První limit v doubravském ohradníku

Transkript

1 Jak a za co budeme platit u lékafie str ledna 2008 Roãník 38 ãíslo 1 Pfiedvánoãní dar Barborce Ke 230 tisícûm korun, které horníci vûnovali dûtem z Obãanského sdruïení svatá Barbora bûhem loàského roku, pfiibylo tûsnû pfied Vánocemi dal ích 50 tisíc. Tento dar vûnoval hornick m sirotkûm DÛl âsm. Jsme rádi, Ïe osud dûtí, které v dole pfii ly o tátu, není lidem z OKD lhostejn. Rád bych v em, ktefií tûmto dûtem pfiispûli, podûkoval a popfiál jim mnoho zdraví i hornického tûstí v roce 2008, fiekl pfii pfiebírání daru pfiedseda v boru OS svatá Barbora Zdenûk Star. DNES V HORNÍKU Místo ampaàského OSTRAVA Cel svût bouchal ampaàské, jen oni bouchali svou silvestrovskou ãi novoroãní ichtu. Pfiípadnû obû za sebou! Chlapi starající se o bezpeãnost i nutn chod achet se bez pfiípitku v obvyklém pûlnoãním ãase prostû obe li. str. 2 Obnova krajiny KARVINÁ Místo ediv ch hald ãi kali È zelené lesy i parky. To bere pfiímo za svou povinnost DÛl Lazy. Jen vloni v daném dob vacím prostoru probíhalo 11 asanaãnû-rekultivaãních akcí. str. 3 Dobré vztahy KRAJ Jak hodnotíte spolupráci s tûïafii v právû skonãeném roce? Co oãekáváte od OKD v roce 2008? dvû otázky, na které odpovídají pfiedstavitelé hornick ch mûst a obcí. str. 4 Havífi na Sahafie OSTRAVA íkali mu krabákov král. Své zku enosti vyváïel nejen do Ruska, Polska, na Ukrajinu, nebo tehdej í NDR. Jako ãlen t mu, kter vyuãoval krabákové technologii v praxi, se dostal i do Afriky. Dnes je Janu Slovákovi sedmdesát let. str. 5 První limit v doubravském ohradníku Kolektiv Ireneusze Czarniakowského a Stefana Gulaka potvrdil dobré jméno S kûïí za limitní v kon se nechala pfied fáráním zvûãnit dvanáctková smûna. DÒL âsa Horníci z Dolu âsa v Karviné se ke konci loàského roku úspû nû zakousli do zásob uhlí v ohradníku b valého závodu Doubrava. Na první pfiipraven porub o délce 164 metrû a dob vané mocnosti 300 cm byl nasazen kolektiv polské dodavatelské firmy Alpex vedoucího úseku Ireneusze Czarniakowského a hlavního pfiedáka Stefana Gulaka, kter hned pfii prvním setkání s doubravsk m uhlím zaznamenal krásn úspûch. V období od 12. listopadu do 17. prosince za 31 provozních dnû odrubal v prûmûru 719 metrû Za skvûl m v sledkem stojí nejen dobrá a spolehlivá technika, ale také tradiãnû v borná spolupráce s techniky a vedením dolu. plochy pfii denním postupu 4,39 metru. Splnil tak na 121 procent FOTO: DÛl âsa parametry vypsaného limitního v konu a zaslouïil se o zdafiil rozjezd tûïby ve 34. sloji 22. kry v doubravském poli. Celkov postup za sledované období dosáhl 136 metrû. Havífii pracovali s kombajnem KGS 440 RW, porubov m dopravníkem PF 4/935 M17 a mechanizovanou v ztuïí Fazos 15/31. Pokraãování na stranû 3 Po klidn ch Vánocích a silvestru se uï tûïí naplno Na na ich achtách na první leto ní smûnû vítaly pfiíchozí fiízné pochody hornick ch dechovek Na závodû 2 Dolu Darkov vyhrávala pfied první ranní smûnou Hornická kapela Dolu Darkov. OKD Tradiãnû zvesela zaãala horníkûm první smûna v novém roce. Na uvítanou jim na achtách vyhrávala fiízná dechovka. Po nûkolika voln ch dnech se tûïba rozjela naplno. Na v ech pûti dolech OKD byl totiï o Vánocích klid. TûÏit se zaãalo na vût inû z nich opût aï po svátcích, 27. prosince. V posledních dnech roku v ak byla tûïba omezena. Toto období tûïafii vyuïili k v lukov m pracím pfii údrïbû strojního vybavení a elektrozafiízení. Na Dole Paskov se k tûïbû vrátili aï po Novém roce, neboè mezi svátky se tam pracovalo na opravû skipového zásobníku v dole a zásobníku uhlí v tfiídírnû. I o svátcích byl v ak na v ech dolech zaji tûn nezbytn provoz, kter souvisel s bezpeãností dûlních pracovi È. Zástupci vedení dolû i dal í zamûstnanci se vystfiídají ve sluïbách pfii kontrolních fáráních, bûhem nichï se sledoval bezchybn stav bezpeãnostních zafiízení. Ve stfiedu 2. ledna ve vestibulu závodu 2 Dolu Darkov pfied vstupními turnikety od 5 hodin vyhrávala Hornická kapela Dolu Darkov pod taktovkou Jaroslava indela. ízné pochody tfiicítky hudebníkû evidentnû vylep ovaly náladu a vykouzlily v brzkém ránu úsmûvy na tváfiích pfiíchozích. Jaké mám pocity pfii pfiíchodu na leto ní první smûnu?, opakuje na i otázku jeden z horníkû. Normální. Jde o ichtu jako kaïdou jinou, i kdyï je první v roce. Ale je hezké, Ïe nás na ní vítá dechovka. Potû í to, tak nûjak probudí, zlep- í náladu. Snad nám úsmûvy a optimismus vydrïí po cel nov rok, doplnil vesele. Urãitû si to pfiejeme v ichni. TEXT A FOTO: Josef Lys

2 2 Z OKD 3. ledna 2008 Do nového roku s ãist m títem Pracovníci vybavování a likvidace Dolu Lazy uzavfieli 38. sloj DÒL LAZY (bk) Spokojena a s ãist m títem zahajuje nov rok 111ãlenná osádka úseku vybavování a likvidace Dolu Lazy. V posledních dnech pfied vánoãními svátky se jí povedlo úspû nû vyklidit posuvnou v ztuï z posledního rubání v 38. sloji 7. kry a celou 38. sloj s koneãnou platností uzavfiít. Otevfiela se tak cesta k dal ím zásobám uhlí ve slojích oznaãen ch ãísly 39 a 40. Situace vyïadovala nejen tvrdou hornickou práci, ale pfiedev ím dobré fiízení a organizaci. Je to pro nás dûleïit okamïik, fiekl pro Horník po skonãení nároãné operace vedoucí úseku vybavování a likvidace Dolu Lazy Ladislav Balon. 38. sloj se zapsala do historie na eho dolu jako mimofiádnû problematická a nebezpeãná. SloÏitá situace tady vznikla i pfied v klizem rubání KvÛli záparu musel b t porub na dva mûsíce uzavfien a i pfii samotném pfieklizu musela zûstat jeho úvodní strana uzavfiena. Ve keré zafiízení jsme tak museli stûhovat Pracovníci úseku vybavování a likvidace z Dolu Lazy vstoupili do nového roku 2008 s pocitem dobfie vykonané práce. FOTO: Vlastislav Kuruc pfies rubání, kde samozfiejmû nevedou Ïádné dopravní trasy. Celá akce tak byla mimofiádnû sloïitá a nároãná. Celkem bylo v období od poloviny listopadu do 19. prosince loàského roku z rubání získáno 85 sekcí posuvné mechanizované v ztuïe MEOS, která byla po závûsné dráïce ZD 24 tzv. pfiím m pfieklizem pfievezena na vzdálenost 2300 metrû do nového porubu Toto rubání bude vybaveno kombajnem KGS 445 a podporubov m dopravníkem PZF 08/82. Bezpeãnost horníkû v nûm bude zaji Èovat 82 ks sekcí v ztuïe MEOS 17/37 a 11 ks MEOS 22/46. Vybavovací práce budou ukonãeny v lednu leto ního roku. Spolu s na imi zamûstnanci se na tomto v jimeãném pfieklizu podíleli i pracovníci dodavatelské firmy Kardo, dodává Ladislav Z rubání získali 85 sekcí v ztuïe MEOS, kterou pfievezli do nového porubu vzdáleného 2300 m. Balon. Rád bych ale vyzdvihl pfiedev ím v kon na ich technikû. Vzhledem k nestandardním podmínkám nebyla tato akce jen o tvrdé hornické práci, ale pfiedev ím o dobrém fiízení a v borné organizaci. A právû tady na i technici opût osvûdãili svûj profesionální fortel a um. Také díky nim jsme v prûbûhu celého pfieklizu nezaznamenali jedin pracovní úraz. Bohuslav KrzyÏanek Místo ampaàského,bouchali na ichtû Vloni dûlali na achtû jako poslední a letos li do práce první OSTRAVA Cel svût bouchal ampaàské, jen oni bouchali svou silvestrovskou ãi novoroãní ichtu. Pfiípadnû obû za sebou! Chlapi starající se o bezpeãnost i nutn chod achet se bez pfiípitku v obvyklém pûlnoãním ãase prostû obe li. Rodiny, pfiátelé i my sami jsme si uï zvykli. Museli. Nûkdo to taky pfiece musí dûlat, reagovali shodnû dispeãefii, technici na inspekãních sluïbách, strojníci, naráïeãi a dal í, kdo mûli poslední loàskou smûnu a li na první v tomto roce. Ti Silvestra oslavili s pfiedstihem ãi opoïdûnû. Poslední den v roce jsme uï netû- Ïili. Na dolech zûstali jen ti nejnutnûj í pracovníci, upfiesnila mluvãí spoleãnosti OKD Vûra Breiová. TEXT A FOTO: Radek Luk a Kamil Mrkva (43), DÛl Paskov: Na centrálním fiídicím stanovi ti závodu Stafiíã se jich stfiídá deset, Silvestr a Nov rok vyjde na kaïdého tak jednou za pût let. Teì to bylo na vedoucím. Smûny jako kaïdé jiné, snad jen, Ïe je tady minimum lidí, fiekl. Pfielom roku byl pro nûho na postu dispeãera pracovní podruhé. Mezi poslední loàskou a první leto ní dvanáctkou stihl akorát popfiát tátovi, vrátit se domû do Václavovic, najíst a vyspat se. Rodina a známí slavili beze mû. Já si pfiipil s manïelkou aï po novoroãní ichtû, dodal. Stanislav imurda (53), DÛl âsa: Tfiicát m rokem na achtû a oddûlal snad polovinu v ech den roku 2007 pro nûho zaãal ráno ve ãtvrt na pût. Veãer SilvestrÛ ãi Nov ch rokû. doma v Karviné veãefie, dvû Naposledy est po sobû. Nevadí mi to, alespoà mohou kolegové v klidu slavit. Jsem zvykl b t na Nov rok fit, nechal se sly et technik stálé inspekãní sluïby. Závûreãn piva, mrkl na pûlnoãní ohàostroj, zalehl. První den roku 2008 se ãasné vstávání a dvanáctka zase opakovaly. Silvestra jsem mûl s dvoudenním pfiedstihem, uvedl.

3 3. ledna 2008 Z OKD 3 Obnova krajiny? Na e povinnost! DÛl Lazy v souãasné dobû realizuje jedenáct asanaãnû rekultivaãních staveb KARVINÁ Místo ediv ch hald ãi kali È zelené lesy i parky. To bere pfiímo za svou povinnost DÛl Lazy. Jen v souãasné dobû v daném dob vacím prostoru probíhá jedenáct asanaãnû-rekultivaãních akcí. Tedy obnovování a téï zkrá lování pfiírody po tûïbû uhlí. Jsme si vûdomi, Ïe dûlní ãinnost ovlivàuje povrch i okolní krajinu, a povaïujeme tedy navrácení krajiny postiïené tûïbou jejímu pûvodnímu vyuïití za na i povinnost, vysvûtloval Josef Bulawa z Dolu Lazy. Dûje se tak ve spolupráci s mûsty a obcemi, v souladu s jejich územními plány. DÛl Lazy nedávno absolvoval posouzení dopadû hornické ãinnosti na Ïivotní prostfiedí procesem E.I.A. s v raznû kladn mi stanovisky státních institucí k dob vání do roku 2010,. V souãasné dobû Ministerstvo Ïivotního prostfiedí âr zpracovalo závûr zji Èovacího fiízení na léta 2011 aï Radek Luk a Snímky z nejnároãnûj í a nejdraï í asanaãnû rekultivaãní stavby Figura. FOTO: Josef Klein Asanaãnû rekultivaãní práce provádûné Dolem Lazy Figura: jedna z nejnároãnûj ích a nejdraï ích staveb, v oblasti, jíï protékají Doubravská i Lazecká struïka, a kde je násep po staré tramvajové trati vedoucí z Ostravy do Karviné pfies Orlovou. V území se nachází rovnûï násep po bohumínsko-ko ické Ïeleznici ãi zbytky b valé cesty do Karviné. Stavba zaãala probírkou zelenû a vyãi tûním území od ãern ch skládek. V souãasné dobû je vyrovnáván terén návozem hlu iny. Poté se hlu ina pfiekryje zeminou a osadí zelení. Po sanaci i úpravách bfiehû obou struïek bude neestetické a hospodáfisky nevyuïívané místo zaãlenûno do kategorie pfiímûstské zelenû. U b val ch kol: jedná se o území okolo b valého polského gymnázia, kde dfiíve b vala hustá bytová zástavba. V souãasné dobû probíhá probírka zelenû, úprava odtokov ch pfiíkopû a v sadba dfievin. Doubravská struïka I. a II. etapa: na pfiedmûtném území bude pokraãovat v sadba kefiû a stromkû s jejich následnou údrïbou. Cílem této stavby je vznik funkãního území charakteru vefiejné mûstské zelenû. Dombrovec, II. etapa: na území probíhá biologická rekultivace. Cílem stavby je vytvofiení vefiejné zelenû. Kalové nádrïe: nejvût í a nejdraï í stavba v dob vacím prostoru Lazy, trvá od roku 2002, ukonãení stavby se pfiedpokládá aï v roce V souãasné dobû z v chodní strany probíhá návoz hlu iny do b val ch kalov ch nádrïí a ze západní strany jiï na deponovanou hlu inu probíhá návoz zeminy. Koneãn m cílem této akce bude ochrann les. Svojsíkovo území: pokraãuje dosadba lesních stromkû. Rekultivaãním cílem je v sadba lesa. Tfii hranice: území po proveden ch demolicích dfiívûj í sporadické rodinné zástavby. Úãelem technické rekultivace je tvarování území k eliminaci zamokfien ch ploch a oprava místní komunikace. V rámci biologické rekultivace bude provedena probírka a následná v sadba vefiejné zelenû. Pytlíkovy stavy: rekultivaãním cílem je úprava bezejmenné vodoteãe a v sadba lesa. Doubravská struïka III. etapa: akce fie í úpravu b valého tûlesa ko icko-bohumínské dráhy a jeho napojení na okolní terén. Rekultivaãním cílem bude ostatní plocha a vefiejná zeleà. Ol ovec I.: stavba fie í vodohospodáfiské odtokové pomûry lokality s návazností revitalizace doprovodné zelenû. Rekultivaãním cílem je vytvofiení funkãního území charakteru vefiejné mûstské zelenû. První limit v doubravském ohradníku Pokraãování ze strany 1 dobû a fiadí se mezi piãkové rubá- Musím fiíct, Ïe úspûch polské Àové osádky, zhodnotil v kon osádky pro nás není Ïádn m pfiekvapením. Kolektiv Stefana Gulavozu rubání Dolu âsa Jifií Tomi- PolákÛ zástupce vedoucího proka pracuje na na em dole dlouhoca. Stojí za zmínku, Ïe hned následujícího dne, tedy 18. prosince, zahájili pol tí horníci útok na dal í limit. Nemohu samozfiejmû pfiedvídat v e, co nás ãeká. V kaïdém pfiípadû ale udûláme v echno pro to, abychom i v tomto pfiípadû mohli slavit, fiekl pro Horník spokojen Ireneusz Czarniakowski. Jak dodal hlavní pfiedák Stefan Gulak, za skvûl m v sledkem stojí nejen dobrá a spolehlivá technika, ale také tradiãnû v borná spolupráce s techniky a vedením Dolu âsa. Jedním z v znamnûj ích problémû pfii tûïbû porubu v ohradníku b valého dolu Doubrava je napfiíklad délka odtûïení. Proto oceàujeme, Ïe obsluha centrálního pásového odtûïení zvládá své úkoly a umoïàuje tak hladk prûbûh tûïby, zdûraznil Stefan Gulak. Bohuslav KrzyÏanek Zleva Stefan Gulak, Ireneusz Czarniakowski a Jifií Tomica pfii krátké poradû nad dûlními plány. FOTO: Bohuslav KrzyÏanek âilá aktivita Nadace Landek Hodlají zachovat trend své podpory hornické historie OSTRAVA-PET OVICE (syl) Jak uï jsme vás informovali, v závûru roku se v Hornickém muzeu OKD se la správní a dozorãí rada Nadace Landek na svém 113. zasedání (Horník ã. 51 Podporují hornické tradice ). V prûbûhu jednání bylo konstatováno, Ïe se v uplynulém roce podafiilo splnit nadaãní program Nadace, která podporuje pfiedev ím hornické tradice, pfiispûla na realizaci 28 projektû ãástkou pfiesahující 1,8 mil. korun. Mezi ty v znamnûj í patfií vizualizace národní kulturní památky dolu Hlubina. Vizualizace by mûla pfiispût k zápisu této lokality do seznamu UNESCO. Podpofieno bylo vydání loàského stavovského kalendáfie perokreseb tûïních vûïí od Stanislava Vopaska, nebo také dal í vydání nejstar í komplexní uãebnice báàsk ch vûd sepsané v 16. století Jifiím Agricolou pod názvem Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Nadace Landek byla rovnûï oporou Hornického muzea OKD a Klubu pfiátel Hornického muzea, které letos oslaví 20. v roãí svého vzniku. Podpofiila rovnûï nûkolik kulturních akcí a zaslou- Ïila se o instalaci pamûtní desky zakladateli Hornického muzea a dlouholetému pfiedsedovi Nadace Landek Stanislavu Vopaskovi. V leto ním roce Nadace Landek hodlá zachovat trend své podpory hornické historie. V rámci nadaãního programu ve v bûrov ch fiízeních jiï odsouhlasila 14 projektû s podporou 1,6 mil. Kã. Dal í budou schvalovány koncem bfiezna. UÏ dnes je jasné, Ïe opût vyjde kalendáfi perokreseb TûÏní vûïe a také dal í vydání publikace Landek, svûdek dávné minulosti, mj. také v nûmãinû a angliãtinû. Podpofieny budou akce v rámci 20. v roãí vzniku Klubu pfiátel Hornického muzea.

4 4 Za branami OKD 3. ledna 2008 Dobré vztahy jsou dûleïité Pfiedstavitelé hornick ch mûst a obcí hledí do roku 2008 s optimismem V závûru loàského roku jsme poïádali hejtmana na eho kraje, primátory a starosty hornick ch mûst a obcí o odpovûdi na dvû anketní otázky Pfiiná íme odpovûdi, které na e redakce obdrïela: 1. Jak hodnotíte spolupráci s tûïafii v právû skonãeném roce? 2. Co oãekáváte od OKD v roce 2008? EvÏen To enovsk, hejtman Moravskoslezského kraje 1. Spolup r á c i Moravskoslezského kraje a OKD povaïuji za korektní, nemám Ïádn dûvod k negativnímu hodnocení na ich vzájemn ch vztahû. PfiestoÏe jsme museli fie it nûkolik sloïitûj ích, vesmûs administrativních záleïitostí, vïdy jsem se ze strany OKD setkal se snahou najít oboustrannû rozumné v chodisko. 2. Tû ím se na nastartování projektu revitalizace v lokalitách, kde do lo k zastavení tûïby uhlí. Také oãekávám dal í velmi zajímavou investiãní aktivitu OKD, zejména zaji tûní efektivního fungování dolû, díky ãemuï bude OKD i nadále stabilním zamûstnavatelem. Jifií Michalík, starosta mûsta Orlová 1. V roce 2007 se podafiilo po sloïit ch jednáních uzavfiít dohodu o dal í koexistenci mûsta O r l o v á s OKD, která odráïí situaci útlumu tûïby na pfieváïné plo e katastru mûsta a také zájem nového vedení mûsta rozvíjet své území v podmínkách a limitech novû vznikajícího územního plánu. Mûsto proto bude jednat s nov m partnerem RPG Real Estate, vlastníkem znaãn ch ploch po OKD, s cílem kooperace a koordinace dal ích aktivit na území mûsta. Byly uãinûny první kroky v projednávání spoleãn ch postupû podnikatelsk ch, investiãních aktivit s cílem získat mimorozpoãtové finanãní prostfiedky od státu resp. EU. 2. V roce 2008 oãekávám pfiedloïení v médiích avizovaného nového podnikatelského zámûru pfii exploataci loïiska do ukonãení tûïby. Mûla by také b t vefiejnû projednána studie vlivû zámûru dal í tûïby na Ïivotní prostfiedí. Je tedy aktuální otázkou, zda nové pfiehodnocení dosavadních v hledû nepfiinese dal í kola vyjednávání vedení OKD a mûsta Orlová. Franti ek Chobot, primátor mûsta Havífiov 1. V leto - ním byla ukonãena tûïba na dole Dukla a tím skonãila na e pfiímá spolupráce s tûïafii OKD. V souãasné dobû probíhá technická likvidace tohoto areálu. Vûfiíme, Ïe bude provedena ve stanoveném rozsahu i termínu, kter byl urãen na konec roku V roce 2008 by mûla b t dokonãena technická likvidace areálu. Spolupráce mezi mûstem a tûïební organizací OKD se pfievedla na spolupráci s RPG Real Estate, s jejichï zástupci jednáme o dal ím vyuïití areálu dolu Dukla. Také spolu fie íme problémy t kající se bydlení, rekonstrukce obytn ch domû, a to tak, aby se lidem v Havífiovû dobfie Ïilo a bydlelo. Mimo to chceme udrïet tradici Havífiova jako hornického mûsta a jednou takovou pfiíleïitostí je konání Havífiovsk ch hornick ch slavností. Poãítáme s tím, Ïe spoleãnost OKD se bude i v dal ích letech podílet na spolupráci pfii jejich organizování. Ondfiej Feber, starosta obce Stonava 1. KaÏd, kdo se Stonavou Ïije, vidí, Ïe vztahy mezi OKD a námi jsou neobvykle kolegiální. Nesmírnû obtíïné vyvá- Ïení zájmû obce na dynamickém rozvoji a více neï poloviny celé tûïby OKD právû ze stonavsk ch dolû je dílem zdej í radnice a v ech dosavadních fieditelû dolû âsm a Darkov od roku Trnitou cestou jsme se dostali k dne ní dobré spolupráci. 2. V novém roce oãekávám dal í férov pfiístup obou partnerû, tedy OKD a stonavské samosprávy pfii fie ení problematiky Ïivota na ich obãanû a lidí, ktefií ve Stonavû u OKD mají pfiíleïitost v dûlku. NechÈ to zûstane na úrovni posledních let a lep í, neboè vïdy je co vylep ovat. Kvûtu e Szyroká, starostka obce Doubrava 1. V na í obci pomalu mizí symboly hornické práce a to tûïní vûïe. Doubravské tûïní vûïe mizí z povrchu a zûstává pouze nostalgie pracovníkû, ktefií na této achtû pracovali. TûÏí se v ak dále a následky této ãinnosti se projevují na povrchu. Tyto se prûbûïnû fie í s tûïební organizací a jsou zakotvené v Dohodû o vypofiádání stfietu zájmû mezi obcí Doubrava a Dolem âsa. Pro usnadnûní jednání a informovanost byl jmenován zastupitelstvem obce V bor pro rozvoj a Ïivotní prostfiedí, kter se schází jednou mûsíãnû a fie í vzniklé problémy, a to i s odpovûdn mi pracovníky dolu âsa. 2. Doufáme, Ïe fie ení problémû bude stále vstfiícnûj í a ku prospûchu obou stran. Chceme vûfiit v rozvoj na í obce a roz ífiení lokalit s moïností nové v stavby, a tím i zamezení úbytku obyvatel. Dal í otázkou k fie ení je vyuïití území, které je ve vlivu hornické ãinnosti a jiï nebude vhodné k bydlení. Chceme, aby tyto lokality slouïily napfiíklad k rekreaãním úãelûm a klidov m zónám s moïností naãerpání a regeneraci sil nejen na ich obyvatel, ale i obãanû z okolních mûst a obcí. Tomá Hanzel, primátor mûsta Karviná 1. Slovo spolupráce koneãnû sedí zaãínáme budovat rovnocenn vztah, coï dfiíve aï tak neb valo. Stáváme se jako mûsto koneãnû partnerem, kter spolurozhoduje a kter se uï automaticky nepfiizpûsobuje zájmûm podnikání. Karviná a její obãané mají také své zájmy a ty si hájíme. Jsem rád, Ïe jsme s pfiedstihem informováni o aktivitách firmy a Ïe jsme subjektem, jehoï názor je respektován s ohledem na zásahy do Ïivota lidí. Vítám také to, Ïe nám tûïební firma zaãíná koneãnû vracet to, co regionu vlastnû léta brala zásahy do krajiny a Ïivota lidí tu je tû dlouho budou vidût. 2. Oãekávám dobrou nebo spí e je tû lep í spolupráci a vzájemn respekt. V roce 2008 by se mûlo v Karviné zaãít budovat golfové hfii tû a relaxaãní areál na pozemcích OKD za peníze tûïafiû a Evropské unie. TûÏafii mají i dal í rozvojové plány smûrem k podpofie Karviné a my vûfiíme, Ïe klapnou je tû nemûïu b t aï tak konkrétní, ale napfiíklad rekonstrukce kulturního domu DruÏba je ve spolupráci s OKD na dobré cestû a vûfiím, Ïe spoleãnost bude v budoucnu tûdrá i k dal ím aktivitám ve mûstû. Günter Zajitz, starosta obce Stafiíã 1. Za svoji osobu a vût inu spoluobãanû Stafiíãe mohu fiíci, Ïe jsem se spoluprací tûïafiû velmi spokojen. Lidé jsou v ak rûzní. Nena el se ãlovûk ten, aby vyhovûl v em. 2. V pfií tím roce oãekávám od tûïafiû, Ïe budou pokraãovat v nastoleném trendu a z celého srdce pfieji bezproblémovou ãinnost. Kdo neokusil, nemûïe posoudit mnoïství vynaloïeného nezbytného úsilí ke splnûní úkolû. Nezb vá, neï obdivovat vloïenou obûtavost a nároãnost v ech zúãastnûn ch zamûstnancû. Pfiipravil: Josef Lys Velk hornick dechov orchestr Májovák v prûbûhu slavnostního novoroãního koncertu, jímï zahájil oslavy 100 let svého zaloïení. Májovák slaví 100 let Novoroãní koncert s tradiãními hornick mi akcenty PÛjãka za pár minut! Nejsnadnûj í cesta k penûzûm pro zamûstnance a dûchodce aï do 75 let dopoledne schválíme, odpoledne vyplatíme! Kã splátka jiï od 555 Kã Kã splátka jiï od 888 Kã Kã splátka jiï od Kã Kã splátka jiï od Kã Kã splátka jiï od Kã Kã splátka jiï od Kã RPSN jiï od 9,51% VYUÎIJTE LO SKÉ ÚROKOVÉ SAZBY MoÏnost Ïádat i bez partnera! Peníze v hotovosti! Staãí jen zavolat a jednou nav tívit na i kanceláfi! R2/1 Ostrava, Karviná, Orlová, Havífiov, Tfiinec, KARVINÁ Novoroãním koncertem zahájil oslavy 100 let svého zaloïení velk karvinsk hornick dechov orchestr Májovák. Jako pfiipomenutí hornick ch kofienû a zejména slavn ch hornick ch tradic souboru si zaplnûn sál Domu kultury mûsta Karviné 1. ledna 2008 vyslechl i dvû tradiãní hornické skladby Rudolfa Kubína Hornická kapela a Kamarádi, dolû sfárejme. Dechov orchestr Májovák vznikl v roce 1908 u dolu Gabriela. Z pûvodní hornické kapely ãítající od ãtrnácti do osmnácti ãlenû se bûhem stovky let vyvinulo velké hudební tûleso, které sdruïuje pfies 70 hudebníkû a které ífií dobré jméno ãeské hudby i ãeského hornictví doma i v zahraniãí. Bohat program má Májovák nachystán také na právû zaãínající jubilejní rok. Orchestr bude napfiíklad jednou z hvûzd oslav 100. v roãí narození skladatele Karla Pádivého ve slovenském Trenãínû, v prvním srpnovém t dnu vyjede na v mûnn zájezd do italského mûsta Macerata. K vrcholn m okamïikûm budou ale patfiit zejména koncerty vûnované leto nímu jubileu. První se bude konat 31. kvûtna v Hornickém muzeu OKD v Ostravû a bude dedikován také 20. v roãí zaloïení Klubu pfiátel Hornického muzea OKD a 15. v roãí vzniku samotného muzea. Oslavy pak vyvrcholí ve dnech 20. a 21. ãerva v Karviné v rámci slavnostního programu k 740 letûm mûsta. V pátek 20. ãervna orchestr vystoupí v domu kultury a v sobotu 21. ãervna zahraje pro iroké fiady sv ch pfiíznivcû a obdivovatelû na Masarykovû námûstí ve Fry tátû. A jaká pfiání spojují s jubileem orchestru jeho ãlenové? Hlavnû, aby pokraãovala podpora ze strany na ich sponzorû, zejména spoleãnosti OKD. Pomoc tûïaïû je pro nás Ïivotnû dûleïitá a jsme za ni velmi vdûãni, fiekl pro Horník pfiedseda správní rady Májováku Petr Îenã. A pfiejeme si také hodnû mlad ch muzikantû a hodnû energie, abychom tûch 100 let oslavili opravdu dûstojnû, ke spokojenosti ãlenû souboru i na ich posluchaãû. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek HIT ROKU 2008 Nebankovní pûjãka aï Kã v em i bez pfiíjmu!!! SMùNKA!!! Rychle vyfiídíme. Tel.: Hit roku 2008!!!!Peníze pro kaïdého!!! SNADNù A RYCHLE jen za 6,9 %!!!!!!Soukrom investor!!! Registry nefie ím. Nabízím spolupráci, denní odmûny!!! Tel.: R1/1 R332/1

5 Po ichtû ZAJÍMAVOSTI A ZÁBAVA NEJEN PRO HORNÍKY SOUTùÎ HORNÍKA Hra o tfii stokoruny Také v prûbûhu vánoãních svátkû SoutûÏní foto ã. 45 jste si udûlali chvilku ãasu a poslali nám své pfiíspûvky k soutûïní fotografii. Opût bylo z ãeho vybírat. Snad nejv stiïnûji atmosféru snímku zachytili: Pavel Nohava z Ostravy-Poruby, Petr Miku z Karviné-Hranic a Lubo Plácat z Orlové-Lutynû. Vybrané pfiíspûvky uvefiejàujeme pod soutûïní fotografií ã. 45: Je tû Ïe jste mi nezavázali i ruce!!! Pokud to není Radegast, tak se na to pivo nedá ani koukat! UÏ se na tu cenu nemûïu ani dívat, ale ÏízeÀ je ÏízeÀ Pevnû vûfiíme, Ïe i v novém roce 2008 nám zachováte pfiízeà a budete posílat své pfiíspûvky. Uzávûrka textû k první soutûïní fotografii leto ního roku je v úter 8. ledna Na v herce ãeká odmûna v hodnotû 100 Kã. Odpovûdi posílejte po tou na adresu redakce: T deník Horník, Proke ovo nám. 6, Ostrava, faxem na tel. ãíslo: , nebo em: renata.pavlikova@okd.cz. SoutûÏní fotografie ã. 1 Pacienti mají novou moïnost Na Karvinsku otevfieli ambulanci infuzní terapie (pn) (pm) (lp) Zaslan text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle , nejpozdûji v ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v hra propadá. Jména v hercû soutûïní fotografie ã. 1 zvefiejníme v pfií tím ãísle t deníku. KARVINÁ Karvinská hornická nemocnice zahajuje 2. ledna provoz novû vzniklé ambulance infuzní terapie, která je souãástí interní ambulance. V celém spektru odborností nabízí péãi pacientûm i z ostatních zdravotnick ch zafiízení na eho regionu. Pracovi tû tohoto typu na území Karvinska nefunguje a myslíme si, Ïe je zde potfiebné, uvedla hlavní sestra Jarmila Dostálová. Vytvofiením ambulance pro infuzní terapii nabízíme v em lékafiûm indikujícím analgetickou, vasodilataãní ãi jinou infuzní terapii nové moïnosti v ambulantní léãbû sv ch pacientû. V souvislosti s placením regulaãních poplatkû, které od 1. ledna jsou povinné v kaïdém zdravotnickém zafiízení, lze pfiedpokládat, Ïe dojde k v raznému nárûstu poãtu pacientû, ktefií nebudou akceptovat hospitalizaci a budou vyïadovat ambulantní léãbu. Ambulance infuzní terapie je umístûna v budovû Centra pracovní medicíny ve 3. patfie a poskytuje své sluïby v pracovní dny na esti lûïkách v dobû od 6 do 15 hod. Ilustraãní foto: KHN Hornick fortel uplatnil i na Sahafie Jsem hrd na to, Ïe jsem mohl b t havífiem, fiíká krabákov král Jan Slovák OSTRAVA (bk) Rádi si pfiipomínáme historii jednotliv ch dolû, achet, tûïních vûïí. Tradice a slávu ãeského hornictví ale tvofiili a tvofií pfiedev ím lidé. Vyprávût by o tom mohl Jan Slovák, b val hlavní pfiedák mládeïnického rubáàového kolektivu na Dole Rud fiíjen v Hefimanicích, kter se ve své dobû proslavil jako krabákov král. Své vûdomosti rozdával nejen v Rusku, na Ukrajinû, v Polsku nebo tehdej í NDR. Jako ãlen t mu, kter názornû ukazoval pou- Ïití krabákové technologie v praxi, se dostal i do Afriky. Pocházím z jiïní Moravy, z Velké nad Veliãkou. Havífiem jsem se vyuãil vlastnû proto, abych netrhal partu, usmívá se dnes sedmdesátilet hornick dûchodce PÛvodnû jsem chtûl jít do AÈ uï dnes nahlíïíme na krabáky jakkoliv, ve své dobû znamenaly obrovsk pokrok. Brna. Ale byli jsme tehdy ve kole tfii velcí kamarádi, a protoïe se spoluïáci nechali zlanafiit náboráfii do hornictví, el jsem s nimi. Nejprve jsme se byli podívat na dole v DubÀanech, ale neoslovilo nás to. Zalíbilo se nám aï v Ostravû. Uãili tû na V stavní nabízelo na tehdej í pomûry obrovské zázemí. Hrál jsem tfieba fotbal a hodnû sportoval. Lep í podmínky neï v Ostravû bych na el jen stûïí. Na dûl Stalin, jak se tehdy jmenoval ostravsk Rud fiíjen (pozdûji Hefimanice), nastoupil Jan Slovák v roce Po pfiestávce na základní vojenskou sluïbu pfie el na uãili tní úsek, kde byl povûfien sestavením mládeïnického kolektivu. Úkol splnil na v teãnou a tak, kdyï se na ostravsk ch achtách zaãala zavádût krabáková technologie, byla jeho osádka vybrána, aby ji vyzkou ela v praxi. Zaãínali jsme s lanov mi krabáky, pak pfii ly fietûzové, vzpomíná Jan Slovák. Jako hlavní pfiedák mládeïnického kolektivu jsem mûl to tûstí, Ïe jsem si mohl mezi vyuãenci vybírat ty nejlep í. Musim se pfiiznaè, Ïe nûmam tyn gryf a ani sloch tajak kamo Lojzek. Ale kdyï vãil skoro mûsíc Na Upadnici chybûl a na Silvestra dopoledàa nam zavolal, aï kerysik z nas za nûho napi e pravidelny fejetonek do Hornika, zlekli zme se, a v eci se raãi ode mû, bo na muj mobil Lojzek volal, otoãili fiièu. Slibil sem mu, Ïe to zafiidim a zmaãknul ãervene sluchatko na telefonû. Obratil sem se na kamo e a chtûl cosik fiecè. EnemÏe mû pfiedbûhnul Poldek: Volal tobû, pisaè budû ty! A poslední pfiani kaïdeho se ma splniè, ni?! My ti akurat tak moïeme tro ku poradiè, co s tym, a o ãim pisaè. eknul to tak rezolutnû a ostatni tak rychle pfiykivli, Ïe sem ztratil odvahu aji fieã im to rozhodnuti vyvracaè. Zmoch sem se enem na hlesnuti: Tu o ãim to budû?!? Dame se po zelene a snad nas cosik napadnû, ni?!, navrhnul Jifiik a uï maval na vrchniho ZbyÀìu. Ten tajak kdyby to ãul, hrnul se ku nam s plnym tackem zelenych tamprli. Ty zje asi jasnovidec, ni?, pravil Poldek Ale ZbyÀìa se enem usmjal a pravil: Ni, ale pfied tym niï volal vam, zavolal Lojzek mi, zeptal se kolik vas tu je a Ïe potym, aï s nim domluvitû, vam mam donûsè na jeho uãet po jedne zelene! A mam se teï zeptaè, kery z vas budû cosik pisaè, K velké hornické rodinû vïdycky patfiily i Ïeny. Na snímku krabákov král Jan Slovák se sv mi,láskami z organizace dûchodcû b valého Dolu Hefimanice. Chybûly jim sice zku enosti, ale zanedlouho se dokázali prosadit i v praxi. Na podporu zavádûní krabákové technologie byla napfiíklad vyhlá ena revírní soutûï v mûsíãní tûïbû o titul krabákového krále. Brzy jsme tento titul pfievzali od chlapû z Hlubiny a uï jsme ho nepustili. Jako hlavní pfiedák rubáàového kolektivu odpracoval Jan Slovák pûtadvacet let. Vût inou právû na krabácích. Díky úspûchûm, které slavil se sv m kolektivem, byl ke konci edesát ch let vybrán také jako jeden z patnácti chlapû, ktefií pod vedením jednoho z autorû krabákové technologie Oldfiicha Vojkovského zkou eli tuto techniku i v uhelném dole na Sahafie. AÈ uï dnes nahlíïíme na krabáky jakkoliv, ve své dobû znamenaly obrovsk pokrok, tvrdí Jan Slovák. Je tfieba si uvûdomit, Ïe do jejich zavedení se uhlí kopalo pfiedev ím ruãnû. Navíc to byla technologie velmi jednoduchá a nenároãná. I proto se o ni zajímal cel svût a zájem vyvolala také u vedení dolu Menuna v AlÏíru. Zkou eli bo temu mam daè sebu dom fla u ferneta, nûstaãil ani dofiecè, jak se chlapi sami hlasili, Ïe oni to napi u. Enem Poldek zustal charakter a rezolutnû pravil: Rozhodli zme, Ïe to budû Antek, tak se to vyïere a pozdûj i aji vyslope sam! Na zdravi Lojzka!, zvednul amprlu zelene a kopnul ju do sebe. Polkli zme a zaãali nahlas pfiemy laè o tematû fejetona. Ja se myslim, Ïe bys mûl hlavnû napisaè, ãemu Lojzek chybi!, radil jako první Juzek. To by sice lo, ale mysli se, Ïe chce vyzradiè, co ho na sklonku teho roka potkalo? Nûbudû to chceè ututlaè?, namitnul sem. Jak ja znam Lojzka, tyn s tym tajnosti robiè nûbudû! Co se stalo, stalo se! O na ich osudach pfieci rozhoduje vy i moc! To my nûmoïeme ovlivniè, aji kdyï moc chceme!, tvrdil katolik Poldek. Ja sice teï vûfiim, ale myslim se, Ïe vûãinu vûci pfieci enem ovlivniè moïeme. jsme ji tam asi tfii ãtvrtû roku a byly to neopakovatelné chvíle. Bydleli jsme v Be áru a na dûl jsme dojíïdûli asi sto dvacet kilometrû do pou tû. Mûli jsme k dispozici landrover, se kter m jsme projíïdûli oázy a setkávali se s místními nomády. Získali jsme si úctu africk ch kolegû a nikdy nezapomenu na pfiijetí u kuskusu, které pro nás uspofiádal fieditel dolu. Nakolik vím, krabáky se tam nakonec neprosadily, ale záïitky, které jsme si pfiivezli, ty stály za to. S Janem Slovákem jsme si povídali ve ãtvrtek 13. prosince v michálkovickém Domû dûchodcû na setkání Základní organizace dûchodcû b valého Dolu Hefimanice. krabákov král zrovna slavil svoje kulatiny a spolu s pfiáteli si rád zavzpomínal na svá hornická léta. Víte, byla to jiná doba. Republika potfiebovala uhlí a my jsme ho pro ni kopali, fiíká Jan Slovák. Do hornictví se tehdy hlásili ti nejlep í a byla radost s nimi spolupracovat. Pfiátelství, které se zrodilo pod zemí, nás spojuje dodnes. Stejnû jako hrdost na to, Ïe jsme mohli b t havífii. Pfiál bych si, aby tuto hrdost s námi sdíleli i ti, ktefií kopou uhlí dnes. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek JAK TO VâIL VIDùL ANTEK Lojzek Na Upadnici chybûl A tak to moch moïna aji Lojzek! Kdyby tfieba dodrïoval desatero a nespachal ani jeden ze sedmi smrtelnych hfiichuv, sedûl by tu vãil s nami a my se nûmuseli namahaè na e mozki za nûho!, pravil trochu nasranû Jifiik. Je fakt, Ïe Lojzek neni Ïadny svatou ek, ale to, co se stalo jemu, to se mohlo staè kaïdemu z nas. A tak to raãi nûchame na nim, aï se ty duvody svoji absence napi e sam, uzavfiel sem tyn di put. Pokuì k temu ale budû mût ancu, rypnul se e ãe raz Jifiik. To uï ale po nim astnul pivnim tackem inaã dycki klidny Erìa a na omluvu hned pfiidal svûj obligatni frk: Pfii nav tûvû blazinca se pta nav tûvnik fieditela, podle ãeho rozhoduju, kdo budû do blazinca zavfieny a kdo ni. editel vysvûtluje:,no my napustíme vanu vodou, dáme kandidátovi lïiãku, hrnek a k bl a poprosíme ho, aby vanu vyprázdnil. Náv tûvník pravi:,aha, rozumím, normální ãlovûk vezme k bl aby to lo rychleji, Ïe? editel:,ne, normální ãlovûk vytáhne punt... Chcete pokoj s balkonem nebo bez? Fajne, ni?! Tu aji za Lojzka zdafi buh a v tym novym roku 2008 hlavnû zdravi. Bo jak onûmocnime, tak se nûdoplatíme a v ecko ostatní se budeme museè ukrasè! Antek

6 6 Po ichtû Panoráma 3. ledna 2008 Nejmlad í muzeum bez oken V ãervnu loàského roku byl v polském Zabrze otevfien Památkov dûl Guido ZABRZE Pro mnohé pfiedstavuje velk záïitek uï samotn vstup do klece. Je tfiípatrová a vtûsnají se do ní tfii desítky lidí. Následuje fárání rychlostí ãtyfi metrû za sekundu. Na chvíli zavládne tma, neï nûkdo pfiijde na to, Ïe si mûïe rozsvítit hornickou lampu. Pfiesnû jako na achtû, oz vá se hlas nûkoho zku- Henckel von Donnesmarck, kter potfieboval uhlí pro své hutû. Po vyãerpání loïiska slouïila achta do 30. let minulého století jako ústfiední vodní jáma pro okolní doly a koncem 60. let ji vyuïíval jako zku- ební dûl glivick v robce dûlní techniky Komag. V roce 1982 byl v areálu zfiízen Hornick skansen Prohlídková trasa vede rekonstruovan mi stájemi pro konû, jichï v dole ve své dobû pracovalo pfies ãtyfiicet. enûj ího. Lidé mají na sobû ochranné plá tû, pfiilby, lampy i malé sebezáchranné pfiístroje. V oãích se jim zraãí napûtí a petka strachu. KdyÏ koneãnû vystoupí z klece, zvûdavû se rozhlíïejí kolem. Opravdu nikde Ïádná okna... Guido, kter pûsobil pouze do roku O dal ím osudu Guida rozhodli památkáfii. Zachovalá dûlní díla z 19. století, strojovnu s tûïním strojem z roku 1924 i samotnou tûïní vûï zapsali v roce 1987 na seznam památek a díky této skuteã- Úãastníci ostravského festivalu Techné v podzemí Památkového dolu Guido. Figuríny lidí a koní navozují atmosféru, jaká tady vládla koncem 19. století. Areál Dolu Guido. Sfárali jsme úvodní jámou Památkového dolu Guido na první tûïební patro. Nacházíme se v hloubce 170 metrû, usmívá se prûvodce a souãasnû vedoucí propagace a dokumentace nejmlad ího hornického muzea v polském mûstû Zabrze Tomasz Masoƒ. Dûjiny dolu Guido sahají do poloviny 19. století. ZaloÏil ho v roce 1855 tehdej í v znamn magnát a prûmyslník hrabû Guido nosti neustávaly snahy o pfiestavbu dolu pro muzejní a turistické úãely. Úsilí milovníkû historie a hornick ch tradic Zabrze bylo korunováno 16. ãervna loàského roku otevfiením Památkového dolu Guido pro vefiejnost. âerné uhlí vznikalo pfied 290 aï 220 miliony lety, v období karbonu, zahajuje v klad Tomasz Masoƒ. Z geologické expozice pfiecházíme do malé kanceláfie, ve Náv tûvníci Guida se na chvíli stávají opravdov mi horníky s ochrannou pfiilbou, hornickou lampou i mal m sebezáchovn m pfiístrojem. které sedával a pracoval sám hrabû Guido. Prohlídková trasa vede rekonstruovan mi stájemi pro konû, jichï tady ve své dobû pracovalo pfies ãtyfiicet, a pfiekopy s ukázkami staré dûlní techniky, dfievûn ch v ztuïí a vybavení dolu z 19. století. Z ãerpací komory se svûtov m unikátem, jedin m dochovan m v carsk m ãerpacím zafiízením typu Sulzer z roku 1928, se prochází do velké zdûné dvorany, v níï jsou vystaveny muzejní exponáty. Asi hodinová procházka nabízí moïnost vcítit se do atmosféry dolu a také se nûãemu pfiiuãit. PÛsobíme sotva nûkolik mûsícû, ale i tak si uï cestu k nám na ly tisíce náv tûvníkû nejenom z Polska, ale i ze zahraniãí, vypráví prûvodce. Pro prohlídky je zatím zpfiístupnûno pouze toto patro, av ak pfiipravuje se uï dal í na úrovni 320 metrû. Bude tam expozice dûlní techniky ve stylu posledního pracovního dne. UÏ v pûlce listopadu tam ale byl otevfien spoleãensk sál s restauraãním zázemím, ve kterém se uï mohly konat oslavy Barborky. My totiï nechceme, aby byl Guido pouze muzeem. Chceme, aby tady vzniklo kulturní centrum, kam by se hovofiilo o otázkách pfiípadné spolupráce s Hornick m muzeem OKD a dal ími sloïkami, které se vûnují ochranû a zachování hornick ch památek a tradic v na em regionu. Ano, máme na tûchto kontaktech velk zájem, potvrdil Nechceme, aby byl Guido pouze muzeem. Chceme, aby tady vzniklo kulturní centrum, kam by se chodilo nejen za poznáním, ale také za umûním a zábavou. chodilo nejen za poznáním, ale také za umûním a zábavou. Koncem fiíjna nav tívili Památkov dûl Guido úãastníci ostravského festivalu Techné. I proto se U vitríny s hornick mi kylofy a tradiãním hornick m krojem. Tomasz Masoƒ. Jsme teprve na zaãátku a rádi bychom si vymûnili nebo spí e získali zku enosti. Hledáme také partnery pro evropsk program Kultura , kter bychom chtûli v pfií tím roce vyuïít. Do Ostravy se urãitû se vypravíme. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

7 3. ledna 2008 Panoráma Po ichtû 7 Pozvánka, které se tûïko odolává Také mûïete jet do exotick ch krajin. Staãí s námi hrát bowling! Pohár týdeníku Horník bowlingový turnaj družstev OSTRAVA Lep í pozvánku neï pohlednici z Egypta na dal í roãník turnaje o Pohár t deníku Horník snad nelze vymyslet. Poslali ji k nám do redakce loà tí v herci. KaÏd z nich totiï za prvenství v soutûïi zamûstnancû OKD obdr- Ïel poukaz all inclusive pro dvû osoby a dítû do této africké zemû. Na i borci v ak nebyli nad eni jen samotn m jedenáctidenním pobytem v tomto exotickém prostfiedí, ale také dal ím pobytem v Chorvatsku. Ten ve stejn den získali za v hru ve zlaté skupinû na eho bowlingového turnaje. Zkrátka v ak nepfii ly dal í úspû né ãtyfiãlenné t my. Tak napfi. vítûzové stfiíbrné skupiny jeli rovnûï k Jadranu. A obdobné odmûny pro ty nejlep í ãekají i v leto ním 6. roãníku. koda, Ïe se uï jako vítûzové nemûïeme turnaje Horníka zúãastnit, posteskl si po návratu z Egypta jeden z ãlenû veleúspû ného druïstva Vladan Va íãek z OKD, OKK. Samozfiejmû respektujeme pravidla pofiadatelû, ale do heren se urãitû pfiijdeme podívat alespoà jako diváci. VÏdyÈ tak skvûlou atmosféru si nemûïeme nechat ujít, pochválil úroveà soutûïe. Jak uï jsme psali v posledním loàském ãísle Horníku, pravidla soutûïe i hrací systém jsou obdobná jako v pfiedchozím roãníku. BliÏ í podrobnosti, vãetnû termínu a pfiihlá ek najdete v nûkterém z dal ích vydání. Pfiipomínáme jen, Ïe hrát budou ãtyfiãlenná druïstva. KaÏd ãlen musí mít alespoà 18 let a nesmí b t registrován v âeské bowlingové asociaci. Sledujte pozornû Horníka Napsali nám z Egypta Kdyby strike nechodily, tak bychom si neuïili. První místo skvûlé bylo, Egypt nám to zajistilo. Byl to od vás skvûl dar super hotel Solymar. Krásn pozdrav od Rudého mofie zasílají v herci: âerevkovi, Pechovi, Rejdovi, Va íãkovi. PS: Bowlingu zdar! Ze zámeck ch komnat na eho regionu KARVINÁ Jak Ïila lechta na eho regionu ve stfiedovûku a postupnû aï do poãátku 20. století? Na tuto otázku se pokou í odpovûdût sbírka exponátû ve V stavní síni Muzea Tû ínska v Karviné-Fry tátu. Náv tûvníci v stavy pod názvem Ze zámeck ch komnat mají moïnost seznámit se s lechtick mi sídly, která existovala na území Tû ínského Slezska. Zhlédnout mohou také materiální vybavení zámeck ch místností z minul ch dob. Není bez zajímavosti, Ïe právû hrabû Jindfiich Larisch v roce 1856 zaloïil v Karviné doly Jindfiich a Franti ka, koksovnu pfii jámû Jan a dal í objekty spojené s tûïbou uhlí. TEXT A FOTO: Edmund Kijonka Permoníci koncertovali i v závûru roku KARVINÁ Karvinsk kostel Pov - ení svatého KfiíÏe se 21. prosince stal místem adventního koncertu pûveckého sboru Permoník a jeho hostû. Permoníci úãinkovali v období Vánoc také v fiadû dal ích míst, napfi. v Lázních Darkov, Mûstském domû kultury a 28. prosince pak opût v kostele karvinské farnosti. TEXT A FOTO: Edmund Kijonka Doly ostravsko-karvinského revíru: Od nálezu uhlí po útlum tûïby (47) Devát kvûten na,zelené louce DÛl Franti ek v Horní Suché zaloïen v roce 1911, o kterém byla fieã v minulém dílu seriálu, byl na dlouhá léta jednou z posledních otevfien ch hlavních achet v OKR. Pamûtníci moïná namítnou, Ïe o rok pozdûji vznikl petfivaldsk Habsburk, známûj í jako Pokrok nebo Julius Fuãík, a v roce 1942 se zaãala hloubit jáma Viktoria, po válce pojmenovaná Stalin, Rud fiíjen ãi Hefimanice. Vzhledem k tomu, Ïe jsme je pro jiné historické souvislosti pfiedstavili uï dfiíve, se posuneme v ãase do padesát ch let minulého století. Extenzivnû se rozvíjející znárodnûné hornictví potfiebovalo masivní investice. Práce na generálním projektu desetiletého rozvoje revíru vyvrcholily v roce Kromû rozsáhlé modernizace dûlních a povrchov ch provozû generel poãítal i s v stavbou nov ch jam tzv. na zelené louce. Jako první byl 1. dubna 1957 zaloïen DÛl Suchá-Stonava ve Stonavû. PÛvodnû byla jeho jiïní ãást povaïována za pfiídatné pole Dolu Prezident Gottwald (jáma PG III) a severní Dolu 1. máj (jáma Barbora V). Poté, co se obû díla pot kala s prûvaly vod a prûtrïemi plynû, experti rozhodli hloubit tûïní jámu Su-Sto I. Na prvních 17 tisíc tun uhlí z porubu se ãekalo aï do roku V poãáteãní fázi byla existence stonavského závodu provoznû závislá hlavnû na Dole 1. máj. VytûÏené uhlí se upravovalo na Dole Doubrava. Vlastní úpravnu na Dole Suchá-Stonava zprovoznili aï v roce To uï se achta jmenovala DÛl 9. kvûten (od ). O rok pozdûji zdej í havífii poprvé nakopali pfies milion tun uhlí. Podíl kombajnové tûïby pfiekroãil devadesát procent. Na pfielomu edesát ch a sedmdesát ch let byly jámy Su-Sto I a PG III prohloubeny na osmé patro. V roce 1979 do lo na této úrovni k vyloïení skipotûïby. V osmdesát ch letech nastoupila tûïba z mocn ch slojí, spojená s nasazením dob vacích komplexû. DÛl 9. kvûten dodával do bilance OKD pravidelnû aï pûldruhého milionu tun uhlí roãnû (maximum tisíc tun v roce 1985), zamûstnával témûfi dva a pûl tisíce lidí. V dubnu 1988 achta poprvé ztratila samostatnost. Stala se závodem ãíslo 4 skupinového Dolu 1. máj. Dob vací pole zasahovalo nejen katastr Stonavy, ale ãásteãnû také Horní Suché, Albrechtic a Karviné. Status quo vydrïel pfiesnû dva roky. DÛl 9. kvûten v pozici samostatného závodu OKD, a. s., definitivnû skonãil 1. ãervence Jako DÛl Suchá-Stonava, pozdûji 9. kvûten, dnes závod 3 Dolu Darkov na leteckém snímku z roku závod 3 pfie el pod kfiídla Dolu Darkov. V srpnu 2001 do lo k zapojení závodu 2 (Darkov) a závodu 3 (9. kvûten) do jednoho vûtrního systému. Zprovoznûní druhé linky pásové dopravy na desáté patro závodu 2 ve stejném roce umoïnilo ukonãit provoz úpravny uhlí na 9. kvûtnu a ustoupit od pravidelné tûïby skipem jámou Su-Sto I. Tradice Dolu 9. kvûten se padesát let po jeho zalo- Ïení dále rozvíjí v rámci Dolu Darkov, v souãasnosti nejvût ího ãinného dolu OKD. Libor Vidliãka

8 8 Po ichtû Zábava K ÍÎOVKA O KNIHU Tajenka: Walther: Qui duo vestigat, duo perdit seque quaerere. Kdo sleduje dva... (viz 1. a 2. díl tajenky) a... (viz 3. díl tajenky) PRO ZASMÁNÍ 3. ledna 2008 Îenské jméno 1. DÍL TAJENKY Éra Indická fieka MuÏské jméno Znaãka niklu Citoslovce zvolání Pohofií v âadu Îid B val název obchodních domû Nûmecky ãerven Spojka odporovací Odlakovaã na nehty Slovensk filmov reïisér Mluviti vysok m hlasem Král elfû 2. DÍL TAJENKY TûÏk kov Du evnû rozvrátiti Domácky Olga Vikvokvûtá rostlina Osobní zájmeno Citosl. drnãivého zvuku JupiterÛv mûsíc Osobní zájmeno 3. DÍL TAJENKY Bílkovina v kopytech a nehtech Znaãka na ich elektrospotfiebiãû Zápor Tráva Hrát fotbal (slangovû) Stropy (náfieãnû) Terénní stupeà Nevolník Umûlá fieã Znaãka berylia Okolo...nejvíce zku eností s raketama má tady Va ek. S tou svojí uï Ïije 30 rokû... Kresba: V. Novák Dutá míra Jihoafrické republiky Kopnutí Zachránit Citoslovce pravidelnû se opakujícího zvuku Inic. ãuva. literáta Turchena Anglicky nebo SPZ Opavy Krétská hora Latinsky úfiední spisy B val jednotkov obchod Vlákno Tajenka z minulého ãísla: Zvesela do roku 2008! Tak letos budeme poprvé trávit Silvestra doma. Ale copak, proã? No manïelka uï nemá sílu jako dfiív, aby mû zatáhla domû. PomÛcky: Abo, anker, Haspra, KST, Tava. Autor: Franti ek Krejãa Na vylosovaného lu titele ãeká za správné fie ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu titelû minulé kfiíïovky byl vylosován Rudolf Sroka z Ostravy. Prosíme v herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã , hornik@okd.cz. HOROSKOP Beran Budete mít pfiíleïitost rozmnoïit svûj majetek. Známí vás zasvûtí do sv ch podnikatelsk ch plánû. Není v ak vûbec jisté, jestli budete ochotní podstoupit i minimální riziko. Bude totiï zapotfiebí investovat hotové peníze. Kritick v pad kolegy vezmete jako lákavou v zvu ke vtipnému slovnímu souboji. Vá protivník z vás bude ne Èastn. Rak Po del í dobû se na vás zaãne smát tûstí. Planety vás zásobují novou energií, dostáváte se do své obvyklé formy. Brzy si va í aktivity v imnou kolegové a známí. NevydrÏíte chvíli v klidu, neustále se budete pou tût do nûãeho nového. Pozor, abyste to nepfiehnali. Ve va í blízkosti se objeví chytrák, kter se pokusí pfiiïivit na vá úãet. Váhy Pozor na sklon k pfieceàování maliãkostí a pfiehlíïení vûcí mnohem dûleïitûj ích. T ká se to práce i osobního Ïivota. Pfiijmout rozhodnutí, které oddalujete, vám pomûïe otevfien rozhovor se Stfielcem. Samotné vás pfiekvapí, jak to bylo jednoduché. Odhodláte se pfieru it vztahy s lidmi, ktefií se za va e pfiátele jen vydávají. Kozoroh Hrozí vám ztráta nûjak ch dûleïit ch dokumentû. Cel t den si hlídejte své vûci. Nenechávejte je leïet bez dozoru. Vá vûz ani pracovní stûl tím nejlep ím trezorem asi nejsou. Odhodlání zaãít s nûãím nov m vám dlouho nevydrïí. Ztrácíte elán a sebemen í pfiekáïka vám vezme chuè pokraãovat. Lesní zvífiata Îár PoráÏet Iniciály herce Plachty B k Neobávejte se zmûn a zmatkû, které vás ãekají v nejbliï ích dnech. Pfiesvûdãíte se, Ïe vás hned nûco nepoloïí, dostanete novou chuè porvat se s nepfiízní osudu. První odváïn krok udûláte v zamûstnání. Nápad ozvat se starému pfiíteli není patn. Navíc si mûïete b t jistí, Ïe vás nebude obtûïovat nûãím nepfiíjemn m. Lev Jisté potíïe mûïete oãekávat v milostn ch vztazích. Zejména, znáte-li se jenom krátce. Pfiíãinou bude snaha nastolit otázku, kdo komu se má pfiizpûsobit. NebraÀte se svému pfiefiazení na jinou práci, pfiípadnû na jiné pracovi tû. Postavení Jupitera dává záruku, Ïe na tom vydûláte. V ménû konkurenãním prostfiedí se snáze prosadíte. tír Sebevûdomí vám vylep í mal flirt s nûk m, koho náhodnû potkáte. V zamûstnání odmítnete pokus podílet se na intrikách proti éfovi. Sympatie kolegû vám to nezíská, ale zachováte si klid v boufii, která se ve va í firmû pfieïene. Jen na svoji hlavu budete spoléhat v rozhovoru s pfiíbuzn mi, ktefií mají zase nûjaké nesmyslné nápady. Vodnáfi Vyfie it dilema, jestli va e aktivity opravdu brzdí jedna jediná osoba, vám pomûïe Mars. TûÏko v ak fiíci, zda vás to potû í. S rezervou pfiijmete slib nadfiízen ch, Ïe brzy dostanete práci, o kterou máte uï dlouho zájem. Neãeká vás zrovna snadn t den. Nebylo by od vûci o víkendu vyjet na hory a vyãistit si hlavu. Italská metropole Sloní piãák Pohfiební hostina Svinut útvar od 3. do 9. ledna 2008 BlíÏenci Planety vám posílají vstfiíc nûkoho, kdo vám nezi tnû nabídne pomoc pfii uskuteãàování va ich pfiedstav. NepodceÀujte mladé, ani star í lidi kolem sebe. Jedni vám mohou b t uïiteãní sv m elánem, druzí bohat mi zku enostmi. Budete nuceni pfiekousnout vztek v obchodû nebo ve vefiejném dopravním prostfiedku. Panna Pokud se nechcete zcela odfiíznout od nadûjného zdroje pfiíjmû, musíte zmûnit chování k jisté osobû. Za prvé byste mûli pouïívat trochu laskavûj í slovní zásobu a za druhé by neu kodila snaha projevit ochotu ke kompromisu. Neberte si tolik k srdci odjezd blízkého ãlovûka. AÏ se vrátí, bude va e shledání a vztahy o to radostnûj í a plnûj í. Stfielec Zajímavá zpráva pfiijde ze vzdálen ch míst, kde jste kdysi mûli spoustu hezk ch záïitkû. Bylo by zajímavé na nû navázat. Venu e s Lunou pro to pfiipravují vhodnou atmosféru. Svoji roli v tom sehraje i skuteãnost, Ïe vût inu va ich souãasn ch problémû zavinili lidé z va í blízkosti. Va e chuè odjet nûkam daleko poroste. Ryby Dojde k oïivené va ich spoleãensk ch stykû, opût se sejdete se star mi pfiáteli. Neodoláte svodûm jisté nové známosti a odhodláte se k malému flirtu. Pozor na pfiehnan optimismus, kter m byste mohli pokazit záleïitost, která není ani zdaleka vyfiízená. Není vhodná doba sázet v e na jednu kartu. Venkovan se chystá jet do mûsta a manïelka ho Ïádá, aby jí koupil podprsenku. Ve mûstû jde do obchodu a Ïe by chtûl podprsenku pro manïelku. Prodavaãka se ho zeptá, jakou velikost potfiebuje a kdyï vidí, Ïe sedlák neví, tak se mu snaïí pomoci: Tak mi fieknûte, jaká je va e Ïena má jako jablíãka, jako pomeranãe, jako melouny... Sedlák se zamyslí: No, víte jak má kokr panûl u i? Pane stráïníku, máte jednu ponoïku zelenou a druhou ãervenou, upozoràuje chodec. To je zajímavé, zamyslí se policista, je tû jeden zrovna takov pár mám doma. SUDOKU NÁ RECEPT Vepfiová roláda Potfiebujeme: 1/2 kg vepfiové plece bez kosti, sûl, pepfi, hladkou mouku, 4 dkg másla, 1 dl bílého vína. Nádivka: 10 dkg drûbeïích jater, 3 dkg slaniny, 6 dkg strouhanky, petrïelka, 1 malá cibule, rozmar n, 1 lïíce kaparû, 1 vejce, 1 lïíce bílého vína. Vepfiovou plec rozkrojíme na plát, kter rozklepeme do ífiky, osolíme, opepfiíme, potfieme nádivkou, stoãíme do rolády, ovineme Pfiijde muï do restaurace a sedne si ke stolu. Za chvilku k nûmu pfiibûhne mlad ãí ník a ptá se: Co si dáte, pane? Kbelík zbytkû, bych si dal, odpoví na to muï. Mlad ãí ník s podivem odchází a vrátí se opravdu s kbelíkem pln m zbytkû. MuÏ to do sebe vylije a fiekne: Je tû jeden a vrchovat! âí ník mu to zase pfiinese a ptá se: Je tû jeden? Ne, uï ne, teì bych si dal fiízeãek s bramborov m salátem. A proã jste si ho nedal hned, pane? Nejdfiív nakrmím tasemnici, potom sebe. A dûlejte sakra, neï to ta svinû seïere! JAK LU TIT SUDOKU: KaÏd fiádek, sloupec a kaïd ãtverec (3 x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9. V ROKY HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ Kdo mluví, co chce, usly í, co nechce. Publius Terentius Afer DÛm je krásn, kdyï v nûm panuje pofiádek a úmûrnost, o kliv, kdyï v nûm je nepofiádek. Platon Na toho, jenï dobrovolnû trpí nevûdomost, padá vina za v echny zloãiny z nevûdomosti, stejnû jako na toho, kdo zhasl svûtla majáku, padá vina za v echna ztroskotání. S. Johnson SPRÁVNÉ VYLU TùNÍ: nití a obalíme v mouce. Roládu vloïíme na rozehfiáté máslo, podlijeme vínem a trochou vody, vloïíme do vyhfiáté trouby a peãeme. Po chvíli troubu zeslabíme a pomalu upeãeme domûkka za obãasného podlévání vodou. Podáváme s vafien mi brambory a se zeleninov m salátem. Pfiíprava nádivky: Játra u krábeme na prkénku a promícháme se slaninou pokrájenou na kostiãky, s drobnû pokrájenou cibulí, petr- Ïelkou, kapary a s ostatními surovinami. Kdo se nedokáïe pfietvafiovat, nemûïe vládnout. Ludvík XI. Z lásky manïelské se lidstvo rodí, láskou pfiátelskou se zdokonaluje, ale láskou prodejnou se kazí a stává se nízk m. Bacon Pomlouvání mlad ch je nezbytnou souãástí du evní hygieny star ch a znamenitû povzbuzuje jejich krevní obûh. L. P. Smith

9 3. ledna 2008 Servis 9 Jak a za co budeme platit u lékafie Informace RBP k regulaãním poplatkûm a doplatkûm za léãiva zavádûn m od 1. ledna 2008 Od 1. ledna 2008 vstoupila v platnost zásadní zmûna zákona o vefiejném zdravotním poji tûní (zákon ã. 48/1997 Sb.), která se t ká zavedení regulaãních poplatkû a limitu regulaãních poplatkû a doplatkû na léãivé pfiípravky nebo potraviny pro zvlá tní lékafiské úãely (dále jen poplatky a doplatky). Následující shrnutí, které zpracovala Revírní bratrská pokladna, zdravotní poji Èovna, vychází z metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví âr. Limit regulaãních poplatkû a doplatkû za léãiva nebo potraviny pro zvlá tní lékafiské úãely: V e uveden m zákonem byly na jedné stranû stanoveny regulaãní poplatky a doplatky, na druhé stranû v ak i roãní limit ve v i 5000 Kã, do kterého se poji tûnci zapoãítávají uvedené poplatky a doplatky. Po dosaïení tohoto limitu jsou poplatky a doplatky, zapoãitatelné podle níïe uveden ch pravidel, poji tûnci jeho zdravotní poji Èovnou kompenzovány. Do limitu se zapoãítávají doplatky jen ve v i doplatku na nejlevnûj í na trhu dostupné léãivé pfiípravky s obsahem stejné léãivé látky a stejné cesty podání. Poznámka: V pfiípadû, Ïe existuje u léãivého pfiípravku plnû hrazená alternativa, je zapoãitateln doplatek nula, stejnû jako u tûch pfiípravkû, kde je stanovená úhrada niï í neï 30 procent maximální ceny pfiípravku a u tûch, které jsou urãeny k podpûrné a doplàkové léãbû. Poznámka: Recept s oznaãením R takto oznaãí lékafi recept s lékem, kter je pro poji tûnce z medicínského hlediska skuteãnû nejvhodnûj í a kter pak lékárna nemûïe zamûnit za levnûj í, u ostatních lékû mûïe. V takovém pfiípadû se do limitu zapoãítává doplatek v plné v i. Poplatky a doplatky hradí poji - tûnci nebo jejich zákonní zástupci, a to i po dovr ení limitu 5000 korun. âástka pfiesahující limit 5000 Kã je tvofiena jen zapoãitateln mi poplatky ve v i 30 Kã a zapoãitateln mi doplatky. Regulaãní poplatek se od vybírá: VE V I 30 Kâ za náv tûvu, pfii které bylo provedeno klinické vy etfiení pfii komplexním, cíleném, kontrolním nebo konziliárním vy etfiení u praktického lékafie (pro dospûlé i pro dûti a dorost), Ïenského lékafie, ambulantního specialisty (i v ambulancích lûïkov ch zafiízení), klinického psychologa a klinického logopeda, zapoãítává se do limitu Poznámka: Poplatek se nehradí pfii vy etfiení hospitalizovaného pacienta, o které Ïádá lûïkové zdravotnické zafiízení. za náv tûvu, pfii které bylo provedeno vy etfiení u zubního lékafie, pokud byl souãasnû proveden a vykázán jeden z tûchto v konû: vy etfiení a o etfiení registrovaného pacienta, vyïádané vy etfiení odborníkem nebo specialistou, komplexní nebo kontrolní vy etfiení, návrh léãby a léãba onemocnûní ústní dutiny nebo ústní sliznice, kontrola léãby ortodontick ch anomálií s pouïitím fixního ortodontického aparátu nebo jin mi postupy, zapoãítává se do limitu za náv tûvní sluïbu poskytnutou praktick m lékafiem (pro dospûlé i pro dûti a dorost), zapoãítává se do limitu za vydání kaïdého léãivého pfiípravku nebo potraviny pro zvlá tní lékafiské úãely, pfiedepsaného na receptu (bez ohledu na poãet pfiedepsan ch balení), plnû nebo ãásteãnû hrazeného z vefiejného zdravotního poji tûní (dále jen v.z.p. ). zapoãítává se do limitu Poznámka: Na jednom receptu mohou b t pfiedepsány maximálnû dva druhy léãivého pfiípravku nebo potraviny pro zvlá tní lékafiské úãely, tedy dvû poloïky o tfiech baleních. Poplatek za recept tak mûïe ãinit nejv e 60 Kã. VE V I 60 Kâ za kaïd den, ve kterém byla poskytována ústavní péãe (napfi. v nemocnicích, LDN, dûtsk ch ozdravovnách) nebo komplexní lázeàská péãe. První a poslední den takové péãe se poãítá jako jeden den. nezapoãítává se do limitu Poznámka: Je-li pacient na propustce, poplatek se nehradí. Poplatek se nehradí téï pfii poskytování jednodenní péãe na lûïku nebo jedná-li se o pobyt pacienta ve stacionáfii. VE V I 90 Kâ za pohotovostní sluïbu poskytnutou zdravotnick m zafiízením poskytujícím LSPP, zdravotní záchrannou sluïbou a ústavní pohotovostní sluïbou v sobotu, nedûli nebo ve svátek a v pracovních dnech od 17 do 7 hodin (poplatek se nehradí, pokud je poji tûnec následnû pfiijat do ústavní péãe). nezapoãítává se do limitu Pfiíslu né poplatky se nehradí, jedná-li se o: preventivní prohlídku u dûtí, dospûl ch, ve stomatologii a v gynekologii, pfii periodické preventivní prohlídce závodní preventivní péãe a pfii vy etfiení a prohlídce provádûné v rámci opatfiení proti infekãním onemocnûním, Poznámka: Preventivní prohlídky se provádûjí: - u poji tûncû v prvém roce Ïivota devûtkrát do roka, v 18 mûsících vûku, ve tfiech letech a dále vïdy jedenkrát za dva roky, - v oboru stomatologie u dûtí a dorostu ve vûku do 18 let dvakrát roãnû, u tûhotn ch Ïen dvakrát v prûbûhu tûhotenství a u dospûl ch jedenkrát roãnû, - v oboru gynekologie pfii ukonãení povinné kolní docházky a dále poãínaje 15. rokem vûku jedenkrát roãnû. dispenzární péãi poskytovanou vybran m dûtem od jednoho roku vûku chronicky nemocn m a ohroïen m poruchami zdravotního stavu, a to v dûsledku nepfiíznivého rodinného nebo jiného spoleãenského prostfiedí, a tûhotn m Ïenám ode dne zji tûní tûhotenství, a to u registrujícího, ale i o etfiujícího lékafie u diagnózy, pro kterou jsou dispenzarizovány, hemodial zu, laboratorní nebo diagnostické vy etfiení vyïádané o etfiujícím lékafiem, pokud není zároveà provedeno klinické vy etfiení, vy etfiení lékafiem transfúzní sluïby pfii odbûru krve, plazmy nebo kostní dfienû, pfiípady, kdy lékafi, psycholog nebo logoped neprovádí klinické vy etfiení, ale jiné v kony jako minimální kontakt lékafie s pacientem, napfi. pfii pfiedepisování léãiv na recept, telefonickou konzultaci o etfiujícího lékafie s pacientem nebo rozhovor lékafie s rodinou, v dej zdravotnick ch prostfiedkû pfiedepsan ch na poukaz, v dej léãiv ch pfiípravkû pfiedepsan ch na recept, av ak nehrazen ch z v. z. p. nebo s uvedením hradí pacient nebo tûch, jejichï v dej není vázán na lékafisk pfiedpis, poskytování péãe, která není hrazena z v.z.p. (napfi. jedná-li se o akupunkturu, kosmetické v kony, v kony provedené na doïádání soudu apod.). Poznámka: Poplatek 30 Kã za v dej léãivého pfiípravku nebo potraviny pro zvlá tní lékafiské úãely hrazen ch z v. z. p. se hradí i v pfiípadû, Ïe recept byl pfiedepsán pfii poskytování péãe, která poplatku nepodléhá. Îádné poplatky se nehradí: jde-li o poji tûnce umístûné v dûtsk ch domovech, ve kolsk ch zafiízeních pro v kon ústavní v chovy nebo ochranné v chovy, pfii ochranném léãení nafiízeném soudem, pfii léãení infekãního onemocnûní, kterému je poji tûnec povinen se podrobit, nafiízené izolaci ve zdravotnickém zafiízení nebo nafiízen ch karanténních opatfieních k zaji tûní ochrany vefiejného zdraví podle zvlá tního právního pfiedpisu, jde-li o poji tûnce, kter se prokáïe rozhodnutím o dávce pomoci v hmotné nouzi (pfiíspûvek na Ïivobytí, doplatek na bydlení nebo mimofiádná okamïitá pomoc); potvrzení nesmí b t star- í neï 30 dnû. Nová práva poji tûnce od : na vystavení dokladu o zaplacení regulaãních poplatkû ve zdravotnick ch zafiízeních, pfiípadnû regulaãních poplatkû a doplatkû v zafiízení lékárenské péãe Poznámka: Doklad o zaplacení poplatku se vydává jen na Ïádost poji tûnce a musí obsahovat: ãíslo poji tûnce, v i poplatku, datum jeho zaplacení, otisk razítka zdravotnického zafiízení, podpis osoby, která poplatek pfiijala a název léãivého pfiípravku nebo potraviny pro zvlá tní lékafiské úãely a v i doplatku, kter se zapoãítává do limitu 5000 Kã, pokud se jedná o zafiízení lékárenské péãe. na zapoãtení poplatkû a doplatkû do limitu 5000 Kã, na uhrazení ãástky pfiesahující limit pro regulaãní poplatky a doplatky ( 16a, 16b zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji tûní). Poznámka: Zdravotní poji Èovna je povinna vïdy po skonãení ãtvrtletí do 60 kalendáfiních dnû vrátit poji tûnci nebo jeho zákonnému zástupci ãástku pfiesahující limit 5000 Kã, a to v souãtu poplatkû a doplatkû. âástku, která v kalendáfiním ãtvrtletí nepfiesáhne 50 Kã, uhradí zdravotní poji Èovna do 60 kalendáfiních dnû po uplynutí posledního kalendáfiního ãtvrtletí v kalendáfiním roce. Ilustraãní foto KHN.

10 10 Panoráma 3. ledna 2008 Na Landeku bylo v prvním dni roku ru no Pro pamûtní list novoroãního v stupu na bájn kopec si do lo 265 lidí a jeden pes OSTRAVA UÏ poosmé se turisté z Ostravy a okolí setkali v prvním dni nového roku 280 metrû nad úrovní mofie, na vrcholku bájného kopce Landek v Ostravû-Petfikovicích. U rozhledny, ze které se rozprostírá zajímav pohled na koksovnu OKD, OKK Svoboda a prûmyslovou ãást mûsta, je vítal iniciátor Novoroãního v stupu na Landek Václav ebek. TakÏe v e nejlep í do nového roku, a hlavnû to zdraví aè slouïí, protoïe to je to nejdûleïitûj í, usmíval se, kdyï podepisoval nové barevné pamûtní listy. DÛvodÛ ke spokojenosti mûl více neï dost. Pro diplomy se tentokrát pfiihlásilo 265 lidí a jeden pes, tedy o pût lidí a jednoho ãtvernoïce více neï vloni, a akce pofiádaná premiérovû Odborem Klubu ãesk ch turistû Baník Ostrava OKD se opût zapsala mezi úspû né iniciativy doprovázející vítání nového roku ve mûstû nad Ostravicí. Dodejme, Ïe nadmíru spokojeni byli také sami úãastníci. Zatímco loni jsme se tady brouzdali blátem, letos nám napadl ãerstv sníh a je tu opravdu krásnû, shrnul pocity okolostojících vedoucí 15ãlenné skupiny seniorû z Klubu ãesk ch turistû TJ Mittal Steel Ostrava Milan Vesel a spolu s dal ími se postavil pod vlajku OKD k tradiãní pamûtní fotografii. Jo, je tu fakt pûkné a kdyï to pûjde, tak za rok pfiijdu zas, souhlasila s ním i 7letá Krist nka koràová z Petfikovic, kdyï si spolu se sv mi dospûláky prohlíïela netypické panoráma mûsta. TakÏe aè je ten nov rok 2008 stejnû hezk jako pohádkovû zasnûïen Landek! TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek Iniciátor akce Václav ebek podepisuje dal í a dal í pamûtní listy. Celkem jich musel vypsat pfies dvû stû edesát. Novoroãní v stup na Landek se i poosmé tû il velkému zájmu turistû. TIPY HORNÍKA Nov rok s Beethovenem OSTRAVA Z dûl jediného skladatele bude sloïen novoroãní koncert Janáãkovy filharmonie. Tfii skladby Ludwiga van Beethovena zahraje orchestr 4. ledna ve Spoleãenském sále Domu kultury mûsta Ostravy pod taktovkou éfdirigenta Theodore Kuchara. Sólisty slavnostního veãera budou houslista Pavel DoleÏal, violoncellista Jifií Hanousek a klavírista Martin Kasík. Zaãátek v 19 hod. Golec uorkiestra u nás HAVÍ OV Populární polská kapela Golec uorkiestra opût vystoupí na ãeské scénû. Novoroãní koncert, na kterém zazní tradiãní, sváteãní a také nejnovûj í hity této kapely, se uskuteãní od 18 hod. v Kulturním domû Leo e Janáãka v Havífiovû. Koncert zahájí dûti z polské matefiské koly v Horní Suché. Chagall zve na v stavy OSTRAVA, KARVINÁ Náv tûvníci V tvarného centra Chagall na Repinovû ulici v Ostravû se mohou tû it na dvû nové expozice Socha s sochafiská kresba a Akt v ãeské fotografii. Obû budou otevfieny 3. ledna. Dal í v stava se bude konat v Zámecké galerii Chagall v Karviné. VernisáÏ expozice Îena jako vûãná inspirace je naplánována na 9. ledna od 17 hod., v stava bude otevfiena do 10. února.

11 Górnik KARWINA DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW 3 STYCZNIA 2007 ROCZNIK 5 NUMER 1 Górnicy z oddzia u zbrojenia i likwidacji na Kopalni azy wkroczyli w nowy rok z poczuciem dobrze wykonanej pracy. Fot. Vlastislav Kuruc Udany majstersztyk W nowy rok w dobrych humorach OR OWA (bk) Z poczuciem dobrze wykonanej pracy zamkn a 2007 rok 111-osobowa za oga oddzia u zbrojenia i likwidacji z Kopalni azy w Or owej. W ostatnich dniach przed Êwi tami Bo ego Narodzenia uda o jej si pomyêlnie odzyskaç obudow zmechanizowanà z ostatniej Êciany nr w pok adzie nr 38 siódmej partii i ostatecznie zamknàç pok ad, który zapisa si do historii kopalni jako niezwykle problemowy i niebezpieczny. Jak poinformowa kierownik oddzia u zbrojenia i likwidacji Kopalni azy Ladislav Balon, àcznie w okresie od po owy listopada do 19 grudnia 2007 odzyskano z ostatniego wyrobiska w 38. pok adzie 85 sekcji obudowy MEOS, która zosta a przetransportowana po kolei podwieszanej ZD 24 na odleg oêç 2300 metrów i zainstalowana w nowej Êcianie Jest to dla nas wa ny moment powiedzia Ladislav Balon. Z TEMAT TYGODNIA OSTRAWA (bk) Na szczegó owe analizy ubieg orocznych wyników na pewno przyjdzie czas. Zdaniem prezesa zarzàdu i dyrektora generalnego OKD Klausa-Dietera Becka by to rok udany, nawet pomimo tego, e nie uda o si wykonaç w pe ni za o eƒ planu wydobycia. Pozytywne jest to, e sprzyja nam rynek, za nasz w giel uzyskujemy lepsze ceny, ni w 2006 roku powiedzia dyrektor Beck w Êwiàtecznym wywiadzie dla Horníka. JednoczeÊnie cieszy, e w porównaniu z 2006 rokiem dosz o do poprawy bezpieczeƒstwa pracy. Zarówno ogólna wypadkowoêç, jak i ci koêç wypadków kszta tujà si du o lepiej, ni w 2006 roku. Za najwi kszy sukces w czasie powodu samozapalenia wyrobisko musia o byç przez dwa miesiàce zamkni te i tak e podczas robót rabunkowych musia a byç zamkni ta jego strona wdechowa. Wszelkie urzàdzenia musieliêmy z tego powodu wytransportowaç przez wyrobisko Êcianowe, w zwiàzku z czym ca a akcja by a nadzwyczaj trudna i skomplikowana. Jak doda, przy realizacji robót za og oddzia u wspomagali pracownicy firmy zewn trznej Kardo. Chcia bym jednak podkreêliç przede wszystkim wk ad naszych techników. Wobec niestandardowych warunków nie chodzi o o rutynowà robot, ale o prawdziwy majstersztyk, wymagajàcy dobrego kierowania i organizacji robót. Nasi technicy stan li na wysokoêci zadania i ponownie potwierdzili wysoki poziom przygotowania zawodowego i górniczych umiej tnoêci. Tak e dzi ki nim nie odnotowano jedynego wypadku przy pracy skonkludowa Ladislav Balon. Najwa niejsze jest bezpieczeƒstwo wykonywania funkcji dyrektora generalnego OKD uwa a program modernizacji oddzia ów do owych POP 2010 oraz inwestycje w wysokoêci 200 mln USD. Kolejny sukces to skompletowanie kadry kierowniczej naczelnego szczebla zarzàdzania. A najwa niejsze zadania roku bie àcego? Za najwa niejsze uwa- am cztery dziedziny stwierdzi Klaus-Dieter Beck. Absolutnie najwa niejszà jest dziedzina bezpieczeƒstwa pracy. Kolejna to projekt modernizacji POP Wa nà dziedzinà sà koszty. Ostatnia dziedzina to zmiana kultury firmowej. Musimy nauczyç si komunikowaç naszà wizj, zaanga owaç do zmiany kultury naszej spó ki pracowników. Pierwszy limit w filarze adny sukces brygady Ireneusza Czarniakowskiego i Stefana Gulaka Rezultat dobrej wspó pracy z mechanikami i technikami, ale tak e z kierownictwem górniczym Kopalni»âSA«. (bk) Po kilkumiesi cznych przygotowaniach górnicy z Kopalni âsa w Karwinie rozpocz li w listopadzie ubieg ego roku eksploatacj zasobów w gla w filarze ochronnym by ego zak adu górniczego Dàbrowa. Na pierwszy ogieƒ posz a Êciana nr o d ugoêci 164 metrów i wysokoêci 300 cm, na którà skierowano brygad Êcianowà firmy Alpex, kierowanà przez szefa oddzia u wydobywczego Ireneusza Czarniakowskiego oraz g ównego przodowego Stefana Gulaka. Mi o donieêç, e zaraz przy pierwszym spotkaniu z dàbrowskim w glem polscy górnicy odnotowali adny sukces. Pracujàc w ruchu nieprzerwanym, w okresie od 12 listopada do 17 grudnia w czasie 31 dni roboczych górnicy wybierali Êrednio dobowo 719 metrów kwadratowych powierzchni, osiàgajàc dobowe post py 4,39 metra. Zrealizowali w ten sposób w 121 procentach standardowy wynik limitowy na wybranà powierzchni Êciany. àczny post p Êciany osiàgnà w ocenianym okresie 136 metrów. Zadowolenia z dobrego wyniku Polaków nie kry zast pca kierownika robót górniczych Kopalni âsa Jifií Tomica. Musz powiedzieç, e sukces polskiej za ogi nie jest dla nas adnym zaskoczeniem. Kolektyw Stefana Gulaka pracuje w naszym przedsi biorstwie od lat i nale y do grona najlepszych brygad Êcianowych, na które zawsze PIOTROWICE Za pi knem przyrody nie trzeba jeêdziç do dalekich krajów. Jest wsz dzie wokó nas. Trzeba tylko patrzeç i nie byç wobec niego oboj tnym. To s owa Radima Gabrysza, mierniczego górniczego z Kopalni âsa w Karwinie. O swojej racji przekonuje ju od dwu dziesiàtków lat za pomocà fotografii artystycznej, która obrazuje przyrod regionu karwiƒskiego i znajduje drog do serca mi oêników sztuki. Nieraz wywo uje te zaskoczenie. O to, skàd pochodzà moje fotografie, pytano mnie na przyk ad podczas wystawy w Pa acu Waldsztejnów w Pradze uêmiecha si Radim Gabrysz. W kursie by y Chiny, na które zdaniem pytajàcych wskazywa a fotografia trzciny na brzegu malowniczego jeziorka. Kiedy wyt umaczy em, e sà one zrobione pod Karwinà, nie chciano mi wierzyç.» artuje pan? Tam jest przecie ksi ycowy krajobraz«dziwili si pra anie. Z tradycyjnà skórà za osiàgni cie standardowego wyniku limitowego pozujà do zdj cia (od lewej) kierownik oddzia u wydobywczego Ireneusz Czarniakowski, g ówny przodowy Stefan Gulak, Êlusarz Grzegorz Grz da oraz nadsztygar górniczy firmy Alpex Jan Nowakowski. Fot. Kopalnia âsa mo na liczyç podkreêli Jifií Tomica. Âciana jest wyposa ona g ównie w polskà technik górniczà, konkretnie w kombajn górniczy Êcianowy KGS 440 RW, obudow zmechanizowanà Fazos 15/31 oraz przenoênik Êcianowy PF 4/935 M17. Jak przyzna kierownik Ireneusz Czarniakowski, jest to pewne u atwienie, gdy górnicy znajà t technologi z Polski. Jego zdaniem, wi kszego problemu nie by oby jednak tak e w razie zastosowania innej techniki. Tajemnica sukcesu tkwi w tym, e dzi ki troskliwej konserwacji i dobremu przygotowaniu urzàdzeƒ Êciany do jazdy nie odnotowaliêmy od momentu rozruchu Êciany jedynej awarii podkreêli Ireneusz Czarniakowski. Jest to rezultat dobrej wspó pracy z mechanikami i technikami, ale tak e z kierownictwem górniczym Kopalni»âSA«. Wszystkie sprawy za atwiane sà na bie àco i w efekcie nie ma problemów z jazdà, i co za tym idzie, tak e z wydobyciem. Wypada wspomnieç, e kontynuujàc dobrà pass, brygada Ireneusza Czarniakowskiego i Stefana Gulaka przypuêci a 18 grudnia atak na kolejny wynik limitowy. Sytuacja na dole wyglàda dobrze, postaramy si wi c osiàgnàç jak najlepszy wynik zapewi g ówny przodowy Stefan Gulak. Mi oênik Êlàskiego krajobrazu Pi kno przyrody mo na znaleêç tak e wêród kopalnianych szybów Czterdziestojednoletni Radim Gabrysz urodzi si w Hawierzowie, obecnie mieszka z rodzinà w Piotrowicach ko o Karwiny. Jego pierwszym nauczycielem by wuj, równie znany fotografik Tadeusz GabryÊ. DziÊ jako szanowany artysta i cz onek karwiƒskiego ART Klubu sam myêli o tym, eby za o- yç grup fotograficznà. Jego najwi kszym marzeniem jest wydanie ksià ki, w której fotografiom towarzyszy yby wiersze, jakie przychodzà mu na myêl w chwilach skupienia przy czekaniu na uj cie. Ksià ka mia aby przybli aç przyrod regionu morawsko-êlàskiego, z którym àczà go mocne wi zi. Wielu twórców u nas koncentruje si na motywach górniczych mówi Radim Gabrysz. Równie ja mam szacunek dla górniczych tradycji tego regionu. Widz to jednak inaczej. Ja chc pokazywaç tutejszà przyrod, chc pokazywaç, e równie w cieniu wie szybowych le y niepowtarzalne pi kno, które warto utrwaliç na fotografii. Chc pokazywaç to, czego ludzie w zgie ku dzisiejszego ycia nie zdà à zauwa yç. Na wystawie w Piotrowicach jeden z sàsiadów zapyta mnie o fotografi, która zwróci a jego uwag. Kiedy wyt umaczy em mu, gdzie jà zrobi em, by zaszokowany:»to przecie wprost za moim domem!«region, w którym yjemy, nie jest czarny. Mieni si kolorami i obfituje w widoki, które potrafià zafascynowaç. Byç mo e, stojàc na progu nowego roku, warto si nad tym zastanowiç. Bogus aw Krzy anek CARBOKOV Górnik DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW Redakcja Horník-Górnik Adres redakcji: Proke ovo nám. 6, Moravská Ostrava Redaktor kolumny: Mgr Bogus aw Krzy anek krzyzanek@volny.cz Tel.: , Komórka: Ogieƒ i woda. Piotrowice. Zdj cia: Radim Gabrysz Droga do szko y. Piotrowice, droga do Polski w so ectwie Marklowice.

12 12 Sport Uher mífií do Grónska a na Makalu Rok 2007 byl díky v stupu na K2 nejúspû nûj ím v kariéfie Tento okamïik zmûnil Liboru Uhrovi Ïivot. FR DEK-MÍSTEK (tam) Pro nûkoho byl rok 2007 moïná stejn jako ty pfiedchozí, pro nûkoho tfieba neúspû n a pro nûkoho jednoznaãnû zlomov m Ïivotním obdobím. Do té poslední skupiny urãitû patfií horolezec Fr dku-místku Libor Uher, kter v ãervenci loàského roku zdolal jako druh âech nejnebezpeãnûj í horu svûta K2. Pocit vítûzství si uï vyuãen automechanik vychutnal dostateãnû, a tak uï spfiádá dal í plány. Ptát se, jak hodnotíte rok 2007 je ve va em pfiípadû asi zbyteãné Je to jednoduché: byl to jasnû nejúspû nûj í rok v mé sportovní kariéfie. Díky zdolání K2 se mi splnil ten nejdivoãej í sen, jak jsem FOTO: archiv L. Uhra v Ïivotû mûl. Povedla se mi neuvûfiitelná vûc, ale uï se musím dívat dopfiedu a zab vat se tím, jak bude má kariéra pokraãovat. Které pochvaly za vá mimofiádn v kon si nejvíce váïíte? Byly to urãitû ty rodinné od manïelky a od dûtí. MÛj pubertální syn dokonce prohlásil, jak je rád, Ïe má tak slavného tatínka (smích). Ale cením si i 17. místa v anketû sportovec roku. Tam jsem se dostal mezi opravdové sportovní celebrity. Kromû K2 jste v prosinci stihl i mistrovství Evropy extrémních sportû, kde âe i vybojovali desáté místo. Je to úspûch? Tak pfiedev ím povaïuji za svûj úspûch, Ïe jsem se do reprezentace vûbec dostal a Ïe jsem se v ní udrïel. A na mistrovství svûta jsme v nûkter ch fázích závodu i vedli, ale nakonec jsme to nedokázali dotáhnout do vítûzného konce. Z tohoto pohledu není desáté místo nic moc, i kdyï rozhodnû není patné. Pojìme k tûm plánûm pro následující rok, prosím. Chceme zrealizovat extrémní pfiechod Grónska, to je cíl ãíslo jedna. A také mû láká nûjaká dal í osmitisícovka. Chtûli bychom jít z Nepálu, protoïe tam je relativnû stabilní situace. Vypadá to zatím na Makalu, pát nejvy í kopec svûta. Ale není jisté, jestli to stihneme Horolezci z Fr dku-místku se splnil Ïivotní sen, dal í odváïné plány má pfied sebou v tomto roce, nebo to necháme aï na ten pfií tí. A jaké jsou va e plány v soukromém Ïivotû? Platí to dítû, které jste avizoval po návratu z K2? To jsem jen tak ve srandû plácl a novináfii se toho chytli. ManÏelka Katefiina ale tím nápadem moc nad ená není, takïe z toho asi nic nebude. I kdyï stát se mûïe v echno, znáte to (smích). Jinak plánuji, Ïe si udûlám licenci první tfiídy ve spinningu. Karvinská budoucnost CO NÁS âeká âtvrtek Hokej extraliga: Vítkovice Pardubice (17.25). PÁTEK Hokej extraliga: Vítkovice Litvínov (17). 3. ledna 2008 KARVINÁ (tam) Spokojenost s titulem, nespokojenost s úãinkováním v Lize mistrû. Tak vyznûlo hodnocení uplynulého roku v tábofie házenkáfiû Baníku OKD Karviná. ManaÏer Miroslav Pelech se nám svûfiil i s plány pro nadcházející kalendáfiní rok. Získali jsme ãtvrt titul v fiadû, devát v historii a sedm od roku Z tohoto pohledu musíme b t spokojeni. Naopak v Lize mistrû jsme získali jedin bod, coï je jednoznaãnû zklamání. Na ím problémem je, Ïe nezku- ení mladíci, ktefií u nás naskoãí do prvního t mu, mají hrát proti nejlep ím borcûm v Evropû a zákonitû nestíhají. Chybí nám jak si mezistupeà, ve kterém by sbírali zku enosti. e ili jsme to hostováním v jin ch extraligov ch klubech, ale není to ono. Radûji bychom mûli na e nadûjné házenkáfie pod dohledem. Proto budeme znovu usilovat o to, aby na e juniorka mohla hrát ãeskou extraligu mezi dospûl mi. V konnostnû na to urãitû má. Pracujeme na studii, jak by mûl v voj na eho klubu do budoucna vypadat. Existují dvû cesty. 1. UdrÏíme tento t m a je tû ho v znamnû posílíme. To ov em pfiedpokládá v raznû zv it rozpoãet. Pokud se ten ná nyní pohybuje mezi 15 a 20 miliony korun roãnû, stejnû silné kluby v Evropû, napfiíklad v Rumunsku nebo Polsku, disponují rozpoãtem kolem tfií milionû eur. Myslím si, Ïe nám by na v raznûj í úspûch v Lize mistrû mohl staãit rozpoãet kolem 45 milionû. 2. Klub stabilizujeme a rozpoãet budeme posilovat perspektivnû. Na potfiebnou hodnotu bychom se mohli dostat za 3 aï 4 roky. Musíme ale také vyfie it problém s na í zastaralou halou. Pro extraligu je dostaãující, ale evropské poháry v ní uï hrát nemûïeme. Pro tyto zápasy se budeme muset stûhovat do jiného mûsta, nejspí e do Ostravy. Karvinské fanou ky ale mohu uklidnit, Ïe stûhování celého klubu do jiného mûsta nepfiipadá v úvahu. Miroslav Pelech Polsk házenkáfi Robert Kieliba se v Karviné neprosadil a vrátil se do Polska. FOTO: Ivo Dudek ÚTER Hokej extraliga: Vítkovice Slavia (17). ST EDA Hokej 1. liga: Havífiov umperk (17). Mistfii ze zárubecké,sahary Pfied 60 lety byl fotbalov dorost Viktorie Zárubek nejlep í v republice UÏ jenom pamûtníci zbystfií pozornost pfii zmínce o SK Viktoria Zárubek. Klubu, kter reprezentoval stejnojmennou achtu a hornickou kolonii, vtûsnanou mezi prav bfieh Ostravice a slezskoostravské ãtvrti Kunãiãky a Hraneãník. Skromn fotbalov oddíl sice po roce 1990 zanikl, pfiesto se nesmazatelnû zapsal do historie ostravské a vlastnû i ãeskoslovenské kopané. Ani nejsilnûj í ostravsk fotbalov klub, prvoligov SK Slezská, nemûl krátce po skonãení války tak siln dorost jako hornick Zárubek. UÏ v sezonû vyhrál pfiebor Moravy a ve finále podlehl v souãtu dvou zápasû o jedin gól praïsk m Bohemians (1:1, 0:1). O rok pozdûji ho i v bíloãerven ch pruhovan ch dresech pro li pfieborem slezské Ïupy jako nûï máslem. V konkurenci SK Îidenice, Slavie Orlová a SK Prostûjov obhájili moravsk primát. Bylo to sice jen díky lep ímu pomûru skóre, pfii stejném bodovém zisku s fotbalisty z brnûnské ãtvrti Îidenice, ale podle pamûtníkû zaslouïenû. Jak je moïné, Ïe klub z ostravské periferie mûl lep í hráãe neï tehdej í ba ty moravského a slezského fotbalu? Sám Oskar Èastn, legendární mládeïnick trenér ze Staré stfielnice (tehdej í stadion Slezské Ostravy), musel vzít na Nejdál to ze zárubeckého dorostu dotáhl Josef Ondraãka, dlouholet vynikající stfiední záloïník Baníku Ostrava. vûdomí, Ïe kousek za humny rostou talenty jako houby po de ti. Tehdy skoro neporaziteln man- aft dal dohromady zaãínající trenér a stále je tû zárubeck hráã Bohuslav Vidliãka. Slávek, jak byl znám mezi sportovní vefiejností, vedl tak trochu Klapzubovu jedenáctku. V útoku stfiíleli góly jeho mlad í bratfii Vlastimil (ode el uï dfiíve do ligové Slezské a pak do Zlína), Vladimír a hlavnû vagr Antonín GuÀka (pozdûji také v SK Slezská). Nejdál to ze zárubeckého mistrovského dorostu dotáhl Josef Ondraãka, dlouholet vynikající stfiední záloïník Baníku Ostrava. VraÈme se do záfií Mistru Moravy se v cestû za ãesk m titulem postavila do cesty Sparta Podûbrady. První maã vidûli fanou ci ve stfiedoãeském mûstû a domácí vyhráli 4:2. Odveta se hrála na zárubecké Sahafie. Tak fiíkali soupefii obávanému kvárovému povrchu hornického hfii tû. Ostrav tí hráãi vedli ve druhé pûli uï 6:3 a byli blízko triumfu. Spar- Èané ale v hektickém závûru pfiidali ãtvrt gól a srovnali celkové skóre. V rozhodujícím zápase na neutrální pûdû v Brnû viktoriáni Viktoria Zárubek, mistr âsr Horní fiada zleva Ladislav pil, Jan Cvik, Svatopluk Adamec, Karel Valo ek, Vladimír Vidliãka, Jaroslav Honûk, Antonín GuÀka, Ladislav MuÏík, trenér Bohuslav Vidliãka. Dolní fiada zleva Antonín Hole, Josef Ondraãka, Oldfiich Florãík. Nikdo z muïû na snímku se jubilea nedoïil. FOTO: archiv autora po v sledku 4:2 získali titul mistra âech a Moravy. Na sekretariátu pfieborníka Slovenska T S Trnava asi dlouho hledali na mapû, kde ten Zárubek vlastnû leïí. To uï mûli za sebou v hru 2:0 v prvním utkání na domácím hfii ti. Odveta se pro velk zájem o lístky hrála v nedûli 26. fiíjna na ligové kváfie Staré stfielnice. Mezi tfiemi tisícovkami divákû nechybûl dnes 80let Alois Barto ze Salmy. Na Zárubek se chodilo hlavnû na dorost. A ze irokého okolí. KlukÛm jsem vûfiil. Dva góly náskoku byly v jejich silách. Tehdy vûbec padalo více gólû neï dnes. Trnav tí mladíci tahali od první minuty za krat í konec. Do poloãasu jejich náskok smazali Hole a Vladimír Vidliãka, vítûznou branku pfiidal po zmûnû stran GuÀka. Viktoria Zárubek Trnava 3:0! Titul a pohár dorosteneckého mistra âeskoslovenska za rok 1947 se poprvé stûhoval do Ostravy. Dal í pfiidali mladí fotbalisté Baníku aï v roce Libor Vidliãka (autor je synem trenéra mistrû âsr 1947) Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., éfredaktor: Mgr. Josef Lys Adresa redakce: Proke ovo nám. 6, Moravská Ostrava do redakce: hornik@okd.cz Telefonní spojení: sekretariát: , fax: , pfiíjem inzerce: renata.pavlikova@okd.cz ostatní spojení pfies ústfiednu: josef.lys@okd.cz Vychází ve ãtvrtek Registrace MK âr E Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem Severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., Praha 10, âernokostelecká 613 NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.