Přímé zahraniční investice

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví Přímé zahraniční investice Diplomová práce Autor: Bc. Martina Nováková Finance, EU Vedoucí práce: Ing., Lucie Sandmann, M. A. Praha duben, 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Bc. Martina Nováková 1

3 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce Ing. Lucii Sandmann M. A., za spolupráci a odborné vedení mé diplomové práce. A pracovníkům agentur CzechInvest a Sario, kteří mi poskytli mnoho potřebných informací. 2

4 Obsah práce Anotace... 5 Úvod Charakteristika přímých zahraničních investic (PZI) Definice PZI Druhy PZI Analýza efektu PZI Pozitivní dopady Negativní dopady Investiční pobídky Definice investičních pobídek Druhy investičních pobídek CzechInvest a Sario CzechInvest Sario Přímé zahraniční investice a platební bilance Platební bilance Způsob vykazování PZI v platební bilanci Dopady Dopady na bilanci výnosů Dopady na obchodní bilanci Strukturální fondy Evropské unie Strukturální fondy EU Operační programy Způsoby získávání podpory z EU Vymezení územních jednotek NUTS v ČR a SR Územní jednotky v ČR Územní jednotky v SR Srovnání investičních pobídek v ČR a v SR Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých internetových zdrojů

5 Seznam grafů Seznam tabulek Seznam map Seznam použitých zkratek Zadání diplomové práce

6 Anotace Diplomová práce je zaměřena na přímé zahraniční investice. V první kapitole vymezuji pojmy a definice přímých zahraničních investic a investičních pobídek. V druhé kapitole věnuji pozornost charakteristice a rolím agentury pro podporu investic a podnikání v České republice, agentury CzechInvest a slovenské agentury pro rozvoj investic a podnikání, agentury Sario. Ve třetí kapitole věnuji pozornost vztahu platební bilance s přímými zahraničními investicemi, vykazování a dopadům na bilanci výnosů a obchodní bilanci. V neposlední řadě zmiňuji problematiku fondů Evropské unie a vymezení územních jednotek v ČR a SR. V praktické části srovnávám investiční pobídky v ČR a SR. Annotation The Diploma thesis focuses on direct foreign investments. In the first chapter I allocate notions and definitions of direct foreign investments and investment incentives. In the second part I pay attention to the characterization and roles of the Czech Investment and Business Development Agency CzechInvest and Slovakian agency for Investment and Trade Development, Agency Sario. In the third part I pay attention to the relationship of the balance of payment with direct foreign investments, declarations and impact on the balance of income and commercial balance. Not least, I mention the matters of the EU funds and delimitation of Nomenclature of Units for Territorial Statistics in the Czech and the Slovak Republics. In practical part I compare investment incentives in the Czech Republic and Slovakia. 6

7 Úvod Zahraniční firmy mají stále snahu využívat komparativních výhod 1, jako jsou především levná pracovní síla, zabezpečení si místa na trhu v tranzitivních zemích, využívání daňových prázdnin a dalších možných pobídek, které lákají zahraniční investory a jejich zahraniční kapitál ve formě přímých zahraničních investic do zemí s transformující se ekonomikou. Cílem transformačního procesu u těchto zemí i z obecného pohledu je vytvořit konkurenceschopnou tržní ekonomiku 2. Po dlouhých letech komunistického režimu došlo díky převratu v roce 1989 a následným otevřením hranic k možnosti přílivu zahraničního kapitálu i do České republiky. Dřívější uzavřenost vůči okolnímu světu se obrací ve spoustu nových možností a příležitostí. Od počátku devadesátých let se tedy Česká republika dá považovat za zemi s velmi otevřenou ekonomikou a tím i za zemi se silnou závislostí na zahraničním obchodě, jeho vývoji a samozřejmě na zdrojích jeho financování. V roce 1998 zavedla česká vláda systém investičních pobídek. Cílem zřízení tohoto systému bylo v první řadě zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Tyto pobídky se týkaly a stále týkají jak zahraničních, tak domácích investorů. Garantem poskytování investičních pobídek v ČR je Ministerstvo průmyslu a obchodu a jím zřízená agentura CzechInvest. S vývojem ekonomiky vláda vyvíjela i systém investičních pobídek. Tyto úpravy byly získány na základě zkušeností s poskytováním pobídek a požadavkem na příliv zahraničního kapitálu za uplynulé dva roky. Tím došlo ke zdokonalení a rozvinutí systému, což vedlo ke schválení zákona č 72/2000 Sb., v znění platném od 2. července 2007 o investičních pobídkách. Tento zákon není jediným, který dnes v České republice vymezuje problematiku investičních pobídek. Jsou upravovány např. v zákoně č 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1 Zákon komparativních výhody je jedním z nejstarších zákonů v ekonomii, jež byly formulovány, je možné ho vyjádřit takto: Ekonomické důvody pro obchod mezi zeměmi existují i tehdy, má-li jedna z nich absolutní výhodu při výrobě všech statků, jestliže se každá z nich specializuje na výrobu tohoto statku, který je pro ni ve výrobě relativně levnější. Sojka M, Konečný B., Malá encyklopedie moderní ekonomie, Praha: Libri, 1998, ISBN , str Kunešová H., Jarý Č., Martinčík D.: Světová ekonomika pro distanční studium. Západočeská univerzita v Plzni, 2005, ISBN/ISSN , str

8 Pohyb zahraničního kapitálu je možné považovat za prvek, díky kterému dochází k propojení ekonomického života jednotlivých zemí. Nejen hmotným přílivem kapitálu, ale zároveň možností pochopení cizích kultur, získání nových zkušeností a jiného pohledu na věc, se dostáváme opět k faktu, že příliv zahraničního kapitálu je velice důležitým faktorem každé země. Nerada bych stavěla ostatní podpůrné ekonomické nástroje do pozadí, ale příliv zahraničního kapitálu je jedním z nejvýznamnějších. A to nejen z důvodu podnikání, ale i rozvoje technologií, kvalifikace pracovníků a dalších alternativ, které mohou přispět k lepšímu výsledku našeho snažení. Z těchto důvodů jsem si vybrala právě toto téma pro mou diplomovou práci, jejímž cílem je porovnání investičních pobídek ve dvou zemích Evropské unie. Srovnávané země jsou Česká a Slovenská republika. Předmětem hodnocení budou rozdíly v poskytovaných pobídkách a postupu podávání žádosti o dotaci. Dále srovnání plánovaných investic u jednotlivých zemí, vývoj jejich míry nezaměstnanosti, vliv tvorby nových pracovních míst na vývoj nezaměstnanosti, porovnání vytvořených projektů a vytvoření nových pracovních míst v jednotlivých krajích, regionech a sektorech každé země. 8

9 1. Charakteristika přímých zahraničních investic (PZI) Investování je oblastí, jež je z velké části ovlivněna globalizací. Ta se za posledních několik desítek let začíná výrazně projevovat. Tento termín se objevuje na přelomu 80. a 90. let. Neznamená to ovšem, že se vznikem tohoto termínu vznikly i jevy, kterými se globalizace vyznačuje. Právě vývojem těchto jevů spojených s technickým pokrokem, liberalizačním procesem a výraznějším konkurenčním prostředím nabývají globálních rozměrů. Globalizací jsou ovlivněni jak lidé, tak i ekonomiky, a to v celosvětovém měřítku. Poskytované PZI se zvyšují ve vyspělých i rozvojových zemích, což posiluje postavení nadnárodních firem ve světové ekonomice. PZI jsou hlavní formou toku zahraničního kapitálu, jež má dlouhodobější charakter. Dopomáhají investorům ke kontrole a rozhodování o jejich firmě, či o firmách v zahraničí. Většinou se jedná o multinacionální společnosti. 3 Investoři tedy buď skupují zahraniční firmy, nebo je zakládají na území jiného státu. 1.1 Definice PZI PZI jsou v České republice vymezeny devizovým zákonem ČR č. 219/1995 SB. Jsou vymezeny jako investice do jiné země za účelem získání podílu na kmenových akciích a rozhodovacích pravomocích ve výši alespoň 10%, či takového podílu, který dává zahraničnímu investorovi rozhodovací pravomoci. 4 Vymezení je v souladu se směrnicemi, jimiž se v této problematice řídí OECD 5, IMF 6 a EUROSTAT 7. Jelikož se přímá zahraniční investice skládá jak ze základního kapitálu, reinvestovaného zisku, tak i ostatního kapitálu, dala by se tedy vyjádřit jako jejich součet. 3 Multinacionální společnosti, jsou ty, jejichž činnost v zahraničí tvoří nejméně 30% obratu na jejich celkovém obratu. Tato činnost je prováděna zahraničními pobočkami a dceřinými společnostmi. 4 Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha: Nakladatelství Linde, 2004, ISBN , str Organisation for Economic Co-operatin and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je organizace, která se ujala úkolu, jako je distribuce hospodářské pomoci a zároveň plní i tu část, jež obsahuje veškerou související agendu. To vše ve prospěch hospodářského rozvoje. Fiala P., Pitrová M.: Evropská Unie, Brno:Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009, ISBN , str 45 6 International Monetary Fund, Mezinárodní měnový fond byl vytvořen k podpoře mezinárodního měnového systému a mezinárodní měnové součinnosti, k usnadnění růstu mezinárodního obchodu a k podporování stability měnových kurzů a mezinárodního platebního styku. Je institucí, která má pomáhat členským zemím při odstraňování deficitů platebních bilancí a přispívat ke stabilitě zahraničních měn Cihelková E., Křížková J., Kunešová H., Martinčík D.: Světová ekonomika nové jevy a perspektivy, Praha, 2001, ISBN/ISSN , str Evropský statistický úřad sídlící v Lucemburku 9

10 PZI = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál, kde: základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku rozděleném formou dividend. Lze vyjádřit vztahem: reinvestovaný zisk = zisk běžného roku po zdanění + nerozdělený zisk předchozích let ztráta běžného roku neuhrazená ztráta z předchozích let - dividendy, ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich afilovanými podniky a ostatními podniky ve skupině. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. 1.2 Druhy PZI Investor vstupující na zahraniční trh formou PZI může mít pro svůj vstup různé motivy, proto se nabízí vymezení PZI podle čtyř základních hledisek 8, jsou jimi: Tabulka č. 1: Hlediska rozlišení PZI Míra kontroly zahraničního vlastníka Motiv vstupu Způsob vstupu Specializace mateřské firmy Pramen: Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN ; str Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN ; str

11 Tabulka č. 2.: Přehled PZI Hledisko Vymezení Míra kontroly Motiv vstupu Způsob vstupu Specializace mateřské firmy Druhy PZI Hlavní znaky Příklad Podnik s menšinovým zahraničním podílem (associate) Podnik pro zahraniční kontrolu (subsidiary) Trhy vyhledávající (market-seeking) Faktory vyhledávající (eficiency-seeking) Aktiva vyhledávající (asset-seeking) Investice na zelené louce (greenfield) Investice na hnědé louce (brownfield) M&A (mergers and acquisitions) Vertikální PZI Horizontální PZI Podíl od 10% do cca 50% na vlastním jmění či hlasovacích právech Kontrolní vlastnický podíl Cílem je růst podílu na trhu a pokles nákladů na jeho zásobování Vytlačující domácí produkci nebo nahrazující dovoz Cílem je optimalizace výroby (pokles výrobních nákladů) Vývozně orientované Cílem je získání specifických aktivit (patent, obchodní značka) Investice do nových aktiv Změna vlastnické struktury i investice do restrukturalizace (většina privatizačních PZI) Ovládnutí již existujících aktivit Produktová specializace Rozdílné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách Procesní specializace Podrobné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách Podíl Boeingu v Aero Vodochody Privatizace Rakony Rakovník do rukou Procter & Gamble Investice Coca- Coly v Praze Investice Audi do motorárny v Györu Vstup SABMiller do Plzeňského Prazdroje Investice Philips v Hranicích na Moravě Investice Volkswagenu do Škoda auto Převzetí ČSOB finanční skupinou KBC Ovládnutí BorsodChem ruským Gazpromem Investice PWC v Praze Pramen: Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN , str

12 V Tabulce č. 2 jsou druhy PZI uvedeny dle čtyř hledisek vymezení, jsou přidány hlavní znaky jednotlivých druhů PZI a v neposlední řadě je uveden i příklad k příslušnému druhu. První hledisko vymezuje PZI dle míry kontroly zahraničního vlastníka. Míra kontroly, která je důležitá pro rozsah rozhodování ve společnosti, je přímo úměrná vlastnickému podílu zahraničního investora. Z výše uvedené definice dle devizového zákona ČR vyplývá, že PZI jsou investice s větším než 10% podílem zahraničního vlastníka. To ale nemusí být vodítkem k investorově kontrole nad daným podnikem. Mohou nastat dva případy, kdy má menšinový podíl, v tom případě se o kontrolu dále dělí s dalším subjektem, popř. subjekty, např. to může být domácí vlastník nebo stát. Nebo druhý případ, kdy zahraniční investor vlastní kontrolní vlastnický podíl. Pokud má zahraniční investor tento podíl, je mu umožněna autonomie v řízení podniku. Ovšem zde hrají roli i další faktory, jako je velikost podniku, vlastnická struktura, strategie mateřské firmy a motiv, se kterým investor vstupuje na trh. Druhým hlediskem vymezujícím PZI je již zmiňovaný motiv vstupu. Ten umožňuje rozlišovat tři pohledy vyhledávající PZI. Toto hledisko sleduje motivaci investora. Buď je motivován vstupem na nové trhy, kde má již investováním do zavedené tuzemské společnosti místo na trhu vybudované. Tento motiv je taktéž spojen se snížením nákladů na zásobování, a to např. formou celních tarifů. Dalším pohledem jsou faktory vyhledávající PZI. Zde se jedná o pokles nákladů výrobního procesu. Zejména rozhodování investora pro umístění investice směřuje ke snížení nákladů na pracovní sílu, přírodní zdroje, znalosti atd. Tento pohled se na rozdíl od ostatních orientuje na vývoz a je více spjat s mateřskou firmou. Třetím a tedy posledním pohledem jsou aktiva vyhledávajících PZI, jejichž cíl je orientován na získání např. patentů a obchodních značek. Nebudeme-li se orientovat pouze na jeden motiv vstupu na zahraniční trh, ale rozhodneme se pro kombinaci některých z výše uvedených motivů, může to napomoci ke zvýšení výhodnosti naší investice. 12

13 Způsob vstupu na zahraniční trh a realizace samotné investice, patří mezi další strategická rozhodnutí investora. PZI jsou zde rozděleny na Investice na zelené louce (greenfields), Investice na hnědé louce (brownfields) a fúze a akvizice, tedy M&A (mergers and acquisitions). Pro Investice na zelené louce (greenfields) je charakteristické založení nového ekonomického subjektu. Takto vložená investice umožňuje nadnárodní firmě realizaci jejích plánů dle vlastních představ. Za nevýhodu by se dalo označit zpoždění zahájení produkce, a to z důvodu výstavby nového závodu. Dalšími důvody by mohly být administrativní překážky, zaškolení nových pracovníků atd. Tento způsob investování využívají převážně společnosti, které chtějí využít výrobních faktorů hostitelské země, jež jsou volně dostupné. Investice na hnědé louce (brownfields) jsou realizovány investicí převážně v zastaralých a nepoužívaných komplexech, které z důsledku své předchozí činnosti (těžba, skladování, doprava atd.) chátrají a jsou nevyužity. Jedná se především o průmyslové oblasti, kde byly tyto budovy využívány v lehkém nebo těžkém průmyslu, mohou to také např. být vojenské oblasti. Tato regenerace Brownfieldů se dnes řeší i na mezinárodní úrovni. Např. CzechInvest 9 uvádí projekt Brownfields Strategie pojednává o zajištění prostředí k rychlé a efektní realizaci projektů a snaží se zabránit vzniku dalších Brownfields. M&A (mergers and acquisitions), tedy fúze 10 a akvizice 11, je kapitálovým způsobem vstupu do již existujícího subjektu. Se vstupem dochází k převzetí nejen aktivit, ale i tržního podílu a produkční kapacity. Pokud by byla investice na vytvoření nové technologie, obchodní značky atd., příliš nákladná, využívá se právě investice formou M&A. V případě fúze můžeme mluvit o dvou způsobech, jimiž jsou sloučení a splynutí. Sloučením rozumíme případ, kdy fúzí firem A a B, vznikne firma A. 9 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center Fúze (obchod), slučování (splynutí) dvou či více firem respektive obchodních společností (obecně podnikatelských subjektů) do jednoho celku, jedná se o proces afilace podnikatelských subjektů; staženo v 11:21 11 Akvizice = získání, nábor, přírůstek; staženo v 12:25 13

14 Splynutím rozumíme situaci, kdy fúzí firem A a B, vznikne firma C. Za akvizici můžeme považovat převzetí fungujícího podniku. Toto převzetí může být jak v přátelském, tak v nepřátelském duchu. Akvizice je buď majetková, což je ovládnutí čistého majetku společnosti, nebo kapitálová, kde se jedná o získání podílu na hlasovacích právech díky odkoupení potřebného procenta akcií za předpokladu, že obě firmy budou dále pokračovat ve své činnosti. Další formou PZI je Joint venture 12. Joint venture funguje tak, že většinou domácí podnik spolu s další zahraniční firmou či organizací vytvoří novou společnost (většinou akciovou společnost). Cílem je spojit přednosti či zkušenosti obou partnerů. Např. zahraniční firma může nabídnout peníze či prověřenou značku, domácí má zase lepší znalosti místního trhu. Příkladem takové firmy je například švédsko-japonský Sony Ericsson. 13. Zaměření specializace mateřské firmy je čtvrtým hlediskem členění PZI. Specializace vychází z fragmentace produkčního řetězce. Fragmentací rozumíme rozdělení produkčního řetězce do fází, které je možno uskutečnit na různých místech, různými vlastníky nebo obojí. 14 PZI se z tohoto hlediska člení na vertikální a horizontální. Vertikální PZI jsou převážně prováděny produktově specializovanými nadnárodními firmami. Snahou u vertikálních PZI je nákladová optimalizace u výrobních faktorů. Motivem pro vstup tedy mohou být levná pracovní síla, specifické znalosti typické pro danou oblast nebo dostupnost přírodních zdrojů. Naopak horizontální PZI se vyznačují snahou o zvýšení podílu na hostitelském trhu nebo snížením nákladů pro vstup na uvedený trh. To znamená, že pojímají kompletní výrobní proces a tím pádem buď nahradí domácí výrobu, nebo vytlačí dovoz. Horizontálně orientované PZI provádějí převážně nadnárodní firmy, jež jsou procesně specializované. 12 Joint venture může být výhodná zejména v případě, pokud je realizována s domácí firmou z hostitelské země. Zahraniční firma tímto způsobem vedle podílu na zavedeném trhu získává i celou řadu vedlejších politických a psychologických výhod, neboť subjekty v hostitelské zemi se se společným podnikem obvykle identifikují lépe než s cizí firmou. Durčáková,J., Mandel,M.:Mezinárodní finance. Management Press, Praha, 2000, ISBN , str staženo v 12:34 14 Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN ; str

15 Zřejmé je, že kombinace všech výše uvedených vymezení není v praxi výjimkou. Některá se překrývají, ale také se mohou navzájem upřesňovat. Ačkoli některé kombinace jsou více pravděpodobné, nelze vyloučit ani jednu kombinaci. 1.3 Analýza efektu PZI Nejen investorovi, ale i hostitelským zemím přináší PZI výhody. Země, do níž se rozhodne investor vložit své prostředky, očekává zvýšení zaměstnanosti, produkce, otevření nových trhů a přístup na ně, příliv nových technologií a s tím vším spojené i oživení daného regionu. Vždy se ovšem nemusí jednat jen o kladný efekt, který může PZI hostitelské zemi způsobit. Často dochází mezi zahraničním investorem, který je většinou považován za velice silného, a o něco slabšími, zpravidla domácími podniky, ke konkurenčnímu boji. Musíme si uvědomit, že zahraniční investor nevstupuje do hostitelské země jako chlebodárce, ale jeho hlavním cílem zůstává dosažení zisku. V zemích s méně vyspělou ekonomikou tedy může být efekt PZI negativní. V nejkrajnějších případech může dojít k restrukturalizaci ekonomiky a může také dojít k situaci, kdy tento negativní efekt PZI povede ke zhoršení celé ekonomické situace dané země. Přehled negativních a pozitivních dopadů PZI: Pozitivní dopady Restrukturalizace nabídkové strany ekonomiky 15 PZI zvyšují vývozní výkonnost a nedluhově financují deficit běžného účtu, čímž přispívají ke zlepšení vnější rovnováhy i stability měny. Nové pracovní příležitosti (především greenfields) Příjmy z privatizačních PZI pro vládu Negativní dopady PZI nemusí podporovat hospodářský růst a zaměstnanost, pokud vytlačují již existující investice, nenavazují s domácími firmami nebo pokud se jejich produkce omezuje na 15 Restrukturalizace je změna, zlepšení struktury, přizpůsobení; staženo v 15:11. Nabídková strana ekonomiky jsou opatření povzbuzující aktéry k vyšší produkci; /ln_noviny.asp?c=a090811_000046_ln_noviny_sko&klic=232842&mes=090811_0; staženo v 15:20 15

16 technologicky méně náročné fáze produkčního řetězce a pokud nadnárodní firmy v zemi realizují nepříznivé strategie. Repatriace zisků do zahraničí, případně schválený odliv PZI ze země ohrožují vnější rovnováhu země. Nárazový příliv PZI vychyluje měnový kurz z rovnovážné úrovně PZI zahrnuje daňové úlevy, ale i přímé dotace ze státních rozpočtů (např. firma Flextronics v Brně) Investiční pobídky Při zvažování vstupu na zahraniční trhy je u investora jedním z rozhodujících kritérií i míra podpory PZI hostitelské země. Na druhé straně přínos zahraničního kapitálu s sebou přináší i spoustu pozitivních externalit 17 pro hostitelskou zemi a vláda, která si je tohoto přínosu vědoma, je ochotna za ně zaplatit. Za pozitivní externality státy platí formou investičních pobídek 18. Není pravidlem, že každá vláda nabízí stejné investiční pobídky pro všechna odvětví Definice investičních pobídek OECD definuje investiční pobídky jako výhody, které nabízí vláda za účelem přílivu zahraničních investic do hostitelské země. V České republice problematiku investičních pobídek upravuje zákon č 72/2000 sb., o investičních pobídkách, ve znění platném od 2. července Je zde například upraveno jak postupovat při jejich poskytování nebo všeobecné podmínky pro jejich poskytování. Dle tohoto zákona se investičními pobídkami rozumí: Slevy na daních z příjmů dle zvláštního právního předpisu, 16 Zdroj: staženo v 17:44 17 Pozitivní externality jsou pozitivní efekty, které si investor není schopen přivlastnit. Jsou to náklady či výnosy jiných subjektů, za které se neplatí. Pozitivní externalita je např. vzdělání, pes souseda, který štěkáním hlídá i Vaši zahradu; staženo v 15:29 18 Investiční pobídky jsou selektivní podporou vybraným investorům, kteří splňují nějaká specifická, ať již pevně daná nebo ad hoc stanovená, kritéria. Investiční pobídky tak vytváří v dané ekonomice dvě skupiny investorů jedněch, na které se vztahují obecná pravidla, a druhých, kteří požívají oproti první skupině výhod investičních pobídek, které mívají obvykle formu dotací nebo daňových úlev. Z hlediska státu, z hlediska příjemce pobídky, z hlediska ostatních daňových poplatníků i z hlediska celkového ekonomického dopadu je jedno, zda má pobídka podobu přímé dotace nebo podobu daňové úlevy. Říman M, Tomším V., Zamrazilová E, Janáčková S., Jahn M., Mach P., Drábek V., Munzi T.: Zahraniční investice. Cíl hospodářské politiky? Sborník textů, CEP Centrum pro ekonomiku a politiku v Praze, 2008, ISBN , str

17 převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu, hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu, převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny. 19 Všeobecné podmínky pro získání investičních pobídek: Zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu, vynaložení prostředků do oboru zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této výrobní linky činí nejméně 60% celkové pořizovací ceny výrobní linky; za zpracovatelský průmysl se nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství, pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40% celkové hodnoty pořízeného majetku, který je podle zvláštního právního předpisu dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem, (dále jen dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek), šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí, pořízení dlouhodobého hmotného majetku nejméně v částce 100 mil. Kč, přičemž nejméně částka 50 mil. Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby; za plnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. 19 Zákon č 72/2000 sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). Ve znění platném od 2. července 2007, 1, odst

18 Pokud ze záměru získané investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována v okrese nebo okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti o 25% (resp. o 50%) vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, uvedená ve statistických údajích Ministerstva práce a sociálních věcí za uplynulá dvě pololetí, ministerstvo sníží částku na 60 mil. Kč; polovina této částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby Druhy investičních pobídek Každá země má svůj specifický systém poskytování finančních výhod investorům, jež se rozhodují pro umístění svého kapitálu. Země, které disponují většími finančními prostředky, motivují investory pomocí přímých investičních pobídek, tedy uplatňují finanční výhody pro investování do hostitelské země. Česká republika a většina tranzitivních zemí poskytuje výhody spíše nefinanční formou investičních pobídek, označovaných jako nepřímé. Rozlišujeme dva druhy pobídek, a to jedná-li se o zaujetí investora z pohledu lokace dané země na tzv. location incentives a behavioural incentives, kdy je investor lákán ke krokům, které požaduje vláda, jako je např. školení a vzdělávání zaměstnanců, spolupráce s domácími dodavateli, výzkum a vývoj. Další členění investičních pobídek je možné podle druhu a způsobu. Detailnější členění nabízí tabulka č Zákon č 72/2000 sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). Ve znění platném od 2. července 2007, 1, odst. 2, 4, 5. 18

19 Tabulka č. 3. Druhy investičních pobídek PODLE DRUHU PODLE ZPŮSOBU FINANČNÍ FISKÁLNÍ - na bázi OSTATNÍ PŘÍMOU PODPOROU - lze získat na NEPŘÍMOU PODPOROU - lze uplatnit na zisku investiční výstavbu vládní granty kapitálových investic Regulační nákup technologie daňových úlev subvencové a grantové úvěry pracovní prodeje subvencované služby výzkum a vývoj celních úlev importu exportu tržní výhody tvorbu pracovních míst, rekvalifikaci pracovní síly vládní pojištění za výhodnějších sazeb ostatních specifických výdajů přidané hodnoty Devizové výhody nákup pozemků a zavedení infrastruktury získání úvěru - nižší úroky - delší doba splatnosti - garance státu úlev v předpisech Zdroj: Vlastní zpracování na základě: UNCRAD: INCENTIVES, New York and Geneva 2004 Finanční pobídky jsou formou přímých investic, které většinou poskytují finančně silné země jako např. Německo. V tomto případě je investorovi poskytnuta hotovost, kterou může použít na úhradu nákladů, a to kapitálových i produkčních. Fiskálními pobídkami jsou takové, s nimiž vládě je poskytující nevznikají přímé náklady, jen má vláda nižší příjem z daní. Jedná se nejdříve o daně ze zisku, jelikož je firma zprvu ztrátová a nevykazuje zisk. Pro vládu to sice znamená nižší příjem 19

20 do státní pokladny, ale na druhé straně musí brát v potaz, že bez těchto ztrát by investor do dané země ani nemusel vložit svůj kapitál. Tyto pobídky využívaly spíše země s menší zásobou finančních zdrojů, díky konkurenci s těmito pobídkami disponují téměř všechny země. Ostatní pobídky jsou ty, které jsou poskytovány čistě nefinančním způsobem, jako jsou např. zaměstnávání zahraničních expertů, garantovaný převod zahraniční investice a výnosů, neomezený dovoz zařízení, nutné k výrobě. Členění pobídek podle způsobu záleží na faktu, zda vláda investorovi poskytne finanční podporu přímo nebo zda podpoří příliv jeho kapitálu jinou úlevou. Poskytování podpory zahraničním investorům v podobě investičních pobídek je v České republice jednou z kompetencí agentury CzechInvest. Na Slovensku se problematikou investičních pobídek zabývá agentura Sario. 20

21 2. CzechInvest a Sario 2.1 CzechInvest 21 CzechInvest je agentura pro podporu podnikání a investic v České republice, která byla založena v roce Je státní příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. Činnost agentury zahrnuje kompletní oblast podnikatelské podpory ve zpracovatelském průmyslu s využitím prostředků z EU, ale i z rozpočtu státu. Má za úkol zjednodušit komunikaci mezi podnikateli, státem a Evropskou unií. Dále propaguje Českou republiku jako vhodnou investiční příležitost pro zahraniční investory. Je jí, jako výhradní organizaci, umožněno předkládat žádosti o investičních pobídkách nadřízeným organizacím. Je zainteresována do podpory českých firem, jejichž strategií je zapojení do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Mezi služby poskytované agenturou CzechInvest patří: informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele implementace dotačních programů financovaných EU a státem formální poradenství k projektům správa databáze podnikatelských nemovitostí podpora subdodavatelů správa databáze českých dodavatelských firem pomoc při realizaci investičních projektů zprostředkování státní investiční podpory AfterCare služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích staženo v 16: staženo v 17:06 21

22 S cílem rozšířit nabídku poskytovaných služeb agentura počátkem roku 2004 založila síť třinácti regionálních kanceláří. Důvodem bylo zjednodušit informovanost v daných regionech o možnostech využívání podpor a dotací přispívajících ke zlepšení podnikatelského prostředí v jednotlivých regionech. 2.2 Sario 23 Sario je slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu. Obdobně jako CzechInvest je příspěvkovou organizací pod záštitou Ministerstva průmyslu Slovenska, je financována ze státního rozpočtu. Jejím cílem je zvyšovat životní úroveň slovenských občanů. Toho chce Agentura Sario dosahovat prostřednictvím snižování rozdílů jednotlivých regionů, které jsou na Slovensku značné, a zvyšováním zaměstnanosti. Vizí Saria, jak už bylo zmíněno, je aktivně přispět k zlepšení kvality života na Slovensku, zvýšení vzdělanosti a rozvoje ekonomiky, a to za využití svých kontaktů na Slovensku, ale v rámci zahraniční účasti. Tuto vizi požaduje i za své poslání. Mezi strategické cíle agentury patří: podpora zahraničních investorů a zároveň zvýšení podílu investorů s produkcí, která má vysokou přidanou hodnotu podpora exportní aktivity slovenských podnikatelů s cílem pozitivního odrazu jejich podpory na ukazatelích zahraničního obchodu Slovenska kvalitní a efektivní spravování strukturálních fondů, jako jednoho z podpůrných mechanizmů v oblasti přímých zahraničních investic a tím i zahraničního obchodu Služby poskytované Agenturou Sario jsou: vytváření vhodného investičního a Business-Friendly prostředí na Slovensku podpora investičních projektů domácích i zahraničních investorů, a to s poskytováním souvisejícího servisu 23 staženo v 18:51 22

23 poskytování konzultací a řešení v oblasti individuální státní pomoci mapování a tvorba databází průmyslových parků asistence a servis při zakládání společných podniků slovenských a zahraničních firem (Joint Ventures) poskytování servisu malým a středním firmám v případě hledání exportních a obchodních příležitostí v zahraničí poskytování servisu samosprávám, malým a středním podnikatelům žádajících prostředky ze strukturálních fondů EU v kompetenci Agentury Sario, spolu s asistencí při jejich realizaci. Díky svému renomé poskytovaných služeb v oblasti podpory investic získalo Sario ocenění Nejrychleji se rozvíjející investiční agentura v Evropě pro rok 2003, dále pak následovalo ocenění Nejlepší evropská investiční agentura pro high-tech investice. Tohoto ocenění dostala v roce 2007 na světové investiční konferenci ve francouzském La Baule. 23

24 3. Přímé zahraniční investice a platební bilance Jaký mají PZI dopad na platební bilanci je důležité hlavně z pohledu vývoje měnového kurzu. Na počátku 21. století, kdy došlo k výraznému zhodnocení koruny, a to díky zvýšenému přílivu PZI, se ukázalo, že i jejich pouhé očekávání má vliv na zhodnocení měnového kurzu, přičemž se nemusíme ohlížet na dopady, jež má PZI vůči reálné ekonomice. Musíme se ale ohlížet na dopady, které mají PZI na platební bilanci. Výkazy platební bilance jsou sestavovány Českou národní bankou, a to podle pravidel Mezinárodního měnového fondu. 3.1 Platební bilance Platební bilance, přesněji platební bilance zahraničního obchodu, je peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi určitou zemí a jejími zahraničními partnery za určité období (běžně za účetní rok). Platební bilance zahrnuje export a import služeb a zboží, příchozí i odchozí zahraniční investice, dary a přesuny finančních prostředků. 24 ČNB vykazuje výsledky měsíčně a pak je zahrnuje do většího souhrnu. Sestavení může mít buď horizontální, nebo vertikální strukturu. Vertikální struktura člení položky na: kreditní, zde se jedná o příliv peněz ze zahraničí, tedy navýšení nabízených deviz debetní, které zahrnují odliv peněz do zahraničí, tedy navýšení poptávaných deviz saldo, tedy rozdíl debetních a kreditních položek aktivní saldo (příjmy převyšují výdaje - přebytek) pasivní saldo (výdaje převyšují příjmy - schodek) Horizontální struktura se skládá z položek 25 : běžný účet obchodní bilance (vývoz a dovoz zboží) bilance služeb (vývoz a dovoz služeb) bilance výnosů (dividenda, úroky, reinvestované zisky, příjmy a kompenzace ze zaměstnání v zahraničí) 24 staženo v 17: staženo v 17:00 24

25 bilance běžných převodů (transakce, které nevedou ke vzniku závazků či pohledávek ve vztahu k zahraničí) kapitálový účet finanční účet (přímé a portfoliové zahraniční investice, finanční deriváty a ostatní investice účet chyb a opomenutí (odchylky zapříčiněné neúplností informací o zahraničním obchodu změna devizových rezerv Platební bilance je tzv. "úplná", když zachycuje veškeré položky s výjimkou devizových rezerv a zlata 26, to je včetně "chyb a opomenutí", neboli rozdíly mezi skutečným a účetně vykazovaným stavem devizových rezerv. Důvodem těchto rozdílů je řada, především na hranicích nehlášený dovoz a vývoz. K formálnímu vyrovnávání PB dochází prostřednictvím změn v devizových rezervách, včetně zlata. DR jsou tedy rezervním fondem zahraničních aktiv, který je používán především k financování záporného salda "úplné" PB, to je k úhradě zahraničních plateb, a k devizovým intervencím měnového kurzu domácí měny. 27 CB může též využívat nástrojů devizové politiky k oslabení vlastní měny, což povede k situaci, že exporty se budou jevit jako levnější a importy jako dražší. CB intervenuje kvůli udržování kurzu a vyrovnávání PB přes nákup a prodej deviz, ale to lze pouze v systému pevného měnového kurzu. Jelikož se ČR nachází v systému řízeného floatingu 28, nejsou devizové intervence CB využívány. Česká republika měla pevný měnový kurz do roku Od 27. května 1997 používáme systém floatingu, stejně jako cca jedna polovina členských zemí IMF. 26 Devizovými rezervami chápeme zlato (popř. i ostatní drahé kovy a kameny) a likvidní (tj. krátkodobá, se splatností do jednoho roku) volně směnitelná devizová aktivacentrální banky, popř. i jiných oficiálních institucí (ministerstva financí, stabilizačních fondů atd.) Revanda Z., Mandel M., Kodera J., Musílek P., Dvořák P., Brada J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press 2002, ISBN , str Centrální bankovnictví, Zbyněk Revenda, nakl. Management Press, Praha 2001, ISBN , str Systém řízeného floatingu je též označován jako systém s řízenou fluktuací, a to v případě, když hovoříme o nepovolených intervencích. Centrální bankovnictví, Zbyněk Revenda, nakl. Management Press, Praha 2001, ISBN , str

26 Graf č. 1. Běžný účet platební bilance v % HDP 29 Pramen: staženo v 11:14 Graf č. 2. Obchodní bilance v mld. Kč Pramen: staženo v 11:14 29 Hrubý domácí produkt patří mezi základní makroekonomické ukazatele, které charakterizují vývoj domácí ekonomiky. Je to ukazatel s dlouhodobou tradicí a patří mezi klíčové ukazatele systému národních účtů a je jedním z nejčastěji používaných ukazatelů. Kadeřábková, A. a kolektiv: Růst, stabilita a konkurenceschopnost III, 2007, str

27 Graf č. 3. Bilance služeb v mld. Kč Pramen: staženo v 11:14 Graf č. 4. Bilance výnosů v mld. Kč Pramen: staženo v 11:14 Od roku 2003 došlo k počátečnímu zlepšování obchodní bilance. Kladná obchodní bilance spolu s bilancí služeb tedy kryla bilanci výnosů. Příčinou těchto změn bylo zvýšení počtu přílivu PZI do českých podniků. Vzájemné poměry mezi růstem přebytku bilance zboží 27

28 a služeb a růstem deficitu bilance výnosů bude důležitá pro běžný účet a jeho udržitelný vývoj. Deficit běžného účtu platební bilance se i nadále předpokládá na udržitelné úrovni, a to především díky předpokládanému kladnému saldu obchodní bilance a mírnému růstu bilance služeb. Graf č. 5. Přímé zahraniční investice do ČR a odliv dividend (kumulativně ke konci období, v mld. korun) Pramen: staženo v 11:58; Vnější ekonomické vztahy. Ve třetím čtvrtletí roku 2010 došlo k ekonomickému oživení v České republice. Pro zahraniční investory se ČR stala opět atraktivní. Oproti třetímu čtvrtletí roku 2009 vzrostly přímé zahraniční investice do české ekonomiky, a to o 86 mld. Kč na 117,4 mld. Kč. K tomuto došlo především z důvodu podpory zahraničních mateřských společností svým firmám v tuzemsku v oblasti úvěrové aktivity. Došlo k meziročnímu i kvartálnímu zvýšení kapitálových vstupů a reinvestovaných zisků do české ekonomiky na 88 mld. Kč. Ovšem nejvyšší příliv zaznamenala položka ostatní kapitál o 68 mld. Kč. V roce 2009 působily tyto dluhové injekce od mateřských společností opačný směr, tedy docházelo k odlivu kapitálu do zahraničí, a to ve výši 39 mld. Kč. Čistá pozice PZI byla v roce 2010 zvýšena na 98,9 mld. Kč především přílivem PZI do české republiky a zároveň snížením investiční aktivity tuzemských investorů vůči zahraničí. Dá se hovořit o nejvyšší úrovni od roku staženo v 11:58; Vnější ekonomické vztahy. 28

29 Graf č. 6. Platební bilance (salda běžného a finančního účtu, kumulativně ke konci období, v mld. korun) Pramen: staženo v 11:58; Vnější ekonomické vztahy. Deficit běžného účtu byl kryt z přebytku finančního účtu (129,5 mld. Kč). Rovněž saldo kapitálového účtu bylo velmi dobré, jeho přebytek 26,3 mld. Kč, kdy došlo k meziročnímu nárůstu o pouhou miliardu, ale od roku 2008 dochází k převýšení výdajů jeho příjmy o 20 mld. Kč, a to za období prvních třech čtvrtletí. Z těchto důvodů bylo možné až dvojnásobné pokrytí úhrnného deficitu vzniklého saldy běžného a kapitálového účtu přebytkem na účtu finančním. 31 Od roku 2003 pozorujeme významný obrat ve vývoji výkonové bilance, jež se z deficitu ve výši kolem 50 mld. Kč dokázala během následujících pěti let dostat do přebytku přesahující 150 mld. Kč. Tento pozitivní vývoj byl zapříčiněn zejména rychlým rozvojem exportně orientovaného průmyslu v České republice. Významnou roli v této změně výkonové bilance sehrály přímé zahraniční investice, které byly v České republice realizovány zejména do automobilového a zpracovatelského průmyslu Způsob vykazování PZI v platební bilanci PZI se dle metodiky MMF v rámci platební bilance vykazují na finančním účtu zachycujícím mezinárodní pohyb kapitálu staženo v 11:58; Vnější ekonomické vztahy. 32 Mandel M., Tomšík V., Mandel M., Tomšík V.: Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice, Management Press, Praha 2008, ISBN , str

30 Struktura finančního účtu 33 : přímé investice portfolio investice finanční deriváty ostatní investice Účet přímých investic se dále člení na: 34 investice do vlastního jmění reinvestice zisků ostatní kapitál zahrnuje úvěry od mateřské společnosti Zde rozlišujeme dva druhy PZI: PZI do zahraničí PZI jako příliv do sledované země Rozdíl, čili saldo těchto dvou druhů PZI tvoří čistý příliv PZI. Stav PZI je evidován ke konci sledovaného období v investiční pozici země. 3.3 Dopady V případě analyzování skutečnosti jaké jsou dopady PZI na vnější rovnováhu, musíme brát v úvahu některá možná zkreslení, jež jsou spojená s jejich vykazováním na základě metodiky MMF Dopady na bilanci výnosů Zachování principu podvojnosti můžeme názorně vidět u reinvestovaných zisků. Ty se v položce bilance výnosů zapisují jak na finanční, tak i běžný účet. Na finanční účet se zapisují v podobě kreditních transakcí a v podobě debetních na běžný. Ovšem tato transakce by se v PB ani objevovat neměla, a to z důvodu, že se zde nejedná o tok deviz. Tím dochází k situaci, že zatímco se jedná o pozitivní dopad na finanční účet díky reinvestovanému zisku, zvyšuje se deficit běžného účtu. Tato situace je důvodem zkreslení, jež se dá považovat za ne zcela zanedbatelné. Takto způsobený schodek by bylo možné vyrovnat pomocí zisků z PZI 33 Zdroj: ČNB 34 Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN , str

31 plynoucích ze zahraničí. To ale není případ České republiky, jež patří mezi čisté příjemce PZI. 35 Je nezbytné si uvědomit, že v budoucnu se bude postupně tento reinvestovaný zisk měnit na odliv zahraničního kapitálu, a to v podobě vyplácených dividend mateřským společnostem. Jelikož je rozhodování o tom, kolik firma reinvestuje a kolik vyplatí ve formě dividend do mateřských zahraničních firem záležitostí valné hromady dané společnosti, jedná se o problém v podobě prodlevy v získávání potřebných dat. ČNB tedy tato data nejdříve odhaduje a následně je upravuje dle skutečnosti Dopady na obchodní bilanci Zrovna tak jako mají PZI vliv na bilanci výnosů, mají vliv na obchodní bilanci. Zprvu by se mohlo zdát, že příliv PZI dopomůže ke zvýšení exportu, to následně podpoří snížení schodku obchodní bilance. Aktivity zahraničních firem se ale promítají i do struktury a hodnot v hostitelské ekonomice. Transakce v obchodu se zbožím a službami domácích podniků a podniků pod zahraniční kontrolou jsou bohužel publikovány dohromady. Obchodní bilance však využívá údajů z celní statistiky zahraničního obchodu nebo ze zahraničního obchodu z bezcelních zón, či údaje ze zvláštních celních režimů, na nichž se nejvíce podílejí právě nadnárodní společnosti. 36 Podniky pod zahraniční kontrolou jsou ve zpracovatelském průmyslu vývozně výkonnější, což jde ruku v ruce s jejich vyšší náročností na dovoz v oblasti strojů a meziproduktů. Nejvíce se toto projevuje u PZI na zelené louce, a to především v době jejich výstavby a pak před následným plným spuštěním produkce. Negativní dopad na saldo obchodní bilance lze tedy očekávat v prvních letech po přílivu PZI. Lze i očekávat vyrovnání schodku v následujícím období, a to v případě, že je tento schodek snižován vysokou mírou investic, tj. dovozem investičních statků. V tomto přídě se jedná o tzv. sebelikvidující hypotézu Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN ; str. 77 a Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN , str. 74 a Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN ; str. 75 a 76 31

32 Zahraniční firmy disponují vyspělejším marketingovým know-how a rozvinutějšími distribučními sítěmi na zahraničních trzích. Pokud tedy dovážené investiční statky plynou do podniků pod zahraniční kontrolou, je zde předpoklad účinnějšího využití efektu pro tvorbu kapacit. Zahraniční poptávka je taktéž velice významným vlivem, na jejíž výkyvy mohou všechny firmy reagovat nerovnoměrně. V případě, že bude světová poptávka stagnovat, může to u nadnárodních firem vést k omezení nákladů v produkci a může své investice orientovat na země s levnější pracovní silou. Pro nové členské země v EU to může být pozitivní jev z pohledu přílivu nových zahraničních investorů. Může se ale také stát, že se investoři začnou opět stahovat do dalších zemí s ještě levnějšími mzdami. Tato zostřená konkurence může také motivovat nadnárodní firmy k vyhledávání levnějších subdodavatelů v těchto nových členských zemích EU. I v případě poklesu celkové poptávky v EU je zde stále prostor pro růst tržního podílu nových členských zemí, jelikož podíl těchto zemí je na trhu velice malý Srholec Martin: Přímé zahraniční investice v České republice, Praha:Nakladatelství Linde, 2004, ISBN ; str. 75 a 76 32

33 4. Strukturální fondy Evropské unie 4.1 Strukturální fondy EU Hlavními nástroji realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou fondy Evropské unie. Jejich prostřednictvím jsou rozdělovány finanční prostředky v rámci EU. Mají dopomoci ke snižování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a jejich regiony, a to především rozdílů sociálních a ekonomických. Těchto strukturálních fondů využívá jak Česká, tak Slovenská republika. EU disponuje čtyřmi strukturálními fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) 4.2 Operační programy Operační programy si dojednává každá z členských zemí s Evropskou komisí. Jsou to zprostředkující mezistupně v rámci evropských fondů a konkrétních příjemců podpory, kteří o ní žádají. Jedná se o strategické dokumenty zahrnující priority individuálních členských států a politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Operační programy pro programové období v ČR: Tematické operační programy Integrovaný operační program Operační program Podnikání a inovace Operační program Životní prostředí Operační program Doprava Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Technická pomoc 33

34 Regionální operační programy Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Střední Čechy Regionální operační program NUTS II Jihozápad Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Regionální operační program NUTS II Střední Morava Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Operační program Praha-Konkurenceschopnost Operační program Praha-Adaptabilita Cíl Evropská územní spolupráce Operační program Meziregionální spolupráce Operační program Nadnárodní spolupráce ESPON 2013 INTERACT II Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika Operační programy pro programové období v SR: Regionální operační program Životní prostředí 39 staženo v 19:54 34