Makroekonomický přehled Sto miliard - žádný problém LISTOPAD

Transkript

1 Makroekonomický přehled Sto miliard - žádný problém LISTOPAD Česká národní banka se rozhodla opět snížit sazby a bankovní rada na svém říjnovém zasedání snížila čtrnáctidenní repo sazbu na 2,75%. Jde samozřejmě o nejnižší sazbu v historii ČNB, ale také o sazbu, která je o půl procentního bodu pod sazbami Evropské centrální banky. ČNB zároveň razantně snížila svoje předpovědi růstu HDP v příštím roce. Dynamika inflace dává České národní bance pro snížení sazeb dostatečný prostor. V září se sice inflace zvýšila na 0,8%, nicméně již za říjen počítáme s jejím propadem až na rekordně nízkou úroveň 0,4% meziročně. Vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2003 s rekordním schodkem 111 miliard korun. Podrobněji se návrhu věnujeme v našem Makroekonomickém přehledu. Schodek zahraničního obchodu dosáhl v září nečekaně vysokých 12 miliard korun především díky vysokým dovozům investičních celků. Česká koruna v říjnu mírně oslabovala, napřed v obavách z irského referenda o smlouvě z Nice, později pod vlivem negativních investičních doporučení viz strana 5. Listopadový Makroekonomický přehled se věnuje tradičnímu podzimnímu tématu české ekonomiky: návrhu státního rozpočtu. Naše analýza ukazuje, že nová česká vláda promarnila svůj první rozpočet, který nejen že nezakládá tak potřebné reformy, ale naopak prohlubuje schodek a dále zvyšuje podíl sociálních výdajů na veřejných rozpočtech podrobnosti viz strana 6 a dále. Česká republika: vybrané makroekonomické ukazatele /02 8/02 9/02 10/ P Průmyslová výroba, %, mezir. 6,8 10,8-2,8 7,5 1,5 4,1 Stavební výroba, %, mezir. 9,6-1,3-4,9 5,0-1,1 2,5 Maloobchodní tržby, %, mezir. 4,3 5,6-5,5 4,0 0,7 2,6 Spotřebitelské ceny, %, mezir. 4,1 0,6 0,6 0,8 0,4 0,8 Ceny prům. výrobců, %, mezir. 0,8-1,1-0,9-0,9-1,1-0,1 Obchodní bilance, USD mil M PRIBOR, %, průměr 4,5 3,4 3,1 3,0 2,8 3,6 CZK/EUR, průměr 31,8 29,7 30,8 30,2 30,7 30,8 CZK/USD, průměr 35,0 30,0 31,5 30,8 31,2 32,8 Zdroje: Český statistický úřad, Česká národní banka. Předpovědi: Patria Finance. Patria Finance, a.s., Škrétova 12, Praha 2, IČ Tel.: (02) , Fax: (02) Reuters: PTRR-Z; Bloomberg: PATR; Internet: marek@patria.cz

2 Analýzy, předpovědi a doporučení společnosti Patria Finance, a.s. včetně komentářů k nejaktuálnějším událostem na finančních trzích publikujeme na internetové adrese S otázkami ohledně této či jiných publikací Patria Research kontaktujte Analýzy akciového trhu Jiří Soustružník (02) Jan Hájek Makroekonomické analýzy (02) David Marek Pro obchodování s cennými papíry kontaktujte Obchodování s akciemi Milan Procházka +(02) Petr Žabža +(02) Dana Bébrová Bohumil Pavlica Proprietary trading Ján Hájek +(02) Viktor Reischig Patria Direct Oldřich Pavlovský +(02) Roman Koděra Tomáš Sedláček Informace ohledně dalších produktů či aktivit společnosti vám poskytnou Ředitel společnosti +(02) Michael Jasanský Firemní finance +(02) Tomáš Klápště Uzávěrka: 5. listopadu 2002

3 Makroekonomický přehled listopad 2002 Měsíční přehled Datum Předpovědi ekonomických údajů Předpověď Poslední Předchozí Stavební výroba v září (meziročně) 5,0% -4,9% -1,3% Spotřebitelské ceny v říjnu (meziměsíčně) -0,4% -0,5% -0,2% Míra nezaměstnanosti v říjnu 9,4% 9,4% 9,4% Průmyslová výroba v září (meziročně) 7,5% -2,8% 10,8% Ceny prům. výrobců v říjnu (meziměsíčně) 0,5% 0,0% -0,1% Maloobchodní tržby v září (meziročně) 4,0% -5,5% 5,6% Obchodní bilance v říjnu (mld. Kč) -13,0-12,6-11, Průměrná mzda (meziročně) 7,5% 7,4% 7,0% Pozvánka do EU Deflační spirála? Ropa zastavila pokles cen v průmyslu Úroky klesají aneb skepse v ČNB... Evropská komise vydala v říjnu každoroční hodnocení zemí kandidujících na členství v EU. Patrně nejdůležitější informací letošní zprávy je potvrzení termínu, se kterým se počítá pro vstup těchto zemí do EU: V ekonomické oblasti je ČR kritizována za neutěšený stav veřejných financí, pomalý prodej nebonitních aktiv ČKA a harmonizaci v oblasti spotřebních daní a daně z přidané hodnoty. Spotřebitelské ceny se v září meziměsíčně snížily o 0,5% a meziroční míra inflace se tak již třetí měsíc udržela pod jedním procentem když dosáhla hodnoty 0,8%. Klíčovými prvky změn cenové hladiny v září byly posezónní slevy cestovních kanceláří, vzestup cen pohonných hmot a pokračování klesajícího trendu cen potravin. Produkční ceny v průmyslu v září stagnovaly na srpnové úrovni, meziročně jsou ovšem o 0,9% nižší. Pokles či stagnaci cen ve většině průmyslových odvětví vyvážilo zvýšení cen rafinérského zpracování ropy o 4,4% Poměrně výrazně se již po druhé v řadě zvýšily ceny zemědělských výrobců. Ve srovnání se srpnem vzrostly o 3,6%. Díky výraznému snížení v prvních sedmi měsících letošního roku jsou ovšem stále o 10% nižší než loni v září. Bankovní rada rozhodla o snížení klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů, dvoutýdenní repo sazba tak klesla na 2,75%, což představuje nejnižší hodnotu v novodobé historii české ekonomiky. Pro říjen 2003 ČNB očekává inflaci v intervalu 1,5-2,9%, pro březen 2004 v pásmu 1,7-3,1%. Odhad růstu HDP ČNB snížila z předchozích 2,1-3,8% na 1,1-2,6%. Ekonomický výzkum 1 Patria Finance

4 listopad 2002 Makroekonomický přehled... i na ministerstvu financí Rozpočet pod tíhou sociální politiky Příští rok s rekordním schodkem a na lepší časy se neblýská Záplavy utopily statistiky v průmyslu... Ministerstvo financí snížilo odhad růstu HDP byl pro letošní rok na 2,7% z dosavadních 3,0% v souvislosti se zpomalením hospodářského růstu v zemích EU a srpnovými povodněmi. Pro příští rok byla prognóza snížena z 3,6% na 3,3%. Odhad průměrné míry nezaměstnanosti byl zvýšen z 9,0% na 9,2% letos a z 9,2% na 9,9% pro příští rok. Míru inflace i nadále MF předpokládá pro letošní i příští rok na úrovni 2,2%. Schodek státního rozpočtu se ke konci října prohloubil na 32,3 mld. Kč z 21,4 mld. Kč na konci září. Příjmy dosáhly 576,4 mld. Kč, tj. 83,1% celoročně plánované sumy, výdaje činily 608,7 mld. Kč, tj. 80,9% celoročního plnění. Výdaje na sociální dávky včetně penzí po prvních deseti měsících letošního roku převyšují příjmy z pojistného sociálního zabezpečení o 35,4 mld. Kč. Z toho schodek na důchodovém účtu již dosáhl 21,6 mld. Kč. Vláda schválila návrhu rozpočtu se schodkem 111,3 mld. Kč. V návrhu se počítá s úhradou ztráty ČKA pouze ve výši 18,6 mld. Kč. Oproti předchozím variantám se o 3 mld. Kč snížily plánované běžné výdaje ministerstev a 750 mil. Kč bude ušetřeno pomalejší obnovou majetku jednotlivých resortů. Vláda dále prošel také střednědobý rozpočtový výhled počítající se schodky státního rozpočtu 107,1 mld. Kč v roce 2004 a 102,6 mld. Kč v roce V obou letech by mělo být ze ztrát ČKA uhrazeno maximálně 20 až 25 mld. Kč. Výhled nepočítá s reformou mandatorních výdajů. Na ní ovšem ministerstvo financí údajně již pracuje. Průmyslová produkce se v srpnu meziročně snížila o 2,8%. Podle odhadu ČSÚ by průmyslová produkce klesla pouze o procento nebýt záplav. Pokud bychom navíc zohlednili nižší počet pracovních dní, dostali bychom se ke kladnému číslu. Bez ohledu na povodně pokračoval negativní trend v zaměstnanosti v průmyslu (-3,6%). Ani pokles počtu zaměstnanců ovšem nezabránil poklesu produktivity práce (-1,6%).... stavebnictví... Stavební výroba v České republice v srpnu meziročně poklesla o 4,9%. Na výsledku se výrazně projevily srpnové povodně. Stavební výroba poklesla v oblasti nové výstavby v pozemním stavitelství, naopak k jistému zlepšení došlo v inženýrském stavitelství a u oprav a údržby stavebních objektů.... i maloobchodu. Maloobchodní tržby se v srpnu meziročně snížily o 5,5%. Vliv povodní je zřejmý, nicméně i po zohlednění tohoto specifického faktoru je zřetelné zpomalení domácí spotřebitelské poptávky. Na poklesu tržeb se podobně jako v předchozích měsících významně podílel pokles poptávky po automobilech. Patria Finance 2 Ekonomický výzkum

5 Makroekonomický přehled listopad 2002 Třetí dvouciferný schodek v řadě Soumrak na trhu práce Platy ve státní správě rostou rychleji Schodek zahraničního obchodu se v září nečekaně propadl na 12,6 mld. Kč. Zatímco vývoz se ve srovnání s letními měsíci podle očekávání výrazně zvýšil, akcelerace dovozu nemá nic společného se sezónními trendy a jde plně na vrub souhře několika jednorázových faktorů - dovoz investičního zboží, materiálů a surovin v souvislosti s náběhem nových výrobních kapacit, dovoz spotřebního zboží spojený s otevřením nových nákupních center a dovoz zboží k odstranění následků povodní a náhradě statků poškozených povodněmi. Míra nezaměstnanosti na konci září činila podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí 9,4%, což je stejná hodnota jako na konci srpna. Počet osob evidovaných úřady práce se ovšem zvýšil o téměř 5 tis. na 493 tis. Opět se snížil počet volných pracovních míst a na jedno volné pracovní místo nyní připadá opět více než 10 nezaměstnaných. Průměrná nominální mzda se ve druhém čtvrtletí zvýšila na Kč, což je o 7,4% více než ve stejném období minulého roku. Reálná mzda v daném období rostla o 5,0%, neboť inflace činila 2,3%. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 11,7%. Ve firemním sektoru je mzdový vývoj umírněnější, průměrná mzda se zde zvýšila o 6,4. Zaměstnanost se v České republice přitom snížila ve druhém čtvrtletí o 1,1%. Ekonomický výzkum 3 Patria Finance

6 listopad % Předpověď inflace Makroekonomický přehled Předpověď 5% 4% 3% 2% 1% 0% -1% CPI Net Inflation PPI -2% Aktualizace: Meziroční ekonomický růst Předpověď 14% Průmyslová produkce 5M klouz.průměr Stavební výroba 5M klouz.průměr Maloobchodní tržby 5M klouz.průměr 10% 6% 2% -2% Aktualizace: Obchodní bilance (mld. Kč) Dvojí deficit měsíční obchodní schodek 12-měsíční schodek rozpočtu Aktualizace: Státní rozpočet (mld. Kč) 0 Předpověď Patria Finance 4 Ekonomický výzkum

7 Makroekonomický přehled listopad 2002 Zaostřeno na korunu Obr. 1: Kurz koruny, eura a dolaru Obr. 2: Mezibankovní sazby Pribor CZK/EUR CZK/EUR CZK/USD CZK/USD ,0 5,5 5,0 4,5 4, /01 05/01 09/01 01/02 06/02 10/02 Aktualizace: Zdroj: ČNB. Zdroj: ČNB. 32 3,5 3,0 2,5 12M Pribor 6M Pribor 3M Pribor 1M Pribor 01/01 04/01 07/01 10/01 01/02 04/02 07/02 10/02 Aktualizace: Sázka na irské "ano" se vyplatila......obavy z komplikací EU však nezmizely ČNB ani volby s korunou nepohnuly Skepse v USA pomáhá euru i koruně V průběhu října to na devizovém trhu vypadalo jako na houpačce. Po minimálních výkyvech v prvním říjnovém týdnu se do obchodování na devizovém trhu začaly promítat obavy z výsledku irského referenda o smlouvě z Nice. Její odmítnutí by představovalo výraznou komplikaci rozšíření EU. Koruna v několika krocích oslabila z 30,30 CZK/EUR až na 31,00 CZK/EUR. Zvýšenou nervozitu a mírné oslabení se nevyhnulo ani měnám ostatních zemí střední a východní Evropy kandidujících na členství v EU. Krátce před irským referendem, jež se uskutečnilo 19. října, trh vsadil na irské "ano" a kurz koruny se vrátil pod úroveň 30,60 CZK/EUR. Irové sice naplnili očekávání do nich vložená, nejistoty ohledně rozšíření EU znovu zaujaly devizový trh krátce před summitem EU, kde se projednávaly otázky financování rozšíření EU. Zároveň s tím se objevila investiční doporučení některých zahraničních institucí opustit spekulace na posilování koruny a soustředit se například na polský zlotý. Koruna se tak zhoupla až na 31,18 CZK/EUR. Rámcová shoda účastníků summitu EU ohledně financování rozšířené EU a zemědělské politiky EU, vrátila korunu zpět ke 30,80 CZK/EUR. Snížení úrokových sazeb ani volby do Senátu s kurzem výrazněji nepohnuly. Kurz koruny k dolaru po většinu měsíce sledoval změny na eurokorunovém trhu. V závěru října však přišla série negativních údajů o vývoji americké ekonomiky, která pomohla euru, a tedy i koruně, k posílení vůči dolaru. Ekonomický výzkum 5 Patria Finance

8 listopad 2002 Makroekonomický přehled Veřejné rozpočty v roce 2003: sto miliard žádný problém! Obr. 1: Kde je dno? 0% % %HDP -4% -6% -8% Oficiální schodek Schodek bez privatizace Maastrichtský schodek -10% Stále stejná písnička Rozpočtová pravidla nestačí Pramen: Ministerstvo financí ČR. Analyzování českých veřejných rozpočtů během posledních pěti let přineslo vnějšímu pozorovateli nejedno zklamání. Opravdu je těžké znovu opakovat stejné důvody a stejné námitky proti stejně sestavovaným rozpočtům. Každý rok se opakuje stejná situace, kdy ministr financí na podzim představí rozpočet, který je horší než ten předchozí, v kterém se zvyšuje podíl sociálních výdajů, které často přímo odrazují od práce a kde se stále snižuje podíl výdajů na školství, výzkum, právní a bezpečnostní systém. Každý rok také ministr financí tvrdí, že letos se rozpočet jinak sestavit nedal, neboť na to není čas. Jediné co se mění, je výše schodku rozpočtu. Bohužel, každý rok se schodek zvyšuje a každý rok posunuje hranice toho, co analytici považovali za hranici možného. Ani rok 2003 není výjimkou. I letos ministr financí předkládá rozpočet, který není dobrý a který má rekordní schodek. Dá se očekávat, že rozpočet narazí v Parlamentu na bouřlivý slovní odpor opozice, nicméně nakonec bude, s několika kosmetickými úpravami, zřejmě schválen. Po schválení si na rozpočet už nikdo nevzpomene a vláda se během příštího roku bude řídit svými prioritami a deficit tak nakonec zřejmě bude ještě vyšší, než jaký byl schválen Parlamentem. Navíc se dále zvyšuje role tzv. mimorozpočtových fondů, které mimořádně komplikují rozpočtový proces v ČR. Lepší něco nežli nic Legitimní je otázka, zda takto sestavovaný rozpočet stojí za podrobné analýzy. Podle našeho názoru ano, neboť přes všechny nedostatky podává nejúplnější obrázek o vývoji nejdůležitější složce veřejných rozpočtů, tj. o sociálních výdajích (alespoň do té doby, než vláda zřídí Sociální pojišťovnu) a poskytuje výhled na vývoj veřejných financí v horizontu alespoň několika málo let. Patria Finance 6 Ekonomický výzkum

9 Makroekonomický přehled listopad 2002 Obr. 2: Růst HDP v Čechách 6% 4% 2% 0% -2% Pramen:ČSÚ. Předpověď: Patria Finance Makroekonomické předpoklady Rozumné předpoklady nečekané závěry Návrh rozpočtu na rok 2003 je založen na poměrně realistických předpokladech. Vláda očekává, že česká ekonomika poroste letos o 2,7% a příští rok pak o 3,3%, což je optimistický předpoklad, nicméně stále v pásmu možného. Tento růst má vycházet ze slušné dynamiky investic (růst o 4% oproti 3,7% letos) a stabilního tempa soukromé spotřeby (okolo 3% letos i v roce 2003). Pokles dynamiky očekává prognóza u vládní spotřeby, která by se příští rok měla zvýšit jen o 2,5% po letošním předvolebním vzepětí o 4,8%. Inflace by se příští rok měla držet okolo 2%, tj. jen nepatrně nad letošní úrovní. Tento relativně příznivý makroekonomický rámec ústí ve dva nečekané závěry: míra nezaměstnanosti by podle prognózy ministerstva financí měla růst i přes akceleraci ekonomiky a měla by koncem roku 2003 dosáhnout úrovně 10,3%. Do jisté míry tato předpověď reflektuje rezignaci vlády na jakékoliv reformy zkostnatělého trhu práce v České republice, ačkoliv rostoucí nezaměstnanost představuje pro vládu vážný rozpočtový problém. Druhým paradoxem předpovědi je snížení deficitu na běžném účtu platební bilance z úrovně 4,6% HDP v roce 2001 a 4,2% v roce 2002 na 4,1% HDP v roce Prognóza počítá s dalším snižováním schodku obchodní bilance na pouhých 78 miliard korun (z letošních očekávaných 84 miliard), tj. na 3,2% HDP. To je poměrně ambiciózní předpoklad, který evidentně nepočítá s tím, že by silný kurz koruny podlomil konkurenceschopnost českých exportů. Jak ukazuje tabulka 1, Patria Finance zůstává ve své předpovědi na příští rok opatrnější. Ekonomický výzkum 7 Patria Finance

10 listopad 2002 Makroekonomický přehled Tabulka 1: Porovnání makroekonomických prognóz na rok 2003 (meziroční změny, míry inflace a nezaměstnanosti na konci roku, běžný účet v % HDP) Vláda ČNB Patria Finance Růst HDP 3,3% 1,1-2,5% 3,2% Inflace 2,0% 1,5-2,9%* 1,7% Soukromá spotřeba 3,1% n.a. 3,0% Vládní spotřeba 2,5% n.a. 1,0% Investice 4,0% n.a. 3,4% Míra 10,3% n.a. 9,7% nezaměstnanosti Obchodní bilance -78 mld. n.a mld. Běžný účet -4.1% n.a. -5,7% * Říjen 2003 Zdroje: Ministerstvo financí ČR, ČNB, Patria Finance. Rozpočtové martyrium Rozpočet 2002: 46 nebo 63 miliard? Rozpočet 2003: větší transparentnost? Státní rozpočet na rok 2002 byl schválen Poslaneckou sněmovnou, resp. hlasy vládní ČSSD a smluvně-opoziční ODS, se schodkem ve výši 46 miliard korun. Vláda nyní očekává, že schodek dosáhne celých 63 miliard korun, čímž se státní dluh zvýší na 406 miliard korun, tj. 18% HDP. Vláda vysvětluje překročení schváleného schodku zvýšením sociálních výdajů, které vyplývají ze zákona, o 5,5 miliard korun. Dalším důvodem mají být neočekávané dluhopisové programy schválené Sněmovnou v průběhu roku Nejméně 12,5 miliardy však bylo do roku 2002 vědomě přesunuto vládou, když se na konci roku 2001 rozhodla snížit schodek a zaplatit jen část ztráty tehdejší Konsolidační banky z roku 1999 (proč ještě koncem roku 2001 nebyla zaplacena ztráta KoB z roku 1999?!) a 12,5 miliardy přesunout na rok Nyní tedy sklízí ovoce tohoto opatření. Sněmovna si přisadila schválením 4 miliard nových dluhopisů. České rozpočtové martyrium jak ho známe... Návrh rozpočtu na rok 2003 počítá s absolutním poklesem příjmů rozpočtu z necelých 700 miliard v roce 2002 na 684 miliard. Důvodem poklesu příjmů je vynechání jednorázových příjmů, které v roce 2002 zvýšily příjmy rozpočtu o celých 44 miliard korun (20 miliard deblokace ruského dluhu, 21 miliard dotace z FNM, 8,5 miliard platba ČSOB, 4 miliardy prodeje majetku ministerstev vše uvádíme v očekávaných částkách, skutečnost je nebo bude většinou nižší). Standardní příjmy rozpočtu by příští rok měly růst velmi robustně. Výběr DPH by se měl zvýšit o 6,2% a dosáhnout 121 miliard korun, daně z příjmu fyzických osob by pak měly přinést o 10,8% než letos a zvýší se i daně ze zisku o 7,3%. Největší příjmová položka rozpočtu příspěvky na sociální pojištění by příští rok měly vzrůst o 6,5% a dosáhnout 276 miliard korun (11,5% HDP) a to i bez započtení zdravotního pojištění. Patria Finance 8 Ekonomický výzkum

11 Makroekonomický přehled listopad 2002 Tabulka 2: Rozpočty v letech 2002 a 2003 (miliardy korun a %HDP) Očekávání 2002 Rozpočet 2003 Index Celkové příjmy 697,6 684,1 99,1% (v % HDP) 30,7% 28,4% n.a. Celkové výdaje 760,3 795,4 108,0% (v % HDP) 33,5% 33,1% n.a. Schodek 62,7 111,3 240,9% (v % HDP) 2,8% 4,6% n.a. Zdroj: Ministerstvo financí ČR Výdaje rostou příliš rychle Rozpočtová krize? Kde? U nás? Sociální výdaje rostou Návrh rozpočtu na rok 2003 selhává především na výdajové stránce, kde nelze nalézt žádné úsporné kroky. Nová koaliční vláda tak svůj první rozpočet promarnila a místo nastartování reforem navrhuje další rychlé zvyšování mandatorních, především sociálních výdajů. Celkové výdaje rozpočtu by příští rok měly vzrůst o 8%, tj. celých šest procentních bodů nad růstem cen. Největší výdajovou položkou jsou tradičně důchody: výdaje na ně by příští rok měly dosáhnout již 226 miliard korun, tj. 9,5% HDP. Obdobně, tj. o 5%, porostou výdaje na nemocenskou a dosáhnou tak již 34 miliard korun. Vláda příští rok zaplatí o 6% do systému zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce: vojáky, ženy na mateřské, nezaměstnané... Celkové sociální výdaje tak dosáhnou 365 miliard korun, tj. o 4,8% více než v roce 2002 a přesně jednu miliardu každý den. Tempo růstu sociálních výdajů je tak více než dvojnásobné než míra inflace a vláda na ně příští rok vydá 15% HDP. Drahá administrativa výdaje na státní správu rostou Vzhledem k rostoucím sociálním výdajům je evidentní, že ostatní výdajové položky nemají příliš mnoho prostoru. Přesto ale vláda plánuje zvýšit počet státních zaměstnanců o jeden tisíc (dnes jich je 45,000) a zvýšit mzdy o 11%. Vláda tak počítá s tím, že příští rok vydá 145 miliard na mzdy státních zaměstnanců a dalších 20 miliard na nákup služeb, které státní zaměstnanci neumí nebo nemohou poskytnout. Již mnohokrát jsme se snažili ukázat, že tato neustálá expanze státní administrativy vytváří pro vládu neřešitelné dilema. Počet zaměstnanců administrativy je tak vysoký a roste tak rychle, že vláda není schopna jim zaplatit odpovídající mzdy a kvalita administrativy se tak snižuje, na což vláda reaguje najímáním dalších, opět nedostatečně placených, zaměstnanců... Pro rok 2003 se vláda již podruhé za sebou rozhodla odložit zavedení nového tarifního systému, který měl zvýšit mzdy nejkvalifikovanějších pracovníků. Protože vláda nenašla odvahu zároveň snížit počty zaměstnanců, počítala s tím, že nový tarifní systém bude stát 9 miliard korun, které nyní přesunula na další rok a další rozpočet. Ekonomický výzkum 9 Patria Finance

12 listopad 2002 Makroekonomický přehled Obr. 2: Vývoj veřejných rozpočtů v ČR %HDP 50% 47% 44% 41% Celkové výdaje Výdaje bez čistých půjček Celkové příjmy 38% 35% Pramen: Ministerstvo financí ČR. Povodně nehrají významnější roli Povodňový balíček? Vláda obhajovala svůj zářijový pokus zvýšit daně nezbytností financovat odstraňování povodňových škod. Z tohoto pohledu je zajímavé, že rozpočet na rok 2003 obsahuje jen 3,3 miliardy na tyto výdaje. Vláda dále odhaduje, že díky povodním se daňové příjmy sníží o cca 1,5 miliardy. Ve srovnání s plánem vlády zvýšit daně o 12 miliard je to poměrně chudá bilance, i když další výdaje mohou být schovány v mimorozpočtových fondech... Střednědobý výhled Jakou definici schodku? Do Evropy ano, ale šetřit ne! Pro úplný obrázek o vývoji českých veřejných financí je však nutné opustit úzké vymezení státního rozpočtu a uvažovat o konsolidovaných veřejných rozpočtech, které obsahují i rozpočty mimorozpočtových fondů, zdravotních pojišťoven, obcí a regionů. Takto definované rozpočty dosáhnou v roce 2002 rekordního schodku 129 miliard korun (5,7% HDP) a to po vynechání jak privatizačních příjmů, tak výdajů státu na transformační instituce. Pokud bychom započítali i výdaje na transformační instituce, dosáhl by schodek neuvěřitelných 204 miliard (9% HDP). Zatímco první měřítko se nejvíce blíží definici Evropské unie, používané tzv. maastrichtskými kritérii, druhé měřítko naznačuje potenciální hotovostní schodek v případě výpadku privatizačních příjmů. Situace v roce 2003 bude velmi podobná viz tabulka 3. Hotovostní schodek rozpočtů dosáhne 138 miliard korun (5,7% HDP), maastrichtský schodek bude o něco vyšší: 152 miliard (6,3% HDP) a deficit očištěný ještě o privatizační příjmy bude 188 miliard korun (7,8% HDP). Česká republika tedy bude mít příští rok zhruba dvojnásobný schodek, než jaký povolují maastrichtská kritéria, což je nejvyšší úroveň v historii. Tak vysoký schodek také mírně problematizuje proklamovanou evropanskost české vlády, která chce do EU vstoupit co nejdříve, ale zároveň se vyhýbá konsekvencím tohoto rozhodnutí. Patria Finance 10 Ekonomický výzkum

13 Makroekonomický přehled listopad 2002 Tabulka 3: Konsolidované veřejné rozpočty (v % HDP) Schodek včetně příjmů z privatizace -1,2-1,5-0,6-3,1-2,4-2,9-5,7 Schodek bez privatizace -2,1-2,4-2,8-4,4-5,1-9,0-7,8 Schodek bez privatizace a transf. institucí -1,4-1,4-2,4-3,4-2,8-5,7-6,3 Zdroj: Ministerstvo financí ČR Fragmentace pokračuje Státní rozpočet: jen polovina veřejných rozpočtů Kromě samotného schodku je dalším nepříjemným faktorem vývoje veřejných rozpočtů jejich stále narůstající segmentace. Zatímco ještě v roce 1998 reprezentoval státní rozpočet 64% veškerých veřejných výdajů v České republice, tento podíl se snížil na 56% v roce 2002 a klesne dále v roce Stabilní je podíl veřejného zdravotního pojištění, které je řízeno nezávisle na rozpočtu a představuje přibližně 13% veškerých veřejných výdajů. Obce a nyní i kraje utrácejí zhruba 24% prostředků, procházejících veřejnými rozpočty, což je sice více než v letech 2000 a 2001, ale je to stejný podíl jaký měly samotné obce ještě v roce 1996, tj. předtím, než rozpočtové problémy přinutily vládu k přesunům ve prospěch státního rozpočtu. Poměrně rychle se zvyšuje podíl mimorozpočtových fondů, které v roce 2002 obstarávají 11% veřejných výdajů. Tento podíl by se příští rok měl snížit na 9%, což je ale stále mnohonásobně více, než v polovině 90. let. Zřízení dalších mimorozpočtových fondů minulou vládou nyní komplikuje konsolidaci veřejných rozpočtů její následnici. Dluh: stále výše Rychlý růst zadlužení Neradostný obrázek českých veřejných rozpočtů se přirozeně odráží v rostoucím zadlužení českého státu. Zatímco dluh státu (včetně obcí a zdravotních pojišťoven) představoval koncem roku 1999 jen 227 miliard korun (12% HDP), koncem letošního roku se dostane již na úroveň 406 miliard (18% HDP) a příští rok dokonce na 515 miliard, tj. více než 21% HDP. Ekonomický výzkum 11 Patria Finance

14 listopad 2002 Makroekonomický přehled Obr. 3: Dluh roste rychle 120% Veřejný dluh/hdp (% ) 100% vstup do EM U (?) 98.5% 80% 80.1% 60% 60.2% 40% 38.8% 20% 16.7% 0% Pramen: Ministerstvo financí ČR. Odhady: Patria Finance. Vysoké schodky: návykové a destabilizační Dluhové kritérium maastrichtské smlouvy na dosah? Již mnohokrát jsme ukazovali, proč je tak rychlé zvyšování dluhu nebezpečné. Za prvé jde o to, že zadlužování vytváří začarovaný kruh: vyšší dluh si žádá vyšší výdaje na obsluhu, ty pak zpětně zvyšují deficit, který zvyšuje dluh, a tak dále. Za druhé, agresivní rozpočtová politika je jako návyková droga: ekonomika si na schodky zvykne a jejich snížení může vyvolat (krátkodobé) abstinenční příznaky. Každá vláda se pak snížení schodku obává, čímž dále zvyšuje zadlužení. Za třetí, rozpočtová politika naprosto ztrácí svoji stabilizační roli a ekonomiku spíše dále destabilizuje, protože vláda se snaží vyhnout těm nejvyšším schodkům v okamžiku ekonomického zpomalení a prohlubuje tak výkyvy ekonomiky. Konečně, rychlé tempo zadlužování České republiky může ohrozit i nejdůležitější manévr, který nás čeká, tj. přistoupení k jednotné evropské měně. Při dnešním tempu zadlužování a při plném promítnutí ztrát transformačních institucí dosáhneme úrovně dluhu ve výši 60% HDP zhruba v roce viz obr. 3. To je rok, o kterém někteří vládní představitelé hovoří jako o nejpravděpodobnější době vstupu ČR do systému EMU, protože rozpočtové schodky by měly již být pod kontrolou. Paradoxně se může stát, že schodky sice pod kontrol dostaneme, ale náš dluh bude v té době již tak vysoký, že nesplníme jiné maastrichtské kritérium, tj. podíl dluhu na HDP ve výši maximálně 60%. Členství v eurozóně se tak může ještě zkomplikovat... Patria Finance 12 Ekonomický výzkum

15 Makroekonomický přehled listopad 2002 Česká republika: Základní makroekonomická data Obyvatelstvo: 10,3 mil. HDP na hlavu (2001): 5514 USD meziroční růst, pokud není uvedeno jinak poslední období 2002P 2003P HDP, mld. CZK, běžné ceny I.-VI. ' HDP, mld. USD, běžné ceny 57,7 53,0 57,0 55,0 51,4 56,7 31,8 I.-VI. '02 66,3 79,1 HDP, reálný růst, % 4,3-0,8-1,0 0,5 3,3 3,3 2,6 I.-VI. '02 2,3 3,2 Průmyslová výroba, reálný růst, % 2,0 4,5 1,9-3,1 5,1 6,8-2,8 VIII. '02 4,1 4,8 Stavební výroba, reálný růst, % 5,3-3,9-7,0-6,5 5,3 9,6-4,9 VIII. '02 2,5 5,0 Maloobchodní tržby, reálný růst, % 11,4-0,4-7,3 2,1 2,2 7,0-5,5 VIII. '02 2,6 5,5 Míra nezaměstnanosti, %, konec období 3,5 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 9,4 IX. '02 10,0 9,7 Spotřebitelské ceny, průměrný růst, % 8,8 8,4 10,8 2,1 3,9 4,7 2,7 posl. 12 měs. 1,8 1,7 Spotřebitelské ceny, růst na konci období, % 8,6 10,0 6,8 2,5 4,0 4,1 0,8 IX. '02 0,8 2,9 Ceny prům. výrobců, průměrný růst, % 4,8 4,9 4,9 1,0 5,0 2,9-0,1 posl. 12 měs. -0,5 1,9 Ceny prům. výrobců, růst na konci období, % 4,4 5,7 2,2 3,5 5,0 0,8-0,9 IX. '02-0,1 3,2 Růst prům. národní mzdy, % 18,0 11,9 9,3 8,5 6,6 8,5 7,2 I.-VI. '02 7,4 6,5 Přímé zahraniční investice v ČR, mil. USD I.-VI. ' v % HDP 2,5 2,4 6,5 11,5 9,7 8,7 - I.-VI. '01 11,6 7,8 Běžný účet, mil. USD I.-VI. ' v % HDP -7,4-6,2-2,4-2,9-5,2-4,6 - I.-VI. '01-5,6-5,7 Vývoz zboží, mld. USD, celní stat. 21,9 22,8 26,4 26,2 29,0 33,4 27,3 I-IX. '02 35,9 45,7 Dovoz zboží, mld. USD, celní stat. 27,7 27,3 28,8 28,1 32,1 36,5 29,1 I-IX. '02 39,0 49,6 Obchodní bilance, mld. USD, celní stat. -5,8-4,5-2,4-1,9-3,1-3,1-1,8 I-IX. '02-3,1-3,9 Bilance služeb, mld. USD, plat.bilance 1917,0 1742,0 1789,0 1100,0 1402,4 1523,9 526,2 I.-VI. ' ,0 1600,0 Hrubá vnější zadluženost, mld. USD 21,2 21,6 24,3 22,9 21,6 21,7 24,2 VI. '02 20,5 20,0 v % z vývozu zboží a služeb VI. ' v % HDP VI. ' Oficiální devizové rezervy, mld. USD 12,4 9,8 12,6 12,8 13,1 14,5 22,5 IX. '02 25,0 27,0 v měsících dovozu zboží a služeb 5,0 3,7 4,4 4,6 4,3 4,1 5,8 IX. '02 6,6 6,3 Stát. rozp., mld. CZK, vč. důchod. účtu -1,6-15,7-29,3-29,6-46,1-67,7-32,3 I.-X. '02-73,0-118,6 Celk. deficit veřejného sektoru*, v % HDP -1,8-2,1-2,4-3,1-4,4-5, ,3-8,0 Státní dluh, mld. CZK VI. ' v % HDP 9,9 10,4 10,8 12,4 14,6 16,0 16,0 VI. '02 18,5 22,3 Růst peněžní zásoby, M2, konec období, % 9,2 10,1 5,2 9,0 7,5 10,0 9,8 IX. '02 4,0 6,1 2-týdenní repo sazba, průměr za období, % 12,0 17,2 14,0 6,60 5,25 5,07 3,74 I.-X. '02 3,57 3,01 2-týdenní repo sazba, konec období, % 12,4 14,8 8,8 5,30 5,25 4,75 3,00 X. '02 2,75 3,50 3M PRIBOR, průměr za období, % 12,0 16,0 14,3 6,84 5,36 5,18 3,71 I.-X. '02 3,55 3,15 3M PRIBOR, konec období, % 12,7 16,1 9,7 5,40 5,40 4,62 2,72 X. '02 2,79 3,64 CZK/EUR, prům. za obd ,9 35,6 34,1 30,8 I.-X. '02 31,3 30,1 CZK/EUR, konec obd ,1 35,0 32,0 30,8 X. '02 30,6 29,6 CZK/USD, průměr za období 27,1 31,7 32,3 34,6 38,6 38,0 33,1 I.-X. '02 34,1 30,4 CZK/USD, konec období 27,3 34,2 30,1 35,8 37,6 36,3 31,2 X. '02 31,2 29,6 Zdroj: ČSÚ, ČNB. Předpověď: Patria Finance. * očištěný o příjmy z privatizace Ekonomický výzkum 13 Patria Finance

16 Patria Finance, a. s. krétova Praha 2 Tel.: Fax: Patria Asset Management, a. s. krétova Praha 2 Tel.: Fax: Patria Direct, a. s. krétova Praha 2 Tel.: Fax: âlen skupiny KBC Banking & Insurance Group Tento dokument je vydáván v âeské republice spoleãností Patria Finance, a.s. ( Patria ), která je licencovan m obchodníkem s cenn mi papíry a ãlenem Burzy cenn ch papírû Praha. Dokument mûïe b t vydáván/distribuován v jin ch zemích prostfiednictvím pfiidruïen ch spoleãností. Patria a pfiidruïené spoleãnosti mohou s cenn mi papíry kterékoli spoleãnosti ãi jiného emitenta, o nûmï se tento materiál zmiàuje, provádût obchody na vlastní úãet na základû informací obsaïen ch v tomto dokumentu, a to i pfied jeho publikováním. Patria nebo pfiidruïená spoleãnost mûïe poskytnout sluïby v oblasti firemních financí, popfiípadû dal í sluïby, kterékoli spoleãnosti nebo jinému emitentovi, o nûmï se zmiàuje tento dokument. Tento dokument nemusí obsahovat v echny informace, které má Patria nebo její pfiidruïené spoleãnosti k dispozici. Tento dokument není nabídkou k nákupu nebo prodeji cenn ch papírû.tento dokument byl pfiipraven v dobré vífie; Patria ani její pfiidruïené spoleãnosti v ak nenesou odpovûdnost za pfiesnost informací v nûm obsaïen ch a nemûlo by na nûj b t pohlíïeno jako na ekvivalent nezávislého posouzení pfiíjemcem samotn m. Distribuce tohoto dokumentu v ostatních zemích mûïe b t omezena zákonem; kaïd vlastník dokumentu by se mûl ve vlastním zájmu informovat o takov ch omezeních a dodrïovat je. Nedostojí-li vlastník dokumentu tûmto omezením, mûïe dojít k poru ení zákona v âeské republice nebo obdobn ch zákonû v jin ch zemích. 2002, Patria Finance, a. s.