NÁMITKA č

Transkript

1 NÁMITKA č

2 Námitka č

3 186-3

4 K námitce č. 186, podané Ing. Jarmilou Rappersberger, bytem 1.května, Ostrava Polanka, dne , kterou se požaduje změna způsobu využití plochy Plochy smíšené bydlení a služby na Lehký průmysl v k. ú. Polanka nad Odrou, v zastavěném území obce, se nepřihlíží. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 186: Námitka byla posouzena dle ustanovení 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Paní Ing. Jarmila Rappersberger je vlastníkem pozemků p. č. 193/1, 193/3, 193/4 v k. ú. Polanka nad Odrou. Tímto bylo naplněno ustanovení 52 odst. 2 stavebního zákona. Dále byla námitka paní Ing. Jarmily Rappersberger posouzena dle ustanovení 52 odst. 3 stavebního zákona, kde je uvedeno, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle ust. 52 odst. 2 stavebního zákona námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Na skutečnost uvedenou v 52 odst. 3 stavebního zákona byly dotčené osoby upozorněny písemně oznámením na úřední desce a ústně na veřejném projednání návrhu územního plánu. Námitka paní Ing. Jarmily Rappersberger, byla podána písemně po lhůtě stanovené stavebním zákonem pro podání námitek. Při posouzení námitky bylo zjištěno, že námitka obsahuje veškeré náležitosti dle ust. 52 odst. 3 stavebního zákona mimo opožděnost podání. V ust. 52 odst. 3 věta je uvedeno následující: K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. A v tomto případě nelze zmeškání lhůty prominout (koncentrační zásada). V souladu s již citovaným ustanovením stavebního zákona nemohlo Zastupitelstvo města Ostravy k námitce přihlédnout pro její opožděnost a nebyla tak narušena procesní práva. Skutečnost, že námitka nedosahuje právních účinků, však nebrání tomu, aby pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem se nemohli zabývat jejím věcným obsahem a prověřit tak z vlastního podnětu, zda požadavek v námitce obsažený nenasvědčuje lepšímu řešení Územního plánu Ostravy. V současně platném Územním plánu města Ostravy, schváleném dne usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M ve znění schválených změn a provedených úprav je pozemek p. č. 193/1 v k. ú. Polanka nad Odrou součástí plochy způsobu využití Lehký průmysl, sklady, drobná výroba a pozemky p. č. 193/3 a 193/4 v k. ú. Polanka nad Odrou součástí plochy způsobu využití z části Lehký průmysl, sklady, drobná výroba a z části Bydlení individuální. Územní plán Ostravy navrhuje výše uvedené pozemky do plochy se způsobem využití Plochy smíšené bydlení a služby. Pořizovatel posoudil návrh změny plochy se způsobem využití na výše uvedených pozemcích z Plochy smíšené bydlení a služby na plochu Lehký průmysl a dospěl k následujícímu závěru: V textové části Územního plánu Ostravy je v kapitole Lehký průmysl uvedeno, že slouží k lehké průmyslové výrobě a logistice v samostatných objektech nebo k tomuto účelu vymezených areálech. Hlavním využitím této plochy jsou budovy, zařízení a plochy lehkého 186-4

5 průmyslu (např. válcovny, slévárny, strojírny, keramická výroba, emisně nezatěžující sekundární chemická výroba, spalovny komunálního odpadu a kompostárny, bioplynové stanice, energetické zdroje do 50 MW, stavby pro porážku a zpracování hospodářských zvířat, potravinářská výroba, textilní výroba, logistická centra, dřevařský průmysl, čerpací stanice PHM, opravny, servisy, skladovací plochy) se střední a malou emisní vydatností. V textové části Územního plánu Ostravy je v kapitole Plochy smíšené bydlení a služby uvedeno, že slouží službám a drobné výrobě integrované převážně s bydlením v rodinných domech. Plochy tohoto způsobu využití jsou charakteristické extenzivní nízkopodlažní zástavbou o výškové hladině do 3. nadzemních podlaží. Hlavní využití jsou budovy, zařízení a plochy nezávadné průmyslové výroby a služeb, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují nadměrně dopravní zátěž území a nesnižuje kvalitu prostředí v této ploše, spojené s bydlením v rodinných a bytových domech. Vzhledem k umístění pozemků uvnitř zastavěné plochy se způsobem využití Bydlení v rodinných domech je vhodnější plocha se způsobem využití Plochy smíšené bydlení a služby než plocha se způsobem využití Lehký průmysl. Namítající je majitelkou firmy Rappa, s.r.o., která se zabývá velkoobchodem hraček. Stávající budovy slouží k uskladnění hraček, prodeji hraček a k administrativě. Tomuto druhu podnikání odpovídá plocha se způsobem využití Plochy smíšené bydlení a služby, neboť se nejedná o strojírnu, keramickou výrobu nebo podobnou výrobu, ke které je přímo určena plocha se způsobem využití Lehký průmysl. Tato plocha umožňuje umístění nezávadné průmyslové výroby a služeb, což skladování a prodej hraček je. Pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem z vlastního podnětu vyhodnotili navržené řešení a zjistili, že by nepřineslo pozitivní dopad do koncepcí stanovených Územním plánem Ostravy, a proto se požadovaná úprava neakceptuje

6 Současně platný Územní plán města Ostravy, schválený dne Územní plán Ostravy pro veřejné projednání 186-6

7 Územní plán Ostravy, změna po veřejném projednání 186-7