- 2 - Scházející úder perforátoru hřebenové perforace na PA známek Fi:č.2603 z pravé strany.

Transkript

1 - 1 -

2 - 2 - Scházející úder perforátoru hřebenové perforace na PA známek Fi:č.2603 z pravé strany. Známka je ze 6-známkové série známek Lovectví vydané 30.VI Známky byly tištěny vícebarevným ofsetem PWPW na papíru bílém, středním, hladkém, křídovaném. Lep je lesklý, žluto-bílý (odstíny). Známky navrhl W.Surowiecki. Tisk byl proveden čtyřsektorovými tiskovými formami v přepážkových arších po 30 kusů známek (5x6). Perforace je hřebenová ZHř. 11 ½ : 11. Známka nominální hodnoty 2 zł. (divočák) je známá bez perforace na pravém okraji PA. V katalogu Fischer, Díl I. z roku 2014 je tato vada perforace vedena pod katal.č. 2603s (scházející perforace z pravé strany známky), oceněno v katalogu částkou 350 zł. (asi 2400 Kč). PA známek je bez označení tiskové formy a sektorů, bez počítadla. U této série jsou ještě známy: -známka 2 zł. los (Fi:č.2602s) bez barvy hnědé a žluté, oceněno 500 zł., -známka 6.50 zł. kačeny (Fi:č.2607s), bez perforace tří stran známky, oceněno 500 zł. Existují PA známek (divočák) s neproperforovaným levým okrajem PA (do levého okraje zasahují jen dva perforační otvory, dohodou sektory č. 1 a č. 3, (naše ukázka) nebo se zcela properforovaným levým okrajem PA (dohodou sektory č.2 a č. 4.). Poštovní platnost známek skončila Značný posun hlubotiskové barvy známky Fi:č.3079 vpravo (o 23 mm). vydání v rámci dlouholeté série Polští králové a knížata, vydání z 18. X Nominální hodnota 20 zł. (Boleslav II. -Štědrý, kolem 1040 až 1081). Známky byly tištěny rotačním ocelotiskem v kombinaci s hlubotiskem. Ocelotiskem je vytištěn portrét krále a nominální hodnota 20 zł., hlubotiskem je vytištěn rám s ornamenty kolem známky a nápisy (jméno krále a dole nápis POLSKA). Papír známek je bílý, střední, hladký. Lep je silně lesklý, bezbarvý nebo šedě-bílý. Tisková forma je třísektorová (ocelotisk) a jednosektorová (hlubotisk). Přepážkový arch obsahuje 35 kusů známek (7x5). Známku 20 zł. navrhl S.Małecki, rytina P.Naszarkowski. Náklad byl 5 mil. kusů známek. Poštovní platnost známky skončila Tisk bez označení tiskového válce a bez počítadla. Na dolním okraji PA je datum tisku a číslo PA. Nad 1. známkovým polem PA (levý horní roh PA) je označení sektoru pomocí jedné, dvou nebo tří teček (v ocelotiskové formě). Formát známek je 40,5 x 54 mm. Katalog Fischer I. Díl oceňuje známku se silným posunem hlubotiskové barvy jako Fi:č.3079 Mk na 250 zł. (asi 1750 Kč). Za obě ukázky děkujeme Bogdanowi F. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL

3 - 3 - Silný posun hlubotiskové, modrozelené barvy vpravo na známce Fi:č Vydání v rámci série Polští králové a knížata, známka nominální hodnoty 10 zł., vydání ze 4. prosince Známka byla tištěna v PWPW kombinací ocelotisku (portrét krále a nominální hodnota, tisková forma byla třísektorová) a hlubotisku (jednosektorová tisková forma, nápisy a ozdobný rám kolem portrétu). Známka byla tištěna ve dvou verzích: -jen známky na PA, počet známek na PA byl 70 kusů (7x10), -známky v kombinaci s kupóny systémem známka + kupón). Na PA bylo 15 známek a 15 kupónů. Tisková forma byla opět ocelotisková, třísektorová (pro portrét krále a nominální hodnotu) a hlubotisková, jednosektorová (pro orámování portrétů krále a pro potisk kupónů. Papír známek byl bílý, střední, hladký, při průhledu proti světlu byla v papíru s pravidelným vzorem síťka. Lep byl silně lesklý, bezbarvý nebo šedě-bílý. Perforace známek byla hřebenová, ZHř. 10 ¾ : 11. Náklad známek bez kupónů v počtu 5, kusů, náklad známek s kupóny kusů, to je kusů PA. Formát známek i kupónů byl 40,5 x 54 mm. Poštovní platnost známek skončila Existují kombinace známek a kupónů. U nedokonale rozřezaných PA existují na levém nebo pravém okraji PA nepotištěné, perforované kupóny velikosti známky. Vlevo je první varianta tisku, PA známek obsahuje 70 kusů známek bez kupónů v sestavě 7x10 kusů známek. Vlevo dole na ukázce pod 61. známkovým polem PA je nápichový bod v podobě křížku pro správné umístění PA pro perforování známek. Pod 62. známkovým polem PA je červeně vytištěno neúplné číslo přepážkového archu (42575 ). Levý i pravý okraj PA bez kupónů je poměrně úzký. Levý i pravý okraj PA je zcela properforovaný hřebenovou perforací. Druhá varianta tisku známky s kupóny. Tato varianta obsahuje 15 kusů známek a 15 kusů kupónů (6 x 5 polí). Známky jsou v lichých sloupcích, kupóny jsou ve sloupcích sudých. Pod 13. známkovým polem PA je opět nápischový bod, zcela vlevo dole je rozměřovací křížek. Na dolním okraji obou variant tisku jsou výrobní čísla PA a

4 - 4 - data tisku. Obojí je na PA dole vytištěno v červené barvě. Nad prvním známkovým polem PA je označení pozice tiskového sektoru na tiskovém archu (pro ocelotiskovou barvu), a to jednou, dvěma nebo třemi tečkami. Dole je to označení třemi tečkami, čili sektor č.3. Obdobně jsou jednou nebo dvěmi tečkami označeny i sektory č.1 a 2. Dole je PA s užším levým okrajem PA Tatáž pozice PA ze sektoru č.3, ale s širším levým okrajem PA. Vzniká tak nepotištěný kupón vlevo. U širších pravých okrajů PA vznikají i vpravo nepotištěné kupóny velikosti známky. Nepotištěný kupón vznikne podle toho, jak je veden ořez PA (buď více vlevo, nebo více vpravo). Záleží pak i na

5 - 5 - tom, kolik je na pravé nebo levé straně PA volného okraje, v závislosti na umístění tisku na PA. Ve většině případů na levé i pravé straně PA nepotištěné kupóny velikosti známky nejsou. Když na některých PA nepotištěné kupóny jsou, tak buď jen zleva, nebo jen zprava na levém nebo pravém okraji PA. Na ukázce na předcházející straně dole je vpravo nahoře na horním okraji PA barevná testovací škála pro hlubotiskovou barvu známky. Když je pravý okraj PA úzký, na pravém okraji PA nepotištěný kupón velikosti známky není. Katalog Fischer I.Díl z r.2014 oceňuje: -samotnou známku bez kupónu ** 1 zł., ʘ 50gr. -známku s potištěným kupónem ** 4 zł., ʘ 9 zł. -známku s potištěným kupónem a ještě s nepotištěným kupónem ** 12 zł., ʘ 18 zł. -celý PA s kupóny (15 známek a 15 kupónů ** 85 zł., ʘ 150 zł.. Existují různé kombinace známek a kupónů, katalog je ale neoceňuje. Silný posun hlubotiskové barvy na známce Fi:č.2983 doprava (reprodukce na str.3 této Syreny), katalog Fischer I.Díl z r.2014 nevede. O existenci tohoto posunu se zmiňuje, že existuje, jen Podręcznik specjalizowany polskich znaczków pocztowych , autorů Adam Kielbasa- Schoemi a Stanisław Fołta, vydání Basel-Gliwice 202. Tato specializovaná příručka slouží jen jako velice podrobná Monografie o polských známkách a cenovými záznamy se nezabývá. Naše ukázka posunu hlubotiskové barvy ze str.č.3 této Syreny je z první varianty tisku známky Fi:č Svědčí o tom název emise (jeho torzo) na horním okraji známky s posunem. Informaci o existenci posunu spolu s ukázkou nám dříve poskytl nedávno zemřelý kolega ing.emil Karzełek. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Razítka prvního dne vydání známek Fi:č ze

6 - 6 - O známkách této série jsme psali v Syreně č.229. Na straně 15 Syreny č.229 je zmínka o tom, že existují obálky FDC s razítkem pošty WARSZAWA 1 s datem ale i s daty Obálka s razítky FDC s datem je na předcházející straně dole. Po naší výzvě nám ji poslal na ukázku kolega Bohdan F. Srdečně mu za ukázku děkujeme! Má někdo FDC s datem ? Pošlete nám ukázku! Toto datum je podle literatury vzácnější! ********************************************************************************** Ještě o poštovně Závada u Bohumína (Dětmarovice). O poštovně jsme psali v Syreně č.155 na str Jsou tam popsána i razítka, která poštovna používala. Jak pan Tovačovský, tak autoři Dr.Gebauer a J.Tekeľ ve svých pojednáních o poštovnách se o razítku č.1 *ZAWADA (SCHLES. / SZLĄSK.)* pouze zmiňují. Pan Tovačovský píše jen, že razítko bylo používáno od r Polský název poštovny píše chybně (ŚLĄSK.). Literatura druhá o něm nepíše o nic více. Polský výraz ale píše již správně (jak to je na razítku ve skutečnosti SZLĄSK). V Syreně č.155 na str.17 jsme publikovali zásilku s razítkem č.l. Razítko má rozměr 46x15 mm a je na zásilku otištěno ve světle fialové barvě, ale velice nekvalitně. Ukázku nám tehdy poslal dnes již dlouho nežijící kolega Josef MOROŃ. Po jeho smrti nikdo neví, co se pak s touto zásilkou stalo. Expediční razítko na zásilce je od pošty DITTMANSDORF (dnes Dětmarovice) s datem 23/12/03. Podle Monografie (až Díl 16/I), by to mělo být rakouské razítko typu G 108. Text německo-český, s datem bez časového rozlišení! Zásilka byla adresována do Lazů u Doubravy. Expediční razítko na zásilce je opět velice nečitelné, proto nešlo u něj s určitostí ani určit jeho typ podle Monografie č.13. V této Monografii (Díl 13) tato pošta není vůbec uvedena! Razítko této pošty není ani v dodatku k Monografiím č.13 a 14! Dnes máme s razítkem č.1 poštovny ZÁVADA zásilku, která má hezké otisky razítka poštovny (č.1) i s čitelným razítkem expedičního razítka DITTMANSDORF * DĚTMAROVICE /a s datem na můstku razítka 6.I.11 XII-7. U razítka č. 1 poštovny ZÁVADA si můžeme potvrdit otisk razítka v barvě světle fialové a jeho doložené použití od do Expediční razítko na zásilce nahoře je typu G 137 (německo-české, s časovým rozlišením v datu). Jelikož v Monografii Díl 13 není tato pošta uvedena, zde je druhý důkaz o tom, že tato pošta na našem území byla a používala dokonce dvě razítka! Toto potvrdila až Monografie Díl 16/I. Uvádí u pošty v období dvě razítka: typ D9 (rakouské G 108) a typ M9 (rakouské G 137). Obě razítka jsou známa, že byla v tomto období znárodněna. Datum na zásilce nahoře potvrzuje i datum v textu 5./I./1911. Zajímavá je i druhá strana zásilky nahoře. Je to pohled na náměstí ve Fryštátě (dnes Karviná-Fryštát). Je to pohled na bývalý Hotel Jelen. Ten byl na přelomu let 1950/1960 zbourán a na jeho místě byl

7 - 7 - postaven hotel nový. Jelikož je údajně postaven na třech parcelách různých vlastníků a ti se na provozu hotelu dodnes nemohou domluvit, je v budově umístěno jen několik soukromých institucí (například pojišťovna, ordinace lékařů, bankomat). Po tom, co byl hotel znovu postaven, byl v době do r.1989 běžně používán jako hotel a restaurace, měl dokonce dole pod hotelem provoz celonočního podniku. Jak hotel, tak restaurace a noční podnik byl obyvateli města a hosty plně využíván. To ale pro spory skončilo po r Před hotelem stála v r.1911 ještě socha (viz dobový pohled), která je dnes již přemístěna ke kostelu, několik desítek metrů od Hotelu Jelen, mezi zámkem a kostelem. Na reprodukci dole je důkaz, že socha byla před hotelem ještě po tom, co byl Fryštát v roce 1920 (po 10.8.), po tak zvaném Šnejdárkově tažení připojen k Československu. Na reprodukci dole jsou nastoupeni vojáci Fryštátské posádky. Vzhledem k tomu, že na budovách jsou československé vlajky, jedná se asi o některý 28.říjen, (nejdříve v r.1920). Pro zajímavost, velitelem vojenské posádky ve Fryštátě byl pozdější gen. Ingr,

8 - 8 - otec Dany Zátopkové, která se ve Fryštátě narodila. Vzpomínám si, když zde byla Dana Zátopková na návštěvě Milušky Kolarčíkové, mé spolužačky z gymnázia (byla také dobrou oštěpařkou), jak nám v tehdejším atletickém středisku na Sokolce pod vedením Dr.Ryneše vyprávěla, jak se jako děti koupali v kašničce před zámkem hraběte Larische na náměstí. Po osvobození Fryštátu v květnu 1945 již socha u Hotelu Jelen (tehdy ještě starého, z pohledu z roku 1911), nebyla. Druhé razítko poštovny, *ZÁVADA* (DĚTMAROVICE) má rozměr 44x11 mm. Otisk razítka je známý v barvě světle fialové, autoři literatury č. 2 uvádějí jen jeho známé použití z července Jinak nic, razítko není v literatuře č. 2 ani oceněno. Pan Tovačovský uvádí výstřižek s tímto razítkem, jehož reprodukce je dole s podpisem poštovného Hermana Kreuzwirtha s datem 15/ I literatura č.2 se u výskytu odvolává asi na tento výstřižek. Dnes výstřižek vlastní MUDr.Adrián JUNGA. Třetí známé razítko poštovny *ZAVADA U BOHUMÍNA* / (PETROVICE U BOHUMÍNA) je na reprodukci nahoře. Razítko má rozměr 35x14 mm a známé použití je od září 1934 do července Literatura č.2 oceňuje razítko na 15 euro. Ukázka nahoře je rovněž prezentována v publikaci pana Tovačovského, dnes je jejím vlastníkem MUDr.Adrian JUNGA.

9 - 9 - Expediční razítko na zásilce je z pošty PETROVICE U BOHUMÍNA/***/b s datem na můstku razítka 13.XI Razítko je typu M 45. Je známo s rozlišením a, b, c. Na poště bylo používáno od r.1925 do r Zásilka je poslána do Frýdku. Použitá dopisnice je jednoduchá, pro tuzemsko CDV 49. Datum vydání Natištěná známka má nominální hodnotu 50 hal., papír dopisnice je nahnědlý, potisk zelený (odstíny), vytištěna byla knihtiskem. Poštovní platnost dopisnice byla do Existuje i čtvrté razítko poštovny. Je z období dvojjazyčných razítek, česko-polských, používaných na poštách české části Těšínského Slezska. Česko-polská razítka byla na pošty zavedena od poloviny roku 1938 do obsazení české části Těšínského Slezska Polskem ( ). Informaci o českopolském razítku poštovny Závada přinesla polská filatelistická literatura (FILATELISTYKA ročník 1994, č.1 na str.35 a FILATELISTA 1994 č.1 str.38). Otisk a kresbu razítka nám poslal v r.2007 T.Wincewicz a publikovali jsme jej v Syreně č.158 na str.11. Razítko se zachovalo v Muzeu pošty a telekomunikací ve Vroclavi (Polsko). Jeho otisk byl pořízen se souhlasem tehdejšího ředitele muzea S.Fijase pro polského znalce, který se touto problematikou zabýval pana St.J.Żołkiewského z Varšavy. Ten již několik let nežije. Reprodukci nám po letech slibování poslal T.Wincewicz. Zároveň nám slíbil obstarat toto razítko i na celistvosti. Kolega Wincewicz je známá Slibotechna. Dodnes se nám v této záležitosti neozval. V prosinci r.2014 jsem napsal do Muzea PiT do Vroclavi s prosbou, zda nemají otisk tohoto razítka na nějaké celistvosti. Oni ale mají jen samotné razítko. Pokud je mi známo, dosud nebylo česko-polské razítko poštovny Závada z r.1938 nikde publikováno na zásilce (u nás ani v Polsku), jen jeho otisk. Česko-polské razítko z roku Na poštovně by mělo být používáno od druhé poloviny roku 1938 do obsazení poštovny Polskem Nahoře je jeho otisk, uprostřed je měřítko, dole pak kresba razítka (67x12 mm). Kdyby někdo toto razítko na zásilce našel, byl by to snad zázrak! Jinak je potvrzeno, že samotné razítko se nachází ve sbírkách Muzea pošty a telekomunikací ve Vroclavi. Zásilky s razítky poštovny v Závadě nám pro tuto Syrenu zapůjčil MUDr. Adrian JUNGA. Zvláště zásilka s razítkem poštovny č.1 je velice hezká a je publikována až v tomto čísle Syreny. Poštovna v Závadě byla v provozu od její činnost byla ukončena oficielně Tak jak se objevilo česko-polské razítko poštovny z r.1938, je docela možné, že se objeví i razítko z období okupace ?? V období okupace víme jen o tom, že zásilky v Závadě doručoval po celou dobu posel Šnapka. Zda byla v provozu i poštovna se zatím neví. Po válce nebyla poštovna již obnovena a byla poštovna oficielně zrušena. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Vydání v markové valutě, Fi:č.88 15F, dvojice známek bez svislé perforace. Vydání z 27.I.1919, perforovaná, červená. Různé rozměry řádkové perforace, papír bílý, střední, hladký. Existují dvojice se scházející nebo zdvojenou svislou nebo vodorovnou perforací. Vlevo je dvojice známek se scházející svislou perforací známek. Katalog Fischer I.Díl z r.2014 oceňuje dvojici známek na 30 zł. Známka 15 F existuje v I., II nebo III. typu podle šrafování pod

10 pravou nominální hodnotou známky. Na ukázce jsou obě známky I. typu (jedna vodorovná čárka vpravo od označení měny F ). Katalog oceňuje dvojici na 30 zł. (asi 200 Kč). Platnost známek skončila Známky byly i neperforované Známka 25gr., vydání GOZNAK ve vzoru známky Fi:č.342 vytištěná typografií (kresba 22,7x33,6 mm). Perforace řádková Zř. 12 ¼. Dvojice známek bez vodorovné perforace. Známka byla tištěna dvěmi typografickými formami v PA o 100 kusech známek (10x10) v následujících odstínech: a) 25gr. světle červená (nebo světle růžová), b) 25gr. světle hnědě červená c) 25gr. hnědě červená d) 25gr. tmavě hnědě červená. Katalog Fischer I Díl z r.2014 oceňuje následující vady provedení perforace u barevného odstínu b (světle hnědě červená): -scházející svislá perforace (1000 zł.), -svislá dvojice známek s chybějící vodorovnou perforací (2200 zł.). Je to naše dnešní ukázka. Jinak samotná známka odstínu b je ze všech čtyř variant nejlevnější. Odstín a) 1800 zł., odstín b) 9 zł. odstín c) 10 zł. a odstín d) 1600 zł. U známek jsou různé tiskové vady v podobě teček v barvě tisku v nápisu POCZTA POLSKA na různých místech. Vady u odstínů a) nebo d) cena + 50%. Ukázky včetně té na předcházející straně jsme obdrželi ještě před jeho náhlým úmrtím od ing. Emila KARZEŁKA. ********************************************************************************** Obrácený a ještě vodorovně posunutý přetisk k 1.výročí osvobození Varšavy na známce Fi:č.389, nominál 3 zł. modrá. Přetisk byl proveden na známkách Fi:č série vydání z 15.X I.1946 Varšava žaluje. Známky s přetisky byly vydány k 1. výročí osvobození Varšavy Katalog Fischer I. Díl z r.2014 oceňuje obrácený přetisk na známce 3 zł. (Fi:č.389) jako Fi:č.389o částkou 1500 zł. O posunu přetisku se ale katalog nezmiňuje. Známka byla ve 46. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně pod položkou č.438. Vyvolávací cena byla Kč. Známka má zkušební značku L.SCHMUTZ. Na zadní straně známky je tužkou vyznačeno, že se jedná o neúplné přetisky ze známkových polí č.28 a 29. Přetisková forma obsahuje 50 kusů přetisků. Papír známek je šedě žlutý, hrubý. Známky nebyly perforovány, jsou ale u nepřetištěné série známy se souhromou perforací. Známky bez přetisků platily do Známky s přetiskem byly vydány v nákladu 200,5 tisíc sérií a jejich poštovní platnost skončila již Platnost byla tedy kratší, než u známek bez přetisku. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI.

11 PA známky nominální hodnoty zł., Fi:č.1260 s výrazným posunem hřebenové perforace. Známka byla vydána v rámci 4-známkové série Polský plakát (I) Známka byla vytištěna vícebarevným ofsetem na papíru bílém, středním, hladkém, křídovaném. Tisková forma byla 4-sektorová. Sektor, po rozřezání přepážkový arch, obsahuje 16 kusů známek (4x4). Náklad známky zł byl ve výši 1, kusů známek. Perforace je hřebenová ZHř.13 ¼. Tento PA s posunem perforace byl ve 46. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně pod položkou 493 za vyvolávací cenu Kč. Dosažená cena v aukci byla Kč. Již samotné PA normální jsou na filatelistickém trhu málo se vyskytující. Komplet PA celé série (Fi:č ) je v katalogu Fischer I. Díl z r.2014 oceněn na ** zł., razítkovaný na 550 zł. Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI.

12 Tiskové zkoušky barev u známek Fi:č , vydání z Nahoře jsou tiskové zkoušky barev obou nominálních hodnot známek. Přes známky je šikmo černý nápis PRÓBA (ZKOUŠKA). Na zadní straně tiskových zkoušek je značka znalce Z.KORSZEN PZF. Znalec má oprávnění na zkoušení všech polských známek. Katalog Fischer Díl I. z r.2014 oceňuje každou tiskovou zkoušku na 60 zł. Známky byly ve 46. aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně

13 nabízeny pod položkou 468 za vyvolávací cenu Kč (všechny). Dosažená cena byla Kč (mírně pod cenu polského katalogu). Náklad je po kusů tiskových zkoušek (každá). Známky byly vydány u příležitosti XII. Tatranské motocyklové soutěže. Tisk jednobarevným, rotačním hlubotiskem. Papír x (bílý, tenký, hladký) nebo y (bílý, střední, hladký). Perforace hřebenová ZHř. 12 ½ : 12 ¾. Známky byly tištěny jednosektorovou tiskovou formou v PA po 100 kusů známek. Známka 60 gr. i dvousektorovou tiskovou formou, PA rovněž po 100 kusů známek (10x10). Na levém a pravém okraji PA se nachází počítadlo nominální hodnoty známek v řadě a počtu kusů známek v řadě. Na dolním okraji PA pod známkovým polem PA se nachází označení nákladu a tiskového válce. U známky: -Fi:č.786, nominální hodnota 40gr. N.I.W.I - 55r. nebo N.I.W.I. - 56r. -Fi:č.787, nominální hodnota 60gr. N.I.W.I. - 55r. nebo N.I.W.I. - 56r. U známky 40gr. Fi:č.786 je zajímavá, nahodilá vada tisku: hnědá tečka u pravého ramene předního jezdce (obrázek vlevo). Na obrázku vpravo je na levém okraji PA před 91. známkou PA počítadlo kusů známek (10 sztuk). Pod známkovým polem PA je jedno z označení nákladu a tiskového válce N.I. W. I - 55 r. Za ukázky tiskových zkoušek děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Černý přítisk na známce Fi: č. 279 P1 místo karmínově červeného, vydání z r Přetisk byl proveden na známce Fi:č.266, nominál 25gr., vydání z roku Původní známka byla vytištěna jednobarevným ocelotiskem na papíru bílém, středním a hladkém. Perforace známky byla řádková o rozměrech 11 až 12 ½. Tisk byl proveden tiskovou formou 4-sektorovou v PA po 70 kusů známek (7x10). Původní přítisk na známce je karmínově červený. Jsou známy ale i tiskové zkoušky přítisku v barvě

14 černé. Známka s černým přítiskem se objevila na 46.aukci firmy ALFIL v Českém Těšíně pod položkou č.400. Vyvolávací cena známky byla Kč. Polský katalog FISCHER Díl I. vede tuto známku jako tiskovou zkoušku Fi:č.279 P1. Známka je oceněna na zł. (asi Kč). Známka má na zadní straně několik zkušebních značek, ale zároveň je vidět, že má opravovaný lep a upravený lep i po stopě nálepky. To bylo asi příčinou toho, že známka nebyla na aukci vydražena. I když to je určitě velice zajímavá známka a určitě i vzácně se vyskytující, vyvolávací cena byla nadsazena a asi i vzhledem ke kvalitě známky, nebyla známka prodána. Kdyby cena nebyla nadsazena, snad by se na její koupi našel i zájemce! Za ukázku děkujeme Andrzejowi LISZTWANOWI. Známka vlevo je normální Fi:č.279 s červeným, 3-řádkovým přítiskem Kopiec / Marszałka / Piłsudskiego. Vydání k sypání kopce. Ke stejné příležitosti bylo používáno i příležitostné razítko (viz reprodukce dole). V katalogu Polských příležitostných razítek sešit č.1 Andrzeja Miślickiego má razítko katal.č Razítko je dvoukruhové s můstkem KOPIEC MARSZAŁKA PIŁSUDSKIEGO * SOWINIEC / k. KRAKOWA Vzácnost použití razítka je B a v používání bylo v letech Razítko je známo v barvě černé a červené. Na naší ukázce je datum na můstku razítka 17 IX Ukázka dole je poslána do Prahy Břevnova. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Poštovna BÍLÝ KŘÍŽ, chata (Staré Hamry, katal.č V publikaci České a slovenské poštovny autorů Petr Gebauer a Jozef Tekel je uvedeno zahájení provozu poštovny , ukončení a definitivní ukončení Vpú pro poštovnu byl poštovní úřad Staré Hamry. Poštovným byl od r.1928 Josef Baron, od Karel Skokan a od Alois Rolný. Z poštovny známe jen jedno razítko. 1)* BÍLÝ KŘÍŽ * (STARÉ HAMRY). Razítko má rozměr 53x8 mm, známé barvy razítka jsou: fia-

15 lová, šedomodrá, červená a černá. Známe je z použití od dubna 1929 do září Autoři publikace jej hodnotí částkou 5 euro. Pan Tovačovský uvádí mu známý otisk jen v barvě fialové, a to na zásilkách z a Ukázka č.1. Zásilka poslaná poštovným Josefem Baronem na Obecní úřad Staré Hamry. Otisk razítka poštovny je v barvě fialové. Expediční razítko pošty STARÉ HAMRY /***/b s datem na můstku razítka 8 VIII Razítko je typu M 45. Na poště bylo používáno od Pro zásilku byla použita obyčejná dopisnice CDV 37, vydání z Střední státní znak, formát 145 x 95 mm, papír nahnědlý, knihtisk, platnost do Ukázka č.2. Zásilka byla poslána do Brna. Otisk razítka poštovny je v barvě šedomodré. Expediční razítko STARÉ HAMRY /***/b. Razítko je typu M 45, stejné jak u ukázky č. 1 s datem 9 V

16 Ukázka č.3. Zásilka byla poslána do Prahy 2. Otisk razítka poštovny je červený. Expediční razítko pošty STARÉ HAMRY / *** /?. Razítko je typu M 45, rozlišení razítka se na něm neotisklo. Datum na můstku razítka je 11 XI Ukázka č.4. Otisk razítka poštovny je černý. Zásilka je poslána do Hradce Králové. Expediční razítko pošty STARÉ HAMRY / *** /b. Razítko je typu M 45. Datum na můstku razítka 26. VII Expediční pošta používala ještě razítka s rozlišením a ( ), c ( ). Pro zásilku je použita dopisnice s natištěnou známkou 50 haléřů. Jedná se o dvojitou dopisnici CDV 66a (II) s prodejní cenou 60 h. Datum vydání dopisnice je Poštovní platnost do

17 V minulosti jsme v Syreně č.162 na str publikovali s razítkem poštovny * BÍLÝ KŘÍŽ * (STARÉ HAMRY) jen jednu zásilku, poslanou na pohlednici do Opavy. Otisk razítka poštovny byl v barvě fialové. Expediční razítko pošty, typ M 45, STARÉ HAMRY / *** / b s datem na můstku razítka 29.VII Reprodukce zásilky je níže. V roce 1939 po vzniku Slovenského Štátu část Beskyd s ním hraničící, byla právě v prostoru Bílého Kříže. Proto byla poštovna zrušena (15.V.1939). Bylo by zajímavé najít zásilku (jestli existuje), s razítkem poštovny z konce r.1938 nebo začátku roku 1939??? Zatím zásilka je známá jen nejpozději ze září Za ukázky děkujeme MUDr.Adrianowi JUNGOWI. ********************************************************************************** Směrovací balíkové nálepky zásilek z a do ciziny, které procházely před 1.světovou válkou do Rakousko-Uherska přes Oderberg (Bohumín). Zadní strana zkrácené balíkové průvodky. Její přední strana je na následující straně.

18 Přední strana dobírkové zásilky balíku s udanou cenou. Posláno dle nálepky nahoře a expedičních razítek z Schönheide (Erzgeb, leží asi 20 km jižně od Zwickau, severozápadně od K. Varů, kousek od současné hranice s Německem). Zajímavá je zde podniková zálepka pro samopolepovače č. 674/III/1919 (továrna na kartáče). Zajímavou je ale nálepka dole vpravo (Aus Deutschland űber Oderberg 1 /Zollgut zu stellen/ in Poszony 1.). Z Německa přes Bohumín k vyřízení celnicí v Bratislavě l). Zásilka je adresována na adresáta v Znióváralja (Kláštor pod Znievom). Expediční razítka SCHÖNHEIDE / * (ERZGEB.) /a s datem na můstku razítek V. Část frankatury je na zadní straně průvodky vč. dalšího otisku expedičního razítka. Frankatura na přední straně známkou Mi:č. 78, nominál 1 Marka, červená, a 10 Pf., karmínově červená, Germánie Mi:č. 86 na zadní straně průvodky. Porto celkem 1,10 Marky. Pod známkou na přední straně je červená, dobírková nálepka (Nachnahme). Dobírka činí 59,35 Marky. Pod frankaturou na přední straně je černý otisk razítka celnice POSZONY 1 / Vámutánvétel (dobírka cla), červeně 5K 35f. / Vámkezetési illeték (celní poplatek), červeně 20f. / SZ Vámnyugta Csatolva (č. celní potvrzenky připojené, potvrzenka byla přilepena na zadní straně dole, zbylo po ní jen odtržené nalepení). Ze zadní strany při vkládání do Syreny bylo odřezáno. Na zadní straně průvodky jsou otištěny zleva razítka pošt: -Katal.č.839/87 POSZONY / s datem 908.NOV.17.-N5, typ G 478, razítko na poště v používání od r.1900, pošta Bratislava 1, -Katal.č.1158/4 ZNIÓVÁRALJA / B s datem 908-NOV.19.-N12, typ G 472, razítko černý otisk, na poště používáno od r.1906, pošta Kláštor pod Znievom. Razítka obou uherských pošt jsou popsána podle Monografie Díl 15.

19 expediční razítko se zbytkem frankatury podací pošty, otisk razítka je stejný jako na přední straně stvrzenky včetně data na můstku razítka. Podle vstupní celní nálepky R-U je vidět, že Bohumín a jeho celnice, měl za R-U velkou důležitost. Za ukázku děkujeme kolegovi ing. Mirko BACHRATÉMU. Pro Syrenu zpracoval ing.jiří Jan KRÁL. ********************************************************************************** Ještě jednou poštovna DARKOV (Fryštát ve Slezsku). Pošta v Darkově byla jako sezonní v době lázeňské sezóny. Byla otevřena Poštu vedla Augustina Uhlová, která pak každý rok od 1.5 do zajišťovala 3x denně poselské pochůzky k železniční zastávce Darkov. Zastávka v Darkově ležela na trati, která spojovala Petrovice u Fryštátu s nádražím v Karviné (dnes městská část KARVINÁ-DOLY). Samotná poštovna pro zimní období pracující od do byla zřízena v Darkově Poštovnu vedl od Karl Sznapka. Činnost poštovny byla ukončena Poštovna v Darkově, (literatura č.2 ji vede pod katal.č.0159) používala jen jedno razítko, polskoněmecké *DARKÓW / DARKAU*. Rozměr razítka je 30 x 15 mm, otisky jsou známé jen v barvě fialové. Známé použití je od 14.dubna 1911 do konce dubna Publikace o poštovnách (lit.2) oceňuje zásilku s otiskem razítka na 50 euro! Darkov připadl po 1. světové válce Polsku. Za Šnejdárkova tažení proti Polsku byl dočasně pod československou správou po do Po do byl Darkov vrácen Polsku, aby od byl znovu v Československu. Darkov byl znovu obsazen Polskem a byl obsazen Německem. Po skončení II. světové války již znovu patřil Československu. Vlevo je kresba razítka poštovny v Darkově. Do nedávné doby byla známá jen jedna zásilka s tímto razítkem. Byla zobrazena v publikaci č.1. Je s datem 14.IV V současné době je jejím vlastníkem MUDr. Adrian JUNGA. U autora publikace č.2 Dr.Petra GEBAUERA jsme ověřovali, zda se nenašla nějaká další zásilka s razítkem této poštovny. Potvrdil nám, že o tom neví. Zásilku jsme publikovali v Syreně č.200 na str.7. Níže je její reprodukce. Nedávno jsem se jen tak hrabal na svém smetišti. Byla tam i Feldpostka, která je na následující straně nahoře. Náhodou jsem si všiml, že je na ní velice slabý otisk razítka poštovny v Darkově. Byl jsem tím velice překvapen. Druhá zásilka s razítkem poštovny *DARKÓW / DARKAU* je tedy na světě. Je v textu datována , tedy 4 dny před tím, než byla poštovna Darkov zrušena.

20 Razítko poštovny v Darkově je jako příchozí otištěno na zásilce pod razítkem cenzury. V adrese odesilatele je uvedeno, že patřil do 31. střeleckého pluku. Ten patřil do 91. střelecké brigády a ta do 46. střelecké divize. Této divizi v dubnu 1915 sloužila polní pošta č. 52. Zásilka má ale expediční razítko polní pošty č. 8, která sloužila velitelství 1. armády. 46. střelecká divize a byla v dubnu 1915 nad řekou Nidą na východ od Działoszyc v Polském království. Polní pošta měla v té době sídlo přímo v Działoszycach nebo jejich blízkém okolí. Proto, i když odesilatel uvádí ve své adrese polní poštu č.52, má zásilka expediční razítko polní pošty č.8. V razítku polní pošty č. 8 je jen torzo data IV.15. Jelikož je v textu uvedeno datum , musela zásilka dorazit do Darkova těsně před zrušením poštovny v Darkově ( ). Zásilka je tedy důležitým dokladem k poštovně v Darkově i když otisk razítka poštovny je velice slabě čitelný. Je to důkazem toho, že dnes již máme doloženo z poštovny zásilky od 14.IV.1911 do konce dubna Za ukázku zásilky ze děkujeme kolegovi MUDr.Adriánovi Jungovi. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Německá okupace Třince-poštovní razítka, Pošta v Třinci byla Německem okupována hned první den války s Polskem, to je Pošta používala dvě různá provizorní razítka do té doby, než na ni Němci dodali razítko definitivní. Obě razítka jsou jednořádková, Trzynietz (Oberschles), liší se od sebe pouze písmem a rozměry. Druhé, provizorní razítko pošty v Třinci z počátku německé okupace máme bohužel pouze na výstřižku. Použitá barva je zde zeleno-modrá! Obě razítka na celistvostech byla doplňována datumovkou dne podání zásilky, stávalo se ale, že datumovka byla nahrazena datem napsaným vedle ručně! Teprve později, až bylo na poštu dodáno definitivní, kovové razítko, se definitivní, gumová razítka přestala používat. Provizorní razítka se používala místo názvu i na R-nálepku.

21 Provizorní razítko č. 1 použité na zásilce poslané DOPORUČENĚ a EXPRÉS do Frýdku 30.XI Datum expedice zásilky je napsáno před známkami vlevo ručně 30.XI. Je zajímavé, že doporučená nálepka pošty byla již koncem listopadu 1939 na poště definitivní s natištěným názvem pošty. Vlevo je příchozí razítko pošty ve Frýdku 2. Razítko je ještě původní, československé, typ M 41 FRÝDEK 2/ *Č.S.P.*/e. s datem na můstku razítka 1-XII Razítko bylo na poště používáno Bylo ještě i s rozlišením a,b,c,d,f. V Monografii Díl 17/I má razítko katal.č.536/1. Doporučená zásilka s definitivním razítkem pošty TRZYNIETZ (OBERSCHLES) /a s datem na můstku razítka Zde je ale provizorní razítko č.1 použito na němé R-nálepce pro název pošty. Zatím, co na zásilce z byla již R-nálepka pošty definitivní, na zásilce z je

22 ještě s provizorním razítkem č.1 používaným v r.1939 a na počátku r.1940! Zásilka je poslána do Protektorátu do Valašského Meziříčí (11b). Pohlednice poslaná na Slovensko do Bratislavy s definitivním razítkem pošty v Třinci s datem na můstku razítka Razítko je opět s rozlišením a. Vlevo od známky je torzo příchozího razítka z Bratislavy. Přes psaný text je otištěno německé razítko cenzury s orlicí a hákovým křížem (červené). V dolní části adresáta jsou tři otisky razítek cenzorů: 541 a 6099 (otisky černě-šedé) a č.962 (zeleno-modrý). Šedě-modrá letecká nálepka je s bílým nápisem MIT LUFTPOST /PAR AVION. Vnitrostátní úřední zásilka (Třinec i Těšín byly v té době v Říši) poslaná do Těšína s definitivním razítkem pošty v Třinci, rozlišení a, s datem na můstku razítek Vypadá na to, že

23 definitivní razítko pošty v Třinci bylo jen (??) s rozlišením a. V atlasu razítek Hanse Curta Graf von Sponeck je u pošty v Třinci uvedeno také jen definitivní razítko s rozlišením a. Máte-li někdo razítko s jiným rozlišením, ozvěte se prosím. Nejrannější použití definitivního razítka máme z Je možné a pravděpodobné, že bylo na poštu dodáno trochu dříve! V atlasu razítek autora uvedeného výše je datum na zobrazeném razítku ještě mnohem pozdější! Za ukázku zásilky do Valašského Meziříčí děkujeme Dr.Petrovi GEBAUEROVI. Ostatní zásilky pro Syrenu zapůjčil Mgr.ing.Karol MICZA. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan KRÁL. ********************************************************************************** Modrá armáda Hallera ve filatelii!

24 Za I. světové války působily různé polské armádní formace. Nejznámější jsou Legióny Piłsudského. Byly vytvořeny 16. srpna 1914 Hlavním národním výborem (Naczelny Komitet Narodowy), představitelem polské moci na území Galicie. Legióny tvořily zvláštní formaci Rakousko-Uherské armády. Spojovaly polské paramilitární organizace, mimo jiné oddíly Střeleckého svazu Strzelec, Polskou armádu a Polské střelecké družiny. V listopadu 1914 vznikl ve Varšavě Polský Národní výbor (KNP Komitet Narodowy Polski). Představoval politického konkurenta pro Józefa Piłsudského. Výbor tvořily národní strany a část stran lidových. Do doby, než v r vznikla Polská armáda ve Francii (Armia Polska we Francji), byl představitelem Legion Pułaski (kolem 1000 dobrovolníků), u ruské armády spolu s polskými vojenskými jednotkami, které vznikly v r.1918 na Sibiři. Vojenské události si vynutily KNP v Paříži jako nové místo aktivní činnosti. Ve Francii KNP pracoval od 15.srpna 1917 do 16.ledna Tehdy se po dohodě s J.Piłsudským přetvořil na polskou delegaci pro jednání v Paříži (Versailles) o podobě hranic. KNP byl uznán vládami Francie, Velké Británie, USA a Itálie. Armáda Hallera. Tak byla nazývána polská, dobrovolnická, vojenská formace, která vznikla za I. světové války v roce Založena byla dekretem prezidenta Francie R. Poincare 4. června 1917 z iniciativy R. Dmovského, který zároveň řídil Polský národní výbor. Armáda byla budována z dobrovolníků z řad Poláků, kteří sloužili ve francouzské armádě, z řad polských vojenských zajatců z armád centrálních mocností (hlavně ze zajatců polského původu, kteří původně sloužili v rakouské armádě). Tvořili ji ale také polští emigranti z Francie a Velké Británie (více než 2400 osob), ze Spojených států, z Kanady (hlavně z tábora Kościuszko) a z Brazilie. Prvním velitelem byl Francouz Louis Archinard, od 4. října 1918 armádě velel generál Józef Haller. Obr.č.1: Mapa Francie (na předcházející straně) zobrazuje, kde všude byly rozmístěny tábory polských dobrovolníků. Vzhledem na prostorové rozptýlení středisek koncentrace dobrovolníků po různých místech kontinentu je třeba provést uspořádání znalostí o této problematice. Činnost Armády Hallera lze rozdělit na tři období: Obr.č.2: Zachoval se cenzurovaný dopis poslaný v lednu 1918 z tábora Sille le Guillaume na Polský

25 výbor ve Stockholmu, který může být důkazem vyhledávání dobrovolníků mezi Poláky i ve Švédsku. Zadní strana zásilky Obr.č.2. I.období. Bylo to vytváření armády od června 1917 prostřednictvím náborových akcí prováděných mezi Poláky v řadě míst na světě: 1) Dobrovolníci z USA, Kanady a Brazilie (spolu 21.tisíc). 2) Bývalí rakouští zajatci polského původu z Itálie (spolu kolem 38 tisíc). 3) Dobrovolníci z Francie (v tom 2,4 tisíc z Velké Británie). 4) Zajatci z německé armády polského původu z tábora Le Puy. 5) Jednotky působící v Rusku. II.období.Přetransportování Armády Hallera od do července 1919 přes Německo a její nasazení na východní frontě do III.období.Spojení Armády Hallera s Polskou armádou od na základě rozkazu J.Piłsudského. V konečném efektu struktura Armády Hallera byla následující: I. Korpus: I. Divize tři pluky zformované ve Francii, II. Divize tři pluky z Itálie. II. Korpus: IV. Divize 3 pluky na Kubáni, V. Divize (Sibiřská) tři pluky. III. Korpus: III. Divize z Darney, VI. Divize z Arches. K těm třem teritoriálně vzdáleným korpusům se přidaly samostatné jednotky v podobě: 7. Divize z LURE, pluk tanků, 7. leteckých eskader a kavalerie. Technické vybavení samostatných vojenských jednotek včetně školení pilotů zajistila Francie, která do Polska poslala příslušné důstojníky a mechaniky. Z tohoto důvodu se setkáváme s korespondencí francouzských vojáků posílanou z Polska. Některé poštovní dokumenty používané Armádou Hallera v Polsku byly důkladně popsány v časopise Filatelista č.11 z roku 1998 redaktorem B.Rejnowským. V č.12 Filatelisty z r.2003 byly popsány vzory razítek a pomocných razítek. Přesto poštovní problematika této armády nebyla dosud vyčerpána. Chtěl bych ukázat bližší seznámení se situací dobrovolníků v Itálii. Byly tam díky KNP různé tábory, které přijímaly vojáky-dobrovolníky polského původu z rakousko-uherské armády. Zde je třeba uvést: Caserta u Neapole s 5.tisíci vojáků, kteří aktivně působili již v listopadu roku 1917, Santa Maria, který od dubna 1918 byl pouze polským táborem,

26 Casagiove 3 km od Santa Maria, byl táborem pro důstojníky. Teprve koncem října 1918 ( ) vláda Itálie vydala svolení na nábor do Polské armády. Od 7.listopadu 1917 do poloviny prosince 1919 v Santa Maria narychlo sestavili 3 pluky: Dąbrowského, Głowackého a Kościuszky. Tyto byly přemístěny do Francie, kde vznikl I. Korpus, ale vytratily se jména patronů, která pluky obdržely v Itálii. Podmínky v Italských táborech byly těžké. I když italská zima není ostrá, ale prakticky všeho se nedostávalo. Hlavní tábor vznikl v lednu 1919 v La Mandria di Chivasso (u Turýna). Octlo se tam dalších 12.tisíc polských vojáků. Bylo z nich sestaveno celkem 7. pluků. Byly to pluky: Mickieviče, Nullo, Garibaldeho a podobně. Mezi 60. tisíci rakouských zajatců polské národnosti bylo zrekrutováno v Itálii kolem 33. tisíc vojáků pro Armádu Hallera. Postupně odsud během roku 1919 přemístili nově se tvořící vojenské formace do Francie. Následuje několik dokumentů reprezentujících korespondenci té armády. Dopisnice zde prezentované nebyly dosud katalogizovány v Polsku. Obr.č.3: Nahoře, dopisnice z Tarnowa (říjen 1918) na současného ještě zajatce Poláka v táboře Salerno. Zásilka je ručně přeadresována do Santa Maria Capua Vetere. Na zadní straně je podrobné

27 vyúčtování peněz adresátovi. Razítka cenzury a Italského červeného kříže. Obr.č.4: Na předcházející straně dole: Pohlednice z z tábora dobrovolníků v Chivasso do Zurichu. Ve sdělení je název pluku Mickieviče. Za pozornost stojí razítko ARMIA POLSKA * WE WŁOSZECH s polským orlem uprostřed razítka. Zásah cenzora na příjmení u jména adresáta. Obr.č.5: nekatalogovaná dopisnice Polské armády v Itálii s francouzským útvarovým razítkem s textem Polské vojenské mise v Itálii. Označení vpravo nahoře F. M. je francouzská zkratka pro osvobození od poštovního poplatku. Obr.č.6: Další, nekatalogovaná dopisnice z května 1919 ( ) poslaná do Polska do Krakova. Expediční razítko z Chivasso, razítko cenzury a Italského červeného kříže. Zajímavé razítko, otisk fialový: Mission Militaire Franco-Polonaise en Italie Uprostřed razítka je polský orel. Na následující straně nahoře je Obr.č.7: Další, nekatalogovaná dopisnice Polské armády v Itálii poslaná do Polska do Brzeska v Galicii. Expediční razítko CHIVASSO * (TORINO) * s datem 5/6/19.

28 Obr.č.8: Na reprodukci dole je dopisnice poslaná do Polska do Galicie, na poštu Krzeszowice. Expediční razítko je opět z pošty CHIVASSO *(TORINO)* s datem Na zásilce je opět fialový otisk razítka Vojenské mise Francouzsko-Polské v Itálii s polským orlem uprostřed. V USA byl tábor pro polské dobrovolníky do armády ve Francii otevřen 28.září 1917 v Niagara on the Lake na pohraničí s Kanadou. Byl v provozu do 11.března 1919, ale nábor byl ukončen již 27.ledna Mezi tím z důvodu přeplnění tohoto tábora a zcela nevyhovujících hygienických podmínek, byl vytvořen tábor jiný v St. Jeans. Z tábora Niagara on the Lake se zachovalo dosti korespondence adresovaná do Francie i USA. Z tábora St.Jeans je známo jen několik zásilek. Odhadováno to je jen na ně-

29 kolik kusů. V těchto táborech se na zásilky používala jen obyčejná razítka místních poštovních úřadů. Obr.9: Telegram z NEW YORKU do TORONTA z 27.ledna 1919 v němž je příkaz k okamžitému zastavení náboru do tábora v NIAGARA. Vysvětlení tohoto příkazu mělo dojít ve zvláštním dopise. Na zadní straně je útvarové razítko adresáta. Dokument je ze sbírek J. Niebrzydovského z USA. Na následující straně nahoře je Obr.10: Dopis z tábora NIAGARA ON THE LAKE poslaný na Polskou armádu ve Francii s příchozími razítky Secteur Postal 20 a 28. To poslední číslo 28 bylo přiděleno Polské armádě ve Francii pro obsluhu poštovní korespondence Armády Hallera. Ve Francii byla Modrá Armáda Hallera řízena více jak rok francouzskými důstojníky. Dnem KNP ustavil velitelem Polské armády generála J.Hallera. Z území Francie existují útvarová razítka polských, zaškolovacích, vojenských táborů z řad dobrovolníků jakož i táborů z řad bývalých zajatců. Byly to tyto tábory: USSY POTIGNY, MAYENNE, LE PUY (tábor zajatců polského původu ze zajatců z německé armády), LESSAY, PLOUARET, COUTANCES (Obr.11.), a z nejdůležitějšího tábora SILLE LE GUILLAUME (SARTHE).

30 Obr.10. Obr.11: Přední strana dopisu z COUTANCES / MANCHE z Je poslaný do Paříže jen ně-

31 kolik dnů před operací přemístění Armády Hallera do Polska. Vlevo je otisk razítka polské jednotky v Coutances (jen francouzský text). Zadní strana zásilky je na této straně níže. Zadní strana dopisu (Obr.11.) s příchozími razítky. Data 15. a Obr.12: Pohlednice poslaná z tábora dobrovolníků St.Jean do Chicaga. Z tohoto tábora jsou zatím známy jen tři zásilky. Zatím, co z tábora v Sille le Guillaume (Satyre) existuje jen několik zásilek adresovaných do USA, do Polska a do Francie, z ostatních táborů výskyt zásilek je velice vzácný. Jsou to prostě unikáty.

32 Útvarová razítka na těchto zásilkách používaná na vojenské korespondenci měla charakter osvobození zásilek od poštovného (byla to prostě polní pošta). Obr.13: Dopisnice poslaná z Laval (Mayenne) do USA s útvarovým razítkem jednotky polské pěchoty (červený otisk razítka vlevo, slabě viditelný přes adresu odesilatele). Zásilka je ale vyplacena francouzskou známkou. Obr.14: Korespondence poslaná z Polska do Francie v prvním období pobytu Armády Hallera v Polsku. Na zásilce je otisk útvarového razítka velitele nádraží ve Skalmierzycach, který zabezpečoval vojenské transporty (červený otisk razítka KOMENDANT DWORCA SKALMIERZYCE + polský orel uprostřed). Zásilka má ještě jednu zajímavou vypovídající schopnost. Je důkazem přesunu Armády Hallera do Polska přes území Velkopolska, kde podle rozkazu Hlavní lidové rady z 2. června 1919 byl vyhlášen válečný stav.

33 Nahoře Obr.15: Zásilka je ze štábu gen. Hallera od člena orchestru rodině do USA. Expediční razítko polní pošty TRESOR ET POSTES *21* s datem 24-5 / 19. Tato pošta byla přidělena pro obsluhu Armády gen. Hallera, ale ve Francii. V Polsku pak byla změněna na č.303. Vpravo nahoře je polské razítko PIECZĄTKA POCZTO- WA * SZTABU WOJSK GEN.HAL- LERA (poštovní razítko štábu vojsk gen. Hallera). V razítku je polský orel, otisk razítka je fialový. Vlevo je text zálepky (z Obr. 16. na následující straně). Psáno 8. června Zásilka je poslána z Włocławka (Polsko) do Marseille (Francie). Tam byla přeadresována a francouzskou polní poštou *TRESOR ET POSTES* s datem a přeposlaná na novou adresu. Podle razítek na zadní straně zálepky se zásilka dostala k adresátovi až Zálepka byla původně vyplacena polskými známkami, frankatura celkem 30 fen. ale otisky polských razítek na ní nejsou! Zálepka je na následující straně rozložena jako Obr.16. Na dalších ukázkách (Obr.17. a Obr.18.) jsou dvě nekatalogované zálepky Polského národního výboru (KNP), které pro korespondenci používali vojáci Armády Hallera. Používali je pro korespondenci ve Francii, ale i v Polsku.

34 Obr.16: Zálepka napsaná ve Włocławku v Polsku a poslaná do Marseille. Tam byla přeadresována a francouzskou polní poštou přeposlána na jinou adresu, která je na zálepce dole. Na zadní straně je průchozí a doruční razítko s daty a

35 Obr.17: Málo používaná zálepka, KNP, potisk v barvě červené. Zásilka je poslaná z Paříže do Krakova Zásilka je adresována na známou malířku Olgu Boznańskou. Expediční razítko Paříže, frankováno francouzskou známkou. Kvůli nedostatku místa mohu zde uvést například zásilku z Kamieńca Podolskiego (informace z obsahu zásilky), odeslanou 26. prosince 1919 polní poštou 33 do Francie. Na přední straně této zásilky jsou útvarová razítka 3 pluku střelců pěchoty z pohraničí a dřívější razítko 19 pluku pěchoty. Mimo toho je na zásilce francouzské razítko TeP (TRESOR ET POSTES) bez čísla a ručně vepsané číslo francouzské polní pošty č.308. Donedávna se nevědělo, kdy byl Kamieniec Podolski obsazen polskými jednotkami. Toto město bylo od listopadu 1919 do července 1920 v polských rukou, ale civilní zásilky, ale i vojenské jde odsud spočítat na prstech jedné ruky! Poslední záležitostí tohoto článku jsou dobrovolníci z USA, Ne všichni z nich se stačili zúčastnit vojenských akcí. Po rozčarování z pobytu v Polsku se vrátili třemi loděmi zpět do USA. Tito dobrovolníci byli soustředěni ve sběrných stanicích v Skierniewicích a Grupie na Pomoří. Poslední ukázka č.19 je ze závěru jejich pobytu v Polsku. Filatelistický materiál Armády Hallera, stejně jako materiály Polských Legionů, může být zdrojem inspirací pro sběratele vzhledem k osudu lidí, kteří se rozhodli z různých důvodů (nejčastěji z důvodů vlasteneckých), přijet do Polska a zúčastnit se bojů o konečnou podobu jeho hranic. Mnozí z nich, když přežili, si přinesli do svých původních domovů i různá zranění, která se jim stala památkou na mnohdy nelehké chvíle prožité v boji za Polsko. Na následující straně je zajímavá zálepka (Obr.18). Jedná se o korespondenci s příchozím razítkem do místa adresátky WARSZAWA 1 /*VIII* s datem 18.IX.20. Je to zásilka poslaná podle razítka odesilatele na zadní straně (otisk fialový) zálepky Janem Komorowskim, pancéřový vlak č.11. POZNAŃCZYK, polní pošta č.(??). Jedná se asi o razítko velitele toho panc.vlaku. Zásilka je poslána na adresátku do Varšavy. Na přední straně zásilky je zřetelný otisk razítka Dowódstwo pg. pac. 11 / pieczęć pocztowa / Poznańczyk (Velitelství panc.vlaku č.11 / poštovní razítko / Poznańczyk ). Otisk razítka panc.vlaku je v barvě červené. Zásilka byla poslána po tom, co skončily boje s Rudou armádou. Bojů na frontě s bolševiky se zúčastnilo na polské straně několik pancéřových vlaků. Na frontu proti Bolševikům byl stažen po skončení bojů na Těšínsku i pancéřový vlak Hallerczyk o kterém se psalo nedávno i v Syreně.

36 Obr.18: Zálepka poslaná odesilatelem z pancéřového vlaku Poznańczyk do Varšavy. Obr.19: Přední strana poslaná dobrovolníkem z USA na formuláři YMCA odeslaném z Grupy do Skierniewic, kde se nacházela jednotka pro demobilizované Hallerczyky. Na zadní straně je dopisní

37 razítko, ze kterého se dozvíme o existenci tábora v Grupie. Na výstřižku vlevo je dopisní razítko ze zásilky z Obr.19 z předcházející strany. Nápisy po obvodu jsou ve francouzštině, nápis uprostřed Pieczęć / listowa je polsky. V dolní části je informace o tom, že tábor byl v Gruppe. Dole je dnešní poslední ukázka Obr.20. Jedná se o polskou dopisnici Cp24, červená, natištěná známka 15 f, vydání z r Dělící linka dopisnice směřuje mezi písmena PO (POCZTOWA). Expediční razítko FRONTOWA POCZTA POLOWA * 40* s datem na můstku razítka -7-VIII 19. Na zásilce je fialově červené dobročinné razítko AMERICAN / ARMY & NAVY / Y.M.C.A. Zásilka je z doby před osvobozením této organizace od poštovních poplatků. Toto osvobození bylo až od listopadu Zásilka je poslána do Varšavy na vojáka do Mokotovské nemocnice. Odesilatel uvádí v adrese odesílací místo Częstochowa. Téma Armády Hallera zvýrazňuje význam profesionální filatelie, která se opírá o poznatky z historie. Ty nám poskytují informace o lidech a skutečnostech, často již zapomenutých, ale ve své skladbě tvoří polskou historii. Z dokumentů se dovídáme o lidských dramatech, můžeme upřesnit místo a čas událostí a můžeme i obdivovat hrdinství tehdejších aktérů historických událostí. PS: Chtěl bych zvláště poděkovat panu J.Niebrzydowskému z USA, jehož zaujetí sbíráním filatelistických militárií Armády Hallera mi dovolilo v tomto článku ukázat i několik rarit! Prof. Julian AULEITNER, Royal Philatelic Society London, Evropská Akademie Filatelie. Podle zapůjčeného rukopisu volně přeložil a upravil ing.jiří Jan KRÁL. ********************************************************************************** Přetiskový půlarch známky Fi:č.28, druhé provizorní vydání, tak zvané Lubelské, litografický přetisk POLSKA POCZTA + polský orel na rakousko-uherské známce polní pošty K.u.k.FELDPOST. Původní rakouské archy známek měly pro přetisk odtrženy všechny okraje a 100 kusový arch byl ještě rozpůlen na dva 50 kusové půlarchy. 50.hal. známky (zelená) bylo přetištěno kusů, to je 440 kusů přetištěných půlarchů. Na 50 kusovém půlarchu bylo 40 kusů známek bez přetiskových chyb. Zbývajících 10 známkových polí má přetiskové chyby. Perforace této známky je známa o rozměrech: 12 ½, 12 ½ : 12 ¾, 12 ¾ a 12 ¾ : 12 ½.