Mechanika kontinua. ) b) každé těleso je spojité (můžeme je chápat jako souvislou množinu M M materiálových bodů B M
|
|
- Miroslava Kadlecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mechanka konnua moel konnua (moel spoého posřeí: a poso e spoý (souslá množna M G geomeckých boů B G b kažé ěleso e spoé (můžeme e chápa ako souslou množnu M M maeáloých boů B M Aom konnu: V kažém okamžku e kažému bou posou přřaen maeáloý bo Dskéní moel Spoý moel lasnos lák na poloe sou ářen skéním honoam lasnos lák na poloe sou ářen spoým funkcem
2 Mechanka konnua sření husoa maeálu ρ obemu V < ρ > M V po lmní přípa, k V splýá s boem (posou nebo maeálu, ískáme husou maeálu e fomě spoé funkce souřanc,. husoa hmonos ρ M V lm M V B M M V ρ V přecho o obemu konečných oměů k beoměnému bou Makoskopcký pops (pených láek, kapaln a plnů V pa se ouo honoou oumí sření honoa e elce malém (. elemenáním obemu, ke se ž nepoeue nespoá sukua skuečné lák
3 Mechanka konnua Obobným působem ako hmonos můžeme po spoá ělesa ář šechn chaakesk sousa hmoných boů, áslé na hmonos (např. hbnos, momen hbnos, momen seačnos, hbnos p m momen hbnos L [ ] m p elčn: I. Velčn nenní - sou o elčn, keé ásí na poloe (např. eploa, chlos, lak, momen seačnos,. II. Velčn eenní - sou o elčn, keé chaakeuí celé ěleso enou číselnou honoou (na poloe neásící, např. obem, enege, hmonos.
4 Pops konnua spoý poso spoý maeál p přísupů: I. uleoa meoa ě olšné efeenční sousa V posou s beeme een pený bo B G a sleueme lasnos (např. chlos, chlení, eplou, lak ůných maeáloých boů B M aném boě posou ůných časoých okamžcích. (láka se pohbue posoem a efomue se. (,, ( X,,, uleo souřance II. Lagangeoa meoa Vbeeme s een maeáloý bo B M a sleueme eho pohb čase (měn poloh, aeko, chlos, chlení a měn eho lasnosí (např. měn eplo, laku,. R X, X, X X (,,, Lagangeo souřance ( X
5 Pops konnua př popsu měn něaké skalání funkce f konnua (např.eplo máme:,, ( (, ( X f f f měnu funkce f můžeme ář ako: ( f f f f f f R k k k R ga maeáloá (Lagangeoa časoá eace lokální (uleoa časoá eace konekní časoá měna k k působeno pohbem lák
6 Pops konnua Rchlos maeáloého bou: Zchlení maeáloého bou :,, ( R a R ga ( a ga čás lokální čás konekní ( 0 V V ( ( 0 ( soubo čásc lák auímá čase ůný obem a a Konnuum má ě áklaní knemacké lasnos: a může pohboa b může se efomoa (. měn a a obem.
7 Knemaka spoého posřeí Znáonění pohbu konnua:, Lagangeoa meoa uleoa meoa ( R R ( (, 0 - loučením času ískáme aeko čásc spoého posřeí - pohb konnua e pak popsán množnou šech aekoí. Pouočáa a aekoe obecně nesplýaí (poue u saconáního pouění - aané pole chlos posou - čase kons. můžeme ekuně és mšlené křk - pounce (pouočá - chlos maeáloých boů ležících na pounc mísech k čase kons. maí smě ečen k éo křce.
8 Chaakesk ekooých polí Pouočá mohou nka anka. O ech příůsku nebo úbku nás nfomue egence chlos. Degence ýok ekou obemoého elemenu enokoé elkos Tok ekou uařenou plochou: N Ω Ω ok můžeme chaakeoa počem pouoča N>0 éká íce než éká (říla oku N<0 éká méně než éká (popa oku N0 sený ok ýok lm Ω V 0 V Ω N V Degence ařue o, a ané ekooé pole (např. pole chlos pouící kapaln, elekomagnecké pole, obsahue aném mísě oe č úbk oku ané elčn 0 0 pouění neříloé Umožňue uč ok aného ekooého pole e specfkoaném obemu, např. hmonosní půok kapaln
9 Chaakesk ekooých polí V V V N N N N Celkoý ok ekou obemu V: ( V N Ω Tok ekou e směu : Degence ekooého pole: Gaussoa ěa: ( Ω Ω V V Ω Ω V V S S ga - ýslekem éo feencální opeace e skalá (číslo
10 Chaakesk ekooých polí Jeslže někeé pouočá sou uařené křk, pak e o. íoý pohb. Víoý pohb e možno chaakeoa oací chlos: o [ ] T o T o (o T 0 o o T o Roace chlos enoho bou konnua [ ω ] o[ ω ] ω Sokesoa ěa: ov Ω V Ω Γ o 0 ω 0 pouoá ubce
11 Defomace konnua spoé posřeí může kona anslac, oac a může se efomoa eko posunuí - oíl polohoých ekoů pře a po efomac ( ( ( P P P u P P (P (P u (P u u Q Q O P Q ( ( u P u Q u ( ( efomace konnua poloha bou Q po efomac: P Q ( (,, u u u u,, (
12 Defomace konnua mía efomace maeálu e učena oílem: k k k u u u u eno konečných efomací ( ( << u a přepoklau, že efomace sou malé,. u u eno (malé efomace P P (P (P u (P u u Q Q O smecký eno.řáu
13 Defomace konnua u elaní élkoá měna obemoého elemenu e směu os - sousí se měnou obemu u u u u polona úhlu, o keý se mění paý úhel př smkoé efomac ob.elemenu se sanam onoběžným s osam a - sousí se měnou au (be měn obemu α u čsá oace elemenu α α α u gα úhel smku (poměné posunuí
14 Síl a napěí konnuu Síl působící na ělesa můžeme ěl pole ou hlesek: A. Síl nřní a něší (poue něší síl mění pohboý sa ělesa B. Síl kákého a louhého osahu Síl louhého osahu (síl obemoé působí beposřeně na elké álenos (např. gaační síla působí na celý obem (a nkol poue na eho poch šeřoaného obeku působí neásle na slách, působících na sousení elemen Síl kákého osahu (síl pochoé působí poue me neblžším molekulam (molekulání síl. něší síla působí poue na molekul ořící poch koumaného ělesa ( pochoé síl - např. lak, ření a. účnek pochoých sl ošem nekončí na pochu ělesa
15 Obemoé síl Obemoé síl: - můžeme oba ekooou funkcí: - obemoé síl chaakeueme nenou síl a husoou síl: ( O, nena síl husoa síl ( ( V V f O O B V O, lm, ( ( V O O V f,, ( ρ V M O m V, ( ( m M O O M, lm, 0 f O ρ síla působící na enokoou hmonos m ělesa síla působící na enokoý obem V maeálu
16 Pochoé síl Pochoé síl: - pochoou sílu můžeme oba ekooou funkcí: P, ( - př působení něší pochoé síl na ěleso nká oea maeálu (eakční síla nřní pochoá síla se šíří unř maeálu a snaží se á maeál o půoního sau - pochoé síl chaakeueme ekoem napěí a husoou síl: plošná husoa pochoé síl (eko napěí T P P T lm Ω A Ω Ω T Ω P Ω obemoá husoa nřní pochoé síl f P P P f P lm V B V V f V P V P síla působící na enokoou plochu Ω pochu Napěí N/m Pa síla působící na enokoý obem V maeálu
17 Pochoé síl, napěí Veko napěí T můžeme obecně olož na nomáloou a ečnou složku k ané elemenání plošce Ω P T Ω n n nω nomáloé ečné (smkoé n napěí napěí Veko napěí můžeme ář pomocí. enou napěí T Ω V, S τω lm Ω 0 P, Ω Ω P, nřní napěí složka síl e směu působící na plošku Ω kolmou k souřané ose
18 Teno napěí: Pochoé síl, napěí - smecký eno.řáu, ke na hlaní agonále sou nomáloá napěí a na eleších agonálách ečná napěí - popsue sa napaos aném boě ělesa ( ůných boech ělesa e ůný T n - eko napěí na lboolné plošce: T n V Roíl sl působících e směu na obemoý elemen V Ω obemoá husoa síl k P, ( k k Ωk k k k k f P, P, V k k k Ω k
19 Pochoé síl, napěí smě a elkos hlaních napěí n 0 0 n hlaní nomáloá napěí > > aekoe hlaních napěí
20 Vnřní napěí a efomace p nřního napěí: elascká napěí, aká napěí A Vnřní elascká napěí (pnuí - oe pužného maeálu na efomační poces l S ahoá kouška S lneání choání ahu l lneání choání laku l poměná efomace paconí agam l
21 Vnřní napěí a efomace lneání ah eo pužnos me efomací a napěím u homogenního oopního maeálu le ář Hookeoým ákonem: n τ Gα α př obecném enoosém namáhání plaí: u u k k G ( k smkoá kouška obecném přípaě anoopního maeálu (např.řeo, kompo,.. plaí: Cklkl Defomace sou ůné př namáhání ůných směech C kl - eno elasckých koefcenů oopní maeál elascké koefcen,g
22 Záklaní pužná namáhání Pužnos ahu: > 0 S l l poměné élkoé poloužení l S l l( l a a( η a ν Possonoo číslo l l poměné příčné kácení a a l a b ν a b b b η ν 0 < ν <
23 Záklaní pužná namáhání Všesanný kolmý lak: p n < kapalnách klu (hleem k ech efomoaelnos působí. sacké lak, ež sou specálním přípaem elasckých napěí. sou konsanní kažém boě pochu něakého obemu, sou kolmé na poch a sou oenoán onř obemu p 0 élkoá měna han a a( η a obemoá měna n n ν V a b c abc abc[( η ] ( η V p a b c p ϑ V V ( ν n K γ ( ν γ V V p 0 < ν < součnel obemoé pužnos obemoá slačelnos
24 Záklaní pužná namáhání ν γ 0, V 0 neslačelný maeál elaní měna obemu V ( u( u( u V ( k k 0 f p ga p p ϑ V V V k u k k V p p Sacký lak p se snaží menš obem p p V K Kϑ V K moul obemoé pužnos
25 Záklaní pužná namáhání Pužnos laku: < 0 / S S Pužnos e smku: - síla působí oně půřeu - enolé s maeálu se naáem posouaí, anž se mění ech kolmá álenos τ Gα ečné (smkoé napěí u α u g α α
26 Záklaní pužná namáhání Pužnos e smku π g 4 γ g( γ / g( γ / η g( γ / γ / γ <<, η << γ η n ( ν n S π cos 4 τ S S moul pužnos < G < e smku n S ( ν G Hookeů ákon τ Gγ ( ν γ
27 Záklaní pužná namáhání Hookeů ákon homogenní oopní elascký maeál (,Gkons. 0, 0 0, 0 0, 0 ν ν ν ν ν ν V [ ν( ] [ ν( ] [ ν( ] k u k u k ν ϑ kk ( k Gα G k ν k k ν ν k kk
28 Záklaní pužná namáhání lascké chaakesk maeálů: Maeál [GPa] G [GPa] µ ocel ,5-0,5 hlník , řeo 0-5 0,-,0 0, beon ,-0,5 sklo ,5 Maeál K [GPa] oa líh 0,9 uť 6
29 Záklaní pužná namáhání Penos maeálů: Př nahoání konsukcí e nuné as, ab napěí nepřekočlo honou, keá b se načoala elkým efomacem esp. poušením konsukce m k m ýpočoá penos ýp esp. ýp C C k u Maeál u [MPa] m [MPa] ocel ual řeo 5 40 sklo beon o -6,5-0 S penosní chaakesk maeálů (lak
30 Záklaní pužná namáhání Veo penos ahu:
31 Záklaní pužná namáhání Příkla: (ahoé a smkoé namáhání -učee smkoé a nomáloé napěí ploše lepeného spoe τ sn α n cosα τ α n S S / cosα τ n α smkoé napěí τ τ sn α cosα S S S nomáloé napěí n n S S cos α
32 Záklaní pužná namáhání Příkla: (sacké a namcké poažení pužného lana a Sacké poažení S L G s mg S b Dnamcké poažení -měna polohoé enege se spořebue na pác nunou k poažení lana L m m S S m W p mg( hc m L L 0 0 A W p přepokla lneáního choání lana A H J H h L m h C m m mgl S m mgl hc S mgl S hc S mgl 0 ma S L m 500 MPa L 0 m S 0,8 cm m 80 kg 60 m h C ma s m, kn & m & 9, m
33 Záklaní pužná namáhání Ráoá síla lano be pokluu Páoý fako Ph C /L Ráoá síla ma [kn] 0,5 6,4 8,7,5 0,5, a feaa P ,5 4 6,7 5 8,5
34 Záklaní pužná namáhání Příkla: (čsý ohb nosníku -přepokla achoání onnos půřeů po efomac (D.Benoull Relaní poloužení: napěí půřeu: s s s Výslence sl půřeu: 0 M neuální sa 0 s ( α M S S T S 0 S S Momen síl půřeu: M 0 neuální sa pocháí ěžšěm půřeu M S S I I [m 4 ] momen seačnos půřeu
35 Záklaní pužná namáhání Příkla: (čsý ohb nosníku s nosníku čáa ohboá α α α α s s ( ( ( g α α acg α α s w I I I M Křos křk: Půhboá čáa nosníku (malé efomace w <<
36 Záklaní pužná namáhání Veo ohb nosníku (měření moulu pužnos: w I C 4 Iw C C w I M L / w / 0 0 w 0 C L /6 C 0 L w L w 48 I
37 B Vaká napěí Vnřní napěí a efomace - napěí sl nřního ření - sou oeou maeálu na posouání eho enolých čásí ůč sobě ůležé u ekun Newonů ákon sko: - ařue přímou úměu me chlosí efomace a smkoým napěím Vaká napěí k k η ηd k D k k k k namcká skoa lák [Pa s] eno chlos efomace pa esuí.nenewonoské maeál (např. asfal, ke, bahno, D k f ( k
38 Ronce mechank konnua Ronce konnu: - ařue ákon achoání hmo m 0 - úbek hmonos, ke keému obemu V oe a časoou enoku, e oen oku hmonos přes poch Ω obemu V Ω m ρ V ρω Ω n Ω ρ m ρ Ω Ω m ρv V V Ω V Hmonosní ok kapaln a enoku času obemu V - použím Gausso ě ískáme Ω V ρ Ω V ρ V V ρ V Ronce konnu ρ ρ 0
39 Ronce mechank konnua Ronce konnu po saconání pouění neslačelné ekun: ρ 0 ρ 0 Ω ( ρ Ω 0 S - usálené pouění pouoou ubcí ( ρ Ω ( ρ Ω ( ρ Ω S ρ S ρs S 0 n n S n S S - u neslačelné kapaln: (, kons. ρ S S
40 Pohboá once konnua Pohboá once konnua: ( (, (, (, Ma M M ( O P ρa f O f P Pohboá once konnua f O f P, ρ k k k - přípaě aké kapaln íhoém pol: ρa ρg gap η Nae-Sokesoa once f V η k f T gap f O k η ρg ρgaϕ
Kinematika hmotného bodu
Kneaka honého bou k j Polohoý eko bou osou Velkos olohoého ekou k j s τ Zěna olohoého ekou s s Dáha τ τ τ s s Rchlos honého bou s Půěná chlos a Zchlení honého bou τ a ečné chlení n R a n Noáloé chlení
VíceMechanická silová pole
Mechanická siloá pole siloé pole mechanice je ekooé pole chaakeizoané z. inenziou siloého pole (inenziou síly): E m [ms ] inenzia je oožná se zychlením, keé siloé pole aném mísě uělí liboolnému ělesu Siloé
Více2. ZÁKLADY KINEMATIKY
. ZÁKLDY KINEMTIKY Kinemaika se zabýá popisem pohbu čásice nebo ělesa, aniž sleduje příčinné souislosi. Jedním ze základních lasnosí pohbu je, že jeho popis záleží na olbě zažného ělesa ( souřadnicoého
Vícepřednáška 3 Základní pojmy - trajektorie, proudnice Trocha matematiky Rovnice kontinuity Pohybové rovnice
3 HYDROMECHANIKA HYDRODYNAMIKA ákldní once ákon řednášk 3 Leu : Ok Mšoský; HYDROMECHANIKA Jomí Noskeč, MECHANIKA TEKUTIN Fnšek Šob; HYDROMECHANIKA 3 Hdodnmk Úod: Meod osu konnu loo úodem Rodělení oudění
Více( ) Kinematika a dynamika bodu. s( t) ( )
Kineika a ynamika bou Kineika bou Bo se pohybuje posou po křice, keá se nazýá ajekoie nebo áha bou. Tajekoie je učena půoičem (polohoým ekoem), keý je funkcí času ( ) V záislosi na ypu ajekoie ozlišujeme:
VícePředmět studia klasické fyziky
Přemě sui klsiké fik mehnik, emonmik, elekonmik, opik klsiká fik eoeiká fik epeimenální fik eoie elivi sisiká fik kvnová fik moení fik Přemě sui klsiké fik Fik oeně koumá sukuu hmo její ákon, hování přío
VíceI. MECHANIKA 7. Kontinuum
I. MECHANIKA 7. Konnuum Obsah Poem onnua. Lagangeů a Eueoů pops onnua. aeoe a poudnce. Hemhozoa ěa. Defomace onnua. enzo defomací. Význam sože enzou defomací. enzo chos defomace. Coueoo poudění. Kasface
Víceasi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :
Dmk I, 3. předášk Obsh předášk : křočý pohb bodu, smě kemckých elč - chlos chleí, přoeý, késký, cldcký sfécký souřdý ssém, pohb bodu po kužc Dob sud : s 1,5 hod Cíl předášk : seám sude se ákldím ákoosm
VíceKřivočarý pohyb bodu.
Křočý pohb bodu. Obsh předášk : křočý pohb bodu, smě kemckých elč - chlos chleí, přoeý, késký, cldcký sfécký souřdý ssém, pohb bodu po kužc Dob sud : s 1,5 hod Cíl předášk : seám sude se ákldím ákoosm
VíceF1040 Mechanika a molekulová fyzika
4 Mechnik molekuloá fzik Pe Šfřík 4 Přednášk 4 Mechnik molekuloá fzik Tped b Pe Šfřík 4 Mechnik molekuloá fzik... Zchlení:... 3 Pohb po kužnici... 4 Pohb z hledisk ůzných pozooelů... 6 Pohboé onice hmoného
VíceKinematika a dynamika soustavy těles
Knemaka a dynamka sousay ěles Vyšeřoání poybu mecansmů Analycké yšeřoání poybu mecansmu le poés pomocí doé funkce j. au me souřadncem popsujícím polou nacío a nanýc členů. Posup je paný níže uedenéo příkladu.
VíceZáklady vektorového počtu
Zákl vekoového poču késká sousv souřná pvoúhlá pvoočivá veko je popsán svými řemi půmě o souřnýh os oogonálními veko áe veko i áe: veko: i j k j velikos vekou: k i k α γ β j Polohový veko: osα os i osβ
VícePředmět studia klasické fyziky
Přemě sui klsiké fik mehnik, emonmik, elekonmik, opik klsiká fik eoeiká fik epeimenální fik eoie elii sisiká fik knoá fik moení fik Přemě sui klsiké fik Fik oeně koumá sukuu hmo její ákon, hoání přío se
VíceDYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)
DYNAMIKA 2 Působením síly na čásici se obecně mění její pohybový sav. Síla působí vždy v učiém časovém inevalu a záoveň na učiém úseku ajekoie s. 1. časový účinek síly Impuls síly 2. dáhový účinek síly
VíceElektromagnetické pole
Elekomagneické pole Zákon elekomagneické inukce pohybujeme-li uzařeným oičem honým způsobem magneickém poli, zniká e oiči elekický pou nachází-li se uzařený oič časoě poměnném magneickém poli, zniká e
VíceI. MECHANIKA 4. Soustava hmotných bodů II
I. CHIK 4. Soustaa hmotných bodů II 1 Obsah Spojté ozložení hmotnost. Počet stupňů olnost. Knematka tuhého tělesa. Zjednodušení popsu otace kolem osy a peného bodu. Chaslesoa ěta. Dynamka tuhého tělesa.
Víceď ň Á Ř Č É ř ě ř Ú Č č ě Ž ě ř ě ň ň ř ů ň Ž ě ň š Ň ě ř ř ř č Ž Ž č ř ř ň Ž ň ň ž Í ě š ř ř Č ř š Í ř Ž ó ř ě ů ž ň ř Č ě ř ř Í č ň ů č ř Í ů ů ě ň ů ů ě ň Á Á ů ů ě ň č Ž č ň ů č Ž ň ú Ž ň Ň ň Ž č š
VícePružnost a plasticita II
Pružnost a plastcta II 3. ročník bakalářského stua oc. Ing. Martn Kresa Ph.D. Katera stavební mechank Řešení nosných stěn metoou sítí 3 Řešení stěn metoou sítí metoa sítí (metoa konečných ferencí) těnová
VíceDynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof
Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pvní věta ipulsová F dp dt a t Zchlení těžiště Výslednice vnějších sil F A F B F C Celková hbnost soustav p p i Hotnost soustav i těžiště soustav se
VíceRotačně symetrické úlohy
Roačně symeické úlohy Pužnos a pevnos Napěí a defomace zaíženého pužného ělesa Základní úloha pužnosi - Posup řešení úlohy ) podmínky ovnováhy ) vzahy mezi posuvy a převořeními 3) vyloučení posuvů ovnice
VíceSPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY GALILEO GALILEI (6.s.) pohbuje-li se ažná sousaa hlee k jiné onoěný příočaý pohbe, je s ní onoenná (pohb je ájený elainí) neeisuje žáná absoluní ažná sousaa, keou jeinou b ěl
Více14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok
Víceř á á ü č ů á ř ř á ě ř ý á á ě á á ř á Č á á á ě řč á Č á ě á ř ř á ě ý ů á ě ř á á Ř Ě Ě Ř É Á ř á á ř ř á á Ž ř ř ř ě ě ř á á ě ěá ě ř á á ě ě ě ěá ř ě ě ř á á čá ř ě ě ř á ý ů č ě šíř č Š á ř á á
Vícemechanika Statika se zabývá působením sil na tělesa, která jsou v klidu.
Aplkoná echnk,. přednášk Předě Dnk je součásí ěšího předěu Mechnk. I soný předě Mechnk ůžee cháp šší ác děl jej n echnku nějších sl nebo éž echnku uhých ěles (sk dnk) echnku nřních sl nebol echnku poddjných
VíceÚ ř É ý á Ú ý É É Ť Ú ÚÉ Ú Ú Ú É Ť ř á Ú Ú č
É ý á ž ř áě ó ě ó é á á ý Ú ř É ý á Ú ý É É Ť Ú ÚÉ Ú Ú Ú É Ť ř á Ú Ú č Ý ř ý ý ř É ó ú É ř é ě ě č ě á ď ý á ř ó ě ě ó á ý ě ÉĚ ě ú É ě á ě ý Ě ě é ž é č ě ó ž á á ž á ó ý č ý é š ě Ž ě Ě ě ě ž ě ó ě
VícePři distorzím vzpěru dochází k přetvoření příčného řezu (viz obr.2.1). Problém se převádí na výpočet výztuh a) okrajových, b) vnitřních.
. Diorzní vzpěr Při iorzím vzpěru ochází k převoření příčného řezu (viz obr..). Problém e převáí na výpoče výzuh a) okrajových, b) vniřních. Obr.. Příklay iorzního vyboulení. Kriické namáhání a poměrná
VíceOdpovědný projektant : Ing. Jiří Bilík. Vypracoval : Ing. Jiří Bilík. Investor : Město Karolinka Radniční náměstí 42, 756 05 Karolinka
s t u d i e Hasičská zbrojnice stavební úpravy a přístavba, přeložka telekomunikačního kabelu, přeložka kabelu NN,přeložka veřejného osvětlení, vnitřní splaškové kanalizace, vnitřní kanalizace pro odvod
VíceElastické deformace těles
Eastické eformace těes 15 Na oceový rát ék L 15 m a průměru 1 mm zavěsíme závaží o hmotnosti m 110 kg přičemž Youngův mou pružnosti ocei v tahu E 16 GPa a mez pružnosti ocei σ P 0 Pa Určete reativní prooužení
VícePružnost a plasticita II
Pužnost a plasticita II. očník bakalářského stuia oc. Ing. Matin Kejsa, Ph.D. Katea stavební mechanik Rovinný poblém, stěnová ovnice Rovinné úloh Řešené úloh teoie pužnosti se postatně jenouší, poku v
VíceTeplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají
Teploa laky obou čásech se yroají 1 m1 1 m rooáe budou sředí kieické eergie obou druhů molekul sejé: 1 1 m m 1 1 ěžší molekuly se pohybují pomaleji ež lehčí sejé musí edy bý i objemoé kocerace: 1 když
Víceá ě ř š ě š Ů Ž Ž Ů Ů á á á ŠÍ ř ě ř á á ř ě á Ů á ěř Š á á Ů ř ŠÍ Í Í Éá á ú á ř á ě ěž á ň á á Š á Ů á ó ř ň Ž á ň Č ů ř á Íě á ů ú ě á á á É ě Ý ě á á ě Ž ě ěř Ú čá Ů ě š á áž Ů Ž ř á ě ň á á á Ž Š
Víceč Á Á Ú Ě č č č č č ú ř č Ž ů ů Ť ň Ž Ž ř č Ú č š ž š č ň Ě ú č ř š ř č Ž ú č ó ň Ž ůč Ř ň ň Ž Í ů č Íú č ř Ž ř ů ř úč Ú úč Ú ř š ú Í š ú ů ř š č óň É
Ř ů Ó š č č ř ř Ú Ě ř ř ž ž ň ň ň ř Ž ú ú Ž ú čú Í ů č č Ž č Úč Ú Ú ž úč ž úč č Ú úč č ů č č ň č úř š ú ň Ž Í ú ř č ú ř š ú ů ú ř Ž ž š Ž ř ř ůč ů ů úč Ú Ž š Ž ř ř ůč ů ů ř š ů š č č ř Ž Í č ů š č ř š
Více6.1 Shrnutí základních poznatků
6.1 Shrnutí ákladních ponatků Prostorová a rovinná napjatost Prostorová napjatost v libovolném bodě tělesa je v pravoúhlé soustavě souřadnic obecně popsána 9 složkami napětí, které le uspořádat do matice
VíceMechanika 2 dynamika
České soké učení echncké Pae akula dopaní Mechanka dnaka Te přednášek Přednášející: Pof.Ing. Josef Jía, CSc. Zpacoal: Doc.Ing. Mchal Mcka, CSc. Maek Kříček, Zdeněk Lokaj Paha, posnec . TŘEÍ Va jse uažoal
VíceVÝPOČET PŘETVOŘENÍ STATICKY URIČTÝCH KONSTRUKCÍCH KOMPLEXNÍ PŘÍKLAD
Miloš Hüne SMR neilové účink vičení 05 Zání VÝPOČET PŘETVOŘENÍ STATICKY URIČTÝCH KONSTRUKCÍCH KOMPLEXNÍ PŘÍKLAD Příkl č. Uvžje konki z O., vpočíeje vooovný pon v oě (znčený eploní ozžnoi vžje α 0 6 K -.
Více1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.
Kapitola 5 Vnitřní síly přímého šikmého nosníku Pojem šikmý nosník je používán dle publikace [1] pro nosník ležící v souřadnicové rovině xz, který je vůči vodorovné ose x pootočen o úhel α. Pro šikmou
VíceDigitální učební materiál
Číso pojeku Název pojeku Číso a název šabony kíčové akvy Dgání učební maeá CZ..7/.5./34.8 Zkvanění výuky posředncvím ICT III/ Inovace a zkvanění výuky posředncvím ICT Příjemce podpoy Gymnázum, Jevíčko,
VíceZákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie
Zákony bilance Bilance hmonosi Bilance hybnosi Bilance momenu hybnosi Bilance mechanické energie Koninuum ermodynamický sysém Pené ěleso = ěšinou uzařený sysém Konsanní hmonos - nezáisí na čase ochází
VíceTekutiny. tekutiny (plyny a kapaliny) se výrazně liší z hlediska vnitřní struktury od pevných látek
Tekutin Tekutin tekutin (ln a kaalin) se ýazně liší z hleiska nitřní stuktu o ených látek Pená látka Kaalina Pln molekul nejsou ázán na neoměnné onoážné oloh, ale mohou se zájemně olně osouat (tekutin
VíceStatika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.
2. přednáška N + M + M Jádro průřeu Šikmý ohb M + N M + N M + M + N Jádro průřeu Ecenrický lak a vloučeného ahu Konrolní oák Miroslav Vokáč miroslav.vokac@cvu.c ČVUT v Prae, Fakula archiekur 19. října
Více3. Soustavy reakcí. Reakce vratné, paralelní, následné. Komplexní reakce.
3. Sousavy eaí. eae vané, aalelní, náslené. Komlexní eae. řílay olymeae aalyé eae, enzymaé ee hoření alv Zálaní haaesy omlexníh eaí: velé množsví slože (N > 0 6 ) složý ůběh vlv oolí na ůběh eae (nař.
Víceš č š ě Ú č ě ú š č Úň ě ž Ú ě ň ž ň ě Ý š ů š ž úč č Š ň ď Ž č š ě ň ů č Ž č Ž ú ň č š ž Ž ů č ů Š ú š ě č š ě ů š ů ě šť ě š š Ž č ě ě š ď Š ž ď ě š ě ě š ě ě š š ě Ě č ó ů ě ů ů ě š ě ů č ž š č Š ó
VíceV soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce
3.3. naka sousta hotnýh bodů (HB) Soustaa hotnýh bodů toří nejobenější těleso ehank. a odíl od tuhého tělesa se ůže taoě ěnt. V soustaě hotnýh bodů působí síl F nější (,,... ) ntřní jsou sáán pnpe ake
VíceDynamika hmotného bodu. Petr Šidlof
Per Šidlof Úvod opakování () saika DYNAMIKA kinemaika Dynamika hmoného bodu Dynamika uhého ělesa Dynamika elasických ěles Teorie kmiání Aranz/Bombardier (Norwegian BM73) Před Galileem, Newonem: k udržení
Víceě ě í ý ě á ý ů é á í ů á č š í ř í ó ě é á ž ý í ě ýč ář ř š ě ý ář ý á é á í š ě é í ř áž á á ě í ě á í í í á ý ří ě ý ě ší é á á í í ř ř á á í Í áž
Á á í ý á í č é é á í í čí í ý á ů í é á í ř ů ý č é é ř í á é é ě ě í ý ě í é ý á í í í ý á í ž í č ý ý á ů ů řá é é á ý á ý ě í ý ě á ř á ř é š í ží í ě é ě é á á í á á ů ě ší ů á í í ů ě í é é ý š š
VíceÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU
ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí
VíceDynamika tuhého tělesa
Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof ECHNCKÁ UNVERZA V LBERC Fakulta echatonik, infoatik a eioboových studií ento ateiál vnikl v áci pojektu ESF CZ..7/../7.47 Reflexe požadavků půslu na výuku v oblasti autoatického
Víceě ě ě ň Ž ů ě ř ř É ě ě ď ů ě ě š Ěž ř Ť ňň Á Á É Á ř Č š š ú ď ř ú ě š ř ř ú ř ě ěš ž ě ř ú ř ů Ě ď ř š ě ě ř ů ě š š ú ů ě ě ů ě ě ů ů ř ů ů ř ř ú ř řž ř řž ř řž ř ž ř ř ě ř Ý š ř š ě ř ů š ř Š ž Ň Ú
Víceř Á Á Í ž Í á í ří ů ž ří ě é é á á í ě ý í á é á ří Á á ř ď ž ó í ěč Í á é á é ě ě ý ží á ý á Á ě č é á ň Í ě ě ří š ě ě ě ří Ú á ě Í á ě č ó Ě ě ř í
ř Á Á Í ž Í á ř ů ž ř ě é é á á ě ý á é á ř Á á ř ď ž ó ěč Í á é á é ě ě ý ží á ý á Á ě č é á ň Í ě ě ř š ě ě ě ř Ú á ě Í á ě č ó Ě ě ř ěř ě ř ý á á č ě ř ř é ř ó ó ř á á ů á ú ě š á ě ě ě ě ůá ě é ý ř
VíceSTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE
Příklay: 1. Přímý voič o élce 0,40 m, kterým prochází prou 21 A, leží v homogenním magnetickém poli kolmo k inukčním čarám. Velikost vektoru magnetické inukce je 1,2 T. Vypočtěte práci, kterou musíme vykonat
Víceéž á ý š ú ř ž ě ě áž é č é á ž ě á á ě ěž é á č ř é ú č é á ř ý ž ý č á ý ě ý ž Í é é á Í ě Ů ě é ř š š č á ý ž ř ů é é á ě ě ý á ů á ě ě š á é á ě é
č ý ů ě ý ě ů ř č á ě ý ě ť á ě ě ž ý ě ý ř á Í ů á ý č ý á ě é ě é ůž é á ř š ě ř ě ř č é ř ě ý ě ó ů ě č ž é ě ý ď é á ň á ě ě ě ě ý é č á Í á ě ě é á á ě é ě ř áž á š ě ř ž ř ěó é žč á ž é á ě é ř áž
Víceč á ž á ž ý ý Ú ď ě é ř ářž ž ý ř ůž ř š á ů ž é á é ř ť á ě á ž É ř á é ř ť éž ě é é ě ů ě č é ě á é éř ý ě ě š ý š ř é ě š š á ě šá á é á ň é á ž á
ďť č á ž á ž ý ý Ú ď ě é ř ářž ž ý ř ůž ř š á ů ž é á é ř ť á ě á ž É ř á é ř ť éž ě é é ě ů ě č é ě á é éř ý ě ě š ý š ř é ě š š á ě šá á é á ň é á ž á é ž š ý ř ášý ě ý ů é é á é ěž ř ý á š ů ž ě š š
Víceř í ú í ě ě é á í č ěž š ě ř á í ě ú í ž ř í ž č ě č ú í č ě č ě í č č á í í ří í á í ě á é é ě í á í á č é í ě á č ě éř š í ě é á í ě ř ů ů é žň í á
Ó ě é ě ý á íč á í ě é á í ř ě é ó ž é é á č é ó ě ší íř ář ší í é á é ě ř á č ý ý é á ř ě ř á í í á ě í á í ě š í ř ů ř š ě č í Ž č á ě í á á í ý ý á ý á ý Ž é ší é é ó í í ý ě á í č í ě š é š é é č ě
Více2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství
2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led ) = 2000 J kg K, l =
Víceá ý é í č ří Ť á íč é í ž č ř Í é Ť č í ž á ý ý á é č í ý ř ří í ž ř é ř á á í ý ý ů í Í ř ů Ž á á á ž ří š ě Í ž č é ří ř í ř í Ť ý š ý ř í ý ů ří ř
á ý č ř Ť á č ž č ř Í Ť č ž á ý ý á č ý ř ř ž ř ř á á ý ý ů Í ř ů Ž á á á ž ř š ě Í ž č ř ř ř Ť ý š ý ř ý ů ř ř á š á Í ř ý ý ř ř č ř ř Í š ý Í Ť č ř á Í ó č ř ý ž ý Í ř č ž á ř ž ý ž ří ř š Í É Í ř Í
VíceHodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.
5. Vazník posuek pruů 5. Vzpěrné élky Tab.: Vzpěrné élky pruů příhraových vazníků Úhelníkový vazník v rovině vzálenos uzlů Horní pás z roviny vzálenos vaznic vzálenos svislého zužení Dolní pás z roviny
Víceý š ř á é í í á é á á ř á í é é íú ř ář í á í ě ý ý á í é é ří é í č é á á ý á ý é á ú é á Á ý é ě ú ěš ě ř á á ů č í í á í ě čí á ě é é í íč ý ý ší ů
Ó ž š í é í ší ší á í í ý ú ó ž é ý ů á ě é é í ší ší í á ěž čí á č é í š ě í ší á é ó ě ý á é ě é ž í ř ě ý ů ř á á í žá é í í č é é á é ý á á é á í é á ě í íč ý ý á í é á ě é é šíř í ě é ú í í í ý č
Víceí á ě ý ů ý č ář í š éž á ý š á ě č á ý ý č ě ř ří é ě ší ř í ě í á ž ý č á á é é á í á é ář é č é é ě á š á ř í ě ů á á á ž é ě á ž ý ě ě ů ý š é ř š
Á Ď é á á ř š ú í á í í ě í é ě š žá é ě ý ý ů ý é í é í ě é á í é ý é áš é š ž í á ý ž á é á řá ý ý ž é í é ě ší š í ě í á á ý í á í ů ž éú é í í á á í ř á í ř á ý ú í á í ú í á á í á ý č í á á á ě ě
Víceí ě ší ý á í í á ě ě ú í á í é á í ý ů ě ě ší é č ý ří á í čá í í ě í ž é ž ý á ý é ý ž čí ž í ší ř á á č ž ř š é ř č é ží í ě ší ř á č ý ů á ů ý č í
í ě ší ý á í í á ě ě ú í á í é á í ý ů ě ě ší é č ý ří á í čá í í ě í ž é ž ý á ý é ý ž čí ž í ší ř á á č ž ř š é ř č é ží í ě ší ř á č ý ů á ů ý č í ů ž á ří ří ž á í í ý é í ž í ě ý č é á ž é á ě á á
VíceKolmost rovin a přímek
Kolmost rovin a přímek 1.Napište obecnou rovnici roviny, která prochází boem A[ 7; ;3] a je kolmá k přímce s parametrickým vyjářením x = + 3 t, y = t, z = 7 t, t R. Řešení: Hleanou rovinu si označíme α:
Víceů í ž áš ř ř č ě ř š ě ž á š ě ž š é ž á ř ě ž á ý řá í á ř ř í ř ř é ř ý Í Ž ý á ý ý ů ě ě ší ří á ý é ů ě í ě á ž é š ž á ý é ř ůž ž š á á ě ě ť íč
Ž Ý Á á é áš á á ě ž á í ř í ý ý ř ů čá č í ý ý ý áš ř ý š ě č í ě šíčá č í ř ř ť č é ů áš ě á í í Ž á ř Č é á í ř Č á ž ů ě á á ý í č í é é č é í ř ž ý ě áš é á í á á ě á í á čí í á č éě í č ř í š é í
Víceý ě ý ů ň Á á Ř á ý ě ý ů ň Ú ř á ě Č ů ůž ě ě ť ČÍ Á Ž Í Í ě é é ČÍ Ů Ž Ň é č é ó ř ňš é á ú é é é ž ž á č ř ň čá á á é ě á á é š č é é ě ř ř Č é ý á č é é ý é č é ář ů ý ů ř á š Ž á Ž ř ý ý č ý Ž č ň
VíceŘešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016
Řešení testu b Fika I (Mecanika a molekulová fika NOFY. ledna 6 Příklad Zadání: Po kouli o poloměu se be pokluovaní valí malá koule o poloměu. Jaká bude úlová clost otáčení malé koule v okamžiku kd se
Víceú é é č žé é é ě é é ž ř ž é ě ů Ř ň ž é é řď ú é Á ř é č ř ž ó ř ě ú ů é ě ě ř é č ž é ě ř ě Č ď ř ř č ž ě ě ů ě ř č ě é ž ů ř ó é ř č ř ě ě ř č é é
Č é Č Í č č Á é č č ě ř ě ř é č č č ř ž ěř č č ř ě č č é ě é ě ž ů č Ý Ť é ř ě é ť ě ů ě é é ť ř ů ě ř ě ů č Š ě ó ó ž ť č ř ž ř ž ě č ž ř Š ž ě ó ž ě ž ě č Šř ú é é č žé é é ě é é ž ř ž é ě ů Ř ň ž é
VíceŘ ú Á Ě ň ú Ý Ů ú ú Ý Ú ň óň ó Ř ú Á Ě ú ú ó Ý Ý Ý ú Ř ú Á Ě ň ň Ý ú ň Ý ú ň ň ň ň ň Ů ň ň ú ň Ý Ý ú ň ú Ů Ý ň ň ú š ň š ú ú ú š Ů ň Ř ú Á Ě ú Ú Ů ú ú ú ú Ř ó ó š ó ť š ú ú ó ú ú Ú š ú ó ó Ř ú Á Ě š ň
VíceProtipožární obklad ocelových konstrukcí
Technický průvoce Proipožární obkla ocelových konsrukcí Úvo Ocel je anorganický maeriál a lze jí ey bez zvlášních zkoušek zařai mezi nehořlavé maeriály. Při přímém působení ohně vlivem vysokých eplo (nárůs
Víceč é á ý á ý í é č á í ůř ž č á í á á é é í Č á ý čí á í á í ý ž á Ý ě š ů á ý č é í ř í í é á í ž ě ě ý í ů č é ů ě č í č á ě Žá í á ý á ý ú ěš ý ý á
č é á ý á ý í é č á í ůř ž č á í á á é é í Č á ý čí á í á í ý ž á Ý ě š ů á ý č é í ř í í é á í ž ě ě ý í ů č é ů ě č í č á ě Žá í á ý á ý ú ěš ý ý á š á á ř ý á á í š í ř ý í á í í ý í č é ř í ěčí áš
VíceRovinná a prostorová napjatost
Rovinná a prostorová napjatost Vdělme v bodě tělesa elementární hranolek o hranách d, d, d Vnitřní síl ve stěnách hranolku se projeví jako napětí na příslušné ploše a le je roložit do směrů souřadnicových
Víceá č á ě š é ř ř ž á á á č č á ž é á ž ů é ě ů á ě á á ě á č ú á ě á ú ě é ů ú é č ř é č ú ý č á ž ž žáď é éú á žá é ř ě ů á žáď á š š ž ř ů č š é á ř ě ž ý ěž ý úč ů ř ě ě ě ě á á ě ů ž ř ů č á š š Š ř
Víceč Ú Í ř
č Ú ř ť á ě á é á ý ě ě é ů ě č ň ě ř é ú ř ž č ě ň ř á ě ě ě ř ů žý č ú ť ě ř ť á š šť č ž ý ů ů ň ě ř ě č é ř á ž ž ž ď š ě ň ů ú Ě é ř á ě ě ř ř ě ř á ý ý ú ř ěž ó ě ý ž ě ý ř ř á ě ě ř š ž š ř ú ý
Víceý ž Ě Í á á ý č á Ž ý ň ů č ů Ž ť ý á Í á ě ř ý š ů ě š ž š ě ř Á á ř ě š ž ž č š á ě š ý á ý š ř ě ú á á Ž ý ž č ě ě ý ř ž ž ě ž č á č á ť č ě ž š Í Č á ě č á č ž ě š č ž Í š á žá ž ř ý ř á ů ž á ů ř
VíceSMR 1. Pavel Padevět
SMR Pavel Padevět Oganzace předmětu Přednášející Pavel Padevět, K 3, D 09 e-mal: pavel.padevet@fsv.cvut.cz Infomace k předmětu: https://mech.fsv.cvut.cz/student SMR Heslo: odné číslo bez lomítka (případně
Více4. Kroucení prutů Otevřené a uzavřené průřezy, prosté a vázané kroucení, interakce, přístup podle Eurokódu.
4. Kroucení pruů Oevřené a uzavřené průřezy, prosé a vázané kroucení, inerakce, přísup podle Eurokódu. Obvyklé je pružné řešení (plasické nelineární řešení - např. Srelbická) Podle Eurokódu lze kombinova
Víceá ó ě ší ú ě ů á č á ó í á ů ž ř í í ší ú í ž é í á á ě á é í č úč ý á í é ž ý ě č ý ě á á ý á ý é ě š š ě í á ů ě é é ž ů ř í ý á í ř í ě á í á ž ú ů
Ó í á ý č é ó á ý á ý í ý í ř í ší á ú í ě ř ů é ř áš ě é ó í ř á í í ó ě á ě ě á ě á ě ší ž ř íž á á é í ů á í š ř áž ě ě č Č á ě ý ší á ý ě ě čí ř ší ž á ří č é ž á í í ě é ó í č á é č á ř ý ř š éý é
VíceDynamika hmotného bodu
Dynmik hmoného bou Dynmik - obo mechniky, yšeřující zájemné působení ěles, keé ee ke změně pohybu Síl - ekooá eličin, je míou zájemného působení ěles, keé ee ke změnám pohybu nebo efomci ěles Síly mohou
Víceé é Ž í á í ů ěž ší á ě ý ý ů ý š é é á ě á é á é á ě ó á Žá é é í é á ý é í á í ě í ů š ř ší ý čá č í š í š ž í á í á ř í š ě í ž ř é ří á í á í č ý
ří ý ě ší ř é ěř á íč é í ě é á ří š í ě í á ň í š čá á ý ě ý ří íč é ě í é í ř ší í í ť ž í í č é í č í ěř í ž í í ý ě í ý á í ž ů é í í š é ří ří á ě í ř áž ě š é ří č é č í á é á ží ř ř ě é í í ý ř
Víceá ý ě ší čí č í á č ý ář á ž é ó é č ě á š ě ě óš ó á čá čň č ě á á ó í ř é á í íá í á é ř ž ž ě ě ší é í š ů í ě ň ť ó á í Íí í ň í ří ů é ř š í č í
É Í Á Í á í á í č ý í í č ě í í ý ě í í č š í ří ě ě ý ý ů é ě í á í é é é á ý č ě é č é í í é ě ř é ž í é é ň ř ší á é í ý ý í žň ý á í í í ř ě č ý í é á í í š ý í ě š ář í é á á ď á í ž š é á í ť í ě
Víceé ě á é í í é ě é Íó á á í šíč ý á ě ý ř ý ř ší í š é ř é ří á ě á ě š ř ř í ř ů č é á í ó á š ů Ž ě ý ů čí š á Ž ý ý ě í é é á ž ý éž ě í Ž í ý ů ě ě
á Ží ř í ř é Í č é á č é í í ý í ž á š š á žá ý é š ř ě é ěž š ě ě é ó ř š í í í í í ě é á á í í í í í í ž ý ž ě ň í ů čí á ř ý č é é é á é Ž Ž ář ě ší é řá í áž í í ď í ž é ř ší í ó ž é á é ý ý Š Ž í
VíceÁ ť ď ť ú é ý ý ý ů é ú Í ě ě ř ě Í é ý ě é š úř ž ýš é é ŕ ů é Í ř ě ř ý ř Ĺ ř Ž š é ý é é é ě š ě š ř ý ů Č ý ě é ě ň š ý ú é ú ů ý ů ý ů ň ř š ý úř
đ Á ł ř ě é ě Ž é é ä łüł ŕ ł ř ľ ľľ ľľ ľľ Ż ě Ž Í ž ž ý Ž š úř ý é ý ř Í ý ý ý ý ů é ú š ě é ž ú Í ř ě ý ý Í ý ý ů ř ě ř Ž ž ě ř ě ů ý Ž ř ě Ž Ž é Í ý é Í ř ř ě Í é Í é ý ů ř ě ť ž ě é ě é ý ě é šž ř
Víceje dána vzdáleností od pólu pohybu πb
7_kpta Tyč tvaru le obrázku se pohybuje v rohu svislé stěny tak, že bo A se o rohu (poloha A 0 ) vzaluje s konstantním zrychlením a A 1. m s. Počáteční rychlost bou A byla nulová. Bo B klesá svisle olů.
Víceá á í ž ě í áíí á ý á í š ř ň ě ě ší č Č é ě č Š ě í é ř áž ě Í č ň é é é íří í í ě č í ž á ů š ě š ří ě á í í ě é ě ší Ú ú ě ý ý í ň ý á č é í í é á
ů čí ř ů á ý ří á í ý Č á é í ý ú č ě ý č é ý é á í ří í ý á ů ší á ž ě é é ší š í á ář é ž á ú ý á í á é ř á í í č é áí í á é Č á š ž á í á č á é í í ř ž á é í ě á í í í é č éž ř é é íč íř á ě í č ý ě
Víceč š é ž č é č ž é é é č é š š ř š ř Č é ř š ř ů Ž ř š é š č ř ž š š č ř č Úč ř č č č č ř č Á č č é éř Š ř ř é č č Ř Á č ž é Č ř ž č ů Úč ř č Š ř ů ž Ř Ě Á č ř é ž Á č č ř č Č é č č č ř Č é č č č č é ř
Vícež í éó é Č ó í ě ý ží í šíř í č ář ř ší ž í ů ě ý ý é ě ý é ó ě á á ž á ř ř é í íž á ž Ž á á á ý á á á í Š é ž ý ě ší ť é ý é ů ě ý ý ť íž ý ý ý ř ší č ě á á í í ří á ě í á č ě ý í é čí í í ž é ě ý í
Víceú ľž ě ý ú ľž č é š Ř ń Ž č ý ú ž č é š ú Ž ľ č ý ú ž č é š ř č é ě č ľ ě ě Š š řč Č Č ą Č č úč Č Č Č Ę ř é ě é Ž č Úč éž č ý ř ř ě č ř ý é č ú Ž č ý č é ú ż č é š ě é ř š č č é č č é ě č č é é Ž Ž ö č
VíceKinematika hmotného bodu. Petr Šidlof
et Šilof Úo Kinemtik popis pohybu (nezkoumá příčiny pohybu) Šiší souislosti: mechnik tuhých těles sttik kinemtik ynmik Mechnik mechnik poných těles sttik kinemtik ynmik mechnik tekutin hyosttik ynmik tekutin
VíceDynamika hmotného bodu
Pe Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakula mechaoniky, infomaiky a mezioboových sudií Teno maeiál vznikl v ámci pojeku ESF CZ..07/..00/07.047, keý je spolufinancován Evopským sociálním fondem a sáním
VíceÉ Í Á Í á ý ě é ě č í í ů á á č á á ří ý č é é í é ž š í í í ř č í ě íž í ž Čá č ě ý í í ř ě í ž č ě á é á ž ý á č ř íž č ž ž ř á í í í í ř ě í á ů á
É Í Á Í á ý ě é ě č í í ů á á č á á ří ý č é é í é ž š í í í ř č í ě íž í ž Čá č ě ý í í ř ě í ž č ě á é á ž ý á č ř íž č ž ž ř á í í í í ř ě í á ů á ř ž ř ě é í ř ší ú á í á í é č á éčá ů číí ů čí í ř
VícePro dvojkloubové a trojkloubové rámy se sklonem stojek menším než cca 15 (viz obrázek), lze pro vzpěrnou délku stojek použít tento přibližný vztah:
SOUPY PŘÍČE TROJOUBOVÁ H Vpěné él: Po vojloubové a tojloubové á se slone stoje enší než cca 5 (v obáe), le po vpěnou élu stoje použít tento přblžný vtah: l s h 4+ 3, + E e, s. h h Opovíající vpěná éla
VíceŤ č č ó ó č č č ý č ď ý ď š ě ý ň ě ý ú Ó ý ě č ě č Š ě Ž ý ý ě č č Ú č ý Č ě ě Š ř ěťž ě č É ť Č č ř Ž ě š č č ě ě ú č ó ó č č ů ě ř ě š Ž š ě Ž č š ď č ěž ž č ň š ň ň ř č ň č ý š ě ý Č Ó č É Á Ý Š č
Více2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství
2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se při změnách skupensí spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led
VíceFakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydrostatika
aula savební ČVUT v Pae Kaeda hdauli a hdoloie Předmě HYA K4 Sv ČVUT Hdosaia Doc. In. Aleš Havlí, CSc., In. Tomáš Pice PhD. K4 HYA Hdosaia ŘEŠENÍ HYDROSTATICKÉ SÍLY VE SLOŽKÁCH Dvě navájem olmé vodoovné
Víceá á é řá é á Á Á Í Í Ú Í Č á á á š ž ř ň ď ý ž á ú ý ý ý ýů ú ů ž ý á á á áý ě á é ý á áš ú ěž ú á ď ý ř Č Č á ř ě ž á Č é ř ř ě ň ď é á á ř ř ř á ú ý ř é š á é ý á é ř ý ř ů Í é ř á ž Č Ý ř ž Ž ý ě ý
VíceÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE
ÚVO O MOELOVÁNÍ V MECHNICE MECHNIK KOMPOZITNÍCH MTERIÁLŮ 2 Přednáška č. 7 Robert Zemčík 1 Zebry normální Zebry zdeformované 2 Zebry normální Zebry zdeformované 3 Zebry normální 4 Zebry zdeformované protažené?
VíceČ Í Č ř ž é ě Ú ř ě ř ě ř ě š ě é é ř š é ž š é é ě ř š é á ě á ž á ž ž é ú ř ě é é á ů ř š é ě á ě é ř ř ů á ě é á á š ě é ář ř ů á ě é š ě á á é ů ů
Č Í Č Í ě ď Í Ň ŘÍ Ů Ů ř á é Č á ž ř ú Č ě á é á ě š ě á ř ů ř ě ě š ě ě ř ů ů é ř ě ů ž ů ě ž ř ůú ěš ě ů ů ř ě ě ěř é ř š ě ž ř ě ř š ř ů á ů á ů ě á š ě á Í á ě š é é é š ě ů á á á ě ě ě ř á ř ě á š
Více2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství
2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se při změnách skupensí spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led
Víceý é ě é é ž í ř ř í Ž á ř í ž í á ů íč é á ř á í é á ů á Í ří č ýý ř ů ů é ří í ťř č č í á í á ří š í í ř í í é í á í ř ší ý ý ě í ůč ě Í í ě á á š ří
ďí í ž Íá ý é ří ýč í é í ě í č ý í ý á í ý ř ý á í Ž ž é á é ř ě ě íč ář š č é ý á é í ř ř Í ď ý í ří é š ú í ř é ů čí ů í í č é ěší á ží ý á í é Č é ý é Č á á áč ář á í ž ý č ý í í á á ží á é ří ž š
Víceč ří í ě í ř ř é á Í ó í í ť í ě čí á č ří í ů č í ž ř č á ý ů ě ý ó č í ý í ý í á ř č ý ě ó Í ňší ř ř é ří á í ř é ž ěčí á í č í ý á á é í á é í ř é
č ě é á ó ť ě č á č ů č ž č á ý ů ě ý ó č ý ý á č ý ě ó ňš é á é ž ěč á č ý á á é á é é š č é á ě š ž á Ť ů é ě ý ý ě č ě š á ě ý á ý ě é é é ý č á ě ň ť é ů ý á ž ě é ě é é Ž ě é ť ó ě ý č ě ý č é ý Ě
VíceGrafické řešení úloh LP se dvěma neznámými
. přenáška Grafické řešení úloh LP se věma nenámými Moel úlohy lineárního programování, který obsahuje poue vě nenámé, le řešit graficky v rovině pravoúhlých souřaných os. V této rovině se nejprve obraí
Víceúč í ář é í áí č ě ě á é č á ě í ů ň é é í áž á á ž í š ě ů ší ý á á Í á š ř í ě ě ěží ě ě í ý ů ě í á ž ý é ě ží ů á é é ř é Č á í á í í é ů ě ý ý é
í ý č é í á í ř ší ý á ě á ě á í í á í á í ě ý ř š í íž ě á á í ě í í š ý ý é Í ý ý č é á í í í š ě ě í ý ě ý ů ž ů ří ě íš á ý ž á í ěšéá ý á é č ě č ž ý ů í á í é ě á ý é š ě í é ř ř ě í á í ř á č é
VíceDynamika hmotných bodů. 3. Hmotný bod o hmotnosti m = 10 kg se pohybuje po kružnici o poloměru r = 2 m,
Dnik honých bodů 3 Honý bod o honosi kg se ohbuje o kužnici o oloěu 3 3 řičež jeho dáh áisí n čse odle hu s k kde k 5 /s Učee elikos ýsledné síl ůsobící n honý bod úhel α keý síá eko síl s ekoe chlosi
Více