I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE

Transkript

1 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Růst ekonomiky se ve srovnání s předchozím rokem zrychlil. Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 3,6 %, zatímco v roce 2000 o 2,9 %. Vrcholu růstu bylo dosaženo v 1. pololetí (o 3,8 %), ve druhé polovině roku následovalo mírné zpomalení růstu, které bylo důsledkem vnějšího globálního ochlazení a vyšší srovnatelné základny předchozího roku. Ve 4. čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt o 3,2 %. ČSÚ současně se zveřejněním údajů za 4. čtvrtletí zpřesnil ukazatele předchozích čtvrtletí roku Tato dílčí úprava vyplynula především z použití aktualizovaných váhových schémat dovozu pro mezispotřebu jednotlivých odvětví a ze zpřesnění platební bilance. Ve srovnání s původními údaji tak byl růst HDP v 1. čtvrtletí snížen o 0,2 bodu a ve 3. čtvrtletí zvýšen o 0,3 bodu. Dynamický růst české ekonomiky Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny, meziroční změna v %) 8,0 6,6 6,6 % 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0 5,9 4,8 5,1 4,0 4,1 4,0 1,4 0,3-0,2-0,1-1,9 0,4-0,6-1,1-2,1-2,0 3,7 3,8 3,8 3,5 3,0 3,2 2,5 2,4 1,1-4,0-4,2-6,0 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q 1.Q 3.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO Česká ekonomika rostla rychleji než vyspělé světové ekonomiky, což se příznivě odrazilo v zúžení výkonností mezery. Oživení české ekonomiky v roce 2000 nejdříve zastavilo tendenci postupného zaostávání za těmito ekonomikami na úrovni 59 procent průměrného výkonu na obyvatele Evropské unie. Akcelerací přiblížil její výkonnost vyspělým ekonomikám 19

2 Ekonomika rostla nejrychleji za posledních pět let růstu tuzemské ekonomiky v minulém roce byl proces konvergence obnoven (současný odhad činí 62 % EU) a za předpokladu udržení předstihu růstu před EU o cca 2 proc. body by během dvou mohlo být let dosaženo návratu na pozici z roku 1996 (kdy Česká republika vykázala zatím nejpříznivější relaci ve výši 64 %). V průběhu minulého roku česká ekonomika poprvé vytvořila produkt, který přesáhl úroveň roku Po transformačním poklesu na počátku devadesátých let se této úrovni nejvíce přiblížila v roce 1996 (na 99,4 %), ale narůstání nerovnovážných tendencí a následná hospodářská restrikce ke stabilizaci ekonomiky vedly počínaje rokem 1997 k poklesu hospodářského růstu. K obratu ve vývoji nejdříve začala přispívat rostoucí zahraniční poptávka, postupně pak narůstal význam domácí poptávky, která se od 2. čtvrtletí 2000 stala hlavním faktorem růstu. Růst domácí poptávky byl vyvolán zejména oživením investiční aktivity spojeným s masivním přílivem přímých zahraničních investic a růstem spotřeby domácností v souvislosti s příznivějším očekáváním budoucího vývoje. Ve srovnání s rokem 1990 je současně třeba zdůraznit zejména změnu v kvalitě vytvářeného produktu, jehož struktura se výrazně přiblížila vyspělým ekonomikám. Graf č. I.1.2 Vývoj HDP od roku 1990 (stálé ceny. objem v mld. Kč, meziroční index v %) ,9 104,3 102,9 103, ,5 100,1 102,2 99,2 98,8 99, % ,4 88,4 1274,5 1275,3 1303,6 1381,0 1440,4 1429,3 1412,2 1406,7 1447,4 1499,2 1281, mld. Kč mld. Kč % Pramen: ČSÚ, graf MPO Růst byl tažen domácí poptávkou, jejíž oživení po letech recese vrátilo hospodářský růst do kladných čísel Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl v roce 2001 objemu 2146,1 mld. Kč (růst o 9,5 %), z toho ve 4. čtvrtletí 574,2 mld. Kč (růst o 10,0 %). Cenová hladina měřená deflátorem HDP se proti roku 2000 zvýšila v průměru o 5,7 %, v průběhu roku vykazovala tendenci k růstu z 4,7 % v prvním na 6,6 % ve čtvrtém čtvrtletí. Ve struktuře produktu pokračovaly tendence z předchozího roku. Úlohu hlavního faktoru růstu si upevnila domácí poptávka, a to jak zásluhou pokračující investiční aktivity, tak dynamicky rostoucí spotřeby domácností. Na druhé straně podmínky zhoršeného vnějšího prostředí ovlivnily vývoj zahraničního obchodu, který ve srovnání s předchozím rokem dále zpomalil hospodářský růst. Z přírůstkové analýzy výdajů na HDP lze odvodit vliv jednotlivých výdajů na vývoj hrubého domácího produktu takto: 20

3 v období hospodářského poklesu (léta ) byla domácí poptávka stlačena vlivem restriktivních opatření hospodářské politiky, které byly přijaty k obnově makroekonomické rovnováhy. V roce 1998, kdy byl pokles ekonomiky nejhlubší (o 1,2 % proti roku 1997), dosáhl negativní příspěvek domácí poptávky 2,3 procentního bodu, který byl částečně kompenzován vývojem zahraničního obchodu s příspěvkem k růstu 1,1 bodu, v následujícím období obnoveného růstu ( ) se úlohy domácí a zahraniční poptávky vyměnily. Rostla domácí poptávka, a to jak investice, tak i konečná spotřeba, naopak vyšší růstové dynamice ekonomiky bránil vnější sektor. V roce 2001 přispěla k růstu HDP o 3,6 % domácí poptávka 6,0 body, zatímco zahraniční obchodu se zbožím a službami ukrojil z celkového růstu 2,4 body. Graf č. I.1.3 Přírůstková analýza výdajů na HDP (v % ze stálých cen) % Konečná spotřeba Saldo zahraničního obchodu Tvorba hrubého kapitálu HDP Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ, graf MPO Objem agregátní efektivní poptávky (tj. domácí efektivní poptávky a vývozu zboží a služeb) ve stálých cenách vzrostl meziročně o 7,5 %. Na jejím krytí se domácí nabídka podílela 49,6 % a vnější nabídka 50,4 %. Ve srovnání s rokem 2000 došlo ke změně této relace ve prospěch vnější nabídky, protože dovoz zboží a služeb si již druhým rokem udržoval dvouciferná tempa růstu (v roce 2000 byla agregátní poptávka kryta domácí nabídkou z 52,3 % a vnější nabídkou ze 47,7 %). Tato tendence souvisí mimo jiné i se sílícími globalizačními procesy. Domácí efektivní poptávka vzrostla o 4,0 % (v roce 2000 o 2,0 %). Rostly obě její nejvýznamnější složky, tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) o 7,0 % (v roce 2000 o 4,2 %) a spotřeba domácností o 3,7 % (v roce 2000 o 1,7 %). Zrychlení výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu ve srovnání s rokem 2000 souviselo s pokračujícím přílivem zahraničního kapitálu a také zvýšením dodávek investic z tuzemska. Vysoká investiční aktivita by měla stále více vytvářet podmínky pro stabilní ekonomický růst. Míra pokrytí agregátní efektivní poptávky domácí nabídkou meziročně poklesla Ve struktuře domácí poptávky se dynamika THFK zrychlila 21

4 při zvýšení výdajů na stavební investice Podnikatelský sektor měl největší podíl na THFK Z hlediska věcného členění přispěly k růstu THFK zejména stavební investice, podpořené investičními pobídkami a rozvojem průmyslových zón, které umožnily zahraničním investorům realizovat některé investiční akce na zelené louce (zejména v průmyslu). Stavební investice vzrostly o 7,6 % (v roce 2000 poklesly o 5,3 %) a jejich podíl se zvýšil o 1,3 bodu na 40,8 %. Investice do strojů a zařízení vzrostly o 7,3 % a jejich podíl se snížil o 1 bod na 55,2 %. Podíl ostatních investic, při jejich meziročním poklesu o 1 %, klesl o 0,3 bodu na 4 %. Z hlediska sektorů byly téměř tři čtvrtiny THFK realizovány v sektoru nefinančních institucí. V tomto sektoru vzrostla THFK meziročně o 5,4 %, přitom největší její přírůstek (cca 26,7 mld.kč v b. c.) byl v průmyslu, kde se zvýšily výdaje na THFK meziročně (ve s. c.) o více než 12 %. V odvětvových agregátech průmyslu byl největší meziroční přírůstek THFK ve zpracovatelském průmyslu (téměř 18 %). Z ostatních výrobních odvětví mělo významnější růst THFK ještě stavebnictví (o 21,2 %) a zemědělství (o 14,8 %), z nevýrobních odvětví peněžnictví a pojiš ovnictví (o 74,3 %) a dále obchod a opravy (o 8,4 %). V sektoru finančních institucí bylo vysoké meziroční zvýšení THFK (o 76,5 % ve s. c.) spojeno s vyššími investicemi do budov a staveb (rekonstrukce budov ČNB a jiných objektů tohoto sektoru). V sektoru vládních institucí (včetně neziskových) bylo zvýšení THFK o 12,7 % ovlivněno stavebními investicemi v dopravní infrastruktuře. V sektoru domácností byl meziroční růst THFK o 2,4 % dosažen zvýšením investiční aktivity soukromých podnikatelů fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. Tabulka č. I.1.1 Tvorba hrubého fixního kapitálu podle sektorů Skutečnost Mezir. změna Podíl v % (v mld. Kč, b. c.) 2001/2000 (z b. c.) ze s. c. r Tvorba HFK celkem 554,7 602,0 107,0 100,0 100,0 Nefinanční podniky 408,6 434,9 105,4 73,7 72,2 Finanční instituce 7,6 13,7 176,5 1,4 2,3 Vládní instituce vč. neziskových 86,3 99,8 112,7 15,5 16,6 Domácnosti 52,2 53,6 102,4 9,4 8,9 Pramen: ČSÚ Také vývoj konečné spotřeby se zrychlil Při růstu konečné spotřeby domácností o 3,7 % (ve stálých cenách) nejvíce rostly výdaje ve spotřebních skupinách pošty a telekomunikace (o 37,8 %), stravovací a ubytovací služby (11,2 %), bytové vybavení (10,3 %), odívání a obuv (9,8 %) a doprava (7,0 %). Nárůst svých výdajů kryly domácnosti především z vyššího disponibilního důchodu (růst o 7,2 %), chybějící zdroje byly ve stále vyšší míře nahrazovány různými formami úvěrů. Další složka spotřeby, výdaje vládního sektoru (tj. rozpočtové a příspěvkové organizace, zdravotní pojiš ovny, vysoké školy), poklesla meziročně o 1,0 % (v roce 2000 o 1,3 %), ale vzhledem ke své nízké váze (cca 17 % HDP) vývoj produktu výrazněji neovlivnila. Meziroční zvýšení položky stavu zásob a cenností o 49,0 mld. Kč zahrnuje zvýšení zásob zboží (o 38,5 mld. Kč) a materiálu (o 14,5 mld. Kč) a pokles zásob nedokončené výroby a hotových výrobků (o 4,5 mld. Kč). Součástí této položky jsou i bilanční rozdíly mezi zdroji a užití HDP. 22

5 V zahraničním obchodě se zbožím a službami (ve stálých cenách) došlo ve srovnání s rokem 2000 ke změně vzájemné relace dynamiky vývozu a dovozu. Zatímco v roce 2000 rostl vývoz o 0,1 bodu rychleji než dovoz, v minulém roce při zpomalení dynamiky růstu obou položek zaostal růst vývozu (12,0 %) za růstem dovozu (13,7 %) o 1,7 bodu. Deficit zahraničního obchodu se tak prohloubil na 143,5 mld. Kč (ze 108,5 mld. Kč v roce 2000). Meziroční nárůst deficitu o 35,0 mld. Kč byl ovlivněn zvýšením záporného salda obchodní bilance o 29,5 mld. Kč a snížením přebytku bilance služeb o 5,5 mld. Kč. Odlišný byl vývoj zahraničního obchodu v běžných cenách, kde se záporné saldo naopak meziročně snížilo na 65,0 mld. Kč (z 69,8 mld. Kč v roce 2000). Příznivější výsledky v nominálním vyjádření byly ovlivněny zejména poklesem světových cen energetických surovin a vývojem kurzu koruny. Vývoj struktury produktu ve 4. čtvrtletí výrazněji nevybočoval z tendencí, které se prosazovaly v průběhu celého roku. Z váhově nejvýznamnějších položek rostla především tvorba hrubého fixního kapitálu (o 6,3 %) a spotřeba domácností (o 4,0 %). Současně došlo ke zpomalení růstu obratu zahraničního obchodu a zvýraznění tendence předstihu růstu dovozu zboží a služeb (růst o 8,6 %) před růstem vývozu (5,9 %). Ve 4. čtvrtletí tak vzrostl deficit zahraničního obchodu na 55,4 mld. Kč. Dovoz zboží a služeb ve stálých cenách již předstihoval jejich vývoz Domácí poptávka byla hlavním zdrojem růstu také ve 4. čtvrtletí Tabulka č. I.1.2 Agregátní poptávka a její složky v roce 2001 (stálé ceny 1995) absolutně meziroční změna v % mld Kč čtvrtl Spotřeba domácností 807,4 1,7 3,7 4,0 Spotřeba vlády 259,5 1,3 1,0 0,7 Spotřeba neziskových institucí 11,3 11,9 5,5 9,1 Tvorba hrubého fixního kapitálu 515,5 4,2 7,0 6,3 Změna zásob a cenností 49,0 1,7 x/ 1,8 x/ 1,9 x/ Vývoz zboží a služeb 1331,7 17,1 12,0 5,9 Dovoz zboží a služeb 1475,2 17,0 13,7 8,6 Čistý vývoz 143,5 1,0 x/ 2,4 x/ 3,3 x/ Hrubý domácí produkt 1499,2 2,9 3,6 3,2 Informativně: Domácí efektivní poptávka 1593,7 2,0 4,0 3,9 Agregátní efektivní poptávka 2925,4 8,1 7,5 4,8 x/ Příspěvek ke změně HDP Pramen: ČSÚ Na nabídkové straně ekonomiky byl meziroční přírůstek hrubé přidané hodnoty (44,5 mld. Kč) pozitivně ovlivněn především vývojem v průmyslu (13,6 mld. Kč ve stálých cenách, tj. více než 30 % celkového přírůstku), dopravě (12,2 mld. Kč) a obchodu (11,4 %). Na straně tvorby se na přírůstku HDP nejvýrazněji podílel průmysl Tabulka č. I.l.3 Podíl odvětví na přírůstku hrubé přidané hodnoty (stálé ceny 1995) Meziroční přírůstek v mld. Kč 35,4 44,5 v tom (podíl v %): průmysl celkem 81,6 30,6 stavebnictví 9,5 3,0 obchod37,0 25,7 peněžnictví 12,7 13,7 Pramen: ČSÚ, propočty MPO 23

6 K růstu produktu přispěl zejména růst produktivity práce V odvětvové struktuře HDP (v běžných cenách) se zvýšil podíl průmyslu na 33,9 % (proti 32,8 % v roce 2000), a to zejména na úkor služeb. Pokles podílu služeb celkem meziročně o 1,0 bod na 55,1 % se projevil zejména v obchodu (ze 14,4 % na 13,9 %) a finančním zprostředkování (ze 4,3 na 3,6 %). Stagnoval podíl zemědělství (na 3,9 %) a prakticky i podíl stavebnictví (7,0 % proti 7,1 % v předchozím roce). Podíl průmyslu vzrostl a podíl služeb celkem poklesl také ve 4. čtvrtletí. Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 3,0 % (v roce 2000 o 3,6 %). Nižší tempo bylo ovlivněno změnou ve vývoji zaměstnanosti, která mírně vzrostla, zatímco v roce 2000 poklesla. I.2. Zaměstnanost a mzdy Pokračoval pokles počtu nejmladších obyvatel Počet obyvatel České republiky se v čtvrtletí 2001 meziročně snížil o 11,7 tisíc na ,4 tisíc 1 vlivem trvalého poklesu počtu nejmladší skupiny osob do 14 let (o 41,1 tisíc na 1 644,6 tisíc). Počet osob nad 15 let meziročně vzrostl o 0,3 % (o 29,4 tisíc na 8 615,8 tisíc). Z celkového počtu obyvatel bylo 5 266,1 tisíc žen (51,3 %). Tabulka č. I.2.1 Ekonomická aktivita obyvatelstva* ) (v tis. osob) Q Podíl v % Změna ( ) absol. v % Obyvatelstvo 15 a více let 8 586, ,8 100,0 100,0 29,4 0,3 pracovní síla 5 186, ,2 60,4 60,0 14,9 0,3 zaměstnaní 4 731, ,2 55,1 55,1 18,6 0,4 nezaměstnaní 454,5 421,0 5,3 4,9 33,5 7,4 ekonomicky neaktivní 3 400, ,6 39,6 40,0 44,3 1,3 důchodci celkem 2 194, ,8 25,5 25,5 2,3 0,1 příprava na povolání 671,5 708,9 7,8 8,2 37,4 5,6 péče o rodinu 339,6 344,6 4,0 4,0 5,0 1,5 ostatní důvody 194,8 194,4 2,3 2,3 0,4 0,2 * ) Údaje z výběrového šetření ČSÚ vypočtené jako průměr čtvrtletí Pramen: ČSÚ Míra ekonomické aktivity klesla Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let meziročně klesla o 0,4 bodu na 60 % (viz tabulka č.i.2.l) v důsledku růstu ekonomicky neaktivních a poklesu celkové pracovní síly (když nárůst zaměstnaných byl nižší než pokles počtu nezaměstnaných). Nárůst počtu ekonomicky neaktivních osob o 44,3 tisíc na 3 444,6 tisíc osob byl ovlivněn zejména zvýšeným počtem studujících všech typů škol o 37,4 tisíc (na 708,9 tisíc), z toho největší skupiny středoškoláků o 24,2 tisíc (na 371 tisíc osob). Počet důchodců vč. invalidních se meziročně výrazně nezměnil (nárůst o 2,3 tisíc), což souviselo i s novelou zákona o důchodovém pojištění (v platnosti od ), která znevýhodnila výpočet tzv. předčasných starobních důchodů. 1 Údaje z výběrového šetření pracovních sil ČSÚ. 24

7 Tabulka č. I.2.2Vývoj zaměstnanosti a počtu zaměstnanců v národním hospodářství* ) v jediném (hlavním) zaměstnání (v tis. osob) Q Podíl v % Změna ( ) absol. v % Zaměstnanost celkem 4 731, ,2 100,0 100,0 18,6 0,4 Zemědělství, lesnictví, rybolov 240,7 225,4 5,1 4,7 15,3 6,4 Průmysl celkem 1 429, ,7 30,2 31,0 41,3 2,9 dobývání nerost. surovin 70,4 67,7 1,5 1,4 2,7 3,8 zpracovatelský průmysl 1 281, ,2 27,1 27,7 33,7 2,6 výroba a rozvod el., plynu a vody 77,5 87,8 1,6 1,9 10,3 13,3 Stavebnictví 439,0 429,8 9,3 9,0 9,2 2,1 Služby celkem 2 622, ,355,4 55,3 1,8 0,1 obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží 612,9 608,3 13,0 12,8 4,6 0,8 pohostinství a ubytování 156,3 159,4 3,3 3,4 3,1 2,0 Z toho: zaměstnanci celkem 3 971, ,8 100,0 100,0 17,1 0,4 Zemědělství, lesnictví, rybolov 157,0 149,5 4,0 3,8 7,5 4,8 Průmysl celkem 1 335, ,8 33,6 34,3 34,3 2,6 dobývání nerost. surovin 69,3 67,0 1,7 1,7 2,3 3,4 zpracovatelský průmysl 1 192, ,5 30,0 30,5 25,1 2,1 výroba a rozvod el., plynu a vody 73,8 85,3 1,9 2,1 11,5 15,6 Stavebnictví 300,6 284,2 7,6 7,1 16,4 5,4 Služby celkem 2 178, ,354,8 54,8 6,7 0,3 obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží 433,5 440,3 10,9 11,0 6,8 1,6 pohostinství a ubytování 121,9 125,4 3,1 3,1 3,5 2,9 * ) Údaje z výběrového šetření ČSÚ vypočtené jako průměr čtvrtletí Pramen: ČSÚ Zaměstnanost v národním hospodářství, podle výběrového šetření pracovních sil v domácnostech, vzrostla v roce 2001 meziročně o 18,6 tisíc na 4 750,2 tisíc osob (viz tabulka č.i.2.2) zejména v důsledku zvýšení počtu zaměstnanců. Žen bylo zaměstnáno 2 063,4 tisíc, tj. 43,4 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Podle sektorů zaměstnanost vzrostla především v sekundárním sektoru o 34,8 tisíc na 1 832,8 tisíc osob (o 0,6 bodu na 38,6 %), mírně v terciárním sektoru (nárůst o 1,8 tisíc na 2 624,3 tisíc osob) a pokles byl vykázán v primárním sektoru o 18 tisíc na 293,1 tisíc osob (o 0,4 bodu na 6,2 %). V podrobnějším členění podle odvětví zaznamenal nejvyšší nárůst zaměstnanosti zpracovatelský průmysl (o 33,7 tisíc), energetika (o 10,3 tisíc) a zdravotnictví (o 15,3 tisíc), největší pokles zemědělství, lesnictví a rybolov (o 15,3 tisíc) a stavebnictví (o 9,2 tisíc). Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostla meziročně zejména největší skupina, tj. zaměstnanci o 17,1 tisíc na 3 988,8 tisíc osob (viz tabulka č.i.2.3) a dále podnikatelé bez zaměstnanců, tj. osoby pracující na vlastní účet o 16,1 tisíc na 502,2 tisíc. Naopak poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci a členů produkčních družstev. Tyto změny souvisejí s procesem koncentrace kapitálu a s příchodem zahraničních investorů. Pokles zaměstnanosti se zastavil Zvýšil se počet zaměstnanců a osob pracujících na vlastní účet 25

8 Tabulka č. I.2.3 Vývoj počtu osob podle postavení v hlavním zaměstnání *) (v tis.osob) Q Podíl v % Změna ( ) absol. v % Celkem 4 731, ,2 100,0 100,0 18,6 0,4 zaměstnanci 3 971, ,8 83,9 84,0 17,1 0,4 podnikatelé se zaměstnanci 196,2 187,0 4,1 3,9 9,2 4,7 podnikatelé bez zaměstnanců 486,1 502,2 10,3 10,6 16,1 3,3 členové družstev 50,8 43,8 1,1 0,9 7,0 13,8 pomáhající rod.příslušníci a ostatní 26,8 28,4 0,6 0,6 1,6 6,0 *) Údaje z výběrového šetření ČSÚ vypočtené jako průměr čtvrtletí Pramen: ČSÚ Tendenci růstu potvrzuje i podnikové výkaznictví Rostl počet zaměstnanců zahraničních a mezinárodních společností Celkový počet pracovníků v civilním sektoru národního hospodářství, který vychází z podnikového výkaznictví vzrostl o 13,2 tisíc (o 0,3 %) na 4 612,7 tisíc. Průměrný počet zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství, včetně odhadu za malé organizace, se meziročně zvýšil o 7,3 tisíc (o 0,2 %) na 3 859,8 tisíc osob. Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech civilního sektoru národního hospodářství s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v peněžnictví a pojiš- ovnictví a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry bez ohledu na počet zaměstnanců) meziročně stagnoval (nárůst pouze o 962 osob na 3 118,3 tisíc osob). Ve struktuře podle typu hospodaření vzrostl pod vlivem přílivu zahraničních investic počet zaměstnanců mezinárodních společností o 117,3 tisíc na 345,1 tisíc a zahraničních společností o 42,9 tisíc na 293 tisíc. Podíl obou typů hospodaření na celkové zaměstnanosti dosáhl 20,5 %. U ostatních typů organizací, s výjimkou komunálních organizací a sdružení a politických stran, se zaměstnanost snížila (ve státním sektoru zaměstnanost meziročně klesla o 35,8 tisíc na 723,7 tisíc, tj. na 23,2 % celkové zaměstnanosti). Graf č. I.2.1 Zaměstnanost v civilním sektoru národního hospodářství v letech (v %, 1990=100) % národní hospodářství celkem průmysl stavebnictví obchod Pramen: ČSÚ, graf MPO 26

9 Celková zaměstnanost v civilním sektoru národního hospodářství v 90. letech, s výjimkou let , klesala zejména v důsledku jejího snižování v průmyslu. Současně docházelo k rozvoji soukromého sektoru a přechodu pracovníků do sféry služeb. Počet zahraničních pracovníků v České republice, kteří pracovali na pracovní povolení, se meziročně téměř nezměnil a k činil 40,1 tisíc osob (viz tabulka č. I.2.4), podobně jako počet zaregistrovaných občanů Slovenské republiky (63,6 tisíc osob). Podnikatelů cizinců bylo registrováno koncem roku 2001 v České republice 64 tisíc (meziročně o 2,7 tisíc více). Počet zahraničních pracovníků stagnoval Tabulka č. I.2.4 Zaměstnanost zahraničních pracovníků Stav k Struktura Změna ( ) zahr. pr. v % absolutně v % Počet prac. povolení celkem , z toho: Ukrajina , ,9 Polsko , ,3 Bulharsko , ,3 Moldavsko ,3 69 4,8 USA ,2 77 5,7 Německo , ,1 Bělorusko , ,7 Velká Británie , ,1 Mongolsko , ,9 Rusko , ,7 Počet zareg. občanů Slovenska , Počet zahr. pracovníků celkem ,0 5 0 Pramen: MPSV Nejvíce cizinců pracovalo na pracovní povolení v Praze (32,6 %) a ve Středočeském kraji (14,7 %). Občanů Slovenska pracovalo nejvíce také v Praze (29,2 %), 14,6 % v Moravskoslezském a 13,2 % v Jihomoravském kraji. Cizinců podnikatelů pracovalo 36,6 % v Praze a dále 11,9 % ve Středočeském kraji. Míra nezaměstnanosti se do roku 1996 držela na úrovni 3 %, když na její nízkou úroveň měla vedle pozitivních faktorů (rozvoj soukromého sektoru, služeb) vliv i nedůsledná restrukturalizace národního hospodářství. V dalším období až do ledna 2000 nezaměstnanost rostla, v posledních dvou letech se podařilo její úroveň snižovat resp. zastavit vlivem oživení ekonomiky, přílivu zahraničních investic a aktivní politiky zaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti k dosáhla 8,9 % a byla jen o 0,1 proc. bodu vyšší než před rokem, zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2001 činila 8,5 % a byla meziročně o 0,5 bodu nižší. V první polovině roku se nezaměstnanost vlivem přílivu zahraničních investic a sezónního nárůstu pracovních míst snižovala z 9,1 % v lednu až na 8,1 % v květnu. Po jejím nárůstu na 8,5 % v červenci, s příchodem absolventů škol na trh práce, došlo ve 2. pololetí k jejímu ustálení a v prosinci k sezónnímu nárůstu na 8,9 %. Zastavení růstu průměrné míry nezaměstnanosti Koncem roku nezaměstnanost vzrostla 27

10 Graf č. I.2.2 Míra nezaměstnanosti v letech (v %) 10,0 9,0 8,0 7,0 % 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0, průměrná nezaměstnanost nezaměstnanost k Pramen: MPSV, graf MPO V poslední třetině roku poklesla nabídka volných pracovních míst Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl koncem roku 461,9 tisíc, což bylo meziročně o 4,6 tisíc více. Průměrný počet uchazečů v roce 2001 se i přes nárůst koncového stavu meziročně snížil o 26,1 tisíc na 443,8 tisíc osob. Počet žen, které se ucházely o zaměstnání koncem prosince dosáhl 231,9 tisíc (meziroční nárůst o 2,1 tisíc). Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů (50,2 %) se proti stejnému období roku 2000 nezměnil. Průměrný počet žen v roce 2001 činil 226,2 tisíc a meziročně byl o 14 tisíc nižší (jejich podíl na celkovém počtu uchazečů poklesl o 0,1 bodu na 51 %). Počet nezaměstnaných kteří pobírali příspěvek v nezaměstnanosti činil koncem roku 169 tisíc, tj. o 4,9 tisíc více než před rokem. Jejich průměrný počet se meziročně snížil o 21,3 tisíc na 155 tisíc. Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti ve 4. čtvrtletí činila Kč, tj. o 195 Kč více než v roce V roce 2001 bylo na úřadech práce nově hlášeno 653,6 tisíc uchazečů o zaměstnání, což představuje meziroční pokles o 14,6 tisíc osob. Evidenci ukončilo 649 tisíc uchazečů, když jejich počet meziročně vzrostl o 49,4 tisíc. Podařilo se umístit 460,8 tisíc osob (před rokem o 35,8 tisíc více), tj. 71 % z celkového počtu všech vyřazených osob (zhruba stejně jako před rokem). Pro nespolupráci bylo vyřazeno 68,2 tisíc osob a z ostatních důvodů (odchod do důchodu, na mateřskou dovolenou, na základní vojenskou službu apod.) 119,9 tisíc osob. Průměrný počet volných pracovních míst v roce 2001 dosáhl 58,2 tisíc, tj. o 12,2 tisíc více než v roce Na 1 volné pracovní místo připadalo 7,6 uchazečů (před rokem 10,2). Od počátku roku se nabídka volných pracovních míst postupně zvyšovala až do srpna, kdy dosáhla nejvyšší úrovně 63,6 tisíc míst. V průběhu poslední třetiny roku počet volných pracovních míst klesl až na 52,1 tisíc v prosinci (zhruba jako před rokem). Podle počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 volné pracovní místo byla koncem roku 2001 nejtíživější situace v okrese Most, kde na 1 místo připadalo v průměru 51 uchazečů (v prosinci 2000: 41,5), dále v Karviné 49 (56,6) a v Teplicích 43,7 (45,8). V okrese Praha západ koncem roku poptávka po pracovní síle jen mírně převyšovala její nabídku, když 1,1 uchazeče připadalo na 1 volné pracovní místo (v roce 2000: 1,5 uchazeče). Příznivá situace byla také v okresech Praha východ a Mladá Boleslav, kde připadalo 1,5 uchazeče na 1 volné místo. 28

11 Graf č. I.2.3 Vývoj míry nezaměstnanosti, počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 600 počet uchazečů o zaměstnání 10, ,0 400 míra nezaměstnanosti 8,0 tisíc osob 300 7,0 % 200 6,0 100 počet volných pracovních míst 5, ,0 Pramen: MPSV, graf MPO Podle regionální struktury (viz příloha, tabulka 1, str. 4) trvala i nadále nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, přestože v Ústeckém kraji se míra nezaměstnanosti k meziročně snížila o 0,3 bodu na 15,8 % a v Moravskoslezském kraji stagnovala (15,1 %). Meziročně byl nejvyšší nárůst nezaměstnanosti vykázán v Libereckém kraji (z 6,4 % na 7,4 %) a největší pokles v kraji Vysočina (z 7,5 % na 7 %). Míru nezaměstnanosti nad 12 % vykázalo ke konci roku 17 okresů (před rokem 16), z toho nejvyšší byla v okrese Most (21,3 %, před rokem 21,5 %), Karviná (18 %, stejně jako před rokem) a Louny (17,2 %, před rokem 17,1 %). Nejnižší nezaměstnanost zaznamenaly okresy v okolí Prahy: Praha západ 2,5 % (před rokem 2,8 %) a Praha východ 2,9 % (3,0 %). Meziročně se diferenciace mezi jednotlivými okresy vyjádřená podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti, podle propočtu MPO, snížila o 1,8 proc. bodu na 44,6 %. Počet absolventů škol všech stupňů se k meziročně mírně snížil o 545 na 57,4 tisíc a jejich podíl klesl o 0,3 bodu na 12,4 %. Průměrný počet absolventů za rok 2001 meziročně klesl o 8,7 tisíc na 54,8 tisíc (relativně o 1,1 bodu na 12,4 %). K se naopak zvýšil počet uchazečů se zdravotním postižením o 2,5 tisíc na 61,5 tisíc a jejich podíl vzrostl o 0,3 bodu na 13,3 %. Jejich průměrný počet za rok 2001 meziročně vzrostl o 0,9 tisíc na 59,3 tisíc. Podle věkové struktury (viz příloha, tabulka I, str.4) postihoval meziroční nárůst nezaměstnanosti k zejména uchazeče starší 50 let (nárůst téměř o 5 tisíc osob na 79,1 tisíc, relativně o 0,9 bodu na 17,1 %) a uchazeče ve věku let (o 1,1 tisíc na 114,9 tisíc osob, tj. na 24,9 %). Nárůst nezaměstnaných těchto věkových skupin s omezenými možnostmi najít práci zůstává vážným sociálním problémem. Podle kvalifikace vykázala koncem prosince největší meziroční nárůst skupina uchazečů se základním vzděláním (o 3,8 tisíc na 145,2 tisíce), která měla i největší podíl na celkovém počtu nezaměstnaných (meziročně vzrostla o 0,6 bodu na 31,5 %). V posledním období narostl i počet uchazečů s vysokoškolským vzděláním (o 1 tisíc na 14,4 tisíc). V Ústeckém a Moravskoslezském kraji zůstává i nadále nejvyšší nezaměstnanost Snížil se počet absolventů škol a vzrostl počet uchazečů se zdravotním postižením Narostl počet starších uchazečů 29

12 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných klesl Aktivní politika zaměstnanosti vytvořila nové pracovní příležitosti V zemích Eurozóny míra nezaměstnanosti stagnovala V lednu a únoru míra nezaměstnanosti meziročně vyšší Nárůst průměrné mzdy pokračoval Růst celkové nezaměstnanosti ke konci roku byl z pohledu délky nezaměstnanosti založen na růstu krátkodobě nezaměstnaných do 6 měsíců (meziročně o 8,2 tisíc na 208,5 tisíc). Po třech letech růstu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) meziročně klesl o 1,3 bodu na 37,1 % (o 4,4 tisíc na 171,2 tisíc osob). Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných je i nadále závažným problémem trhu práce. Ve výdajích na státní politiku zaměstnanosti pokračovala tendence snižování výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti a zvyšování výdajů na její aktivní složku. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podporu v nezaměstnanosti bylo k čerpáno 5,2 mld.kč (tj. meziročně o 8 % méně), zatímco na aktivní politiku zaměstnanosti bylo vynaloženo 4,1 mld.kč (tj. zhruba o 19 % více než v předchozím roce). Pomocí aktivní politiky zaměstnanosti bylo od počátku roku k vytvořeno 51,3 tisíc nových pracovních příležitostí, z toho 19 tisíc míst pro veřejně prospěšné práce, 21,4 tisíc společensky účelných míst, 9,9 tisíc míst pro odbornou praxi absolventů a mladistvých a 1 tisíc míst pro občany se změněnou pracovní schopností. V zemích Eurozóny (EU 12) činila v prosinci 2001 míra nezaměstnanosti (sezónně očištěná) podle údajů Eurostatu 8,4 %, když před rokem činila 8,5 %. Během roku se pohybovala mezi 8,3 % a 8,4 %. V zemích Evropské Unie (EU 15) dosáhla koncem roku míra nezaměstnanosti 7,7 %, když meziročně poklesla o 0,2 bodu. Nejnižší byla v Nizozemsku (2,4 %) a v Lucembursku (2,5 %). Nejvyšší zůstává ve Španělsku (12,8 %). Ve Spojených státech vzrostla na 5,7 % a v Japonsku na 5,5 %. V lednu 2002 míra nezaměstnanosti vzrostla na 9,4 % (z 8,9 % v prosinci), když její přírůstek byl zaznamenán ve všech okresech. Na jejím meziměsíčním růstu o 27 tis. osob (meziročně o 14,9 tis.osob) se podílely především sezónní vlivy (ukončení pracovních smluv k , méně pracovních příležitostí v zemědělství a ve stavebnictví), i klesající nabídka pracovních míst (meziročně o 1,8 tis. méně). V únoru byl počet uchazečů meziročně vyšší o 19 tisíc osob. Míra nezaměstnanosti se proti lednu snížila o 0,1 bodu na 9,3 % a počet uchazečů o zaměstnání klesl o 3,8 tisíc na 485,2 tisíce osob, zejména pod vlivem příznivého počasí, které umožnilo dřívější zahájení sezónních prací.. Proti lednu klesl počet volných pracovních míst o 2,2 tisíc na 49,4 tisíc míst (meziroční pokles o 5,5 tisíc míst). Průměrná nominální mzda v celém národním hospodářství vč.odhadu za malé organizace meziročně vzrostla v čtvrtletí 2001 o 8 % na Kč a reálná mzda o 3,2 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), který zahrnuje veškeré mzdy v daném období zúčtované k výplatě, vzrostl v reálném vyjádření o 3,4 %. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci ci- Tabulka č. I.2.5 Vývoj průměrných měsíčních mezd (meziroční přírůstek v %) nominální reálná nominální reálná nominální reálná Výše prům. nom. mzdy v Kč Celkem: 8,2 6,0 6,6 2,6 8,5 3, v tom: podnikatelská sféra 7,1 4,9 7,8 3,8 8,2 3, nepodnikatelská sféra 13,1 10,8 2,8 1,1 10,0 5, Pozn.: V ekonomických subjektech civilního sektoru národního hospodářství ( v podnikatelské sféře s 20 a více zaměstnanci, v peněžnictví a pojiš ovnictví a v nepodnikatelské sféře bez ohledu na počet zaměstnanců), v org. struktuře daného roku. Pramen: ČSÚ 30

13 vilního sektoru podnikatelské sféry (v peněžnictví a pojiš ovnictví a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry bez ohledu na počet zaměstnanců) se meziročně zvýšila o 8,5 % na Kč s reálným nárůstem o 3,6 % (viz tabulka č.i.2.5). Mzdový vývoj se v roce 2001 vyznačoval: meziročním nárůstem reálných mezd. Dynamika vývoje reálných mezd byla vyšší než v roce 2000 i při vyšší míře inflace. Růst nominálních mezd byla ovlivňován jak zvýšenou výkonností ekonomiky, tak zejména zvýšením platů v nepodnikatelské sféře, zpomalováním mzdového růstu v průběhu roku, zejména ve 4. čtvrtletí 2001 (viz tabulka č.i.2.6). Vývoj v posledním čtvrtletí ovlivnily mzdy v podnikatelské sféře, Tabulka č. I.2.6 Vývoj průměrné nominální mzdy v jednotlivých čtvrtletích roku čtvrtletí 2.čtvrtletí 3.čtvrtletí 4.čtvrtletí meziroční průměrná meziroční průměrná meziroční průměrná meziroční průměrná nárůst nominální nárůst nominální nárůst nominální nárůst nominální v % mzda v % mzda v % mzda v % mzda v Kč v Kč v Kč v Kč Celkem 109, , , , v tom sféra: podnikatelská 109, , , , nepodnikatelská 109, , , , Pozn. V ekonomických subjektech civilního sektoru národního hospodářství (v podnikatelské sféře s 20 a více zaměstnanci, v peněžnictví a pojiš ovnictví a v nepodnikatelské sféře bez ohledu na počet zaměstnanců), v org.struktuře daného roku Pramen: ČSÚ zlepšením relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelské sféře. V důsledku zvýšení platových tarifů o 6 % od v rozpočtových a příspěvkových organizacích a dalšího zvýšení platů ve vybraných profesích (zdravotnictví, školství, obce) se po nepříznivém vývoji v roce 2000 relace k úrovni mzdy v podnikatelské sféře zlepšila z 86,3 % v roce 2000 na 87,7 % v roce 2001, dalším prohlubováním mzdové diferenciace, když se v odvětvovém členění meziročně zvýšil rozdíl mezi odvětvím s nejvyšší a nejnižší mzdou o Kč na Kč. Nejvyšší mzdy v roce 2001 byla v odvětví zpracování dat a souvisejících činností ( Kč) a v činnostech s úvěry a pojiš ovnictvím ( Kč). Naopak nejnižší mzdy byly vykázány v oděvním průmyslu a zpracování kožešin (8 808 Kč). Podle typu hospodaření dosahovali nejvyšší průměrné mzdy zaměstnanci u rychle se rozvíjejících mezinárodních ( Kč) a zahraničních společností ( Kč), zatímco nejnižší mzdy byly vypláceny u družstev ( Kč). Meziročně se rozdíly mezi druhy organizací s nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšily o 593 Kč na Kč. V členění podle krajů byly v roce 2001 nejvyšší průměrné mzdy vypláceny v Praze ( Kč) a naopak nejnižší byly dosaženy v kraji Vysočina ( Kč). Meziročně se rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší mzdou zvýšil o 258 Kč na Kč. 31

14 Tabulka č. I.2.7 Průměrná nominální měsíční mzda podle odvětví v roce 2001 (podle kategorií OKEČ v Kč) Kat Změna absol. v % A Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství ,3 B Rybolov, chov ryb ,4 C Dobývání nerostných surovin ,7 D Zpracovatelský průmysl ,3 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ,7 F Stavebnictví ,2 G Obchod, opravy mot.vozidel a spotř. zboží ,5 H Pohostinství a ubytování ,6 I Doprava, sklady, pošty a telekomunikace ,1 J Peněžnictví a pojiš ovnictví ,7 K Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj ,4 L Veřejná správa, obrana, soc.pojištění ,1 M Školství ,3 N Zdravotnictví ,7 O Ostatní služby ,0 Celkem ČR ,5 Pozn.V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry (mimo ozbrojených složek) Pramen: ČSÚ Mírným zaostáváním vývoje národohospodářské produktivity práce za reálnou mzdou. Pozitivní vývoj v roce 2000, kdy meziroční nárůst národohospodářské produktivity práce (o 3,6 %) předstihoval růst reálných mezd zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé organizace) o 1,3 bodu se v roce 2001 zastavil, když přírůstek produktivity práce (3,0 %) za růstem reálných mezd mírně zaostával (o 0,2 bodu). Bylo to ovlivněno vývojem na začátku Graf č. I.2.4 Vývoj reálných mezd a produktivity práce v letech (meziroční přírůstek v %) 15,0 10,0 5,0 0,0 % -5,0-10,0-15,0-20,0-25,0-30, produktivita práce reálné mzdy Pramen: ČSÚ, graf MPO 32

15 roku, v průběhu roku se relace mezi oběma ukazateli postupně zlepšovala, ve 3. a 4. čtvrtletí růst produktivity práce předstihoval růst reálných mezd o 0,4 resp. 0,3 bodu. S výjimkou roku 1991 (prudký cenový nárůst s dopadem do poklesu reálných mezd) růst produktivity práce až do roku 1997 za růstem reálných mezd zaostával (viz graf č. I.2.4). V dalším období se vývoj obou ukazatelů sblížil a žádoucí předstih byl dosažen v roce 1998 (vliv úsporných opatření) a v roce 2000 (vliv zvýšené výkonnosti ekonomiky). I.3. Cenová a fiskální politika I.3.1. Cenová politika Jedním z prvních transformačních kroků po roce 1990 byla rozsáhlá cenová liberalizace (cenová tvorba byla uvolněna u cca 85 % objemu domácí produkce), vyhlášená k 1. lednu 1991, které předcházelo zrušení záporných sazeb daně z obratu u potravin (v červenci 1990) a trojnásobná devalvace koruny v průběhu roku Transformační opatření se projevila dvěma velkými inflačními pohyby (v roce 1991 a 1993), které však velmi rychle konvergovaly k nižšímu cenovému růstu. V roce 1993 byl vývoj inflace akcelerován reformou daňového systému (především vlivem zavedení DPH). Od roku 1994 cenový vývoj směřoval k jednomístné inflaci, když byl skokově přerušován intenzitou deregulace cen a administrativními opatřeními (v oblasti daní). Vývoj cenových hladin v hlavních cenových okruzích od roku 1990 ukazuje graf č. I Od roku 1994 se cenový vývoj stabilizoval Graf č. I Vývoj cen od roku 1990 (v %, prosinec 1989 = 100) ,6 400,5 350 Index , , spotřebitelské prům.výrobců stavebních prací zem. výrobců Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚ, graf MPO 33

16 Předchozí cenový růst se ve 3. čtvrtletí 2001 opět zpomalil Ačkoliv se po předchozím relativně stabilizovaném cenovém vývoji začaly ve 2. a na počátku 3. čtvrtletí 2001 prosazovat tendence opětovného zrychlování cenového růstu, vývoj spotřebitelských cen ve 2. polovině roku potvrdil, že jejich pohyb neměl plošný charakter. Byl ovlivňován relativně malým segmentem cen (viz graf č. I.3.1.2), a byl výsledkem dočasného působení převážně nákladových (především u potravin a pohonných hmot) a sezónních faktorů (rekreace). Růst spotřebitelských cen tak nakonec za rok 2001 (4,1 %) dosáhl téměř stejnou úroveň jako v roce 2000 (4,0 %). Graf č. I Vývoj vybraných položek spotřebitelských cen (stejné období předchozího roku = 100) Index / / Potraviny Bydlení Doprava Rekreace Spotřebitelské celkem Pramen: ČSÚ, graf MPO Vývoj inflace tradičně nejvíce ovlivňovaly ceny bydlení a potravin V průběhu roku 2001 došlo ke změně tendencí V roce 2001, kromě stabilně dynamického meziročního růstu cen bydlení (váha ve spotřebním koši 23,64 %), v průměru na úrovni zhruba 10 %, taženého pravidelnými úpravami regulovaných cen, svojí vysokou volatilitou nejvýznamněji ovlivňovaly pohyb cenové hladiny ceny potravin (váha potravin 19,76 %). Jejich růst, zahájený v červenci 2000, kulminoval v červnu 2001 hodnotou 9,1 %, ve 4. čtvrtletí výrazně zpomalil tempo, až na 2,6 % v listopadu. Sezónní výkyv cen rostlinných produktů a ovoce však ceny potravin v prosinci opět zvýšil (o 3,2 %). Ceny potravin byly více než rok pod tlakem nákladových faktorů v cenách zemědělských výrobců, přenesených z nerovnovážného tuzemského agrárního trhu do cen potravinářského průmyslu, a dostávaly se tak mimo vliv cenové politiky maloobchodních řetězců. V cenách dopravy začal na počátku roku 2001 odeznívat vliv předchozího vysokého růstu cen pohonných hmot, takže v červnu zastavily svůj meziroční růst a zbývajících šest měsíců (také vlivem vysoké srovnávací základny) se držely pod úrovní předchozího roku, v prosinci o 3,3 %, a tlumily tak růst v ostatních skupinách. Pro vývoj spotřebitelských cen v průběhu roku 2001 bylo charakteristické, že došlo ke zlomu nepříznivého trendu a ke zklidnění růstu cenové hladiny, když: zvyšování meziměsíčních přírůstků, které z nulové hodnoty v únoru kulmi- 34

17 novalo v červnu a v červenci (růstem o 1 %), se od srpna obrátilo v pokles, resp. pouze mírný růst, v prosinci o 0,1 %. V září dosáhly historicky nejvyšší meziměsíční pokles o 0,7 %, vykázaný po liberalizaci cen v roce 1991, zrychlování meziročního tempa růstu, které ze zhruba 4 %, dosahovaných v 1. čtvrtletí, od dubna postupně akcelerovalo až na 5,9 % v červenci (tj. nejvyšší růst od prosince 1998), se poté výrazně zpomalilo, až na 4,1 % v prosinci, takže koncem roku se opět vrátilo na úroveň hodnot 1. čtvrtletí, vzestup míry inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců), nastoupený v dubnu (ze 4 % dosahovaných v 1. čtvrtletí), se od září do konce roku stabilizoval na 4,7 %, podíl regulovaných položek na meziročním cenovém růstu 4,1 % činil 2,2 procentních bodů, kdežto v roce 2000 dosáhl 1,5 p.b. (na celkovém cenovém růstu 4 %). Z administrativních opatření působily pouze úpravy regulovaných cen, daňové úpravy neproběhly žádné. V lednu se zvýšily maximální ceny elektřiny o 14,8 % a zemního plynu o 24,1 % (jejich podíl na meziměsíčním přírůstku 1,9 % činil 1,1 p.b.), ceny léků o 0,7 %, telefonických služeb o 6,4 % a věcně usměrňovaných cen vodného o 7,1 % a stočného o 7,4 %, tepla o 3,2 %, jízdného v městské dopravě o 1,9 % a autobusové dopravě o 2,9 %. V únoru následovalo zvýšení věcně usměrňovaných cen jízdného v železniční osobní dopravě o 6,5 % a v autobusové o 3,1 %. V dubnu došlo ke zvýšení věcně usměrňovaných cen ve skupině bydlení, tj. tepla o 0,9 %, vodného o 0,7 % a stočného o 1,9 %. V červenci vzrostly regulované ceny nájemného (v průměru o 3,6 %) a zemního plynu o 11,2 %, přičemž změna struktury tarifů cen elektrické energie pro domácnosti se v cenovém vývoji nepromítla. Od srpna nabyl účinnost výměr, stanovující pevné ceny tabákových výrobků, jehož dopad se projevil přechodným meziročním poklesem jejich cen. Ve 2. polovině roku 2001 v cenovém vývoji převážil globální dezinflační trend, generovaný celosvětovou recesí a poklesem cen energetických komodit, a prostřednictvím dovozových cen, spolu se sílící korunou, eliminoval domácí in- Růstová fáze ekonomiky nestimulovala vzestup cen Graf č. I Vývoj dovozních a tuzemských cen od roku 1999 (stejné období předchozího roku = 100) Index / / / Spotřebitelské Průmyslových výrobců Dovozní ceny Pramen: ČSÚ, graf MPO 35

18 flační tlaky nákladového charakteru. V otevřené české ekonomice, odolávající celosvětovému ochlazení ekonomické aktivity, potlačil zároveň vliv hlavních zdrojů domácích inflačních rizik poptávkového charakteru, tj. především stále relativně silné domácí poptávky. Vliv faktorů nákladového charakteru na trend vývoje dovozních a tuzemských cen (především průmyslových výrobců) je patrný z grafu č. I Závislost spotřebitelských cen na externích vlivech je volnější, nebo jejich vývoj je korigován deregulačními a administrativními opatřeními, pohybem cen neobchodovatelného zboží a výkyvy v cenách tuzemských potravin. Ve srovnání s růstem inflace v zemích EU se opětovně začaly rozevírat nůžky mezi růstem cenových hladin v ČR a zeměmi E 15. V zahraničí se vlivem nasávání vysokých cen ropy a silného dolaru sice také zrychlil růst cen, ale dopad tohoto faktoru byl slabší a jeho odeznívání rychlejší. To je patrné z tabulky č. I Tabulka č. I Vývoj spotřebitelských cen v ČR a ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů) průměr průměr Belgie 2,7 2,7 2,5 2,2 2,9 3,1 3,0 2,7 2,5 1,9 1,9 1,8 2,0 2,4 Irsko 5,3 3,9 3,9 4,1 4,3 4,1 4,3 4,0 3,7 3,8 3,8 3,4 4,4 4,0 Německo 2,1 2,2 2,5 2,5 2,9 3,6 3,1 2,6 2,6 2,1 2,0 1,5 1,5 2,4 Portugalsko 2,8 4,4 4,9 5,1 4,6 4,9 4,6 4,3 4,0 4,1 4,2 4,1 3,9 4,4 Rakousko 2,0 2,2 1,8 1,9 2,6 2,9 2,6 2,8 2,4 2,4 2,3 1,9 1,8 2,3 Řecko 2,9 3,2 3,5 3,2 3,7 3,9 4,5 4,2 4,0 4,0 3,2 2,9 3,5 3,7 Španělsko 3,5 3,8 4,0 4,0 4,0 4,2 4,2 3,8 3,8 3,4 3,2 2,8 2,9 3,7 EU 2,1 2,2 2,3 2,3 2,6 3,1 2,8 2,6 2,6 2,4 2,2 1,8 2,0 2,4 Eurozóna 2,3 2,4 2,6 2,6 2,9 3,4 3,0 2,8 2,7 2,5 2,4 2,1 2,1 2,6 ČR 3,9 4,1 4,0 4,1 4,7 5,0 5,4 5,5 5,1 4,6 4,3 3,9 3,9 4,6 Pramen: Eurostat, ČSÚ Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné. Zvýšil se rozdíl mezi růstem cen v průmyslu a stavebnictví Globálně se prosazující dezinflační trendy (relativně nízká cena ropy, silný kurz dolaru, celosvětové ochlazení ekonomické aktivity) a očekávané zmírnění tempa ekonomického růstu tuzemské ekonomiky, spolu se zhodnocující se korunou, se staly důležitými faktory pro pokles dynamiky růstu a udržení nízkých cen výrobců. Srovnání jejich vývoje ukazuje tabulka č. I Tabulka č. I Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %) /96 průměr 12/97 průměr 12/98 průměr 12/99 průměr 12/00 průměr Ceny spotřebitelské 10,0 8,5 6,8 10,7 2,5 2,1 4,0 3,9 4,1 4,7 průmyslových výrobců 5,7 4,9 2,2 4,9 3,4 1,0 5,0 4,9 0,8 2,9 stavebních prací 11,9 11,3 7,0 9,4 3,5 4,8 4,7 4,0 3,4 4,1 zemědělských výrobců 2,5 2,9 9,5 2,3 0,6 11,7 9,0 9,2 1,8 8,4 tržních služeb 10,9 10,9 7,8 8,8 3,4 4,1 4,9 3,4 1,7 3,9 Pramen: ČSÚ 36

19 Ceny průmyslových výrobců již v 1. čtvrtletí 2001 naznačily návrat k trendu zpomalování meziroční dynamiky růstu, který ve 2. pololetí potvrdily dalším výrazným snížením tempa, až na koncových 0,8 %. Dozníval cenový růst v průmyslu potravinářském a tabákovém (klesl z 8,6 % v červnu na 2,7 % v prosinci), v reakci na pokles cen vstupů ze zemědělství. Ceny v průmyslu koksárenském a rafinérském, pod vlivem zlevnění ropných produktů a vysoké základny předchozího roku, setrvávaly již od března 2001 pod úrovní roku 2000 (meziročně v červnu o 7,9 % a v prosinci o 25 %). Návazně i ceny chemického a farmaceutického průmyslu zůstaly od července pod úrovní roku 2000 (zatímco v červnu meziročně ještě vzrostly o 0,4 %, v prosinci již meziročně klesly o 5 %). Relativně vysoký růstový trend nastoupily ceny ve výrobě dopravních prostředků (meziročně v červnu o 5,4 %, v prosinci o 5,2 %) a držely si ceny ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (v červnu o 5,8 %, v září o 5,9 %). Přehled o vývoji cen průmyslových výrobců v jednotlivých odvětvích od roku 1993 podává tabulka č. I V cenách průmyslových výrobců odezněl vliv růstu světových cen energetických komodit Tabulka č. I Indexy cen průmyslových výrobců (meziroční indexy průměrných hodnot) Průmysl celkem 113,1 105,3 107,6 104,8 104,9 104,9 101,0 104,9 102,9 C Dobývání nerostných surovin 110,1 100,1 102,1 104,2 108,2 106,1 106,5 96,3102,0 CA Dobývání energetických surovin 108,7 97,5 100,6 104,0 107,6 105,6 106,9 95,4 102,1 CB Dobývání ostatních nerost. surovin 120,6 118,4 111,3 106,0 111,5 109,0 104,8 101,5 101,2 D Zpracovatelský průmysl 114,1 105,4 108,4 104,9 104,8 104,5 100,1 105,7 102,6 DA Průmysl potravinářský a tabákový 118,0 105,6 106,6 108,6 107,7 105,7 97,1 103,4 106,3 DB Textilní a oděvní průmysl 114,1 104,4 106,2 104,4 104,1 105,7 101,8 100,8 102,7 DC Kožedělný průmysl 105,0 101,4 111,8 104,1 101,9 106,3 102,4 99,9 103,7 DD Dřevozpracující průmysl 114,8 104,1 114,3 104,8 106,0 106,8 99,9 100,6 100,0 DE Papír a polygr. prům., vydav. činnost 101,1 103,2 123,0 98,5 95,2 105,8 99,5 111,5 103,8 DF Koksování, rafinér. zpracování ropy 148,4 97,7 99,2 106,2 114,5 88,9 112,6 150,0 89,3 DG Chemický a farmaceutický průmysl 105,6 103,0 116,3 99,5 104,2 99,8 100,1 114,9 100,6 DH Gumárenský a plastikářský průmysl 109,2 105,7 112,2 106,4 103,9 104,9 100,6 103,4 101,0 DI Prům. skla, keram., porc. a stav. hmot 121,5 105,5 106,3 107,4 106,3 107,3 104,7 102,8 104,4 DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků 107,6 104,5 109,8 103,1 103,5 108,5 96,9 102,2 102,5 DK Výroba strojů a zaříz. pro další výr. 115,4 111,7 106,2 107,5 105,2 104,7 102,1 101,6 101,6 DL Výroba elektr. a optických přístrojů 116,4 106,4 106,0 103,5 105,1 103,5 102,2 103,0 101,4 DM Výroba dopravních prostředků 111,3 107,8 105,9 105,4 101,8 103,3 100,1 101,0 104,9 DN Zpracov. prům. jinde neuvedený 110,2 113,5 108,1 102,3 102,5 102,9 102,3 104,2 103,9 E Výroba a rozv. elektřiny, plynu a vody 104,2 108,4 102,9 103,8 104,2 106,7 105,3 104,2 105,4 Pramen: ČSÚ Pokračující pokles cen energetických surovin měl pozitivní dopad na vývoj světových cen průmyslových surovin a potravin. Ty kopírovaly vývoj cen ropy a od června 2001 (při vysoké základní ceně předchozího roku) si udržely trend výrazného meziročního poklesu, který vyvrcholil v listopadu (o 29,7 %, v prosinci činil 21,9 %). Nenarušily ho ani politické a ekonomické nejistoty spojené se zářijovými teroristickými útoky na USA, následnou odvetou a s postojem arabských států sdružených v OPEC, které usilovaly o opětovné zvýšení cen snížením těžebních kvót. Ropa setrvávala pod úrovní cen předchozího roku od června, nejvyššího poklesu dosáhla v listopadu o 40,9 %, v prosinci pak o 27,5 %. Ceny zemního plynu, které začaly sledovat ropu na dráze poklesu od srpna, klesly meziročně v prosinci o 23,4 %. Ceny kovů a rud po celý rok 2001 zůstaly pod úrovní roku 2000 (v prosinci o 14,1 %) a projevovala se v nich klesající poptávka po produkci odvětví kovů na zahraničních trzích. které od poloviny roku strmě klesaly 37