Z obsahu ãísla 1/2004

Transkript

1

2 Ocenění vysoké profesionality PRAHA Generální fieditelka VûzeÀské sluïby âr Mgr. Kamila Meclová udûlila v pondûlí kázeàskou odmûnu esti pfiíslu níkûm eskorty VS âr, která v polovinû ledna zaji Èovala pfievoz dvou ãesk ch pa erákû drog z Thajska do âeské republiky. Za aktivní pfiístup k plnûní pracovních povinností, vykonávan ch za nároãn ch a obtíïn ch podmínek, byli ocenûni: mjr. Ing. Jozef âech (velitel eskorty), mjr. Petr Dostál, mjr. Ing. Ludûk HanÏl, mjr. Ing. Miroslav Kufa, mjr. Bc. Miroslav Loula a mjr. Ing. Ivo Mrhal. Mgr. Kamila Meclová pfii této pfiíleïitosti zdûraznila, Ïe obtíïnost úkolu byla umocnûna skuteãností, Ïe vydání obou vûzàû pfiedcházela sloïitá mezivládní jednání, která vyústila v dohodu zavazující Thajsko a âeskou republiku k naplnûní aktu, kter dosud nemûl v jejich vzájemn ch vztazích obdobu. Souãasnû upozornila na skuteãnost, Ïe nároãnost celé akce umocnil i mimofiádn zájem na ich sdûlovacích prostfiedkû, jenï se v prûbûhu eskorty zmûnil doslova v hysterii. Za bezchybné zvládnutí pracovních povinností podûkoval ãlenûm eskorty také 1. námûstek generální fieditelky VS âr PaedDr. Bohuslav Burkiewicz, kter spoleãnû s Mgr. Kamilou Meclovou s nimi setrval v krátké neformální besedû. Zúãastnili se jí i fieditelka sekretariátu gen. fieditelky VS Mgr. Miloslava Havlíãková, fieditel odboru vûzeàské a justiãní stráïe G VS plk. Pavel Schrötter a fieditel Vazební vûznice Praha-Pankrác plk. JUDr. Jaroslav Gruber. Text a foto Miroslav Jílek Vážení čtenáři, spolu s vámi otevírám nové ãíslo âeského vûzeàství. âasopis je uï na první pohled jin, ale i v roce 2004 bude stále stejnû zamûfien na hledání ãtenáfisky pfiitaïlivé formy. Formy profilového ti tûného média pro pracovníky vûzeàství a ir í odbornou vefiejnost, s níï máme spoleãnou vizi moderního a efektivního vûzeàského systému v âeské republice. Nov ãasopis se neli í jen celobarevn m tiskem, ale i vnitfiním ãlenûním stál ch rubrik a zv ením frekvence vydávání ze ãtyfi na est ãísel v roce. Tyto zmûny vyplynuly z koncepce mediální strategie oddûlení pro styk s vefiejností sekretariátu generální fieditelky VûzeÀské sluïby âr, která vznikla také na základû podnûtû od vás, na ich ãtenáfiû a spolupracovníkû. Za pozornost a tvûrãí pfiínos vám proto chci podûkovat. Dali jsme si za cíl co nejvíce postihovat cel rozsah ãinnosti resortu vûzeàství s akcentem na zachování kontinuity s dosavadní linií tvorby reálného obrazu VûzeÀské sluïby na vefiejnosti. Jádrem nové koncepce jsou nadále dvû dlouhodobá prioritní témata: prvním je naplàování Koncepce rozvoje vûzeàství v âr, zamûfiené na pfiibliïování úrovnû na í práce evropsk m vûzeàsk m standardûm, a druh m stále probíhající transformace vûzeàství. Oba cíle chceme dokumentovat konkrétními pfiíklady jejich naplàování v praxi. Nemáme v úmyslu vyh bat se pfietrvávajícím problémûm, z nichï lze jmenovat napfi. zastaralost stavebnû technick ch prostfiedkû, nevyhovující vybavení cel, nedostateãné moïnosti pro zv ení zamûstnanosti vûzàû, souãasn m nárokûm neodpovídající vybavení spojovou a signálnû zabezpeãovací technikou, nedostatek kvalifikovaného personálu atd. Naproti tomu v ak chceme uvádût pfiíklady pozitivního posunu. Jsem pfiesvûdãena, Ïe otevfien m a odpovûdn m pfiístupem k vlastní práci pfiispûjeme ke zv ení prestiïe VûzeÀské sluïby jako svébytného partnera ostatních státních a obãansk ch sloïek spoleãnosti. Teorie managementu zná pojem uãící se organizace. Ani my nechceme ustrnout a právû resortní ãasopis mûïe b t platnou sloïkou sebereflexe a uãení se z chyb, ale i úspûchû kolegû v âechách i v zahraniãí. Neuãíme se jenom ve kolních lavicích na eho Institutu vzdûlávání. Na í celoïivotní kolou mûïe b t nejen pozorné ãtení, ale ve vy í fázi také pokusy vyjádfiit své názory a zku enosti písemnou formou na stránkách na eho ãasopisu. Kdo proïil s tuïkou v ruce trápení nad bezútû nû prázdn m a ãist m papírem, proïil si i následné sebepfiekonání a uspokojení pfii formulaci ãtivého vyjádfiení my lenky, ten mi rozumí. Spolupráce s ãasopisem proto mûïe posilovat i pocit osobnostního rûstu. Autorem a ãtenáfii sdílen proïitek tvûrãího ztotoïnûní s cíli organizace je také pfiínosem pro tzv. Corporate Culture. V uãící se organizaci je dûleïit m faktorem uvûdomování si její integrity. Rozvoj identity jednotlivého pracovníka a rozvoj identity organizace jako celku proto nejsou protikladné hodnoty, ba právû naopak. âasopis by mûl mapovat postupn v voj a na e smûfiování k naplàování teoretick ch perspektiv a cílû. Práci kolegû v jednotliv ch vûznicích chceme ãtenáfiûm Ïivû pfiibliïovat v na ich reportáïích. Tû íme se i na fejetony, zprávy a informace od osvûdãen ch i nov ch dopisovatelû, stejnû jako na rozsáhlej í odborné materiály. V stup by mûl pfiedstavovat plastick obraz na eho souãasného vûzeàství. VûzeÀství, které si vzhledem k nároãné a nesmírnû sloïité práci s uvûznûn mi osobami zaslouïí pozornost odborné i ir í vefiejnosti. Mgr. Miloslava Havlíãková fieditelka sekretariátu generální fieditelky VûzeÀské sluïby âeské republiky Z obsahu ãísla 1/2004 Ostfie sledovaná eskorta Z deníku velitele eskorty, která pfieváïela ãeské pa eráky drog z thajského vûzení do âr. str. 2 Trest by nemûl b t aktem pomsty Rozhovor s generální fieditelkou VûzeÀské sluïby âeské republiky Mgr. Kamilou Meclovou o organizovaném zloãinu a nejen o nûm. str. 8 Pfiipravuje se nová koncepce ãeského vûzeàství VûzeÀská sluïba âeské republiky reaguje na mûnící se podmínky a v voj vûzeàství. str. 12 Systém práce s odsouzen mi závisl mi na alkoholu v podmínkách Vûznice Hefimanice Od fiíjna loàského roku pracuje v hefimanické vûznici nové specializované oddûlení. str. 18 Bude jako nová Zpravodajství Rekonstrukce Vûznice Svûtlá jde po roce do fini e. Více prostoru pro odsouzené matky s dûtmi, pro vzdûlávání i zamûstnávání. Co se v minulém období událo v na ich vûznicích. str. 20 str. 6-7, Foto na titulní (Vazební vûznice Brno - detail) a poslední stranû obálky Miroslav Jílek

3 Ostře sledovaná eskorta Je úter, 13. ledna 2004, krátce po pûl tfietí odpoledne. Na runway ruzyàského leti tû dosedá pravideln leteck spoj z PafiíÏe. V echno bude probíhat jako obvykle aï na jednu v jimku. AÏ letadlo opustí poslední cestující, vyjdou zadním v chodem dva mlãenliví mladí muïi v doprovodu eskorty VûzeÀské sluïby âr. Venku mírnû poprchává a je zima. V ichni rychle nasedají do pfiipraven ch vozidel a za malou chvíli opou tûjí leti tû. V následujících minutách uï agenturní zprávy oznamují do éteru, Ïe bylo úspû nû dokonãeno pfiedání dvou ãesk ch pa erákû drog Emila Novotného a Radka Hanykovicse k v konu trestu odnûtí svobody z Thajského království do âeské republiky. V pfií tích ãtyfiiadvaceti hodinách skonãí i nevídaná hysterie, kterou kolem dvou nebezpeãn ch vûzàû rozpoutaly ãeské sdûlovací prostfiedky. Velitel eskorty mjr. ing. Jozef âech VraÈme se v ak do roku 2000, kdy to v echno zaãalo. V Bangkoku byla uzavfiena dohoda mezi âeskou republikou a Thajsk m královstvím o pfiedávání pachatelû a o spolupráci pfii v konu trestních rozsudkû. V platnost vstoupila o dva roky pozdûji. Toho krátce poté vyuïívají Novotn a Hanykovics, a podávají si Ïádost o odpykání svého trestu v âeské republice. V fiíjnu 2003 je uï jasné, Ïe oba vûzni budou pfievezeni zpût do vlasti a Ïe jejich eskortu zajistí VûzeÀská sluïba âr. Je vybráno est muïû: mjr. Ing. Jozef âech (velitel eskorty), mjr. Petr Dostál, mjr. Ing. Ludûk HanÏl, mjr. Ing. Miroslav Kufa, mjr. Bc. Miroslav Loula a mjr. Ing. Ivo Mrhal. âeká je perná pfiíprava, oãkování proti nûkolika typûm Ïloutenky, uãí se thajská slovíãka, pfiipravují organizaci a zaji tûní eskorty a aby toho nebylo málo, vstupují do jednání s pracovníky na eho zastupitelského úfiadu v Thajsku s nimiï dolaìují nûkteré podrobnosti okolo pfievzetí vûzàû v Bangkoku. Nahlédnûme nyní do deníku velitele eskorty, kter nám pfiiblíïí dûleïité a zajímavé momenty z prûbûhu celé akce. Pfied cestou Pfiíprava k eskortû. KaÏd z jejích ãlenû dostává konkrétní úkoly. Provûfiujeme spojení. Cestovat budeme v civilním obleãení, radíme se proto, jak se obléci. Vzhledem k odli nému poãasí u nás a v Thajsku, to není nijak snadné. V Bangkoku je kolem 32 C v Praze deset pod nulou. Shodujeme se na letním obleãení. Kontrolujeme nezbytné doklady k eskortû. Odlet (ãtvrtek) Scházíme se v devût hodin dopoledne a provádíme poslední kontrolu vybavení. Kolem desáté odjíïdíme na leti tû. Spûcháme zbyteãnû. Letadlo do PafiíÏe má zpoïdûní. Dovídáme se o snaze novináfiû letût si pro informace tfie- ba aï do Bangkoku. Pro tûstí pohladím malého slona, kterého jsem dostal od manïelky. Koneãnû odlétáme. Letadlo nabírá v ku a nás ãekají necelé dvû hodinu letu. Nûktefií z m ch kolegû letí poprvé v Ïivotû. Nenápadnû se rozhlíïíme po ostatních cestujících. Náhodnû vyslechneme rozhovor dvou lidí. Jeden z nich fiíká: Hlavnû natoãit co nejvíce materiálu, pak se to sestfiíhá. Na leti ti Charlese de Gaullea Je to ohromné leti tû, kde se mezi jednotliv mi terminály jezdí autobusy. Dvojice, jejíï rozhovor jsme vyslechli, se nenápadnû pohybuje v na í blízkosti. Po sedmi a pûl letech si zapaluji cigaretu, abych zamaskoval vyslechnutí hovoru dal- ího spolucestujícího, kterého jsme nazvali límeãek. Radûji se rozdûlujeme do skupinek a na dal í let ãekáme oddûlenû. Trvá to uï ãtyfii hodiny. Máme ÏízeÀ, ale nemáme Eura. Halou zazní v zva k nástupu do letadla. Koneãnû. Pfied obrovsk m jambem se tvofií dlouhá, ale spofiádaná fronta cestujících. Pozorujeme je. Límeãek nûkomu hlásí ná odjezd. Za chvíli jsme v letadle a znovu odlétáme se zpoïdûním. Dlouh let Je hod. Sedíme v zadní ãásti letadla. Vût ina cestujících jsou Asiaté. Pfiekvapuje nás, kolik, mal ch dûtí vzali rodiãe na tak dlouh let. Zkou- íme si jak nejlépe zorganizovat pouïití WC na zpáteãní cestû s vûzni. Noc by teoreticky mûla b t krat í letíme proti ãasu. To v ak nic nemûní na tom, Ïe nemûïu spát. V Bangkoku pfiistáváme po více neï jedenácti hodinách letu. Podle místního ãasu je poledne. Bangkok (pátek) Zaskoãilo nás nesnesitelné vlhko a horko. Konzulka z na- eho velvyslanectví nás ãeká u letadla. Je velmi sympatická. Zafiizujeme si víza a vyplnûné formuláfie pfiedáváme pfiísnému úfiedníkovi v uniformû. V jeho kanceláfii visí portréty královské rodiny. Za dvacet minut nás posílá k jinému okénku kde nám (opût on) vrací pasy a posílá k dal ímu úfiedníkovi u jiné pfiepáïky. Tam dostáváme razítka do pasû mûïeme vstoupit do Thajska. Je tû neï opustíme leti tû, zkou íme funkãnost spojení zdej í sítû jsou pr ãasto pfietí- Ïené. Pak uï nasedáme do auta a fiidiã z na eho zastupitelského úfiadu, pan Samsung, nás odváïí na na e velvyslanectví. Noãní Ïivot v Bangkoku, to jsou pfiedev ím nesãetné restaurace âeká nás ãtyfiicet minut jízdy, ale to v tuhle chvíli je tû nevíme. Mluvíme se sleãnou konzulkou a chvílemi pozorujeme mûsto. V echno je jiné vûnû, stromy, budovy, lidi, ulice. Jezdí se vlevo, provoz je velmi siln, ale ohledupln, nikdo netroubí je zde pr velmi málo nehod. Ve vzduchu je vi- diteln smog. Klimatizace v autû nám pomohla zapomenout na vlhko a dusno venku. Velvyslanectví âr Úzkou uliãkou pfiijíïdíme k na í ambasádû. Velmi srdeãnû nás vítá zástupce velvyslance. Jeho excelence není pfiítomna. Po ãesku si (samozfiejmû kvûli dezinfekci) pfiipijeme. Dozvídáme se mimo jiné, Ïe ãeská média mají o celou akci velk zájem. Po hodinû, bûhem níï jsme se seznámili nejen se situací a podmínkami pro pfiedání odsouzen ch, ale také se zdej ími zvyklostmi, se jedeme ubytovat do hotelu. Dostavuje se únava z dlouhého cestování. Hotel U vchodu stojí policejní kontrola zv ená bezpeãnostní opatfiení pravdûpodobnû souvisejí s nepokoji na jihu zemû. Profesionální deformace se u nás projeví v okamïiku, kdy konstatujeme nedû- Okázalá krása královsk ch palácû láká cizince slednou kontrolu na ich zavazadel. Nemáme drobné na spropitné, ale hoteloví zfiízenci jsou i pfiesto milí a usmûvaví po celou dobu na- eho pobytu. Z oken máme nádhern v hled na ãást desetimilionového Bangkoku. Nad ním se klene hustá vrstva smogu. Veãerní metropole Pracovníci velvyslanectví nás pozvali na veãefii do restaurace pod irákem. Jedeme tam moderní klimatizovanou nadzemní dráhou. V restauraci je Ïivá hudba, na pódiu tanãí národní tance. Ochutnáváme typická jídla od mofisk ch ÏivoãichÛ aï po kachnu vût inou jsou pikantní aï pálivá. Zkou íme také zdej í pivo - je dobré. Víno se do Thajska dováïí, snad proto je pfií ernû drahé aï 1000 BathÛ, tedy asi 650 korun. NejbliÏ í dovozce je pr Austrálie. I veãer je tady hrozné dusno. Udûlali jsme chybu, Ïe jsme se oblékli do dlouh ch kalhot. Znovu se dostavuje únava, na níï se podepisuje i ãasov posun, ruch velkomûsta a v udypfiítomné horko. Vracíme se do hotelu, zítra je taky den. Královské paláce (sobota) Po snídani se setkáváme se sleãnou konzulkou. Pojede s námi na prohlídku královsk ch palácû. Je tû pfiedtím nás informuje o mediální hysterii, kterou kolem obou drogov ch pa- erákû doma rozpoutaly sdûlovací prostfiedky. Z toho, co o nich pí í, lze usuzovat, Ïe povezeme domû národní hrdiny. Není to pfiíjemn pocit a radûji si nepfiipou tíme, co nás doma asi ãeká. Na ulici pfied královsk mi paláci nás kolemjdoucí slovy i posuàky upozoràují na nevhodnost na eho obleãení. Poprvé se setkáváme s budhismem. Po vãerej í zku enosti z restaurace jsme si dnes vzali krátké kalhoty, ale mûli jsme to udûlat pfiesnû naopak, neboè do palácû se smí vstoupit jen v dlouh ch kalhotách a se zahalen mi rameny. Po zakoupení vstupenek si ale dlouhé kalhoty mûïeme pûjãit. âasto se pfii prohlídce zouváme. Jin kraj, jin mrav, fiíkáme si, ale to uï se blíïíme k hrobce Rámy IV. Je to budova ve tvaru zvonu, vysoká cca 35 metrû a její vnûj ek je cel ze zlata. Krásná podívaná. 2 české vězeňství 1/2004 reportáï 3

4 Barevnost thajské pfiírody i staveb uchvátí kaïdého Nákupy a pfiíprava na eskortu (nedûle) Nedûlní dopoledne trávíme nákupy suven rû. Odpoledne se scházíme v hotelu a detailnû probíráme pfiípravu a program zítfiej ího dne. Ve tváfiích kolegû vidím napûtí. V echny nás ãeká nejnároãnûj í úkol v na í dosavadní kariéfie. Jedno ale vím uï teì, na kaïdého z nich se mohu zcela spolehnout. Spát jdeme brzy, zítra nás ãeká den D. Den D (pondûlí) Místo budíku mû budí telefon. Volají z recepce, Ïe mû tam ãeká zástupce na eho velvyslanectví. Sdûluje, Ïe pfiedání odsouzen ch mezi vûznicí a imigraãní policií probûhlo v pofiádku a Ïe se ho zúãastnil i ná velvyslanec. V echno pr natáãel thajsk televizní táb najat âeskou televizí. Krátce poté se v hotelovém salonku setkáváme s na ím velvyslancem. Zbytek dne trávíme v hotelu, kde nás v hod vyzvedá pan Samsung. Na leti ti Je horko, hustû pr í a na ulicích je nûkolik centimetrû vody. Cesta na leti tû místo pfie- Spoleãnû s konzulkou a pfiísn m zástupcem velitele imigraãní policie vedeme oba odsouzené ohromnou halou k na emu letadlu. Je plná cestujících, ktefií si nás zvûdavû prohlíïejí. Pouta, i kdyï pfiikrytá svetry, nelze úplnû zamaskovat. Jakoby úmyslnû jde úfiedník velmi pomalu a stupàuje tak uï dost velké napûtí. Kontrola na detekãním rámu a rentgenu vyvolá rozruch, protoïe jejich obsluha není pfiedem informována o na em pfiíchodu. Po chvíli dohadování pfiekonáváme i tuto pfiekáïku. Nepfiíjemná pfiedání odsouzen ch se tak ãasovû prodluïuje. První, co se na leti ti dovím, jsou problémy s na í rezervací. U odbavovacího místa nám po chvíli dohadování nabízejí jiná sedadla. Na tûstí jsou pro ná úãel pfiijatelná. Cel prûbûh na eho odbavení pozornû sleduje paní, která se ani nesnaïí zakr t svou zvûdavost. Rozdûleni do dvouãlenn ch skupinek se postupnû a nenápadnû vydáváme do sluïebny imigraãní policie. Pfievzetí vûzàû Jsme v ru né kanceláfii plné imigraãních úfiedníkû. Jejich uniformy jsou velmi hezké a plné nejrûznûj ích odznakû a vyznamenání. Po krátkém zmatku dostávám povolení jít k obûma odsouzen m âechûm. Pfiedstavuji se a totéï poïaduji od nich. ZároveÀ je pouãuji o zpûsobu a podmínkách pfievozu do âr, o jejich a na ich právech, povinnostech i na em vzájemném vztahu a chování bûhem eskorty. Oba potvrzují, Ïe mi rozumûjí a slibují, Ïe s nimi nebudou problémy. Netají se tím, Ïe se tû í domû. Na druhé stranû mají obavy z toho, co je tam ãeká. Zji Èuji, Ïe kaïd z nich je úplnû jiná osobnost. Provedli jsme jejich dûkladnou osobní prohlídku. Oba jsou bez zjevn ch zranûní ãi nemocí. ZpÛsob poutání pomocí poutacích opaskû budí u pfiihlíïejících imigraãních úfiedníkû respekt. Od této chvíle je kaïd z obou vûzàû stfieïen ãleny na í eskorty. Dochází k podpisu pfiedávacího protokolu. S nûjak m louãením Ïádná strana nepoãítá. Pouze úsmûv jednoho z místních policistû a policejní odznak, kter mi dal na památku, konãí cel pfiedávací akt. Pfied odletem kvapení tím ale nekonãí. Dal í nás ãeká na nástupním místû do letadla. PfiestoÏe do jeho odletu zb vají poslední minuty, nemûïeme do letadla nastoupit, neboè jeho kapitán je tû nepfii el! Nezb vá nám nic jiného, neï kruhové stfie- Ïení, v nûmï setrváváme skoro pûl hodiny!!! Koneãnû mû- Ïeme nastoupit. Vracíme se do Evropy Na e místa jsou v zadní ãásti letadla, které je bûhem následujících minut zaplnûné do posledního místa. Pfied námi sedí smí ená thajsko-evropská rodina se dvûma dûtmi. Ta, stejnû jako ostatní cestující, nemá aï do pfiistání v PafiíÏi o eskortû ani ponûtí. Odlétáme asi se ãtyfiicetiminutov m zpoïdûním. Od posádky víme, Ïe na palubû letadla jsou dal í obãané âeské republiky. Po celu dobu letu do PafiíÏe jsou neustále v na í blízkosti, aãkoli jejich místa jsou na druhém konci letadla. Nezb vá nám nic jiného neï jim ve stoje vlastními tûly ztû- Ïovat pozorování. BohuÏel, tahle hra trvá pfieváïnou ãást letu. VzrÛstající vypûtí a vyãerpání zklidàují jen obãasné turbulence, pfii nichï musí b t v ichni cestující pfiipoutáni na sv ch sedadlech. Oba vûzni jsou klidní, spolupracují, témûfi nemluví. Nûkolikrát bûhem letu s nimi musíme na WC. Pfiitom pokaïdé Ïádáme cestující o strpení a uzavíráme celou zadní ãást letadla. Tyto manévry neujdou zraku nûkter ch pozorn ch pasaïérû. Kritická situace je nad ránem, kdy nás fyzické síly pomalu zaãínají opou tût. SnaÏíme se vtipkovat, vedeme zcela zbyteãné rozhovory, stfiídáme se ve stále krat ích intervalech. Moje snaha o francouzskou komunikaci s posádkou nám vynese její sympatie a zmrzlinu, která je urãena jen pro cestující 1. tfiídy. V té dobû jsme na nohou uï více neï 26 hodin. Jeden z odsouzen ch chce znovu na záchod. Letadlo zaãíná klesat. S jeden a pûl hodinov m zpoïdûním pfiistáváme v PafiíÏi. Znovu na pafiíïském leti ti (úter ) Z letadla vystupujeme jako poslední. âeká nás imigraãní úfiedník. Od prvních minut je zfiejmé, Ïe nám francouzské úfiady jdou na ruku. Velmi mlad, ale dûrazn policista nás doprovází od letadla. Snad desítka novináfiû se nás pokou í natáãet. Nûktefií Ïádají o rozhovor. Jejich poïadavek odmítám a francouzsk policista jedním pohybem ruky a dûraznou v zvou zastavuje bûïící kamery. Pfiicházíme do policejní sluïebny, kde ãekáme na let do Prahy. A teì domû Únava polevuje v okamïiku, kdy vidíme letadlo, kter m poletíme domû. Francouzsk policista znovu dûraznû vykazuje novináfie z na í blízkosti. Usedáme v zadní ãásti letadla, jehoï posádka se nám snaïí vycházet v emoïnû vstfiíc. RozhlíÏíme se kolem sebe. Zdá se, Ïe kromû nás jsou v letadle jen novináfii. RÛzn mi zpûsoby se snaïí dostat do na- í blízkosti, nejãastûji z dûvodu potfieby pouïití WC. Napûtí ve vzduchu by se dalo krájet. Zasahuje kapitán letadla, kter kameramanûm zakazuje natáãet. Dokonce jim hrozí Zlatá hrobka Rámy IV. opûtovn m pfiistáním v PafiíÏi, neuposlechnou-li jeho v zvu. Je tû pfiedtím jsem stihl podat jednomu z odsouzen ch ãepici, aby si uchránil obliãej pfied zábûry kamer. Dotûrnost novináfiû pfiesto pokraãuje. Nûktefií si sednou aï tûsnû k nám a Ïádají vûznû o rozhovor. Ti ho záporn m pohybem hlavy odmítají. Pfiivolávám personál letadla aby zajistil pofiádek. Let je na tûstí krátk a my koneãnû pfiistáváme. Z oken vidíme Prahu, zahalenou do bílé pokr vky. Jsme v akci uï tfiiatfiicet hodin. Mise konãí Vystupujeme z letadla, jsme doma. âekají nás kolegové z VûzeÀské sluïby a pfiíslu níci Policie. Jsem rád, Ïe zase vidím známé uniformy a tváfie. Drobn dé È se sná í na na e hlavy. Oba odsouzené pfiedáváme dal ímu veliteli eskorty. StráÏci královsk ch palácû *** est pfiíslu níkû VûzeÀské sluïby âr, ktefií tvofiili eskortu, pomalu opou tí napûtí, stres i únava. Jsou Èastní, i kdyï tisk, rozhlas nebo televize o tom, co dokázali, informovat nebudou, a to i pfiesto, Ïe jejich úkol byl v atmosféfie vysokého fyzického i psychického vypûtí nejen v jimeãn, ale pfiedev ím dokonale proveden. Stránky novin i televizní obrazovky teì budou patfiit jen obûma pa erákûm, ktefií v pfiípadû úspû ného pfiedání drog mohli nést vinu za smrt mnoha lidí. Po dvou dnech v ak opadá i mediální hysterie. Sdûlovací prostfiedky se zvolna vracejí k obvykl m drbûm ze spoleãnosti a thaj tí vûzni pfiestávají b t lákav m pokrmem pro jejich ãtenáfie. esti muïûm, ktefií s vysokou profesionalitou odvedli svou práci, to ale mûïe b t jedno. Mají právo si koneãnû odpoãinout. S pomocí poznámek a fotografií velitele eskorty zpracoval Miroslav Jílek 4 reportáï české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 reportáï 5

5 G VS âr Hned tfii v znamné mezinárodní akce se v raznû dotknou ãinnosti VûzeÀské sluïby âr v prvním pololetí tohoto roku. První je Evropská konference o sluïbách v oblasti drog a HIV/AIDS ve vûznicích, jejíï sedm roãník se uskuteãní ve dnech bfiezna v Praze. Na programu má mj. problematiku vûzeàsk ch zdravotních standardû v zemích EU. Na pfielomu kvûtna a ãervna ( ) se v Nymburce Ukončení projektu Phare uskuteãní Mistrovství Evropy vûzeàsk ch sluïeb v kopané za úãasti muïstev ze ãtrnácti státû vãetnû âeské republiky. Pfied dvûma lety, kdy se ME vûzeàsk ch sluïeb hrálo v Polsku, se t m VûzeÀské sluïby âr umístil na druhém místû a získal stfiíbrnou medaili. V leto ním roce uplyne jiï deset let od doby, kdy se ve staroslavném mûstû KromûfiíÏi konala první mezinárodní konference o vûzeàství. Tentokrát to bude uï po esté, kdy se zde, v samotném srdci Moravy, setkají v posledním ãervnovém t dnu (od ) odborníci z oblasti vûzeàství, penologie a dal ích pfiíbuzn ch oborû, které se dot kají zacházení s pachateli trestné ãinnosti. Jejich leto ní setkání bude vûnováno tématu evropsk ch vûzeàsk ch systémû. lek ky a nûmecky hovofiící podskupiny. kolitelé absolvovali stáïe v Nizozemí a Dolním Sasku. PaedDr. Bohuslav Burkiewicz ve svém vystoupení vysvûtlil cíle a v znam projektu Phare. Podûkoval v em, ktefií se na tomto projektu podíleli jak z ãeské, tak i z holandské a nûmecké strany. Konstatoval, Ïe projekt sice dospûl ke konci, ale urãitû nekonãí kontakty a vztahy, neboè se jiï pfiipravuje dal í spolupráce. Na i i zahraniãní úãastníci slavnostního zakonãení projektu Phare ve sv ch vystoupeních vyzvedli v znam projektu, navázání nov ch a prohloubení stávajících kontaktû mezi pracovníky evropsk ch vûzeàsk ch sluïeb. Konstatovali, Ïe ãtyfii základní úkoly projektu, a to 1. posílení profesionálních poznatkû o evropském vûzeàství, 2. seznámení s právními pfiedpisy evropského vûzeàství, 3. zv ení managementsk ch schopností organizace VS, 4. v bûr 16 budoucích schopn ch kolitelû, byly splnûny. Od holandsk ch i nûmeck ch pfiedstavitelû bylo pfiíjemné sly et, Ïe k nám nepfiijeli jenom zku enosti pfiedávat, ale i získávat, neboè ãeské vûzeàství je na vysoké úrovni. ZároveÀ pfiipomnûli nutnost nûkter ch, a to i legislativních zmûn, jeï by vedly k tomu, aby vûzeàsk systém nebyl uzavfienou institucí, ale Benefiční aukce v Týnské ulici PRAHA-RUZYNù Koncem loàského roku probûhla v domû s peãovatelskou sluïbou Prahy 1 benefiãní aukce Domova sv. Karla Boromejského. Na dobrovolnou v pomoc pfii ly v doprovodu vychovatelky i odsouzené Ïeny z ep, které pomáhaly organizátorûm s pfiedvedením jednotliv ch kusû draïitelûm a vydraïené pfiedmûty balily a pfiipravovali k pfievzetí nov mi majiteli. V historick ch prostorách domu v T nské ulici se draïilo celkem 67 pfiedmûtû. Jednalo se pfiedev ím o sponzorské dary, pfiedmûty s nábo- Ïenskou tematikou ãi ruãní práce klientû denního stacionáfie a léãebny dlouhodobû ne- G VS PRAHA Ve velkém sále Zotavovny Kvûtnice v Praze se konalo koncem loàského roku slavnostní ukonãení projektu Phare pro pracovníky ãeského vûzeàství. Pfiítomni byli zástupci delegace Evropské komise v âr, pfiedstavitelé VûzeÀské sluïby âr a vedoucí projektu v ech zúãastnûn ch zemí: Jan van den Brand vedoucí projektu za Nizozemí, Friedhelm Berckhauer z Dolního Saska vedoucí projektu za nûmeckou stranu, Mgr. Kamila Meclová generální fieditelka VS âr, PaedDr. Bohuslav Burkiewicz 1. námûstek generální fieditelky VS âr a vedoucí projektu za ãeskou stranu, Jos de Graaf pfiedpfiístupov poradce projektu Phare z Nizozemí, Ruud van Enk vedoucí sekce Evropské komise v âr a Alida Ritsema z velvyslanectví Nizozemského království v Praze. Cílem projektu bylo zv ení profesionální úrovnû managementu VûzeÀské sluïby âeské republiky. Zúãastnûní pracovníci VS âr byli rozdûleni do tfií základních skupin: vy í management (50 osob), stfiední management (240) a kolitelé (16). Skupina vy ího managementu a skupina kolitelû byly dále rozdûleny na anglicnaopak se pfied spoleãností a pfied politiky otevfiel zpûsobem, jenï by pomohl vefiejnosti pochopit jeho v znam pfii ochranû spoleãnosti pfied pachateli trestné ãinnosti. *** U pfiíleïitosti ukonãení projektu Phare v âeské republice pfiedala ve ãtvrtek 4. prosince 2003 generální fieditelka VûzeÀské sluïby âr Mgr. Kamila Meclová panu Jos de Graafovi, pfiedv stupnímu poradci tohoto projektu, plaketu VûzeÀské sluïby âeské republiky I. stupnû. ZároveÀ ocenila jeho pfiínos ke zvy ování odborné úrovnû pfiíslu níkû i zamûstnancû VS âr. Slavnostního aktu se zúãastnili 1. námûstek generální fieditelky VS âr PaedDr. Bohuslav Burkiewicz, fieditelka sekretariátu generální fieditelky VS âr Mgr. Miloslava Havlíãková a fieditel SOU VS âr PaedDr. Martin VáÀa. *** Velvyslankynû Nizozemského království v âeské republice Ida van Veldhuizen-Rothenbücherová podpofiila pfii pfiátelském setkání s ministrem spravedlnosti âr Karlem âermákem a generální fieditelkou VS âr Mgr. Kamilou Meclovou dlouholeté úsilí VûzeÀské mocn ch. V tûïek Kã bude vyuïit ve prospûch Domova sv. Karla Boromejského v epích. Pavla Primasová sluïby âr, aby to byla právû tato sloïka trestní justice, v jejíï pravomoci bude rozhodování o tom, do kterého typu vûznice budou umisèovány odsouzené osoby. V âeské republice, na rozdíl od vût iny západoevropsk ch zemí, o tom dosud rozhodují soudy. Velmi kladnû byly zároveà zhodnoceny v sledky dosaïené v rámci programu Phare, kter v období let realizovali v podmínkách VûzeÀské sluïby âr odborní lektofii z Holandska a Dolního Saska. Formou semináfiû a pracovních stáïí v zahraniãí bylo v prûbûhu patnácti mûsícû pro koleno více neï 300 zamûstnancû a pfiíslu níkû vûzeàské sluïby. Vedoucí projektu Phare, Jos de Graaf, v této souvislosti pfiipomnûl, Ïe k základním cílûm projektu, na kter bylo jen z prostfiedkû Evropské unie vyãlenûno 600 tisíc Euro, patfiilo posílení profesionálních poznatkû o evropském vûzeàství, seznámení s jeho právními pfiedpisy a zv ení managementsk ch schopností zamûstnancû VûzeÀské sluïby âr. Úãastníci setkání konstatovali, Ïe probíhající transformace ãeského vûzeàství vedla k v raznému zv ení jeho úrovnû a v fiadû pfiípadû i k dosaïení evropsk ch vûzeàsk ch standardû. red Vězni pro děti DRAHONICE Vûznice chce pomáhat kolce, tak znûl název novinového ãlánku, kter vy- el v závûru loàského roku v deníku Ústeckého kraje Luãan. Dva vybraní odsouzení z Vûznice Drahonice za doprovodu vychovatelky-terapeutky mûli moïnost den pfiedtím pfiedat dûtem v podbofianské matefiské kolce 50 malovan ch hrneãkû a dvû zrcadla, na jejichï pfiípravû se podíleli spoleãnû s ostatními odsouzen mi v rámci plnûní programu zacházení. Tímto krokem zaãala vzájemná spolupráce. Překvapení z Odolova ODOLOV Je tû pfied pár dny to na b valé fietízkové atnû odolovské vûznice vonûlo dfievem, huãely stroje a byl sly et hovor odsouzen ch, ktefií zde v rámci pracovní terapie (dfievov roba) zhotovovali hraãky a hudební nástroje. O jejich v robky je v okolních matefisk ch, základních i hudebních kolách velk zájem. Pod vedením vychovatele Odsouzení s sebou pfiivezli zároveà údrïbáfiské náãiní, vrtaãka a roubováky byly v permanenci nûkolik dopoledních hodin. Dvojice fiemeslníkû pfiedvedla svou manuální zruãnost a pracovitost pfii pfiidûlávání poliãek a dal ích nutn ch úkonech. Pfií tû se chystají na úpravu zahrady, terénní práce a zkulturnûní okolí budovy, popfiípadû opravu stávajícího vybavení. Spolupráce s drahonickou vûznicí by tak mohla kolce hodnû pomoci a u etfiené prostfiedky za údrïbu poslouïí na pofiízení dal ího vybavení pro dûti. Mgr. Jana Klímová vznikají xylofony, kytara, bendïa a pracuje se i na houslích. DÛraz je kladen na precizní zpracování. A naprosto stejnû je tomu u vyrábûn ch hraãek, které dûtem slouïí nejen k zábavû, ale také k rozvoji motorick ch schopností, procviãování pamûti a k osvojování si tak bûïn ch úkonû, jako je tfieba zavazování tkaniãek. Odsouzení z Odolova v ak ãas od ãasu pfiipraví dûtem Zleva Tom, Randall, Matthew a Daniel ve vûzeàské kapli Přijeli duchovní z chicagské věznice opravdové pfiekvapení s velk m P. Loni na podzim to bylo letadlo, které dûti úspû nû pilotují na zahradû úpické matefiské koly. ZáleÏí jen na jejich fantazii, kam v ude se podívají se sv m modroïlutobíl m Concordem a my jim pfiejeme Èastn let a hladké pfiistání. A v odolovské vûznici uï teì vym lejí, ãím dal- ím udûlat dûtem radost. Ing. Eva Linhartová STRÁÎ POD RALSKEM StráÏská vûznice pfiivítala koncem loàského roku trojici nenápadn ch muïû s kytarou. Náv tûvu ze svobodné evangelikální církve z USA, které pfiedcházelo pozvání vûzeàského kaplana M. kody, doprovázel i ãlen Rady církve bratrské a zároveà pfiekladatel, Ing. Daniel Fajfer. Trojice duchovních, pûsobících ve sborech v okolí amerického velkomûsta Chicaga, vyprávûla a zpívala vûzàûm o Ïivotû na americké periferii, o bezdomovcích, drogách a vífie v JeÏí e Krista jako v chodisku ve chvíli, kdy uï ãlovûk neví v Ïivotû jak dál. Závûr poutavého programu patfiil pfiedev ím dotazûm odsouzen ch, jaké jsou podmínky pobytu v americk ch vûznicích nebo jestli je v Americe zaveden trest smrti a jak se vykonává. âasto pak byli pfiekvapeni nepfiíjemnou a drsnou pravdou, bourající jejich pfiedstavy a m ty. Srdeãné stisky rukou a slova povzbuzení ukonãily toto nev ední setkání spolu s dal ím pozváním pro pfiípad, Ïe kazatelé budou znovu hostovat v âechách. Martin koda Nové ošetřovatelky PRAHA-RUZYNù V závûru roku 2003 byl slavnostnû ukonãen 13. sanitáfisk kurz sv. Zdislavy z Lemberka, do nûhoï se pfiihlásily ãtyfii odsouzené Ïeny z oddûlení v konu trestu epy. Závûreãné a pro frekventantky povzbudivé slovo pfiednesla pfiedstavená Domova sv. Karla Boromejského S. M. Konsoláta Mgr. Miroslava Fr decká. Osvûdãení o absolvování kurzu sv. Zdislavy je pro nûkteré odsouzené jedin m kvalifikaãním pfiedpokladem pro pracovní uplatnûní po propu tûní z v konu trestu odnûtí svobody. Po pfiedání osvûdãení nov m kvalifikovan m o etfiovatelkám vystfiídalo napjatou a nervozity plnou atmosféru zkou- ek pfiíjemné posezení v jídelnû Domova se sborem gymnázia Jana Kepplera LAE- TIA orchestr musica academica. Pavla Primasová 6 zprávy české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 zprávy 7

6 Trest by neměl být aktem pomsty Rozhovor s generální fieditelkou VûzeÀské sluïby âr Mgr. Kamilou Meclovou Závûrem minulého roku bylo u pfiíleïitosti konání 5. mezinárodní konference International Corrections and Prisons Assotiatin (ICPA) v Miami na Floridû udûleno generální fieditelce VûzeÀské sluïby âr Mgr. Kamile Meclové vyznamenání za celoïivotní práci v oblasti vûzeàství a za její zásluhy o rozvoj trestní politiky a ãeské vûzeàské sluïby. Paní generální fieditelko, na zmínûné konferenci jste ve svém vystoupení hovofiila mj. o tom, Ïe na e vûzeàská sluïba má za sebou období pfiechodu od totalitního k humanitnímu pojetí v konu trestu a k respektování jeho pokrokové filosofie, zamûfiené na naplàování vyrovnávací, zejména v ak regulativní funkce trestu odnûtí svobody. Co v echno si mûïeme pfiedstavit pod pojmem humanizace ãeského vûzeàství? Humanizace vûzeàství, to je v první fiadû dodrïování Listiny základních práv a svobod. Kulturnû a sociálnû vyzrálá spoleãnost dnes neklade rozhodující akcent na tzv. odplatnou funkci trestu, kterou mû- Ïeme charakterizovat znám m rãením oko za oko, zub za zub, ale na jeho regulativní v znam. Ten spoãívá nejen v eliminování odsouzené osoby a tím i ochranû spoleãnosti pfied kriminalitou, ale zároveà ve snaze dosáhnout zmûny v chování a jednání provinilce v prosociálním smyslu. V praxi to znamená mimo jiné uplatàování diferenciovaného zacházení s pfiesnû vymezen mi skupinami odsouzen ch, vyuïívání prostfiedkû speciální pedagogiky, psychologie, sociální práce apod. âeské vûzeàství prochází jiï nûkolik let transformací, která je má dostat na úroveà evropsk ch vûzeàsk ch standardû. Lze uï dnes srovnat dosaïené v sledky s úrovní vûzeàství v zemích Evropské unie? Vstupní pohovory o pfiijetí âeské republiky za ãlena Evropské unie ukázaly, co v echno musíme udûlat, abychom se mohli stát plnoprávn m subjektem nového uspofiádání Evropy. Úkoly, které z toho vyplynuly, se samozfiejmû t kají i oblasti vûzeàství, které bylo tfieba nejprve depolitizovat, odstranit policejní a militantní pfiístup k vûzàûm a zru it byrokratick pfiístup k fiízení vûzeàského systému. Teprve potom jsme mohli zaãít mûnit v kon vazby a trestu odnûtí svobody v duchu poïadavkû Evropsk ch vûzeàsk ch pravidel, coï, zjednodu enû fieãeno, znamenalo poskytovat kvalifikovanou sociální sluïbu jedincûm, ktefií poru ili zákon. âeské vûzeàství se nejvíce pfiiblíïilo evropskému standardu v oblasti zacházení s mladistv mi obvinûn mi, ve v konu trestu u Ïen-matek s nezletil mi dûtmi a ve zv ení bezpeãnosti vûzeàsk ch zafiízení. Postupnû reagujeme na doporuãení Evropského v boru pro zabránûní muãení a nelidskému ãi poniïujícímu zacházení (CPT), zejména v oblasti zdravotní péãe, hygienick ch a ubytovacích podmínek odsouzen ch ãi obvinûn ch osob. VûzeÀská sluïba âr dbá o rozvoj pracovních, kulturních, sportovních a dal ích aktivit vûzàû, umoïàuje jim duchovní péãi a vytváfií podmínky k dosaïení co nejefektivnûj í resocializace pro Ïivot na svobodû. V souladu s evropsk mi standardy usilujeme o stálé zvy ování profesionality pfiíslu níkû i civilních zamûstnancû VS âr, zejména formou programû celoïivotního vzdûlávání. Kriminalita je jedním ze závaïn ch problémû souãasné doby. Jak se tato skuteãnost odráïí v ãinnosti vûzeàské sluïby? V âeské republice je 35 vûzeàsk ch zafiízení s kapacitou míst pfii ubytovací plo- e 4,5 m 2 na osobu. Z tûchto tfiiceti pûti zafiízení je 12 vazebních vûznic a 23 vûznic, jejichï kapacity byly koncem minulého roku vyuïity témûfi na 100 procent. Je to dûsledek opûtovného nárûstu poãtu vûznûn ch osob v prûbûhu roku 2003 zhruba o 8 procent. BohuÏel se nepotvrdily prognózy z let 2001 a 2002, kdy se v âeské republice v raznû sníïil poãet vûznûn ch osob, a kdy se pfiedpokládalo, Ïe díky ãetn m opatfiením, pfiede- v ím zavedením probaãní a mediaãní sluïby, bude zapoãat trend sniïování poãtu vûznûn ch osob pokraãovat. Statistické údaje naopak ukázaly, Ïe z vûznûn ch osob koncem roku 2002 se jejich poãet zv il koncem roku 2003 zhruba na K tomuto bychom ale mûli pfiiãíst je tû dal ích pfiibliïnû lidí, ktefií byli pravomocnû odsouzeni, ale dosud v kon trestu z nejrûznûj ích dûvodû nenastoupili. Vysok poãet vûzàû proto zûstává pfietrvávajícím problémem a velmi v raznû ovlivàuje efektivnost a úãinnost programû zacházení s odsouzen mi, neboè navzdory pfiírûstku vûznûn ch osob, VûzeÀská sluïba âr musí z rozhodnutí nadfiízen ch orgánû sniïovat své poãetní stavy. Tím se jednak vzdaluje standardûm v západoevropsk ch zemích, kde usilují o to, aby na jednoho vychovatele pfiipadal co nejmen í poãet odsouzen ch (v nûkter ch skandinávsk ch zemích je tento pomûr dokonce 1 : 1), ale zvy ují se i nároky na vûzeàskou sluïbu z hlediska zaji tûní bezpeãnosti vûzeàsk ch zafiízení a tím i bezpeãnosti obãanû. Jak se vûzeàská sluïba vyrovnává s nárûstem organizovaného zloãinu v âeské republice, a to zejména z fiad cizích státních pfiíslu níkû? V uplynulém roce vzrostl v âr i poãet obvinûn ch a odsouzen ch cizincû, a to z v roce 2002 na více neï v roce Nejvíce je mezi nimi UkrajincÛ, SlovákÛ a VietnamcÛ a v nemalé mífie jsou to právû cizí státní pfiíslu níci, ktefií se podílejí na úvahách o prorûstání organizovaného zloãinu do vûzeàského systému. Jsem ráda, Ïe vzhledem k omezenému rozpoãtu VS âr byly Parlamentem âr uvolnûny v minul ch letech nemalé prostfiedky k fie ení uvedené situace. âást z nich byla vyu- Ïita k provedení konkrétních technick ch opatfiení a k zaji - tûní nezbytn ch v strojních a v zbrojních materiálû. Tyto finanãní prostfiedky nám rovnûï umoïnily zahájit realizaci velmi nároãného projektu, kter m je v stavba pûti oddûlení se speciálním stavebnû technick m zabezpeãením, v nichï budou umístûny zvlá È nebezpeãné osoby, jeï mají nebo mohou mít vazby na organizovan zloãin. Podle tvrzení sdûlovacích prostfiedkû byl právû vzestup organizovaného zloãinu jedním z dûvodû proã VS âr iniciovala novelu zákona ã. 555/1992 Sb., o VûzeÀské sluïbû a justiãní stráïi âr, kterou koncem minulého roku projednaly obû komory Parlamentu âeské republiky. Co si od této novely slibujete? Tûch dûvodû bylo víc, ale ten, kter zmiàujete, patfiil mezi nejzávaïnûj í. VûzeÀská sluïba dnes potfiebuje úãinné nástroje pro odhalování nedovolené ãinnosti vûzàû, k zabránûní pronikání organizovaného zloãinu do vûzeàského prostfiedí a tím i k maximální eliminaci páchání trestné ãinnosti vûznûn mi osobami. V této souvislosti musím pfiipomenout, Ïe na zmínûném nárûstu poãtu vûznûn ch osob v leto ním roce se znaãnou mûrou podílejí právû lidé s velmi závaïnou trestnou ãinností. Zaji Èovat bezpeãnost u pachatelû organizované trestné ãinnosti a velmi nebezpeãn ch trestn ch ãinû znamená mít k dispozici nejen profesionálnû vyspûlé a zdatné pfiíslu níky VS âr, n brï i nezbytnou techniku vãetnû podpûrn ch operativnû pátracích prostfiedkû. Jsem ráda, Ïe Parlament pfiijal vût inu návrhû, které VS âr s novelizací zákona 555/1992 Sb. pfiedloïila. Nejde o Ïádné zvlá tnosti, ale o úãinné prostfiedky a metody v eliminaci organizovaného zloãinu, nevyjímaje roli informátora, kterou v ak na i poslanci neschválili. JenÏe právû vyuïívání informátorû je v práci vûzeàsk ch sluïeb velmi dûleïité, a vûzeàské sluïby v západních demokratick ch státech tuto metodu také intenzivnû vyuïívají. Vûdí, Ïe sloïení vûzeàské populace se dnes ve svûtû, a âeská republika není v jimkou, rychle mûní a Ïe ve vûznicích je ãím dál víc nebezpeãn ch pachatelû trestné ãinnosti, ktefií nejsou ochotni akceptovat resocializaãní programy zacházení, jsou odhodláni organizovat trestnou ãinnost i ve vûznicích a podílet se na ní i po návratu na svobodu. BohuÏel asociace na zneuïití informátorû pro politické cíle jsou v podmínkách âr pfiíli ãerstvé. Mgr. Kamila Meclová Které dal í návrhy byly do novelizovaného zákona ã. 555/1992 Sb. zahrnuty? Novelizovan zákon pfiedev ím zpfiesàuje postavení vûzeàské sluïby ve státní správû, její vztahy k ministerstvu spravedlnosti, ale i k Policii âr pfii fie ení mimofiádn ch událostí, jak ve VS, tak pfii potfiebách policie, jak mi mûïe b t nasazení pfiíslu níkû VS pfii Ïivelních pohromách, ale i jin ch bezpeãnostnû nároãn ch akcích. RovnûÏ je v novelizovaném zákonû formulována moïnost VS úãastnit se zahraniãních misí pfii záchrann ch a humanitárních operacích nebo se podílet na fie ení úkolû vypl vajících ze vstupu âr do EU. Novela obsahuje i potfiebná ustanovení o oprávnûní VS pfii zaji Èování pofiádku a bezpeãnosti v bezprostfiední blízkosti vûznic a vazebních vûznic a pfii pronásledování prchající vûznûné osoby. Novelu zákona ã. 555/1992 Sb. mûïeme obecnû oznaãit za dal í pozitivní krok k roz ífiení kompetencí VS âr, uznávající plnûní jejích nároãn ch úkolû. A to i pfiesto, Ïe nebyla naplnûna zcela. Mám na mysli vyjmutí návrhu na zavedení informátora. VraÈme se je tû k v e zmínûnému v kladu filosofie trestu. ekla jste, Ïe jejím hlavním smyslem je dosaïení pozitivní zmûny v chování odsouzené osoby. Co to v praxi znamená? Nebát se pfiistoupit k zavádûní progresivních metod v konu trestu s diferencovan m zacházením a s pfiesnû definovan mi skupinami odsouzen ch. VûzeÀská sluïba si pfii plnûní tohoto cíle stanovila tyto priority: - provést klasifikaci odsouzen ch; - zpracovat co nej ir í paletu programû zacházení s odsouzen mi, smûfiující k redukci jejich moïného selhání v Ïivotû na svobodû; - vybudovat v stupní oddûlení s co nej ir ím posilováním samostatnosti odsouzen ch; - zpracovat programy zacházení pro speciální skupiny odsouzen ch (sexuální devianty, toxikomany, alkoholiky, mentálnû handicapované 8 rozhovor české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 rozhovor 9

7 OkamÏik pfiedání prestiïní ceny z rukou prezidenta ICPA Ano. V rámci na ich vûzeàsk ch zafiízení jiï máme celou fiadu tûchto specializovan ch oddûlení, poslední z nich pro v kon ochranného protialkoholního léãení odsouzen ch zafiazen ch do vûznice s ostrajedince apod.). Pfii zacházení s tûmito vûzni pak zohledàovat jejich zdravotní problémy, mentální kapacitu, vûk atd.; - provést profilaci vûznic tak, aby pfiedstavovaly ústavy pevné, polootevfiené, otevfiené a v budoucnu i monotypové. V této souvislosti musím dodat, Ïe intenzivní snaha VS o redukci problému recidivy je limitována pfiedev ím hromadn m ubytováním vûznûn ch osob. Je to váïn problém a nad jeho fie ením se zam líme i v pfiipravované koncepci rozvoje ãeského vûzeàství do roku Vût inu z tûchto cílû jiï realizujeme. Maximální úsilí souãasnû vûnuje rozvoji kvalitní penologické diagnostiky a programû zacházení s vûznûn mi osobami. Mohli bychom pfiitom vyuïít napfiíklad zku enosti kanadské vûzeàské sluï- by, získané pfii anal ze individuálních rizik selhávání pachatele trestné ãinnosti (risk assasment), a na nû cílenû zpracovat programy zacházení. V tom spatfiuji dûleïitou v zvu k fie ení problémû moderní penologie a penitenciární psychologie. I pro mne je velk m ponauãením, Ïe uï nevystaãíme jen s Ravenem, Cattelem a Eysenckem pfii zkoumání rizikov ch faktorû vûznûné osoby. Zmínila jste se o speciálních skupinách odsouzen ch. Zfiizujete pro nû samostatná specializovaná oddûlení? hou jsme otevfieli koncem minulého roku v Hefimanicích. V fiadû vûzeàsk ch zafiízení byly otevfieny bezdrogové zóny, podle 57 zákona ã. 169/1999 Sb. zaji Èujeme ochranné léãení sexuologického, protitoxikomanického a protialkoholního typu a léãení patologického hráãství. Pro odsouzené s poruchou du evní a poruchou chování vyuïíváme specializovaná oddûlení, v nichï uplatàujeme cílené programy zamûfiené na nácvik sociálnû pfiijateln ch zpûsobû chování tûchto odsouzen ch osob. Jaká je situace v zamûstnávání vûzàû? Ráda bych konstatovala, Ïe máme stoprocentní zamûstnanost vûzàû, ale z objektivních dûvodû tomu bohuïel tak není. Je to pfiedev ím nedostatek pracovních pfiíleïitostí, kter pfies nemalé úsilí vûzeàské sluïby pfietrvává, i kdyï dílãí zlep ení jsou patrná. Mohu to dokumentovat na následujících ãíslech. JestliÏe v roce 1999 dosáhla míra zamûstnanosti vûzàû 36,48 %, v roce 2000 vzrostla na 40,94 % a v loàském roce se pfiiblíïila k 43procentní hranici, pak v roce 2003 zaznamenala rekordní vzestup, kdyï se vy plhala aï na 49 %. Pfiitom základní formy, v nichï se zamûstnávání vûznûn ch osob realizuje, zûstávají v posledních letech beze zmûny. Zahrnují vnitfiní reïii a v robní ãinnost vûznic, provozovny stfiediska hospodáfiské ãinnosti, vzdûlávání denním studiem a zamûstnávání u podnikatelsk ch subjektû. Poslednû jmenovanou formu zamûstnávání vûzàû by v ak bylo moïné vyuïívat podstatnû v ir ím mûfiítku, neï je tomu dosud, záleïí to v ak na zájmu podnikatelû. Zákon ã. 169/1999 Sb., o v konu trestu odnûtí svobody, totiï umoïàuje odsouzen m, zafiazen m do vûznic dohledem nebo s dozorem, v kon zamûstnání mimo areál vûznice, tedy v místech provozû podnikatelsk ch subjektû. Pokud jde o práci vûzàû ve vnitfiní reïii vûznic, pak se tímto zpûsobem podílejí na zabezpeãení chodu tûchto zafiízení. Pod dohledem fiídících obãansk ch zamûstnancû VS âr vykonávají odborné nebo pomocné práce, u pûti vûznic, které jsou vybaveny svojí v robní technologií, probíhá vlastní v robní ãinnost. Jak jsem jiï uvedla, VûzeÀská sluïba âr zfiídila stfiedisko hospodáfiské ãinnosti, jeï má v souãasné dobû dvanáct provozoven, které jsou organizaãnû pfiipojeny k nûkter m vûznicím. Jejich ãinnost probíhá na základû smluv s právnick mi nebo fyzick mi subjekty. Obecnû lze fiíci, Ïe odsouzení dnes vykonávají vût inou jednodu í a pomocné práce, jejichï kála je dost iroká a zahrnuje napfiíklad obrábûcí práce v kovov robû, v robu nábytku, ití odûvû, tiskafiské práce, skláfiskou produkci, malování vánoãních ozdob a v robu hraãek. Zvlá tní kapitolou bychom mohli nazvat v kon trestu odnûtí svobody u Ïen, které mají malé dûti. Jak model v konu trestu VS âr uplat- Àuje v tûchto pfiípadech? Ná model je v porovnání s modely v jin ch státech pomûrnû neobvykl, neboè se snaïíme pfienést na matku pfiímou péãi o dítû i v dobû, kdy je ve v konu trestu odnûtí svobody. To znamená, Ïe Ïenymatky, které jsou ve v konu trestu s dûtmi, jim napfiíklad vafií, perou jejich o acení, hrají si s nimi, starají se o jejich hygienu, pfied kolní v chovu atd., zatímco v jin ch zemích provádûjí tyto ãinnosti zamûstnanci vûznice a matky se s dûtmi st kají jen pfii hrách. VûzeÀská sluïba âr chce tímto zpûsobem dosáhnout toho, aby se vût inou mladé Ïeny-matky nauãily starat o dítû, vychovávat ho a také uïivit, neboè si ve kerou péãi o dítû, vãetnû o acení a v Ïivy, hradí ze sociálních dávek, které jim chodí na úãet a které mohou vyuïívat pouze k tomuto úãelu. V souãasné dobû máme v provozu jedno takovéto oddûlení, a to ve Vûznici Svûtlá nad Sázavou. Dosavadní zku- enosti i získané poznatky plnû potvrdily správnost na eho pfiístupu k problematice odsouzen ch Ïen s mal mi dûtmi. K problematice Ïen s mal mi dûtmi se vrací i novela zákona o v konu vazby, která obsahuje návrh, aby novorozence a batolata do jednoho roku mohly mít u sebe Ïeny ve v konu vazby. V souãasné dobû se pfiipravuje nová koncepce rozvoje ãeského vûzeàství. Co vyvolalo její potfiebu a co si od ní VûzeÀská sluïba âr slibuje? dy Evropy revidovat Evropská vûzeàská pravidla. Vedení VûzeÀské sluïby âr reagovalo na mûnící se podmínky a v voj vûzeàství ve svûtû rozhodnutím zpracovat do konce roku 2004 novou koncepci, která by urãila základní orientaci rozvoje ãeského vûzeàství na pfií tích deset let. Nebude to dokument, kter by popfiel dosavadní trendy v na em vûzeàském systému, ale jasná vize jak se vyrovnat se zmûnami v trestní politice, nejnovûj ími trendy ve v voji kriminality a s dopady tûchto jevû do vûzeàství. Budeme se také snaïit najít odpovûdi na otázky, jak by mûl b t pomûr mezi vnûj í a vnitfiní dynamickou bezpeãností, jak by mûl vypadat ubytovací standard vûznû, zda jít cestou v stavby nov ch vûznic nebo rekonstrukcí stávajících, zda a do jaké míry usilovat o to, aby vnûj í diferenciace byla v rukou vûzeàské sluïby a nikoli soudû atd. UÏ dnes je zfiejmé, Ïe na na e úvahy o nové koncepci budou mít vliv také mezinárodní dokumenty Profil VûzeÀské sluïby âr a její postup pfii tvorbû roãních plánovacích dokumentû vychází od roku 1991 z Koncepce ãeského vûzeàství, která byla a dosud je jejím základním dokumentem. Uplynul ch dvanáct let potvrdilo dobr náhled jejich autorû na orientaci a potfieby ãeského vûzeàství. Na druhé stranû v ak nelze nerespektovat pokraãující v voj, kter pfiiná ejí zmûny v na em politickém, ekonomickém i spoleãenském Ïivotû, stejnû jako zmûny v pfiístupech k trestní politice v Evropû. K nim mû- Ïeme zafiadit i rozhodnutí Rao vûzeàství a vstup âeské republiky do Evropské unie. Jak se díváte na nejrûznûj- í iniciativy, volající po zpfiísnûní postihu pachatelû trestn ch ãinû? Koncem minulého roku to byl napfiíklad návrh 3x a dost, kter poïaduje zavedení doïivotního trestu za opakovanou trestnou ãinnost. VûzeÀská sluïba âr se spoleãnû s dal ími sloïkami justice zvlá tû pak s probaãní a mediaãní sluïbou hlásí k principûm a zásadám tzv. restorativní trestní politiky. Trest by nemûl b t aktem msty, ale mûli bychom usilovat o co nejefektivnûj í napl- Àování jeho funkce vyrovnávací, zejména v ak regulativní. Proto úkolem a posláním vûzeàské sluïby je zacházet s pachateli trestné ãinnosti tak, aby v budoucnu byli pfiipraveni a odhodláni Ïít v souladu se zákony, aby byli pfiesvûdãeni, Ïe páchání trestné ãinnosti se nevyplácí. Samozfiejmû, Ïe v kaïdém vûzeàském systému je skupina vûznûn ch, která je rezistentní vûãi programûm zacházení, nepotvrdilo se v ak, Ïe by tvrdá represe (vãetnû trestu smrti) odstranila recidivu. Ochrana spoleãnosti pfied nejnebezpeãnûj ími pachateli trestné ãinnosti, napfi. sexuálními devianty, je v demokratick ch státech fie ena po skonãení v konu trestu jejich umisèováním do tzv. detenãních ústavû s lékafiskou a reïimovou péãí. Nemûli bychom zapomínat, Ïe moderní penologie se dnes snaïí vyh bat pouïívání prostfiedkû tvrdé represe, ale pracuje s kvalitní diagnostikou u pachatelû trestné ãinnosti, s oznaãením rizikov ch faktorû a specifick ch potfieb vedoucích k trestné ãinnosti. Poté, podobnû jako v medicínû, se snaïí kauzálnû fie it zvlá tními programy zacházení problematiku sociálnû patologick ch sklonû daného jedince. Dûkuji za rozhovor Miroslav Jílek Kamila Meclová a prezident ICPA Dr. Ole Ingstrup za fieãnick m pultem 5. mezinárodní konference ICPA v Miami v fiíjnu rozhovor české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 rozhovor 11

8 Zprávy HE MANICE Ve vûznici se rozbûhla v uka nûmeckého a anglického jazyka. Vedení vûznice projednalo její organizaci a souhlasilo s konáním v prostorách administrativní budovy v mimopracovní dobû. Ke studiu se pfiihlásilo 53 zamûstnancû, nejvût í zájem byl o angliãtinu. V uka probíhá jednou t dnû v délce 90 minut a zaji Èuje ji specializovaná agentura formou smlouvy o dílo. Finanãní spoluúãast za semestr ãiní pro kaïdého úãastníka 400 korun. Petr Strako MÍROV KaÏdoroãnû probíhají v jarním a podzimním období ve vûznici pracovní jednání s koordinátory sociální péãe pro dospûlé mûstsk ch úfiadû, magistrátû a pracovníkû PMS (probaãní a mediaãní sluïba) âr. Kromû vzájemné v mûny zku eností jsou souãástí této akce i pohovory s odsouzen mi, ktefií vykonávají trest odnûtí svobody v na í vûznici. Posledního setkání, jeï se uskuteãnilo na sklonku loàského roku, se zúãastnili koordinátofii mûstsk ch úfiadû z Moravy, ale nechybûli ani zástupci MÚ Sokolov a Písek. Pfiipoãteme-li i úfiedníky PMS âr ze Vsetína, umperka a Jeseníku, zúãastnilo se setkání 55 osob. Jedno dopoledne bylo vûnováno pohovorûm s odsouzen mi. Zájem z jejich strany byl velk. Vût ina otázek se t kala rodinn ch záleïitostí, ubytování, zamûstnání, ale i moïnosti podmínûného propu tûní s dohledem. Úãastníci jednání se rovnûï setkali se zástupci vûznice v ãele s fieditelem plk. Mgr. Vladimírem Langem a seznámili se s prací jednotliv ch oddûlení. Bûhem jednání se potvrdilo, Ïe takováto setkání mají své opodstatnûní. Odsouzení získávají odpovûdi na otázky, které je zajímají, pfiítomn m pracovníkûm MÚ i PMS âr se roz ifiují znalosti i profesní rozhled. Bc. Magda Petfiíková Připravuje se nová koncepce rozvoje českého vězeňství Mgr. Miloslava Havlíãková fieditelka sekretariátu generální fieditelky VS âr Nad hlavou vesmír a pod nohama zem. Takov rozmûr by mohla mít nová koncepce. Staãí uãinit to nejtûï í. Dát vûtám smysl, obsahu formu. Naplnit dûj, zkultivovat ozvûnu nezastavitelného v voje, propojit nejvzdálenûj í moïnosti. Taková by mohla b t nová koncepce ãeského vûzeàství. Profil VûzeÀské sluïby âeské republiky a její postup pfii tvorbû plánovacích dokumentû vychází od roku 1991 z Koncepce ãeského vûzeàství, která byla a dosud je jejím základním dokumentem. Uplynul ch dvanáct let potvrdilo správn pohled jejích autorû na orientaci a potfieby ãeského vûzeàství. Nelze v ak nerespektovat pokraãující v voj, kter pfiiná í zmûny v politickém, ekonomickém a spoleãenském Ïivotû. OvlivÀují ho i zmûny trendû v mûfiítkách evropsk ch a celospoleãensk ch, zmûny v pfiístupech k trestní politice. MÛÏeme k nim zafiadit i odhodlání Rady Evropy revidovat Evropská vûzeàská pravidla (práce na této revizi mají b t hotovy v roce 2005) nebo její osmé doporuãení, t kající se v konu dlouhodob ch a doïivotních trestû, jeï ãeká na schválení Radou ministrû. Vedení VûzeÀské sluïby âr reagovalo na mûnící se podmínky a v voj vûzeàství ve svûtû rozhodnutím zpracovat novou koncepci, která by urãila základní orientaci rozvoje ãeského vûzeàství do roku Ta by v Ïádném pfiípadû nemûla b t popfiením koncepce stávající, ale mûla by konkrétnû pojmenovat zámûry a cíle na eho vûzeàství pro pfií tí desetiletí. Zpracováním základní verze budoucí koncepce byla povûfiena pracovní skupina, která zahájila svou ãinnost 1. fiíjna 2003 ve sloïení: - Ing. Michal eháãek fieditel odboru v konu vazby a trestu G VS âr a vedoucí pracovní skupiny; - mjr. PhDr. Radka Dlouhá vedoucí personálního oddûlení Vûznice Hefimanice; - Ing. Karel Hasman ekonomick námûstek generální fieditelky VS âr; - plk. Mgr. Ludûk Kula fieditel Vazební vûznice Brno; - Mgr. Jan imeãek 1. zástupce fieditele Vûznice Pardubice; - PaedDr. Martin VáÀa fieditel Stfiedního odborného uãili tû, uãili tû a odborného uãili tû VûzeÀské sluïby âr. Supervizorem pracovního t mu je 1. námûstek generální fieditelky VS âr PaedDr. Bohuslav Burkiewicz. Na první pracovní schûzce se ãlenové skupiny shodli v názoru, Ïe v chodiskem nové koncepce bude souãasn právní rámec existence a ãinnosti VûzeÀské sluïby âr. Reagovat by v ak mûla na aktuální zmûny v trestní politice, na v voj kriminality a na dopady tûchto jevû do vûzeàství. Mûla by nalézt a dát napfiíklad odpovûdi na otázky typu: jak je pomûr mezi vnûj í a dynamickou bezpeãností, jak by mûl vypadat ubytovací standard vûznû, zda jít cestou v stavby nov ch vûznic nebo rekonstrukcí stávajících, zda a do jaké míry usilovat o to, aby vnûj í diferenciace byla v rukou VûzeÀské sluïby a nikoli soudû, jaká rizika pfiedstavují a jaké reakce vyïadují snahy o pronikání organizova- ného zloãinu do vûzeàství atd. UÏ dnes je zfiejmé, Ïe na úvahy o nové koncepci budou mít vliv také mezinárodní dokumenty o vûzeàství a pfiipravovan vstup âeské republiky do Evropské unie. Rozhodnû to nebude práce snadná, ale jde o to, jak fiekl Bohuslav Burkiewicz, aby VûzeÀská sluïba âr mûla k dispozici takovou koncepci svého dal ího rozvoje, která bude konkrétní i obecná, reálná i vzletná, bude pfiedbíhat souãasn stav a bude odpovûdí na to, co od na eho vûzeàství v pfií tích deseti letech chceme. Pfiitom bude nezbytnû nutné zachovat si realistick postoj k cílûm, jeï nová koncepce stanoví. Na první pracovní schûzce pfiedloïil Bohuslav Burkiewicz ideov zámûr, nástin jednotliv ch problematik po odborn ch liniích, které jsou ve snaze o struãnost shrnuty v následujícím textu. ízení a regionalizace K dûleïit m tématûm, jimiï by se koncepce mûla zab vat, patfií oblast fiízení. Problém decentralizace fiízení byl jedním ze ãtyfi hlavních úkolû v období základní transformace ãeského vûzeàství a nyní je ãas zhodnotit, nakolik tento proces probûhl a zda se o decentralizaci nadále snaïit. RovnûÏ není zcela jasné, zda uplatàovat jedno ãi vícestup- Àové fiízení. Institut regionálních fieditelû byl sice dílem legalizován, ale nelze hovofiit o stoprocentním naplnûní jeho poslání. Se systémem fiízení souvisí problematika regionalizace. Nejsou to patrnû jen ekonomické stimuly, které by mûly regionalizaci odûvodàovat. Koncepce ov em nemusí odpovûdût na otázku jak, ale mûla by fiíci, zda vûbec a pfiípadnû proã. Mûla by se vyjádfiit také k otázce optimální velikosti organizaãních ãlánkû, smí eného fiízení vûznic, kdy do systému v raznû vstupují soukromé subjekty. Vhodné bude posoudit stávající trojici nástrojû fiízení, a to vzdûlávání personálu, hodnocení a kariérní fiád. Jejich vyuïití v praxi by mûlo b t dûleïit m úkolem uï pro první fázi naplàování nové koncepce v praxi. Mezinárodní vztahy Pfiimûfienou pozornost bude tfieba v nové koncepci vûnovat i mezinárodním vztahûm, napfi. obsahu a pojetí bienále v KromûfiíÏi, aktivnímu vstupu ãesk ch odborníkû do orgánû Rady Evropy a Evropské unie, aktivnímu vstupu ãesk ch odborníkû do programû, které EU pfiipravuje pro rozvojové a ménû rozvinuté zemû, vstupu do publikaãní ãinnosti v mezinárodním mûfiítku, celkové koncepci na ich mezinárodních vztahû a koncepci vztahû s vûzeàsk mi sluïbami na ich sousedû. V kon trestu odnûtí svobody a v kon vazby dy a s tím souvisejících cílû v oblasti zacházení s vûznûn mi osobami. V této souvislosti je vhodné nastínit i nûkteré zahraniãní modely odborného zacházení s vûzni. Souãasné trendy v Evropû, ale i ve svûtû vycházejí z toho, Ïe v rukou vûzeàsk ch administrativ je i diagnostika, diferenciace a klasifikace vûzàû. Dojde-li u nás ke zmûnû pojetí zacházení s vûzni, bude nutné pfienést to, co se kdysi naz valo vnûj í diferenciací, z rukou soudû do rukou vûzeàské sluïby. Jde o velmi dûleïit koncepãní zámûr, bez jehoï naplnûní nejsou moïné dal í kroky. Napfiíklad uï samotná diagnostika, jako pfiedpoklad úspû né diferenciace, si zaslouïí velkou pozornost. Nová koncepce by proto mûla odpovûdût mimo jiné také na otázky typu: kde se bude diferenciace provádût, zda ve speciálních centrech nebo ve vazebních vûznicích, co je jejím cílem, zda se nabízí kvalitním posun od stávajícího pojetí pedagogicko-psychologick ch charakteristik smûfiujících ke komplexní zprávû need and risk assessment (NRA), jak pojímat vûznû, s nimiï dosud nebyla provedena diagnostika, zda vûbec koncipovat ãi pfievzít a jak dalece uplatàovat diagnostické standardy. Vedle diagnostiky to bude i samotné odborné zacházení, jeï si v nové koncepci zaslou- Ïí jednu z dominantních pozic. Pfiedev ím by v ak mûla b t posouzena otázka, zda souãasná tvorba komplexních zpráv s následn m formulováním in- Pracovní skupina. Zleva R. Dlouhá, B. Burkiewicz, R. Hüttnerová, M. eháãek, M. VáÀa, L. Kula, J. imeãek Koncepce 2015 by mûla ãi mohla zformulovat limity, které mají zásadní vliv na realizaci cílû v oblasti v konu vazby a v konu trestu odnûtí svobodividuálního programu jiï není pfiekonána. AÈ jiï bude cíl a obsah novû formulované diagnostiky a zacházení vypadat jakkoliv, lze reálnû pfiedpokládat, Ïe budoucnost patfií i nadále tzv. specializovan m v konûm trestu odnûtí svobody. Koncepce 2015 by mûla reflektovat i na dne ní situaci ve v konu vazby, kde jsou nejvût í odli nosti od evropsk ch standardû, a na otázku zamûstnávání odsouzen ch. Lze pfiedpokládat, Ïe vedle standardních programû zacházení budou stanoveny i standardy ubytování a standardy potfieb personálu. Bezpeãnost V znamnou záleïitostí pfii zpracování nové koncepce rozvoje VS âr bude problematika dynamické bezpeãnosti a s ní souvisejících opatfiení, smûfiujících k eliminaci snah organizovaného zloãinu. V pohledu do budoucnosti bude tfieba zformovat i bezpeãnostní rizika, s nimiï se na e vûzeàství dosud nesetkalo, ale na které bude nutné se pfiipravit. V úvahu pfiipadá útok na stfieïené objekty, pfiepadení eskortních vozidel, únosy vûzàû atd. Ekonomika a logistika V oblasti ekonomiky a logistického zaji tûní bude více neï v jin ch oblastech ãinnosti VS âr nutné vûnovat pozornost posouzení souãasného stavu materiálního zabezpeãení budov, technick ch zafiízení, vozidel, spojovací techniky, v zbroje a v stroje, kuchyàského vybavení atd. a z toho vycházet pfii stanovování priorit. Koncepce by mûla reagovat i na souãasn dramatick v voj spojovací techniky a vyjádfiit se k úãelnosti a tím i k budoucnosti vlastních autodílen a vlastních spojovacích dílen. Mûl by b t stanoven základní rámec zamûstnávání odsouzen ch osob a sdûleno jasné stanovisko k otázce vûzeàského zdravotnictví. Stanovisko, které by lo dokonce tak daleko, Ïe by obsahovalo odpovûì na otázku, zda vûzeàské zdravotnictví vûbec, pfiípadnû v jakém rozsahu. Závûr V e vyjmenované linie nejsou hranicí, kde se koncepce zastaví. Jsou dal í oblasti, jimiï se bude zab vat a které bude fie it v souladu s v vojov mi trendy evropského vûzeàství. Koncepce rozvoje ãeského vûzeàství do roku 2015 by mûla b t postoupena podle pracovního harmonogramu koncem ãervna 2004 k odborné diskusi a s její koneãnou podobou se poãítá na konci roku Finální podoba pak bude vydána nafiízením generální fieditelky VS âr a stane se vefiejnû pfiístupnou. V em ãlenûm pracovního t mu a jeho spolupracovníkûm dûkujeme. Zprávy OLOMOUC Osmiãlenné muïstvo v malé kopané ve sloïení Ing. Roman Chrenko, kpt. Zdenûk Barto, nstrm. David Kvapil, nstrm. Jaroslav Kupec, pprap. Tomá Vrba, nstrm. Marek uba, pprap. Zdenûk Palla a pprap. Drahomír VoÏda odcestovalo loàského Mikulá e na pozvání fieditele Ústavu pro v kon vazby Bratislava pplk. Mgr. Petera Nováka na 6. roãník turnaje v malé kopané. Turnaje se zúãastnilo celkem 9 druïstev, z toho pût bylo sestaveno z v bûru smûn oddûlení ÚVV Bratislava, dvû byla sloïena ze zástupcû bratislavského policejního sboru a jedno druïstvo tvofiili zamûstnanci Z Bratislava-PetrÏalka. Úãast VV Olomouc byla na tomto turnaji premiérová a sloven tí kolegové tudíï neoãekávali v raznûj í úspûch z na í strany. První zápasy okamïitû upoutaly pozornost smûrem k na emu muïstvu, které pfiedvádûlo bravurní souhru, coï potvrdilo i prvenstvím v základní skupinû. Dva zápasy odehrálo s v sledkem 4:2 a 9:1. Ve ãtvrtfinále olomoucké druïstvo pfiehrálo v bûr 4. smûny ÚVV Bratislava 2:0 a postoupilo do semifinále. Zde se utkalo s vítûzem pfiedchozích pûti roãníkû, a bylo tak automaticky pasováno do role outsidera. Svedla se opravdová bitva, která pfiinesla fiadu pûkn ch fotbalov ch akcí. Zranûní na stranû muïstva VV Olomouc pfiib vala, od nepfiíjemného v ronu kotníku pfii obranû vlastní branky aï po vyraïen zub pfii odra- Ïené hlaviãce protihráãe. Pfiesto se podafiilo Olomouck m dotáhnout zápas do zdárného konce, kdyï na penalty vyhráli 3:2. Ve finále pak narazili na v bûr Z Bratislava-PetrÏalka, kter dokázal plnû vyuïít domácího prostfiedí a zvítûzil 5:2. Vazební vûznice Olomouc v turnaji O pohár fieditele ÚVV Bratislava tak obsadila z celkem devíti úãastníkû v borné 2. místo. ZároveÀ vyhrála Pohár odborového svazu ÚVV Bratislava, neboè se jí podafiilo pokofiit v ech est rezortních úãastníkû soutûïe. Mgr. Martina Îbánková 12 odborná problematika české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 odborná problematika 13

9 Zprávy MÍROV JiÏ pravidelnû se stávají prostory olomouckého JAZZ TIBET CLUBU dûji tûm pfiedvánoãní aukce prací v tvarn ch umûlcû. Pofiádá ji sdruïení rodiãû a pfiátel postiïen ch dûtí JIT- RO pod zá titou hejtmana Olomouckého kraje Ing. Jana Bfieziny a primátora statutárního mûsta Olomouc Ing. Martina Tesafiíka. V tûïek je urãen na financování provozu sdruïení, které se stará o dûti a mládeï s kombinovan mi vadami. V loàském (jiï estém) roãníku pfiedvánoãní aukce mohli zájemci získat i obraz od Miroslava Horníãka nebo Jana Kanyzy. Stalo se ale jiï tradicí, Ïe se zde objevují i v tvarná díla odsouzen ch z Vûznice Mírov. Je tfieba fiíci, Ïe zájem o nû byl znaãn, neboè est ze sedmi nabízen ch obrazû na lo nové majitele. Nutno podotknout, Ïe pfii této akci není ani tak dûleïité získat pûkné dílko za relativnû nízkou cenu, ale finanãnû pomoci sdruïení JIT- RO, a v tomto duchu se nesla i atmosféra celé akce. Proto se mohlo stát, Ïe napfiíklad svícen, jehoï vyvolávací cena ãinila 50 korun, se prodal za 800. Podle informace fieditele zafiízení Mgr. Rostislava Libíãka pfiibylo po sobotní aukci na úãet zafiízení zhruba Kã. Bc. Magda Petfiíková HE MANICE Ve zdej í vûznici vykonávalo trest odnûtí svobody nûkolik nechvalnû znám ch fotbalov ch fanou kû Baníku Ostrava, ktefií na sebe pfied ãasem upozornili útokem na vlak s olomouck mi fanou ky. To, co se stalo, se nedá omluvit a vïdy bude pfiipomínat, jak mûïe fanatismus nûkolika jedincû b t nebezpeãn. V sledky souãasného Baníku Ostrava v ak i tyto pfiíznivce pfiimûly zmûnit své chování a ukázat se v jiném, pfiíjemnûj ím svûtle. A byl to právû jeden z tûch, ktefií bombardovali láhvemi a kameny vlak s olomouck mi fanou ky, kter po podmínûném propu tûní zorganizoval na sklonku roku 2003 besedu odsouzen ch s hráãem ostravského Baníku Doporučení Rec (2003) 23 V boru ministrû ãlensk m státûm t kající se vedení vûzeàsk ch správ v oblasti dlouhodob ch a doïivotních trestû (Pfiijaté V borem ministrû dne 9. fiíjna 2003 na 855. zasedání námûstkû ministrû) V bor ministrû, za podmínek ãlánku 15 b) Statutu Rady Evropy, vzhledem k tomu, Ïe je v zájmu ãlensk ch státû Rady Evropy stanovit obecné zásady t kající se provádûní v konu trestu odnûtí svobody, aby se posílila mezinárodní spolupráce v této oblasti; vzhledem k tomu, Ïe provádûní v konu trestu odnûtí svobody vyïaduje zvlá tní vyváïenost mezi úãelem trestu odnûtí svobody a zaji tûním bezpeãnosti a dobr fiád a kázeà ve vûznicích na jedné stranû, a poskytování slu n ch Ïivotních podmínek odsouzen m, aktivní reïim a konstruktivní pfiípravu na propu tûní na stranû druhé; vzhledem k tomu, Ïe s odsouzen mi by mûlo b t zacházeno zpûsobem pfiizpûsoben m individuálním okolnostem a souhlasn m se zásadami spravedlnosti, rovnosti a slu - nosti; odvolávaje se na usnesení o provádûní dlouhodob ch trestû odnûtí svobody pfiijaté v fiíjnu 2001 evropsk mi ministry spravedlnosti bûhem jejich 24. konference v Moskvû; vzhledem k tomu, Ïe zru ení trestu smrti v ãlensk ch státech vede ke zv enému pou- Ïívání trestu doïivotního odnûtí svobody; znepokojen rûstem poãtu trestû odnûtí svobody a jejich délky v mnoha zemích, coï pfiispívá k pfieplnûnosti vûznic a mûïe nepfiíznivû ovlivàovat efektivní a humánní zacházení s odsouzen mi; maje na pamûti, Ïe provádûní zásad obsaïen ch v doporuãení R (99) 22, t kajícího se pfieplnûnosti vûznic a rûstu vûzeàské populace, jakoï i zabezpeãení vûzeàsk ch správ odpovídajícími zdroji a personálem by v znamn m zpûsobem mohlo omezit problémy vedení t kající se dlouhodob ch trestû odnûtí svobody a umoïnit bezpeãnûj í a lep í podmínky vûznûní; vzhledem k tomu, Ïe právní pfiedpisy a praxe t kající se v konu trestu odnûtí svobody na doïivotí a jin ch odsouzen ch k dlouhodob m trestûm odnûtí svobody by mûly b t v souladu s poïadavky vtûlen mi do Evropské úmluvy o lidsk ch právech a precedenãního práva orgánû povûfien ch jejím provádûním; maje na pamûti v znam zásad obsaïen ch v pfiedchozích doporuãeních, zejména v: Doporuãení R (82) 16 o opu - tûní vûznice; Doporuãení R (82) 17 t kající se vazebních opatfiení a zacházení s nebezpeãn mi vûzni; Doporuãení R (84) 12 t kající se vûznûn ch cizincû; Doporuãení R (87) 3 o Evropsk ch vûzeàsk ch pravidlech; Doporuãení R (87) 20 o spoleãensk ch reakcích na trestnou ãinnost mladistv ch; Doporuãení R (89) 12 o vzdûlávání ve vûznicích; Doporuãení R (92) 16 o Evropsk ch pravidlech o spoleãensk ch sankcích a opatfieních; Doporuãení R (97) 12 o personálu starajícím se o provádûní sankcí a opatfiení; Doporuãení R (98) 7 t kající se etick ch a organizaãních aspektû zdravotní péãe ve vûznicích; Doporuãení R (99) 22 t kající se pfieplnûnosti vûznic a rûstu vûzeàské populace; Doporuãení R (2000) 22 o zlep- ení provádûní Evropsk ch pravidel spoleãensk ch sankcí a opatfiení; Doporuãení R (2003) 22 o podmínûném propu tûní doporuãuje, aby vlády ãlensk ch státû: - se pfii provádûní právních pfiedpisû, politik a praktik t kajících se v konu trestu odnûtí svobody na doïivotí a osob odsouzen ch k dlouhodob m trestûm odnûtí svobody fiídily zásadami obsaïen mi v dodatku k tomuto doporuãení; - zajistily, Ïe toto doporuãení a doprovodná zpráva budou pokud moïno co nejvíce ífieny. Dodatek k Doporuãení Rec (2003) 23 Definice odsouzen ch k doïivotním nebo dlouhodob m trestûm odnûtí svobody 1. Pro úãely tohoto doporuãení se odsouzen m k doïivotí rozumí osoba odsouzená k doïivotnímu trestu odnûtí svobody. Dlouhodobû odsouzen m se rozumí osoba odsouzená k trestu odnûtí svobody na pût a více let. V eobecné cíle 2. Cíle v konu trestu odnûtí svobody odsouzen ch k do- Ïivotí by mûly b t: - zajistit, aby vûznice pro v kon trestu odnûtí svobody tûchto odsouzen ch byly bezpeãn m místem pro odsouzené i pro personál a osoby, které je nav tûvují; - pûsobit proti kodliv m úãinkûm v konu doïivotních a dlouhodob ch trestû odnûtí svobody; - zvy ovat a zlep ovat moïnosti tûchto odsouzen ch podporující úspû n návrat po propu tûní do spoleãnosti jako fiádn ch obãanû. V eobecné zásady v konu trestu odnûtí svobody odsouzen ch k doïivotí nebo dlouhodobû odsouzen m 3. Je tfieba pfiihlédnout k rozmanitosti osobních charakterû odsouzen ch k doïivotí a dlouhodobû odsouzen ch a v úvahu je téï tfieba vzít nutnost individuálního plánování v konu trestu odnûtí svobody (princip individualizace). 4. Îivot ve vûznici by mûl b t organizován zpûsobem, kter se pokud moïno co nejvíc blíïí skuteãnostem Ïivota ve spoleãnosti (princip normalizace). 5. Odsouzen m by mûla b t poskytnuta pfiíleïitost uplat- Àovat v denním Ïivotû ve vûznici osobní odpovûdnost (princip odpovûdnosti). 6. Mûlo by se zfietelnû rozli ovat mezi riziky, která pro vnûj í spoleãnost, pro sebe samé, pro personál a osoby, jeï je nav tûvují pfiedstavují odsouzení k doïivotí a jiní dlouhodobû odsouzení (princip bezpeãí a bezpeãnosti). 7. V kon trestu odnûtí svobody odsouzen ch k doïivotí a jin ch dlouhodobû Vyhodnocení rizik a potfieb 12. VûzeÀská správa by mûla provést peãlivé vyhodnocení mající za cíl stanovit, zda odsouzen pfiedstavuje nûjaké nebezpeãí vûãi sobû a jin m osobám. kála hodnocen ch rizik by mûla zahrnovat moïnost zpûsobení újmy své vlastní osobû, jin m odsouzen m, personálu nebo osobám nav tûvujícím vûznici nebo vefiejnosti i pravdûpodobnost útûku nebo spáchání závaïného trestného ãinu bûhem pfieru ení v konu trestu odnûtí svobody nebo po propu tûní. 13. Vyhodnocení potfieb by mûlo usilovat o rozpoznání individuálních potfieb a vlastností spojen ch s trestn m ãinem spáchan m odsouzen m a jeho kodliv m chováním ( kriminogenní potfieby ). Kriminogenní potfieby by mûly b t osloveny v co nejvût ím rozsahu z dûvodû omezení rizika páchání trestné ãinnosti a kodlivého chování odsouzen ch bûhem v konu trestu odnûtí svobody i po propu tûní. 14. Úvodní vyhodnocení rizik a potfieb by mûlo b t provedeno pfiíslu nû vy kolen m personálem, nejlépe ve vyhodnocovacím stfiedisku. 15. a) Mûly by se pouïívat moderní nástroje hodnocení rizik a potfieb, neboè tyto následnû slouïí jako vodítko pro rozhodnutí ãinûná v oblasti provádûní v konu doïivotního nebo dlouhodobého trestu odnûtí svobody. b) Vzhledem k tomu, Ïe nástroje hodnocení rizik a potfieb sebou vïdy nesou urãitou marginální chybu, nemûly by nikdy pfiedstavovat jedin zdroj informací procesu rozhodování a mûly by b t doplnûny jin mi formami hodnocení. c) Ve keré nástroje hodnocení rizik a potfieb by mûly b t samy vyhodnoceny, aby byly známy jejich silné a slabé stránky. 16. Vzhledem k tomu, Ïe nebezpeãnost ani kriminogenní potfieby nepfiedstavují stabilní charakteristiky, mûlo by vyhodnocení rizik a potfieb b t provádûodsouzen ch by nemûl b t provádûn oddûlenû (princip neoddûlování). 8. Individuální plánování v konu trestu odnûtí svobody odsouzen ch k doïivotí a jin ch dlouhodobû odsouzen ch by mûlo smûfiovat k progresivnímu postupu vûzeàsk m systémem (princip postupu). Plánování v konu trestu odnûtí svobody 9. K dosaïení v eobecn ch cílû a souladu s v e zmínûn mi principy by mûly b t vypracovány komplexní plány v konu trestu odnûtí svobody pro kaïdého jedince. Tyto plány by mûly b t pfiipravovány a vyvíjeny pokud moïno s aktivní úãastí odsouzen ch a, zejména bûhem koneãné ãásti v konu trestu, v tûsné spolupráci s orgány odpovûdn mi za dohled po propu tûní a jin mi pfiíslu n mi orgány. 10. Plán v konu trestu odnûtí svobody by mûl zahrnovat vyhodnocení potfieb kaïdého odsouzeného a vyu- Ïívá se ke stanovení systematického pfiístupu k: - poãáteãnímu umístûní odsouzeného; - progresivnímu postupu vûzeàsk m systémem od více omezujících k ménû omezujícím podmínkám, pfiiãemï ideální by bylo, kdyby závûreãná fáze v konu trestu odnûtí svobody mohla b t vykonávána v otevfieném zafiízení nebo, je tû lépe, ve spoleãnosti; - úãasti na pracovních, vzdûlávacích, kolících a jin ch aktivitách, které umoïàují smysluplné vyuïití doby strávené ve vûznici a zvy ují ance na úspû n návrat do spoleãnosti po propu tûní; - úãasti na programech navr- Ïen ch v oblasti rizik a potfieb s cílem omezit naru ené chování ve vûznici a opûtovné páchání trestné ãinnosti po propu tûní; - úãasti na volnoãasov ch a jin ch aktivitách cílen ch na odstranûní nebo zmen ení kodliv ch úãinkû dlouhodobého pobytu ve vûznici; - opatfiením a podmínkám podporujícím vedení Ïivota fiádného obãana a pfiizpûsobivosti ve spoleãnosti po podmínûném propu tûní. 11. Plán v konu trestu odnûtí svobody by mûl b t funkãní co nejdfiíve po nástupu do vûznice, v pravideln ch intervalech vyhodnocován a v pfiípadû potfieby pfiizpûsobován. no opakovanû v urãit ch intervalech pfiíslu nû vy- kolen m personálem, kter splàuje poïadavky plánu v konu trestu odnûtí svobody, nebo pokud je to zapotfiebí. 17. Vyhodnocení rizik a potfieb by mûlo b t vïdy ve vztahu k zacházení s riziky a potfiebami. Tato hodnocení by tedy mûla slouïit jako informace pro volbu pfiíslu - né intervence nebo modifikace stávající situace. Bezpeãnost a bezpeãí ve vûznicích 18. a) Kontrolní mechanismy ve vûznici by mûly b t zaloïeny na dynamické bezpeãnosti, to znamená, Ïe rozvíjení pozitivních vztahû mezi personálem a vûzni vychází z neústupné dûslednosti a slu nosti v kombinaci s porozumûním vûãi individuální situaci vûzàû a rizikûm, která pfiedstavují. b) Tam, kde se pouïívá technické vybavení, jako alarmy a uzavfiené televizní okruhy, mûlo by toto vïdy pfiedstavovat doplnûk k metodám dynamické bezpeãnosti. c) No ení zbraní pouïívan ch v rámci zji tûní bezpeãnosti, vãetnû stfieln ch zbraní a obu kû, by mûlo b t zakázáno uvnitfi vûznice osobám, které pfiicházejí do styku s vûzni. 19. a) ReÏim vûznice by mûl b t organizován zpûsobem, kter umoïàuje dostateãnû pruïnû reagovat na poïadavky bezpeãnosti a bezpeãí. b) Umístûní vûznû do zvlá tní vûznice nebo oddûlení vûznice by mûlo vïdy vycházet z komplexního vyhodnocení rizik a potfieb a s pfiihlédnutím k v znamu, jak takové pfiemístûní má, a zda kromû sníïení pfiedstavovaného rizika bere v úvahu rovnûï potfieby vûznû. c) Obzvlá tû vysoká rizika a v jimeãné okolnosti, vãetnû poïadavkû samotn ch vûzàû, si mohou vyïádat urãitou formu segregace jednotliv ch vûzàû. K zabránûní takové segregaci by mûlo b t vyvinuto maximální úsilí nebo, pokud je nezbytné ji uplatnit, je nutné omezit její dobu. 20. a) Oddûlení s maximální mírou bezpeãnosti by mûla b t pouïívána pouze jako Zprávy Radkem Slonãíkem. Tento mezinárodnû ostfiílen hráã (mj. hrál za Spartu Praha, maìarskou Doszu Ujpest a ãeskou reprezentaci) velice poutavû vyprávûl o souãasné euforii a plánech Baníku, kter vede fotbalovou ligu. Nezb vá neï si pfiát, aby i v dobû, kdy se Baníku jiï tolik dafiit nebude, fanou ci zûstali lidmi a znovu se nevrátili ke zvykûm primitivních pravûk ch kmenû. Mgr. Kvûtoslav Jordán MÍROV K oblastem, na které jsou kladeny nejvût í nároky v souvislosti s blíïícím se vstupem âeské republiky do Evropské unie, patfií i na e justice vãetnû vûzeàství. PfiizpÛsobit se evropsk m vûzeàsk m standardûm znamená také vynaloïit nemalé investice na modernizaci stavebnû technick ch prostfiedkû nûkter ch vûznic a vazebních vûznic. T ká se to i Vûznice Mírov, kde jen na opravy a investiãní v stavbu vynaloïila v loàském roce VûzeÀská sluïba âr pfies dvanáct milionû korun. Z toho pfies ãtyfii miliony si vyïádala oprava stfiechy a více neï dva miliony ly na opravu fasády. V leto ním roce se poãítá s dokonãením rekonstrukce b valé budovy pro v kon vazby, kam budou pfiemístûni vûzni s doïivotními a v jimeãn mi tresty. Prostory, které uvolní, budou vyuïity k roz ífiení lûïkové kapacity s cílem sníïit poãet odsouzen ch na celách, roz ífií se i specializované a v stupní oddûlení. V plánu je rovnûï vybudování v robní haly, která by umoïnila roz ífiit úspû nou v robu nábytku a souãasnû vytvofiila nové pracovní pfiíleïitosti pro dal í vûznû. Nábytkem z Mírova byly jiï vybaveny kanceláfie soudû, státních zastupitelství, policie a ombudsmana. V souãasné dobû se míra zamûstnanosti odsouzen ch osob ve Vûznici Mírov pohybuje okolo 42 procent. Vedle nábytkáfisk ch dílen pracuje ãást vûzàû také v kovov robû, pfii v robû Ïaluzií a keramiky nebo v icí dílnû. lek 14 odborná problematika české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 odborná problematika 15

10 Zprávy ZNOJMO V posledních letech se na základû Dohody o vzájemné spolupráci, podepsané v roce 2001, úspû nû rozvíjejí kontakty mezi Ústavem pro v kon vazby Nitra a Vûznicí Znojmo. Zamûstnanci obou vûznic se vzájemnû setkávají pfii sportovních turnajích i pfii pracovních schûzkách. Máme tak moïnost srovnávat nejen na e fyzické síly, ale také styl a úroveà práce jednotliv ch oddûlení ve vûznicích. V fiíjnu loàského roku pfiijeli na stáï do na í vûznice 1. zástupce fieditele, vedoucí oddûlení v konu vazby a trestu a inspektor pro odbornou a sluïební pfiípravu z ÚVV v Nitfie. Ve dnech listopadu 2003 byli na odborné stáïi na Slovensku 1. zástupce fieditele Vûznice Znojmo pplk. Ing. Vladimír Fronko, vedoucí oddûlení v konu trestu a vazby mjr. Bc. Zdenûk Geyer a IVS npor. Robert turala. První den mûli moïnost prohlédnout si prostory ústavu (kapacita zhruba 280 míst) a porovnat systém práce na oddûleních v konu vazby a trestu a oddûlení ochrany a obrany. (Na rozdíl od na í vûznice spadají dozorci II. tfiídy pod vedoucího oddûlení VVaT.) Mohli téï sledovat pfiijímací pohovory a provûrky fyzické zdatnosti nov ch uchazeãû o sluïbu ve Sboru, které probíhaly pfied komisí ve sloïení 1. zástupce fieditele, vedoucí ochrany a obrany, zástupce vedoucího oddûlení v konu vazby a trestu a inspektor pro odbornou a sluïební pfiípravu. Dal í den se zúãastnili prohlídky Nápravnû v chovného ústavu pro Ïeny v Nitfie- Chrenové, kde si odpykávají trest odnûtí svobody Ïeny v ech nápravnû v chovn ch skupin a mladistvé z celého území Slovenska (kapacita 250 míst). Mohli porovnat také systém zamûstnávání odsouzen ch v na í vûznicí a ve vûznicí v Nitfie (ruãní ití obuvi). Na velmi vysoké úrovni je v této vûznici také péãe o zamûstnance. Mají k dispozici napfiíklad modernû vybavenou stfielnici, jeï je ve krajní prostfiedek a pouïití by mûlo podléhat pravidelnému pfiezkoumání. b) ReÏim zacházení v oddûlení s maximální mírou bezpeãnosti by mûl rozli- ovat mezi vûzni, ktefií pfiedstavují mimofiádné nebezpeãí útûku, a vûzni, ktefií pfiedstavují nebezpeãí pro ostatní vûznû nebo zamûstnance a náv tûvníky vûznice. c) ReÏim v oddûlení s maximální mírou bezpeãnosti by mûl pfiihlíïet k chování vûznû a k poïadavkûm bezpeãnosti a jeho cílem by mûla b t uvolnûná atmosféra umoïàující kontakt mezi vûzni, voln pohyb v rámci oddûlení a fiadu aktivit. d) Zacházení s nebezpeãn mi vûzni by se mûlo fiídit principy obsaïen mi v doporuãení R (82) 17, t kajícího se vazebních opatfiení a zacházení s nebezpeãn mi vûzni. PÛsobení proti kodliv m úãinkûm doïivotních a jin ch dlouhodob ch trestû 21. Aby zabránila a omezila kodlivé úãinky doïivotních a dlouhodob ch trestû odnûtí svobody, vûzeàská správa by mûla: - poskytnout pfiíleïitost a umoïnit odsouzenému v samém poãátku v konu jeho trestu, a pozdûji, kdykoli je to nezbytné, seznámit se s vûzeàsk m fiádem a s jeho právy a povinnostmi; - v nejvy í moïné mífie poskytnout odsouzen m pfiíle- Ïitost osobní volby v oblasti denního Ïivota ve vûznici; - nabídnout odpovídající materiální podmínky a moïnosti tûlesné, du evní a citové stimulace; - rozvíjet pfiíjemné a snadno pouïitelné vûzeàské prostfiedí, vybavení a dekorace. 22. Zvlá tní úsilí by mûlo b t vynakládáno v oblasti zabránûní zhroucení rodinn ch svazkû. Za tímto úãelem: - by odsouzení mûli b t v nejvy í moïné mífie umísèování v blízkosti místa bydli tû jejich rodin nebo blízk ch pfiíbuzn ch; - by v nejvy í moïné mífie a s pfiihlédnutím k soukromí mûla existovat moïnost korespondence, telefonních hovorû a náv tûv. Pokud tyto ohroïují bezpeãnost nebo bezpeãí nebo pokud k tomu opravàuje vyhodnocení rizik, mohou b t tyto kontakty doprovázeny odûvodnûn mi bezpeãnostními opatfieními jako monitorování korespondence a prohlídky pfied a po náv tûvách. 23. a) Podporovány by mûly b t rovnûï jiné zpûsoby kontaktû s vnûj ím svûtem jako jsou pfiístup k tiskovinám, rozhlasu a televizi a náv tûvy externích náv tûvníkû. b) Zvlá tní úsilí by mûlo b t vynakládáno v oblasti udûlování rûzn ch forem moïnosti opu tûní vûznice, pokud je to nezbytné pod dohledem, se zohlednûním principû stanoven ch doporuãením R (82) 16 o opu tûní vûznice. 24. Odsouzení by mûli mít pfiístup k poradenství, pomoci a jin m formám podpory: - aby dospûli k uvûdomûní si svého trestného ãinu, újmy zpûsobené obûtem a smífiení s pocity viny; - aby se sníïilo nebezpeãí spáchání sebevraïdy, zejména bezprostfiednû po odsouzení; - aby se sníïily kodlivé úãinky dlouhodobého v konu trestu odnûtí svobody jako prizonizace, pasivita, sníïená sebeúcta a deprese. Zvlá tní kategorie odsouzen ch k doïivotním nebo dlouhodob m trestûm odnûtí svobody 25. VûzeÀské orgány by mûly dbát na moïnost repatriace odsouzen ch cizích státních pfiíslu níkû, jak to umoïàují Evropská úmluva o pfiemísèování odsouzen ch nebo dvoustranné dohody mezi pfiíslu n mi státy. O tûchto moïnostech by odsouzení cizí státní pfiíslu níci mûli b t informováni. Pokud repatriace není moïná, mûla by se vûzeàská správa fiídit doporuãením R (84) 12 t kající se vûznûn ch cizincû. 26. Úsilí by mûlo b t vynakládáno na ochranu bezbrann ch odsouzen ch pfied hrozbou a patn m zacházením ze strany jin ch odsouzen ch. JestliÏe je nezbytná ochranná separace od ostatních odsouzen ch, mûlo by se zabránit úplné izolaci a poskytnout podpûrné prostfiedí. 27. Mûly by se umoïnit vãasné aktivity specialistû za úãelem stanovení diagnózy u tûch odsouzen ch, ktefií vykazují známky du- evního naru ení, a poskytnout jim odpovídající léãbu. V této oblasti by se Valdice chodba na oddûlení pro odsouzené s doïivotními tresty mûly dodrïovat smûrnice doporuãení R (98) 7, t kající se etick ch a organizaãních aspektû zdravotní péãe ve vûznicích. 28. Odsouzen m vy ího vûku by mûla b t poskytnuta asistence s cílem udrïovat jejich dobré tûlesné a du- evní zdraví. Za tímto úãelem by vûzeàská správa mûla poskytovat: - pfiimûfiené diagnostické a léãebné sluïby; - pfiíleïitosti k práci, rekreaci a jin m aktivitám odpovídajícím tûlesn m a du evním schopnostem odsouzen ch; - stravu, která zohledàuje jejich dietní potfieby. 29. a) Aby se smrtelnû nemocn m osobám umoïnilo zemfiít dûstojnû, mûla by se vzít v úvahu moïnost jejich propu tûní, aby jim byla umoïnûna péãe a skon mimo vûznici. VûzeÀská správa by v kaïdém pfiípadû mûla usilovat o pfiimûfienou péãi a podporu takov ch odsouzen ch a jejich rodin. b) Tûmto odsouzen m by rovnûï mûla b t poskytnuta pfiimûfiená pomoc v po- Ïadovan ch praktick ch záleïitostech, napfiíklad pfii sepsání poslední vûle, pohfiebních záleïitosti, atd. 30. a) ProtoÏe mezi odsouzen mi k doïivotí a dlouhodobû odsouzen mi pfiedstavují Ïeny malou men inu, mûl by jejich individuální plán v konu trestu odnûtí svobody b t peãlivû zváïen, aby vyhovoval jejich zvlá tním potfiebám. b) V pfiípadû Ïen by mûlo b t vyvíjeno úsilí s cílem: - vyvarovat se spoleãenské izolace tím, Ïe budou pokud moïná umístûny mezi bûïnou Ïenskou populací; - umoïnit pfiístup ke zvlá tním sluïbám Ïenám, které byly vystaveny tûlesnému, du evnímu a sexuálnímu zneuïití. c) Matkám odsouzen m k doïivotnímu trestu by nemûla b t odpírána moïnost mít u sebe malé dítû z pouhého dûvodu jejich trestu. Pokud jsou malé dûti se sv mi matkami, mûla by vûzeàská správa vytvofiit pfiimûfiené podmínky. 31. Zvlá tní pozornost a péãe by mûly b t vûnovány specifick m problémûm tûch odsouzen ch, ktefií svûj Ïivot nejspí stráví ve vûznici. Zejména jejich plán v konu trestu odnûtí svobody by mûl b t dostateãnû dynamick a mûl by jim umoïàovat úãast na prospû n ch a smyslupln ch aktivitách a odpovídajících programech, vãetnû zprostfiedkování a psychologick ch sluïeb vytvofien ch z dûvodû vyrovnání se s jejich trestem. 32. a) Mladiství, odsouzení k dlouhodob m trestûm odnûtí svobody, by mûli b t umísèováni zásadnû do samostatn ch vûznic nebo oddûlení vyhovujících jejich zvlá tním potfiebám. b) ReÏim a plán v konu trestu odnûtí svobody by se mûly fiídit pfiíslu n mi zásadami stanoven mi Úmluvou Spojen ch národû o právech dítûte a doporuãením R (87) 20 o spoleãensk ch reakcích na trestnou ãinnost mladistv ch, pfiiãemï zvlá tní pozornost by mûla b t vûnována: - otázkám poskytování vzdûlávání a kolení; - potfiebám udrïovat úzké kontakty s rodiãi a rodinou; - problematice odpovídající podpory a poradenství v oblasti citového v voje; - dostupnosti pfiimûfien ch sportovních a volnoãasov ch aktivit; - peãlivého plánování pfievedení mladistv ch do reïimu pro dospûlé s pfiihlédnutím k potfiebám osobního rozvoje mladistv ch. Reintegrace odsouzen ch k doïivotním nebo dlouhodob m trestûm odnûtí svobody do spoleãnosti 33. Aby bylo moïné zajistit pfiekonání zvlá tních problémû spojen ch s návratem odsouzen ch k doïivotním nebo dlouhodob m trestûm odnûtí svobody do spoleãnosti jako fiádn ch obãanû, mûlo by b t jejich propu tûní plánováno peãlivû a v pfiedstihu, pfiiãemï by se v úvahu mûly brát zejména: - potfieby zvlá tního plánu pro období pfied a po propu tûní, kter zohledàuje pfiíslu ná zvlá tní rizika a potfieby; - náleïité zváïení moïnosti propu tûní s následn m pokraãováním jak chkoli programû zacházení a zprostfiedkování, kter ch se odsouzení zúãastàovali bûhem pobytu ve vûznici; - potfieba dosaïení tûsné spolupráce mezi vûzeàskou správou, orgány odpovûdn mi za dohled po propu tûní a sociálními a zdravotními sluïbami. 34. Institut podmínûného propu tûní odsouzen ch k do- Ïivotním nebo dlouhodob m trestûm by se mûl fiídit zásadami stanoven mi doporuãením R (2003) 22 o podmínûném propu tûní. Odsouzení vrácení zpût do v konu trestu odnûtí svobody 35. Pokud je odsouzen k do- Ïivotnímu nebo dlouhodobému trestu z dûvodû zru- ení platnosti podmínûného propu tûní vrácen zpût do vûznice, mûly by b t i nadále dodrïovány dfiíve uvedené principy. Zejména by mûlo b t provedeno opûtovné vyhodnocení rizik a kriminogenních potfieb a následnû pouïito pro vhodné umístûní a dal í zacházení s cílem pfiípravy odsouzeného na pfiípadné propu tûní a zaãlenûní do spoleãnosti. Personál 36. Nábor, v bûr, v cvik, pracovní podmínky a mobilita personálu pracujícího s odsouzen mi k doïivotním nebo dlouhodob m trestûm odnûtí svobody, jakoï i jeho odborné vedení by se mûly fiídit principy stanoven mi doporuãením R (97) 12 o personálu starajícím se o provádûní sankcí a opatfiení. 37. a) ProtoÏe personál pracující s odsouzen mi k doïivotním nebo dlouhodob m trestûm odnûtí svobody je nucen ãelit zvlá tním potí- Ïím, které tito odsouzení pfiedstavují, mûlo by se mu dostat zvlá tního v cviku nezbytného pro plnûní jeho povinností. b) Personál by mûl b t vycviãen zejména v oblasti plného chápání principu dynamické bezpeãnosti, aby mohl její principy vyu- Ïívat v pfiístupu k otázkám bezpeãnosti i pfii plnûní sv ch povinností. c) Vedoucí pracovníci a specialisté by navíc mûli b t vycviãeni v oblasti vedení, fiízení a podporování personálu na niï í úrovni v pouïívání dynamické bezpeãnosti. 38. S pfiihlédnutím ke zv enému riziku manipulace personálem ze strany dlouhodobû odsouzen ch by mûly b t podporovány zásady rotace a mobility personálu. 39. Mûly by b t podporovány pravidelná setkání a diskuse mezi rûzn mi kategoriemi personálu, mající za cíl dosáhnout a udrïet vhodnou rovnováhu mezi Ïádoucím chápáním problémû odsouzen ch a dûsledností kontrolních mechanismû. V zkum 40. V zkum v oblasti dûsledkû doïivotních nebo dlouhodob ch trestû odnûtí svobody by mûl b t provádûn se zvlá tním pfiihlédnutím k úloze, kterou hrají faktory potlaãující kodlivé úãinky a podporující konstruktivní adaptaci na Ïivot ve vûznici. 41. V zkum by mûl b t provádûn a zvefiejàován s cílem pfiispût programûm navr- Ïen m ke zvy ování pfiizpûsobivosti ve spoleãnosti po propu tûní. Pfieklad Otakar Michl Zprávy sklepních prostorách pod budovou fieditelství a umoïàuje kvalitní stfieleckou pfiípravu pfiíslu níkû; dále bazén, rehabilitaãní stfiedisko a saunu, které zase zpfiíjemní voln ãas zamûstnancû. Poslední den pracovního pobytu na Slovensku patfiil náv tûvû Nápravnû v chovného ústavu a Ústavu pro v kon vazby Leopoldov. Tato nejvût í a zároveà i smutnû proslulá slovenská vûznice mûfií po obvodu skoro 3000 m. Od znám ch nepokojû v roce 1990 zde probíhají rozsáhlé úpravy a pfied dokonãením je tzv. Hrad, nejmodernûj í zafiízení v konu trestu pro zhruba 500 vûzàû, vãetnû odsouzen ch na doïivotí. Kromû vûznice nav tívili Znojem tí také Muzeum vûzeàství, umístûné ve zdej ím areálu. Vzpomínky na smutné události roku 1990 jsou tu zvûãnûny formou fotodokumentace i mnoha dal ích materiálû. Prameny mj. uvádûjí: 28. bfiezna 1990 byla potlaãena za úãasti 512 policistû a dozorcû jedna z nejvût í vzpour vûzàû v dûjinách tehdej ího âeskoslovenska. Ve vûznici v Leopoldovû na Slovensku se vzboufiilo pfies vûzàû, ktefií zdemolovali vnitfiní zafiízení vûznice a na nûkolika místech zaloïili poïár. Z 11 ubytovacích blokû 5 zcela shofielo. Celková koda byla odhadnuta na 29 milionû korun. Po nezbytn ch úpravách byla vûznice opûtovnû zprovoznûna zaãátkem roku Díky zájmu a ochotû slovensk ch kolegû mûli na i zamûstnanci moïnost srovnat podmínky v konu trestu a vazby a v konu sluïby ve tfiech odli n ch ústavech. Chtûli bychom takto spolupracovat i nadále, protoïe zpûsob v mûny poznatkû a zku eností z jednotliv ch oddûlení se nám osvûdãil. Ludmila Kurdíková 16 odborná problematika české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 odborná problematika 17

11 Zprávy P ÍBRAM Program zacházení nabízí odsouzen m ve vûznici moïnost vyuïití iroké nabídky vzdûlávacích aktivit, které zaji Èují samotní zamûstnanci vûznice od kurzû zamûfien ch na roz ifiování znalostí z oblasti pfiírodních a spoleãensk ch vûd pfies v uku svûtov ch jazykû a praktické zvládnutí psaní na stroji aï po osvojení práce na poãítaãi. V souãasné dobû patfií ve Vûznici Pfiíbram oblast vzdûlávání (pfiedev ím jazykové kurzy) mezi oblíbené a vyhledávané aktivity nabízené programem zacházení. Kromû lidského faktoru se na kvalitû v uky v razn m zpûsobem podílí i dostateãné mnoïství odpovídajícího cizojazyãného v ukového materiálu. Prvním impulsem spolupráce se stala Ïádost odsouzeného, ovládajícího anglick jazyk, o pomoc pfii získání zájmové a studijní literatury, adresovaná Britské radû. Tato Ïádost byla zaslána spolu s prûvodním dopisem vûznice, kde jsme vyjádfiili podporu zájmu odsouzen ch trávit své osobní volno ãetbou cizojazyãné literatury a roz- ifiováním sv ch jazykov ch znalostí. Zpoãátku jsme oãekávali pouze jednorázovou nadílku cizojazyãného materiálu jako zdvofiilostní gesto, av ak první zásilkou kontakt vûznice s Britskou radou neskonãil. Setkali jsme se s otevfienou snahou o pomoc a pfiislíbení dal í neformální spolupráce. Zaslan materiál byl pestr, a tak mohl b t vyuïit nejen jako studijní prostfiedek, ale také jako upomínkové pfiedmûty v rámci nejrûznûj ích akcích konan ch ve vûznici. Odsouzení nejvíce kvitovali pohlednice, které mohli vyuïít pro písemn styk mimo vûznici. Po písemn ch a telefonick ch kontaktech do lo v letních mûsících k osobnímu setkání, jeï se uskuteãnilo v novém sídle Britské rady. Upevnilo dosavadní spolupráci a nastínilo dal í moïnosti a jejich intenzitu, vãetnû náv tûvy vûznice pfiedstaviteli Britské rady. Ta se uskuteãnila 19. listopadu 2003 a zamûfiila se na bliï í poznání prostfiedí a podmínek Systém práce s odsouzenými závislými na alkoholu v podmínkách Věznice Heřmanice PhDr. Zorka Pfiibylová, psycholog SpO PaedDr. Petr Kadlec, vedoucí SpO Soubûh trestné ãinnosti se závislostí pachatele na nûkteré z drog je zvlá tû u nûkter ch typû trestn ch ãinû neoddiskutovateln m faktem. Do roku 1990 nafiizovaly soudy v kon pfiedev ím protialkoholního léãení ústavní formou v prûbûhu v konu trestu odnûtí svobody. V následujícím období zaãaly soudy nafiizovat vykonání ochranné léãby v civilních psychiatrick ch léãebnách aï po vykonání trestu odnûtí svobody. V souãasné dobû vykonává ve vûznicích âeské republiky trest odnûtí svobody více neï 600 odsouzen ch Ïen a muïû, ktefií se musejí souãasnû podrobit pfiíslu né ochranné léãbû. Z tohoto poãtu jich 214 má nafiízenou ochrannou léãbu protialkoholní. V pfiípadû jejího nevykonání ve vûznici jsou pak tyto osoby po ukonãení svého trestu pfieváïeny do urãen ch psychiatrick ch léãeben. Tento zpûsob vykonávání léãby v ak v praxi naráïí na fiadu úskalí. U odsouzen ch vyvolává pocit dodateãného trestu a u mnoh ch mafií motivaci k jejímu úspû nému absolvování. A bez toho nelze léãbu vykonat. Nepominuteln m problémem se také jeví zaãlenûní ãerstvû propu tûn ch osob do systému lûïkového zdravotnického zafiízení mezi nepfiipravené pacienty a zdravotnick personál, bez moïnosti alespoà minimálních bezpeãnostních opatfiení vûãi mnohdy verbálnû agresivním b val m vûzàûm. Velmi ãasto proto b vá léãba pfiedãasnû ukonãena pro nespolupráci pacienta nebo jeho spontánní odchod z léãebny. SchÛdnûj í a pro obû strany mnohdy nejpfiijatelnûj í variantou se tak obvykle stává kompromisní fie ení, kter m je pfievedení na léãbu ambulantní. Cel reintegraãní proces odsouzen ch se takto komplikuje a ve svém dûsledku fakticky i prodraïuje. Navíc je nutné pfiípady pfiedãasného ukonãení zikové du evní stavy, k autoregulaci a k osvojování si rûzn ch forem sebeovlivàování. Tímto zpûsobem chceme dosáhnout u odsouzen ch pfiehodnocení vztahu k alkoholu, poznání nového Ïivotního stylu a schopnosti Ïít bez drogy. Oddûlení s kapacitou 40 odsouzen ch je zfiízeno v prostorách budovy A jako samostatná souãást oddûlení specializovaného v konu trestu. Odsouzení jsou ubytováni v loïnicích po ãtyfiech. K dispozici mají, kromû sportovní a kulturní místnosti, místnost pro provádûní skupinové a individuální terapie, jeï je vybavena audio a videotechnikou. Odsouzení mohou zdokonalovat své rukodûlné dovednosti ve dvou dílnách. Jedna, která je pfiímo souãástí ubytovny, slouïí k vlastní zájmové ãinnosti odsouzen ch, druhá pak, vybudovaná v dal- ích prostorách vûznice, je vybavena stolním soustruhem na dfievo, vrtaãkami a bruskou a odsouzení zde pod dohledem instruktorû realizují sloïitûj í pracovní ãinnost (práce s dfievem). Spolu s odsouzen mi z oddûlení v konu trestu se vybraní odsouzení specializovaného oddûlení podílejí na spolupráci s vefiejnû prospû nou spoleãností KIWANIS, pro kterou ijí látkové panenky, jichï je vyuïito pfiedev ím v dûtsk ch oddûleních nemocnic pro názorn v klad léãby a operaãních zákrokû u dûtí. Zacházení s odsouzen mi zafiazen mi do ochranné léãby protialkoholní zaji Èuje t m odborn ch pracovníkû specializovaného oddûlení Vûznice Hefimanice sloïen z psychologa, speciálního pedagoga, vychovatele-terapeuta, vychovatele, sociální pracovnice a lektoraléãby pro prokazatelnou nespolupráci pacienta hodnotit jako nedodrïení litery zákona a vlastnû mafiení soudního rozhodnutí. Na základû tûchto skuteãností a po vyhodnocení zku eností ze specializovaného zacházení s odsouzen mi ve Vûznici Hefimanice rozhodlo generální fieditelství VûzeÀské sluïby âeské republiky zfiídit s úãinností od v této vûznici oddûlení specializované pro v kon ochranného léãení protialkoholního v ústavní formû ve vûznici s ostrahou. Cílem ochranné léãby protialkoholní v podmínkách v konu trestu odnûtí svobody je u odsouzen ch snaha získat a umût aplikovat dovednosti, potfiebné pro Ïivot usnadàující abstinenci. Zaãínají b t vedeni ke schopnosti uãit se zvládat ri- 1) Komunita probíhá dennû v pracovních dnech za úãasti v ech pfiítomn ch pracovníkû oddûlení a v ech odsouzen ch. ídí ji speciální pedagog. Odsouzení jsou seznámeni s programem dne a rozdûlením do jednotliv ch aktivit. Mají moïnost se vyjádfiit k organizaci pfiedchozího dne, jsou zde vyhlá eny kázeàské odmûny a kázeàské tresty, pfiípadnû dal í pfiijatá opatfiení. 2) Skupinová psychoterapie probíhá 1x t dnû v trvání cca 1 hodiny pro jednu skupinu (max. poãet odsouzen ch v jedné skupinû je 12). ídí ji psycholoïka oddûlení ve spolupráci s vychovatelem-terapeutem. 3) Îivotopisná skupina probíhá 1x t dnû v trvání cca 1 hodiny pro jednu skupinu. ídí ji speciální pedagog ve spolupráci s vychovatelemterapeutem. 4) Sociálnû právní poradenství probíhá 1x t dnû v trvání 1 hodiny pro jednu sku- Pod vedením lektorky-instruktorky Mgr. Mileny imãákové odsouzení ijí panenky pro OS Kiwanis instruktora. Garantem odborné léãebné péãe je lékafi psychiatr - alkoholog, jenï do vûznice pravidelnû dochází. âlenem odborné komise je rovnûï lékafi zdravotnického stfiediska, kter klade zv en dûraz na fyzickou zpûsobilost potenciálních klientû ústavní léãby. Personál oddûlení je odbornû erudován a prûbûïnû zvy uje své vzdûlání v rámci programu rezortního celoïivotního vzdûlávání, jeï zabezpeãuje Institut vzdûlávání VS. Souãástí vzdûlávání pracovníkû jsou i odborné stáïe v civilních zafiízeních, napfi. v psychiatrické léãebnû v Opavû. Oddûlení je vedeno komunitním systémem. Na ranní rozcviãku plynule navazují standardní sebeobsluïné aktivity (osobní hygiena, snídanû, úklid), dále je den rozãlenûn do dopoledních blokû, v nichï se odsouzení podrobují skupinové a individuální terapii, relaxaci, sociálnímu poradenství a zdravotní osvûtû, pracovní terapii, arteterapii a muzikoterapii. Po obûdû se mohou odsouzení zapojit do dobrovoln ch volnoãasov ch aktivit, které jsou ukonãeny veãefií, úklidem ubytovny, osobní hygienou a následn m noãním klidem. Formy a metody specializovaného zacházení tvofií zejména: Korektivní komunita odsouzen ch SpO, vedená speciálním pedagogem Bc. Radovanem Sokolem, sociální pracovnicí Jindfii kou Veseckou a vychovatelem Mgr. Tomá em Rekem (v ãele zprava) pinu. ídí je sociální pracovnice s vychovatelem kolektivu odsouzen ch. 5) Individuální terapie a vy- etfiení psychiatra 1x t dnû je provádí odborn lékafipsychiatr. 6) Individuální terapie psychologa provádí psycholoïka oddûlení podle aktuální potfieby odsouzen ch a na návrh personálu. 7) Relaxace v trvání 30 minut na 1 skupinu ji, pfieváïnû v odpoledních hodinách, zaji Èují stfiídavû sociální pracovnice, vychovatel-terapeut nebo vychovatel. 8) Arteterapie, muzikoterapie fiídí ji lektor-instruktor 1x t dnû v trvání 1 hodiny. Vedle tûchto v e jmenovan ch fiízen ch ãinností si mohou odsouzení podle svého individuálního zájmu vybrat z nabídky dal ích dobrovoln ch aktivit: a) pod vedením lektorû-instruktorû se mohou stát ãleny hudebního krouïku nebo v tvarného klubu, pracovat v dílnû a na pozemku se skleníkem; b) mohou se stát ãleny filmového a hudebního klubu nebo poãítaãového krouïku; c) mohu vyuïívat iroké kály moïností ke svému pravidelnému sportovnímu vyïití. Samotná délka léãby je koncipována do tfií fází. Ve vstupní fázi je odsouzen seznamován se sv mi právy a povinnostmi, jsou mu podrobnû vysvûtlena pravidla pobytu, bûhem této doby je provedena základní diagnostika. Po ukonãe- ní vstupní fáze a na doporuãení odborné komise bude odsouzen zafiazen do intenzivního programu léãby. Pfiedpokládáme její rozloïení do 12 t dnû a její náplní bude intenzivní terapeutick program. Závûreãnou fázi naz váme fixaãní. Bude nadále zahrnovat ve keré léãebné prvky, ale stále vût í roli v ní bude zastávat snaha stabilizovat nabyté znalosti a dovednosti a odsouzen m bude ve vût í mífie poskytnuta moïnost vlastního rozhodování, napfi. o trávení volného ãasu a budou systematicky vedeni k fie ení pfiedev ím sv ch sociálních problémû. Sociální pracovnice naváïe kontakt s civilním zdravotnick m zafiízením, do jehoï péãe bude odsouzen spadat a pomûïe mu v prûbûïném vytváfiení podmínek pro tûsnûj í kontakt s rodinou a sociálním prostfiedím, do kterého se odsouzen bude vracet. V závûreãné fázi léãebného procesu zváïí odborná komise u odsouzen ch, jimï soud nafiídil protialkoholní léãbu v ústavní formû, moïnost podání návrhu fieditele vûznice pfiíslu nému soudu na zmûnu v konu ochranného léãení z ústavní formy na formu ambulantní. Zfiízením oddûlení pro v kon ochranného léãení protialkoholního v ústavní formû pro odsouzené ve v konu trestu s ostrahou zv ila VûzeÀská sluïba âr moïnost diferencovaného v konu trestu odnûtí svobody i jeho individualizaci a posílila svûj nepochybn podíl na realizaci programu prevence kriminality. Foto Václav Curylo Zprávy v konu trestu ve zdej í vûznici s cílem vymezit pole pûsobnosti Rady. V sledkem se stala dohoda o spolupráci v podobû vedení tematicky zamûfien ch literárních krouïkû, ukázkou biblioterapie, videoprojekcí se zamûfiením na multikulturní v chovu a v neposlední fiadû konání koncertu multirasové hudební skupiny MA- ROON TOWN na podzim roku Mgr. Jindfiich HÛrka BRNO Odsouzení, trvale zafiazení do v konu trestu odnûtí svobody s dozorem ve VV Brno, vyrobili ze zbytkového materiálu v rámci ãinnosti rukodûlného krouïku ptaãí krmítka, která vûnovali matefisk m kolám v mûstské ãásti Brno-Bohunice, tedy ãásti Brna, kde sídlí i Vazební vûznice Brno. Dûti z M na ulici vermova byly v tvory vûzàû nad eny a spolu s paní uãitelkou hned hledaly vhodné místo na zahradû, tak aby na krmítka vidûly i ze kolní tfiídy. editelka matefiské koly Mgr. Jarmila Krásová souãasnû dûtem vysvûtlila, Ïe krmítka vytvofiili lidé, ktefií ve svém Ïivotû udûlali nûco patného, ale chtûjí se polep it. V ichni odsouzení, zafiazení do VTOS s dozorem v Brnû, pracují napfi. v prádelnû, kuchyni, úklidové skupinû, dílnách a práci v rukodûlném krouïku se vûnují v rámci programu zacházení po pracovní dobû. V souãasné dobû mají odsouzení moïnost vybrat si z nabídky témûfi desítky zájmov ch aktivit. Nejvût í zájem je ale zejména o pohybov krouïek, krou- Ïek vafiení, v uky cizích jazykû a akvaristiky. PhDr. SoÀa Haluzová 18 odborná problematika české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 odborná problematika 19

12 Bude jako nová Rekonstrukce Vûznice Svûtlá jde do fini e Kdo mûl moïnost vidût Vûznici Svûtlá naposledy tfieba pfied rokem, asi se trochu podiví, spatfií-li ji dnes. UÏ témûfi rok tady totiï probíhá investiãní akce nazvaná Zprovoznûní objektu Vûznice Svûtlá nad Sázavou, jin mi slovy rozsáhlá rekonstrukce. Co nevyhovuje se bourá, pfiestavuje, opravuje, vymûàuje, co je potfieba nového, to se staví, pfiistavuje, nastavuje a v elijak upravuje. Stejné snad zûstalo jen místo, kde se vûznice nachází. Jinak uï na první pohled mohou lidé znalí vûci konstatovat, Ïe se dívají na úplnû nûco jiného. Investorem je ekonomick odbor G VS âr, dodavatelem brnûnská firma IMOS, a. s., stavební dozor provádí Stavba, l. stavební HavlíãkÛv Brod, s. r. o. Zmûny patrné i nepatrné âlovûk kráãející od mûsta zaznamená hned dvû zmûny. První je Ïlutá zeì okolo celého objektu. Je dlouhá 700 metrû, tfii a pûl metru vysoká, 20 centimetrû silná a je postavena z monolitického betonu. Její barva je nepfiehlédnutelná, zdálo se, Ïe svítí i v mlze. Druhou markantní zmûnou jsou nové sedlové stfiechy na jednotliv ch pavilonech. Typické panelové budovy, spí e krabice, v malebné pfiírodû Vysoãiny pûsobily cize. V ak si toho pfii své náv tûvû v iml i tehdej í ministr spravedlnosti Jaroslav Bure a prohlásil, Ïe pultové stfiechy sem nepatfií. Bylo dobfie, Ïe jeho slova nezûstala utajena projektantûm. Kdo chce vejít dovnitfi do vûznice, toho asi zase zarazí ponûkud netradiãní prozatímní vstup. Tvofií jej jak si zastfie- en prûchod vedle kovové závory. I v tomto celkem nehostinném prostfiedí (hlavnû pro ty, ktefií zde musí vykonávat nûkolikahodinovou sluïbu) vás ale ostraïití pfiíslu níci podrobí pfiedpisové kontrole, stejné, jako ve vykachlíãkované ãi dfievem obloïené hale. âlovûku aï trochu zatrne, kdyï jeden z nich jen tak mezi fieãí prohodí, Ïe pfied nûkolika dny tu namûfiili -27 C. Vlastní stráïnici pak tvofií stavební buàky, kde se mohou ãas od ãasu ohfiát, kam nepr í a nefouká sem vítr. Toto provizorium v ak uï pfied sebou nemá dlouhou Ïivotnost. Jedním z objektû, kter zûstává zpoãátku náv tûvníkovi skryt, je totiï i nov vstup do vûznice, chcete-li pû í brána, zrovna tak jako sousední vjezdová (motorová) brána. Obojí je pfiipraveno zaãít okamïitû fungovat, ãeká se jen, aï Ing. J. My iãka nad plány pfiestavby areálu vûznice Na ploch ch stfiechách se zaãalo pracovat loni snímek z léta 2003 vûznici opustí pracovníci stavební firmy. Pfii jejich souãasném poãtu a pohybu v areálu i mimo nûj by totiï ne lo dodr- Ïet v echna bezpeãnostní pravidla, a tak lépe vyhovuje souãasn stav. S vrtaãkou u hlavy Procházku staveni tûm, v nûï se areál vûznice v dubnu loàského roku promûnil, zaãínáme u fieditelky vûznice PhDr. Zuzany Kalivodové. Musíme konstatovat, Ïe jí není co závidût. Své fieditelské povinnosti musí zvládnout jako v dobû naprostého klidu. Pfiitom se v ak v její útulné kanceláfii ze v ech stran oz vají zvuky, které klidu pro práci rozhodnû nepfiidají. KaÏdou chvíli se ozve vrtaãka ãi o nûco hluãnûj í sbíjeãka, údery kladiva, za okny je ãil provoz, a jak uï to tak na staveni tích b vá, nepatfií urãitû k tûm nejti ím. A tak se nûkdy pfii na em rozhovoru musíme spolehnout spí e na odezírání neï na sluch. Klidnûj í místo bychom v ak stejnû v souãasné dobû ve vûznici nena li. Za pár dní se ale koneãnû spolu s dal ími pracovníky pfiestûhuje do uï definitivních prostor, urãen ch pro vedení vûznice. Jsme rádi, Ïe k rekonstrukci do lo, i kdyï probíhá za plného provozu vûznice. Stav, v nûmï jsme vûznici pfiebírali, nebyl nejlep í, uvádí nás do Dûti odsouzen ch pfii hfie ve spoleãné kulturní místnosti situace paní fieditelka. Není to kvûli zv ení kapacity, jde o zkvalitnûní na í práce s odsouzen mi Ïenami. Díky pûdním vestavbám na ãtyfiech objektech vznikají velice pûkné prostory pro kolské vzdûlávací stfiedisko a plnûní programû zacházení. Îeny budou mít lep í ubytování, vznikne zóna pro volnoãasové aktivity, pfiibudou ordinace pro v eobecného lékafie, zubafie i gynekologa, podstatnû roz ífiíme a zlep- íme podmínky na oddûlení pro matky, které ve v konu trestu peãují o dûti. Trochu historie V doprovodu inïen ra Jaroslava My iãky, vedoucího stavebního referátu, se jdeme podívat pfiímo na staveni tû. Cestou se zastavujeme v jeho kanceláfii. Abyste se snáze orientovali, aï budeme areál a jednotlivé objekty procházet, bude nejlep í, kdyï napfied nahlédneme do plánû, zaãíná nás zasvûcovat a z desek vytahuje jednotlivé ãásti projektové dokumentace. Vûznice se dnes nachází v objektu, kde dfiíve pûsobila kola v pfiírodû. Ta patfiila teplickému okresu. B vala tady pole a jednu dobu se dokonce uvaïovalo, Ïe by tu mohl vzniknout nov hfibitov. SloÏení zeminy v ak neodpovídalo pfiedpisûm, a tak do- lo na kolu, která zaãala slou- Ïit svému úãelu v roce (Místu, kde dnes stojí vûznice, se fiíká Rozko. Kdoví, co tu vyvádûli na i pfiedkové. Lokalit se stejn m názvem v ak najdeme na Vysoãinû více. Pfiece jen to ale nejde moc k sobû: vûznice Na Rozko i, rozko ná vûznice, vûznice, to je rozko, rozko ve vûznici, napadají ãlovûka ne pfiíli vhodná spojení.) Tfiináct let poté, 1. bfiezna 2000, se ze koly stala vûznice pro Ïeny. První nastoupily uï v ãervnu. Dûtí se sem dfiíve ve- lo na 700, v souãasné dobû je zde ve v konu trestu nûco málo pfies dvû stovky Ïen, odsouzen ch do vûznice s ostrahou nebo s dozorem. Urãitou raritou v systému ãeského vûzeàství je skuteãnost, Ïe v kon trestu si ve Svûtlé mohou odpykávat Ïeny-matky, peãující o malé dûti. Mají k tomu vytvofieny odpovídající podmínky. Areál vûznice tvofií nûkolik budov, pokraãuje inïen r My- iãka a jezdí tuïkou jako ukazovátkem po plánu. Na v ech dojde bûhem rekonstrukce k fiadû v podstatû zásadních zmûn. Na první pohled jsou vidût vlastnû jen nové stfiechy, ale ani vnitfiky objektû nezûstaly u etfieny. Jen máloco totiï odpovídá dne ním pfiedpisûm, a jen málo z b valého technického vybavení budov je zpûsobilé stoprocentnû slouïit svému úãelu, aè se to t ká rozvodû elektfiiny ãi vody, netûsnících oken, padajících kach- 20 reportáï české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 reportáï 21

13 líãkov ch obkladû stûn, prostorû pro zamûstnávání odsouzen ch ãi pro programy zacházení. Zrekonstruovali jsme téï kotelnu, neboè mûfiení imisí prokázalo, Ïe jiï nevyhovuje. Po zateplení objektû a v mûnû oken, coï bude hotovo letos v ãervnu, u etfiíme za provoz jednoho kotle. Novinky To, co probíhá v celé vûznici, si mûïeme demonstrovat v pavilonu B, kter je jiï témûfi dokonãen. Na pûdû pod novou stfiechou na lo své prostory kolské vzdûlávací stfiedisko. Velká okna, sádrokartonové podhledy a pfiíãky, v e v bílém, celek i jednotlivé místnosti pûsobí pûkn m dojmem. Zajímav prvek uplatnili projektanti u klubovny. Její stûna smûrem do chodby je z ãásti na dvou místech celá prosklená, takïe se do chodby dostává dostatek svûtla a zároveà mají zamûstnanci moïnost sledovat, jak se odsouzené chovají uvnitfi. Îeny mohou ve stfiedisku, jeï zaãalo pracovat 1. ledna 2003, vyuïít nabídky celé fiady kurzû. Jmenujme tfieba kurz základní koly, nûmeckého jazyka, praktické rodinné koly, hygieny a péãe o tûlo ãi právního minima. Zajímav je urãitû kurz tvûrãího psaní, jehoï souãástí je i vydávání vlastního ãasopisu. Pro nepfiizpûsobivé odsouzené se konají nauãné besedy. Po dokonãení rekonstrukce se poãítá i se zavedením kurzû ití. âásti prvních dvou podlaïí budou slouïit pro ubytování matek s dûtmi. Oproti esti loïnicím, které mûly dosud k dispozici, tu vzniklo 15 nov ch, k tomu kuchyàky a dal í zázemí. Základem programu zacházení je, aby Ïeny byly cel den zaangaïovány v péãi o dûti, zdûrazàuje PhDr. Zuzana Kalivodová. Pfiesto bychom byli rádi, kdyby do lo k malé zmûnû a z programu bylo vy- Tady budou nové pokoje pro odsouzené matky s dûtmi, fiekla nám fieditelka Zuzana Kalivodová, kdyï nás provázela uprostfied stavebního ruchu Vûznice Svûtlá nad Sázavou se mûïe mimo jiné pochlubit i slu nou úrovní zamûstnanosnecháno vafiení obûdû. Máme totiï novû vybavenou centrální kuchyni, dostatek personálu, pfiipravujeme i dietní stravu. Pro dûti by se tam mohly vafiit obûdy a kromû jiného by odpadly starosti a dodateãné náklady související s budováním kuchyàsk ch koutû na loïnicích oddûlení, protoïe pfii jeho plném obsazení by stávající kuchyàky svou kapacitou nestaãily. Oddûlení matek s dûtmi se po dobu rekonstrukce pavilonu pfiestûhovalo do objektu, stojícího tak trochu stranou ostatních, za objekty stavbafiû. Jednopatrovou budovu tvofií mobilní buàky sestavené do tvaru zeleného patrového hranolu. AÏ se Ïeny nastûhují do svého, zaãne tu pracovat v stupní oddûlení. Postupnû procházíme dal í budovy. Teì uï je fiada závad díky dûkladné rekonstrukci odstranûna, ale stav objektû po pfievzetí nebyl dobr, pfiipomíná inïen r My iãka. Lepili jsme to tady jak se dalo. Prasklo tfieba vodovodní potrubí, udûlala se záplata, ale za chvíli se objevila díra o pár centimetrû vedle. A skuteãnû, v suterénu jednoho pavilonu vidíme dûkaz. Tady se je tû potrubí nevymûnilo a na jednom bûïném metru jsme napoãítali i est záplat. Práce bude dost ti odsouzen ch. Koncem loàského roku bylo zamûstnáno aï 70 % práceschopn ch, coï je velice pûkné ãíslo. Zamûstnanost tu dosahuje 108 % prûmûru ve VûzeÀské sluïbû. K udrïení ãi zlep ení urãitû v znamnû pfiispûjí i novû rekonstruované v robní haly. Poãítá se v nich se zfiízením icích dílen a uvaïuje se i o tom, Ïe by se do nich pfiesunula v roba z Pardubic. Ve dvou smûnách by tu mohlo pracovat na 40 Ïen. Îeny mohou b t ale zamûstnány i mimo vûznici, seznamuje nás s dal ími plány paní fieditelka. Je uï podepsána smlouva s firmou E Product, která uvaïuje o zprovoznûní v robní haly v nedalekém Humpolci a zamûstnávat by tu chtûla vyloïenû Ïeny z na í vûznice. S jejím vedením uï jsme konzultovali i takové záleïitosti, jako jsou otázky zaji tûní bezpeãnosti a nûkteré dal í, a to na takové úrovni, jako by se hala stavûla speciálnû pro nás. UÏ loni jsme této firmû vozili Ïeny do práce do Pelhfiimova, po pûtadvaceti na jednu smûnu. Balily cukrovinky, dal í zase na nû tady ve vûznici kompletovaly krabiãky. Tady se je tû nedávno uãilo. kolní tabule zedníkûm pfii pfiestavbû vnûj í stûny nevadí. V dobû na í náv tûvy se na nové stfiechy pavilonu B ti e sná- el sníh Nechte si chutnat Poslední na í zastávkou je kuchynû. Vafií se v ní jídla pro zamûstnance i pro odsouzené. Co asi hned mile pfiekvapí, je krásné moderní vybavení, v e v nerezu, odpovídající normám Evropské unie. A pak organizace, pofiádek, ãistota. Jíst by se tu dalo, jak se fiíká, ze zemû. PfiestoÏe je právû doba vydávání obûdû, nikde se nic nepovaluje, nesly íte Ïádn rámus od pouïívaného nádobí, v e probíhá v klidu a spofiádanû. Asi se celá ta atmosféra pfiená í i na strávníky, protoïe se fiíká, Ïe tady v em chutná. Ochutnat jsme mohli i my, a to svíãkovou s knedlíkem, coï pr je tu vyhlá ená dobrûtka (fiíkala paní fieditelka, ale sama si ji kvûli tajli neobjednala). Je to pravda, knedlíky nad chané, maso mûkkouãké, omáãka opravdu lahodné a v razné chuti. A je tû jedna zajímavost. Jedno jídlo je vïdy spoleãné pro zamûstnance i pro odsouzené, dal í uï se vafií zvlá È. *** Hlavní stavební práce za 154 miliony korun skonãí ve Svûtlé v dubnu. Do ãervna pak je tû dal ích 20 milionû pohltí zateplení v ech budov vãetnû v mûny stávajících oken za plastová, nátûr fasády, bezpeãnostní systémy a dal í nezbytná zafiízení. Teprve pak budou mít náv tûvníci moïnost obdivovat vûznici v celé její kráse a moïná i ti e svûtelsk m závidût. Ale to, co si proïili bûhem rekonstrukce, to rozhodnû k závidûní není. Kdo jednou sám nûco stavûl, pfiestavoval, opravoval, byè jen pouh byt, ví, co to je. Tady se ale jedná o vûznici, kde v echny práce probíhají za plného provozu, musí b t dodrïen reïim, fungovat ostraha, administrativa, jako kdyby se nic zvlá tního nedûlo, musí bûïet programy zacházení a desítky dal ích nezbytn ch vûcí, bez jejichï stoprocentního plnûní se Ïádná vûznice neobejde. Jaroslav Sisel Foto Lubomír Bajcura Ing. Jaroslav My iãka Odsouzené Ïeny pfii úklidu chodby novû rekonstruovaného pavilonu 22 reportáï české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 reportáï 23

14 Odborná knihovna se představuje Miloslava âerná Tradice knihovny sahá do roku 1967, kdy vznikla pûvodnû jako souãást b valého V zkumného ústavu penologického. V budovû generálního fieditelství VûzeÀské sluïby âr sídlí od roku Roku 2003 knihovna splnila podle zákona ã. 257/2001 Sb. (knihovní zákon) nároãná kritéria a byla zaregistrována do sítû vefiejn ch knihoven v databázi Ministerstva kultury âr. TûÏi tû ãinnosti elementární servis zahrnuje: ShromaÏìování a doplàování informaãních materiálû z oblasti ãeského i zahraniãního vûzeàství. DoplÀování se provádí prûbûïnû na základû akviziãní strategie. Informaãní servis orientovan prioritnû na podporu celoïivotního odborného vzdûlávání pracovníkû VS âr pokr vá také poïadavky ir í vefiejnosti, vysoko kolsk ch pedagogû, badatelû, studentû, pracovníkû státní správy apod. Zpracovávání bibliografick ch pfiehledû podle poïadavkû uïivatelû, anotace nov ch knih a ãlánkû z odborn ch periodik. ZpfiístupÀování knihovní- ho fondu, poskytování informací referenãní sluïby z oblasti penologie a penitenciárních nauk ve smyslu zákona ã. 106/1999 Sb., o svobodném pfiístupu k informacím. Úkoly a perspektivy Pfiipravuje se zavedení automatizace knihovnick ch a bibliografick ch procesû, tradiãní lístkové katalogy budou pfievedeny do elektronické podoby, coï umoïní zpfiístupnûní fondu knihovny prostfiednictvím internetu. Ke v em uïivatelûm knihovny prosazujeme individuální diferencovan pfiístup, zalo- Ïen na osobním poradenství. Meziknihovní resortní sluïby Velmi dobrá a dlouhodobá je spolupráce s dal ími knihovnami resortu ministerstva spravedlnosti - knihovnou ministerstva ve Vy ehradské ulici v Praze 2, Úfiední knihovnou Vrchního státního zastupitelství Praha, Odbornou knihovnou Vrchního soudu Praha. Odborná knihovna G VûzeÀské sluïby âr Soudní 1672/1a Praha 4 tel.: MCerna@grvs.justice.cz knihovna Knihovní a v pûjãní fiád odborné knihovny VûzeÀské sluïby âeské republiky (V Àatek) Oddíl 1 Knihovní fiád odborné knihovny âl. 1 (1) Odborná knihovna VûzeÀské sluïby âeské republiky (dále jen odborná knihovna ) plní funkci základní knihovny se specializovan m knihovním fondem. Odborná knihovna shromaïìuje, zpracovává a pûjãuje knihovní dokumenty (dále jen publikace ) z vlastního knihovního fondu a prostfiednictvím meziknihovních v pûjãek. (2) Odborná knihovna a pfiilehlá studovna poskytuje své sluïby v budovû generálního fieditelství VûzeÀské sluïby, Soudní ul. 1672/1a, Praha 4-Pankrác. (3) Ve své ãinnosti se odborná knihovna fiídí zvlá tními právními pfiedpisy a tímto knihovním a v pûjãním fiádem odborné knihovny. âl. 2 (1) Knihovní fond v klasické listinné nebo v elektronické podobû tvofií: a) jednotn fond tradiãních materiálû (knihy a ãasopisy) a speciální rezortní materiály; b) odborná literatura zejména z oblasti penologie a penitenciárních nauk doplàkovû obsahuje odbornou literaturu hraniãních oborû práva, psychologie, psychiatrie, sociologie, pedagogiky, základní literaturu z oblasti filozofie a ekonomie, slovníky a encyklopedie. DoplÀkovû obsahuje literaturu i z dal ích vûdních oborû. (2) Knihovní fond je prûbûïnû doplàován podle poïadav- kû a potfieb vypûjãovatelû, a to v souladu s finanãními moïnostmi rozpoãtu VûzeÀské sluïby, ale i dary fyzick ch a právnick ch osob. (3) Knihovní fond, zafiízení odborné knihovny a zafiízení studovny je majetkem státu. KaÏd uïivatel je povinen tento majetek chránit. âl. 4 UÏivatelé knihovnick ch sluïeb (1) V souladu se zvlá tním právním pfiedpisem 1) astanoven m posláním knihovny se rozli ují uïivatelé na kategorie: a) fyzické osoby interní - zamûstnanci VûzeÀské sluïby (pfiíslu níci, obãan tí zamûstnanci); b) fyzické osoby externí - nevûzeàská vefiejnost - zamûstnanci jin ch resortû, studenti stfiedních a vysok ch kol, dal í odborná vefiejnost; c) právnické osoby. âl. 6 V pûjãní sluïba (1) Odborná knihovna pûjãuje a) absenãnû (mimo knihovnu) knihy, skripta, pfiíruãky a dal í vybrané vnitfiní písemné materiály; b) prezenãnû (do studovny) 1. materiály, u kter ch v pfiípadû po kození ãi ztráty by hrozilo nebezpeãí nenahraditelné ztráty nebo po kození speciální vûzeàské materiály apod., 2. odborné ãasopisy, 3. slovníky, encyklopedie, 4. materiály, jejichï pûjãování by bylo v rozporu se zvlá tními právními pfiedpisy (napfi. pfii nebezpeãí z poru ení autorsk ch práv). âl. 8 Informaãní sluïba (1) Informaãní sluïba je ãinností spoãívající v podávání zpráv, informací a údajû knihovníkem vypûjãovatelûm v rozsahu nezbytnû nutném a potfiebném pro zdárn postup pfii studiu publikací. (2) Informaãní sluïbu knihovna poskytuje zejména na základû podrobné znalosti v knihovnû uloïen ch písemností a publikací. V rámci informaãní sluïby je podávána ústní nebo písemná informace bibliografického a faktografického charakteru. (3) V rámci informaãní sluïby je pravidelnû vydáván seznam knihovních novinek s krátkou anotací vybran ch titulû a seznam docházejících odborn ch ãasopisû. 1) Knihovní a v pûjãní fiád odborné knihovny VûzeÀské sluïby âeské republiky Hektick t den a noãní mûra jedné tiskové mluvãí T den, o kterém vám chci vyprávût, byl neãekanû bohat na mediálnû atraktivní události. Zaãalo to tím, Ïe jsme v hefimanické vûznici pfiipravili k otevfiení oddûlení pro odsouzené se soudnû nafiízenou protialkoholní léãbou., coï byl dost pádn dûvod k uspofiádání tiskové konference. S její novináfie a doladit cel program s lidmi z oddûlení pro styk s vefiejností na generálním fieditelství. Jeho vedoucí, Ing. Miroslav Jílek, mi udûlal obrovskou radost, kdyï po chvilce pfiemlouvání, do kterého jsem vloïila ve ker svûj arm, souhlasil s moderováním plánované tiskovky. Zdálo se mi, Ïe jsem za vodou. Ale znáte to. Radovala jsem se pfiedãasnû. Je ãtvrtek, t den pfied tiskovou konferencí. Ve v robní zónû vûznice probûhla dokonale utajená, nicménû dlouhodobû plánovaná policejní akce. Úspû nû. Pro mne to znamená informovat o události média. Vyhledala jsem pracovníky oddûlení prevence a stíïnosti, získala potfiebné informace, zpracovala tiskové prohlá ení, zkonzultovala jeho obsah s vedením vûznice a spojila se s policií. Tu noc poprvé patnû spím. V pátek upfiesàuji adresy repfiípravou jsem zaãala uï v dobû, kdy jsem je tû netu ila, Ïe v znam celé akce umocní úãast paní Mgr. Kamily Meclové, generální fieditelky VûzeÀské sluïby âr. A aby toho nebylo málo, pozvání na tiskovku pfiijali i fieditelé vûznic a vazební vûznice v regionu severní Moravy a Slezska. OdloÏila jsem pûvodní a zaãala tvofiit nové organizaãní opatfiení k zaji tûní celé akce. Hlavnû na nic nezapomenout, vybrat si do t mu spolehlivé kolegy, ktefií pfiipraví srozumitelné, struãné a pfiitom v stiïné zprávy, nainstalují v stavku v robkû vûzàû, pfiipraví sál, obãerstvení - to v e se mi honí hlavou, kdyï si uvûdomím, Ïe musím také zajistit ubytování a stravování pro hosty, pfiipravit pozvánky pro gionálních redakcí z Opavska a Karvinska. S kolegy a kolegynûmi ve zbrani slova mluveného i psaného z moravskoslezsk ch vûznic si upfiesàuji termín, kdy mi mají dodat svoje zprávy. Pak vyfiizuji desítky telefonátû a omlouvám se fiadû redaktorû, Ïe jsem je nepozvala na koncert odsouzen ch, kter ve vûznici pofiádáme pro mladé obyvatele Vesniãky sou- Ïití, a o nûmï se dozvûdûli od sv ch kolegû. Propfií tû si musím pamatovat, Ïe mezi novináfii se zprávy ífií aï moc rychle. Ve 14 hodin doprovázím do sálu tfiináct místo plánovan ch pûti zástupcû médií. Své pracovi tû opou tím pozdû k veãeru a na víkend si beru práci, kterou jsem nestihla v pracovní dobû. âekají mne vyãítavé oãi synû, Ïe na nû nemám tolik ãasu, kolik by si pfiáli. Znovu se nofiím do neklidného spánku. Moje pondûlní realita je pfiímo údûsná. Kolegové personalisté odjeli na kolení, zûstávám na oddûlení sama. V poledne nám proskakuje zavfien m oknem odsouzen ze 4. podlaïí. TûÏce zranûného ho odváïí rychlá záchranná sluïba. Opût vytûïuji kolegy z oddûlení v konu trestu, oddûlení prevence a stíïnosti, studuji osobní spis a kartu, dûlám si poznámky a formuluji dal í tiskové prohlá ení. V noci se budím, sny si radûji nechci ani pamatovat. V úter ráno se dozvídám, Ïe odsouzen svému zranûní v nemocnici podlehl. Opravuji pûvodní znûní tiskového prohlá- ení a odesílám ho na tiskové oddûlení G a do âtk. Celé dopoledne odpovídám na telefonické dotazy. Aãkoliv vefiejnost má právo na informace, jsou otázky, na které odmítám odpovídat. Cituji ustanovení zá- DomÛ pfiijíïdím pozdû veãer. V noci více bdím neï spím. Ve stfiedu ráno jsem v kanceláfii uï pfied estou. Nepodafiilo se mi ani studenou sprchou ani mejkapem zakr t stopy po vyãerpání. Vrásky jsou hlub í, váãky pod oãima vût í a tmav í. No nic, nebudu pûvabná, budu v ak vstfiícná, pfiesvûdãivá a pravdivá. Odhodlanû odjíïdím na Mûstské fieditelství P âr Ostrava, kde mû policisté vítají s úlevou, Ïe na otázky, t kající se akce ve vûznici, nemusí odpovídat sami. Sedím v ãele vedle éfa TOXI t mu a dostávám spoustu dotazû. Po tiskovce se louãím s novináfii a pfiipomínám jim, Ïe je druh den oãekávám u nás. Bojím se, aby vûbec pfii li. Je pozdní odpoledne. Se sv mi bájeãn mi spolupracovníky provádím poslední kontrolu pfied na i zítfiej í tiskovkou. Zdá se, Ïe v echno je v pofiádkona na ochranu citliv ch osobních údajû. Nepfiíjemné jsou otázky typu: Proã jste tomu nedokázali zabránit, v ãem jste pochybili, proã jste nedokázali jeho jednání pfiedvídat? apod. Nepfiíjemné proto, protoïe tazatelé apriori hledají vinu v nás zamûstnancích vûznice. Aby toho nebylo málo, dozvídám se, Ïe policie svolává na zítfiek mimofiádnou tiskovou konferenci k zadrïení distributorû drog. Miroslav Jílek mi pfii telefonické konzultaci jemnû, ale nekompromisnû naznaãuje, Ïe bych tam mûla jít. SnaÏím se bránit, aã rozum fiíká kruci, on má pravdu, jenïe já je tû nejsem hotova s pfiípravou tiskovky v na í vûznici. Dostávám se do ãasového stresu, strach z médií je paradoxnû men í. UÏ nevím, k m jsem. Personalistou, psychologem, tiskovou mluvãí, organizaãním pracovníkem? ku: aranïmá v stavky, sál, kter je ãist, voàav a vyzdoben, mikrofony fungují, jmenovky jsou na svém místû. Sedám si za stûl pro úãastníky konference a vnímám nedokonalé rozvû ení záclon. Vstanu a jdu to opravit. Pofiád myslím na ty novináfie. Pfiijdou? Je ãtvrtek, deset hodin dopoledne. V ichni zúãastnûní jsou trochu nervózní, ale pfiíjemní a laskaví. Novináfii zaplnili sál a mnû spadl kámen ze srdce. Sv mi redaktory jsou zastoupeny dvû rozhlasové a dvû televizní stanice, âtk, MF Dnes, Lidové noviny, Právo, Moravskoslezsk deník. Kamery bûïí, cvakají fotoaparáty. V echno jde podle pfiipraveného scénáfie. Po dvou hodinách je v echno za mnou. Jsem vymaãkaná jako citron. Je tû chcete b t nûkdo tiskovou mluvãí? Radka Dlouhá 24 knihovna české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 knihovna 25

15 Novoroční výstava obrazů MÍROV Kulturní rok ve Vûznici Mírov zahájila Novoroãní v stava obrazû uspofiádaná v tvarníkem Pavlem Alexandrem TaÈounem, kter vûzeàsk m pedagogûm jiï 4 roky pomáhá jako lektor v tvarného krouïku. Odsouzení a vûzeàsk personál mohli zhlédnout tematicky Skončilo tříleté studium ŘLZ V Institutu vzdûlávání VûzeÀské sluïby ve StráÏi pod Ralskem bylo koncem ledna ukonãeno tfiíleté studium s názvem Psychologické aspekty fiízení lidsk ch zdrojû ( LZ) s dûrazem kladen m na personální management, jeï bylo v prvním sledu urãeno vedoucím personálních oddûlení, oddûlení vûzeàské a justiãní stráïe, oddûlení v konu vazby a trestu, specializovan ch oddûlení a pro pfiípadné personální rezervy, jeï se na tuto ãinnost pfiipravují. Podmínkou ke studiu bylo vysoko kolské vzdûlání, ale byly udûleny i v jimky pro stfiedo koláky, ktefií mûli alespoà pûtiletou praxi ve vedoucích funkcích stfiedního nebo vy ího managementu. Celkem se jednalo o více jak 100 studentû. Vlastní v uka a organizace studia byly zaji tûny Institutem vzdûlávání VS âr, za odbornou garanci jednotliv ch PRAHA-RUZYNù Ve spolupráci s bezpeãnostní a v cvikovou agenturou SKATACH, s. r. o., absolvovala poãátkem listopadu loàského roku skupina pfiíslu níkû Vazební vûznice Praha-Ruzynû, urãen ch k v cviku se speciální v strojí, odborn semináfi. Byl zamûfien na obranu a boj s chladzamûfienou kolekci sestavenou nejen z dûl P. A. TaÈouna a v tvarn ch prací odsouzen ch, ale i obrazû hostujícího malífie Pavla Biliny ze Svitav. Otevfiená diskuse a kontakt s v tvarníky z civilního prostfiedí tradiãnû pfiispûly ke kultivaci Ïivota odsouzen ch a k motivaci pro úãelné vyuïívání jejich volného ãasu. Mgr. Ivan Kosteleck modulû kolení odpovídala Pedagogická fakulta Technické univerzity v Liberci. Pfii koncipování studia byl kladen dûraz na vût í sepûtí teorie s praxí, a to napfi. v oblastech fiízení lidsk ch zdrojû, personální práce, uplatàování zákonû v praxi, ekonomického fiízení, bezpeãnosti a hygieny práce, moderní psychohygieny manaïera ãi systémového my - lení. Úãastníci museli v prûbûhu pomûrnû nároãného studia absolvovat sedm klasifikovan ch zkou ek a 14 zápoãtû, v samém závûru pak prezentaci a obhajobou závûreãné práce formou projektu, pfiiãemï byly ovûfiovány pfiedpoklady studujícího samostatnû a tvofiivû fie it úkoly, které vypl valy z poïadavkû na absolventa daného studijního programu. V echny podmínky studia splnilo a své závûreãné práce obhájilo 96 absolventû, pfiiãemï známkou v bornû bylo ohodnoceno 62 z nich. Mimofiádnû pozitivnû bylo za vynikající práci i obhajobu ãleny komise ohodnoceno 11 absol- Výcvik se speciální výstrojí ventû: mjr. Mgr. Franti ek Altman, V Ostrov; mjr. PhDr. Radomíra Dlouhá, V Hefimanice; PaedDr. Jitka Huzlíková, G VS âr; mjr. Mgr. Jitka Jahelková, VV âeské Budûjovice; Bc. Jana Jodlová, G VS âr; mjr. Mgr. Pavel Kotík, VV Bfieclav; Bc. Alena Mrkvanová, VV Liberec; mjr. Jaroslav Popík, V Pfiíbram; Mgr. Vladimír ikula, V Kufiim; Ing. Renata kutová, VV Ostrava; Bc. Jifií rajber, V Nové Sedlo. Jejich práce jsou k pfiípadnému vyuïití k dispozici v knihovnách PF TU Liberec a IV VS. Mnozí z úãastníkû studia doufají, Ïe pracovníci Institutu vzdûlávání VS âr zhodnotí pozitiva a negativa tohoto pilotního kurzu a vytvofií pfiijatelnou koncepci vzdûlávání fiídících pracovníkû. Jak bude fungovat ãi nefungovat vûzeàství totiï záleïí na personálu, jehoï kvalita se odvíjí od toho, jak je veden, vzdûláván, motivován a hodnocen. Mjr. PhDr. Radomíra Dlouhá absolventka studia n mi zbranûmi, stfieleckou a taktickou pfiípravu, boj zblízka ãi sebeobranu. Mezi zajímavosti urãitû patfiily i takové disciplíny, jako je ofenzivní a defenzivní jízda automobilem. Agentura SKATACH, s. r. o., vznikla na popud odborníkû zab vajících se plnokontaktním bojem, sebeobranou, stfielbou, taktikou, ale pfiedev ím celkovou bezpeãností. Její ãinnost je zamûfiena na v uku specializovan ch v cvikov ch programû pro v echny druhy bezpeãnostních sloïek. Instruktofii z agentury provedli v cvik napfi. u Útvaru rychlého nasazení P âr (URNA), kriminální policie, stálé pofiádkové jednotky (SPJ), Celní správy âr, nebo u mûstské policie. Organizaãní zaji tûní semináfie provedly Vûznice StráÏ pod Ralskem a Institut vzdûlávání VûzeÀské sluïby âr. Kpt. Petr Vlk Pavla Primasová Foto: SKATACH Nohejbalový turnaj PLZE Vûznice PlzeÀ-Bory uspofiádala pro své zamûstnance pfied vánoãními svátky jiï 4. roãník turnaje v nohejbale trojic. Koneãné pofiadí: 1. Piroch, Su ánka, Zezula ml. 2. Zezula st., Janeãek, Ambrozy 3. Kopal, Bodurka, Ferenãík 4. JeÏek, Kovafiík, R dl 5. Marek, Straka, ehofiovsk 6. Metliãka, Nikrmajer, Bofiík 7. Raiterman, Knaisl, Adámek 8. Rybák, Vavfiiãka, H bl (r) Poděkování duchovním Šachový turnaj V PLZE Pavel Just (na snímku) z Vûznice Pardubice zvítûzil ve 3. roãníku achového turnaje O pohár fieditele Vûznice PlzeÀ, kter byl zároveà kvalifikací na pfiebor VûzeÀské sluïby âeské republiky v achu. Na druhém místû se z 32 soutûïících umístil pprap. Jaromír DoleÏal z Vûznice Mírov a tfietí místo obsadil MUDr. Václav Berná ek z Vazební vûznice Praha-Pankrác. Na pfiebor VS âr v achu se dále pfiímo kvalifikovali: MUDr. Pavel Pení ka z V R novice, kpt. Miroslav Kasík z V PlzeÀ, nprap. Jaroslav Straãánek z V Hefimanice, npor. Ale Wanot z V Karviná, por. Tomá VaÀátko z VV Ostrava, Milan Doãekal z V Mírov, JUDr. Franti ek véda z V Valdice a MUDr. Zbynûk Kacr z V Horní Slavkov. Mjr. Bc.Václav Václavík nul ch tfiináct let, po která pravidelnû kaïd t den, svátky nevyjímaje, docházel za odsouzen mi do vûznice. Pan Daniel PrÛ a, kazatel Bratrské jednoty baptistû v Ostravû, oslovil u nás fiadu vûzàû. Také jeden z jeho b val ch hefimanick ch klientû je uï fiadu let aktivním ãlenem jeho církve, na el si tam pozdûji i manïelku a zaloïil rodinu. Pan PrÛ a byl iniciátorem pravidelného vystupování smyãcového souboru evangelick ch bratfií z âeského Tû ína o Vánocích a Velikonocích. Ing. Jan Koãnar Foto: pplk. Mgr. Josef Hrabina Zajímavá akce HE MANICE Za úãasti televizních kamer a zástupcû denního tisku mûli odsouzení ve Vûznici Hefimanice koncem roku 2003 moïnost pfiedvést v sledky svého volnoãasového snaïení vefiejnosti. Díky iniciativû pfiedsedy obãanského sdruïení Vzájemné souïití Kumara Vishwanathana - ãlena Rady vlády pro lidská práva - se podafiilo uskuteãnit zajímavou akci, pfii níï odsouzení zpívali a hráli v náv tûvním sále tfiem desítkám mlad ch obyvatel nedaleké Vesniãky souïití, pracovníkûm obãanského sdruïení a témûfi dvûma desítkám zástupcû médií. Vedle zástupcû sdûlovacích prostfiedkû se akce zúãastnili i 1. zástupce fieditele vûznice pplk. Mgr. Josef Hrabina, kter kulturní vystoupení odsou- HE MANICE Koncem loàského roku probûhlo ve vûzeàské kapli setkání místní skupiny ãlenû VûzeÀské duchovenské péãe. Zúãastnil se jej i pplk. Mgr. Josef Hrabina, první zástupce fieditele vûznice, kter kladnû zhodnotil ãinnost duchovních. Podûkoval Danielu PrÛ ovi (s kyticí), ãerstvému osmdesátníkovi a nejdéle pûsobícímu ãlenu VDP ve Vûznici Hefimanice, jemuï pfiedal vûcn dar jako upomínku na uplyzen ch zahájil krátk m úvodním slovem, v roli divákû a posluchaãû také ãlenové vedení oddûlení vûzeàské stráïe - mjr. Bc. Karel Miãka, mjr. Bc. Pavel Pode va, kpt. Petr Dressler a oddûlení v konu trestu - Mgr. Kvûtoslav Jordán a Ing. Ivan Skfiíãil. Organizaãnû ji skvûle pfiipravili pracovníci specializovaného oddûlení a oddûlení v konu trestu - Václav Curylo, Mgr. Milena imãáková a Mgr. Ladislav imãák. Z pódia zaznûly klasické sborové skladby, metal, country, cikánské lidovky a humorné scénky. V programu se vystfiídalo cca 40 úãinkujících odsouzen ch z pûveckého sboru, dramatického krouïku a tfií hudebních skupin. Reakce divákû byly spontánní, hned zkraje zavládla v borná atmosféra a více jak hodinov program byl odmûnûn dlouhotrvajícím potleskem. Na závûr probûhla neformální beseda odsouzen ch a náv tûvníkû, pfii níï obû strany pohovofiily mj. o sv ch postojích k trestné ãinnosti, realitû v konu trestu ãi sociálních problémech. Pfiíjemn m zakonãením odpoledne bylo spoleãné vystoupení hudebního souboru Imre (zamûfieného na nev ední, pûsobivou interpretaci cikánsk ch lidov ch písní) a hudebníkû z fiad odsouzen ch. Na housle hrál vedoucí hudební skupiny Jifií Macháãek, na saxofon Jan Ferenc, na tahací harmoniku tefan Îiga a na lesní roh studentka z Anglie Melissa Payne, která je v âeské republice na studijním pobytu a svou doktorandskou práci vûnuje právû souãasné romské hudbû. Mgr. Ladislav imãák Mjr. PhDr. Radomíra Dlouhá 26 zprávy české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 zprávy 27

16 Halová kopaná HE MANICE Ve sportovní hale Tatran v Ostravû probûhl pfied koncem loàského roku turnaj v halové kopané O pohár JUDr. Tomá e Holomka, pofiádan Unií Ola sk ch RomÛ. Toto sportovní klání se konalo v rámci boje proti drogám, násilí a rasismu. Zá titu nad turnajem pfievzal pfiedseda snûmovny PhDr. Lubomír Zaorálek, kter se rovnûï tohoto Česko-polská spolupráce LUBA V pfiíhraniãní spolupráci regionû tzv. Trojmezí na hranicích âech, Nûmecka a Polska hraje dûleïitou roli polské mûsto Lubaƒ. Pro 24 tisíc obyvatel mûsta je místní vazební vûznice jiï tradiãnû nedílnou souãástí tamního vefiejného Ïivota jako tfieba kola, policie nebo radnice. Vazební vûznice je pro svûj pfiínos pro mûsto i region váïenou institucí a prostfiednictvím dlouhodobé spolupráce s ãesk mi a nûmeck mi kolegy je známá i v mezinárodních penologick ch kruzích. Stopadesáté v roãí zaloïení lubaƒské vûznice se proto stalo spoleãenskou událostí nejen pro mûsto, ale i pozvané kolegy ze zahraniãí. VûzeÀskou sluïbu âr reprezentovali ãlenové vedení Vûznice StráÏ pod Ralskem v ãele s fieditelem PaedDr. Franti kem Vachem. Lubaƒská vazební vûznice má kapacitu mírnû neobvyklého turnaje osobnû zúãastnil. Mezi hosty byli také námûstek primátora mûsta Ostravy Ing. Zbynûk PraÏák, starosta Vítkovic Mgr. Petr Kutûj a generální fieditel Czech Casino Ing. Vladimír Eichinger. O neobvyklosti turnaje svûdãí seznam zúãastnûn ch t mû: Hotel Imperial Spoleãenství RomÛ na Moravû TRIO OS Vzájemné souïití pfiesahující sto osob. Dávno pryã jsou doby, kdy do stejného prostoru bylo nutné vmûstnat mnohdy i více neï 400 vûzàû. Po zahajovacím ceremoniálu a pfiivítání hostû, mezi nimiï nechybûl oficiální zástupce generálního fieditele polské vûzeàské sluïby, fieditel wroc avského vûzeàského okruhu plk. Mgr. Ryszard Godyla, zapoãal slavnostní program. eãníci, a nebylo jich málo, pfiipomnûli nejen svûtlé stránky historie, ale i vyhlídky vûznice. Zástupce wroc avského biskupa vysvûtil novou zástavu standartu lubaƒské vazební vûznice. V Polsku obecnû známé heslo: BÛh ãest vlast uvedené na standartû bylo impulsem i k nûkolika spontánním, nepfiipraven m, ale velmi procítûn m proslovûm. Dal ím ze spoleãensk ch vrcholû ceremoniálu bylo slavnostní povy ování pfiíslu níkû polské vûzeàské sluïby, pûsobících v této vazební vûznici. Rozhodnutím polského ministra spravedlnosti byli za âeské energetické závody, a. s. Vesniãka souïití Policie âr TJ Roma - Facuna Mûstská policie Ostrava TJ Roma - BaláÏ Vûznice Hefimanice Vazební vûznice Ostrava Vûznice Opava Budûjovick Budvar Baník Ostrava - Stará garda Renarkon - Protidrogové centrum Okno do pohádky PRAHA-RUZYNù RuzyÀská vûznice zorganizovala ve spolupráci s dobrovolnick m centrem Klubu interaktivního domu pro FN Motol kulturní program pro nemocné dûti, hospitalizované na oddûlení ORL motolské nemocnice v Praze. Odsouzené Ïeny z ep si pro malé pacienty pfiipravily divadelní pfiedstavení v podobû pohádky Má enka a tfii medvûdi. V borná nálada a nad ení mal ch divákû vyvolaly uspokojení z uspofiádané akce u odsouzen ch Ïen i zamûstnancû. Pavla Primasová Turnaj, jehoï souãástí bylo i hodinové kulturní vystoupení, mûl obrovskou sportovní, ale pfiedev ím spoleãenskou úroveà. V jeho prûbûhu se uskuteãnilo i pfiedání sponzorsk ch darû, na nûmï se podílela také Vûznice Hefimanice. Pfiedsedovi Unie Ola sk ch RomÛ p. Josefovi Stojkovi bylo pfiedáno nûkolik dfievûn ch hraãek a obrazû s dûtskou tematikou, které budou následnû vyuïity k estetizaci novû otevfiené matefiské koly pro romské dûti. V echny tyto v robky zhotovili odsouzení v rámci volnoãasov ch aktivit a zájmov ch krouïkû. Vítûzství v turnaji vybojovali pfiíslu níci Mûstské policie Ostrava. Na druhém místû se umístilo druïstvo Vazební vûznice Ostrava. V utkání o tfietí místo bylo úspû nûj í druïstvo Spoleãenství RomÛ na Moravû, které v penaltovém rozstfielu porazilo druïstvo TRIO Ostrava. Petr Dressler práci pro polské vûzeàství ocenûni obãané, ktefií obzvlá È pfiispûli k jeho rozvoji. âeská delegace se doãkala velkého pfiekvapení: z rukou plk. Mgr. R. Godyly pfievzal fieditel vûznice StráÏ pod Ralskem PaedDr. Franti ek Vach stfiíbrnou medaili ministra spravedlnosti Polské republiky Za zásluhy v práci o vûzeàství. Dle prûvodních slov polského pfiedstavitele je toto vysoké vyznamenání udûlené polsk m ministrem spravedlnosti konkrétním vyjádfiením úcty a souãasnû i podûkováním za cílevûdomou snahu a zájem o rozvíjení a prohlubování mnohaleté spolupráce s polsk m vûzeàstvím, ale také ocenûním osobního pfiínosu k mnohaletému dûslednému vytváfiení profesních a pfiátelsk ch vztahû s kolegy odborníky z pfiíhraniãních oblastí, zejména z wroc awského vojvodství. Setkání vûzeàsk ch odborníkû v polské Lubani u pfiíleïitosti oslav 150. v roãí vzniku vûznice se stalo dûstojnou pfiíleïitostí k hodnocení dosavadní mezinárodní spolupráce, ale dalo také dal í rozmûr úvahám smûfiujícím pfiedev ím do budoucna. JUDr. Josef Nejedl Rekonstrukce věznice Japonské flétny ve věznici SVùTLÁ V poslední listopadovou sobotu loàského roku nav tívil svûtelskou vûznici se sv m souborem AULOS profesor Václav Îilka. Konalo se zde netradiãní hudební vystoupení pro odsouzené Ïeny, pfii nûmï získaly nové poznatky o hfie na zobcovou flétnu. Profesor Îilka zaãal s v ukou dechov ch cviãení pomocí zobcové flétny pfied 27 lety. Pískání jako veselou rehabilitaci u pacientû s respiraãními potíïemi pfievzal od amerického pediatra M. B. Markse a za více jak ãtvrt století pro lo jeho souborem na osm tisíc dûtí a jejich rodiãû. K produktûm, které vznikají v kufiimské vûznici, patfií i ocelové vruty Je tû pfied pûti lety pracoval s 80 nad enci, v souãasné dobû má soubor 30 ãlenû. O v ech hovofií jako o sv ch nejlep ích pfiátelích, v echny zná od maliãka. A co ho pfiivedlo k my lence pfiedvést ãást ze svého repertoáru právû Ïenám ve v konu trestu? Ve Vûznici Svûtlá nad Sázavou si odpykávají trest matky s nezletil mi dûtmi a právû na ty soustfiedil profesor Îilka svoji pozornost. Flétnu velebil jako kouzelnou pí Èalku, která dává dítûti citové bohatství, zvy uje sebevûdomí, prospívá jeho du i. Îádn jin hudební nástroj nepomáhá tolik a v estrannû zdravému rûstu dítûte. Na dûkaz upfiímnosti sv ch slov hned KU IM Poãátkem ledna leto ního roku skonãila v Kufiimi druhá etapa rekonstrukce areálu zdej í vûznice. Cílem projektu, kter je jedním z konkrétních v sledkû probíhající transformace ãeského vûzeàství na úroveà evropsk ch vûzeàsk ch standardû, je zlep it Ïivotní podmínky pfiibliïnû 500 odsouzen ch osob, jeï se zde nacházejí ve v konu trestu odnûtí svobody. V rámci rekonstrukce byla zru ena vût ina velk ch cel, kde bylo ubytováno aï po 12 odsouzen ch. Nové loïnice jsou vût inou pro est osob, nûkolik jich má pouze ãtyfi, dokonce i dvoulûïkové uspofiádání. Opravena byla také sociální zafiízení a kulturní místnosti. Rekonstrukce v kufiimské vûznici, v jejímï rámci jiï byla zcela opravena jedna z vybran ch budov a druhá z poloviny, zaãala pfied tfiemi lety a zatím si vyïádala kolem deseti milionû korun. Nové moïnosti se odsouzen m nabízejí také v poskytování pracovních pfiíleïitostí. JiÏ pfied rokem zde vznikla ze starého skladu na uhlí nová v robní hala, kde probíhá montáï nejrûznûj ích v robkû, mj. i souãástek pro automobilov prûmysl nebo hraãek pro dûti. Vzhledem k tomu, Ïe kapacita této v robní haly zatím není zcela vyuïita, nabízí se pfiíleïitost k jejímu vyuïití je tû dal ím podnikatelsk m subjektûm. V na í vûznici dnes máme zamûstnáno 170 vûzàû, jejichï pracovní morálka je více neï dobrá, fiíká fieditel Vûznice Kufiim plk. PhDr. Jifií Mezník. red v úvodu podûkoval japonské firmû AULOS a pfiedal odsouzen m Ïenám i dûtem od této firmy 20 fléten. Pro v echny to bylo jistû milé pfiekvapení pfied oãekáváním dal ího prûbûhu vystoupení. Známé i ménû známé skladby oïivil historkami a snaïil se vtáhnout do dûje i matky s dûtmi, které sv m bezprostfiedním chováním navozovaly humornou atmosféru. Známé písniãky si mohli zazpívat v ichni. A ty ménû známé od Bohuslava MartinÛ a Adama Michny z Otradovic zaznûly na závûr. Odsouzené Ïeny se souboru profesora Václava Îilky odmûnily potleskem a zpûvem v doprovodu kytary. Mgr. Franti ek Kolbábek Slovenští kolegové v Olomouci OLOMOUC V závûru roku 2003 jsme mûli moïnost pfiivítat v Olomouci na reciproãní náv tûvû slovenské kolegy: hlavního specialistu generálního fieditelství Sboru vûzeàské a justiãní stráïe SR Dr. Jaroslava Jáno e, fieditele Ústavu pro v kon vazby Bratislava pplk. Mgr. Petera Nováka, zástupce fieditele ústavu pplk. PaedDr. Bohuslava efranka a vedoucího oddûlení vûzeàské stráïe npor. Viliama Opálka. Setkání mûlo pracovní charakter. Jeho aktéfii se navzájem informovali o postupu reformního procesu ve sv ch zafiízeních, reprofilaci vûznic a pfiipravovan ch zmûnách v legislativû, t kajících se vûzeàství. V neformální diskusi v závûreãn den náv tûvy za pfiítomnosti v ech vedoucích oddûlení byla probrána stanoviska a názory na v echny úseky ãinnosti. Nemohla samozfiejmû chybût ani prohlídka olomoucké vazební vûznice. Mgr. Martina Îbánková Požární poplach PRAHA-RUZYNù Na celách ã. 526, 527, 528 byl obvinûn mi úmyslnû zaloïen po- Ïár se zámûrem vyvolat zmatek mezi zamûstnanci a pokusit se o útûk. PoÏár ovládl cel prostor cel a hrozilo roz ífiení do dal ích pater. Ha ení a evakuaci osob zaji Èuje VISS pfiíslu níky VS âr za pomoci po- Ïárního druïstva odsouzen ch a v souãinnosti s Hasiãsk m záchrann m sborem Prahy 6. Dvefie cely ã. 528 nejdou vlivem tepla vzniklého pfii poïáru otevfiít, je nutné pouïít zafiízení na násilné otevfiení celov ch dvefií. Zásah trval 17 minut. V této dobû se podafiilo bezproblémovû provést evakuaci 52 vazebnû stíhan ch osob z jednotliv ch cel na vycházkové dvory. Cviãení prokázalo dobrou pfiipravenost zamûstnancû vazební vûznice, Hasiãského záchranného sboru i poïárního druïstva odsouzen ch na eventuální likvidaci skuteãného po- Ïáru. Pavla Primasová 28 zprávy české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 zprávy 29

17 Nově pro návštěvy P ÍBRAM Pro rodinné pfiíslu níky odsouzen ch, pfiicházející na náv tûvu, jsou ve Vûznici Pfiíbram v provozu novû zrekonstruované prostory odbavovacích místností. Nacházejí se oddûlenû od vchodu do administrativní ãásti vûznice. Nové odbavovací místnosti plní pfiedev ím funkci rychlého a bezproblémového odbavování vût ího poãtu lidí pfiicházejících na náv tûvy. V razn m pozitivem bylo vybudování bezbariérového vstupu pohybovû invalidním lidem, kter ústí pfiímo do nov ch ãekáren. Komplex odbavovacích místností se skládá ze tfií ãástí. Prvá ãást jsou prostorné ãekárny, v nichï se mohou náv tûvníci seznámit se základními Mozaika vzpomínek VáÏení ãtenáfii, moïná pfiijmete následující fiádky s podivem, Ïe teì, kdy se v ichni tû íme na pfiíchod jara, se je tû vracíme k závûru loàského roku a tím i k vánoãním svátkûm v na ich vûznicích. Nejde o redakãní nostalgii, ale upfiímnou snahu neodepsat práci v ech tûch z vás, ktefií jste nám zaslali pfiíspûvky s vánoãní tematikou. Z dûvodû organizaãních zmûn jsme je nemohli otisknout dfiíve, navíc nûkteré pfii- ly aï poãátkem ledna. Dovolte nám proto, abychom ze v eho, co jste nám zaslali, sestavili vzpomínkovou mozaiku a zároveà vám podûko- informacemi pro osoby vstupující do vûznice. Ve druhé ãásti probíhá samotné odbavení náv tûvníkû, kde mají moïnost uloïení mobilních telefonû a osobních vûcí do uzamykateln ch skfiínûk. Po základním zkontrolování oprávnûnosti vykonat náv tûvu u odsouzeného postoupí náv tûvníci do tfietí místnosti, kde vyãkají na doprovod do stfieïené ãásti vûznice k provedení samotné náv tûvy. Zámûrem vybudování tûchto nov ch odbavovacích místností ve Vûznici Pfiíbram bylo pfiedev ím odlehãení provozu na vstupní bránû do administrativní ãásti vûznice a vytvofiení kulturního prostfiedí pro rodinné pfiíslu níky odsouzen ch, pfiicházejících na náv tûvy. Miroslav Pechar vali za bájeãnou spolupráci. Ve vûznicích a vazebních vûznicích âeské republiky proïilo nejkrásnûj í svátky v roce více neï vûzàû a s nimi stovky zamûstnancû vûzeàské sluïby, ktefií museli plnit své pracovní povinnosti. Podobnû jako v minul ch letech se na mnoha místech konaly kulturní a sportovní pofiady, byly prodlouïeny veãerky nebo ãas ke sledování televizních programû, probûhly tûdroveãerní a novoroãní m e a podávala se tûdroveãerní veãefie. Nûktefií odsouzení se v ak na oslavû vánoãních svátkû sami aktivnû podíleli. Napfiíklad nûkolik odsouzen ch Příbram vítězí âeské BUDùJOVICE V pfiíjemném prostfiedí ãeskobudûjovického Sportovního klubu Policie âr se v závûru minulého roku konal jiï ãtvrt roãník vánoãního turnaje v sálové kopané. Tradiãnû silné muïstvo pfiijelo z Vûznice Pfiíbram. Znovu (na celé ãáfie) zvítûzilo a získalo tím Putovní pohár fieditele Vazební vûznice âeské Budûjovice (a navíc i odmûnu pro nejlep ího stfielce). Pfiípadné tfietí vítûzství Pfiíbrami v roce 2004 by znamenalo trvalé dr- Ïení poháru. Vûznice Krems- Stein (Rakousko) omladila své druïstvo a do Budûjovic vyslala i silnou doprovodnou skupinu v ãele s pfiedsedkyní z Jifiic nav tívilo spoleãnû s pracovníky VS âr Dûtsk domov v Milovicích, aby tamním dûtem pfiedali dfievûné hraãky a jednoduché didaktické pomûcky, které odsouzení v jifiické vûznice vyrobili ve svém volném ãase. Velkou radost udûlali odsou- zení z Vûznice Mírov handicapovan m dûtem ze umperka a Mohelnice, jakoï i dûtem v matefisk ch kolkách v Mírovû a nedaleké epové. Podobn ch pfiíkladû jste nám zaslali více, napfiíklad z R novic, Oráãova, Znojma, Prahy-Ruzynû nebo Olomouce. Byl by to dlouh seznam, kdybychom mûli otisk- editel vazební vûznice plk. JUDr. Petr Rakovsk pfiedává pohár nejlep ímu stfielci turnaje nstrm. Davidu Havrlíkovi z Vûznice Pfiíbram sportovního spolku Justizsportverein Stein paní Karin Pistracher. Raku ané skonãili druzí, jejich brankáfi byl vyhodnocen jako nejlep í v turnaji. âeské Budûjovice se tentokrát musely spokojit s pohárem za fair play. PhDr. Jaroslav Hála nout v echny va e pfiíspûvky, ale jak jsme jiï uvedli, tentokrát se musíme spokojit jen s letm m ohlédnutím. Pfiesto nám ale dovolte je tû jedno zastavení, a to u devíti odsouzen ch Ïen z vûznice v Opavû, které odpracovaly dvû stû hodin ze svého volného ãasu, aby se mohly podílet na zkrá lení medov ch perníãkû zhotoven ch z jednoho sta kilogramû vãelího medu, jednoho tisíce esti set vajec a skoro sedmi metrick ch centû mouky. Ty si pak v závûru loàského roku prohlédly tisíce náv tûvníkû v pofiadí jiï desáté jubilejní v stavy v Oticích. Miroslav Jílek Odznak Přeborník Vězeňské služby ČR novinka roku 2004 JUDr. Josef Nejedl Na pfielomu mûsíce ledna a února byly odstartovány první soutûïe zimních lyïafisk ch pfieborû VûzeÀské sluïby âeské republiky v leto ním roce. Z nûkolika dûvodû se stanou jak msi mezníkem v oborové sportovní historii. Dlouhodobé pfiípravy a velmi v znamné v sledky v mnoha tradiãních sportovních odvûtvích, stejnû tak jako ãetná sloïitá osobní jednání, to v e pfiedcházelo koneãnému rozhodnutí o vydání nejnovûj ího pfiedpisu 1) o udûlování titulu Pfieborníka VûzeÀské sluïby âeské republiky. Pohled do historie a jak to bylo dál V echna oborová, tedy i sportovní vyznamenání a ocenûní, mající svûj faktick ãi ideov pûvod v dobû, nyní jiï dávno minulé, byla ru ena. Závûreãnou teãkou za existencí pûvodního pfiebornického titulu a s ním spojeného ocenûní - odznaku 2), byla jiï jen pfied nûkolika léty publikovaná informace (vã. zobrazení) v âeském vûzeàství 3). Bûhem následujících více jak deseti let se na mnohé pozapomnûlo. Sport ov em Ïil svûj vlastní Ïivot dál. V znamné v sledky oborového sportu byly podnûtem, kdy fie ení se nabídlo vlastnû samo od sebe. V prosinci 2003 je vydán oficiální pfiedpis 2) o zfiízení nového typu sportovního vyznamenání, a vzápûtí byl i publikován ve sbírce nafiízení generální fieditelky VûzeÀské sluïby âeské republiky. Nafiízení komplexnû fie í a upravuje udûlování titulu Pfieborník VûzeÀské sluïby âeské republiky. Popisuje jeho stanovenou úfiední podobu. Podle dikce pfiedpisu se jedná o ocenûní nejlep- ích sportovních v sledkû dosaïen ch pfiíslu níky (uniformovan mi) a obãansk mi, tedy civilními zamûstnanci (dále jen zamûstnanci ) v pfieborech, v brannû bezpeãnostních závodech, ve stfielbû, kynologii a jin ch vybran ch sportovních akcích organizovan ch generálním fieditelstvím VûzeÀské sluïby âr. Titul pfieborník udûluje generální fieditel VûzeÀské sluïby zamûstnanci nebo druïstvu zamûstnancû VûzeÀské sluïby âr, ktefií se v koneãném pofiadí vyjmenovan ch soutûïí umístili na nejvy ím místû. K udûlenému titulu pfieborník náleïí 1) diplom, 2) odznak pfieborníka a 3) prûkaz drïitele odznaku. S oficiálními vzory tûchto artefaktû se ãtenáfi mûïe blíïe seznámit v obrazové pfiíloze tohoto pfiíspûvku. Kovov odznak pfieborníka se v souladu s platn m pfiedpisem nosí na blûze reprezentaãního stejnokroje, a to na pravé stranû prsou. Na civilním obleku se odznak nosí na pravé stranû prsou spoleãenského saka muïe nebo spoleãenského odûvu Ïeny. Zamûstnanec je oprávnûn nosit pouze jeden odznak pfieborníka, a to i v pfiípadech, Ïe v prûbûhu sluïebního nebo pracovního pomûru k VûzeÀské sluïbû získal více tûchto titulû. Oprávnûní nosit odznak má pouze vyznamenan zamûstnanec. Evidenci udûlen ch titulû pfieborník vede a také v budoucnosti je vedením evidence povûfien odbor vûzeàské a justiãní stráïe PÛvod ãestného odznaku V robcem kovového odznaku pfieborníka VûzeÀské sluïby 2004, urãeného k ocenûní nejlep ích sportovních v konû vûzeàsk ch sportovcû, je nejen v odborn ch numismatick ch, ale také sportovních kruzích relativnû dosti známé specializované v robní druïstvo MECHANIKA PRO- STùJOV 97. Finální návrh v tvarné podoby tohoto sportovního ocenûní vûzeàsk ch sportovcû je v sledkem práce pplk. Jaroslava Káchy. Technické ztvárnûní v e popisovaného kovového odznaku je dílem vlastního atelieru raïebního ústavu. K v robû odznakû byl pouïit jako materiál hliník, resp. jeho slitiny. Povrchová úprava odznaku - patinování, je provádûna tak, aby odpovídala pfiedstavám a po- ÏadavkÛm zákazníka VûzeÀské sluïby âr. V echny odznaky jsou z praktického dûvodu opatfieny na rubové stranû pendlíkem. Odznak je jednostrann a pomûrnû dosti rozmûrn - 33 x 30 milimetrû. Pro úplnost uvádíme alespoà základní technické údaje o medailích a jejich vzniku. Vydavatel: VûzeÀská sluïba âeské republiky Autor návrhu: pplk. Jaroslav Kácha Provedení: jednostrann kovov odznak, obrazová ãást lícní strany s dotvofien m, konkrétním vroãením 2004, proveden m technikou laserového rytí podle ablony. Nápis (tfiífiádkov ) má pfiedev ím vysvûtlující charakter Rok vydání: 2004 Rozmûry: 33 x 30 milimetrû Materiál: slitina hliníku a zinku s povrchovou úpravou (patinování) do tzv. stfiíbfiité barvy s vysok m leskem Technika provedení: tzv. odstfiedivé lití; sériová v roba V robce: Mechanika Prostûjov 97, v robní druïstvo, Na Pfiíhonû 20, Prostûjov Popis odznaku: Lícní strana Odznak je jednostrann. Uprostfied odznakové plochy, která mát klasick tvar tzv. heraldického panûlského títu v transparentním hladkém provedení stfiíbfiité barvy s vysok m leskem, je umístûn symbol VûzeÀské sluïby âeské republiky váhy spravedlnosti (rozpûtí v horní ãásti symbolu 10 milimetrû, rozpûtí misek 15 milimetrû), zavû ené na meãi tzv. fiímského typu obráceného hrotem vzhûru (velikost 22 milimetrû). Obrazová plocha títu je doplnûna dvûma nápisy v horní ãásti vodorovn m nápisem P EBORNÍK s písmeny o v ce 3 milimetry. V dolní polovinû obrazové plochy títu je vyznaãen rok konání pfieboru napfi a pod ním je umístûn polokruhov nápis VûzeÀská sluïba âr (kopíruje tvar spodního okraje odznaku) s písmeny patkami ven o v ce 2 milimetry. Obû strany dolního polokruhového nápisu jsou doplnûny svisle umístûn mi lipov mi ratolestmi (9 lístkû zprava i zleva). V tvarn zámûr i koneãn návrh lícní strany odznaku Pfieborníka byl vytvofien podle stanoven ch zásad a pfiedstav objednatele VûzeÀské sluïby âeské republiky a v souladu s oficiální pfiedlohou. Rubová strana Je hladká a v robce podle poïadavku objednatele na ni adjustoval pouze napevno pfiíchytku (tzv. americk pendlík). Podle pfiedpokládaného zámûru vydavatele by mûlo pro rok 2004 b t vyraïeno pouh ch 75 kusû odznakû pfieborníka s tím, Ïe alespoà jeden pûvodní vzorek se natrvalo ke studijním a badatelsk m úãelûm, v souladu s platn m pfiedpisem, deponuje do úfiedního archivu VûzeÀské sluïby. Tato raïba má a bude i do budoucna mít punc znaãné v jimeãnosti. Realizace odznaku byla jednorázová a ryze úãelová akce na objednávku vedení VûzeÀské sluïby âr, zatím pouze pro rok Udûlování dal- ím vítûzûm-pfieborníkûm sportovních soutûïí pfií tích let, bude nadále proto provádûno vïdy pouze po následné roãní doraïbû v potfiebném, pfiesnû stanoveném mnoïství a s textovou mutací vroãení pro pfiíslu n rok. V tvarnû, tak jak uvádí platn pfiedpis, má b t toto sportovní vyznamenání trvale shodné s podobou roku zprávy české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 sport 31

18 Díky v em sportovním pfiíznivcûm a organizátorûm Pfiíprava pfiíspûvku o zfiízení sportovního vyznamenání a udûlování titulu Pfieborník VûzeÀské sluïby âeské republiky, byla podmínûna pochopením a pfiátelskou pomocí mnoha nejmenovan ch, pro sport zapálen ch nad encû. Za to, Ïe ocenûní v znamn ch v sledkû sportovní ãinnosti ve VûzeÀské sluïbû âr jiï pro rok 2004 patfií upfiímné podûkování zejména pracovníkûm odboru vûzeàské a justiãní stráïe generálního fieditelství v Praze. Trvalé místo na stránkách sportovní historie oboru nyní patfií nové, umûlecky vyváïené drobné plastice. Pfiejme si spolu s celou sportovní obcí, aby tento drobn pfiíspûvek nám a na- im následovníkûm zaznamenáním podstatn ch faktû uchoval v pamûti alespoà pfiedstavu o té spoustû organizaãní práce Während in den ersten mehr als zehn Jahren nach der Wende im Jahr 1989 im Tschechischen Strafvollzug für Sportleistungen nur Urkunden verlia o lesku pestré mozaiky sportovní slávy roku A samozfiejmû, aby se natrvalo uchovala i podoba v tvarného zpracování tohoto sportovního vyznamenání. *** Po dlouh ch patnácti letech bylo atraktivní sportovní vyznamenání moderního tvaru P EBORNÍK VùZE SKÉ SLUÎBY PRO ROK 2004 opût udûleno. V zimním stfiedisku Mariánská pfii slavnostním ceremoniálu, kter se konal dne 12. února 2004, z rukou generální fieditelky K. Meclové je jako první obdrïel za disciplinu bûh na lyïích na 15 kilometrû voln m zpûsobem ing. Ladislav Kubeãek z vûznice Odolov. V kategorii Ïen to byla npor. Eli ka Chocholou ová z vûznice Pardubice. Prameny a literatura 1) Nafiízení ã. 43/2003 generální fieditelky VûzeÀské sluïby âeské republiky o udûlování titulu Pfieborník VûzeÀské sluïby âeské republiky a o zmûnû NG ã. 35/1993 o stejnokrojích pfiíslu níkû VûzeÀské sluïby âeské republiky ze dne ãj. 240/2003-G /417 2) Rozkaz ã. 2/1975 ministra spravedlnosti âsr o udûlování titulu Pfieborník Sboru nápravné v chovy âsr ze dne ãj. SSNV-3899/ ) âeské vûzeàství ã. 1/1998, Vyznamenání ãeského vûzeàství, ãást 2., str. 36 a násl. Zusammenfassung: Championabzeichen des Strafvollzugsdienstes der CR Neuheit des Jahres 2004 Dr.j.u. Josef Nejedl ehen (bzw. ausgegeben) wurden, sind im Jahr 2004 wieder Championabzeichen des Strafvollzuges der Tschechischen Republik für die Sportler - nicht nur für die uniformierte Bediensteten, sondern auch für Zivilpersonen, die im Bereich des Strafvolzuges arbeiten - geschaffen worden. Das Championabzeichen wurde von der Generaldirektion des Tschechsichen Strafvollzugdienstes gestiftet. Der Hersteller des Abzeichens ist die berühmte Firma Mechanika Prostûjov. Den erfolgreichen Siegern sowie auch den Siegermanschaften des Strafvollzuges, die ersten Plätz während des Sportwettbewerbes im Jahr 2004 erringen werden, sind die Championabzeichen in der offiziellen Form (siehe Abb.) überreicht worden. Das Championabzeichen ist als Abbildung in diesem Artikel als Anlage mit der entsprechenden Beschreibung abgebildet. křížovka Českého vězeňství AUSTRAL- SK MEDVÍ- DEK O KUBAT POCHOUT- KA ZE ZABÍ- JAâKY BABIâKA (NÁ Eâ.) SEVERSKÁ EKA TA I ONA OVINY P I HOREâCE FREKVEN- TANTI VO- JEN. KOL POTÁâ KNIHA (ANGL.) KAZIT KOLÍNSKÁ SPZ VÉDSKÁ HUD. SKUPINA 1. DÍL TAJENKY LUPIâ ZE STARÉHO ÍMA NADSTAVBA NAD HLAVNÍ ÍMSOU BOLÍVIJSKÁ FLÉTNA ZNAâKA âistících PROST. ZÁPOR FINSKÉ JMÉNO SEKÁNÍ KARVINSKÁ SPZ VESNICK BOHÁâ (RUS.) TEXTIL. SUROVINA TELEFONOVAT JIHOAMER. KOPYTNÍCI INICIÁLY HER- CE LIPSKÉHO JMÉNO OTY EDAVÁ ZABARVENÍ PO ADAâ VOZKOVO POBÍDNUTÍ KREVNÍ PODLITINA LEÎÍCÍ NA STRA- Nù SRDCE OMÁMENÍ ( IDâ.) SKON VRUBOUN POSVÁTN DIAMAN. PRÁ EK POUZDRO NA ÍPY OBYDLÍ PAST E AUTOMOBILKA SOUBOR MAP HUDEBNÍ NÁSTROJ PLANETA ASPIK ZAHRADNÍ KVùTINA ÚTOK JÍZDY KLEPETÁâ JMÉNO HEREâ- KY MED ICKÉ HLT CHEMICKÁ ZN OSMIA POHODN ZBYTEâNù ROMÁN OD M. PUZZA SVRCHNÍ JURA OSADA NA BEROUNSKU B V. VÉD. TENISTA TRUTNOV- SKÁ SPZ D EVO (NùM.) DùSIVOST ALÎÍRSK P ÍSTAV SÍDLO V GABUNU KOVBOJSKÉ POT EBY NADÁLE EXISTOVAT Ze zahraničí Útěk z mexické věznice Skupina ozbrojen ch muïû pfievleãen ch za vojáky a policisty vtrhla pfiesnû 20 minut po tfietí hodinû ráno dne 5. ledna 2004 do vûznice Apatzigán, pfiibliïnû 190 km západnû od hlavního mûsta Mexico City. Útoãníci se snaïili dozorcûm namluvit, Ïe provádûjí inspekci. KdyÏ ale byli vyzváni k pfiedloïení dokladû, zahájili palbu, pronikli do objektu a osvobodili 29 patrnû pfiedem vytipovan ch vûzàû. Héctor Elías, pfiedstavitel policie státu Michoacán, hodnotí útok trvající necel ch sedm minut jako velmi dobfie zorganizovan. Lorena Cortés, mluvãí generální prokuratury státu Michoacán, uvedla, Ïe ozbrojenou skupinu tvofiilo 40 aï 50 muïû. Nûktefií z uprchlíkû jsou údajnû napojeni na vlivn drogov Cartel del Golfo, jehoï síè pronikla dokonce do nejvy ích státních struktur. Nûkolik uprchl ch vûzàû se jiï podafiilo dopadnout. Ti nejnebezpeãnûj í jsou ale stále na útûku. Mexiko je tranzitním územím, kudy plynou drogy z JiÏní Ameriky do USA. Drogové cesty probíhají divokou zalesnûnou horskou krajinou, která je v poslední dobû plenûna také nelegálním obchodem s dfievem. Michoacán je bohat poãtem nedávno je tû ãinn ch sopek. Probudí-li se nejmlad í z nich, Volcán Paricutín, její fiádûní nezmûïe více, neï jen na ãas pfieru it ãinnost Ïivlu nebezpeãnûj ího ãlovûka. Pa eráci drog nejsou uï ani v ãesk ch vûznicích exotick m jevem, proto je zpráva z Mexika moïná mementem, varováním, co tito lidé dokáïou. Ekvádorští vězni se prokopávají a křižují Hlavní mûsto Ekvádoru Quito je poãtem obyvatel srovnatelné s Prahou. Vûznice uprostfied metropole nese jméno po Gabrielu G. Morenovi ( ), diktátorovi a pozdûji prezidentu diktátorské vlády. PfiestoÏe je dnes Ekvádor demokratickou zemí, kruté pomûry ve vûznici kritizuje v poslední dobû Amnesty International, v listopadu 1997 se tu na protest proti brutálnímu justiãnímu a vû- ODBYT (HOVOR.) P ÍTEL (FRANC.) ZAHRAD- NICK SUBSTRÁT TROUBEL U D MKY (NÁ Eâ.) VÍCERANN REVOLVER NÁLEÎEJÍCÍ PRIMÁTÒM VOJENSKÉ SDRUÎENÍ AMERICK VZPùRAâ ROSTLINA ZBùHOVEC BÒÎEK LÁSKY PÍT MLÉKO OD MATKY ZNOVU BRNùNSKÁ SPZ OPùT (SLOV.) PAN. TEL. HRDINA ZAKOKTÁNÍ KARTA (ZAST.) VYJAD OVAT PÍSMEM V Mù EK ÎLÁZY JMÉNO PSA SKLADI TNÍ VOZÍK SELEN (CHEM. ZN.) FRANCOUZ- SKÁ EKA POVEL PRO PSA V NOS SVRCHO- VANÉ MOCI PIâÁK (HOR- NICK SLANG) CELKOV RÁZ âásteânù VYVIKLAT MO. ÎIVOâICH ÎLUTOHNùDÉ BARVIVO P EDLOÎKA PRÒV. LIST (ZAST.) (SLOVEN.) ÎIVOâICH POT E- ZA DENNÍHO SVùTLA BUJÍCÍ KYSLÍK POPÍNAVÁ ROSTLINA SEVERSKÁ EKA SPARËANSK HOKEJISTA (PAVEL) PLAST. HMO- TY K V ROBù TRHAVIN KOMÁ Í CI- TOSLOVCE VZEZ ENÍ ITALSKÁ EKA NEJVY Í KARTY âásteâka SRSTI MARTINSKÁ SPZ 2. DÍL TAJENKY JEZERNÍ RYBA LANKO PODOBY BEDUÍNSK PLÁ Ë Povodeň ve věznici Arles JiÏní Francii postihly v fiíjnu 2003 nejhor í záplavy za posledních dvacet let. Stoupající voda fieky Rhôny zaplavila také okolí vûznice v Arles, kde v té dobû vykonávali trest pachatelé závaïn ch zloãinû, vãetnû doïivotních odsouzen ch. Mezi nimi byl napfiíklad éf levicové teroristické organizace Pfiímá akce Jean Marc Rouillan nebo piãkov specialista na v robu teroristick ch bomb Max Frerot, kter pracoval ve vûzeàské knihovnû. Po zaplavení pfiízemí museli b t vûzni nejprve pfiemístûni do prvního patra. KdyÏ povodeà dosáhla v e 1,8 metru, padlo rozhodnutí o celkové evakuaci vûzeàsk ch objektû. Akce zaãala 5. fiíjna v Podle sdûlení nejvy ího pfiedstavitele místní správy Christiana Fremonta byla delikátní, extrémnû nároãná operace zahájena pfiemístûním nejnebezpeãnûj ích vûzàû. Elitní speciální policejní jednotky ve spolupráci s vûzeàsk m personálem zaãaly pfieváïet na motorov ch ãlunech napfiíklad desetiãlennou skupinu korsick ch separatistû. Bûhem tfií dnû bylo za neustálého de tû evakuováno celkem 193 vûzàû. Evakuace vûznice v Arles dne zeàskému systému ukfiiïovali tfii vûzni. Ve vûznici je umístûno pfiibliïnû tisíc vûzàû. V minulém roce pfiekvapení dozorci zjistili, Ïe z vûznice García Moreno vede tunel 25 metrû dlouh a 70 centimetrû vysok. Tunelem, kter byl dokonce vybaven elektrick m osvûtlením, uprchlo 5. prosince celkem 16 vûzàû (9 KolumbijcÛ a 7 EkvádorcÛ), odsouzen ch za pa ování drog a zabití. Podle zpráv z internetu pfiipravil LB OBYVATEL- KA SRN JAPONSKÉ MùSTO VAZKÁ TEKUTINA MONIKA (DOMÁCKY) VÍTR NIâIVÉ SÍLY ZDÁNLIVù RUSKÁ EKA BùLORUS. EKA JMÉNO PAPOU KA SOUHLAS Za mfiíïemi jsou zloãinci... (dále viz tajenku) STAVEBNÍ KÁMEN ARABSKY KOSTKA SOUâÁST ÉTERIC. OLEJÒ âást DùT. B Í KA (ZDROBN.) TURECKÁ EKA NEJINAK VYPOU TùT PO KAPKÁCH NÁCHODSKÁ SPZ LATINSK NÁZEV PRO ÎÁBY ZNAâKA PRO KUS POMÒCKA: BANN, TIRZO, SUIR 32 sport české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 kfiíïovka 33

19 Sídelní biskup navštívil Věznici Heřmanice Vzácnou náv tûvu sídelního biskupa ostravsko-opavského Mons. Franti ka Václava Lobkowicze, O. Praem uvítal ve stfiedu 7. ledna 2004 ve Vûznici Hefimanice její fieditel plk. JUDr. Ladislav Miãka. Mons. Lobkowicz byl pape- Ïem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem v Catabum Castra a svûtícím biskupem praïské arcidiecéze. Biskupskou konsekraci pfiijal Dne , bulou papeïe Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali, byla zfiízena nová ostravsko-opavská diecéze a Mons. Lobkowicz byl jmenován jejím prvním diecézním biskupem. Poprvé nav- tívil hefimanickou vûznici na tûdr den v roce 1996 a poté je tû u pfiíleïitosti vysvûcení kaple 20. února Jeho leto ní náv tûva souvisela s odslouïením m e svaté ve vûzeàské kapli, bûhem které udûlil svátost kfitu a svátost bifimování dvûma odsouzen m. Pfiátelského setkání s fieditelem Miãkou se úãastnili také sekretáfi biskupa Mgr. Ale Ligock, kaplan Mgr. Emil Morav, 1. zástupce fieditele vûznice pplk. Mgr. Josef Hrabina a tisková mluvãí mjr. PhDr. Radomíra Dlouhá. V jeho prûbûhu Mons. Lobkowicz podûkoval fiediteli vûznice za vytváfiení vhodn ch podmínek k ãinnosti duchovních a nabídl pomoc v pfiípadû potfieby poskytování péãe zamûstnancûm v krizov ch situacích. Zmínil se o úmyslu poskytnout VûzeÀské sluïbû âr k pfiípadnému vyuïití objekt semináfie ve Vidnavû, zejména pro drogovû závislé osoby, u kter ch by byl jiï v prûbûhu v konu trestu odnûtí svobody aplikován léãebn proces. Zajímal se také o zmûny ve vûzeàství, související se vstupem âeské republiky do Evropské unie. editel vûznice informoval vzácného hosta o souãasn ch projektech, realizovan ch programech zacházení a problémech spojen ch s nízkou mírou zamûstnanosti vûzàû. V ichni pfiítomní se shodli na my lence, Ïe hledání a nalézání smyslu Ïivota a uspokojování potfieby b t prospû n m druh m je tfieba u odsouzen ch podporovat a také jim na této cestû hledání pomáhat. Mons. Lobkowicz poté celebroval m i svatou za asistence pátera Mgr. Václava Gandery, Mgr. Ale e Ligockého a Mgr. Emila Morava, které se zúãastnilo 12 odsouzen ch. Dvûma z nich udûlil svátost bifimování, které má v ãlovûku upevnit, posílit a zdokonalit BoÏí Ïivot zapoãat kfitem. Udílení svátostí kfitu a bifimování odsouzen m není bûïná záleïitost. V loàském roce byl pokfitûn v hefimanické vûznici pouze jedin odsouzen. Proã vedou kroky odsouzen ch do vûzeàské kaple, co pro nû znamená víra? Na tuto otázku se pokusím odpovûdût Mons. Lobkovicz pfii rozhovoru s fieditelem vûznice plk. JUDr. Ladislavem Miãkou. Vpravo pplk. Mgr. Josef Hrabina. slovy obou ãerstvû bifimovan ch. Jifií, 47 let, odsouzen dle 250/1, 4, konec TOS v r. 2008, s penûïit m trestem 2 miliony korun, fiekl, Ïe se s kfiesèansk mi my lenkami poprvé seznámil pfii studiu na filozofické fakultû v Praze. AÏ ve vûzení v ak zaãal chodit na hodiny katechismu. Dále uvedl: ZtotoÏnûní se s vinou, její uznání a pfiijetí trestu mi pfiineslo citelnou psychickou úlevu a otevfielo mi cestu k tomu, abych neradostná léta strávená za mfiíïemi vyuïil co nejlépe a aby mne pokud moïno co nejvíce obohatila, s ãímï souvisí i oblast duchovního Ïivota, jeï tu vyústila mimo jiné v mé bifimování. Osobnû jsem na svobodû Ïil nesmírnû hekticky a pokud mne zrovna zcela nevytûïovala práce, podnikání, tlumoãení a pfieklady, mûj ãas patfiil rodinû a letním Biskup Franti ek Václav Lobkovicz pfii m i i zimním formám alpinismu a skalnímu lezení. Lze naprosto zodpovûdnû konstatovat, Ïe pro praktikování víry, studium bible, evangelií etc. v mém Ïivotû nebylo místo a ani by se nikdy - neb t internace - nena- lo a nedo lo by tedy ani k bifimování. âlovûk samozfiejmû uvûznûním ztrácí nesmírnû mnoho, ale získává ãas se zastavit a vyuïít pfiívaly volného a prázdného ãasu tfieba ãi pfiedev ím v oblasti duchovní. Drtivá vût ina populace je zamûfiena ryze konzumnû a je otázkou, kam tato hodnotová krize povede. Jistû k degradaci hodnot. Zde je prostor pro dílãí katarzi a velmi cennou, jeï by mûla b t speciálními pedagogy iniciována. Druh odsouzen, prvotrestan 44let inïen r (mimo- chodem za stejn druh trestného ãinu - podvod - jako ods. Jifií) uvedl, Ïe duchovní záleïitosti zaãal vnímat prostfiednictvím varhanních koncertû v klasick ch chrámech olomouck ch, lipsk ch a dráïìansk ch. Klasické chrámové prostfiedí samo o sobû pfii zvucích pí Èalov ch varhan i ostatních nástrojû a sborû i pfii m ích mne naplàovalo klidem, pokojem a zároveà dodávalo energii a inspiraci v tvofiivém smyslu. Byl jsem zafiazen v rámci programu Phare do programu manaïersko-marketingov ch dovedností, jehoï souãástí byla i velice zajímavá psychologická pfiíprava. Byl rozebírán i materialistick a duchovní rozmûr Ïivota civilizovaného ãlovûka z pohledu historického, souãasného a budoucího. Víra zde byla specifikována jako zdravá Ïivotní filosofie, která, pokud nejsou pfiekroãeny hranice sektáfiství a dal ích ex...ismû, pfiiná í praktické sníïení stresu a nejistot. Pokud jedinec pfiijme tuto filosofii, pak je potenciálnû lépe vybaven pro proïití Ïivota se smyslem a s pocitem tûstí a pokoje, aè se dûje cokoliv, fiekl muï, kter stále bojuje za svou nevinu a kter si proti nespravedlivému odsouzení podal stíïnost do trasburgu. âas ukáïe, do jaké míry v e uvedená slova obou odsouzen ch naplní jejich oãekávání ãi ovlivní jejich dal í Ïivot. Je jen dobfie, Ïe odsouzen m lze ve vûznicích nabídnout i jiné neï ryze svûtské zájmy ãi vy- Ïití. Mjr. PhDr. Radomíra Dlouhá Foto autorka Ekumenické setkání ve Vazební věznici Olomouc Stalo se jiï témûfi neodmyslitelnou tradicí, Ïe se ve Vazební vûznici Olomouc setkávají v pfiedvánoãním ãase zástupci rûzn ch církví, které pûsobí na území mûsta Olomouce, aby svojí náv tûvou vyjádfiili podporu a solidaritu také s lidmi, ktefií byè vlastní vinou nemohou trávit vánoãní svátky v rodinném kruhu sv ch blízk ch a milovan ch. Pozvání tentokráte dostali zástupci Církve adventistû sedmého dne, Apo tolské církve, Církve bratrské, âeskobratrské církve evangelické, Církve ãeskoslovenské husitské, církve eckokatolické a ímskokatolické, Pravoslavné církve a kongregace Sester Neposkvrnûného poãetí Panny Marie. Celého programu se také zúãastnil královehradeck pomocn biskup Mons. Josef Kajnek, kter má pfii âeské biskupské konferenci na starosti oblast vûzeàství. Výjimečný den v rýnovické věznici V pátek 16. ledna 2004 pro- Ïila skupina vûfiících vûzàû, která se pravidelnû schází, slavnostní chvíle. Dva z bratfií se jiï del í dobu pfiipravovali na pfiijetí svátosti bifimování. Bifimování patfií mezi sedm svátostí, které udûluje katolická církev. Nûkdy se o bifimování mluví také jako o kfiesèanské dospûlosti. Ten, kdo je bifimován, má b t pfiipraven na to, Ïe touto svátostí pfiijímá skrze vkládání rukou a pomazání olejem plnost darû Ducha svatého. Udûlovatelem svátosti je biskup. Mnoho záleïí i na bifimovanci samém, zda se ty- Ve stfiedu dne se tedy po vzájemném pfiedstavení a krátké modlitbû ve vûzeàské kapli, vedené místokaplanem VV Olomouc Mgr. Otto Brochem, pfiítomní duchovní rozdûlili na dvû skupiny, aby pak postupnû na jednotliv ch celách nav tívili kaïdého vûznû a mohli tak v em uvûznûn m pfiedat nejen kfies- Èanské poselství nadûje a pokoje, ale také mal vánoãní balíãek obsahující kávu, ãaj, sladkosti, ale i tfieba ruãnû kreslené dopisní obálky s papírem. Biskup Josef Koukl pfii obfiadu Zleva: Mgr. Otto Broch, br. Franti ek Konvalinka, Mgr. Jan Ka per, Mons. Josef Kajnek, PhDr. Zdenûk Kreuzzieger, P. Jifií Kvapil, dr. Petr Novák Po ukonãení této ãásti programu pak v echny zúãastnûné pozval fieditel Vazební vûznice PhDr. Zdenûk Kreuzzieger na krátké spoleãné setkání. Odpoledne se pak ve vûzeàské kapli uskuteãnila katolická bohosluïba, kterou slouïil Mons. Kajnek pro témûfi 20 obvinûn ch. to dary, ke kter m patfií moudrost, rozum, rada, síla, umûní, zboïnost a bázeà BoÏí rozvinou tak, aby úãinnû pomáhaly bifimovanému i jeho okolí jít Celé toto pfiedvánoãní setkání se neslo v pfiátelském duchu a obohatilo v echny, nejen ty, ktefií byli obdarováni balíãky. VÏdyÈ pfiece platí, Ïe ten, kdo dává s upfiímn m srdcem, zároveà je sám obdarováván. Ve vûzení pak tato pravda platí dvojnásob. Mgr. Otto Broch správnû a s odvahou Ïivotem. Pokud ano, mûly by pfiinést plody viditelné i pro okolí - lásku, radost, pokoj, trpûlivost, shovívavost, vlídnost, dobrotu, mírnost, vûrnost, tichost, zdrïenlivost, ãistotu. Takové zrání je ov em proces, kter znamená pracovat na sobû cel Ïivot a úãinnû spolupracovat s milostí BoÏí. Toto páteãní odpoledne bylo o to slavnostnûj í, Ïe zavítal jiï po ãtvrté od roku 1989 do vûznice udûlit svátost bifimování biskup Litomûfiické diecéze Mons. ThDr. Josef Koukl, kter v únoru pfiedává úfiad svému nástupci a odchází jako emeritní biskup na odpoãinek. Mgr. Kvûtoslava Jakubalová âeské VùZE STVÍ ã. 1/2004. âasopis vychází estkrát roãnû. Vydavatel: VûzeÀská sluïba âeské republiky, Soudní 1672/1a, Praha 4, Iâ éfredaktor: Ing. Miroslav Jílek Odpovûdn redaktor: Mgr. Jaroslav Sisel Odborní konzultanti: Ing. Michal eháãek, MUDr. Ladislav Brigant, Mgr. Miloslava Havlíãková, pplk. JUDr. Jana Hladíková, Ing. Radoslava Hüttnerová, PhDr. Miloslav JÛzl, Ing. Ale Kadlec, Ing. Antonín Krahulec, JUDr. Jaroslava Kubátová, plk. Mgr. Stanislav Prchal, plk. Pavel Schrötter. Adresa redakce: Generální fieditelství VûzeÀské sluïby âeské republiky, po tovní pfiihrádka 3, PSâ Praha 4; redakce-cv@grvs.justice.cz; Telefon (ústfiedna), , , fax: Distribuce ãasopisu, objednávky a pfiedplatné: Martina Redlichová, tel.: , MRedlichova@grvs.justice.cz Cena ãasopisu: 9 Kã, roãní pfiedplatné 54 Kã. Grafická úprava, sazba a litografie: Daniel tverák. Tisk: Tiskárna Vûznice Praha-Pankrác. Publikování údajû a ãlánkû z âeského vûzeàství není dovoleno bez souhlasu redakce. VûzeÀská sluïba âeské republiky, Praha Registraãní znaãka MK âr ISSN Uzávûrka vydání: duchovní péãe české vězeňství 1/2004 české vězeňství 1/2004 duchovní péãe 35

20 OBVINùNÍ ODSOUZENÍ Úhrnem Vazební vûznice Rozdíl Se zv enou Úhrnem Dospûlí Mladiství obvinûní S dohledem S dozorem S ostrahou Mladiství Rozdíl Vûzni Rozdíl Celkem k celkem k odsouzení odsouzení ostrahou Celkem k vûznice obvinûní M Î M Î M Î M Î M Î M Î M Î M Î M Î Bûlu ice Brno Bfieclav âeské Budûjovice Drahonice Hefimanice Horní Slavkov Hradec Králové Jifiice Karviná Kufiim Kyn perk nad Ohfií Liberec Litomûfiice Mírov Nové Sedlo Odolov Olomouc Opava Oráãov Ostrava Ostrov Pardubice PlzeÀ Praha Pankrác Praha Ruzynû Pfiíbram R novice StráÏ pod Ralskem Svûtlá nad Sázavou Teplice Valdice Vinafiice V ehrdy Znojmo Úhrnem Celkem Rozdíl k Tiskneme i pro vás Tiskárna Vazební vûznice Praha-Pankrác Soudní Praha 4 telefon : fax: e mail : vstisk@seznam.cz Tiskneme do formátu 480x650 mm pro vûzeàskou sluïbu i jednotlivé externí zákazníky od jednobarevn ch tiskopisû po plnobarevné letáky, plakáty, ãasopisy, broïury a noviny. V pfiípadû Va eho zájmu Vám sdûlíme na e rozumné ceny za kvalitní tisk, pfiípadnû i za knihafiské práce. Dodávky prací i velkého rozsahu jsme schopni zajistit v prûbûhu celého roku v krátk ch termínech. Dal í informace vãetnû ceníku naleznete na na í internetové adrese. Kovov roba pro vûzeàství i pro externí zákazníky KOVOV ROBA Vazební vûznice Praha-Pankrác Soudní Praha 4 Telefon : Fax : Zámeãnická v roba V roba okrasn ch mfiíïí a plotû V roba tresorû na klíãe a mobilní telefony V roba zpevnûného kovového nábytku lisování, frézování, soustruïení, fiezání materiálu svafiování CO 2