6. PŘEHLED SOUČASNÝCH LÉČEBNÝCH POSTUPŮ V RADIAČNÍ ONKOLOGII, KLINICKÉ VYUŽITÍ RADIOBIOLOGICKÝCH POZNATKŮ (Karel Odrážka)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "6. PŘEHLED SOUČASNÝCH LÉČEBNÝCH POSTUPŮ V RADIAČNÍ ONKOLOGII, KLINICKÉ VYUŽITÍ RADIOBIOLOGICKÝCH POZNATKŮ (Karel Odrážka)"

Transkript

1 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE PŘEHLED SOUČASNÝCH LÉČEBNÝCH POSTUPŮ V RADIAČNÍ ONKOLOGII, KLINICKÉ VYUŽITÍ RADIOBIOLOGICKÝCH POZNATKŮ (Karel Odrážka) 6.1 Postavení radiační onkologie v komplexní léčbě zhoubných nádorů Výskyt zhoubných nádorů v České republice Podle údajů Národního onkologického registru bylo v České republice v roce 1996 nově hlášeno více než 56 tisíc zhoubných novotvarů a novotvarů in situ. Zatímco v létech předchozích byl meziroční nárůst 2 až 3%, nárůst mezi rokem 1995 a 1996 činí 4,7 %. V průběhu 10 let ( ) se u nás incidence malignit zvýšila o 34 %, ale mortalita zůstala nezměněná (obr. 6.1). Na stagnaci mortality se podílí prevence, včasnější diagnostika a účinnější terapie. Pomineme-li kožní tumory, je nejčastějším a zároveň nejzávažnějším nádorem u mužů karcinom plic a u žen karcinom prsu. U karcinomu prsu je patrný pozitivní trend v poklesu mortality (v 80. létech více než 50 %, v roce %). Mortalita Incidence Počet hlášení Rok Obr Vývoj incidence a mortality u zhoubných novotvarů v České republice v létech (nejsou zahrnuty kožní nádory). Významný a alarmující je stoupající výskyt kolorektálního karcinomu, jehož incidence se oproti 60. létům zdvojnásobila a je nejvyšší na světě. Další významnou skupinou se stále rostoucím výskytem jsou urogenitální nádory. U mužů přibývá karcinomu prostaty, u žen karcinomu ovaria a u obou pohlaví nádorů ledvin a močového měchýře (tab. 6.1). Naopak dlouhodobě klesající tendenci má výskyt karcinomu žaludku a čípku děložního.

2 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 104 Tab Incidence vybraných malignit v roce 1996 v porovnání s rokem 1986 (vyjádřeno jako index 1996/1986). Pořadí nádorů ve sloupcích odpovídá frekvenci výskytu v roce 1996 (nejsou zahrnuty kožní nádory a karcinom in situ čípku děložního). muži 1996/1986 ženy 1996/ plíce 1,05 1. prs 1,39 2. prostata 1,80 2. tlusté střevo 1,53 3. tlusté střevo 1,48 3. tělo děložní 1,12 4. konečník a esovitá klička 1,30 4. vaječníky 1,44 5. ledvina 1,88 5. konečník a esovitá klička 1,23 6. močový měchýř 1,58 6. plíce 1,73 7. žaludek 0,96 7. čípek děložní 0,93 8. slinivka břišní 1,26 8. žaludek 0, Základní léčebné modality u zhoubných nádorů Chirurgie, radioterapie a chemoterapie jsou tři základní léčebné modality používané u nemocných s rakovinou. V lokální léčbě dominuje chirurgie, která má také samozřejmě nejdelší historii. Léčba ionizujícím zářením radioterapie má působnost lokální, lokoregionální a v některých případech i systémovou. V případě nejmladší metody chemoterapie využíváme především jejího efektu systémového. Je velmi nesnadné posoudit relativní úlohu vyjmenovaných léčebných metod. Často je citována analýza DeVity a spol. (1979) a přehledná práce Souhamiho a Tobiase (1986). Autoři odhadují, že přibližně 40 % pacientů je vyléčeno lokálními metodami chirurgií a/nebo radioterapií. Ačkoliv chemoterapii dostane v průběhu léčby téměř polovina všech pacientů, jako hlavní kurativní metoda se uplatní pouze u 2 % z nich. Je třeba zdůraznit, že zejména v posledním desetiletí se léčba zhoubných novotvarů stala mnohem komplexnější než kdykoliv předtím. U většiny solidních tumorů je nejlepších výsledků dosahováno kombinací všech tří modalit nebo kombinací radioterapie a chemoterapie. V posledních létech bylo prokázáno, že chemoterapie podávaná současně s radioterapií významně zlepšuje výsledky léčby u karcinomu plic, nádorů hlavy a krku, karcinomu žaludku a slinivky břišní, karcinomu močového měchýře a čípku děložního. Zvyšující se zastoupení chemoterapie v kombinovaných léčebných postupech nic nemění na skutečnosti, že hlavními kurativními metodami v terapii solidních tumorů zůstávají chirurgie a radioterapie. 6.2 Radiační onkologie v České republice V zemích Evropské unie je radioterapie aplikována přibližně u 50 % nemocných s rakovinou a ve Spojených státech amerických až u 60 % pacientů. V naší zemi je léčeno zářením necelých 30 % nemocných se zhoubnými nádory. V tomto směru za vyspělými

3 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 105 zeměmi výrazně zaostáváme. Je to ke škodě pacientů i státní pokladny, když si uvědomíme účinnost radioterapie a její relativně nízkou cenu. V současnosti funguje v České republice 35 pracovišť, která poskytují radioterapii. Technická vybavenost je značně rozdílná. Dlouhodobá koncepce oboru radiační onkologie počítá přibližně s 15 centry, která by poskytovala kurativní léčbu zářením. Zbývající pracoviště by potom prováděla léčbu paliativní. Pouze 2/3 z plánovaných 15 center jsou adekvátně vybaveny. Poměr kobaltových ozařovačů a lineárních urychlovačů je zhruba 2:1 a správně by měl být obrácený. Přestože se situace v posledních létech dosti zlepšila, k optimálnímu stavu radioterapie v České republice je ještě daleko. 6.3 Současná radiační onkologie Historický přehled a obecná charakteristika Radiační onkologie patří mezi nejmladší obory medicíny, i když od objevu paprsků X Wilhelmem Conradem Röntgenem v roce 1895 uplynulo jen o něco málo více než 100 let. Klinická radioterapie se etablovala mezi ostatními lékařskými obory v roce Coutard a Hautant totiž v tomto roce referovali na Mezinárodním onkologickém kongresu v Paříži o tom, že pokročilý karcinom hrtanu je možné vyléčit zářením aniž by došlo k rozvoji těžkých komplikací. První polovina 20. století byla érou ortovoltážních přístrojů a zároveň dobou významných objevů radiobiologických. Naši předchůdci zjistili, které tkáně a nádory jsou na záření citlivé a které citlivé nejsou. Záhy také zjistili, že rozdělením celkové dávky na dávky dílčí, aplikované v delším čase, lze dosáhnout stejného léčebného efektu při menším poškození zdravých tkání. Dávka záření se začala kvantifikovat a měřit. Limity ortovoltážní terapie vyplývají z fyzikální charakteristiky produkovaného záření. Maximum dávky na kůži a rychlý úbytek záření s rostoucí hloubkou znesnadňovaly léčbu nádorů uložených v hloubi těla. Zvyšovala se energie záření, používalo se filtrů, zvětšovala se vzdálenost mezi ohniskem rentgenky a kůží, vyvíjely se ozařovací techniky až k pohybové terapii. Přesto všechno zůstávaly hluboko uložené nádory problémem a jejich léčba byla provázena vysokou expozicí zdravých tkání a z toho rezultujícími komplikacemi. K významnému pokroku došlo v 50. létech, kdy se začaly instalovat první kobaltové ozařovače a nastala éra vysokoenergetického záření. Kůže přestala být limitujícím orgánem a nebylo problémem ozářit hluboko uložená ložiska. Kobaltové přístroje díky své nízké ceně a nenáročné údržbě doznaly širokého využití po celém světě a stále patří ke standardnímu vybavení radioterapeutických pracovišť. Již v roce 1948 byl poprvé léčebně použit betatron. Zařízení urychluje elektrony na kruhové dráze a jejich nárazem na wolframový terčík vzniká brzdné záření. Používaly se přístroje s energií fotonů až 45 MeV. Betatrony se vyznačovaly značnými rozměry, hlučností, omezeným dávkovým příkonem a určitou těžkopádností. U zrodu lineárních urychlovačů stála válečná technologie radarů. Postupně byly vyvinuty zdroje vysokoenergetických mikrovln (magnetrony, klystrony), které urychlují elektrony na poměrně krátké přímé dráze. Lineární urychlovače produkují fotony nejčastěji o energii 4-25 MeV a lze získat rovněž elektronový svazek obvykle v rozmezí 6 až 18 MeV. Oproti betatronům jsou lineární urychlovače menší, technicky dokonalejší a vykazují dostatečný dávkový příkon. První lineární akcelerátor byl

4 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 106 vyroben a použit v Anglii v roce 1953, k širšímu komerčnímu využití dochází v 70. létech a v současnosti je tento přístroj pokládán za základní zařízení pro zevní ozařování. Plánování léčby zářením prodělalo bouřlivý vývoj zejména v posledních třech desetiletích. Díky objevu počítačové tomografie (CT) bylo možné přejít od manuálního sčítání izodozových křivek k mnohem sofistikovanějším metodám. Existují algoritmy pro kalkulaci dávky na CT obrazech, které zohledňují elektronovou denzitu různých tkání. Pokroky ve výpočetní technice umožnily v 90. létech přechod od dvojrozměrného (2D) plánování v daném CT řezu k prostorovému plánování (3D). K moderní radioterapii neodmyslitelně patří verifikační systémy softwarová zařízení zajišťující přenos dat mezi jednotlivými komponentami procesu ozáření. Vzájemně je propojen simulátor, plánovací systém a lineární urychlovač, případně i další jednotky. Verifikační systém zajišťuje kvalitu a bezpečnost provozu, umožňuje přístup pouze oprávněným osobám a provádí kontrolu správnosti nastavení či zadání nejrůznějších parametrů. Obecnější význam má v radiační onkologii systém zajištění kvality (quality assurance QA), který se týká dozimetrie, funkce a kalibrace přístrojů, ozařovacích technik, léčebných protokolů a dokumentace. Vedle zevní aktinoterapie nelze opomenout ani brachyterapii, kdy je zdroj záření v bezprostředním kontaktu s nádorem. V roce 1898, pouhé tři roky po objevu rentgenového záření, izolovali manželé Curieovi přirozený radioaktivní prvek 226 Ra, který se stal na dlouhá desetiletí nejpoužívanějším radioizotopem v brachyterapii. K nevýhodám rádia patřila možnost úniku 222 Rn, značná cena a problém s uskladněním vyřazených zdrojů (poločas rozpadu let). Později se začaly uplatňovat také umělé radioizotopy ( 137 Cs, 192 Ir, 198 Au, 125 I). Rozvíjely se různé formy aplikací intrakavitární, intraluminální, intersticiální, povrchové. Dávkový příkon zářičů se obvykle pohyboval kolem 0.5 Gy/hod brachyterapie s nízkým dávkovým příkonem (low dose rate LDR). Radioizotopy se nejprve zaváděly přímo ručně, což bylo spojeno se značnou expozicí personálu. V roce 1960 Henschke jako první referoval o metodě afterloading. V první fázi výkonu byly zavedeny a fixovány duté neaktivní aplikátory a teprve dodatečně se do nich manuálně zasunuly aktivní zdroje. Dálkově ovládaný (automatický afterloading) se dostal do klinické praxe v 80. létech a dnes je metodou standardní. Inzerci zdrojů záření do předem zavedených aplikátorů provádí dálkově řízený přístroj, takže expozice personálu prakticky odpadá. Automatický afterloading zároveň umožnil použití zdrojů záření o vysoké aktivitě brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem (high dose rate HDR). Plánování brachyterapie vychází z jiných principů než plánování zevního ozáření. Od 30. let byla vyvinuta řada tzv. dozimetrických systémů, které definují pravidla pro množství radioaktivních zářičů a pro jejich rozložení tak, aby bylo zajištěno homogenní rozložení dávky v rovině nebo objemu. Širokého uplatnění doznal především Manchesterský dozimetrický systém (Paterson a Parker, 1934) a Pařížský dozimetrický systém (Pierquin, 1967), které jsou používány dodnes. Kromě nich se stále více uplatňují počítačové dozimetrické programy Přístrojové vybavení Zevní ozáření Základním přístrojem pro zevní ozařování je v současnosti lineární urychlovač (linear accelerator LA) (obr. 6.2). Magnetron nebo klystron generuje mikrovlny o vysoké frekvenci, které jsou uvolňovány do vlnovodu. Současně jsou elektronovým dělem do vlnovodu injikovány elektrony. Působením mikrovln (nosná vlna nebo stojatá vlna podle

5 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 107 konstrukce vlnovodu) dochází k urychlení elektronů na energie blízké rychlosti světla. Urychlené elektrony po odchýlení elektromagnetem dopadají na wolframový terčík za vzniku vysokoenergetického fotonového záření. Svazek fotonů vystupující z hlavice přístroje je ohraničen a tvarován clonami kolimátoru. Urychlovače duálního typu umožňují přepínat mezi dvěma energiemi fotonů např. 6 MeV a 15 MeV. Některé typy LA jsou uzpůsobeny tak, že kromě fotonového svazku lze získat a využívat také urychlené elektrony o různých energiích např. škála 6, 9, 12, 16, 20 MeV. Obr Lineární urychlovač s energií fotonů 6 MeV (Varian 600C). Lineární urychlovače jsou konstruovány takovým způsobem, že centrální osa svazku záření míří při jakékoliv poloze gantry do jednoho bodu izocentra. Izocentrum je obvykle ve vzdálenosti 100 cm od zdroje záření a lokalizuje se přibližně do středu ozařovaného objemu. Výhodou izocentrické techniky je potom to, že pacient může být ozařován několika poli, aniž bychom museli měnit jeho polohu. Po nastavení pacienta do izocentra přechází LA od jednoho pole k druhému automaticky podle předem zadaných parametrů. Moderní lineární urychlovače jsou vybaveny bohatým příslušenstvím. Ke kolimačnímu zařízení lze pomocí speciálních nástavců fixovat klínové a kompenzační filtry, individuální bloky a tubusy pro elektronový svazek. LA může být navíc vybaven dynamickými klíny, jejichž princip spočívá v plynulém posunu jedné z proximálních clon napříč svazkem. Vícelistový kolimátor (multileaf collimator MLC) je počítačem kontrolované zařízení sloužící ke tvarování svazku záření. Sestává z několika desítek párů motoricky ovládaných protilehlých lamel, které jsou vyrobeny z wolframu. Šířka lamel v izocentru je obvykle 10 mm, ale může být i menší. MLC plní obdobnou funkci jako individuální lité bloky při nižší pracnosti. Lineární urychlovač může být osazen verifikačním zařízením, které zaznamenává obraz pole v průběhu ozáření. Obraz je rekonstruován na základě elektronické

6 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 108 detekce procházejícího záření (electronic portal imaging device EPID). Nezbytnou součástí LA je dálkově ovládaný polohovatelný stůl s plovoucí deskou. Zaměřovací lasery na stěnách ozařovny slouží ke správnému nastavení pacienta. Jejich paprsky jsou emitovány ve třech rovinách, jejichž průsečík definuje izocentrum. Vybavení ozařovny doplňují nejrůznější typy fixačních pomůcek, které pomáhají zajistit přesné a reprodukovatelné nastavení pacientů. Jaké jsou výhody a nevýhody lineárního urychlovače ve srovnání s kobaltovým ozařovačem? Mezi nejčastěji citované výhody LA patří dobré geometrické parametry, stálost dávkového příkonu, ostré vymezení svazku, kombinace fotonů a elektronů a vyšší radiační bezpečnost. Abychom byli objektivní, je třeba srovnávat LA s novou generací kobaltových ozařovačů a přihlédnout k celé řadě parametrů (tab. 6.2). Tab Porovnání lineárního urychlovače (LA) a kobaltového ozařovače podle vybraných ukazatelů. parametr LA kobaltový ozařovač geometrické parametry + + ohraničení svazku (polostín) ± - dávkový příkon + ± reprodukovatelnost absorbované dávky ± + křivky hloubkových dávek ± ± vysoká energie fotonů + - fotonový a elektronový svazek současně + - radiační bezpečnost ± - pořizovací náklady - + provozní náklady - + Moderní kobaltové ozařovače se vyrovnají lineárním urychlovačům pokud jde o geometrickou přesnost a reprodukovatelnost dávky. Polostín u LA je sice menší než u kobaltového zdroje, ale přesto je nutné s ním počítat. Vyšší dávkový příkon nevede v praxi k významné úspoře času. Nespornou výhodou LA je možnost využití elektronového svazku. Po stránce ekonomické je jednoznačně výhodnější kobaltový ozařovač. Z hlediska klinického lze většinu nádorových lokalit ozářit stejně dobře kobaltovým ozařovačem jako lineárním urychlovačem. Správné provedení léčby je více otázkou lidského faktoru než typu přístroje. Centrum pro léčbu zářením by v optimálním případě mělo být vybaveno jedním LA se dvěma energiemi fotonů a několika energiemi elektronů, jedním LA s nižší energií fotonů (4-6 MeV) a jedním kobaltovým ozařovačem Brachyterapie Automatické afterloadingové přístroje používané k brachyterapii jsou dvojího typu. LDR (Lowe Dose Rate) přístroje se vyznačují nízkým dávkovým příkonem (0,4-2,0 Gy/hod), zatímco HDR (High Dose Rate) přístroje poskytují vysoký dávkový příkon (>12 Gy/hod). Konstrukčně se oba systémy zásadně neliší (obr. 6.3). Zdroje záření jsou umístěny ve stíněném trezoru, odkud jsou pneumaticky nebo motoricky transportovány do předem zavedených aplikátorů. Přístroj nejprve zkontroluje správné propojení mezi jednotlivými aplikátory a výstupními kanály hlavice. Potom je simulováno ozáření - neaktivní zdroj zajíždí do jednotlivých aplikátorů a kontroluje délku spojovacích hadiček a detekuje případné překážky na trase. Transport aktivních zdrojů je zahájen pouze v případě, že uvedené kontrolní

7 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 109 procedury proběhnou bez závad. Zařízení je ovládáno dálkově a problém expozice personálu prakticky odpadá. Aplikátory jsou s přístrojem propojeny pomocí plastových hadiček. Výrobci afterloadingových zařízení dodávají nejrůznější sady kovových či plastových aplikátorů pro jednotlivé nádorové lokality. Obr Automatický afterloadingový přístroj (Gammamed 12i HDR/PDR). LDR přístroje využívají nejčastěji kuliček s obsahem 137 Cs. V souladu s ozařovacím plánem jsou mezi aktivní zdroje interponovány neaktivní kuličky. Tak je možné optimálně modelovat rozložení dávky záření. Délka aplikace se obvykle pohybuje v rozmezí 24 až 168 hodin. Pacient je umístěn ve stíněné místnosti. Při vstupu ošetřujícího personálu se ozařování přeruší (zatažení zdrojů do trezoru). HDR přístroje používají zpravidla jediný zdroj 192 Ir o vysoké nominální aktivitě (370 GBq). Modelování rozložení dávky se děje tak, že zdroj setrvává vždy určitou dobu v jednotlivých pozicích aplikátoru ( stepping source ). Vzdálenost mezi jednotlivými pozicemi lze nastavit (obvykle 5 mm). Doba setrvání zdroje v určených pozicích je dána ozařovacím plánem. Stejným způsobem zdroj cestuje postupně ve všech zapojených aplikátorech. Vzhledem k vysoké aktivitě zářiče musí být zařízení umístěno v ozařovně. Aplikace trvá řádově minuty a zpravidla se několikrát opakuje s odstupem 1-7 dnů (frakcionace). Poločas přeměny 192 Ir je přibližně 74 dny, a proto je třeba zdroj záření 3-4x do roka obměnit. V poslední době jsou k dispozici i PDR přístroje (pulsed dose rate), které využívají výhod jediného zdroje záření při radiobiologicky příznivějším nízkém dávkovém příkonu. Aktivita zdroje se pohybuje kolem 37 GBq a zdroj je každou hodinu zasouván do aplikátorů

8 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 110 přibližně na minut. Výsledný dávkový příkon je tedy podobný jako u LDR stejně jako celková doba ozařování. 6.4 Plánování léčby zářením Technické zázemí Přístroj pro lokalizaci cílového objemu a verifikaci ozařovaných polí se nazývá simulátor. V podstatě se jedná o izocentricky konstruovaný diagnostický rentgenový přístroj, který je schopen napodobovat ozařovací podmínky. Gantry přístroje může rotovat v rozsahu 360 a stůl je identický se stolem v ozařovně. K nastavení izocentra slouží systém laserových zaměřovačů. Pomocí dvou párů nezávisle pohyblivých drátkových clon lze nastavit velikost pole. Obraz je ze zesilovače přenášen na obrazovku (skiaskopie) a dále je možné zhotovovat rentgenové snímky. Ty slouží jednak k zakreslení tvarovaných polí a především jsou dokladem o správné verifikaci ozařovací techniky. Moderní síťové systémy umožňují digitalizaci obrazu ze simulátoru, jeho transfer do počítače verifikační jednotky a archivaci. Výhodou je potom snadná editace obrazu a jeho porovnání s obrazem pole z urychlovače s možností vyhodnocení odchylky nastavení. Dalším pokrokem je simulátor - CT, který při pomalé rotaci gantry rekonstruuje obraz na základě vyhodnocení intenzity procházejícího záření. Kvalita takto získaných transverzálních řezů je nižší v porovnání s diagnostickým CT přístrojem, ale pro účely plánování jednoduchých lokalit postačuje. Poslední novinkou je CT - simulátor, což je CT přístroj speciálně upravený pro potřeby plánování radioterapie a přímo propojený s plánovacím systémem. S CT - simulátorem je spojena koncepce virtuální simulace, která probíhá na obrazovce plánovacího systému v nepřítomnosti pacienta a bez využití konvenčního simulátoru. Jako plánovací systém je označován software, který na importovaných CT obrazech umožňuje provést naplánování ozáření. 2D plánovací systémy prováděly plánování v jednom transverzálním řezu. V současnosti se používají především 3D systémy, které využívají série CT obrazů (obvykle v rozestupu 5-20 mm) a plánují v prostoru. Plánovací systém je schopen konvertovat pracovní jednotky CT (Hounsfieldovy jednotky) na elektronovou denzitu. Pro objemovou kalkulaci dávky existují různé algoritmy, které zohledňují nehomogenitu tkání (různou elektronovou denzitu měkkých tkání, vzduchu, kostí). Plánovací systém umožňuje konturování oblastí zájmu (cílový objem, rizikové orgány) na CT řezech, výběr ozařovače a druhu záření s příslušnou energií, volbu vhodné ozařovací techniky a modifikaci svazku záření (tvarování polí, klínové filtry, kompenzátory). Pole lze tvarovat jednak přenosem dat ze simulačního snímku, jednak přímo na obrazovce. Plánovací systém zobrazuje vyznačené struktury z pohledu svazku záření (beam s eye view BEV) a je schopen vytvořit digitálně rekonstruovaný rentgenogram (digitally reconstructed radiograph DRR). Optimalizace plánu se provádí po vyhodnocení objemových histogramů (dose-volume histogram DVH), které znázorňují expozici cílového objemu a rizikových orgánů.

9 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Algoritmus plánování radioterapie Proces plánování zevního ozáření zahrnuje celý řetězec na sebe navazujících kroků (obr. 6.4). Imobilizace Lokalizace nádoru (simulátor, CT) Vyznačení cílového objemu a kritických orgánů Volba ozařovací techniky Modifikace svazku záření (BEV) Výpočet distribuce dávky Optimalizace plánu (DVH) Simulace, DRR, značky na pacientovi Obr Proces plánování radioterapie. Imobilizace slouží k zajištění přesného nastavení pacienta v průběhu celé ozařovací série. K dispozici je řada pomůcek pro různé lokality (obličejové masky, klíny pod hrudník, opěrky na ruce, vakuové podložky trupu). Prvotní lokalizace nádoru se provádí na simulátoru s využitím anatomie skeletu. Transverzální CT řezy vyznačenou oblastí (rozestup 5-20 mm dle lokality) jsou přeneseny do plánovacího systému. Na jednotlivých CT řezech vyznačí lékař kontury cílového objemu a kritických orgánů. Podle doporučení International Commission on Radiation Units and Measurements (ICRU) č. 50 definujeme 3 základní objemy: 1. objem nádoru (gross tumor volume GTV) = nádor, 2. klinický cílový objem (clinical target volume CTV) = GTV + lem zahrnující potenciální mikroskopické šíření nádoru, 3. plánovací cílový objem (planning target volume PTV) = CTV + lem zahrnující fyziologické změny pozice CTV v organizmu a chyby při nastavení pacienta (obr. 6.5).

10 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 112 GTV CTV PTV Obr Definice cílového objemu podle ICRU 50 Report. Proces plánování pokračuje volbou vhodné ozařovací techniky. Uspořádání polí může být koplanární (v jedné rovině), ale také non-koplanární (ve více rovinách), což je jednou z výhod 3D plánování oproti 2D plánování. K modifikaci svazku záření slouží klínové filtry, které mohou být konvenční nebo dynamické. Kompenzační filtry upravují nehomogenitu distribuce dávky při nerovném povrchu těla nebo kolísající hloubce uložení cílového objemu. Data o profilu vhodného kompenzátoru jsou přenesena přímo do automatického vyřezávače, který příslušný kompenzátor vyfrézuje. Tvarování polí lze provádět dvojím způsobem. Prvním je přenos kontur pole ze simulačního snímku digitizérem do plánovacího systému. Druhý způsob spočívá v tvarování polí přímo v plánovacím systému ve výše zmíněném BEV modu, který zobrazuje cílové struktury z pohledu svazku záření. K vykrytí částí pole slouží jednak konvenční lité bloky, jednak vícelistový kolimátor (MLC). Výhodou bloků je univerzálnost a vysoká přesnost vykrytí, nevýhodou nutnost každodenní manipulace s poměrně těžkým materiálem. MLC šetří čas a práci laborantů, nelze jej však použít u všech technik a velikostí polí a problémové je použití v blízkosti kritických struktur (mícha, oko). Posledně jmenovaná nevýhoda platí především pro MLC s šířkou lamel 10 mm v izocentru. Nejnovější MLC, disponující užšími lamelami (např. 5 mm v izocentru), zmíněnou nevýhodu minimalizují. Dávku záření specifikujeme dle doporučení ICRU č. 50 do izocentra, které má být lokalizováno přibližně uprostřed cílového objemu. Dávka v izocentru je normalizována na hodnotu 100 %. Doporučené kolísání dávky v plánovacím cílovém objemu by se mělo pohybovat v rozmezí %. Optimalizace plánu se provádí podle objemových histogramů (DVH). Křivky ukazují objemovou expozici PTV a kritických orgánů. Systém umožňuje porovnání DVH pro různé ozařovací plány a výběr nejvhodnějšího. Poslední fází procesu plánování je přenos dat z plánovacího systému na pacienta. Podle koordinát (X, Y, Z) generovaných plánovacím systémem nastavíme na simulátoru polohu izocentra a jeho průměty vyznačíme na kůži pacienta. Poté probíhá simulace jednotlivých polí se zakreslením vstupů a kontur na kůži. Obraz pole na simulátoru a jeho vztah ke strukturám skeletu musí odpovídat digitálně rekonstruovanému rentgenogramu (DRR) v plánovacím systému (obr. 6.6). Simulační snímky jsou součástí pacientovy dokumentace (obr. 6.7).

11 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 113 Obr Digitálně rekonstruovaný rentgenogram (DRR) parapontinně uložený maligní gliom mozku, bočné pole tvarované pomocí MLC (CTV klinický cílový objem, PTV plánovací cílový objem, E oči, BS kmen mozkový, SC mícha). Obr Verifikační snímek ze simulátoru karcinom prostaty, bočné pole tvarované pomocí MLC (R rektum, B močový měchýř, S symfýza, F femury).

12 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Verifikační systém Přenos dat a vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými prvky procesu ozáření zajišťuje verifikační systém. Podstatou je softwarová síť spojující simulátor, plánovací systém a lineární urychlovač, případně i další jednotky. Při vstupu pacienta do léčby jsou zadány jeho identifikační údaje a ozařovací předpis. Ze simulátoru jsou do verifikačního systému ukládány parametry jednotlivých polí a následně jsou transportovány do ozařovače. Z plánovacího systému jsou navíc přenášeny údaje o modifikátorech svazku záření, dávce a monitorovacích jednotkách. Ozařovač je potom schopen automaticky nastavovat ozařovací parametry u konkrétního nemocného na základě údajů verifikačního systému. Zatímco většina parametrů je fixních, u některých lze povolit určitou toleranci při nastavení (např. výška stolu). Systém spustí ozáření pouze v případě, že všechny nastavené ukazatele souhlasí nebo se pohybují v tolerančním rozmezí. Verifikační systém tak zajišťuje kvalitu a bezpečnost provozu, monitoruje počet frakcí, dávku na frakci a celkovou předepsanou dávku. Přístup osob (lékař, fyzik, fyzik-elektronik, laborant, servisní technik) do různých úrovní systému je kódován heslem a nastavován správcem systému. Na konci ozařovací série je generován souhrnný protokol o průběhu ozáření, který je součástí dokumentace. K ověření správnosti nastavení slouží snímky polí získané na ozařovači. Na speciálních filmech se zhotovují kobaltogramy v případě kobaltového ozařovače. Snímkování na lineárním urychlovači se provádí vzácně pro nízkou kvalitu obrazu. Daleko lepší obraz pole lze získat pomocí elektronického detekčního zařízení, kterým může být LA osazen (EPID). Takto vytvořené obrazy polí se porovnávají se simulačními snímky nebo DRR pouhým okem nebo na obrazovce počítače, kde se sleduje a vyhodnocuje shoda kostních struktur. K moderní radioterapii patří také pravidelná dozimetrie in vivo, která poskytuje spolehlivé údaje o dodané dávce záření. U radikálně léčených pacientů se doporučuje měření vstupní dávky na všech polích opakovaně během ozařovací série (např. 1x týdně). K měření se používají termoluminiscenční dozimetry (TLD) nebo polovodičové detektory Plánování brachyterapie Prvním krokem v procesu plánování brachyterapie je rozvaha o uspořádání aplikátorů. Nejjednodušším případem je použití jednoho osového zářiče, což je obvyklé zejména při intraluminálních aplikacích. Klasická intrakavitární brachyterapie čípku děložního se řídí pravidly Manchesterského dozimetrického systému. Složitější situace nastává u intersticiálních aplikací, kde zpravidla vycházíme z Pařížského dozimetrického systému. S ohledem na velikost nádoru, jeho uložení a blízkost kritických orgánů je nutné stanovit počet aplikátorů, jejich vzájemnou pozici a vzdálenost tak, aby rozložení dávky bylo homogenní. Po zavedení aplikátorů, které často probíhá v celkové anestézii, provádíme lokalizaci aplikátorů. Existuje několik metod, jak stanovit prostorové uložení jednotlivých aplikátorů. Nejčastěji je používána metoda ortogonální, případně semiortogonální. Při ortogonálním způsobu se zhotovují rentgenové snímky ve dvou navzájem kolmých projekcích (předozadní a bočná). Snímkovat lze na simulátoru nebo častěji na pojízdném C rameni. Jinou lokalizační

13 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 115 metodou je zhotovení CT řezů oblastí zavedených aplikátorů. V určitých lokalitách (mozkové nádory) se využívá rovněž zobrazení nukleární magnetickou rezonancí (MRI). Přenos dat ze snímků do plánovacího systému pro brachyterapii se děje buď digitizérem nebo scannerem. Fyzik vyznačuje na obou snímcích (případně na CT nebo MRI řezech) pozice zářiče v aplikátorech, body pro definování dávky záření a referenční body ke stanovení dávky v kritických orgánech. Plánovací systém potom provede rekonstrukci polohy uvedených bodů v prostoru. Lékař předepíše požadovanou dávku a stanoví limity pro expozici kritických orgánů. Následuje výpočet distribuce dávky a její optimalizace. 6.5 Technický pokrok v radiační onkologii Konformní radioterapie (3D-CRT) Konformní radioterapie nebo také trojrozměrná konformní radioterapie (3D-CRT) je ozařovací technika, při které hranice cílového objemu odpovídají trojrozměrnému zobrazení objemu tumoru. První snahy o jednoduchou konformní radioterapii rotační technikou lze pozorovat již v 60. létech minulého století (Takahashi, 1965). 3D-CRT v pravém slova smyslu je ovšem spojena až se zavedením CT do klinické praxe v 70. létech. McShan a spol. referují v roce 1979 o nové metodě zobrazení, která umožňuje pohled z perspektivy svazku záření (BEV). Výkonnější plánovací systémy přinesly možnost DRR digitální rekonstrukce CT obrazu (Goitein a Abrams, 1983). Do širší klinické praxe se konformní radioterapie dostává v 80. a zejména 90. létech. Co od konformní radioterapie očekáváme? V porovnání s konvenční radioterapií umožňuje 3D-CRT ozářit cílový objem s minimálním lemem a tudíž snížit expozici okolních zdravých tkání. Z toho vyplývá možnost eskalace dávky, přičemž vyšší dávka záření je spojena s vyšší lokální kontrolou. Lokální kontrola hraje významnou roli u řady solidních tumorů (prostata, nádory hlavy a krku, mozkové nádory) a má vliv na celkové přežití pacientů Fyzikální aspekty a plánování 3D-CRT Obecná definice konformní radioterapie uvedená na počátku kapitoly je velmi jednoduchá, ale její naplnění v éře moderní radiační onkologie představuje celý řetězec kroků v procesu plánování. Algoritmus plánování popsaný v kapitole platí i pro konformní radioterapii, některé jeho prvky jsou ovšem pro 3D-CRT specifické. Zásadní význam má kvalitní imobilizace pacienta, která minimalizuje chyby při nastavení a zaručuje dobrou reprodukovatelnost ozáření. Ne všechny části těla lze fixovat stejně dobře. Obličejová maska z termoplastického materiálu zajistí variaci nastavení v oblasti hlavy do 5 mm, zatímco tentýž materiál použitý k fixaci pánve omezí chybu nastavení přibližně na 10 mm. Dále je třeba počítat s pohyby vnitřních orgánů během ozáření. Největší význam mají dýchací pohyby a měnící se náplň močového měchýře a střev. Při definování plánovacího cílového objemu musíme na výše uvedené nepřesnosti pamatovat. Doporučení ICRU č. 62, které je doplňkem ICRU 50, vyčleňuje v rámci PTV dva lemy. Vnitřní lem (internal margin IM) se přidává ke klinickému cílovému objemu, aby kompenzoval variace v pohybu, tvaru a velikosti CTV. Lem pro nastavení (set-up margin SM)

14 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 116 počítá s nepřesnostmi nastavení v průběhu ozařovací série. Kombinací obou lemů získáme PTV, jehož koncepce je geometrická a zaručuje, že při vhodné velikosti a uspořádání polí obdrží CTV předepsanou dávku záření. Například při 3D-CRT karcinomu prostaty definujeme CTV jako celou prostatu a mezi CTV a PTV je lem přibližně 10 mm. Tento lem může, ale také nemusí být uniformní obvykle se volí menší lem dorzální kvůli šetření rekta a větší lem kraniokaudální kvůli nebezpečí poddávkování apexu prostaty. Konečně mezi PTV a vykrývacími bloky, případně lamelami MLC, je ponechán lem 5-10 mm, který zohledňuje polostín. Plánovací CT řezy pro potřeby 3D-CRT se provádí v minimálních rozestupech (2-8 mm), aby výsledné prostorové zobrazení cílových struktur bylo co nejpřesnější. Při 3D plánování se využívá zobrazení z pohledu svazku záření (BEV), které umožňuje optimální tvarování svazku (obr. 6.8). Často je volena ozařovací technika s větším počtem polí, která mohou být non-koplanární. Na našem pracovišti používáme při 3D-CRT karcinomu prostaty techniku 4 koplanárních polí s klínovými filtry (obr. 6.9). Izodozový plán je možné vytvořit nejenom v rovině transverzální, ale i sagitální a frontální. K posouzení a optimalizaci plánu se využívá objemových histogramů (DVH). Nezbytnou součástí plánování je generování digitálně rekonstruovaných rentgenogramů (DRR), které se využívají při simulaci a verifikaci. Pravidelná verifikace léčby na lineárním urychlovači pomocí elektronického zobrazení pole (EPID) je důležitým prvkem protokolu 3D-CRT. Manuální nebo automatické porovnávání EPID se simulačním snímkem nebo DRR poskytuje důležité informace o geometrických nepřesnostech při léčbě. Obr Cílový objem a kritické orgány z pohledu svazku záření (BEV) karcinom prostaty, bočné pole tvarované pomocí MLC (PTV plánovací cílový objem, R rektum, B močový měchýř, S sacrum).

15 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 117 Obr Izodozové křivky v transverzální rovině v úrovni izocentra karcinom prostaty, 3D-CRT, technika 4 polí Klinické využití 3D-CRT Radiační onkologie představuje u solidních nádorů lokoregionální léčebnou metodu. Lokoregionální kontrola je tudíž hlavním měřítkem úspěšnosti radioterapie. U řady solidních nádorů bylo prokázáno, že vyšší lokální kontrola koreluje s nižší incidencí distančních metastáz a s delším přežitím. Platí to zejména pro karcinom čípku děložního, prostaty, plic a nádory hlavy a krku. Vztah dávky záření a odpovědi nádoru je jedním z radiobiologických postulátů s rostoucí dávkou se zvyšuje odpověď. Kdybychom nebyli limitováni tolerancí zdravých tkání a mohli aplikovat libovolně vysokou dávku záření, docílíme lokální kontroly prakticky ve 100 % případů. Realita je samozřejmě jiná a jsou to právě okolní zdravé tkáně, které dávku limitují. Například u karcinomu prostaty je standardní dávkou pro konvenční radioterapii 70 Gy aplikovaných během 7 týdnů. Takto provedená léčba je provázena méně než 5 % závažných komplikací. Bylo prokázáno, že zvýšení dávky nad 75 Gy vede k rozvoji středně těžké a těžké proktitidy u 60 % ozářených (Smit, 1990). Karcinom prostaty je svým biologickým chováním a anatomickými poměry modelovým nádorem pro konformní radioterapii. Nejvíce klinických zkušeností s 3D-CRT máme právě u této malignity. Existuje řada prací, které porovnáním DVH prokazují nižší expozici rekta a močového měchýře při 3D-CRT než při konvenční technice. Rovněž jsou k dispozici retrospektivní i prospektivní studie, svědčící o nižší akutní a chronické toxicitě při 3D-CRT. Na řadě pracovišť, především v USA, probíhaly a probíhají studie s eskalací dávky. Opakovaně bylo referováno o přijatelné chronické toxicitě 3D-CRT (méně než 5 % závažných komplikací) při dávkách kolem 80 Gy. V současnosti se testuje snášenlivost dávek v rozmezí Gy. Nejdůležitější je ovšem zjištění, že eskalace dávky je provázena vyšší biochemickou kontrolou onemocnění delší přežití bez relapsu PSA (prostatický specifický antigen). Největší prospěch mají pacienti se středním a vyšším rizikem (riziko je určováno na základě klinického stádia, PSA a histologického obrazu). Při analýze studie s eskalací dávky, provedené ve Fox Chase Cancer Center, byli pacienti rozděleni do 6 podskupin podle rizika.

16 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 118 Pětileté přežití bez PSA relapsu bylo ve čtyřech podskupinách o 15 až 45 % lepší při dávce 78 Gy v porovnání s dávkou 73 Gy (Hanks, 2000). Při ozařování nádorů v oblasti hlavy a krku je pravidelným důsledkem léčby xerostomie, která snižuje kvalitu života pacientů. 3D-CRT umožňuje větší šetření ústní sliznice a částečně i slinných žláz než konvenční RT. Provádění studií s eskalací dávky je vzhledem ke komplexní anatomii této oblasti složitější. Obdobná situace je rovněž u nemalobuněčného karcinomu plic, kde předpokládáme nižší incidenci radiačních pneumonitid a fibróz a vyšší lokální kontrolu. Ve studiích fáze I a II bylo referováno o dobré toleranci dávky 70 až 74 Gy v kombinaci s chemoterapií. Nedostatečná lokální kontrola konvenční RT je příčinou tristních léčebných výsledků u mozkových nádorů, zejména maligních gliomů. Vzhledem k anatomii mozku, blízkosti citlivých struktur (zrakové nervy, chiasma opticum, kmen mozkový) a pozdním efektům záření na mozkovou tkáň je použití 3D-CRT v této lokalitě nanejvýš výhodné. Studie s eskalací dávky u maligních gliomů probíhají. 3D-CRT hraje významnou roli také při ozařování solidních nádorů v dětském věku. Vysoká citlivost zdravých tkání na záření u dětí ji k tomu přímo předurčuje. Očekáváme, že 3D-CRT sníží incidenci pozdních a velmi pozdních změn po aktinoterapii. Máme k dispozici předběžné výsledky použití 3D-CRT v léčbě meduloblastomu. U tohoto onemocnění se v první fázi ozařuje celá kraniospinální osa, v druhé fázi se potom doplňuje dávka (boost dose) na oblast primárního tumoru. Boost formou 3D-CRT snižuje expozici některých citlivých tkání mozku (hypofýza) HDR brachyterapie Henschke a spol. vyvinuli v roce 1961 první přístroj s vysokým dávkovým příkonem (HDR), který jako zdroj záření využíval 60 Co. První afterloadingové HDR zařízení pracující s jediným zdrojem 192 Ir bylo vyrobeno v Německu v roce 1964 a bylo určeno k léčbě mozkových nádorů. Používaný iridiový zářič měl aktivitu kolem 3700 GBq. V současnosti se uplatňují především přístroje s jediným zdrojem 192 Ir o aktivitě přibližně 370 GBq. HDR brachyterapie nevytlačila LDR techniku z klinické praxe, pouze rozšířila spektrum léčebných metod. Každá z technik má svoje výhody a nevýhody HDR versus LDR brachyterapie Při komparaci brachyterapie s vysokým a nízkým dávkovým příkonem musíme odděleně posuzovat aspekty radiobiologické, technické (dozimetrické) a klinické (tab. 6.3).

17 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 119 Tab Porovnání HDR a LDR brachyterapie. parametr HDR LDR radiobiologie celkový čas léčby - + repopulace nádorových buněk - + redistribuce buněčného cyklu - + terapeutický poměr - + účinek na hypoxické buňky + - technika/dozimetrie fixace aplikátorů + - distribuce dávky záření + - expozice personálu + - klinická praxe ambulantní výkon + - komplikace plynoucí z imobilizace pacienta + - komfort pacienta ± ± ekonomické hledisko ± ± Ozáření s nízkým dávkovým příkonem je jednoznačně výhodnější z hlediska radiobiologického. Významná je především ta skutečnost, že pomocí LDR provedeme kurativní radioterapii v nejkratším čase. Mimoto má LDR diferencovaný účinek na nádorové buňky a pomalu odpovídající zdravé tkáně. Z toho vyplývá významný důsledek klinický, kterým je relativní šetření zdravých tkání. Radiobiologické nevýhody brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem jsou nejvíce vyznačeny při jednorázovém ozáření. Rozdělením dávky do několika dílčích frakcí v určitém časovém odstupu se rozdíl mezi HDR a LDR zmenšuje. Proto se HDR brachyterapie s kurativním záměrem provádí frakcionovaně. Z pohledu technického a dozimetrického je hlavní výhodou HDR brachyterapie krátký čas aplikace (minuty). Díky tomu můžeme aplikátory pevně fixovat, jejich geometrie je během výkonu konstantní a distribuce dávky velmi přesná. Navíc lze různými metodami oddálit rizikové orgány co nejvíce od aplikátorů a snížit tak jejich expozici. Klinické výhody HDR brachyterapie spočívají v možnosti ambulantního provedení aplikace s minimálním rizikem rozvoje trombembolických komplikací. Často citovaný komfort pacienta při HDR je relativní. Absence několikadenního pobytu na lůžku je vyvážena opakováním výkonu. Ekonomická výhodnost HDR se projeví pouze v zemích s výraznou cenovou diferencí mezi nemocniční a ambulantní péčí Klinické využití HDR brachyterapie U většiny nádorových lokalit vhodných k brachyterapii (čípek děložní, tělo děložní, pochva, vulva, anus, ORL oblast, bronchus, jícen, prs, měkké tkáně) můžeme použít jak LDR, tak HDR techniku se srovnatelnými výsledky. Při volbě metody vycházíme ze zkušeností a vybavenosti pracoviště a musíme brát v úvahu komfort pacienta. Vzhledem ke krátkému trvání aplikace má HDR přednost v indikacích paliativních. Například u nádorové stenózy bronchu nebo jícnu dosáhneme zmírnění obtíží v 70 až 80 % případů. Intraluminální aplikace se provádí v 1 až 4 sezeních a celý výkon přitom netrvá déle než minut. Naopak k intersticiální implantaci u nádorů ORL oblasti se nejlépe hodí manuální LDR afterloading s iridiovými drátky.

18 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE 120 Další skupinu nádorů tvoří lokality, kde lze rovněž použít obou metod, ovšem existují určité rozdíly mezi indikací HDR a LDR. U mozkových nádorů s nízkým stupněm malignity používá především LDR aplikace, zatímco u vysoce maligních gliomů se uplatňuje LDR i HDR. Brachyterapie je vedle stereotaktické radiochirurgie optimální léčebnou metodou u recidivujících maligních gliomů (obr. 6.10). Vybraným pacientům prodlouží život o 6-12 měsíců. Časný karcinom prostaty se s úspěchem léčí intersticiální LDR implantací, která přináší výsledky srovnatelné s radikální prostatektomií a konformní radioterapií. Naopak u lokálně pokročilého onemocnění můžeme kombinovat HDR se zevním ozářením a hormonální léčbou. Obr Intersticiální HDR implantace u recidivujícího glioblastomu (MRI obraz s izodozovými křivkami, 7 paralelních aplikátorů.) Brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem nalezla uplatnění u nádorových i nenádorových onemocnění, kde je použití LDR aplikací technicky nevýhodné nebo dokonce nemožné. Jako paliativní metoda si HDR vydobyla významné postavení v terapii nádorových obstrukcí žlučových cest (malignity mimojaterních žlučovodů a hlavy pankreatu). Intraluminální aplikace se provádí cestou zevní či vnitřní drenáže a může se kombinovat se zevním ozářením nebo chemoterapií. Efekt spočívá v oddálení rozvoje ikteru a prodloužení mediánu přežití o několik měsíců. Novinkou v HDR aplikacích je intraluminální brachyterapie cévních restenóz. Záření inhibuje neointimální proliferaci a snižuje tak incidenci restenóz periferních tepen po předchozí angioplastice. Ozáření stenotického úseku cévy intraluminálně zavedeným katétrem se provádí jednorázově a bezprostředně navazuje na angioplastiku.

19 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Zajištění kvality v radioterapii Program zajištění kvality (quality assurance QA) se v posledním desetiletí stal nedílnou součástí radioterapeutické praxe. Řada významných světových a evropských institucí (World Health Organization WHO, European Organization for Research and Treatment of Cancer EORTC, European Society for Therapeutic Radiation Oncology ESTRO) publikovala požadavky na zajištění kvality v radioterapii. Program QA definuje postupy, které je třeba dodržet, aby se eliminovaly veškeré nepřesnosti, které by mohly vést k suboptimální léčbě zářením. O suboptimální léčbě mluvíme tehdy, když cílový objem neobdrží předepsanou dávku záření a/nebo dochází k nadměrné expozici zdravých tkání s následným nárůstem morbidity. Podle zákona č. 18/1997 musí mít každé pracoviště radiační onkologie v České republice vypracován program QA, který vychází z mezinárodních a národních doporučení. Program zajištění kvality pokrývá celý proces léčby zářením. Pro přehlednost jej můžeme rozdělit do čtyř oblastí: Kvalita přístrojů. Pro každý přístroj je vypracována metodika kontroly jeho parametrů tak, aby byla zajištěna mechanická a geometrická přesnost a přesnost dávky, a aby se předešlo závažným chybám. Je stanovena frekvence testování přístroje (denní, týdenní, měsíční a půlroční zkoušky provozní stálosti), jsou definovány referenční hodnoty, tolerance a opatření, která je třeba provést při detekci odchylek. Jednou ročně provádějí osoby s příslušnou kvalifikací tzv. zkoušky dlouhodobé stability. Dozimetrie. Protokol vymezuje pravidelné kontroly kalibrace dávky (monitorovací jednotky) u ozařovačů, kontroly kvality a symetrie svazku záření a kontroly profilu svazku. Také prostředky pro dozimetrii in vivo (termoluminiscenční dozimetry, polovodičové dozimetry) podléhají pravidelné kontrole a kalibraci. Plánování léčby zářením. Metodika kontroly procesu plánování zahrnuje řadu parametrů. Ozařovací protokol musí obsahovat všechna předepsaná data včetně ozařovacího plánu. Konečný izodozový plán by měl zkontrolovat ještě druhý fyzik. Nezávislá kontrola je nezbytná při zadávání ozařovacích podmínek, dávky, frakcionace a monitorovacích jednotek. U izocentrických technik je třeba pravidelně ověřovat vzdálenost ohnisko kůže. Kontrola kumulativních dávek u všech pacientů se obvykle provádí jednou týdně. Dokumentace. Záznamy o pacientech obsahují standardní informace o nádorovém onemocnění, léčebnou strategii a ozařovací protokol. Po skončení radioterapie je do protokolu vložen souhrnný přehled dokumentující aktuální denní ozařovací parametry. Nezbytnou součástí záznamů jsou údaje o akutní a chronické toxicitě léčby. Dokumentace musí být vedena takovým způsobem, aby umožnila vyhodnocení léčebných výsledků. Spolupráce v oblasti systému zajištění kvality probíhá i na mezinárodní úrovni. Projekt EROPAQ, financovaný vlámskou vládou, významně přispěl k zavedení systému QA v zemích střední a východní Evropy. V létech se přibližně 40 % evropských radioterapeutických center zúčastnilo projektu EQUAL. Smyslem tohoto projektu byla dozimetrická kontrola fotonových a elektronových svazků prováděná pomocí TLD. Plán na rok 2000 předpokládá kontrolu dvojnásobného počtu svazků záření v porovnání s předchozími dvěma roky.

20 KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Aplikace radiobiologických poznatků v současné radiační onkologii Pokrok v radiační onkologii probíhá paralelně ve dvou hlavních liniích technické a biologické. Vývoj nových zobrazovacích metod (CT) a zdokonalení výpočetní techniky vedly k zavedení trojrozměrného plánování do klinické praxe. 3D konformní radioterapii právem pokládáme za nejvýznamnější technický pokrok v oboru v 80. a zejména 90. létech minulého století. Ve stejném časovém horizontu došlo k výraznému posunu v aplikaci radiobiologických poznatků. Především byly vyvinuty a testovány nové frakcionační režimy. Proběhla řada randomizovaných klinických studií, které u vybraných nádorových lokalit prokázaly signifikantní benefit ve srovnání s konvenční frakcionací. Za nejvýznamnější pokrok v aplikované radiobiologii v posledních dvou desetiletích považujeme alterované (nekonvenční) frakcionační režimy. O nejnovějších radiobiologických poznatcích je podrobně a fundovaně referováno v ostatních kapitolách této monografie. V následujícím textu se proto omezíme na stručný přehled radiobiologických principů, které v posledních létech významně ovlivnily léčebné postupy v radiační onkologii. Uvedená data se týkají výhradně fotonových svazků; problematika záření o vysokém LET není předmětem sdělení Lineárně - kvadratický model První křivku přežití savčích buněk po ozáření uveřejnili v roce 1956 Puck a Marcus. Na rozdíl od baktérií mají křivky většiny savčích buněk dvě komponenty zakřivenou část (raménko) a terminální exponenciální část. Raménko odpovídá subletálnímu poškození buněk v oblasti nízkých dávek. Existují přibližně dvě desítky matematických modelů, které popisují tvar křivky přežití po ozáření. Klasický model (multi-target single-hit model) předpokládá v buňce existenci více zásahových center, přičemž všechna centra musí být alespoň jednou zasažena, aby záření buňku usmrtilo. Lineárně-kvadratický model (LQ model) byl popsán již v 50. létech (Lea, 1955; Read, 1952, 1959), ale jeho význam byl doceněn teprve v první polovině 70. let. Dutreixová a spol. v roce 1973 totiž zjistili, že snižování dávky na frakci pod 3 Gy nevede k dalšímu šetření kůže ve smyslu akutní odpovědi. LQ model dobře popisuje právě tuto klinicky významnou oblast nízkých dávek (0-3 Gy). Lineárně-kvadratický model předpokládá, že existují dva typy radiačního poškození: α komponenta (lineární úměrná dávce, představuje single-hit ireparabilní poškození, je významná v oblasti nízkých dávek), β komponenta (kvadratická úměrná čtverci dávky, představuje multi-hit reparabilní poškození, je významnější v oblasti vyšších dávek). Efekt (E) n frakcí záření můžeme vyjádřit rovnicí: E = n (αd + ßd 2 ), kde d je dávka na jednu frakci. Tvar křivky přežití je určován poměrem α/ß, který charakterizuje odpověď nádoru a zdravých tkání na záření při měnící se dávce na frakci. Časně reagující tkáně (kůže, tenké střevo, varle) mají vysoké hodnoty α/ß (7-20 Gy) a jejich křivky přežití jsou ploché, s malým raménkem. Pozdně reagující tkáně (mícha, ledviny, kosti) se

Základy radioterapie

Základy radioterapie Základy radioterapie E-learningový výukový materiál pro studium biofyziky v 1.ročníku 1.L F UK MUDr. Jaroslava Kymplová, Ph.D. Ústav biofyziky a informatiky 1.LF UK Radioterapie Radioterapie využívá k

Více

3.ZÁKLADNÍ POJMY 11 3.1. ROZDĚLENÍ NÁDORŮ 11 3.2.TNM SYSTÉM 11 3.3. INDIKACE RADIOTERAPIE PODLE ZÁMĚRU LÉČBY 14 3.4.

3.ZÁKLADNÍ POJMY 11 3.1. ROZDĚLENÍ NÁDORŮ 11 3.2.TNM SYSTÉM 11 3.3. INDIKACE RADIOTERAPIE PODLE ZÁMĚRU LÉČBY 14 3.4. 2. POSTAVENÍ RADIOTERAPIE V KOMPLEXNÍ LÉČBĚ NÁDORŮ 10 3.ZÁKLADNÍ POJMY 11 3.1. ROZDĚLENÍ NÁDORŮ 11 3.2.TNM SYSTÉM 11 3.3. INDIKACE RADIOTERAPIE PODLE ZÁMĚRU LÉČBY 14 3.4. FRAKCIONACE 15 4. FYZIKÁLNÍ ASPEKTY

Více

Radioterapie lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty. MUDr. Běla Malinová, Radioterapeu7cko- onkologické odd.

Radioterapie lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty. MUDr. Běla Malinová, Radioterapeu7cko- onkologické odd. Radioterapie lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty MUDr. Běla Malinová, Radioterapeu7cko- onkologické odd. FN v Motole Úvod Karcinom prostaty je radiokurabilní onemocnění. Efekt je závislý

Více

Zkušenosti s aplikací protonové terapie. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha

Zkušenosti s aplikací protonové terapie. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha Zkušenosti s aplikací protonové terapie MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. PTC Praha Protonová terapie - východiska Protonová radioterapie je formou léčby ionizujícím zářením Ionizující záření lze použít k destrukci

Více

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Radiační onkologie- radioterapie Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Historie radioterapie Ionizující záření základní léčebný prostředek (často se však používá v kombinaci

Více

3. MINIMÁLNÍ SEZNAM TEST

3. MINIMÁLNÍ SEZNAM TEST Doporučení SÚJB Zavedení systému jakosti při využívání významných zdrojů ionizujícího záření v radioterapii lineární urychlovače pro 3D konformní radioterapii a IMRT 2006 OPRAVA A DOPLNĚNÍ 1.4.2010 Tato

Více

Klinická dozimetrie v NM 131. I-MIBG terapie neuroblastomu

Klinická dozimetrie v NM 131. I-MIBG terapie neuroblastomu Klinická dozimetrie v NM 131 I-MIBG terapie neuroblastomu Prchalová D., Solný P., Kráčmerová T. Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol 7. Konference radiologické fyziky Harrachov,

Více

PROBLÉMY A CHYBY ODHALENÉ NEZÁVISLÝMI PROVĚRKAMI RADIOTERAPEUTICKÝCH OZAŘOVAČŮ LESSONS LEARNED

PROBLÉMY A CHYBY ODHALENÉ NEZÁVISLÝMI PROVĚRKAMI RADIOTERAPEUTICKÝCH OZAŘOVAČŮ LESSONS LEARNED PROBLÉMY A CHYBY ODHALENÉ NEZÁVISLÝMI PROVĚRKAMI RADIOTERAPEUTICKÝCH OZAŘOVAČŮ LESSONS LEARNED Irena Koniarová, Ivana Horáková, Vladimír Dufek, Helena Žáčková NEZÁVISLÉ PROVĚRKY V RADIOTERAPII 1996 2016:

Více

OKRUHY MODELOVÝCH SITUACÍ

OKRUHY MODELOVÝCH SITUACÍ Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Katedra klinického inženýrství OKRUHY MODELOVÝCH SITUACÍ k atestační zkoušce z praktické části vzdělávání v atestačním oboru Klinické inženýrství se

Více

Protokol pro léčbu karcinomu močového měchýře

Protokol pro léčbu karcinomu močového měchýře 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 5 Přílohy: nejsou Protokol pro léčbu karcinomu močového měchýře

Více

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013 Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013 Zpracoval: prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. I. Radiofyzika, radiobiologie, praktická radioterapie 1. Struktura atomu, radioaktivní rozpad. Elektromagnetické

Více

STANOVENÍ KOLEKTIVNÍ EFEKTIVNÍ DÁVKY Z NENÁDOROVÉ RADIOTERAPIE V ČR

STANOVENÍ KOLEKTIVNÍ EFEKTIVNÍ DÁVKY Z NENÁDOROVÉ RADIOTERAPIE V ČR STANOVENÍ KOLEKTIVNÍ EFEKTIVNÍ DÁVKY Z NENÁDOROVÉ RADIOTERAPIE V ČR Vladimír Dufek 1,2 Lukáš Kotík 1 Ladislav Tomášek 1 Helena Žáčková 1 Ivana Horáková 1 1 Státní ústav radiační ochrany, v. v. i., Praha

Více

FN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší

FN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší FN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší superspecializovaná péče o pacienty se zhoubnými nádory. Na projekt modernizace

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum Výukový program č. dokumentu: Jméno Funkce Podpis Datum Zpracoval Ing. Jiří Filip srpen 2008 Kontroloval Ing. Jan Binka SPDRO 13.2.2009 Schválil strana 1/7 Program je určen pro vybrané pracovníky připravované

Více

Radioterapie Radiační onkologie v nové legislativě. Seminář SÚJB pro lektory odborné přípravy Čestmír Berčík

Radioterapie Radiační onkologie v nové legislativě. Seminář SÚJB pro lektory odborné přípravy Čestmír Berčík Radioterapie Radiační onkologie v nové legislativě Seminář SÚJB pro lektory odborné přípravy 8.3.2017 Čestmír Berčík 1 Specifika radiační onkologie Kategorizace ZIZ pro účely zabezpečení : 1. kat. = Radionuklidový

Více

Česká společnost fyziků v medicíně, o. s.

Česká společnost fyziků v medicíně, o. s. Pravidla procesu hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy pro radiační onkologii 1. Úvod Požadavky na klinické audity jsou stanoveny v hlavě V díl

Více

Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČR

Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČR Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČR Vladimír Dufek Helena Žáčková Ivana Horáková Státní ústav radiační ochrany, v.v.i., Praha Konference ČSFM Bystřice pod Pernštejnem, 14.-15.4.2016

Více

Okruhy k Státním závěrečným zkouškám na Fakultě zdravotnických věd UP pro akademický rok 2014/2015

Okruhy k Státním závěrečným zkouškám na Fakultě zdravotnických věd UP pro akademický rok 2014/2015 Pracoviště: Ústav radiologických metod Studijní obor: Radiologický asistent Diagnostické zobrazovací postupy 1. Vznik a vlastnosti rentgenového záření, vznik a tvorba rentgenového obrazu, radiační ochrana

Více

Konference radiologické fyziky 2010 a členská schůze ČSFM

Konference radiologické fyziky 2010 a členská schůze ČSFM Konference radiologické fyziky 2010 a členská schůze ČSFM Kouty nad Desnou, 2.-4.6.2010 Vladimír Dufek Diplomová práce Stanovení dávek pacientů z lokalizačních a verifikačních metod používaných v obrazem

Více

Nové techniky v radioterapii

Nové techniky v radioterapii Nové techniky v radioterapii 1895 objev rtg záření 1896 - první léčba 1910 rtg terapie 1930 radiová bomba 1937 Lineární urychlovač 1966 lineární urychlovač 1972 - CT počítačové plánování MRI/PET Historie

Více

Všechno co jste kdy chtěli vědět o onkologii, ale báli jste se zeptat. David Feltl Fakultní nemocnice Ostrava

Všechno co jste kdy chtěli vědět o onkologii, ale báli jste se zeptat. David Feltl Fakultní nemocnice Ostrava Všechno co jste kdy chtěli vědět o onkologii, ale báli jste se zeptat. David Feltl Fakultní nemocnice Ostrava Obsah Proč jsou zhoubné nádory zhoubné? Stručná historie oboru a jednotlivých léčebných metod

Více

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2003

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky 28.6.24 42 Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 23 Jedním z nejzávažnějších onemocnění

Více

Ukázka spolupráce na návrhu klasifikačního systému CZ-DRG Zhoubný novotvar prsu

Ukázka spolupráce na návrhu klasifikačního systému CZ-DRG Zhoubný novotvar prsu Ukázka spolupráce na návrhu klasifikačního systému CZ-DRG Zhoubný novotvar prsu Jiří Šedo Česká onkologická společnost ČLS JEP Masarykův onkologický ústav, Brno ÚZIS ČR Konference DRG Restart 2016 9. 11.

Více

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2002 (předběžné údaje)

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2002 (předběžné údaje) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky 11.6.23 37 Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 22 (předběžné údaje) Zhoubné novotvary

Více

Léčba nádorů prostaty moderní fotonovou terapií je značně efektivní

Léčba nádorů prostaty moderní fotonovou terapií je značně efektivní Léčba nádorů prostaty moderní fotonovou terapií je značně efektivní prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. Klinika radiační onkologie, přednosta, Masarykův onkologický ústav, Brno V poslední době se v médiích

Více

Nové techniky radioterapie prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU, Masarykův onkologický ústav, Brno

Nové techniky radioterapie prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU, Masarykův onkologický ústav, Brno Nové techniky radioterapie prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU, Masarykův onkologický ústav, Brno Léčba zářením radioterapie, lépe však náplň oboru vystihuje název

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 2 12.8.24 Radiační onkologie, klinická onkologie - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

Strukturovaná péče v radioterapii. Jiří Petera Kl. onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové

Strukturovaná péče v radioterapii. Jiří Petera Kl. onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Strukturovaná péče v radioterapii Jiří Petera Kl. onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Postavení RT v léčbě nádorů 25% Chirurgie Radioterapie 55% 15% Chemoterapie 5% SBU. The Swedish council

Více

Protonová terapie PTC Praha

Protonová terapie PTC Praha Protonová terapie PTC Praha Lubomír Zámečník Vladimír Vondráček PTC www.ptc.cz Brzdné záření vs nabité částice Usmrcení nádorových buněk pomocí externích svazků záření Můžeme to udělat lépe? Ano, s částicemi

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Zakázka zadaná v otevřeném řízení dle 27 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Předmět veřejné zakázky Projekt: MODERNIZACE A OBNOVA

Více

Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře T (MZ) 1-01: Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení

Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře T (MZ) 1-01: Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení Program statistických zjišťování Ministerstva zdravotnictví na rok 2015 ÚZIS ČR Závazné pokyny pro vyplňování statistického formuláře T (MZ) 1-01: Roční výkaz o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení

Více

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe

Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe CZ.2.17/1.1.00/32257 Motivace a cíle přednášky 1. Srovnání 5letého přežití

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

M ASARYKŮ V ONKOLOGICKÝ ÚSTAV Žlutý kopec 7, Brno

M ASARYKŮ V ONKOLOGICKÝ ÚSTAV Žlutý kopec 7, Brno PET. PET / CT, PET Centrum, Cyklotron Pozitronová emisní tomografie ( PET ) je neinvazivní vyšetřovací metoda nukleární medicíny založená na detekci záření z radiofarmaka podaného pacientovi.nejčastěji

Více

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013. Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1.

Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013. Schválili: Datum: Podpis: Hlavní autor protokolu: MUDr. Jan Jansa 2.1. 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 7 Přílohy: nejsou Protokol pro léčbu karcinomu prostaty Schválili:

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

POUZE PRO INFORMACI NEZASÍLAT SPOLEČNĚ S ŽÁDOSTÍ

POUZE PRO INFORMACI NEZASÍLAT SPOLEČNĚ S ŽÁDOSTÍ POUZE PRO INFORMACI NEZASÍLAT SPOLEČNĚ S ŽÁDOSTÍ 1 Minimální požadavky pro přiznání statutu Akreditovaného pracoviště pro obor radiační onkologie Zpracoval: prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. Masarykův onkologický

Více

Pravidla procesu hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy. Radiační onkologie (radioterapie)

Pravidla procesu hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy. Radiační onkologie (radioterapie) Pravidla procesu hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy Radiační onkologie (radioterapie) IČ 45240043 Na Truhlářce 39/64, 180 00 Praha 8, Czech

Více

Nezávislé prověrky na místě v radioterapii Obsah

Nezávislé prověrky na místě v radioterapii Obsah Nezávislé prověrky na místě v radioterapii Obsah 1 Úvod... 2 2 Seznam zkratek... 2 3 Přehled nezávislých prověrek v radioterapii... 3 4 Nezávislá prověrka lineárního urychlovače... 5 5 Nezávislá prověrka

Více

Klasifikační faktory systému CZ-DRG verze 1.0

Klasifikační faktory systému CZ-DRG verze 1.0 Klasifikační faktory systému CZ-DRG verze 1.0 Tomáš Pavlík, Zbyněk Bortlíček, Michal Uher, Petra Kovalčíková, Martina Hlostová, Lucie Panáčková, Petr Klika, Miroslav Zvolský, Ladislav Dušek Ústav zdravotnických

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně! Název přípravku 3 -[ 18 F]FLT, INJ Kvalitativní i kvantitativní složení 1 lahvička obsahuje: Léčivá látka: Pomocné látky: Léková forma Injekční

Více

SPECIALIZAČNÍ NÁPLŇ TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE V OBORECH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY, RADIODIAGNOSTIKY A RADIOTERAPIE

SPECIALIZAČNÍ NÁPLŇ TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE V OBORECH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY, RADIODIAGNOSTIKY A RADIOTERAPIE SPECIALIZAČNÍ NÁPLŇ v oboru TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE V OBORECH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY, RADIODIAGNOSTIKY A RADIOTERAPIE KLINICKÁ RADIOFYZIKA A PŘÍSTROJOVÁ TECHNIKA V RADIOTERAPII 1. Cíl specializační přípravy Obor

Více

Porovnání intersticiální HDR brachyterapie prostaty s permanentní brachyterapií karcinomu prostaty z pohledu fyzika

Porovnání intersticiální HDR brachyterapie prostaty s permanentní brachyterapií karcinomu prostaty z pohledu fyzika Porovnání intersticiální HDR brachyterapie prostaty s permanentní brachyterapií karcinomu prostaty z pohledu fyzika Hrotovice 2018 Homola L., Blažek T., Soumarová R. KOC Nový Jičín Intersticiální brachyterapie

Více

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov Přínos intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Zdeněk k Papík Jiří Petera, Josef Dvořák Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov lové

Více

KONCEPCE OBORU RADIAČNÍ ONKOLOGIE

KONCEPCE OBORU RADIAČNÍ ONKOLOGIE 1 KONCEPCE OBORU RADIAČNÍ ONKOLOGIE I. KLASIFIKACE A NÁPLŇ OBORU Číslo odbornosti: 403 Definice, předmět a cíl oboru Radiační onkologie je samostatným základním medicínským oborem, který se zabývá komplexní

Více

Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů

Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů Ing. Jana Hudzietzová 1, Doc.Ing. Jozef Sabol, DrSc. 1,, Ing. Lenka Grayová-Bulíčková

Více

Radiologická fyzika (technika) v radioterapii Seznam přednášek a klinických praxí Letní semestr 2015 (RFRT1 a RTRT)

Radiologická fyzika (technika) v radioterapii Seznam přednášek a klinických praxí Letní semestr 2015 (RFRT1 a RTRT) Radiologická fyzika (technika) v radioterapii Seznam přednášek a klinických praxí Letní semestr 2015 (RFRT1 a RTRT) 1 přednáška = 100 minut 1 praxe = 240 minut (pokud není uvedeno jinak) Klinické praxe

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

Kalibrace měřiče KAP v klinické praxi. Martin Homola Jaroslav Ptáček

Kalibrace měřiče KAP v klinické praxi. Martin Homola Jaroslav Ptáček Kalibrace měřiče KAP v klinické praxi Martin Homola Jaroslav Ptáček KAP kerma - area product kerma - area produkt, je používán v dozimetrii pacienta jednotky (Gy * m 2 ) kerma - area produkt = plošný integrál

Více

KOMPLEXNÍ ONKOLOGICKÁ CENTRA

KOMPLEXNÍ ONKOLOGICKÁ CENTRA KOMPLEXNÍ ONKOLOGICKÁ CENTRA Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky Onkologická péče v ČR ze dne 5.12.2008 Ročník 2008 Částka 7 Bod 6 Strana 27-34 Doplňky - Věstník MZČR 2/2009 a 7/2009 Komplexní

Více

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 2. 27 3 Souhrn Zhoubné nádory v roce 24 Malignant neoplasms in 24 Aktuální informace přináší nejnovější data o nově

Více

Informační systémy v radioterapii ovlivňují kvalitu poskytované péče

Informační systémy v radioterapii ovlivňují kvalitu poskytované péče Informační systémy v radioterapii ovlivňují kvalitu poskytované péče Ing. Pavel Tobiáš, Ph.D., MBA Klinika radiační onkologie LF MU a MOÚ Brno MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D., MUDr. David Vrána Ph.D. Onkologická

Více

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1 Výukový program č. dokumentu: Jméno Funkce Podpis Datum Zpracoval Ing. Jiří Filip srpen 2008 Kontroloval Ing. Jan Binka SPDRO 13.2.2009 Schválil strana 1/7 Program je určen pro vybrané pracovníky připravované

Více

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich

Více

Srovnání metod preklinické verifikace VMAT plánů pro Elekta Versa HD. V. Paštyková, M. Šefl, A. Vidiševský, L. Cupal, L. Štelciková, P.

Srovnání metod preklinické verifikace VMAT plánů pro Elekta Versa HD. V. Paštyková, M. Šefl, A. Vidiševský, L. Cupal, L. Štelciková, P. Srovnání metod preklinické verifikace VMAT plánů pro Elekta Versa HD V. Paštyková, M. Šefl, A. Vidiševský, L. Cupal, L. Štelciková, P. Nováková 1 Dozimetrická verifikace VMAT Verifikace v bodě dávka Verifikace

Více

Pozitronová emisní tomografie.

Pozitronová emisní tomografie. Pozitronová emisní tomografie. Pozitronová emisní tomografie (PET) s využitím 18F-2-D-fluor-2- deoxy-glukózy (FDG), je jedna z metod nukleární medicíny, která umožňuje funkční zobrazení tkání organismu,

Více

Otázky ke zkoušce z DIA 2012/13

Otázky ke zkoušce z DIA 2012/13 Otázky ke zkoušce z DIA 2012/13 Obecná část 1. Rentgenové záření charakteristika, princip rentgenky 2. Skiagrafie princip, indikace, postavení v diagnostickém algoritmu, radiační zátěž 3. Skiaskopické

Více

Protonová radioterapie? Náklady nebo úspory?

Protonová radioterapie? Náklady nebo úspory? Protonová radioterapie? Náklady nebo úspory? Proč tu jsme? K čemu??? 1969 1975 1989 1990 1991 1993 1994 1995 1996 1998 1999 2001 2002 2003 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Protonová terapie

Více

Nádory podjaterní krajiny Onkologická terapie. Doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D. Radioterapeutická a onkologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha

Nádory podjaterní krajiny Onkologická terapie. Doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D. Radioterapeutická a onkologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Nádory podjaterní krajiny Onkologická terapie Doc. MUDr. Martina Kubecová, Ph.D. Radioterapeutická a onkologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Český a slovenský gastroenterologický kongres 13.11.2015

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

Skenovací parametry. H.Mírka, J. Ferda, KZM LFUK a FN Plzeň

Skenovací parametry. H.Mírka, J. Ferda, KZM LFUK a FN Plzeň Skenovací parametry H.Mírka, J. Ferda, KZM LFUK a FN Plzeň Skenovací parametry Expozice Kolimace Faktor stoupání Perioda rotace Akvizice. ovlivňují způsob akvizice. závisí na nich kvalita hrubých dat.

Více

Výuka standardů péče v radiační onkologii s užitím populačních, klinických a obrazových dat. David Feltl

Výuka standardů péče v radiační onkologii s užitím populačních, klinických a obrazových dat. David Feltl Výuka standardů péče v radiační onkologii s užitím populačních, klinických a obrazových dat. David Feltl Radiační onkologie Péče o pacienta s maligními nádory s akcentem na léčbu ionizujícím zářením Jaká

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

RADIOTERAPIE. karcinom prostaty s vysokým rizikem

RADIOTERAPIE. karcinom prostaty s vysokým rizikem RADIOTERAPIE karcinom prostaty s vysokým rizikem K. Odrážka Oddělení klinické a radiační onkologie Multiscan s.r.o., Pardubická krajská nemocnice a.s. 1. a 3. LF UK v Praze IPVZ Praha POOPERAČNÍ RT Indikace

Více

Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno

Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno 1 POKYNY PRO NEMOCNÉ LÉČENÉ BRACHYRADIOTERAPIÍ Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno POKYNY PRO NEMOCNÉ LÉČENÉ BRACHYRADIOTERAPIÍ Brachyradioterapie

Více

Činnost radiační onkologie a klinické onkologie v České republice v roce 2006

Činnost radiační onkologie a klinické onkologie v České republice v roce 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 27 38 Činnost radiační onkologie a klinické onkologie v České republice v roce 26 Activity in X-ray oncology

Více

Zásady bezpečného používání moderních radioterapeutických metod

Zásady bezpečného používání moderních radioterapeutických metod Zásady bezpečného používání moderních radioterapeutických metod Ivana Horáková Irena Koniarová Vladimír Dufek Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. Tato práce vznikla za podpory projektu TAČR č. TB01SUJB071.

Více

PLÁNOVÁNÍ TERAPIE IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM

PLÁNOVÁNÍ TERAPIE IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF

Více

CT screening benefit vs. riziko

CT screening benefit vs. riziko CT screening benefit vs. riziko Lucie Súkupová, IKEM Praha 8. Konference radiologické fyziky, 27. 4. 2018, Hrotovice Úvod Screening vyhledávací program v určité populaci, který má vést ke snížení mortality

Více

PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17.

PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17. PROHLOUBENÍ ODBORNÉ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ ÚSTAVŮ LÉKAŘSKÉ BIOFYZIKY NA LÉKAŘSKÝCH FAKULTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE CZ.1.07/2.4.00/17.0058 Zpráva z odborné stáže na pracovišti Protonového centra v Praze na

Více

Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha

Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha ÚVOD Společnost Carl Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH již dlouhou dobu sleduje vývoj v poměrně

Více

CT - dozimetrie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová fyzika

CT - dozimetrie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová fyzika CT - dozimetrie Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová fyzika CT dozimetrie Rozdělení dávky Definice dávky Instrumentace Definice CTDI Rizika, efektivní dávka Diagnostické referenční

Více

Činnost radiační a klinické onkologie v České republice v roce Activity in X-ray and clinical oncology in the Czech Republic in 2008

Činnost radiační a klinické onkologie v České republice v roce Activity in X-ray and clinical oncology in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 9. 2009 46 Činnost radiační a klinické onkologie v České republice v roce 2008 Activity in X-ray and clinical oncology

Více

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru radiační onkologie, klinická onkologie za období NZIS REPORT č.

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru radiační onkologie, klinická onkologie za období NZIS REPORT č. NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM AMBULANTNÍ PÉČE ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru radiační onkologie, klinická onkologie za období 27 217 NZIS REPORT č. K/13 (8/218) Stručný přehled

Více

OPERAČNÍ LÉČBA KARCINOMU PROSTATY

OPERAČNÍ LÉČBA KARCINOMU PROSTATY MEZINÁRODNÍ CENTRUM KLINICKÉHO VÝZKUMU TVOŘÍME BUDOUCNOST MEDICÍNY OPERAČNÍ LÉČBA KARCINOMU PROSTATY Petr Filipenský Primář Urologického oddělení Seminář pro pacienty Mám rakovinu prostaty, co dál? 08.11.2018

Více

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru radiační onkologie, klinická onkologie za období NZIS REPORT č.

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru radiační onkologie, klinická onkologie za období NZIS REPORT č. NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM AMBULANTNÍ PÉČE ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru radiační onkologie, klinická onkologie za období 27 215 NZIS REPORT č. K/13 (9/216) Stručný přehled

Více

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče Epidemiologie zhoubných nádorů v ČR I.

Více

Hodnocení toxicity radioterapie karcinomu prostaty technikou IMRT

Hodnocení toxicity radioterapie karcinomu prostaty technikou IMRT Hodnocení toxicity radioterapie karcinomu prostaty technikou IMRT Vaňásek J. 1, Odrážka K. 1, Doležel M. 1, Kolářová I. 1, Valentová E. 1, Dušek L. 2, Jarkovský J. 2 1 Multiscan s. r. o., Radiologické

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

ČETNOST METASTÁZ V PÁTEŘI PODLE LOKALIZACE

ČETNOST METASTÁZ V PÁTEŘI PODLE LOKALIZACE 1 ČETNOST METASTÁZ V PÁTEŘI PODLE LOKALIZACE C 15% Th 70% L a S 15% 2 POKROKY V LÉČBĚ PÁTEŘNÍCH METASTÁZ Meta ca tlustého střeva v těle L3 a L4 3 POKROKY V LÉČBĚ PÁTEŘNÍCH METASTÁZ Exstirpace metastázy

Více

Nové NRS RF radiodiagnostika. Daníčková K.

Nové NRS RF radiodiagnostika. Daníčková K. Nové NRS RF radiodiagnostika Daníčková K. Věstník MZ 6/2015 Rok na úpravu (dosud platné z 2011) Zásadní změny: Ruší se výpočet efektivní dávky Stanovení orgánové dávky jen v definovaných případech Vyšetření

Více

CYBERKNIFE DAVID FELTL

CYBERKNIFE DAVID FELTL CYBERKNIFE DAVID FELTL Obsah Smysl projektu Sliby a realita Vliv zavedení nové technologie na trh zdravotních služeb Medicína Ekonomika Věda a výzkum Budoucnost Smysl projektu Vznik myšlenky: 2007 Idea:

Více

Vyhodnocení účinků hypertermie v kombinaci s radioterapií u onkologických pacientů

Vyhodnocení účinků hypertermie v kombinaci s radioterapií u onkologických pacientů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Vyhodnocení účinků hypertermie v kombinaci s radioterapií u onkologických pacientů

Více

Pokyny pro nemocné léčené brachyradioterapií. Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno

Pokyny pro nemocné léčené brachyradioterapií. Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno Pokyny pro nemocné léčené brachyradioterapií Klinika radiační onkologie Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Masarykův onkologický ústav, Brno 1 Brachyradioterapie - brachyterapie (BRT), někdy nazývaná

Více

KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE

KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KLINICKÁ RADIOBIOLOGIE Kolektiv autorů Editoři: prof. MUDr. Pavel Kuna, DrSc. doc. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. AUTORSKÝ KOLEKTIV Fenclová

Více

Zhoubné novotvary v ČR. ková

Zhoubné novotvary v ČR. ková Zhoubné novotvary v ČR Mgr. Lenka Juříčkov ková Lékařský dům d m 2.9.26 Obsah prezentace úmrtnost na zhoubné novotvary zdroj dat Český statistický úřad (http://www.( http://www.czso.cz/) incidence zhoubných

Více

Zhodnocení dozimetrických vlastností MicroDiamond PTW detektoru a jeho využití ve stereotaktických ozařovacích polích

Zhodnocení dozimetrických vlastností MicroDiamond PTW detektoru a jeho využití ve stereotaktických ozařovacích polích Zhodnocení dozimetrických vlastností MicroDiamond PTW 60019 detektoru a jeho využití ve stereotaktických ozařovacích polích T. Veselský 1,2,4, J. Novotný Jr. 1,2,4, V. Paštyková 1,3,4, B. Otáhal 5, L.

Více

V Pardubicích dne 31. října 2011

V Pardubicích dne 31. října 2011 V Pardubicích dne 31. října 2011 Vážení kolegové, Český rozhlas Radiožurnál vysílal dne 26.10.2011 v 10 hodin dopoledne rozhovor s doc. MUDr. Vladimírem Študentem, Ph.D., přednostou Urologické kliniky

Více

Specifikace produktu

Specifikace produktu Specifikace produktu ÚVODEM V radioterapii nachází široké uplatnění moderní tomografické zobrazovací metody. Systém TomoTherapy je jediný, který přímo kombinuje princip počítačové tomografie a klinický

Více

L. Molenda, L. Knybel, J. Cvek, P. Benýšková, B. Otáhal. Jak v praxi reagovat na odstávky v provozu lineárních urychlovačů

L. Molenda, L. Knybel, J. Cvek, P. Benýšková, B. Otáhal. Jak v praxi reagovat na odstávky v provozu lineárních urychlovačů L. Molenda, L. Knybel, J. Cvek, P. Benýšková, B. Otáhal Jak v praxi reagovat na odstávky v provozu lineárních urychlovačů Obsah Důvody přerušení radioterapie Důsledky přerušení léčby Co s tím? Jak reagují

Více

Jihočeská universita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Jihočeská universita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jihočeská universita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2009 Michal Fábera Jihočeská universita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Porovnání dávkové distribuce

Více

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.

Více

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., *Skopalová M., *Bělohlávek O. Chirurgické oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha *Oddělení nukleární medicíny - PET centrum

Více

METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ

METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha ÚVOD Společnost Carl Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH již dlouhou dobu sleduje vývoj v poměrně

Více

Postup pro pracoviště s tomoterapeutickým ozařovačem pro účely provedení nezávislé prověrky

Postup pro pracoviště s tomoterapeutickým ozařovačem pro účely provedení nezávislé prověrky Postup pro pracoviště s tomoterapeutickým ozařovačem pro účely provedení nezávislé prověrky V tomto dokumentu je popsán soubor testů, které se provedou při nezávislé prověrce tomoterapeutického ozařovače.

Více

Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment

Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment PROTONOVÁ TERAPIE HTA DOSSIER 1. Přehled zahraničních HTA

Více

URGENTNÍ OPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO PROSTŘEDKU URGENTNÍ BEZPEČNOSTNÍ UPOZORNĚNÍ PRO ZÁKAZNÍKA

URGENTNÍ OPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO PROSTŘEDKU URGENTNÍ BEZPEČNOSTNÍ UPOZORNĚNÍ PRO ZÁKAZNÍKA Re: Rozdíly ve vizualizaci CIAO pole u IMRT v aplikacích Varian Obchodní název postiženého výrobku: 4D Integrated Treatment Console a TrueBeam Reference / Identifikátor FSCA: CP-05708 Datum oznámení: 2012-03-01

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT

Více