2008

Zhoubné nádory v roce 2008 Malignant neoplasms in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 5. 211 13 Souhrn Zhoubné nádory v roce Malignant neoplasms in Aktuální informace přináší data o nově hlášených onkologických

Více

TomoTherapy Tomoterapie

TomoTherapy Tomoterapie Postgraduální měsíčník pro lékaře TomoTherapy Tomoterapie V radioterapii nachází široké uplatnění moderní tomografi cké zobrazovací metody. Systém TomoTherapy je jediný, který přímo kombinuje princip počítačové

Více

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1-

Report. Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger. Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou. Burghausen Září 2000 -1- Dr. med. Dr. med. vet. Franz Starflinger Report Colostrum extrakt, jako doprovodná terapie s pacienty s rakovinou Burghausen Září 2000 Dr. Dr. F. Starflinger -1- Pacienti s rakovinou s poskytnutím holvita

Více

Radioterapeutické techniky ve FN Olomouc. David Vrána

Radioterapeutické techniky ve FN Olomouc. David Vrána Radioterapeutické techniky ve FN Olomouc David Vrána Nově zaváděné techniky ve FN Olomouc Stereotaktická radioterapie (radiochirugie) Aktivní kontrola dýchání Eskalace dávky u karcinomu prostaty Simultánnní

Více

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu Macík D. 1, Doležel J. 1, Múdry P. 2, Zerhau P. 3, Staník M. 1, Čapák I. 1 1 ODDĚLENÍ UROLOGICKÉ ONKOLOGIE,

Více

radiační ochrana DOPORUČENÍ ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÝCH ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII

radiační ochrana DOPORUČENÍ ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÝCH ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII Státní úřad pro jadernou bezpečnost radiační ochrana DOPORUČENÍ ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÝCH ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII LINEÁRNÍ URYCHLOVAČE PRO 3D KONFORMNÍ RADIOTERAPII

Více

Zobrazovací metody v radioterapii zhoubných nádorů. Obrazem řízená radioterapie. Radioterapie: od základních principů až k IMRT Obr.

Zobrazovací metody v radioterapii zhoubných nádorů. Obrazem řízená radioterapie. Radioterapie: od základních principů až k IMRT Obr. Zobrazovací metody v radioterapii zhoubných nádorů. Obrazem řízená radioterapie. Ing. Pavel Dvořák Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze dvorak@fjfi.cvut.cz Moderní planární a tomografické

Více

RENTGENKY ČASU. Vojtěch U l l m a n n f y z i k OD KATODOVÉ TRUBICE PO URYCHLOVAČE

RENTGENKY ČASU. Vojtěch U l l m a n n f y z i k OD KATODOVÉ TRUBICE PO URYCHLOVAČE RENTGENKY V PROMĚNÁCH ČASU OD KATODOVÉ TRUBICE PO URYCHLOVAČE Vojtěch U l l m a n n f y z i k Klinika nukleární mediciny FN Ostrava Ústav zobrazovacích metod ZSF OU Ostrava VÝBOJKY: plynem plněné trubice

Více

Stanovení radiační zátěže z vyšetření tlustého střeva pomocí 67. Ga-citrátu. Mihalová P., Vrba T., Buncová M. XXXIII. Dni radiačnej ochrany, Vyhne

Stanovení radiační zátěže z vyšetření tlustého střeva pomocí 67. Ga-citrátu. Mihalová P., Vrba T., Buncová M. XXXIII. Dni radiačnej ochrany, Vyhne Stanovení radiační zátěže z vyšetření tlustého střeva pomocí 67 Ga-citrátu Mihalová P., Vrba T., Buncová M. Obsah prezentace Algoritmus vyšetření Odhad radiační zátěže pro jednotlivé diagnózy Výpočet z

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

NÁRODNÍ RADIOLOGICKÉ STANDARDY RADIAČNÍ ONKOLOGIE

NÁRODNÍ RADIOLOGICKÉ STANDARDY RADIAČNÍ ONKOLOGIE Revize standardů 2012 NÁRODNÍ RADIOLOGICKÉ STANDARDY RADIAČNÍ ONKOLOGIE Soubor doporučení a návod pro tvorbu místních postupů (standardů) na pracovištích radiační onkologie v České republice. 1 1. OBECNÁ

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ VYUŽITÍ 4D CT PŘI PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE ALENA KŘÍŽOVÁ

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ VYUŽITÍ 4D CT PŘI PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE ALENA KŘÍŽOVÁ UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ VYUŽITÍ 4D CT PŘI PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE ALENA KŘÍŽOVÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny

Více

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013. Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1.

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013. Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1. 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 8 Přílohy: nejsou Protokol pro léčbu testikulárních nádorů Schválili:

Více

HISTORIE A SOUČASNOST RADIAČNÍ TECHNIKY V OBLASTI PÁNVE

HISTORIE A SOUČASNOST RADIAČNÍ TECHNIKY V OBLASTI PÁNVE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B5345 BLANKA RATAJOVÁ Studijní obor: Radiologický asistent 5345R010 HISTORIE A SOUČASNOST RADIAČNÍ TECHNIKY V OBLASTI PÁNVE

Více

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA OBECNĚ 1/ Cíl potlačení aktivity choroby zmírnění až odstranění příznaků choroby navození dlouhodobého, bezpříznakového období - remise

Více

10. Příloha 1: Návrh identifikace pacientů léčených pro předmětné diagnózy

10. Příloha 1: Návrh identifikace pacientů léčených pro předmětné diagnózy 10. Příloha 1: Návrh identifikace pacientů léčených pro předmětné diagnózy Z procesu zvaní do screeningových programů budou vyřazeni všichni pacienti, u kterých byla identifikována léčba dané diagnózy

Více

Radiační ochrana květen 2003

Radiační ochrana květen 2003 Radiační ochrana květen 2003 ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÝCH ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII RADIONUKLIDOVÉ OZAŘOVAČE SÚJB OBSAH ÚVOD 1 1. POHYBY PŘÍSTROJE A JEJICH OZNAČENÍ

Více

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic Formulář: Vstupní parametry Rok narození Věk Pohlaví Kouření o Kuřák o Bývalý kuřák o Nekuřák Hmotnost pacienta v době diagnózy (kg) Hmotnost pacienta v době

Více

Informační podpora screeningového programu

Informační podpora screeningového programu Informační podpora screeningového programu Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Jan Mužík, Tomáš Pavlík, Daniel Klimeš Odborná garance programu: Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Účinnost organizovaného

Více

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ( 19 ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ G 21 F 7/02. (22) Přihlášeno 15 03 86 (21) PV 1813-86.W

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ ( 19 ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ G 21 F 7/02. (22) Přihlášeno 15 03 86 (21) PV 1813-86.W ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 19 ) POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 255449 (II) (Bl) (22) Přihlášeno 15 03 86 (21) PV 1813-86.W (51) Int. Cl. 4 G 21 F 7/02 ÚÄAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY

Více

Iterativní rekonstrukce obrazu ve výpočetní tomografii

Iterativní rekonstrukce obrazu ve výpočetní tomografii Iterativní rekonstrukce obrazu ve výpočetní tomografii Jakub Grepl, Jan Žižka, Tomáš Kvasnička, Jiří Jandura, Jana Štěpanovská, Zuzana Poulová, Jaroslav Strom Fakultní nemocnice Hradec Králové Radiační

Více

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY MAGNETICKÁ REZONANCE RADIONUKLIDOVÁ

ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY MAGNETICKÁ REZONANCE RADIONUKLIDOVÁ ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘOVACÍ METODY MAGNETICKÁ REZONANCE RADIONUKLIDOVÁ Markéta Vojtová MAGNETICKÁ REZONANCE MR 1 Nejmodernější a nejsložitější vyšetřovací metoda Umožňuje zobrazit patologické změny Probíhá

Více

5. Radiografické určení polohy, profilu výztuže

5. Radiografické určení polohy, profilu výztuže 5. Radiografické určení polohy, profilu výztuže 5.1. Úvod Radiografický průzkum uložení a profilu jednotlivých prutů výztuže je vhodný především v silně vyztužených železobetonových konstrukcích, v nichž

Více

Přednášky z lékařské přístrojové techniky

Přednášky z lékařské přístrojové techniky Přednášky z lékařské přístrojové techniky Masarykova univerzita v Brně Biofyzikální centrum Radionuklidové a jiné radioterapeutické metody Co je třeba znát? Biologické účinky ionizujícího záření Vlastnosti

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÝCH ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII PLÁNOVACÍ SYSTÉMY PRO 3D KONVENČNÍ RADIOTERAPII

ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÝCH ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII PLÁNOVACÍ SYSTÉMY PRO 3D KONVENČNÍ RADIOTERAPII Radiační ochrana červen 2004 ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ VÝZNAMNÝCH ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII PLÁNOVACÍ SYSTÉMY PRO 3D KONVENČNÍ RADIOTERAPII SÚJB 1 OBSAH OBSAH... 2 SEZNAM ZKRATEK...

Více

Informace pro pacienty léčené ozařováním na klinice radiační onkologie

Informace pro pacienty léčené ozařováním na klinice radiační onkologie Informace pro pacienty léčené ozařováním na klinice radiační onkologie Obsah 1. Úvod 2. Radioterapie - všeobecné informace 3. Plánování radioterapie 4. Vlastní ozáření 5. Vedlejší účinky ozáření 6. Vedlejší

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Požadavky na používání měřidel při lékařském ozáření podle atomového zákona a zákona o metrologii

Požadavky na používání měřidel při lékařském ozáření podle atomového zákona a zákona o metrologii Požadavky na používání měřidel při lékařském ozáření podle atomového zákona a zákona o metrologii 1. Úvod Účelem tohoto dokumentu je poskytnout držitelům povolení k činnostem podle atomového zákona (zákon

Více

Jak správně používat gama analýzu?

Jak správně používat gama analýzu? Jak správně používat gama analýzu? ING. TEREZA HANUŠOVÁ F J F I Č V U T T H O M A Y E R O V A N E M O C N I C E Gama analýza Guidelines for the Verification of IMRT. Edited by Georg Mijnheer. 1st ed. Brussels

Více

Rentgen - příručka pro učitele

Rentgen - příručka pro učitele Cíl vyučovací hodiny: - student definuje pojem rentgen; - student zná objevitele RTG záření; - student umí popsat součásti RTG přístroje; - student zná rizika RTG záření; Rentgen - příručka pro učitele

Více

Současný přístup ke stanovení a hodnocení radiačního rizika pacientů, kteří podstupují rtg. diagnostická vyšetření

Současný přístup ke stanovení a hodnocení radiačního rizika pacientů, kteří podstupují rtg. diagnostická vyšetření Současný přístup ke stanovení a hodnocení radiačního rizika pacientů, kteří podstupují rtg. diagnostická vyšetření H. Žáčková SÚRO Praha Konference radiologických fyziků 21 Kouty nad Desnou 2.6-4.6.21

Více

Současné výsledky transplantací ledvin

Současné výsledky transplantací ledvin Současné výsledky transplantací ledvin MUDr. Tomáš Reischig transplantační nefrolog, I. interní klinika Úvod Není pochyb o tom, že transplantace ledviny je nejlepší léčebnou možností pro pacienty s chronickým

Více

ONKOLOGIE. Učební texty pro studenty 3. lékařské fakulty UK

ONKOLOGIE. Učební texty pro studenty 3. lékařské fakulty UK Martina Kubecová a kolektiv ONKOLOGIE Učební texty pro studenty 3. lékařské fakulty UK 2011 Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta Radioterapeutická a onkologická klinika 3. LF a FNKV Martina

Více

I. blok předsednictvo: Soumarová R., Petera J., Machala S. 1. 9,15 Macháček J. Radioterapie - její rizika v průběhu století, realita a fámy

I. blok předsednictvo: Soumarová R., Petera J., Machala S. 1. 9,15 Macháček J. Radioterapie - její rizika v průběhu století, realita a fámy Pátek 3.10.2008 9,00 Zahájení, organizační pokyny: Soumarová R. I. blok předsednictvo: Soumarová R., Petera J., Machala S. 1. 9,15 Macháček J. Radioterapie - její rizika v průběhu století, realita a fámy

Více

ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ URYCHLOVAČE ELEKTRONŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII. Radiační ochrana květen 1998

ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ URYCHLOVAČE ELEKTRONŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII. Radiační ochrana květen 1998 Radiační ochrana květen 1998 ZAVEDENÍ SYSTÉMU JAKOSTI PŘI VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V RADIOTERAPII URYCHLOVAČE ELEKTRONŮ SÚJB Ústav jaderných informací Zbraslav, a.s. 1 Dne 1.7. 1997 vstoupil

Více

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení

Více

SonoWand Invite 3D ultrazvukový systém s integrovanou neuronavigací

SonoWand Invite 3D ultrazvukový systém s integrovanou neuronavigací SonoWand Invite 3D ultrazvukový systém s integrovanou neuronavigací Martin Zaoral Konference radiologických fyziků 2012 20.6. 22.6.2012 Základní potřeba neurochirurgů - bez ohledu na posun mozku, musí

Více