Operační výzkum nástroj k zefektivnění podnikatelské činnosti podniku

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Operační výzkum nástroj k zefektivnění podnikatelské činnosti podniku DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí práce doc. Ing. Josef Holoubek, CSc. Autorka Bc. Pavla Křivánková 2012

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Operační výzkum nástroj k zefektivnění podnikatelské činnosti podniku vypracovala samostatně pod vedením pana doc. Ing. Josefa Holoubka, CSc. a s použitím literatury uvedené v seznamu. V Brně dne Bc. Pavla Křivánková

4 Poděkování Děkuji upřímně vedoucímu práce panu docentovi Ing. Josefu Holoubkovi, CSc. za ochotu, vstřícný přístup, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování diplomové práce vždy ochotně poskytl. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům stavební společnosti bau32, spol. s r. o., kteří mi poskytli údaje potřebné pro zpracování práce.

5 Abstrakt Křivánková, P. Operační výzkum nástroj k zefektivnění podnikatelské činnosti podniku. Diplomová práce. Brno, Cílem této diplomové práce je zhodnotit současnou situaci vybraného podniku a navrhnout doporučení, která by vedla ke zlepšení situace a k zefektivnění činnosti podniku. Situace podnikatelského subjektu bude posouzena jak z hlediska ekonomického, tak i pomocí adekvátních poznatků operačního výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na problematiku prostředí organizace a na problematiku operačního výzkumu a jeho disciplín, zejména využití síťové analýzy. Praktická část práce blíže seznamuje s prostředím, ve kterém podnik funguje, hodnotí současnou situaci podniku a také poskytuje podstatné informace, které vyplývají z metod Critical Path Method a Program Evaluation and Review Technique. Metody mohou být v podniku nástrojem optimalizace. Závěr práce podává shrnutí podstatných informací vyplývající z jednotlivých kapitol diplomové práce. Nedílnou součástí této kapitoly jsou i návrhy, které by mohly vést ke zlepšení činnosti této společnosti. Klíčová slova: operační výzkum, časová analýza, indikátory, MS Project, kritická činnost, CPM, PERT, Ganttův diagram, nákladová analýza. Křivánková, P. Operational research a tool to streamline business activities of a company. Diploma thesis. Brno, The aim of the diploma thesis is to evaluate the current situation of the company and propose recommendations that would improve the situation and streamline business operations. The situation of this business entity will be assessed in terms of both the economic and the economic-mathematical point of view. The thesis is divided into two parts a theoretical and a practical part. The theoretical part is focused on the issue of the atmosphere of the organization and on the topic of operational research and its disciplines, mainly using net analysis. The practical part informs about the environment in which the company runs, assesses the current situation of the company and also provides relevant information resulting from the Critical Path Method and Program Evaluation and Review Technique. These methods can be used as an optimalization tool in this company.

6 The conclusion gives a summary of important information following from the individual chapters of the thesis. Some suggestions that could lead to an improvement of the company activities constitute the substantial part of the last chapter. Keywords: operational research, time analysis, indicators, MS Project, critical activity, CPM, PERT, Gantt chart, cost analysis.

7 Obsah ABSTRAKT...5 OBSAH ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Metodika TEORETICKÁ ČÁST Stavebnictví Prostředí organizace SWOT analýza Finanční analýza zhodnocení finančních aspektů Operační výzkum a jeho disciplíny Operační výzkum Teorie grafů Síťová analýza Projektové řízení Metody síťové analýzy Metoda CPM Metoda PERT Časově nákladová analýza projektu PRAKTICKÁ ČÁST Základní informace o podniku Zhodnocení finanční situace podniku SWOT analýza a SWOT matice...39

8 4. 4 Projekt výstavby domu Kroky předcházející procesu výstavby Plánování projektu pomocí výpočetní techniky Použití vybraných metod operačního výzkumu Časově nákladová analýza projektu DISKUZE Doporučení Doporučení vyplývající ze SWOT analýzy Hospodářská situace podniku Aplikace metod síťové analýzy v praxi ZÁVĚR ZDROJE Elektronické zdroje Literární zdroje SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Seznam tabulek Seznam obrázků...81

9 1 Úvod Dnešní doba je charakterizována obrovským vývojem vědy, růstem a inovací techniky a technologií. Je rovněž charakteristická velkými společenskými změnami ve světě, jak politickými tak i ekonomickými. Po velkém elánu a nasazení v rozvoji podnikatelských aktivit v 90. letech 20. století a na počátku 21. století dochází v současnosti ke stagnaci. Současná doba příliš nepřeje rozvoji ekonomického prostředí. Je to nejen díky vlivu druhé vlny ekonomické krize, ale také z důvodu vzniku mnohých zákonů a vládních opatření, které mohou mít na toto prostředí negativní dopad. Existující podnikatelské subjekty musí vynaložit mnohem větší úsilí k tomu, aby přežily než tomu bylo v minulosti. Podniky totiž musí čelit rostoucím cenám zdrojů, které potřebují ke své činnosti, rostoucímu vlivu konkurence, která přichází nejen z domácího trhu, kde podnik působí, ale také z trhu zahraničního a také rostoucím požadavkům zákazníků. Je mnoho hrozeb, kterým podniky musí čelit. Dopady hrozeb a příležitostí mohou být různé, a proto je dobré, když podnik provádí hodnocení svých možností. Z hodnocení mohou vyplynout důležité informace, které podnik může využít v následujících období a může tak docílit mnohých změn a zlepšení. Metod pro hodnocení současného stavu a podporu rozhodování existuje celá řada. Záleží mnohdy jen na rozhodnutí managementu podniku, které nástroje a metody zvolí, které nástroje a metody pro ně mají největší vypovídací schopnost, a které mu umožní obstát v konkurenčním prostředí. Hodnocení nemusí být však aplikováno jen na minulé aktivity. Podnik může provádět hodnocení i u činností, o jejichž realizaci zatím jen uvažuje. Získává tak odpověď na otázku, zda daná činnost (projekt či akce) je pro podnik výhodná, zda podnik její realizací něco získá. Posouzení činnosti pak může vést k úspoře zdrojů, ale také zabránění vzniku ztráty podniku, protože některé projekty nemusí být tak výhodné, jak se na první pohled jeví. Provádění nejrůznějších hodnocení a analýz by v podniku měla být věnována pozornost. Podnik tak získává nejen určitou zpětnou vazbu o již zrealizovaných aktivitách, ale i nápady pro činnosti budoucí. 9

10 2 Cíl práce a metodika 2. 1 Cíl práce Diplomová práce si klade za cíl posoudit současnou situaci podniku a navrhnout řešení této situace z hlediska užití metod operačního výzkumu, managementu i čistě ekonomického. K posouzení situace bude využito vhodných nástrojů operačního výzkumu, především síťové analýzy. Pro orientaci o podnikatelském subjektu bude nastíněna jeho finanční situace. Ke zpracování finanční analýzy jsou potřebné údaje z rozvahy a výkazu zisku a ztrát, nejlépe za několik posledních let. Potřebné podklady za posledních pět let, tedy od samotného vzniku společnosti až po současnost, poskytlo vedení společnosti (přílohy č. 1, 2, 3 ). Tyto údaje je však možné také nalézt ve sbírce listin v obchodním rejstříku. Tato listina je volně přístupná. Posoudit současnou situaci podniku je samozřejmě možné, ale i žádoucí, i z jiného pohledu než z pohledu finančního. Například SWOT analýza je zdrojem mnoha důležitých informací, které také pomohou zhodnotit situaci podnikatelského subjektu. SWOT analýza je nástrojem, který je schopen vymezit silné a slabé stránky podniku, ale i příležitosti a hrozby, které přicházejí z vnějšího prostředí a podnik jim musí čelit a reagovat na ně. Tato analýza je užitečný nástroj, který stanoví silná místa, která podnikatelský subjekt může využít při výkonu své činnosti, ale také v oblasti boje s konkurencí. Analýza umožňuje vytvořit čtyři druhy strategií, které podnik může následně aplikovat v praxi. Práce by také měla vést k vytvoření grafického modelu, který by mohl být aplikován v rámci plánování případně v průběhu realizace jednotlivých stavebních projektů. Model by mohl sloužit jako takzvané orientační vodítko například v situacích, kdy se podnik rozhoduje o přijetí či zamítnutí konkrétní zakázky, pro řízení projektu v čase i řízení nákladové oblasti. Doporučení pro využití daného nástroje vyplyne z popisu a analýzy již zrealizované akce, která poukázala na určitá problémová místa. Popsané nástroje a metody finanční analýza, SWOT analýza, grafické modely atd. pomohou zhodnotit současnou situaci podniku. Získané informace budou následně využity k tvorbě či návrhu řešení problémových míst. 10

11 2. 2 Metodika K přiblížení problematiky této diplomové práce je určena literární rešerše neboli teoretická část této práce. V této části je blíže popsána problematika oboru stavebnictví, vnějšího a vnitřního prostředí podnikatelského subjektu, finanční analýzy a hlavně problematika síťové analýzy a řízení projektů. Teoretická část je podložena informacemi získanými studiem tištěných publikací, ale i internetových zdrojů. Aby bylo možné dané metody a nástroje aplikovat, je nutné mít k dispozici potřebná data a údaje. Některé informace je možné dohledat na internetu (např. na webových stránkách podniku), v tisku, v obchodním rejstříku, atd. Jiné není možné získat jinak než od samotného vedení či zaměstnanců podniku. Na základě několika schůzek s pracovníky společnosti byly získány informace o jednotlivých činnostech spojených s výstavbou rodinných domů, jejich návazností a také o časových požadavcích na jejich uskutečnění. V teoretické části práce bude podrobně popsán postup stanovení kritické cesty při realizaci daného projektu. Mnohé projekty jsou však velmi složité a rozsáhlé, a proto plánování jejich realizace se děje pomocí programů výpočetní techniky. Programy celou činnost plánování urychlují a zefektivňují. K vymezení kritické cesty a kritických činností projektu, kterým se zabývá tato diplomová práce, bude využit program Microsoft Project. Tento software umožňuje plánování a řízení projektů a umožňuje sledovat jak časové, zdrojové, tak i nákladové položky. 11

12 3 Teoretická část Tato část práce by měla objasnit základní pojmy, ukazatele, ale i vybrané metody operačního výzkumu. Také by měla popsat základní prvky a typy analýz, které jsou používány k hodnocení vnitřního a vnějšího prostředí každého podnikatelského subjektu. Poznatky a informace uvedené v této kapitole budou následně prakticky využity v následující kapitole Stavebnictví Předmětem činnosti tohoto oboru jsou stavební práce (výstavba, modernizace, opravy a údržba budov a jiných staveb) a průzkumné a projektové práce. Finálním výstupem stavebnictví jsou budovy a jiné stavby stavěné z rozmanitých materiálů (staviv), v různých konstrukčních tvarech a různými prostředky stavební mechanizace a stavebními stroji. (stavebnictví, 2006, [online]) Vznik stavebnictví jako samostatného odvětví materiální výroby je spojen s procesem specializace stavební výroby. Vyvinuly se tak mnohé další stavební obory jako například obory bytových a občanských staveb, průmyslových, dopravních a inženýrských staveb. Pojem stavebnictví je širší než pojem stavební výroba, pod níž se zpravidla rozumí provádění stavebních prací dodavatelským způsobem. (stavebnictví, 2006, [online]) Stavební výroba, na rozdíl od průmyslové výroby, se uskutečňuje na proměnlivých místech. Výrobní útvary stavební výroby se přemisťují dle místa realizace stavby, s čímž jsou spojeny nové realizační podmínky, které plynou z nového prostředí (je nutné se přizpůsobit, z čehož plyne změna nákladů). Stavební výroba je závislá na povětrnostních podmínkách a je ovlivněna individuálním charakterem staveb. Pro její realizaci se využívá velké množství těžkých hmot, které je potřeba dopravovat a zpracovat. Stavební výroba si vyžaduje složité logistické systémy a celou řadu pracovních prostředků, předmětů, atd. (Jarský, 2003, str. 40) Stavebnictví jako průmysl se řadí do sekundárního sektoru ekonomiky. Jedná se o tzv. druhovýrobu, jejíž podstatou je zpracování produktů z prvovýroby a výroba hmotných statků. (Hospodářské sektory, 2006, [online]) Stavební činnost je možné rozdělit do čtyř skupin: Pozemní stavby stavby pro bydlení, pro průmysl a zemědělství, občanské stavby, aj. Dopravní a podzemní stavby mosty, silnice, železnice, letištní plochy, tunely. 12

13 Vodohospodářské stavby přehrady, meliorace, úpravy vodních toků atd. Speciální stavby podzemní kolektory, stožáry. (Stavebnictví, 2010, [online]) Stavebnictví je závislé na řadě průmyslových odvětví vyrábějících pro něj staviva a strojírenské výrobky (ocelové konstrukce, prefabrikáty, zdravotně technické zařízení, stroje pro stavební a silniční práce). Do odvětví stavebnictví se počítají hlavní dodavatelské stavební podniky, stavební útvary různých nestavebních organizací. (stavebnictví, 2006, [online]) 3. 2 Prostředí organizace Každá organizace, ať už se jedná o společnost působící ve veřejném či soukromém sektoru, je obklopována určitým prostředím. Toto prostředí zahrnuje okolní společnosti, ekonomiku, enviromentální prostředí, kulturu, technologické prostředí, legislativu, veřejný sektor a veřejnou správu. Součást okolního prostředí představují také zájmové skupiny (stakeholders) a konkurenční organizace či podniky. Mezi organizací a okolím probíhá čilá výměna vstupů (například technologií), výstupů (včetně externalit) a informací. Okolní prostředí klade organizaci různá omezení (například legislativní, různé standardy) a její organizační kultura je ovlivňována okolní kulturou (například kulturou dané země). (Okolní prostředí, 2011, [online]) Je tedy zřejmé, že okolní prostředí má značný vliv na fungování, chod a výsledky každé organizace, a proto by mu měla být věnována značná pozornost. Obrázek číslo 1 obecně znázorňuje, jaké vlivy na organizaci působí. Obrázek č. 1: Okolní prostředí Zdroj: Okolní prostředí, 2011, [online] 13

14 Prostředí, které obklopuje každou organizaci můžeme rozčlenit na mikro a makroprostředí. Z pohledu marketingu lze hovořit o marketingovém mikro a makroprostředí. Makroprostředí zahrnuje tyto faktory: (Marketingové makroprostředí, 2011, [online]) demografické prostředí, ekonomické prostředí, přírodní prostředí, technologické prostředí, politické prostředí, kulturní prostředí. Tyto faktory jednoduše popisují vnější faktory prostředí. Marketingové mikroprostředí (neboli vnitřní prostředí organizace) naopak zahrnuje: (Marketingové mikroprostředí, 2011, [online]) firemní prostředí, dodavatelsko-odběratelské vztahy, poskytovatele služeb, charakter cílového trhu, konkurenci, vztahy s veřejností SWOT analýza Tato analýza byla navržena Albertem Humphreyem v šedesátých letech 20. století. V současné době je vnímána za univerzální analytickou techniku zaměřující se na zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo jiného hodnoceného systému. (SWOT analýza, 2011, [online]) Pokud chce vedení společnosti obstát ve srovnání s konkurencí, musí mít přehled o všech možnostech, kterých může využít. Jednou z cest je analýza vnitřního a vnějšího prostředí, která vede k poznání výhod a nevýhod ve srovnání s konkurencí na trhu. (Kubias, 2007, str. 20) V rámci SWOT analýzy se hodnotí vnitřní a vnější faktory. Analýzou vnitřního prostředí je tzv. S-W analýza. S (Strengths) popisují silné stránky, tedy sílu dané organizace a W (Weaknesses) naopak slabé stránky organizace nebo zvoleného systému. Vnější faktory jsou identifikovány v rámci O-T analýzy zahrnující příležitosti (Opportunities O) a hrozby (Threats T). Tyto faktory souvisí s okolním 14

15 prostředím organizace/systému. (Kubias, 2007, str. 20), (SWOT analýza, 2011, [online]) Cílem analýzy je stanovit klíčové silné a slabé stránky organizace a klíčové příležitosti a hrozby vnějšího prostředí, které mohou přispět k tvorbě a optimalizaci strategií společnosti, projektu nebo zlepšování stávajícího stavu či procesů. Výsledkem jsou čtyři typy strategií, pro které se management může rozhodnout. Nabízí se tyto strategie: MAXI-MAXI strategie založená na maximalizaci silných stránek a příležitostí, MINI-MAXI spočívající na minimalizaci slabých stránek a maximalizaci příležitostí, MAXI-MINI snahou je maximalizace silných stránek a minimalizace hrozeb, MINI-MINI minimalizace slabých stránek a hrozeb. SWOT analýza je silným nástrojem strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Je to nástroj, který se aplikuje v mnoha oblastech v oblasti marketingu, managementu, procesního a projektového řízení, atd. (Střelec, 2012, [online]) Finanční analýza zhodnocení finančních aspektů Finanční analýza podává informace o daném podniku a o jeho aktivitách. Situace každého podnikatelského subjektu je značně ovlivněna prostředím, ve kterém se nachází. Je tedy možné finanční analýzu vnímat jako nástroj, který do určité míry vypovídá o vnitřním i vnějším prostředí firmy. Z tohoto důvodu bylo toto téma zařazeno do kapitoly, která se zabývá problematikou prostředí organizace. Finanční analýza může být definována jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, vzájemně poměřují, dochází ke kvantifikaci vztahů a hledání souvislostí mezi daty a určování jejich vývoje. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat, zvyšuje se jejich informační hodnota. (Sedláček, 2007, str. 3) Finanční analýza hodnotí minulost, současnost a podává doporučení pro správné finanční hospodaření podniku. Jejím cílem je posoudit finanční zdraví podniku, vymezit slabiny, které by mohly vést v budoucnu k problémům a určit silné stránky, které podnik může v následujících období využít. Tato analýza přispívá k poznání finanční stránky podniku, na jehož základě pak dochází k potvrzení či modifikaci současné finanční politiky. Přispívá k prognóze finančních perspektiv podniku. (Grünwald, Holečková, 2004, str. 4) Finanční analýza je oblast představující významnou součást soustavy podnikového řízení. Je úzce spojena s účetnictvím a finančním řízením podniku. Účetnictví poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů rozvahy, výkazu zisků a ztrát, výkazu cash-flow. (Grünwald, Holečková, 2004, str. 4) 15

16 Účetnictví je nutné chápat jen jako určitý prostředek či nástroj k posouzení finanční situace podniku a k přípravě podkladů potřebných pro rozhodování. Poskytuje prvotní a mnohdy hlavní ekonomická data, ale samo o sobě není schopno diagnostikovat stav ekonomického subjektu. (Cisko, 2006, str. 10) Finanční analýza by měla být komplexní (tedy měla by zvažovat všechny vzájemné spjaté vlastnosti hospodářského procesu) a měla by být prováděna soustavně. (Grünwald, Holečková, 2004, str. 5) Tím, že bude tato analýza prováděna pravidelně, podnik tak získává aktuální, objektivní a komplexní informace. Navíc podnik dosáhne pravdivé rekapitulace a hodnocení výsledků podniku za určité období, identifikace a kvantifikace činitelů, které dané výsledky ovlivnily, posouzení dosavadního vývoje, předpovědi budoucích výsledků. Finanční analýza také umožňuje implementovat získané informace do návrhu opatření platná pro budoucí období. (Cisko, 2006, str. 13) Výsledky finanční analýzy (s dobrou vypovídací schopností) neslouží jen účelům podnikového managementu, jak se na první pohled může zdát. Jsou důležité také pro zaměstnance, investory, akcionáře, banky a další věřitele, obchodní partnery, stát a také pro konkurenci. (Grünwald, Holečková, 2004, str. 22) 3. 3 Operační výzkum a jeho disciplíny Operační výzkum Operační výzkum (v ekvivalentním vyjádření operational research, operations research nebo management science) lze vymezit jako vědní disciplínu nebo soubor relativně samostatných disciplín, které jsou zaměřeny na analýzu různých typů rozhodovacích problémů. (Jablonský, 2002, str. 9) Tento výzkum vznikl jako zvláštní disciplína ve Velké Británii v roce 1937 a sloužil především k válečným účelům. První organizované práce v oblasti operačního výzkumu začaly ve Spojených státech v roce Po druhé světové válce se praktiky operačního výzkumu začaly užívat i ve vládních a průmyslových institucích, ale až od roku 1948 je tento obor považován za akademickou disciplínu. (OPERAČNÍ VÝZKUM další informace, 2008, [online]) Operační výzkum je možné vnímat jako vědeckou disciplínu zabývající se zkoumáním operací v organizačních jednotkách. Tato disciplína je charakterizována především systémovým přístupem, konstrukcí a analýzou matematických modelů, týmovou prací při studiu operací, orientací na procesy rozhodování a užíváním výpočetní techniky. (Dudorkin, 1997, str. 5) Cílem operačního výzkumu jsou závěry a doporučení, která slouží jako podklad pro co nejlepší řízení určitých operací. (Operace je definována jako posloupnost vzájemně závislých akcí směřujících ke stanovenému cíli.) 16

17 V operačním výzkumu systémový přístup spočívá ve zkoumání vzájemných souvislostí analyzovaného systému v souvislosti s řešením daného problému v organizační jednotce, s dalšími systémy dané jednotky, tzn. chápání jevů v jejich souvislostech. (Dudorkin, 1997, str. 5) Základním nástrojem operačního výzkumu je matematické modelování. Pokud je tedy analyzován nějaký systém pomocí operačního výzkumu, potom tato analýza využívá model tohoto systému. Při analýze reálného systému prostřednictvím jeho modelu je třeba brát v úvahu, že model je pouze zjednodušeným obrazem tohoto systému. (Jablonský, 2002, str. 10) Použití modelů představuje několik výhod, ke kterým patří: možnost strukturalizace systému a specifikace všech možných variant stavu systému, stanovení analýzy chování systému ve zkráceném čase (pomocí výpočetní techniky mohou být procesy simulovány v několika sekundách), manipulace a realizace experimentů s modely pomocí změn jejich parametrů, modelování je méně nákladné než experimentování s reálným systémem. (Jablonský, 2002, str. 10) Proces řešení problému v operačním výzkumu je možné rozčlenit do několika fází. Nejdříve je nutné problém identifikovat. Následně dochází k vývoji modelu a sběru dat a informací, k aplikaci vytvořeného modelu a tvorbě řešení. Poté se uskuteční určité zhodnocení daného řešení a jeho implementace. Poslední fázi představuje. monitoring výsledků. (Hanna, 1996, str. 7) Oblast využití této vědecké disciplíny je rozsáhlá. Dá se aplikovat v oblasti operativního řízení výroby, při tvorbě dlouhodobých plánů a koncepcí, střednědobých a krátkodobých projektů a také v problematice přímého řízení výrobních a technologických procesů. (Žižka, 2003, str. 16) Metody operačního výzkumu tvoří nedílnou součást systémů pro podporu rozhodování. K těmto metodám se řadí metody matematického programování, síťové analýzy, modely řízení zásob a skladů, teorie front (hromadné obsluhy), optimalizace procesů obnovy, teorie her a rozhodování v konfliktních situacích, vícekriteriální hodnocení variant a simulační modely. (Žižka, 2003, str. 16) Operační výzkum je tedy možné vnímat jako prostředek k nalezení nejlepšího (optimálního) řešení problému při respektování různých omezení, které daný systém ovlivňují. (Jablonský, 2002, str. 10) Jako nástroje k nalezení vhodného řešení se využívají nejrůznější programy výpočetní techniky. Tyto softwarové produkty: Podporují optimalizační výpočty jedná se o tzv. tabulkové procesory, například MS Excel, které obsahují balíček nástrojů pro řešení takového typu úloh. K řešení specifických rozhodovací úloh je možné aplikovat systémy pro podporu 17

18 rozhodování (DSS Decision Support Systems). Tyto systémy poskytují data a modely pro řešení konkrétních problémů. Jsou specializované přímo na nejrůznější typy optimalizačních modelů. (Plevný, Žižka, 2005, str. 19) Softwarových produktů existuje celá řada, např. STORM programový prostředek, který umožňuje řešit úlohy lineárního programování, řízení projektů, teorie zásob, teorie hromadné obsluhy, realizovat investiční analýzu, atd. Práce v daném nástroji je realizována pomocí nabídek (menu). (Jablonský, 2001, str. 147, 148) Jedná se o produkt s vlastním editorem pro zadávání vstupních dat, která je možné importovat i z externích složek (zdrojů). Poskytuje nejen výstupní zprávy, ale i možnost provádění citlivostní analýzy. (Plevný, Žižka, 2005, str. 20) Systém LINDO je dalším softwarovým produktem. Je určen hlavně pro řešení úloh lineárního programování. V maximální verzi je schopen řešit optimalizační úlohy s desítkami tisíc proměnných a omezujících podmínek. (Jablonský, 2002, str. 153) Systém LINGO, DecisionPro, CPLEX, OSL, XA atd. jsou dalšími nástroji výpočetní techniky, které je možné aplikovat při řešení problémů operačního výzkumu. (Plevný, Žižka, 2005, str. 20, 21) Operační výzkum je relativně mladým vědeckým oborem. Lze očekávat, že se jeho techniky a metody, ale i jako oblasti jeho využití budou dále rozvíjet. (OPERAČNÍ VÝZKUM další informace., 2008, [online]) Teorie grafů Teorie grafů je jednou z disciplín operačního výzkumu. Základním pojmem této teorie je graf, který je možné definovat jako množinu uzlů a množinu hran. Graf je tedy útvar, který je možný v rovině znázornit pomocí bodů a spojnic mezi nimi. Tyto body se označují jako uzly {u1, u2,,un n je počet uzlů v grafu} a spojnice mezi jednotlivými uzly jsou označovány jako hrany grafu. Hranu mezi uzlem ui a uj se značí symbolem hij. (Jablonský, 2001, str. 198) Obecně je možné rozlišit: Neuspořádané dvojice uzlů, tedy (ui, uj) = (uj, ui). Jedná se o tzv. neorientovaný graf (obrázek č. 2 a), ve kterém nezáleží na pořadí vrcholů. Je tedy povolen průchod (pohyb, tok) po všech hranách v obou směrech. (Jablonský, 2001, str. 199) Příkladem takového neorientovaného grafu je dopravní síť, kde vrchol (uzel) může reprezentovat křižovatku, nádraží, počítačovou síť a hrana určuje silnici, úsek tratě či jednotlivé dopravní spoje. (Plevný, Žižka, 2005, str. 189) Uspořádané dvojice vrcholů, tj. (ui, uj) (uj, ui) určují orientovaný graf (orgraf). Pohyb je zde možný jen v povoleném směru. V grafu č. 2 b je směr pohybu znázorněn orientovanými šipkami. 18

19 Příkladem tohoto typu grafu jsou sítě modelující procesy probíhající v čase, kde hrany představují jednotlivé modelové činnosti a vrcholy reprezentují začátky a konce těchto činností (akcí). a) b) Obrázek č. 2: Neorientovaný a orientovaný graf Zdroj: Jablonský, 2001, str. 199 U obou typů grafů je možné, že pro nějaký uzel ui existuje hrana hij spojující uzel ui se sebou samým. Taková hrana se nazývá smyčka. Existují i případy, kdy uzly ui a uj jsou spojeny více paralelními hranami. Jedná se o takzaný multigraf. (Plevný, Žižka, 2005, str. 189) Při zakreslování grafu je nutné mít na paměti, že graf je definován jen pomocí svých uzlů a hran. Jeden a tentýž graf může být znázorněn několika různými způsoby (obvykle se volí nejpřehlednější varianta zakreslení). (Plevný, Žižka, 2005, str. 190) Cestu v grafu mezi uzlem ui a uj je možné definovat jako posloupnost na sebe navazujících hran, která začíná v uzlu ui a končí v uzlu uj. Orientovanou cestou v grafu je pak nutné chápat jako cestu v orientovaném grafu, která respektuje stanovenou orientaci hran. Příklad orientované cesty v obrázku č. 2 b) představuje cesta u1 u2 u3 u5. Neorientovanou cestou se rozumí cesta v orientovaném grafu, která nerespektuje danou orientaci hran. (Jablonský, 2001, str. 199) V obrázku č. 2 a) je tedy možné stanovit několik cest vedoucí z uzlu u1 do uzlu u5, např. u1 u2 u3 u5; u1 u3 u2 u5; u1 u3 u2 u4 u5. V grafu je také možné nalézt tzv. cyklus. Jedná se o specifický typ cesty, která začíná a končí ve stejném uzlu. Příkladem této cesty by byla cesta u1 u2 u3 u1 v neorientovaném grafu, který je znázorněn na obrázku číslo 2 a) (Jablonský, 2001, str. 199) Každé hraně (uzlu) grafu je přiřazená určitá charakteristika, která se označuje jako ohodnocení hrany (uzlu). Na základě tohoto ohodnocení je možné grafy členit na: hranově ohodnocené grafy (orgrafy), kdy každé hraně grafu je přiřazena číselná hodnota vyjadřující například trvání určité činnosti, náklady na realizaci, uzlově ohodnocený graf, kdy číselné hodnoty jsou přiřazeny jednotlivým uzlům. (Jablonský, 2002, str. 170, 171) 19

20 V problematice teorie grafů je užíváno několik obecných pojmů, které je nezbytné definovat k lepšímu pochopení celé tématiky. Souvislý graf je grafem, který má mezi každými dvěmi navzájem různými uzly ui a uj definovanou cestu s počátečním uzlem ui a s koncovým uzlem uj. Naopak nesouvislý graf se jeví jako graf skládající se z více částí. (Plevný, Žižka, 2005, str. 191) Úplný graf je grafem, ve kterém mezi každou dvojicí uzlů existuje hrana, jedná se tedy i o souvislý graf. (Plevný, Žižka, 2005, str. 191) Sled posloupnost uzlů, které jsou navzájem spojeny hranami. Určuje se i délka sledu, která je rovna číslu k, které může být rovno součtu ohodnocení hran. (Plevný, Žižka, 2005, str. 192) Teorie grafů je aplikována k řešení mnoha typů úloh jako například k určení minimální cesty, minimální (maximální) kostry grafu, maximálního toku v síti, k řešení úloh obchodního cestujícího. Síťový graf neboli síť je orientovaný, nezáporně ohodnocený, souvislý graf neobsahující cyklus. Je to typ grafu, který obsahuje právě jeden vstupní vrchol (uzel), ze kterého hrany jen vycházejí (tzv. zdroj), a právě jeden výstupní vrchol (uzel), do jenž hrany pouze vcházejí. (Plevný, Žižka, 2005, str. 193) Síťová analýza Síťová analýza spolu s teorií grafů tvoří relativně samostatnou část operačního výzkumu. Tato analýza obsahuje kvantitativní metody a nástroje pro projektové řízení. Metody síťové analýzy lze využít v projektech zabývající se realizací stavebních projektů (výstavba či rekonstrukce budov, komunikačních sítí, aj.); výzkumem, vývojem a uvedením produktu na trh; reklamní a obchodní kampaní, zavedením technologie v podniku; atd. (Plevný, Žižka, 2005, str. 203, 204) Úspěch metod síťové analýzy spočívá v jejich poměrné jednoduchosti a efektivnosti (pomocí správného užití těchto metod lze docílit dodržení případně zkrácení stanovených termínů). Další výhodou je možnost řešit otázku vztahů a koordinace činností dílčích úkolů a úseků s cílem dosáhnout hlavního úkolu. Neopomenutelnou skutečností rozvoje síťové analýzy je využití počítačů. (Klusoň, 1973, str. 21, 22) Projektové řízení Existuje mnoho definic vysvětlující pojem projekt, ale obecně lze projekt chápat jako určitý rozsáhlý soubor operací. Projekt by měl být určen jasně vymezenými a konkrétními cíli, definovanou strategií, která povede k vytýčeným cílům, omezenými zdroji a náklady, termíny zahájení a ukončení a také přínosy jeho realizace. (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, str. 14) 20

21 Každý projekt se opírá o konkrétní zadání, na jehož základě se odvíjí další fáze projektu. Jedná se o fázi plánovací, schvalovací, realizační a provozní. Po ukončení každé fáze je přínosné provést vyhodnocení dané fáze a také rozhodnout o dalším postupu. (Adamec, 1997, str. 24) Jednotlivé fáze projektu lze vymezit následujícím způsobem: Zadávací fáze projektu po vypracování a schválení zadání je nutné, co nejdříve jmenovat vedoucího projektu. Osobu, která bude zodpovídat za daný projekt po celou dobu jeho životního cyklu, tedy od samotného převzetí zadání až po dosažení cíle projektu. Vedoucí projektu bude mít také na starosti formulaci projektu a případnou aktualizaci plánu, koordinaci činností na projektu a jednání se subdodavateli a zákazníky, plánování a kontrolu hlavních zdrojů, kapacit a termínů projektu, přípravu hlášení o postupu prací na projektu. Výběru vedoucího projektu by měla být věnována pozornost, protože jeho změna obvykle vede k značným časovým, ale i finančním ztrátám. (Adamec, 1997, str. 24) Plánovací fáze projektu tuto fázi je možné vymezit jako období od okamžiku převzetí zadání vedoucím projektu až do okamžiku podpisu kontraktů. Fáze obvykle zahrnuje tendrovou dokumentaci, oficiální nabídky, studie proveditelnosti projektu a návrhy kontraktů. Vedoucí projektu po převzetí zadání posuzuje kompletnost obsahu zadání, možnosti využití subdodávek, potřebu zajištění kooperací, rizika projektu a mnoho dalších aspektů. (Adamec, 1997, str. 24, 25) Realizační fáze projektu představuje formulaci a řízení projektového týmu pro realizaci projektu dle podepsaného kontraktu, koordinaci školení a výcviku projektového týmu, koordinace kompletací dokumentace pro instalaci, provoz a údržbu, sledování realizačního procesu, aktualizaci a interpretaci projektového modelu, plánování rozdělení zdrojů, atd. Vypracovávání zpráv pro zákazníka o vývoji projektu je také neopomenutelná část této fáze. (Adamec, 1997, str. 25) Projekt je možné vnímat také jako souhrn jednotlivých elementárních (základních) činností (aktivit či operací). Návrh konkrétní realizace projektu je pak podmíněn vzájemnou závislosti či naopak nezávislostí těchto elementárních činností. Zahájení řady elementárních činností projektu je podmíněno ukončením jiných činností tohoto projektu. (Plevný, Žižka, 2005, str. 204) Při analýze konkrétního projektu, před jeho vlastním řešením pomocí některé metody síťové analýzy, se doporučuje tento postup: projekt rozčlenit na jednotlivé činnosti, odhadnout jejich dobu trvání, případné náklady na jejich realizaci. Posléze definovat časovou návaznost realizace jednotlivých činností (tzn. vymezit, jaké činnosti musí být dokončeny před zahájením činností ostatních). Na základě těchto předešlých kroků sestrojit síťový graf. (Jablonský, 2002, str. 187) 21

22 Některé projekty mohou být značné náročné a komplikované.v těchto případech pověření pracovníci hledají efektivní nástroje, které by jim usnadnily analýzu a řízení samotných projektů. Cílem je získat odpovědi na následující otázky. Jaká je očekávaná (nejkratší) doba realizace celého projektu? Které činnosti jsou kritické ve vztahu k dodržení stanoveného termínu dokončení projektu? O kolik je možné prodloužit realizaci nekritických činností aniž by došlo k prodloužení projektu? (Tedy jaké jsou rezervy nekritických činností?) Jaký je časový rozvrh realizace jednotlivých činností? Jaký způsobem využijeme dostupné zdroje? Odpovědi na tyto otázky mohou být klíčové a to jak při realizaci projektu, tak i ve fázi plánování a schvalování. (Plevný, Žižka, 2005, str. 204) Jednotlivé projekty se od sebe liší nejen těmito parametry, ale i kvalitou. Ta je vyhodnocována právě pomocí síťové analýzy. Vyhodnocení kvality lze provést z několika hledisek. Z hlediska času (časová analýza projektu snaha o stanovení nejkratší možné doby realizace kompletní projektové akce), nákladů (nákladová analýza projektu podstatou je stanovení provázanosti mezi časem a náklady) a využití zdrojů (zdrojová analýza projektu vypovídá o úrovni využití zdrojů). Souhrn elementárních činností se vzájemnými časovými a logickými vazbami, tak je možné definovat projekt. (Plevný, Žižka, 2005, str. 205). Elementární činnosti projektu nemohou probíhat zcela libovolně právě z důvodu existence různých vazeb mezi jednotlivými činnostmi. Tyto vazby mohou být definovány jako vazby: Technologické vyplývají z technologie použité při realizaci projektu a určují technologickou strukturu projektu. Organizační vazby, které jsou vymezeny časovou a prostorovou organizací projektu. Tyto vazby jsou ovlivněny technologickou strukturou projektu. Souhrn organizačních vazeb je možné označovat jako tzv. organizační strukturu projektu. Technologické i organizační vazby projektu určují časovou návaznost činností. (Dudorkin, 1997, str. 236, 237) Každá činnost, která se podílí na realizace daného projektu, je charakterizována svojí délkou trvání, náklady na realizaci, požadavky na materiální, technické, personální zajištění, výčtem předcházejících činností. (Plevný, Žižka, 2005, str. 205). Realizace síťové analýzy se odehrává v několika etapách. 1. Popis úlohy a vymezení cíle projektu, vnějších závislostí, faktorů ovlivňující projekt, apod. 22

23 2. Shromaždování podkladů a informací. V této fázi se také vytváří kartotéka neboli seznam činností, které je nutné uskutečnit, aby došlo ke splnění vymezeného cíle. Každá základní činnost bývá identifikována pomocí svého názvu, čísla či kódu, určitou charakteristikou, seznamem bezprostředních předchůdců (činnosti, na jejichž ukončení se váže začátek této činnosti), časového, zdrojového a nákladového ohodnocení. Tabulka číslo 1 znázorňuje příklad seznamu činností projektu. Tabulka č. 1: Kartotéka činností Činnost Název Zdroj: Vlastní práce Předcházející činnosti Čas Náklady Zdroje I.. II. I. III. I. IV. III. V. II. V rámci této etapy také dochází k sestavení výchozího síťového grafu projektu, který představuje grafický model projektu. Tento graf je upravován až do podoby grafu finálního. 3. Časová, zdrojová a nákladová analýza projektu. 4. Závěrečné etapy analýzy se týkají řízení a vyhodnocování samotné realizace projektu. Vyhodnocování se provádí pomocí sestaveného síťového grafu. (Dudorkin, 1997, str. 238) Správné určení závislostí mezi jednotlivými činnostmi je velice důležité. Chyby v rámci této fáze mohou vést k nepřesnému či nereálnému rozvrhu daných aktivit. (Plevný, Žižka, 2005, str. 206). Sestavení síťového modelu projektu má mnoho předností ve porovnání s pouhým slovním popisem akce nebo klasickým harmonogramem. Za zásadní výhodu je považováno přesné vymezení návazností jednotlivých činností projektu. (Gros, 2003, str. 71). Ve stavebnictví síťový graf modeluje technologickou, časovou i prostorovou strukturu stavebního procesu (stavby, objektu). (Jarský, 2003, str. 40) Projekt je možné znázornit jako hranově ohodnocený síťový graf jednotlivé aktivity jsou reprezentovány pomocí orientovaných hran a uzly vypovídají o ukončení předchozích a začátcích následujících činností (Plevný, Žižka, 2005, str. 207) a nebo jako uzlově definovaný síťový graf, kde uzly reprezentují činnosti projektu a hrany vazby mezi nimi. (Dudorkin, 1997, str. 237) 23

24 V praktické části práce bude využit Ganttův diagram a dále uzlově orientovaný graf, tzv. PERT diagram. Elementární činnosti vypovídají o tom, kolik bude mít daný graf hran (uzlů). U hranově orientovaném grafu mohou nastat situace, kdy je nutné znázornit tzv. fiktivní hranu. Tato hrana reprezentuje fiktivní činnost. Tedy činnost, která nespotřebovává žádný čas, náklady, ani zdroje. Tyto fiktivní hrany se využívají pouze v okamžiku, kdy není možné znázornit požadované vazby mezi reálnými aktivitami pomocí hran. (Plevný, Žižka, 2005, str. 207) Při sestavování hranově orientovaného grafu je nutné mít na paměti, že elementární činnosti jsou znázorňovány pomocí orientovaných hran, každá činnost musí začínat a končit v některém z uzlů, dva uzly mohou být spojeny pouze jednou hranou, graf obsahuje jediný výchozí vrchol (uzel) neboli zdroj, hrany reprezentující aktivity, které v projektu nemají žádné následné činnosti, směřují do jediného společného cílového uzlu a ten reprezentuje okamžik ukončení projektu. (Plevný, Žižka, 2005, str. 207, 208) Metody síťové analýzy V rámci síťové analýzy se využívá celá řada metod. Tyto metody je možné klasifikovat z hlediska druhu použitého grafu (hranově či uzlově ohodnocený graf), z hlediska náplně (metody časové, zdrojové, nákladové analýzy), z hlediska charakteru ohodnocení (metody deterministického a stochastického ohodnocení grafu). (Dudorkin, 1997, str. 242) Projektové řízení se z počátku zaměřovalo na jedinečná díla a inovace. Postupně se daný druh řízení rozšířil i do ostatních oblastí. I nástroje projektového řízení prošly určitým vývojem. Začaly se rozvíjet od jednoduchých pruhových diagramů a nástrojů síťové analýzy až po efektivní integrované nástroje řízení. (Adamec, 1997, str. 22) Jedním z nástrojů síťové analýzy je Ganttův diagram původně pruhový diagram, který měl docílit harmonické spolupráce mezi pracovníky a managementem. Tento diagram přehledně znázorňuje aktuální stav projektu, prezentuje předpokládaný a současný plán, zvláště údaje časového rozvrhu, práce, nákladů, financování a zisku, který by měl projekt přinést. (Adamec, 1997, str. 22) Ke stanovení aktualizací a prezentací závislosti mezi danými úkoly Ganttův diagram poskytuje síťovou strukturu na volitelné časové stupnici, zejména ke znázornění důležitých termínů, následností jednotlivých úkolů, procesů, dodávek, materiálových a finančních toků. Tento diagram patří v současné době k nejpoužívanějším formám prezentace projektových modelů pro plánování a řízení rozsáhlých projektů. (Adamec, 1997, str. 22) 24

25 K dalším nástrojům (metodám) užívaných v problematice řízení projektu patří metoda CPM a PERT. Obě metody prošly určitým vývojem, ale úplné počátky spadají do období padesátých let dvacátého století. Metody byly využity například pro řízení těchto projektů vypuštění vesmírného raketoplánu, realizace dopravních cest (dálnice), vývoj softwarových programů, plánování koncertního turné, aj. (Hanna, 1996, str. 326) Základem těchto metod síťové analýzy je grafické znázornění projektu pomocí tzv. síťového grafu, který je možné charakterizovat jako konečný, souvislý, orientovaný, acyklický a ohodnocený graf s jediným počátečním a jediným koncovým uzlem. (Klusoň, 1973, str. 23) Program Evaluation and Review Technique metoda PERT a metoda Critical Path Method CPM se vyvíjely samostatně, avšak sloužily k plánování, tvorbě rozvrhů a kontrole projektů. Rozdíly těchto metod spočívají v určitosti dob trvání jednotlivých činností. Metoda PERT je procedurou, která je použita v případech, kdy je možné doby trvaní pouze odhadovat, jsou tedy známy s určitou mírou pravděpodobnosti. V situacích, kdy časy jednotlivých činností jsou známé s jistotou, využívá se metody CPM. (Hanna, 1996, str. 326) Obě metody jsou si hodně blízké. Metodu PERT lze vnímat jako určité pravděpodobnostní rozšíření metody CPM. (Plevný, Žižka, 2005, str. 211) Manažeři pomocí těchto metod získávají nejen grafické znázornění jednotlivých aktivit projektu, ale i informaci o tom, jak dlouho bude daný projekt trvat, jaké aktivity jsou nejvíce kritické k časovému dokončení projektu a také informaci, jak dlouho se daná aktivita může zpozdit bez toho, aby došlo k prodloužení doby trvání celého projektu. (Stevenson, 1989, str. 617, 618) K přednostem obou metod patří získání jasného přehledu o projektu, možnost klasifikace činností z hlediska jejich důležitosti pro splnění konečného termínu, odhalení rezerv, posouzení různých variant realizace projektu, možnost lepšího vysvětlení problematiky projektu dalším pracovníkům, atd. Naopak určitá subjektivita (v odhadech charakteristik činností, konstrukci grafu, potřebě pracovníků) patří k nedostatkům zmíněných metod. (Dudorkin, 1997, str. 243) Metoda CPM Tato metoda předpokládá, že všechny časové údaje o trvání jednotlivých činností jsou deterministické, jsou pevně dány a nepředpokládá možnost jejich změny. (Plevný, Žižka, 2005, str. 211) V rámci časové analýzy se provádí rozbor číselných charakteristik popisující projekt z hlediska časového průběhu. Mezi tyto charakteristiky patří nejdříve možné a nejpozději přípustné termíny realizace uzlů, nejdříve možné a nejpozději přípustné termíny zahájení (Ti (0) ) a ukončení činností (Ti (1) ), nejkratší možné trvání projektu a časové rezervy. Je stanoven také předpoklad nepřerušování jednotlivých činností. (Dudorkin, 1997, str. 243) 25

26 Princip metody CPM spočívá ve stanovení nejdříve možného začátku realizace činnosti a nejpozději nutného konce realizace činnosti. Ti (0) značí nejdříve možný čas, kdy daná aktivita může začít. Všechny předcházející činnosti tak musí být dokončeny. (Hanna, 1996, str. 334) Všechny činnosti vycházející z uzlu i mají shodný nejdříve možný začátek a ten je dán ukončením předcházející aktivity. (Plevný, Žižka, 2005, str. 212) Aby nedošlo k prodloužení doby realizace daného projektu, musí všechny aktivity vstupující do daného vrcholu nejpozději skončit v jistém časovém okamžiku tak, aby bylo možné v požadovaných termínech realizovat následující činnosti. Tento okamžik (Ti (1) ) je označován jako nejpozději nutný konec realizace činnosti. (Plevný, Žižka, 2005, str. 212) Obrázek číslo 3 znázorňuje vrchol síťového diagramu. Obrázek č. 3: Uzel síťového diagramu Zdroj: Plevný, Žižka, 2005, str. 212 Hodnoty Ti (0) a Ti (1) v rámci metody CPM zjistíme ve dvou fázích. 1. fáze Pro zdroj, počáteční uzel, který popisuje okamžik zahájení celého projektu, platí T0 (0) = 0. Ostatní hodnoty Ti (0) pro další uzly (1, 2,, n) se stanoví postupně pomocí vztahu: T ( 0 ) k = max i A k ( 0 ) { + } kde: Tk udává nejdříve možný termín realizace činnosti, tik je doba trvání činnosti, T Ak popisuje množinu všech vrcholů, ze kterých vystupují činnosti končící ve vrcholu k. (Plevný, Žižka, 2005, str. 213) (Dudorkin, 1997, str. 244) 2. fáze nejpozději přípustný termín realizace koncového uzlu je roven nejdříve možnému termínu jeho realizace. Následně se stanoví nejpozději přípustné (nutné) termíny realizace uzlů n 1, n 2, atd. Postupujeme tedy podle vztahu: i t ik 26

27 T (1) k = min j Bk (1) { } T kde: Bk množina všech vrcholů (uzlů), v nichž končí činnosti vycházející z vrcholu k. tkj doba trvání činnosti Hodnoty Tk (1) se v síťovém diagramu stanoví v opačném pořadí jak hodnoty Tk (0). V počátečním uzlu by měla platit rovnost T0 (1) = 0, jelikož do něj žádné činnosti nevstupují. (Plevný, Žižka, 2005, str. 213) (Dudorkin, 1997, str. 244) Obecně je tedy možné určit čtyři základní časové parametry v síťovém grafu. Ti (0) nejdříve možný začátek (některé publikace uvádí i jiná označení, napřiklad označení ESij). Ti (0) + tij nejdříve možný konec činnosti, také se užívá označení EFij je dán nejdříve možným okamžikem, kdy může být činnost ukončena. Ti (1) nejpozději nutný (přípustný) konec činnosti je dán termínem, ve kterém může být činnost nejpozději ukončena, aby nebyl ohrožen koncový termín realizace celého projektu. Užívá se také označení LFij. Ti (1) tij nejpozději nutný (přípustný) začátek činnosti (LSij) je vymezen termínem, ve kterém může být činnost nejpozději zahájena, aby nebyl ohrožen stanovený termín realizace daného projektu. (Plevný, Žižka, 2005) (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, str. 132, 133) Obrázek číslo 4 přehledně znázorňuje jednotlivé začátky a konce činností. j t kj Obrázek č. 4 Časové parametry síťového grafu Zdroj: Dolanský, Měkota, Němec, 1996, str

28 Sestavený síťový diagram je nástroj pro stanovení délky doby trvání celého projektu. Snažíme se o nalezení tzv. critical path neboli kritické cesty. Kritická cesta je vymezena jako cesta v síti, která představuje soubor činností, které vedou z počátečního uzlu ke konečnému uzlu. Časy jednotlivých činností mají vliv na celkovou dobu realizace projektu. Projekt je ukončen, když všechny aktivity jsou zrealizovány a čas požadovaný pro dokončení projektu je časem nejkratším pro dokončení všech částí kritické cesty. Nejdelší cesta je označována jako cesta kritická, protože dokončení všech naplánovaných činností je kritické pro skončení projektu jako celku. Zpoždění jakékoli aktivity, která je součástí kritické cesty, vede ke zpoždění celého projektu. Nejsou zde tedy žádné časové rezervy. (Hanna, 1996, str. 334) Existuje určité základní pravidlo časové analýzy, které zní: Nejkratší možný termín ukončení projektu je dán nejdelší cestou, která vede od počátečního do konečného uzlu sítě. (Gros, 2003, str. 72) Kritická cesta se skládá z kritických činností, které stanoví celkovou dobu trvání projektu. Pro kritické činnosti platí, že jejich nejdřívější a nejpozdější časy jsou stejné, mají tedy nulovou časovou rezervu. (Tím se liší od nekritických činností.) Délka kritické cesty je dána součtem dob trvání kritických činností. (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, str. 133) Cílem metody CPM je tedy nejen nalezení kritické cesty, tzn. kritických činností a doby realizace projektu, ale také vymezení časových rezerv. Hodnoty časových rezerv určují, o kolik je možné prodloužit doby trvání nekritických činností, aniž by došlo k ohrožení nesplnění předem stanoveného termínu ukončení projektu. (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, str. 135) K určení kritické cesty je nutné provést propočet síťového grafu. Nejprve se postupuje od výchozího ke koncovému uzlu a postupně se sčítají doby trvání jednotlivých činností a určují se nejdříve možné termíny pro jednotlivé uzly grafu. Pokud do některého uzlu vstupuje najednou více činností, pak je nejdříve možným termínem maximální hodnota ze všech součtů, které do uzlu vstupují. Poté, co se zjistí časová hodnota konečného uzlu, začíná se graf počítat směrem vzad. Postupně se odečítají doby trvání činností, a určují se tak nejpozději přípustné termíny pro jednotlivé uzly (nejpozději přípustné začátky). (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, str. 135) Metoda CPM rozlišuje několik druhů časových rezerv. Celkovou rezervu činnosti tato rezerva udává čas, o který je možné maximálně zpozdit začátek činnosti (i, j) nebo naopak prodloužit tuto činnost tak, aby nedošlo k prodloužení celého projektu. Velikost dané rezervy bývá největší ze všech užívaných rezerv a určí se dle vztahu: R C ij = Tj (1) Ti (0) tij 28

29 Platí, že celkové časové rezervy kritických činností jsou nulové. (Plevný, Žižka, 2005, str. 215) Volnou časovou rezervu velikost této rezervy udává o kolik je možné prodloužit dobu trvání činnosti nebo posunout její nejdříve možný okamžik zahájení, aniž by došlo k ohrožení nejdříve možných začátků následujících činností. (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, str. 134) Její výši lze stanovit pomocí vztahu (Plevný, Žižka, 2005, str. 215) Nezávislou rezervou činnosti. R V ij = Tj (0) Ti (0) tij R N ij = Tj (0) Ti (1) tij Tuto rezervu lze charakterizovat jako dobu o kterou lze prodloužit dobu trvání činnosti, jejíž bezprostředně předcházející činnosti byly ukončeny v nejpozději přípustných termínech, aniž by byly ohroženy nejdříve možné začátky činností následujících. (Dolanský, Měkota, Němec, 1996, str. 134) Závislou rezervu činnosti tedy čas, o který lze maximálně zpozdit začátek činnosti (i, j) nebo prodloužit tuto činnost tak, aby nebyly ovlivněny nejpozději nutné začátky činností, které se bezprostředně uskutečňují po aktivitě (i, j) v případě, že předchozí činnosti byly zpožděny. Vztah, pomocí kterého se určí tato rezerva je: R Z ij = Tj (1) Ti (1) tij Mezi těmito typy časových rezerv platí určité závislosti. (Plevný, Žižka, 2005, str. 215) R V ij R C ij, R Z ij R C ij, R N ij R V ij, R N ij R Z ij. Obrázek č. 5: Grafické znárodnění časových rezerv činnosti (i, j) Zdroj: Plevný, Žižka, 2005, str

30 Kritických cest může být i více ve sledovaném grafu, ale všechny tyto cesty mají stejnou délku. (Plevný, Žižka, 2005, str. 214) Pro dosažení lepší přehlednosti projektu se doporučuje projekt graficky znázornit. Z grafického zobrazení je zřejmé, kdy jednotlivé činnosti probíhají, které činnosti probíhají současně atd. (Dudorkin, 1997, str. 246) Obrázek číslo 6 obecně znázorňuje časový diagram od počátku do konce realizace projektu. Obrázek č. 6: Časový diagram projektu Zdroj: Stevenson, 1989, str. 617 Při plánování rozsáhlejších projektů je vhodné až nutné využít moderních přístupů výpočetní techniky, které práci usnadňují. Navíc jsou podloženy grafickými výstupy. (Dudorkin, 1997, str. 247) Metoda PERT Technika hodnocení a kontroly programů (Program Evaluation and Review Technique PERT) byla aplikována v roce Využívá metodu kritické cesty CPM a statistických pravděpodobností k výpočtu průměrného trvání jednotlivých úkolů a celé programu. PERT-diagram je síťový uzlově ohodnocený graf, který graficky prezentuje závislost úkolů. Obvykle se do daného diagramu zadávala optimistická, nejpravděpodobnější a pesimistická doba trvání úkolů. Pro výpočet celkového trvání akce se využívá metoda kritické cesty a průměrné trvání jednotlivých úkolů. (Adamec, 1997, str. 23) Metoda využívá tři časové odhady, aby stanovila čas potřebný k dokončení každé činnosti. 30

31 a optimistický časový odhad trvání dané činnosti, tj. minimálně možný čas potřebný k dokončení činnosti, platí zde předpoklad ideálního průběhu realizace, m nejvíce pravděpodobný časový odhad trvání daného úkolu, kdy je realizován za normálních (běžných) podmínek, b pesimistický časový odhad realizace úkolu maximum času potřebného k dokončení dané aktivity, tento odhad počítá s výskytem nečekaných problémů. Vážený průměr těchto časových odhadů stanoví očekávaný čas (t) nebo průměrný čas potřebný k vykonání dané činnosti. Očekávaný čas lze určit dle vztahu Dále je možné stanovit hodnotu rozptylu ( a+ 4m+ b) t= 6 ( b a) Odmocninou rozptylu se získává hodnota směrodatné odchylky. (Hanna, 1996, str. 339, 340) Očekávaný čas t je možné interpretovat jako střední hodnotu, tzn. střední dobu trvání činnosti µij. (Jablonský, 2002, str. 200) Výsledkem výpočtu je kritická cesta s ohodnocením M. Hodnotu M lze stanovit jako součet středních dob trvání kritických činností, jedná se tedy o střední dobu trvání celého projektu. Výpočet kritické cesty se v metodě PERT neodlišuje od výpočtu kritické cesty metodou CPM. Výsledek výpočtů je kritická cesta, pro niž se užívá označení M. Jedná se o součet středních dob trvání kritických činností. Hodnota M tedy udává střední dobu trvání celého trvání projektu. Doba realizace projektu je náhodnou veličinou, jejíž střední hodnota je M a rozptyl σkc 2, který se stanoví jako součet rozptylů všech kritických činností. (Jablonský, 2002, str. 200, 201) Při aplikaci této metody se využívá dané postupu: 1. Je nutné odhadnout hodnoty a, m, b pro jednotlivé činnosti projektu. Tyto hodnoty se následně využijí k výpočtu středních hodnot (µij dle Jablonského či označení t dle Hanny) a rozptylů. 2. Výpočet základní časových údajů projektu metodou CPM, kde společně s časovými ukazateli se stanoví i jejich rozptyly. 3. Výsledky je možné dále analyzovat. (Gros, 2003, str. 89) σ =

32 Při analýze se hledají odpovědi na následující otázky: Jaká je pravděpodobnost (z), že projekt bude ukončen v daném čase Ts? V jakém čase Ts bude projekt ukončen se stanovenou pravděpodobností? T T s M z= σ = M + s z p kde Ts je stanovený termín ukončení projektu, M střední doba realizace projektu, zp stanovená pravděpodobnost, σkc je směrodatná odchylka. (Jablonský, 2002, str. 201) Metoda PERT je stochastickou metodou operačního výzkumu, jelikož vnímá doby trvání jednotlivých aktivit projektu za náhodné veličiny. (Dudorkin, 1997, str. 247) Je nutné podotknout, že síťová analýza nezahrnuje pouze aplikaci metody CPM a PERT, ale zahrnuje i metody MPM (Metode des Potenciále Metra), RAMPS a další. (Volek, 2005, str. 44) Časově nákladová analýza projektu Metody CPM a PERT jsou metody, ve kterých hlavním kritériem nalezení kritické cesty je čas. V průběhu realizace projektu je nutné nejen sledovat průběh a celkovou realizaci, ale i efektivnost celého projektu. Je možné posuzovat efektivnost projektu z hlediska závislosti délky jeho trvání na užívaných zdrojích nebo na souhrnném ukazateli, kterým mohou být například náklady. (Zimola, 2002, str. 161, 162) Obecně platí, že délku trvání činností lze ovlivnit množstvím použitých zdrojů. Délku trvání některých nebo všech činností lze obvykle zkrátit vynaložením většího objemu prostředků či zdrojů pro realizaci projektu, tj. zvýšením přímých nákladů na projekt, které jsou dány součtem přímých nákladů na jednotlivé činnosti. Tím vzniká určitý počet kombinací dob trvání jednotlivých činností, které vedou k ukončení projektu v plánovaném termínu. Každé z možných kombinací odpovídá určitá výše nákladů a nabízí se tím úloha nalezení takové optimální časově-nákladové kombinace činností, která např. minimalizuje výši celkových přímých nákladů projektu. (Zimola, 2002, str. 161, 162) Pro řešení tohoto typu úloh je využívána metoda CPM/COST (popř. PERT/COST). Ve své podstatě se jedná o metodu kritické cesty zohledňující problematiku nákladů. Aplikaci metody CPM/COST je možné rozčlenit do třech fází: 1. fáze se zabývá konstrukcí tzv. nákladových křivek činností (viz obrázek č. 7), které vyjadřují závislost nákladů (c) na době trvání dané činnosti (t). 2. fáze stanovení průběhu přímých nákladů na projekt v závislosti na době trvání celého projektu a minimalizace těchto nákladů. KC σ KC 32

33 3. fáze vymezení průběhu celkových nákladů na projekt v závislosti na době trvání projektu. Stanoví se minimální celkové náklady a k nim odpovídající optimální délka trvání projektu. (Řízení projektů, 2010, [online]) Obrázek č. 7: Nákladová křivka Zdroj: Slabá, 2010, [online] Poznámka: cij představují náklady v očekávané době tij Obdobně jako metoda CPM podává odpovědi na mnoho otázek (např. Jaká je nejkratší možná doba realizace celého projektu? Jaké jsou časové rezervy nekritických činností?) i tato metoda řeší několik otázek, které se týkají aspektu časového, tak i nákladového. K těmto otázkám patří: Jaké budou celkové náklady projektu? Jaké budou náklady projektu při určité délce trvání celého projektu? Při jakém čase trvání budou náklady minimální? Jaké budou náklady při minimálním trvání v čase? Jaké zdroje budou zapotřebí pro dosažení minimálních nákladů? atd. (Šajdlerová, 2003, [online]) Tato metoda vychází z myšlenky, že se změnou doby trvání činnosti se také mění náklady potřebné k realizaci této činnosti. Pokud budeme snižovat doby realizace jednotlivých činností projektu, budou se zvyšovat náklady těchto činností. Je však nutné zmínit, že existuje určitá mez, při které se doba trvání činnosti přestane zkracovat i přes další zvyšováni nákladů. (Slabá, 2010, [online]) Při hledání nákladově optimální kritické cesty se vychází z předpokladu, že normální (tedy nejdelší přípustné) době trvání činnosti (i, j) s označením Dij odpovídají normální (tj. minimální) přímé náklady cij (D). Zkrácení doby realizace 33

34 činnosti vyžaduje dodatečné náklady. Zkrácené době trvání činnosti dij odpovídají maximální přímé náklady cij (d). Z uvedeného vyplývá, že doba trvání činnosti yij bude náležet do intervalu <dij, Dij> a této činnosti budou odpovídat náklady cij, pro které platí cij (D) cij cij (d). (Zimola, 2002, str. 162) Závislost přímých nákladů a doby trvání činnosti je možné vyjádřit spojitou nákladovou křivkou. Rovnice přímky vyjadřující vztah cij a yij má tvar cij = bij aij*yij,,kde aij 0, bij > 0. Koeficient aij je koeficientem nákladového spádu, je směrnicí dané přímky a stanoví se ze vztahu: a ij = c ij ( d ) kde dij nekratší doba trvání činnosti i, j, Dij nejdelší doba trváni činnosti i, j, D ij c ij d ( D ) ij cij (d) cij (D) náklady při době trvání dij, náklady odpovídající době trvání Dij. Koeficient aij vypovídá o zvýšení přímých nákladů, které nastalo díky zkrácení doby trvání dané činnosti. Obdobně jako dobu realizace činnosti lze zkrátit vynaložením dodatečných nákladů, tak i dobu realizace projektu lze zkrátit dodatečnými náklady u kritických činností. U nekritických činností by se tímto způsobem docílilo zvýšení časových rezerv. Při normálních (tj. nejdelších) dobách trvání činností (yij = Dij) je celková doba realizace projektu (TD) a jí odpovídají přímé náklady projektu cd. Pokud však všechny činnosti jsou realizovány v nejkratší možnou dobu trvání (tedy v čase dij), pak doba realizace projektu odpovídá času Td a tomuto času odpovídají náklady cd. Doba realizace projektu se tak nachází v intervalu TD T Td, přitom této době trvání projektu odpovídají náklady ve výši cd c(t) c(d). Celkové přímé náklady jsou rovny součtu lineárních nákladových funkcí všech činností. c( T ) = i, j ( bij aij * yij ), i, j= 1, 2,..., n Optimalizační úloha pak spočívá buď v minimalizaci celkových přímých nákladů c(t) při dané maximálně přípustné době trvání projektu T, nebo v minimalizaci doby realizace projektu při stanovené výši jeho celkových přímých nákladů. (Zimola, 2002, str. 163) Tuto úlohu je možné vnímat jako problém lineárního programování při předpokladu lineární závislosti času a přímých nákladů a při znalosti nejkratší možné doby (dij) a nejdelší přípustné doby trvání (Dij) každé činnosti. 34

35 S realizací projektu jsou však spojeny i nepřímé náklady, a proto jsou v časověnákladové analýze zohledňovány celkové náklady projektu, které odpovídají součtu obou typů nákladů. Nepřímé náklady představují režijní náklady. Pro zjednodušení se opět využívá předpoklad, že tyto náklady jsou opět lineární funkcí doby realizace projektu. O době realizace projektu rozhodují doby trvání kritických činností. Z tohoto důvodu je možné docílit snížení celkových nákladů pouze zkrácením doby trvání činností na kritické cestě, pro které navíc musí platit podmínka, že aij < a, kde a je regresní koeficient lineární funkce nepřímých nákladů, kterou je možné vyjádřit pomocí vztahu c(t) = b + at, pro TD T Td. (Zimola, 2002, str. 162, 163) Optimální dobu trvání projektu spojenou s minimálními celkovými náklady je možné stanovit dle následujícího postupu. Po nalezení kritické cesty v síti pro normální doby realizace všech činnosti (Dij) je možné stanovit výchozí maximální dobu realizace projektu (TD) a jí odpovídající výši celkových nákladů. V této kritické cestě je nutné vyhledat činnosti s minimálním koeficientem aij. Platíli vztah aij < a, zkrátí se doba realizace této činnosti na dobu trvání dij a následně se stanoví nová kritická cesta a s ní spojené náklady. Porovnávání koeficientů aij.a a se opakuje tak dlouho, dokud existuje nějaká dosud nezkrácená činnost, pro kterou platí daná nerovnost. (Zimola, 2002, str. 164) 35

36 4 Praktická část 4. 1 Základní informace o podniku Obrázek č. 8: Logo společnosti Zdroj: Firemní dokumenty Společnost bau32, spol. s r. o., byla založena v roce 2006 dvěmi fyzickými osobami, panem Ing. Miroslavem Barvínkem a Ing. Liborem Křivánkem. V současnosti je společnost zastupována třemi jednateli. Dle počtu zaměstnanců se firma řadí k malým podnikatelským jednotkám. Společnostem. se zaměřuje na developerskou a architektonickou činnost, výstavbu rodinných a bytových domů a také na výstavbu rekreačních objektů. Předmět podnikání je v obchodním rejstříku definován jako: (Obchodní rejstřík podle firem, 2012, [online]) provádění staveb, jejich změn a odstraňování, velkoobchod, inženýrská činnost v investiční výstavbě, projektová činnost ve výstavbě. Společnost se v současné době soustředí hlavně na výstavbu rodinných a obytných domů v Moravskoslezském, Jihomoravském a Královehradeckém kraji. Společnost si klade za cíl své aktivity rozšířit nejen z geografického hlediska, ale také i o výstavbu domovů pro seniory ve spolupráci s městy a novou investiční společností. Jednatelé společnosti chtějí také docílit rozšíření investiční společnosti na základě vstupu zahraničních investičních fondů, čímž by se rozšířily možnosti vlastních zdrojů pro developerskou činnost společnosti. K významným projektům, kterým se společnost v minulosti věnovala, patří výstavba komplexu rodinných domů v obci Česká u Brna. Činnost na tomto projektu začala v roce Celkový projekt s názvem Lokalita 32 zahrnoval 61 rodinných domů a jeden bytový dům o třiceti bytech. (bau 32 spol. s r. o., 2011, [online]) (Výstavba řadových DOMŮ v Ostravě Hošťákovicích, 2011, [online]) Domy byly rozlišeny do pěti typů, dle jejich velikosti, vybavenosti a dalších parametrů. Ukázky domů, na jejichž výstavbu se společnost zaměřuje i nyní, jsou uvedeny v příloze číslo 4. Tento projekt rodinných domů byl ukončen a předán v roce V současné době se společnost soustřeďuje na výstavbu dalšího komplexu domů a to v Moravsko- 36

37 slezském kraji (v Ostravě). V rámci tohoto projektu může podnik využít mnohých zkušeností, které získal v rámci projektu Česká u Brna Zhodnocení finanční situace podniku Podnik vznikl v roce 2006 se záměrem podnikat v oblasti stavebnictví. Prvotní myšlenkou však bylo zaměřit se jen na realizaci některých stavebních činností (například na realizaci střech), nikoli na výstavbu velkých stavebních komplexů. Projekt Lokalita32 byl prvotním projektem takového rozsahu, který společnost realizovala. Výstavba byla realizována na ploše 3,5 hektarů a byla zahájena v roce Daný projekt ovlivnil mnoho aktivit podniku a jeho realizace se samozřejmě projevila i v oblasti účetnictví a v hodnotách poměrových ukazatelů patřící do oblasti finanční analýzy. Finanční analýza je častým nástrojem hodnocení finanční situace podnikatelského subjektu. Vyplývají z ní důležité závěry a doporučení do budoucích období firmy. Jak vyplynulo z účetních výkazů společnosti, jejichž hodnoty byly zdrojem výpočtů ukazatelů finanční analýzy, finanční analýza nemusí být vždy dobrým nástrojem hodnocení. Tím, že podnik zrealizoval zisk za celý projekt až v roce 2011, mnoho poměrových ukazatelů nemá dobrou vypovídací schopnost. Dle vypočtených ukazatelů se podnik v letech 2007 až 2010 jeví jako podnik nacházející se ve velmi špatné situaci, spojené s velmi vysokou zadlužeností, nedostatečnou likviditou a obrátkovostí. Rokem 2011 se však situace změnila. Poměrové ukazatelé dosahují lepších hodnot než jsou hodnoty doporučené a společnost se tak dostává do pozice prosperující, úspěšné firmy. Důkazem mohou být například ukazatele zadluženosti, které v prvních čtyřech letech realizace přesahují až 98% hranici zadluženosti a v roce 2011 zadluženost klesá na hodnotu 41,7 %. Vysoká zadluženost je podmíněna značnými závazky vůči budoucím majitelům rodinných domů, od kterých společnost přijala dlouhodobé zálohy,o kterých účtovala jako o výnosech příštích období, které byly do výpočtů ukazatelů zadluženosti zahrnuty. Tím, že v roce 2011 jednotlivé stavby byly předány, závazky se snížily a tím i celková zadluženost podniku. Financování celého projektu bylo zabezpečeno z několika zdrojů. K využívaným zdrojům patří vlastní zdroje, úvěry i zdroje z poskytnutých záloh zákazníků. Financování konkrétního domu podnik přenechává na zákazníkovi, který si za pomoci podniku sjedná hypotéku v bance. Tím se stavební společnost zbavuje mnoha závazků, které by byly s financováním spojeny. Tento způsob financování podniku vyhovuje. Obecnou představu o finanční situaci této podnikatelské jednotky mohou dát ukazatele rentability. 37

38 Rentabilita vypovídá o schopnosti podniku vytvářet zisk. Z hodnot uvedených v tabulce číslo 2 je zřejmé, že podnik po dobu své existence dosahoval velmi nízkých hodnot rentability celkového kapitálu. Až v roce 2011 se hodnota ukazatele značně změnila, protože v tomto roce byl vykázán vysoký zisk. Tabulka č. 2: Ukazatele rentability Ukazatel (%) průměr Rentabilita celkových aktiv (ROA) 001,20 00,40 00,36 00,08 53,25 11,06 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) 078,31 41,65 31,61 06,85 91,19 49,90 Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) 133,61 41,70 31,67 06,85 91,38 61,04 Zdroj: Vlastní práce Vzhledem k tomu, že byl zisk vykázán až po dokončení projektu, dá se říci, že jsou hodnoty ukazatelů rentability v jednotlivých letech do značné míry zkresleny. Pro lepší a věrohodnější představu o výkonnosti podniku byly všechny ukazatelé rentability vyjádřeny v průměrné hodnotě za celou dobu trvání projektu. Průměrná hodnota rentability celkových aktiv činí 11,06 % ročně. Tuto míru zhodnocení lze interpretovat i následujícím způsobem: Koruna vloženého kapitálu (kapitálu poskytnutého od vlastníků i věřitelů) se v podniku každým rokem zhodnotila o 0,1106 Kč, tj. o 11,06 %. Ostatní ukazatele rentability zaznamenaly obdobný vývoj v oblasti dosahovaných hodnot jako ukazatel ROA v roce 2008 ve srovnání s předcházejícím rokem došlo k výraznému snížení hodnoty a v následujících letech se tento trend opakoval. V posledním sledovaném roce se míra zhodnocení opět změnila zásadním způsobem. Důkazem je tomu ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE), který stanoví, o kolik se za rok zhodnotí 1 Kč kapitálu vložená do podniku vlastníky. V roce 2010 se koruna od vlastníků zhodnotila pouze o 0,07 Kč, ale v roce 2011 o 0,91 Kč. Stanovením průměrné hodnoty ROE za celou dobu realizace projektu lze opět stanovit věrohodnější údaj, tedy 0,499 Kč. Celkové shrnutí ukazatelů rentability udává tabulka číslo 2, která byla doplněna o průměrné hodnoty jednotlivých ukazatelů. Tím, že se podnik zabývá stavební činností bude dosažení vysokého zisku obvykle spojeno s ukončením rozsáhlého stavebního objektu. Hodnoty ukazatelů je možné vztáhnout i daný projekt. Vypovídají tedy o výnosnosti tohoto projektu. Hodnoty ukazatelů rentability jsou značně závislé na výši vykazovaného zisku. Společnost bau32 v letech zrealizovala určitý zisk, který plynul především z developerské činnosti, ale zisk plynoucí ze zakázky Lokalita 32 společnost získala až v roce Tato konkrétní situace byla způsobena tím, že v průběhu realizace projektu, byla rozpracovaná výroba oceňována v úrovni skutečných nákladů. Po dokončení projektu bylo provedeno vyúčtování celé akce. Z těchto 38

39 důvodů finanční analýza neměla takovou vypovídací schopnost, jakou mívá u společností, které se současně zabývají několika zakázkami, které postupně dokončují. Další podrobnější analýza nebyla tudíž prováděna SWOT analýza a SWOT matice Tato kapitola by měla poukázat na silné a slabé stránky společnosti bau32, spol. s r. o., a také by měla objasnit příležitosti a hrozby plynoucí z vnějšího prostředí, ve kterém tato společnost podniká. Identifikace silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb je zdrojem pro tvorbu tzv. SWOT matice, která vytýčí několik strategií, které společnost může v budoucnu využít v praxi. Podnik by měl využívat své silné stránky k úspěšné realizaci své činnosti, ale také k získání konkurenční výhody a dobrého jména na trhu. Zatímco silné stránky by podnik měl podporovat a rozvíjet, slabé stránky by měl naopak eliminovat. Příležitosti mohou být definovány jako nové možnosti firmy, které její činnost podpoří a mohou zajistit její růst. Hrozby stejně jak příležitosti přicházejí z vnějšího prostředí a pro podnik představují možná rizika, nebezpečí, kterým musí podnik čelit. Jako silné stránky (Strength) zkoumaného podniku mohou být definovány tyto skutečnosti. Reference plynoucí z realizace brněnského projektu, takzvané "Lokality 32", v obci Česká u Brna. Zkušení a tvořiví pracovníci k přípravě projektů nejsou zapotřebí služby externích firem. Architektonické práce si společnost zajišťuje sama. Má své zkušené pracovníky, kteří se v oblasti architektury pohybují celou řadu let. Ke své práci využívají i nástroje výpočetní techniky, které jim práci usnadňují. Každý projekt je jedinečný. Přináší nové požadavky, s čímž se pojí i nové nápady, ať už se jedná o nové či jiné stavební řešení či architektonický návrh, nové materiály a technologie. Jedinečnost projektů podporuje rozvoj pracovního potenciálu zaměstnanců. Dobré vztahy mezi zaměstnanci. Obecně platí, že dobrá pracovní atmosféra může pozitivně ovlivnit výsledky práce. Orientace na zákazníka, snaha vyhovět jeho přáním a požadavkům (v rámci možností harmonogramu výstavby). Společnost se zaměřuje na výstavbu pěti typů rodinných domů. Každý typ domu je přesně definován v rámci ceníku společnosti. Zákazník však obvykle přichází s několika specifickými požadavky, které by měl dům splňoval. Společnost se snaží zákazníkovi vyhovět. Serióznost při dodržování smluvních ujednání. 39

40 Komunikace s veřejností veřejnost se o projektech společnosti dozvídá prostřednictvím několika médií. Konkrétně se jedná o noviny, odborné časopisy (např. MŮJ DŮM), billboardy, atd. O projektech staveb společnost informuje na internetu prostřednictvím svých webových stránek ( a realitních novin. V rámci podniku je možné vymezit i několik slabých stránek (Weaknesses), ke kterým patří: Omezené možnosti vlastních zdrojů. Společnost je závislá na několika externích zdrojích. Velikost firmy společnost bau32, spol. s r. o., se svojí velikostí řadí k malým podnikům. V silných obdobích sice zaměstnává několik desítek pracovníků, ale je to jen v rámci stavební sezóny (po dobu dostatku stavebních činností). Pozice na trhu tím, že společnost vznikla před šesti lety nevybudovala si zatím na trhu příliš silné postavení. Pro některé zákazníky šestiletá působnost na trhu nemusí být dostačující proto, aby využila služeb této firmy. Předmět podnikání stavebnictví vysokých tržeb (zisku) podnik obvykle dosahuje až po ukončení stavební akce. S tím tedy souvisí nepravidelné příjmy. Zatímco silné a slabé stránky vyplývají z vnitřního prostředí společnosti, příležitosti a hrozby se naopak týkají vnějšího prostředí. Toto prostředí může být velice proměnlivé. V současné době z tohoto prostředí vyplývají tyto příležitosti (Opportunities). Rozšířit působnost podniku do dalších krajů a na zahraniční trhy. V minulosti již vedení společnosti uvažovalo o vstupu například na polský trh. Tato myšlenka byla však pozastavena díky rozsáhlým projektům plánovaných na území České republiky. Uzavření spolupráce s ostatními subjekty (banky, subdodavatelé, atd.), kteří by činnost společnosti mohly podpořit a přispět k jejímu rozvoji. Potencionální poptávka po výstavbě nových objektů. Trh s byty a domy není stále naplněn a zájem obyvatel stěhovat se do satelitních částí měst stále trvá. Vypovídají o tom údaje českého statistického úřadu věnované problematice vnitřního stěhování v České republice. (Vnitřní stěhování v České republice, 2011, [online]) Z tohoto plyne značná příležitost, protože společnost obvykle realizuje výstavbu rodinných a obytných domů v odlehlejších částech měst či ve venkovských oblastech, které se nacházejí v úzké blízkosti velkých měst. Jedná se o místa, která jsou dobře dopravně dostupná a z hlediska občanské vybavenosti dobře zajištěna. To mnoho zákazníků ocení. Bydlet ve vlastním domě je snem mnoha lidí v České republice. 40

41 Bydlení je základní životní potřeba, která musí být nějakou formou naplněna. Vnější prostředí je však také zdrojem mnoha hrozeb (Threats). K hrozbám lze zařadit tyto skutečnosti. Konkurence (server ANERI udává 194 tisíc stavebních společností na území České republiky) (Počty firem v ČR, 2010, [online]) Pokles stavební produkce. Pokles potvrzují i informace zveřejněné českým statistickým úřadem. Z informací vyplývá, že stavební produkce v roce 2011 klesla o 3,1 %. O úrovni stavební produkce vypovídá i článek Českého statistického úřadu. V článku byla uvedena informace, že se situace českého stavebnictví v prosinci 2011 zlepšila. Značný vliv mělo příznivé počasí, které pomohlo zachránit celkový roční výsledek. Přesto byl zaznamenán meziroční pokles o 3,1 %. (Dubská, 2012, [online]) Dopady finanční krize krize má negativní důsledek na množství disponibilních prostředků obyvatelstva a vyvolává obavy investovat. To se může projevit nedostatečným počtem zakázek, nedostatečnou poptávkou po nových stavebních objektech. Růst cen vstupů ceny vstupů ovlivní i ceny domů. Legislativa nově vznikající zákony, které by kladly vyšší a pro firmu těžko splnitelné požadavky pro realizaci její činnosti, ale i zákony ovlivňují výši daní, cen pohonných hmot a dalších surovin, které snižují kupní sílu obyvatel. Úsporná opatření vlády např. omezení státní podpory stavebního spoření. (Kálal, 2011, [online]) Banky jelikož společnost nedisponuje neomezenými finančními zdroji musí se rovněž spoléhat na finanční prostředky od bankovních ústavů. Pokud však banka neposkytne společnosti úvěr, podnik tak nemůže realizovat svoji činnost nebo musí nalézt jiný způsob financování svých projektů, čímž se celá stavební činnost může zkomplikovat. Roli hrají rovněž podmínky bank. Nedostatek pozemků, které by byly vhodné pro výstavbu rodinných domů. Sezónnost odvětví některé stavební práce není možné z technologického hlediska realizovat v určitých (zimních) období. Seznam silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb vznikl především na základě několika schůzek s pracovníky stavební společnosti. Vytvořená SWOT analýza bude zdrojem informací pro tzv. SWOT matici (obvykle má podobu tabulky), jejímž podstatou je tvorba čtyř typů strategií. Strategie MAXI-MAXI, strategie založená na maximalizaci silných stránek podniku a příležitostí vnějšího prostředí. Reference z předešlých stavebních projektů x Vstup na nové trhy. 41

42 Reference a pozitivní ohlasy, které společnost během své existence získala mohou pomoci k úspěchu podniku v novém tržním prostředí. Investice do bydlení je nákladná a zákazníci si zjišťují mnoho informací, které jim pomohou ve výběru poskytovatele služby. Serióznost při dodržování smluvních ujednání x Spolupráce s ostatními subjekty. Společnost klade důraz na seriózní jednání v rámci obchodních vztahů a právě serióznost může pro dodavatelské firmy hrát podstatnou roli při uzavírání spolupráce. Komunikace s veřejností + Orientace na zákazníka x Potencionální poptávka. Strategie vzniklá kombinací těchto silných stránek a příležitosti plynoucí z vnějšího prostředí podniku může podniku pomoci vybudovat silnější jméno na trhu a zajistit dostatečné množství zakázek. Tím, že podnik poskytuje informace o své činnosti prostřednictvím několika medií, veřejnost je více informovaná a podnik se tak více dostává do jejího povědomí. Orientace na zákazníka se projevuje nejen tím, že klient může rodinný dům upravit dle svých požadavků, ale i tím, že podnik zákazníka pravidelně informuje o průběhu stavebních prací prostřednictvím stavebního deníku uvedeného na webových stránkách společnosti. Spojení těchto dvou silných stránek může vést k vyššímu oslovení a zásahu potencionálních zákazníků. Zkušení a tvořiví pracovníci x Poptávka po výstavbě nových objektů. Rostoucí poptávka po rodinných domech a zájem klientů o nový a atraktivní vzhled domů podporuje tvorbu nových architektonických řešení. Strategie MINI-MAXI spočívá na minimalizaci slabých stránek a maximalizaci příležitostí. Pozice na trhu x Rozšíření působnosti podniku. Vstup do nových zeměpisných oblastí (do dalších krajů popřípadě na zahraniční trhy) může přispět k rozšíření podnikatelské působnosti a také k získání lepší pozice na trhu v oboru stavebnictví. Omezené možnosti vlastních zdrojů x Uzavření spolupráce s bankou. Strategie MAXI-MINI se snaží maximalizovat silné stránky a minimalizovat hrozby. Tvořiví pracovníci x Sezónnost odvětví. Pracovníci společnosti by mohli navrhnout takové stavební řešení, jehož realizace by nebyla tolik (eventuálně vůbec) závislá na počasí. Všechny činnosti by bylo možné realizovat kdykoli bez ohledu na roční období či aktuální stav počasí. 42

43 Tvořiví pracovníci x Konkurence. Nabídka atraktivních rodinných domů případně domů odlišujících se od nabídky konkurence může být pro klienty natolik lákavá, že nebudou mít zájem o využití služeb konkurence. Strategie MINI-MINI usiluje o minimalizaci slabých stránek a hrozeb. Konkurence x Pozice na trhu. Počet konkurenčních podniků je vysoký. Konkurenční podniky mohou ve své činnosti využívat jiné postupy, jiná řešení, která mohou být úspěšná. Podnik může využit metod benchmarkingu,, jehož pomocí může docílit zlepšení prostřednictvím učení se od konkurence. Využití nových metod může pomoci společnost zlepšit své postavení na trhu Projekt výstavby domu Kroky předcházející procesu výstavby Obchod s rodinnými domy a byty se i přes období hospodářské krize rozvíjí. Předmětem zájmu kupujících je solidní dům či byt, který si sice pořizují za nemalou cenu, ale plní si tak svůj sen o bydlení. Kupující obvykle klade značný důraz na dobré architektonické řešení, na kvalitu provedení, rychlost provedení, ale také na jasnost a konkrétnost, jak ve fázi uzavírání smluv, tak i ve všech etapách stavby. Naopak zhotovitel (stavební firma) musí zajistit mnoho náležitostí, které vedou k uzavření smlouvy se zákazníkem a také zprostředkovat služby, které vedou k vytvoření vazeb s konkrétním bankovním ústavem, který poskytne zdroje financování (hypotéku). Dále podnikatelský subjekt musí mít k dispozici architektonický projekt s možností uplatnění individuálních požadavků zákazníků, konkrétní rozčlenění etap výstavby a postupových termínů financování a v neposlední řadě interaktivní webové stránky realizované stavby s konkrétními aktuálními záležitostmi zákaznické stavby. Z pohledu realizace projektu je styk se zákazníkem nejdůležitějším prvkem celého procesu. Realizátor stavby musí zákazníka získat, přesvědčit, zabezpečit všechny potřebné služby, které vedou k zajištění financování a zajistit informovanost. Zákazník se na zhotovitele obrací s jasně vymezenými požadavky a chce si zajistit určitou úroveň pohodlí (například v podobě přenechání některých závazků na podnikatelském subjektu), ale přitom chce být dostatečně informován a mít k dispozici důkazy o průběhu výstavby. Pro dostatečnou informovanost společnost bau32 vytvořila na svých webových stránkách službu tzv. stavebního deníku pro uživatele, kde zákazník má možnost sledovat průběh stavby vlastního domu. 43

44 Příprava výstavby je podstatnou částí celého stavebního procesu, proto by ji měla být věnována značná pozornost. Nesprávně zrealizovaná příprava může způsobit celou řadu problémů, které se však projeví v pokročilejších fázích realizace projektu a dochází tak ke zbytečným komplikacím, kterým se v mnoha případech dalo předejít. V přípravné fázi je nutné: Získat pozemky a jejich vlastnictví dostatečně právně ošetřit. Ceny pozemků jsou obecně vymezeny v cenových mapách, které vytváří katastrální úřad. Cena je však ovlivněna i dalšími faktory atraktivitou dané oblasti, převisem poptávky nad nabídkou, atd. Ceny jednotlivých pozemků se tak mohou značně lišit. Ošetření pozemků z právního hlediska je velice podstatné. Stavební firma se tak může vyhnout mnoha sporům týkajících se vlastnictví daného území, ale i daného stavebního objektu. Zajistit důslednou architektonickou přípravu včetně všech vazeb na okolí lokality, ve které bude výstavba realizována. Zabezpečit obsáhlá schvalovací řízení. K tomu, aby výstavba mohla na daném pozemku začít, je nutné, aby stavební firma disponovala celou řadou povolení, která ji stavbu schvalují. Základní povolení pro realizaci stavby je stavební povolení či ohlášení stavby (v případě, že stavba nepřesahuje 150 m 2 zastavěné plochy). Vydané stavební povolení musí obsahovat stručný popis a identifikaci stavby, investora stavby, podmínky pro provedení stavby (obecné podmínky + stanoviska účastníků řízení), odůvodnění a poučení. Zabezpečit technologickou připravenost výstavby tak, aby byl zajištěn soulad technologie, pracovníků a časového harmonogramu. Výstavbu rozčlenit do jednotlivých etap. Výstavba rodinného domu je spojena s několika etapami. Každá etapa zahrnuje určitý soubor činností. V této diplomové práci se jedná o tyto etapy výstavba staveniště, zemní práce, základové konstrukce, nosné a střešní konstrukce, truhlářské práce, provedení příček, klempířské práce, rozvody zdravotně technické instalace, ústředního topení a elektra, povrchové úpravy, podlahářské práce a jemné terénní úpravy. Mezi jednotlivými etapami prací je možné definovat určité vazby, které jsou zohledněny při jejich realizaci. Kompletní seznam pracovních činností, které patří do realizační fáze stavby rodinného domu, včetně jejich dob realizace a logických vazeb, které jsou mezi jednotlivými činnostmi provázány, uvádí tabulka číslo 3 na následující stránce. 44

45 Tabulka č. 3: Celkový seznam činností projektu stavba rodinného domu Etapy činností Činnosti výstavby RD Doba trvání (dny) Zdroj Vazby Příprava 1. Zřízení zařízení staveniště 2 Práce + materiál staveniště 2. Elektropřípojka - pracovní rozvaděč 2 Práce + materiál 1SS 3. Přípojka vodovodu, pracovní odběr 4 Práce + materiál 1SS 4. Přípojka plynu 4 Subdodávka 12FS 5. Doprava mechanizace 2 Subdodávka 1FS 6. Osazení stavby na lavičky 1 Práce 1FS 7. Přípojky kanalizace 4 Subdodávka 12FS 8. Retence 1 Práce + materiál 12FS 9. Kontrola zákazníkem Zemní práce 10. Sejmutí ornice 1 Práce 5FS, 6FS 11. Hloubení rýh 3 Práce 10FS 12. Rýhy inženýrských sítí 1 Práce 15FS, 16FS 13. Hutnění základové rýhy 2 Práce 11FS 14. Zemnící pásek 1 Subdodávka 13FS Základové 15. Zdivo základové z tvárnic 4 Práce 14FS; 2FS; 3FS konstrukce 16. Prostupy 1 Práce 14FS 17. Rozvod IS pod deskou 3 Práce + materiál 15FS; 16FS; 7FS 18. Armování 3 Práce 15FS; 16FS; 4FS; 7FS 19. Betonáž základů 8 Práce 18FS 20. Dohutnění podloží 2 Práce 17FS 21. Armování desky 1 Práce 20FS; 19FS+7d 22. Betonáž desky 15 Práce 19FS+7d; 21FS 1. NP nosné 23. Založení hydroizolace 1 Práce + subdodávka 22FS+14d konstrukce 24. Nosné zdivo včetně překladů 5 Práce 23FS 25. Komínové zdivo 4 Práce 23FS 26. Věnec 4 Práce 24FS Střešní 27. Tesařské práce 7 Práce + subdodávka 26FS+14d; 25FS konstrukce 28. Pojistná hydroizolace 3 Práce + materiál 27FS 29. Pokrývačské práce 5 Subdodávka 28FS; 40FS; 37FS 30. Tepelná izolace 7 Práce + materiál 29FS Truhlářské 31. Truhlářské práce - zaměření oken 2 Práce 24FS práce 32. Truhlářské práce - výroba 28 Práce 31FS 33. Truhlářské práce - osazení oken 4 Práce 32FS; 36FS 34. Truhlářské práce - osazení zárubní 2 Práce 57FS+14d a dveří typizované 35. Vrata 1 Subdodávka 24FS Příčky 36. Provedení příček 1. NP 7 Práce 24FS Klempířské 37. Osazení okapnic STŘEŠNÍ 2 Subdodávka 27FS práce 38. Osazení okapnic OKEN vč. výroby 2 Subdodávka 33FS; 35FS 39. Osazení střešních svodů 2 Subdodávka 51FS 40. Oplechování komína vč. doměření 2 Subdodávka 25FS Rozvody ZTI, 41. Rozvod kanalizace 3 Práce 36FS ÚT, elektro 42 Elektro instalace - hrubé rozvody 10 Subdodávka 49FS 45

46 Etapy činností Rozvody ZTI, Činnosti výstavby RD Doba trvání (dny) Zdroj Vazby 43. Elektro instalace - kompletace 4 Subdodávka 52FS; 53FS; 54FS ÚT, elektro 44. Rozvod plynu - pouze 1.NP 2 Subdodávka 42FS Povrchové 45. Osazení zařizovacích předmětů 3 Subdodávka 52FS; 53FS; 54FS 46. Rozvod ÚT 10 Subdodávka 56FS 47. Osazení radiátorů 3 Subdodávka 46FS; 52FS; 53FS 48. Osazení plynového kotle 2 Subdodávka 44FS; 46FS; 50FS; 49. Voda 3 Práce 41FS 50. Omítky vnitřní 14 Subdodávka 44FS úpravy 51. Fasádní zateplov.systém vč. omítek 14 Práce 5FS; 38FS Podlahářské 52. Obklady 7 Subdodávka 57FS 53. Malby 5 Práce + subdodávka 54FS 54. Sádrokartony 5 Práce + subdodávka 30FS; 50FS 55. Dokončení hydroizolace 1 Práce + subdodávka 50FS práce 56. Pokládka podlahového EPS 2 Práce + subdodávka Jemné terénní +materiál 55FS 57. Cementový potěr ZFE 16 Práce + subdodávka 46FS 58. Provedení nášlapných vrstev 10 Práce + subdodávka 53FS; 57FS+14d 59. Rozprostření ornice 2 Práce 61FS úpravy 60. Vnější komunikace 14 Práce 4FS; 7FS; 39FS Zdroj: Vlastní práce 61. Oplocení 5 Subdodávka 60FS 62. Vyčištění budov 5 Práce 34FS; 43FS; 45FS; Poznámka: Použité zkratky ve sloupci Vazby jsou vysvětleny v kapitole FS; 53FS; 58FS; 59FS Číslo před uvedenou značkou představuje číslo činnosti, se kterou je popisovaná činnost spojena logickou vazbou. K dalším krokům, které je nezbytné v přípravné fázi zajistit patří: Vybrat subdodavatele. Některé stavební činnosti podnik realizuje prostřednictvím subdodávek. Firmy volí své dodavatele dle kritérií, která jsou pro ně podstatná. Roli obvykle hraje cena a kvalita subdodávky, rychlost dodání/realizace činnosti, ale i vzdálenost dodavatele a reference ostatních firem o činnosti dodavatele, apod. Vymezit časový harmonogram. Existuje mnoho metod, jejichž výstupem je časový harmonogram daného projektu. Harmonogram přehledně zobrazí jednotlivé činnosti, délku jejich trvání, jejich vzájemné návaznosti, atd. Všechny tyto činnosti je nutné realizovat dle určitého provozního řádu. Provozní řád by se měl vztahovat na samotnou výstavbu, ale je potřebné vymezit i určitý řád ve 46

47 styku se zákazníky. Podnik se tak může vyvarovat mnoha obtíží. K nejvíce problémovým oblastem, které způsobují samotní zákazníci, lze zařadit. kombinovaný způsob financování (hypotéka a vlastní zdroje), tzn. opožděné úhrady faktur za provedené práce včetně dohadů ohledně kombinace způsobu financování, neplacení faktur za provedené či objednané práce (to může vyústit v soudní spory), časté kontroly stavby nedodržování termínu stanovených kontrol zákazníkem, neustálé změny požadavků. Ze zkušeností stavební firmy vyplývá, že přibližně 10 % z celkového počtu zákazníků znesnadňuje realizaci stavby. Koupě i samotná výstavba rodinného domu si vyžaduje značné finanční prostředky. Společnost bau32, spol. s r. o., kombinuje potřebné zdroje financování. Používá zdroje vlastní, bankovní úvěry a aplikuje i způsob financování, při kterém závazky vůči bance nese přímo samotný klient, pro kterého je stavba určena. Po navázání kontaktu se zákazníkem, zmapování jeho potřeb a přání, ale také zjištění mobility jeho finančních zdrojů, obvykle následuje schůzka v bance, která poskytne potřebné zdroje financování. Zdroje, které jsou využity pro potřeby stavby domu, jsou klientovi fakturovány a faktura je bankou proplacena. Tento postup dává příklad realizace větších celků s postupným financováním přímo zákazníky. Není tedy potřeba velkých finančních zdrojů ihned na počátku stavby. Financování je průběžné, ale o to náročnější je řízení celého procesu. Tato metoda zlevňuje celý proces, klade však velké nároky na přípravu stavby celého projektu a klade velký důraz na dodržování pravidel financování ze strany dodavatele i zákazníka. Jakýkoli možný nedostatek ve financování brání plynulosti všech navazujících technologických prací Plánování projektu pomocí výpočetní techniky Výstavba rodinného domu je realizována v několika etapách. Každá etapa obsahuje několik dílčích činností. Etapy se od sebe liší nejen obsahovou náplní, ale i dobou trvání, potřebnými zdroji (pracovními, materiálními, finančními) a dílčími vazbami. Pro metody síťové analýzy jsou údaje o jednotlivých etapách výstavby klíčové. Teprve na jejich základě je možné stanovit určitý časový diagram popř. další grafy a tabulky názorně popisující daný projekt. Vytvořené přehledy v podobě grafů či tabulek mohou pomoci k tvorbě opatření a mnoha závěrům. Každý projekt je možné vnímat jako unikátní akci, protože přináší něco nového například vznik nových opatření, zavedení nové technologie, nový způsob řešení problému, apod. Může také dojít ke změně podmínek, za kterých se projekt uskutečňuje a to může vést k jiným postupům realizace. 47

48 Stavba domu může být také obecně označena pojmem projekt. Splňuje totiž základní prvky projektu. Stavba zahrnuje časově a prostorově vymezený soubor činností, které směřují ke splnění stanoveného cíle. V současné době jsou realizovány různé projekty, které se liší nejen obsahem, ale i stupněm náročnosti. Právě díky velké náročnosti projektů se pro plánování (i realizaci) využívají speciální softwary a metody, které celou plánovací (realizační) činnost usnadňují. Jedním takovým nástrojem, který byl využit v praktické části této práce, je i program Microsoft Project, který zajišťuje kompletní řízení projektů. Řízení od samotného plánování, až po sledování jeho realizace, kontrolu a samozřejmě umožňuje i aktualizaci podmínek projektu. Jedná se o nástroj, který umožňuje daný projekt zobrazit v podobě tabulkové (seznam činností a informace o nich), tak i v podobě grafické (Ganttův diagram, PERT diagram). Plánování projektu v programu zahrnuje vložení potřebných údajů, definování úkolů, jejich doby trvání a vztahů mezi nimi (vznikají tak věcné a časové vazby), definování zdrojů a jejich přiřazení k jednotlivým úkolům a optimalizaci plánu. Jelikož podmínky realizace projektu se mohou v čase měnit, je nutné projekt aktualizovat a přizpůsobit jej novým podmínkám a informacím. V tom spočívá jedna z výhod tohoto programu. Umožňuje projektovou aktualizaci i optimalizaci. Program se automaticky přizpůsobí jakékoli zadané změně (např. změně termínu zahájení celého projektu) přepočítá termíny doby trvání, časové rezervy, využití zdrojů, atd. Microsoft Projekt tedy zajistí přehledné zobrazení celého projektu od počátku do konce jeho realizace. Před získáním nějakého výstupu z programu bylo nutné získat všechny potřebné údaje. Konkrétně se jednalo o seznam činností, které jsou obsahem výstavby domu (tabulka č. 3), délce (době trvání) jednotlivých činností a především získání informací o návaznostech jednotlivých aktivit. Tyto údaje jsou nezbytné pro sestavení síťového grafu, následné výpočty, stanovení kritické cesty a časových rezerv projektu. Správná identifikace vztahů mezi jednotlivými činnostmi je důležitá. Mezi činnostmi lze vymezit čtyři druhy vazeb: (Adamec, 2001, str. 75, 76) Finish to Start (FS) (Dokončení Zahájení) Dokončení jednoho úkolu má vliv na zahájení jiného úkolu. Finish to Finish(FF) (Dokončení Dokončení) Dokončení jednoho úkolu má vliv na dokončení jiného úkolu. Start to Start (SS) (Zahájení Zahájení) Zahájení jednoho úkolu má vliv na zahájení jiného úkolu. Start to Finish (SF) (Zahájení Dokončení) Zahájení jednoho úkolu má vliv na dokončení jiného úkolu. 48

49 Tyto vazby se v grafickém znázornění programu zobrazí následujícím způsobem. Obrázek č. 9: Typy logických vazeb Zdroj: Dolanský, V., Měkota, V., Němec, V. Nejčastěji užívanou vazbou v rámci tohoto stavebního projektu byla vazba Finish to Start. Tato logická vazba byla nastavena například u rozvodu informačních sítí pod deskou. Tato činnost může začít až tehdy, když činnosti zdivo základové z tvárnic, prostupy a přípojka kanalizace jsou dokončeny. Další vazba, která je mezi činnostmi projektu nastavena je vazba Start to Start. Tato vazba je definována u činnosti Přípojka vodovodu a Elektrořípojka pracovní rozvaděč. U těchto činností zahájení Zřízení zařízení staveniště má vliv na zahájení těchto dvou činností. Může ovšem nastat i situace, kdy činnosti mezi sebou nejsou propojeny žádnou vazbou. Konkrétním příkladem mohou být opakované akce projektu (porady, kontrolní dny, splátky úvěru). Tyto úkoly jsou vázány na určité kalendářní termíny, omezují plánování projektu, proto se k nim nedefinují žádné předcházející a navazující úkoly. V projektu stavba rodinného domu byly také stanoveny pravidelné úkoly v podobě pravidelných kontrolních dnů zákazníka. Jedná se o dny, kdy klient přijede sám zhodnotit průběh výstavby. Termíny návštěv klienta byly vymezeny na každé druhé pondělí v měsíci (samozřejmě je možné stanovit jakýkoli den po vzájemné domluvě se zákazníkem). Konkrétní termíny kontrol vedou k vymezení určitých pravidel ve vztahu firma klient. Vkládání údajů do programu je nutné věnovat značnou pozornost. Lze tak zamezit vzniku nechtěné chybovosti. V programu je možné vybrat několik způsobů zobrazení zadaných informací. K těmto způsobům patří: úkolová zobrazení kalendář, Ganttův diagram, PERT diagram, (tato zobrazení jsou součástí této práce, viz přílohy) zdrojové zobrazení zdrojový list či graf. Všechna tato zobrazení podávají přehledně uspořádané informace o projektu. 49