PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ Praha, leden 2007

2 Zpracováno podle naízení Rady (ES). 1698/2005, o podpoe pro rozvoj venkova z Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova (dále jen Naízení o podpoe venkova), naízení Rady (ES). 1290/2005, o financování Spolené zemdlské politiky, a rozhodnutí Komise. 2006/144/ES, o strategických smrech Spoleenství pro rozvoj venkova (programové období ).

3 Garance a koordinace: MZe, VÚZE Praha

4 OBSAH Seznam použitých zkratek... 8 Definice pojm Úvod Název programu rozvoje venkova lenský stát a správní region Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek, zvolená strategie pro jejich ešení a vyhodnocení ex-ante Analýza situace s ohledem na silné a slabé stránky Všeobecná socioekonomická charakteristika Ekonomická situace v zemdlství, lesním hospodáství a potravináském prmyslu Celková situace v oblasti životního prostedí Celková hospodáská a spoleenská situace ve venkovských oblastech Leader SWOT analýza Zvolená strategie k dosažení cíl rozvoje venkova využitím silných a eliminací slabých stránek Vyhodnocení ex-ante Vliv pedcházejících program a návaznost opatení PRV na opatení z pedcházejících program SAPARD OP Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství Horizontální plán rozvoje venkova LEADER Návaznost opatení z pedcházejících programových období

5 4 Odvodnní zvolených priorit s ohledem na Strategické pokyny Spoleenství a Národní strategický plán rozvoje venkova Strategické pokyny Spoleenství pro rozvoj venkova, Národní strategický plán eské republiky na období a jejich reflexe v Programu rozvoje venkova Pedpokládané dopady Programu podle hodnocení ex-ante a zvolených priorit Informace o osách a opateních navrhovaných pro každou osu a jejich popis, vetn konkrétních ovitelných cíl a ukazatel, které umožují mit pokrok, úinnost a úelnost programu Pehled os, priorit a opatení Popis opatení OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMDLSTVÍ A LESNICTVÍ Skupina Opatení I.1 Opatení zamená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1 Modernizace zemdlských podnik I.1.2 Investice do les I Zvyšování hospodáské hodnoty lesa I Lesnická technika I Technické vybavení provozoven I Lesnická infrastruktura I.1.3 Pidávání hodnoty zemdlským a potravináským produktm I Pidávání hodnoty zemdlským a potravináským produktm I Spolupráce pi vývoji nových produkt, postup a technologií (resp. inovací) v potravináství I.1.4 Pozemkové úpravy Skupina Opatení I.2 Opatení pechodná pro eskou republiku a ostatní nové lenské státy EU I.2.1 Seskupení producent Skupina Opatení I.3 Opatení zamená na podporu vdomostí a zdokonalování lidského potenciálu I.3.1 Další odborné vzdlávání a informaní innost I.3.2 Zahájení innosti mladých zemdlc I.3.3 Pedasné ukonení zemdlské innosti I.3.4 Využívání poradenských služeb OSA II - ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ A KRAJINY II.1 Skupina opatení zamená na udržitelné využívání zemdlské pdy II.1.1 Platby za pírodní znevýhodnní poskytované v horských oblastech 2

6 a platby poskytované v jiných znevýhodnných oblastech (LFA) II.1.2. Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové smrnice pro vodní polititku 2000/60/ES (WFD) II Platby v rámci NATURA 2000 na zemdlské pd II Rámcová smrnice pro vodní politiku 2000/60/ES II.1.3. Agroenvironmentální opatení II Podopatení postupy šetrné k životnímu prostedí II Titul ekologické zemdlství II Titul integrovaná produkce II Management integrovaná produkce ovoce II Management integrovaná produkce révy vinné II Management integrovaná produkce zeleniny II Podopatení ošetování travních porost II Louky II Pastviny II Podopatení pée o krajinu II Titul zatravování orné pdy II Titul pstování meziplodin II Titul biopásy II.2. Skupina opatení zamená na udržitelné využívání lesní pdy II.2.1. Zalesování zemdlské pdy II První zalesnní zemdlské pdy II Založení porost rychle rostoucích devin pro energetické využití II.2.2. Platby v rámci NATURA 2000 v lesích II Zachování hospodáského souboru lesního porostu z pedchozího produkního cyklu II.2.3. Lesnicko-environmentální platby II Zlepšování druhové skladby lesních porost II.2.4. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora spoleenských funkcí les II Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádní preventivních opatení II Neproduktivní investice v lesích OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁSTVÍ VENKOVA Skupina opatení III.1 - Opatení k diverzifikaci hospodáství venkova III.1.1 Diverzifikace inností nezemdlské povahy

7 III.1.2 Podpora zakládání podnik a jejich rozvoje III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu Skupina opatení III.2 - Opatení ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, obanské vybavení a služby III a) Obnova a rozvoj vesnic III b) Obnova a rozvoj vesnic III a) Obanské vybavení a služby III b) Obanské vybavení a služby III.2.2 a) Ochrana a rozvoj kulturního ddictví venkova Píspvek R iní 25 % veejných zdroj III.2.2 b) Ochrana a rozvoj kulturního ddictví venkova Charakteristika opatení Píspvek R iní 25 % veejných zdroj Opatení III.3 - týkající se vzdlávání a informování hospodáských subjekt psobících v oblastech, na nž se vztahuje osa III III.3.1 Vzdlávání a informace OSA IV - LEADER IV.1.1. Místní akní skupina IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projekt spolupráce V. TECHNICKÁ POMOC V.1 Píprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu V.2 Zízení a provoz Celostátní sít pro venkov V.2.1 Struktury potebné pro provoz sít V.2.2 Akní plán

8 5.3 Souhrnná tabulka operativních, specifických a celkových cíl a indikátor jejich výstup, výsledk a dopad pro jednotlivá opatení Programu rozvoje venkova (vetn odhadu kvantifikace) Legislativní rámec Programu Popis opatení podléhajících režimu pechodu z naízení 1257/1999 na 1698/ Finanní plán Tabulka uvádjící v souladu s l. 69 odst. 4 a 5 celkovou podporu z fondu plánovanou na každý rok Finanní plán podle os (v EUR, za celé období) Indikativní lenní financování podle opatení Programu rozvoje venkova z hlediska veejných a soukromých výdaj (v euro, za celé období) doplkové vnitrostátní financování Prvky potebné pro hodnocení podle pravidel hospodáské soutže, pípadn seznam program podpory schválených na základ lánk Smlouvy k využívání pi provádní programu Informace o doplkovosti programu ve vztahu k opatením financovaným dalšími nástroji Spolené zemdlské politiky, prostednictvím politiky soudržnosti a nástrojem podpory Spoleenství pro rybolov Doplkovost Programu ve vztahu k opatením financovaným dalšími nástroji Spolené zemdlské politiky Vztah jednotné platby na plochu (SAPS) a Programu Vztah národních doplkových plateb (top-up) a Programu Vztah spolených tržních organizací a Programu Doplkovost Programu ve vztahu k Politice soudržnosti Doplkovost Programu ve vztahu k nástroji podpory Spoleenství pro rybolov Provádcí opatení k programu Provádcí opatení k programu Urení orgán povených provádním Programu ídící orgán Platební agentura Kompetentní orgán Certifikaní subjekt Sankce a pokuty Finanní toky Popis systém monitorování a hodnocení Obecné zásady

9 Složení monitorovacího výboru Úkoly monitorovacího výboru Monitorování ídícím orgánem Výroní zprávy o pokroku Monitorovací systém Hodnocení Programu Zajištní propagace Programu / Komunikaní plán Financování Komunikaního akního plánu Urení partner podle lánku 6 naízení Rady a výsledky konzultací s partnery Urení partner Výsledky konzultací s partnery Konzultaní innost Agrární komora Specifika jednotlivých kraj Pílohy k Ose II (kapitola 5.2.2) Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha Píloha. 14 (Ex-ante hodnocení)

10 Ex ante hodnocení Programu rozvoje venkova eské republiky pro období Úvod Problémy zpracovávaného Programu rozvoje venkova Bod 3 není v Guidelines for Ex-ante rozpracován Jaké cíle se od programu oekávají dosáhnout? Jaká opatení jsou navrhována? Jaké jsou oekávané pozitivní a negativní dopady opatení, která budou aplikována? Zahrnutá pidaná hodnota spoleenství Pomoc pi dosažení efektivnosti náklad Monitorování a hodnocení Výsledky environmentálního odhadu

11 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a. s. akciová spolenost AEO agroenvironmentální opatení AOPK R Agentura ochrany pírody a krajiny eské republiky AZO agrární zahraniní obchod BAT Best Available Techniques (nejlepší dostupné techniky) b.c. BPEJ bžná cena bonitaní pdn-ekologická jednotka BRC British Retail Consortium CZV ceny zemdlských výrobc CC Candidate Countries (kandidátské zem) CF Cohesion Fund (Fond soudržnosti FS) HMÚ eský hydrologický a meteorologický ústav MZRB eskomoravská záruní a rozvojová banka NR eská národní rada SN eská státní norma SÚ ÚZK eský statistický úad eský úad zemmický a katastrální DPH da z pidané hodnoty DKM digitální katastrální mapa ECCP Evropský program ke zmn klimatu (European Climate Change Programme) ECEAT Evropské centrum pro eko agroturistiku (European Centre for Eco Agro Tourism) EFF Evropský rybáský fond (European Fisheries Fund) EFRR Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund ERDF) EHK OSN Úmluvy o dálkovém zneišování ovzduší pekraujícím hranice stát CLRTAP EK Evropská komise EN Evropská norma ES Evropské spoleenství ESF Evropský sociální fond (European Social Fund) EU nebo Evropská unie po roce 1994 (pipojeno Rakousko, Finsko, Švédsko) EU 15 EU 12 Evropská unie do roku 1994 (Belgie, Dánsko, Nmecko, Španlsko, Francie, Velká Británie, ecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko) EUR euro = spolená mna Evropské mnové unie (platnost od ) EUROSTAT Evropské statistické centrum EVJ evidenní velikostní jednotka EZ ekologické zemdlství EZFRV Evropský zemdlský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) EZGF Evropský zemdlský garanní fond (European Agricultural Guarantee Fund EAGF) EZOZF Evropský zemdlský orientaní a záruní fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund EAGGF) FADN Farm Accountancy Data Network (Sí testovacích podnik) FKNM FNVA/AWU FO Fyzická kontrola na míst Farm net added value/annual working unit fyzické osoby FSÚ Federální statistický úad GA R Grantová agentura eské republiky GMO geneticky modifikované organismy HACCP Hazard Analysis Critical Control Points system (systém HACCP - analýza rizik a kritické kontrolní body) HDE Hlavní svaz nmeckého obchodu HDP hrubý domácí produkt HPH hrubá pidaná hodnota HRDP Horizontální plán rozvoje venkova (Horizontal Rural Development Plan) HZP hrubá zemdlská produkce CHKO IACS chránná krajinná oblast Integrovaný administrativní a kontrolní systém IFS International Food Standard 8

12 IPPC Integrated Pollution Prevention and Kontrol (Integrovaná prevence a omezování zneištní) ISO Mezinárodní organizace pro normalizaci KBTPM krávy bez tržní produkce mléka KEZ KNM Kontrola ekologického zemdlství Kontrola na míst KPÚ KP komplexní pozemkové úpravy kulturní památka LEADER Liason entre les actions de dévélopment economique rural (Vazby mezi akcemi hospodáského rozvoje venkova) - název iniciativy EU a osy IV LFA Less Favoured Areas (mén píznivé oblasti) LPIS Land Parcel Information System (registr pdních blok) LV list vlastnictví MAS místní akní skupina (Local Action Group LAG) MEO metylester epkového oleje MF R Ministerstvo financí eské republiky mikroregion území sdružených obcí MMR R Ministerstvo pro místní rozvoj eské republiky MPO R Ministerstvo prmyslu a obchodu eské republiky MW Megawatt MZe R Ministerstvo zemdlství eské republiky MŽP R Ministerstvo životního prostedí eské republiky NH NKP národní hospodáství národní kulturní památka NP národní park NPP národní pírodní památky NPR národní pírodní rezervace NSP Národní strategický plán rozvoje venkova R na období NUTS Nomenclature des unités territoriales statistiques (územní statistické jednotky) NV Naízení vlády OECD Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj) OKE odvtvová klasifikace ekonomických inností OLH OOP odborný lesní hospodá orgán ochrany pírody OP Operaní program Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství o. p. orná pda OV odpadní vody OZE obnovitelné zdroje energie PEFC Programme for the Endorsement of Forest Certification (Program ke schvalování certifikace les) PF R Pozemkový fond eské republiky PGRLF Podprný garanní rolnický a lesnický fond PO právnické osoby POR prostedky na ochranu rostlin POV Program obnovy venkova PP pírodní památky PP s.p. Podniky Povodí státní podnik PR pírodní rezervace PRVKÚK plán rozvoje vodovod a kanalizací území kraje PUPFL Pozemky urené k plnní funkcí les RASFF Rapid Alert System for Food and Feed (Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva) RRD rychle rostoucí deviny RV rostlinná výroba s.r.o spolenost s ruením omezeným SAPARD Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální pedvstupní program pro zemdlství a rozvoj venkova) SAPS single area payments scheme (jednotná platba na plochu) SHR soukrom hospodaící rolník 9

13 SLDB SRS SWOT SZIF SZP SZÚ TTP TUR ÚHÚL ÚZPI DJ VPZ VPR VÚMOP VÚV TGM VÚZE WFD ZA PÚ z.p. ZCHÚ ZO R ZOD ZPF ZVHS ŽV sítání lidí byt a dom Státní rostlinolékaská správa SWOT Analysis Strengths silné stránky, Weaknesses slabé stránky, Opportunities píležitosti, Threads hrozby (analýza silných a slabých stránek, píležitostí a ohrožení) Státní zemdlský intervenní fond akreditovaná platební agentura Spolená zemdlská politika (Common Agricultural Policy CAP) souhrnný zemdlský úet trvalé travní porosty trvale udržitelný rozvoj Ústav hospodáské úpravy les Ústav zemdlských a potravináských informací Dobytí jednotka vesnická památková zóna vesnická památková rezervace Výzkumný ústav meliorací a ochrany pd Výzkumný ústav vodohospodáský T.G.Masaryka Výzkumný ústav zemdlské ekonomiky Water Framework Directive 2000/60/EC (Rámcová smrnice pro vodní politiku 2000/60/ES) zemdlská agentura pozemkový úad zemdlská pda zvlášt chránná území zahraniní obchod eské republiky zranitelné oblasti dusíkem zemdlský pdní fond Zemdlská vodohospodáská správa živoišná výroba 10

14 DEFINICE POJM Cíl Konvergence : cíl akce pro nejmén vyvinuté lenské státy a regiony v souladu s právními pedpisy Spoleenství upravujícími Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen EFRR ), Evropský sociální fond (dále jen ESF ) a Fond soudržnosti na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013; opatení : soubor operací pispívajících k provádní osy, jak je uvedeno v lánku 4 odst. 2 naízení Rady (ES). 1698/2005; operace : projekt, smlouva i ujednání nebo jiná akce vybraná podle kritérií stanovených pro dotyný program pro rozvoj venkova a provádná jedním nebo více píjemci, umožující dosažení cíl stanovených v lánku 4 naízení Rady (dle lánku 2 naízení Rady (ES)1698/2005); osa : ucelená skupina opatení se specifickými cíli vyplývajícími pímo z jejich provádní a pispívajícími k plnní jednoho nebo více cíl stanovených v lánku 4 naízení Rady (dle lánku 2 naízení Rady (ES)1698/2005); programování : proces organizace, pijímání rozhodnutí a financování v nkolika fázích urený k víceletému provádní spolené akce Spoleenství a lenských stát k dosažení prioritních cíl EZFRV; píjemce : hospodáský subjekt, orgán nebo podnik, veejný nebo soukromý, odpovdný za provádní operací nebo pijímající podporu; region : územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úrove NUTS 1 a 2) ve smyslu naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 1059/2003 ze dne 26. kvtna 2003 o zavedení spolené klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) 1 ; spolený rámec pro monitorování a hodnocení : spolený pístup vypracovaný Komisí a lenskými státy vymezující omezený poet spolených ukazatel, které se týkají výchozí situace a finanního provádní, výstup, výsledk a dopad program; strategie místního rozvoje : ucelený soubor operací, které slouží pro plnní místních cíl a poteb provádných v rámci partnerství na náležité úrovni; veejný výdaj : jakýkoli píspvek z veejných zdroj na financování operací pocházející z rozpotu veejnoprávních subjekt nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgán nebo veejnoprávních subjekt ve smyslu smrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. bezna 2004 o koordinaci postup pi zadávání veejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby 2 je považován za píspvek z veejných zdroj. 1 2 Ú. vst. L 154, , s. 1. Ú. vst. L 134, , s

15 ÚVOD Program rozvoje venkova eské republiky na období vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Byl zpracován v souladu s naízením Rady (ES). 1698/2005 a provádcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova, který zajišuje psobení Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s naízením Rady (ES) 1698/2005 l. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do provádcí úrovn a zajišuje tak jeho efektivní realizaci. Opatení Programu rozvoje venkova pispjí k naplování cíl Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: Spolenost založená na znalostech Vnitní trh a podnikatelské prostedí Trh práce Udržitelný rozvoj. Göteborgská konference se promítá v Programu pi zavádní opatení k trvale udržitelným systémm zemdlského hospodaení a podporou opatení, která vytváí trvale udržitelná pracovní místa. Existence a realizace Programu rozvoje venkova R pispje k dosažení cíl stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru eské republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostedí a snížení negativních vliv intenzivního zemdlského hospodaení. Program dále umožní vytvoit podmínky pro konkurenceschopnost eské republiky v základních potravináských komoditách. Program bude také podporovat rozšiování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytváet nová pracovní místa, snížit míru nezamstnanosti na venkov a posílit sounáležitost obyvatel na venkov. Program, který bude schválen vládou R, se vztahuje na území eské republiky a bude urovat politiku rozvoje venkova R v období

16 1 NÁZEV PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ

17 2 LENSKÝ STÁT A SPRÁVNÍ REGION ESKÁ REPUBLIKA Regionem konvergence je celé území R mimo hlavního msta Prahy. 14

18 3 ANALÝZA SITUACE Z HLEDISKA SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, ZVOLENÁ STRATEGIE PRO JEJICH EŠENÍ A VYHODNOCENÍ EX-ANTE 3.1 Analýza situace s ohledem na silné a slabé stránky Všeobecná socioekonomická charakteristika eská republika je stedoevropským státem o celkové rozloze km 2 a s 10,2 mil. obyvateli. Na východ a severovýchod sousedí se Slovenskou a Polskou republikou, na jihu s Rakouskem a nejdelší hranici má na severozápad až jihozápad se Spolkovou republikou Nmecko. Z celkové plochy území leží jen 39 % v nadmoské výšce pod 400 m n. m. V evropských pomrech má charakter horské až podhorské oblasti. Poloha eské republiky v Evrop. Podnebí R se vyznauje vzájemnou interakcí oceánských a kontinentálních vliv. Je charakterizováno pevládajícím západním proudním a intenzívní cyklonální inností, která zpsobuje asté stídání poasí a pomrn hojné srážky. Znaný vliv na klima R má rovnž reliéf krajiny. 15

19 Na základ pibližn shodných klimatických podmínek pro rst a vývoj zemdlských plodin bylo území republiky rozdleno do tzv. klimatických region. Jejich rozložení na území R je uvedeno na následujícím obrázku. Klimatické regiony na území R Administrativn se eská republika lení na 14 samosprávných kraj (na úrovni NUTS 3). Populaním a velikostním kritériím pro vymezení region soudržnosti odpovídá 8 region úrovn NUTS 2. 16

20 Pro klasifikaci venkovských region používá Evropská unie metodiku OECD, založenou na kritériu pepotené hustoty obyvatel. Podle této metodiky se regiony NUTS 3 lení na ti typy: pevážn venkovské regiony více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích (pro tento úel definované jako obce s mén než 150 obyvateli na 1 km 2 ), významn venkovské regiony ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel, pevážn mstské regiony ve venkovských obcích žije mén než 15 % obyvatel. 17

21 Významn a pevážn venkovské regiony v R pedstavují obyvatel, tj. 88,6 % obyvatel R a km 2, tj. 99,4 % území R. Statistickou hranicí, bžn používanou v R pro vymezení venkovských obcí, je obyvatel. Obce s nižším potem obyvatel než jsou v našich podmínkách považovány za venkovské. Existují však i typické vesnice, které mají obyvatel více a podle tohoto kritéria se mezi venkovské obce nezaazují, akoliv msty ješt nejsou (nejvíce na jižní Morav a na Ostravsku). K existuje 166 nemstských obcí s a více obyvateli, v tom 2 nemstské obce s více než obyvateli. Obcí, které vymezujeme jako venkovské, je tedy 5 612, a to je 89,82 % ze všech obcí. Tyto obce spravují území, které tvoí 73,6 % plochy státu. Žije v nich však pouze tvrtina (26,3 %) obyvatel, což je tis. osob k Venkovské prostory v R je teba rozlišit na pímstské, mezilehlé a odlehlé. V souasné dob jednoznan pijaté vymezení tchto typ neexistuje. Souvisí to zejména s tím, že pro jejich identifikaci musíme použít nižší územní jednotku, nežli jsou kraje (14 jednotek NUTS 3) nebo okresy (celkem 77 jednotek na úrovni NUTS 4) nebo i správní obvody obcí s rozšíenou psobností (206 jednotek) nebo obcí s poveným obecním úadem (388 jednotek, Pramen: íselník obcí s poveným obecním úadem k , SÚ). Jednotlivé obce (6 248 jednotek) jsou naproti tomu píliš rznorodé, takže nejvhodnjší podrobnostní úrovní jsou malé subregionální jednotky (cca obyvatel), které pedstavují v zásad obec se základní vybaveností (škola, pošta, zdravotní stedisko) a její nejbližší spádové území. Pomocí takto definovaných jednotek lze pak vymezit souvislejší území tí typ. Za pímstský venkov lze považovat venkovské obce v rámci mstských aglomerací, resp. Úzce vymezených urbanizovaných území (s více než obyvateli), odlehlý venkov zahrnuje zejména tzv. periferijní území, tj. území s nepíznivými sociáln ekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení. Mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území R. 18

22 Mstské aglomerace a periferijní území byly vymezeny v minulosti, v souasné dob probíhají práce na jejich aktualizaci. Mapka uvádí první pracovní podobu tchto vymezení, bude však ješt významn upravována. Zatímco v pímstských prostorech probíhá pirozený proces pesunu bydlení a ekonomických inností z mst do okolních venkovských obcí, na který by mlo navázat dovybavení tchto obcí infrastrukturou, v mezilehlých a odlehlých oblastech je nutné použít celou strukturu nástroj pro zvýšení diverzifikace inností i zlepšení kvality života, atraktivity pro trvalé bydlení a podnikání. Porovnáme-li vkovou strukturu žen a muž, je vidt vtší rozdíl pouze u kategorie nejstarší vkové skupiny (65+ let), kde je ve venkovských regionech zastoupeno 16,5 % žen oproti 11 % muž z celkového potu žen/muž ve venkovských regionech, ve stední vkové skupin je zastoupeno 68,9 % žen a 72,9 % muž, v nejmladší vkové skupin pak 14,5 % žen a 16 % muž. Venkovské obce se vyznaují nižším podílem obyvatelstva v produktivním vku. Nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním vku (66,5 %) je v nejmenších obcích (do 100 obyvatel) a zvyšuje se v závislosti na velikostní kategorii venkovských obcí 3. Vylidování venkova se zastavilo, nicmén to je zpsobeno masivní výstavbou rodinných dom v okolí velkých mst a vznikem husté satelitní venkovské zástavby v tchto oblastech. 3 Malý lexikon obcí eské republiky 2004, SÚ

23 V mezilehlých oblastech však k vysídlování venkova dochází stále, piemž mezi hlavní píiny patí absence služeb, špatná dostupnost zdravotní pée a školních zaízení, nízká úrove dopravní obslužnosti a vybavenosti obcí základní technickou infrastrukturou. Tento problém se týká astji nejmenších obcí (do 200 až 500 obyvatel). Venkov je rovnž ohrožován migrací mladých lidí do mst. Hrubá pidaná hodnota ve venkovských regionech (dle klasifikace OECD) tvoila v roce ,8 % z celkové HPH vytvoené v R. Ve venkovských regionech bylo zamstnáno 87,2 % z celkového potu zamstnaných v R. Ve venkovských obcích bylo podle SLDB pes 1,3 milionu ekonomicky aktivních osob (podle údaj SÚ ve venkovských regionech psobilo v roce 2004 cca OSV). Ve srovnání s msty je však na venkov nižší míra ekonomické aktivity aktivních je mén než polovina obyvatel (49,35 %), zatímco ve mstech to je 52,06 %. Nezamstnanost je na venkov vyšší a postihuje více ženy. Jsou velké rozdíly mezi jednotlivými venkovskými regiony. Nejvyšší míra nezamstnanosti je v Moravskoslezském kraji (ženy 17,8 %, muži 11,9 %), Ústeckém kraji (ženy 15,1 % muži 13,9 %) a dále Karlovarském kraji (ženy 10 %, muži 8,6 %). 20

24 21

25 Podíl sektor na zamstnanosti v EU 25 Zamstnanost obyvatel eského venkova ve službách je o 26 % nižší než v mstských oblastech. Zárove v uvedeném ukazateli zaostává o 10 % oproti prmru EU 25. Za pedpokladu analogického vývoje zamstnanosti existuje potenciál k jejímu zvýšení zejména v odvtvích služeb, kde se pesouvá zamstnanost i ze sekundárního sektoru. Ekonomická situace v zemdlství, lesním hospodáství a potravináském prmyslu eská republika má tis. ha zemdlské pdy (3 515 tis. ha dle evidence registru pdních blok (LPIS), záí 2005), zaujímající pibližn polovinu (54 %) celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele pipadá 0,42 ha zemdlské pdy, z toho 0,30 ha pdy orné, což je pibližn evropský prmr. Více než tetinu pdního fondu R tvoí lesní pozemky. 22

26 Struktura pdního fondu 2% 2% 9% zemdlská pda lesní pozemky 34% 54% vodní plochy zastavné plochy a nádvoí ostatní plochy (Zdroj : Statistická roenka pdního fondu, ÚZK Praha 2006 údaje k ) Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemdlské pdy, oproti tomu výmra lesní pdy vzrostla o 16 tis.ha. Výmra orné pdy v posledních deseti letech trvale klesá, naopak o 71 tis. ha se zvýšila výmra pozemk, evidovaných v katastru nemovitostí, jako trvalé travní porosty. Polovina zemdlského pdního fondu se nachází v mén píznivých oblastech (LFA). Vtšina zemdlské pdy je ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Ve vlastnictví státu je 599,7 tis. ha zemdlské pdy (k ), kterou pronajímá Pozemkový fond R. Velká roztíštnost vlastnictví pdy a velký podíl najaté pdy (90 %) od velkého potu pronajimatel je uritou pekážkou omezující rozvoj podnikání na zemdlské pd. Základní podmínkou pro uspoádání vlastnických vztah k pd je ešení pozemkových úprav. Podrobnjší analýza poteb je uvedena v NSP. Poet pracovních sil v zemdlství poklesl v roce 2004 pibližn na 141 tis. 4, což pedstavuje mezironí úbytek 4,7 % zemdlských pracovník. Podíl pracovník v zemdlství ve struktue zamstnanosti národního hospodáství 5 se snížil na 3,8 %. Podpora zakládání nových a rozvoje existujících nezemdlských podnik nejmenší velikosti mikropodnik 6 vetn nových živností v oblasti výroby, zpracování a služeb bez omezení sektor, zejména v oblasti emesel a služeb pro hospodáství a obyvatelstvo napomže zejména naplování cíl Lisabonské strategie. Sociální struktura a sociální kapitál venkova souasn se strukturou zástavby vesnic vytváí pitom významný potenciál pro diverzifikaci inností (volné pracovní síly, nevyužité budovy, zkušenosti z pidružené výroby). 4 Prmrný evidenní poet pracovník v podnicích zemdlské prvovýroby bez souvisejících služeb a myslivosti, pedbžný údaj VÚZE. 5 Pramen: Evidenní poet zamstnanc a jejich mzdy v R za tvrtletí 2003, 2004, SÚ 2004, Doporuení Komise. 2003/361/ES, o definici mikropodnik, malých a stedních podnik. Mikropodnik:definován jako podnik, který zamstnává mén než 10 zamstnanc a jehož roní obrat a/nebo roní celková úetní rozvaha nepekraují 2 mil. Euro 23

27 Zemdlství nadále výrazn zaostává v úrovni prmrných mezd - v roce 2004 v porovnání s prmrnou nominální mzdou v národním hospodáství o 28 procentních bod. Úrove reálné mzdy v tomto odvtví zstává dosud o zhruba 10 procentních bod pod úrovní dosaženou v roce Podíl zemdlství a lesnictví (zemdlství a lesnictví tvoí spolené odvtví v rámci OKE) na hrubé pidané hodnot v národním hospodáství se za uplynulých 10 let významn snížil a pibližuje se prmru EU 15 (v roce 1995 inil podíl na HPH 4,6 %, v roce ,1 %). Velikostní struktura podnik se výrazn liší od struktury podnik v EU 25. Podniky s více než 50 ha zemdlské pdy zaujímají 92,2 % z celkové výmry obhospodaované zemdlské pdy. Prmrná rozloha plochy obhospodaované zemdlským podnikem byla v roce ha. Hospodáské výsledky zemdlství se vyznaují relativní stabilitou (viz tabulka v pílohách NSP) Snižuje se míra zadluženosti. Roste zájem o zemdlské úvry a rozšíení úverových možností pro zemdlce. Produktivita práce v zemdlství v zemích EU 25 (Vysvtlivka : FNVA/AWU farm net value added/annual working unit istá pidaná hodnota na farmu/roní pracovní jednotka) Z porovnání produktivity práce v rámci EU vyplývá velký rozdíl mezi starými a novými státy i znan nízká úrove v eské republice, tebaže je mezi novými lenskými státy nejvyšší. 24

28 Podobná situace je v potravináském prmyslu, který rovnž vyžaduje zvýšení produktivity práce. Technicko - materiální zabezpeení zemdlské výroby zaostává, zejména u techniky a technologií pro plnní nastavených norem pedevším ve spojitosti se zajištním pohody zvíat, eliminace negativních dopad zemdlské výroby na pírodu a vytvoení atraktivnjšího prostedí pro život na venkov. Podrobnjší analýza stavu techniky je uvedena v kapitole píloh NSP. Vzdlanostní úrove pracovník v zemdlství, i pes její pozvolné zlepšování, je stále výrazn nižší než v ostatních odvtvích národního hospodáství. Pomalé tempo obnovy zemdlské techniky je v kombinaci s nízkou produktivitou práce a nízkou vzdlanostní úrovní pracovník v zemdlství patrn nejvýznamnjší bariérou konkurenceschopnosti eského zemdlství. Pokud jde o poradenství v zemdlství, poradenské služby poskytují privátní poradci, kteí jsou vedeni v registru poradc Ministerstva zemdlství. Ministerstvo zemdlství delegovalo ást svých pravomocí pi zajišování chodu poradenského systému na Ústav zemdlských a potravináských inností, který zodpovídá za pípravu, zpracování a zavádní metodik poradenské práce a za pípravu a akreditace poradc. Rozsah a obsah poradenských služeb vychází z NR 1782/2003 a 1698/2005 a na stanovení specifických podmínek jejich implementace se podílí Národní rada poradenství pro zemdlství a venkovský prostor, složená ze zástupc odborných útvar Ministerstva zemdlství, nevládních organizací, výzkumných ústav a škol. Jednotlivé prvky zemdlského poradenského systému, jejich úloha a postavení jsou stanoveny Koncepcí zemdlského poradenství MZe na roky ,.j. 2160/ z V koncepci je také zakotveno šíení informací o zemdlském poradenském systému, používaných standardech a metodikách prostednictvím Krajských informaních stedisek. Vstupem R do EU pokrauje trend spotebitelské poptávky po sortimentu potravináských výrobk s vyšší pidanou hodnotou a kvalitou ve vyšších cenových relacích. Proto je dležitým faktorem zvyšování kvality v této oblasti, podpora výzkumu, inovací a nových technologií, získávání znaek kvality, zajištní právní ochrany výrobk, certifikace biopotravin, propagace výrobk a systematické vzdlávání pracovník všech úrovní. V agrárním exportu se dlouhodob uplatují pedevším komodity mléko, živá zvíata, obilí a cukr, jejichž vývoz však není pro R perspektivní z dvodu nízkého stupn finalizace tchto komodit a nárazovitosti jejich vývozu. Krom tchto komodit mají na eském agrárním vývozu významný podíl pivo, slad, chmel, cukrovinky, mléné výrobky, vejce a med, pekaské výrobky a potravináské pípravky. V devozpracujícím prmyslu docházelo po adu let k poklesu poptávky po surovém díví a tím i jeho cen. V roce 2005 došlo v dsledku ady investic do nových devozpracujících provoz k obratu v tomto nepíznivém trendu, který se projevil zvýšenou poptávkou zejména po jehlinaté kulatin a vláknin a zvýšením tržeb za díví. Dochází ke zvýšení dynamiky rstu nejen u produkních ukazatel, ale rovnž u produktivity práce. Vlastní lesní hospodáství se svým podílem 0,6 % na HDP pedstavuje základ pro tvorbu 5 6 % HDP v navazujících oborech. Celková situace v oblasti životního prostedí Zemdlské hospodaení v eské republice je jedním z nejvýznamnjších faktor ovlivujících biodiverzitu. Zemdlsky obhospodaované ekosystémy obsahují významné prvky biologické rozmanitosti dležité pro zajištní produkce potravy, fungování ekosystém a bezpený život. Udržitelné využívání je pedpokladem pro zachování biodiverzity zemdlských ekosystém. 25

29 Se znaným pispním nevhodných technologických postup petrvává v eské republice vysoký podíl pd ohrožených degradací. Degradací pdy se ze zemdlského hlediska rozumí ztráta produkní schopnosti. Z hlediska ekologického, environmentálního, je degradace pdy uvažována jako ztráta schopností plnit pírodní funkce. Z obou hledisek je pak nejvýraznjší ztrátou všech funkcí její zástavba, tj. trvalé zniení. Obecné píiny degradace pd, vyvolané lovkem, vyplývají pedevším z jejího necitlivého užití a nevhodných zpsob hospodaení. V bžných podmínkách eské republiky lze vybrat šest základních typ degradace, ohrožujících zemdlsky nebo i lesnicky využívané pdy. Jsou toeroze vodní a vtrná, debazifikace a acidifikace, degradace fyzikální (degradace pdní struktury, kompakce),degradace zneištním a kontaminací, úbytky organické hmoty (humusu) a degradace biologická. Problémem je, že se velmi asto jednotlivé zpsoby degradace kombinují a probíhají souasn. Zdaleka nejvážnjší je degradace vodní erozí. Vodní erozí je v R potenciáln ohrožena více než polovina zemdlských pd. Rozsah skutené (aktuální) vodní eroze se nedá pesn urit, podle odborník z VÚMOP Praha se odhaduje, že je poškozeno pibližn 1,4 mil. ha zemdlské pdy. Erozní škody jsou zpsobeny zejména pívalovými dešti, které podle posledních przkum vykazují slab stoupající trend a mírný posun do podzimních msíc pi zachování stejného roního úhrnu srážek, i když zatím nelze konstatovat, že se jedná o trend trvalý. Vtrnou erozí je v R potenciáln ohroženo pibližn 7,5 % zemdlské pdy. Znané škody psobí každoron zejména v sušších a teplejších klimatických oblastech na lehích pdách (Polabí a jižní Morava). Ohroženy jsou rovnž tžké jílovité pdy, u kterých zejména po zimním pemrznutí dojde k rozpadu jejich struktury a pi jarních výsušných vtrech, kdy je zpravidla pda minimáln chránna vegetací, dochází k jejímu snadnému pemísování. Debazifikace a acidifikace není zatím zásadním problémem, i když, vzhledem k omezení vápnní pd, k ní dochází. Úbytky humusu, biologická degradace a zranitelnost pd ztužením (kompakcí) jdou vtšinou na vrub nevhodného hospodaení (nedodržování osevních postup, užití tžké mechanizace). Tyto typy degradací postupují sice velmi zvolna, ale stav zemdlských pd v R trvale zhoršují. Území eské republiky se vyznauje velkou diverzitou krajiny i vysokou diverzitou stanoviš. K jejímu zvýšení v minulosti znan pisplo i samotné zemdlství. V posledních padesáti letech však díky zmn technologií bylo zemdlství naopak hlavní píinou snížení diverzity venkovské krajiny. K nejvtšímu poklesu druhové rozmanitosti došlo v typických agrárn-produkních oblastech se siln narušenou strukturou krajiny a s velkou spotebou agrochemikálií. Došlo ke zcelování pozemk do velkých pdních blok (prmrná plocha pozemk se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na pibližn 20 ha v souasnosti), které asto nerespektovalo reliéf terénu. Tato opatení mají dodnes za následek znan narušené odtokové pomry, zneištní vod a degradaci pdy. Tmito kroky byl postupn nastartován proces ztráty pirozené úrodnosti pdy, výrazné snížení schopnosti retence vody v krajin, snížení biologické rozmanitosti, snížení poetnosti druh vázaných na zemdlskou krajinu a úbytek ekostabilizaních krajinných prvk. V dnešní zemdlské krajin se negativn projevuje zejména malý poet stanoviš pro plan rostoucí druhy rostlin a úkryt, resp. potravních základen pro voln žijící živoichy. Charakteristickým píkladem je úbytek druh závislých na drobných plochách rozptýlené zelen, polních okrajích a celkov nižší intenzit hospodaení (nap. koroptev a zajíc polní). Za hlavní píiny klesajícího potu druh zemdlské krajiny lze oznait zejména nedostatek potravy v sezón i bhem zimování, nedostatek úkryt a zpsoby hospodaení, které vedou k 26

30 fyzické destrukci snšek nebo mladých jedinc u pták a dále ztráta tch druh které jsou vázány na stanovišt nezatížená chemickými polutanty. Unifikované velkoplošné hospodaení se podepsalo na znaném ohrožení ady biotop na travních porostech. Je odhadováno, že z celkové rozlohy travních porost v R je cca ha zachovalých druhov bohatých luk a pastvin (vtšina ve stávajících chránných územích) a dalších pibližn ha jich vykazuje znaky urité degradace (znaná ást ve stávajících chránných územích nebo vznikající síti Natura 2000). Dle údaj Ministerstva životního prostedí iní rozloha zemdlského pdního fondu na území Natura ,6 % z celkové plochy území soustavy Natura Soustava Natura 2000 zaujímá 13,5 % rozlohy eské republiky. Zbytek travních porost je pedstavován zcela pemnnými intenzivn obhospodaovanými trávníky s chudým druhovým složením. Nejastjší píinou degradace travních spoleenstev je celková eutrofizace lokalit z dvod zvýšeného hnojení. Další píinou je opakované kosení travních porost v pibližn stejném asovém a vegetaním období, kterým dochází k neustálému ochuzování luních spoleenstev o nkteré druhy bylin s pozdjším termínem kvetení. Vzhledem k silné vazb entomofauny na fytocenózy pak degradující trendy probíhají i v této složce ekosystému. Biodiverzita luk tak postupn klesá, ve spoleenstvech postupn zaínají pevažovat druhy snášející intenzivní a uniformní zpsob hospodaení. Specifická ást biotop byla poškozena opaným trendem ústupem pravidelného obhospodaování, zejména pak ústupem od pastvy nebo kosení. Taková travinná spoleenstva následn podléhají zarstání náletem devin, šíení invazních druh, pop. jsou zalesnna, ímž dotené biotopy zanikají. Jedná se o cenné biotopy podmáených luk, stepí a tžko pístupných horských a podhorských druhov pestrých travních porost. Všechny uvedené ekosystémy se v pípad extenzivního obhospodaování vyznaují velmi vysokou biodiverzitou. Pes uvedené siln negativní trendy došlo v posledním desetiletí k ástenému snížení intenzity narušování pírodních zdroj. Výrazný pokles spoteby hnojiv a prostedk na ochranu rostlin znamenal menší tlak na životní prostedí, který se ásten odrazil v mírném zvýšení poetnosti nkterých druh savc a pták. Odvrácenou stranou této tendence je pokles konkurenceschopnosti ady zemdlc, zejména v produkn nepíznivých oblastech. Z tohoto dvodu je dnes tém 7 % zemdlské pdy ohroženo opuštním a s tím souvisejícími procesy degradace druhov pestrých ástí zemdlského ekosystému. 27

31 Zvlášt chránná území a lokality soustavy Natura 2000 Životní prostedí eského venkova se dle OECD vyznauje tmito klíovými fakty a trendy: podíl ištní odpadních vod bez ohledu na stupe ištní je oproti vtšin zemí EU 15 vyšší, ale úinnost ištní je vesms nižší; klesá stupe zornní zemdlské pdy; píznivý trend snižování podílu zemdlské pdy ve prospch lesní pdy je velice pozvolný; spoteba hnojiv a pesticid se v 90. letech výrazn snížila a v souasné dob je nižší než v zemích EU 15; intenzita chovu v živoišné výrob (DJ/km 2 ) u všech druh dobytka výrazn poklesla pod úrove EU 15; podíl chránných území z celkové rozlohy R se v souvislosti se vstupem do EU od roku 2004 zvýšil; setrvale nepíznivý je stav ohrožení nkterých voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin. Mén píznivé oblasti (LFA) zaujímají 50 % ZPF v R, v rámci LFA jsou vymezeny 3 typy oblastí horské, kde hlavní píinou znevýhodnní je zkrácená vegetaní doba v dsledku vyšší nadmoské výšky a vysoké náklady na zemdlské hospodaení na svažitých pozemcích; ostatní mén píznivé oblasti jsou charakterizovány pdou s nízkou výnosností a malou hustotou obyvatelstva, které je závislé na zemdlské innosti a oblasti se specifickými omezeními, kde se vyskytuje pda s nízkou výnosností v kombinaci s vyššími náklady na zemdlské hospodaení v dsledku svažitosti pozemk. 28

32 Podíl ploch s ekologickým zemdlstvím v roce 2005 pedstavoval 6 % zemdlské pdy (dle údaj z roku 2004). Ekologické zemdlství je podporováno v rámci tzv. agroenvironmentálních opatení navržených v programovém dokumentu HRDP. V souvislosti se vstupem R do EU je patrná výrazná úprava výše podpor pro ekologické zemdlství. Biopotraviny však tvoí zhruba pouze 0,07 % objemu celkového trhu s potravinami v R. V eské republice, obdobn jako v ostatních zemích EU, je zemdlství hlavním zdrojem emisí amoniaku jako jedné ze ty látek zneišujících ovzduší s globálním úinkem, pro které mají státy EU, R nevyjímaje, stanoveny emisní stropy. Emisní strop stanovený pro eskou republiku ve výši 80 kt NH 3 /rok 2010 koresponduje s roní emisí zemdlského sektoru. ešení problém se snížením emisí je souástí instalací alternativních zdroj energie a využití biotechnologie. Jednou ze strategií ochrany ešení nebezpeí klimatických zmn je i využívání obnovitelných zdroj energie. Nejvýznamnjším obnovitelným zdrojem energie v R je biomasa, jednak cílen pstovaná, jednak tzv. odpadní. V letech 2004 a 2005 byla poskytována podpora na založení porost rychle rostoucích devin pro energetické využití podle Naízení vlády. 308/2004 Sb. v rámci HRDP. V rámci této podpory bylo založeno 81,5 ha porost RRD. Vyšší výmry RRD jsou pímo závislé na podpoe a rozvoji výstavby výtopen využívajících biomasu. V R v porovnání s ostatními státy není srovnatelná politika v oblasti daových podpor, ceny elektiny z obnovitelných zdroj a dalších nástroj. Pesto byl zaznamenám nárst decentralizovaných plynových jednotek pro jednotlivé zemdlské nebo potravináské podniky, produkci tepla pro obce a zpracování zemdlských a potravináských odpad. Velikost tchto zaízení by mla být optimáln regulována k využití nadprodukce zemdlských komodit i ke zvýšení diverzity inností a zvýšení píjm na venkov a rovnž s cílem energetické sobstanosti venkova a naplnní závazk R k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdroj. 29

33 Plocha lesních pozemk setrvale mírn roste. Tento trend trvá nepetržit již od 30. let minulého století. Proti výme ha v roce 2000 dosáhla celková výmra v roce ha, což pedstavuje prmrný roní nárst 2025 ha. Pes pozvolné zlepšování, není zdravotní stav lesních porost na uspokojivé úrovni. Nerovnomrná je vková struktura lesních porost. Zvtšuje se podíl nejstarších vkových tíd, což výrazn pispívá k nestabilit stávajících porost a zvyšuje hrozbu rozsáhlých kalamitních škod. Nerovnomrná je vková a prostorová struktura lesních porost. Lesy hospodáské plní pevážn produkní funkci a zaujímají 75,6 % výmry lesa. Kategorie les ochranných (3,5 %) a les zvláštního urení (20,9 %) sledují prioritn zajišování ostatních funkcí lesa oznaovaných souhrnn jako funkce mimoprodukní. Všeobecný trend smující k ochran biodiverzity a udržitelného využívání jejích složek se pímo odráží v prosazování polyfunkního obhospodaování les. Souasný podíl listnatých devin tvoí 23 %, piemž pirozenému stavu by odpovídala hodnota pibližn 65 %. Pestože R nepatí vzhledem ke své poloze a klimatickým podmínkám k zemím ohroženým velkými lesními požáry, riziko vzniku požár existuje a zvyšuje se v suchých obdobích a souvisí i s vyšším výskytem teplotn mimoádných let v dsledku globálních klimatických zmn. Ministerstvo zemdlství zabezpeuje na vtšin území formou služby vlastníkm leteckou hasiskou službu. I když pímé imisní zatížení les bylo v prbhu posledních 15 let znan sníženo a jako zátžový initel de facto ustoupilo do pozadí, náprava jeho následk, zejména zlepšení stavu o živiny ochuzených, acidifikovaných lesních pd, bude záležitostí dlouhodobjší. Od roku 1990 se jakost vody ve vodních tocích významn zlepšila (mapy zobrazující jakost vody ve vodohospodásky významných tocích R v letech byly publikovány v NSP). Pes dosažené zlepšení však nelze považovat souasný stav za vyhovující. Jakost povrchových a podzemních vod je významn ovlivována plošným zneištní, zejména zneištním ze zemdlského hospodaení, atmosférickou depozicí a erozními splachy z terénu. Význam plošného zneištní s pokraujícím poklesem zneištní z bodových zdroj roste. Jeho podíl je podstatný zvlášt u dusinan a acidifikace, mén u fosforu, a je odlišný v rzných oblastech R v závislosti na hustot osídlení, podílu ištní vypouštných odpadních vod, intenzit a zpsobu zemdlského hospodaení a úrovni atmosférické depozice Katastrofické povodn na území eské republiky v letech 1997, 1998, 2000, 2002 a 2006 poukázaly na nedostatenou retenní schopnost krajiny. Významnou úlohu pi povodových situacích v uplynulých letech prokázaly území pirozeného rozlivu povodní, rybníky a malé vodní nádrže. Technický stav rybniních hrází, zanedbanost objekt (technologická zaízení) a zanesení nádrží (množství sedimentu) však jejich retenní schopnosti limituje. Tato problematika byla v Operaním programu Zemdlství ešena investicemi do odstraování škod zpsobených povodnmi, do odbahování rybník a vodních zemdlských nádrží, resp. do odvodnní a zavlažení zemdlských pd. V novém programovacím období bude tato problematika ešena v rámci Evropského rybáského fondu (EFF). Program rozvoje venkova eší preventivní protipovodové opatení v opatení I.1.4. Pozemkové úpravy. K nkterým protipovodovým opatením pispívají i preventivní opatení v rámci os II a III. Rok 2005 byl prvým rokem, kdy dozor nad ochranou zvíat byl provádn po celé období podle podmínek pedpis harmonizovaných ES. Hned v poátku roku od 10. ledna do 14. ledna 2005 bylo plnní tchto požadavk v našich podmínkách kontrolováno misí DG SANCO. Mise projevila spokojenost se zjištným stavem. Pitom je teba uvést, že velice dsledn byly kontrolovány podmínky zejména v klecových chovech nosnic, vetn kontrol 30

34 v chovech nosnic s pechodným obdobím. Kladn bylo hodnoceno i zabezpeení odborné pípravy osob pepravujících zvíata, vydávané dokumenty k tmto úelm i provádní registrace dopravc. V závrené zpráv byly uvedeny jen doplující úkoly, které byly realizovány podle úkol akního plánu. Tím bylo dosaženo nejen toho, že bylo konstatováno, že pohoda zvíat je v našich podmínkách kontrolována minimáln srovnatelným zpsobem jako ve státech ES, ale že nebyly ovlivnny podmínky pro obchod našich producent s ostatními zemmi. Pesto však pedložené výsledky ukazují, že je teba vnovat se ješt pelivji zejména podmínkám pohody telat a dalších kategorií skotu, vetn ešení pée o zvíata ve vztahu ke sledování píin jejich úhyn. Jak ukazují výsledky v chovech hospodáských zvíat, rezervy pro plnní úkol je teba hledat ve vasném poskytování odborných informací chovatelm i veejnosti, reálném vedení osvty a vzdlávání a dsledném uplatnní inností správních orgán i v ochran zvíat. Stále se opakující situací, která vyplývá z hodnocených výsledk je, že relativn vysoký podíl nedostatk je zjišován v zájmových chovech, tedy v chovech, kde lovk chová zvíata pro svou zálibu. Jistý píslib na zlepšení situace pináší granty vypisované k této problematice pro nevládní instituce a obanská sdružení. Významným pínosem je i vznik vzdlávacího Institutu Nadace na ochranu zvíat. Zemdlství je na úseku rostlinné produkce i pes rzné pístupy ke snižování spoteby pípravk na ochranu rostlin (dále pípravk) znan závislé na jejich používání. Odhaduje se, že v celosvtové bilanci dosahují ztráty zpsobené škodlivými organizmy 35% úrody. Vývoj spoteby pípravk a úinných látek v tunách znázoruje graf tuny rok Spoteba pípravk Spoteba ú.látek Na poklesu spoteby po roce 1990 se podílela nejen transformace zemdlství,posun ve vývoji nových úinných látek,ale i pijetí nových pedpis a pehodnocování již registrovaných pípravk v rámci vize vstupu R do EU.V dlouhodobém trendu je možné pozorovat mírný nárst spoteby pípravk a úinných látek.ten je spojen s nárustem potu chorob (z 60 na 197) a škdc (z 94 na 256) (zdroj. Doc.J.Šedivý). Dalším významným ukazatelem je i snížení spoteby pípravk a úinných látek na 1 ha,tab.. 1 (výbr nkterých let z uvedeného období) 31

35 kg/ha Pípravky 5,41 4,63 3,54 2,6 2,04 2,13 2,1 2,38 2,25 2,12 2,25 Úin. látky 2,22 2,07 1,57 1,09 0,88 0,89 0,91 1,02 1,01 0,99 1,01 Za posledních 20 let se významn snížila i toxicita pípravk.zatímco v roce 1990 inila spoteba Ostatních jed (OJ) 14,5% a Zvlášt nebezpených jed (ZNJ) 0,35% z celkové spoteby pípravk, v roce 1999 to bylo u OJ 2,7% a ZNJ 0,004%.Od došlo k nové klasifikaci (zákon o chemických látkách) a podíl toxických a vysoce toxických pípravk je pouze ve výši 0,5-1% z celkové spoteby pípravk. Vývoj v tomto smru (snižování podílu toxických a perzistentních pípravk) dále pokrauje. Celková hospodáská a spoleenská situace ve venkovských oblastech Hrubá pidaná hodnota ve venkovských regionech (dle klasifikace OECD) tvoila v roce ,8 % z celkové HPH vytvoené v R, piemž nejvtší podíl na tvorb HPH má terciární sektor (56%) s nejvyšším podílem zamstnanosti (53,2%), sekundární sektor se na tvorb HPH podílí 40,4% (zamstnanost v sekundárním sektoru iní 42%) a terciární sektor 3,6% (zamstnanost 4,9%). Ve venkovských regionech bylo zamstnáno 87,2 % z celkového potu zamstnaných v R. Problémem venkova již není jen zachování zemdlství, ale stabilizace obyvatelstva na venkov. Podíl pracovník v zemdlském sektoru není dostaten stabilizujícím faktorem venkovského osídlení. Je nutná zmna hospodáské struktury venkova a vytvoení atraktivního prostedí pro bydlení a podnikání, vetn podmínek pro malé podnikatele, tj. podpoit tvorbu nových pracovních míst diverzifikací inností mimo zemdlství a zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech. Bariérou pro zakládání mikropodnik na venkov zstává obava z podnikatelského rizika a nedostatek vstupního kapitálu. Struktura ekonomických aktivit ve venkovských oblastech je mnohem chudší než celostátní prmr. Jinou ziskovou innost než zemdlství vykazuje jen 18,8 % zemdlc. Markantní je to zejména u tržních služeb, vetn poradenství pro podnikání. Tyto innosti se sousteují ve mstech a celostátní prmry výrazn zvyšuje Praha. V eské republice doposud není pln rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemdlských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardm Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací, informaní) mají nízkou úrove. Venkov v eské republice má vysoký potenciál pírodního i kulturního ddictví. Na mnoha místech je tento potenciál nedocenný a nevyužitý. Pipravenost vesnic pro novou výstavbu je malá. Nkteré vesnice mají neupravená veejná prostranství s nízkým zastoupením veejné zelen, jiné obsahují neorganické budovy, nebo stavby, které ztratily svj úel. Z hlediska vybavenosti venkovských obcí obanskou a technickou infrastrukturou disponuje vtšina venkovských obcí (cca 62 %) základní obanskou vybaveností. Vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou se kontinuáln zlepšuje, avšak zdaleka nedosahuje dostatené úrovn. Rozvody veejné vodovodní sít byly v roce 2004 ve více než 80 % obcí (63,7 % ve velikostní kategorii do 199 obyvatel). Podíl obcí s kanalizaní sítí zakonenou istírnou odpadních vod se zvýšil na 26,1 % (v nejmenších obcích na 7,7 %). Stav místních komunikací je velmi nepíznivý. Zhoršená dopravní dostupnost ve spojení s nedostatenou vybaveností omezuje další rozvoj bydlení a podnikání v odlehlých obcích. 32