Základy ekonomie II. Téma č. 2: Agregátní poptávka, agregátní nabídka, hospodářská politika státu Petr Musil

Transkript

1 Základy ekonomie II Téma č. 2: Agregátní poptávka, agregátní nabídka, hospodářská politika státu Petr Musil

2 Agregátní poptávka Agregátní poptávka (AD, Aggregate Demand) = součet všech zamýšlených nákupů při dané úrovni cenové hladiny AD = C+I+G+NX AD je tím vyšší čím vyšší jsou výdaje na spotřebu, investice, vládní nákupy či čistý export pro tuto chvíli uvažujeme pouze dvousektorovou ekonomiku (domácnosti + firmy), tedy AD = C+I

3 Agregátní nabídka Agregátní nabídka (AS, Aggregate Supply) = součet všech zamýšlených prodejů při dané úrovni cenové hladiny AS závisí na produkčních možnostech dané ekonomiky (produkční funkci) AS je tím větší, čím více VF je zapojeno do výroby a čím efektivněji jsou VF využívány velikost produktu značíme Y

4 Ekonomická rovnováha nastává, pokud AD = AS, neboli, pokud C+I+G+NX=Y

5 Rovnovážný výstup v LR odpovídá rovnosti AD a Y při dosažení potenciálního produktu ekonomiky, tedy: pokud AD = Y* dlouhodobě ekonomika dosahuje úrovně potenciálního produktu (Y*) potenciální produkt = maximální dlouhodobě udržitelný výstup ekonomiky (závisí na produkčních možnostech země viz PPF)

6 Rovnovážný výstup v SR je ovlivňován především velikostí agregátní poptávky v SR platí: rovnovážný výstup ekonomiky je tím větší, čím větší je AD, neboli: čím více domácnosti, firmy, vlády a zahraniční subjekty nakupují naši produkci, tím většího rovnovážného výstupu bude dosaženo

7 Model AS-AD a neoklasická syntéza Model AS-AD má tzv. klasické pole a tzv. keynesiánské pole Nutno rozlišovat krátkodobou AS (SAS) od dlouhodobé (LAS) Dlouhodobá AS na úrovni potenciálního produktu v dlouhém období platí závěry klasického modelu Krátkodobá AS je relativně hodně cenově pružná pod úrovní potenciálu a cenově relativně nepružná nad úrovní potenciálu

8 Neoklasická syntéza v modelu AS-AD P LAS SAS P* AD keyn.pole klasické pole Y* Y

9 Vysvětlení tvaru SAS v klasickém poli V klasickém poli se růst AD promítne relativně více do nárůstu cenové hladiny než do nárůstu produkce: proč? Výkon je již nad svým potenciálem již málo dodatečných volných kapacit jakýkoli růst AD pak sice vyvolá růst Y (dodatečná pracovní síla je ochotna pracovat), ale více se promítne do růstu cenové hladiny (práce je ochotna pracovat více, ale jen za větší mzdu)

10 Vysvětlení tvaru SAS v keynesiánském poli V keynesiánském poli se růst AD projeví relativně více v přírůstku produktu než ve zvýšení cenové hladiny: proč? Výstup je pod potenciálem nezaměstnanost hodně volných výrobních kapacit Růst AD pak vede k tomu, že pracovní síla je ochotna pracovat více, avšak není nutné příliš zvyšovat mzdy (pracovní síla je ráda, že vůbec našla práci), proto není nutné, aby produkce tolik zdražovala

11 Role státu v ekonomice a hospodářská politika

12 Co rozumíme pod pojmem stát? stát = ta část hospodářství, kterou netvoří soukromý sektor......stát = vláda (včetně podniků s účastí státu) + centrální banka + samosprávy (obce, města, kraje) + ostatní veřejné či veřejnoprávní subjekty (školy, ČT, ČRo)

13 Vývoj role státu v ekonomice starověk: stát jako subjekt, zajišťující obranu vůči agresi zvnějšku + zajišťující expanzi daného národa (Řecko, Řím) středověk: rozmělnění moci státu, v popředí spíše církev merkantilismus: nárůst role státu v ekonomice snaha státu dosáhnout cílů merkantilistické doktríny (akumulace zlata v zemi) průmyslová revoluce konec 19. století: období hospodářského liberalismu, role státu minimalizována od konce 19. století: postupný nárůst státního intervencionismu zesíleno dojmem z Velké hospodářské krize 30. let po WW II: obecně zvyšování role státu v hospodářství (keynesiánství) 70. a 80. léta: renesance liberalismu ale již nikdy návrat ke kořenům klasického liberalismu specifikum CPE (centrálně plánovaných ekonomik): stát převzal de facto všechny hospodářské funkce centrálně plánováno co, kolik a pro koho vyrábět současnost: tzv. smíšená ekonomika vedle sebe stát i trh

14 Příčiny nárůstu státního intervencionismu 19. století reálné ekonomiky se blížily podmínkám dokonalé konkurence......tzv. kapitalismus volné soutěže minimální bariéry pro přelévání kapitálu mezi odvětvími reálné trhy fungují velice efektivně podmínky jim v efektivním fungování nebrání postupně: narůstání překážek pro efektivní fungování trhů odbory, dlouhodobé pracovní smlouvy, sociální systém vliv především na trh práce reálné projevy: zkracování hospodářských cyklů a prohlubování amplitudy cyklu recese častější a hlubší

15 Příčiny nárůstu státního intervencionismu tzv. diskuse 20. let proti sobě Joan Robinsonová teorie nedokonalé konkurence (+další); a Ludwig von Mises a Friedrich August von Hayek neoliberálové spor o příčiny porušení schopnosti tržní samoregulace obecný nárůst víry v nutnost regulovat trhy státem, ale:...pravá příčina právě ve státním intervencionismu 30. léta: Velká krize zrod keynesiánství po WW II neokeynesiánství jako hlavní proud (nárůst role státu v ekonomice jako nikdy předtím) východní blok: centrální plánování extrémní forma státního intervencionismu (ideologické důvody)

16 Funkce státu v ekonomice stabilizační cílem je zajistit vnitřní a vnější stabilitu ekonomiky redistribuční cílem je zmírnit sociální tvrdosti alokační náprava tržních selhání (externality, nedoko., veřejné statky) jakým způsobem stát tyto funkce plní? hospodářská politika

17 Hospodářská politika HOPO = přístup státu k ekonomice = soubor nástrojů, jimiž nositelé hospodářské politiky dosahují vytyčených hospodářsko-politických cílů moderní HOPO formování ve 30. letech jako důsledek Velké hospodářské krize anglo-americký vs. kontinentální proud anglo-americký: HOPO jako krátkodobá konjunkturální politika kontinentální: HOPO jako systémotvorná činnost státu

18 Cíle hospodářské politiky OBECNÉ CÍLE: udržení (popř. nastolení) svobody a demokracie, spravedlnost, jistota, pokrok, blahobyt TRADIČNÍ CÍLE: hospodářský růst a hospodářská rovnováha

19 Tradiční cíle hospodářský růst růst potenciálního produktu hospodářská rovnováha rovnováha trhu práce (míra UNE), stabilita cen a měny (míra inflace), vnější rovnováha (platební bilance) skloubení růstu a rovnováhy: DYNAMICKÁ ROVNOVÁHA

20 Dynamická rovnováha (přiměřený hospodářský růst) Hospodářská rovnováha Hospodářský růst Nízká míra UNE Nízká míra inflace Vnější eko. rovnováha MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK

21 Magický čtyřúhelník slouží k posouzení úspěšnosti HOPO vzhledem k jejím cílům sleduje: tempo růstu HDP (g), poměr salda BÚ ku HDP, míru inflace (π) a míru nezaměstnanosti (u) g (%) 6,1 ČR: ,5 u (%) 4,4 5,3-3,2-0,6 BÚ (%) 6,3 2,8 π (%) čím ostřejší úhel, tím úspěšnější HP u daného cíle, čím větší plocha, tím vyšší celková úspěšnost HP

22 Nástroje hospodářské politiky dle úrovně působení: makroekonomické, mikroekonomické dle charakteru vlivu: přímé, nepřímé dle oblasti působení: měnové, fiskální dle způsobu ovlivňování: globální selektivní dle působení na vztahy účastníků trhu: systémové (kvalitativní), běžné (kvantitativní)

23 Nositelé (tvůrci) hospodářské politiky = subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění a kontrole HOPO decizní sféra subjekt s politickým mandátem, tj. ten, kdo skutečně rozhoduje (vláda, parlament, centrální banka) vlivová sféra subjekt, který se snaží ovlivnit subjekty decizní sféry (firmy, odbory, zájmové skupiny, lobbisté, svazy, komory atd.) nadnárodní organizace subjekty, ovlivňující vnější podmínky HOPO rozhodování integrační celky, mezinárodní organizace, nadnárodní firmy

24 Členění HOPO MAKROEKONOMICKÁ: rozpočtová (fiskální), měnová (monetární), vnější (mezinárodní), důchodová MIKROEKONOMICKÁ: pol.ochrany hospodářské soutěže, strukturální, rozdělování a důchodová, sociální

25 Makroekonomická politika rozpočtová (fiskální) politika využívání nástrojů státního rozpočtu k ovlivňování hospodářského výkonu a zaměstnanosti (provádí ji vláda) měnová (monetární) politika využívání nástrojů k ovlivňování nabídky peněz, míry inflace a hospodářského výkonu (provádí centrální banka) vnější HOPO využití nástrojů obchodní politiky (někdy i měnové) k ovlivňování vnější rovnováhy ekonomiky (provádí především vláda) důchodová politika využití nástrojů z oblasti fiskální politiky ke stabilizaci hospodářského cyklu (vestavěné stabilizátory) provádí vláda

26 Mikroekonomická politika politika ochrany hospodářské soutěže cílem je dosažení určitého stupně konkurence na trzích, popř. zamezení zneužívání dominantního postavení provádí příslušný úřad (u nás ÚOHS) strukturální politika napomoci při strukturálních změnách ekonomiky důchodová a politika rozdělování zmírňování nerovnosti v rozdělení důchodů sociální politika zajištění sociální sítě v případě nepříznivé sociální události

27 Hospodářsko-politické koncepce Základní proudy v HOPO: liberalní vs. intervencionistický proud směry liberální HOPO: fyziokratismus (Quesnay, Turgot), klasický liberalismus (Smith, Say, Ricardo, Mill), neoliberalismus (Mises, Hayek, Friedman, Lucas, Eucken, Erhard,...) směry intervencionistické HOPO: merkantilismus (Mun, Colbert, Montesqieu,...), keynesiánství (Keynes, Samuelson,...), plánování (Lange)

28 Liberální HOPO a role státu stát má zajistit vnější a vnitřní bezpečnost dbát na dodržování (Smith), případně tvorbu (Eucken) stabilních (Lucas, Sargent) pravidel ostatní ponechat na tržních silách v praktické HOPO důraz na stabilitu cenové hladiny a měny (viz friedmanovský monetarismus) vychází z MV=PY nízké daně motivují k ekonomické aktivitě (Laffer) nízký stupeň přerozdělování

29 Intervencionistická HOPO a role státu trh se vyčišťuje jen, má-li k tomu podmínky pokud ty nejsou, stát má intervenovat, tj.: stimulovat agregátní poptávku (Keynes) eliminovat hospodářský cyklus např. progresivním zdaněním důraz na dosahování plné zaměstnanosti v praktické HOPO zvyšování G (důraz na fiskální politiku), snižování úrok.měr (měnová politika jako podpůrná) v nejtvrdší formě centrální plánování

30 Hospodářská politika intervencionistická koncepce liberální koncepce intervencionistický (keynesiánský) -New Deal -keynesiánská etapa -indikativní plánováni v JPN -skandinávský model, francouzský model atd. směry praktické HOPO konzervativní (monetaristický) -thatcherismus -reaganomika -sociálně tržní hospodářství -Kohlova éra -Klausovy transformační vlády

31 Ukazatele velikosti státu v ekonomice podíl vládních výdajů (G+TR) na HDP podíl daňových příjmů na HDP jednoduchá či složená daňová kvóta den daňové svobody

32 Podíl vládních výdajů na HDP v USA ( )

33 Podíl vládních výdajů na HDP v ČR Zdroj: MF ČR

34 Struktura vládních příjmů v ČR, složená daňová kvóta Zdroj: MF ČR

35 Den daňové svobody v ČR Zdroj: Liberální institut (2010)

36 Den daňové svobody ve vybraných zemích Zdroj: Liberální institut (2010)