9. Fyzika mikrosvěta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "9. Fyzika mikrosvěta"

Transkript

1 Elektromagnetické spektrum Druy elektromagnetickéo záření 9. Fyzika mikrosvěta Vlnění různýc vlnovýc délek mají velmi odlišné fyzikální vlastnosti. Různé druy elektromagnetickéo záření se liší zejména svou scopností procázet různými látkami. Každé elektromagnetické vlnění přenáší energii (např.: žárovka, anténa, rentgenka) Vlastnosti infračervenéo a ultrafialovéo záření Světelné záření zabírá jen velmi malou část spektra elektromagnetickéo záření v rozsau: 400 nm 760 nm. Infračervené záření má vlnovou délku 0,4 mm 760 nm. Infračervené záření nevnímáme zrakem, při dopadu na kůži nás řeje (pocit tepla). Má velkou vlnovou délku a fotony mají malou energii. Př: termovize Ultrafialové záření má vlnovou délku 400 nm 4 nm. Fotony mají velkou energii, a proto vyvolává luminiscenci, ničí mikroorganismy, působí na znědnutí kůže, může vyvolat rakovinu kůže. Polcuje se ve skle či ve vzducu. Nebezpeční ultrafialovéo záření roste s nadmořskou výškou Rentgenové, gama, kosmické záření Rentgenové záření má vlnovou délku 10 nm 0,01 nm a objevil jej Wilelm Conrad Röntgen. Rentgenové záření vzniká při zabrzdění letícíc elektronů (využití u rentgenky). Rentgenka Je to dioda s vysokým vakuem s přímožavenou katodou (1) z wolframovéo drátu. Mezi katodou a anodou je napětí kv a odvádí všecny elektrony k anodě, takže je proud v rentgence nasycený. Regulace proudu se provádí změnou žavení. Katoda je obklopena Weneltovým válcem (), který je s ní vodivě spojen a slouží k soustředění svazku elektronů do jednoo místa anody. Rentgenové záření vzniká na anodě (3) v místě, kde na ni dopadají elektrony. Anoda je kovový, většinou wolframový válec se šikmou čelní plocou, aby rentgenové záření vycázelo přímo z baňky ven a nezasaovalo katodu. Rentgenovým zářením se vyzáří méně než 1% celkové energie elektronů a zbytek je teplo. Rentgenku musíme cladit (4). 1

2 Rentgenové záření ionizuje vzduc, při dopadu na vodnou látku vyvolává fluorescenci a působí na fotografickou emulzi. Procází všemi látkami, ale je v nic též částečně polcováno. Nejvíce o polcuje olovo (obecně závisí na protonovém čísle). Polcování závisí na tloušťce látky a na vlnové délce záření. Využití: rentgeny (lékařství), zjišťování vad trlin (defektoskopie), vzducovýc bublin. Lékařský rentgen Kosti obsaují vápník s vyšší atomovou motností. Svaly a vnitřnosti mají prvky s menší poměrnou atomovou motností. Kosti proto poltí více záření než svaly a na fluorescenčním stínítku se objeví stínový obrázek kostí. Máme dva druy záření: Tvrdé záření má kratší vlnovou délku, prozáří tlustší předměty a lidské tělo nevystavuje velkému záření - využití při rentgenování lidskéo organizmu Měkké záření má větší vlnovou délku, používá se při rentgenové terapii (ozařování). Cílem je, aby lidské tělo poltilo co nejvíce záření. Gama záření Při zacycení neutronů nebo protonů jádru se přebytek energie nově vznikléo jádra vyzáří v podobě paprsků gama. Př.: jaderný reaktor Kosmické záření Kosmické záření je proud nabitýc částic s velkou energií, které přicázejí z vesmíru. Prvotní částice jsou polcování v orníc vrstvác atmosféře, přitom vnikají do ní sekundární částice a ty dělíme na dvě složky: tvrdé a měkké. Tvrdá složka má velkou pronikavost a projde celou vrstvou a je lavní součástí kosmickýc paprsků. Kvantová optika 9..1 Vnější fotoelektrický jev Spočívá v tom, že světelné záření, které dopadá na povrc kovu uvolňuje z kovu elektrony (náboj záporně nabitéo tělesa se po ozáření slunečným světlem zmenšuje, u kladnéo ne). Mluvíme o tzv. fotoelektrické emisi (fotoemisi) Vlastnosti fotoelektrickéo jevu se zjišťují pokusem na obrázku. Ve vyčerpané baňce (1) s okénkem pro světlo (), kterým vniká světlo, je umístěna deska z kovu (3), jeož fotoelektrickou emisi cceme zkoumat. Deska je připojena k zápornému pólu baterie, a je tedy katodou. Proti ní je umístěna drátěná mřížka (4), připojená ke kladnému pólu baterie, která je anodou. V obvodu mezi anodou a katodou je kromě baterie zapojen citlivý

3 mikroampérmetr (5). Záření při dopadu na desku uvolňuje elektrony, které přitauje anoda a obvodem protéká el. proud. Bylo zjištěno: 1) Fotoemise nastává jen tedy, je-li vlnová délka dopadajícío záření menší než mezní vlnová délka ( záleží na materiálu). ) Při ozáření dané katody určitým světelným zdrojem je fotoelektrický proud přímo úměrný intenzitě dopadajícío záření. 3) Ryclost elektronů závisí jen na materiálu katody a na vlnové délce záření. K uvolnění elektronu z kovu je třeba vykonat práci (výstupní práce), ta se koná na účet energie záření. Přebytek energie záření se mění na kinetickou energii elektronu, takže 1 dopadající záření dodá elektronu energii: W = W + 1 me v, W 1 - výstupní práce danéo kovu, v je ryclost elektronu. Podle vlnové teorie by energie W měla být určena jedině intenzitou záření a to je v rozporu s výsledky experimentů. 9.. Fotony Výklad fotoelektrickéo jevu provedl Albert Einstein v roce Zjistil, že zdroje záření nevyzařují energii spojitě, ale po částec (kvantec). Kvanta zářivé energie se covají jako částice záření a šíří se ryclostí světla c a nazývají se fotony. Pro energii jednoo fotonu c záření, o kmitočtu v: W = v =, Planckova konstanta. λ Energie fotonů závisí na kmitočtu. Fotony nemoou existovat ani v klidu, ani při ryclosti větší než je c. Při dopadu na těleso se buď odráží nebo poltí (pak předávají svou energii a zaniknou). Je-li při dopadu v W může dojít k uvolnění elektronu. Pro oraničení fotoemise, mezní vlnová délka, kdy jev bude probíat: λ = m Experimentálně zjištěné odnoty přesně odpovídají těmto rovnicím. Mají-li dopadající fotony větší energii, než která je nutná k emisi elektronů, přemění se zbytek energie na kinetickou energii elektronů. Energie fotonu se zčásti přemění na výstupní práci a 1 zčásti na kinetickou energii elektronu podle Einsteinovy rovnice: v = W + m v. Důsledky rovnice: Ryclost elektronu závisí na kmitočtu záření a na výstupní práci látky katody, nezávisí na intenzitě záření. Na vnější fotoelektrickém jevu jsou založeny fotonky. Fotonky c W Cs). Z nic je nejlepší cesium. Složení: baňka, fotoelektrická katoda, anoda (síťka), drátu. Na sklo se nanáší tenká vrstva dobře vodivéo podkladu Ag, a na ni je nanesen emitující kov. Aby fotonka pracovala při viditelném záření, musí se užít kovu, jeož mezní vlnová délka je dosti velká. Vyovují alkalické kovy (Li, Na, K, Rb, 3

4 Vakuová fotonka U vakuové fotonky je baňka vyčerpána a proud je tvořen výradně emitovanými elektrony. Již při malém napětí mezi katodou a anodou je proud nasycený a při dalším zvyšování napětí se nemění. Plynová fotonka Fotonky se často plní netečnými plyny (He, Ne, Ar). V plynové fotonce narážení uryclené elektrony na atomy plynu, které ionizují. Ionizací vznikají další elektrony a proud fotonky se zvětšuje. Ionizační napětí netečnýc plynů jsou asi 0 V. Při tomto napětí se projeví zvětšení proudu Vnitřní fotoelektrický jev Vnitřní fotoelektrický jev Spočívá v tom, že fotony dopadajícío záření uvolňují nosiče elektřiny (elektrony a díry) v polovodičíc, a to uvnitř jejic krystalické struktury. Tím se zvětšuje v polovodiči počet nosičů náboje a roste jeo elektrická vodivost (klesá elektrický odpor). Počet uvolněnýc nosičů a tím i změna vodivosti jsou přibližně úměrné intenzitě dopadajícío záření. Hradlové fotoelektrické články využívají kromě vnitřnío fotoelektrickéo jevu ještě usměrňujícío účinku rozraní kov polovodič. Atomová fyzika 9.3 Atomový obal Čárové spektrum Nejlepší informace o obalu atomu podá atomové spektrum. Bylo experimentálně zjištěno, že plyny vysílají spektrum čárové. Soustava spektrálníc čar danéo plynu je pro každý dru atomů carakteristická tak jako otisk prstu pro každéo člověka. Podle spektra můžeme prvky přesně identifikovat a provádět cemickou spektrální analýzu. Pokus Zkoumáme to ve spektrální trubici, která obsauje vodík o nízkém tlaku. Trubici připojíme ke zdroji vysokéo napětí, vznikne v její plynné náplni samostatný výboj jeož spektrum sledujeme pomocí spektrometru. Jako první bylo zkoumáno spektrum vodíku. Obsauje 4 čáry. Výzkum potvrdil přímou souvislost čárovýc spekter se stavbou atomů. 4

5 9.3. Rutterfordův model atomu Zkoumal rozptyl částic α (jádra He) na tenké kovové fólii (emitované radioaktivními látkami). Zjistil, že většina jic projde bez podstatné odcylky. Jen menší počet částic se zřetelně odklonil od původnío směru. Z rozptylu částic při průcodu tenkými kovovými fóliemi Ruterford usoudil, že většina částic procází atomy jako rycle letící střely. Atomy jsou snadno propustné. Předpokládal, že veškerá motnost atomu je soustředěna ve velmi malé oblasti, v tzv. jádře atomu (průměr atomu je řádově 10-9 až m, průměr jádra řádově m), které má kladný elektrický náboj. Odcylky vysvětlil působením sil elektrickéo pole vytvořenéo mezi jádrem a částicí α. Částice, která se značně přiblížila ke kladně nabitému jádru, se působením sil v elektrickém poli jádra zakřivuje. Předpokládal, že elektrony krouží okolo jádra jako planety kolem Slunce označujeme planetární model. Coulombova přitažlivá síla je dostředivou silou oběžnéo poybu elektronu kolem jádra. Planetární model byl však v rozporu se zákony klasické fyziky a s pozorováním. Příklad atomu H : Atom vodíku se skládá z jádra s kladným elektrickým nábojem (protonu), kolem kteréo obíá jediný elektron se stejně velkým záporným nábojem. Podle zákonů klasické fyziky je poyb elektronu po zakřivené dráze provázen proměnným elektromagnetickým polem. Elektron obíající kolem jádra by tedy neustále vyzařoval energii na úkor své energie kinetické, takže by se neustále blížil k jádru, nakonec by s jádrem splynul a atom by zanikl. Dále by se zkracovala oběžná doba a rostl by kmitočet, což odporuje experimentu. Uvedené rozpory planetárnío modelu atomu se skutečností ukázaly jeo nedokonalost a neslučitelnost s představami klasické fyziky Borův model atomu Za tímto modelem stál Niels Bor (dán, v roce 1913). Snažil se odstranit rozpory s Ruterfordovou teorií. Převzal planetární model a vyšel z Planckovy teorie a z experimentů. Učinil předpoklad, že elektrony moou obíat jen po určitýc dovolenýc kruovýc draác, aniž by vysílaly nebo přijímaly energii. Energii moou vysílat nebo přijímat jen při přecodu z jedné dovolené dráy na jinou dovolenou dráu. Bor vše srnul do dvou postulátů: 1) Atomy se moou nacázet v jistýc stacionárníc stavec, v nicž nevyzařují energii. Energie stacionárníc stavů vytváření diskrétní řadu odnot energií W 1, W, atd. Každá změna této energie je spojena vždy s úplným přecodem atomu z jednoo stavu do jinéo. Každé odnotě energie W 1, W, atd. odpovídá určitý poloměr r 1, r, atd. dráy elektronu. Jsou proto možné jen zcela určité poloměry dra elektronů. Pro tyto poloměry platí: Borova kvantová podmínka m e v r = n, v oběžná ryclost, m e motnost elektronu, r π poloměr dráy, Planckova konstanta. 5

6 Z Borovy podmínky plyne, že elektron se nemůže poybovat po kružnicíc o libovolném poloměru, neboť jeo dráy jsou kvantovány. Na pravou stranu rovnice je nutné dosadit za n celá kladná čísla. Číslo n je nazývá lavní kvantové číslo. ) Borova frekvenční podmínka. Týká se vyzařovanýc frekvencí. Bor předpokládal, že při přecodu z jednoo stavu do jinéo vyzařují nebo polcují atomy monocromatické Wn Ws záření zcela určitéo kmitočtu, pro který platí: f =, kde W n, W s jsou odnoty energie příslušnýc stacionárníc stavů Franckův-Hertzův pokus Skutečnost, že atom může vyzařovat a přijímat diskrétní odnoty energie, byla experimentálně dokázána v roce Popíšeme si princip pokusu, který je na obrázku. Atomy nebo molekuly plynu jsou odstřelovány pomalými elektrony, přitom se pozoruje rozložení ryclosti elektronu před srážkou a po ní. Při pružné srážce se rozložení nemění, při nepružné elektron ztrácí část energie - rozložení ryclostí se mění. Z pokusů vyplynulo: 1) Srážka je pružná, když elektrony mají menší ryclost než je kritická ryclost elektronů (elektron se od atomu rtuti odrazí s nepatrnou změnou kinetické energie). ) Vzroste-li však ryclost elektronu na kritickou odnotu, nastane srážka nepružná, při níž elektron předá takřka všecnu svou kinetickou energii atomu rtuti, který přejde do jinéo stacionárnío stavu, vyznačujícío se větší energií. Uryclující napětí, které je potřebné k tomu, aby elektron získal kritickou ryclost, se nazývá napětí rezonanční a označuje se U r = 4,9 V. Uryclené elektrony míří k anodě A, před níž je mřížka M. Je-li nabito + pak mezi M a A se elektrony poybují v brzdícím poli. Jenom ty, které mají dostatečnou W k doletí až na A, vytvoří zde proud, který lze měřit. Proud zpočátku roste s rostoucím napětím U podobně jako u elektronky. Jestliže však napětí U vzroste na odnotu U r nebo na odnotu poněkud větší, získají elektrony takovou energii (4,9 ev), že při rázu s atomy rtuti jim předávají celou svou kinetickou energii, takže už pak nemoou překonat napětí mezi mřížkou M a anodou A, a proud proto klesne na minimum. S rostoucím napětím U se však zvětšuje energie, kterou elektrony po rázu znovu získávají, takže proud roste opět k maximu a při napětí U r nebo o málo větším začne klesat k minimu. Obecně při napětí n U r počne proud klesat k minimu. Poklesy proudu se pak s narůstajícím napětím periodicky opakují následkem větší energie a vícenásobnýc srážek elektronů (obrázek). Tím je dokázáno, že atomy nemoou přijímat libovolné, ale diskrétní odnoty energie. 6

7 9.3.5 Průměr atomu vodíku Energie je určena E = f p c c E = m c = p c = f = f = λ = λ Poyb elektronu je spojeno s vlnou vlna musí na dráze interferovat π rp = n π rm v = n - Borova podmínka n r = π mv m Pro poyb elektronu kolem jádra: e v e = k r r = π n n rn = rn = mv m v r = n e m k 1 r n = n e m k r = e m k = a a0 = 0,59 10 r n = n a Borův poloměr atomu vodíku cm p π r = nλ = n p Energie soustavy jádro - elektron Poněvadž poloměry a ryclosti oběžnýc elektronů atomu mají jen určité diskrétní odnoty, plyne odtud, že energie elektronů na oběžnýc draác se může měnit jen po určitýc diskrétníc odnotác, jak to bylo experimentálně prokázáno Franckovým-Hertzovým pokusem. Borův postulát o stacionárníc stavec stanoví, že elektron při poybu po libovolné kvantové dráze nevyzařuje energii, takže energie atomu je stálá. Elektronům na každé z kvantovýc dra přísluší určitá velikost energie, určující energetické ladiny atomu. Vypočteme velikost této energie pro atom vodíku na jednotlivýc kvantovýc dráác. Energie soustavy se skládá z energie potenciální elektronu v elektrostatickém poli jádra a z energie kinetické elektronu. 7

8 Odvození Coloumbova síla = odstředivá síla e mv k = r r = eu W p ek r ek U = E r = = r r ek e k W p = e = r r ke 1 ke 1 e 1 e Ecelková = W p + Wk = + mv = + k = k r r r r 1 e e k K Ecelková = k = = vyjde nám 13,67 ev; přesná odnota je 13,53 rn n a0 n Výpočet energetickýc ladin pro elektron: E1 = 13, 53eV E1 E = = 3, 38eV E1 E = = 1, 50eV 3 3 E1 E = = 0, 84eV 4 4 E1 E = = 0, 54eV 3 5 8

9. Fyzika mikrosvěta

9. Fyzika mikrosvěta Elektromagnetické spektrum 9.1.1 Druhy elektromagnetického záření 9. Fyzika mikrosvěta Vlnění různých vlnových délek mají velmi odlišné fyzikální vlastnosti. Různé druhy elektromagnetického záření se liší

Více

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Světlo jako částice Kvantová optika se zabývá kvantovými vlastnostmi optického

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.

Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření. FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-1-3-3 III/2-1-3-4 III/2-1-3-5 Název DUMu Vnější a vnitřní fotoelektrický jev a jeho teorie Technické využití fotoelektrického jevu Dualismus vln a částic Ing. Stanislav

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.7/1.5./34.82 Zkvalitnění výuky prostřednitvím ICT III/2 Inovae a zkvalitnění výuky prostřednitvím ICT

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY 4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa

Více

Studium fotoelektrického jevu

Studium fotoelektrického jevu Studium fotoelektrického jevu Úkol : 1. Změřte voltampérovou charakteristiku přiložené fotonky 2. Zpracováním výsledků měření určete hodnotu Planckovy konstanty Pomůcky : - Ampérmetr TESLA BM 518 - Školní

Více

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915

Více

Vakuové součástky. Hlavní dva typy vakuových součástek jsou

Vakuové součástky. Hlavní dva typy vakuových součástek jsou Vakuové součástky Hlavní dva typy vakuových součástek jsou obrazovky (osciloskopické, televizní) elektronky (vysokofrekvenční do 1 GHz, mikrovlnné do 20 GHz). Dále se dnes využívají pro speciální oblasti,

Více

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření

4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3. Kvantové vlastnosti elektromagnetického záření 4.3.1. Fotony, fotoelektrický a Comptonův jev 1. Klasifikovat obor kvantová optika.. Popsat foton a jeho vlastnosti jako kvantum energie elektromagnetického

Více

6. Elektromagnetické záření

6. Elektromagnetické záření 6. Elektromagnetické záření - zápis výkladu - 34. až 35. hodina - A) Elektromagnetické vlny a záření (učebnice strana 86-95) Kde všude se s nimi setkáváme? Zapneme-li rozhlasový nebo televizní přijímač

Více

1.5.9 Zákon zachování mechanické energie III Předpoklady: Dokonale pružný centrální ráz dvou koulí Pedagogická poznámka:

1.5.9 Zákon zachování mechanické energie III Předpoklady: Dokonale pružný centrální ráz dvou koulí Pedagogická poznámka: .5.9 Zákon zacování mecanické energie III Předpoklady: 58 Dokonale pružný centrální ráz dvou koulí v v m m Speciální typ srážky, situace známá z kulečníku: dokonale pružný: při srážce se neztrácí energie,

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

Na základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.

Na základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena. Vlnově-korpuskulární dualismus, fotony, fotoelektrický jev vnější a vnitřní. Elmg. teorie záření vysvětluje dobře mnohé jevy v optice interference, difrakci, polarizaci. Nelze jí ale vysvětlit např. fotoelektrický

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

16. Franck Hertzův experiment

16. Franck Hertzův experiment 16. Franck Hertzův experiment Zatímco zahřáté těleso vysílá spojité spektrum elektromagnetického záření, mají např. zahřáté páry kovů nebo plyny, v nichž probíhá elektrický výboj, spektrum čárové. V uvedených

Více

5. Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu

5. Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu 5. Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu Problém A. Změřit voltampérovou charakteristiku ozářené vakuové fotonky v závěrném směru. B. Změřit výstupní práci fotoelektronů na fotokatodě

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

ZÁKLADNÍ POJMY KVANTOVÉ FYZIKY, FOTOELEKTRICKÝ JEV. E = h f, f je frekvence záření, h je Planckova

ZÁKLADNÍ POJMY KVANTOVÉ FYZIKY, FOTOELEKTRICKÝ JEV. E = h f, f je frekvence záření, h je Planckova ZÁKLADNÍ POJMY KVANTOVÉ FYZIKY, FOTOELEKTRICKÝ JEV. KVANTOVÁ FYZIKA: Koncem 19. století byly zkoumány optické jevy, které nelze vysvětlit jen vlnovými vlastnostmi světla > vznikly nové fyzikální teorie,

Více

Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu

Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu Měření výstupní práce elektronu při fotoelektrickém jevu Problém A. Změřit voltampérovou charakteristiku ozářené vakuové fotonky v závěrném směru. B. Změřit výstupní práci fotoelektronů na fotokatodě vakuové

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Vlnění, optika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0310 Anotace

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Vlnění, optika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0310 Anotace VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Lasery - druhy Laser je tvořen aktivním prostředím, rezonátorem a zdrojem energie. Zdrojem energie, který může

Více

Základy fyzikálněchemických

Základy fyzikálněchemických Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D14_Z_OPAK_E_Elektricky_proud_v_kapalinach _plynech_a_polovodicich_t Člověk a příroda

Více

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka

[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka 10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.

Více

Určení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrického jevu

Určení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrického jevu Určení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrickéo jevu Související témata: Externí fotoelektrický jev, výstupní práce elektronu z kovu, absorpce, energie fotonu Princip a úkol: Fotocitlivý prvek - fotonka

Více

L A S E R. Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami.

L A S E R. Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami. L A S E R Krize klasické fyziky na přelomu 19. a 20. století, vznik kvantových představ o interakci optického záření s látkami Stimulovaná emise Princip laseru Specifické vlastnosti laseru jako zdroje

Více

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

FYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová

Více

Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách

Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III FOTOELEKTRICKÝ JEV OBJEV ATOMOVÉHO JÁDRA 1911 Rutherford některé radioaktivní prvky vyzařují částice α, jde o kladné částice s nábojem 2e a hmotností 4 vodíkových

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II Sbírka příkladů pro ekonomické obory kombinovaného studia Dopravní fakulty Jana Pernera (PZF2K)

Více

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II. Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence

Více

STUDIUM FOTOEFEKTU A STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY. 1) Na základě měření vnějšího fotoefektu stanovte velikost Planckovy konstanty h.

STUDIUM FOTOEFEKTU A STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY. 1) Na základě měření vnějšího fotoefektu stanovte velikost Planckovy konstanty h. Úkol měření: 1) Na základě měření vnějšího fotoefektu stanovte velikost Planckovy konstanty h. 2) Určete mezní kmitočet a výstupní práci materiálu fotokatody použité fotonky. Porovnejte tuto hodnotu s

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotoefekt Fotoelektrický jev je jev, který v roce 1887 poprvé popsal Heinrich Hertz. Po nějakou dobu se efekt nazýval Hertzův efekt, ale

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:.. 00 Úloha 4: Balmerova série vodíku Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:30 Spolupracovala: Eliška Greplová

Více

Elektronkový zesilovač

Elektronkový zesilovač Elektronkový zesilovač Soustředění mladých fyziků a matematiků Plasnice, 19.7 2.8 2014 Vedoucí projektu: Martin Hájek Konstruktér: Jan Šetina 0.1 Úvod Cílem projektu bylo sestrojit funkční elektronkový

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

Referát z Fyziky. Detektory ionizujícího záření. Vypracoval: Valenčík Dušan. MVT-bak.

Referát z Fyziky. Detektory ionizujícího záření. Vypracoval: Valenčík Dušan. MVT-bak. Referát z Fyziky Detektory ionizujícího záření Vypracoval: Valenčík Dušan MVT-bak. 2 hlavní skupiny detektorů používaných v jaderné a subjaderné fyzice 1) počítače interakce nabitých částic je převedena

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita

36 RADIOAKTIVITA. Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita 433 36 RADIOAKTIVITA Rozpadový zákon Teorie radioaktivního rozpadu Umělá radioaktivita Radioaktivita je jev, při kterém se jádra jednoho prvku samovolně mění na jádra jiného prvku emisí částic alfa, neutronů,

Více

Elektromagnetická záření

Elektromagnetická záření Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Elektromagnetická záření Světlo je elektromagnetické vlnění a jeho zdrojem jsou přeměny energie v atomech a

Více

Rozměr a složení atomových jader

Rozměr a složení atomových jader Rozměr a složení atomových jader Poloměr atomového jádra: R=R 0 A1 /3 R0 = 1,2 x 10 15 m Cesta do hlubin hmoty Složení atomových jader: protony + neutrony = nukleony mp = 1,672622.10 27 kg mn = 1,6749272.10

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/2-3-3-01 III/2-3-3-02 III/2-3-3-03 III/2-3-3-04 III/2-3-3-05 III/2-3-3-06 III/2-3-3-07 III/2-3-3-08 Název DUMu Elektrický náboj a jeho vlastnosti Silové působení

Více

Pohyb elektronu ve zkříženém elektrickém a magnetickém poli a stanovení měrného náboje elektronu

Pohyb elektronu ve zkříženém elektrickém a magnetickém poli a stanovení měrného náboje elektronu Úloha 1 Pohyb elektronu ve zkříženém elektrickém a magnetickém poli a stanovení měrného náboje elektronu 1.1 Úkol měření 1.Změřtezávislostanodovéhoproudu I a naindukcimagnetickéhopoleprodvěhodnotyanodovéhonapětí

Více

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů Niels Bohr jako vědec, filosof a občan 1 I. Úvod Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů do angličtiny. Výsledek byl ale ne moc zdařilý. Bohrova disertační práce byla obhájena na jaře roku 1911

Více

1 Tepelné kapacity krystalů

1 Tepelné kapacity krystalů Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud

Více

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra

37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra 445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.

Více

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Praktikum II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. XI Název: Charakteristiky diod Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 17.10.2008 Odevzdal

Více

Solární elektrárna Struhařov

Solární elektrárna Struhařov Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Solární elektrárna Struhařov Jaroslav Mašek Střední zdravotnická škola Benešov Máchova 400, Benešov Úvod Získávání

Více

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, chemie Ročník:

Více

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například: 1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,

Více

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Rtg. záření: Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Vznik rtg. záření: 1. Rtg. záření se spojitým spektrem vzniká při prudkém zabrzdění urychlených elektronů.

Více

Zkoušení materiálů prozařováním

Zkoušení materiálů prozařováním Zkoušení materiálů prozařováním 1 Elektromagnetické vlnění Energie elektromagnetického vlnění je dána jeho frekvencí nebo vlnovou délkou. Čím kratší je vlnová délka, tím vyšší je frekvence. c T c f Př:

Více

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz

Radioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky Rtg záření, jeho vlastnosti a využití Diplomová práce Brno 2007 Autor práce: Eva Martykánová Vedoucí práce: Prof.RNDr.Vladislav Navrátil,CSc.

Více

5.6. Člověk a jeho svět

5.6. Člověk a jeho svět 5.6. Člověk a jeho svět 5.6.1. Fyzika ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 Charakteristika vyučujícího předmětu FYZIKA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika vychází z obsahu vzdělávacího

Více

Měření absorbce záření gama

Měření absorbce záření gama Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Vlnově částicová dualita

Vlnově částicová dualita Vlnově částicová dualita Karel Smolek Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT Vlnění Vlněním rozumíme šíření změny nějaké veličiny prostorem. Příklady: Vlny na moři šíření změny výšky hladiny Zvukové

Více

Hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie Hmotnostní spektrometrie Podstatou hmotnostní spektrometrie je studium iontů v plynném stavu. Tato metoda v sobě zahrnuje tři hlavní části:! generování iontů sledovaných atomů nebo molekul! separace iontů

Více

. Maximální rychlost lze určit z brzdného napětí V. je náboj elektronu.

. Maximální rychlost lze určit z brzdného napětí V. je náboj elektronu. Učební text k přednášce UFY8 Vnější fotoefekt a Entenovo pojetí fotonu Fotoelektrcký jev (fotoefekt) byl objeven na základě zjštění, že e znek po ovětlení ultrafalovým zářením nabíjí kladně. Čaem e ukázalo,

Více

Pavel Cejnar. pavel.cejnar @ mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze

Pavel Cejnar. pavel.cejnar @ mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze Podivuhodná říše kvant Pavel Cejnar pavel.cejnar @ mff.cuni.cz Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze Hvězdárna a planetárium Brno, 22. 1. 2015 Podivuhodná

Více

Měření Planckovy konstanty

Měření Planckovy konstanty Měření Planckovy konstanty Online: http://www.sclpx.eu/lab3r.php?exp=2 Pro stanovení přibližné hodnoty Planckovy konstanty jsme vyšli myšlenkově z experimentu s LED diodami, viz např. [8], [81], nicméně

Více

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla: 8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..

Více

SNÍMAČE. - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení).

SNÍMAČE. - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení). SNÍMAČE - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení). Rozdělení snímačů přímé- snímaná veličina je i na výstupu snímače nepřímé -

Více

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE VĚDOU A TECHNIKOU KE SPOLEČNÉMU ROZVOJI DODATEK PŘESHRANIČNÍ LETNÍ ŠKOLA VĚDY A TECHNIKY ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNEHO ROZVOJA SPOLOČNE BEZ HRANÍC FOND MIKROPROJEKTŮ 1.

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

VY_32_INOVACE_06_III./2._Vodivost polovodičů

VY_32_INOVACE_06_III./2._Vodivost polovodičů VY_32_INOVACE_06_III./2._Vodivost polovodičů Vodivost polovodičů pojem polovodiče čistý polovodič, vlastní vodivost příměsová vodivost polovodičová dioda tranzistor Polovodiče Polovodiče jsou látky, jejichž

Více

ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou:

ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou: ZÁŘIVÝ TOK - Φ e : Podíl zářivé energie E e a doby t, za kterou projde záření s touto energií danou plochou: ZÁŘIVOST - I e : Podíl té části zářivého toku Φ e, který vychází ze zdroje do malého prostorového

Více

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011

Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 Radiologická klinika FN Brno Lékařská fakulta MU Brno 2010/2011 OCHRANA PŘED ZÁŘENÍM Přednáška pro stáže studentů MU, podzimní semestr 2010-09-08 Ing. Oldřich Ott Osnova přednášky Druhy ionizačního záření,

Více

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?

FYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická, katedra kybernetiky Centrum strojového vnímání http://cmp.felk.cvut.cz/ hlavac, hlavac@fel.cvut.cz

Více

2. Elektrotechnické materiály

2. Elektrotechnické materiály . Elektrotechnické materiály Předpokladem vhodného využití elektrotechnických materiálů v konstrukci elektrotechnických součástek a zařízení je znalost jejich vlastností. Elektrické vlastnosti materiálů

Více

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el. Aplikace Gaussova zákona ) Po sestavení základní ovnice elektostatiky Základní vlastnosti elektostatického pole, pobané v minulých hodinách, popisují dvě difeenciální ovnice : () ot E konzevativnost el.

Více

Nedestruktivní defektoskopie

Nedestruktivní defektoskopie Nedestruktivní defektoskopie Technologie údržeb a oprav strojů Obsah Vizuální prohlídky Kapilární metody Magnetické práškové metody Ultrazvukové metody Radiodefektoskopické metody Infračervené metody Optická

Více

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy, Státní bakalářská zkouška. 9. 05 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minut (6

Více

Čím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.

Čím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření. KVANTOVÁ FYZIKA 1. Záření tělesa Částice (molekuly, ionty) pevných a kapalných látek, které jsou zahřáté na určitou teplotu, kmitají kolem rovnovážných poloh. Při tomto pohybu kolem nich vzniká proměnné

Více

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy:

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy: Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: PSK1-10 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Ukázka fyzikálních principů, na kterých

Více

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před

Více

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče Cvičení 3 Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu Aplikace kvantové mechaniky pásová struktura polovodiče Nosiče náboje v polovodiči hustota stavů obsazovací funkce, Fermiho hladina koncentrace

Více

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Úvod Optoelektronické součástky jsou založeny na interakci optického záření s elektricky nabitými částicemi v polovodičích. Vztah mezi energií fotonů

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynech

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynech Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynech Ing. Jakub Ulmann 4.1 Elektrický proud v kapalinách Sestavíme

Více

Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče

Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrické pole Elektrický náboj, Elektrické pole Elektrický potenciál a elektrické napětí Kapacita vodiče Elektrický náboj Elektrování těles: a) třením b) přímým dotykem jevy = elektrické příčinou - elektrický

Více

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění 1. Kmity soustav hmotných bodů (6 hod.) 1.1 Netlumené malé kmity kolem stabilní rovnovážné polohy: linearita pohybových rovnic, princip superpozice, obecné

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR: Polovodičová součástka se dvěma přechody PN a se třemi oblastmi s příměsovou vodivostí (NPN, popř. PNP, K kolekor, B báze, E emitor) u níž lze proudem procházejícím v propustném směru

Více