Diferenciální rovnice s programem GeoGebra

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra matematiky Bakalářská práce Diferenciální rovnice s programem GeoGebra Vypracovala: Michaela Opavová Vedoucí práce: RNDr. Libuše Samková, Ph.D. České Budějovice 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci na téma Diferenciální rovnice s programem GeoGebra jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě, elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích... Michaela Opavová

3 Poděkování Touto cestou bych chtěla především poděkovat vedoucí mé bakalářské práce RNDr. Libuši Samkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a také za trpělivost a vstřícný přístup během zpracování mé práce. Také děkuji rodině za morální a finanční podporu během studia a v neposlední řadě bych chtěla poděkovat mým kamarádům za veškerou pomoc.

4 Anotace Hlavním cílem této bakalářské práce na téma Diferenciální rovnice s programem GeoGebra je vytvořit přehlednou sbírku s řešenými příklady. Příklady jsou nejprve vyřešeny početně a poté následuje jejich grafická interpretace pomocí matematického programu GeoGebra. Ilustrace příkladů nám zobrazují zajímavá řešení. Dalším cílem je přiblížit studentům program GeoGebra, jako nástroj, s jehož pomocí se dá příklad elegantně vyřešit. Práce je rozdělena do tří kapitol, které se zabývají diferenciálními rovnicemi základního typu, metodou separace proměnných a lineárními diferenciálními rovnicemi s konstantními koeficienty a nulovou pravou stranou. Jsou uvedené stručnou základní teorií a poté řešenými příklady. V těchto kapitolách je vybraná většina typů příkladů, se kterými se setká student v předmětu Matematická analýza III. Proto je tato sbírka vhodná jako studijní materiál pro studenty matematických oborů. Klíčová slova: diferenciální rovnice, GeoGebra. Abstract The main aim of this bachelor thesis called Differential equations with GeoGebra is to create a transparent collection of solved examples. Examples are numerically solved first, followed by their graphic interpretation by using mathematical program GeoGebra. Illustrations show us interesting solutions of examples. Another objective is to introduce students the program GeoGebra as a tool through which you can elegantly solve the example. The work is divided into three chapters, which deal with the basic type of differential equations, the method of separation of variables and linear differential equations with constant coefficients and zero right side. They are shown of the basic theory and then resolved examples. In These chapters are selected types of examples which meets student in Mathematical Analysis III. Therefore, this collection is useful as a study material for students of mathematical disciplines. Keywords: differential equations, GeoGebra.

5 Obsah 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ TYP Bez počáteční podmínky Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad S počáteční podmínkou Příklad Příklad Příklad METODA SEPARACE PROMĚNNÝCH Bez počáteční podmínky Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad

6 Příklad Příklad Příklad Příklad S počáteční podmínkou Příklad Příklad Příklad Příklad LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE S KONSTANTNÍMI KOEFICIENTY A NULOVOU PRAVOU STRANOU Bez počáteční podmínky Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad Příklad S počáteční podmínkou Příklad ZÁVĚR LITERATURA... 76

7 1 ÚVOD Tato bakalářská práce je postavena především na praktické části sbírky příkladů na téma Diferenciální rovnice s programem GeoGebra. První kapitola je zaměřena na diferenciální rovnice základního typu. V práci je uvedena záměrně, aby si student osvěžil učivo z předešlých Matematických analýz I. a II. a byl připravený na učební látku Matematické analýzy III. První kapitola je uvedena nutnou teorií k porozumění daných příkladů a pak následuje podrobný postup jednotlivých řešení, který je vždy na konci příkladu doplněn barevným grafickým znázorněním různých řešení rovnice. Jsou zde uváděny různé typy příkladů, které jsou řazené podle obtížnosti. Druhá kapitola se zabývá metodou separace proměnných, která je opět uvedena základní teorií. Kapitola je znovu rozdělená na různé skupiny příkladů. Snažila jsem se, aby byly v kapitole zastoupeny všechny typy funkcí. Po nich následují příklady, u kterých nevzniká technická podmínka a příklady s technickou podmínkou. Poslední kapitola se zabývá lineárními diferenciálními rovnicemi s konstantními koeficienty a nulovou pravou stranou. Jsou zde zastoupeny všechny možné typy fundamentálních systémů. Každá kapitola je rozdělena na příklady bez počáteční podmínky a na příklady s počáteční podmínkou. Když jsem používala program GeoGebra pro tvorbu ilustračních obrázků, velice mi při práci s GeoGebrou pomohly internetové stránky [7], ve kterých jsou uvedeny všechny potřebné příkazy. V práci jsou uvedené příklady, které jsou převzaté z literatury [1], [2], [3], [4], [5], [6] a [8]. Dále tu jsou příklady, kterými jsem se inspirovala a pozměnila jsem jejich zadání a v neposlední řadě jsou tu vlastní příklady. Práce obsahuje 47 obrázků vytvořených v programu GeoGebra. 7

8 2 ZÁKLADNÍ TYP Základním typem diferenciálních rovnic jsou rovnice tvaru, tedy rovnice, ve kterých se nevyskytuje. Při řešení těchto rovnic využíváme neurčitý integrál řešením je a to včetně konstanty Diferenciální rovnice základního typu má tedy nekonečně mnoho řešení. (Samková, [5], s. 88) Příklady jsou nejdříve vyřešeny početně a poté následuje grafická prezentace pomocí matematického programu GeoGebra. Grafická podoba bude demonstrována na vybraném počtu různých konstant, které příklad přehledně ukážou, jak se rovnice chová pro konkrétní konstanty Tato kapitola je čerpaná výhradně z literatury. Pro podkapitolu bez počáteční podmínky jsou z literatury převzata jen zadání neurčitých integrálů a následně je na ně vytvořen příklad. U podkapitoly s počáteční podmínkou už jsou z literatury převzata kompletní zadání. 2.1 Bez počáteční podmínky Příklad 1 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice ([6], str. 85) Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru: Vypočítáme integrál: 8

9 Výsledkem je: kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro Obr. 1: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu Příklad 2 ([2], str. 5) Najděte všechna řešení diferenciální rovnice Ze zadání určíme podmínku: 9

10 Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru: Vypočítáme integrál: Výsledkem je: kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro Křivky vyplní celou rovinu kromě přímky Obr. 2: Grafické řešení příkladu Příklad 3 ([6], str. 84) Najděte všechna řešení diferenciální rovnice. Ze zadání určíme podmínku:. Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru:. Vypočítáme integrál: úpravami dostaneme 10

11 Výsledkem je, kde. Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro.. Křivky vyplní celou polorovinu. Obr. 3: Grafické řešení příkladu Příklad 4 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice. (vlastní příklad) Ze zadání nedostaneme žádnou podmínku, protože v našem příkladu bude výraz pod odmocninou vždy. Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru:. Vypočítáme integrál: pomocí substituce: dostaneme: 11

12 Výsledkem je, kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. Křivky vyplní celou rovinu. Obr. 4: Grafické řešení příkladu Příklad 5 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice. ([6], str. 90) Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru:. Vypočítáme integrál: Výsledkem je, kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro 12

13 Obr. 5: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu Příklad 6 ([2], str. 6) Najděte všechna řešení diferenciální rovnice Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru: Vypočítáme integrál: využijeme znalost vzorců: Výsledkem je:, kde Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. 13

14 Křivky vyplní celou rovinu kromě přímek Obr. 6: Grafické řešení příkladu Příklad 7 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice. ([4], str. 112) Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru:. Vypočítáme integrál: použijeme metodu per partes: Výsledkem je, kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro 14

15 Obr. 7: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu Příklad 8 ([6], str. 84) Napište všechna řešení diferenciální rovnice. Nejprve určíme podmínku:. (Dosáhli jsme jí úpravou výrazu: ; z výrazu jasně podmínka vyplývá.) Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru:. Vypočítáme integrál:. Výsledkem je, kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. 15

16 Obr. 8: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu kromě přímky Příklad 9 ([2], str. 8) Najděte všechna řešení diferenciální rovnice:. Ze zadání určíme podmínku:. Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru:. Vypočítáme integrál: pomocí dělení polynomů vyjde výraz se zbytkem, upravíme integrál do tvaru: a dopočteme:. 16

17 Výsledkem je, kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. Obr. 9: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu kromě přímky Příklad 10 Napište všechna řešení diferenciální rovnice. ([4], str. 119) Ze zadání určíme podmínku:. Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru:. Vypočítáme integrál: Než se pustíme do výpočtu, vidíme, že v čitateli je derivace jmenovatele, jen chybí v čitateli dvojnásobek Podle věty: Nechť funkce má spojitou derivaci, 17

18 pak. Čitatel vynásobíme číslem, a aby se nezměnilo řešení, tak celý integrál vynásobíme a dopočítáme: Výsledkem je, kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. Obr. 10: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu kromě přímek a. 2.2 S počáteční podmínkou Pokud nechceme všechna řešení diferenciální rovnice, ale chceme jedno konkrétní řešení, tedy řešení, které splňuje počáteční podmínku, tak toto řešení nazýváme partikulárním řešením. (Samková, 5) U těchto příkladů nás zajímá 1 konkrétní řešení, které vyhovuje uvedené počáteční podmínce. I přesto jsem do obrázků dala i další řešení, abychom viděli, jak vypadá celková situace. 18

19 2.2.1 Příklad 1 Najděte partikulární řešení diferenciální rovnice, které vyhovuje uvedené počáteční podmínce: ([5], str. 92) Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru: Vypočítáme integrál: =. Výsledkem je: kde Grafická podoba různých řešení rovnice Křivky vyplní celou rovinu., a to pro My hledáme konkrétní řešení splňující podmínku vyjde. Tedy po dosazení Hledaným partikulárním řešením je funkce V obrázku je řešení tučně zvýrazněno. 19

20 Obr. 11:Grafické řešení příkladu Příklad 2 Najděte partikulární řešení diferenciální rovnice, které vyhovuje uvedené počáteční podmínce: ([5], str. 92) Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru: Vypočítáme integrál:. Výsledkem je: kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro Křivky vyplní celou polorovinu My hledáme konkrétní řešení splňující podmínku vyjde Tedy po dosazení 20

21 Hledaným partikulárním řešením je funkce V obrázku je řešení tučně zvýrazněno. Obr. 12: Grafické řešení příkladu Příklad 3 Najděte partikulární řešení diferenciální rovnice, které vyhovuje uvedené počáteční podmínce: ([5], str. 92) Ze zadání určíme podmínku: Řešením rovnice budou všechny funkce ve tvaru: Vypočítáme integrál pomocí substituce: dostáváme: Výsledkem je:, kde. Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro Křivky vyplní celou rovinu kromě přímky. 21

22 My hledáme konkrétní řešení splňující podmínku vyjde Tedy po dosazení Hledaným partikulárním řešením je funkce V obrázku je řešení tučně zvýrazněno. Obr. 13: Grafické řešení příkladu

23 3 METODA SEPARACE PROMĚNNÝCH Tato metoda se používá pro diferenciální rovnice, ve kterých se vyskytuje, a které se dají upravit do tvaru tedy všechna převést na jednu stranu rovnice a všechna na druhou. Řešením takové diferenciální rovnice je splňující rovnici včetně konstanty, kterou stačí psát pouze na pravou stranu rovnice. (Samková, [5], s. 93) Postup je stejný jako u předchozí kapitoly. Tato kapitola je čerpaná výhradně z literatury a z vlastních příkladů. Některá zadání jsou kompletně převzatá, jen u malé části příkladů je zadání trochu pozměněné. 3.1 Bez počáteční podmínky Příklad 1 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([6], str. 114) Postupně řešíme: pro 23

24 Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru: kde Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. Křivky vyplní celou rovinu. Obr. 14: Grafické řešení příkladu Příklad 2 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([5], str. 97) Postupně řešíme: pro Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru: kde Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. 24

25 Obr. 15: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu Příklad 3 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: (vlastní příklad) Postupně řešíme: Protože výraz pod odmocninou z poslední rovnice musí být, dostáváme podmínku: Řešení nerovnice je složité, neboť pro různá nám vyjdou různá. Pro každé bychom měli jinou podmínku. Podrobněji podmínku rozebereme s konkrétním. 25

26 Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru:, kde Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro Obr. 16: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu. Nyní se znovu vrátíme k podmínce:, podrobněji si ji nyní rozebereme s konkrétní hodnotou Zvolíme si 26

27 Mohou nastat dva případy (oba výrazy budou buď kladné anebo záporné), ve kterých bude nerovnost platit: pokud pokud Obr. 17: Podrobný náhled na řešení pro Z obrázku je vidět, že pro má rovnice konkrétní podmínku, a to Zvolíme si ještě jednu konkrétní hodnotu pro názornější představu. Zvolíme si 27

28 Pokud si do matematického programu GeoGebra zadáme levou stranu nerovnice ( ) jako funkci, tak zjistíme, že všechny hodnoty funkce jsou kladné. Tudíž nerovnost je splněna pro Řešení rovnice je definované na celém oboru Obr. 18: Podrobný náhled na řešení pro Příklad 4 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: (vlastní příklad) Postupně řešíme: 28

29 pro Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru: kde Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. Křivky vyplní celou rovinu. Obr. 19: Grafické řešení příkladu

30 3.1.5 Příklad 5 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([6], str. 115) Ze zadání určíme podmínku:, z toho vyplývá, že: Zlomek můžeme napsat jako. Pak postupně řešíme: (1) Protože z rovnice (1) je zřejmé, že levá strana je vždy kladná, musí být kladná i pravá strana rovnice. Z toho vyplývá, že dostáváme podmínku pro pokud: pokud pokud Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru:, kde pro ; pro ; pro Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro. 30

31 Křivky vyplní pouze I. kvadrant. Obr. 20: Grafické řešení příkladu Příklad 6 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: (vlastní příklad) Postupně řešíme: 31

32 můžeme upravit do tvaru: (1) (2) V rovnici (1) jsme využili znalost převrácené hodnoty. Z rovnice (2) je zřejmé, že levá strana je vždy kladná, proto totéž platí i pro pravou stranu. Z toho vyplývá, že dostáváme podmínku pro : (3) Nerovnost bude platit, když čitatel i jmenovatel budou kladné nebo oba dva budou záporné. V našem případě z nerovnice (3) vyplývá, že se budeme zabývat jen jmenovatelem, který musí být záporný, protože čitatel je také záporný. Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru: kde a jsou omezené podmínkou: Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro. 32

33 Křivky vyplní pouze polorovinu. Obr. 21: Grafické řešení příkladu Nyní se znovu vrátíme k podmínce:, kde se budeme zabývat výrazem. Podrobněji si ji rozebereme s konkrétní hodnotou Zvolíme si Vhodně zvoleným Dosadíme za zjistíme kořen nerovnice. a zkusíme, zda není náhodou kořenem: je kořen. Výraz ( ) půjde vydělit výrazem : ( ) : 33

34 Výraz výraz nelze rozložit, bude vždy kladný, protože se nedá rozložit. O podmínce nám tedy rozhodne výraz : nastanou případy pokud tak pokud tak My chceme, takže pro je definiční obor řešení: Obr. 22: Podrobný náhled na řešení pro Zvolíme si ještě jednu konkrétní hodnotu pro názornější představu. Zvolíme si proto se budeme zabývat jen výrazem. Aby levá strana nerovnice byla, musí být i 34

35 Obr. 23: Podrobný náhled na řešení pro Pro je definiční obor řešení: Příklad 7 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([5], str. 95) Postupně řešíme: (1) 35

36 Z rovnice (1) dostáváme podmínku pro : Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru: kde, Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro. Křivky vyplní pouze polorovinu Obr. 24: Grafické řešení příkladu Příklad 8 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([5], str. 97) Postupně řešíme: 36

37 lze upravit do tvaru: (1) následně upravíme: (2), pro (3) A zvolíme novou konstantu: a dostaneme řešení:, kde Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru:, kde Grafická podoba různých řešení rovnice. a to pro 37

38 Obr. 25: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu kromě přímky Příklad 9 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([5], str. 97) Ze zadání určíme podmínku: Postupně řešíme: lze upravit do tvaru: následně upravíme:, pro. 38

39 a zvolíme novou konstantu: a dostaneme řešení:, kde Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru: Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. Obr. 26: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu kromě přímky Příklad 10 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice:. ([6], str. 114) Rovnici upravíme tak, aby byla připravena pro metodu separace proměnných: 39

40 a postupně řešíme: lze upravit do tvaru: následně upravíme: (1) Z rovnice (1) vznikla podmínka: Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru:, kde Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro Obr. 27: Grafické řešení příkladu

41 Křivky vyplní celou rovinu Příklad 11 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: (vlastní příklad) Postupně řešíme: lze upravit do tvaru: následně upravíme: (1) Z rovnice (1) vznikla podmínka: Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru:, kde Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro 41

42 Křivky vyplní celou rovinu. Obr. 28: Grafické řešení příkladu Příklad 12 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([6], str. 114) Rovnici upravíme tak, aby byla připravena pro metodu separace proměnných: Touto úpravou bychom ztratili jedno řešení nulovou funkci. (Nulová funkce je funkce, která splňuje: pro všechna označuje se ) Postupně řešíme: lze upravit do tvaru: následně upravíme: 42

43 pro a zvolíme novou konstantu: a dostaneme řešení: Nyní se vrátíme ke ztracenému řešení; ( : (Zkusíme, jestli není náhodou řešením původní rovnice.) a dosadíme:, rovnice platí. Protože nulovou funkci můžeme zapsat jako, všechna řešení rovnice jsou funkce ve tvaru: (pro ) Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro Křivky vyplní celou rovinu. Obr. 29: Grafické řešení příkladu

44 Příklad 13 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([6], str. 114) Rovnici upravíme tak, aby byla připravena pro metodu separace proměnných: Určíme podmínku: Úpravou rovnice bychom opět ztratili jedno řešení nulovou funkci. Postupně řešíme: lze upravit do tvaru: následně upravíme: a zvolíme novou konstantu: a dostaneme řešení: Nyní se vrátíme ke ztracenému řešení: zkusíme, jestli funkce je řešením. pro dosadíme: Protože všechna řešení rovnice můžeme napsat ve tvaru Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro 44

45 Obr. 30: Grafické řešení příkladu Křivky vyplní celou rovinu kromě přímky Příklad 14 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([6], str. 114) Rovnici upravíme: Určíme podmínku: Úpravou rovnice bychom ztratili jedno řešení nulovou funkci. 45

46 Postupně řešíme: lze upravit do tvaru: následně upravíme: a zvolíme novou konstantu: a dostaneme řešení: Nyní se vrátíme ke ztracenému řešení: zkusíme, jestli funkce je řešením. pro dosadíme: Protože všechna řešení rovnice můžeme napsat ve tvaru Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro 46

47 Křivky vyplní pouze pás, ve kterém je Obr. 31: Grafické řešení příkladu Příklad 15 Najděte všechna řešení diferenciální rovnice: ([2], str. 76) Rovnici upravíme: Touto úpravou bychom ztratili jedno řešení nulovou funkci. (Nulová funkce je funkce, která splňuje: pro všechna označuje se ) Postupně řešíme: lze upravit do tvaru: následně upravíme: 47

48 a zvolíme novou konstantu: a dostaneme řešení: Nyní se vrátíme ke ztracenému řešení: ( : dosadíme: Protože nulovou funkci můžeme zapsat jako rovnice jsou funkce ve tvaru: (pro ), všechna řešení Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro Křivky vyplní celou rovinu. Obr. 32: Grafické řešení příkladu

49 3.2 S počáteční podmínkou Příklad 1 Najděte partikulární řešení diferenciální rovnice, které vyhovuje uvedené počáteční podmínce: ([6], str. 115) Postupně řešíme: pro Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru: kde Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro. Křivky vyplní celou rovinu kromě přímek. My hledáme konkrétní řešení splňující podmínku. Tedy po dosazení vyjde Hledaným partikulárním řešením je funkce 49

50 Obr. 33: Grafické řešení příkladu Detail zobrazující konkrétní partikulární řešení. Obr. 34: Podrobný náhled na řešení splňující podmínku 50

51 3.2.2 Příklad 2 Najděte partikulární řešení diferenciální rovnice, které vyhovuje uvedené počáteční podmínce: (vlastní příklad) Rovnici upravíme tak, aby byla připravena pro metodu separace proměnných: Postupně řešíme: (1) Z rovnice (1) je zřejmé, že levá strana je vždy kladná, proto totéž platí i pro pravou stranu. Z toho vyplývá, že dostáváme podmínku pro : (2) Nerovnost bude platit, když čitatel i jmenovatel budou kladné nebo oba dva budou záporné. V našem případě z nerovnice (2) vyplývá, že se budeme zabývat jen čitatelem, který musí být kladný, protože jmenovatel je také kladný. Řešením rovnice jsou všechny funkce ve tvaru: kde. Grafická podoba různých řešení rovnice a to pro. 51

52 Křivky vyplní pouze polorovinu: My hledáme konkrétní řešení splňující podmínku vyjde. Tedy po dosazení Hledaným partikulárním řešením je funkce V obrázku je řešení tučně zvýrazněno. Obr. 35: Grafické řešení příkladu

53 3.2.3 Příklad 3 Najděte partikulární řešení diferenciální rovnice, které vyhovuje uvedené počáteční podmínce: ([5], str. 99) Řešené neexistuje, když se podíváme do zadání příkladu, je okamžitě zřejmé, že za nemůžeme dosadit. Partikulární řešení vhledem k uvedené počáteční podmínce neexistuje. Pro náš příklad si zvolíme jinou počáteční podmínku: Postupně řešíme: lze upravit do tvaru následně upravíme a zvolíme novou konstantu: a dostaneme řešení: Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro Křivky vyplní celou rovinu kromě přímky My hledáme konkrétní řešení splňující podmínku vyjde. Tedy po dosazení Hledané partikulární řešením je funkce. V obrázku je řešení tučně zvýrazněno. 53

54 Obr. 36: Grafické řešení příkladu Příklad 4 Najděte partikulární řešení diferenciální rovnice, které vyhovuje uvedené počáteční podmínce: ([5], str. 99) Rovnici upravíme do potřebného tvaru: Tímto postupem jsme se připravili o nulové řešení, ale v počáteční podmínce žádná není. Tudíž to není problém. Postupně řešíme: lze upravit do tvaru následně upravíme 54

55 a zvolíme novou konstantu: a dostaneme řešení: Grafická podoba různých řešení rovnice, a to pro Křivky vyplní celou rovinu. My hledáme konkrétní řešení splňující podmínku vyjde. Tedy po dosazení Hledaným partikulárním řešením je funkce V obrázku je řešení tučně zvýrazněno. Obr. 37: Grafické řešení příkladu

56 4 LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE S KONSTANTNÍMI KOEFICIENTY A NULOVOU PRAVOU STRANOU Nechť máme, kde je k-tá derivace funkce Pak existuje vzájemně jednoznačná souvislost mezi tvarem řešení rovnice a mezi kořeny polynomu. jednonásobný reálný kořen dvojnásobný reálný kořen trojnásobný reálný kořen komplexní kořeny Řešení diferenciální rovnice je potom lineární kombinací příslušných funkcí za šipkou. ([9]) Tato kapitola je čerpaná výhradně z literatury. 4.1 Bez počáteční podmínky Příklad 1 ([1], str. 416) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu Vypočítáme diskriminant :. ; tedy řešení rovnice 56

57 dosadíme do vzorce pro výpočet kvadratické rovnice:. Řešením kvadratické rovnice jsou dva jednonásobné reálné kořeny a Těmto kořenům přiřadíme funkci:. Kořenům tedy budou odpovídat příslušné funkce: a Řešení rovnice je ve tvaru: Grafická podoba: Nastalo 9 různých případů jak graficky zobrazit řešení rovnice. Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané dvojice koeficientů: 57

58 Obr. 38: Grafické řešení příkladu Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu. Pro názornou ukázku je v práci uvedena rozšířená grafická podoba. Pro její nepřehlednost je uvedená pouze u prvního příkladu. Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané dvojice koeficientů: 58

59 Obr. 39: Rozšířené grafické řešení příkladu Příklad 2 ([3], str. 167) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu Ze zadání rovnice lze rovnou vypočítat kořeny:. ; tedy řešení rovnice Řešením kvadratické rovnice jsou dva jednonásobné reálné kořeny a Těmto kořenům přiřadíme funkci:. Kořenům tedy budou odpovídat příslušné funkce: a Řešení rovnice je ve tvaru: Grafická podoba: 59

60 Nastalo opět 9 různých případů jak graficky zobrazit řešení rovnice: Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané dvojice koeficientů: Obr. 40: Grafické řešení příkladu Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu Příklad 3 ([4], str. 327) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu ; tedy řešení rovnice Vypočítáme diskriminant : 60

61 dosadíme do vzorce pro výpočet kvadratické rovnice: Řešením kvadratické rovnice je jeden dvojnásobný reálný kořen Tomuto kořenu přiřadíme funkci: Kořenům tedy budou odpovídat příslušné funkce: a. Řešení rovnice je ve tvaru: Grafická podoba: Nastalo 9 různých případů jak graficky zobrazit řešení rovnice: Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané dvojice koeficientů: 61

62 Obr. 41:Grafické řešení příkladu Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu Příklad 4 ([3], str. 167) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu Z rovnice můžeme rovnou vypočítat kořeny:. ; tedy řešení rovnice, Řešením kvadratické rovnice jsou komplexní kořeny a. Komplexní kořeny jsou ve tvaru. Těmto kořenům přiřadíme funkce:. Kořenům tedy budou odpovídat příslušné funkce a. Řešení rovnice je ve tvaru:. 62

63 Grafická podoba: Nastalo 9 různých případů jak graficky zobrazit řešení rovnice: Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané dvojice koeficientů: Obr. 42: Grafické řešení příkladu Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu Příklad 5 ([8]) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu. ; tedy řešení rovnice 63

64 Vypočítáme diskriminant : Pokud je rovnice nemá v oboru reálných čísel řešení. Rovnice má řešení v oboru komplexních čísel. dosadíme do vzorce pro výpočet kvadratické rovnice: Řešením kvadratické rovnice jsou komplexní kořeny a. Komplexní kořeny jsou ve tvaru:. Těmto kořenům přiřadíme funkce:. Kořenům tedy budou odpovídat příslušné funkce a. Řešení rovnice je ve tvaru:. Grafická podoba: Nastalo 9 různých případů jak graficky zobrazit řešení rovnice: Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané dvojice koeficientů: 64

65 Obr. 43: Grafické řešení příkladu Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu Příklad 6 ([2], str. 81) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu ; tedy řešení rovnice Vhodně zvoleným Dosadíme za zjistíme kořen rovnice., abychom zjistili, zda není kořenem: Výraz ( je kořen. ) půjde vydělit výrazem ( ): 65

66 Výraz Z výrazu zjistíme další kořeny tím, že vypočítáme diskriminant : dosadíme do vzorce a dopočteme: Výraz lze tedy rozepsat na součin:., tedy Výraz lze tedy rozepsat na součin: Řešením rovnice třetího řádu je jeden trojnásobný reálný kořen Tomuto kořenu přiřadíme funkce:. Kořenům tedy budou odpovídat příslušné funkce:,. Řešení rovnice je ve tvaru: Grafická podoba: U příkladu můžeme najít různých kombinací koeficientů kterými se může graficky zobrazit řešení rovnice. Pro přehlednost se budeme zabývat pouze -ti případy, jak graficky zobrazit řešení rovnice. Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: 66

67 Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané trojice koeficientů: Obr. 44: Grafické řešení příkladu Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu Příklad 7 ([3], str. 167) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu. ; tedy řešení rovnice 67

68 Z rovnice můžeme rovnou vypočítat kořeny:. Řešením rovnice třetího řádu je jeden dvojnásobný reálný kořen a jeden jednonásobný reálný kořen Těmto kořenům přiřadíme funkce: Kořenům rovnice tedy budou odpovídat příslušné funkce:, a. Řešení rovnice je ve tvaru:. Grafická podoba: U příkladu můžeme najít různých kombinací koeficientů kterými se může graficky zobrazit řešení rovnice. Pro přehlednost se budeme zabývat pouze -ti případy, jak graficky zobrazit řešení rovnice. Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané trojice koeficientů: 68

69 Obr. 45: Grafické řešení příkladu Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu Příklad 8 ([3], str. 167) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu ; tedy řešení rovnice Vhodně zvoleným Dosadíme za zjistíme kořen rovnice., abychom zjistili, zda není kořenem: Výraz ( je kořen. ) půjde vydělit výrazem ( ) : Výraz 69

70 Z výrazu zjistíme další kořeny tím, že vypočítáme diskriminant : Pokud je, tak výraz nemá v oboru reálných čísel řešení. Řešení má v oboru komplexních čísel. Dosadíme do vzorce pro výpočet kvadratické rovnice: Výraz lze tedy rozepsatna součin: Výraz lze tedy rozepsat na součin: Řešením rovnice třetího řádu je jeden jednonásobný reálný kořen a komplexní kořeny a Tomuto kořenům přiřadíme funkce: a. Kořenům tedy budou odpovídat příslušné funkce:. Řešení rovnice je ve tvaru: Grafická podoba: U příkladu můžeme najít různých kombinací koeficientů kterými se může graficky zobrazit řešení rovnice. Pro přehlednost se budeme zabývat pouze -ti případy, jak graficky zobrazit řešení rovnice. 70

71 Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané trojice koeficientů: Obr. 46: Grafické řešení příkladu Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu. 71

72 4.2 S počáteční podmínkou Příklad 1 Najděte partikulární řešení diferenciální rovnice, která vyhovuje uvedeným počátečním podmínkám: ([2], str. 80) O řešení rovnice rozhodují kořeny polynomu ; tedy řešení rovnice Vypočítáme diskriminant : dosadíme do vzorce pro výpočet kvadratické rovnice:. Řešením kvadratické rovnice jsou dva jednonásobné reálné kořeny a Těmto kořenům přiřadíme funkci:. Kořenům tedy budou odpovídat příslušné funkce: a Řešení rovnice je ve tvaru: Grafická podoba: Nastalo 9 různých případů jak graficky zobrazit řešení rovnice. Koeficienty můžeme zapsat v těchto variantách: 72

73 Z grafu vidíme různá řešení rovnice, konkrétně pro uspořádané dvojice koeficientů: Lineární kombinace funkcí a vyplní celou rovinu. My hledáme konkrétní řešení splňující podmínky: Po derivaci: Po dosazení počátečních podmínek rovnic o dvou neznámých: dostaneme soustavu dvou Postupnými úpravami dostaneme a. Hledaným partikulárním řešením je rovnice: V obrázku je řešení tučně zvýrazněno. 73

74 Obr. 47: Grafické řešení příkladu

75 5 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit ucelenou a přehlednou sbírku, která se zabývá Diferenciálními rovnicemi s programem GeoGebra. Každý příklad je nejprve vypočítaný a poté je graficky znázorněný pomocí programu GeoGebra. V této práci byla použitá dostupná verze GeoGebra 4.2. Tato práce měla za úkol tedy vyzdvihnout řešení příkladů i jinak než početně. Každá kapitola začíná stručnou teorií a následuje souhrn řešených příkladů, ke kterým musí student znát učivo i předchozích Matematických analýz I. a II. např.: metody výpočtu neurčitého integrálu. Ilustrační obrázky ukazují vybraná zajímavá řešení a jejich závislost na konstantě. Studentovi pomůže dynamický software s představou, jak příklad vypadá. Sbírka jde využít jako studijní materiál k předmětu Matematická analýza III. Práce se výhradně zaměřuje pouze na kapitoly diferenciální rovnice základního typu, na metodu separace proměnných a na lineární diferenciální rovnice s konstantními koeficienty a s nulovou pravou stranou. Jenom pro kompletnost studijního materiálu chybí v této práci kapitola Lineární diferenciální rovnice prvního řádu, které se řeší pomocí integračního faktoru. 75

76 6 LITERATURA [1] DLOUHÝ, Zbyněk, Karel HRUŠA a Jiří KŮST. Úvod do matematické analýzy: učebnice pro pedagogické fakulty. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1965, 469 s. Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství). [2] HŘEBÍČKOVÁ, Jana, Jana SLABĚŇÁKOVÁ a Hana ŠAFÁŘOVÁ. Sbírka příkladů z matematiky II. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008, 86 s. ISBN [3] CHARVÁT, Jura. Matematika 2: sbírka příkladů. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006, 206 s. ISBN [4] KAŇKA, Miloš a Jiří HENZLER. Učebnice matematiky. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996, 373 s. ISBN [5] SAMKOVÁ, Libuše. Matematické modelování v biologických disciplínách. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 2011, 137 s. ISBN [6] SAMKOVÁ, Libuše. Sbírka příkladů z matematiky. Vyd. 1. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, 2002, 122 s. ISBN Ostatní zdroje [7] [8] [9] Přednášky z Matematické analýzy III. (akademický rok 2012/2013) 76