PŘESTUP TEPLA V MEZIFÁZOVÝCH KONTAKTORECH
|
|
- Jiří Valenta
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PŘESTUP TEPLA V MEZIFÁZOVÝCH KONTAKTORECH Ing. Martin Žižka Školitel: Prof. Ing. Pavel Ditl, DrSc. Školitel specialista: Doc. Ing. Radek Šulc, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Praha 6, Technická 4, tel: , fax: , martin.zizka@fs.cvut.cz. Abstrakt Mezifázové kontaktory, například probublávané kolony, jsou často využívány v průmyslu k přestupu tepla hmoty mezi jednotlivými fázemi. Cílem této práce bylo stanovit teoretický model přestupu tepla mezi kapalnou a plynnou fází v probublávané koloně a následně provést experiment na základě tohoto teoretického modelu. Experimentální studie byla provedena na zařízení znázorněném na Obr. 1. V případě experimentu mají bubliny plynu nižší teplotu než kapalina. Z hlediska chladnějšího plynu tak dochází k přenosu tepla z kapaliny do plynu, plyn se zahřívá a kapalina se ochlazuje. Teplota kapaliny klesá s časem. Vstupní teplota plynu je prakticky beze změny a zůstává konstantní. Výstupní teplota plynu se mění s časem v závislosti na přenosu tepla. Přestup tepla je také doprovázen současným odpařováním kapaliny. Teoretický model respektuje všechny tyto popsané mechanismy. Experiment byl proveden v probublávané koloně o průměru 0,15 m, s různými výškami kapaliny, v rozmezí mimovrstvové rychlosti plynu od 0,01 m / s až 0,1 m / s. Predikce podle získané rovnice byly porovnány s vzácnými údaji z literatury a byla získána shoda. Výsledky našeho výzkumu mohou snížit nejistotu designérů při navrhování přestupu tepla mezifázových kontaktorů. Klíčová slova Probublávaná kolona, teoretický model přestupu tepla, přestup hmoty. 1. Úvod Mezifázové kontaktory jako například probublávaná kolona, jsou využívány ke kontaktu mezi plynem, ve formě bublin, a kapalinou, za účelem intenzifikace přenosu tepla a hmoty mezi jednotlivými fázemi. Pro lepší pochopení vlastností probublávané vrstvy se autoři článků zaměřují na výzkum hydrodynamiky ([1-2, 8, 11]), a na určení několika klíčových parametrů, jako např. zádrže ([1, 5, 7]), přestupu tepla z plynu do kapaliny, přestupu tepla z tepelného elementu a přestup tepla z probublávané vrstvy na stěnu kolony. Dále pak přestup hmoty mezi kapalinou a plynem. Tyto parametry závisí především na typu kolony a její velikosti. Hlavní výhody probublávané vrstvy a důvody její aplikace jsou v dobrém přenosu tepla a hmoty, snadné údržbě kolon a nízkých nákladech na provoz, především z důvodu kompaktnosti a nepohybujícím se částem zařízení. V průmyslu se probublávaná vrstva tvořená systémem plyn-kapalina využívá při reakcích plynu s kapalinou, například chlorace. Probublávaná vrstva doplněná tuhým katalyzátorem, tj. probublávaná suspenze (systém g-l-s), se používá pro hydrogenační reakce, například Fischer- Tropschova syntéza. Výkon probublávané suspenze je závislý na povrchové reakci adsorbovaných molekul na katalyzátor, přenosu plynu na rozhraní plyn-kapalina, přenosu plynu - 1 -
2 na rozhraní kapalina-katalyzátor, distribuci katalyzátoru v objemu reaktoru a promíchávání kapaliny. 2. Teoretický model přestupu tepla Pro vyhodnocení a měření přestupu tepla mezi plynem a kapalinou v koloně bylo navrženo měření založené na nestacionárním přenosu tepla. Navržený postup měření je následující, kolona je naplněna daným objemem kapaliny, nechá se probublávat plyn o konstantním průtoku plynu. Plyn má nižší teplotu než kapalina. Z hlediska chladnějšího plynu dochází k přestupu tepla z kapaliny do plynu, plyn je ohříván a kapalina je ochlazována. Teplota kapaliny s časem klesá. Teplota vstupujícího plynu se prakticky nemění a zůstává konstantní. Teplota vystupujícího plynu se v čase mění, jedná se také o nestacionární děj. Vzhledem k tomu, že kapalina (voda) má relativně vyšší tlak sytých par než je parciální tlak vody v proudu plynu, může docházet k odpařování vody do plynu. Dále má-li soustava vyšší teplotu než okolí, uvažují se ztráty do okolí. Pro přestup tepla mezi bublinkou a kapalinou se předpokládá filmový model. T gout vyp ztr T l (t) m l H HE T ok T gin Obr. 1. Bilanční schéma systému (kolony). Bilanční schéma systému je prezentováno na obrázku 1. Entalpickou bilanci systému lze vyjádřit vztahem: H = HE + vyp + ztr [J/s; W], (1) Za předpokladu: 1) konstantní měrná tepelná kapacita kapaliny 2) zanedbáním změny hmotnosti vypařením kapaliny, lze změnu akumulace entalpie v kapalině vyjádřit vztahem: H = m l c pl dt, (2) - 2 -
3 Přenos tepla z kapaliny do plynu závisí na součiniteli přestupu tepla z kapaliny do plynu, povrchu bublin a rozdílu teplot mezi kapalinou a plynem: HE = α S b (T l T g ), (3) Tepelný tok vypařování lze vyjádřit jako hmotnostní tok vypařené vody a měrného skupenského tepla vypařování: vyp = m vyp h vyp, Bohužel nelze zjistit, jak se hmotnostní tok vypařené kapaliny m vyp mění v čase. Lze určit pouze celkový objem/hmotnost na začátku a na konci měření. Proto jsem hmotnostní tok odhadoval pomocí přestupu hmoty, tak aby vypočtená celková změna hmotnosti byla stejná jako experimentálně zjištěná změna hmotnosti. Molový tok vody v daném čase se vypočte dle vztahu: n vyp = β S b p ln (5) Schéma předpokládaného průběhu tlaku sytých par, parciálních tlaků vodní páry v plynu podle výšky hladiny kapaliny je prezentováno na obrázku 2. (4) p H2 O p H2 O = f(t l ) liquid p ln p H2 O out gas p H2 O in IN 0 Obr. 2. Schéma předpokládaného průběhu tlaku sytých par, parciálních tlaků vodní páry v plynu podle výšky hladiny kapaliny. Střední logaritmický rozdíl se vypočte dle vztahu: OUT p ln = (p H 2 O p H2 O in ) (p H2 O p H2 O out ) ln ( p, H 2 O p H2 O in ) p H2 O p H2 O out (6) Dále je ve vztahu (5) neznámý součin βs. Hodnotu součinu βs jsem odhadl tak, aby celková hmotnost odpařené vody, která byla zjištěna jako součet množství odpařené vody v jednotlivých časových úsecích byla rovna celkovému odparu kapaliny zjištěnému experimentálně. Pro - 3 -
4 výpočet množství odpařené vody jsem použil střední hodnotu molového toku v daném časovém intervalu: n stř = n i 1 + n i, (7) 2 Celkové odpařené množství kapaliny v daném časovém intervalu se určí dle vztahu: n = n stř t, (8) Molový tok lze přepočítat na hmotnostní tok pomocí molové hmotnost vody: m vyp = M H2 O n vyp, (9) Tepelnou ztrátu do okolí lze vyjádřit pomocí vztahu: ztr = k S p (T l T ok ), (10) V případě ochlazování kapaliny plynem, tj. T l > T g, mají členy HE, vyp a ztr záporné znaménko. Spojením rovnic (1) až (4) a (10) získáme rovnici (11). m l c pl dt = k S p (T l T ok ) m vyp h vyp α S b (T l T g ), (11) Rovnice (11) lze upravit následovně: k S p (T l T ok ) m vyp h vyp α S b (T l T g ) = dt, (12) m l c pl Tuto rovnici by bylo možné snadno integrovat za předpokladu, že členy m vyp h vyp, k S p T ok a α S b T g jsou konstantní. Bohužel členy m vyp h vyp a T g se v čase mění. Rovnici (12) bych mohl snadno integrovat, kdyby tyto členy závisely na teplotě kapaliny T l. Proto předpokládám, že členy m vyp h vyp a T g jsou závislé na teplotě kapaliny. Dále předpokládám, že tuto závislost lze dostatečně dobře popsat polynomem 2. stupně. Dále nebudou uvažovány tepelné ztráty do okolí, které byly odhadnuty jako významně nižší než ostatní části rovnice (1). 2.1 Vyjádření teploty Tg Teplota vstupujícího plynu závisí na kompresi, rozvodu plynu a teplotě okolí, podle zkušenosti se prakticky nemění. V případě chlazení kapaliny plynem bude teplota kapaliny v čase klesat a teplota plynu na výstupu z kolony se bude v čase také měnit. V daném časovém okamžiku předpokládám následující teplotní profil podél výšky sloupce kapaliny: - 4 -
5 T T l liquid T ln T gout T gin gas IN 0 OUT Obr. 3. Schéma předpokládaného průběhu teplot plynu a kapaliny podle výšky sloupce kapaliny Z předpokládaného teplotního profilu vyplývá, že teplotní diference není stejná podle výšky kapaliny a je tedy otázkou, jak vyjádřit teplotu plynu T g ve vztahu (12). Při nestacionárních dějích, např. ochlazování těles v proudu plynu se uvažuje teplota plynu (teplota okolí) konstantní. Teplotní diferenci T l T g jsem se rozhodl nahradit střední logaritmickou teplotní diferencí: T ln = (T l T gin ) (T l T gout ) ln T, l T gin T l T gout (13) Teplotu plynu T g v čase t, potřebnou do vztahu (12) jsem se rozhodl vyjádřit za pomoci střední hodnoty teploty plynu T gstř, kterou jsem určil jako: T gstř = T l T ln (14) Je zřejmé, že člen α S b (T l T g ) z rovnice (12) závisí na čase. Jak již bylo uvedeno, je zde problém s integrací této rovnice. Předpokládaná závislost je: T gstř = a 2 T l 2 + a 1 T l + a 0, (15) 2.2 Vyjádření teploty m vyp h vyp Předchozí analýza ukázala závislost hmotnostního toku i měrného skupenského tepla varu na čase. Ani u tohoto členu není známa přesná závislost. Proto je zde stále problém s integrací rovnice (12). Předpokládaná závislost je: m vyp h vyp = b 2 T l 2 + b 1 T l + b 0, (16) - 5 -
6 2.3 Integrace Rovnici (6) jsem upravil do tvaru: T l ( αs b ks) m vyp h vyp = dt. (17) + αs b T g + ks T ok m l c pl Předchozí analýza určila členy m vyp h vyp a αs b T g závislé na čase, to působí problém s integrací rovnice (17). Vyřešit lze jedině tak, že budu předpokládat závislost na T l. Tato závislost je však neznámá, proto dále předpokládám, že jde popsat co nejjednodušeji, a to polynomem 2. stupně, který by měl být dostatečný k jejímu popsání a zároveň snadno integrovatelný. Jak již bylo uvedeno, dalším předpokladem je zanedbání tepelných ztrát do okolí kolony, které by měly být vzhledem k přestupu tepla z kapaliny do plynu a teplu využitému k vypaření kapaliny zanedbatelné. Za předpokladu předchozích závislostí lze rovnici (17) upravit do tvaru: T l ( αs b ks) (b 2 T l 2 + b 1 T l + b 0 ) + αs b (a 2 T l 2 + a 1 T l + a 0 ) = dt m l c pl. (18) Další úpravou lze rovnici přepsat do tvaru: T 2 l (αs b a 2 b 2 ) + T l (αs b a 1 αs b b 1 ) + (αs b a 0 b 0 ) = dt. m l c pl (19) Dále rovnici (9) zjednoduším nahrazením členů parametryc 2, C 1, C 0 : C 2 = (αs b a 2 b 2 ), (20) C 1 = (αs b a 1 αs b b 1 ), (21) C 0 = (αs b a 0 b 0 ), (22) Dosazením parametrů do rovnice (19) lze upravit do vztahu: T 2 = dt. l C 2 + T l C 1 + C 0 m l c pl (23) Rovnice (23) lze integrovat v následujících mezích: T l 2 t T 2 = dt, l C 2 + T l C 1 + C 0 m l c pl T l 1 0 (24) - 6 -
7 Integrací pravé strany lze získat: 0 t dt m l c pl = t m l c pl. (25) Integrací levé strany lze získat vztahy: T l 2 T 2 = [ 1 T l l C 2 + T l C 1 + C 1 0 ln 2C 2T l + C 1 2C 2 T l + C 1 + ] T l 1 T l 2 T 2 = [ 2 T l l C 2 + T l C 1 + C 1 0 arctg 2C T 2T l + C l 2 1 ] Tl 1 2 = 4C 2 C 0 C 1 T l 2 pro < 0 pro > 0 (26) 3. Experimenty Fotografie měřené soustavy je na obrázku 4. Měřící zařízení tvoří: Kolona (válcová nádoba) Přívod vzduchu Přístroje a sondy pro sledování a regulaci procesu Aerační element Obr. 4. Měřící soustava - 7 -
8 4. Výsledky 4.1 Zádrž Bylo provedeno měření zádrže. Výška probublávané vrstvy a změna výšky hladiny byly odečítány pomocí milimetrové stupnice na koloně. Průtok plynu byl nastavován dle průtokoměru a dále nepřímo určen dle plynoměru. Zádrž byla vypočtena z měření výšky sloupce probublávané hladiny, a sloupce hladiny bez plynu, dle rovnice 27. Režim proudění byl odhadován opticky pohledem na kolonu: ε g = h R h L h R, (27) Při měření byly pozorovány tři rozdílné režimy. Na obrázku 5 jsou fotografie jednotlivých režimů. Homogenní Heterogenní Turbulentní (Churn) Zde je vidět vlna Obr. 5. Zobrazení jednotlivých režimů na fotografiích 4.2 Mimovrstvová rychlost Mimovrstvová rychlost se vypočte podle vztahu: u g = V g S, (28) Mimovrstvová rychlost byla měřena v rozmezí 0,01 0,1 m s -1. Vzdušnění je definováno jako průtok plynu na objem kapalné fáze v koloně: VVM = V g V L (29) - 8 -
9 1,0 10,0 100,0 1000,0 ε g = 0,0025VVM 0,9592 ε g = 0,0054VVM 0,8557 H = 1000 mm H = 1500 mm ε g 0,1 ε g = 0,0004VVM 1,185 H = 500 mm 0,0 VVM Obr. 6. Závislost zádrže na vzdušnění. 4.3 Přestup tepla Pro vyjádření součinitele přestupu tepla mezi plynem a kapalinou na průtoku vzduchu bylo vycházeno z podobnosti s prostupem hmoty, kde je obvyklé vyjadřovat přestup hmoty objemovým součinitelem prostupu hmoty k l a. Podobně v tomto případě byl zaveden objemový součinitel přestupu tepla mezi kapalinou a plynem αa, který lze vyjádřit jako: αa = α S b V l, (30) Objemový součinitel přestupu tepla mezi kapalinou a plynem αa byl vyjádřen v závislosti na mimovrstvové rychlosti (obr. 7.) a vzdušnění (obr. 8.)
10 αa[w/(m 3 K)] αa[w/(m 3 K)] αa = 9987,8u g R² = 0,609 H=500 H=650 H=850 H= ,005 0,01 0,015 0,02 0,025 0,03 0,035 0,04 u g [m/s] Obr. 7. Závislosti mimovrstvové rychlosti na objemovém součiniteli přestupu tepla pro různé výšky hladiny αa = 6401,3VVM + 380,13 R² = 0,8172 H=500 H=600 H=850 H= ,01 0,02 0,03 0,04 0,05 0,06 0,07 0,08 VVM[s -1 ] Obr. 8. Závislosti vzdušnění na objemovém součiniteli přestupu tepla pro různé výšky hladiny
11 Podle hodnoty koeficientu determinace R se jeví jako lépe vysvětlující závislost objemového součinitele přestupu tepla αa na VVM 5. Závěr Pro měření součinitele přestupu tepla mezi plynem a kapalinou byl navržen teoretický model přestupu tepla založený na nestacionárním přestupu tepla. Na základě tohoto modelu bylo provedeno experiměntální měření v probublávané koloně o průměru 0,15 m v rozsahu mezifázové rychlosti 0,01 m/s do 0,1 m/s pro různé výšky hladiny. Dále byl vyhodnocen objemový součinitel prostupu tepla mezi plynem a kapalinou v závislosti na povrchové rychlosti a vzdušnění pro různé výšky hladiny. Poděkování Tato práce byla podpořena grantem Studentské grantové soutěže ČVUT číslo SGS14/061/OHK2/1T/12. Seznam symbolů a specifický mezifázový povrch [m -1 ] a teplotní vodivost [m s -1 ] d b střední průměr bublin [m] c p měrná tepelná kapacita [W] D průměr kolony [m] g tíhové zrychlení [m s -2 ] h g výška plynné fáze [m] h L výška kapalné fáze [m] h R výška probublávané vrstvy [m] h vyp l měrné skupenské teplo varu [kj kg -1 ] ΔH rozdíl výšky [m] H změna akumulace entalpie v kapalině [W] k součinitel prostupu tepla [W s -2 K-1 ] L charakteristický rozměr [m] m l hmotnost kapaliny [kg] m vyp hmotnostní tok vypařování [kg s -1 ] n vyp molární rychlost vypařování vypařené kapaliny [mol s -1 ] p tlak [Pa] p l parciální tlak par při teplotě kapaliny [Pa] p H2 O in parciální tlak par na vstupu plynu do kolony [Pa] p H2 O out parciální tlak par na výstupu plynu z kolony [Pa] p l tlak par při teplotě kapaliny [Pa] p H2 O in tlak par na vstupu plynu do kolony [Pa] p H2 O out tlak par na výstupu plynu z kolony [Pa] Δp tlakový rozdíl (pokles hydrostatického tlaku) [Pa] p ln logaritmický tlakový rozdíl [kpa] V stav průtokoměru [m 3 ] q hustota tepelného toku [W m -2 ] HE přenos tepla z kapaliny do plynu [J s -1,W] vyp energie nutná k vypaření kapaliny [J s -1,W] ztr tepelné ztráty ze systému do okolí [J s -1,W]
12 S průřez kolony [m 2 ] S b plocha mezi kapalinou a plynem (povrch bublin) [m 2 ] t čas [s] T l teplota kapaliny [ C] T g teplota plynu [ C] T gin teplota na vstupu plynu do kolony [ C] T gout teplota na výstupu plynu z kolony [ C] T gstř střední teplota plynu [ C] T rozdíl teplot [ C] u G mimovrstvová rychlost plynu [m s -1 ] V g objem plynné fáze [m 3 ] V g objemový průtok plynu [m 3 s-1 ] V l objem kapalné fáze [m 3 ] VVM vzdušnění VVM = V g /V l [s -1 ] Bezrozměrná čísla Fr Froudeho číslo Fr = u G 2 [-] gd Nu Nusseltovo číslo Nu = α L Pr l Prandtlovo číslo Pr l = c pρ l ν g λ [-] Re G Reynoldsovo číslo Re G = u g L ν g [-] Sc Schmidtovo číslo Sc = ν D L [-] St Stantonovo číslo St = α c p ρ l u g [-] Řecká písmena α součinitel přestupu tepla [W m -2 K-1 ] β G součinitel přenosu hmoty [mol Pa -1 m-2 s-1 ] φ relativní vlhkost plynu [-] ε disipovaná energie [W kg -1 ] ε g zádrž plynu [-] ε l zádrž kapaliny [-] ε s zádrž pevných částic [-] ρ g hustota plynné fáze [kg m -3 ] ρ l hustota kapalné fáze [kg m -3 ] ρ s hustota pevné fáze [kg m -3 ] σ povrchové napětí [N m -1 ] ν g kinematická viskozita plynu [m 2 s-1 ] λ součinitel prostupu tepla [W m -1 K-1 ] μ dynamická viskozita kapaliny (index w u stěny) [Pa s] Indexy b bublina plynu in vstup do systému g, G plyn HE přenos tepla kol kolony l, L kapalina out výstup ze systému R probublávaná vrstva λ [-]
13 vyp w ztr vypaření na stěně ztráty Seznam použité literatury [1] KATARCI, N. a kol.: Bubble column reactors, Rewiev, Process Biochemistry 40, 2005, str [2] DÍAZ, M. E. a kol.: Simulation of the gas liquid flow in a laboratory scale bubble column. Influence of bubble size distribution and non-drag forces, Chemical Engineering Journal 139, 2008, str [3] GANDHI, B. A a kol.: Estimation of heat transfer coefficient in bubble colun reakctor using vector regrassion, Chemical Engineering Journal 160, 2010, str [4] KEMOUN A.: Gas holdup in bubble columns at elevated pressure via computed tomography, International Journal of Multiphase Flow 27, 2001, str [5] TANG, CH., HEIDEL, T. J.: Estimating gas holdup via pressure diference measurements in a cocurrent bubble column, International Journal of Multiphase Flow 32, 2006, str [6] JOSHI J. B.: Computational flow modelling and design of bubble column reactors, Chemical Engineering Science 56, 2001, str [7] BOUAFI, M. a kol.: A comparative study of gas hold-up, bubble size, interfacial area and mass transfer coefficients in stirred gas liquid reactors and bubble columns, Chemical Engineering and Processing 40, 2001, str [8] CHAUMAT, H. a kol.: Hydrodynamics and mass transfer in bubble column: Influence of liquid phase surface tension, Chemical Engineering Science 62, 2007, str [9] RUZICKA, M. C.: On stability of a bubble column, Chemical Engineering Research and Design 91, 20013, str [10] ŽIŽKA, M..: Hydrodynamika a přenos v probublávané vrstvě, Diplomová práce, 2013, ČVUT v Praze, Fakulta strojní. [11] JHAWAR, A. K., PRAKASH, A.: Analysis of local heat transfer and hydrodynamics in a bubble column using fast response probes, Chemical Engineering Science 62, 2007, str [12] DHOTRE, M. T. a kol.: CFD simulation of steady state heat transfer in bubble columns, Chemical Engineering Journal 108, 2005, str [13] WU, Ch. a kol.: Heat transfer coefficients in a high-pressure bubble column, Chemical Engineering Science 62, 2007, str [14] ABDULMOHSIN, R. S. a kol.: Heat transfer study in a pilot-plant scale bubble column, Chemical Engineering Research and Design 89, 20011, str [15] JHAWAR, A. K., PRAKASH, A.: Influence of bubble column diameter on local heat transfer and related hydrodynamics, Chemical Engineering Research and Design 89, 2011, str [16] CHO, Y. J. a kol.: Dynamic characteristics of heat transfer coefficient in pressurized bubble columns with viscous liquid medium, Chemical Engineering and Processing 41, 2002, str [17] YOUSSEF, A. A. a kol.: A new approach for scale-up of bubble column reactors, Chemical Engineering Research and Design, [18] JHAWAR, A. K., PRAKASH, A.: Bubble column with internals: Effects on hydrodynamice and local heat transfer, Chemical Engineering Research and Design 92, 2014, str
U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací
VII. cená konvekce Fourier Kirchhoffova rovnice T!! ρ c p + ρ c p u T λ T + µ d t :! (g d + Q" ) (VII 1) Stacionární děj bez vnitřního zdroje se zanedbatelnou viskózní disipací! (VII ) ρ c p u T λ T 1.
VíceVícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová
Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
VíceOptimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy
Optimalizace teplosměnné plochy kondenzátoru brýdových par ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš Dlouhý 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607
VíceZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ
ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ Rok vzniku: 29 Umístěno na: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního ženýrství, Technická 2, 616 69 Brno, Hala C3/Energetický ústav
VíceKondenzace brýdové páry ze sušení biomasy
Kondenzace brýdové páry ze sušení biomasy Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika * Email:
VíceTERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí Prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla OSNOVA 15. KAPITOLY Tři mechanizmy přenosu tepla Tepelný
VíceMĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU
MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceTermomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceU218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze
Seminář z PHTH 3. ročník Fakulta strojní ČVUT v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Přenos tepla 2 Mechanismy přenosu tepla Vedení (kondukce) Fourierův zákon homogenní izotropní prostředí
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 11 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceŠíření tepla. Obecnéprincipy
Šíření tepla Obecnéprincipy Šíření tepla Obecně: Šíření tepla je výměna tepelné energie v tělese nebo mezi tělesy, která nastává při rozdílu teplot. Těleso s vyšší teplotou má větší tepelnou energii. Šíření
VíceVýzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru. Petr Svačina
Výzkum vlivu přenosových jevů na chování reaktoru se zkrápěným ložem katalyzátoru Petr Svačina I. Vliv difuze vodíku tekoucím filmem kapaliny na průběh katalytické hydrogenace ve zkrápěných reaktorech
VíceMiloslav Dohnal 1 PROCESNÍ VÝPOČTY TECHNOLOGIÍ
Miloslav Dohnal 1 PROCESNÍ VÝPOČTY TECHNOLOGIÍ Tento článek je věnován odborné stáži, která vznikla v rámci projektu MSEK Partnerství v oblasti energetiky. 1. ÚVOD Projekt MSEK Partnerství v oblasti energetiky
VíceReaktory pro systém plyn-kapalina
Reaktory pro systém plyn-kapalina Vypracoval : Jan Horáček FCHT, ústav 111 Prováděné reakce Rychlé : všechen absorbovaný plyn zreaguje již na fázovém rozhraní (př. : absorpce kyselých plynů : CO 2, H 2
VíceKLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceSTANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ
STANOVENÍ VLASTNOSTÍ AERAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Zadání: 1. Stanovte oxygenační kapacitu a procento využití kyslíku v čisté vodě pro provzdušňovací porézní element instalovaný v plexi válci následujících rozměrů:
VíceNávrh deskového výměníku sirup chladicí voda (protiproudové uspořádání)
Návrh deskového výměníku sirup chladicí voda (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu Studijní podklady pro předměty ZSPZ a PRO III. Zpracoval: Pavel Hoffman Datum: 9/2004 1. Zadané hodnoty Roztok ochlazovaný
VíceUniverzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek
Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011
VíceTermomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VícePříspěvek do konference STČ 2008: Numerické modelování obtékání profilu NACA 0012 dvěma nemísitelnými tekutinami
Příspěvek do konference STČ 2008: Numerické modelování obtékání profilu NACA 0012 dvěma nemísitelnými tekutinami (Numerical Modelling of Flow of Two Immiscible Fluids Past a NACA 0012 profile) Ing. Tomáš
VíceTermomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceCFD simulace vícefázového proudění na nakloněné desce: porovnání smáčivosti různých kapalin. Martin Šourek
CFD simulace vícefázového proudění na nakloněné desce: porovnání smáčivosti různých kapalin Martin Šourek VŠCHT Praha Ústav matematiky Praha 13. Prosince 2016 Úvod Model Výsledky Závěr Úvod 13.12.2016
VícePříklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu,
Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, případně suchost a měrnou entalpii páry. Příklad 2: Entalpická
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A3. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A3 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Teplotní analýza konstrukce Sdílení tepla
Více102FYZB-Termomechanika
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební katedra fyziky 102FYZB-Termomechanika Sbírka úloh (koncept) Autor: Doc. RNDr. Vítězslav Vydra, CSc Poslední aktualizace dne 20. prosince 2018 OBSAH
VíceDynamická viskozita oleje (Pa.s) Souřadný systém (proč)?
Viskozimetr kužel-deska S pomocí rotačního viskozimetru s uspořádáním kužel-deska, viz obrázek, byla měřena dynamická viskozita oleje. Při použití kužele o průměru 40 mm, který se otáčel úhlovou rychlostí
Více5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VíceUniverzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů
Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA Měření součinitele tření potrubí Protokol obsahuje 14 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování:5.5.2011
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory
VícePočítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -
Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice - laminární tok - Základní pojmy 2 Tekutina nemá vlastní tvar působením nepatrných tečných sil se částice tekutiny snadno uvedou do pohybu (výjimka některé
VíceVliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí
Vliv prosklených ploch na vnitřní pohodu prostředí Jiří Ježek 1, Jan Schwarzer 2 1 Oknotherm spol. s r.o. 2 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Abstrakt Obsahem příspěvku je určení
VíceDUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 12 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 03.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Kapaliny, změny skupenství Materiály
VícePROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 5 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9 Nestacionární vedení tepla v rovinné stěně Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento
VíceU218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze
U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVU v Praze Seminář z PHH 3. ročník Fakulta strojní ČVU v Praze U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky 1 Seminář z PHH - eplo U218 Ústav procesní
VíceVLIV KMITÁNÍ TRUBKY NA PŘESTUP TEPLA V KANÁLU MEZIKRUHOVÉHO PRŮŘEZU
VLIV KMITÁNÍ TRUBKY NA PŘESTUP TEPLA V KANÁLU MEZIKRUHOVÉHO PRŮŘEZU Autoři: Ing. Petr KOVAŘÍK, Ph.D., Katedra energetických strojů a zařízení, FST, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI, e-mail: kovarikp@ntc.zcu.cz
VíceVliv koncentrace částic na suspendační účinky míchadla s rovnými lomenými lopatkami
Vliv koncentrace částic na suspendační účinky míchadla s rovnými lomenými lopatkami T. Jirout, F. Rieger České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní Ústav procesní a zpracovatelské techniky,
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VíceTERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy
1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Ústav fyziky a měřicí techniky Pohodlně se usaďte Přednáška co nevidět začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web ústavu: ufmt.vscht.cz : @ufmt444 1 Otázka 8 Rovinná rotace, valení válce po nakloněné
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechanik a technik prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA. KAPITOLY. Zpracování měření Zpracování výsledků měření (nezávislých
VíceNUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014
NUMERICKÝ MODEL NESTACIONÁRNÍHO PŘENOSU TEPLA V PALIVOVÉ TYČI JADERNÉHO REAKTORU VVER 1000 SVOČ FST 2014 Miroslav Kabát, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT
VíceNávrh trubkového zahřívače kapalina - kapalina (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu
Návrh trubkového zahřívače kapalina - kapalina (protiproudové uspořádání) Postup výpočtu Studijní podklady pro předměty ZSPZ a PO III. Zpracoval: Pavel Hoffman Datum: 10/00 1. Zadané hodnoty oztok proudící
VíceTřífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková
Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková 3-fázové reakce Autoklávy (diskontinuální) Trubkové reaktory (kontinuální) Probublávané
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceStanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN
Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN
VíceTEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE
TEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE Autoři: Ing. David LÁVIČKA, Ph.D., Katedra eneegetických strojů a zařízení, Západočeská univerzita v Plzni, e-mail:
VíceOpenFOAM na VŠCHT: Martin Isoz
OpenFOAM na VŠCHT: CFD a modelování separačních kolon Martin Isoz VŠCHT Praha, Ústav matematiky 2. seminář VŠCHT k OpenFOAM, Praha 13. prosince 2016 Drobná organizační poznámka Informace k semináři je
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 Termodynamika reálných plynů část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní
VíceFakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně
Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky Algoritmy řízení topného článku tepelného hmotnostního průtokoměru Autor práce: Vedoucí
VícePřehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština
Identifikátor materiálu: ICT 2 41 Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0796 Název projektu Vzděláváme pro život Název příjemce podpory SOU plynárenské Pardubice název materiálu (DUM) Mechanika
VíceKATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM tepelně-fyzikální parametry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM tepelně-fyzikální parametry Vedení tepla v látkách: vedením (kondukcí) předání kinetické energie neuspořádaných tepelných pohybů. Přenos z míst vyšší
VíceTERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno
VíceVýpočtové nadstavby pro CAD
Výpočtové nadstavby pro CAD 4. přednáška eplotní úlohy v MKP Michal Vaverka, Martin Vrbka Přenos tepla Př: Uvažujme pro jednoduchost spalovací motor chlazený vzduchem. Spalováním vzniká teplo, které se
VíceKLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3
VíceMechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika
Mechanika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Hydrostatika Kapalinu považujeme za kontinuum, můžeme využít předchozí úvahy Studujeme kapalinu, která je v klidu hydrostatika Objem kapaliny bude v klidu,
VíceReaktory pro systém plyn kapalina
FCHT Reaktory pro systém plyn kapalina Lubomír Krabáč 1 Probublávané reaktory: příklady procesů oxidace organických látek kyslíkem, resp. vzduchem chlorace hydrogenace org. látek s homogenním katal. vyšších
Více9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad)
9 OHŘEV NOSNÍKU VYSTAVENÉHO LOKÁLNÍMU POŽÁRU (řešený příklad) Vypočtěte tepelný tok dopadající na strop a nejvyšší teplotu průvlaku z profilu I 3 při lokálním požáru. Výška požárního úseku je 2,8 m, plocha
VíceOPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM
ANOTACE OPERATIVNÍ TEPLOTA V PROSTORU S CHLADICÍM STROPEM Ing. Vladimír Zmrhal, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Technická 4, 66 7 Praha 6 Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz Pro hodnocení
VícePříloha C. Výpočtová část
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV Příloha C Výpočtová část Vypracovala: Bc. Petra Chloupková Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceVlny konečné amplitudy vyzařované bublinou vytvořenou jiskrovým výbojem ve vodě
12. 14. května 2015 Vlny konečné amplitudy vyzařované bublinou vytvořenou jiskrovým výbojem ve vodě Karel Vokurka Technická univerzita v Liberci, katedra fyziky, Studentská 2, 461 17 Liberec karel.vokurka@tul.cz
VícePRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
VíceTepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách
Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost
VíceTémata bakalářských prací
Témata bakalářských prací Studijní program: Strojírenství Energetika a procesní technika Akademický rok: 2015/2016 Vedoucí práce Témata bakalářských prací Míchání průmyslových suspenzí Procesní charakteristiky
VíceVLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA
HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad
VíceVýsledný tvar obecné B rce je ve žlutém rámečku
Vychází N-S rovnice, kterou ovšem zjednodušuje zavedením určitých předpokladů omezujících předpokladů. Bernoulliova rovnice v základním tvaru je jednorozměrný model stacionárního proudění nevazké a nestlačitelné
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 3.
Příklad 1 1kg plynu při izobarickém ohřevu o 710 [ C] z teploty 40[ C] vykonal práci 184,5 [kj.kg -1 ]. Vypočítejte molovou hmotnost plynu, množství přivedeného tepla a změnu vnitřní energie ΔT = 710 [K]
VíceNÁZEV ZAŘÍZENÍ: EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH
NÁZEV ZAŘÍZENÍ: EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ (ATMOSFÉRICKÝ STAND) ROK VZNIKU: 203 UMÍSTĚNÍ: VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ, TECHNICKÁ
VíceTermomechanika cvičení
KATEDRA ENERGETICKÝCH STROJŮ A ZAŘÍZENÍ Termomechanika cvičení 1. cvičení Ing. Michal Volf / 18.02.2019 Informace o cvičení Ing. Michal Volf Email: volfm@kke.zcu.cz Konzultace: po vzájemné dohodě prezentace
Více6. Stavy hmoty - Plyny
skupenství plynné plyn x pára (pod kritickou teplotou) stavové chování Ideální plyn Reálné plyny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti skupenství plynné reálný plyn ve stavu
Víceh nadmořská výška [m]
Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za
VíceNumerická simulace sdílení tepla v kanálu mezikruhového průřezu
Konference ANSYS 2009 Numerická simulace sdílení tepla v kanálu mezikruhového průřezu Petr Kovařík Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 22, 306 14 Plzeň, kovarikp@ntc.zcu.cz Abstract: The paper
Více1/ Vlhký vzduch
1/5 16. Vlhký vzduch Příklad: 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 16.11, 16.12, 16.13, 16.14, 16.15, 16.16, 16.17, 16.18, 16.19, 16.20, 16.21, 16.22, 16.23 Příklad 16.1 Teplota
VíceVícefázové reaktory. MÍCHÁNÍ ve vsádkových reaktorech
Vícefázové reaktory MÍCHÁNÍ ve vsádkových reaktorech Úvod vsádkový reaktor s mícháním nejběžnější typ zařízení velké rozmezí velikostí aparátů malotonážní desítky litrů (léčiva, chemické speciality, )
VíceJednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:
Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5
VíceMěření prostupu tepla
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ
VíceVI. Nestacionární vedení tepla
VI. Nestacionární vedení tepla Nestacionární vedení tepla stagnantním prostředím, tj. tělesy a kapalinou, ve které se neprojevuje přirozená konvekce. F. K. rovnice " ρ c p = q + Q! = λ + Q! ( g) 2 ( g)
VíceTermomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceKonstrukce optického mikroviskozimetru
Ing. Jan Medlík, FSI VUT v Brně, Ústav konstruování Konstrukce optického mikroviskozimetru Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. VUT Brno, FSI 2008 Obsah Úvod Shrnutí současného stavu Měření viskozity
VícePŘENOS KYSLÍKU V BIOTECHNOLOGII. Úvod. Limitace metabolismu kyslíkem
PŘENOS KYSLÍKU V BIOTECHNOLOGII Při aerobních procesech katalyzovaných buňkami nebo enzymy je nutné zabezpečit dostatečný přívod kyslíku do fermentačního média reaktoru (fermentoru). U některých organismů
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].
Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314
VíceCVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI
CVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI Stojící povrch, Pohybující se povrch Příklad č. 1: Vodorovný volný proud vody čtvercového průřezu o straně 25 cm dopadá kolmo na rovinnou desku. Určete velikost
VíceKATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN tepelně-fyzikální parametry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123MAIN tepelně-fyzikální parametry Vedení tepla v látkách: vedením (kondukcí) předání kinetické energie neuspořádaných tepelných pohybů. Přenos z míst vyšší
VíceSEZNAM POKUSŮ TEPLO 1 NÁVODY NA POKUSY MĚŘENÍ TEPLOT. Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.
TEPLO TA1 419.0008 TEPLO 1 SEZNAM POKUSŮ MĚŘENÍ TEPLOT Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.) KALORIMETRIE Teplotní rovnováha. (2.1.) Studium kalorimetru. (2.2.) Křivka
VíceZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY
ZÁKLADY STAVEBNÍ FYZIKY Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. První termodynamická věta představuje zákon o zachování energie. Podle tohoto zákona nemůže energie samovolně vznikat nebo zanikat, ale může se pouze
VíceOPTIMALIZACE PROVOZU OTOPNÉ SOUSTAVY BUDOVY PRO VZDĚLÁVÁNÍ PO JEJÍ REKONSTRUKCI
Konference Vytápění Třeboň 2015 19. až 21. května 2015 OPTIMALIZACE PROVOZU OTOPNÉ SOUSTAVY BUDOVY PRO VZDĚLÁVÁNÍ PO JEJÍ REKONSTRUKCI Ing. Petr Komínek 1, doc. Ing. Jiří Hirš, CSc 2 ANOTACE Většina realizovaných
VíceBH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D.
Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemního stavitelství BH059 Tepelná technika budov přednáška č.1 Ing. Danuše Čuprová, CSc., Ing. Sylva Bantová, Ph.D. Průběh zkoušky, literatura Tepelně
VíceCVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM
CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM Místní ztráty, Tlakové ztráty Příklad č. 1: Jistá část potrubí rozvodného systému vody se skládá ze dvou paralelně uspořádaných větví. Obě potrubí mají průřez
VíceCHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ. Obr. č. VIII-1 Kompresorový chladící oběh
CHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ 01. Zadání cvičení - proveďte měření tepelných výkonů chladícího kompresoru. Při měření respektujte ČSN 14 06 13. Ze změřených veličin vyhodnoťte hmotnostní chladivost, chladící výkon,
VíceT0 Teplo a jeho měření
Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná
VíceKATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM transport vodní páry
KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 123TVVM transport vodní páry TRANSPORT VODNÍ PÁRY PORÉZNÍM PROSTŘEDÍM: Ve vzduchu obsažená vodní pára samovolně difunduje do míst s nižším parciálním tlakem až
VíceN_SFB. Stavebně fyzikální aspekty budov. Přednáška č. 3. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích N_ Stavebně fyzikální aspekty budov Přednáška č. 3 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: prof. Ing. Ingrid
VíceTERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;
TERMIKA II Šíření tepla vedením, prouděním a zářením; Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Nestacionární vedení tepla; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla; 1 Šíření tepla
Více12 Prostup tepla povrchem s žebry
2 Prostup tepla povrchem s žebry Lenka Schreiberová, Oldřich Holeček Základní vztahy a definice V případech, kdy je třeba sdílet teplo z média s vysokým součinitelem přestupu tepla do média s nízkým součinitelem
Více