ONDŘEJ KRUTÍLEK (ED.) EURO V ČESKU: ANO, ČI NE?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ONDŘEJ KRUTÍLEK (ED.) EURO V ČESKU: ANO, ČI NE?"

Transkript

1

2

3 ONDŘEJ KRUTÍLEK (ED.) EURO V ČESKU: ANO, ČI NE? STUDIO ARX

4 Vydání publikace inicioval poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon a vyšla ve spolupráci se Skupinou Evropských konzervativců a reformistů. Studio Arx, s. r. o., 2013 ISBN

5 PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, titul této publikace Euro v Česku: ano, či ne? může leckomu v době, kdy se v eurozóně hraje o její vlastní přežití, připadat nepatřičný. Faktem ale zůstává, že Česká republika je i nadále státem, na který se vztahuje výjimka a právní (ne nutně politický!) závazek přijmout euro, který na sebe Česko vzalo vstupem do Evropské unie, trvá. Oblast se společnou evropskou měnou se sice v posledních letech v důsledku nanční, hospodářské a dluhové krize radikálně proměnila, všechny tyto změny však měly společného jmenovatele regulaci. Ta navzdory názorům mnoha ekonomů výrazně zesílila, a jedním z hitů poslední doby je tak například cíl vybudovat v EU široce de novanou bankovní unii. To vše v praxi potvrzuje tezi Václava Klause, že evropské elity společnou měnu padnout nenechají, protože do projektu již nainvestovaly příliš mnoho politického kapitálu. Pro Česko to znamená, že pomíjet debatu o euru by bylo přinejmenším krátkozraké. Nehledě na to, že dění v eurozóně mělo a má přímý dopad i na českou ekonomiku, neboť na území s jednotnou měnou působí také největší obchodní partneři zdejších rem. Předkládaný sborník, připravený pro Skupinu Evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu, tematicky navazuje na čtyři úspěšná vydání publikace Euro versus koruna, již editovala Ivana Pečinková a která vyšla v Centru 5

6 pro studium demokracie a kultury. Tentokrát však nebylo cílem analyzovat příčiny krize eurozóny, vyplývající mimo jiné z politické podstaty projektu hospodářské a měnové unie, ale spíše její důsledky. Svorníkem obou publikací je jejich zaměření na Českou republiku, minimálně v tom smyslu, jak by česká politická reprezentace měla o závazku zavést v Čechách, na Moravě a ve Slezsku společnou evropskou měnu vůbec uvažovat. V mnohém tomu napomáhají i dva texty ze Slovenska, od Petera Gondy a Ivana Kuhna z Konzervativního institutu Milana Rastislava Štefánika. Slováci vstoupili do eurozóny v mimořádně turbulentní době a oba autoři na četných příkladech dokazují, že to mělo své nezanedbatelné důsledky. Současně ale nezastírají, že situace v Česku a na Slovensku nebyla a není ve všech klíčových parametrech shodná, a poukazují na to, že Češi by si měli umět sami vyhodnotit, zda je pro ně vstup do eurozóny natolik výhodný, aby dokázal převážit všechna negativa, která jsou s tímto krokem spojena. Sborník otevírá text S J shrnující a objasňující českou pozici k zavedení společné evropské měny. Autorka tvrdí, že vývoj posledních let dal České republice, která byla ve svém opatrném přístupu k euru možná vnímána jako nejpesimističtější, zapravdu, a konstatuje, že současné změny formálních i reálných pravidel fungování eurozóny jasně prokazují, že tato měnová unie není tou, do které jsme se v roce 2004 zavázali vstoupit. Proto je podle ní závažnou otázkou, zda náš závazek jednou v budoucnu euro přijmout vůbec platí. P G přináší podrobnou analýzu situace na Slovensku, a to nejen před vstupem země do eurozóny, ale a to 6

7 je zvláště cenné po více než čtyřech letech jejího členství v evropském měnovém experimentu. Autor přesvědčivě argumentuje, že společná evropská měna Slovensku přinesla jen minimální výnosy a vyšší a rostoucí dodatečné náklady, což by mělo být pro rozhodování o euru v Česku i dalších státech EU s vlastní národní měnou dostatečným mementem. I K oba uvedené příspěvky doplňuje rozborem názorů Slováků a Čechů na přijetí eura a vysvětluje, proč jsou odlišné. Jedním z důvodů je podle autora i skutečnost, že v postojích Slováků se dodnes odrážejí dvě negativní zkušenosti s vlastní měnou devalvace po rozpadu Československa a zavedení plovoucího kurzu v roce I proto se z nich stali jedni z největších podporovatelů eura v rámci Evropské unie. M S exibilní režimy měnových kurzů navzdory interpretaci, která obstála na Slovensku, hájí a tvrdí, že česká koruna v průběhu nanční a hospodářské krize let obstála právě díky absenci xního kurzu (vůči euru). Ten byl destabilizujícím faktorem, který přispěl k růstu (nejen vnější) makroekonomické nerovnováhy. Podle autora vedla v zemích eurozóny neschopnost zvýšit reálné úrokové sazby nebo zhodnotit domácí měnu k in ačním tlakům, růstu mezd a ztrátě konkurenceschopnosti. Závěrečný text z pera M C přináší nevšední úvahu na téma, co je to (měnová) stabilita a zda je žádoucí, jak často tvrdí i zastánci brzkého vstupu Česka do eurozóny. Autor tento názor nesdílí. Naopak poněkud ironicky konstatuje, že značnou nestabilitu do kalkulací přínosů a nákladů vstupu do eurozóny vnášejí stabilizační balíčky. 7

8 Součástí přílohy jsou kromě blogového příspěvku Hynka Fajmona z dubna 2013 přehledné tabulky sumarizující pomoc EU a jejích členských států krachujícím zemím eurozóny včetně kalkulace, na kolik by to přišlo každého jednoho občana za předpokladu, že by úvěrované státy své půjčky nesplácely. Na dalších stranách jsou pak přehledné grafy vycházející z cenového monitoringu realizovaného od února do srpna 2013 ve vybraných supermarketech Tesco v Praze a v Bratislavě. Přestože sledované období je relativně krátké, grafy poměrně věrně zrcadlí určité trendy v Česku a na Slovensku a potažmo v eurozóně a mimo ni. Příloha byla připravena ve spolupráci s webem Držme se koruny (www.drzmesekoruny.cz). V České republice se v říjnu uskuteční předčasné parlamentní volby. Ty by měly být, stejně jako každé parlamentní volby, příležitostí k seriózní diskuzi o vztahu země k evropské integraci, a tedy i k eurozóně a euru. Zatím to však na příliš rozsáhlou a kvali kovanou debatu nevypadá, protože česká politika se utápí v osobních útocích a vzájemném osočování. My předkládáme argumenty a trváme na tom, že mají být důkladně a nepředpojatě posouzeny. Neskrýváme přitom skeptický přístup a varujeme před jakýmkoliv huráevropanstvím. Kromě národních parlamentních voleb nás příští rok čekají také volby do Evropského parlamentu. A i v nich půjde o hodně. V mnoha směrech ještě daleko o více než ve volbách českých. Půjde o budoucnost celé Evropské unie, což je dnes entita s půl miliardou občanů. EU se nyní nenachází v dobré kondici. Proč tomu tak je, bude předmětem rozsáhlé diskuse. My jsme přesvědčeni o tom, že současná krize je způsobena 8

9 špatnou regulací, zcela nesmyslnou ekologickou a klimatickou politikou a nadměrnou sociální politikou. Evropské státy žijí již velmi dlouho na dluh. S tím bude nutné přestat. Evropská politika potřebuje změnu. Věříme, že kniha, kterou držíte v rukou, je seriózním příspěvkem do české i evropské diskuse, a proto neváháme doporučit vám ji ke čtení. H F poslanec Evropského parlamentu za ODS O K editor 9

10 10

11 ČESKÁ POZICE K PŘEVZETÍ EURA STANISLAVA JANÁČKOVÁ V roce 2004 se Česká republika zavázala, že se v budoucnu vzdá své osvědčené měny české koruny a přijme euro. Byla to podmínka našeho vstupu do Evropské unie, o který jsme řadu let usilovali a na který jsme se dlouhodobě připravovali. Stávající země EU dávaly jasně najevo, že ze závazku přijmout euro nebudou kandidátským zemím poskytovány žádné výjimky. Naopak. Přijetí do eurozóny bylo prezentováno jako významné privilegium, na které se rovněž budeme muset pečlivě připravit. Situace se ale podstatně změnila. O samotném přínosu našeho vstupu do EU v té době pochyboval jen málokdo. Mělo to být kýžené završení našeho návratu do Evropy. Nicméně otázka přijetí eura jako společné měny vyvolala v České republice přece jen složitější reakci. Českým ekonomům a naštěstí i českým politikům bylo od počátku jasné, že pro naše hladké fungování v eurozóně nebude stačit jen splnění maastrichtských kritérií. Poukazovali na to, že dalším problémem, a to pro obě strany, bude nižší ekonomická úroveň postkomunistických zemí ze střední Evropy nižší HDP na hlavu provázený také výraznými rozdíly v cenové a mzdové úrovni. Nominální konvergence, jejíž kritéria byla stanovena v Maastrichtu, tedy bude muset být doprovázena také konvergencí reálnou, konvergencí v ekonomické úrovni. 11

12 Od společné měny jsme neočekávali jen přínosy, uvědomovali jsme si i hrozící náklady. Po vzniku eura, stále ještě jako kandidátská země EU, jsme nevolili variantu navázat svou měnu pevně na euro, jak to formou měnového výboru učinily pobaltské země. Neprosadily se zde ani úvahy některých kandidátských zemí obejít maastrichtská kritéria a zajistit si rychlostní vstup do eurozóny. (Evropská centrální banka ostatně byla velmi explicitně proti jakémukoli vniknutí kandidátských zemí ze střední Evropy do eurozóny zkratkou nebo zadními vrátky.) Naděje, že by rychlý vstup do eurozóny podstatně urychlil růst české ekonomiky a naši ekonomickou konvergenci se zeměmi EU, byla od počátku považována za velmi diskutabilní, a to především z hlediska teorie optimálních měnových zón. 1 Ta říká, že aby země mohly používat společnou měnovou politiku, měly by mít navzájem synchronizovaný hospodářský cyklus a také shodně reagovat na vnější ekonomické šoky, kterým mohou být vystaveny anebo mít alespoň velmi pružný pracovní trh, který nedostatek sladěnosti vykompenzuje. To nehovořilo ve prospěch našeho připojení k eurozóně. Jediným silným argumentem, uváděným pro rychlý vstup, byla česká zkušenost s měnovou krizí v roce Tvrdilo se, že převzetí eura by nebezpečí podobné krize automaticky odstranilo. Rozvoj obchodu, snížení transakčních nákladů a vyloučení kurzových výkyvů proti hlavním obchodním partnerům byly další argumenty ve prospěch přijetí eura. Všechny ale byly vyváženy vědomím závažných rizik. Rizika nebyla spatřována v nutnosti projít před vstupem do eurozóny celou standardní cestou přes vstup do EU, nejméně 12

13 dvouleté členství v ERM II a splnění maastrichtských kritérií. Toto vše tehdy nebylo považováno za cíl, který by nebyl dosažitelný v řádu několika let po vstupu do EU. Česká republika měla tradičně nízkou in aci a nebyla nadměrně zadlužená. Problémy nebyly očekávány ani v otázce našeho případného povinného setrvání ve uktuačním pásmu ±15 % stanoveném pro ERM II. Jak původní československá koruna, tak i koruna česká, zavedená po měnové odluce od Slovenské republiky v únoru 1993, vykazovala pozoruhodnou míru krátkodobé i dlouhodobé kurzové stability vůči evropským měnám. V období se její denní kurz vůči německé marce nikdy nevzdálil více než o 15 % od původní parity zavedené v lednu Ani při měnové krizi v květnu 1997 česká koruna tuto hranici nepřekročila nejnižší depreciace činila zhruba 10 %. Česká ekonomika na rozdíl od Polska či Maďarska po dlouhá léta nepoužívala kurz coby permanentní nástroj na podporu konkurenceschopnosti. Nepotřebovala by tedy dlouhé čekání v ERM II, aby si otestovala, zde je schopna fungovat bez pravidelných, permanentních devalvací. (Spíše jsme očekávali opačný proces reálnou apreciaci měny, pro kterou by nominální xace kurzu nebyla ideální strategií; viz níže.) Jako zásadní problém se ale jevila otázka vhodnosti společné měnové politiky Evropské centrální banky pro českou ekonomiku. Již počáteční analýzy prováděné v České národní bance nasvědčovaly tomu, že svazek s eurozónou by pro ČR nepředstavoval optimální měnovou oblast. A to ani z hlediska synchronizace našeho hospodářského cyklu s hlavními zeměmi eurozóny, ani z hlediska tendencí k asymetrickým šokům, ani 13

14 z hlediska dostatečné exibility, například exibility českého trhu práce, která by měla celkovou nesladěnost zmírňovat. Ani transmisní mechanismus měnové politiky v ČR nejevil dostatečnou shodu s mechanismy typickými pro vyspělé země EU. Navíc zde byl velký rozdíl cenových hladin, který vyvolával otázku, zda by vstup ČR do eurozóny neznamenal rychlé vzedmutí in ace, kterému by úrokové sazby, společně nastavované pro celou eurozónu, nedokázaly čelit. Právě na rozdíl cenových hladin se zaměřila také řada studií prováděná na vládní úrovni, takže vládní stanovisko nalezlo shodu se stanoviskem ČNB v tom smyslu, že na rychlý vstup do eurozóny není česká ekonomika připravena. Zatímco relativní ekonomická úroveň ČR činila v roce % průměru EU, její relativní cenová úroveň byla na 39 % průměru EU. 2 Bylo zřejmé, že bude muset docházet ke konvergenci cenových hladin jak před, tak i po vstupu do EU, a že tento proces by před rychle následujícím vstupem do měnové unie nebyl dokončen. Ostatně obdobná byla situace i v ostatních kandidátských zemích, které také měly podstatně nižší relativní ekonomickou úroveň i cenovou hladinu, než byl průměr EU. Dohánějící země, které si ponechají vlastní měnu s plovoucím kurzem, mají tu výhodu, že v nich konvergence cenových hladin nemusí probíhat jen přes vyšší in aci, nýbrž má k dispozici dvě cesty, dva kanály. Jedním je in ační diferenciál, v tomto případě vůči průměru EU nebo eurozóny. Druhou, výhodnější cestou je nominální zhodnocování kurzu měny (vůči euru). Tyto dvě cesty pak spolu dohromady tvoří proces tzv. reálné apreciace měny (reálného zhodnocování neboli růstu 14

15 relativní cenové hladiny dané země). Českým ekonomům bylo jasné, že po vstupu do ERM II, a zejména do eurozóny, by byl kurz nevratně za xován a konvergence cenových hladin by již nemohla jít cestou nominální apreciace koruny, nýbrž by probíhala plně prostřednictvím nebezpečně vysokých in ačních diferenciálů. Byli zde samozřejmě také ekonomové, kteří nebezpečí vyšší in ace popírali nebo případné vyšší in ační diferenciály nepovažovali za vážný problém. Jiní naopak poukazovali na to, že hrozící velký in ační diferenciál vůči průměru eurozóny by v případě našeho předčasného vstupu byl problémem nejen pro nás, ale i pro eurozónu samotnou. Tento postřeh se později ukázal jako takřka prorocký když vypukla krize eurozóny, v níž právě přetrvávající in ační diferenciály mezi členskými zeměmi sehrály jednu z klíčových rolí. PŘEHODNOCOVÁNÍ JÍZDNÍCH ŘÁDŮ Česká republika byla ve svém opatrném přístupu k euru možná vnímána jako nejpesimističtější, rozhodně však nebyla sama. Již dva roky po přijetí postkomunistických zemí do EU bylo jasné, že původní nadšení pro rychlé přijetí eura je v některých státech pomalu nahrazováno větší mírou realismu. Tomu odpovídaly i původní a nové termíny přijetí eura, případně neochota nový termín vůbec vyhlašovat. Následující tabulka ukazuje situaci z podzimu roku

16 Tabulka 1: Očekávaná data vstupu do eurozóny (říjen 2006) Země Původní termín Nový termín Česká republika 2010? Estonsko Kypr Litva 2006? Lotyšsko Maďarsko 2014 Malta Polsko 2012 Slovensko Slovinsko Z dnešního pohledu se i některé odsunuté termíny jeví jako málo realistické. Ze zemí uvedených v tabulce se vstup do eurozóny skutečně zdařil Slovinsku v roce 2007, poté Kypru a Maltě v roce 2008, v roce 2009 vstoupila Slovenská republika a v roce 2011 Estonsko. Lotyšsko má vstoupit v roce Ostatní země jednak stále nesplňují maastrichtská kritéria, jednak mnohé z nich dnes s přijetím eura silně váhají. Brzy po spuštění společné měny začalo být jasnozřivějším analytikům zřejmé, že míra vzájemné konvergence členských zemí eurozóny, nastavená maastrichtskými kritérii, nepostačuje a že další, následná konvergence již neprobíhá. V eurozóně se brzy vytvořily dvě odlišné skupiny zemí, z nichž jedna měla in- aci prakticky trvale nad průměrem eurozóny, druhá trvale pod průměrem. V letech do prvé, nízkoin ační skupiny 16

17 patřilo Německo, Rakousko, Belgie a Francie. Druhá skupina zemí s nadprůměrnou in ací zahrnovala vedle Irska zejména jižní země eurozóny Španělsko, Řecko, Portugalsko, Itálii. Dlouhodobé přetrvávání kladných nebo záporných in ačních diferenciálů u stále stejných zemí už tehdy ukazovalo, že každá z obou skupin by fakticky potřebovala jinou měnovou politiku. Některé členské země nebyly schopny udržet si zdravé veřejné nance. Euro také nepřineslo očekávané urychlení růstu. Naopak. Eurozóna rostla pomaleji než zbytek Evropské unie. Česká republika jako adept přijetí eura si brzy musela položit otázku, kdy a za jakých podmínek pro ni bude vstup do eurozóny skutečně výhodný. Maastrichtská kritéria zjevně nestačí. Zaprvé nezajistila další vzájemnou konvergenci zemí po jejich vstupu do eurozóny. Zadruhé jsou to kritéria formulovaná zvenčí. Adept na vstup potřebuje také opačný pohled potřebuje svá vlastní kritéria pro posouzení výhodnosti přijetí eura. V České republice to byl jako první Václav Klaus, který již v prosinci 2005 problém vlastních a cizích kritérií jasně formuloval. Konstatoval, že česká vláda zatím nepředstavila kritéria, která by vstup ČR do eurozóny posoudila z našeho hlediska z hlediska nákladů a přínosů pro českou ekonomiku. Nikoli z hlediska maastrichtského, které je přesně opačné (zkoumá, zda náš vstup nepoškodí ty ekonomiky, které v eurozóně již jsou). Václav Klaus se tak postavil do čela sílícího proudu, který požadoval, abychom budoucí vstup hodnotili důsledně podle svých vlastních kritérií. Jeho varování ovšem tehdy nepadala na úrodnou půdu. I nadále patřilo k dobrému tónu projevovat nadšení pro euro a porovnávat nás pouze s maastrichtskými 17

18 kritérii. Na druhé straně ale v České republice na rozdíl od Slovenska nebyla vidina splnění maastrichtských kritérií natolik přitažlivá, aby se pod jejím tlakem dosáhlo zdravých veřejných nancí. České vlády se na přijetí eura slovně stále pilně připravovaly, jejich skutky v oblasti veřejných rozpočtů ale byly s tímto cílem v naprostém rozporu. Nutno přiznat, že hospodářská situace Českou republiku k rychlému přijetí eura nijak nenutila. Česká národní banka měla in aci pevně pod kontrolou. Naše relativní ekonomická úroveň rostla a táhla za sebou také růst relativní cenové hladiny. Ten probíhal cestou pozvolné nominální apreciace kurzu, která neohrožovala naši vnější rovnováhu. Podnikatelé byli schopni se s ní vyrovnat zvyšováním produktivity. Obchodní bilance nebyla ohrožena, export dále fungoval jako významný tahoun růstu ekonomiky. Mnozí podnikatelé samozřejmě volali po jistotě, kterou by jim poskytl pevně za xovaný kurz, a po budoucí úspoře transakčních nákladů díky používání eura. Bylo však jasné, že jakmile by po za xování kurzu začal probíhající proces reálné apreciace plynout jen in ačním kanálem, čelili by podnikatelé opět v jiné podobě nestabilnímu prostředí s nebezpečím mzdově-in ační spirály. Kromě toho analýzy sladěnosti české ekonomiky s eurozónou, které pravidelně zpracovávala Česká národní banka, stále ukazovaly na nedostatečnou sladěnost a vybízely k opatrnosti. 18

19 DESET LET EURA V roce 2008 oslavila Evropská centrální banka a s ní i celá Evropská unie trochu předčasně výročí deseti let eura (ve skutečnosti tehdy uplynulo deset let od založení ECB, což byl poslední krok k zavedení eura od 1. ledna 1999 pro bezhotovostní platby a od 1. ledna 2002 i ve formě bankovek a mincí). Samotná ECB se své role zhostila poměrně dobře. Vytvořila si fungující strategii měnové politiky, při pohledu na eurozónu jako celek se jí dařilo držet pod kontrolou in aci, v mezinárodním měřítku se euro stalo uznávanou měnou. Hlavní slabinou eurozóny byl nedostatek hospodářského růstu. Zatímco evropští politici si od eura slibovali urychlení růstu, ve skutečnosti došlo naopak v porovnání s předchozími třemi desetiletími k jeho zpomalení. V období kleslo tempo růstu eurozóny v průměru na 2 % ročně. Tabulka 2: Růst HDP v zemích eurozóny (EU-12, v %, stálé ceny) ,3 2,4 2,3 2,0 Pramen: Evropská centrální banka ( ), Eurostat ( ) Při pohledu dovnitř eurozóny se ale naskytl ještě daleko varovnější obraz. V eurozóně stále přetrvávaly dvě jasně vypro lované skupiny zemí, z nichž jedna vykazovala stabilní tendenci k podprůměrné in aci, druhá naopak měla in aci prakticky trvale nad průměrem. Téměř polovina zemí přestala krátce 19

20 po zavedení eura plnit maastrichtské in ační kritérium (např. v období to bylo Irsko, Španělsko, Řecko, Portugalsko, Nizozemsko a Lucembursko). Tytéž země, s výjimkou Nizozemska, vykazovaly také nadprůměrná tempa růstu HDP ovšem vzhledem k vyšší in aci jim hrozila postupná ztráta konkurenceschopnosti. Na druhém pólu eurozóny stály země jako Německo, Francie, Belgie, Rakousko s nižší in ací, ale také pomalým růstem HDP. Svědčilo to o tom, že různé ekonomiky eurozóny potřebovaly rozdílnou měnovou politiku a že vývoj k optimální měnové oblasti zatím zůstal v nedohlednu. Varovný byl vývoj ve Slovinsku, které přistoupilo k eurozóně v lednu 2007, poté mu vzrostla in ace z 1,6 % před vstupem na 5,7 % na konci prvého roku členství a dále na 6,9 % v březnu A to přesto, že jeho relativní cenová hladina při vstupu se již blížila 80 % průměru eurozóny. I analytici, kteří první desetiletí eura hodnotili výhradně pozitivně, připouštěli, že eurozóna dosud neprošla závažnou krizí, která by společnou měnu prověřila. Od politiků zatím zaznívaly pouze osvědčené výzvy k větší skální disciplíně, ke zdokonalení Paktu stability a růstu a k rozhodnějším strukturálním reformám. Volalo se po zlepšení fungování trhů práce a připouštěla se potřeba začít více pracovat (zvýšit pracovní participaci obyvatelstva). Raději se ale mlčelo o tom, že mnohé z problémů eurozóny nevyhnutelně přináší sama společná měna zavedená pro nehomogenní skupinu zemí, z nichž každá by potřebovala jiné úrokové sazby a jiný vývoj kurzu. 20

21 NÁSTUP KRIZE Světová ekonomická situace se v průběhu prvého desetiletí existence eura zásadně měnila a komplikovala. O své místo na slunci se přihlásily velké země jako Čína, Indie a Brazílie, zostřila se mezinárodní konkurence. Bruselští úředníci ovšem za nejvýznamnější celosvětovou agendu vyhlásili boj s klimatickými změnami, čímž položili základ k dalšímu poklesu konkurenceschopnosti ekonomik EU. Ve světové ekonomice již mezitím tikala časovaná bomba velké globální nerovnováhy. Na jedné straně Spojené státy jako čistý dovozce zboží a kapitálu s dvojím de citem (obchodní bilance a státního rozpočtu), jako země žijící si nad poměry. Na straně druhé země typu Číny životně závislé na vývozu zboží do USA a ochotné v zájmu udržení hodnoty svých dolarových rezerv nancovat jakkoli velké schodky amerického rozpočtu. Dlouho se věřilo, že Spojené státy jsou do své pozice vlastně tlačeny okolím, že fungují jako bezpečný přístav pro zahraniční nanční investice a že tuto peněžní záplavu budou po neomezenou dobu schopny efektivně zhodnocovat. To se ukázalo jako iluzorní, když ve Spojených státech vypukla nanční krize a vzápětí se přelila i do Evropy. Zemím Evropské unie se vymstilo, že stejně jako USA byly zvyklé žít na dluh, že svůj růst podporovaly rostoucími schodky veřejných rozpočtů. Finanční krize v mnoha zemích EU otřásla bankovními systémy, ještě více zvýšila vládní dluhy a byla následována vážnou a dlouhou ekonomickou recesí. Finanční a dluhová krize zvláště těžce zasáhla eurozónu a odhalila všechny její vnitřní nerovnováhy. Za deset let své 21

22 existence vytvořila společná měna velké rozdíly v konkurenceschopnosti a silnou vzájemnou zadluženost mezi severem a jihem eurozóny. Kumulované in ační diferenciály za dobu existence eura byly v některých zemích velmi značné (ty největší ukazuje tabulka 3) a nemohly se v konkurenceschopnosti neprojevit. Tabulka 3: In ační diferenciály a konkurenceschopnost v eurozóně Země Kumulativní in ační diferenciál ( , v procentních bodech proti průměru eurozóny) Konkurenceschopnost (místo ve světě, 2010, podle globálního indexu konkurenceschopnosti) Finsko -6,82 7 Německo -5,72 5 Francie -2,75 15 Rakousko -2,64 18 Řecko +12,11 83 Španělsko +9,57 42 Irsko +8,69 29 Portugalsko +6,05 46 Pramen: Evropská centrální banka, Světové ekonomické fórum Jižnímu křídlu eurozóny se nepodařilo kompenzovat vyšší míru in ace předstihem v růstu produktivity. Výsledkem bylo výrazné zhoršení konkurenceschopnosti a propad obchodních bilancí vůči severu. Sever byl naopak tlačen až k de ačnímu 22

23 pásmu a byl nucen nahrazovat nedostatek domácího růstu silnou orientací na export, hodně soustředěný právě do jižních zemí eurozóny. Pro sever nebyla rostoucí konkurenceschopnost jen výhodou. Německo za svou exportní výkonnost platilo poklesem reálných mezd, navíc mu zároveň odtékal kapitál, mimo jiné právě na jih eurozóny, namísto toho, aby byl využit k urychlení německého růstu. Jih bohužel nedokázal tento příliv kapitálu produktivně využít. V první vážné krizi tak eskalovaly všechny problémy plynoucí z faktu, že pro společnou měnu eurozóna byla (a stále je) příliš heterogenní oblastí. De city obchodu byly v jižních zemích eurozóny nancovány růstem dluhů. Podpořeno to bylo nízkými úrokovými sazbami, na které nebyly tyto ekonomiky předtím dlouhodobě nastavené. Zvláště nízké zde byly reálné úrokové sazby (jednotné sazby ECB minus zdejší vyšší in ace). V Řecku a Portugalsku se zadlužovaly především vlády, ve Španělsku a Itálii také soukromý a bankovní sektor prostřednictvím úvěrové expanze. Všude vznikaly realitní bubliny. Přelití nanční krize z USA pak nanční trhy upozornilo, že eurozónu skutečně nelze brát jako jednotnou oblast se stejnou mírou rizika. Trhy začaly diferencovat a jižní země byly konfrontovány s hrozbou bankrotu v důsledku nemožnosti nancovat své vládní dluhy za únosný úrok. ZÁSADNÍ ZMĚNA PRAVIDEL Výsledky jsou známé: záchranné balíčky pro Řecko a další země, trvalé záchranné fondy, přeměna měnové unie v unii 23

24 transferovou, vzájemné ručení za vládní dluhy, nákupy vládních dluhopisů Evropskou centrální bankou. Jde o postupnou sérii kroků, které ve výsledku zásadně mění původní charakter eurozóny a celou její legislativní konstrukci. Opuštěn byl zákaz tzv. bail-outu, tedy smluvní ustanovení, které zakazovalo, aby jedny země platily vládní dluhy zemí jiných (nebo za ně ručily). Evropská centrální banka nákupy vládních dluhopisů a dalšími kroky prakticky spáchala největší hřích centrálních bank začala neomezeně tisknout peníze. Dalším krokem bylo schválení tzv. skálního paktu, který dává Bruselu větší pravomoci ovlivňovat skální politiky členských zemí. Následovalo částečné schválení dalšího balíčku opatření bankovní unie, v podstatě nového, dalšího kanálu pro transfery. Potvrzuje se vývoj, před kterým již dávno varoval český prezident Václav Klaus tedy posun od měnové unie k unii skální a nakonec k unii politické. Ke všemu navíc dochází shora, bez toho, aby politici dali občanům reálnou možnost se ke způsobu záchrany eurozóny vyjádřit. Způsob řešení krize eurozóny hrozí přinést ještě více škod než krize samotná. Hrozí nárůstem kon iktů mezi platícím severem na jedné straně a jihem, který je zvenčí nucen k utahování opasků, na straně druhé. Hrozí ztrátou důvěry voličů ve své politické představitele a nárůstem extremistických hnutí. Pro Českou republiku z toho plynou další důvody, proč euro alespoň v nejbližších letech nepřijímat. Vzhledem k naší otevřenosti a silným obchodním svazkům zejména s Německem jsme sice do značné míry součástí stejného hospodářského prostoru, nejsme ale zatím na stejné ekonomické úrovni. Také 24

25 my si musíme přísně hlídat konkurenceschopnost. V posledním desetiletí naše ekonomická úroveň a produktivita rostla a s ní také naše relativní cenová hladina. Díky exibilnímu kurzu koruny se to ale dělo zhodnocováním koruny, nikoli vyšší in ací jako v Řecku a dalších zemích. Koruna také fungovala jako významná pojistka: vždy tu byla možnost, aby v případě problémového vývoje kurz koruny oslabil, a posílil tak naši konkurenceschopnost. Tato pojistka byla skutečně využita, jakmile se krize eurozóny prostřednictvím našich obchodních vazeb přelila i do české ekonomiky. Cesta vlastní měny s pružným kurzem se jasně ukázala jako méně riziková než přijetí měny společné. A tak to ještě po dlouhou dobu zůstane. Pokud se česká vládní politika výrazně nezmění, jsme na dobré cestě stlačit de cit veřejných nancí pod 3 % HDP, a přiblížit se tak k plnění maastrichtských kritérií. Naše relativní cenová hladina ovšem stále leží pod 74 % průměru eurozóny (73,5 % podle posledního údaje za rok 2011). Také nejnovější analýza sladěnosti naší ekonomiky s eurozónou, kterou zpracovala v prosinci 2012 Česká národní banka, ve prospěch brzkého přijetí eura nesvědčí. Poslední události navíc přinesly ještě další, dokonce podstatnější důvod k váhání nad přijetím eura. V eurozóně došlo k něčemu, co by se dalo nazvat změnou pravidel v průběhu hry. Byla opuštěna zásada, že každá země je odpovědná za své dluhy. Oba záchranné balíčky se tváří jako půjčky nebo záruky, zúčastnění však těžko mohou čekat, že budou někdy plně splaceny. Zároveň jde o vytloukání klínu klínem zachránci si na půjčky Řecku a dalším zemím musejí sami půjčit. Do budoucna 25

26 to vytváří ohromný morální hazard. Vlády a politické strany už se nebudou muset ohlížet na otázku, zda jim nanční trhy na jejich populistické kupování hlasů voličů vůbec půjčí a jaký budou požadovat úrok. Pokud trhy jejich rozmařilost odmítnou za přijatelný úrok nancovat, obrátí se prostě s žádostí o pomoc na ostatní členy eurozóny. A řecký scénář se bude opakovat. Předluženost jedné země donutí všechny ostatní se ještě více zadlužit, dluhy tak budou plodit další dluhy a výsledkem bude jen rostoucí zadluženost celé eurozóny a oslabení důvěryhodnosti eura. Důvěryhodnost ztrácí také Evropská centrální banka, když se ve špatně zastřené podobě nechala dotlačit k tisknutí peněz. Krátkodobě tyto kroky dokázaly nanční trhy uchlácholit. Dlouhodobý efekt však bude velmi problematický. Koneckonců nanční trhy byly nedůvěřivé oprávněně: bez možnosti devalvovat národní měny bude muset jít náprava na jihu jinou, bolestivější cestou. Ale bude jižní křídlo schopno vnitřní devalvace, například snížení mezd až o 25 %? A co se stane v delším časovém horizontu? Problém přílišné heterogenity eurozóny přetrvává. Obchodní a nanční nerovnováhy se budou opakovat a vracet. Hledání viníka jednou na straně lehkomyslného jihu, podruhé na straně Německa, které eurozónu využívalo jako svůj trh se pohybuje jen po povrchu věcí. Viníkem je společná měna a společná měnová politika pro příliš heterogenní skupinu zemí. Poněkud opožděně dnes působí volání Německa a Francie po přísnějším dodržování skální disciplíny, které vyústilo v přijetí tzv. skálního paktu neboli smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení. Právě Německo a Francie se totiž v minulosti 26

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR Zavedení eura v České republice Mirek Topolánek předseda vlády ČR Brownovy testy Dostatečnáflexibilitatrhůschopných ustát změnu ekonomického klimatu Dopad na investice Dopad na zaměstnanost Dopad na britský

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení

Více

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit:

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit: V rámci vývoje současné podoby jednotné měny zemí Eurozóny je možné rozlišit čtyři základní období charakterizující počátky a rozvoj měnové integrace. První období je možné nazvat jako období mezivládní

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

3. Konvergenční procesy

3. Konvergenční procesy . Konvergenční procesy.. Nominální konvergence Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Několik poznámek ke krizi eurozóny

Několik poznámek ke krizi eurozóny Několik poznámek ke krizi eurozóny Mojmír Hampl viceguvernér Česká národní banka Prezentace pro: i) studenty Gymnázia ve Žďáru nad Sázavou, ii) podnikatele regionu, iii) veřejnou diskusi s občany Žďár

Více

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace fiskální

Více

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance

Více

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR Růžena Vintrová, CES VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR dne 21. 11. 2006 Obsah: Dvojí pohled na přijetí eura

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

Přínosy a náklady existence eurozóny: teorie a realita, rozdíly mezi členskými státy

Přínosy a náklady existence eurozóny: teorie a realita, rozdíly mezi členskými státy Přínosy a náklady existence eurozóny: teorie a realita, rozdíly mezi členskými státy PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Společná

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

EU na rozcestí. Pavel Řežábek. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

EU na rozcestí. Pavel Řežábek. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB EU na rozcestí Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška Seminář: EU, euro a řecká zkušenost Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Praha, 21. května 2010 Motto To, čemu jsme

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Světový a domácí ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška 7. ročník konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu Brno, 20. října 2010 Motto Řečnictví

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Česká republika a euro očima ČNB

Česká republika a euro očima ČNB Česká republika a euro očima ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Přijetí společné evropské měny v ČR přínosy a rizika 29. ledna 2016 Obsah Srovnání vývoje HDP v eurozóně a v zemích EU mimo

Více

VÝVOJ EUROZÓNY OD ROKU 1999

VÝVOJ EUROZÓNY OD ROKU 1999 Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Jitka Klodnerová VÝVOJ EUROZÓNY OD ROKU 1999 Úvod Euro (EUR) je měna Evropské měnové unie a po americkém dolaru (USD) je druhým nejdůležitějším reprezentantem

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004. (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268]

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004. (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268] KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 20.10.2004 KOM(2004) 690 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004 (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268] CS CS 1. ÚČEL ZPRÁVY

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

Evropská hospodářská a měnová

Evropská hospodářská a měnová Rozšiřování eurozóny Evropská hospodářská a měnová unie Vstup zemí SVE do EU - historické milníky 12/1991 - asociační dohody (evropské) s Pol, Maď, ČSFR (prozatímní dohoda), 10/1993 s ČR a SR 6/1993 -

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ V říjnu vzrostl index spotřebitelských cen o 0,5 % proti předcházejícímu měsíci a o 3,5 % za poslední rok (v září činil meziměsíční růst 0,8 % a meziroční 3,0 %). Meziroční nárůst

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí C. Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 9 1 11 1 13 1 Výkonová bilance 1) mld. Kč 1 1 1 11 19 19 19 1 5 obchodní bilance ) mld. Kč 9

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné ČR a SR

Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné ČR a SR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné

Více

Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické

Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické mechanismus směnných kurzů, vstup do eurozóny, plnění konvergenčních kritérií, ekonomická sladěnost, kritérium cenové stability, kritérium stavu veřejných financí, kritérium účasti v mechanismu směnných

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ 27.5.2013 Úřední věstník Evropské unie L 140/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014 Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Brno, 21. listopadu 2014 Obsah prezentace 1. DLUHOVÁ KRIZE A JEJÍ PROJEVY evropské státy postižené krizí, projevy dluhové krize, spready státních

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně 27. března, 2014, Brno Ex ante koordinace hospodářských politik co čeká ČR? doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Mendel European Centre Jean Monnet Centre of Excelllence Příprava a členství v EU strana 2 Příprava

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů

Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia stínový

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

Zavedení eura v Estonsku na semináři k aktuálnímu vývoji v eurozóně 6.4.2011. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

Zavedení eura v Estonsku na semináři k aktuálnímu vývoji v eurozóně 6.4.2011. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz na semináři k aktuálnímu vývoji v eurozóně 6.4.2011 Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova: Plánovaný vstup členských zemí do eurozóny. Scénář velkého třesku. Průběh zavedení eura

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Pohledy finančního a nefinančního sektoru na zavedení eura v České republice

Pohledy finančního a nefinančního sektoru na zavedení eura v České republice Pohledy finančního a nefinančního sektoru na zavedení eura v České republice Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Společná evropská měna,

Více