OKRES MOST. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO

Transkript

1 OKRES MOST CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ÚSTECKO

2 Ústecko OKRES MOST Vodní nádrï Fláje na náhorní plo inû Kru n ch hor patfií k nejv znamnûj ím vodním plochám Mostecka. Jitrocel pfiímofisk (Plantago maritima) typická slanomilná rostlina, fiídce je tû nalézaná na Mostecku. Na pfiedchozí stranû: Pohled z Hnûvína na západní okraj âeského stfiedohofií u Mostu. 6 MO Okres Most se fiadí svou rozlohou 467 km k men ím okresûm âr. Na severu tvofií ãást hranice se Spolkovou republikou Nûmecko. Na v chodû sousedí s okresem Teplice, dále na jihu s okresem Louny a na západû hraniãí s okresem Chomutov. Skládá se ze tfií odli n ch celkû. Severozápadní ãást okresu zaujímá nejzápadnûj í ãást v chodního kfiídla Kru n ch hor (tzv. Louãenské pohofií). V znaãn mi vrcholy této ãásti pohofií jsou Kamenn vrch (84 m n. m.), Lesenská pláà (9 m n. m.), Medvûdí skála (94 m n. m.) a Louãná, která je se sv mi 956 m n. m. nejvy ím bodem okresu. Ve stfiední ãásti od zlomového úpatí Kru n ch hor aï k údolí Bíliny a Srpiny se rozkládá Mostecká pánev, která je na jihu a jihov chodû uzavfiena nejzápadnûj ími v bûïky âeského stfiedohofií. V údolí Bíliny klesá nadmofiská v ka aï témûfi k 00 m. Nejv raznûj í dominantou Mostecka jsou Kru né hory. Jejich hradba, zvedající se bez pfieru ení od zlomového úpatí aï témûfi k horskému hfiebenu, je nejv raznûj í v okolí NPR Jezerka. V ostatních pfiípadech je prudk jihov chodní svah pfieru en jedním aï tfiemi stupni. Pfiíkré stupàovité svahy jsou v raznû rozãlenûny hlubok mi údolími, z nichï k nejkrásnûj ím patfií údolí Bílého potoka ( umn dûl s Pekelsk m údolím). Kru né hory jsou známy sv m bohatstvím rud. Jejich nejv znamnûj í lo- Ïiska na území okresu se nalézala u Hory sv. Katefiiny. PÛvodní reliéf Mostecké pánve nízká pahorkatina na nezpevnûn ch tfietihorních a ãtvrtohorních sedimentech byl zcela zmûnûn rozsáhlou dûlní ãinností v posledních 50 letech. Nejzápadnûj í ãást území byla umûle pozmûnûna jiï v první polovinû 9. století, kdy zaãalo umûlé odvodàování Komofianského jezera. Malebné kopce âeského stfiedohofií se pfiibliïují ke Kru n m horám na necel ch 0 km a ostfie vymezují jiïní okraj pánve. K nejvy ím vrcholûm âeského stfiedohofií v okrese Most patfií Zlatník (5 m n. m.) a Milá (50 m n. m.). Nejstar í geologickou jednotkou na území okresu je kru nohorské krystalinikum (zde pfiedev ím rûzné druhy rul), které je tvofieno komplexem metamorfovan ch hornin magmatického nebo sedimentárního pûvodu. Nepfie-

3 mûnûné horniny zastupuje Ïula flájského masivu a její Ïiln doprovod. Odkryvy v Ïule mûïeme spatfiit v okolí Flájské pfiehrady. Krystalinikum pokraãuje pod pánevními sedimenty dále k jihu a jeho nejvût í v choz je u obce Libû ice. Permokarbon je v okrese zastoupen v Kru n ch horách malou uhelnou pánví se slojkami antracitu u Brandova. Svrchnokfiídové usazeniny, které tvofií komplex vystupující na povrch v jiïní a jihov chodní ãásti okresu, náleïí k západní ãásti ãeské kfiídové tabule. Tfietihorní vulkanické horniny se vyskytují pfiedev ím v jiïní a stfiední ãásti okresu a patfií do vulkanické oblasti âeského stfiedohofií. Ve stfiední ãásti pfievaïuje v stavbû jednotliv ch kopcû fonolit, napfi. vrchy Hnûvín, piãák, Zlatník. V jiïní ãásti pfievládají ãediãové horniny (napfi. vrch Milá) olivinické ãediãe, nefelinity nebo leucitity. Témûfi v echny tyto ãediãové vrchy jsou lemovány tufy. Zvûtráváním ãediãov ch hornin, zejména sopeãn ch popelû a tufû, vznikala jílovitá hornina bentonit, jehoï velká loïiska jsou napfi. u BraÀan. S tfietihorní vulkanickou ãinností je spjat i v voj pánve. PodloÏní souvrství pánve je tvofieno jíly aï jílovci a v men í mífie téï písky. Vlastní hnûdouhelná Okres Most. NPR BofieÀ. PR âern rybník 3. PP Chloumek 4. NPR Jezerka 5. PR Píseãn vrch 6. NPP Jánsk vrch 7. PP LuÏické ipáky 8. PR Milá 9. CHKO âeské stfiedohofií (lokality ã. 6 8 leïí v CHKO âeské stfiedohofií) * památné stromy 8 (viz text) MO 3 63

4 Ústecko KRAJINN POKRYV sloj mûla nejkvalitnûj í loïisko v severozápadní ãásti, kde dosahovala souvislé mocnosti m. V ostatních ãástech b vá proloïena jalov mi proplástky. Nad ní je uloïeno rûznû mocné nadloïní souvrství tvofiené jíly a písky. Charakteristick m minerálem uhelné sloje je markazit. PodloÏí, hnûdouhelná sloj a hlavnû nadloïní souvrství ãasto obsahuje zbytky fosilní flóry a fauny, které mají znaãn v znam pro urãování stáfií jednotliv ch souvrství. Kru nohorská oblast je prameni - tûm krátk ch vodnat ch tokû. Stfiední a jiïní ãást Mostecka, území v de Èovém stínu Kru n ch hor, je na vody chudá. Nejvodnatûj ím a nejdel ím tokem oblasti je fieka Bílina. Jejím v znamn m pfiítokem je Srpina, odvodàující suchou jiïní ãást Mostecka. Severozápadní svahy Kru n ch hor jsou odvodàovány do SRN. eka Bílina a vût ina potokû v pánevní oblasti teãe jen v jimeãnû ve sv ch pûvodních korytech; toky jsou nejen regulovány a pfiekládány, ale i vedeny potrubím (napfi. pfievadûã Bíliny). Nejvût í zásobárnou pitné vody pro Mostecko a Teplicko je vodní nádrï Fláje. Men í Mostecká pfiehrada (nádrï Janov) je nejvy í zdûnou pfiehradou v âr. Hfiebenová ãást Kru n ch hor patfií sprûmûrnou roãní teplotou 5 C do oblasti mírnû chladné. Stfiední a jiïní ãást Mostecka, která je klimaticky mírnû suchá aï suchá, spadá s prûmûrnou 64 MO 4

5 Okres Most roãní teplotou 8,5 C do oblasti mírnû teplé. SráÏkov úhrn na hfiebenu Kru - n ch hor více neï 900 mm, v údolí Bíliny se pohybují okolo 500 mm. JiÏní ãást s roãními sráïkami pod 450 mm patfií k nejsu ím územím âr. V Kru nohorské oblasti pfievládají pedologicky asociace kambizemû dystrické a podzolu kambizemního na svahovinách hornin z rul a granulitû. Na zamokfien ch místech, kde podzemní voda dosahuje aï k povrchu, pfiecházejí ve vrchovi tní organozem a glej organozemní na polygenetick ch hlínách s eolickou pfiímûsí a pfiímûsí tûrku. NiÏ í ãást Kru n ch hor zaujímají plochy, ve kter ch se stfiídá kambizem typická, varieta kyselá s kambizemí dystrickou na svahovinách hornin z rul a granulitû. Ve stfiední a jiïní ãásti regionu se na men í plo e vyskytují ãernozem typická na spra i a ãernozem pelická na spra ovém pfiekryvu slínû a slínit ch jílû. V raznûj í zastoupení zde má pak pararendzina typická na mocnûj ích pokryvech v raznûji zvûtral ch svahovin a slínû. V oblasti kolem tokû Bíliny a Srpiny vznikla v úzkém koridoru i ãernice typická na karbonátov ch nivních sedimentech. Centrální ãást kolem okresního mûsta je tvofiena kambizemí eutrickou na svahovinách hornin z bazick ch efuzív a kambizemí pelickou na svahovinách slínû a jílû. PfievaÏující zbytek této ãásti zaujímají antropogenní pûdy (kultizemû a antrozemû), vzniklé rekultivací ploch po tûïbû hnûdého uhlí, mající zcela odli né morfogenetické i fyzikálnû-chemické vlastnosti oproti pûvodním pûdám. Ve vy ích a stfiedních polohách Kru n ch hor se pûvodnû vût inou vyskytovaly kvûtnaté a bikové buãiny, které v ak byly jiï v minulém století postupnû nahrazeny monokulturami provenienãnû cizího smrku. V dûsledku exhalací do lo na rozsáhl ch plochách k totální destrukci smrkov ch porostû. Pfiirozené buãiny s typick m bylinn m podrostem jsou dodnes zachovány pouze na prudk ch svazích horsk ch údolí (napfi. umn dûl). Rozsáhlej í porosty smí en ch listnat ch lesû se nacházejí v NPR Jezerka a jejím okolí. Poslední fragmenty podmáãen ch smrãin a ra elini È s porostem ra elinné kleãe (Pinus mugo pseudopumilio) jsou dnes chránûny v PR âern rybník a dále se vyskytují na drobn ch lokalitách v okolí Flájské pfiehrady, kde dosud roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a icha ãerná (Empetrum nigrum). Louky a pastviny byly v minulosti z vût í ãásti odvodnûny. Druhovû bohaté su í aï ra elinné louky s v skytem typického koprníku tûtinolistého (Meum athamanticum), prhy arniky (Arnica montana), v ivce ladního (Pedicularis sylvatica) a zdrojovky potoãní (Montia hallii) se dosud fragmentárnû nacházejí napfi. u Hory Sv. Katefiiny a Brandova. Oblast Mostecké pánve byla pûvodnû krajinou hájû, moãálû a jezer. S roz ifiováním zemûdûlsví byla pfiemûnûna na kulturní step. Dnes je charakterizována 3 Pohled na Îelenick vrch, naru en lomem a Zlatník, v razné vrcholy jiïní ãásti okresu. Seversk potápník Hydroporus longicornis byl teprve koncem osmdesát ch let objeven vkru n ch horách jako nov druh pro b valé âeskoslovensko. Tento chfiástal vodní (Rallus aquaticus) zahnízdil v mokfiadu na poddolovaném území. 3 MO 5 65

6 Ústecko REKONSTRUOVANÁ VEGETACE 66 MO 6 Kozinec dánsk (Astragalus danicus) v znamná rostlina stepních trávníkû. velkoplo n mi antropocenózami s expanzivními ruderálními druhy. K hodnotnûj ím spoleãenstvûm patfií xerotermní lada a slaniska. Vût ina vzácn ch moãálov ch druhû této oblasti zmizela se zánikem Komofianského jezera. Na nepatrn ch fragmentech slanisek podél Srpiny dodnes roste ostfiice Ïitná (Carex secalina), i ák hrálovit (Scutellaria hastifolia), jetel jahodnat (Trifolium fragiferum) astarãek roketolist (Senecio erucifolius). Dal í halofyty na ly svá náhradní stanovi tû na bfiezích rybníãkû (jitrocel pfiímofisk Plantago maritima), na návsích a pfii cestách v obcích (kufiinka solná Spergularia salina v obcích Sedlec, Sabûnice). Záchrann pfienos halofytû z pûvodní lokality u Bylan se nezdafiil, neboè lokalita zarostla rákosem. V pfiilehlém západním okraji âeského stfiedohofií se na jednotliv ch kopcích uplatàují pfiedev ím teplomilné doubravy, suèové lesy a druhotná xerotermní bezlesí. K v jimeãn m biotopûm patfií skalní stepi s v skytem vzácn ch druhû, jako je napfi. ovsífi stepní (Helictotrichon desertorum), violka obojetná (Viola ambigua), kavyly (Stipa sp.) a hvozdík siv (Dianthus gratianopolitanus). Jejich nejlépe zachované ãásti jsou chránûny v maloplo n ch chránûn ch územích (napfi. PR Milá, NPP Jansk vrch), ale vysky-

7 Okres Most tují se je tû na nûkolika dal ích kopcích. Pfiirozená teplomilná spoleãenstva sutí a skal jsou chránûna na mohutném znûlcovém masivu v NPR BofieÀ (539 m n. m.). Toto chránûné území v ak leïí jiï pfieváïnû v sousedním okrese Teplice. VKru n ch horách Ïije charakteristická stfiedoevropská lesní fauna (napfi. jelen evropsk Cervus elaphus, prase divoké Sus scrofa, tetfiívek obecn Tetrao tetrix a dal í). V lesních údolích se vyskytuje mlok skvrnit (Salamandra salamandra), na ra elini tích i je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), která se objevuje rovnûï na pasekách a otevfien ch stanovi tích. Pro horské ekosystémy je v znamn ojedinûl v skyt jefiábka lesního (Tetrastes bonasia), v horském potoce u pfiehrady Fláje byla nalezena kriticky ohroïená mihule potoãní (Lampetra planeri). Introdukován sem byl muflon (Ovis musimon) a od minulého století byli v Kru n ch horách na panství Jezefií chováni daàci (Dama dama). Dobfie zachovaná jsou na prameni tích spoleãenstva drobn ch bezobratl ch ÏivoãichÛ. Fauna Mostecké pánve je ovlivnûna pfiedev ím absencí lesních spoleãenstev a velkoplo nou devastací krajiny. ada druhû v ak na la svá náhradní stanovi tû na v sypkách (napfi. srnec obecn Capreolus capreolus, zajíc polní Lepus europaeus, strnad zahradní Emberiza hortulana, bûlofiit ed Oenanthe oenanthe, lindu ka úhorní Anthus campestris aj.). V suché a teplé oblasti âeského stfiedohofií se vyskytuje bûlozubka edá (Crocidura suaveolens), bûlozubka bûlobfiichá (Crocidura leucodon) aro- pucha zelená (Bufo viridis), hnízdí zde lindu ka úhorní (Anthus campestris) i v r velk (Bubo bubo). Pomûrnû ãast je baïant obecn (Phasianus colchicus). Na jiïních svazích kopcû jsou vyvinuta silnû vyhranûná spoleãenstva xerotermní fauny bezobratl ch. Osídlení níïinné ãásti je velice starého data (paleolitické sídli tû na Píseãném vrchu patfií k nejstar ím dokladûm lidského osídlení v âechách) s dlouhodob m vlivem na krajinu. Dnes jsou zde rozsáhlé uhelné lomy, v sypky a odkali tû. Území patfií k nejvíce postiïen m v celé âr. V sypky, zaujímající v okolí Mostu stále vût í plochu, se stávají pro rostliny i Ïivoãichy náhradním stanovi tûm. Ze 74 % jsou v ak tvofieny ed mi miocenními jíly, které jsou pro rûst rostlin znaãnû nepfiíznivé. B vají proto celoplo nû rekultivovány a v sledné biocenózy jsou tedy zcela antropogennû ovlivnûny. Aãkoliv jiï odedávna vedly pfies Kru né hory dûleïité cesty, které na i zemi spojovaly se sousedními oblastmi, byly hory trvale osídleny aï s rozvojem tûïby rud ve 3. aï 5. století. Intenzivní tûïba uhlí, emise kodlivin z tepeln ch elektráren, dolû a v robních podnikû, soustfiedûn ch na nevelké rozloze v pánevní ãásti okresu s nadmûrnou hustotou osídlení, zápornû ovlivàuje Ïivotní styl a zdraví populace. Do jihov chodní ãásti okresu zasahuje CHKO âeské stfiedohofií. Vysoká pfiírodovûdná hodnota tohoto území je podmínûna pestrou geologickou stavbou; území je budováno mnoïstvím jednotliv ch sopeãn ch v levû pestrého sloïení a nápadn ch geomorfologick ch tvarû. Vulkanická tûlesa jsou sloïena z rûzn ch typû ãediãû, znûlcû, trachytû i jin ch neovulkanick ch hornin, které proráïejí kfiídové uloïeniny hlavnû slínovcû, jílovcû a pískû. âeské stfiedohofií patfií k botanicky nejbohat- ím územím âr. Pfiíroda této oblasti je popsána v samostatné kapitole. JeÏek západní se na Mostecku vyskytuje pomûrnû hojnû. Jetel jahodnat (Trifolium fragiferum) se váïe na tûïké pûdy, bohaté minerálními solemi. MO 7 67

8 Ústecko Industriálnû urbánní krajina Mostecka. 68 MO 8

9 Okres Most Pfiírodní rezervace âern rybník Ra elini tû 4,5 km jihozápadnû od vodní nádrïe Fláje, vpravo od silnice Fláje Klíny aï ke státní hranici se SRN. Katastrální území: Klíny II V mûra: 3,56 ha Nadmofiská v ka: m Vyhlá eno:993 Pfiedmûtem ochrany je hydrologicky, botanicky i faunisticky zajímavé vrchovi tû rozvodného typu s v znamn mi horizonty ra elin o mocnosti,75 6 m. GEOLOGIE V podloïí jsou horniny kru nohorského krystalinika proterozoického stáfií, zastoupené dvojslídnou a biotitickou pararulou. Pararula je pfiekryta ãtvrtohorními organick mi sedimenty (ra elinou). KVùTENA Ra elini tû s fiadou druhû mechû. Z ohroïen ch druhû cévnat ch rostlin lze ichu ãernou (Empetrum nigrum), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris) a rojovník bahenní (Ledum palustre). ZVÍ ENA Severní ãást chránûného území byla znám m tokani tûm zvlá tû chránûného tetfiívka obecného (Tetrao tetrix). Hnízdí zde s c rousn (Aegolius funereus), z chránûn ch plazû zde byl zaznamenán v skyt je tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara) a zmije obecné (Vipera berus). LESNICTVÍ Z lesních dfievin pfievládá borovice ãerná, smrk ztepil, bfiíza bûlokorá, jefiáb obecn a rûzné druhy vrb. Na jiïním okraji byl vysazen smrk pichlav. VYUÎITÍ Chránûné území negativnû ovlivàují imise, na jeho okrajích i v sadba nepûvodních dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana âern rybník jedna z mála pfiirozen ch vodních ploch ve vrcholové ãásti Kru n ch hor. Porost su í ãásti ra elini tû âerného rybníka. Ropucha obecná (Bufo bufo) celkem bûïn obyvatel Mostecka. MO 9 69

10 Ústecko GEOLOGIE PodloÏí tvofií druhohorní sedimenty ãeské kfiídové pánve (svrchnoturonské aï coniacké slínovce a jílovité vápence teplick ch vrstev), kter mi ve tfietihorách v oligocénu aï miocénu prorazilo intruzivní tûleso leucitického nefelinitu. Nefelinit dnes v terénu tvofií protaïené návr í, na jehoï západním okraji se zachoval opu - tûn lûmek s ãásteãnû zasutûn mi stûnami, kde lze pozorovat kulovit rozpad horniny. Oválné úlomky v suti tedy nejsou zbytky sopeãn ch pum, jak je nûkdy mylnû uvádûno. Svahy návr í pokr vají ãtvrtohorní písãitohlinité sedimenty. KVùTENA PP Chloumek pfiedstavuje ostrûvek stepní vegetace v intenzivnû antropogennû ovlivnûné krajinû. V blízkosti lokality byla vybudována elektrárna Poãerady, okolní pozemky s velmi úrodnou pûdou jsou intenzivnû zemûdûlsky vyuïívány. Pfiesto zde zûstal do dne ní doby zachován fragment spoleãenstva, typického pro v slunné stránû âeského stfiedohofií s v skytem chránûn ch druhû rostlin. Byl zde potvrzen v skyt kavylu sliãného (Stipa pulcherrima), kavylu tenkolistého (Stipa tirsa), kozince bezlodyïného (Astragalus exscapus), bûlozáfiky liliovité (Anthericum liliago), divizny brunátné (Verbascum phoeniceum) a kavylu Ivanova (Stipa joannis). ZVÍ ENA Lokalita je známa v skytem teplomilné entomofauny. V prûbûhu v zkumu bezobratl ch zde byl zaznamenán v skyt více neï 30 taxonû blanokfiídlého hmyzu a témûfi 50 druhû broukû (Harpalus subcylindricus, Harpalus smaragdinus, Cicindela campestris, Polystichus connexus a Amara majuscula). VYUÎITÍ Stejnû jako jiné lokality stepního charakteru je i tato ohroïena zarûstáním kefii, které je nutno odstraàovat. Navíc vzhledem k intenzivnímu zemûdûlskému obdûlávání okolních pozemkû jsou okrajové plochy pfiírodní památky ovliv- Àovány hnojením a ohroïovány expanzí polních plevelû. Pfiírodní památka Chloumek Protáhl bezles pahorek,5 km západnû od Ïelezniãní stanice Beãov u Mostu. Katastrální území: Beãov u Mostu V mûra:,46 ha Nadmofiská v ka: 0 50 m Vyhlá eno: 969 Nízk pahorek severozápadnû od Beãova, tvofien sopeãn mi tufy, pokr vají na jiïním a jihozápadním svahu travnatá xerofilní spoleãenstva. I kdyï lokalita leïí mimo CHKO âeské stfiedohofií, náleïí PP Chloumek k tomuto regionu a je dokladem geologického v voje této oblasti. 70 MO 0 PP Chloumek typicky stepní pahorek uprostfied intenzivnû kutivované krajiny.

11 Pfiírodní rezervace Píseãn vrch Plochá vyv enina 3 km jiïnû od obce Beãov u Mostu. Katastrální území: Beãov V mûra: 39,6 ha Nadmofiská v ka: m Vyhlá eno: 996 Pfiedmûtem ochrany je soubor v minulosti antropogennû ovlivnûn ch teplomiln ch spoleãenstev. Jsou v znamn m refugiem bezobratl ch ÏivoãichÛ. GEOLOGIE PodloÏí tvofií druhohorní kfiídové sedimenty, kter mi prorazila tfietihorní komínová brekcie (diatrema) ãediãové horniny. Na povrchu tím vznikl explozivní kráter (maar), do kterého napadaly úlomky hornin vytrïené z podloïí (slínovce, pískovce). Maar byl zaplnûn vodou a ukládala se v nûm i sedimentární v plà. Diatrema eliptického tvaru má rozmûry 00 x 500 m, v její vrcholové ãásti je denudaãní zbytek sedimentární v plnû maaru o rozmûrech 800 x 00 m. Diatrema je pravdûpodobnû miocénního aï pliocénního stáfií (II. neovulkanická fáze). Obsahuje xenolity rûzn ch hornin a bloky bílého kfiemence vzniklého silicifikací pískovcû. Sedimentární v plà maaru tvofií písky aï pískovce a tufity. Spra- e jsou pleistocenního stáfií. Reliéf území byl v minulosti v znaãnû poznamenán prûmyslovou tûïbou kfiemencû. KVùTENA Rekonstrukãnû spadá Píseãn vrch do oblasti ipákov ch doubrav a skalních lesostepí, v men í mífie se zde uplatàovaly subxerofilní a acidofilní doubravy. V souãasné dobû je lokalita zcela bezlesá a náleïí k nejbohat ím lokalitám teplomilné flóry v okrese Most. Rostou zde ãtyfii druhy ka- Okres Most vylû: kavyl tenkolist Stipa tirsa, kavyl sliãn Stipa pulcherrima, kavyl chlupat Stipa dasyphylla a kavyl IvanÛv Stipa joannis. Z dal ích v znamn ch rostlinn ch druhû se zde nalézají: kozinec rakousk (Astragalus austriacus), kozinec bezlodyïn (Astragalus exscapus), kozinec dánsk (Astragalus danicus), len tenkolist (Linum tenuifolium), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a sasanka lesní (Anemone sylvestris), která se zde vyskytuje v bohaté populaci. ZVÍ ENA V znamné nalezi tû zejména blanokfiídlého hmyzu. Nûkteré druhy (napfi. Tachysphex tarsinus, Microphus ater, Ammophila heydeni, Gorytes bicinctus, Trypoxylon fronticorne, Psen crassipes) byly poprvé v âechách nalezeny právû zde. Vedle teplomiln ch druhû hmyzu byl na lokalitû zaznamenán v skyt fiady zvlá tû chránûn ch druhû obratlovcû. Z kriticky ohroïen ch druhû obojïivelníkû byla pozorována blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a ãolek velk (Triturus cristatus), z ptákû pak luàák ãerven (Milvus milvus) a strnad luãní (Miliaria calandra). V posledních letech byl na lokalitu i vysazen sysel obecn (Spermophilus citellus). VYUÎITÍ Lokalita je ovlivnûna tûïbou surovin pro keramickou v robu, která byla teprve v nedávné dobû zastavena (dob vací prostor byl zru en vroce 993). POZNÁMKA Píseãn vrch je unikátní archeologickou lokalitou evropského v znamu, která dokumentuje osídlení z období star ího paleolitu a neolitu spojené s tûïbou kfiemence na v robu típan ch kamenn ch nástrojû. Od roku 974 je zapsanou kulturní památkou (rozhodnutím OK ONV Most ãj. 30/74 ze dne ). MAPA ÚZEMÍ strana 74 Stepní pahorek Píseãného vrchu byl naru en tûïbou, která v ak odkryla archeologické památky evropského v znamu. Na zjizveném povrchu skály se jen v jimeãnû uchytí rostliny. MO 7

12 Ústecko 7 MO

13 Okres Most Pfiehrada Fláje v Kru n ch horách. MO 3 73

14 Ústecko PÍSEâN VRCH STR. 7 âern RYBNÍK STR MO 4

15 Okres Most Památné stromy. Dvû lípy malolisté, k. ú. Janov, p. ã. 9/, u souso í Nejsvûtûj í Trojice na silnici Litvínov Jifietín. O: 7 cm, Vs: m, S: 30 let.. Lípa malolistá, k. ú. Janov, p. ã. 745/, ulice K. H. Borovského, zahrada u domu ãp. 0. O: 60 cm, Vs: 6 m, S: 40 let. 3. Dvû lípy velkolisté, k. ú. Janov, p. ã. 59, zahrada domu ãp. 0, Loupnická ulice. O: 30 cm, Vs: 7 m, S: 40 let. 4. Tfii lípy malolisté, k. ú. Mezibofií, p. ã. 5/47, 5/49, v ulicích Potoãní a P. Holého. O: 447, 490, 45 cm, Vs:, 3, m, S: 00 let. 5. Borovice Schwerinova, k. ú. Most II, p. ã. 3335, v zahradû vily v ulici U mûsta Chersonu. O: 8 cm, Vs: 8 m, S: 80 let. 6. Dvû lípy velkolisté, k. ú. umná, p. ã. 77, stfied obce u zdevastované sochy sv. J. Nepomuckého v Horní Vsi. O: 390 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. umná, p. ã. 48, zahrada b valé továrny Rico. O: 8 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 8. Jírovec maìal, k. ú. umná, p. ã. 48, zahrada b valé továrny Rico. O: 455 cm, Vs: 7 m, S: 50 let. Îeberská lípa na území NPR Jezerka není vyhlá ena památn m stromem, i kdyï je pravdûpodobnû nejstar ím stromem mosteckého okresu. Lípy malolisté v Janovû u souso í Nejsvûtûj í Trojice. MO 5 75

16 Ústecko 3 Lípy malolisté, Msti ov. Detail jedné z lip u souso í Nejsvûtûj í Trojice v Janovû. 3 Mohutn jírovec maìal roste v zahradû b valé továrny v umné. 76 MO 6