EDITORIAL J. Krekule, L. Nátr... 4

Transkript

1 O Obsah EDITORIAL J. Krekule, L. Nátr SEMINÁ E Celostátní semináfie experimentální biologie v Praze, nová tradice? (J. Albrechtová) Semináfi Ekozemûdûlství v kontextu souãasné biologie Ekozemûdûlství v kontextu souãasné biologie rostlin: (J, Albrechtová) Ekologické zemûdûlství v kontextu s konvenãními a GM technologiemi: existují i odborné dûvody pro jejich inkompatibilitu? (Z. Opatrn ) VyuÏívání geneticky modifikovan ch organismû z pohledu ekologického zemûdûlství (P. Kuchtová) Moderní lechtûní rostlin a molekulární biologie (P. Sm kal) Konvenãní zemûdûlství: Z ãeho vychází a co poskytuje (L. Nátr) V sledky patnáctiletého v zkumu v ekologickém zemûdûlství (J. Petr) Semináfi Zabezpeãení produktû fotosyntézy ve formû potravin a energie v 21. století Semináfi k 75. narozeninám prof. Lubomíra Nátra, pfiedsedy âsebr Zabezpeãení produktû fotosyntézy ve formû potravin a energie v 21. století (J. Albrechtová) Chloroplasty: bez nich nebude chleba ani ãistá voda (strukturní a funkãní základ fotosyntézy) (J. Hudák) Atmosféra-List-Fotosyntéza-âlovûk. Vybrané interakce. (Jak mûníme fotosyntézu listu a jak fotosyntéza listu mûní nás) (J. antrûãek) Proã potfiebuje lidstvo lesy? (M. Marek) KONFERENCE Setkání nadûjného mládí rostlinné fyziologie nad odhalováním tajemství rostlin (H. Vla ínová) âo sa dialo na konferencii doktoradov v Brne: retrospektíva (A. Pavloviã) Struktura a funkce antarktick ch terestrick ch ekosystémû Postfiehy a poznatky z elektronické konference, Brno, (M. Barták) ROZLOUâENÍ Ivan etlík (O. Prá il) Vzpomínka na Normana Borlauga (T. Vejvodová)

2 O Obsah Vzpomínka na Jaroslava Mináfie (F. Plhák, M. Kumerová, J. Dubová) RÒZNÉ Pûta edesátiny Ing. Jifiího Hfiiba, CSc. (J. Havel) Blanka âermáková, padesát let ve sluïbách âsav/av âr (J. Krekule) DIPLOMOVÉ A DISERTAâNÍ PRÁCE Some molecular and biochemical aspects of chlorophyll biosynthesis in calli cultures of norway spruce (Picea abies (L.) KARST.) and larch (Larix decidua MILL.) (R. Balátová) Chlorophyll biosynthesis in the dark-grown seedlings of Pinus mugo Tirra and Pinus silvestris L. (K. Breznenová) Characterization of heavy metal hyperaccumulator Thlaspi caerulescens from Banská tiavnica (D. Masaroviã) Changes of photosynthetic apparatus in Larix decidua Mill and Picea abies (L.) Karst in different conditions of irradiation after exogenous application of 5-aminolevulinic acid (N. Maximová) Influence of galactoglucomannan oligosaccharides on mung bean (Vigna radiata (L.) Wilczek) plants grown in hydroponics (D. Richterová) Photosynthesis of carnivorous plants in response to nutrient uptake (L. Singerová) Toxic effects of aluminium on growth and morphology of Arabidopsis thaliana root and root hairs (E. Súkupová) Expression of the Light-Independent Protochlorophyllideoxidoreductase in Physcomitrella patens (V. inská) Physiological adaptations of Arabidopsis sp. to toxic concentrations of essential heavy metals (E. Valaseková) Study of the genes responsible for chlorophyll biosynthesis in the dark (V. Demko) Study of mustard (Sinapis alba L.) seedlings regeneration after antibiotics treatment (A. Machlicová) The development and function of endodermal cells of Arabidopsis thaliana primary roots (M. Martinka) Chlorophyll biosynthesis and photosynthesis in seedlings of gymnosperm species (A. Pavloviã) Comparative study of Thlaspi spp. roots in relation to metal hyperaccumulation (I. Zelko) Activation of non-photochemical quenching mechanisms of absorbed light energy in lichen thalli exposed to desiccation stress (A. Moudrá)

3 O Obsah Studium prûbûhu lignifikace xylému u transgenních rostlin tabáku Nicotiana tabacum s modulovanou biosyntézou cytoki ninû (V. Protivová) The effects of arbuscular mycorrhizal fungi and rhizosphere bacteria on maize (Zea mays L.) growth (M. Rozmo ) Vliv iontû tûïk ch kovû na kulturu léãivé rostliny klanopra ky ãínské in vitro (Z. Tesafiíková) Study of orchid mycorrhiza using fungicides (K. BaláÏová) The use of in vitro cultures for effect assessment of persistent organic pollutants on plants (L. VáÀová) Non-metabolic use of solar energy in plants (A. Rej ková) Studium funkce rodiny hybridních prolinem bohat ch proteinû (L. Dvofiáková) Studium metabolismu polyaminû v bunûãném dûlení a jejich úloha ve fyziologick ch pochodech rostlin (L. Gemplerová) Úloha karotenoidû v prûbûhu ontogeneze vy ích rostlin a adaptace ke stresov m podmínkám (D. Haisel) Study of coniferous needles in relation to environmental factors using approaches of quantitative anatomy and laboratory spectroscopy (Z. Lhotáková) Effect of cytokinin deficiency on oxidative damage and antioxidant defence during ageing and abiotic stress (Z. M tinová) Pfiíjem a vyuïití rûzn ch forem dusíku u rostlin p enice (I. Raimanová) Vliv transformace kvasinkov m genem Spcdc25 na stavbu kofienového systému tabáku (K. âiháková) Reakce na abiotick stres u tkáàov ch kultur jablonû (Malus domestica Borkh.) (D. Krsek) Early stages of development of terrestrial orchids: the effect of saccharides and phytohormones (J. Ponert) Somatická embryogeneze jehliãnanû: metabolismus a role RFO (O. Skala) Transformace bramboru (Solanum tuberosum) mitotick m aktivátorem cdc25 ze Schizosaccharomyces pombe (H. evãíková)

4 E Editorial éfredaktor Bulletinu mû poprosil, abych tentokrát sám naplnil Ïánr zvan Editorial. Mám v hodu volného prostoru, neboè obsah ãísla, kter je pod touto hlaviãkou vût inou uvádûn a samotn m éfredaktorem pregnantnû komentován, neznám. Zmûním tedy úhel pohledu a pokusím se naznaãit, co mohou mít s âsebrem spoleãného souãasné leitmotivy Ïivota vûdecké obce. Odstartoval se problém spojen s v znamn m krácením institucionálních prostfiedkû AV âr. Okolnost vyvolaná na jedné stranû implikací systému hodnocení vûdecké v konnosti, kter byl vypracován v rámci Reformy vûdy a v zkumu Radou vlády pro vûdu, experimentální v voj a inovace, a kter je zakotven i ve schváleném zákonu 110/2009. Na druhé stranû pak hospodáfiskou krizí, zablokováním pfiedpokládaného nárûstu vefiejn ch prostfiedkû na VaV ve v i 8 % (cca 2 mld). Ohro- Ïení existence AV bylo jiskrou vedoucí k solidarizaci znaãné ãásti vûdecké obce spojené se základním v zkumem a vedlo k protestûm, jejichï vûcné i happeningové projevy a argumentace jsou obecnû známé a nebudu se jimi zab vat. Zdánlivû jde jen o technickou otázku nastavení státních penûzovodû do této oblasti. Jedineãnost souãasné situace spatfiuji v tom, Ïe problém financování se vlámal do vefiejného prostoru a tam zakotvil, transformován do daleko ir ích obãansk ch kontextû. Citát z webov ch stránek fora vûdeck ch pracovníkû Vûda Ïije : Nejde zdaleka jen o financování vûdy, ale i roli, jakou vzdûlanost a kultura v ir ím slova smyslu budou hrát v na í spoleãnosti a o model jejího vefiejného spravování, mluví jednoznaãnû. Tento etos na el i své spojence ve vzdálenûj ích oblastech napfi. státního financování a fiízení kultury. VÛdãí slogan státní reformy vûdy a v zkumu: Vûda dûlá z penûz znalosti, inovace dûlají ze znalosti peníze je tedy roz ifiován zohlednûním toho, co se nemusí ekonomicky bezprostfiednû vyplácet, co nemá jako jedin jmenovatel rûst HDP a co pfiedstavuje obecnûj í národní hodnoty vzdûlanost, kultury, ekologického a sociálního cítûní. Ve v e uvádûném kontextu není jen koneãn m cílem, aby ta která instituce zûstala zachována na zpevnûném podloïí institucionálního financování, ale jde i o reflexi obecnûj ích problémû a zájmû. A co Ïe máme reflektovat? Na prvním místû národní koncepci vûdy a v zkumu s ohledem na vyuïití intelektuálního potenciálu, spoleãensk ch potfieb a domácích zdrojû. Vzdor tomu, Ïe existuje fiada stfiednûdob ch dokumentû jako Dlouhodobé smûry základního v zkumu ãi Národní politika VaV i dal í, probíhala Reforma vûdy a v zkumu bez ir í úãasti profesní obce/cí v rukou omezeného, co do tématiky a zámûrû, spektra specialistû i úfiedníkû. V obou pfiípadech téï lobbystû. AÏ v existenãní nouzi se vûdecké instituce, do té doby znaãnû introvertní, zaãaly zajímat (stále nedostateãnû, coï jim i vyt káno) o dûní u blízk ch i vzdálenûj ích sousedû. Hodiny po dvanácté byl pootevfien prostor úvahám jak m smûrem, z jakého materiálu a za jakou cenu mají b t trasírovány cesty vûdy a v zkumu v krajinû domácího smûfiování. Jakkoli zjednodu ená, má své racionální jádro tolikrát vyslovená otázka: Staneme se montovnou automobilû ãi vzdûlanostní spoleãností? Snad nejv znamnûj í podnût pro spoluúãast vûdecké obce. ada evropsk ch státû si takovou otázku poloïila a dokázala na ni najít i odpovûì. A co s tím má spoleãného âsebr? Ve zlep ující se kondici obstarává správu a ãinnost obce rostlinn ch biologû (chtûlo by se dodat i navzdory obecnému nechutenství k vefiejn m zájmûm). Ani tato, oborovû v raznû specializovaná spoleãnost, ale nemûïe resignovat ze své úlohy a odpovûdnosti ve vefiejném prostoru. Doba jí dokonce pfiihrála v hodné, mnohdy tûïko zastupitelné, postavení. Mûlo by ji b t sly et pfii formování spoleãensk ch postojû a názorû v tak zásadních otázkách, kam a jak smûfiovat rostlinné biotechnologie (vãetnû GMO, abych uspokojil ZdeÀka Opatrného), jak prostor má b t otevfien energetick m rostlinám, jak reáln je dopad klimatick ch zmûn na plodiny i cenózy planû rostoucích rostlin, zda pfiedpona bio- opravdu sniïuje alimentární rizika. Více a dûraznûji by mûla propagovat zeleà jako Ïivitelku, ochránce i tû itelku. Nechci dále fabulovat, tûch problémû je jistû cel houf a mají i svou spoleãenskou hierarchii. Vím, Ïe uvedeny naivní, okamïité nápady, jde o orientaci v mûfiítku. Îe to v echno nedovedeme (kromû Lubo e Nátra) uchopit, Ïe jsme specialisty s úzce vymezen m hlubok m ponorem? Kdo jin neï kolektivní organizace rozkroãená v takové tématické ífii, by mûl 4

5 E Editorial mít vût í nadhled. Nadhled vedoucí k anal ze stavu a s úãastí na ich kolegû v pfiíbuzn ch oborech i k organizaci odborného a spoleãenského diskurzu? Máme i nesplacen dluh. Aby bylo moïno pohybovat se s vût í jistotou a autoritou jako hráã vefiejného prostoru a abychom si uvûdomovali celou skladbu oborové krajiny, v níï jsme usazeni, je tfieba navázat zpfietrhané kontakty s kolegy v resortních ústavech pfiíslu n ch ministerstev i nevefiejn ch institucích. Pozvat je v rámci âsebru ke smysluplné spolupráci. Má to i drobn háãek, sami musíme, alespoà na chvíli, pfiekroãit stín své nedotknutelné profesní omezenosti. A co tedy máme dûlat? Pro zaãátek se k obecn m problémûm mediálnû vyjadfiovat, vstupovat do vefiejného prostoru a nabízet vlastní názor. Jako osobnosti, nûkdy i jménem obce, kterou zastupujeme. StaÀme se úãastníky té podivuhodnû promûnûné scény, která z trpn ch a trpûliv ch divákû tak podivuhodnû rychle udûlala i herce dramatu (moïná jen domácí grotesky) hraném nejen o penûzích, ale i o hodnotách, které se jimi tûïko vyjadfiují. A pokud se vám ten návrh zdá aï pfiíli patetick a faraonsky nadnesen, nabízím alespoà k zamy lení novou perspektivu pohledu. Jan Krekule 5

6 E Editorial Milé kolegynû, váïení kolegové, v rozporu s tvrzením Jana Krekuleho v první vûtû jeho úvodu, chci pfiipsat nûkolik odstavcû. Nejprve k jeho hlavnímu tématu financování vûdy v âesku. Také se domnívám, Ïe se problémy souãasného svûta uï tak hluboce dotkly rostlin a rostlinn ch spoleãenstev, Ïe bychom i my a na e profesní organizace mûli vstoupit do stále se roz ifiujícího a prohlubujícího toku komunikace vûdcû s vefiejností. Mám na mysli zejména objasàování principû vûdecké práce i podstaty mnoha pfiírodních jevû, trvalé nadfiazenosti pfiírody a poznatkû o ní nad ekonomikou a trhem atd. Av ak nedávné protesty a v kfiiky za záchranu ãeské vûdy mi pfii ly spí e trochu líto. Domnívám se, Ïe jen neznatelnû se pfiipomínalo vefiejnosti, Ïe vûda je v raznou souãástí na í kultury. Nebo to, Ïe je sice hezké mít více nositelû Nobelovy ceny, ale Ïe vûda poskytuje naprosto nenahraditelnou a doslova kaïdodenní irokou základnu pro v uku nov ch lékafiû, inïen rû ãi uãitelû. Dále, Ïe musí pfiipravit velmi irokou základnu kvalifikovan ch odborníkû, ktefií budou schopni prûbûïnû sledovat v voj vûdy v zahraniãí a alespoà rozumût moïn m aplikacím. Postrádal jsem moudr nadhled, a tak dûleïitou velkorysost v projevech protestujících. A doslova, vadila mi patrnû zámûrná neúplnost podávan ch informací protestujících, a to nejen pfii pouliãních demonstracích. Pokud tvrzení o lep ím financování vysok ch kol není zároveà doplnûno sdûlením o jejich povinnosti vyuãovat a vzdûlávat desetitisíce studentû, tak je to neúplná informace. Pokud se argumentuje, Ïe pracovi tû AV poskytují podmínky a materiální i du evní zázemí pro studium dvou tisíc doktorandû, aniï by dostávaly zvlá tní pfiíspûvek, tak je to pro vefiejnost neúplná informace. VÏdyÈ studenti doktorského studia mají mimofiádnû svûïí a inovativní nápady i velmi pilné ruce. TakÏe kolik projektû by na pracovi tích AV ubylo, kdyby tam studenti nena li pohostinnou atmosféru? VÛbec nechci nejen hloubit a ani naznaãovat jak si pfiíkop mezi laboratofiemi jak chkoliv institucí. Jen jsem chtûl uvést svûj názor na to, Ïe vûda, sama o sobû i jako souãást kultury v tom nej ir ím smyslu tohoto pojmu, má svoje principy, ideje, snad i poslání. Rád se vracím k vlastnímu Bulletinu, tedy tomuto ãíslu. Umístili jsme sem nûkolik pfiíspûvkû ze dvou semináfiû minikonferencí, které uspofiádala Katedra fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty UK spoleãnû s na í organizací âsebr v lednu a kvûtnu Domnívám se, Ïe v echny pfiíspûvky nabízejí v em ãtenáfiûm pfiístupn pohled na nûkteré oblasti experimentální biologie rostlin na poãátku 21. století. Chci vûfiit, Ïe i ostatní pfiíspûvky najdou svoje ãtenáfie a snad vyprovokují nûkteré i k napsání vlastní úvahy ãi sdûlení. Moc mû tû í, Ïe studentka Vejvodová ze své prezentace pro pfiedná ku Globální zmûny klimatu a trvale udrïiteln rozvoj pfiipravila velmi pûkn ãlánek, jímï si pfiipomínáme nedávné úmrtí Normana Borlauga. Závûrem Vás chci poprosit, abyste vûnovali svou pozornost tfietímu t dnu v záfií pfií tího roku. V tuto dobu se budou v Praze konat dal í tradiãní Dny fyziologie rostlin, tentokrát uï s názvem Konference experimentální biologie rostlin. Je samozfiejmé, Ïe Vûdeck v bor konference, jemuï pfiedsedá Jana Albrechtová, uvítá Va e návrhy a námûty na obsah i formu tohoto setkání ãesk ch a slovensk ch experimentálních rostlinn ch biologû. Pfieji Vám aï netu enû nádherné vánoãní svátky a pfiekvapivû pfiíjemn, úspû n a zejména Èastn rok Lubomír Nátr 6

7 S Semináfie CELOSTÁTNÍ SEMINÁ E EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE ROSTLIN V PRAZE, NOVÁ TRADICE? âsebr má jiï tfietím rokem sídlo na Pfiírodovûdecké fakultû Univerzity Karlovy ve Viniãné 5, Praha 2, kde je zároveà sídlo Katedry, která se oboru experimentální biologie rostlin vûnuje s nejdel í nepfietr- Ïitou tradicí v âeské republice. Zmûna sídla âsebr souvisela nejen s ãásteãnou personální obmûnou v boru âsebr, ale odráïela i nastalé uï í propojení obou tûchto institucí, peãujících o rozvoj oboru. Katedra fyziologie rostlin PfiF UK se v mezidobí stihla pfiejmenovat na Katedru experimentální biologie rostlin (KEBR), a propojení se tak stalo i opticky je tû zfiejmûj í. Nakolik toto propojení prospûlo obûma institucím nechám spí e na posouzení Vás pozorovatelû z vnûj ku, neboè moje zapojení do vedení obou semináfiû mûïe podmiàovat zaujatost pohledu. Surãitostí v ak mohu fiíci, Ïe za tyto poslední roky se aktivity âsebr roz ifiují v souãinnosti s Katedrou EBR. Kromû úspû ného zaloïení webov ch stránek ( které jsou otevfieny oborov m informacím a diskusím, se zdá, Ïe se podafiilo zaloïit tradici pofiádání celostátních semináfiû, novû zapoãatou zprvu KEBR jako souãást v uky, vïdy na konci semestrû akademického roku. Semináfie jsou buìto vûnovány v razn m osobnostem na eho oboru nebo jsou zamûfieny na zajímavá aktuální témata oboru. Spoleãné mají nejen organizátory, ale pfiedev ím pfiíjemné lidské setkání a inspirující diskusi kolegû v oboru z rûzn ch pracovi È v âesku i na Slovensku. Dfiíve prostorem pro toto setkání byly hlavnû Dny fyziologie rostlin obvykle ãtyfidenní pofiádané s tfiíroãní periodicitou, zatímco semináfie jsou jen pûldenní a konají se dvakrát do roka a sk tají tak moïnost ãastûj ích setkání. Celkem uï probûhly tfii takovéto semináfie a ãtvrt nás ãeká zaãátkem roku První semináfi se konal v kvûtnu 2008 a byl vûnován Ivanû Macháãkové, dlouholeté ãinovnici âsebr a fieditelce Ústavu experimentální botaniky AVâR, u pfiíleïitosti ukonãení její pûsobnosti v oboru. Druh se konal v lednu 2009 a byl vûnován ekologickému zemûdûlství a byl sestaven ZdeÀkem Opatrn m. V kvûtnu 2009 byl semináfi vûnován v znamu fotosyntézy ve 3. tisíciletí a byl pofiádán u pfiíleïitosti Ïivotního jubilea Lubomíra Nátra, souãasného pfiedsedy âsebr a dlouholetého vedoucího tehdej í Katedry fyziologie rostlin PfiF UK. V lednu 2010 (12. 1.) pofiádáme dal í semináfi, tentokrát u pfiíleïitosti 85. narozenin Dr. Bohdana Slavíka a semináfi je proto vûnován vztahu rostlin a vody ve 3. tisíciletí. Zatím se semináfiûm dafií, b vá nás pfies sto úãastníkû a adjektivum celostátní zûstává naplnûno. A jsme moc rádi, Ïe pfiijíïdûjí i kolegové ze Slovenska, a dafií se tak udrïovat tradici ãeskoslovenské sounáleïitosti a spolupráce. Myslím, Ïe tyto semináfie mají dûleïit v znam i pro studenty, protoïe vidí poãetnou, aktivní a inspirativní komunitu, jejíï jsou souãástí. A tak jen doufáme, Ïe semináfie budou i nadále hojnû nav tûvované a Ïe se podafií tuto tradici budování aktivní profesní a diskusní platformy oboru ustálit. Tedy na semináfie jste trvale zváni Vy i Va i kolegové ifite dál. Tfieba zdomácní parafráze Sejdeme se v úter odpoledne po semestru ve Viniãné! Tedy brzy na vidûnou tû ím se. Jana Albrechtová Vedoucí Katedry experimentální biologie rostlin PfiF UK a místopfiedseda âsebr 7

8 S Semináfie 8

9 S Semináfie Ekozemûdûlství v kontextu souãasné biologie rostlin: Dne 13. ledna 2008 se na Pfiírodovûdecké fakultû Univerzity Karlovy (PfiF UK) v Praze konal semináfi vûnovan problematice ekologického zemûdûlství v kontextu uplatnûní moderních technik experimentální biologie rostlin. Semináfi pofiádala Katedra fyziologie rostlin PfiF UK. Semináfi byl zam len jako diskusní platforma dané problematiky mezi experimentálními biology rostlin z rûzn ch pracovi È v âeské republice a tématicky zainteresovanou vefiejností odbornou i laickou. Tento semináfi byl jiï druh m v pofiadí velk ch, celostátních semináfiû. Uspofiádání semináfie inicioval prof. Zdenûk Opatrn, kter se dlouho intenzivnû vûnuje expertní i popularizaãní ãinnosti v problematice rostlinn ch biotechnologií a geneticky modifikovan ch (GM) plodin. Program semináfie sestavil tak, aby odráïel souãasnou diskusi o této problematice, kdy je samotné vymezení pojmu ekologického zemûdûlství pfiedmûtem neutuchajících diskusí ekologick ch aktivistû, odborníkû i politikû. Pfiíspûvky semináfie pokr valy celé spektrum novodob ch konceptû ekologického zemûdûlství od prvoplánovitého pojetí pfiirozenosti v ech funkãních komponent po koncepty zalo- Ïené na nejnovûj ích poznatcích vãetnû molekulární biologie a genetiky rostlin. První polovinu ladûnou více sociologicky a ideologicky otevfiel prof. Opatrn, následovaly pfiíspûvky odborníkû z âeské zemûdûlské univerzity v Praze Prof. Petra a Ing. Kuchtové, dále Dr. Stockelové ze Sociologického ústavu AVâR. Druhá polovina byla více o experimentální biologii rostlin a jejím uplatnûní v zemûdûlství. Pfiíspûvek pfiednesl prof. âurn z Jihoãeské Univerzity a Biotechnologického centra v âesk ch Budûjovicích, Ing. Sm kal z Agritecu umperk. Poslední pfiíspûvek profesora Nátra naladil atmosféru do více filozofické úrovnû a pfienesl diskusi do globální úrovnû uïivení svûtové populace souãasn m zemûdûlstvím. Nám je jasné, Ïe bez biologie rostlin to nepûjde a bude tfieba pfiesvûdãit o tom i irokou vefiejnost. Semináfi byl zakonãen pfiívûtiv m poho tûním a doznívajícími diskusemi do podveãerních hodin. Jana Albrechtová 9

10 S Semináfie Ekologické zemûdûlství v kontextu s konvenãními a GM technologiemi: existují i odborné dûvody pro jejich inkompatibilitu? Zdenûk Opatrn Katedra fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze KdyÏ mne prof. Nátr záhy po lednovém EkoBioGM semináfii poïádal o pfiíspûvek do Bulletinu, mûl samozfiejmû na mysli roz ífienou anotaci mé pfiedná ky o Abiopotravinách. MoÏná jsem mûl uposlechnout a nepfiidûlávat si práci s psaním zcela nového textu. Ale vlastní pfiedná ková presentace je dlouhodobû dostupná na webov ch stránkách katedry, proã tedy tvofiit její dal í textovou verzi? Za úãelnûj í jsem povaïoval tento doplnûk na téma: proã jsme si takov semináfi vymysleli? Jak jeho prûbûh splnil na e oãekávání? Jak s touto zku eností dále naloïit, jak ji vyuïít v nejrûznûj ích aktivitách SEBRu? Vûda o rostlinách vïdy mûla a jistû bude mít rûzné podoby i cíle. Od vzne eného pfiání poznávat principy ãi mechanizmy toho, ãemu fiíkáme Ïivot, aï po tak pfiízemní dûvod, jak m je udrïet pfii Ïivotû trvale narûstající lidskou populaci. Ochránit ji nejen pfied hladem, ale také podv Ïivou a nemocemi vypl vajícími z nejrûznûj ích typû malnutrition. Deset tisíc let v voje kulturního zemûdûlství, provázeného resp. podmínûného stále více sofistikovan mi lechtitelsk mi i pûstitelsk mi postupy, dospûlo v posledním dvacetiletí mj. k realitû koexistence tfií základních zemûdûlsk ch metodik oznaãovan ch jako zemûdûlství konvenãní, ekologické ( organic farming ) a biotechnologické (vyuïívající plodiny tzv. geneticky modifikované GM). Jde o koexistenci nikoliv v ak o pfiátelskou spolupráci; spí e naopak alespoà ve vztahu onoho ekologického farmáfiství ke zbyl m dvûma. Pravidla i dûvody této koexistence jsou jiï dlouhodobû pfiedmûtem rûznû ostr ch ideologicko-politick ch pûtek. V ãase, kdy pí i tento text, zb vá nûkolik dní do voleb nového parlamentu EU. A na praïsk ch (moïná nejen) ulicích mûïe obãan mj. vidût billboardy s v zvou, aby si vybral, jaké chce mít budoucí ãeské zemûdûlství: eko, GM nebo konvenãní? Volte na e kandidáty a zajistíme vám zdravá biojablka pro va e dûti. Volte NÁS a zaplavíme na e/va e supermarkety levn m GM olejem a benzinové pumpy lacinou bionaftou z GM fiepky. Vnímáte ty paradoxy a terminologické rébusy? Je skuteãnû správné stavût takovou koexistenci jako konfrontaãní téma? Jsou opravdu tyto technologie nesluãitelné ãi alespoà je nesluãitelné ekozemûdûlství s tûmi dal ími dvûma? Je tento spor pouze dobov m taneãkem nebo jej máme povaïovat za dlouhodob problém? Odborné dûvody nesluãitelnosti mezi nimi nepouãen laik stûïí chápe ba hûfie, jsem si jist, Ïe je dost dobfie nechápe ãi nechce pochopit ani vysoko kolsky vzdûlan odborník. K této jistotû mne vede moje jiï mnohaletá zku enost nejen z pfiedná ek pro univerzitní posluchaãe (pre- i post- graduální, vãetnû tûch z U3V), ale také pro laickou vefiejnost a studenty nejrûznûj ích typû stfiedních kol. Pravda, jejich ústfiedním tématem byly a jsou geneticky modifikované rostliny/plodiny. Jejich pfiínosy a rizika pro ãlovûka a pfiírodu, ekonomiku a ekologii, medicínu a etiku, zemû svûta prvého, druhého, tfietího, Monsanto, ale také kozí ekofarmu v Orlick ch horách. Chce-li v ak ãlovûk zodpovûdnû srovnávat, dfiíve ãi pozdûji mu nezbude nic jiného, neï se blíïe seznámit nejen s reklamními slogany, ale také s podrobnou argumentací svého oponenta. Urãité znalosti toho konvenãního zemûdûlství mi poskytlo nejen dûtství, mnohdy trávené u mého nejprve soukromého, poté druïstevního dûdeãka. TakÏe umûl bych snad je tû sázet brambory a vázat snopy, udûlat povfiíslo ãi krmit mlátiãku. Samozfiejmû si pamatuji naprosto ekologické technologie, neboè prá ková hnojiva zaãal pouïívat aï místní kolchoz. Pesticidy nebyly zato plísnû, virózy a také spousta mandelinky bramborové, co nám sem z letadel sypali nenávistní ameriãtí imperialisté. Ale dostalo se jim odplaty my si uï víme rady s colorado beatle, zato oni fie í tfiebas na University of Fort Collins v Coloradu problém, co dûlat s importovanou russian aphid. S moderní zemûdûlskou konvencí jsem mûl aspoà trochu moïnost se seznámit bûhem svého úãinkování ve VÚRV Ruzynû v letech Od té doby také tfiebas vím, a to nejen na základû dáv- 10

11 S Semináfie n ch teoretick ch znalostí genetiky, zvlá tû té mutaãní, ale z pfiímého pohledu na pokusná políãka herbicidologû, Ïe v skyt nejrûznûj ích superplevelû ãi superpatogenû je prostû zákonit m dûsledkem obecného procesu spontánní mutageneze a selekce, jeï jsou podpofieny trvalou snahou ãlovûka ty standardní plevely a patogeny eliminovat dal ími a dal ími konvenãními pesticidy. Ale také, Ïe neexistuje a zfiejmû nikdy existovat nebude superplevel, odoln vûãi jakémukoliv (dal ímu) herbicidu. AÈ jiï k jeho vzniku a selekci vedla technologie konvenãní ãi transgenní. I technologie zemûdûlské velkov roby se v ak stále pouãuje a vyvíjí. A vûfiím proto také tomu, Ïe tzv. precisní zemûdûlství mûïe masivnû a za pfiijatelné ekonomické rozvahy eliminovat takové problémy, jako jsou vodstva plná nitrátû a orná pûda, z níï by bylo témûfi moïno znovu tûïit vloïené fosfáty, pfiíslu nû okofienûné kadmiem pokud nám jiï neuplavaly do rybníkû a fiek. AniÏ bychom se obecnû museli vrátit ke zpûsobu hospodafiení mého dûdeãka, které by nás zcela jistû neuïivilo, nemyslím si, Ïe jedinou moïnou ozdravovací kûrou pro na e ekosystémy, jedinou formou trvale udrïitelného Ïivota je ortodoxní ekologické zemûdûlství, s jeho klíãov mi mantrami: Ïádné pesticidy, Ïádná prûmyslová hnojiva a Ïádné GM plodiny. Pfiiznávám, Ïe soustavné vzdûlání v pfiedmûtech tohoto ekologického zemûdûlství jsem dosud neabsolvoval. MoÏná si je zapí i jako student U3V. Nezbylo mi tedy, neï si zaãít studovat nejrûznûj í ekopfiíruãky od vysoko kolsk ch skript a rûzn ch sborníkû po materiály pfiímo magické. Obãas jsem zkou el testovat u sv ch kolegû ãi studentû, co jim ty ãi ony pojmy fiíkají a v naprosté vût inû jsem naráïel na neznalost ãi pfiímo úïas. Nu, jen zkus mil ãtenáfii vysvûtlit tfiebas pojmy bioorganické zemûdûlství, roháãek ãi kfiemenáãek. Ne, nechci zlehãovat, student moderní chemie má asi také znát leccos o alchymii, lékafi o homeopatii, ãi astronom o astrologii (odpusète, pane kolego Grygare). Ale prosím, aby mi bylo vûfieno, Ïe dle m ch informací a zku eností pfiinejmen ím mnozí studenti zahradnick ch kol a moïná i ãesk ch zemûdûlsk ch univerzit berou nejen tuto Ïivotní filosofii i praxi prince Charlese zcela váïnû. Co na to tedy fiíká moderní vûda o rostlinách? Pokud je mi známo, není prozatím pfiedmût ekologické zemûdûlství pfiedná en na Ïádné z fakult UK. Jedním z prv ch zámûrû na eho semináfie bylo proto nabídnout na im studentûm moïnost vyslechnout alespoà nûkolik krátk ch ekopfiíspûvkû z úst vysoko kolsk ch odborníkû. Byl jsem opravdu vdûãen zejména paní Ing. Kuchtové, Ïe moje pozvání pfiijala. Nemohla nemít trochu pocit, jenï je mi dobfie znám, tedy Daniela v jámû lvové. Naposledy jsem jej zaïil v loàském dubnu, coby jeden z úãastníkû kulatého stolu na téma Risika GM plodin v rámci tzv. Ekologick ch dnû v Olomouci Ale jsem si jist, Ïe posluchaãi velk m zájmem vyslechli jak její pfiedná ku, tak úvodní pfiíspûvek prof. Petra a zejména pak fiadu informací v závûreãné Ïivé diskusi. A mohli je souãasnû konfrontovat zejména s obsahem pfiedná ek prof. âurna i Ing. Sm kala. Faktologick ch a po mém soudu velmi nezaujat ch a pfiesvûdãivû ilustrujících nejen relativnost tvrzení typu ekoplodiny jsou chutnûj í a zdravûj í ale také ekoplodiny jsou plné mykotoxinû. Solidnû a pochopitelnû uspofiádané v sledky mnoh ch anal z dokládajících zásadní vliv nikoliv typu pûstování (eko ãi konvenãní), ale zejména odrûdy, roãníku, obecn ch klimatick ch podmínek. A právû tak dostateãnû stfiízlivû konfrontujících pfiínos GM plodin s dal ími nástroji moderního lechtûní nikoliv jako zázraãného léku pro v echny problémy, ale jako dal ího nového, mnohdy unikátního nástroje vylep ení stávajících odrûd, tvorby nov ch, vyuïiteln ch jak v tom zemûdûlství konvenãním, tak ekologickém. KoneckoncÛ jistû si se zájmem a radostí pfieãtete pfiíspûvky obou fieãníkû v tomto ãísle Bulletinu. Pokud je oba dodají. A mûïete pak porovnat jejich obsah s vágními formulacemi snad ve ker ch mi znám ch ekomateriálû typu sborníãku, kter vydal Bioinstitut, o.p.s. v Olomouci (viz a jenï byl bûhem semináfie na imi hosty rozdán úãastníkûm. Dovolím si udûlat mu zde reklamu a doporuãit jeho opravdu peãlivé proãtení. Název sborníãku je Ekologické zemûdûlství a GMO otázky koexistence, do znaãné míry tedy sám o sobû odpovídá na otázky diskutované pfii na em semináfii. V kapitole rizik GMO, shrnuje jiï klasickou plejádu archaick ch stra ákû, vût inou polopravd od paraofiechov ch alergii pfies jiï zmínûné superplevely po ãasovanou bombu potenciálnû a nepfiedvídatelnû toxick ch (nejen vûãi cílovému kûdci) Bt plodin. A postupnû tak dospívá k oné zásadní otázce: GMO a ekologické zemûdûlství jsou navzájem sluãitelné? a vzápûtí i pregnantní odpovûdi cituji: Genetické in- Ïen rství, které vytváfií univerzální kultivary, se zcela míjí s filozofií ekologického zemûdûlství, které upfiednostàuje regionální lechtûní. Laicky fieãeno na rozdíl od genetického inïen rství, které se sna- Ïí pfiírodu vylep ovat, má ekologické zemûdûlství cíl produkovat potraviny v souladu s pfiírodou. 11

12 S Semináfie V echno se odvíjí od pfiístupu. Pokud se fie í napfiíklad vliv nedostatku vody na zemûdûlskou produkci, genetické inïen rství se zamûfiuje na v voj sucho rezistentních plodin. Ekologické zemûdûlství oproti tomu bude hledat cesty, jak vytvofiit odolnûj í cel agroekosystém. âtenáfii odpusè, ale obdobné formulace vnímám prostû jako povrchní, ideologick blábol. Jeho úãel je zfiejm molekulární biologové a genoví inïen fii ruce pryã od ekologického zemûdûlství!!! A vy, snad dûvûfiiví a naivní ekologiãtí zemûdûlci nevûfite GM na eptavaãûm. UÏ jsme vám pfiece pfied lety vysvûtlili, Ïe napfi. tzv. zlatá r Ïe vytvofiená t my prof. Potrykuse a prof. Bayera sice nabízí fie ení v skytu masivních avitaminóz (a jejich dûsledkû slepota, smrt plodu ) v rozvojov ch zemích ale je to také trojsk kûà nadnárodních monopolû, kontaminujících svût GM plodinami. Tyto a jim podobné genové pfienosy (kupfi, antokyanov ch genû tfieba z krvav ch pomeranãû do rajãete viz práce Dr. R. Martin z John Innes Institute, velmi chytré paní, jinak hlavní redaktorky prestiïního ãasopisu Plant Cell) sice vedou ke vzniku zdravûj ích ba léãiv ch biofortifikovan ch potravin, ale z na eho ortodoxního pohledu jsou to prostû abiopotraviny jsoucí v naprostém nesouladu s pfiírodou A co fiíci k onomu farizejskému odporu EU vûãi nejrûznûj ím Bt plodinám vãetnû asi nejznámûj í, jiï po více jak deset let a na milionech hektarû po celém svûtû pûstované Bt kukufiice MON 851? Pfiírodní pesticidy Cry toxiny hmyzího patogena Bacillus thuringiensis komerãnû vyuïívá ãlovûk od tfiicát ch let minulého století. Pfiipraveny ve formû prá kû ãi postfiikû jsou suspense mrtv ch bakterií doporuãovány jako úãinn a bezpeãn biopesticid. Transgenní rostliny, schopné tvofiit tento toxin a tedy obdobnû toxické pro larvy kûdce jsou v ak oblíben m terãem agresivity rûzn ch zelen ch aktivistû a Ïolíkem v politick ch hrátkách evropsk ch státníkû. Francouzské moratorium na pûstování MON 851 mûlo zajistit pfiíliv zelen ch hlasû pro presidenta Sarkoziho. Návaznû vyhlásily dílãí moratoria i dal í evropské státy, v ãele s Rakouskem. A bez ohledu na názor na ich odborníkû, souhrnn dokument o nedostateãnosti studie úãinku na potenciálnû cílové (non-target) organizmy signoval i ná, nyní jiï b val, ministr Ïivotního prostfiedí Bursík. Je to ãtení místy hofice úsmûvné. Dozvíte se z nûj mj., Ïe jen v Rakousku se vyskytuje 215 druhû mot lû, z toho 152 v zemûdûlsk ch oblastech. Z tûch je fiada ohroïen ch. A Monsanto by tedy mûlo otestovat dlouhodob úãinek pûstování MON 851 na v echny tyto druhy. Testoval se takto vliv rûzn ch BaturinÛ? Ne. Testoval se tak vliv konvenãních, irokospektrálních insekticidû? Ne Mnoho let po vyvrácení obdobn ch pfiedsudkû kupfi. v aféfie ohroïení mot la Monarcha v USA touïe kukufiicí, navzdory negativním v sledkûm odborn ch entomologick ch studií se vûda o rostlinách a ekosystémech setkává s tûmito mystifikacemi. Nakolik opravdu lze v souãasném svûtû od Evropy po Afriku produkovat potraviny v souladu s pfiírodou, na to vám do jisté míry odpovídá jiï onen v e zmínûn pfiíspûvek Ing. Sm kala. Ani to nejprimitivnûj í africké ãirokové políãko jiï pfiece není pûvodní pfiírodou. A mohu-li si dovolit vyjádfiit svûj osobní názor: ani naprosto marnotratnû dotované ekologické farmáfiství by neuïivilo africké ãi asijské lidské populace bez pomoci minerálních hnojiv, pesticidû a v hledovû GM plodin, zejména tûch velice pfiátelsk ch k okolním ekosystémûm i ãlovûku (Bt plodiny jako nejnázornûj í pfiíklad). Nemysleme sobecky jen na Evropu, s její dosavadní potravinovou nadprodukcí. VÏdyÈ i v jejích podmínkách, s nasazením moderních odrûd, a také stále je tû hojn ch dotací, by pfiechod na ekoprodukci znamenal minimálnû dvacetiprocentní pokles v nosu (viz pfiíspûvek prof. Petra já jsem v tomto ohledu daleko vût í skeptik). Aby mi bylo správnû rozumûno: opravdu vfiele fandím rodinn m ekofarmám, aè jiï pro jejich schopnost produkovat chutné potraviny (pro ty, kdo si je mohou dovolit kupovat) ãi nedocenitelnou ochranu kulturní krajiny. Ale naprosto nechápu, proã by v této chvályhodné ãinnosti nemohly napfi. vyuïívat rûzné low input plodiny, pícniny bez ohledu na to, zda byly vy lechtûny standardními postupy (vãetnû vyuïití mutageneze) nebo tfiebas pfienesením potfiebného genu rezistence k padlí travnímu z bojínku do kostfiavy Smûrodatné je snad hlavnû to, Ïe dotyãn ekofarmáfi mûïe dodrïovat jednu ze základních ekomanter a nepouïívat pesticidy, vyjma tûch bio? S ohledem na zemûdûlskou velkov robu se v ak bez GM technik ãi plodin prostû neobejdeme. UÏ dnes jsou kupfi. nejrûznûj í evropská GM moratoria pfiíkladem ãirého politicko-ekonomického pokrytectví. Evropská Ïivoãi ná v roba by se zhroutila, kdyby jiï pfied pár lety opravdu risikovou masokostní mouãku nenahradila ze zámofií dováïená soja samozfiejmû transgenní. Evropû aspoà doufám nehrozí hladomor. Ale její zemûdûlství dfiíve ãi pozdûji by taková moratoria vedla k ekonomickému kolapsu. TakÏe koexistence, ãím dále rozsáhlej í, je prostû nezbytností, realitou. Souhlasím s právem producentû i konzumentû vûfiit ve v echny moïné dobré vlastnosti bioproduktû. Z mého pohledu je to v ak stejn pfiístup, jako víra v jedineãnost ko er jídla, vína. V moderní vûdû ne- 12

13 S Semináfie má Ïádnou oporu. Tak jako ji nemá kupfi. odpor nejen ekozemûdûlcû, ale také ortodoxních turfmanû k umûlé inseminaci dobytka ãi koní. Ale neberme jim toto jejich právo a vidûní správného svûta. Pokud ov em není prosazováno jako jediná správná norma a nevede aï ke genocidám. Co v ak s tím v ím dále? âtenáfiûm, vãetnû vedení SEBRu, je urãeno nûkolik následujících nápadû ãi otázek: Je fie ením oné stále je tû vûfiím, Ïe nikoliv zásadní inkompatibility eko a biotech pfiístupû alespoà se takto setkávat na obdobn ch semináfiích s nadûjí, Ïe jedna i druhá strana bude postupnû akceptovat vzájemné argumenty? Soudím, Ïe ano a kdyï uï nepfiesvûdãíme jeden druhého, máme moïnost otevfienû se pfiedvést zejména mlad m lidem, sv m studentûm, kolegûm. AÈ pouïijí svûj zdrav rozum, aè si vyberou v kontextu s vûtou vûfi, ale komu vûfiit, mûfi. Mûlo by smysl uspofiádat v budoucnu nejen obdobn fakultní semináfi moïná pro zmûnu na pûdû nûkteré ze zemûdûlsk ch univerzit, ale tfieba i konferenci SEBRu? Je úãelné, proveditelné, nikoliv kontraproduktivní zavést v uku pfiedmûtu ekologického zemûdûlství tfiebas právû na PfiFUK? A radûji v rámci nûkteré u biologick ch kateder, neï se pfiedmûtu ujme s pfiíslu n m vyuïitím jeho magick ch, sociologick ch ãi filosofick ch rozmûrû katedra jiná??? Velmi by mne potû ilo, kdyby jak sám semináfi tak i jeho dozvuky vyvolaly diskusi na obdobná témata. Nejen mezi laiky, ale také mezi odborníky. Nechtûn EPILOG Inu stalo se. Semináfi se konal v lednu 2009, svûj v e uveden komentáfi jsem psal nûkdy v dubnu kvûtnu, teì máme únor Sebûhlo se mezitím mnohé, staãil jsem absolvovat bezmála desítku dal ích happeningû na téma Ekozemûdûlství a ti ostatní, vãetnû velk ch mezinárodních akcí v Praze ãi Bruselu. Tím posledním probírající i toto téma byl semináfi o rizicích GMO, pofiádan 28. ledna t. r. Ministerstvem Ïivotního prostfiedí ve spolupráci s âesk m spolkem pro péãi o Ïivotní prostfiedí. Název akce: MoÏnosti vyuïívání geneticky modifikovan ch organizmû v âr a informování vefiejnosti. Jedním z pozvan ch fieãníkû byla Ing. Perla Kuchtová. Téma: VyuÏívání geneticky modifikovan ch organizmû z pohledu ekologického zemûdûlství. Materiál., jenï bude souãástí pfiipravovaného sborníku, máte zfiejmû k disposici náhradou za ten z loàského ledna. Upfiímnû doporuãuji: prostudujte si jej peãlivû. Jeho filosofii, jeho dikci, jeho faktologii. Jeho prûbûïné smû ování ãi spí e zamûàování problematiky biologické s filosofickou, zdánlivû etickou resp. moralistickou. Sami si odpovûzte na argumentaci podporující tvrzení, Ïe genové inïen rství není sluãitelné s principy EZ. Tfiebas proto, Ïe (cituji): Z fiad zastáncû GM plodin a jejich roz ífiení do pûstitelsk ch systémû zaznívá ãasto argument, Ïe biotechnologie provází lidstvo od poãátku a Ïe není rozdílu ve zmûnû genetické informace mutacemi zpûsoben mi biotick mi ãi abiotick mi faktory a pokládají genetické modifikace za logické pokraãování procesu, kter zaãal v dobû kamenné. Zastánci ekologického zemûdûlství ov em jiï z principu vidí rozdíl mezi spontánními mutacemi, ãi zmûnami genetické informace vyvolan mi zámûrn mi zásahy ãlovûka, u nichï buì nejde o vnesení cizí informace, ale o zmûnu/zmûny v rámci organismu (kosmické záfiení, radiace, chemické mutageny), nebo je zmûna genomu inkorporací genetické informace pûvodem z jiného organismu souãástí pfiirozen ch pfiírodních dûjû (napfi. Agrobacterium), a cílen mi zmûnami genomu, které by nebylo moïné nikdy uskuteãnit bez nákladného laboratorního vybavení, vysoké úrovnû poznání a vy koleného personálu a které provází pomûrnû vysoká spotfieba pokusného materiálu. Pov imnûte si i v bûru pramenû cílem pfiece byla srovnávací kritická review. KdyÏ tedy na jedné strany cituje kultovní dílo Mae-Wan Ho Genetic Engineering: Dream or Nightmare? (1998, ãesky 1999), proã ne také White Book on GMO ãesk ch vûdcû 2009? Jakákoliv seriozní literatura o GMO ve studii prostû chybí. Pfiesto v e nebo proto v e jsem velmi rád, Ïe se ke ãtenáfiûm Bulletinu tato informace v tak kompletní formû dostala. 13

14 S Semináfie VyuÏívání geneticky modifikovan ch organismû z pohledu ekologického zemûdûlství Ing. Perla Kuchtová, Ph.D. âeská zemûdûlská univerzita v Praze Ekologické zemûdûlství je vnímáno jako zpûsob hospodafiení etrn k Ïivotnímu prostfiedí a jeho sloïkám prostfiednictvím omezení ãi zákazû pouïívání látek a postupû, zatûïujících a zneãi Èujících Ïivotního prostfiedí a zvy ujících rizika kontaminace potravního fietûzce. Ekologické zemûdûlství dbá o pohodu hospodáfisk ch zvífiat. Z principu této alternativy k prûmyslovému zemûdûlství vypl vá snaha nadfiadit etické pfiístupy hlediskûm ekonomick m, respektovat vnitfiní hodnotu Ïivé i neïivé pfiírody, etfiit ji a nevnímat pouze jako zdroj surovin k uspokojení narûstajících nárokû ãlovûka. Codex Alimentarium definuje na základû vyjádfiení expertû z celého svûta ekologické zemûdûlství jako komplexní systém zemûdûlské produkce (zahrnující rostliny i zvífiata), kter dává pfiednost vnitropodnikovému kolobûhu pfied vyuïíváním externích produkãních faktorû. K tomu jsou pouïívány biologické a mechanické pûstitelské metody, zatímco chemicky-syntetické pomocné látky se nepouïívají. V souladu s principy trvale udrïitelného rozvoje se hnutí ekologického zemûdûlství snaïí spotfiebitele pfiesvûdãit o v hodách preference lokálních ãi regionálních a sezónních zdrojû potravy. Je nicménû pravdou, Ïe bioprodukty a biopotraviny se z mnoha dûvodû stávají mimofiádnû v hodn m obchodním artiklem a tak dochází k poru ování této zásady, protoïe biopotraviny urazí za sv m spotfiebitelem mnoho zbyteãn ch kilometrû ( organic food miles ) a podílejí se tak na zvy ování spotfieby neobnoviteln ch zdrojû energie. Není to v ak ekologick zemûdûlec producent, kdo v fietûzci v roba zpracování obchod utrïí nejvíc. Ekologické zemûdûlství a jeho alternativy kladou vût í nároky na mnoïství práce a ãasu vynaloïené na produkci, která je zpravidla o % niï í neï produkce v konvenãním/industriálním zemûdûlství, proto lze v nerovn ch konkurenãních podmínkách jeho rozvoj zajistit pfiedev ím podporou formou dotací. Z tohoto hlediska je v znamn m momentem kvantifikace a zohlednûní v ech externalit prûmyslovû pojímané, vysoce efektivní zemûdûlské produkce, která pod siln m konkurenãním tlakem a tlakem rûzn ch zájmov ch skupin nezohledàuje pûsobení na agroekosystém a moïné trvalé negativní zmûny Ïivotního prostfiedí, ve spojení s nadbyteãnou spotfiebou neobnoviteln ch zdrojû energie 1, by pfiispûly k moïnosti porovnat celkové (i spoleãenské) náklady rûzn ch alternativ zemûdûlsk ch v rob na jednotku produkce 2. Precizní poãítaãové zemûdûlství nepfiedstavuje ve vztahu k trvale udrïitelnému rozvoji alternativu, jde zde nejen o zohlednûní externalit v podobû spotfieby zdrojû, ale i o dal í rûst závislosti zemûdûlcû v rozvinut ch zemích na vnûj ích vstupech a v dûsledku stupàující se tlaky na specializaci a koncentraci produkce. Z globálního hlediska není zanedbateln m faktorem ani faktická nedostupnost nákladn ch technologií zemûdûlsko-prûmyslového komplexu pro drobné farmáfie, z nichï vût ina hospodafií v rozvojov ch zemích. 3 Právû pro tyto drobné zemûdûlce by se mohlo ekologické zemûdûlství stát vhodnou alternativou k extenzivním, mimofiádnû ne etrn m zpûsobûm zemûdûlské produkce, která z dûvodu nedostatku finanãních prostfiedkû napfi. k nákupu hnojiv a udrïení pûdní úrodnosti vede k rychlé degradaci tohoto zdroje obïivy. Pro EU pfiedstavuje tento smûr hospodafiení pfiedev ím moïnost sníïení nadprodukce. iroká politická podpora ekologického hospodafiení se datuje od poãátku 90. let a souvisí s potfiebou uplatàování opatfiení v rámci Spoleãné zemûdûlské politiky, která do systémû zemûdûlského hospodafiení ãlensk ch zemí pfiinesla kvóty a vynucené úhory, souãasnû v ak sebou pfiiná í v hody v podobû potravin prefero- 1 Na spotfiebû neobnoviteln ch zdrojû energie se mimofiádn m zpûsobem podílí nadbyteãná automobilová doprava pfiepravující mnohdy na velké vzdálenosti zemûdûlské suroviny nebo potraviny (food miles), které bychom dokázali sami vypûstovat (Kettnerová, 2009). 2 Spotfieba energie a emise skleníkov ch plynû na ha je u organické farmy niï í neï u konvenãní, zvlá tû u krav s trïní produkcí mléka. âiní pfiibliïnû %. Na jednotku produkce je spotfieba energie a emise skleníkov ch plynû u organické farmy o 5 40 a 7 17 % vy í neï v konvenãním systému (Boss et al., 2007). 3 o dostupnosti potravin pocházejících z tûchto vysoce sofistikovan ch systémû produkce ani nemluvû 14

15 S Semináfie van ch urãit mi skupinami obyvatel pro nízk nebo Ïádn obsah reziduí pesticidû, minimální obsah konzervantû a ochucovadel a pfiedpokládanou vy í vnitfiní hodnotu a kvalitu. Potravin vyprodukovan ch za zákonem stanoven ch limitû. V znamn m faktorem je i pfiesvûdãení spotfiebitelû biopotravin o podpofie etrnûj ích metod vyuïívání pfiírodních zdrojû a ochranû Ïivotního prostfiedí a krajiny a jejich zachování pro budoucí generace. V âr je situace na trhu s biopotravinami poznamenána nízkou kupní silou obyvatelstva a stereotypy, pfiesto podle uvádûn ch prûzkumû 4, podobnû jako v SRN, Rakousku, v carsku a dal ích evropsk ch zemích, biopotraviny nakupují pfiedev ím lidé s V vzdûláním a rodiny s mal mi dûtmi a samozfiejmû lidé s vysok mi pfiíjmy. V nûmecky mluvících zemích jsou velkou skupinou zájemcû o biopotraviny dûchodci. Proã tomu tak není v âr, je obecnû známo. 5 Graf 1 Pfiíklad zvy ování koncentrace dusiãnanû (mg/l NO 3 ) ve zdrojích pitné vody pro Mnichov pfied zavedením ekologického zemûdûlství a po nûm. Zdroj: Bioinstitut, 2006, upraveno Otázkou ãasto diskutovanou je kvalita biopotravin, které mají své pfiesvûdãené zastánce i odpûrce a obû strany jsou schopny argumentovat podloïen mi údaji. Zatímco v ak zlep ení zdravotního stavu jednotlivcû nebo skupin obyvatelstva lze dokumentovat obtíïnû 6, zcela jasnou vypovídající hodnotu o procesní kvalitû a vlivu zemûdûlské ãinnosti v dobovém kontextu 7 napfi. na obsah nitrátû v pitné vodû mají údaje uvedené v grafu 1. Certifikace produkce vypovídá o dodrïení procesu v roby bioproduktu nebo biopotraviny, kter podléhá kontrole k tomu ustanoven mi právnick mi osobami, s nimiï má kaïd registrovan ekologick zemûdûlec uzavfienou smlouvu. Existuje nûkolik ekologick ch zemûdûlcû, ktefií svou produkci distribuují v blízkém okruhu, zcela v souladu s hlavními principy EZ, a nenárokují dotace. Existují ov em i podnikatelé v ekologickém zemûdûlství maximálnû vyuïívající v hod dotaãního systému s minimálními náklady na produkci (graf 2). I proto bylo nutno zmûnit strukturu finanãních podpor v âr s nav ením pro nejpracnûj í a nejnákladnûj í formy ekologické produkce (orná pûda, ovoce, zelenina, byliny). 4 kupuj%ed, agris.cz/vyhledavac/detail.php?id=162471&isub=518&shighlight=biopotraviny kupuj%ed, 03info.html 5 Staãí porovnat pfiíjmy obyvatelstva s náklady na bydlení, potraviny a dal í potfieby. Nejde pouze o ceny potravin, které jsou v âr srovnatelné, u nûkter ch poloïek vy í neï v SRN. 6 Podobnû jako se velmi obtíïnû, s ãasovû velkou prodlevou, prokazuje kodliv vliv zneãi tûní ovzdu í prûmyslem a dopravou na zdravotní stav obyvatelstva z poslední doby Ostravsko a je tû obtíïnûji se prosazují nezbytná opatfiení k udrïení zákonem, stanoven ch limitû. Na tento stav vûcí doplácíme v ichni bez ohledu na to, do jaké zájmové skupiny patfiíme. 7 Pfied zavedením nitrátové smûrnice 15

16 S Semináfie Graf 2 Zastoupení kultur v EZ na zemûdûlské pûdû Zvlá tní zpûsob hospodafiení zvy uje administrativní zátûï, které je ekologick zemûdûlec vystaven. Kromû pfiedpisû platn ch pro konvenãní zemûdûlství se ekologick zemûdûlec dobrovolnû podfiizuje dal ím pfiísn m legislativnû upraven m omezením. Od roku 2007 je podpora ekologick m zemûdûlcû na plochu vyplácena v rámci PRV ( ) vrámci Osy II, kde je dotaãní titul Ekologické zemûdûlství jedním z Agroenvironmentálních opatfiení 8. Ekologiãtí zemûdûlci a v robci biopotravin jsou bodovû zv hodnûni také v pûti investiãních opatfiení PRV, jde o Osy I a III: (1) Modernizace zemûdûlsk ch podnikû, (2) Zahájení ãinnosti mlad ch zemûdûlcû, (3) Pfiidávání hodnoty zemûdûlsk m a potravináfisk m produktûm, (4) Podpora cestovního ruchu a (5) Diverzifikace ãinností nezemûdûlské povahy. Graf 3 Rozvoj ekologického zemûdûlství v âr Zdroj: zpracováno podle údajû âsú, PRO-BIO a Mze, 2009 Pozn. Procentické zastoupení se vztahuje k celkové v mûfie zemûdûlské pûdy v âr (mil. ha), u níï ov em nepanuje shoda a nûktefií pracují s jiï neplatn mi daty vzhledem ke stálému poklesu v mûry zemûdûlské pûdy (vût inou velmi kvalitní pûdy obûtované v stavbû dopravních cest, satelitních sídel, pfiímûstsk ch logistick ch a nákupních center). Zdroj: zpracováno podle Zídek 1994, PRO-BIO, Mze,

17 S Semináfie Od platí nová evropská legislativa ekologického zemûdûlství: Nafiízení rady (ES) ã. 834/ o ekologické produkci a oznaãování ekologick ch produktû a o zru ení nafiízení Rady (EHS) 2092/91 a provádûcí Nafiízení komise (ES) 889/2008, kter m se stanoví provádûcí pravidla k nafiízení Rady (ES) 834/2007. Soubor nové legislativy doplàuje NK (ES) 1235/2008, kter m se stanoví provádûcí pravidla pro dovoz biopotravin ze tfietích zemí. Dále platí národní zákon 242/2000 Sb. 10, o ekologickém zemûdûlství upravující záleïitosti, které evropská legislativa nefie í. Ekologické zemûdûlství a genové inïen rství Zásady ekologické produkce (NR ES 834/2007, Hlava II, âl. 4) vyluãují pouïívání GMO a produkty získané z GMO ãi získan ch za pouïití GMO s v jimkou veterinárních léãiv ch pfiípravkû. GMO a produkty získané z GMO ãi získané za pouïití GMO nelze pouïívat jako potraviny, krmivo, ãinidla, pfiípravky na ochranu rostlin, hnojiva, pomocné pûdní látky, osivo, vegetativní rozmnoïovací materiál, mikroorganismy a zvífiata v ekologické produkci (NR ES 834/2007, Hlava III, Kapitola I, âl. 9) Metody genového inïen rství Metod genového inïen rství mûïe b t uïito k izolaci jednotliv ch genû a jejich uïití pro pfiekonání mezidruhov ch bariér. Gen bakterie mûïe b t vpraven do genomu rostliny. Genové konstrukty (speciální plasmidy nebo dal í vektory) jsou vytváfieny v laboratofii. Obsahují sekvence DNA, zprostfiedkující pfiíjem a integraci vektoru ãi ãásti plasmidu do genomu buàky. Navíc musí b t genov konstrukt vybaven promotorem, ukonãovacími a dal ími regulaãními sekvencemi, aby byl rozpoznán cizí gen a naãtena informace, kterou nese 11. Genov konstrukt se bûïnû skládá z DNA sekvencí 4 nebo 5 rûzn ch organismû. Genové konstrukty jsou náhodnû propojeny do chromozómu. Pfii lechtûní jsou v selekãním procesu vybrány rostliny, obsahující nov genov konstrukt bez dal ích viditeln ch zmûn. Tyto rostliny se stanou souãástí dal ího procesu lechtûní. V porovnání se lechtûním konvenãním nabízí genové inïen rství mnohem více nov ch moïností. Genové inïen rství mûïe spojit genetické informace, nikdy v ak bez pomoci laboratorní techniky! V roce 2008 pfiedstavovala plocha GM plodin 125 mil. ha, coï pfiedstavovalo 12 % nav ení proti 2006 a dvojnásobnou plochu dosaïenou v posledních 5 letech. Pûstovalo je 13,3 mil. farmáfiû; více jak 90 % z nich z rozvojov ch zemí. Ve 25 zemích se v roce 2008 pûstovaly GM-plodiny: Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, âína, Columbia, âeská republika, Francie, SRN, Honduras, Indie, Mexiko, Paraguay, Filipíny, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, JiÏní Afrika, panûlsko, USA a Uruguay. 12 Cíle a aplikace GMO Cílem GMO aplikací jsou: (1) rezistence nebo vysoká tolerance vûãi herbicidûm, (2) rezistence vûãi hmyzím kûdcûm, (3) rezistence vûãi virov m, bakteriálním a houbov m chorobám, (4) tolerance k nepfiízniv m abiotick m faktorûm, (5) zv ená trvanlivost produktû, (6) navození pylové sterility, (7) produkce specifick ch proteinû vãetnû vakcín produkovan ch rostlinou, (8) produkce rostlinn ch olejû se zmûnûn m sloïením a (9) produkce specifick ch sacharidû. U genetick ch modifikací plodin pfievládá snaha zajistit vy í v nosy nebo zjednodu it techniku produkce. Vût ina aplikací aktuálnû pûstovan ch transgenních plodin se t ká: rezistence k herbicidu (77 %), insekticidní rezistence (15 %) a jejich kombinací (8 %) =242/2000&PC_8411_l=242/2000&PC_8411_ps=50# Dostupné ke staïení z: 12 Dostupné: 17

18 S Semináfie Tab. 1 Jednoduchá akce versus systémové my lení (pfiíklad zavíjeãe kukufiiãného) Ekologické zemûdûlství Optimalizace pûstitelsk ch technologií, osevní postup, obdûlávání pûdy, orba, zaorání strni tû V bûr stabilní odrûdy Pfiírodní látky v ochranû rostlin etrné k Ïivotnímu prostfiedí, podpora uïiteãného hmyzu, vyuïití antagonismu, Bt insekticidy, parazitické vosiãky atd. Krajinná ekologie: tvorba semi-pfiírodních stanovi tû, polní okraje, pásy divok ch plan ch rostlin, nav ení poãtu pfiírodních predátorû Prognostika: ãasování optimální aplikace insekticidû Genové inïen rství VloÏení toxin-genu rezistence do rostliny kukufiice Obrázek zdroj: Zdroj: Nowack-Heimgartner K. et al., 2003 Transgenní rostliny (biotech plodiny), zkonstruované pro rezistenci k virûm a houbov m chorobám, infekcím pfiizpûsoben m pfiírodním podmínkám, zmûny v potravináfiské a zpracovatelské kvalitû jsou za zákonem stanoven ch podmínek testovány v polních pokusech a uvolàovány do Ïivotního prostfiedí. Enzymy produkované geneticky modifikovan mi organismy jsou bûïnû uïívány v potravináfiském a krmiváfiském prûmyslu. Tab. 2 Rozdílné pfiístupy ekologického zemûdûlství (EZ) a genového inïen rství (GI) Základní principy a etické postoje Farmáfiské znalosti Sociální a ekonomické EZ GI EZ GI EZ GI zaloïeno na holistickém pfiístupu k pfiírodním systémûm snaha o ekonomicky, sociálnû a ekologicky udrïitelnou produkci hodnotû Ïiv ch tvorû je pfiisuzována vysoká cena je sledován dopad zásahû na agro-ekosystém a negativní vlivy jsou minimalizovány MOTTO: celek je víc neï suma ãástí zaloïeno na zjednodu eném pohledu na Ïivé organismy a pfiírodní systém cílem vût iny GE je získat vy í v nos nebo zjednodu it technologii dûsledky pro celou rostlinu nebo zvífie, tak jako souvislosti a vzájemné vztahy, jsou ignorovány a neznámy zvífiata a rostliny jsou spotfiebním materiálem pro lidskou potfiebu hospodáfiské vyuïití MOTTO: celek je suma ãástí nároky na vysoké know-how a rozhodovací schopnost zaloïeno na irok ch empirick ch znalostech a dovednostech farmáfiû a moderním v zkumu, poskytujícím inovativní nové znalosti vût ina znalostí propojena/spoãívá na agroprûmyslu omezen vklad znalostí, uïívá vstupy pouze podle pokynû sledování sociopolitick ch procesû a spoleãensky citliv ch témat pfiizpûsobení lokální situaci / odli nostem diversita odrûd rostlin a plemen ÏivoãichÛ je vefiejn m statkem s vysokou kulturní hodnotou nízkonákladov rozvoj a vyuïívání univerzální odrûdy a vstupy bez adaptace na místní podmínky vyfiazení místních adaptovan ch odrûd plodiny a zvífiata jsou pfiedmûtem komerãního vyuïití závislost na nadnárodních spoleãnostech intenzivní rozvoj a vyuïití kapitálu 18

19 S Semináfie Produkãní EZ potrava s vysokou kvalitou a vnitfiní hodnotou aspekty GI produkt s optimalizovan m obsahem specifick ch komponentû Produkce EZ minimalizace rizik vzniku rezistentních kodliv ch organismû a optimalizace mnoïství parciálních dopadû, fie ení problémû ekologické v zárodku aspekty podpora pfiírodní kapacity samoregulace tak, jako zdraví a odolnosti pûdy, rostlin, zvífiat GI rizika jsou známa a informace o opatfieních proti vzniku rezistence jsou farmáfiûm poskytovány, vût inou v ak nejsou uplatàována zesílení jednotliv ch dopadû Zdroj: Nowack-Heimgartner K. et al., 2003 Ekologické zemûdûlství neuïívá GMO, protoïe: genové inïen rství není sluãitelné s principy EZ, nenabízí systémové fie ení (tab. 1), skr vá zatím nemûfiitelná rizika a mnoho konzumentû odmítá potraviny z GMO. Genové inïen rství není sluãitelné s principy EZ. Ekologické zemûdûlství se vyznaãuje snahou o holistick pfiístup k hospodafiení se snahou pfiedcházet moïn m problémûm produkce pfiizpûsobením pûstitelsk ch technologií místním podmínkám, vyuïíváním moïností, které nabízí semi-pfiírodní agroekosystém, v nûmï napfi. plevele, které mechanická regulace udrïuje na hranici kodlivosti, jsou vnímány jako doprovodné rostliny, pfiispívající k biodiverzitû, úloïi tû Ïivin, útoãi tû uïiteãného hmyzu apod. Spoleãensky velice v znamn je i pfiíspûvek ekologického zemûdûlství k tvorbû, ochranû a udrïení krajiny. Jde o systém mimofiádnû vhodn pro hospodafiení v oblastech ochrany vod, v CHKO a ZCHÚ. Ekologick zemûdûlec se snaïí hospodafiit v uzavfieném systému v souladu s pfiírodou ve snaze limitovat a udrïet si minimální závislost na vnûj ích vstupech. Z tohoto pohledu jsou aplikace genového in- Ïen rství dal ím krokem na cestû potlaãování symptomû naru en ch zemûdûlsk ch soustav (tab. 1, 2), které zpûsobuje uplatàování metod industriálního zemûdûlství, a které ve svém dûsledku mohou vést k rûstu problémû plynoucích z jejich plo ného roz ífiení. Z fiad zastáncû GM plodin a jejich roz ífiení do pûstitelsk ch systémû zaznívá ãasto argument, Ïe biotechnologie provází lidstvo od poãátku a 13 Ïe není rozdílu ve zmûnû genetické informace mutacemi zpûsoben mi biotick mi ãi abiotick mi faktory a pokládají genetické modifikace za logické pokraãování procesu, kter zaãal v dobû kamenné. 14 Zastánci ekologického zemûdûlství ov em jiï z principu vidí rozdíl mezi spontánními mutacemi, ãi zmûnami genetické informace vyvolan mi zámûrn mi zásahy ãlovûka, u nichï buì nejde o vnesení cizí informace, ale o zmûnu/zmûny v rámci organismu (kosmické záfiení, radiace, chemické mutageny), nebo je zmûna genomu inkorporací genetické informace pûvodem z jiného organismu souãástí pfiirozen ch pfiírodních dûjû (napfi. Agrobacterium), a cílen mi zmûnami genomu, které by nebylo moïné nikdy uskuteãnit bez nákladného laboratorního vybavení, vysoké úrovnû poznání a vy koleného personálu a které provází pomûrnû vysoká spotfieba pokusného materiálu. Genové inïen rství nenabízí systémová fie ení. Je otázkou, do jaké míry mohou b t transgenní plodiny pfiíspûvkem k fie ení globálních problémû lidstva. Podle nûkter ch autorû, mohou geneticky modifikované potraviny pfiispût k fie ení potravinov ch otázek budoucnosti a nûktefií nevnímají jako korektní zdûrazàování rizik, která sebou tato opatfiení ke zv ení v nosové jistoty a zaji tûní vy í dostupnosti nûkter ch sloïek potravin pro více lidí pfiiná ejí. 15 Je smutnou pravdou, Ïe v souãasné dobû trpí na Zemi více neï miliarda lidí hladem a podv Ïivou a je tû vût í poãet lidí strádá nedostatkem nezbytn ch nutriãních sloïek potravin, na druhé stranû ov em je nutno pfiipomenout a zdûraznit, Ïe dosud Ïádná ze zemûdûlsk ch revolucí nebyla schopna 13 ponecháme-li stranou vyuïívání napfi. kvasn ch procesû, ãi zámûrn v bûr druhû 14 Napfi. Petr J. 2006, s Miflin. 2000, In Nátr, 2002, s

20 S Semináfie fie it problém svûtového hladu globálnû. NárÛst produktivity v zemûdûlství nesníïil celkov poãet hladovûjících, z nichï tfietina Ïije v Africe. V pomûru k celkovému poãtu obyvatel, do lo sice ke sní- Ïení podílu poãtu hladovûjících od roku 1970, kdy podv Ïivou trpûlo 960 mil. lidí, a spotfieba na osobu se od té doby zv ila o 17 % na prûmûrn ch kcal/ den, velké mnoïství lidí (33 zemí) pfiedev ím v Subsaharské Africe v ak stále pfieïívá na ménû neï kcal/den! Aktuálnû ãiní prûmûrná spotfieba obyvatel v rozvinutém svûtû 78 kg masa a 550 kg obilovin na osobu za rok, coï je v ostrém kontrastu se spotfiebou obyvatel rozvojov ch zemí, ktefií konzumují v prûmûru 30 kg masa a 260 kg obilovin na osobu za rok. 16 ZáleÏitost hladu a podv Ïivy ov em není primárnû problémem produkãních technologií, ale ekonomicko-politick ch a sociálních aspektû v souvislosti s nerovnomûrn m rozloïením a vyuïíváním zdrojû. Dal í otázkou je, zda by roz ífiení aplikací genového inïen rství v podobû transgenních plodin v rámci stávajících globálních socio-ekonomick ch podmínek nesníïilo dostupnost potravin právû pro ty nejpotfiebnûj í. e ení GM plodinami je izolovan m fie ením, cel produkãní systém, ekologické a sociální kontexty by mûly b t propojeny. 17 Souãasné transgenní rostliny jsou vytvofieny pro velkoobjemové trhy s potravinami a krmivy. Geneticky modifikovaní mutanti kukufiice, sóji, fiepky a bavlny se v ichni vyznaãují buì rezistencí k jednotliv m zabijákûm plevelû nebo obsahují geny exprese hmyzích toxinû z pûdní bakterie Bacillus thuringiensis (Bt). Primárním cílem uïití rostlin rezistentních k herbicidu je efektivnûj í polní produkce. Efektivnûj í produkce mûïe b t zisková pouze pro holdingové spoleãnosti volnû disponující mnoïstvím pûdy a strojním vybavením. Drobní farmáfii na jihu, ktefií nemají peníze k nákupu minerálních hnojiv a herbicidû na prvním místû nepouïívají geneticky modifikované rostliny. Genové inïen rství v podobû transgenních plodin stále nenabízí fie ení vût iny agronomick ch problémû s fuzariózami, stéblolamem a listovou skvrnitostí u p enice, podobnû jako s mandelinkou bramborovou ãi s krytonosci a e ulov mi kûdci u fiepky. U kukufiice rovnûï nejsou dostupná fie ení pro vût inu v znamn ch chorob. DÛvodem chybûjících fie ení prezentovan ch genov m inïen rstvím pro potfiení tûchto problémû se kûdci a chorobami je, mimo vysok ch nárokû na laboratorní vybavení, pracovní t my a ãas, vysoká flexibilita a adaptibilita kûdcû a chorob. Jsou geneticky natolik variabilní, nebo se adaptují tak rychle, Ïe genové inïen rství tûïko mûïe b t stûïí schopné udrïet krok a vyfie it problém kûdce ãi choroby jedinou aplikací. 18 Genové inïen rství skr vá zatím nemûfiitelná rizika Jedním z nezanedbateln ch dlouhodob ch vlivû je dal í zúïení jiï tak omezeného spektra pûstovan ch kulturních plodin, kdy aktuálnû je pfies 80 % potravin zaji Èováno pûstováním pouh ch 11 druhû rostlin. 19, a to pfiedev ím z hlediska odrûdové diverzity. Dopad na ekosystém: Bt-toxiny produkované Bt-rostlinami konãí v pûdû a mají dopad na pûdní faunu chvostoskoky. 20 Pokud jde o problematiku vertikálního pfienosu genû, v zkum NIAB (National Institute of Agricultural Botany), Cambridge, Anglie, prokázal pfienos genu z GM fiepky fiepku nemodifikovanou ve 3 pfiípadech ze 4 pokusn ch rostlin. 21 Po kození prospû n ch ÏivoãichÛ: Mortalita larev zlatooãek, jejichï kofiist byla Ïivena Bt, byla 62 % proti 37 % larev zlatooãek krmen ch kofiistí Bt-free. Tfii umûle vytvofiené jídelníãky kofiisti zlatooãek (tj. zavíjeãe kukufiiãného) zpûsobily odstupàované zv ení larvální mortality ze % ve srovnání se 6 % mortalitou u zlatooãek na Bt-free kofiisti Pretty J Napfiíklad my lenka jedl ch vakcín, pûstovan ch na políãcích za vsí zachraàujících lidské zdraví a Ïivoty (Petr, 2006) je z humanistického pohledu nesmírnû zajímavá, jejich vyuïití je v ak nutno vnímat v ir ím kontextu tfieba fungující stability a sociální hierarchie v dané lokalitû, moïnosti osvûty místních obyvatel, ochrany políãek pfied ne- Ïádoucími potravními konkurenty a vetfielci apod. 18 Nowack-Heimgartner K.et al., Nátr, 2002, s Tappeser B. et al., 2000 In Nowack-Heimgartner K.et al., 2003, s Simpson E.C. et al In Nowack-Heimgartner K.et al., 2003, s Hillbeck A. et al. 1998In Nowack-Heimgartner K.et al., 2003, s. 7 20