STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA SDĚLOVACÍ TECHNIKY Praha 1, Panská 856/3, , ,

Transkript

1 Autor: Studijní obor: STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA SDĚLOVACÍ TECHNIKY Praha 1, Panská 856/, , , e-ail: sekretariat@panska.cz Fyzika ve sci-fi literatuře MATURITNÍ PRÁCE ZE ZKUŠEBNÍHO PŘEDMĚTU Jan Huněk 78-4-M/001 Technické lyceu aplikovaná inforatika Školní rok: 010/011 Třída: 4. L

2 1 Úvod Literatura označovaná jako sci-fi ě vždy fascinovala. Její prostřednictví jse se ohl ve svých snech dostat na cizí a ne vždy přátelské planety nebo být přítoen záhadný jevů na naší planetě, setkávat se s neznáýi forai života a podobně. Literatura science fiction však také ukazuje sěr, kudy by se ohl ubírat pokrok ve vědě a technice. Příklade ohou být telekounikační satelity, které předpověděl a k použití globální kounikace na Zei navrhnul Arthur Charles Clarke. Je pravda, že tato literatura je zaplavena také spoustou braku, kde jsou přírodní zákony natahovány až za únosnou ez, či ještě lépe, překrucovány nebo zcela ignorovány. Často se jedná třeba o lety do různých souhvězdí, kde autor zcela ignoruje fakt, že souhvězdí jsou tvořena hvězdai, které k sobě nic neváže, jen jsou proítnuty ve vhodné tvaru a sěru na naši noční oblohu. Na druhou stranu však to, co se dnes zdá jako naprostý nesysl, se ůže brzy beze zbytku splnit. Poěrně nedávno bylo zcela jasné, že vlak neůže jet větší rychlostí než 80 a to proto, že proudění způsobené pohybe vlaku vysaje veškerý vzduch z vagonů a cestující se udusí. To vše s podpisy tehdejších kapacit akadeie věd. A podívejte se dnes! Nejrychlejší vlaky dosahují velikosti rychlosti kole 400 k.h 1 a některé dokonce i více. k.h 1 Z velkého nožství povídek a roánů, které patří k této literatuře, jse vybral například Arthura Charlese Clarka a Julese Verna, což jsou klasici této literatury, dále znáého českého autora Josefa Nesvadbu a další autory. Práce je členěna podle jednotlivých povídek a roánů tak, že nejprve je uvedeno několik životopisných dat autora, dále pak veli stručně obsah díla. Následuje několik fyzikálních a technických údajů a poznatků vázaných k textu. Další kapitola obsahuje fyzikální otázky a úlohu, která vyplývá z textu ukázky. Poslední kapitolu tvoří správné odpovědi na otázky a řešení úloh. Protože bez inforatiky si nelze v současnosti představit žádný obor lidské činnosti, je celá práce zpracována s důraze na využití výpočetní techniky. Jedná se jak o saotné zpracování daného téatu s využití odpovídajícího softwaru, tak hlavně jeho uístění na webových stránkách vytvořených poocí Microsoft Visual Studio 005. Toto považuji za veli důležité, neboť webové stránky neslouží jen jako prvek prezentace, ale i jako důležitý prvek kounikace. Jako software pro práci s texte byl použit Microsoft Office Word 007. Obrázky vkládané do textu byly vytvořeny v Autodesk Autocad Mechanical 010 a Microsoft

3 Malování Verze 5.1. Veškeré výpočetní úkony a některé grafy byly provedeny ve Wolfra Matheatica 8.0. Práce bude prezentována jednak standardně poocí softwaru Microsoft Office PowerPoint a také, jak jse uvedl výše, na webových stránkách Součástí práce je také CD (v příloze práce) s prezentací.

4 Sezna zpracovaných povídek a roánů Josef Nesvadba, Blbec z Xeeneuende Jules Verne, Cesta do středu Zeě Lucius Shepard, Palebná zóna Saragd Arthur Charles Clarke, Přechod Zeě Arthur Charles Clarke, Rajské fontány Jules Verne, Tajuplný ostrov Josef Nesvadba, Upír LTD Joe Haldean, Víc než jen součet částí John W.Cabell, Kdo je ta? Arthur Charles Clarke, Ticho prosí Jules Verne, Ze Zeě na Měsíc Arthur Charles Clarke, Jupiter pět Clive Staples Lewis, Návštěvníci z lčící planety 4

5 .1 BLBEC Z XEENEMUENDE, JOSEF NESVADBA Josef Nesvadba (19. června 196 Praha 6. dubna 005 Praha). Byl to český spisovatel a lékař. V období kounisu byl jední z nejvýznanějších představitelů žánru vědeckofantastické literatury. Tato povídka se odehrává v období druhé světové války. Vypráví o chlapci, o které si všichni yslí, že je deentní. Neuí ani pořádně číst, ani psát. Jednoho dne se však začínají v ěstečku dít zvláštní věci. Pravidelně každou noc je zničen dů jednoho z obyvatel ěstečka. Lidé si yslí, že jsou to Angličané, kteří toto ěsto odstřelují. Nakonec se však ukáže, že tyto lidi zabíjí onen bláznivý kluk. Jeho otec pracuje v továrně na přísně tajné projektu a syn se dostane k ateriálů tohoto projektu. Ukáže se, že tento chlapec je značně geniální a vyřeší problé se zaěřování, a tedy dokáže odstřelovat objekty s přesností na jeden etr. Při těchto incidentech zahyne několik lidí a chlapce nakonec zastřelí příslušník SS. Raketa, kterou chlapec používal, byla pravděpodobně balistická střela. Jedná se o raketu, která dokáže přenést nálož na velkou vzdálenost s vysokou přesností. Tyto rakety se dělí podle doletu na několik skupin: 1) taktické balistické střely, ) balistické střely krátkého doletu, ) balistické střely středního doletu, 4) ezikontinentální balistické střely. Balistické střely ají tři fáze letu: a) zvedání, nabírání výšky; b) střední fáze raketa vstupuje do vesíru (suborbitálni vesírný let), raketa vybírá cestu k cíli; c) znovu vstoupení do atosféry (v této fázi dopadají na svůj cíl při rychlosti až 4 ks -1 ). Rakety s dolete nižší než 50 k nevystupují z atosféry. 5

6 .1.1 Otázky a úloha 1) Co jsou to vrhy těles? a) Jsou to pohyby, které vznikají při tření. b) Jsou to pohyby, které vznikají za účasti odporových sil. c) Jsou to pohyby, které vznikají složení pohybu příočarého a volného pádu. ) Jak se jenovala první balistická něecká střela použitá běhe druhé světové války? a) C-4; b) V-1; c) C-1; d) V-. ) Jaké jsou fáze letu balistické rakety? Popište je. 4) Jaký elevační úhel bycho ěli zvolit, aby při šiké vrhu předět letěl co nejdále? (neuvažuje odpor prostředí) Úloha a) 55º; b) 65º; c) 45º; d) 5º. Blbec z Xeeneuende se opět rozhodl potrestat některého ze svých sousedů kvůli tou, že se u posívají. Jaký bude dolet a jaké výšky jeho raketa dosáhne? Raketa startuje pod úhle α=0º, palivo stačí na 10 s letu rovnoěrně zrychlený pohybe, na jehož konci dosáhne rychlosti o velikosti 140.s -1. 6

7 . CESTA DO STŘEDU ZEMĚ, JULES VERNE Jules Verne ( ) je považován za zakladatele žánru science-fiction. Byl to francouzský spisovatel. Jeho knihy jsou i dnes velice oblíbené. Ve svých dílech předpověděl celou řadu vědeckých a technických objevů: např. dálkové lety řiditelný balóne, velkorážní dělo, skafandr, kosické cesty, tank, vrtulník, ponorku a další. Tento příběh je vyprávěn očia šestnáctiletého Alexe. Jednoho dne jeho strýc objeví spisy islandského dobrodruha. Tento zašifrovaný text se ji podaří rozluštit a zjistí, že dobrodruh sestoupil do středu Zeě. Rozhodnou se, že půjdou po jeho stopách. Pojedou tedy až na islandskou sopku, kde začínají svou dalekou pouť. Po veli dlouhé sestupu narazí na podzení oře. Zde objevují stopy islandského cestovatele. Vědí, že jsou na dobré cestě. Objevují, že se zde vyskytuje i život v podobě, jež na povrchu již dávno vyizel: od obřích hub až po dinosaury. Po přeplutí tohoto gigantického oře objevují další vstup do podzeí, který byl však zavalen. Rozhodnou se ho odstřelit. Výbuch byl však větší, než čekali. Nakonec byli i s vore vehnáni do pukliny a po nějaké době začali stoupat koíne vzhůru. Sopka je vyvrhla ven a zjistili, že jsou v Itálii. Sopka, která je vyvrhla, byla Stroboli. Poto se s velkou slávou vrátili do Něecka. Byla by však tato výprava opravdu ožná? První dochovaná zínka o duté zei pochází z roku Tato teorie tvrdila, že na pólech jsou otvory do zeského nitra, kde se nachází pět soustředných sfér. Právě na základě této teorie vznikl pravděpodobně i tento roán. V roce 1870 vznikla v Aerice yšlenka, že žijee na vnitřní stěně dutiny uvnitř nekonečné skály. V roce 191 byla publikována idea, že Slunce je uprostřed duté Zeě a tlak jeho záření nás udržuje na její vnitřní povrchu. Tyto teorie jsou saozřejě již dávno překonané. V nacistické Něecku se udržely tyto yšlenky až do roku 194. Mio J. Vernea zpracoval toto téa ve veli zajíavé roánu Plutonie (195) i V. A. Obručev ruský a sovětský autor sci-fi. Český spisovatel sci-fi J. M. Troska uístil do obřích dutin uvnitř Zeě říši kapitána Nea. Oblíbená dětská kniha Neználek na Měsíci vrcholí vítězství kounisu uvnitř dutého Měsíce atd. 7

8 ..1 Otázky a úloha 1. Co je to ideální kapalina? a) Kapalina, která je dokonale stlačitelná s vnitřní tření. b) Kapalina, která je dokonale nestlačitelná s vnitřní tření. c) Kapalina, která je dokonale nestlačitelná bez vnitřního tření. d) Kapalina, která je dokonale stlačitelná bez vnitřního tření.. Jaká je nejvyšší evropská sopka? a) Hekla; b) Etna; c) Stroboli; d) Pico de Teide.. Co je to proudnice? a) Proudnice je yšlená čára určující sěr toku. b) Proudnice je soubor těles, která jsou vzájeně v klidu, a vůči niž pohyb popisujee. c) Proudnice je taková yšlená čára, že tečna sestrojená v její libovolné bodě určuje sěr rychlosti pohybující se částice tekutiny. 4. Kolik stupňů Celsia á láva? a) 1500 ºC - 000ºC; b) 700 ºC ºC; c) 500 ºC ºC; d) 5000 ºC ºC. Úloha Skupince cestovatelů došla voda. Už si ysleli, že zeřou žízní. Když v to jejich průvodce začal oťukávat zeď. Po nějaké době kopnul krupáče do skály. Vytvořil otvor, ze kterého začala stříkat voda. Objevili podzení jezero. Do jaké dálky a jakou rychlostí voda stříkala? Sloupec vody nad dírou ěl výšku 0. Otvor je ve výšce nad zeí. Vodu považujte za ideální kapalinu. 8

9 .10 TICHO PROSÍM, ARTHUR CHARLES CLARKE Arthur Charles Clarke ( ), vystudoval ateatiku a fyziku na Cabridgi. Za druhé světové války sloužil v britské královské letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radare. Byl předsedou Britské eziplanetární společnosti. Za svoji činnost získal několik ocenění a také rytířský titul od britské královny. Clarke je považován za otce science fiction. V jedné alé a útulné hospůdce se každý večer schází skupina lidí, kteří si zde vyprávějí různé příběhy. Jeden z těchto příběhů je o tzv. Fentonově tluiči zvuku. Tento tluič dokáže ztišit zvuk tak, že není vůbec slyšet. Fenton sklízí velké úspěchy, neboť jeho vynález se používá v různých odvětvích. Nastane však problé. Tluič při jedno ze svých noha použití vybuchne a zabije svého vynálezce. Jak tento tluič fungoval a z jakého důvodu vybuchl? Tluič funguje na základě interferenci zvukového vlnění. Tento přístroj dokázal nagenerovat zvuk s přesně opačný časový průběhe k libovolnéu zvuku, který jeho čidla zachytila. Tento zvukový negativ se pak vysílal a rušil se s původní zvuke, takže nebylo slyšet vůbec nic. Negativ saozřejě usel ít stejnou intenzitu jako původní zvuk. A důvod výbuchu celého zařízení? Zvuk se sice rušil, ale energii zničit nelze. Energie se tudíž hroadila někde jinde. A při představení, kde byl tento tluič nesprávně použit, se zde nahroadilo dost energie a tluič to nevydržel a vybuchl. 9

10 .10.1 Otázky a úloha Úloha 1. Co je to Huygensův princip?. Co jsou to Newtonova skla?. Jak zní zákon zachování energie? a) Při všech dějích v soustavě těles se ění jedna fora energie v jinou, ale nepřechází z jednoho tělesa na druhé. b) Při všech dějích v soustavě těles se ění jedna fora energie v jinou nebo přechází energie z jednoho tělesa na druhé; celková energie soustavy těles se však neění. c) Při všech dějích v soustavě se neění jedna fora v druhou, ale pouze přechází z jednoho tělesa na druhé. 4) Co je interference vlnění? a) rozptyl vlnění; b) skládání vlnění; c) vznik vlnění. Vypočtěte délku otevřené píšťaly tak, aby vydávala ve vzduchu o teplotě t = 0 ºC základní tón výšky 45 Hz (rychlost zvuku při teplotě 0 ºC ve vzduchu je 4 zvukové vlny tohoto tónu. s 1 ). Vypočtěte délku 10

11 .1.1 JUPITER PĚT, ARTHUR CHARLES CLARKE Arthur Charles Clarke ( ), vystudoval ateatiku a fyziku na Cabridgi. Za druhé světové války sloužil v britské královské letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radare. Byl předsedou Britské eziplanetární společnosti. Za svoji činnost získal několik ocenění a také rytířský titul od britské královny. Clarke je považován za otce science fiction. Tento příběh se odehrává v daleké budoucnosti. Obyvatelstvo již ví, že není první inteligentní civilizací v naší Sluneční soustavě. Kroě lidí ve Sluneční soustavě žily další dvě civilizace. Než se lidstvo ale stačilo vyvinout, tak obě civilizace, vyhynuly. Pozůstatky těchto civilizací se nacházejí po celé Sluneční soustavě. Skupina vědců ze Zeě letí prozkouat alý ěsíc Jupitera se jéne Jupiter Pět. Bez větších potíží se ji podaří dorazit na tento ěsíc. Začnou tedy s prozkouávání. Po nějaké době však dospějí k poznání: Jupiter Pět není ěsíc, je to ezihvězdná vesírná loď. Uvnitř této lodi nachází úžasné věci. K jejich neiléu překvapení dorazí však další loď ze Zeě. Uvnitř této lodi ovše nejsou vědci, ale pouze lidé, kteří chtějí zbohatnout na toto nálezu. Tito lidé pouze odnášejí krásné věci k sobě do lodě. Vědci přeýšlejí, jak ji v to zabránit. Rozhodnou se unést kapitána nepřátelské lodi. Propustí ho pouze pod podínkou, že jeho posádka vrátí všechny nakradené věci zpět. Posádka znepřátelené lodi se však nenechá zastrašit. Vědci tedy vyhrožují, že vystřelí kapitána z povrchu tohoto ěsíce, Jupiter ho dle vědců přitáhne a kapitán zahyne. Lupiči přesto nesouhlasí. Posádka lodi vědců tedy kapitána vystřelí a řekne druhé posádce, že zbývá pouze několik álo hodin na jeho záchranu. Lupiči ji tedy vrátí nakradené věci. Vědci se však za kapitáne nerozletí a on vše přesto přežije. I s kapitáne se všichni vrátí zpět na Ze inforovat ostatní o toto úžasné nálezu. Profesor, který poněkud drsný trike získal své ukradené věci zpět, byl veli azaný. Posádce nepřátelského plavidla řekl, že těleso odtud padá na Jupiter pětadevadesát inut. To ale platí pro těleso, které by bylo v klidu vzhlede k Jupiteru. Posádka druhého plavidla si ale neuvědoila, že těleso, na které se pohybují, se už nějakou rychlostí pohybuje. Profesor tedy kapitána vystřelil nepatrnou rychlostí vůči Jupiteru. To znaená, že si stále udržoval rychlost planetky. Stačilo tedy, když se k něu vydali sto kiloetrů sěre k Jupiteru a on se po době jednoho oběhu dostane zpět ezi ěsíc a Jupiter jen bude blíže k Jupiteru. Sěre k Jupiteru ho přitáhne gravitační síla planety. 11

12 .1.1 Otázky a úloha Úloha 1. Jaký je největší ěsíc Jupitera? a) Titan; b) Metis; c) Ganyedes; d) Callisto.. Zayslete se nad tí, co by pro Zei znaenalo, kdyby na ísto Jupitera byla planeta srovnatelná s hotností naší Zeě?. Jak dlouhý je den na Jupiteru? a) 59,5 hodiny; b) 9,9 hodiny; c) 0,45 hodiny; d) 15 hodin. 4. Jaká je hotnost Jupiteru ve vztahu k hotnosti Zeě? a) je větší krát; b) je větší 10 krát; c) je větší 51 krát; d) je větší 15 krát. Vypočtěte, za jakou dobu dopadne těleso na Jupiter: Těleso padá z výšky k. Hotnost tělesa je 80 kg. Hotnost Jupitera je 1, kg. Gravitační konstanta je 6, N..kg -. 1

13 Řešení otázek a úloh..1 1) C ) D ) C 4) B Úloha Obr. 1: Schéa průtoku vody z díry ve skále h=0 l= d=? v 0 je počáteční velikost rychlosti, kterou voda opouští otvor. 1

14 Pro vyřešení toho příkladu ná stačí znát Bernoulliho rovnici. 1 1 ρv 1 + p1 = ρv + p Bere tedy, že první člen rovnice popisuje kapalinu uvnitř skály a druhý člen jí popisuje při výtoku ven. V nádrži bere, že velikost rychlost kapaliny je nulová. Tlak v kapalině je hρ g. Musíe ale také počítat s atosférický tlake. 1 1 ρ 0 + hρρ + pa = ρv + p a První člen je nula, neboť je-li průěr otvoru, který voda stříká ven, výrazně enší než průěr zásobníku s vodou, lze považovat velikost rychlosti vody uvnitř zásobníku za nulovou. Členy 1 hρρ = ρv v = hg v = 19,8 s 1 p a se odečtou. Velikost rychlost kapaliny u výtoku je 19,8 s Do jaké vzdálenosti kapalina dostříkne, zjistíe, uvědoíe-li si, že stříkající voda koná vodorovný vrh. Zjistíe z rovnice: d = v 0 l g d = 19,8. d = 1,6. 9,81 Voda by stříkala do vzdálenosti 1,6 od skály. 1 14

15 .1.1 1) C ) Jupiter je pro život na Zei veli důležitý. Díky své velké hotnosti dokáže svý gravitační pole zachytávat nebezpečná tělesa, která by se ohla dostat do blízkosti Zeě. Kdyby tedy ěl Jupiter stejně velkou hotnost jako Zeě, ůžee předpokládat větší počet těles dopadajících na povrch naší planety. A tato tělesa by ohla na planetě Zei způsobit i veli značnou škodu. ) B 4) A Úloha Vyjdee ze zákona zachování energie: Ten napíšee ve tvaru: κ. M. + r. κ. M v = r 1. v. E + = E E p + Ek = E E ϕ Zavedee substituci: v =. cot g a budee dále upravovat tak abycho vyjádřili čas t. E ϕ. κ. M. E.cotg = + r. E ϕ. κ. M. E cotg = + r. E ϕ. κ. M cotg + 1 = r ϕ ϕ cos sin. + E. κ. M = ϕ sin r. E 1. κ. M = ϕ sin r κ. M. ϕ r =.sin E κ. M. 1 cosϕ r =. E 15

16 Nyní určíe zěnu polohového vektoru r v závislosti na úhlu ϕ : dr κ. M. = sinϕ dϕ. E Vyjádříe dr: κ. M. dr = sinϕ.dϕ. E dr Vzhlede k tou, že pro velikost rychlosti platí v =, ůžee psát. dt dr dt = v Po dosazení dostanee: κ. M. sinϕ.dy dt =. E. E ϕ cot g Budee dále upravovat: dt = dt = κ. M κ. M. ϕ ϕ.sin.cos. E dϕ ϕ. E cos. ϕ sin 8. E dt = κ. M. 8. E dt = κ. M. 8. E.sin ϕ dϕ ( 1 cosϕ) d ϕ ( 1 cosϕ) dϕ t = κ. M.( ϕ sinϕ) + C 8. E Zavedee oent hybnosti l. l = p. r =. v. r 16

17 κ. M E = l. Nyní sloučíe rovnici pro energii a pro oent hybnosti. Dostanee: κ. M. E =.. v. r κ.m. E = r κ. M. κ. M. = =. v. r κ. M. r. r Dosadíe E do vztahu pro t a dostanee: t = κ. M r. κ. M ( ϕ sinϕ) κ. M. = r Tento systé jse i použili k výpočtu doby, za jakou dobu těleso dopadne na Jupiter. Čas dopadu vyšel 777 s. V toto grafu nás zajíá pouze první perioda cykloidy. Graf na obrázku vyjadřuje průběh dráhy, kdy počáteční bod cykloidy na ose x je bod vypuštění tělesa o hotnosti a koncový bod první periody cykloidy odpovídá dopadu daného tělesa na Jupiter μ μ μ μ 10 6 y μ μ μ μ μ 10 7 x Těleso bude na Jupiter dopadat 1 inut. Těleso se ezi dvěa danýi body pohybuje iniální dobu. Z teorie plyne, že se pohybuje po tzv. brachystochroně, která patří ezi cykloidy. Úhel ϕ, který je její paraetre, je 17

18 zobrazen spolu s cykloidou spojující body A a B na obrázku. Obr. 6: Znázornění úhlu ϕ Pro určení času dopadu tělesa je nutné znát jeho axiální hodnotu. Tu nelze najít analyticky, ale pouze nuericky. Pro příslušný výpočet jse použili systéu Matheatica. 18

19 4 Závěr Má práce obsahuje ukázky zajíavých fyzikálních jevů nebo fyzikálních nesyslů z vybraných roánů a povídek renoovaných autorů literatury sci-fi. Ke každé vybrané ukázce jse připravil několik otázek a početní úlohu, které ají upozornit na ty fyzikální kapitoly, kterých se ukázka týká. Ve druhé části práce jsou otázky i úlohy vyřešeny a čtenář si tak ůže ověřit správnost svých úvah. Všechna nou vybraná díla jsou, dle ého ínění, s fyzikou a technikou obecně v souladu. Jedinýi výjikai jsou roány Julese Verna Ze Zeě na Měsíc a Cesta do středu Zeě. V prvé případě autor jasně podcenil jak fyzikální probléy spojené s tak náročný úkole (vliv jednorázového působení síly na projektil s posádkou způsobený explozí prachové nálože), tak technologické ožnosti doby (odlévání saotné hlavně tak gigantických rozěrů, ateriál projektilu viz probléy s keraickýi stínícíi destičkai u současných raketoplánů). O to, zda by hlaveň vydržela výstřel, si nyní netroufá poleizovat. Z vojenské historie znáe například něecké dělo Dora z roku 197 s kalibre 800, délkou hlavně,48 a hotností kg. Ve druhé případě se jedná poěrně jasně o vliv tehdy veli populární teorie o dutosti Zeě. Podle této teorie žijee na povrchu planety, jejíž buď vnitřní povrch nebo povrch do ní vnořených těles je taktéž obyvatelný. Tato teorie vznikla na počátku 19. století a v nacistické Něecku se udržela až do roku 194. Na její základě bylo napsáno několik roánů a často se zde objevuje téa přežití pravěkých zvířat do současnosti např. ruský geolog a spisovatel Vladiír Afanasjevič Obručev a jeho roán Plutonie (194). Tyto dva technické oyly však nijak nesnižují dílo Julese Verna. Práci na toto téa jse si vybral proto, že se jedná o rozbor povídek a roánů ého oblíbeného žánru literatury, který vždy obnáší celou řadu zajíavých fyzikálně technických probléů a také často nabízí jejich nestandardní řešení např. v povídce Artura C. Clarka Ticho prosí a jeho Fentonův tluič. Tato práce by ěla sloužit k osvěžení hodin fyziky, ale také ke zvýšení záju žáků o literaturu (nejen žánru sci-fi). Otázky a úlohy uvedené v práci je ožné jak v hodinách fyziky, tak při saostudiu žáků, používat interaktivně. Zadání otázek a úloh je v elektronické verzi práce interaktivně propojeno s řešení. Při psaní této práce jse využíval nejen svých znalostí z fyziky, ale také dovednosti ovládání textového editoru, editoru rovnic a prograu Wolfra Matheatica 8.0, v něž jse ověřil 19

20 své výpočty a kreslil některé grafy. Obrázky jse kreslil v prostředí Autodesk Autocad Mechanical 010. Tuto práci by bylo ožné rozšířit o další ukázky z jiných děl literatury žánru sci-fi, aby ěl čtenář větší výběr pro aplikování poznatků z fyziky při řešení úloh. 0