Analýza investiční příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOLMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ Katedra měnové teorie a politiky Hlavní specializace: Finance Analýza investiční příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů Autor diplomové práce: Bc. Helena Haňáková Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jaroslav Brada, Dr. Rok obhajoby: 2011

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Analýza investiční příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne Bc. Helena Haňáková

3 Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala svému vedoucímu doc. Ing. Jaroslavu Bradovi, Dr. za ochotu, pomoc a cenné připomínky při zpracování této diplomové práce. Můj dík patří také Janě Dudkové a Pavlu Ranochovi takté ž za cenné připomínky a podporu.

4 Anotace: Diplomová práce se zabývá vyhodnocením investiční příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů. Fundamentální analýza je provedena na společnosti First Solar. Jde o společnost vyrábějící solární moduly, práce je tedy zaměřena na oblast fotovoltaiky. K ocenění je použita metoda diskontovaného cash flow. Celková situace společnosti je zjištěna díky provedení globální, odvětvové a firemní analýzy.

5 Obsah 1 Úvod Fundamentální analýza Odvětvová analýza Globální fundamentální analýza Firemní fundamentální analýza Metody operující s cash flow Model Free-Cash-Flow-to-Firm Korigovaný výsledek hospodaření WACC CAMP Odvětví obnovitelných zdrojů Rámcová úmluva OSN Kjótský protokol Fotovoltaika Historie Konkurence Vstup do odvětví Citlivost na hospodářský cyklus Globální analýza odvětví First Solar Historie firmy Segmentace trhů Solární panely Trţby

6 6 Finanční analýza Rozvaha Struktura aktiv Struktura pasiv Shrnutí Výkaz zisků a ztrát Výkaz cash flow Cash flow z běţné činnosti CF z investiční činnosti CF z finanční činnosti CF z další činnosti Vybrané finanční ukazatele Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele finanční stability a zadluţenosti Ukazatele kapitálového trhu Souhrnné modely finančního zhodnocení firmy Králíčkův rychlý test Bonitní index Mezipodnikové srovnání finančních ukazatelů Rizikové faktory vs. konkurenční výhody Model diskontovaného cash flow Predikce FCFF Výpočet WACC Hodnota vnitřní ceny akcií

7 8 Závěr Literatura Elektronické zdroje

8 1 Úvod Hlavním cílem práce je zjištění hodnoty společnosti a posouzení jejího potencionálu z hlediska dlouhodobé investice. Hodnota společnosti bude stanovena k určitému okamţiku, kterým je konec roku 2010, s vyuţitím volně dostupných informací. Samotnému výpočtu hodnoty společnosti předchází globální a odvětvová analýza trhu a podrobná finanční analýza posuzující finanční zdraví a stabilitu společnosti. Analýza bude provedena na společnosti pohybující se v odvětví obnovitelných zdrojů First Solar. Analýzu společnosti pohybující se v odvětví obnovitelných zdrojů oblasti fotovoltaiky jsem zvolila, jelikoţ obnovitelné zdroje energie, a fotovotaika obzvláště, je v dnešní době aktuálním tématem. Společnost First Solar mě zaujala, protoţe se na rozdíl od konkurence rozhodla pro výrobu solárních modulů technologií tenkého filmu, která není zaloţena na křemíku. Dalším důvodem byla i její praktičnost z hlediska dostupnosti dat pro analýzu. Fundamentální analýza bude provedena formou Bottom-up. Druhá kapitola je věnována teoretické části zaměřené na postup fundamentální analýzy, popis metody diskontovaného cash flow na model CAMP a postup výpočtu WACC. Třetí a čtvrtá kapitola jsou věnovány odvětvové a globální analýze. Odvětvová analýza slouţí k seznámení se specifickými rysy fotovoltaického průmyslu. Globální analýza je zejména věnována odhadům vývoje fotovoltaického trhu a tím i odhadům vývoje poptávky. Seznámením s firmou a provedením podrobné finanční analýzy jsou určeny kapitoly pátá a šestá. Závěr práce je věnován výpočtu vnitřní hodnoty společnosti metodou diskontovaného cash flow. V kapitole jsou rozebrány faktory ovlivňující volné peněţní toky a jejich predikce. Pozornost je věnována také výpočtu nákladů vlastního kapitálu. V závěru kapitoly bude výsledná vypočtená hodnota společnosti, resp. vypočtená fundamentální cena akcie porovnána s trţní hodnotou. 4

9 2 Fundamentální analýza Fundamentální analýza je nejrozsáhlejší a nejkomplexnější metoda k určení správné, vnitřní hodnoty akcií. Zkoumá kurzovní pohyby na základě zkoumání základních faktorů jak ekonomických, tak politických, sociálních, geografických, demografických a dalších. Skládá se z vyhodnocování faktorů třech úrovní faktorů globálních, odvětvových a firemních. Analýza slouţí k vybírání atraktivních titulů. Pomocí ní vyhodnocujeme, zda jsou akciové tituly nadhodnocené, či podhodnocené. A to tak, ţe porovnáváme hodnotu vypočtenou v analýze s aktuální trţní hodnotou, za kterou se akcie obchodují na finančních trzích. Existují dva přístupy k analýze: Top-down přístup postupujeme od rozboru globálních faktorů, přes odvětvové a na základě nich vybíráme vhodný titul a pouštíme se do jeho analýzy. Bottom up přístup je aplikován, máme-li zajímavý titul, v tomto případě postupujeme obráceně neţ při top-down přístupu. Pro zpracování své práce jsem zvolila přístup Bottom up. 2.1 Odvětvová analýza V této části analýzy jde hlavně o identifikaci jednotlivých specifických rysů odvětví a o určení vlivu, který mají na vnitřní hodnotu akcie. Hodnotu akcií z tohoto hlediska ovlivňuje citlivost odvětví na hospodářský cyklus, ţivotní cyklus výrobku, struktura odvětví a s tím související regulace odvětví. Citlivost odvětví Podle citlivosti odvětví na hospodářský cyklus rozlišujeme odvětví cyklická, neutrální a anticyklická. Jde o rozlišování toho, jaký druh výrobků firma vyrábí, zda jde o výrobky s vysokou cenovou elasticitou, zbytné statky, nebo statky nezbytné. Mezi nezbytné 5

10 statky patří například potraviny. Mezi statky s velice nízkou cenovou elasticitou patří návykové produkty, najdeme zde výrobu alkoholických nápojů a farmaceutický průmysl. V anticyklickém odvětví se nachází produkty, jeţ jsou náhraţkou luxusních statků, a ke kterým se lidé obrací v dobách, kdy je potřeba sníţit svoji spotřebu. Ţivotní cyklus výrobku Teorie rozeznává čtyři hlavní fáze ţivotnosti výrobků. Podle toho, v jaké fázi je daná firma, můţeme očekávat různé zisky a různou pravděpodobnost jejich realizace. Pionýrská fáze je fází, kdy je výrobek nový nebo silně inovační. Produkt vykazuje nadprůměrné zisky, ale je více ohroţen krachem, kvůli případnému nezdaru. Pokud produkt přeţije tuto úvodní fázi, dostává se do fáze rozvoje. Ve fázi rozvoje jde o stabilizaci produktu (firmy), který si jiţ získal svoje místo na trhu, je stále velice atraktivní, ale jeho trţby rostou klesajícím tempem. Fáze stability je obdobím, kdy je firma silná, produkt má své místo na trhu a dosahuje stabilních zisků. V této fázi je nejjednodušší prognóza. Ve chvíli, kdy začne výrobek zastarávat, mluvíme o období útlumu. Nemusí však nutně dojít ke krachu společnosti, či úplnému staţení výrobku z trhu. Pokud výrobek projde zásadní inovací, vstoupí opět do první fáze. Struktura a regulace odvětví Z tohoto hlediska rozeznáváme odvětví monopolní, oligopolní, nedokonalou konkurenci a dokonalou konkurenci. Pro kaţdý typ struktury trhu je charakteristická různá ziskovost a regulace ze strany státu. Pokud je firma monopolem v odvětví, můţeme očekávat nadprůměrné a stabilní zisky, ceny akcií budou v tomto případě vysoké. Trh je oligopolním, pokud se na něm vyskytuje několik velkých hráčů, kteří si jej rozdělí. Jednotlivé firmy pak také dosahují vysokých a stabilních zisků. Na rozdíl od dvou předchozích struktur trhu, kdy je snadné určit zisky firem, o monopolistickou konkurenci jde tehdy, kdyţ je na trhu mnoho malých firem, existují drobné bariéry vstupu na trh, ale firmy stále mohou, alespoň částečně, ovlivňovat cenu svých výrobků. U tohoto typu je velice těţké predikovat jakýkoliv průběh výsledků hospodaření, protoţe mnoho faktorů potřebných pro ocenění má velice kolísavý charakter. A nakonec analýza firmy v dokonalé konkurenci je téměř nemoţná a je potřeba pouţít speciální 6

11 metody. U firem pohybujících se na dokonalém trhu můţeme očekávat velice malou ziskovost. 2.2 Globální fundamentální analýza V této části analýzy se analytici zabývají vlivem ekonomiky nebo i ekonomik na hodnotu akcie. Stav ekonomiky je určován hlavně díky makroekonomickým agregátům a faktorům, jako jsou například úrokové míry, nezaměstnanost, peněţní nabídka, inflace (index spotřebitelských cen), peněţní zásoba, ekonomické šoky, devizové kurzy, průměrná doba trvání nezaměstnanosti a mnoho dalších. Mezi jednotlivými ukazateli a pohyby akciových kurzů byly pomocí různých modelů vysledovány určité vztahy, uvedeme si například tyto: silný negativní vztah s pohybem úrokových sazeb, záporný vztah s inflací, silně pozitivní vztah s reálným výstupem ekonomiky, pozitivní vliv změny peněţní nabídky, a na trzích s nízkou likviditou ovlivňuje kurzy pohyb zahraničního kapitálu, a to pozitivně, s přílivem je spojen vzestup akciových trhů a naopak. Odvětví fotovoltaiky je silně regulováno ze strany poptávky, která je v zásadě určována pobídkami ze stran jednotlivých států. Globální analýza bude provedena s ohledem na toto specifikum. 7

12 2.3 Firemní fundamentální analýza Tato část fundamentální analýzy je věnována zkoumání firemních fundamentálních statistik a dalších vlivů ovlivňující vnitřní hodnotu akcie a jejich dopad na její vnitřní hodnotu. V rámci této analýzy kvantifikujeme vnitřní hodnotu akcií pomocí nejrůznějších metod a postupů finanční teorie. Vnitřní hodnota akcie představuje její správnou cenu, za kterou by akcie měla být obchodována na trhu z fundamentálního hlediska. Srovnáním vnitřní hodnoty akcie s jejím aktuálním kurzem na trhu lze určit, zda jsou akcie nadhodnocené, podhodnocené, či správně oceněné. Metody výpočtu vnitřní hodnoty mohou vycházet z budoucích příjmů, které mohou akcionáři obdrţet za určitých podmínek. Těmito modely jsou dividendové diskontní modely, metody zaloţené na ukazatelích P/E, P/B a P/S ratio a modely operující s cash flow. Další modely jsou zaloţeny na analýze účetních výkazů společnosti, tzv. bilanční modely. Poslední skupinu tvoří modely historické, které slouţí jako doplňková metoda a jsou zaloţeny na historických datech o kurzech, trţbách, účetní hodnotě, cash flow, dividendách na akcii, majících vztah k současnosti, popř. blízké budoucnosti Metody operující s cash flow Metody pracující při ohodnocení společnosti s hodnotou volných peněţních toků, mají tu přednost před diskontními dividendovými modely, ţe při výpočtu vnitřní hodnoty nepracují pouze se zisky vyplácenými akcionářům, ale také s celkovými finančními prostředky generovanými společností bez ohledu na jejich další pouţití. Metoda diskontovaného čistého cash flow je základní výnosovou metodou. Problémovou oblastí této metody je vymezení peněţního toku a volba vhodné techniky výpočtu prognózy peněţního toku. Nejvýznamnějšími modely zaloţenými na cash flow jsou: model Free-Cash-Flow-to-Equity (FCFE) model je zaloţen na predikci volných peněţních toků, které zůstanou ve společnosti k dispozici jejím 8

13 vlastníkům z čistého zisku po jeho sníţení o závazky společnosti, zvýšení o odpisy a poskytnuté cizí zdroje. model Free-Cash-Flow-to-Firm (FCFF) tento model pracuje s volnými peněţními prostředky, na které si činí nárok nejen akcionáři, ale také majitelé dluhopisů emitovaných firmou, věřitelé nebo vlastníci prioritních akcií Model Free-Cash-Flow-to-Firm Východiskem této metody je volný peněţní tok, který je k dispozici vlastníkům a věřitelům. Při výpočtu pracujeme s volným peněţním tokem, tedy tokem očištěným o investice, které jsou nutnou podmínkou pro dosaţení určité výše peněţních toků v budoucnu. Výpočet volného peněţního toku je následující: Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi - upravená daň z příjmu = korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních + odpisy + ostatní náklady započtené v provozním VH, které nejsou výdaj v běţném období (zejména změna rezerv nebo opravných poloţek) = předběţný peněţní tok z provozu - investice do upraveného pracovního kapitálu (provozně nutného) - investice do pořízení dlouhodobého majetku (provozně nutného) = volný peněţní tok Tento model stejně jako mnoho dalších respektuje časovou hodnotu peněz, tzn. budoucí peněţní toky na akcii, zde reprezentované hodnotou FCFF na akcii, jsou diskontováním převedeny na současnou hodnotu. Rozeznáváme jednostupňový, či vícestupňový model. Jednostupňový model je vhodné pouţít pro stabilní firmy, často jde o firmy nacházející se v poslední fázi svého ţivotního cyklu. Jednostupňový model je také vhodné pouţít pro společnosti, jejichţ fundamentální charakteristiky a veličiny nevykazují výraznější kolísání. Můţe se jednat o regulované firmy, firmy z monopolních odvětví nebo o firmy mající neutrální vztah k hospodářskému cyklu. Jednostupňový model je tedy vhodné pouţít, pokud 9

14 očekáváme, ţe míra růstu veličiny FCFF bude v budoucnu stabilní a současně není nadprůměrně vysoká. běţná (aktuální) vnitřní hodnota běţná očekávaná hodnota veličiny Free-Cash-Flow-to-Firm v přístím období běţná hodnota veličiny Free-Cash-Flow-to-Firm v běţném období míra růstu veličiny Free-Cash-Flow-to-Firm, která je uvaţována jako konstantní veličina průměrných váţených nákladů kapitálu Jednostupňový model pracuje na nereálných předpokladech, kterými jsou konstantní růst, investiční výdaje na úrovni odpisů a míra růstu FCFF je přibliţně stejná nebo niţší neţ nominální míra růstu ekonomiky. Pro potřeby ohodnocení firmy, u které je v blízké budoucnosti očekávaná nadprůměrná míra růstu veličiny FCFF, jsou pouţívány vícestupňové modely. Nejjednodušším z nich je dvoustupňový model. Výpočet vnitřní hodnoty se skládá ze dvou fází, přičemţ kaţdá fáze je charakterizována různou mírou růstu FCFF. aktuální vnitřní hodnota akcie běţná hodnota veličiny Free-Cash-Flow-to-Firm v běţném období hodnota veličiny Free-Cash-Flow-to-Firm v T-tém roce nadprůměrná míra růstu veličiny Free-Cash-Flow-to-Firm v první fázi, která trvá od prvního roku do T-tého roku průměrná míra růstu veličiny Free-Cash-Flow-to-Firm v druhé fázi, která trvá od T+1 do nekonečna veličina průměrných váţených nákladů kapitálu délka trvání první fáze nadprůměrného růstu 10

15 Dvoustupňový model je vhodný, pokud neočekáváme více neţ jednu významnou změnu ve vývoji míry růstu FCFF. Očekáváme-li více neţ jednu fundamentální změnu míry růstu FCFF, je třeba pouţít tří a více stupňových modelů. K převodu na současnou hodnotu model vyuţívá průměrných váţených nákladů (WACC). WACC v sobě zahrnuje náklady na všechny vyuţité druhy kapitálu pro financování finančních poţadavků firmy Korigovaný výsledek hospodaření Někdy je pro výpočet FCFF zvolen jako výchozí hodnota zisku před úroky a zdaním (EBIT). Shoda korigovaného výsledku hospodaření a EBITu můţe nastat, je-li finanční výsledek hospodaření tvořen pouze nákladovými úroky a tehdy, pokud podnik nemá ţádný mimořádný výsledek hospodaření, coţ nastává často. Pokud provozní výsledek hospodaření obsahuje náklady a výnosy nesouvisející s provozně potřebnými aktivy, bude výsledek hospodaření vhodný pro výpočet FCFF ještě vyšší EBIT. Obecné zásady pro výpočet výsledku hospodaření pouţitelného pro výpočet FCFF jsou: neodečítání nákladů na cizí kapitál, důvodem je dosaţení volných peněţních toků, jak pro věřitele, tak pro vlastníky, upravení výsledku hospodaření o jednorázové poloţky, které se nebudou pravidelně opakovat, hodnota podniku je tvořena pouze trvalými výsledky hospodaření, upravení výsledku hospodaření o výnosy a náklady související s majetkem, který není provozně nutný a který jsme jiţ v předchozích krocích vyřadili z provozně nutného investovaného kapitálu WACC Průměrné váţené náklady kapitálu odpovídají příjmům, které investoři očekávají od svých investic do podniku, a riziku, které přitom podstupují. 11

16 Vzorec pro výpočet průměrných váţených nákladů kapitálu je: náklady na cizí kapitál sazba daně z příjmů cizí kapitál náklady na vlastní kapitál vlastní kapitál celková hodnota vlastního kapitálu (VK+CK) Cizí kapitál se můţe skládat z: bankovních úvěrů, obligací všeho druhu, leasingového financování, jiných druhů úvěrů. Do cizího kapitálu nejsou v tomto případě zahrnuta neúročená pasiva, například jde o závazky vůči dodavatelům CAMP Model oceňování kapitálových aktiv je základním modelem pouţívaným pro odhad nákladů vlastního kapitálu. Model odvozuje střední očekávanou výnosnost cenného papíru od očekávané bezrizikové výnosnosti a průměrné prémie za riziko na kapitálovém trhu. Pro výpočet průměrné výnosnosti cenného papíru A platí: střední očekávaná výnosnost cenného papíru A bezriziková výnosnost střední očekávaná výnosnost kapitálového trhu (tzv. portfolia) koeficient beta cenného papíru A 12

17 Koeficient beta je jediným prvkem, který se váţe ke konkrétní společnosti. Vyjadřuje úroveň rizika dané firmy vůči úrovni rizika akcií na kapitálovém trhu. Podává informaci o vztahu mezi jednotkovým rizikem a jednotkovou výnosností. Je-li β rovna jedné, je riziko spojené s investováním do dané společnosti na úrovni rizika kapitálového trhu jako celku. Je-li β větší jak jedna, bude riziková přiráţka společnosti větší neţ průměrná riziková prémie na kapitálovém trhu. β menší jak jedna znamená, ţe trţní riziková prémie trhu je vyšší neţ sledované společnosti. Pro vyčíslení bezrizikové prémie je pouţívána průměrná úroveň výnosnosti státních dluhopisů. Pro zjištění střední očekávané výnosnosti kapitálového trhu je pouţíván některý z trţních akciových indexů, jehoţ výnosnost je běţně zveřejňována. 13

18 3 Odvětví obnovitelných zdrojů Obnovitelné zdroje energie jsou v dnešní době aktuálním tématem. Důvody, které k tomu přispěly, jsou: debaty (zprávy) o vyčerpatelnosti konvenčních fosilních zdrojů energie, zvýšení soběstačnosti jednotlivých států pro pokrytí energetických potřeb, ochrana klimatu sniţováním CO 2 a dalších skleníkových plynů, zvyšující se energetické poţadavky. Obnovitelné zdroje energie jsou jednou z moţných alternativ k fosilním palivům a v zásadě existují dva názory na jejich vyuţitelnost. Jedním je, ţe vyspělý průmysl zaloţený na fosilních palivech má negativní vliv na klima Země, a je tedy potřeba začít činit kroky, které zabrání jejímu ničení. Zastánci tohoto názoru se zasazují o změny, které povedou k omezování a nápravě škod, jednou z nich je sníţení emise skleníkových plynů. Existuje však i zcela opačný názor, ţe při dnešních znalostech nedovedeme potvrdit, zda změny klimatu, které právě probíhají, jsou výsledkem lidské činnosti. Dokonce ani nelze říci, jestli právě probíhající změny našeho klimatu, jsou něčím výjimečným a nejsou pouze součásti cyklu, kterým naše planeta nebo slunce v současné době prochází. Nelze ani určit, zda tyto změny budou mít negativní dopad na naši další existenci, resp. náš ekonomický růst. Vědci, ekonomové a mnoho dalších si myslí, ţe to, co je dnes ohroţeno, není naše klima, ale naše svoboda, demokracie, trţní ekonomika a prosperita. V současné době převládl první názor a byly uzavřeny mezinárodní úmluvy, které podporují rozvoj vyuţívání obnovitelných zdrojů a to hlavně větrné a solární energie. Základními dokumenty podporujícími rozvoj obnovitelných zdrojů energie jsou Rámcová smlouva OSN, Kjótský protokol a mnoho dalších úmluv, směrnic a zákonů, které zpracovaly jednotlivé státy na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. 14

19 3.1 Rámcová úmluva OSN V roce 1979 proběhla v Ţenevě světová konference Klima a lidstvo, kde bylo poprvé poukázáno na nutnost ochrany přírody, na změny klimatu způsobované lidmi. Během této konference byly průmyslově vyspělé země vyzvány, aby sníţily své emise skleníkových plynů do roku 2005 o 20 % oproti roku Na začátku roku 1991 vznikl Mezivládní vyjednávací výbor, aby sestavil návrh mezinárodní úmluvy o změně klimatu. Konečné projednání této úmluvy bylo zařazeno na Konferenci OSN o ţivotním prostředí a rozvoji konané v Rio de Janeiru Úmluva vychází z poznání, ţe klima naší planety ohroţují emise skleníkových plynů, které vznikají zejména v důsledku spalování fosilních paliv, a povzbuzuje průmyslově rozvinuté země, aby stabilizovaly produkci těchto plynů na úrovni roku Smlouva se vztahuje i na rozvojové země, jejich cíle jsou však pouze všeobecné a nekonkrétně formulované. Protoţe smlouva samotná neobsahuje ţádné konkrétně nastavené závazky, bylo dohodnuto, ţe nejpozději do konce roku 1997 vznikne dodatek k této smlouvě, který bude obsahovat konkrétní a kvantifikovatelné závazky pro jednotlivé státy. (Více k dodatku viz kapitola Kjótský protokol.) Cílem rámcové smlouvy je dosáhnout, v souladu s odpovídajícími opatřeními úmluvy, stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by předešla nebezpečnému narušení klimatického systému vlivem lidské činnosti. Této úrovně by mělo být dosaženo v takové lhůtě, která dovolí ekosystémům, aby se přirozenou cestou přizpůsobily změně klimatu, která zajistí, že nebude ohrožena produkce potravin, a která umožní, aby hospodářský rozvoj mohl pokračovat udržitelným způsobem. 1 Úmluva je zaloţena na principech: předběţné opatrnosti mezigenerační odpovědnosti 1 RÁMCOVÁ ÚMLUVA ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ O ZMĚNĚ KLIMATU (strana 4), staţeno online dne 26. února 2011 z 15

20 společné, ale diferencované odpovědnosti zvláštních potřeb rozvojových států práva všech zemí na podporu a hájení zájmů trvale udrţitelného rozvoje společnosti Co si pod jednotlivými principy představit? Princip předběţné opatrnosti je zaloţen na tom, ţe i kdyţ dnes neexistuje dostatek vědecky podloţených důkazů, je třeba přijímat preventivní opatření s dostatečným předstihem. Odkládat řešení do období, kdy budeme mít dostatek prokazatelných důkazů, by mohlo vést k tomu, ţe ekosystémy Země by mohly být nevratně poškozeny. Klimatický systém by měl být chráněn nejen ve prospěch současné, ale i budoucí generace. Současný ekonomický rozvoj by neměl probíhat na úkor příštích generací. Společnou, ale diferencovanou odpovědností je myšleno, ţe státy, které přistoupily k dohodě, by se měly o její naplnění zasazovat společně, avšak ve smlouvě je uvedeno, ţe hlavní odpovědnost za dnešní stav nesou ekonomicky vyspělé státy. Druhý princip se týká trvale udrţitelného rozvoje, který musí respektovat, ţe současný ekonomický rozvoj nesmí ohrozit potřeby příštích generací. Princip zvláštních potřeb rozvojových států lze vysvětlit tak, ţe je potřeba brát ohled na potřeby států, které jsou citlivější na důsledky projevů změn klimatu, a díky tomu, by později nesly nepřiměřené náklady spojené s jejich odstraňováním. Závazky a pravidla vyplývající z úmluvy jsou: vytvoření národních programů zmírňujících změny klimatu, vypracování adaptačních strategií, podpora udrţitelného rozvoje hospodářství a systémů ochrany přírody, pravidelný monitoring objemu emitovaných skleníkových plynů do atmosféry, podpora mezinárodní vědecké a technické spolupráce a také podpora programů slouţících pro výměnu informací a výchovných programů. 16

21 3.2 Kjótský protokol Kjótský protokol dodatek k Rámcové úmluvě byl vytvořen v roce 1997 a obsahuje závazné cíle pro jednotlivé státy na sníţení emise skleníkových plynů. V platnost tento dodatek vstoupil aţ v roce 2004, poté, co jej ratifikovalo potřebné mnoţství zemí, které se na celkových emisích podílejí. V dodatku je uveden závazek ke sníţení emisí o 5,2 % oproti hladině roku Tabulka 1 Cíle stanovené Kjótským protokolem 2 Země Závazek ke sníţení emisí ( /2012) EU 15*, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Monako, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko -8 % US** -7 % Kanada, Maďarsko, Japonsko, Polsko -6 % Chorvatsko -5 % Nový Zéland, Rusko, Ukrajina 0 Norsko 1 % Austrálie 8 % Island 10 % * Země původní EU 15 se zavázaly ke splnění cíle společně ** USA se s cílem identifikovalo, ale protokol nebyl ratifikován Své závazky státy mohou splnit nejenom tak, ţe budou sniţovat produkci plynů na svém území. Mohou také zajistit sníţení emisí skleníkových plynů na území jiného státu a od něj si tak odkoupit právo na vypouštění skleníkových plynů. K tomuto slouţí flexibilní mechanismy, kterými jsou: obchodování s emisemi, společně zaváděná opatření a mechanismus čistého rozvoje. Tyto nástroje nevedou samy o sobě ke sníţení skleníkových plynů, ale jde o nástroje slouţící k omezení emisí. 2 Online staţeno dne 6. února 2011 z 17

22 Velká Británie Irsko Francie Dánsko Nizozemsko Itálie Lotyšsko Řecko Slovinsko Malta EU27 Belgie Španělsko Německo Kypr Lucemburk Litva Portugalsko Finsko Polsko Bulharsko Maďarsko Estonsko Česká republika Slovensko Rakousko Švédsko Rumunsko 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2008 Cíl 2020 Graf 1 Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie 3 Na grafu 1 vidíme, jakého podílu energie obnovitelných zdrojů dosáhly jednotlivé země na konečné spotřebě energií v roce 2008 a jaký je jejich cíl v roce Jak je vidět z grafu, některé státy prozatím nedosáhly splnění cíle ani na 50 %. 3.3 Fotovoltaika Sektor fotovoltaiky je mladé a rychle se rozvíjející odvětví. Rychlý rozvoj tohoto odvětví umoţnily podpory ze stran jednotlivých států, bez nichţ by se nevytvořila dostatečná poptávka po zařízení vyrábějící elektřinu ze sluneční energie. Bez dotací by výrobci fotovolatických panelů měli problémy s prodejem svých výrobků, jelikoţ sluneční energie prozatím nedosáhla nákladové efektivnosti fosilních paliv. Státy si však nebudou moci dovolit podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů v takovém rozsahu, jako jsme toho svědky dnes, a krize, která zasáhla svět v roce 2008 a 2009, způsobila, ţe na některých velkých trzích, jako je například Německo, došlo ke sniţování dotací dříve, neţ bylo původně očekáváno. Jedná se o odvětví, u kterého prozatím není rozhodnuto, zda se sluneční energie stane jedním z významných energetických zdrojů, či bude pouze okrajovým doplňkem. 3 Graf je zpracován dle dat staţených online dne 5. března

23 Faktory rozhodující o budoucnosti fotovoltaiky jsou: nákladová efektivita výroby energie, dokáţe-li se vyrovnat jiným konvenčním zdrojům, či dalším obnovitelným zdrojům, dostupnost podpory vládních dotací, pobídek a jiných způsobů, kterými vlády podporují solární energii a umoţňují tak její vývoj, spolehlivost a výkonnost FV systémů a jejich technologií, která bude srovnatelná s jinými nesolárními energetickými zdroji, úspěšnost jiných technologií zaloţených na obnovitelných zdrojích energie Historie Fotovoltaický jev byl poprvé pozorován v roce První fotovoltaický článek byl vyroben americkým vynálezcem Charlesem Frittsenem v roce Pro první články nebyl pouţit jako polovodič křemík, ale selen pokrytý tenkou vrstvou zlata. Účinnost těchto článků byla odhadována okolo 1 %. Během padesátých let minulého století objevila společnost Bell Laboratories při svých pokusech s polovodiči, ţe vlastností křemíku je i vysoká citlivost na světlo. A proto se křemík postupem času stal základním materiálem pro stavbu polovodičových součástek a fotovoltaických článků. Křemík je sice druhým nejčastěji se vyskytujícím prvkem v zemské kůře, ale pro vyuţití v elektronickém průmyslu je vyuţitelný pouze křemík o velké čistotě, který se volně téměř nevyskytuje. Jeho výroba je nákladná a tedy i výroba fotovoltaických panelů. Rozlišujeme tyto solární články na bázi křemínku: monokrystalické křemíkové články, mají nejvyšší účinnost a nejvyšší cenu materiálu, protoţe vyuţívají čistý křemík, polykrystalické křemíkové články, mají o něco málo niţší účinnost neţ monokrystalické články, jejich výroba je jednodušší a levnější, protoţe nevyţadují čistý křemík, dosahují tak lepšího poměru ceny a výkonu, Křemíkové panely jsou označovány za panely 1. generace a pokrývají cca 85 % trhu. Kromě křemíkových solárních panelů existují i panely vyráběné technologií na bázi tenkého filmu (thin-film technologie). Tato technologie vyuţívá jako polovodičů i 19

24 jiných materiálů neţ jen křemíku. Hlavními důvody rozvoje tenkého filmu jsou zlevnění výroby a získání stabilnějšího výkonu Konkurence Konkurence je v tomto odvětví velká a netvoří ji pouze jednotlivé fotovoltaické firmy. Fotovoltaika se musí vyrovnat i s konkurencí ostatních obnovitelných zdrojů energie, kterými jsou vítr, voda, geotermální energie, biomasa a přílivová a odlivová energie, a také s konkurencí dnes běţně vyuţívaných zdrojů energie, fosilními palivy a jadernou energií. V rámci fotovoltaiky si navzájem konkurují klasické solární články zaloţené na křemíku a na technologii tenkého filmu. Výhodou tenkého filmu je menší náročnost na vstupní materiál, avšak jeho nevýhodou je, ţe má niţší účinnost přeměny sluneční energie, coţ je vykompenzováno stabilnějším výkonem i při špatných klimatických podmínkách. Hlavními srovnávacími kritérii konkurentů jsou cena za watt, produkční kapacita, účinnost solárních článků a jejich spolehlivost. Na konci roku 2009 působilo celosvětově v tomto odvětví více neţ 150 výrobců solárních článků a panelů Vstup do odvětví Toto odvětví je charakteristické vysokými fixními náklady a nízkými variabilními náklady, je tedy nutné vyuţívat úspor z rozsahu pro sníţení celkových výrobních nákladů. Aby firma mohla vyuţívat efektu úspor z rozsahu, musí vybudovat dostatečné výrobní kapacity, s čímţ se pojí velké kapitálové výdaje. Bariéru vstupu do odvětví tvoří také podmínění příchodu s novou technologií výroby fotovoltaických článků. Firmy si chrání své výrobní know-how, např. patenty. Další bariérou jsou vysoké náklady spojené s výstupem z odvětví. Firma, která zvaţuje vstup do tohoto odvětví, musí brát v úvahu i vysoké náklady spojené s výrobním materiálem. Základními surovinami pro výrobu solárních článků jsou polovodiče, které jsou tvořeny vzácnými prvky. 20

25 3.3.4 Citlivost na hospodářský cyklus Poptávka po fotovoltaických modulech se odvíjí od hospodářského cyklu, který určuje například ceny výpůjčního kapitálu, coţ přímo ovlivňuje poptávku po solárních systémech. Více neţ hospodářským cyklem je dnešní fotovoltaické odvětví ovlivněno politickými rozhodnutími. Například na našem území způsobil rozvoj fotovoltaiky Energetický zákon z roku 2001 a cenové rozhodnutí ERU č. 1/2002 z téhoţ roku, které stanovilo výkupní cenu elektřiny na úroveň 6 Kč/kWh. Dále pak zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny a rok 2006, kdy ERU opět zvýšilo zásadním způsobem ceny elektřiny. Avšak poskytování státních podpor je také determinováno ekonomickým vývojem a stavem státních financí. Trend sniţování podpor solární energie jiţ nastal a nejen v České republice, během roku 2011 dojde ke sníţení podpory solární energie o 15 % v Německu. Velká Británie zvaţuje sníţení výkupních cen velkých fotovoltaických projektů, chce omezit jejich téměř bezrizikové a vysoké výnosy a zaměřit se spíše na menší projekty pro domácnosti a obce. 21

26 Tabulka 2 Vývoj výkupních cen elektřiny a zelených bonusů 4 4 Zdroj: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2010 ze dne 8. listopadu 2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, staţeno online dne 26. dubna 2011 z KVET-DZ%20final.pdf 22