VERZE k

Transkript

1 III. REGIONÁLNÍ OPERANÍ PROGRAM NUTS II JIHOZÁPAD NA OBDOBÍ VERZE k

2 OBSAH: Seznam zkratek... 5 KAPITOLA 1 ÚVOD Koordinace a partnerství pi zpracování Regionálního operaního programu Zhodnocení výchozích dokument Legislativní rámec pípravy ROP KAPITOLA 2 SOUASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONU Analýza zkušeností s realizací pedchozích program Situaní analýza regionu Poloha a osídlení Regionální infrastruktura a dostupnost Životní prostedí Rozvoj cestovního ruchu Ekonomický rozvoj Rozvoj lidských zdroj SWOT analýza ROP NUTS II Jihozápad KAPITOLA 3 POPIS ZVOLENÉ STRATEGIE Popis Strategie ROP NUTS II Jihozápad Východiska Strategie ROP NUTS II Jihozápad Globální cíl Strategie k dosažení globálního cíle Specifické cíle a prioritní osy programu Obsah prioritních os Návaznost Strategie ROP NUTS II Jihozápad na zastešující strategické dokumenty KAPITOLA 4 PRIORITNÍ OSY A INDIKÁTORY Prioritní osa 1: Dostupnost center Výchozí stav

3 4.1.2 Cíle Strategie pro dosažení cíl Popis oblastí podpory Oblast podpory 1.1 Silnice II. a III.tídy Oblast podpory 1.2 Dopravní obslužnost Oblast podpory 1.3 Regionální letišt Oblast podpory 1.4 Místní komunikace Pedpokládané výsledky a dopady Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj mst a obcí Výchozí stav Cíle Strategie pro dosažení cíl Popis oblastí podpory Oblast podpory 2.1 Revitalizace ástí mst a obcí Oblast podpory 2.2 Rozvoj infrastruktury a program základního, stedního a vyššího odborného školství Oblast podpory Rozvoj infrastruktury a program pro sociální integraci Oblast podpory 2.4 Rozvoj zdravotnické pée Pedpokládané výsledky a dopady Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu Výchozí stav Cíle Strategie pro dosažení cíl Popis oblastí podpory Oblast podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Oblast podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního ddictví v rozvoji cestovního ruchu Oblast podpory 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produkt cestovního ruchu Pedpokládané výsledky a dopady

4 4.4 Prioritní osa 4: Technická pomoc Výchozí stav Cíle Strategie pro dosažení cíl Popis oblastí podpory Oblast podpory Podpora ídících, implementaních a kontrolních úkol ídícího orgánu Oblast podpory Podpora zvyšování absorpní kapacity regionu Pedpokládané výsledky a dopady KAPITOLA 5 REALIZANÍ ÁST OP Implementaní struktura Finanní ízení Kontrolní systém Monitorování Hodnocení programu Propagace KAPITOLA 6 FINANNÍ ZAJIŠTNÍ OP PÍLOHY

5 Seznam zkratek CF CHJ MF CR CRR CSG NB R SÚ VUT ZU EK EO ERDF ES ESF EU FDI FS HDP HPH CHKO CHOPAV IC ICT, IKT IDS IOP ISPA IZS JK JV JZ KÚ MAS MF, MF R MHD MMR MS MSP MSSF NNO NRP NSRR NUTS Fond soudržnosti Centrální harmonizaní jednotka Ministerstva financí Cestovní ruch Centrum pro regionální rozvoj Strategické obecné zásady Spoleenství eská národní banka eská republika eský statistický úad eské vysoké uení technické eská zemdlská univerzita Evropská komise Ekvivalentní obyvatel Evropský fond regionálního rozvoje Evropská spoleenství Evropský sociální fond Evropská unie Pímé zahraniní investice Fond soudržnosti Hrubý domácí produkt Hrubá pidaná hodnota Chránná krajinná oblast Chránná oblast pirozené akumulace vod Informaní centrum Informaní a telekomunikaní technologie Integrovaný dopravní systém Integrovaný operaní program Pedvstupní program Evropské unie pro životní prostedí a dopravu Integrovaný záchranný systém Jihoeský kraj Jihovýchod Jihozápad Krajský úad Místní akní skupina Ministerstvo financí eské republiky Mstská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj eské republiky Moravskoslezsko Malé a stední podniky Monitorovací systém strukturálních fond Nestátní neziskové organizace Národní rozvojový plán Národní strategický referenní rámec Územní statistická jednotka Evropské unie - 5 -

6 OKE okr. OP OZE PCO Phare CBC PJ PK PPS ROP RR O SAPARD SEA S SF SLDB SM SOZS SRN SROP SÚS SV SWOT SZ THFK TOP UNESCO UV VaV VOC VŠ VŠE Wi-Fi ZU Oborová klasifikace ekonomických inností Okres Operaní program Obnovitelné zdroje energie Platební a certifikaní orgán Pedvstupní program Evropské unie pro peshraniní spolupráci Platební jednotka Plzeský kraj V souasných cenách Regionální operaní program Regionální rada ídící orgán Pedvstupní program Evropské unie pro zemdlství a rozvoj venkova Strategické posouzení vliv na životní prostedí Stední echy Strukturální fondy Sítání lidu, dom a byt Stední Morava Strategické obecné zásady Spoleenství Spolková republika Nmecko Spolený regionální operaní program Správa a údržba silnic Severovýchod Analýza silných a slabých stránek, píležitostí a ohrožení Severozápad Tvorba hrubého fixního kapitálu Tématický operaní gram Organizace OSN pro výchovu, vdu a kulturu Usnesení vlády Výzkum a vývoj Tkavé organické látky Vysoká škola Vysoká škola ekonomická Bezdrátová technologie pipojení k internetu Západoeská univerzita - 6 -

7 KAPITOLA 1 ÚVOD Regionální operaní program NUTS II Jihozápad (dále ROP NUTS II JZ) je jedním z regionálních operaních program, které budou realizovány pro Cíl 1 Konvergence dle naízení Evropských spoleenství (dále ES) o Evropském fondu regionálního rozvoje (dále ERDF). Hlavní programový dokument uruje priority regionu pro erpání strukturálních fond v programovém období pro uvedený region soudržnosti Jihozápad tvoený Jihoeským a Plzeským krajem. Pi jeho tvorb se vycházelo z ady koncepních a strategických dokument na úrovni kraj, regionu NUTSII, eské republiky (dále R) a Evropské unie (dále EU), které jsou podrobnji popsány v kapitole 1.2 Zhodnocení výchozích dokument. ROP NUTS II JZ je prostednictvím vybraných prioritních os a oblastí podpory zamen na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodob udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Vzhledem k vtší tématické pestrosti je komplementární k ad pipravovaných tématických operaních program. Definuje intervence v navzájem souvisejících oblastech komplexního rozvoje regionu týkajících se dostupnosti center, urbálního rozvoje mst a obcí, rozvoje školství, dostupnosti sociálních služeb, zdravotnické pée a rozvoje cestovního ruchu a kultury. Ve svých zámrech, cílech a prioritách navazuje ROP NUTS II Jihozápad na Strategické obecné zásady spoleenství (dále SOZS), Národní rozvojový plán (dále NRP), Národní strategický referenní rámec (dále NSRR) a Národní plán reforem (dále NPR). Tato návaznost je podrobnji popsána v rámci kapitoly 2.2 Návaznost strategie ROP NUTS II Jihozápad na zastešující strategické dokumenty. Úkolem koordinace pípravy všech Regionálních operaních program bylo poveno Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR). 1.1 Koordinace a partnerství pi zpracování Regionálního operaního programu Píprava a zpracování dokumentu ROP NUTS II Jihozápad je od poátku ízena Koordinaní skupinou pro pípravu ROP NUTS II Jihozápad. Jedná se o šestilennou skupinu, složenou z politických reprezentant Jihoeského a Plzeského kraje a povených pracovník obou krajských úad, která byla ustavena usnesením Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. 20/2005, ze dne 20. kvtna Úkolem této skupiny je zajistit, aby zpracování dokumentu ROP NUTS II Jihozápad probíhalo v souladu jednak s Metodikou pro pípravu programových dokument pro období , s dalšími strategickými dokumenty, závaznými pro nadcházející programovací období a zejména krajských regionálních rozvojových strategií. Souasn s Koordinaní skupinou pro pípravu ROP NUTS II JZ se na píprav ROP podílelo dalších 5 tématicky zamených pracovních skupin, jejichž úkolem bylo na základ analytické ásti ROP pispt k formování jednotlivých oblastí podpory. Pracovní skupiny psobily v následujících oblastech: Regionální infrastruktura a dostupnost Ekonomický rozvoj Rozvoj cestovního ruchu - 7 -

8 Rozvoj lidských zdroj Financování Pro zajištní principu partnerství, vycházejícího ze lánku 10 návrhu obecného naízení Rady EU, byly ke spolupráci na píprav ROP NUTS II Jihozápad vyzvány také veejné subjekty zahrnující nestátní neziskové organizace, podnikatele, Svaz mst a obcí R, Spolek pro obnovu venkova, Regionální agrární komory a další subjekty. Smluvní spolupráce s tmito partnery byla navázána zejména v rámci realizace projekt zamených na budování absorpní kapacity v obou krajích tvoících region soudržnosti NUTS II Jihozápad. Pro zástupce výše uvedených subjekt byly poádány pravidelné workshopy, jejichž smyslem bylo pedstavení dokumentu ROP v rzné fázi rozpracovanosti a diskuse nad jednotlivými aspekty a pipomínkami partner, které byly vypoádány a v rámci možností do pokroilejších verzí ROP NUTS II Jihozápad zapracovány. Na procesu pípravy se svými pipomínkami a podnty podíleli i zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí R, dále pak v rámci meziresortního pipomínkového ízení i další resorty. Veejnost mla možnost pipomínkovat návrh dokumentu ROP, který byl zveejnn na webových stránkách obou kraj ( ) i na stránkách Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad ( ). V prbhu zpracování ROP NUTS II JZ probíhaly paraleln konzultace i se zpracovateli Ex-ante evaluace a SEA evaluace. Konené výstupy a doporuení tchto hodnocení budou zpracovatelem vypoádány a poté zapracovány do pokroilejší verze programového dokumentu ROP NUTS II Jihozápad. 1.2 Zhodnocení výchozích dokument Základním východiskem pro tvorbu programového dokumentu byly Strategické obecné zásad Spoleenství na období (Brusel, ) KOM (2005) 0299), zásadními národními dokumenty pro koncipování ROP byl Národní strategický referenní rámec R (dále jen NSRR) urující prioritní osy a specifické cíle. Dále se pi zpracování dokumentu vycházelo z Národního programu reforem R (dále jen NPR), Národního rozvojového plánu (dále jen NRP) a ROP rovnž navazuje na obecné principy a priority definované v rámci Strategie udržitelného rozvoje (UV R. 1242/ ), zejména pi respektování tí pilí udržitelného rozvoje a rovnž v dalších oblastech (výzkum a vývoj, vzdlávání; evropský a mezinárodní kontext, správa vcí veejných). Obdobn ROP NUTSII JZ vychází i ze Strategie hospodáského rstu (UV R. 984/ ). Podrobnji je vazba na zastešující dokumenty popsána v rámci kapitoly 3.2 tohoto dokumentu. Regionální operaní program NUTS II Jihozápad byl vytvoen v souladu se základními koncepními a analytickými dokumenty Jihoeského a Plzeského kraje a s jejich využitím. V následujícím textu je shrnut zpsob využití tchto dokument pi zpracování ROP NUTS II Jihozápad. Krom komplexn zamených dokument byly použity také vybrané oborové koncepce a analýzy, které mly bezprostední vztah k ešeným tématm. Úzký vztah k ROP a obecn ke strategii rozvoje regionu mají i územní plány, které musí nkterá navrhovaná opatení provit také z územního hlediska. V souasné dob oba kraje pipravují nové územní plány pro celá území kraj v souladu s novou legislativou (zásady územního rozvoje). Z toho dvodu nejsou územní plány kraj v pehledu zmínny, i když i v aktuální podob obsahují cenné analytické i koncepní poznatky

9 Programy rozvoje územního obvodu kraj Programy rozvoje územního obvodu kraj jsou základním strategickým dokumentem na úrovni kraje, které kraje zpracovávají v souladu se zákonem. 248/2000 Sb. a které schvaluje zastupitelstvo kraje. Tyto programy vytváejí základní rámec regionální politiky kraj, nebo na základ analýzy hospodáského a sociálního rozvoje formulují rozvojové priority. Program rozvoje územního obvodu Jihoeského kraje (RERA, a.s. & kolektiv, 2001) Program rozvoje územního obvodu Jihoeského kraje je základním dokumentem pro formování regionální politiky kraje s ohledem na regionální politiku Evropské unie. To umožuje skloubení zájm a poteb jednotlivých mikroregion s naplováním konvergenních kritérií EU a také úinnou kombinaci aktivovatelných zdroj regionu, státu a fond EU s vnitními i zahraniními zdroji soukromých investor. Program rozvoje Plzeského kraje (Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje o.p.s., 2002) Globálním cílem Programu rozvoje Plzeského kraje je rst kvality života obyvatel. Naplování tohoto cíle se soustedí na rozvoj ekonomiky, rozvoj lidských zdroj a na územní aspekty rozvoje (sídla, doprava). Dále je zvláštní pozornost vnována stabilizaci a rozvoji venkova a zlepšování životního prostedí. V tomto rámci je definováno 12 úžeji pojatých priorit. Lze íci, že koncepce ROP NUTS II Jihozápad odpovídá pojetí program rozvoje obou kraj na úrovni globální cíl. Rozdíly na nižší strategické úrovni mezi programy rozvoje kraj a ROP vyplývají z principu komplementarity, nebo ROP se dsledn soustedí na regionální aspekty rozvoje. Podstatnou ást sociální oblasti, ekonomického rozvoje nebo životního prostedí je úelné ešit na celostátní úrovni (TOP). Komplexní analýzy Analytická ást program rozvoje obou kraj již v souasné dob je dosti zastaralá, nebo orgány Jihoeského i Plzeského kraje po svém vzniku zpracovaly nebo nechaly zpracovat adu analytických a koncepních podklad. V obou krajích vznikla poteba komplexnji pojatého dokumentu, který vyváženým zpsobem shrne tyto dosavadní poznatky oborových koncepcí. Sociáln-ekonomický profil Jihoeského kraje (RERA, a.s. & KP projekt, s.r.o., 2005) Vzniklá analýza v maximální míe zohleduje koncepní podklady, které již Jihoeský kraj nechal v posledním období zpracovat, porovnává vývoj kraje oproti stavu zachycenému ve starších dokumentech a snaží se o popis tchto posun. Dále vychází z maxima dostupných statistických dat a dalších relevantních podklad, studií a koncepcí. Pokud je to možné, jsou pro získání globálnjšího pohledu sebraná data porovnána s daty za ostatní kraje, se situací v celé R a z ásti i se stavem v Evropské unii nebo v sousedních regionech za státní hranicí. Podklady Regionálního plánu (Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje o.p.s., 2005) V Plzeském kraji byly v letech 2004 a 2005 zpracovány tzv. Podklady Regionálního plánu za oblasti, které byly v té dob již koncepn rozpracovány. Celkem bylo takto zpracováno 9 témat

10 Oba tyto dokumenty se staly solidním základem pro zpracování pedevším analytické ásti ROP NUTS II Jihozápad. Oborové koncepce Dále uvádíme struný pehled oborových koncepních a analytických dokument za oba kraje, které byly použity pro doplnní hodnocení a analýz podle témat ROP NUTS II Jihozápad. Obyvatelstvo a osídlení Generel osídlení Plzeského kraje (Ateliér T-plan spol. s r.o., Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje o.p.s., 2003) Jedná se o koncepní dokument, který se systematicky vnuje vývoji, stavu a trendm osídlení v celém Plzeském kraji po roce Využit byl pedevším v analytické ásti ROP a pi návrhu celkové strategie. Analýza potenciálu lidských zdroj pro strategické služby v Plzeském kraji (Bartušek Ondej, 2005) Cílem analýzy byla definice postavení Plzeského kraje a jeho ástí v oblasti lidských zdroj v rámci R a zhodnocení možností kraje v této oblasti. Za tímto úelem bylo provedeno shrnutí a vyhodnocení poznatk o obyvatelstvu od poátku 90. let do souasnosti a vypracován nástin oekávaných trend. Dokument byl využit pi zpracování analytické i strategické ásti ROP. Vyjížka a dojížka za prací a do škol na území Plzeského kraje (Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje o.p.s., 2005) Studie je zamena na prmt zjištných skuteností o pohybu obyvatel kraje do zamstnání do širšího kontextu. Postupuje od hodnocení pracovních vztah v regionu až k sídelní struktue Plzeského kraje. Hodnocení sídelní struktury je krom nových poznatk o významu center a jejich vztazích založeno také na analýze dojížky za vybranými službami. Zpracovaná data bylo možno využít nejen v tématice osídlení, ale i v ásti vnované ekonomickému rozvoji. Šetení poteb trhu práce a školské soustavy v Jihoeském kraji (Jihoeská spolenost pro rozvoj lidských zdroj, o.p.s., 2005) Projekt Šetení poteb trhu práce a školské soustavy v Jihoeském kraji v roce 2005 je zamen na zjištní situace na trhu práce ve stedndobém horizontu s cílem vytipování a zjištní konkrétních profesí a obor, které budou trhem práce požadovány a které naopak požadovány nebudou. Dílí trendy a výstupy studie se staly souástí analytické ásti v oblasti rozvoje lidských zdroj ROP (kapitola 2.2.6). Doprava Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihoeského kraje (UDIMO, spol. s r.o., 2003) Pedmtem Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihoeského kraje jsou zejména dopravní cesty a dopravní zaízení silniní, železniní, cyklistické, vodní a letecké dopravy. V samostatných kapitolách je charakterizován cílový stav dopravní infrastruktury v rámci návrhového období s asovým horizontem do roku 2030 a hlavní trendy vyplývající ze studie prostupují analytickou i strategickou ástí ROP

11 Koncepce dopravy Plzeského kraje návrh (SUDOP Praha a.s., Ateliér T-plan spol. s r.o., BOHEMIAPLAN s.r.o., IKP Consulting Engineers spol. s r.o., 2006) Návrh koncepce eší komplexn problematiku dopravy v Plzeském kraji. V ROP byly krom hlavních analytických poznatk a hodnocení využity i nkteré informace o oekávaných trendech. Pedbžné závry byly promítnuty i do strategické ásti ROP. Technická infrastruktura Územní energetická koncepce Jihoeského kraje (City Plan, spol. s r.o., 2003) Koncepce navrhuje zpsoby lepšího hospodaení s energiemi zejména pro velké budovy, nap. školy, nemocnice, obytné domy. Rovnž eší využití nových možností dodávek tepla, nap. využíváním sluneních kolektor, biomasy, bioplynu. V ROP byly využity pedevším informace o souasném využití a možnostech obnovitelných zdroj energie (OZE). Studie ochrany vod Plzeského kraje (AQUATEST a.s., Praha, 2005) Cílem studie bylo shromáždní a utídní dostupných vodohospodáských informací, jejich zhodnocení a pedložení návrh ešení pi ochran a využívání vod. Využito bylo pedevším hodnocení vodohospodáské infrastruktury a stavu vod. Územní energetická koncepce Plzeského kraje (Tebodin Czech Republic s.r.o., 2004) Koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy ešení energetického hospodáství na úrovni kraje. Jako v pípad energetické koncepce Jihoeského kraje byly využity pedevším informace o souasném využití a možnostech OZE. Ekonomický rozvoj Projekt A3/4/5 Brownfields (RERA, a.s., 2003) Koncepce revitalizace nevyužívaných prmyslových objekt a areál (tzv. brownfields) ukazuje možné zpsoby ešení revitalizace, vetn metodiky postupu pi realizaci a financování. Dílí ásti studie byly využity pedevším pi tvorb analytické ásti ROP. Projekt A3/4/8 Vytvoení systému pée o investory v Jihoeském kraji Aftercare (RERA, a.s., 2003) Dokument se zabývá následnou péí o investory, která je nezbytným nástrojem pro uchování a zejména pak do budoucna pro rozšíení investic na území Jihoeského kraje. Studie objasuje a sjednocuje poznatky o zahraniních a domácích investorech psobících na území Jihoeského kraje. Výsledky studie byly využity pi koncipování analytické ásti ROP. Projekt A3/4/2 Koncepce podpory a marketingu Jihoeského kraje pro oblast pílivu a udržení investic (RERA, a.s., 2003) Koncepce je podprným prvkem pro rozhodování na celokrajské úrovni o zpsobu prezentace kraje jako celku nap. na tuzemských i zahraniích veletrzích a výstavách. Cílem je zvýšit efektivitu prezentaních a propaganích akcí krajského úadu i jednotlivých obcí. Studie byla využita pedevším pi koncipování analytické ásti ROP. Analýza potenciálu aplikovaného výzkumu a vývoje v kontextu Plzeského kraje a eské republiky (Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje o.p.s., 2005) Studie promítá obecné poznatky o využití výsledk vdy a výzkumu v praxi do reálií Plzeského kraje. S využitím výsledk przkumu formuluje také poteby zvýšení kapacit v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje. Studie byla využita v analytické ásti ROP

12 Regionální inovaní strategie - region Plze (BIC Plze, Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje o.p.s., 2004) Základní strategický dokument v oblasti inovací, výzkumu a vývoje definuje na základ przkum a dalších analýz pilotní projekty v této oblasti. Rovnž byl získán pehled aktivit nutných k posílení inovaního potenciálu Plzeského kraje a základní rámec systému podpory inovací. Dokument byl využit v analytické ásti ROP. Cestovní ruch Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihoeském kraji (RERA, a.s. & kolektiv, 2002) Hlavním tématem studie je vyhodnocení situace v sektoru cestovního ruchu v kraji vetn zpracování profilu kraje, SWOT analýzy, návrhu cíl a opatení. Jedná se strategický dokument sloužící k efektivnjší koordinaci podpory dalšího rozvoje cestovního ruchu v kraji s návazností na možnost podpory sektoru prostednictvím státních fond i fond EU. Výstupy studie se staly souástí analytické ásti ROP a podkladem pro definování vlastní oblasti podpory v rámci prioritní osy 3. Program rozvoje cestovního ruchu v plzeském regionu (Institut rozvoje podnikání, s.r.o., Enterprise plc a Respond & Co, s. r. o., 2002) Cílem dokumentu je návrh krok pro rozvoj cestovního ruchu v podmínkách Plzeského kraje. V analytické i návrhové ásti ROP byla využita pedevším základní faktografie a hodnocení stavu cestovního ruchu v kraji. Obanská vybavenost Dlouhodobý zámr vzdlávání a rozvoje vzdlávací soustavy v Jihoeském kraji na období (Krajský úad Jihoeského kraje, 2005) Dokument obsahuje analýzu vzdlávací soustavy v kraji a na základ pedpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a zámr dalšího rozvoje kraje stanoví zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdlávání, strukturu vzdlávací nabídky, pedevším strukturu obor vzdlávání, druhy, popípad typy škol a školských zaízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdlávání a školských služeb v kraji. Analýza stavu a dílí trendy byly využity pedevším v analytické ásti ROP. Strategie podpory práce s dtmi a mládeží v Jihoeském kraji na období (Krajský úad Jihoeského kraje, 2005) Strategie podpory práce s dtmi a mládeží v Jihoeském kraji na tyleté období vychází ze schválené Koncepce státní politiky v oblasti dtí a mládeže do roku Výstupy studie byly promítnuty do analytické ásti ROP. Dlouhodobý zámr vzdlávání a rozvoje vzdlávací soustavy Plzeského kraje (Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úadu Plzeského kraje, 2006) Dokument vyhodnocuje plnní úkol vyplývající z Dlouhodobého zámru z roku 2003 a stanoví další koncepci vzdlávání s ohledem na specifické podmínky Plzeského kraje. Využito bylo pedevším hodnocení stavu a perspektiv vzdlávání v kraji. Životní prostedí Koncepce ochrany pírody a krajiny Plzeského kraje (Sklenika Petr LARECO, 2003)

13 Koncepce byla zdrojem informací o ochran pírody a krajiny i o dalších souvisejících problémech využívání krajiny. Program snižování emisí zneišujících látek v Plzeském kraji (CITYPLAN spol. s r.o. Praha, 2004) Cílem dokumentu je návrh opatení ke zlepšení kvality ovzduší v kraji, zejména dosažením imisních limit jednotlivých zneišujících látek a dosažením krajských emisních strop do roku Souhrn poznatk byl využit v analytické ásti ROP. Plán odpadového hospodáství Jihoeského kraje (ECO trend s.r.o., 2004) Plán odpadového hospodáství je zpracován za úelem pedcházení vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastností a nakládání s nimi podle zákona o odpadech, zákona o obalech a dalších souvisejících pedpis, v souladu s principy udržitelného rozvoje a za úelem plnní mezinárodních a vlastních závazk R a kraje. Cílem tohoto dokumentu je vytvoit funkní systém hospodaení s odpady v kraji a zajistit dynamický, vnitn provázaný rozvoj celého systému odpadového hospodáství, urit smry a cíle pro budoucí nakládání s odpady a stanovit zásady, opatení, postupy a nástroje k jejich dosažení. Plán odpadového hospodáství Plzeského kraje (BOHEMIAPLAN s.r.o., 2004) Cílem plánu bylo navrhnout optimální zpsoby nakládání s odpady, v. potebných kapacit zaízení pro nakládání s odpady. Dokument byl cenným zdrojem informací o odpadech v kraji. 1.3 Legislativní rámec pípravy ROP Programový dokument krom výše zmínných analýz a koncepních dokument respektuje legislativní východiska pro erpání prostedk ze strukturálních fond: Návrh naízení Rady (ES) xxx/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM (2004) 492 v koneném znní); návrh naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) xxx/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (KOM (2004) 495 v koneném znní); návrh Naízení Evropské komise stanovující implementaní pravidla k Obecnému naízení; zákon. 248/2000 Sb., o podpoe regionálního rozvoje, ve znní pozdjších pedpis; zákon. 129/2000 Sb., o krajích, ve znní pozdjších pedpis; zákon. 218/2000 Sb., o rozpotových pravidlech, ve znní pozdjších pedpis; zákon. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot; zákon.. 320/2001 Sb., o finanní kontrole; zákon. 420/2004 Sb., o pezkoumávání hospodaení územních samosprávných celk

14 KAPITOLA 2 SOUASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONU 2.1 Analýza zkušeností s realizací pedchozích program V eské republice, a tudíž i v regionu NUTS II Jihozápad, jsou realizovány rozvojové programy již zhruba od roku Výhodná poloha regionu, který z jihu sousedí s Rakouskem a Nmeckem, umožnila žadatelm získat velmi záhy znané zkušenosti s pípravou žádostí a realizací projekt financovaných z prostedk EU. Od roku 2004 byly nov využívány i zdroje strukturálních fond. Na regionální úrovni NUTS II Jihozápad byl konkrétn realizován Spolený regionální operaní program. NUTS II Jihozápad se stal co do potu pedkládaných žádostí do SROP jedním z nejúspšnjších region v R. Pedvstupní programy Evropské unie Od roku 1994 byl na základ naízení Evropské komise.1528/94 realizován program peshraniní spolupráce Phare CBC. Ten byl nejprve zahájen pouze pro esko-nmecké píhranií, od roku 1995 pak pro území pi esko-rakouské hranici. Dalším významným pedvstupním programem, který byl v R realizován od roku 2002, se stal program SAPARD, jehož cílem bylo vytvoit pro kandidátské zem podmínky pro trvale udržitelné zemdlství a rozvoj venkova v pedvstupním období. Stanovené rozdlení prostedk v podílu 2:1 mezi projekty v sektorech zemdlství a rozvoje venkova nebylo zcela optimální, nebo se ukázalo, že obce byly na program SAPARD pipraveny lépe než podnikatelé, o emž svdil pibližn dvojnásobný poet žádostí pijatých od mikroregion a obcí než od podnikatel (i když pvodní pedpoklad byl opaný). Prostednictvím dalšího pedvstupního programu, jenž byl zamen na financování velkých infrastrukturních projekt v oblastech životního prostedí a dopravy - programu ISPA - se v rámci NUTS II Jihozápad podailo získat z evropských zdroj pes 4,5 mil. EUR nap. na realizaci projektu Zajištní standard EU ve vodárenské soustav Jižní echy, pedkládaného Jihoeským vodárenským svazem. Dále pak byly realizovány projekty související s obnovou území po povodních v r Pomoc z Evropské unie v rámci programu Phare a Fondu solidarity EU byla využita také v souvislosti s niivými povodnmi v eské republice v roce 2002, které významn zasáhly region NUTS II Jihozápad. Programy strukturálních fond Region soudržnosti NUTS II Jihozápad stejn jako ostatní regiony krom Prahy mže od roku 2004 využívat podporu urenou pro Cíl 1, zamenou na zaostávající regiony. Tato podpora je v R realizována prostednictvím operaních program Prmysl a podnikání, Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství, Rozvoj lidských zdroj, Infrastruktura a prostednictvím Spoleného regionálního operaního programu. Nemén významným nástrojem erpání finanních prostedk EU je pak Iniciativa Spoleenství Interreg, která je zamena na meziregionální spolupráci a jejíž jedna ást v podstat navázala na pedvstupní program Phare CBC. Operaní programy jsou zameny odvtvov a realizují jednotlivé vcné prioritní osy Národního rozvojového plánu. Akoliv ada aktivit jednotlivých operaních program probíhá na území region soudržnosti, rozhodovací pravomoci v rámci tchto program jsou tém výhradn na úrovni píslušných rezort. Úast kraj (region soudržnosti) na pípravách tematických operaních program a i na jejich administraci byla a je minimální

15 Spolený regionální operaní program (SROP) podporuje pedevším aktivity, jejichž realizace podle platné legislativy spadá do psobnosti obcí nebo kraj. Tento program se stal prvním finanním nástrojem, ve kterém jsou rozhodovací kompetence i administrace ásten sveny regionm soudržnosti. Administrací tohoto programu na úrovni NUTS II jsou poveny Sekretariáty regionálních rad, o výbru projekt pak rozhodují na základ pedem stanovených pravidel regionální rady region soudržnosti. Konenou odpovdnost za realizaci SROP má Ministerstvo pro místní rozvoj R, které je jako jediné v rámci SROP oprávnno vydávat rozhodnutí o podpoe projekt z prostedk strukturálních fond. V rámci pípravy SROP bylo umožnno regionm soudržnosti aktivn se úastnit veškerých pípravných a vyjednávacích proces. Tyto zkušenosti byly pro regiony NUTS II cenné zejména z hlediska jejich využití pi píprav strategických dokument pro programovací období Pedevším o zkušenosti z pípravy a realizace SROP se opírají i další ásti analýzy zkušeností Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad s využíváním pedchozích program. Nastavení opatení a aktivit versus skutené poteby regionu Globální cíl SROP, kterým je dosáhnout trvalý a vyvážený rozvoj region R i rst kvality života všech skupin obyvatel region na základ povzbuzování nových ekonomických aktivit s drazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním mítku, na zlepšení kvality infrastruktury, na rozvoj lidských zdroj a na prohlubování sociální integrace, smuje v souladu s cíli Rámce podpory Spoleenství k vyváženému rozvoji všech region. Nastavení opatení a aktivit Spoleného regionálního programu vzhledem k unifikaci pro všechny regiony a zejména pak shodné rozložení finanních prostedk však v tomto kontextu nemohly dostaten reflektovat meziregionální disparity, nebo situace jednotlivých region R se v jednotlivých oblastech znan liší. Konkrétn v Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad je v rozvojových aktivitách kladen hlavní draz na modernizaci dopravní infrastruktury jako na hlavní potenciál rstu všech navazujících rozvojových aktivit (rozvoj obchodu a podnikání, cestovního ruchu i lidských zdroj). Finanní alokace na jednotlivá opatení, absorpní kapacita Rozložení finanních prostedk mezi jednotlivá opatení SROP ne zcela koresponduje s reálnými rozvojovými potebami NUTS II Jihozápad. Navíc již pi píprav tohoto programu bylo zejmé, že celkové finanní prostedky alokované pro SROP pi rozdrobenosti tohoto programu do pomrn znaného potu opatení a podopatení mohou regionm soudržnosti pinést spíše jakýsi rozjezdový potenciál. Vzhledem k celkové výši finanních prostedk pro NUTS II Jihozápad a znané absorpní kapacit tohoto regionu, (která dle uskutenných przkum nkolikanásobn pevyšuje možnosti programu) bylo možné k dubnu roku 2006 konstatovat, že erpání probíhá úspšn. Pesto však nap. s využitím velkých objem finanních prostedk ESF, urených na realizaci program rozvoje lidských zdroj a sociální integrace, byly zaznamenány v regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad stejn jako v celé R urité obtíže.. Ty byly ásten zpsobeny nesnadným pístupem subjekt oprávnných k realizaci píslušných neinvestiních aktivit k prostedkm na zajištní pedfinancování a kofinancování svých projekt (jednalo se pevážn o NNO). Implementaní struktura Zapojení region soudržnosti do implementaních struktur jednotlivých operaních program bylo v období let znan omezeno. O reálné úasti zástupc region soudržnosti na implementaci programu, a tudíž o využitelných zkušenostech se dá hovoit

16 hlavn v souvislosti s realizací SROP (rovnž Interreg IIIA) v nmž na regionální rady (celkem 7 orgán podle jednotlivých region NUTS II) Ministerstvo pro místní rozvoj R delegovalo výkon nkterých ídících funkcí, které se týkaly výbru projekt a realizace SROP v rámci jednotlivých region NUTS II; regionální rady rovnž plnily prostednictvím svých sekretariát úlohu tzv. zprostedkujícího subjektu. Jelikož ve stávajícím programovacím období byla legislativn podcenna právní subjektivita regionálních rad, bylo nezbytné akceptovat pomrn složitou strukturu implementace SROP, která zahrnovala orgány od úrovn MMR, pes CRR, CzechInvest, Sekretariáty regionálních rad a oddlení grantových schémat jednotlivých krajských úad. Takto složitá struktura implementace byla nároná zejména pro orientaci žadatel, znan však komplikovala a prodlužovala i proces administrace žádostí a finanní toky pi realizaci jednotlivých projekt. Tato skutenost by se bez zjednodušení procesu implementace a podmínek financování projekt mohla stát v budoucnu limitujícím faktorem pro zajištní dostatené absorpní kapacity jednotlivých region soudržnosti. Již nyní je zejmé, že tchto negativních zkušeností bude využito pi píprav implementaní struktury nových programovacích dokument, piemž legislativní zmny na úrovni R, které zajišují regionálním radám kompetence ídících orgán pipravovaných Regionálních operaních program, probhly již koncem roku 2005 (novela zákona. 248/2000 Sb.). Nastavení indikátor a jejich sledování Nastavení indikátor SROP je provedeno na úrovni programu, piemž sledován je zejména: nárst HDP na obyvatele snižování míry nezamstnanosti v regionech struktura zamstnanosti podle odvtví hrubá pidaná hodnota ve výrob Sledování dosažení globálního a specifických cíl se provádí na úrovni dopad, piemž sledován je zejména : HDP na obyvatele poet vytvoených istých pracovních míst podíl MSP na HDP zvýšení dopravní bezpenosti podíl dlouhodob nezamstnaných na celkovém potu nezamstnaných osob devizové píjmy z cestovního ruchu Zdrojem pro výslednou kvantifikaci a hodnocení budou vesms monitorovací a hodnotící zprávy podpoených projekt. Jelikož k zaátku roku 2006 bylo na úrovni NUTS II Jihozápad ukoneno jen nkolik málo projekt, nelze reáln posuzovat vhodnost nastavení indikátor

17 ani vhodnost metod jejich sledování. Vzhledem k tomu, že nastavení indikátor bylo provedeno plošn na všechny regiony soudržnosti, lze oekávat, že v závislosti na charakteristikách rozvoje jednotlivých region bude plnní uritých indikátor obtížné. Zkušenost získaná z hodnocení indikátorových soustav v plánovacím období pedevším ukazuje na potebu racionalizace systému ukazatel v novém programovacím období. Touto racionalizací by mlo být dosaženo v prvé ad snížení potu a komplikovanosti ukazatel navrhovaných pro hodnocení programových aktivit, a tím zvýšení transparentnosti a pehlednosti kontrolních mechanizm monitoringu a hodnocení úspšnosti operaních program. Druhý závr získaný z tohoto hodnocení poukazuje na potebu vyšší kvality zvolených indikátor z hlediska jejich relevantnosti ve vztahu k pokrytí programových cíl a jejich použitelnosti v etap hodnocení efektivnosti intervencí realizovaných operaními programy. V komplexu píin, které ovlivují kvalitu ešení indikátorových soustav, lze rozeznat dva typy nedostatk: jednak metodicko-technické nedostatky zvolených ukazatel (nepesné vymezení obsahu a konstrukce ukazatel, nesprávná terminologie a zdroje zjišování) a jednak jejich nevhodné funkní vlastnosti z hlediska vazby na deklarované programové cíle. Monitorovací systém Za úelem monitoringu realizace projekt v rámci program spolufinancovaných ze strukturálních fond a Fondu soudržnosti Evropské unie byl vybudován Monitorovací systém strukturálních fond (dále MSSF). Garantem centrální úrovn systému ve spolupráci s vcn píslušnými orgány státní správy je Ministerstvo pro místní rozvoj R. Jelikož se jedná o speciální informaní systém, který využívá data ze všech úrovní implementace a spolufinancování projekt a program, lze konstatovat, že jeho fungování je prozatím provázeno znanými nedostatky a problémy. Jako píklad nedostatk MSSF lze uvést komplikovaný proces zpracování a distribuce dat mezi jednotlivými složkami implementaní struktury i velmi obtížná filtrace pehled a tiskových sestav. Systém hodnocení projekt Systém hodnocení projekt je nastaven u jednotlivých operaních program odlišn, a to v závislosti na charakteru jejich implementace. V rámci SROP byly hodnoceny pouze ty projekty, které splovaly kritéria formálních náležitostí a podmínky programu (pijatelnost). Vlastní hodnocení bylo provádno bodováním, jehož cílem bylo postihnout všechny dležité aspekty pedložených projekt, zejména pak: schopnost a zkušenost žadatele pedložený projekt financovat, realizovat a udržet výsledky; zasazení projektu do kontextu, relevance projektu vzhledem potebám a požadavkm v míst, na trhu, u cílové skupiny a také jeho provázanost s ostatními aktivitami v míst; 1 Projekt evaluaního plánu, 6/04 Hodnocení indikátor/ukazatel a vhodnosti jejich nastavení, institut Jana Pernera,

18 vlastní kvalita projektu jak z hlediska finanního a ekonomického, tak z hlediska požadovaných výstup a výsledk, jejich udržitelnost, hodnocen je také celkový plán, harmonogram a rozpoet projektu; vztah a dopady projektu do vnjšího okolí, na životní prostedí, rovné píležitosti, sociální integraci, vyvážený rozvoj region v souladu s horizontálními prioritami EU. Paušální nastavení hodnocení vztahu všech projekt k horizontálním kritériím psobilo pi bodování znané problémy, nebo zamení nkterých projekt neumožovalo vyhovt souasn všem kritériím. Pro programy píštího programovacího období je vhodné vnovat nastavení hodnotících kritérií v souvislosti s plnním stanovených indikátor vtší pozornost. Grantová schémata Grantová schémata se v pípad SROP jevila s ohledem na nastavení implementace tohoto programu jako úinný nástroj regionální politiky, nebo zamení grantových schémat i systém výbru projekt umožoval zacílit podporu na specifické problémové oblasti region. To však za cenu znaných administrativních a finanních nárok na jednotlivé kraje. S ohledem na plánovaný charakter implementace budoucích Regionálních operaních program lze grantová schémata považovat za nadbytená

19 2.2 Situaní analýza regionu Poloha a osídlení Poloha a správní lenní Region NUTS II Jihozápad tvoí Jihoeský a Plzeský kraj, které jsou rozdleny do 72 správních obvod obcí s poveným obecním úadem (37 v Jihoeském kraji a 35 v Plzeském kraji) a spolu s 1 vojenským újezdem zárove do 32 správních obvod obcí s rozšíenou psobností (17 v Jihoeském kraji a 15 v Plzeském kraji). Celková rozloha regionu iní km 2. Region se nachází pi jižní a jihozápadní hranici eské republiky. Na západ sousedí se Spolkovou republikou Nmecko, na jihu s Rakouskou republikou. Ostatní hranice jsou vnitrozemské. Na severu je to hranice s Karlovarským a Ústeckým krajem (NUTS II Severozápad) a se Stedoeským krajem (NUTS II Stední echy). Na východ sousedí region s krajem Vysoina a Jihomoravským krajem (NUTS II Jihovýchod). Reliéf regionu se vyznauje pásem pohoí pi státní hranici a kotlinami ve vnitrozemí. Také pi hranicích s ostatními kraji se vyskytují vrchoviny a pahorkatiny. V jihoeské kotlin se rozkládají dv pánve eskobudjovická a Teboská se soustavami rybník. Naprostá vtšina území regionu je odvodována ekou Vltavou. Obrázek 1 - Poloha regionu NUTS II Jihozápad Zdroj: Regionální rozvojová agentura Plzeského kraje, o.p.s., 2006 Region má výhodnou dopravní polohu (viz obrázek. 1). Spojení ve smru sever-jih (Rostock-Berlín-Praha-eské Budjovice-Linec-Rijeka) tvoí na území Jihoeského kraje

20 silnice E55 a IV. tranzitní železniní koridor. Dopravní spojení ve smru západ-východ (Paíž-Norimberk-Praha) tvoí na území Plzeského kraje dálnice D5 a III. tranzitní železniní koridor. Strategická poloha regionu se dosud pozitivn projevuje pedevším v pílivu kapitálu. Obyvatelstvo a osídlení Obyvatelstvo Na území NUTS II Jihozápad žije tis. obyvatel, což je 11,5 % obyvatel republiky. Regionu patí podle potu obyvatel 5. místo z 8 NUTS II v R. Tabulka 1 Srovnání vývoje potu obyvatel (bude doplnno o aktuální data za rok 05) Poet obyvatel Zmna potu obyvatel Region, kraj absolutn Relativn Jihoeský kraj ,07 Plzeský kraj ,41 Jihozápad ,63 Stední echy ,14 Severozápad ,39 Severovýchod ,32 Jihovýchod ,01 Stední Morava ,74 Moravskoslezsko ,52 Praha ,67 eská republika ,03 Zdroj: SÚ (SLDB 1991, SLDB 2001) V období 1991 až 2001 došlo v regionu k relativnímu úbytku potu obyvatel o 0,6 %. Tento úbytek jde na vrub Plzeského kraje, kde se snížil poet obyvatel o 1,4 %. V Jihoeském kraji došlo k mírnému nárstu populace (viz tabulka. 1). Rozdílný populaní vývoj v obou krajích souvisí s odlišnou vkovou strukturou populace. Jako celek se sice region NUTS II Jihozápad adí k prmru R z hlediska vkového složení i jeho vývoje (nap. podle indexu stáí), ale charakteristiky kraj jsou odlišné (podrobnji viz tabulka. 51 v píloze). Populace Jihoeského kraje má podstatn píznivjší vkovou strukturu. V roce 2001 zde bylo tém o 20 % více obyvatel v pedproduktivním než v poproduktivním vku. V Plzeském kraji je tato pevaha pouze 8 %, což je nejmén ze všech kraj R (vyjma Prahy). Nepíznivá je prognóza populaního vývoje regionu NUTS II Jihozápad. Podle projekce SÚ má do roku 2015 dojít ke snížení potu obyvatelstva v regionu na 1,142 mil. obyvatel, tj. pokles tém o 3 %

21 Tabulka 2 Meziregionální srovnání pohybu obyvatel Prmrný relativní pohyb v období (%) region, kraj pirozený migraní Celkový Jihoeský kraj -1,43 2,32 0,89 Plzeský kraj -2,69 2,75 0,06 Jihozápad -2,02 2,52 0,50 Stední echy -2,61 11,53 8,92 Severozápad -1,07 1,53 0,46 Severovýchod -1,48 0,65-0,83 Jihovýchod -2,00 0,70-1,30 Stední Morava -1,95-0,29-2,23 Moravskoslezsko -1,74-1,83-3,56 Praha -3,65 4,80 1,16 eská republika -2,04 2,22 0,18 Zdroj: SÚ Výsledky populaního vývoje v posledních letech jsou však oproti projekci SÚ pro oba kraje píznivjší. V období 2000 až 2005 dosahují oba kraje celkového pírstku obyvatel. Negativní pirozený pírstek kompenzován migrací obyvatel (viz tabulka. 2). Celkový vývoj i vývoj pirozenou mnou je opt píznivjší v Jihoeském kraji. Vyšší relativní migrace je v Plzeském kraji. Podrobnji rozdíly v migraci na úrovni okres v posledních letech dokládají obrázky (kartogramy). 4, 5 v píloze dokumentu. Relativní migrace v okresech Plzeského kraje se v období 2000 až 2005 pohybuje v pomrn širokém rozptí. V Jihoeském kraji vykazuje tento indikátor mnohem nižší dynamiku s tendencí k diferencovanému rstu s výjimkou vnitrozemských okres Písek a Tábor. Píznivý vývoj populace v posledních letech je ovlivnn zapojením nejmladších silných roník z první poloviny 70. let do reprodukního procesu. Celkov se však reprodukní chování populace píliš nemní. Vkové složení obyvatelstva a demografický vývoj v NUTS II Jihozápad tedy zejm povedou k poklesu potu obyvatel regionu a k jejich postupnému stárnutí. Osídlení NUTS II Jihozápad má nejnižší hustotu osídlení ze všech region R (67 obyv./km 2 ), což je tém o 50 % obyvatel mén ve srovnání s prmrem R a o 16 % mén ve srovnání s prmrem EU. Na území regionu NUTS II Jihozápad se nachází obcí (623 v Jihoeském kraji a 501 v Plzeském kraji) a ástí obcí, což je nejvíc ze všech region NUTS II. Pouze v regionech NUTS II Jihozápad a Severozápad je prmrný poet ástí obcí na jednu obec vtší než 3 (viz tabulka. 29 v píloze). Z tabulky je dále patrné, že z hlediska velikostní struktury obcí se region NUTS II Jihozápad vyznauje nejvyšším podílem malých obcí (do 200 obyvatel) i venkovských obcí (do obyvatel). Roztíštný charakter sídelní struktury v podrobnjším lenní podle velikostních skupin obcí dokládá obrázek. 6 v píloze. Základní rysy sídelní struktury obou kraj, které region tvoí, jsou shodné. V Jihoeském i Plzeském kraji pedstavují obce do obyvatel více než 90 % obcí. V obou krajích žije

22 v tchto obcích mén než 1/3 obyvatel a takto vymezené venkovské oblasti pokrývají tém 80 % rozlohy obou kraj. Centra a rozvojové osy Urité odlišnosti mezi krajem Jihoeským a Plzeským jsou na úrovni center osídlení (viz tabulka. 31 v píloze). Plzeský kraj se vyznauje velkým rozdílem mezi významem krajského msta a dalšími vyššími centry. V Plzni žije více než 30 % obyvatel kraje a vetn zázemí je to tém polovina obyvatel kraje. Výsledkem je zeteln monocentrická sídelní struktura kraje. V Jihoeském kraji není rozdíl mezi krajským mstem a ostatními velkými msty tak propastný, pesto i zde jsou eské Budjovice dominantním centrem. Vtšina ostatních okresních mst plní pro své okolí i vyšší funkce. Mezi výrazná regionální centra na republikové úrovni tak patí i oblast Tábor-Sezimovo Ústí. Ob krajská msta pedstavují nejvýznamnjší póly rozvoje regionu NUTS II Jihozápad. Také nkterá další vyšší centra mají významný rozvojový potenciál. Pro naplnní této funkce však musí vyšší centra eliminovat své specifické problémy, nap. zaostávání kapacity a kvality dopravní infrastruktury, rostoucí negativní vliv dopravy na životní prostedí, zmny ve využití území a vznik brownfield, problémy panelových sídliš i ohrožení center mst vysidlováním. Nkteré z tchto jev souvisejí s procesem suburbanizace. Z vývoje potu obyvatel v období 1991 až 2001 (viz obrázek. 7 v píloze) lze vyvozovat, že v Plzeském kraji již proces suburbanizace zapoal i v bývalých okresních mstech. Z nejnovjších dat vyplývá, že k procesu suburbanizace dochází i v Jihoeském kraji. Z krajského msta eské Budjovice se v posledních 5 letech ron sthuje do menších obcí (pedevším v okolí msta) 800 až 1000 osob. Za posledních 10 let to bylo více než osob. V ostatních okresních mstech Jihoeského kraje není proces suburbanizace tak patrný, ale v posledních letech ztrácejí sthováním ron obyvatel také msta eský Krumlov, Strakonice a Tábor. Urbanistickou strukturou, která má zpravidla významný rozvojový potenciál, jsou urbanizaní osy (dále rozvojové osy). Rozvojové osy propojují urbanizaní oblasti nebo urbanizaní centra a slouží jako smry šíení pozitivních ekonomických trend (ICT, inovace, VaV apod.). Rozložení tchto os v regionu dobe indikuje obrázek hustoty osídlení. 8 v píloze. Rozdíly ve struktue center se promítají také do struktury a uspoádání rozvojových os. V Jihoeském kraji má nejvtší rozvojový potenciál trojúhelník spojující 3 nejvýznamnjší urbanizované prostory kraje, a sice eské Budjovice Tábor, Sezimovo Ústí Písek, Strakonice. V Plzeském kraji je zetelné radiální uspoádání rozvojových os z Plzn podél vtšiny hlavních dopravních tras (viz obrázek. 9 v píloze). Nkteré z nich jsou tvoeny jen velmi blízkými malými centry do obyvatel (kolem silnice I/26 nebo silnice I/27 severn od Plzn). Regionem procházejí 2 mezinárodn významné rozvojové osy. Ve smru sever-jih je to osa Praha - eské Budjovice - Linec, jejíž plné fungování je podmínno výstavbou dálnice a rychlostní komunikace D3/R3 a modernizací IV. tranzitního železniního koridoru. Podobné je to také ve smru východ-západ na ose Praha - Plze - Norimberk vázané na dálnici D5 a na III. tranzitní železniní koridor. Na regionální úrovni se uplatují i další rozvojové osy, nkteré z nich také s mezinárodním dosahem. V Jihoeském kraji je to nap. rozvojová osa kolem silnice R4-I/4 Praha

23 Strakonice - Vimperk - Pasov a v Plzeském kraji kolem silnice I/26 Plze - Domažlice - Mnichov. Další rolí center (krom rozvojových pól a os) je stabilizace sídelní struktury, pedevším venkovských oblastí. V tom hrají významnou roli i centra nižší, která plní do znané míry funkce pracovní a obslužné i pro své okolí. Základní podmínkou plnní stabilizující funkce center ve venkovských oblastech je kvalitní dopravní napojení obcí na msta a další centra. Venkovské oblasti Venkovské oblasti tvoí naprostou vtšinu území regionu NUTS II Jihozápad. Roztíštná sídelní struktura v tchto oblastech s sebou nese vysoké náklady pi budování infrastruktury a údržb silniní sít. Rovnž udržení standardní úrovn dopravní obslužnosti a obanské vybavenosti je nákladné. Dochází proto k selektivnímu vysidlování venkova a ke stárnutí jeho obyvatelstva. Významným indikátorem tohoto vývoje je pokles potu obyvatel. Nejrozsáhlejší takto postižené oblasti se nacházejí v severní ásti Jihoeského kraje a v sousední jihovýchodní ásti Plzeského kraje (viz obrázek. 7 v píloze). Zamstnanost a sociální stabilitu venkova lze zlepšit výrazným zpsobem zajištním kvalitního napojení venkovských obcí na msta a další centra osídlení. Krom zlepšení vlastní dopravní infrastruktury je rovnž nutné zajistit odpovídající dopravní obslužnost hromadnou dopravou. V souasné dob dochází na venkov k postupné náprav škod, které zde vznikly v prbhu posledních desetiletí v dsledku nevhodného zpsobu hospodaení a existence železné opony. Znaným problémem zstává využití zemdlských areál a objekt opuštných vlivem transformace, které mají charakter brownfield. Vztah venkova a zemdlství se pesouvá z výhradn produkní funkce zemdlství k multifunknímu zemdlství, údržb krajiny, rozvoji aktivit cestovního ruchu apod. Nkteré venkovské oblasti byly zaazeny mezi hospodásky slabé regiony podporované státem. V regionu NUTS II Jihozápad se jedná nov pouze o území okresu eský Krumlov. Dále byly na úrovni kraj vymezeny i menší územní jednotky jako hospodásky slabé regiony. V Jihoeském kraji je to 13 a v Plzeském kraji 12 správních obvod obcí s poveným obecním úadem. V obou pípadech se jedná cca o 16 % obyvatel kraje Regionální infrastruktura a dostupnost Doprava Oblast dopravy pedstavuje jednu z priorit regionální samosprávy a tvoí znanou ást rozpot kraj v rámci NUTS II Jihozápad. Krom údržby a rozvoje dopravní infrastruktury je znaná finanní náronost spojena se zajištním základní dopravní obslužnosti. Region NUTS II Jihozápad disponuje k km dálnic a km silnic. Z toho je km silnic I. tídy, km silnic II. tídy a km silnic III. tídy. Hustota silniní sít je pod prmrem R a adí region NUTS II Jihozápad na 5. místo mezi 7 srovnatelnými NUTS II v R. Provozní délka železniních tratí iní km a podle hustoty železniní sít je region v rámci R na posledním 7. míst (Roenka dopravy 2004)