upfiesnil Josef Kasper. DÛl pomáhal napfiíklad s rozvozem stravy pro stonavské koly a kolky ze kolních kuchyní v Suché a Albrechticích.

Transkript

1 Horník NOVINY ZDARMA NEJEN PRO HAVÍ E 2. fiíjna 2008 Roãník 38 ãíslo 40 Balony létaly nad Ostravou strana 7 strana 7 DNES V HORNÍKU Pro zv ení produkce DÒL DARKOV Na Dole Darkov v rámci POP 2010 dokonãili dopravu sekcí mechanizované v ztuïe B 26/55 do porubu Vybavování zaji Èovaly kolektiv SLD ã. 1 hlavního pfiedáka ZbyÀka Glogara a parta od dodavatelské firmy CZ Bastav 1 hlavního pfiedáka Libora Ondrucha. str. 2 Rozvíjí dopravu v kraji OSTRAVA JiÏ podvanácté rokovali v Ostravû odborníci v dopravû na mezinárodní konferenci Transport Specialisté z âr, SR, Polska, Rakouska rekapitulovali a hodnotili souãasn stav, pfiípravu a v hled budování na trase VI. Panevropského dopravního koridoru. A spoleãnost OKD Doprava pfii tom nemohla chybût! str. 3 Nejstar í ãesk havífi âesk Tù ÍN Ná Gabinek. Osazenstvo a personál domova pro seniory Slezské humanity tak oslovuje dûdeãka chodícího nejradûji v parádním havífiském mundúru. Gabriel Miksa je totiï nejstar ím obyvatelem âeského Tû ína a pravdûpodobnû i nejdéle Ïijícím vyslouïil m horníkem v âesku. Má 104 rokû! str. 5 Fedrovali s folklorem HORNÍ SUCHÁ Rovn tucet urostl ch ThajcÛ a skupinka roztanãen ch RomÛ, ktefií by mohli posílit v nejbliï ích dnech fiady zamûstnancû OKD, se pfiedstavilo v sobotu 20. záfií v hornosu ském Dûlnickém domû na oblíbené akci Fedrování s folklorem. Vtipné taneãní a hudební vystoupení ãlenû souborû písní a tancû Suszanie a Zaolzi vyvolalo boufilivé ovace i salvy smíchu. str. 6 Polské dûti se vrátily do své koly Náklady na rekonstrukci uhradila achta, dodavatelské firmy pfiispûly na vybavení editel Dolu âsm Kaper (vlevo) se starostou Stonavy Febrem otevírali kolu. STONAVA Na první pohled Ïádná zmûna snad ani není vidût. Budova polské základní koly ve Stonavû stojí jako dfiív a od tfietího záfiijového t dne se v ní uï i uãí dûti. Pfiesto pro la v prázdninov ch mûsících dûslednou rekonstrukcí, pfii které byly pod podlahu pfiístavby z padesát ch let minulého století uloïeny speciální Ïelezobetonové konstrukce, jeï ochrání objekt pfied pohyby pûdy. Náklady na rekonstrukci byly vyãísleny na více neï 8 milionû korun a uhradila je spoleãnost OKD, potaïmo DÛl âsm, kter má ve Stonavû své sídlo. Jsme si vûdomi problémû, které Stonavû tûïba pfiiná í, a bereme za nû odpovûdnost, fiekl ve ãtvrtek 25. záfií u pfiíleïitosti slavnostního zahájení nového kolního roku ve stonavské polské kole fieditel Dolu âsm Josef Kasper. Podafiilo se dobré dílo a to vïdy tû í. Jsem rád, Ïe máme s obcí v bornou spolupráci. Je základem dobr ch vztahû, které pfiiná ejí prospûch jak dolu, tak místním obãanûm, dodal. V Základní kole s polsk m jazykem vyuãovacím ve Stonavû se v souãasné dobû uãí jedenáct dûtí rozdûlen ch do pûti tfiíd. V objektu je umístûna také matefiská kola a základní umûlecká kola. V pfiízemí se nachází velká kolní kuchynû, která vyvafiuje nejen pro Ïáky, ale také pro místní obãany. Jak informoval fieditel Kasper, rovnûï její funkci pfievzala v dobû rekonstrukce achta. To znamená, Ïe jsme nehradili jenom stavbu, ale podíleli jsme se i na dal ích nákladech s tím spojen ch, upfiesnil Josef Kasper. DÛl pomáhal napfiíklad s rozvozem stravy pro stonavské koly a kolky ze kolních kuchyní v Suché a Albrechticích. V dobû oprav se stonavské polské dûti uãily v místní kole ãeské. Na podmínky jsme si stûïovat nemohli, s ãesk mi kolegy máme FOTO: Dorota Havlíková v borné vztahy. Ale ve svém je ve svém, nechala se sly et vedoucí polské malotfiídky Dana Heczková. Spolu s dûtmi se urãitû i ona tû ila také na zbrusu novou interaktivní tabuli, se kterou se dá pracovat jako s poãítaãem. RovnûÏ za tento zázrak moderní techniky vdûãí stonav tí Ïáci z velké ãásti dûti havífiûm: 50 tisíci korunami na ni pfiispûly dodavatelské firmy Pol- Alpex a Polcarbo. Myslím si, Ïe obec Stonava je pfiíkladem, jak se dá spoluïít s uhlím a Ïe obec mûïe existovat a rozvíjet se i pfii rozvoji tûïby, konstatoval starosta Stonavy Ondfiej Feber. Bohuslav KrzyÏanek,Îhavili se na závûreãné mûsíce roku Po,sÀatku âsa a Lazy se se li hlavní pfiedáci s vedením Dolu Karviná uï potfietí OSTRAVA Bowling, lukostfielba, nohejbal tyto sportovní disciplíny letos absolvovali hlavní pfiedáci a vedoucí úsekû rubání a pfiíprav Dolu Karviná. Bylo to vïdy odpoledne v rámci pracovních aktivû svolávan ch vedením achty. Jejich hlavním posláním je v ak zhodnotit v sledky v tûïbû a raïbû, apelovat na bezpeãnost práce, diskutovat o problémech, informovat o úkolech následujícího období, poradit se, jak je co nejefektivnûji splnit... Poslední aktiv slouãeného Dolu Karviná se konal ve ãtvrtek 25. záfií a v jeho závûru si havífii zahráli nohejbal. Stejnû jako jindy v ak chlapi nejdfiíve fárali na pracovi tû sv ch kolegû, tedy armáìáci na Lazech a naopak. To proto, aby vidûli jiné prostfiedí, pfiípadnû jinou techniku, vymûnili si zku enosti. Po vyfárání v e v klidu probrali, zhodnotili, vyslechli si slova svého fieditele, v robního námûstka, hlavního inïen ra a po vydatném obûdû jeli sportovat do Hornického muzea OKD v Ostravû-Petfikovicích. TakÏe: Nejdfiíve práce a potom zábava. Pfii sportu máme v ichni k sobû blíï, je tady pfiíleïitost se více poznat i z jiné neï profesní stránky. Ale ani v tomto prostfiedí Raziãi a rubaãi se po pracovním aktivu se li ve sportovní hale Hornického muzea OKD, aby si zahráli nohejbal. FOTO: Josef Lys se fieã neobejde bez toho, aby se hovofiilo o práci. O tom, v jak ch podmínkách kdo pracuje, jak kdo co dûlá a proã, zkrátka je to jakási burza zku eností, taková poradna, jak efektivnû razit a tûïit, shrnul smysl pravidelné akce fieditel Dolu Karviná Pavel Hadrava. Zatímco v nafukovací hale na dvou hfii tích bojovala tfiíãlenná druïstva o co nejlep í umístûní v turnaji, v pfiilehlém tenisovém klubu si v robní námûstek Josef Hájek na el ãas, aby nám o aktivu fiekl více podrobností. Tato setkání se nám osvûdãují. Díky nim se dafií pfiená et potfiebné informace na niï í stupnû fiízení a následnû lidem pracujícím pfiímo v podzemí. Tentokrát jsme velkou pozornost zamûfiili na bezpeãnost práce. PfiestoÏe v leto ním roce jsme v této oblasti zaznamenali pozitivní trendy, v záfií se nám na závodû Lazy úrazovost zv ila. Na to je tfieba reagovat. Pochopitelnû, hodnû se mluvilo o tûïbû a raïbû. Na ãervnovém strategickém mítinku jsme si stanovili v robní cíle na období ãerven aï záfií, které se nám ale nepodafiilo zcela naplnit. DÛvodÛ, proã se tak stalo, bylo více. Pfiíãiny jsme analyzovali a spoleãnû prodiskutovali. Nicménû jsme se shodli na tom, Ïe na í prioritou je soustfiedit se hlavnû na závûreãn kvartál roku editel na eho dolu ve svém vystoupení opût zdûraznil nutnost neustálého vedení a v chovu na ich zamûstnancû k bezpeãné práci a technologické kázni. Zvy ují se poãty novû pfiíchozích zamûstnancû a ti vyïadují jiï od prvního dne získávat potfiebné návyky. Ve v robní ãásti svého vystoupení fieditel vyslovil pfiesvûdãení, Ïe s rozjezdem nov ch plánovan ch kapacit ve ãtvrtém ãtvrtletí bude Business plán Dolu Karviná nejen naplnûn, ale i pfiekroãen! Pokraãování na stranû 2

2 2 Z OKD 2. fiíjna 2008 ÚVODEM Prosperovat? Jen spoleãnû! AÏ do celostátních médií pronikla poãátkem leto ního ãervna zpráva o stonavské polské kole, která se propadla v dûsledku poddolování. MoÏná jste o tom tehdy také ãetli. Jsem rád, Ïe se díky Dolu âsm stal tento nepfiíjemn zádrhel minulostí. Polská kola je uï plnû funkãní a dûti se uãí v prostfiedí, na které jsou zvyklé. Jen nedávno pfiitom pro la generální rekonstrukcí také na e ãeská základní kola. Tentokráte za vydatného pfiispûní Dolu Darkov. Bylo modernizováno topení, vymûnûna okna a zateplena fasáda. V pfiípadû obou kol navíc doly pamatovaly na dûti rovnûï piãkov m vybavením. OKD zfiídilo v ãeské kole poãítaãovou uãebnu, dodavatelské firmy zase vybavily polskou kolu moderní interaktivní technikou. Na stonavsk ch dolech dáváme práci témûfi osmi tisícûm lidí z celého Karvinska. Je samozfiejmé, Ïe pfii tak velkém objemu tûïby je pro obec souïití s doly mnohdy nároãné. To co se stalo poãátkem léta polské kole, ostatnû hovofií za v e. Stejnû v mluvnû v ak pûsobí také okamïitá a vstfiícná reakce dolu. Díky za ni. Jsem pfiesvûdãen, Ïe právû tak se totiï den po dni buduje vzájemná dûvûra mezi obcí a tûïební spoleãností. Obû strany pfiitom prosperují a v mezích moïností si vycházejí vstfiíc. Nejlep ím dûkazem je zájem mlad ch lidí o bydlení ve Stonavû. Jsem si jist, Ïe se tento trend mûïe je tû posílit. Ondfiej Feber, starosta Stonavy Geomechanick jev na závodû Lazy ORLOVÁ (r) Jeden z porubû Dolu Karviná, závodu Lazy zasáhl v úter v podveãer geomechnick jev. Událost se obe la bez váïnûj- ích komplikací. Do lo k tomu asi 700 metrû pod povrchem a lehce zranûni byli dva horníci. Jedná se o pohmoïdûniny a povrchová zranûní. Jeden ze zranûn ch je v nemocnici na preventivním sledování. Pfiíãiny etfií komise odborníkû sloïená ze zástupcû Obvodního báàského úfiadu v Ostravû, vedení spoleãnosti OKD, Dolu Karviná a odboráfiû. Dal í krok ke zv ení produktivity Dokonãili dopravu mechanizované v ztuïe B 26/55 do porubu RozloÏené komponenty na vozících na povrchu pfied jámou. DÒL DARKOV (syl) Na Dole Darkov v rámci realizace Programu optimalizace produkce 2010 (POP 2010) dokonãili dopravu sekcí mechanizované v ztuïe B 26/55 do porubu Dopravu a instalaci 113 mohutn ch ocelov ch kolosû zaji Èoval od 25. srpna do 28. záfií (podle harmonogramu) kolektiv SLD ã. 1 hlavního pfiedáka ZbyÀka Glogara a vedoucího úseku Jaroslava Biegunû, kterému vypomáhal kolektiv firmy CZ Bastav 1 veden hlavním pfiedákem Liborem Ondruchem a vedoucím úseku Petrem Sklepkem. Docílen v kon je o to hodnotnûj í, Ïe vybavovací práce probíhají v separátnû vûtraném porubu v du ná tfiída porubu se teprve razí. Moderní mechanizovaná v ztuï je souãástí nového dob vacího komplexu, kter bude tûïit v prûmûrné mocnosti 4,5 metru. Jeho denní v kon se odhaduje (s ohledem na dûlnû geologické podmínky) mezi 5 aï 6 tisíci tunami. Dob vací komplex bude obsluhovat kolektiv pod Nároãné vybavovací práce v separátnû vûtraném porubu. Ocelové kolosy putovaly na místo urãení po závûsné dráïce. vedením Czeslawa Witka z dodavatelské firmy POLALPEX, kter se s novou technologií seznámil pfiímo u v robce, firmy Bucyrus v Nûmecku. Instalace dob vacího komplexu probíhá od srpna v porubu a zahájení jeho provozu se oãekává na pfielomu mûsícû fiíjna a listopadu. Nov dob vací komplex Dolu Darkov mechanizovaná v ztuï B 26/55 dob vací kombajn SL 500 porubov dopravník PF 6/1042 podporubov dopravník PZF/PF 1132 hydraulické agregáty HAUHINCO Zafiízení je dodáno firmou Bucyrus DBT Europe, GmbH s v jimkou dob vacího kombajnu od firmy Eickhoff. Pásové odtûïení - dopravníky DP 1200/1 z Ostroje Opava. Spolupracovaly kolektivy Glogara a Ondrucha. SNÍMKY: Richard Skláfi,Îhavili se na závûreãné mûsíce roku Pokraãování ze strany 1 A kde chlapi ráno fárali? Ti z LazÛ do porubu závodu âsa, kde kolektiv dodavatelské firmy Pol-Alpex s 120 sekcemi FAZOS 17/37 Md tûïí v prûmûrné dob vané mocnosti tfii metry. Pfies sloïité stropní pomûry, které panují v tomto porubu, se pfiesvûdãili, Ïe s dobfie udrïovanou technikou a havífisk m fortelem se dá dob vat a dosahovat skvûl ch v konû i ve ztíïen ch dûlnû-geologick ch podmínkách. Naopak pfiedáci a vedoucí úsekû závodu âsa fárali na Lazech do porubu , kde po dûlním otfiesu je znovu zprovoznûn dob vací komplex instalovan v rámci POP Tato nová technologie sv mi parametry a moïnostmi zapûsobila na náv tûvníky znaãnû impozantnû. Jejím prostfiednictvím chlapi nahlédli do budoucnosti vy - ích dimenzí. K takové budoucnosti dûlní pracovi tû na eho revíru smûfiují. Obdobné zafiízení men ích rozmûrû (do mocnosti tfií metrû) bude na závodû âsa zprovoznûno na zaãátku prosince. Také pfiípraváfii si pfii li v podzemí na své. Napfi. lazeãtí raziãi se na ãelbu závodu âsa svezli závûsnou lokomotivou. Doma totiï nemají tak vzdálená pracovi - tû a v podzemí se pfiepravují pû ky. Na závodû Lazy je vyuïívána doprava lanopásov mi dopravníky, která slouïí pro pfiekonávání velk ch v kov ch rozdílû na krátk ch vzdálenostech. My uï máme taky jeden, pochlubili se armáìáci. Od záfií si tak vozí zadky havífii v 11. kfie závodu âsa. Zatímco ãást témûfi sedmdesátky úãastníkû aktivu svádûla urputné boje s kopaãákem nad nízkou sítí, jiní je sledovali nebo také u piva rubali ãi razili. Tak napfi. jeden z nejlep ích hlavních pfiedákû raziãsk ch kolektivû Zdeno GardoÀ, kter jiï razil na raziãském Nad nízkou sítí svádûli horníci napínavé nohejbalové souboje. komplexu MR 340, se nám svûfiil, Ïe pro jeho osádku bude tento komplex doplnûn svorníkovacím zafiízením. Poãátkem fiíjna zaãne s tímto zafiízením rozfárávat dal í blok pro druhé nasazení tûïebního komplexu na závodû âsa. Ze slov Zdena Gardonû a dal- ích pfiedákû, vedoucích úsekû i samotn ch ãlenû vedení dolu byla cítit odhodlanost porvat se v závûru roku s mimofiádnû nároãn mi úkoly, dohnat v padky z léta a dát také nûco navíc. Jak sami fiekli: Jsme pofiádnû naïhaveni, pûjdeme do toho s pln m nasazením. Udûláme v echno, aby rok dopadl tak, jak jsme si tady dnes fiekli. Jen aby nám tûstí pfiálo, pfiíroda k nám byla shovívavá, nedo lo k nûjaké mimofiádnosti. Pak své úkoly splníme. DrÏme jim palce! TEXT A FOTO: Josef Lys

3 2. fiíjna 2008 Z OKD 3 Men í, lehãí, úãinnûj í V dolech OKD se v rámci programu POP 2010 lidé vybavují nov mi ochrann mi pracovními prostfiedky OSTRAVA PÛl miliardy korun na obmûnu ochrann ch pracovních pomûcek. To je program, kter spoleãnost OKD rozjela na poãátku roku. Po nûkolikamûsíãních testech etapa v bûru fiady z nich konãí a nastává období podepisování smluv s v robci a dodavateli, respektive období zavádûní nov ch moderních a úãinnûj ích ochrann ch pomûcek na dûlní pracovi tû. V Hlavní báàské záchranné stanici v Ostravû-Radvanicích (HBZS) po celou dobu sledují, analyzují a nakonec doporuãují k zavedení do provozu mnohé z tûchto testovan ch pomûcek. Jak nás informoval Nové lampy (vpravo) jsou podstatnû lehãí a men í. FOTO: Josef Lys fieditel HBZS Václav Po ta, o ãtyfiech z nich je prakticky rozhodnuto. pfiíjemnûj í. Lidem budou pfiidûlovány v závûru leto ního roku zaãnou ko- Jde o osobní svítidlo T , indikaãní postupnû. Napfi. s novou lamlení jejich uïivatelû. Triãka z kvalit- pfiístroj SIGNAL 5, sebezáchrann pou, která je o kilogram lehãí a ní egypské bavlny havífii také jistû pfiístroj a pracovní triãka. zhruba 70 procent men í, budou do brzy ocení. V echny tyto pomûcky pro ly konce roku vybaveny dva tisíce horníkû. Na v ech na ich achtách je tû v prûbûhu fiady mûsícû tûmi nejtûï- Minimalizovan m, ale tech- probíhají testy 160 kusû indikaãní- ími, nejexponovanûj ími pracovi - nicky vybavenûj ím pfiístrojem ho pfiístroje Dráger X-am 5000 na ti. Pfii v bûru bylo nasloucháno SIGNAL 5 bude obmûnûn cel mûfiení CO 2, CO, CH 4 a NO x. nejen samotn m horníkûm, ale také revír do konce roku v fiíjnu jich Testovací provoz bude ukonãen odborûm. V echny pomûcky splàují pfiijde 150 kusû, dal ích 150 pak v závûru leto ního roku. nejen jejich pfiedstavy, ale také v prosinci. V lednu pfií tího roku Více podrobností o nov ch pra- pfiísné evropské normy. Jsou nejen bude na achtách nasazeno prvních covních pomûckách pfiineseme úãinnûj í, spolehlivûj í, s vût í Ïivotností, 2500 nov ch sebezáchrann ch pfií- v dal ích vydáních Horníka. ale také men í, lehãí, pfii práci strojû typu OXY K 50, proto jiï Josef Lys Podpora Ostravsku a Karvinsku TûÏební spoleãnost OKD pfiedstavuje svou pomoc na emu regionu OSTRAVA (vs) Spoleãnost OKD pfiedstavuje nové logo a dal í vizi podpory severomoravského regionu. Média jiï zaãala zvefiejàovat sérii textû a fotografií, které dokumentují, jak tûïební firma pomáhá kultufie, Ïivotnímu prostfiedí, vzdûlávání, zdravotnictví a sportu zejména na Ostravsku a Karvinsku. Konkrétní pomoc pfiedstavují v znamné osobnosti, kter ch se prospû né aktivity tûïafiû pfiímo dot kají, napfiíklad rektor Vysoké koly báàské Technické univerzity Ostrava Tomá âermák, starosta Stonavy Ondfiej Feber, fieditelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holu ová nebo kapitán karvinsk ch házenkáfiû Tomá Heinz. Díky finanãní podpofie spoleãnosti OKD a nadaãního fondu Medicus má Karvinská hornická nemocnice moderní vybavení pro diagnostiku onkologick ch onemocnûní v hodnotû mnoha milionû korun. Jde o technologickou piãku, které se mûïe rovnat jen nûkolik dal ích pracovi È v âeské republice, fiíká v jedné z prezentací dal í osobnost regionu, fieditel Karvinské hornické nemocnice Ivan Stejskal. Dal í prezentace pfiedstavují v znamné rekultivaãní projekty OKD, které pfiiná ejí regionu více zelenû a ãist ch vodních ploch. Fotografie napfiíklad dokazují, Ïe se díky nim do fieky Stonávky vrátili raci. Jak je to s deputáty? OSTRAVA (syl-ms) Jak to bude letos s deputátními pfiíspûvky? Na tuto ãastou otázku tûch, kter ch se to t ká, je vcelku jednoduchá odpovûì: Podle písemného pokynu generálního fieditele OKD Klause-Dietera Becka, kter obdr- Ïeli na v ech dûlních VOJ, bude postup pfii v platách deputátních pfiíspûvkû obdobn jako loni. A koho se nárok na deputát z prostfiedkû OKD t ká? Tzv. fakultativní (dobrovoln ) deputátní pfiíspûvek bude vyplácen spoleãností OKD v em horníkûm, ktefií ode li do dûchodu po , a také vybrané skupinû vdov. Vloni tato ãástka ãinila zhruba Kã. Jde prakticky o tfii skupiny poïivatelû: a) dûchodci z dolu b) dûchodci z povrchu, ktefií odpracovali na dûlních pracovi tích (b v. kat. I AA) více neï 15 let a na povrchové pracovi tû byli pfievedeni z dûvodu nemoci z povolání, pracovního úrazu nebo onemocnûní vznikajícího nebo zhor ující se vlivem pracovního prostfiedí (pokud nejsou poïivateli renty, jejíï souãástí je deputátní pfiíspûvek) c) vdovy po dûlních zamûstnancích nebo dûchodcích z dolu, pokud pfiíãinou úmrtí byla nemoc z povolání nebo pracovní úraz. V e deputátního pfiíspûvku se odvíjí od délky trvání pracovního pomûru s maximem 2700 Kã pfii odpracování 15 let v dole, u vdov po dûlních zamûstnancích nebo dûchodcích z dolu, pokud pfiíãinou úmrtí byla nemoc z povolání nebo pracovní úraz, je pfiiznávaná vïdy nejvy í sazba nároku. Nároky na v platu deputátního pfiíspûvku se uplatàují na pfiíslu né dûlní VOJ, ze které ode el zamûstnanec do dûchodu. Pfiíspûvky se zaãnou vyplácet od fiíjna do prosince Dal í podrobnosti jsou uvedeny v Zásadách poskytování deputátních pfiíspûvkû dûchodcûm a vdovám OKD, a. s., v roce 2008 ( Zdfiíml jen jako, pro pobavení OSTRAVA (uzi) Horníka dfiímajícího v závûsné lokomotivû potkávají motoristé na hlavním tahu z Fr dku-místku do Ostravy. Jeho nachlup stejné dvojãe pak je tû u Teska v Havífiovû. Billboardy patfií v na em revíru dobfie známému v robci dûlního zafiízení a mají za cíl pfiedev ím pobavit. Není to o tom, Ïe by havífii mohli na ichtû spát. PouÏili jsme pûvodní snímek Radky Grimmové z Dolu âsm, kter byl nahran, vysvûtloval Jifií afiec z fr dlantského Ferritu. Tento podnik dodávající achtám závûsné a pozemní lokomotivy, pfiibírkové stroje, elektrohydraulické i dieselové manipulátory, dûlní nakladaãe nebo zvedáky si ani nechtûl z pracovníkû pod zemí utahovat. Poutaãe dal udûlat spí e jako v raz vdûku za spolupráci. Co se t ãe prodeje, tato reklama ani nemá smysl. Urãitû si nikdo mimo obor nepûjde koupit dûlní stroj, pokud ho to osloví. KdyÏ si to vezmete, tak ãlovûk, kter achtu nezná, ani pofiádnû neví, co na billboardu je, nechal se sly et obchodní manaïer afiec. FOTO: Radek Luk a Vleãky pro pfiímûstskou osobní dopravu OKD Doprava se podílí na rozvoji dopravní infrastruktury regionu OSTRAVA JiÏ podvanácté rokovali v Ostravû odborníci v dopravû na mezinárodní konferenci Transport 2008, která se konala 23. a 24. záfií v Hotelu Atom. Specialisté na dopravu z âr, SR, Polska, Rakouska z fiad dodavatelû, projektov ch organizací, investorû a státních orgánû rekapitulovali a hodnotili souãasn stav, pfiípravu a v hled budování dopravních dûl na trase VI. Pan-evropského dopravního koridoru. Uplynul ch 12 let, kdy se konference systematicky vûnuje rozvoji dopravní infrastruktury, pfiineslo své v sledky ve zlep ení situace v silniãní,ïelezniãní i letecké dopravû, a to díky v znamn m investicím do modernizace Ïelezniãních koridorû, v stavby dálniãních i rychlostních komunikací a do modernizace leti tû. PfiestoÏe je fiada dûl jiï v provozu, proces vybudování funkãní dopravní infrastruktury zdaleka není ukonãen. Dokonce lze oãekávat, Ïe po rozjezdu v rob zahraniãních investic dojde doãasnû ke zhor ení situace. Spoleãnost OKD Doprava, a. s., je v znamn m hráãem na dopravním trhu. Proto její zástupci nemohli chybût ani na leto ním roãníku mezinárodní konference Transport. Kvalita distribuãních kanálû (stav dopravní sítû), její úplnost a celistvost ovlivàuje kvalitu poskytovan ch sluïeb koncov m zákazníkûm. OKD Doprava monitoruje trïní okolí a snaïí se tento stav zmûnit sv mi vlastními investicemi a i úãastí na budování dálnice a dálniãních pfiivadûãû. Jednou z v znamn ch investic je v stavba kontejnerového terminálu v Paskovû. Oãekává se, Ïe vybudování moderního kontejnerového terminálu pfiispûje k ekologizaci dopravy, v znamnû odlehãí silniãní síti a zajistí dodávky just in time pro v robní kapacity. OKD Doprava jako ãlen sdru- Ïení pro v stavbu dálnice se v znamnû podílela a podílí na budování dálniãního tûlesa a zemních tûles mimoúrovàov ch kfiíïení. Pfii v stavbû bylo dosud pfiepraveno a zabudováno cca 4 mil. tun materiálu. V souãasné dobû probíhají práce na pfiivadûãích. Spoleãnost provozuje i vlastní vleãkovou síè o délce cca 350 km.v budoucnu má v úmyslu vyuïívat ji nejen pro úãely nákladní Ïelezniãní dopravy, ale i pro pfiímûstskou dopravu. Prvotinou je územnû technická studie kolejového spojení Orlová Ostrava systémem vlakotramvaje. OKD Doprava si hodnû slibuje i od kontejnerového terminálu. FOTO: OKD Doprava OKD Doprava dlouhodobû spolupracuje s Hospodáfiskou komorou âr, SdruÏením pro rozvoj MSK, Agenturou pro regionální rozvoj a orgány pûsobícími v dopravû. Mezinárodní konferenci Transport tedy vnímá jako milník, kter vytváfií prostfiedí pro formulování nov ch vizí a priorit a cílû. Ing. Otto Roháã, námûstek fieditele pro strategii OKD Doprava

4 4 Ze svûta 2. fiíjna 2008 Cíl: Zpomalit zmûny klimatu Austrálie zaloïí Globální institut pro technologie ãistého uhlí Australsk premiér Kevin Rudd oznámil, Ïe Austrálie vynaloïí 100 milionû australsk ch dolarû na zfiízení Globálního institutu pro technologie ãistého uhlí. O institutu, zab vajícím se zachycováním a ukládáním uhlíku (CCS Carbon Capture and Storage), promluví premiér Rudd na pfielomu záfií a fiíjna i na Valném shromáïdûní Organizace spojen ch národû. Australská vláda se dále rozhodla poskytnout institutu na provoz kaïdoroãnû 100 milionû australsk ch dolarû. Austrálie je nejvût ím v vozcem uhlí na svûtû. Proto musí b t vûdãí zemí v technologii zachycování a ukládání uhlíku, prohlásil premiér Rudd pfii pfiedstavování projektu kapitánûm australského energetického prûmyslu na setkání v hlavním mûstû Canberra. Cílem institutu bude pomoci dosáhnout závazku státû G8 (hospodáfisky nerozvinutûj í zemû svûta Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Nûmecko, USA, Velká Británie a Rusko) uvést do roku 2020 do provozu nejménû 20 projektû CCS, vyu- Ïiteln ch v prûmyslovém mûfiítku. Technologie CCS umoïní zachycovat oxid uhliãit, emitovan do ovzdu í uheln mi ãi plynov mi elektrárnami, a následnû tento plyn uskladnit pod zemí. Premiér Rudd prohlásil, Ïe tato technologie má potenciál zachytit do roku 2050 aï 9 miliard tun uhlíku. To mûïe podstatnû pfiispût ke zpomalení zmûn klimatu. Zachycování a ukládání uhlíku (CCS) Co je zachycování a ukládání uhlíku (CCS)? Je to soubor technologick ch procesû, které zahrnují zachycení CO 2 z plynû pocházejících z prûmyslu a dopravy, a následnou injektáï do geologick ch formací (útvarû). Hlavním úãelem CCS je sníïit emise CO 2, které vznikají z fosilních paliv (zejména uhlí a plynu) pfii v robû elektfiiny. CCS ale mûïe b t pouïito i v dal ích prûmyslov ch odvûtvích cementárnách, rafinériích, v robû Ïeleza a oceli, petrochemickém prûmyslu, zpracování ropy a plynu atd. Po zachycení je CO 2 dopraven k vhodnému geologickému útvaru, kam je injektován, s cílem izolovat jej od atmosféry na dlouhou dobu. Existují také jiné moïnosti neï geologické ukládání, napfiíklad ve vodním sloupci nebo formou mineralizace. Ukládání ve vodním sloupci je z ekologického hlediska povaïováno za vysoce rizikov postup a smûrnice o geologickém ukládání CO 2 navrïená Evropskou komisí tento zpûsob na území Evropské unie nepfiipou tí. Mineralizace je v souãasné dobû pfiedmûtem v zkumu. Jak se provádí geologické ukládání? Pro uloïení CO 2 v peãlivû vybran ch geologick ch formacích existují ãtyfii postupy. Prvním z nich je uloïení do geologick ch formací. Jeho pfiedpokladem je existence nepropustné vrchní vrstvy horniny, která zabraàuje úniku CO 2. Druh zpûsobem je ulo- Ïení zbytkového CO 2, provádûné pomocí kapilárních sil ve kvírách v geologick ch formacích, které se vyvíjejí pfiibliïnû 10 let po injektáïi. Tfietím je záchyt CO 2 rozpu tûného ve vodû, která se nachází v geologick ch formacích, pfiiãemï CO 2 rozpu tûn ve vodû klesá dolû, protoïe je tûï í neï voda. Toto je dûleïité v období 10 aï 100 let po injektáïi. A za ãtvrté dochází k mineralizaci, kdyï rozpu tûn CO 2 chemicky reaguje s horninami a vytváfií minerály. Proã potfiebujeme CCS? Energetické úspory a obnovitelné zdroje jsou dlouhodobá fie ení pro zabezpeãení dodávek a klima. Emise oxidu uhliãitého na úrovni EU a celého svûta ale nemohou b t sníïeny o 50 % do roku 2050, pokud nevyuïijeme dal ích moïností, jako napfiíklad CCS. Naãasování je zásadní. Zhruba tfietina souãasn ch evropsk ch elektráren, kde se spaluje uhlí, bude v prûbûhu pfií tích 10 let nahrazena. Spotfieba energie âínou, Indií, Brazílií, JiÏní Afrikou a Mexikem, z mezinárodního pohledu, povede k ohromnému nárûstu globální poptávky, která bude z vût í ãásti uspokojena fosilními palivy. MÛÏe tedy dojít ke znaãnému rûstu emisí. Z materiálu Malaysian National News Agency a Evropské komise pfiipravil Roman Grametbauer Co je technologie ãistého uhlí Technologie ãistého uhlí (Clean Coal Technology) jsou nové technologie spalování uhlí, které spojují efektivní kontrolu emisí kodlivin se zv enou úãinností vyuïití paliva. Cílem technologií ãistého uhlí je splnûní tûch nejpfiísnûj ích emisních limitû a standardû. Pfii jejich úspû né aplikaci by mohlo uhlí hrát dominantní úlohu v zaji Èování energetick ch potfieb v budoucnu. Mezi tyto technologie patfií spalování prá kového uhlí, vyuïití Kalinova cyklu, obûhy s palivov mi ãlánky a podobnû. (internet) Technologie CCS v hnûdouhelné elektrárnû ve Schwarze Pumpe v Nûmecku. SNÍMKY: Kajetan Berezowski Globální oteplování je hrozbou V posledních letech se na na í planetû dûjí zvlá tní vûci. Dochází k pfiírodním katastrofám, které pfied nûkolika desítkami let byly zcela neznámé. Na obou pólech tají ledovce. âím to v e mûïe b t zpûsobeno? Na tuto otázku odpovûdûla fiada vûdcû. Ti se shodují v jednom. Pfiíãinou je globální oteplování. Jde o zmûnu prûmûrné roãní teploty na zemûkouli. Ta se za posledních 200 let, od doby, kdy zaãala pravidelná mûfiení, zv ila v prûmûru o 0,5 C. Oteplování se nadále zrychluje. Hlavní pfiíãinou tûchto dûjû v pfiírodû je oxid uhliãit. Vzniká pfii spalování ropy, uhlí a dále i pfii dal ích lidsk ch ãinnostech, jako je napfi. vypalování lesû. Zemûkoule je zabalena do CO 2 spolu s metanem a dal- ími plyny, kter m se nûkdy také fiíká skleníkové plyny. Tyto plyny zadr- Ïují teplo v noci, a brání tomu, aby teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Bûhem tohoto století se mûïe oteplit o 1 aï 6 C. Pfiedpokládá se, Ïe v âeské republice stoupne teplota o 3 C. Dnes je na e prûmûrná roãní teplota 3,5 C. Jaké to bude mít následky pro Ïivot lidí Ïijící na svûtû a jaké pro lidi Ïijící v âr? I na tuto otázku jiï vûdci odpovûdûli. Domnívají se, Ïe na svûtû budou vznikat hladomory, bude nedostatek pitné vody atd. Nûktefií pfiedpokládají, Ïe by mohla následovat druhá doba ledová. Jsme na tyto zmûny pfiipraveni? Hlavním cílem instalace CCS je sníïit jedovaté emise vznikající z fosilních paliv. Kapaln oxid uhliãit se pfieváïí z elektrárny do úloïi tû ve speciálních cisternách.

5 Po ichtû ZAJÍMAVOSTI A ZÁBAVA NEJEN PRO HORNÍKY SOUTùÎ HORNÍKA Hra o tfii stokoruny Vousáã na soutûïní fotografii ã. 39 obhospodafiující bazén, do kterého ti nejvût í oumeni skáãí nejroztodivnûj ími styly, inspiroval na e ãtenáfie k fiadû vtipn ch komentáfiû. Z nich jsme vybrali tfii. Na jejich autory ãekají v na í redakci tfii stokoruny. V herci soutûïní fotografie ã. 39 jsou ZdeÀka Remiá ová z Ostravy-Mariánsk ch Hor, Marcela Schindlerová z Karviné-Mizerova a Jindfiich Mare z Havífiova-Podlesí. Kresba: V. Novák SoutûÏní foto ã. 39 Nikdo star í v havífiském nechodí! Gabriel Miksa fáral na achtû Gabriela od 15 let, nyní oslavil 104. narozeniny âesk Tù ÍN Ná Gabinek. Osazenstvo a personál domova pro seniory Slezské humanity v âeském Tû ínû tak láskyplnû i s jistou úctou oslovuje dûdeãka chodícího nejradûji v památném parádním havífiském mundúru. Gabriel Miksa je totiï nejstar ím obyvatelem tohoto mûsta a v souãasné dobû pravdûpodobnû nejdéle Ïijícím vyslouïil m horníkem v âesku. Má 104 roky! Romány bych mohl psát. Tolik si toho o svém Ïivotû pamatuji, prohlásil senior, jenï se narodil za France Josefa a pamatuje Masaryka, Hitlera, Gottwalda. Ze v eho nejvíce se mu v ak z mládí vybavuje bída. Taková, Ïe pr málem jedl hlínu. kola? Nechodil jsem, nemûl jsem boty, líãil Miksa. âíst a psát se pofiádnû nauãil v poddûstojnickém kurzu v prvorepublikovém vojsku. To uï mûl ale odfáráno více neï mnoh dne ní horník! el jsem dûlat na Gabrielu do Karviné, kdyï mi bylo patnáct rokû. Nafasoval jsem káru, erku a robil. Po celou dobu v rubání, za estatfiicet korun mûsíãnû. Za první v platu jsem si koupil bonbony, popisoval. Neodpustil si poznámku na nûmeck nadfiízen personál, jenï byl pierunsky protivn a neznal, neï dûlej, dûlej. Po krátké epizodû v armádû slouïil v Olomouci právû v dobû, Gabriel Miksa má 104 let a je v souãasnosti pravdûpodobnû nejdéle Ïijícím vyslouïil m havífiem v âesku. FOTO: Radek Luk a kdy vû eli legendárního zbûha, lupiãe a vraha Leciána se vrátil zpût na achtu. Celkem na ní odrobil neuvûfiiteln ch ãtyfiicet let. A jeden t den navrch. Pak jsem el do penze, více mi nedovolili, podotkl s tím, Ïe havífie tamtéï dûlal i bratr Franti ek. JenÏe ten tam byl podstatnû krat í dobu, pobil se a vyhodili ho. Recept na dlouhovûkost ov em Gabinek neprozradil, je to podle nûj dar od Boha. Urãitû k tomu pfiispûla skuteãnost, Ïe nebyl kamarád s tabákem ani alkoholem. Leã dobrého jídla si dopfieje i nyní. Stejnû tak miluje muziku. KdyÏ ho krojovaní horníci vzali s sebou na oslavu, tancoval tam s maïoretkami, dokud hudba hrála, upfiesnila vedoucí domova Karin Musiolová. B val havífi Miksa dávno oplakal manïelku i jednu ze dvou dcer. Dal í mu dala vnuãku, ta má zase dvû pravnouãata. S vlastní rodinou se ale pfiíli nevídává, novou si na el ve Slezské humanitû. Je takov m na ím maskotem. Vysedává hodiny na sluníãku v altánku, vypráví, i Ïertuje, fiekla Musiolová. A jen tak mimochodem, léta v havírnû vynesla Gabinkovi slu - nou penzi. Radek Luk a...a potom tûm léãitelûm vûfite! Pr kdo do toho bahna skoãí, omládne o 15 rokû. Já jsem pfied skokem mûl 35...! (zr) Doufám, Ïe mi tam ty zuby najde! KdyÏ na koupali tû, tak jedinû s vypracovan m tûlem, fiekl si ná skokan na soutûïní fotce ã. 40. KdyÏ nikoho, tak urãitû zaujal autora tohoto snímku. Pokud vás pobaví a inspiruje k vtipn m sloganûm, neváhejte a napi te nám je do redakce. Uzávûrka je v úter Vtipné krátké texty posílejte po tou na adresu redakce: T deník Horník, Proke ovo nám. 6, Ostrava, faxem na tel. ãíslo: (ms)...a víte, co mi ta moja fiekla? Na ten konkurz na Bonda ani nechì! Neumí anglicky...! (jm) , nebo em: renata.pavlikova@okd.cz. Zaslan text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle , nejpozdûji v ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v hra propadá. Jména v hercû soutûïní fotografie ã. 40 zvefiejníme v dal ím ãísle novin. SoutûÏní fotografie ã. 40 Gabinek s Karin Musiolovou, vedoucí domova... JAK TO VIDÍ STRYK LOJZEK Sedûli zme oto Na Upadnici a dobfie se bavili, kdyï se naraz objevil s takim smutnym vyrazem v ksichtû na mlady kamo Adolf. To je tyn synek, kery obãas mezi nas stafiiki zavita, enem tak poslucha ty na e dfiisty a dycki se naramnû bavi. Obãas ho musime napomenuè, bo on se nûsmûje, ale doslova kokrha! Navic je to tyn Dolfa, kery pomoch Bfietikovi sloïiè pingpongovy stul. Tyn ho kupil pro svoje vnuãata, a aji kdyï hral ping pong skoro dvacet rokuv, nûumûl ho poskladaè ani podle navoda! Tu historku dodavam pro ty, kefii e ãe furt nûvûìa, o keho idû. A esli to nûkerym z vas zas nic nûfieklo, tuï to matû smulu, bo matû ty moje dfiisty ãitaè pravidelnû a peãlivo! Tak tyn Ada e ãe neni Ïenaty, ale Ïije uï jakisik rok na hromadce s pfiitelkyàu, kera je kapku star i niï on. Ale klape im to naramnû, takïe to vypadalo e ãe nûdavno, Ïe by do teho mohli v kostele pra tiè. AÏ maju dûcka stejne meno, ni?! No, a tak tyn Ada vãil stal mezi dvefiami, a byl ne ãastny, jak se pravi, tajak afafiuv dvoreãek. Co je, Dolfinku? zeptal sem se. Dolfa se ale krutil, vymluval a furt nechtûl fiecè, co se mu stalo. AÏ po patym pivû a tfieti zelene tolik zme do Àho investovali, abysme zistili, co se mu stalo pravil: Ale, ta moja ze mnu tak vyjebala, Ïe se aji stydim vam to fiecè, abystû se mi nûsmjali! Kaj bysme se ti smjali, enem se vylej srdeãko, mamil z Dolfy informace Poldek. Tyn polknul dal i zelenu a zaãal: Pfii el sem po ichtû dom, poveãefial, odevfiel lahvaãa a pustil televizu. Prostû vegaã. Jak tak v tym tûpluãku sedim, pfii lo to na mnû. V ak to znatû, ni? poloïil fieãnicku otazku, ale kdyï vidûl na e nûchapave pysky, upfiesnil. No, prostû sem dostal chuè na sex. Ale jak se tak divam, vam uï to nic nûfiika! uchichtnul se, a nam...slezské humanity, kde si na el novou rodinu. Co doporuãila pfiitelkyàa Adovi bylo jasne, Ïe se mu nalada zlep ila. Tu sem se pfiitulil ku tej moji a pravim ji, Ïe mam pnuti ve varlatach! Podivala se na mnû laskyplnû a potym tvrdo pravila:,v takim pfiipadku znamy sexuolog doktor Weiss doporuãuje masturbovat! Myslel sem, Ïe ju zabiju. Namisto teho sem se ale bez fieãi zdvihnul a sem tu! zakoàãil svoju zpovûì Adolf, a my svuj slib o nûsmjaèu samoïe nûdodrïeli! Poldek se aï zalykal, kdyï mu radil, Ïe v pfiipadku, kdyï je pnuti ve varlatach a baba neni na blizku, je nejlep i pustiè se radio na plne kule! Ada se chvilu tvafiil uraïenû, ale potym ho to pfie lo, a kdyï se vzal slovo Erìa, Ïe ma teï dobry frk, sednul se a posluchal. To potkala taka stara baba, prostû vykopavka, mladeho synka a pravi mu:,nechtûl bys mi to udûlat?,vraè se do hrobu, fuchtle! reagoval synek. A na to ta stara:,dam ti mobil!! A tak ji to synek zrobil. KdyÏ bylo po v eckim a starka se natahla bombarìaki, fiek se o tyn mobil. A ona na to:,tak se pi : Fajne, ni?! A Ada se rozkokrhal... Tu zdafi buh, va Lojzek

6 6 Po ichtû OKD podporuje 2. fiíjna 2008 V Suché se fedrovalo s folklorem Pfiehlídka lidové kultury v reïii havífiû i tentokrát nemûla chybu HORNÍ SUCHÁ Rovn tucet urostl ch ThajcÛ a skupinka roztanãen ch RomÛ, ktefií by mohli posílit v nejbliï ích dnech fiady zamûstnancû OKD, se pfiedstavilo v sobotu 20. záfií v hornosu ském Dûlnickém domû na oblíbené akci Fedrování s folklorem. Vtipné taneãní a hudební vystoupení ãlenû souborû písní a tancû Suszanie a Zaolzi vyvolalo boufilivé ovace i salvy smíchu. Jde samozfiejmû o happening, chtûli jsme touto formou reagovat na aktuální téma na achtách, a to je nedostatek kvalitních dûlních pracovníkû, fiekli pro Horník taneãníci souboru Suszanie, ktefií si nápad na tento tanec dovezli ze zájezdu do Holandska. Tfietí roãník Fedrování s folklorem, mezi jehoï sponzory se zapsaly i doly âsm a Darkov, se tentokrát nesl opût v hornickém duchu. Stûny sálu zdobily populární bleskovky, informující o postupech v tûïbû a nejïhavûj ích problémech dolu, a mezi pofiadateli, úãinkujícími i diváky se ãernaly ãetné hornické kroje. Na své si ale pfii li pfiedev ím milovníci folkloru. Vystoupily pro nû soubory Dudoski z Bielska- Bialé, místní Suszanie, soubory Zaolzi a Slezan z âeského Tû ína a ostravská mykàa. Hlavní hvûzdou programu pak byl Vojensk umûleck soubor Ondrá, kter pfiedvedl pásmo krátk ch folklorních obrázkû Veselé dovednosti, pfiibliïujících lidové tance a písnû z jednotliv ch regionû âech, Moravy a Slezska, a také ze Slovenska. Jedin profesionální folklorní soubor se tímto vystoupením louãil se sezonou a taneãníci si to náleïitû uïívali. Hlavní my lenkou akce je návrat ke kulturním kofienûm obãanû regionu, ãi fieãeno jinak, pfiipomenout folklor a lidovou kulturu oblastí, ze kter ch pfiicházeli lidé za prací do karvinsk ch dolû, fiekl pro Horník místostarosta Horní Suché Josef Îerdík. Originální my lenka zabrala a oslovuje nejen místní havífie, ale stejnû tak i stále ãetnûj í hosty. Jsem tady uï potfietí, protoïe se mi tato akce velmi líbí, a s radostí mohu konstatovat, Ïe je rok od roku lep í jak po umûlecké, tak i organizaãní stránce, vysekl napfiíklad organizátorûm poklonu vedoucí polského souboru Dudoski Wojciech Kobza. âlovûk se mûïe podívat na vystoupení fiady souborû, které nabízejí rûznorod folklor. Vystoupení jsou pfiitom natolik krátká, Ïe neunavují a jsou vïdy velmi zajímavá. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek Krásu tû ínsk ch lidov ch tancû pfiipomenuli místní Suszanie. Jako na achtû... Tu správnou náladu vytváfiely na sále originální bleskovky z dolû OKD. Romsk folklor v provedení ãeskotû ínského souboru Zaolzi. FOTO: Roman Chmiel ANKETA Zelená kladívka na této achtû mohou urãitû je tû dlouho svítit Tfietí Fedrování s folklorem se vydafiilo. Zelená kladívka na této achtû urãitû mohou svítit, zhodnotili pro Horník pofiadatelé Marian Weiser a Ján Mraãna z Dolu âsm. Spokojeni byli i dal í havífii. Pavel Tomiczek (42), pfiedák na úseku dopravy na závodû Sever Dolu âsm: Na fedrování jsem potfietí a mohu potvrdit, Ïe i tento tfietí roãník se vydafiil opravdu super. Myslím si, Ïe tato akce dává hodnû v em milovníkûm lidové kultury, protoïe pfiíleïitosti ke zhlédnutí folklorních vystoupení není v na em regionu moc. Oslovuje ale i ty, ktefií na podobn Ïánr nejsou pfiíli zvyklí. Je to opravdu hezká iniciativa a pofiadatelé si za ni zaslouïí obrovsk dík. Bohdan Firla (53), vedoucí vûtrání na závodû Jih Dolu âsm: Myslím si, Ïe je to velmi hodnotná akce. Letos je to uï její tfietí roãník a zdá se, Ïe atmosféra je z roku na rok lep í. Doufám proto, Ïe fedruàk s folklorem bude pokraãovat i následujících letech. Jsem také rád, Ïe mohu sám alespoà mal m dílem pfiispût k jejímu úspûchu zpívám totiï v souboru Suszanie. Jan Wdówka (61), hornick dûchodce: Pracoval jsem 32 let v rûzn ch technick ch funkcích na Dole Franti- ek. Byla to hezká léta, bûhem nichï jsem získal vztah jak k tomu fedrování, tak k folkloru. Myslím si, Ïe propojení lidové kultury a hornictví je pro Slezsko typické a Ïe zvlá tû my, havífii, bychom nemûli dopustit, aby zdej í folklor nûkdy vymizel. I proto bych rád vyzdvihl pfiístup obce Horní Suchá, která podporuje pofiádání podobn ch akcí, na nichï se lidé mohou setkat, pobavit se, zavzpomínat a vrátit se k tomu, z ãeho jsme vyrostli, totiï k lidové zábavû a folkloru. Ptal se: Bohuslav KrzyÏanek

7 2. fiíjna 2008 Panoráma Po ichtû 7 Balony létaly nad Ostravou TIPY Poãasí autorûm komixové hfiíãky nepfiálo, na let si musejí poãkat OSTRAVA (uzi) Zatím jen pfiibliïnû patnáct metrû nad zem se vznesli v herci letní komixové hfiíãky spoleãnosti OKD. Slíben balonov let z Hornického muzea OKD na Landeku jim totiï v pátek 26. záfií pfiekazil záludn vítr v letové v ce. Tomá Kukuczka ani Radek Mik íãek v ak o své první ceny nepfiijdou! Poãasí sice v hercûm znemoïnilo vzlétnout, ale nemusí se bát, poletí v náhradním termínu, konstatoval Martin Határ z útvaru pro PR a komunikaci. Kukuczka, jenï mûl nejlep í komix v internetové ãásti soutûïe, a Mik íãek, jenï vyhrál na festivalu Colours of Ostrava, se podle sv ch slov alespoà pofiádnû nabudili. Hodinov vyhlídkov let v hercû byl plánován v rámci show Balony nad Ostravou. Ta mûla hlavní program v sobotu 27. záfií se startem na Slezskoostravském hradû a OKD byla jedním z partnerû. Pocity vzduchoplavcû si vyzkou el Ján Fabián, fieditel pro rozvoj a strategii firmy. Vítr jeho balon zanesl místo do Mo nova k Bru perku Let by klidnû vymûnil za fárání TOMÁ KUKCUZKA (27), T INEC, INTER- NETOV VÍTùZ: Splní se mu jeden ze snû, tedy aï poletí. Ale klidnû bych to vymûnil. Za co? Chtûl bych sfárat do dolu, moc rád bych se tam podíval, nechal se sly et pracovník firmy Czech Karbon. Na pozici tradingového specialisty se zab vá obchodováním s energiemi, a to také v souvislosti se spoleãností OKD. Balonovou show podpofiila OKD.FOTO: Radek Luk a Radek Mik íãek (vlevo) a Tomá Kukuczka TakÏe je vlastnû tak trochu ãlovûkem z branïe. Ale jinak nemám s horníky nic spoleãného, na e rodina je spí oceláfiská. Ale cel region je na havífiích a hutnících postaven, vysvûtloval. Na komix ho upozornil kolega pfii práci musel nav tívit web OKD, kde na el odkaz. Tomá vytvofiil jeden strip a upozornil na nûj známé. Bylo to hned na zaãátku letní komixové hfiíãky. Pak na to zapomnûl, aby se po návratu z dovolené dozvûdûl, Ïe byl nejlep í. Celkem pro nûj hlasovalo na 250 lidí. Pfiíjemné pfiekvapení, komentoval to. Cena pro vnuka havífie-cirkusáka RADEK MIK ÍâEK (27), OPAVA, FESTIVALO- V VÍTùZ: Kdo vyhrál? Pán z Opavy. Já jsem z Opavy! Radek? To jsem já! Tak nûjak pr probíhala diskuse u stánku spoleãnosti OKD na Colours of Ostrava ohlednû nejlep ího festivalového papírového komixu. Nejlep í autor si jejím prûbûhem není stoprocentnû jist, protoïe byl po tfiídenní pafibû znaven. Vítûzství mu v ak nikdo nevezme! Udûlal jsem dva komixy, jen tak, ze srandy. Na ten, kter nevyhrál, ale kter byl podle mû lep í, si nepamatuji. Ani jsem nevûdûl, Ïe to byla soutûï, a nestihl jsem vyhlá ení. KdyÏ nám let na první pokus nevy el, alespoà si projdu Hornické muzeum, svûfiil se. Radkovou profesí je informaãní technologie. Fáral kdysi dûda. Potom byl i cirkusákem uvedl. Hornická profese je pro nûj tajemná, obdivuje lidi, ktefií se jí Ïiví. Dodal, Ïe mu osobnû vadí úmysl vlády posílat havífie do penze v 65 letech. HORNÍKA Ostrava KRÁLOVÉ LEDOVÉ ARÉNY Olympijsk vítûz a trojnásobn mistr svûta Jevgenij Plju ãenko (na snímku) se opût pfiedstaví v Ostravû, mj. proto, aby tady ukázal svoje nejsledovanûj í exhibiãní ãíslo Sex Bomb. Vystoupení krasobruslafiského mistra, které se uskuteãní ve stfiedu 8. fiíjna od 19.0 hodin ve vítkovické âez Arénû, doplní laserová shov Vladimíra Savenkova. EXHIBICE V SÁLOVÉ KOPANÉ Úfiadující mistr âr 2007 ve futsalu sálové kopané SC Premium Stonava se pfiedstaví v soboru 4. fiíjna od hodin ve sportovní hale ve Stonavû v exhibiãním zápase s druh m t mem Karvinské futsalové ligy 2008 Karimpex. Klání ãesk ch futsalov ch reprezentantû uvede v hodin pfiedzápas pozvan ch osobností proti staré gardû Premia. VE ZNAMENÍ DUCHOVNÍ HUDBY Kulturní událostí ãíslo 1 je v tûchto dnech v kraji Svatováclavsk hudební festival. V jeho rámci se ve ãtvrtek 2. fiíjna od hodin uskuteãní koncert umûleckého souboru Collegium Marianum v kostele sv. Jana Nepomuckého v Ostravû-Staré Bûlé, v sobotu 4. fiíjna od koncert komorního orchestru Musici Boemi v evangelickém kostele v Ostravû centru a ve stfiedu 8. fiíjna od hodin v kostele svatého Ducha v Ostravû- Zábfiehu koncert komorního orchestru Camerata Janáãek. NÁ EZ V TANâÍRNù Pfiíznivci metalu, pozor! Do ostravského klubu Prostor - Tanãírna mífií britská death/thrashová formace Benediction, která pfiedstavuje novou desku Killing Music. Spolu s nimi dorazí nûmeãtí legendární thrashefii Holy Moses v ãele se zpûvaãkou Sabinou Classen. Bude to v úter 7. fiíjna. Slavné kapely doprovodí místní Disfigured Corpse a véd tí Nominon. Karviná DO KNIHOVNY ZA UMùNÍM Trojice renomovan ch karvinsk ch umûlcû se pfiedstaví na v stavû nazvané Alicja Bartulec obrazy, Agata Kaleta fotografie, Zbigniew Kubeczka exlibris, která bude instalována v Regionální knihovnû na Masarykovû námûstí ve Fry tátû. VernisáÏ je pfiipravena na 3. fiíjna od hodin, v stava potrvá do 31. fiíjna. SVùTOV SOUBOR V KARVINÉ Svûtovû proslul pûveck sbor Khorikos, kter úspû nû debutoval v Shrine Church of St. Anthony v New Yorku v roce 2006 a od té doby odehrál více neï 17 koncertû vãetnû vystoupení na MOSA 2007 a v budovû Spojen ch národû v New Yorku, se objeví v Karviné. Za doprovodu Jaroslava TÛmy (varhany) vystoupí v rámci Svatováclavského hudebního festivalu v kostele Pov ení sv. KfiíÏe ve Fry - tátû v nedûli 5. fiíjna od hodin. V programu díla J. S. Bacha a G. B. Pergolesiho. T DEN KNIHOVEN Leto ní celostátní T den knihoven probûhne v Karviné ve dnech fiíjna pod v stiïn m mottem: Knihovny - rodinné stfiíbro. Regionální knihovna Karviná otevfie v tûchto dnech dvefie v ech sv ch poboãek a iroké vefiejnosti nabídne paletu zajímav ch knihovnick ch soutûïí. Souãástí T dne knihoven bude také bezplatná první registrace nov ch uïivatelû, bezplatná celoroãní registrace dûchodcû nad 70 let, amnestie upomínek a nabídka internetové bonus karty. PROVù TE SI TACHOMETR idiãi si mohou v sobotu 4. fiíjna zadarmo nechat pfiemûfiit pfiesnost svého tachometru. Mûstská policie Karviná pofiádá pro fiidiãe kontrolní mûfiení porovnání pfiesnosti tachometru vozidla s laserov m mûfiiãem rychlosti radarem mûstské policie. Akce bude probíhat dne 9 do 12 hodin na ul. Rudé Armády od kruhového objezdu smûrem k ubytovnû Nonstop. Pomohla zmûna spoleãensk ch pomûrû Pfiíklad profesionálního pfiístupu k rozvoji území ostravsko-karvinského regionu (9) Po ojedinûl ch dfiívûj ích pfiípadech zaãíná snaha o systematické fie ení následkû dob vání na krajinû v OKR v 50. a naplno se rozvíjí od 60. let 20. století. Toto úsilí, ve své podstatû pozitivní, je v raznû negativnû ovlivnûno tehdej ími spoleãensk mi pomûry, je souãástí snahy totálnû pfiemûnit cel svût. Ne náhodou jde také o dobu, kdy stále rozsáhlej í dob vání s cílem zajistit co nejvût í mnoïství uhlí pro extenzivní rozvoj hospodáfiství zaãíná krajinu celoplo nû devastovat. RovnûÏ v podfiízení ideologick ch cílû je rozhodujícím zámûrem tehdej ích rekultivací návrat pûdy zemûdûlství. Není cílem tohoto pfiíspûvku podrobnû popisovat historii a úspûchy i neúspûchy rekultivaãní ãinnosti v OKR, proto jen poznamenejme, Ïe pfies ve kerá v e uvedená omezení pocházejí jiï z 60. let minulého století pfiíklady pozitivního zaãlenûní rekultivovan ch ploch do okolního prostfiedí. Nov pohled na sanaci a rekultivaci území po hornické ãinnosti pfiiná ejí spoleãenské zmûny po roce Jednak je nutné fie it znaãné zaostávání rekultivací za devastací zpûsobenou pokraãujícím dob váním, jednak je nutné novû definovat cíle celé ãinnosti. Kromû toho vyvstává potfieba komplexního fie ení cel ch dob vacích prostorû, v nichï ve keré dob vání konãí, této záleïitosti se v ak zde nebudeme vûnovat, zaslouïí si samostatn pfiíspûvek. Pokud jde o urychlení sanací a rekultivací, ke zmûnám dochází jen pozvolna. Kromû fiady technick ch a organizaãních pfiekáïek je v znamn m limitujícím faktorem objem dostupn ch finanãních prostfiedkû. Zákonná povinnost vytváfiet finanãní rezervy na sanaci a rekultivaci a na dûlní kody zavedená na poãátku 90. let, o etfiuje tuto záleïitost pfiedev ím ve vztahu k novû vznikajícím újmám, nemohla v ak rychle vyfie it rozsáhl deficit z minulosti. V znamn posun v celé vûci pfiiná í usnesení vlády 295 z roku 2002, kter m stát vyãlenil na program ekologické a hospodáfiské revitalizace Moravskoslezského kraje, tedy pfiedev ím pro potfieby revitalizace území postiïen ch dob váním ãerného uhlí, 20 miliard Kã. Není smyslem tohoto pfiíspûvku hodnotit toto opatfiení zejména ve vztahu ke zpûsobu privatizace tûïebních organizací, pro jeho potfieby je podstatné, Ïe byly získány znaãné finanãní prostfiedky umoïàující rychl postup prací. Pokud jde o hledání nov ch cílû sanaãních a rekultivaãních prací, Stát i regiony dávají na rekultivace miliardy. FOTO: Josef Lys rychl a konsensuální byl ústup od návratu pozemkû zemûdûlství, stejnû jako pochopení, Ïe ne kaïdé zamokfiené místo musí b t urychlenû zasypáno hlu inou. V e ostatní uï je sloïitûj í a proces hledání optimálních cílû pokraãuje a zfiejmû bude probíhat, dokud budou sanace a rekultivace, jako nedílná souãást dob vání uhlí, pokraãovat. BlíÏe bychom chtûli ukázat toto hledání na pfiíkladech konkrétních lokalit. Vítûzslav Zamarsk Tomislav Stfielec

8 8 Po ichtû Zábava K ÍÎOVKA O KNIHU Tajenka: Posly vole, praví opilec spolustolovníkovi, ty nemá problémy se svou starou, kdyï se vrací domû? To ani ne, já se pokaïdé vsadím, Ïe pfiijdu vãas a ona má... (dokonãení v tajence) PRO ZASMÁNÍ 2. fiíjna 2008 SdruÏení (slovensky) Textilní látka Iniciály filozofa Kanta Spojení trámû Îenské jméno SPZ Rokycan Vysoká karta Bok âesk hrad Jméno reïiséra Kurosawy ëábel LyÏe (zastarale) 1. DÍL TAJENKY SPZ Olomouce Zkratka pro limitu Dobytãí nápoj Nûkolikanásobn vítûz Velké pardubické Otázka pfii sázce Úloha Lepenka na stfiechy Mléãn v robek (slovensky) Kopie Stanovy Dfievûné zátky Francouzky pfiítel Planeta Sídlo ve panûlsku KfiíÏenec velblouda Rusk achov velmistr Znaãka radia Vzor. sulfidu platnatého Vodní rostlina Paznehtník OstrÛvky vody po de ti 2. DÍL TAJENKY Tramvaj (slangovû) Îaludeãní léky Cizokr. dfievnatá rostlina ZamlÏit vodou âlen mládeï. organizace Podzimní kvûtina Úfiad (zastarale) Mexick politik a novináfi ímská estka Vajíãko semeníku Potomek Africk kmen v Ghanû Citoslovce prrr... Planá núbijská bavlna Pytlákovy nástrahy Zn. ãeského piva Tajenka z minulého ãísla: Víte, proã si padesátileté Ïeny nechtûjí hrát na schovávanou? ProtoÏe by je nikdo nehledal. PomÛcky: Akan, Akira, Olot, Suarez. Autor: Franti ek Krejãa Na vylosovaného lu titele ãeká za správné fie ení kniha z nakladatelství Alpress, kterou si mohou osobnû vyzvednout v na í redakci. Z lu titelû minulé kfiíïovky byl vylosován Milena Polaãková z Karviné 4. Prosíme v herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã , hornik@okd.cz. SPZ Tábora Staré vztaïné zájmeno Pfiesnû (náfieãnû) Dûdiãn základ Dozadu (slovensky)...v posteli se, Franto, pofiád jen pfiípraváfi! Buì uï koneãnû jednou pofiádn raziã... Kresba: V. Novák Pfiijde manïelka z koupelny do loïnice, manïel si ji prohlíïí a kroutí hlavou: Ty moja, tys teda pfiibrala. VÏdyÈ ty ju má irokou jak kombajn. ManÏelka se na tve, lehne si do postele a otoãí se k muïi zády. Ten zaãne kemrat, aby se k nûmu Ïena otoãila a splnila své manïelské povinnosti. Îena na to jen odvûtí: Pfiece kvûli jednomu malému klásku nebudu otáãet cel kombajn. SUDOKU Pane éf, mûïete mi dát zítra volno? ManÏelka chce, abych jí pomohl s vánoãním úklidem. Z takového dûvodu vám pfiece nebudu dávat volno. Dûkuji, vûdûl jsem, Ïe je na vás spolehnutí. Venku je tak krásnû, povídá muï manïelce a ty se tady dfie s parketami! Mûla bys jít radûji na vzduch a um t mi auto. JAK LU TIT SUDOKU: KaÏd fiádek, sloupec a kaïd ãtverec (3x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9. SPRÁVNÉ VYLU TùNÍ: HOROSKOP Beran Dáte o sobû vûdût, jako dobr organizátor, budete jednat rozhodnû. S potíïisty a vûãnû nespokojen mi kolegy a zákazníky zatoãíte nevídan m zpûsobem. Na ãas se stáhnou do pozadí i va i konkurenti. Zcela opaãnû se r suje situace v partnersk ch svazcích, kde budete hrát jen druhé housle. Nûkteré reakce va eho protûj ku budou okující. Rak Bude tfieba zmûnit nûkteré plány ku prospûchu vûci. Budete nezvykle pruïní a pfiizpûsobiví, coï ocení nejen éf, ale i partner. VÛbec to pfiitom neznamená, Ïe byste se museli vzdát sv ch pfiedstav a zásad. Jenom na v echno pûjdete jinak, mnohem chytfieji. V souvislosti s blíïícími se Vánocemi si více v ímejte sv ch ratolestí. Váhy Více ãasu budete nuceni vûnovat sv m blízk m. Va e vztahy pfiitom nebudou nijak ideální. Hodnû lidí bude reagovat emocionálnû. Neu- kodí, kdyï si poznamenáte vût í v daje. UmoÏní vám to udrïet je pod kontrolou. Budete mít cit pro dobré obchody, s trochou tûstí si polep íte. Jste-li sami, dejte si pozor na ctitele. Kozoroh Rozzlobí vás nevhodné, sobecké chování známého nebo pfiítele. Za to, co pro vás nedávno udûlali, se budou nyní doïadovat nároãné protisluïby. Va e reakce mûïe b t hodnû ostrá, vãetnû toho, Ïe je vyhodíte. Pfii fie ení bûïn ch záleïitostí se nebraàte náhl m impulsûm, jen v obchodních záleïitostech si v e pfiedem spoãítejte. B k V jisté kritické situaci pochopíte, jak zbyteãné by bylo drïet se star ch postojû. V raznû si tím upevníte autoritu a získáte respekt u lidí, ktefií s vámi pomalu pfiestávali poãítat. Nejen mlad í roãníky se zaãnou váïnû zab vat moïností, jak si roz- ífiit vzdûlání. Pokud jste se pohádali s partnerem, budete to vy, kdo bude hledat cestu k usmífiení. Lev Postupnû se uklidní situace v zamûstnání, a tak se mûïete zbavit nervozity. Nevyh bejte se diskusi s nadfiízen mi. âím dfiíve si sporné vûci vyjasníte, tím lépe pro v echny. Máte velkou pfiíleïitost prosadit se ve v ech smûrech. U kodit si mûïete kritikou kolegû ve stejném postavení. Sejde z plánû na pfiípravu spoleãenské akce nebo oslavy. tír První dny budou velice ru né, nahromadí se záleïitosti, které nesnesou odklad. Dojde k oïivení va ich spoleãn ch vztahû. S nûkter mi lidmi to ale budete mít hodnû tûïké. Nepomohou ani racionální argumenty. Rozhodnutím t kajícím se spoleãné domácnosti budou pfiedcházet ostré diskuse s partnerem, pfiípadnû s dospívajícími dûtmi. Vodnáfi âeká vás nabídka na slu n v dûlek a dal í drobné úspûchy. Podmínkou je zv ení aktivity a dokonãení v ech povinností do konce pololetí. Kofieny sporu s pfiíbuzn mi hledejte ve va em nesmlouvavém postoji k jejich nereáln m pfiedstavám. Zbavíte se nesmûlosti a oslovíte svûj idol. Odpovûì bude taková, jakou chcete sly et. od 2. do 8. fiíjna 2008 BlíÏenci Konstelace hvûzd je k vám pfiátelská a pfiíznivá. Vrátí se vám dobrá nálada a stoupne vám sebevûdomí. Díky nové energii se dokáïete vypofiádat i s povinnostmi navíc. Podmínkou je dodrïování disciplíny. Nebudete to mít snadné, va i pfiátelé jako by se domluvili a neustále vás budou nûkam lákat. Budou se vás drïet peníze. Panna Pfiátelé budou naladûni vlídnû a rádi vám se v ím pomohou. MoÏná by vás mohli zbavit i nynûj ích finanãních potíïí. V tom pfiípadû v ak musíte postupovat velice opatrnû a diplomaticky. DÛleÏité vûci se snaïte vyfiídit dopoledne, odpoledne uï budete ztrácet síly a klesne vám sebevûdomí. Projeví se to zejména pfii pokusech o navázání nové známosti. Stfielec Jako blesk vám hlavou proletí my lenka na jisté riskantní zmûny. Nezaváháte a hned se pustíte do její realizace. Bude to v ak vyïadovat nov, zásadnû odli n pohled na jisté lidi a záleïitosti. Nevtipkujte na úãet kolegû a klientû postrádajících smysl pro humor. Va e milostné vztahy budou mít v následujících dnech spí e platonick charakter. Ryby Více neï o práci pfiem líte o blíïících se Vánocích a na práci to bude znát. Bude-li vám nadfiízen nûco vyãítat, moc s ním nediskutujte. Pfii jízdû autobusem nebo vlakem si hlídejte ta ku a dal í zavazadla. Pfiíjemné pfiekvapení vás ãeká na spoleãensk ch akcích. Nevyh bejte se jim a nevymlouvejte se na nedostatek ãasu. NÁ RECEPT D Àová marmeláda s pomeranãem Potfiebujeme: 1,5 kg d nû, 3 chemicky neo etfiené pomeranãe, 1 dcl vody, lusk vanilky, 900 g Ïelírovacího cukru. D ni nakrájíme na kostky. Pomeranãe dobfie omyjeme, osu íme a oloupeme. Slupky nakrájíme na tenké nudliãky a 1 min. je povafiíme ve vodû. V hrnci na slabém ohni uvafiíme do zhoustnutí cukr, rozmixované pomeranãe a vodu. Potom pfiidáme nakrájenou d ni, pomeranãové nudliãky a na kousky nakrájenou vanilku. Vafiíme 20 min. Pûnu, která vzniká pfii vafiení, odebereme nabûraãkou. Marmeládu nalijeme do sklenic a dobfie zavíãkujeme. Sklenice postavíme dnem nahoru, pfiikryjeme dekou a necháme vychladit. Velmi chutná na kfiupavém peãivu. V ROKY HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ TûÏit z obecn ch zájmû není pouze hanebné, ale taky zloãinné a bezboïné. Kdo zradí vlast, nezaslouïí o nic vût í hanu neï ten, kdo zanedbá obecn prospûch nebo blaho kvûli prospûchu a blahu svému. Cicero Konzervativec je ãlovûk, kter je pfiíli zbabûl, neï aby bojoval, a pfiíli tlust, neï aby bûïel. Hubbard Rozumn ãlovûk se pfiizpûsobuje svûtu, nerozumn se usilovnû snaïí pfiizpûsobit svût sobû. Z toho plyne, Ïe ve ker pokrok je dílem ãlovûka nerozumného. Shaw P EHLED AKTUÁLNÍCH V BùROV CH ÍZENÍ, KTERÁ BUDOU ZAHÁJENA V ÍJNU 2008 KaÏd je takov, jak m ho PánbÛh stvofiil a ãasto je tû hor í. Cervantes Co do krásného zvonu z olova, kdyï nezní? Vietnamské Nic není patné kromû toho, co je mravnû závadné, a nic není dobré kromû toho, co je ãestné. Seneca Chce -li na sebe pfiivolati zkázu, zaruã se za pfiítele. Ztratí netoliko peníze, ale i pfiítele. Cheilón Pomni, ãlovûãe, Ïe prach jsi a v prach se obrátí. Biblické pfiísloví Zahlazování následkû hornické ãinnosti (ZNHâ) 17, 22, 141

9 Górnik DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW STONAWA 2 PAèDZIERNIKA ROCZNIK 5 NUMER 40 Mieszkaƒcy Domu Pomocy Spo ecznej z Rybnika na or owskich Pieczokach. Od lewej górnik Zdzis aw Wojaczek. Fot. Bogus aw Krzy anek Powroty do m odoêci Pieczoki zachwyci y równie Polaków OR OWA (bk) Ile pieni dzy potrzeba, aby sprawiç komuê radoêç? Mniej wi cej setce mieszkaƒców domów seniora z Or owej i Bogumina oraz domów pomowy spo ecznej z Gorzyc i Rybnika wystarczy o 15 tysi cy koron. Podarowa a je Fundacja OKD, a Dom Seniora Pohoda w Or owej zorganizowa za nie w czwartek 25 wrzeênia historycznie pierwsze powitanie jesieni o symbolicznej nazwie Pieczoki. Z powodu niepewnej pogody impreza odby a si w sto ówce szkolnej SP M odoêç. Program zapewni zespó hawierzowskiego zwiàzku kobiet Hawierzowskie babki, dzieci z przedszkola oraz sprawdzony duet muzyczny Klasik, który babciom i dziadkom zaoferowa popularne melodie sprzed lat. Podawano zaê pomijajàc owoce wszystko z ziemniaka. A wi c: placki ziemniaczane i nadziewane ziemniaki, a dla tych, którzy lubià s odkie przyjemnoêci, placki ziemniaczane ze Êliwkami oraz ziemniaczane babki wed ug receptury cioci Ediny, którym pochlubi a si dyrektor Pohody Naìa Kubalowa. Wszystko jest bardzo, bardzo TEMAT TYGODNIA Dzwony wróci y do wie y OR OWA (bk) Od niedzieli 28 wrzeênia or owskich ewangelików znów zwo ywaç b dzie na nabo eƒstwa melodia trzech koêcielnych dzwonów. Po kilkutygodniowym remoncie, wspó finansowanym przez Fundacj OKD (195 tys. koron) oraz Ministerstwo Kultury RC, powróci y do koêcielnej wie y, by znów cieszyç uszy i serca wiernych. Dzwony pochodzà z 1918 roku i z biegiem czasu przesta y s u yç swemu celowi. Szwankowa nap d dzwonów, ponadto wie a nachyli a si wskutek szkód górniczych i z powodów bezpieczeƒstwa nie Górnik DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW CARBOKOV smaczne. W Or owej jestem drugi raz i znów ch tnie przyjad chwali gospodarzy pi çdziesi ciooêmioletni emeryt górniczy z KWK Jankowice Zdzis aw Wojaczek. Istnieje taki cytat: M odoêç yje z nadziei, staroêç ze wspomnieƒ. I my chcemy tu dziê przede wszystkim wspominaç wyt umaczy a cel imprezy autorka projektu i terapeut DS Pohoda Hana Tfiaskowa. W naszym domu yje trzydzieêci jeden mieszkaƒców, g ównie kobiet z rodzin górniczych. Wyrasta y w domach rodzinnych w koloniach górniczych i pieczoki, czyli ziemniaki pieczone w popiele na ognisku, to dla nich przypomnienie m odych lat. Bardzo zadowoleni byli równie goêcie z polskich placówek pomocy spo ecznej, które rozwijajà wspó prac z or owskim partnerem od 2003 roku i bardzo jà sobie cenià. Dla naszych podopiecznych ju sam wyjazd za granic, do Czech, to du e wydarzenie zgodzi y si dyrektor DPS w Rybniku Danuta Wimmer i jej kole anka z Gorzyc Maria Janeta. Ponadto lubià oni tutejszy folklor, a przede wszystkim czeskà»dechówk «. Eva i Va ek sà popularni nie tylko tutaj, ale tak e wêród naszych seniorów!. mo na by o dzwoniç. W ramach remontu odnowiono wi c ca e zawieszenie i system nap du dzwonów oraz zainstalowano w nich specjalne serca, dzi ki którym wychylajà si o jedno trzecià mniej. Dzi ki tym zmianom mo na dziê znów wykorzystaç ca y ich potencja wyt umaczy dla Górnika or owski pastor Vladislav Szkandera. W niedzielnej popo udniowej uroczystoêci z okazji 90. rocznicy zawieszenia dzwonów w wie y koêcio a w dniu 29 wrzeênia 1918 roku udzia wzià m.in. dyrektor Kopalni Karwina Pavel Hadrava. Redakcja Horník-Górnik Adres redakcji: Proke ovo nám. 6, Moravská Ostrava Redaktor kolumny: Mgr Bogus aw Krzy anek krzyzanek@volny.cz Tel.: , Komórka: Polskie dzieci znów w swoim Pol-Alpex i Polcarbo pomog y polskiej szkole w Stonawie OSTRAWA Dnia 6 sierpnia 2008 r. wesz a w ycie Ustawa o szczególnych rozwiàzaniach dla podatników uzyskujàcych niektóre przychody poza terytorium Rzeczypospolitej Polskiej (Dz.U nr 143 poz. 894). Ustawa umo liwia umorzenie zaleg oêci podatkowych dla Polaków pracujàcych za granicà i uiszczajàcych tam podatek. W stosownym komentarzu do ustawy pisze si : Ustaw stosuje si do podatnika, który przynajmniej w jednym roku podatkowym w okresie od 2002 do 2007 r. podlega obowiàzkowi podatkowemu okreêlonemu w art. 3 ustawy o podatku dochodowym i uzyskiwa w tym roku przychody z pracy, do których mia zastosowanie art. 27 ust. 9 albo 9a ustawy o podatku dochodowym. O bli sze wyt umaczenie powy szej informacji poprosiliêmy wicekonsul Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie Agnieszk Fedrów-Skupieƒ. Czy mo e Pani wyt umaczyç, do kogo ma zastosowanie wymieniona wy ej ustawa, a przede wszystkim czy ma ona zastosowanie do pracujàcych w Czechach górników? Chodzi w tym wypadku o tak zwanà ustaw abolicyjnà, która umo liwia zap acenie zaleg ego podatku od dochodów uzyskanych za granicami Polski bez nara enia si na sankcje. Dotyczy ona tak zwanych rezydentów, to znaczy obywateli polskich majàcych sta e miejsce zamieszkania w Polsce, Czwartoklasista Przemek Orszulik pracuje na tablicy interaktywnej, b dàcej w aêciwie ekranem komputera ze sterowaniem dotykowym. Mo na jà przes oniç bia ymi tablicami, na których pisze si mazakami. Lekcj pokazowà prowadzi nauczycielka Maria Martynek. Fot. Dorota Havlík (bk) Firmy zewn trzne Pol-Alpex i Polcarbo pomog y sfinansowaç zakup nowej tablicy interaktywnej dla polskiej szko y podstawowej w Stonawie. Na najnowoczeêniejsze urzàdzenie dydaktyczne wartoêci oko o 100 tysi cy koron, z którym mo na pracowaç podobnie jak z komputerem, wyasygnowa y 50 tysi cy koron. Reszt dop aci a gmina. Nowà tablic przedstawiono podczas czwartkowej (25 wrzeênia) inauguracji nowego roku szkolnego w stonawskiej polskiej placówce szkolnej, którà poddano w ostatnich miesiàcach gruntownemu remontowi. Naprawiono pop kane wskutek szkód górniczych Êciany, a pod pod ogà po o ono specjalne konstrukcje elbetowe, które ochronià budynek przez ruchami pod o a. Koszty rekonstrukcji osiàgn y wartoêç ponad 8 milionów koron i zap aci a je spó ka w glowa OKD, a dok adnej prowadzàca wydobycie na obszarze gminy Kopalnia âsm. JesteÊmy Êwiadomi problemów, jakie przynosi Stonawie eksploatacja, i przyjmujemy za nie odpowiedzialnoêç powiedzia podczas uroczystoêci przekazania odremontowanego obiektu dzieciom dyrektor Kopalni âsm Josef Kasper. Zrobiono dobrà rzecz i to zawsze cieszy. Doceniam, e mamy z gminà wspania à wspó prac. Jest ona podstawà dobrych stosunków, które przynoszà korzy- Êci zarówno kopalni, jak i miejscowym mieszkaƒcom doda. Do ma oklasowej szko y podstawowej z polskim j zykiem nauczania w Stonawie ucz szcza w chwili obecnej jedenastu uczniów, podzielonych do pi ciu klas. W budynku szkolnym umieszczono tak e przedszkole oraz miejscowà szko artystycznà. Na parterze znajduje si du a kuchnia szkolna, która gotuje nie tylko dla dzieci i cz onków grona pedagogicznego, ale tak e dla mieszkaƒców gminy. Jak poinformowa dyrektor Kasper, równie jej funkcj przej a w czasie remontu cz Êciowo kopalnia. Znaczy to, e nie p aciliêmy tylko samej budowy, ale partycypowaliêmy tak e w innych kosztach z nià zwiàzanych sprecyzowa Josef Kasper. Kopalnia pomog a np. przy przewo eniu obiadów do stonawskich szkó z kuchni szkolnych w Suchej i Olbrachcicach. W czasie remontu, w ostatnich dniach minionego i na poczàtku bie àcego roku szkolnego, stonawskie polskie dzieci uczy y si w którzy uzyskiwali w latach 2002 do 2007 dochody zarówno w Rzeczypospolitej, jak równie za granicà, na przyk ad w Republice Czeskiej, ale nie wykazali tego zagranicznego dochodu w polskim urz dzie skarbowym. JeÊli ktoê znalaz si w takiej sytuacji w 2002 roku, powinien si spieszyç. Termin sk adania wniosków dotyczàcych dochodów za rok 2002 mija bowiem ju 6 paêdziernika 2008 r. Ustawa abolicyjna natomiast nie dotyczy osób, które pracowa y, powiedzmy, w Czechach, i czeski zarobek stanowi jedyne êród o ich dochodów. Takie osoby na mocy porozumieƒ mi dzynarodowych, w tym konkretnym wypadku podpisanej w 1994 roku umowy pomi dzy Rzeczpospolità Polskà a Republikà Czeskà o wzajemnym unikaniu podwójnego opodatkowania, rozliczajà si jedynie z czeskim urz dem skarbowym. lokalach miejscowej szko y czeskiej. Na warunki nie mogliêmy narzekaç, z czeskimi kolegami àczà nas bardzo dobre stosunki. Jednak co na swoim, to na swoim... skonkludowa a kierowniczka polskiej placówki szkolnej Danuta Heczko. A jak cieszà si do nowej szko y dzieci? Jak to do szko y... Troch si ciesz i troch nie ciesz przyzna z dzieci cà szczeroêcià czwartoklasista Przemek Orszulik. Wspó praca gminy i górników przy remoncie budynku szkolnego to nie jedyne Êwiadectwo dobrych stosunków àczàcych Stonaw z kopalniami. Uwa am, e gmina Stonawa to w ogóle dobry przyk ad, e mo na wspó yç z w glem i e gmina mo e istnieç nawet w warunkach rozwoju eksploatacji podkreêli wójt Stonawy Andrzej Feber. Ustawa o abolicji podatkowej kogo dotyczy? Rozmawiamy z wicekonsul RP w Ostrawie Agnieszkà Fedorów-Skupieƒ Czyli jeêli chodzi o górników pracujàcych w Czechach... Zale y od tego, jaka jest struktura ich przychodów. JeÊli zarobek, powiedzmy, w karwiƒskiej kopalni stanowi jedyne êród o ich dochodów, wówczas ustawa abolicyjna ich nie obowiàzuje. JeÊli natomiast majà dochody zarówno w Polsce, jak i w Czechach, powinni rozliczaç si z czeskich dochodów równie z polskim urz dem skarbowym. To znaczy jeêli nie ujawniali czeskich dochodów w Polsce, powinni to zrobiç teraz i uiêciç zaleg oêci podatkowe, nie nara ajàc si na ewentualne nieprzyjemnoêci. Gdzie mo na uzyskaç szczegó- owe informacje? W razie wàtpliwoêci najlepiej b dzie zadzwoniç do Krajowej Informacji Podatkowej w Warszawie. Dzwoniàc z zagranicy nale y nakr ciç numer , wys uchaç powitalnego komunikatu i wybraç tonowo numer 7. Z terytorium Polski dost pny jest tak e numer Szczegó owe informacje mo na znaleêç ponadto na stronie internetowej Poza numerami telefonów do Krajowej Informacji Podatkowej sà tam opisane poszczególne kroki, jakie trzeba podjàç, aby skorzystaç z ustawy abolicyjnej. W internecie mo na równie znaleêç obowiàzujàcy tekst ustawy. Adres to: h?todo=file&id=wdu &type=2&name=D pdf. Rozmawia : Bogus aw Krzy anek

10 10 Inzerce 2. fiíjna 2008 R 207/40 R184/40 GE Money Bank,a.s., Havífiov-Tesco, tel: GE Money Bank,a.s., Havífiov, Dlouhá tfi. 97, tel: GE Money Bank,a.s., Karviná, ÎiÏkova 2379, tel: GE Money Bank,a.s., Orlová, Masarykovo nám. 1333, tel: NABÍDKA PÛJâKY PÛjãíme Kã, Kã, Kã atd. Vrátíte Kã, Kã Kã atd. VOLEJTE HIT podzimu 2008 Peníze pro kaïdého Rychlé vyfiízení I zástavy, exekuce a smûnka! Spolupráce moïná , R 205/40 R 206/40 SKVùLÁ PODZIMNÍ NABÍDKA ÚVùRÒ! pro zamûstnance, dûchodce aï do 75 let i pro zaãínající OSVâ s nulov m daàov m pfiíznáním od do bez ruãitele Kã splátka jiï od 888 Kã Kã splátka jiï od Kã Kã splátka jiï od Kã Kã - splátka jiï od Kã RPSN jiï od 9,51% Bankovní a nebankovní pûjãka! MoÏnost Ïádat i bez partnera! Peníze v hotovosti! Staãí jen zavolat a nav tívit kanceláfi Ostrava, Karviná, Orlová, Havífiov, Tfiinec, , Fr dek-místek, , R2/40 R 195/40 ZAMùSTNANCÒM OKD ZDARMA PRODEJ AUTO-MOTO V E PRO VÁ ODPAD, KANALIZACI, VODOVOD, ODVOD OVACÍ TECHNIKU Venkovní kanalizace: PVC roury a tvarovky hladké pro vnûj í kanalizace PP a PE ãisticí kanalizaãní achty a vpustû Betonové v robky pro venkovní kanalizace Vodovody: Tlakové trouby z tvárné litiny, tvarovky z edé a tvárné litiny, litinové poklopy, podzemní a nadzemní hydranty, mfiíïe a vzpûry a vpustû HD-PE trubky a tvarovky pro domovní pfiípojky Ocelové pfiíruby, fólie, tûsnûní, rouby pozinkované a ãerné Plynovody: I-PE roury, armatury, chrániãky Domovní odpady: HT potrubí a tvarovky hladké pro vnitfiní odpady s odolností do 100 C NG potrubí a tvarovky tfiívrstvé Polo KAL NG ( náhrada odpadní litiny ) Vpustû, sifony a odpady fy HUTTERER+LECHNER Ostatní: PVC roury drenáïní, chrániãky pro vedení kabelû OdvodÀovací Ïlábky Stfie ní Ïlaby a okapy z PVC Vnitfiní rozvody pitné vody, topení, mirelon Fr decká 332, Ostrava-Kunãice 100 m vpravo za mostem Rudná Fr decká smûr Vratimov VELKOOBCHOD MALOOBCHOD S MATERIÁLY PRO V STAVBU A OPRAVY INÎEN RSK CH SÍTÍ MoÏnost nákupu a slev Ostatní stavební doplàky z plastû (vodomûrné achty, VelkoodbûratelÛm poskytujeme vpustû, mfiíïe, gajgry, Ïumpy, splachovaãe aj.) Betonové v robky pro terénní úpravy, dlaïby, obrubníky mnoïstevní slevy!!! Telefon: , Fax: , pcvalfa@pcvalfa.cz, R124/40 i pro maloodbûratele Prodejní doba: Po Pá SOBOTNÍ PRODEJ (kvûten fiíjen) OZNÁMENÍ Paní Zdenka Dafibujánová, roz. Nováková, se dne doïívá krásného Ïivotního jubilea 50 let. Hodnû tûstí, zdraví a spokojenosti pfiejí manïel Stanislav, syn Radek, rodina Dafibujanova z Pardubic, rodina Novákova z Olomouce, rodina Vrbova a KfiíÏkova z Havífiova, spolupracovníci, sousedé a pfiátelé. 204/40 KOUPù Hodiny pendlovky po kozené, stojací i podlahové. Nabídnûte pfiijedu. Inf. na tel.: B367/40 Pultov mrazák Gorenje ekonomik 150 l, rozmûry 83x 80x 65 cm, spotfieba 0,85 kwh/24 hod. Cena Kã. Inf. na tel.: B363/40 Star í velice zachovalou ob vací stûnu, le tûn mahagon, 4x 2 m, hodnû úloïného prostoru. Cena Kã. Inf. na tel.: , Karviná. B364/40 Prodám rodinn dûm 4+1 v Îivoticích u Havífiova. Cena Kã. Inf. na tel.: B365/40 tûàátka ãivavy bez p. p. po rodiãích s p. p., dlouho- i krátkosrstá, pûkná v typu, nauãená na plenky, samostatná. Ihned k odbûru. Oba rodiãe u nás k vidûní. Cena od Kã, podle povahy a kvality. Dlouholetá zku enost s chovem. Inf. na tel.: Dûtmarovice B366/40 Pr. tûnata NO bez p. p. po v bor. rodiãích (matka s p. p.). âerná se svûtl mi znaky, odãervená, oãkovaná. Odbûr moïn polovina fiíjna. Cena 2000 Kã. Kontakt: Karviná, mob.: B382/40 BYTY Koupím byt 1+2 v Karviné. Platím hotovû. Informace na tel.: B368/40 Vymûním byt OKD 3+1 ve Fr dku-místku, komora + balkon, za mal byt tamtéï. Inf. na tel.: B369/40 Vymûním byt OKD 1+1 velk ch rozmûrû v OV-Bûlském lese, balkon, nízk nájem, za byt OKD 3+1 v lokalitû OV-Jih. Inf. na tel.: , B370/40 Pr. dr. byt 3+1, slunn, nákupní a zdrav. stfiedisko v blízkosti, kola v âeském Tû ínû. Cena dohodou. Inf. na tel.: B371/40 Prodám dr. byt 3+1 v Bohumínû, balkon, celková rekonstrukce: plast. okna, zateplení, kamerov systém, plovoucí podlahy, koupelna + WC dlaïba. Velmi pûkná lokalita. Cena dle nejvy í nabídky. Inf. na tel.: B372/40 Pr. 4 ks originálních plechov ch diskû, poklic a roubû 14 na Peugeot. V e nové, cena Kã. Inf. na tel.: B373/40 Prodám kodu Felicii 1,3 MPi, r. v. 1997, najeto 100 tis. km, 2. majitel, STK 5/09, v dobrém stavu mírná koroze zadních lemû. Cena Kã, dohoda moïná. Inf. na tel.: B374/40 Prodám Octavii II combi 1,9 TDi, r. v. 2006, klima, ABS, ASR, servo, centrál, 4x airbag, palubní poãítaã, el. okna a zrcátka, zámek zpáteãky, prodáno v âr, nehavarováno. Cena Kã. Informace na tel.: B375/40 Prodám Trabant 601, r. v. 1972, v pojízdném stavu, po STK. Cena Kã. Informace na tel.: B376/40 Prodám 4 ks zimních pneu Sava Eskymo obut ch na plechov ch discích 6 x 15/114,3x 4x 56,5 ET 44 pro vozy Chevrolet a Daevoo. Cena Kã/ks. Inf. na tel.: B377/40 Prodám auto Suzuki Shift 1,3 GL, r. v. 1995, provoz 1996, najeto 78 tisíc km, sedan, tmavû modrá metalíza, servisní kníïka, spotfieba 5 l/100 km, garáïované, udrïované, 1. majitel. Vynikající stav. Cena korun. Inf. na tel.: B378/40 Prodám motorku Suzuki SV650N, r. v. 05/2005, v TP 25 kw, sedlové bra ny v cenû, 1. majitel, STK do Cena Kã. Informace na tel.: B379/40 RÒZNÉ Pronajmu garáï v Karviné 4 poblíï státní hranice. Inf. na tel.: B380/40 Pronajmu garáï u koksovny Svoboda v Ostravû-Pfiívoze, moïnost pozdûj ího odprodeje. Inf. na tel.: B381/40

11 2. fiíjna 2008 Nadace OKD 11 Z kostelní vûïe se opût line zvuk zvonû Nadace OKD pfiispûla na znovuobnovení zvonafiského potenciálu orlovského evangelického kostela Co visí ve vûïi Hmotnosti: nejvût í zvon kg stfiední zvon kg mal zvon kg V robce: jiï zaniklá nûmecká firma Weule z Bockenen ORLOVÁ Orlovské evangelíky opût svolává na bohosluïby melodie v ech tfií kostelních zvonû. Po nûkolikat denní opravû, kterou spolufinancovala ãástkou 195 tisíc korun Nadace OKD, byly zvony znovu zavû eny ve vûïi orlovského evangelického kostela, aby tû ily u i a srdce vûfiících. Zvony pocházejí z roku 1918 a s ãasem pfiestaly slouïit svému úãelu. Pfiestával fungovat jejich pohon, navíc se vûï v dûsledku dûlních vlivû vych lila ze své osy a zvonûní tak bylo riskantní i z dûvodû bezpeãnostních, vysvûtlil orlovsk pastor Vladislav Szkandera. V rámci oprav bylo vymûnûno osazení zvonû a systém jejich pohonu a byla v nich instalována speciální srdce, díky nimï se o tfietinu zmen il jejich rozkmit. Díky tûmto zmûnám mûïeme dnes opût vyuïívat cel jejich potenciál, upfiesnil. Znovuzprovoznûní zvonû oslavili orlov tí evangelíci v nedûli 28. záfií na slavnosti k 90. v roãí zavû- ení zvonû ve vûïi kostela. Historie zvonû orlovského evangelického sboru zaãíná ale uï o edesát let dfiív. KdyÏ katolick faráfi tehdy vydal zákaz zvonit na katolickém kostele pfii pohfibech evangelíkû, rozhodli se luteráni vystavût vlastní zvonici. Pomoc jim prokázal baron Konrád Mattencloit, kter jim dne 3. bfiezna 1857 daroval mal zvon po evangelick ch pánech Bludovsk ch. Za peníze ze sbírek si pak orlov tí evangelíci nechali odlít ve vídeàském Novém Mûstû dal í zvon, kter pfiivezli do Orlové 26. listopadu Oba zvony byly zavû eny ve zvonici na evangelické ãásti orlovského hfibitova. Pastor Vladimír Szkandera, biskup Slezské církve evangelické Vladislav Voln a jahen z orlovské fiímskokatolické farnosti Pawe Piotr Dobija u makety nejvût ího ze zvonû. Nedûlní slavnosti k 90. v roãí zavû ení zvonû ve vûïi evangelického kostela v Orlové se zúãastnilo na sto lidí. Pfiítomen byl fieditel Dolu Karviná Pavel Hadrava. V roce 1861 byl v Orlové oficiálnû zaloïen Farní sbor evangelické církve augsburského vyznání a sborovníci neprodlenû pfiistoupili k v stavbû kostela. Dokonãen byl v roce 1862 a do jeho vûïe byly pfiemístûny oba zvony ze hfibitovní zvonice, k nimï o pût let pozdûji pfiibyly dal í dva, vyrobené opût ve Vídni. Velkou ztrátu znamenala pro orlovské evangelíky I. svûtová Oprava zahrnovala: nov elektropohon zvonû s dálkov m ovládáním v mûnu mechanického uchycení zvonû oãi tûní stolice zvonû a jejich nátûr oãi tûní zvonû, nagrafitování a vyle tûní instalaci nov ch srdcí válka. V letech 1916 a 1917 jim byly zvony zabaveny rakousk mi úfiady a pouïity pro váleãné úãely. Po skonãení války proto opût pofiádali sbírky a za získané peníze si dali vyrobit tfii nové zvony u nûmecké firmy Weule z Bockenen. Jejich slavnostní posvûcení se konalo 29. záfií TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek Oprava zvonû je souãástí projektu Znovuobnovení zvonafiského potenciálu kostela SCEAV, kter podpofiila Nadace OKD ãástkou 195 tisíc korun. Do konce roku bude realizována oprava schodi tû ve vûïi a instalace vûïních hodin. Orlovsk svatostánek Slezské církve evangelické. I malé peníze mohou udûlat velkou radost Z brambor mûli na Pûãokach i bábovku a byla skvûlá! ORLOVÁ Nejvíc ze v eho mi chutnala ta buchta. Bábovka z brambor, to jsem je tû v Ïivotû nejedl! A nálada? Program, hudba, hosté z Polska prostû bezvadné, pochvaloval si hornick dûchodce Jaroslav Mikula z Orlové, kter na orlovské Îofince odfáral tfiicet let, z toho pûtadvacet let jako havífi v rubání. Pfies artrózu, která mu ochromila nohy, mûïe i ve sv ch pûtaosmdesáti K dobré náladû pfiispûly i zábavné soutûïe, které pfiipravila autorka projektu Hana Tfiasková. slouïit jako pfiíklad pohody a vitality. Víte, já jsem vïdycky fiíkal, robit se musí, ale s rozumem, smûje se, kdyï dává mlad ím kolegûm radu, jak si poãínat na achtû. Historicky první vítání podzimu s názvem Pûãoki, na které pfiispûla Nadace OKD ãástkou 15 tisíc korun, uspofiádal ve ãtvrtek 25. záfií DÛm seniorû Pohoda v Orlové. Pfiizval si na nû hosty z domovû Vesna z Orlové, Jistoty z Bohumína a domû spoleãenské pomoci (DPS) z polsk ch Gorzyc a Rybnika, a pfiestoïe se akce musela kvûli poãasí pfiestûhovat ze zahrady do kolní jídelny u Z Mládí, nemûla chybu. Nepoãítáme-li ovoce, servírovalo se v hradnû jídlo z brambor: konkrétnû plnûné brambory a S folklorním programem se pfiedstavily Havífiovské babki. bramborové placky, a pro ty, ktefií mají rádi sladké, bramborové placky se vestkami ( jak je má ráda moje máma ) a bramborová bábovka podle receptu tety Ediny, se kter m se vytasila fieditelka Pohody Naìa Kubalová. O duchovní stravu se postaral soubor havífiovské organizace svazu Ïen Havífiovské babki, dûti z matefiské koly Radost a v neposlední fiadû hudební duo Klasik, které servírovalo seniorûm osvûdãené melodie pro star í a pokroãilé. Program se líbil stejnû na im, jako i hostûm z Polska. Je to super, v Orlové jsem podruhé a rád pfiijedu zas, notoval si do taktu osmapadesátilet Zdzis aw Wojaczek, b val horník z dolu Jankowice v oblasti Rybnika. Spokojenost neskr valy ani fieditelka rybnického DPS Danuta Wimmer a její kolegynû z Gorzyc Maria Janeta. Zájezd do âeska je pro na e obãany vïdy velkou událostí, navíc mají rádi ãesk folklor a zejména dechovku. Nemyslete si, Eva a Va ek jsou oblíbení nejenom u vás, ale také u na ich seniorû, shodovaly se obû Polky. Víte, existuje takov citát: Mládí Ïije z nadûjí, stáfií ze vzpomínek. A my tu dnes chceme pfiedev ím vzpomínat, vysvûtluje úãel akce autorka projektu a terapeutka DS Pohoda Hana Tfiasková. V na em domovû Ïije jednatfiicet obãanû, vesmûs Ïen z hornick ch rodin, které vyrûstaly v domcích v hornick ch koloniích. Pûãoky, tedy brambory peãené v popelu na ohni ti, to je jejich mládí. Jsme moc vdûãní Nadaci OKD, Ïe nám umoïnila tuto akci uspofiádat. Nûkomu se pfiíspûvek patnáct tisíc na akci pro více neï sto lidí mûïe zdát málo. Ale my si udûláme v echno sami, potfiebujeme jenom pokr t nutné náklady, na které by na i obãané nemûli. A to nám vybylo je tû na zahradní laviãku, usmívá se fieditelka Kubalová. Mûlo se na ní sedût u ohnû. Nevadí, bude slouïit, aï se vyãasí. TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

12 12 Sport Ztratili body v dramatické koncovce V Zubfií vzplály emoce, vylouãeni byli PoÏárek, Petrovsk a Pavlíãek KARVINÁ (tam) Tfietí poráïku z pûti zápasû si pfiipsali házenkáfii Baníku OKD Karviná na zaãátku nové sezony. V posledním zápase podlehli v Zubfií po dramatickém prûbûhu o jedin gól 31:32. Domácí t m el pod vedením exkarvinského trenéra Jifiího Kekrta v prûbûhu prvního poloãasu uï do pûtigólového vedení. Baník ale dokázal je tû do pfiestávky ztrátu dohnat. Náskok soupefie jsme stáhli a zaãínalo se od nuly. Druh poloãas jsme ale nezvládli podle na ich pfiedstav, vrátil se k utkání Ondfiej ulc. Zubfií HCB OKD Karviná 32:31 (16:16) Nejvíce branek: Pl ek 6, Randá- ek 6/1, âíp 6-Sliwka 7/5, Petrovsk 5, rozhodãí: Horák, Beãiãka, sedmiãky: 10/5 9/6, vylouãení 7 (âk: Pl ek) 12 (âk: Petrovsk, PoÏárek, pfiímá Pavlíãek), 800 divákû. Karviná: Mrkva, Lefan, Pavlíãek 1, BroÏ, Vanão 1, Heinz 4/1, Sliwka 7/5, Petrovsk 5, ulc 4, Mrázek 2, KruÏík, Hastík 2, PoÏárek 2, KorÀan 3. Trenér: Martin Kostelník. Rozhodujícím momentem celého utkání asi byly tfii ãervené karty, které bûhem posledních tfií minut vidûli karvin tí hráãi PoÏárek, Petrovsk a Pavlíãek. Byly to karty, které vyplynuly z dramatické koncovky. Je ale pravda, Ïe kvûli nedisciplinovanosti jsme pravdûpodobnû body ztratili, pfiiznal ulc, autor ãtyfi gólû do domácí sítû. V repríze loàského finále podlehla Karviná v Zubfií o jedin gól. FOTO: Ivo Dudek V konnost Baníku tedy není o nic hor í neï ta zuberská, to je pozitivní zji tûní. O hodnû ménû pfiíjemn uï je fakt, Ïe po pátém kole má Karviná na svém kontû více poráïek neï vítûzství. Snad tuto nelichotivou bilanci vylep í v nedûli v domácím utkání proti slovenskému Pre ovu. Baník OKD Karviná Pre ov extraliga házenkáfiû nedûle v v hale házené Baník chce Spartak potrápit Z V SLEDKÒ FOTBAL I. liga: PlzeÀ Baník Ostrava 1:3 (57. Horváth 25. Otepka, 38. Liãka, 63. Otepka z pen.). II. liga: Sparta B Karviná 2:0, po 9. kole: 1. âáslav 19, 2. Jihlava 18, 3. Bohemians , 14. Karviná 9. MSFL: Ostrava B Mutûnice 2:1, Znojmo Fr dek-místek 5:0, po 9. kole: 1. Hluãín 22, 2. Znojmo 21, 3. Jihlava B 19, 7. Ostrava B 14, 9. Fr dek-místek 11. Divize E: Havífiov Orlová-Lutynû 1:1, Poruba v. Vala ské Mezifiíãí 1:2, po 9. kole: 1. CO NÁS âeká SOBOTA Fotbal II. liga: Karviná Vítkovice (16), MSFL: Fr dek-místek Hluãín (10.15), divize E: Orlová Fren- tát (10.15). NEDùLE Házená extraliga: Karviná Pre- 2. fiíjna 2008 OSTRAVA (tam) Hodina pravdy se blíïí: fotbalov Baník Ostrava bude uï dnes veãer bojovat o pfieïití v Poháru UEFA! V Moskvû bude proti místnímu Spartaku dohánût ztrátu 0:1 z BazalÛ, pfiesto nepovaïuje boj o postup za pfiedem ztracen. Zatímco pfied úvodním zápasem v Poháru UEFA nebyl Baník v ideálním rozpoloïení, teì je situace ponûkud jiná. T m Karla Veãefii vyhrál tfii utkání v fiadû (s Pfiíbramí, pohár âmfs v Boskovicích a v Plzni) a vrátil se na vítûznou vlnu. Nálada la nahoru. Nedá se fiíct, Ïe bychom na tom byli pfied tím nûjak patnû, ale vítûzství se na atmosféfie samozfiejmû pozitivnû projeví, uvaïoval nahlas Rudolf Otepka, kter dvûma góly zafiídil vítûzství v Plzni. Byli jsme jednoznaãnû lep í, dal í tfii ãtyfii tutovky jsme trestuhodnû nepromûnili. Kdybychom vyhráli o pût gólû, nikdo by se nemohl divit. V Moskvû to ale samozfiejmû bude úplnû jiné kafe. Ostravané jsou si vûdomi, Ïe rusk soupefi bude mít tfii velké v hody: náskok z prvního utkání, domácí prostfiedí a umûl povrch. Pfiesto bychom chtûli Spartak potrápit. KdyÏ dáme první gól, mohlo by to b t je tû zajímavé. Tfieba to dotáhneme aï k penaltám, usmívá se Václav Svûrko, kter právû pokutov kop proti Plzni nepromûnil. V Plzni jsem to kopl blbû, proto jsem pfii druhé penaltû dal pfiednost Rudovi Otepkovi. Ten ji dal, takïe je teì exekutor ãíslo jedna. Ale kdyby do lo na rozstfiel, rád si penaltu kopnu, dodal nejlep í ostravsk stfielec. V pfií tím ãísle vám Horník pfiinese pûvodní reportáï pfiímo z Moskvy. Velké Losiny 23, 2. Slaviãín 20, 3. umperk 17, 4. Poruba 16, 5. Orlová 15, 7. Havífiov 13. HÁZENÁ Extraliga muïû: Zubfií Karviná 32:31, Pre ov Fr dek-místek 49:29, po 5. kole: 1. Pre ov 6, 2. Zubfií 6, 3. Dukla 6, 5. Karviná 4, 13. Fr dek-místek 2. HOKEJ I. liga: Ústí nad Labem Havífiov 4:1, Poruba Tfiebíã 1:3, po 7. kole: 1. Vrchlabí 17, 2. Kometa 16, 3. Havífiov 16, 13. Poruba 6. ov (10.30). PONDùLÍ Hokej I. liga: Havífiov HavlíãkÛv Brod (17). ST EDA Hokej I. liga: Havífiov HavlíãkÛv Brod (17). ManaÏer Ma lej: Jsme lep í, ale prohráváme Fotbalisté Karviné podlehli Sigmû Olomouc i béãku Sparty stejn m pomûrem 0:2 Koncovka zûstává nejvût í slabinou Kalvodova souboru. FOTO: Ivo Dudek KARVINÁ (tam) Dva velmi slu - né v kony, navzdory tomu dvû poráïky 0:2. Taková je bilance fotbalistû MFK OKD Karviná v minulém t dnu. Nejprve je v Poháru âmfs vyfiadila prvoligová Sigma Olomouc, poté podlehli ve druhé lize stejn m pomûrem béãku Sparty. Sportovní manaïer Petr Ma lej pfiesto fiíká: V obou pfiípadech jsme byli lep í! Sparta B MFK OKD Karviná 2:0 (0:0) Branky: 62. Tfie Àák, 90. Peãnik, rozhodãí: Moláãek, ÎK: Krob, Peãnik Brezniãan, âk: Sedláãek (Sparta), 155 divákû. Karviná: Kuãera Hoffmann, Jeliç, Buryán, Brezniãan Macek, R del, Ficek (80. Milosavljev), Jursa (69. Juroszek) Richter (46. Sourada), Opic. Trenér: Leo Kalvoda. Jaká byla va e motivace postoupit v poháru dál? Mûli jsme reálnou anci, v konnostní rozdíl mezi první a druhou ligou zase není tak propastn. Nechali jsme si ale dát první gól a otáãet v voj proti tak silnému soupefii není vûbec jednoduché. Sigma nás pfiehrála aï MFK OKD Karviná Vítkovice II. fotbalová liga sobota v na Mûstském stadionu v poslední pûlhodinû, jinak jsme ji hodnû potrápili. Po vyfiazení pfii la dal í poráïka ve druhé lize, mrzí vás moc? Mrzí, s ohledem na to, Ïe jsme zase byli lep í. Mûli byste vidût ty ance, které jsme schopni zmafiit. Jen Martin Opic mûl asi ãtyfii stoprocentní tutovky, ale nedal ani jednu. Pak jsme dostali hloup gól po vlastní chybû a uï jsme to neotoãili. Koncovka je va í slabinou, co s tím budete dûlat? Martin Opic se po trestu vrátil do sestavy, dostává se do mnoha ancí, ale spoustu jich nepromûní. NemÛÏeme mu to ale vyt kat. Je to pro nás klíãov hráã, kter dal v minul ch sezonách i osmnáct gólû, takïe vûfiíme, Ïe se zase zaãne trefovat. Pozitivní je, Ïe si ty ance vûbec dokáïeme vytvofiit. PromûÀování uï je hodnû o sebevûdomí a stfieleckém tûstí. Jste momentálnû na 14. místû, je to pro vás zklamání? MuÏstvo na zaãátku hledalo svou tváfi, kterou uï, myslím, na lo. Kromû zápasu proti Sokolovu jsme podávali velmi slu né v kony. Doufám, Ïe brzy pfiijdou i lep í v sledky. Urãitû na to máme. Teì v sobotu to mûïeme dokázat v derby proti Vítkovicím. A zlep- ovat se budou urãitû i jednotliví hráãi. Podívejte se na devatenáctiletého Jursu, kter byl na Spartû na ím nejlep ím hráãem. Pfied sezonou jste prohlásil, Ïe vy osobnû byste se vrátil do sestavy jen ve stavu nejvy í nouze. Co by se muselo stát? Vrátil bych se jen kvûli zranûn m hráãûm, kdyby nemûl kdo hrát. Jinak ne, neabsolvoval jsem pfiípravu, nemám natrénováno. Doufám, Ïe stav nouze nenastane. Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., Pfiedseda v konné redakãní rady: Vladislav Sobol, vladislav.sobol@okd.cz éfredaktor: Mgr. Josef Lys, josef.lys@okd.cz Adresa redakce: Proke ovo nám. 6, Moravská Ostrava, do redakce: hornik@okd.cz. Telefonní spojení: sekretariát: , fax: , pfiíjem inzerce: renata.pavlikova@okd.cz ostatní spojení pfies ústfiednu: Vychází ve ãtvrtek Registrace MK âr E Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., Praha 10, âernokostelecká 613 NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.