Konstrukční uspořádání koleje
|
|
- Silvie Jandová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Konstrukční uspořádání koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.. Ústv železničních konstrukcí stveb Tto prezentce byl vytvořen pro studijní účely studentů. ročníku mgisterského studi oboru Geodézie krtogrfie n Fkultě stvební VUT v Brně nesmí být použit k žádným jiným účelům.
2 efinice převýšení koleje dle ČSN Převýšení koleje (superelevtion, cnt) : výškový rozdíl kolejnicových pásů dný úhlem, který svírá spojnice temen protilehlých kolejnicových pásů vodorovná rovin, udává se délkou krtší odvěsny prvoúhlého trojúhelník, jehož přepon má délku mm ČSN Konstrukční geometrické uspořádání koleje její prostorová poloh. Část 1 - Projektování
3 efinice převýšení koleje dle ČSN EN převýšení (cnt (superelevtion)) výškový rozdíl dvou kolejnicových pásů jedné koleje vztžený k vodorovné rovině v určitém místě (příčném řezu koleje), měřený mezi osmi hlv kolejnic ČSN EN Železniční plikce Kolej Výhybky výhybkové konstrukce Část 1: efinice 1 Vodorovná rovin Převýšení
4 Zákldní podmínky V přímé koleji se převýšení nezřizuje kromě přípdu, kdy je vzestupnice umístěn v části přímé přilehlé k oblouku s převýšením bez přechodnice těchto přípdů: ) v desinfekční koleji se zřizuje převýšení 60 mm b) v kolejových rozvětveních, nejvíce 80 mm, výjimečně 100 mm, u výhybek, jež druhou větví leží v oblouku s převýšením k nim přilehlé přímé. Ke snížení účinků příčné odstředivé síly se v kružnicových obloucích zřizuje převýšení koleje, to zvýšením polohy vnějšího kolejnicového pásu. Výškovou polohu koleje udává výšk temene nepřevýšeného kolejnicového pásu. Převýšení koleje musí vyhovovt rychlosti všech vlků, které jedou po dné koleji. V oblouku hlvní koleje se projektuje převýšení pro trťovou rychlost, v osttních kolejích pro největší dovolenou rychlost. V kolejích, které nejsou hlvní, se neprojektuje převýšení pro: V 30 km.h -1 pro R 150 m V 40 km.h -1 pro R 190 m V 50 km.h -1 pro R 95 m V 60 km.h -1 pro R 45 m V 80 km.h -1 pro R 755 m V 100 km.h -1 pro R 1180 m Pokud je zřízeno převýšení koleje, je obvyklé doporučené rozmezí hodnot pro projektování převýšení koleje s ohledem n návrhovou rychlost všech skupin vlků n hospodárnost provozu údržby koleje od 0 mm ž do hodnoty mezního převýšení koleje, které je pro kolej mimo výhybky výhybkové konstrukce s provozním ztížením do 0 milionů t/rok lím 150 mm s provozním ztížením nd 0 milionů t/rok lim 10 mm. Mximální hodnot převýšení koleje je mx 160 mm, tuto hodnotu lze použít pouze pro koleje mimo výhybky výhybkové konstrukce zároveň pro poloměr oblouku R 90 m, v obloucích s poloměrem R < 90 m musí být menší než R 50 1,5 Velikost převýšení v obou větvích výhybky včetně části se společnými pržci je shodná, má být menší než lim 80 mm musí být menší než mx 10 mm.
5 Teoretické převýšení Teoretické převýšení (equilibrium cnt) eq převýšení pro stnovenou rychlost, při kterém výslednice svisle orientovné síly vyvolné hmotností vozidl síly odstředivé působí kolmo k jízdní rovině O v O m ; r G m g převýšení p (mm) t spojnice temen kolejnic V s 1500 α G vodorovná rovin O odstředivá síl [N] m hmotnost [kg] v rychlost [m.s -1 ] V rychlost [km.h -1 ] r poloměr oblouku [m] g grvitční zrychlení, hodnot 9,81 [m.s - ] eq teoretické převýšení s vzdálenost styčných kružnic, hodnot 1500 O v V tnα ; sinα G r g 1,96 r g s eq tnα sinα; V 1,96 r g s eq ; eq 11,8 V r Vypočtená hodnot se zokrouhlí n celý mm nhoru. Vychází-li hodnot eq menší nebo rovn 0 mm, projektuje se kolej bez převýšení.
6 oporučené převýšení 7,1 V R N 1 pro V 10 km/h 6,5 N R V 10 km/h < V 160 km/h 5,9 V R N 3 pro 160 km/h < V 00 km/h
7 Nedosttek přebytek převýšení Nedosttek převýšení (cnt deficiency) I rozdíl mezi teoretickým převýšením skutečným převýšením pro stnovenou rychlost V, skutečné převýšení je menší než teoretické Přebytek převýšení (cnt excess) E - rozdíl mezi skutečným převýšením teoretickým převýšením pro stnovenou rychlost V, skutečné převýšení je větší jk teoretické Vlky, jedoucí rychlostí vyšší než rychlostí V, projíždějí oblouk s využitím nedosttku převýšení I, vlky jedoucí rychlostí nižší využívjí přebytku převýšení E. Tyto hodnoty se vypočtou V V > < eq R 11,8 11,8 V I > 0 R eq R 11,8 V E 11,8 R > 0 Nedosttek převýšení I ni přebytek převýšení E nemůže nbývt záporných hodnot. Mezní hodnot přebytku převýšení je E lim 80 mm, mximální hodnot přebytku převýšení je E mx 110 mm.
8 Nevyrovnné boční zrychlení Nedosttku přípdně přebytku převýšení odpovídá hodnot nevyrovnného příčného zrychlení. Jeho hodnot se vypočte podle vzthu 153 1,96 R V q 153 ; 153 ; 153 1,96 I s g I s I g s g s g R V R v q q p p p p o q
9 Nedosttek převýšení v běžné koleji Hodnoty stndrdního, mezního mximálního nedosttku převýšení v kolejích, ve kterých je hodnot nedosttku převýšení konstntní nebo plynule se měnící ve kterých neleží výhybky výhybkové konstrukce Rychlost [km/h] Stndrdní hodnot I n Mezní hodnot I lim Mximální hodnot I mx V (130 c ) < V (150 b ) 30 < V (150,b ) < V Lze pouze pro vozidl s omezenými silovými účinky n trť (mximální hmotnost n náprvu 18 t) b Lze pouze pro vozidl vlků osobní doprvy c Lze pouze pro poloměr směrového oblouku R. V poloměrech R < lze projektovt I mx pouze pro vozidl s omezenými silovými účinky n trť (mximální hmotnost n náprvu 18 t) Hodnoty nedosttku převýšení vyšší než 100 mm lze nvrhovt pouze v přípdě bezstykové koleje. Hodnoty nedosttků převýšení z pltí pro konvenční vozidl. Hodnoty nedosttků převýšení vyšší než mezní mohou využívt jen vozidl pro vyšší odpovídjící hodnoty schválená, příslušná rychlost se oznčuje jko V 130 (popř. V 150 ). Z tohoto důvodu musí být vždy stnoven v dokumentci i rychlost s využitím hodnot nedosttku převýšení nepřevyšujících mezní hodnoty oznčená jko V.
10 Nedosttek převýšení ve výhybkách výhybkových konstrukcích Typ konstrukce železničního svršku Mezní hodnoty V 160 [km/h] Mximální hodnoty Mezní hodnoty 160 < V 00 [km/h] Mximální hodnoty 00 < V 300 [km/h] Mximální hodnoty I lim 110 Pevné jednoduché srdcovky 85 d 90 Vyloučen b o Jednoduché srdcovky s pohyblivýmičástmi d iltční zřízení c Přerušená pojížděná hrn kolejnicového pásu je n vnitřní strně výhybkového oblouku b Přerušená pojížděná hrn kolejnicového pásu je n vnější strně výhybkového oblouku I mx c Pro rychlosti V > je v oblouku přípustné pouze mlé diltční zřízení d Pro rychlosti do lze pouze pro poloměr směrového oblouku R.Vpoloměrech R < lze projektovt I mx pouze pro vozidl s omezenými silovými účinky n trť (mximální hmotnost n náprvu 18 t), pro osttní vozidl pltí I mx 100 mm. I lim I mx I mx
11 Náhlá změn nedosttku převýšení Hodnoty náhlé změny nedosttku převýšení ( I) Hlvní kolej stniční kolej průběžná trťová Kolejová spojení rozvětvení osttní koleje Rychlost [km/h] Stndrdní hodnot ( I n ) Mezní hodnot ( I lim ) Mximální hodnot ( I mx ) Stndrdní hodnot ( I n ) Mezní hodnot ( I lim ) Mximální hodnot ( I mx ) V < V < V < V
12 Vzestupnice Vzestupnice je úsek koleje, v němž se plynule mění převýšení. Pro výškový přechod mezi úsekem koleje bez převýšení úsekem koleje s převýšením má být projektován krjní lineární vzestupnice. Pokud není možné nvrhnout krjní lineární vzestupnici, je možné nvrhnout krjní nelineární Blossovu vzestupnici Mezi úseky koleje s rozdílnými hodnotmi převýšení (při stejném smyslu křivosti) má být projektován lineární mezilehlá vzestupnice U oblouků opčných směrů bez mezilehlé přímé koleje se projektuje lineární vzestupnice s bodem obrtu. Vzestupnice je popsán svou délkou L d (resp. l vz v přípdě, že je použit přechodnice tvru kubické prboly) svým sklonem, definovným mximální hodnotou čsové změny převýšení d/dt nebo ekvivlentně mximální hodnotou poměru nárůstu převýšení v závislosti n délce vzestupnice 1:n. Minimální délk vzestupnice je vypočten z mximální hodnoty sklonu vzestupnice 1:n nebo ekvivlentně z čsové změny převýšení d/dt.
13 Lineární vzestupnice (l) 1:n (l) Vnější kolejnicový pás l Ld Vnitřní kolejnicový pás Vzorec pro výpočet lineární vzestupnice mezi úsekem koleje bez převýšení úsekem s převýšením (krjní vzestupnice): ( ) l l L d Vzorec pro výpočet lineární vzestupnice mezi úsekem koleje s převýšením 1 (mezilehlá vzestupnice), kde 1 < : úsekem s převýšením ( ) l 1 + ( ) L d 1 l
14 Sklon lineární vzestupnice Rychlostní pásmo Součinitel sklonu vzestupnice n [ - ] Čsová změn převýšení (d/dt) [mm/s] Stndrdní Mezní Mximální / minimální n n (d/dt) n n lim (d/dt) lim n min (d/dt) mx V 80 km/h 6.V 46,30 6.V b 46,30 b 80 km/h < V 10 km/h 10. V 7,78 7.V 39,68 6.V 46,30 10 km/h < V 160 km/h 8.V 34,7 7.V 39, km/h < V 00 km/h 1. V 3,15 00 km/h < V 300 km/h 10.V 7,78 8.V 34,7 Součsně sklon lineární vzestupnice nemá být větší než 1:445. b Součsně sklon lineární vzestupnice nesmí být větší než 1:400. Pro přepočet změny převýšení v čse d/dt n součinitel sklonu vzestupnice n, je-li nk.v, pltí: k 77,8 d dt élk krjní lineární vzestupnice se vypočte podle vzorce: L d n 1000 L d V 3, 6 d dt
15 Umístění vzestupnice Pokud oblouk nemá přechodnice, lze nvrhnout vzestupnici ležící zcel v přímé, popř. částečně v přímé částečně v oblouku, popř. zcel v přímé nebo zcel v oblouku. Toto řešení lze nvrhnout jen: v osttních stničních kolejích; ve stísněných poměrech v kolejích hlvních stničních nebo průběžných trťových s rychlostí nejvýše 60 km/h včetně, to pouze se souhlsem vlstník infrstruktury. Upřednostňuje se, by celá vzestupnice ležel v přímé, pokud to není možné, pk by /3 délky vzestupnice ležely v přímé koleji 1/3 délky vzestupnice v kružnicovém oblouku; pokud ni to není možné, musí být lespoň dodrženy podmínky ZO 100 mm zároveň I ZO 100 mm. U oblouků s přechodnicemi má být lineární vzestupnice projektován v délce přechodnice. Zčátek vzestupnice se vloží do míst zčátku přechodnice konec přechodnice se vloží do míst konce přechodnice (zčátku kružnicového oblouku). N zčátku kružnicového oblouku má lineární vzestupnice dosáhnout stnovené hodnoty převýšení koleje. Ve stísněných poměrech pro rychlosti V 80 km/h může být lineární vzestupnice projektován delší než odpovídjící přechodnice. Zčátek vzestupnice se vloží do míst zčátku přechodnice, le konec vzestupnice leží v kružnicovém oblouku. V konci přechodnice jsou převýšení nedosttek převýšení úměrné poměru délek přechodnice vzestupnice podle vzorců: ZO L k I ZO ZO L d 11,8 V R L K I ZO n 1000 I
16 Nelineární vzestupnice dle Blosse (l) 1:nmx (l) Vnější kolejnicový pás l Ld/ Ld Ld/ Vnitřní kolejnicový pás Rovnice vzestupnice (převýšení v libovolném bodě vzestupnice ve vzdálenosti l od zčátku vzestupnice) : 3 l l ( ) 3 l L d L d Vzájemný sklon kolejnicových pásů v libovolném bodě délky vzestupnice: 6 ( l) Ld L d l l Poměr vzájemného sklonu kolejnicových pásů uprostřed délky vzestupnice (mximum sklonu nelineární vzestupnice) : 1: n mx L d
17 Nelineární vzestupnice dle Blosse Hodnoty součinitele n určujícího sklon nelineární vzestupnice čsové změny převýšení d/dt ve středu její délky Součinitel sklonu vzestupnice n [ - ] Rychlostní Čsová změn převýšení d/dt [mm/s] Pásmo Stndrdní Mezní Mximální / minimální n n (d/dt) n n lim (d/dt) lim n min (d/dt) mx V 100 km/h V 55,55 4.V b 69, km/h < V 300 km/h V 55,55 4.V c 69,44 b Součsně sklon nelineární Blossovy vzestupnice nemá v mximu sklonu nlézjícím se uprostřed její délky překročit pro rychlost vyšší než hodnotu 1 : 500. b Součsně sklon nelineární Blossovy vzestupnice nesmí v mximu sklonu nlézjícím se uprostřed její délky překročit hodnotu 1 : 400. c Součsně sklon nelineární Blossovy vzestupnice nesmí v mximu sklonu nlézjícím se uprostřed její délky překročit pro rychlost vyšší než hodnotu 1 : 600. élk krjní nelineární Blossovy vzestupnice odpovídjící sklonu 1:n se stnoví podle vzorce: L d 1,5 n 1000 L d V, 4 d dt
18 Inflexní motiv
Konstrukční uspořádání koleje
Kontrukční upořádání koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.. Útv železničních kontrukcí tveb Tto prezentce byl vytvořen pro tudijní účely tudentů 3. ročníku bklářkého tudi oboru Kontrukce doprvní tvby n Fkultě
VíceInfrastruktura kolejové dopravy
07 Infrastruktura kolejové dopravy u k á š T ý f a ČUT v Praze Fakulta dopravní Anotace: Téma č. Geometrické parametry železniční koleje geometrické a konstrukční uspořádání železniční koleje převýšení
VíceMezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních
Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních 1. Přechodová kolejnice Délka: - v hlavní koleji dl. 12,5 m - v ostatních kolejích 10,0 m - ve staničním zhlaví nejméně 4,0 m Vzdálenost přechodového
Víceč.. 8 Dokumenty o GPK na VRT
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š Přednáška č.. 8 T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Geometrické a další parametry koleje na vysokorychlostních tratích Anotace: Dokumenty určující parametry
VíceVÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE
VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 2 (ZST2) Kolejiště železniční stanice sestává ze staničních kolejí a ze zhlaví, kde se jednotlivé koleje propojují.
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO
VíceKonstrukční uspořádání koleje
Konstrukční uspořádání koleje Rozchod a rozšíření rozchodu koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku
VíceMĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA
MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com
VíceNÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE. Michal RADIMSKÝ
NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE Michal RADIMSKÝ TRASA PK trasou pozemní komunikace (PK) rozumíme prostorovou čáru, určující směrový i výškový průběh dané komunikace trasa PK je spojnicí středů povrchu silniční
VícePravoúhlý trojúhelník goniometrické funkce. Výpočet stran pravoúhlého trojúhelníka pomocí goniometrických funkcí
Prvoúhlý trojúhelník goniometrické funkce V prvoúhlém trojúhelníku ABC jsou definovány funkce úhlu : sin, cos, tg, cotg tkto: sin c cos c tg cot g protilehlá odvěsn ku přeponě přilehlá odvěsn ku přeponě
VíceMatematické metody v kartografii
Mtemtické metody v krtogrfii. Přednášk Referenční elipsoid zákldní vzthy. Poloměry křivosti. Délky poledníkového rovnoběžkového oblouku. 1. Zákldní vzthy n rotčním elipoidu Rotční elipsoid dán následujícími
VíceVýpočet křivosti křivek ve stavební praxi
Přechodnice podle Nördlinga (kubická parabola) Vypočtěte křivost Nördlingovy přechodnice v bodě x=0 a x=l x y( x) 6LR x- vzdálenost bodu přechodnice od začátku přechodnice v tečně y- kolmá vzdálenost bodu
Více( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501
1.5. Mechnická práce II Předpokldy: 1501 Př. 1: Těleso o hmotnosti 10 kg bylo vytženo pomocí provzu do výšky m ; poprvé rovnoměrným přímočrým pohybem, podruhé pohybem rovnoměrně zrychleným se zrychlením
VíceVÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ
VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Ing. Bohuslav Puda, DT výhybkárna a mostárna, Prostějov 1. Úvod Vývoj štíhlých výhybek a výhybek pro vysokorychlostní tratě je jedním z hlavních úkolů oddělení výzkumu
VíceSYLABUS 10. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 10 PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Přechodnice, přechodnicové a výškové oblouky) 3 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka, CSc prosinec 2015 1
VíceProstorová poloha koleje
Prostorová poloha koleje Zajištění. Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce
VícePROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD úvodní informace Projektování kolejové dopravy (12PKD) cvičení Ing. Vojtěch Novotný
VíceBEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH
Ústav železničních konstrukcí a staveb 1 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Otto Plášek Bezstyková kolej na mostech 2 Obsah Vysvětlení rozdílů mezi předpisem SŽDC S3 a ČSN EN 1991-2 Teoretický základ interakce
VíceDopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura
Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura 2.1. Konstrukce železničních vozidel Dvojkolí. U železničních vozidel jsou běžně kola pevně nalisována na nápravách a vytvářejí tak dvojkolí, která
VíceSLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ
h Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: MECHANIKA DRUHÝ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 11. SRPNA 2013 Název zprcovného celku: SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ Ke sloţenému nmáhání dojde tehdy, vyskytnou-li se součsně
VíceTrigonometrie trojúhelníku
1 Trojúhelníky Trigonometrie trojúhelníku Vypočítejte výšku v c v trojúhelníku, je-li úhel β = 59 strn = 14 cm. (Výsledek zokrouhlete n celé centimetry.) 9000121701 (level 1): Je dán trojúhelník, jehož
VícePROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Úloha 2 Železniční stanice vytyčovací výkres zhlaví ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav
VíceBezstyková kolej. (Continuous Welded Rail) Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb
(Continuous Welded Rail) Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Co je bezstyková kolej? Kolej s průběžně svařenými kolejnicemi o délce nejméně: q 150 m (podle předpisu SŽDC
VíceZákladní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.
Zákldní příkld 1) Stín věže je dlouhý 55 m stín tče vsoké 1,5 m má v tutéž dou délku 150 cm. Vpočtěte výšku věže. ) Určete měřítko mp, jestliže odélníkové pole o rozměrech 600 m 450 m je n mpě zkresleno
VíceHodnocení vodicích vlastností lokomotivy v obloucích velmi malých poloměrů podle nové vyhlášky UIC 518:2009
Vědeckotechnický sborník ČD č. 29/1 Jaromír Zelenka 1 Hodnocení vodicích vlastností lokomotivy v obloucích velmi malých poloměrů podle nové vyhlášky UIC 518:9 Klíčová slova: vodicí vlastnosti lokomotivy,
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH
VíceZVÝŠENÍ TRAŤOVÉ RYCHLOSTI V ÚSEKU SKALICE NAD SVITAVOU - VELKÉ OPATOVICE SPEED INCREASING OF THE SKALICE NAD SVITAVOU - VELKÉ OPATOVICE SECTION
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS ZVÝŠENÍ
Více2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II
2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II Předpokldy: 020406 Př. 1: oplň tbulku. Zdání sss α < 180 c Zdání Náčrtek Podmínky sss sus usu b + b > c b + c > c + c > b b α < 180 c α + β < 180 c Pedgogická poznámk: Původní
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl XVI Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny
VíceObr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou
MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH SOUSTAV Zákldním prmetrem kždé zobrzovcí soustvy je především její ohnisková vzdálenost. Existuje několik metod k jejímu určení le téměř všechny jsou ztíženy určitou nepřesností
VíceNÁVRH ODVODNĚNÍ KŘIŽOVATKY POMOCÍ PROJEKTOVÝCH VRSTEVNIC
NÁVRH ODVODNĚNÍ KŘIŽOVATKY POMOCÍ PROJEKTOVÝCH VRSTEVNIC 1. Odvodnění křižovatky U místních komunikací lemovaných zvýšenými obrubníky se k odvedení srážkových vod používají obvykle typové uliční vpusti
Více5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami
5.1.5 Zákldní vzthy mezi body, přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů), rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin
Více4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu
.. Goniometriké funke ostrého úhlu Předpokldy: 7 Dnešní látku opkujeme už potřetí (poprvé n zčátku mtemtiky, podruhé ve fyzie) je to oprvdu důležité. C C C C C C Všehny prvoúhlé trojúhelníky s úhlem α
VíceOhýbaný nosník - napětí
Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se
VíceJČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2 1. Principy dispozičního uspořádání křižovatek Princip A - Volba typu a geometrických prvků podle intenzity dopravy Princip B - Odbočování
VíceREKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda
REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda 1 Obsah Tady bude obsah 2 1. Úvod 1.1 Zásady pro vypracování Železniční stanice Studenec leží na trati
VíceSYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Řešení kruţnicových oblouků v souřadnicích) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec 2015
Více11. cvičení z Matematické analýzy 2
11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y
VíceNÁPLŇ PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ. MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin )
PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin ) 1. Historický vývoj mostního stavitelství - 7 hodin 1.1. Starověk ( 1 ) 1.2. Středověk
VícePodobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce
1116 Podonosti trojúhelníků, goniometriké funke Předpokldy: 010104, úhel Pedgogiká poznámk: Zčátek zryhlit α γ β K α' l M γ' m k β' L Trojúhelníky KLM n nšem orázku mjí stejný tvr (vypdjí stejně), le liší
VíceGeometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Geometrie Mgr. Jrmil Zelená Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou Výpočty v prvoúhlém trojúhelníku VY_3_INOVACE_05_3_1_M Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou PRAVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK 1 Pojmy oznčení:,.odvěsny
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH
VícePružnost a plasticita II
Pružnost plsticit II. ročník klářského studi doc. In. Mrtin Krejs, Ph.D. Ktedr stvení mechnik Řešení nosných stěn pomocí Airho funkce npětí inverzní metod Stěnová rovnice ΔΔ(, ) Stěnová rovnice, nzývná
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH
Více(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a
Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:
Více5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami
5.1.5 Zákldní vzthy mezi body přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů. Přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů) Rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS POŽADAVKY
VíceZEMNÍ TLAKY. Princip určování: teorie mezní rovnováhy, rovinná úloha, předpoklad rovinných kluzných ploch
Druhy!"tlk v klidu S r!"ktivní zemní tlk S!"psivní odpor S p ZEMNÍ TLAKY Obr.. Druhy zemních tlků ) tlk zeminy v klidu, b) ktivní zemní tlk, c) psivní zemní odpor, d) závislost velikosti zemního tlku od
VíceTéma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem
Pružnost plsticit,.ročník bklářského studi Tém Přetvoření nosníků nmáhných ohbem Zákldní vth předpokld řešení Přetvoření nosníků od nerovnoměrného oteplení etod přímé integrce diferenciální rovnice ohbové
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_399 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída
Více100 1500 1200 1000 875 750 675 600 550 500 - - 775 650 550 500 450 400 350 325 - -
Prostý kružnicový oblouk Prostý kružnicový oblouk se používá buď jako samostatné řešení změny směru osy nebo nám slouží jako součást směrové změny v kombinaci s přechodnicemi nebo složenými oblouky. Nejmenší
VíceVzorová řešení čtvrté série úloh
FYZIKÁLNÍ SEKCE Přírodovědecká fkult Msrykovy univerzity v Brně KORESPONDENČNÍ SEMINÁŘ Z FYZIKY 8. ročník 001/00 Vzorová řešení čtvrté série úloh (5 bodů) Vzorové řešení úlohy č. 1 (8 bodů) Volný pád Měsíce
VícePlatné znění schválené usnesením rady města č. 103/2014 ze dne 4. 2. 2014 a radou Městského obvodu Liberec - Vratislavice nad Nisou dne 17. 2.
Pltné znění schválené usnesením rdy měst č. 103/2014 ze dne 4. 2. 2014 rdou Městského obvodu Liberec - Vrtislvice nd Nisou dne 17. 2. 2014 Interní předpis PRO ZŘIZOVÁNÍ SLUŽEBNOSTÍ Čl. 1 Předmět ceny 1.
Více11.12.2011. Pravý odbočovací pruh PŘÍKLAD. Místní sběrná komunikace dvoupruhová s oboustranným chodníkem. L d s 10
11.1.011 SMK Příklad PravýOdbočovací.ppt SILNIČNÍ A MĚSTSKÉ KOMUNIKACE programu č.3 B Návrhstykovékřižovatky s pravým odbočovacím pruhem Návrh křižovatky: Nakreslete ve vhodném měřítku situační výkres
VícePříklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem
Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je
VíceGeometrické parametry kolejí pro jednotky. s naklápěcími skříněmi (NS)
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1998 ČÍSLO 5 Vladimír Igielski Geometrické parametry kolejí pro jednotky s naklápěcími skříněmi (NS) Klíčová slova : technické parametry pro naklápěcí systém, základní návrhové
VíceVzdálenost roviny a přímky
511 Vzdálenost roviny přímky Předpokldy: 510 Př 1: Rozhodni, kdy má smysl uvžovt o vzdálenosti přímky od roviny, nvrhni definici této vzdálenosti Uvžovt o vzdálenosti přímky roviny můžeme pouze v přípdě,
VíceIntegrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)
Integrální počet - IV. část (plikce n určitý vlstní integrál, nevlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 9. přednášk z AMA Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 4 Obsh
VíceŽelezniční svršek úzkorozchodných drah
České dráhy ČD S 3/3 Železniční svršek úzkorozchodných drah České dráhy ČD S 3/3 Železniční svršek úzkorozchodných drah Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele DDC dne: 9.12. 2002 č.j.: 58 691/2002-O13
VíceÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY. Michal Radimský
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY Michal Radimský OBSAH PŘEDNÁŠKY: Definice, normy, názvosloví Rozdělení úrovňových křižovatek Zásady pro návrh křižovatek Návrhové prvky úrovňových křižovatek Typy úrovňových křižovatek
VíceKomplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.
7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1
VíceVýhybky a výhybkové konstrukce
Geometrické uspořádání výměnové části a srdcovky. Konstrukce jednoduché výhybky, opornice, jazyky, srdcovky Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského
VíceDélka oblouku křivky
Přechodnice podle Blosse Vypočtěte délku oblouku Blossovy přechodnice na intervalu 0, L Např pro vysokorychlostní tratě mezi ČR a Německem je R 6500m, L 198m 4 1 y ) ( R 4L 5 10L ( 2 3 - vzdálenost bodu
VíceM A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)
5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete
VícePevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0
Strana: 1 /8 Výtisk č.:.../... ZKV s.r.o. Zkušebna kolejových vozidel a strojů Wolkerova 2766, 272 01 Kladno ZPRÁVA č. : Z11-065-12 Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Vypracoval:
Více56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25
56. ročník Mtemtické olympiády Úlohy domácí části I. kol ktegorie 1. Njděte všechny dvojice (, ) celých čísel, jež vyhovují rovnici + 7 + 6 + 5 + 4 + = 0. Řešení. Rovnici řešíme jko kvdrtickou s neznámou
VícePosuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou
Příkld 1: SPŘAŽEÝ SLOUP (TRUBKA VYPLĚÁ BETOE) ZATÍŽEÝ OSOVOU SILOU Posuďte oboustrnně kloubově uložený sloup délk L 5 m, který je entrik ztížen silou 1400 kn. Sloup tvoří trubk Ø 45x7 z oeli S35 vplněná
VíceRovinná napjatost tenzometrická růžice Obsah:
5. leke Rovinná npjtost tenzometriká růžie Osh: 5. Úvod 5. Rovinná npjtost 5. Tenzometriká růžie 4 5.4 Posouzení přípustnosti nměřenýh hodnot deforme resp. vyhodnoenýh npět 7 strn z 8 5. Úvod Při měření
VíceLaboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:
Truhlář Michl 7.. 005 Lbortorní práce č.8 Úloh č. 7 Měření prmetrů zobrzovcích soustv: T = ϕ = p = 3, C 7% 99,5kP Úkol: - Změřte ohniskovou vzdálenost tenké spojky přímou Besselovou metodou. - Změřte ohniskovou
VíceDOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky
2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
Více2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.
2.cvičení 1. Polopřímk: od O dělí přímku n dvě nvzájem opčné polopřímky. Úsečk: průnik dvou polopřímek,. Polorovin: přímk dělí rovinu n dvě nvzájem opčné poloroviny. Úhel: průnik polorovin (pozor n speciální
VíceKinematika kladkového stavu pro simulaci reálné trati. Roller Rig Kinematics for Real Track Simulation
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Roller Rig Kinematics for Real Track Simulation bakalářská práce Studijní program: Teoretický
VíceKOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU
KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ
VíceVýhybky pro rychlá spojení
DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. Dolní 3137/100, 797 11 Prostějov, Česká republika www.dtvm.cz, e-mail: dt@dtvm.cz EN ISO 9001 EN ISO 3834-2 EN ISO 14001 OHSAS 18001 Výhybky pro rychlá spojení 21.11.2013
VíceRozdělení staveb Návrhové prvky
Rozdělení staveb Návrhové prvky Vývoj železniční sítě Železniční síť se rozvíjela časově i místně souběžně s rozvojem industrializačního cyklu 19. a 20. století. Počátek byl dán vynálezem a využitím parního
Více3. Kvadratické rovnice
CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:
VíceStavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám
Stvební mechnik,.ročník bklářského studi AST Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická univerzit
Více+ S pl. S = S p. 1. Jehlan ( síť, objem, povrch ) 9. ročník Tělesa
1. Jehlan ( síť, objem, povrch ) Jehlan je těleso, které má jednu podstavu tvaru n-úhelníku. Podle počtu vrcholů n-úhelníku má jehlan název. Stěny tvoří n rovnoramenných trojúhelníků se společným vrcholem
VíceMĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA
MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA cvičení z předmětu 12MKDP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com
VíceVzdálenosti přímek
5..11 Vzdálenosti přímek Předpokldy: 510 Př. 1: Rozhodni, kdy má smysl uvžovt o vzdálenosti dvou přímek nvrhni definici této vzdálenosti. Vzdálenost přímek má smysl, když přímky nemjí společné body tedy
VíceVzdálenost rovin
510 zdálenost rovin ředpokldy: 509 Kdy má cenu uvžovt o vzdálenosti dvou rovin? ouze, když jsou rovnoběžné, jink se protínjí ř 1: Nvrhni definici vzdálenosti dvou rovnoběžných rovin Z vzdálenost dvou rovnoběžných
VíceOpakování ke státní maturitě didaktické testy
Číslo projektu CZ..7/../.9 Škol Autor Číslo mteriálu Název Tém hodiny Předmět Ročník/y/ Anotce Střední odborná škol Střední odborné učiliště, Hustopeče, Msrykovo nám. Mgr. Rent Kučerová VY INOVACE_MA..
VíceVzdálenosti přímek
5..1 Vzdálenosti přímek Předpokldy: 511 Př. 1: Rozhodni, kdy má smysl uvžovt o vzdálenosti dvou přímek nvrhni definici této vzdálenosti. Vzdálenost přímek má smysl, když přímky nemjí společné body tedy
VíceŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE
ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2015/2016 úvodní informace Železniční tratě a stanice (12ZTS) cvičení Ing.
VíceCvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZPOMALOVACÍ PRAHY A ZVÝŠENÉ PLOCHY
Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZPOMALOVACÍ PRAHY A ZVÝŠENÉ PLOCHY POUŽITÍ (zdroj: novela TP č. 85, srpen 2013) místní komunikace funkční skupiny C a D1 ojediněle
VíceKonstrukce železničního svršku
Konstrukce železničního svršku Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce
VíceOblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Antonín Vaněček Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518 Klíčová slova: Vyhláška
VíceHYDROMECHANIKA. Požadavky ke zkoušce: - zápočet Zkouška: písemný test (příklady) + ev. ústní
HYDROMECHANIKA Rozsh : /1 z, zk, semestr: 3 Ktedr vodního hospodářství environmentálního modelování Grnt předmětu: Rdek Roub FŽP MCEV II, D439 Tel.: 4 38 153, 737 483 840, e-mil: roub@fzp.czu.cz Konzultční
VíceAutomatická strojní podbíječka Unimat 09-4x4/4S
Automatická strojní podbíječka Unimat 09-4x4/4S 1. POPIS STROJE Unimat 09-4x4/4S je univerzální ASP pro kontinuální podbíjení traťové koleje i výhybek včetně možnosti zvedu a zajištění odbočné větve výhybky
VíceVýhybky a výhybkové konstrukce
, rozdělení. Výhybky, základní pojmy. Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v
VíceRovinné obrazce. 1) Určete velikost úhlu α. (19 ) 2) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27. (99 )
Rovinné orze 1) Určete velikost úhlu α. (19 ) 32 103 2) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27. (99 ) x d y x y 3) Vypočítejte osh orze znázorněného ve čtverové síti. (2 500 m 2 ) C A B
Více4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I
4..7 Zvedení funkcí sinus cosinus pro orientovný úhel I Předpokldy: 40, 40, 404, 406 Prolém s definicí funkcí sin ( ) cos( ) : Definice pomocí prvoúhlého trojúhelníku je π možné použít pouze pro ( 0 ;90
VíceZvýšení kvality jízdní dráhy ve výhybkách pomocí zpružnění
Zvýšení kvality jízdní dráhy ve výhybkách pomocí zpružnění Ing. Smolka, M. Doc. Ing. Krejčiříková, H., CSc. Prof. Ing. Smutný, J., Ph.D. DT - Výhybkárna a strojírna, a.s., Prostějov www.dtvm.cz Konference
Více17. Střela hmotnosti 20 g zasáhne rychlostí 400 ms -1 strom. Do jaké hloubky pronikne, je-li průměrný odpor dřeva R = 10 4 N?
1. Za jaký čas a jakou konečnou rychlostí (v km/hod.) dorazí automobil na dolní konec svahu dlouhého 25 m a skloněného o 7 0 proti vodorovné rovině, jestliže na horním okraji začal brzdit na hranici možností
VíceII. 5. Aplikace integrálního počtu
494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu
VíceÚlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C
52. ročník mtemtické olympiády Úlohy školní kluzurní části I. kol ktegorie 1. Odtrhneme-li od libovolného lespoň dvojmístného přirozeného čísl číslici n místě jednotek, dostneme číslo o jednu číslici krtší.
Více6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.
KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou
VíceZADÁNÍ ročníkového projektu pro III.a IV.ročník studijního oboru: Konstrukce a dopravní stavby
ZADÁNÍ ročníkového projektu pro III.a IV.ročník studijního oboru: Konstrukce a dopravní stavby I. V daném mapovém podkladu v měřítku 1:10 000 vypracujte návrh spojení mezi body A a B na úrovni vyhledávací
VíceVÝPOČET ŘETĚZOVÝCH PŘEVODŮ ČSN 01 4809
VÝPOČET ŘETĚZOVÝCH PŘEVODŮ ČSN 0 4809 DIAGRAM PRO VOLBU ŘETĚZU Z JMENOVITÉHO VÝONU A OTÁČE PASTORU Js /4 ŘETĚZY_VÝPOČET_04809 SOUČINITEL VÝONU κ Počet zuů pstoku z Převoový pomě i 2 3 5 7 3 0,39 0,50 0,57
VíceŘešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s.
Řešení úloh. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů.a) Doba jízdy na prvním úseku (v 5 m s ): t v a 30 s. Konečná rychlost jízdy druhého úseku je v v + a t 3 m s. Pro rovnoměrně
Více