PSYCHOFARMAKOLOGIE V ONKOLOGII, MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ BOLESTI
|
|
- Nela Nováková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PSYCHOFARMAKOLOGIE V ONKOLOGII, MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ BOLESTI MUDr. Ludmila Tirayová Psychiatrická klinika FN, Olomouc Článek podává souhrnné informace týkající se použití psychofarmak v onkologii s přihlédnutím k jednotlivým příznakům při onkologickém onemocnění. Klíčová slova: bolest, antidepresiva, neuroleptika, anxiolytika. PSYCHOPHARMACOLOGY IN ONCOLOGY, POSSIBILITY INFLUENCE OF PAIN This article offers comprehensive information regarding use of psychopharmacologic drugs in oncology with close look into particular signs during neoplastic diseases. Key words: pain, antidepressants, antipsychotics, anxiolytics. Léčba psychických poruch, většinou symptomatických (sekundárních), je na onkologických odděleních zabezpečována nejčastěji formou konziliární psychiatrické služby, kdy přizvaný konziliář řeší problémy konkrétního pacienta, které často unikají v širších souvislostech jeho základních potíží. Ideální je, je-li psychiatr členem ošetřujícího týmu či alespoň v pravidelném kontaktu s ošetřujícím týmem; spíše zachytí změny psychického stavu pacienta a jeho intervence pacienta méně stigmatizují. Při práci na onkologických odděleních se psychiatr setkává s různými duševními poruchami. Po zjištění závažného onkologického onemocnění se objevují reakce na závažný stres či poruchy přizpůsobení, disociativní a konverzní poruchy, somatoformní poruchy, neurastenie, depersonalizační a derealizační syndrom. Diagnóza závažného onemocnění je provázena úzkostí a strachem nejen ze samotné nemoci, ale i z diagnostických a terapeutických opatření, v průběhu léčení vede k rozvoji úzkostných a fobických neuróz. Přítomnost nemoci, tělesné potíže a bolesti, které stonání provázejí, vedou u pacientů k rozvoji depresivní poruchy. Tou trpí nejméně čtvrtina onkologicky nemocných, bývá přehlížena pacientem i ošetřujícím personálem a bývá nedostatečně diagnostikována a léčena. Kognitivní poruchy, demence a deliria vznikají jako následek přímého poškození mozku nádorovým procesem, v důsledku paraneoplastických encefalopatií, které jsou často metabolického původu. Mohou je způsobit i farmaka (cytostatika, analgetika, hypnotika, hormonální terapie, psychofarmaka, zejména nevhodně volená antiemetika) či radiační terapie. Bolest je nejčastější příznak onkologického onemocnění, u pacientů vyvolává větší obavy a strach než vlastní nemoc. Bolest je příznak, který má informační charakter. Sděluje, že se v organizmu něco špatného a nepatřičného děje. Trvá-li bolest dlouho, je na překážku a může být sama o sobě sužující nemocí. Podle délky můžeme dělit bolest na akutní, která má signální charakter, chronizující, což je opakovaný nepříjemný zážitek a chronickou, která sužuje organizmus dlouhou dobu. Bolest vyvolaná rakovinou se může léčit a léčit by se měla. Onkologickou léčbu lze z hlediska jejího cíle a výsledného efektu rozdělit na kurativní postupy, jejichž výsledkem je úplné vyléčení, a paliativní postupy, které nemoc neodstraní, ale zlepší subjektivní stav pacienta. U nevyléčitelně nemocných je odstranění či zmírnění subjektivních potíží nemocného hlavním úkolem, sice nelze významně prodloužit délku života, ale lze zabezpečit co nejlepší kvalitu života. Paliativní medicína je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) definována jako celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc nereaguje na kurativní léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchovních problémů nemocných. Cílem paliativní medicíny je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodin mírněním utrpení, které je definované jako bolest či tíseň, které ohrožují neporušenost či celistvost jedince. Utrpení je způsobeno bolestí, dalšími fyzickými symptomy, psychickými problémy, sociálními potížemi, kulturními faktory a duchovními starostmi. Platí, že řešení kterékoliv příčiny utrpení má vliv na zmírnění či zabránění vzniku dalšího aspektu utrpení, a naopak neřešení jednoho aspektu vede k rozvoji utrpení v dalších oblastech fungování jedince. Bez odstranění či alespoň zmírnění bolesti nelze očekávat zlepšení utrpení, bolest zhoršují ostatní příčiny utrpení. Dále uvedu jednotlivé příznaky, vyskytující se u nádorových onemocnění a jejich možné ovlivnění psychofarmaky. Bolest Bolest je u onkologicky nemocných způsobena nejčastěji samotným nádorovým onemocněním (60 až 90 %), diagnostikou a léčbou nádorového onemocnění vzniká bolest procedurální (10 až 30 %), příčinou bolesti bývá celková slabost a ochablost organizmu (5 až 20 %) nebo je bolest způsobena dalšími současně probíhajícími onemocněními. Zásadou léčby je vysvětlení vyvolávajících mechanizmů a probrání léčebných možností s pacientem a s jeho souhlasem i s rodinou nemocného. Nádorové bolesti bývají obvykle chronické bolesti, u asi 2/3 nemocných na ně nasedají občasné průlomové bolesti. Epizodní bolesti, které vznikají u pacienta náhle a jsou vyvolané např. kašlem, defekací, pohybem, močením, polykáním, se objevují u nemocných s i bez chronické bolesti. Psychogenní bolesti jsou v čisté formě u onkologických pacien- 201
2 tů vzácné, psychologické faktory a psychický stav ovlivňují práh bolesti a intenzitu vnímání bolesti. Intenzita bolesti je dána zejména typem nádoru a stádiem onemocnění. Středně silné a silné bolesti provází % onemocnění, kruté až nesnesitelné bolesti zjišťujeme u 25 až 30 %. Ke sledování intenzity bolesti slouží různé numerické, analogové či slovní škály bolesti. Jsou součástí kalendářů bolesti, kam nemocný zaznamenává dle potřeby i několikrát denně výskyt a charakter bolestí, nežádoucí účinky medikace a jsou nezbytné pro nastavení dostatečné terapie. Bolesti způsobené vlastním nádorovým procesem provází nejčastěji nádory kostí (85 až 100 %), slinivky břišní (70 až 100 %), děložního čípku a vaječníků (40 až 100 %), tlustého střeva a konečníku (50 95 %), nejméně lymfomy a leukemie (15 20 %). Bolesti lze z patofyziologického hlediska dělit na nociceptivní, které vznikají drážděním nociceptorů (např. kostní metastázy), viscerální, způsobené postižením orgánů nádorem či metastázami, spojené s distenzí pouzdra, obstrukčními poruchami, spasmy či prorůstáním nádoru, v případě postižení autonomního nervstva provázené i vegetativními příznaky, bolesti neuropatické z postižení centrálních nebo periferních nervových struktur. Neuropatické bolesti lze tlumit obtížně, spíše než opioidy jsou vhodná adjuvantní analgetika. Užívají se centrálně působící tricyklická antidepresiva, antikonvulziva, baklofen, někdy centrálně působící látky v kombinaci s opioidy a kortikoidy. Bolesti způsobené léčbou a diagnostikou vznikají po operačních zákrocích (pooperační bolest, poamputační, fantómové bolesti, neuropatické bolesti a bolestivé otoky), po ozařování (neuropatie plexů, myelopatie, bolestivé tumory periferních nervů, záněty sliznic a kůže, postradiační nekrózy, fibrózy, edémy, dráždivý tračník aj.), souvisí s chemoterapií (záněty sliznic, periferní neuropatie, steroidní osteonekrózy aj.), mohou být provokovány invazivními zákroky (lumbální punkce, punkce kostní dřeně, biopsie, kanylace žil aj.). Bolesti z celkového oslabení a ochablosti provázejí herpes zoster a postherpetické neuralgie, plísňové infekce, dekubity, zácpu, paraneoplastické syndromy. Objevují se často migrény a tenzní bolesti hlavy, bolesti provázejí poruchy pohybového aparátu. Bolesti při onkologických onemocněních lze v 80 až 90 % úspěšně zvládat, zmírnit je na úroveň, která je přijatelná. Pouze u necelé poloviny nemocných bolest zcela vymizí. Statistiky udávají, že u nejméně 50 % nemocných není bolest adekvátně léčena. V našich podmínkách není bolest tlumena dostatečně až u 80 % nemocných, nezvládnutelných je jen 5 % těchto bolestí. Příčiny nedostatečné analgetické léčby u nádorových onemocnění jsou nepřesná diagnostika a podcenění bolesti, nedostatečné dávky a dlouhé intervaly mezi dávkami léků, obavy ze vzniku tolerance a lékové závislosti a syndromu odnětí, strach ze silných opioidů, neznalost koanalgetik, neznalost či špatná dostupnost speciálních postupů, nedostatek a chybění psychické podpory. Léčba bolesti je kauzální a symptomatická, mezi nimi leží paliativní radioterapie, chemoterapie, paliativní chirurgická léčba a léčba hormonální, které sice neřeší radikálně postup onemocnění, ale zpomalují růst nádoru, zmenšují nádor a tím zmírňují bolesti. Pro správnou diagnózu a správnou terapii bolesti je nutná detailní anamnéza, fyzikální vyšetření pacienta, zvláště bolestivé oblasti (fyzikální, neurologické, ortopedické a dle potřeby další), diagnostické laboratorní testy a radiodiagnostická vyšetření. Diagnostický postup nesmí zatěžovat nemocného a zhoršovat kvalitu jeho života. Symptomatická léčba zahrnuje farmakoterapii, psychoterapeutické postupy, anesteziologické regionální analgézie lokálními anestetiky, opioidy a dalšími léky ovlivňujícími bolest, neurolytické blokády, neurochirurgické invazivní postupy, fyzikální terapii. Ve farmakoterapii bolesti jsou nepostradatelná analgetika, aplikovaná v pravidelných časových intervalech tak, aby pacient dostal další dávku dříve, než odezní účinek dávky předchozí. Analgetika mají být podávána při nedostatečné odpovědi v maximální dávce dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO, 1984) podle třístupňového schématu: I. stupeň: neopiodní analgetika a event. adjuvancia II. stupeň: slabá opioidní analgetika, eventuálně neopioidní analgetika a event. adjuvancia III. stupeň: silná opioidní analgetika, eventuálně neopioidní analgetikum a eventuálně adjuvancia. Cílem není úplná bezbolestnost, ale snesitelná míra bolesti, čímž rozumíme subjektivní snížení bolesti o nejméně 90 %. Při kombinacích je nutné zvažovat lékové interakce a nežádoucí účinky léků. Sledovat pacienta je třeba nejdříve denně, po nastavení dávky v delších intervalech. Ve večerních hodinách je nutné dbát na zabezpečení spánku. Dávkování analgetik je individuální, provádí se podle hodin a ne podle potřeby. Účinnost zvoleného analgetika by měla trvat alespoň 4 hodiny. Novou dávku analgetik by pacient měl dostat dříve než pokles účinné látky způsobí vnímání bolesti. Frekvence dávek odpovídá předpokládané době účinku, dávka je individuální a taková, aby tlumila bolest, ale nevedla k nežádoucím účinkům z předávkování (nadměrná sedace, závratě, nauzea apod.). Přednost se dává perorálnímu podávání analgetik, aby nemocný mohl v užívání zavedené terapie pokračovat i v domácím prostředí. U onkologických pacientů vede ke zvyšování dávek analgetik nejčastěji progrese nádorového onemocnění a ne rozvoj tolerance, kdy k dosažení dostatečného analgetického účinku je třeba zvyšujících se dávek analgetik. Psychická závislost, jejímž projevem je chování vedené snahou získat drogu, u onkologicky nemocných nevzniká, protože droga je jimi užívána pro potlačení bolesti, ne pro psychické účinky. Jako koanalgetika (adjuvantní analgetika) označujeme léky, jejichž primární indikace je jiná než analgetická. Mezi ně patří antidepresiva, perorální místní analgetika, antiarytmika, antiepileptika, topická léčba místními anestetiky, neuroleptika, benzodiazepiny, klonidin, spasmolytika, Psychiatrie pro praxi 2001 / 5
3 kortikosteroidy, regulátory metabolizmu kalcia, antagonisté NMDA receptorů, pohlavní hormony. Adjuvantní analgetika lze rozdělit do tří skupin podle jejich účinku. Do první skupiny řadíme léky, které zasahují do neurotransmise, tvoří ji antidepresiva, neuroleptika, anxiolytika a centrální spasmolytika. Druhá skupina ovlivňuje abnormní aktivitu neuronů a představují ji antiepiletika. Poslední skupina ovlivňuje membránovou stabilitu nebo má lokálně anestetické účinky. Méně časté je užití dalších skupin látek: alfa-sympatomimetik, antihistaminik, psychostimulancií, kortikosteroidů, kalcitoninu aj. Antidepresiva vykazují analgetickou účinnost v kontrolovaných studiích u % léčených pro bolest, zmírnění bolesti o více než 50 % udává 30 % nemocných. Používají se k ovlivnění bolesti od 60. let, práce potvrzující účinnost analgetickou jsou z posledních 15 let. Analgetický účinek není závislý na přítomnosti deprese, projevuje se i u nemocných, kteří netrpěli depresivními projevy. Dávky potřebné k dosažení analgetické účinnosti jsou nižší než dávky potřebné ke zvládnutí depresivní symptomatologie. Při současném výskytu bolesti a depresivní symptomatologie se používají dávky běžné při léčbě deprese. Analgetický účinek nastupuje rychleji než účinky antidepresivní, obvykle během 1 10 dnů. Hlavním předpokládaným mechanizmem účinku je blokáda zpětného vychytávání neoradrenalinu a serotoninu, které inhibují nociceptivní receptory. Na analgetickém působení se mohou podílet i stabilizující efekt na membrány podobný chinidinu, ovlivnění beta a alfa-l receptorů, histaminových zakončení, endogenních opioidních receptorů, NMDA receptorů, kalciových kanálů, sodíkových kanálů, syntézy oxidu dusíku, adenozinových receptorů. Smíšená noradrenergní a serotonergní antidepresiva jsou analgeticky účinnější než jen noradrenergně působící antidepresiva, nejméně účinná jsou antidepresiva působícím jen inhibici zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Nejprůkaznější depresivní účinnost prokazují tricyklická antidepresiva (TCA, antidepresiva I. generace). V léčbě nádorové bolesti se využívá jejich schopnost potencovat účinek opiátů stimulujících opioidní receptory (morfin, fentanyl, kodein, hydroxymorfin, etorfin). Tento efekt zřejmě nevykazuje imipramin a SSRI. Méně účinná je potenciace kappa agonistů (pentazocin, butorfanol, nalbufin), nejméně působí na delta opiátové agonisty. Noradrenergní antidepresiva desimipramin, nortriptylin, dosulepin, maprotilin v některých studiích vykazují menší analgetickou účinnost než smíšená antidepresiva, která působí noradrenergně i serotonergně, amitriptylin a clomipramin. Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, SSRI, jsou velmi užívanou skupinou antidepresiv i při zvládání algických stavů, zejména proto, že jsou dobře snášena staršími a somaticky nemocnými pacienty. Jedná se o medikamenty: citalopram (Seropram, Citalec), fluoxetin (Deprex, Prozac, Portal, Deprenon), fluvoxamin (Fevarin), sertralin (Zoloft), paroxetin (Seroxat). Ve vztahu k opiátům je třeba vědět, že SSRI brzdí přeměnu kodeinu a jeho analogů na morfin a snižují jejich analgetické účinky. Potencují účinek agonistů opioidních receptorů morfinu, nalbufinu a fentanylu. Nepotencují analgézii vyvolanou serotonergními opiáty (petidin, tramadol, pentazocin), v kombinaci s těmito opiáty mohou vyvolat serotoninový syndrom. Inhibitory MAO typu A nereverzibilní i reverzibilní (tranylcypromin, moclobemid) a typu B (selegilin) vedou také ke vzniku serotoninového syndromu při podání se serotonergními opiáty. Amitriptylin (Amitriptylin) je nejužívanější antidepresivum při léčbě bolesti, zejména nádorové a neuropatické. Dávkování je zahájeno obvykle dávkou mg na noc pro jeho tlumivý efekt, doporučeno je postupně v týdenních intervalech dávku zvyšovat o 25 mg až do objevení se analgetického účinku nebo nežádoucích účinků. Obvykle dostačuje dávka 75 mg/d. U nemocných s poškozením kardiovaskulárního aparátu může vyvolat převodní poruchy, může způsobit ortostatickou hypotenzi, zmatenost, poruchy paměti. Nepříjemné jsou sucho v ústech a ospalost, zácpa, retence moči, přibývání na váze, rozmazané vidění. Další užívaná antidepresiva při zvládání bolesti jsou: klomipramin (Anafranil), mianserin (Lerivon), imipramin (Melipramin), dosulepin (Prothiaden), maprotilin (Ludiomil), dibenzepin (Noveril), desimipramin (Petylyl). Antidepresivum ze skupiny SNRI venlafaxin (Efectin) je doporučován zejména pro neuropatickou bolest, další antidepresivum bupropion (Welbutrin) působí na deprese zejména mechanizmem blokády zpětného vychytávání dopaminu. Ačkoliv dopaminergně působící antidepresiva jsou považována za analgeticky neúčinná, dle firemních údajů chronickou bolest dokáže ovlivnit. Při kombinované léčbě opiáty s antidepresivy stačí ke zvládnutí bolesti menší dávky opiátů než při léčbě samotnými opiáty. Neuroleptika se používají méně ke zvládání algických stavů, ale uplatní se zejména tam, kde je současně přítomna úzkost, psychomotorický neklid, agitovanost, poruchy spánku, zvracení i zvracení provázející podávání opidoidů. K nejpoužívanějším patří levomepromazin (Tisercin), chlorprothixen (Chlorprothixen), haloperidol (Haloperidol). Tiaprid (Tiapridal), jehož účinek není zatím detailně probádán, bývá používán ke zmírnění zejména bolestí hlavy a neuralgických bolestí. Kombinace neuroleptik s antidepresivy jsou doporučovány u úporných neuropatických a neuralgických bolestí. Antiepileptika jsou využívána zejména u periferních neuropatických, neuralgických a centrálních bolestí. Předpokládá se, že snižují abnormální neuronální výboje v bolestivých vláknech účinkem na iontové kanály nebo neurotransmitéry. Lékem volby u neuralgií je karbamazepin (Biston, Neurotop, Timonil, Tegretol). Léčbu zahajujeme dávkou 20 až 100 mg/d a pomalu stoupáme do léčebného efektu, maximální dávka nepřekračuje mg/d, větší dávku se doporučuje podávat na noc. Nežádoucí účinky způsobené karbamazepinem jsou závratě, ospalost, únava, neklid, ataxie, diplopie, nystagmus, rozmazané vidění, kardiální poruchy. Kontraindikací karbamazepinu je přecitlivělost na lék a atrioventrikulární blokády. Antagonizuje účinek dikumarolových antikoagulancií. 203
4 Membránově stabilizační účinky vykazuje fenytoin (Sodanton, Epilan D, Phenhydan). Při jeho dlouhodobém užívání se objevují poruchy rovnováhy, ataxie, závratě, nystagmus, třes, gingivální hyperplázie, poruchy hemopoetického aparátu, osteopatie. Lze užít i klonazepam (Rivotril, Antelepsin); deriváty kyseliny valproové (Everiden, Convulex, Orfiril, Depakin, Chrono), mezi jejichž nežádoucí účinky patří tremor, přibývání na váze, dyspepsie, nauzea, alopecie; gabapentin (Neurontin), který se používá při zvládání centrálních i periferních neuropatických bolestí, u diabetických neuropatií i postherpetické neuropatie, bolestí po poranění nervů, migrény i onkologických bolestí. Je zvažovaný jako možný modulátor kalciových kanálů, snad i natriových kanálů, zvyšuje hladinu serotoninu a zejména ovlivňuje metabolizmus a koncentraci aminokyselin v CNS, především glutamátu a GABA. Dávkování je 300 mg/d, postupně během týdne do dávky 900 mg/d až mg/d, v literatuře jsou zmiňovány dávky až mg/d. Nežádoucí účinky jsou somnolence, závratě a ataxie, nejistota, nystagmus, bolesti hlavy, deprese, anxieta, emoční labilita, obvykle mizí do 14 dnů po nasazení preparátu. Lamotrigin (Lamictal) s nežádoucími účinky diplopií a závratěmi. Topiramat (Topamax) v dávce 25 až 50 mg/d s týdenním odstupem, bolest ovlivňují dávky mg/d, max. 800 mg/d, mezi nežádoucí účinky patří únava, nervozita, ataxie, anorexie, kognitivní problémy. Přináší úlevu při diabetické neuropatii, herpetické neuralgii. Benzodiazepiny se při léčbě bolesti uplatní v celé své škále, významné postavení mezi nimi zaujímá klonazepam u některých neuralgií a neuropatií. Výhodou je i ovlivnění poruch spánku. Úzkost Při zvládání krátkodobé úzkosti u onkologických pacientů se mohou použít všechny benzodiazepinové preparáty i nebenzodiazepinová anxiolytika hydroxyzin (Atarax) nebo buspiron (Anxiron, Buspiron), všechna SSRI antidepresiva. K tlumení úzkosti lze využívat i anxiolytického účinku dalších antidepresiv a malých dávek neuroleptik. Nevolnost a zvracení Nevolnost je častějším příznakem než zvracení, je udávána u 50 až 60 % onkologicky nemocných, zejména žen. Zvracení se vyskytuje až u 30 % nemocných v terminální fázi nemoci. Při chemoterapii je možné pozorovat u onkologických nemocných psychogenní, anticipační, indukované zvracení, které má reflexní charakter a vzniká v průběhu chemoterapie u nemocných, kteří měli špatnou zkušenost se zvracením, akutní zvracení, které se objevuje v průběhu aplikace chemoterapie a odeznívá nejpozději do 24 hodin po aplikaci a pozdní zvracení, které nastává po 24 hodinách od aplikace a mizí po delší době (obvykle trvá 2 3 dny, vyjímečně i několik týdnů). Platí zásada, že prevence je účinnější než léčba. Antiemetik je několik druhů, působí centrálním i periferním mechanizmem. V praxi jsou požívány nejčastěji kombinace antiemetik, nejen při chemoterapii, ale zvracení způsobeném produkty nádorového metabolizmu, tumorózní masou s metastázami, radioterapií. Nejužívanějším psychofarmakem s antiemetickým účinkem je fenothiazinové neuroleptikum levomepromazin (Tisercin), které zmírňuje nevolnost i zvracení. Je účinné i u nemocných, kde selhala jiná antiemetika. Dávka je 5 až 25 mg/d obvykle v jedné večerní dávce. Není přesně znám mechanizmus účinku, předpokládá se přímé působení v centru zvracení zřejmě blokádou dopaminergních a serotoninových receptorů. Z butyrofenonových neuroleptik je užíván haloperidol (Haloperidol), a to v injekční formě, kapkách, ve formě subkutánní kontinuální infuze v dávce 2 až 10 mg/d. Kromě farmak se uplatňují i další terapeutické postupy, jako nasogastrická sonda, tlumení zánětu při gastritidě při podávání nesteroidních antirevmatik, perkutánní endoskopická gastroskopie a alternativní techniky, relaxační techniky, masáže, akupunktura, akupresura. Pacientovi je doporučeno jíst stravu v malých dávkách vícekrát během dne, pomalu, jídlo nepříliš teplé či kořeněné, pít před a po jídle vhodné tekutiny (nejlépe ovocné čaje a šťávy nepříliš koncentrované), po jídle neuléhat. Nechutenství Nechutenství může být způsobeno nádorem, chemoterapií, radioterapií. Je-li jeho příčinou chronická bolest a deprese, je terapeuticky dobře ovlivnitelné. Nedostatečný příjem tekutin, ozáření orofaciální oblasti, dýchání ústy, nedostatečná hygiena dutiny ústní a farmaka (opioidy, diuretika a psychofarmaka) vedou ke xerostomii. Zácpa Příčinou zácpy mohou být nepohyblivost, zmatenost, strach z podložní mísy, nutriční a metabolické procesy, obstrukce střeva, postradiační fibróza, bolestivé anální afekce, medikamenty (opioidy, psychofarmaka, nadužívání projímadel), strach z průjmů, strach z inkontinence. Při zácpě z obstrukce střevní vzniká nevolnost a zvracení, při jejím zvládání se uplatní antihistaminika a neuroleptika (zejména haloperidol). Dehydratace V onkologii zůstává otevřená otázka, zda léčit dehydrataci u nemocných v terminálních stádiích či zda dehydratace neléčit. Infuzní terapie vede ke komplikacím jako jsou otoky, vznik ascitu, dušnost, zvýšená tvorba moče. Nadměrně zatěžující infuzní terapie omezuje hybnost, sociální kontakty. Dehydratace má řadu negativních důsledků, mezi které patří i rozvoj apatie, zmatenosti, neklidu a zvýšené nervově svalové dráždivosti, při současné léčbě opioidy hrozí jejich kumulace. Zároveň je dehydratace považována za možné přirozené centrální anestetikum. Dušnost Dušnost je definována jako subjektivní nedostatek vzduchu, který vzniká u nemocného s pokročilým onemocněním, kdy požadavky na dodávku kyslíku jsou vyšší, než Psychiatrie pro praxi 2001 / 5
5 je organizmus schopen zajistit. Na vzniku se podílí fyziologické, psychické a sociální faktory. Dušnost provází v posledních 6 týdnech života 50 až 70 % nemocných s pokročilým nádorovým onemocněním. Nejčastěji trpí dušností nemocní s bronchogenním karcinomem. Příčin dušnosti je řada: srdeční selhání, lokalizovaná obstrukce dýchacích cest, generalizovaná obstrukce dýchacích cest, perikardiální výpotek, embolizace do plic, patologické změny v plicním parenchymu z nádorové infiltrace nebo z mnohočetných metastáz, záněty, změny počtu červených krvinek. Po medikamentech může vzniknout akutní bronchospasmus, plicní fibróza, eozinofilní reakce, plicní edém. Akutní dechové potíže provází úzkost. Dušnost provázená úzkostí bývá u nemocných s pokročilým nádorovým onemocněním častá. Lze ji zvládnout benzodiazepiny, často v kombinaci s morfinem, při neklidu a dušnosti fenothiazinovými neuroleptiky a morfinem. Na rozdíl od léčby bolesti, kde není dávkování morfinu omezeno, u pokročilých nádorových onemocnění je indikována nízká dávka morfinu od 5 do 15 mg po 4 až 6 hodinách subkutánně, intramuskulárně a u těžkých stavů i intravenózně. Po hodině možno opakovat až do celkové dávky 30 až 180 mg denně. Mezi nejčastěji podávaná anxiolytika patří diazepam v dávce 5 až 10 mg denně, někdy v injekční formě (Seduxen, Apaurin), midazolam (Dormicum) obvykle 2 až 10 mg, perorálně či injekčně subkutánně či intravenózně, s rychlým nástupem účinku a krátkodobým působením, alprazolam (Neurol, Xanax, Xanax retard). Dávkování benzodiazepinů v této indikaci je velmi individuální. Literatura 1. Baštecký, J., Šavlík, J., Šimek, J. (1993): Psychosomatická medicína. Praha, Grada Publishing. 2. Bouček, J. et al. (2001): Obecná psychiatrie. UP Olomouc. 3. Brychta, M. (2000): Bolest v průběhu onkologického onemocnění. Bolest 3: Hynie, S. (1995): Psychofarmakologie v praxi. Praha, Galén. 5. Konečná, I., Dropková, M., Rokyta, R. (1999): Má Tiapridal antinocicepční účinky? Bolest 4: Kršiak, M. (1999): Antidepresiva a bolest. Bolest 3: Kršiak, M. (2000): Farmakologie bolesti. Bolest 1: Lampl, Ch. (1994): Antidepressiva in der Schmerztherapie unter besonderer Beruecksichtigung der Serotonin reuptake Hemmer. Dr. Med Opavský, J., Kršiak, M., Miloschewsky, D. (2000): Farmakologie a farmakoterapie bolesti. Bolest Supplementum 1: Pidrman, V. (2000): Antidepresiva v léčbě chronické bolesti. Psychiatrie pro praxi Poeldinger W. (1994): Serotonin, Schmerz und Depression. Der praktische Arzt 715. Škytavka Škytavka bývá způsobena distenzí žaludku, drážděním bránice nádorem, ascitem, pleurálním výpotkem, drážděním frenických nervů, nádorem mozku či metastatickým procesem v mozku. Tento patologický respirační reflex lze ovlivnit podáváním chlorpromazinu. Hemoptýza Hemoptýza vede k rozvoji výrazné úzkosti a bývá proto často aplikován některý z benzodiazepinů. Maligní onemocnění provázejí Kvalitativní poruchy vědomí Objevují se v terminálních stádiích nádorových onemocnění a většinou se nejedná o těžká deliria. Demence Demence vzniklá primárně maligním onemocněním není častá, v souvislosti s nádorovým onemocněním ji způsobuje vnitřní hydrocefalus, paraneoplastický syndrom. Bývá následkem radioterapie, chemoterapie, malnutrice a infekce. I zde platí, že je často obtížná diferenciálně diagnostická rozvaha vzhledem k pseudodemenci (depresi). Nespavost Závěr Článek je věnován léčbě příznaků provázejících onkologické onemocnění s přihlédnutím k farmakoterapii. Samozřejmě, že stejný význam mají i psychoterapeutické postupy a sociální opatření, kterými je nutno farmakoterapii vždy podpořit. 12. Raudenská, J. (2000): Psychologie chronické bolesti. Bolest 2: Rokyta, R. (1998): Bolest a její patofyziologie. Bolest 2: Sladká, J. (2001): Bolest v centru pozornosti. Medicína 9: Skřičková, J., Vorlíček, J.: Terapie preterminálních stavů onkologicky nemocných. Bolest 1: Švestka, J. et al. (1995): Psychofarmaka v klinické praxi. Praha, Grada Publishing. 17. Švestka, J. (1999): Antidepresiva a bolestivá porucha. Jsou analgeticky stejně účinná noradrenergní, serotonergní a smíšená ( noradrenergní + serotonergní) antidepresiva? Bolest 3: Tomíška, M., Vorlíček, J. (1999): Nevolnost a zvracení u onkologicky nemocných v paliativní péči. Bolest Vinař, O. (1999): Psychofarmaka v lékařské praxi. Trendy v medicíně 1: Vondráčková, D. (2000): Léčba nádorové bolesti. Bolest Supplementum 1, Vorlíček, J., Adam, Z. et al. (1998): Paliativní medicína. Praha, Grada. 205
Chronická bolest léčení a diagnostika z pohledu současných možností. MUDr. Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB
Chronická bolest léčení a diagnostika z pohledu současných možností MUDr. Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Základní dělení bolesti Akutní bolest Přirozený fyziologický jev Ochranná funkce Vegetativní
VíceAtestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012
Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,
VíceBolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová
Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém
VíceStrategie léčby onkologické bolesti
Strategie léčby onkologické bolesti MUDr. Marek Hakl, PhD. Klinika algeziologie a preventivní péče ChK FN Brno a LF MU SACS.GIBUZ.15.10.1204 Příčiny nádorové bolesti bolesti způsobené vlastním nádorem
VíceOpioidy v léčbě neuropatické bolesti. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Opioidy v léčbě neuropatické bolesti Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno Specifika neuropatické bolesti (NB) NB bývá obecně na léčbu velmi rezistentní. Projevy NB jsou velmi pestré,
VíceAkutní intoxikace léky. Jiří Valenta, Daniela Pelclová
Akutní intoxikace léky Jiří Valenta, Daniela Pelclová Opiáty I. Definice: Silná analgetika na bázi morfinu (morfinomimetika, opioidy), zneužívané drogy. Preparáty: Morfin, pethidin (Dolsin), piritramid
VícePsychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Psychofarmaka a gravidita MUDr. Zdeňka Vyhnánková ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO FARMAKOTERAPII V TĚHOTENSTVÍ nemoc většinou znamená větší riziko než léčba indikace by měla být podložená a ne alibistická většina
Více32. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI
32. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI Úvod Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů nádorového onemocnění. Léčba bolesti je nedílnou součástí onkologické péče. Úleva od bolesti obvykle neznamená
VícePoruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině
VíceFARMAKOLOGICKÁ LÉČBA PACIENTŮ S NEUROPATICKOU BOLESTÍ
NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 29 FARMAKOLOGICKÁ LÉČBA PACIENTŮ S NEUROPATICKOU BOLESTÍ INFORMACE PRO PACIENTY ŘÍJEN 2011 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými společnostmi, jejichž
VíceUmí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?
Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění
VíceLéčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno
Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero
VíceVZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru PALIATIVNÍ MEDICÍNA A LÉČBA BOLESTI
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru PALIATIVNÍ MEDICÍNA A LÉČBA BOLESTI 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávání ve specializačním oboru paliativní medicína a léčba bolesti je získání specializované způsobilosti
VícePŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23
OBSAH PŘEDMLUVA 6 1 ÚVOD 15 2 ALGEZIOLOGIE - OBECNÁ ČÁST 18 2.1 Definice bolesti 18 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 2.4 Teorie bolesti 27 2.5 Základní anatomické a fyziologické poznatky
VíceEvropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti
Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?
VíceLéčba závažných symptomů u dětských pacientů v paliativní péči
Léčba závažných symptomů u dětských pacientů v paliativní péči Prim. MUDr. Mahulena Mojžíšová, MUDr. Katalin Štěrbová Pracovní skupina dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP Dětské oddělení nemocnice Hořovice,
VíceKlasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie. Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha
Bolesti hlavy Klasifikace Diagnostika Dif.dg Terapie Jolana Marková Neurologická klinika IPVZ-FTN Praha Bolesti hlavy Klasifikační systém ( IHS) Primární bolesti hlavy skupina 1-4 Sk Sekundármí bolesti
VíceFarmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika
Farmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika Martin Šíma Odd. klinické farmacie FN Na Bulovce 뤈Ô SSRI Citalopram Escitalopram Fluoxetin Fluvoxamin Paroxetin Sertralin SSRI Základní MÚ inhibice
VíceSymptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno
Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno Východiska: ALS je nezvratně progredující, v současné době nevyléčitelné onemocnění vedoucí k ztrátě: Hybnosti Schopnosti přijímat
VíceDELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH PACIENTŮ
Helena Ondrášková Iveta Zimová Petra Minarčíková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno DELIRANTNÍ STAV U TRAUMATICKÝCH
VíceLéčba bolesti u mnohočetného myelomu
Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest
VíceSPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ
SPECIALIZOVANÁ DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE ANEB CO JE A JAK NÁM MŮŽE POMOCI DOMÁCÍ HOSPIC MUDr. Hana Miličková Spolek Konipaska Domácí hospicová péče na znojemsku Paliativní medicína Jak funguje domácí hospic
Vícepaliativní medicína: alternativní cesty podání léků, možnosti a limity podkožního podávání léků
paliativní medicína: alternativní cesty podání léků, možnosti a limity podkožního podávání léků MUDr. Irena Závadová Domácí hospic Cesta domů, Praha podkožní podání obsolentní nebo moderní podkožní podání
VíceAkutní stavy v paliativní péči hemoptýza, hemoptoe V. česko-slovenská konference paliativní mediciny Brno, 19.-20.9. 2013
Akutní stavy v paliativní péči hemoptýza, hemoptoe V. česko-slovenská konference paliativní mediciny Brno, 19.-20.9. 2013 Marcela Tomíšková Klinika nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno,
VíceÚvod Základní pojmy a rozdělení anestezie Základní pojmy Rozdělení anestezie 18
Obsah Úvod 10 1 Historie anesteziologie 11 1.1 Horace Wells a oxid dusný 11 1.2 Mortonův úspěch 12 1.3 Historie místní anestezie 13 1.4 Začátky anestezie v Českých zemích 14 1.5 Vznik samostatného oboru
VíceFarmakoterapie nádorové bolesti
Farmakoterapie nádorové bolesti Úvod Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů nádorového onemocnění. Léčba bolesti je nedílnou součástí onkologické péče. Úleva od bolesti obvykle neznamená úplnou
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
sp. zn. sukls111315/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Protradon 100 mg tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta obsahuje tramadoli hydrochloridum 100 mg. Úplný seznam
VícePALIATIVNÍ MEDICÍNA. Ondřej Sláma, Ladislav Kabelka, Jiří Vorlíček et al. PRO PRAXI
PALIATIVNÍ MEDICÍNA Ondřej Sláma, Ladislav Kabelka, Jiří Vorlíček et al. PRO PRAXI Děkujeme za podporu hlavnímu partnerovi publikace Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PALIATIVNÍ MEDICÍNA
VíceKomplexní regionální bolestivý syndrom
Komplexní regionální bolestivý syndrom Naďa Petrová, Jiří Kozák Centrum pro léčení a výzkum bolestivých stavů, FN Motol DEFINICE : Termín, označující různé bolestivé stavy, které vznikají převážně jako
VíceChronická bolest. Dana Vondráčková Subkatedra algeziologie Ambulance léčby bolesti NCH a NOKlinika
Chronická bolest Dana Vondráčková Subkatedra algeziologie Ambulance léčby bolesti NCH a NOKlinika Bolest definice IASP NEPŘÍJEMNÝ SMYSLOVÝ A EMOČNÍ ZÁŽITEK SPOJENÝ SE SKUTEČNÝM NEBO POTENCIÁLNÍM POŠKOZENÍM
Více30. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI
30. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI Úvod Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů nádorového onemocnění. Léčba bolesti je nedílnou součástí onkologické péče. Úleva od bolesti obvykle neznamená
VícePaliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře
Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní
VíceOnkologická bolest - léčba
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3 Reg. č. a/062/037 Onkologická bolest - léčba
VíceVNL. Onemocnění bílé krevní řady
VNL Onemocnění bílé krevní řady Změny leukocytů V počtu leukocytů Ve vzájemném zastoupení morfologických typů leukocytů Ve funkci leukocytů Reaktivní změny leukocytů Leukocytóza: při bakteriální infekci
VíceNekognitivní poruchy u demencí
Nekognitivní poruchy u demencí MUDr. Pavel Ressner Neurologická klinika, Centrum pro diagnostiku a léčbu l neurodegenerativních onem. Fakultní nemocnice Olomouc Komplexní pojetí demencí - demence nejsou
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls17735/2009 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU GUAJACURAN 5% injekční roztok 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Guaifenesinum
Více1. Náplň oboru 3 A Klasifikace a názvy léčiv 4
Obsah V A Obecné principy klinické farmakologie 1. Náplň oboru 3 A Klasifikace a názvy léčiv 4 2. Farmakokinetické principy 7 2.1. Příklady zjednodušených farmakokinetických výpočtů 9 2.1.1. Optimalizace
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VícePsychofarmaka. Neurotransmitery. Definice. PharmDr. Jana Kučerov. struktura. ující lidskou psychiku psychofarmaka, psychoaktivní látky
Psychofarmaka PharmDr. Jana Kučerov erová, Ph.D. Neurotransmitery Přenašeče e informace Mnoho látekl Různá chemická struktura Inhibiční,, excitační Definice Léky ovlivňuj ující lidskou psychiku psychofarmaka,
VíceDoporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. MUDr.Bohumil Skála, PhD Společnost všeobecného lékařství, ČLS JEP
Farmakoterapie bolesti Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře MUDr.Bohumil Skála, PhD Společnost všeobecného lékařství, ČLS JEP Zdroje: Doporučené postupy pro farmakoterapii
VíceAurorix 150 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje moclobemidum 150 mg. Aurorix 300 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje moclobemidum 300 mg
sp.zn. sukls76854/2014 SOUHRN ÚDAJU O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU AURORIX 150 mg AURORIX 300 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Aurorix 150 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje
VíceMaturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství
Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -
Více32. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI
32. FARMAKOTERAPIE NÁDOROVÉ BOLESTI Úvod Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů nádorového onemocnění. Léčba bolesti je nedílnou součástí onkologické péče. Úleva od bolesti obvykle neznamená
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceCUKROVKA /diabetes mellitus/
CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým
VíceAntipsychotika. 30. dubna 2009. Co se jimi léčí
Ústav farmakologie LF UP 30. dubna 2009 Co se jimi léčí Schizofrenie postihuje cca 1 % populace mladí lidé chronická, těžce postihuje život hereditární složka pozitivní a negativní příznaky Poruchy chování
VícePŘÍLOHA III ZMĚNY PŘÍSLUŠNÝCH BODŮ SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE. Poznámka:
PŘÍLOHA III ZMĚNY PŘÍSLUŠNÝCH BODŮ SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU A PŘÍBALOVÉ INFORMACE Poznámka: Změny v souhrnu údajů o přípravku a příbalové informaci možná bude následně třeba nechat (v případě potřeby
Více20.12.2011. Antiepileptika. Generalizované. Parciální. 14. května 2009. např. grand mal ztráta vědomí absence tonicko-klonické křeče
Ústav farmakologie 14. května 2009 Epilepsie Generalizované např. grand mal ztráta vědomí absence tonicko-klonické křeče Parciální Jacksonská epilepsie komplexní parciální záchvaty Epilepsie inhibice GABA
VíceJSOU NEUROPSYCHOFARMAKA V LÉČBĚ BOLESTI ÚČINNÁ?
JSOU NEUROPSYCHOFARMAKA V LÉČBĚ BOLESTI ÚČINNÁ? ARE THE NEUROPSYCHOPHARMACOLOGICAL AGENTS IN THE TREATMENT OF PAIN EFFECTIVE? Alena Večeřová-Procházková Katedra psychiatrie IPVZ, Praha Souhrn Psychofarmaka
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
VíceSTANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha
STANDARDNÍ LÉČBA MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA OBECNĚ 1/ Cíl potlačení aktivity choroby zmírnění až odstranění příznaků choroby navození dlouhodobého, bezpříznakového období - remise
VíceTéma: Zvláštnosti při podávání některých léků /2. Kardiotonika Diuretika Analgetika Antipyretika Hypnotika Sedativa Antiemetika Antianemika Laxativa
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceAkutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady
1 Hemoptýza 1.1 Úvod a definice 1.2 Patofyziologie hemoptýzy 1.3 Příčiny hemoptýzy 1.4 Klasifikace hemoptýzy 1.5 Vyšetřovací metody 1.6 Diagnostické algoritmy 1.7 Diferenciální diagnostika hemoptýzy 1.8
VíceHypnotika Benzodiazepiny
Hypnotika Benzodiazepiny Sedace: mírný stupeň útlumu funkce CNS zklidnění pacienta (motorické i psychické), bez navození spánku Hypnóza: navozený stav více či méně podobný fyziologickému spánku (Hypno)-sedativní
VíceLéčebné konopí v managementu symptomů onkologického onemocnění
Léčebné konopí v managementu symptomů onkologického onemocnění MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Masarykův onkologický ústav Brno Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Klinický kontext Publikovaná data
VíceMUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8
Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceVše co potřebujete vědět o hemoroidech. Rady pro pacienty
Vše co potřebujete vědět o hemoroidech Rady pro pacienty CO? CO? JAK? JAK? KDY? KDY? PROČ? PROČ? CO CO jsou hemoroidy? je hemoroidální onemocnění? Anatomie řitního kanálu a konečníku Hemoroidy jsou přirozenou
VíceProf. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.
Promítnutí pokroků lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k mezinárodní klasifikaci nemocí a s přihlédnutím k Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností
VíceBOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí
BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.3.2009 Bc.Eva Matoušková Léčba bolesti tradiční
VícePŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO PACIENTA. TRAMUNDIN RETARD 100mg tablety s prodlouženým uvolňováním tramadoli hydrochloridum
PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO PACIENTA TRAMUNDIN RETARD 100mg tablety s prodlouženým uvolňováním tramadoli hydrochloridum Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek
VíceNeuropatická bolest periferní a centráln
Neuropatická bolest periferní a centráln lní nervové soustavy MUDr. Jan Bartoušek Oddělen lení urgentního příjmup Fakultní nemocnice Olomouc Bolest Je varovný signál l pro organismus. Bolest je pociťov
VíceNeuropatické bolestivé syndromy v onkologii. MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Masarykův onkologický ústav Brno
Neuropatické bolestivé syndromy v onkologii MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Masarykův onkologický ústav Brno Osnova Základní dělení neuropatických syndromů v onkologii Etiopatogeneze několik poznámek Klinický
VíceCelostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení
Celostátní setkání pacientů s lymfomem 19.10.2012 v Praze Únava během léčby a po jejím ukončení Petra Obrtlíková 1. Interní klinika VFN Únava nejčastější příznak udáváný u pacientů s nádorovým onemocněním.
VíceInhalační furosemid, stará molekula, nová výzva.. MUDr.Petr Vojtíšek
Inhalační furosemid, stará molekula, nová výzva.. MUDr.Petr Vojtíšek Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem Furosemid Furosemid působí blokádou
VícePříloha C. (změna v národně registrovaných léčivých přípravcích)
Příloha C (změna v národně registrovaných léčivých přípravcích) PŘÍLOHA I VĚDECKÉ ZÁVĚRY A ZDŮVODNĚNÍ DOPORUČUJÍCÍ ZMĚNU PODMÍNEK ROZHODNUTÍ O REGISTRACI(ÍCH) Vědecké závěry S ohledem na hodnotící zprávu
VíceÚzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal
Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní
VíceOBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA
OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA Co to je obsedantně-kompulzivní porucha? dále jen: OKP (Obsessive compulsive disorder, někdy se používá zkratka OCD) Uvedení do tématu: video a otázky, podněty pro studenty:
VíceČasná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové
Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje
VíceOtázky z obecné onkologie podpůrná léčba
Otázky z obecné onkologie podpůrná léčba --------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. Organizace a struktura onkologické péče, týmová spolupráce.
VíceMUDr. Kateřina Menčíková Domácí hospic Cesta domů
MUDr. Kateřina Menčíková Domácí hospic Cesta domů Opakování matka moudrosti Pacient mobilního hospice TEN u pacientů v paliativní péči TEN je častou komplikací nádorového onemocnění (prokoagulační stav,
VíceMETODICKÁ DOPORUČENÍ
ROČNÍK LXXIII, 2004, č. 3 VOJENSKÉ ZDRAVOTNICKÉ LISTY 89 METODICKÁ DOPORUČENÍ METODICKÉ POKYNY PRO FARMAKOTERAPII NÁDOROVÉ BOLESTI 5 Tomáš DOLEŽAL, 1 Marek HAKL, 1 Jiří KOZÁK, 5 Miloslav KRŠIAK, 1 Jan
VíceNárodní onkologické centrum V. A. Fanardžyana
Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,
VícePéče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater
Péče o K/N na interním oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním trávicího traktu - karcinom jater 1. Vysvětlete příznak - dekubitus 2. stupně. 2. Klient má dekubitus - jaké budou Vaše ošetřovatelské
VícePoruchy spánku ve stáří
Poruchy spánku ve stáří Obecné charakteristiky charakter spánku se ve stáří mění senioři zapojení do komunity spí lépe spánek zhoršuje zármutek, osamocení, úzkost, potraumatické stavy starší lidé chodí
VíceČasná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové
Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?
VíceObsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu
Obsah Autoři Předmluva Introduction Úvod 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu 1.2. Šíření maligních nádorů 1.3. Souhrn 1.4. Summary 2. Obecné klinické
VícePaliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich
VíceMarkéta Bodzašová FN Brno KARIM
Markéta Bodzašová FN Brno KARIM Analgosedace jako nezbytná součást péče o kriticky nemocného Cíle outcome pacienta Změna přístupu v hloubce analgosedace a volbě medikace Spojena s problematikou deliria
VíceDostávali v roce 2006 čeští pacienti se silnou bolestí méně léků?
Omezení spotřeb léků v ČR v roce 2006 Dostávali v roce 2006 čeští pacienti se silnou bolestí méně léků? MUDr. Michal Prokeš INFOPHARM a.s. Zpracováno na základě údajů SÚKL získaných z programu AISLP verze
VíceVhodné a nevhodné lékové kombinace v terapii nechutenství, nevolnosti a zvracení. Oddělení klinické farmacie, NNB Jana Gregorová
Vhodné a nevhodné lékové kombinace v terapii nechutenství, nevolnosti a zvracení Oddělení klinické farmacie, NNB Jana Gregorová 20. 9. 2013 léky glukokortikoidy steroidy anabolika antipsychotika antidepresiva
VíceFarmakoterapie organické depresivní poruchy
Farmakoterapie organické depresivní poruchy MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Farmakoterapie Antidepresiva
VíceHYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň
HYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň Neurofyziologie bolesti Bolest je dynamický fenomén Není jen pouhá nocicepce Komplexní fenomén, pro percepci bolesti jsou klíčová vyšší
VíceFarmakoterapie nádorové bolesti
Farmakoterapie nádorové bolesti Úvod Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů nádorového onemocnění. Léčba bolesti je nedílnou součástí onkologické péče. Úleva od bolesti obvykle neznamená úplnou
VíceEpilepsie a epileptické záchvaty. Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2.
Epilepsie a epileptické záchvaty Petr Marusič, Martin Tomášek, Hana Krijtová Centrum pro epilepsie Motol Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol Epilepsie Jedno z nejčastějších onemocnění CNS Prevalence:
VíceVýživa seniorů z pohledu lékaře-geriatra. Život
Výživa seniorů z pohledu lékaře-geriatra Život 90 14.4.2016 1.Co je malnutrice (podvýživa)? Malnutrice (podvýživa) stav, kdy příjem energie a nutrietů je nižší, než jejich potřeba. Nemocný senior musí
VíceLéčba astma bronchiale
Léčba astma bronchiale Karel Urbánek, Ústav farmakologie LF UP v Olomouc 26. října 2011 Astma Úvod 2 agonisté Xantiny Antimuskarinika Kortikoidy Stabilizátory mastocytů a antileukotrieny Astma Chronické
VíceANO. MUDr. Roman Škulec, Ph.D.
OPIOIDY JSOU INDIKOVÁNY V ANALGETICKÉ PŘEDNEMOCNIČNÍ LÉČBĚ PACIENTŮ S NPB ANO MUDr. Roman Škulec, Ph.D. Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem,
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceDeficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA)
www.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro Deficit antagonisty IL-1 receptoru (DIRA) Verze č 2016 1. CO JE DIRA? 1.1 O co se jedná? Deficit antagonisty IL-1Receptoru (DIRA) je vzácné vrozené onemocnění.
VíceFarmakologie. Farmakoterapie bolesti Mgr. Pavlína Štrbová, doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D.
Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Farmakologie Farmakoterapie bolesti Mgr. Pavlína Štrbová, doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D. Vlastní opora: 1. Motivační úvod ke kapitole Brainstorming
VíceSymptomy obecný přístup k léčbě symptomů, dušnost
PALIATIVNÍ INSTITUT BRNO www.paliativni-institut.cz Symptomy obecný přístup k léčbě symptomů, dušnost Věř své cestě, vždy tě dovede dál, než jsi myslel na jejím počátku Obecný přístup k symptomům Komunikace
VíceObr. 1 Vzorec adrenalinu
Feochromocytom, nádor nadledvin Autor: Antonín Zdráhal Výskyt Obecně nádorové onemocnění vzniká následkem nekontrolovatelného množení buněk, k němuž dochází mnoha různými mechanismy, někdy tyto příčiny
VíceOnkologická bolest - diagnostika
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3 Reg. č. a/062/169 Onkologická bolest - diagnostika
VícePředmět: Biologie Školní rok: 2011/12 Třída: 1.L. Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012. Referát na téma: bolest. Definice bolesti:
Jméno: Jan Grygar Datum:10.1.2012 Referát na téma: bolest Definice bolesti: Bolest je definována jako nepříjemná vjemová a emocionální zkušenost související se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně,
VíceSoučasné možnosti farmakologické léčby úzkosti, deprese a poruch spánku v paliativní medicíně
Současné možnosti farmakologické léčby úzkosti, deprese a poruch spánku v paliativní medicíně Ladislav Kabelka DLBsH Rajhrad Subkatedra paliativní medicíny XII.BDPM, BVV 26.10.2006 Nevyrovnanost se základním
VíceÚzkost u seniorů. Stres, úzkost a nespavost ve stáří. Úzkost a poruchy chování ve stáří. Sborník přednášek z Jarního sympozia 2011
Úzkost u seniorů Stres, úzkost a nespavost ve stáří MUDr. Petr Hrubeš Hradec Králové Úzkost a poruchy chování ve stáří MUDr. Vanda Franková Dobřany Sborník přednášek z Jarního sympozia 2011 Moderní trendy
VíceALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B
ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls30500/2010 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Zolsana 10 mg SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Zolpidemi tartras 10 mg v jedné potahované
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
Více