RÒZNÉ. DobrodruÏství vápna a písku vyhodnocení pilotního projektu. komentovan ch technologick ch prohlídek

Transkript

1 RÒZNÉ DobrodruÏství vápna a písku vyhodnocení pilotního projektu komentovan ch technologick ch prohlídek A NOTACE: âlánek informuje o nové, inovativní formû prezentace stavebních památek ve správû NPÚ, kterou koncepãnû pfiipravila a realizovala technologická laboratofi NPÚ. Text pfiiná í vyhodnocení pilotního projektu komentovan ch technologick ch prohlídek, organizaãnû zaji tûn ch ve spolupráci se správou státního hradu a zámku Beãov nad Teplou. Kromû informativní povahy je cílem ãlánku také podpofiit vznik dal ích netradiãních populárnû nauãn ch forem prezentace památek ve správû NPÚ i postupû jejich ohleduplné obnovy. 1 2 Úvodem Autentické historické stavební materiály jsou jedním zv znamn ch nositelû památkov ch hodnot architektonického dûdictví. I pfiesto, Ïe na e státní hrady a zámky jsou bohatou pokladnicí tûchto pûvodních stavebních materiálû a konstrukcí, na jejich hodnotu, v znam, zvlá tní krásu, trvanlivost a v neposlední fiadû i emocionální pûsobivost není náv tûvník státních památek obvykle upozoràován. Tento tematick deficit se stal pro památkové technology NPÚ impulsem pro pfiípravu takové prohlídky památky, která by pomohla náv tûvníkûm objevovat dosud utajen, a pfiesto velmi zajímav materiálovû technologick rozmûr vzácnû dochovan ch stavebních památek. Shodou Èastn ch náhod se technologick zámûr potkal s právû pobíhajícím a na mezinárodním poli ocenûn m Projektem konzervace a presentace Horního hradu beãovského. Jedním zjeho cílû je umoïnit iroké odborné i laické vefiejnosti nahlédnutí do atraktivního procesu poznávání a záchrany jedné z mimofiádnû autentick ch stfiedovûk ch stavebních památek, a to pfiímo v procesu její postupné konzervace. 1 Konkrétním materiálovû-technologick m v stupem zámûru se tak staly speciální komentované technologické prohlídky s názvem DobrodruÏství vápna a písku, které se konaly v interiéru i exteriéru Horního hradu státního hradu a zámku (dále SHZ) v Beãovû nad Teplou. Prohlídky byly souãasnû prvním poãinem tematického materiálovû-technologického cyklu nazvaného (Ne)tu ené souvislosti, jehoï dlouhodob m cílem a smyslem je prezentování dosud opomíjen ch hodnot kulturního dûdictví. Koncepce tematického cyklu (Ne)tu ené souvislosti je zaloïena na pfiesvûdãení, Ïe prezentace záchrany a unikátních hodnot historick ch stavebních materiálû a technologií pfiímo na místû samém je velmi dûleïit m nástrojem osvûty iroké odborné i laické vefiejnosti, kter vede k posílení vztahu ke kulturnímu dûdictví a zároveà mûïe b t pro náv tûvníky památek mimofiádnû atraktivní. 2 Jedná se tedy o koncepci vycházející z premisy, Ïe zejména ryze odborná problematika, pokud je vhodnû prezentována, mûïe b t tím, co oïiví zájem vefiejnosti o památky ve správû NPÚ a posílí upadající prestiï oboru. NaplÀování takového zadání je podmínûno kreativní spoluprací multidisciplinárního t mu specialistû zoblasti památkové péãe, ktefií umûjí rozpoznat hodnoty unikátní, i kdyï ãasto zchátralé památky a ztotoïàují se s potfiebou rozváïného pfiístupu k památce zachovávajícího multikriteriální hodnoty stavby. Základní charakteristika prohlídek Speciální komentované technologické prohlídky s názvem DobrodruÏství vápna a písku pfiipravila pro letní náv tûvní sezonu roku 2011 technologická laboratofi NPÚ ve spolupráci se správou SHZ Beãov nad Teplou. 3 Pilotní cyklus prohlídek se konal v dosud bûïnû nepfiístupn ch prostorách vzácnû autenticky dochovaného Horního hradu beãovského. Téma prohlídek bylo pro náv tûvníky ne zcela obvykle cíleno na odbornou problematiku na poznání historick ch vápenn ch omítek, jejich hodnot, zpûsobû jejich zkoumání a technologií jejich záchrany. S vyuïitím pfiíhodné situace na beãovském hradû bylo téma roz ífieno i o ukázky postupû prûzkumû a záchrany unikátních historick ch omítek. Díky zapojení pracovníku správy SHZ byly technologické informace doplnûny struãn mi a pfiehlednû prezentovan mi informacemi o v voji a historii hradu. Prohlídky byly organizovány tak, aby sdûlované populárnû-nauãné informace mohl náv tûvník vyuïít jak v oblasti dal ího poznávání památek, tak i v praxi, napfiíklad pfii záchranû vlastní historické nemovitosti. PfiestoÏe byly prohlídky zámûrnû soustfiedûny zejména na historické omítky, snahou bylo obohatit v klad i o dal í související témata, jako napfiíklad trvanlivost historick ch stavebních materiálû, cena stáfií, principy konzervaãního pfiístupu, autenticita památek, emocionální pûsobení historického prostfiedí, specifikace odborné ãinnosti NPÚ. Vzhledem k tomu, Ïe v sezónû probíhaly zároveà stavebnû restaurátorské práce na exteriéru hradu, mûli náv tûvníci zcela ojedi- Obr 1. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), Horní hrad, Tabulnice. Pozorování omítek pro mikroskopem v rámci prohlídek DobrodruÏství vápna a písku. (Foto K. Rozinková, 2011) Obr. 2. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), Horní hrad, Tabulnice. Pfiíprava malty dle stfiedovûkého postupu. (Foto K. Rozinková, 2011) nûlou pfiíleïitost nahlédnout v doprovodu památkového technologa pfiímo do procesu této záchrany s moïností v stupu na le ení a prohlídky fasády hradu. Pro ty, ktefií se pro v stup na fasádu nerozhodli, byl pak pfiipraven alternativní program s prezentací dokumentárních filmov ch snímkû o stavebním v voji hradu a o dobrodruïství stavebnû-historického prûzkumu památek. Technologické prohlídky byly zakonãeny interaktivní ãástí v podobû technologické minidílny a minilaboratofie. Zde byli náv tûvníci seznámeni s nejzajímavûj ími v sledky v zkumu stfiedovûk ch postupû pfiípravy malty. S velk m zaujetím vyuïila fiada náv tûvníkû moï- 1 GIRSA, Václav; HANZL, Miloslav; MICHOINOVÁ, Dagmar; WIZOVSK, Tomá. Hrad Beãov projekt konzervace a presentace. Praha : NPÚ ÚOP v Lokti, FA âvut, GIRSA AT, s. r. o., s. ISBN Autorkami projektu jsou Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., a Ing. Gabriela Setunská. Dal ím poãinem cyklu byla organizace památkáfiské dílny s tématem hodnoty historick ch omítek a technologie jejich záchrany v praxi na pfiíkladu interiérû a fasád Horního hradu v Beãovû nad Teplou, která se konala tamtéï ve dnech 10. a pro studenty postgraduálního studia památkové péãe, odborné pracovníky NPÚ a pro studenty Ústavu památkové péãe FA âvut a Ústavu chemické technologie restaurování památek V CHT. 3 Prohlídky se konaly v termínech 18. a , 9. a a 6. a RÒZNÉ Dagmar MICHOINOVÁ, Gabriela SETUNSKÁ / DobrodruÏství vápna a písku vyhodnocení pilotního projektu komentovan ch technologick ch prohlídek 49

2 3 4 Obr. 3. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), Horní hrad, Tabulnice. Technologická minidílna a minilaboratofi. (Foto K. Rozinková, 2011) Obr. 4. Beãov nad Teplou (okres Karlovy Vary), Horní hrad, severní fasáda. V klad na le ení v rámci památkáfiské dílny. (Foto V. Krajãová, 2011) nost vyzkou et si míchání malty podle star ch postupû. Mnozí náv tûvníci také s velk m zájmem uvítali moïnost nahlédnout do technologické laboratofie a prostfiednictvím mikroskopu hloubûji proniknout do svûta zkoumání historick ch omítek a jejich povrchov ch úprav. Zájem vzbudila i moïnost seznámit se s tradiãním postupem pfiípravy vápna jako stavebního pojiva i s praktick mi ukázkami jeho vyuïití. Dílna byla pro tyto úãely vybavena názorn mi postery s doplàujícími informacemi k v kladu i reáln mi vzorky historick ch vápenn ch materiálû (omítek, nátûrû, materiálu zvápenné podlahy). K zaji tûní zpûtné vazby od náv tûvníkû, ke zji tûní jejich dal ího zájmu o podobné prohlídky a k vyhodnocení kvality realizovan ch prohlídek byl pfiipraven krátk dotazník, kter byl úãastníkûm akce pfiedán k vyplnûní na konci kaïdé prohlídky. Technologické prohlídky byly souãástí dvou V zkumn ch zámûrû NPÚ, a to MK a MK Navazovaly na dlouhodobû velmi inovativní prezentaãní a edukaãní poãiny správy SHZ Beãov nad Teplou na Horním hradû, které spolu s projektem konzervace Horního hradu získaly v roce 2010 nejvy - í ocenûní v oblasti evropské památkové péãe Cenu Evropské unie pro kulturní dûdictví/cenu Europa Nostra. 5 Vyhodnocení prohlídek Technologické prohlídky s názvem DobrodruÏství vápna a písku byly pilotním projektem. Je tedy na místû sumarizovat a vyhodnotit získané zku enosti. Propagace prohlídek byla realizována na celostátní i lokální úrovni. K prezentaci prohlídek byla zfiízena samostatná stránka na webov ch stránkách Národního památkového ústavu, paralelní prezentace probíhala rovnûï na webov ch stránkách SHZ Beãov nad Teplou. O akci informovala celostátní i lokální média, pfiipraveny byly i ti tûné propagaãní materiály (plakát, letáky). 6 Z dotazníkového etfiení vyplynulo, jaké zpûsoby propagace prohlídek jsou pro tento typ akce vhodné. Zajímav m zji tûním je skuteãnost, Ïe více neï polovina náv tûvníkû (54 %) se o prohlídkách dozvûdûla jinou formou neï prostfiednictvím ti tûn ch materiálû nebo zwebov ch stránek, a sice na doporuãení znám ch (znaãn podíl této formy se projevil zejména v druhém termínu prohlídek), dále prostfiednictvím regionálního vysílání televize a z rozhlasu. Naopak jednoznaãnû nejménû (9 %) náv tûvníkû bylo informováno prostfiednictvím webov ch stránek NPÚ. PfiibliÏnû shodn m dílem se na informovanosti náv tûvníkû o akci podílely webové stránky SHZ Beãova nad Teplou (18 %) a ti tûné materiály (19 %). Tyto v sledky je tedy tfieba zohlednit pfii pfiípadné opakované pfiípravû dal ích podobn ch akcí. V sledky jsou pfiehlednû uvedeny v grafu ã. 1. Rezervace míst pro omezenou kapacitu náv tûvníkû a jistou nepravidelnost intervalu pofiádání prohlídek se velmi osvûdãil webov systém pfiedchozí rezervace, kter slouïil i jako zdroj doplàujících informací o specifikách prohlídek. Personální zaji tûní a cena vstupného prohlídkami provázeli vïdy tfii prûvodci, technologick v klad byl struãnû doplàován v kladem o historii hradu. DoplÀování technologického v kladu o historické informace se ukázalo jako velmi vhodné. VyÏadovalo v ak peãlivou pfiípravu libreta prohlídek tak, aby bylo zaji tûno rovnomûrné rozloïení informací, jejich návaznosti a pfiehlednosti v kladu. Cílem, kter se dle respondentû podafiilo naplnit, bylo zajistit vysokou populárnû nauãnou úroveà v kladu, komplexnost poskytovan ch informací i dostateãn prostor pro dotazy náv tûvníkû. 7 Prohlídky byly koncipovány jako komorní, tedy pro malé skupiny osob. Po zku enostech s mal mi, ale i s vût ími skupinami náv tûvníkû bylo vyhodnoceno, Ïe optimální skupina pro dan úãel byla osob. Celková doba trvání prohlídky byla cca 1,5 hodiny. Jisté exkluzivitû prohlídek odpovídala i cena vstupného na akci, která byla 200 Kã pro dospûlé, zlevnûné vstupné bylo ve v i 50 Kã. Náv tûvníci byli informováni o tom, Ïe v tûïek akce se stane pfiíspûvkem na ocenûn Projekt prezentace a konzervace Horního hradu. Zájem náv tûvníkû speciální prohlídky byly realizovány v prostorách Horního hradu, objektu, kter byl v rámci tûchto prohlídek speciálnû otevfien vefiejnosti. V sledek dotazníkového prûzkumu upfiesnil, Ïe zájem o náv tûvu bûïnû nepfiístupn ch prostor hradu pfieva- Ïoval u 43 % dotázan ch, neobvyklé téma prohlídek bylo hlavním dûvodem náv tûvy akce u 52 % dotázan ch. Témûfi tfietina respondentû v ak v dotazníku za- krtla oba dûvody náv tûvy. Lze tedy shrnout, Ïe náv tûvníky pfiivedlo na akci pfieváïnû netradiãní téma prohlídky, ale pfii pfiípravû podobn ch akcí je tfieba mít na zfieteli i atraktivnost zvoleného objektu. Scénáfi prohlídek byl volen tak, aby zahrnoval nejen odborné 4 Viz Závûrem. 5 Cena Evropské unie pro kulturní dûdictví / Cena Europa Nostra byla projektu udûlena v kategorii Research v tureckém Istanbulu, více 6 Akce byla propagována formou pfiímého rozhlasového vstupu v pofiadu Odpoledne na dvojce (dne ), rozhovorem s Ing. Michoinovou, Ph.D., v cyklu Vstupte na stanici âr Leonardo a kontaktním pofiadem Kontakt na âro2. Pfiímo na Beãovû byl pofiízen vstup, kter byl následnû vysílán na ât 24. Informaci o akci pfievzala i dal í média: MF Dnes, Metro, Karlovarsk deník a dal í, webové portály zamûfiené na informace o památkové péãi, napfi. krajské i obecní informaãní portály ãi portály zamûfiené na informace o kulturních aktivitách a dal í. 7 Hlavním prûvodcem byla Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., vedoucí oddûlení technologické laboratofie NPÚ a rovnûï odborná garantka prohlídek, druh m prûvodcem byla zástupkynû kastelána SHZ Beãov nad Teplou Mgr. Katefiina Rozinková, alternativnû Alena vehlová. Dal í prûvodkynû Ing. Gabriela Setunská byla nezbytná pro zaji tûní bezpeãného nástupu na le ení a pro zaji tûní technologické minidílny a minilaboratofie. 50 RÒZNÉ Dagmar MICHOINOVÁ, Gabriela SETUNSKÁ / DobrodruÏství vápna a písku vyhodnocení pilotního projektu komentovan ch technologick ch prohlídek

3 ostatní (TV, rozhlas, na doporuãení) 54 % okna a dvefie 23 % jiné 2 % web NPÚ 9 % web SHZ Beãov 18 % ti tûné materiály 19 % krovy 26 % podlahy 17 % stfie ní krytiny 17 % zdivo 15 % Graf ã. 1. V sledky vyhodnocení dotazníkové akce efektivnost rûzn ch forem propagace prohlídek. Graf ã. 2. V sledky vyhodnocení dotazníkové akce zájem náv tûvníkû o dal í materiálovû-technologická témata. informace o omítkách, ale aby náv tûvníky rovnûï srozumitelnû seznámil s dal ími specifick mi oblastmi, které pfii tradiãních prohlídkách státních hradû a zámkû nejsou bûïnû zmiàovány. Proto byla v rámci dotazníkového etfiení zkoumána skuteãnost, zda by náv tûvníci mûli zájem i o jiná témata prohlídek. Témûfi 96 % náv tûvníkû mûlo zájem o více neï jedno z uveden ch témat, ztoho více neï 70 % náv tûvníkû o více neï tfii témata. Nejvût í zájem u náv tûvníkû vzbudilo téma historick ch krovû (26 %), dále pak téma historick ch oken a dvefií (23 %). Témûfi stejn podíl zájmu projevili náv tûvníci o téma historick ch stfie ních krytin, zdiva a podlah. ZmiÀováno bylo samostatnû i téma nástûnn ch maleb. Souhrnné v sledky jsou uvedeny v grafu ã. 2. Data svûdãí nejen o znaãném zájmu náv tûvníkû o technologicko-materiálová témata, ale z v sledku je zfiejmé, Ïe sázka na odbornost nejenïe náv tûvníky neodradila, ale stala se atraktivní pfiíleïitostí dozvûdût se nûco hloubûji, nûco více, neï je laické vefiejnosti v urãitém stereotypu dosud na na ich státních hradech a zámcích pfiedkládáno. Za vhodnû zvolenou a pro náv tûvníky pfiitaïlivou lze povaïovat i formu prohlídek tedy spojení teoretického v kladu s praktickou ãástí. Dokazuje to velmi kladné hodnocení ze strany náv tûvníkû, ktefií vysoce ocenili v sestupném pofiadí originalitu, odbornost, poutavost a interaktivnost prohlídek. Prohlídek se zúãastnilo celkem 278 náv tûvníkû (58 v ãervnu, 102 v ãervenci a 118 v srpnu). Zájem náv tûvníkû o prohlídky vykazoval jednoznaãnû stoupající tendenci. Skokov nárûst náv tûvníkû lze pozorovat zejména mezi prvním a druh m termínem prohlídek. To lze pravdûpodobnû pfiipsat i opakované medializaci prohlídek pfied jejich ãervencov m termínem. Vzhledem k tomu, Ïe pfiedpokládaná kapacita náv tûvníkû prohlídek byla cca osob, lze konstatovat, Ïe pilotní cyklus prohlídek byl naplnûn zvíce neï 80 %. Finanãní nároãnost prohlídek projekt byl pfiipraven s minimálními finanãními vstupy a plnû pokr val náklady na realizaci projektu. V tûïek akce ze vstupného byl cca Kã. Jednalo se tedy o poãin finanãnû sobûstaãn a plnû rentabilní. Z v sledkû dotazníkové ankety, ale i z pfiím ch reakcí náv tûvníkû prohlídek lze soudit, Ïe se akce setkala s velk m ohlasem. Tento ohlas potvrdil zájem iroké laické i odborné vefiejnosti o nahlédnutí do procesu poznávání a záchrany památky novou, zatím ne zcela obvyklou formou. Náv tûvnick ohlas beãovského DobrodruÏství vápna a písku lze ale interpretovat i jako obecnûj í projev zájmu laické vefiejnosti o nároãnûj í, odbornû fundované formy prezentace hodnot státních hradû a zámkû. Projekt lze tedy jednoznaãnû hodnotit jako úspû n, s vysok m potenciálem k dal ímu rozvoji. Podrobnûji jsou v sledky dotazníkové akce uvedeny ve zprávû Vyhodnocení pilotního projektu komentovan ch technologick ch prohlídek s názvem DobrodruÏství vápna a písku, která je uvedena na novû budovaném webu cyklu (Ne)tu ené souvislosti Závûrem S odkazem na mimofiádn ohlas této akce se potvrzuje, Ïe pro zv ení zájmu o nejv znamnûj í segment na eho památkového fondu, kter m je soubor státních hradû a zámkû, není zapotfiebí hledat laciná, podbízivá témata. Poutavé prezentování odborn ch témat laickou vefiejnost v mnoha pfiípadech nejenïe neodradí, ale pfiiblíïením nároãnosti odborné péãe o památky spí e pfiispûje k posílení vztahu k hodnotám památkového fondu a respektu k tûm, kdo mají ãest toto poslání naplàovat ve své nároãné a zodpovûdné profesi. To je dûvodem odhodlání technologû NPÚ pokraãovat v dobrodruïství popularizace historick ch stavebních materiálû a nepfiestávat hledat atraktivní formy odhalování (ne)tu en ch souvislostí. Akce a ãlánek vznikly za podpory dvou projektû v zkumného zámûru NPÚ, a to projektu V zkum historick ch materiálû a technologií pro jejich aplikaci pfii obnovû památkového fondu, kter je souãástí V zkumného zámûru MK a úkolu Prezentace NKP Beãov formou vzdûlávacích programû, kter je souãástí MK Podûkování za pfiípravu a realizaci prohlídek patfií dále kastelánovi SHZ Beãov nad Teplou Mgr. Tomá i Wizovskému, Mgr. Katefiinû Rozinkové, Alenû vehlové, Mgr. Josefu Rozinkovi i pracovníkûm údrïby SHZ pod vedením Milana Marhana. Dûkujeme rovnûï Mgr. ZdeÀce Kalové ztiskového referátu NPÚ a pracovníkûm referátu www stránek NPÚ za pomoc s propagací projektu. Dagmar MICHOINOVÁ, Gabriela SETUNSKÁ Kuks Granátové jablko 1 Na územním odborném pracovi ti Národního památkového ústavu v Josefovû je od roku 2009 pfiipravován projekt Kuks Granátové jablko, jehoï cílem je nejen stavební obnova budov a areálu Hospitalu Kuks, ale pfiedev ím vyuïití a pfiiblíïení dnes prázdn ch a znaãnû zchátral ch ãástí hospitalu k jejich pûvodnímu urãení, to jest místu se siln m sociálním akcentem, kde se dostává pomoci potfiebn m. Projektov zámûr byl za mimofiádného pracovního nasazení a pod velk m ãasov m tlakem zpracován kolektivem pracovníkû územního pracovi - tû a Hospitalu Kuks bûhem ãervna aï fiíjna roku 2009, a to za úãelem podání Ïádosti o poskytnutí dotace zintegrovaného operaãního programu (IOP), konkrétnû jeho prioritní osy 5.1, aktivity b, v níï se realizují vzorové projekty obnovy a vyuïití nejv znamnûj- ích souãástí nemovitého památkového fondu âr. Tento program, kter je financován ze zdrojû Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpoãtu, musí b t finanãnû udrïiteln po dobu minimálnû pût let ode dne ukonãení obnovy, a to pfii zaji tûní programové náplnû projektu. Maximálnû preferovány jsou pak ty projektové cíle, které vycházejí ze specifik pfiíslu ného památkového objektu, a jsou tedy nepfienositelné. V ichni, ktefií na projektu pracovali, si dobfie uvûdomovali, Ïe hospital i celé kukské údolí v sobû nese neopakovatelného genia loci, kter nesmí b t realizací projektu jakkoliv setfien ani potlaãen. Impulsem pfii hledání náplnû projektu se stala hospitální zahrada. Ta byla zaloïena na stávajícím místû je tû pfied v stavbou hospitalu, i kdyï v té dobû plnila spí e okrasnou funkci a slouïila k relaxaci lázeàsk ch hostû hrabûte porka. KdyÏ v roce 1743 pfii el na Kuks fiád milosrdn ch bratfií, zaãali ji fiádoví bratfii vyu- Ïívat k pûstování zeleniny, ovoce a hlavnû léãiv ch bylin. JiÏ od svého zaloïení mûla zahrada dispozici tvofienou estnácti pravideln mi poli, která byla lemována ovocn mi stromy. Tato její forma je sice zachována dodnes, ale poslední úprava pocházející ze 70. let 20. století ji bohuïel stylizovala do historizující podoby klasicistního francouzského parteru zámecké zahra- 1 Pfiíspûvek ãerpá zprojektového zámûru Kuks Granátové jablko, zpracovaného kolektivem pracovníkû územního pracovi tû NPÚ Josefov a Hospitalu Kuks. RÒZNÉ Dagmar MICHOINOVÁ, Gabriela SETUNSKÁ / DobrodruÏství vápna a písku vyhodnocení pilotního projektu komentovan ch technologick ch prohlídek Jifiina JELÍNKOVÁ / Kuks Granátové jablko 51

4 1 2 Obr. 1. Kuks (okres Trutnov), areál barokního hospitalu. (Foto Libor vec) Obr. 2. Kuks (okres Trutnov), leteck pohled na stávající areál Hospitalu Kuks. (Foto správa Hospitalu Kuks) Obr. 3. Kuks (okres Trutnov), návrh obnovy zelenû v rámci projektu Kuks Granátové jablko. (Autor SdruÏení Zahrady Kuks, 2010) dy, která je nejen v pfiímém rozporu s objektem hospitalu, ale pûsobí i prázdnû, jakoby bez Ïivota. Nosnou my lenkou projektu se stal nápad vrátit zahradû její pûvodní historické urãení, vytvofiit dojem autentického prostfiedí hospitální zahrady a zároveà ji oïivit prostfiednictvím edukaãních aktivit. Do dvanácti vnûj ích polí zahrady budou v rûzn ch kombinacích vysázeny léãivé byliny, v sadu pak historické odrûdy ovoce. Bylinná a ovocná zahrada se stane centrem v uky, poznání a odpoãinku, její produkty budou zpracovávány a vyuïívány v navazujících v ukov ch programech, které budou probíhat v budovû hospitalu. Pfiitom se pfiedpokládá aktivní zapojení frekventantû kursû i studentû kol. Nynûj í nevyhovující a zchátralé zahradní zázemí v plo e zahrady bude zcela zru eno a nové zázemí se dvûma skleníky bude vybudováno v nevyuïívané ãásti hospodáfiského dvora. Zásadní promûnou projde nádvofií hospitalu, které tvofií oddechov prostor pro náv tûvníky. Stfiedová komunikace, která je souãástí hlavní krajinné osy a pokraãuje dále skrz zahradu ke hfibitovu, bude vydláïdûna kamennou 3 dlaïbou stejnû jako ji kolmo protínající pfiíãná osa, spojující dva vstupy do hospitalu. Plocha nádvofií tím bude rozdûlena do ãtyfi obdélníkû dvou travnat ch a dvou mlatov ch. Novû bude obnoveno pûvodní zásobovací schodi tû znádvofií do hospitálních sklepû a vymûnûna kamenná obezdívka obou studní tak, aby proporãnû neru ila vzhled nádvofií. V zahradû i na nádvofií bude zbudován skryt závlahov systém a nenápadné osvûtlení hlavních komunikaãních tras. Ideov návrh fie ení obnovy hospitální zahrady zpracovali manïelé Ing. Pfiemysl Krejãifiík a Ing. Kamila Krejãifiíková, ktefií pak ke zpracování projektové dokumentace spojili své síly s firmou AND, spol. s r. o., Praha, a spoleãnû vytvofiili SdruÏení Zahrady Kuks. Zámûrem projektu je realizovat v obnoven ch prostorách hospitalu i dal í nové aktivity, které budou mít vazbu nejen na pûvodní uïitné funkce hospitalu, ale budou rozvíjet i umûlecko-duchovní stránky ãlovûka. Pro tuto my lenku se památkovému ústavu podafiilo získat deset spolupracujících subjektû, takzvan ch partnerû. Na základû vzorové obnovy jednotliv ch objektû i souvisejících venkovních prostor a nové náplnû vyuïití vznikne areál atraktivní nejen pro frekventanty iroké kály vzdûlávacích programû, ale sekundárnû i pro irokou vefiejnost. Areál bude novû vyuïíván studenty vysok ch kol k v uce související s dûjinami farmacie a zdravotnictví, k v uce restaurování ãi jin ch umûleck ch oborû. Budou zde rovnûï probíhat tematické pfiedná ky a prestiïní semináfie pro odbornou i laickou vefiejnost ãi v ukové programy pro základní a stfiední koly. Pfiidanou hodnotou je téï umoïnûní v uky a prezentace v sledkû ÏákÛ Základní umûlecké koly F. A. porka v Jaromûfii pfiímo v prostorách hospitalu. Vznikne místo pro odborné (napfiíklad restaurátorské) i umûlecké workshopy (vãetnû Ïivého umûní) a prezentaci památkové péãe. Dne ní hospital je ãástí velkolepého stavebního zámûru, kter na pfielomu 17. a 18. století pojal hrabû Franti ek Antonín pork, v znamná postava tehdej ího kulturního Ïivota. Autorem urbanistického i architektonického projektu byl architekt doby vrcholného baroka G. B. Alliprandi. Dle jeho návrhu byl mezi lety 1707 a 1716 vystavûn na vrcholu svahu nad prav m bfiehem Labe hospital s klá terem milosrdn ch bratfií, v jehoï centrální ãásti byl umístûn kostel Nejsvûtûj í Trojice. Západní ãást slouïila jako útulek pro sto chud ch starcû a vojensk ch vyslouïilcû ze porkova panství a v chodní ãást jako konvent milosrdn ch bratfií. Chatrné stavební provedení objektu v ak vyústilo jiï v 18. století v fiadu oprav a úprav. V roce 1971 do lo v hospitalu k ukonãení provozu starobince a do objektu bylo pfiestûhováno âeské farmaceutické muzeum. ZároveÀ byla zahájena dodnes nedokonãená obnova celého areálu. Dosud jsou jejími v sledky renovovan kostel a severní kfiídlo budovy s nástavbou rizalitu v severov chodním nároïí a pfiedev ím obnovení pûvodního jihov chodního sálu, kde jsou soustfiedûny originály soch M. B. Brauna. ZároveÀ s opravami fie ila státní památková péãe otázku vyuïití budov. Zatímco panovala v eobecná shoda na tom, Ïe nejvzácnûj í ãásti (tedy severní kfiídlo okolo kostela) mají b t pouïity k expoziãním úãelûm, u ostatních ãástí se tato problematika nikdy uspokojivû nevyfie ila objevovaly se návrhy jako muzeum odívání, restaurátorské dílny, okolo roku 1968 dokonce stylov hotel. Po roce 1989 pokraãovala obnova budovy a roz- ifiování expozic. Celková ãástka investic ãinila po roce 1990 témûfi 100 mil. Kã. Objevovaly se také dal í návrhy na vyuïití prázdn ch prostor hospitalu, napfiíklad jako koly v pfiírodû ãi kolicího centra farmaceutick ch firem. Tyto ne vïdy citlivé nápady vyvrcholily roku 2006 návrhem tehdej ího vedení Královéhradeckého kraje 52 RÒZNÉ Jifiina JELÍNKOVÁ / Kuks Granátové jablko

5 4 bude tfieba probourávat Ïádn nov vstup ani vkládat nová schodi tû, krom velmi decentního vloïení v tahu do historicky ménû cenného pfiístavku b val ch WC pfii jiïní stranû severního kfiídla, kter ale zûstane hmotovû i pohledovû zcela zachován. V rámci projektu vznikne mimo jiné moïnost jednoduchého ubytování zhruba pro ãtyfiicet osob, prostor pro úãely spoleãensk ch aktivit (pfiedná ky, koncerty a dal í akce) s kapacitou zhruba pro sto osob v b valém refektáfii, v nejvíce zniãeném jihozápadním kfiídle v ukové místnosti pro pfiedná ky a praktická cviãení a v jeho pfiízemí mal divadelní sál v místû b val ch stájí i mnoho dal ích uïiteãn ch a zajímav ch prostor. Dne obdrïel Národní památkov ústav rozhodnutí o poskytnutí dotace a tím zaãala dal í etapa pfiíprav na realizaci projektu. Bylo nutné vytvofiit profesionální t m, kter se pod vedením hlavního in- Ïen ra projektu Ing. arch. Dalibora Dubového zamûfiil na získání územních a stavebních povolení pro novû budovanou kanalizaci, obnovu zahrad a vlastního hospitalu i ãásti pfiístupového mostu pfies fieku Labe. V bûrové fiízení na zpracování stavební ãásti projektové pfiípravy vyhrály firmy Atelier 4, s. r. o., a SUDOP Praha, a. s., a stavební povolení na hospitál bylo vydáno V souãasné dobû je pfiipravováno zadání podmínek pro v bûrové fiízení na dodavatele stavby. Jifiina JELÍNKOVÁ Právní novinky z památkové péãe Právnické literatury k památkové péãi je jako afránu. Nabízí se moïnost publikovat na tomto místû pfiíspûvky, které se touto problematikou budou systematiãtûji zaobírat. Rozebrání aktuálních problémû nebo i srovnání se zahraniãními úpravami by mohlo pfiinést nové podnûty, které se doposud na tomto úseku práva objevovaly jen nahodile. Tento pfiíspûvek nemá ambice b t komplexním rozborem dané problematiky, ale pfiiná í nûkteré postfiehy a pfiipomínky k dosavadní situaci a mohl by b t v jistém smûru podnûtem pro publikování pfiíspûvkû s tímto zamûfiením v jednom odborném periodiku. Tato snaha by mohla navázat na ãastûj í publikaãní ãinnost z90. let minulého století, kdy ãetnost pfiíspûvkû na pfiedstavované téma byla ve Zprávách památkové péãe podstatnû vût í. MÛÏe b t sv m zpûsobem pfiíznaãné, Ïe v tomto smûru lo o pfiíspûvky znemalé míry pocházející od pracovníkû památkové inspekce 1 a také tato snaha o systematiãtûj í publikování názorû k právní úpravû na úseku památkové péãe má svûj zárodek na památkové inspekci Ministerstva kultury âr. K nejnovûj ím novelám zákona o státní památkové péãi a k provádûcím pfiedpisûm k tomuto zákonu Poslední pfiíspûvek, kter se zab val novelizacemi zákona o státní památkové péãi, vy el ve Zprávách památkové péãe v roce Proto je na místû struãnû zrekapitulovat novely a provádûcí právní pfiedpisy, které byly na úseku státní památkové péãe od vydání tohoto pfiíspûvku pfiijaty. Obecnû lze shrnout, Ïe Ïádná z v e uveden ch novel zásadním zpûsobem nemûní dosavadní vûcnou podstatu zákona o státní památkové péãi a bûïné rozhodovací ãinnosti se novely fakticky nedotkly. Zákon ã. 223/2009 Sb. byl pfiijat v souvislosti s transpozicí smûrnice 2006/123/ES o sluïbách na vnitfiním trhu, pfiiãemï jednou zjejích zásad, vypl vajících zãl. 11 této smûrnice, bylo odstranûní omezené doby platnosti povolení k poskytování sluïeb. Tato novela se tak dotkla pouze ustanovení 14a odst. 7 a 8 zákona o státní památkové péãi, kdyï vylouãila udûlení povolení k restaurování na dobu urãitou. Zákon ã. 227/2009 Sb. byl pfiijat v souvislosti s pfiijetím zákona ã. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a v textu zákona o státní památkové péãi se kromû drobn ch textov ch odkazû na tento zákon projevil vloïením nového ustanovení 43a, kter má zajistit provázání zákona o státní památkové péãi se zákonem o základních registrech. 3 Jedinou novelou, která nebyla pfiijata v souvislosti s transpozicí pfiedpisu EU nebo v souvislosti s pfiijetím jiného tuzemského zákona, je zákon ã. 124/2011 Sb. Tento zákon zafiadil do ustanovení 20 nov odstavec tfietí, kter má b t zárukou pfii zapûjãení vûci, jeï vykazuje znaky kulturní památky a jeï byla na území âeské 5 Obr. 4. Kuks (okres Trutnov), pohled na budovu hospitalu z vnitfiního nádvofií. (Foto Libor vec) Obr. 5. Kuks (okres Trutnov), pohled na zdevastované schodi tû v jihozápadním kfiídle. (Foto Libor vec) na zmûnu budovy v hotel pro bohatou klientelu. Za této situace pfii el Národní památkov ústav v Josefovû s návrhem vyuïít v echny stávající objekty v rámci projektu Kuks Granátové jablko, kter navazuje na ideu obnovy a vyuïití hospitální zahrady. Autorem architektonicko-dispoziãního ãlenûní a provozu areálu Hospitalu Kuks je Ing. arch. Martin Pour. Jeho koncepce vyu- Ïití stávajících budov v areálu hospitalu vychází zpeãlivého rozboru v ech budov a stavebnû-historick ch prûzkumû. Architekt od poãátku pfiistupoval k hospitalu s velkou pokorou; jeho snahou bylo vytvofiit zcela jednoduch a pfiehledn koncept, kter si klade za cíl vznik spoleãensko-edukaãního místa, jeï bude sv m mûfiítkem a rozsahem odpovídat moïnostem budovy i daného území to znamená, Ïe nebude zbyteãnû pfiedimenzované a velkolepé na úkor historické podstaty místa. Mezi základní historicko-architektonické hodnoty objektu patfií i dispoziãní fie ení budovy celého hospitalu, zejména fiazení jednotliv ch provozních celkû, umístûní vertikálních komunikací (schodi È) a dominantních chodeb, které definují jasné kompoziãní osy budovy. Je nutné fiíci, Ïe návrh architekta tyto hodnoty v maximální mífie respektuje, do historického zdiva ne- 1 VARHANÍK, Jifií. Základní informace. Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, ã. 1, s. 36. ISSN VARHANÍK, Jifií. K vydávání závazn ch stanovisek. Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, ã. 2, s ISSN VARHANÍK, Jifií. K právní úpravû archeologick ch v zkumû. Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, ã. 3, s ISSN STÖCKLOVÁ, Jaroslava. K pfiípravû nové právní úpravy restaurování. Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, ã. 4, s ISSN LÍBAL, Dobroslav. Listina základních práv a svobod a památková péãe. Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, mimofiádná pfiíloha ã. 7, s ISSN VARHANÍK, Jifií. K souãasné úrovni v konu státní správy v oblasti památkové péãe. Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, ã. 7, s ISSN KREJâÍ, Marek. Poznámky k provûrce dodrïování zákonnosti pfii restaurátorsk ch pracích v roce Zprávy památkové péãe. 1994, roã. 54, ã. 8, s ISSN LÍBAL, Dobroslav. Základní principy Benátské charty. Zprávy památkové péãe. 1995, roã. 55, ã. 1, s ISSN VARHANÍK, Jifií. Dal í etapa kontroly na okresních úfiadech. Zprávy památkové péãe. 1995, roã. 55, ã. 2, s ISSN VARHANÍK, Jifií. K vymezování ochrann ch pásem. Zprávy památkové péãe. 1995, roã. 55, ã. 4, s ISSN ZÍDEK, Martin. Zmûny zákona o státní památkové péãi od pfiijetí nového stavebního zákona. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68, ã. 6, s ISSN Základní registry mají b t spu tûny od , více k této problematice napfiíklad: Základní registry, mimofiádná pfiíloha ãasopisu Vefiejná správa. 2011, roã. 22, ã. 20. ISSN RÒZNÉ Jifiina JELÍNKOVÁ / Kuks Granátové jablko Michal TUP, Martin ZÍDEK / Právní novinky z památkové péãe 53

6 zákon ã. nabytí úãinnosti 223/2009 Sb. kter m se mûní nûkteré zákony v souvislosti s pfiijetím zákona o volném pohybu sluïeb 227/2009 Sb. kter m se mûní nûkteré zákony v souvislosti s pfiijetím zákona o základních registrech 124/2011 Sb. kter m se mûní zákon ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû republiky zapûjãena cizím státem. Tímto závazkem je konstatování, Ïe takováto vûc nepodléhá provedení jakéhokoliv v konu rozhodnutí ani exekuci nebo pfiedbûïn m opatfiením nelze uloïit s takovou vûcí nenakládat; nelze ani pfiijmout jakékoli rozhodnutí nebo opatfiení, které by bránilo vrácení takové vûci tomuto cizímu státu. Toto ustanovení tedy nepfiedstavuje zavedení nové rozhodovací pravomoci, ale deklaruje, Ïe nakládání s takovou vûcí nelze fakticky omezit bez souhlasu cizího státu, kter je vlastníkem vûci a vûc do âeské republiky zapûjãil. 4 Od publikování poslednû zmínûného pfiíspûvku z roku 2008 byly na úseku státní památkové péãe dále pfiijaty následující podzákonné obecnû závazné právní pfiedpisy: 1. vyhlá ka Ministerstva kultury ã. 420/2008 Sb., kterou se stanoví náleïitosti a obsah plánu ochrany památkov ch rezervací a památkov ch zón; 2. nafiízení vlády ã. 50/2010 Sb., o prohlá- ení nûkter ch kulturních památek za národní kulturní památky; 3. nafiízení vlády ã. 51/2010 Sb., kter m se mûní nafiízení vlády ã. 147/1999 Sb., o prohlá ení a zru ení prohlá ení nûkter ch kulturních památek za národní kulturní památky. K judikatufie Nejvy ího správního soudu Zatímco rozsudky Nejvy ího správního soudu k památkové péãi jsou v odborné vefiejnosti relativnû známé a snadno dosaïitelné, 5 ostatní rozsudky mohou uniknout pozornosti. Z tohoto dûvodu se tento pfiíspûvek pozastaví u ãtyfi rozsudkû, jejichï pfiedmût sice bezprostfiední vztah k památkové péãi nemá, ale jejichï obsah mûïe b t pro aplikaci zákona o státní památkové péãi dûleïit. Tfii rozsudky se zab vají otázkami v znamn mi pro pfiestupkové fiízení. Rozsudek Nejvy ího správního soudu sp. zn. 9 As 89/ z21. prosince 2010 sice nepfiiná í zásadnû nov poznatek, ale zdûrazàuje, Ïe základní v klad bûhu jednoroãní prekluzivní lhûty podle ustanovení 20 odst. 1 zákona ã. 200/1990 Sb., o pfiestupcích, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, se nemûní. Tento názor Nejvy ího správního soudu je jednak potvrzením dosavadní rozhodovací praxe tohoto soudu, ale sv m zpûsobem i odpovûdí na odbornou literaturu, která zmiàovala jiné moïné pohledy na v klad zmínûného ustanovení zákona o pfiestupcích. 6 Cel v kladov problém tohoto ustanovení je obsaïen ve spojení pfiestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok. Základní otázkou, která byla pfiedmûtem sporu v daném pfiípadû, je vyloïení spojení nelze projednat. Dané spojení nelze dle Nejvy ího správního soudu vztahovat pouze k ústnímu projednání pfiestupku podle 74 odst. 1 zákona o pfiestupcích, ale obecnû k jakémukoliv procesnímu úkonu v rámci nepravomocnû ukonãeného pfiestupkového fiízení. Nejvy í správní soud ve svém rozsudku provádí rozsáhlou citaci jednotliv ch ustanovení zákona o pfiestupcích, která stejnû jako ustanovení 74 odst. 1 tohoto zákona spojení projednat pfiestupek pouïívají, ale nespojují toto projednání s ústním jednáním, a proto by vazba v slovnû a pouze na ústní jednání byla dle Nejvy ího správního soudu zjevnû nesmyslná. Zde je tak vhodné ocitovat právní vûtu, kterou nespornû bude Nejvy í správní soud respektovat i v následujících soudních fiízeních v pfiestupkov ch kauzách a která tak bude stûïejní i pro rozhodovací ãinnost podfiízen ch správních soudû: Pokud tedy 20 odst. 1 zákona o pfiestupcích stanoví, Ïe pfiestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok, neznamená to, Ïe v fiízení nelze nafiídit a provést ústní jednání, ale Ïe v fiízení nemûïe b t proveden vûbec Ïádn úkon vãetnû napfiíklad rozhodování o úãinnosti doruãení rozhodnutí a tak dále. Lze tak shrnout, Ïe i nadále bude v rámci soudního pfiezkumu správními soudy zjevnû ustanovení 20 odst. 1 zákona o pfiestupcích vykládáno tak, Ïe do jednoho roku od spáchání pfiestupku musí rozhodnutí ve vûci nab t právní moci. Pfiipomínka tohoto rozsudku tak smûfiuje zejména k tûm správním orgánûm, které s oporou v nejrûznûj í literatufie a v kladech ustanovení 20 odst. 1 zákona o pfiestupcích hledají jak si mûkãí v klad prekluzivní jednoroãní lhûty podle zmínûného ustanovení. Bylo by tak s ohledem na zjevnû ustálenou judikaturu Nejvy ího správního soudu za stávajících okolností zásadním pochybením spoléhat na moïnost v kladu zmínûného ustanovení v tom smûru, Ïe v rámci této jednoroãní lhûty není tfieba fiízení pravomocnû ukonãit. 7 Otázkou nicotnosti rozhodnutí o pfiestupku se zab vá rozsudek Nejvy ího správního soudu sp. zn. 1 As 36/ z Nicotnost byla v tomto pfiípadû vztahována k orgánu, kter ve vûci rozhodl, a k obsahu ustanovení 10 odst. 1 písm. a) zákona o pfiestupcích. 8 Podle ustanovení 10 odst. 1 písm. a) zákona o pfiestupcích se jednání, které má znaky pfiestupku a jehoï se dopustili pfiíslu níci bezpeãnostních sborû, projedná podle zvlá tních zákonû. Takov m zvlá tním zákonem byl v daném pfiípadû zákon ã. 361/2003 Sb., o sluïebním pomûru pfiíslu níkû bezpeãnostních sborû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. 9 V daném pfiípadû bylo pfiedmûtem soudního sporu jednání profesionálního hasiãe, kter mimo rámec své sluïební povinnosti mûl fiídit vozidlo po poïití alkoholického nápoje. V dané vûci Nejvy í správní soud dospûl k závûru, Ïe dan obecní úfiad obce s roz ífienou pûsobností byl absolutnû vûcnû nepfiíslu n m správním orgánem. Osoba, která se mûla dopustit zmínûného jednání, byla v dobû rozhodování obecního úfiadu obce s roz ífienou pûsobností i v dobû spáchání posuzovaného jednání pfiíslu níkem Hasiãského záchranného sboru âeské republiky, 10 a proto se na ni plnû vztahovalo ustanovení 10 odst. 1 písm. a) zákona o pfiestupcích. Vûcnû pfiíslu n orgán k projednání protiprávního jednání profesionálního hasiãe byl jako jedin nadfiízen sluïební funkcionáfi Hasiãského záchranného sboru âeské republiky v fiízení podle 186 a násl. zákona ã. 361/2003 Sb. Z daného rozsudku tedy vypl vá jasnû seznatelná 4 JiÏ po pfiijetí této novely je úpravû vyt káno, Ïe nefie í klíãovou otázku, zda zapûjãená vûc skuteãnû vykazuje znaky kulturní památky. BlíÏe viz VARHANÍK, Jifií; MAL, Stanislav. Zákon o státní památkové péãi : komentáfi. Praha : Wolters Kluwer âr, 2011, s ISBN Viz webové stránky Nejvy ího správního soudu oblast právní úpravy Kultura. 6 KOLMAN, Petr. Zajímavá vybraná judikatura k institutu odvolání ve správním fiízení. Bulletin advokacie. 2010, ã. 11. s ISSN Na okraj je tfieba pfiipomenout, Ïe ani tento ãlánek, ani zmínûn rozsudek se nezab vá stavûním jednoroãní prekluzivní lhûty dle 20 odst. 2 zákona o pfiestupcích, podle kterého se do bûhu lhûty podle odstavce 1 ustanovení 20 zákona o pfiestupcích nezapoãítává doba, po kterou se pro tent Ï skutek vedlo trestní fiízení podle zvlá tního právního pfiedpisu. Tuto úpravu pfiinesl s úãinností od zákon ã. 62/2002 Sb., kter m se mûní zákon ã. 200/1990 Sb., o pfiestupcích, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû. Obdobná úprava je obsaïena rovnûï v ustanovení 41 zákona ã. 150/2002 Sb., soudní fiád správní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, podle kterého lhûta pro zánik odpovûdnosti za pfiestupek nebûïí po dobu fiízení pfied soudem podle soudního fiádu správního. 8 Stávající znûní tohoto ustanovení pfiinesl s úãinností od zákon ã. 362/2003 Sb., o zmûnû zákonû souvisejících s pfiijetím zákona o sluïebním pomûru pfiíslu níkû bezpeãnostních sborû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. 9 Bezpeãnostním sborem se podle 1 odst. 1 zákona ã. 361/2003 Sb., o sluïebním pomûru pfiíslu níkû bezpeãnostních sborû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, rozumí Policie âeské republiky, Hasiãsk záchrann sbor âeské republiky, Celní správa âeské republiky, VûzeÀská sluïba âeské republiky, Bezpeãnostní informaãní sluïba a Úfiad pro zahraniãní styky a informace. 10 Na okraj je tfieba pfiipomenout, Ïe ustanovení 10 odst. 1 písm. a) zákona o pfiestupcích se vztahuje v luãnû na pfiíslu níky bezpeãnostních sborû a s ohledem na projednávan pfiípad je vhodné zdûraznit, Ïe toto ustanovení se naopak nevztahuje napfi. na ãleny jednotek sboru dobrovoln ch hasiãû. 54 RÒZNÉ Michal TUP, Martin ZÍDEK / Právní novinky z památkové péãe

7 skuteãnost, Ïe orgány státní památkové péãe nejsou vûcnû pfiíslu né k postihu protiprávního jednání, kterého se dopustí pfiíslu ník bezpeãnostních sborû, a v takovém pfiípadû by mûly projednání takového jednání v souladu s ustanovením 12 správního fiádu usnesením poznamenan m do spisu postoupit osobû, které pfiíslu í kázeàská pravomoc nad dan m pfiíslu níkem bezpeãnostního sboru. Dále v ak z rozsudku vypl vá skuteãnost, která natolik zjevná b t nemusí, a to skuteãnost, Ïe jednáním mûïe b t v konkrétním pfiípadû i jednání, které nemá s plnûním sluïebních povinností nic spoleãného, napfiíklad nakládání s vlastním majetkem, kter m by mohla b t kulturní památka. Na druhou stranu v ak Nejvy í správní soud konstatuje, Ïe si je vûdom i ustanovení 10 odst. 2 zákona o pfiestupcích, podle kterého se jednání, které má znaky pfiestupku a kterého se dopustil pfiíslu ník bezpeãnostních sborû, projedná jako pfiestupek, pokud jeho pachatel pfiestal b t pfiíslu níkem bezpeãnostního sboru. V posuzovaném pfiípadû v ak k této situaci do lo aï po vydání v ech rozhodnutí správních orgánû. Zde je tfieba pfiipomenout, Ïe ustanovení 10 odst. 1 zákona o pfiestupcích se dále vztahuje na osoby podléhající vojenské kázeàské pravomoci a osoby bûhem v konu trestu odnûtí svobody nebo zabezpeãovací detence. Na závûr tohoto bloku je tedy tfieba letmo pfiipomenout, Ïe nicotnost je zcela odli nou kategorií právní vady neï nezákonnost. Nicotné ãi nulitní rozhodnutí, oznaãované téï jako paakt, je takov m aktem, kter nikoho nezavazuje a nikdo není povinen jej respektovat. 11 Lze tedy shrnout, Ïe v pfiípadû jednání, které má znaky pfiestupku a jehoï se dopustil pfiíslu ník bezpeãnostního sboru, není pfiíslu n m orgánem k projednání tohoto jednání orgán památkové péãe. Pokud by orgán státní památkové péãe vydal rozhodnutí o pfiestupku, kterého se mûl dopustit pfiíslu ník bezpeãnostního sboru, bylo by takové rozhodnutí nicotné, tedy hledûlo by se na nû, jako by nikdy nebylo vydáno, a ru eno by bylo s ohledem na právní jistotu, a to zejména jeho adresátû. 12 Pfiedmûtem posledního rozsudku Nejvy ího správního soudu, kter má vazbu na pfiestupkové právo, je provádûní dokazování formou v slechu svûdkû. Rozsudek Nejvy ího správního soudu sp. zn. 2 As 70/ z shledal jako nezákonn postup provedení v slechu svûdkû mimo ústní jednání a v nepfiítomnosti obvinûného. Zde cituje Nejvy í správní soud ustanovení 74 odst. 1 zákona o pfiestupcích, podle kterého lze v nepfiítomnosti obvinûného zpfiestupku vûc projednat jen tehdy, jestliïe odmítne, aã byl fiádnû pfiedvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náleïité omluvy nebo náleïitého dûvodu. To se v tomto pfiípadû nestalo, jednání bylo nafiízeno, nicménû v slech svûdkû se odehrál v jiném ãase a bez úãasti obvinûného. Tímto jednáním se správní orgán dopustil dle Nejvy ího správního soudu natolik markantního a závaïného procesního pochybení, Ïe zpûsobuje nezákonnost rozhodnutí správního orgánu bez dal ího, a to pfiedev ím proto, Ïe zcela vylouãilo Ïalobce z uplatàování jeho procesních práv, která jsou mu garantována právním fiádem. Nejvy í správní soud se dále zab val argumentací, Ïe deficit ústního projednání byl následnû nahrazen tím, Ïe dûkazy byly provedeny v listinné podobû, kdyï byly následnû protokoly zv slechû obvinûnému pfiedloïeny, a to mimo jiné s poukazem na ustanovení 51 odst. 1 správního fiádu. Dle Nejvy ího správního soudu v ak je tfieba mít na zfieteli to, Ïe podle 51 odst. 1 správního fiádu sice lze k provedení dûkazu uïít v ech dûkazních prostfiedkû, které jsou vhodné ke zji tûní stavu vûci, ale souãasnû musí jít o takové prostfiedky, které nebyly získány nebo provedeny v rozporu s právními pfiedpisy. ProtoÏe v ak v dané vûci byl poru en právní pfiedpis jiï pfii vzniku dûkazû, následnû oznaãen ch za dûkazy listinné (jde tedy o nezákonn proces pfii tvorbû protokolû o v slechu svûdkû), nemohly tyto podklady slouïit jako dûkazy v daném fiízení. Na místû je pfiipomenout ustanovení 51 odst. 2 správního fiádu, ze kterého vypl vá, Ïe o provádûní dûkazû mimo ústní jednání 13 musí b t úãastníci fiízení vãas vyrozumûni, nehrozí-li nebezpeãí z prodlení. Tím spí e musí k ochranû procesních práv pfiihlíïet správní orgán, kter vede fiízení o pfiestupku, jehoï souãástí je obligatorní nafiízení ústního jednání, jak to pfiedpokládá ustanovení 74 odst. 1 zákona o pfiestupcích. Je pak plnû v souladu s procesní ekonomií, pokud v slech správnímu úfiadu znám ch svûdkû 14 probûhne v rámci téhoï ústního jednání. Provedení v slechu svûdkû mimo ústní jednání bylo v rámci kontrol provádûn ch památkovou inspekcí na podfiízen ch orgánech státní památkové péãi rovnûï zaznamenáno, 15 a proto je tfieba pfiipomenout, Ïe obsah tohoto rozsudku se samozfiejmû plnû vztahuje i na postup orgánû státní památkové péãe, a to nejen v fiízeních o pfiestupcích. Judikatura nebyla jednotná v otázce moïnosti pfiímého pfiezkumu závazn ch stanovisek ve správním soudnictví. Z minulosti napfiíklad usnesení roz ífieného senátu Nejvy ího správního soudu ze dne , ã. j. 8 As 47/ , publikované pod ã. 1764/ 2009 Sb. NSS, a usnesení ztéhoï dne ã. j. 6 As 7/ umoïnila pfiím pfiezkum závazn ch stanovisek dotãen ch orgánû ve správním soudnictví, neboè závazná stanoviska pokládala za správní rozhodnutí ve smyslu 65 soudního fiádu správního. Nutné je v ak upozornit, Ïe usnesení se vztahovala k právnímu stavu pfied nabytím úãinnosti nového správního fiádu ã. 500/2004 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V nedávné dobû Nejvy í správní soud rozhodl v roz ífieném senátû rozsudkem ã. j. 2 As 75/ ze dne o zamítnutí kasaãní stíïnosti. Správní orgán vydal nesouhlasné závazné stanovisko dle 12 odst. 2 zákona ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny t kající se stavby Vûtrn park R. pod P. Stavebník se Ïalobou neúspû nû domáhal u krajského soudu a následnû u Nejvy ího správního soudu soudního pfiezkumu závazného stanoviska. Závûry rozsudku jsou plnû aplikovatelné na jakákoliv závazná stanoviska dotãen ch orgánû vydávaná dle 149 správního fiádu. Roz ífien senát opustil dfiívûj í stanovisko, které zobavy zneposkytnutí soudní ochrany pfied zásahem orgánu vefiejné správy do subjektivních práv Ïalobce pfiipou tûlo soudní pfiezkum závazn ch stanovisek. Roz ífien senát se zprvu zab val povahou závazného stanoviska dle 149 správního fiádu jako správního aktu, jehoï obsah je závazn pro v rokovou ãást rozhodnutí správního orgánu a dot ká se samotného procesu tvorby koneãného rozhodnutí. Tato závaznost potvrzuje zakládání práv a povinností vypl vajících ze závazného stanoviska a materializuje se aï v rozhodnutí koneãném. Kdyby je závazné stanovisko zakládalo pfiímo, nebylo by vydání rozhodnutí koneãného zapotfiebí. Procesní úprava uvedená v 149 odst. 3 správního fiádu JestliÏe bylo v prûbûhu fiízení o Ïádosti vydáno závazné stanovisko, které znemoïàuje Ïádosti vyhovût, neprovádí správní orgán dal- í dokazování a Ïádost zamítne. je jen projevem zásady ekonomie fiízení. Bylo by zbyteãné pokraãovat v jakémkoliv fiízení, pokud bylo v jeho prûbûhu zji tûno, Ïe Ïádosti není moïné vyhovût. Tuto zásadu správní fiád zroku 2004 reflektuje i v ostatních správních fiízeních ( 51 odst. 3). Nejvy í správní soud se zab val i dvojí formou závazn ch stanovisek, která lze dle 44a odst. 3 památkového zákona vydat formou samostatného správního rozhodnutí nebo formou závazného stanoviska dle 149 správního fiádu. Oproti minulosti je moïné z legislativní ãinnosti zákonodárce vypozorovat snahu o komplexní fie ení problematiky vydávání a pfiezkumu závazn ch stanovisek. Ta závazná stanoviska, která jsou ex lege rozhodnutími, jsou v rámci samostatnû vymezeného pfiedmûtu fiízení s to zasáhnout do subjektivních práv. Vztahují se na nû ustanovení t kající se správního fiízení a fiádn ch opravn ch prostfiedkû. Závazná stanoviska vydaná dle 149 správního fiádu zroku 2004 nejsou rozhodnutími ve smyslu 67 správního fiádu ani 65 soudního fiádu správního, jelikoï sama o sobû nezakládají, nemûní, neru í nebo závaznû neurãují práva nebo povinnosti. Zákonodárce ve shodû se sjednocujícím rozhodnutím zavedením 149 správního fiádu upfiednostnil zásadu ekonomie fiízení. Soudní pfiezkum je v souladu s ãl. 36 odst HENRYCH, Du an a kolektiv. Správní právo, obecná ãást. Praha : C. H. Beck, 1998, s. 90 a následující. ISBN VEDRAL, Josef. Správní fiád : komentáfi. Praha : BOVA POLYGON, 2006, s. 450 a následující. ISBN Aãkoli v slech svûdkû zpovahy vûci bude probíhat ústnû, nelze z této skuteãnosti dovodit, Ïe jde o ústní jednání, a proto o nûm není tfieba úãastníky fiízení vyrozumívat. Základní vlastností ústního jednání je právû vztah k úãastníkovi fiízení, kter navíc má b t dle 49 odst. 1 správního fiádu o ústním jednání uvûdomûn nejménû s pûtidenním pfiedstihem. 14 K povinnosti vypovídat jako svûdek blíïe 55 správního fiádu. 15 Viz Kontrolní zji tûní památkové inspekce Ministerstva kultury, umístûné na webov ch stránkách Ministerstva kultury RÒZNÉ Michal TUP, Martin ZÍDEK / Právní novinky z památkové péãe 55

8 Listiny umoïnûn aï v rámci koneãného rozhodnutí dle 75 odst. 2 soudního fiádu správního. Na toto nemá vliv ani skuteãnost, zda Ïádost o vydání závazného stanoviska byla podána subjektem pfied zahájením hlavního fiízení, nebo v jeho prûbûhu, ãi Ïe Ïádné hlavní (typicky územní) fiízení nemusí v pfiípadû vydání negativního závazného stanoviska jiï následovat, neboè ho pfiíslu n subjekt nezahájí. Roz ífien senát uzavfiel, Ïe závazné stanovisko vydané dle 149 správního fiádu zroku 2004 není samostatnû pfiezkoumateln m rozhodnutím ve smyslu 65 soudního fiádu správního. Vzhledem k tomu, Ïe je v ak závazn m podkladem koneãného rozhodnutí, je soudní ochrana pfied jeho zprostfiedkovan mi dopady (úãinky) umoïnûna v rámci pfiezkumu koneãného rozhodnutí ve smyslu 75 odst. 2 soudního fiádu správního. K obdobn m závûrûm dospûly ve sv ch usneseních krajské soudy. V usnesení sp. zn. 59 A 65/ z Krajsk soud v Ústí nad Labem poboãka v Liberci shledal, Ïe závazné stanovisko podle 149 nového správního fiádu je svou povahou tzv. subsumovan m správním aktem. Subsumované správní akty nepodléhají samostatnému soudnímu pfiezkumu, jejich pfiezkum soud provede aï k pfiípadné Ïalobû proti rozhodnutí, jehoï jsou takové akty podkladem. Stejná v chodiska pro své rozhodování uvádí ve svém usnesení sp. zn. 57 A 21/ z Krajsk soud v Plzni. 16 Metodická ãinnost Památkové inspekce Památková inspekce se snaïí posílit své metodické pûsobení na úseku památkové péãe. Jedním zcílû je, samozfiejmû v pfiípadû zájmu ze strany jednotliv ch úfiadû nebo územních odborn ch pracovi È Národního památkového ústavu, udrïovat pravideln odborn kontakt realizovan napfi. formou pfiedná kové ãinnosti a semináfiû nebo i jednotliv ch dotazû ke konkrétním pfiípadûm. Novû jsou jednotliv m krajûm âeské republiky pfiifiazeni územní garanti, jejichï seznam je publikován na webov ch stránkách Ministerstva kultury âr v kapitole vûnované památkové inspekci. Dále jsou na webov ch stránkách Ministerstva kultury âr pravidelnû zvefiejàovány anonymizované extrakty z provádûn ch kontrol. Pfiehled pochybení objevujících se ve správní ãinnosti orgánû památkové péãe mûïe pûsobit jako ukazatel slep ch uliãek pro ostatní správní orgány, nejen ty kontrolované. V neposlední fiadû je na webov ch stránkách zvefiejnûno aktuální znûní památkového zákona s judikaturou správních soudû t kajících se nejen památkové péãe, ale i správních fiízení obecnû. Pfiipojena jsou i v kladová stanoviska Ministerstva kultury âr, ale i dal ích subjektû zaujatá k otázkám vztahujícím se k památkové péãi. Michal TUP, Martin ZÍDEK 16 Autofii nemají v souãasné dobû informace, zda usnesení bylo napadeno kasaãní stíïností. SEMINÁ E KONFERENCE AKCE âesko-sask projekt Stfiedoevropská kulturní krajina Montanregion Kru nohofií/erzgebirge cesta ke svûtovému dûdictví UNESCO Dne 17. bfiezna 2011 probûhla v konferenãním sále Krajského úfiadu Ústeckého kraje jednodenní konference s názvem Montanregion 1 Kru nohofií/erzgebirge dûdictví hor, která se konala v rámci projektu Stfiedoevropská kulturní krajina Montanregion Kru nohofií/erzgebirge cesta ke svûtovému dûdictví UNESCO. Projekt je financován zevropského programu Cíl 3 (Ziel 3), kter je urãen na podporu pfieshraniãní spolupráce mezi âeskou republikou a Svobodn m státem Sasko. V ãesko-saském projektu zastupují âeskou republiku Ústeck kraj v roli hlavního koordinátora a Oblastní muzeum v Mostû jako dal í ãesk projektov partner. Saská strana je v projektu zastoupena BáÀskou akademií Technické univerzity ve Freiberku (Technische Universität Bergakademie Freiberg) 2 a úãelov m a podpûrn m SdruÏením Montanregion Erzgebirge (Förderverein Montanregion Erzgebirge, dále jen SdruÏení FME). V e popsan projekt 3 odstartovala pfiedev ím dosavadní aktivita na nûmecké stranû hranice, kde sa - tí projektoví partnefii v ãele s prof. Dr. Helmuthem Albrechtem 4 ztechnické univerzity ve Freiberku jiï od roku systematicky podporují a rozvíjejí my lenku nominovat hornickou krajinu Kru nohofií k zápisu na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO (dále jen Seznam svûtového dûdictví). Vedle zpracování studií vûnujících se této problematice bylo dne 13. ãervna 2003 ve Freiberku zaloïeno v e zmínûné SdruÏení FME, a to jako organizace zaji Èující odbornou a organizaãní podporu projektu Montanregion Kru nohofií/erzgebirge cesta ke svûtovému dûdictví. SdruÏení slouïí pfiedev ím pro zpracování nominaãní dokumentace a dokumentû s ní souvisejících k vybran m lokalitám a objektûm Kru n ch hor, zafiazen m do sériové nominace na Seznam svûtového dûdictví. 6 Montanregion Erzgebirge Hornická oblast Kru - nohofií, která leïí na hranicích dvou zemí, Nûmecka 1 Nûmeck pojem Montanregion lze pfiekládat jako hornická oblast ãi hornick region. Pro úãely projektu a terminologickou jednoznaãnost je v ak obûma partnery shodnû uïíváno právû nûmecké spojení Montanregion, kter m je vymezeno zájmové území projektu. 2 O projektu rovnûï blíïe informují webové stránky univerzity: Obr. 1. tola Star Martin v Krupce (okres Teplice), prohlídková tola prezentující zpûsoby dob vání a technologii tûïby cínu, souãástí je venkovní expozice dûlní techniky. (Foto Franti ek Mlnafiík, 2010) Obr. 2. Krupka (okres Teplice), tola Star Martin, cínová Ïíla zvaná Luká. (Foto Olga Bukoviãová, 2011) 3 Souhrnnû o projektu jiï dfiíve informovala POKORNÁ, Libu e. Montanregion Erzgebirge/Kru nohofií cesta ke svûtovému dûdictví UNESCO. Muzeum. 2010, roã. 48, ã. 1, s ISSN ALBRECHT, Helmuth; LADWIG, Roland; KUGLER, Jens. UNESCO-Welterbe Montanregion Erzgebirge : Abschlussbericht (Machbarkeitsstudie). Freiberg s. Rukopis. Technische Universität Bergakademie Freiberg. ALBRECHT, Helmuth. Das Erzgebirge als UNESCO-Kulturlandschaft. Forum der Geoökologie. 2003, roã. 14, s ISSN T Ï. Montanregion Erzgebirge Ein Projekt für das UNESCO-Welterbe. Informationen des Sächsischen Museumsbundes e.v. 2003, ã. 26, s ISSN X. T Ï. Montanregion Erzgebirge Ein Projekt für das UNESCO-Welterbe. Die Technikgeschichte als Vorbild moderner Technik: Schriftenreihe der Georg-Agricola-Gesellschaft. 2003, roã. 28, s T Ï. Projekt UNESCO Welterbe Montanregion Erzgebirge [CD-ROM]. Freiberg : Förderverein Montanregion Erzgebirge e.v., V roce 1998 bylo Kru nohofií, respektive Hornická a kulturní krajina Kru nohofií, zapsáno na národní indikativní seznam SRN s cílem prosadit návrh k zápisu na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. Nominace na nûmecké stranû zahrnuje oblast o rozsahu více neï km 2 s fiadou památek a sídel, která jsou úzce spojena s historií tûïby a hutnictví v této oblasti. 56 RÒZNÉ Michal TUP, Martin ZÍDEK / Právní novinky z památkové péãe SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

9 3 Obr. 3. Mapa lokalit s montánními památkami na nûmecké a ãeské stranû Kru n ch hor, pouïito s laskav m svolením oddûlení památkové péãe Krajského úfiadu Karlovarského kraje. (Reprofoto) Obr. 4. Georgius Agricola, ukázka pfiibliïující hornickou ãinnost ve stfiedovûkém Kru nohofií, dfievoryt. (Pfievzato z publikace Jifiího Agricoly Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Praha : Národní technické muzeum, 1976, s. 62) 4 a âeska, je mimofiádnû cenné a v znamné území zhlediska tûïby rud barevn ch kovû a jin ch nerostn ch surovin, 7 s historickou kontinuitou od 12. století, aãkoliv zde tûïba v rûzné intenzitû probíhala jiï od pravûku. âeská i nûmecká ãást pohofií se v minulosti vyvíjely obdobn m zpûsobem, v nûkter ch obdobích tvofiily dokonce jednotn hospodáfisk a spoleãensk celek, pfiestoïe se jednalo o dva rozdílné státní útvary. 8 Historickou kontinuitu Kru nohofií naru il aï v voj po druhé svûtové válce, kdy se obû ãásti rozvíjely oddûlenû. âeská ãást po odsunu sudetsk ch NûmcÛ byla dosídlena; fiada sídel doznala zmen ení nebo zcela zanikla. Chybûjící vazba nov ch obyvatel vûãi regionu se pak projevila upadnutím fiady montánních památek v zapomnûní. Zájem o montánní problematiku Kru nohofií se u nás fiadu let pohyboval pouze v rovinû odborníkû ãi laikû-nad encû. Sílící zájem i aktivity na nûmecké stranû postupnû podnítily podporu regionálních institucí na ãeské stranû, kde pfies deset let trvající snaha vyzvednout pozapomenuté montánní památky Kru nohofií aï na úroveà svûtového dûdictví vyvrcholila spoleãn m ãesko-sask m projektem. Ústeck kraj zde v zásadû vstoupil do jiï rozpracovaného projektu, kter právû pfiipojením ãeského kulturního dûdictví získává svou ucelenost. Evropsk pfieshraniãní projekt nazvan Stfiedoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Kru nohofií cesta ke svûtovému dûdictví UNESCO byl schválen Monitorovacím v borem dne 4. kvûtna 2010 jako projekt s náklady témûfi EUR. Projekt usiluje o záchranu, dokumentaci a prezentaci památek spojen ch s dolováním rud v Kru - n ch horách. Jeho cílem je dosáhnout zápisu vybran ch objektû, lokalit i cel ch ir ích území na ãeské i saské stranû Kru nohofií na Seznam svûtového dûdictví, od nûhoï se obecnû oãekává, Ïe jím vzroste povûdomí o historii Kru n ch hor a roz ífií se zejména montánní turismus. V Sasku bylo k nominaci na zápis vytipováno a je pfiipraveno celkem ãtyfiicet objektû a lokalit reprezentujících montánní tradice. Na ãeské stranû jsou v souãasné dobû vypracovány studie, 9 které mûly za úkol na základû shodné metodiky vytipovat lokality zv chodního, stfiedního a západního Kru nohofií (obr. 3), které lze z hlediska posouzení hodnot zapojit do spoleãné sériové nominace âr a SRN. 10 Vtéto souvislosti je také podle spoleãné metodiky naplàována jednotná databáze pro zdej í hornick region. 11 V znam obou stran Kru n ch hor je z hlediska montánního dûdictví nezpochybniteln, proto jiï v roce 2006 nechalo Oblastní muzeum v Mostû zpracovat zá- 6 Podle Montanregion Kru nohofií: Posouzení potenciálu území a památek. Ústí nad Labem 2006, s. 1. Rukopis závûreãné zprávy. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. Více o sdruïení na: 7 Pfiedev ím stfiíbro, Ïelezo, olovo, cín, zinek, mûì, kobalt, bismut, nikl, wolfram, uran. 8 Podle Montanregion Kru nohofií, cit. v pozn. 6, s URBAN Michal a kol. Projekt Montanregion Kru nohofií/erzgebirge cesta ke svûtovému dûdictví UNESCO. Tfii studie k hornické a kulturní krajinû ãeského kru nohofií s v chozími body Krupka, Hora Svaté Katefiiny, Jáchymov. Most : Oblastní muzeum, Rukopis. 10 Aktuálnû je téma Hornická kulturní krajina Kru nohofií zaãlenûno na indikativní seznam âr. Dne odsouhlasilo saské státní ministerstvo vnitra spoleãné podání nominaãního návrhu s âr. 11 V chozí je v tomto kontextu jiï existující jednotná databáze na saské stranû. K tomu POKORNÁ, L., cit. v pozn. 3, s. 38. SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 57

10 6 5 Obr. 5. Mûdûnec (okres Chomutov), tola Marie Pomocné, jedna ze tol v souãasnosti zpfiístupnûn ch vefiejnosti, prezentující dûjiny tûïby. (Foto Franti ek Mlnafiík, 2010) Obr. 6. Mûdûnec (okres Chomutov), vrch Mûdník s kaplí Neposkvrnûného poãetí a se tolou Pod kapliãkou, ukázka montánní krajiny. V terénu jsou patrné pozûstatky po tû- Ïebních ãinnostech (haldy, propadliny, odvaly). (Foto Adam rejber, 2010) Obr. 7. Mûdûnec (okres Chomutov), tola Marie Pomocné, ukázka historick ch nástrojû vyuïívan ch pfii tûïbû. (Foto Franti ek Mlnafiík, 2010) 7 vûreãnou zprávu k posouzení ãeské ãásti Kru nohofií jako hornické a kulturní krajiny s vytipováním objektû vhodn ch pro zápis na Seznam svûtového dûdictví. 12 V bûr a hodnocení objektû a lokalit probíhaly na základû nûkolika pfiedem stanoven ch hledisek, která mají slouïit k potvrzení v jimeãnosti daného území: 1. nadzemní a podzemní hornické památky; 2. krajina formovaná hornickou ãinností, její flóra, fauna a biotopy; 3. hornická mûsta, sídli tû a hornictvím ovlivnûné stavby; 4. umûní, umûlecká fiemesla, hudba a literatura; 5. národní ráz a zvyky; 6. vzdûlání, vûda a politika; 7. archivy a sbírky; 8. tradiãní v voj od prûmyslové v roby k moderní hospodáfiské oblasti. 13 Jako vhodné k nominaci na Seznam svûtového dûdictví zde byly urãeny následující objekty a lokality: Královská mincovna v Jáchymovû 14 (Karlovarsk kraj), tola Star Martin v Krupce (Ústeck kraj, obr. 1 2), tola Mikulá v Hofie Svaté Katefiiny (Ústeck kraj), tola Marie Pomocná v Mûdûnci (Ústeck kraj, obr. 5 a 7), Blatensk vodní pfiíkop 15 (Horní Blatná, Karlovarsk kraj) a Rudné loïisko Pfiebuz (Karlovarsk kraj). Tento v bûr byl posléze roz ífien o dal í objekty a lokality, které zkoumají v e citované studie. Ty vyhodnotily a blíïe urãily, které objekty a lokality odpovídají jiï na nûmecké stranû vymezen m spoleãn m kritériím mimofiádné (vynikající) univerzální hodnoty. 16 PrÛkaznost svûtové hodnoty, takzvané mimofiádné univerzální hodnoty (téï OUV) 17 vybran ch statkû 18 je jednou zklíãov ch podmínek pro úspû nost plánované sériové nominace 19 montánního dûdictví Kru nohofií. Vedle vlastních hodnot musí obû zemû garantovat ma- 12 Montanregion Kru nohofií, cit. v pozn Pfiejato z Montanregion Kru nohofií, cit. v pozn. 6, s. 2; téï POKORNÁ, L., cit. v pozn. 3, s Památkovû chránûno, kulturní památka Mincovna Jáchymov, Ústfiední seznam kulturních památek âr, rejstfi. ã / Památkovû chránûno, kulturní památka Vodovodní pfiivadûã Blatensk, Ústfiední seznam kulturních památek âr, rejstfi. ã / Saská strana na základû Operaãních smûrnic k napl- Àování Úmluvy o ochranû svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví navrhla celkem ãtyfii ze esti kritérií pro kulturní dûdictví, kritérium (ii), (iii), (iv), (vi). 17 Anglicky outstanding universal value (OUV). Mimofiádná univerzální hodnota je v pfiípadû Montanregionu Kru nohofií spatfiována pfiedev ím v jedineãné kombinaci zachoval ch materiálních památek a vlivû minul ch epoch na hospodáfisk, kulturní, technick, vûdeck, umûleck a správní v voj spoleãnosti a území, kde v voj není uzavfien, ale hraje aktivní roli v souãasné spoleãnosti. Podle Montanregion Kru nohofií, cit. v pozn. 6, s Pojem statek je uïíván v souladu s anglickou a francouzskou terminologií. Lze jej vztáhnout jak na památkovû chránûná území, tak na jednotlivé památkovû chránûné objekty a lokality. 58 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

11 Obr. 8. Vejprty (okres Chomutov), tola Antonína Paduánského urãená ke zpfiístupnûní, stav po rekonstrukci. (Foto Adam rejber, 2010) Obr. 9. Vejprty (okres Chomutov), kostel sv. Martina, pûvodnû pozdnû gotick hfibitovní kostel, pozdûji zmûnûn na hfibitovní kapli. (Foto Adam rejber, 2010) ximální ochranu a péãi o takové statky, coï mimo jiné dokládají dokumentem oznaãovan m anglick m termínem Management Plan. 20 V âeské republice památkov zákon vymezuje hned nûkolik typû památkové ochrany. Na úrovni zákona tak poïívají nejvy í moïné památkové ochrany národní kulturní památky, památkové rezervace, archeologické rezervace a krajinné památkové zóny. Takov chto typû chránûn ch kulturních statkû se ve vymezené oblasti Kru nohofií nalézá jen znaãnû omezen poãet a z esti v e jmenovan ch se v kategorii nejvy í památkové ochrany nenachází ani jediná. Královská mincovna v Jáchymovû, která le- Ïí na území mûstské památkové zóny, a Blatensk vodní pfiíkop jsou v tomto pfiípadû pouze kulturními památkami. Vlastní projekt tak na ãeské stranû stojí pfied nûkolika nároãn mi úkoly, znichï nejdûleïitûj í je argumentaãnû prokázat mimofiádnou univerzální hodnotu vybran ch statkû a zároveà do budoucna zajistit jejich odpovídající památkovou ochranu. Tyto dva jmenované úkoly jsou souãasnû hlavními podmínkami pro to, aby se vybrané objekty a lokality pfiedstavující jednotnou skupinu (sérii) mohly ucházet o zaãlenûní do nominaãního projektu. 21 Do konce roku 2011 k prezentaci projektu probûhla jiï celá fiada akcí, které mûly podpofiit a v ir ím mûfiítku zdûraznit hodnoty a v znam hornické oblasti Kru nohofií. Zdej í kulturní krajina Montanregion se vyvíjela jako multidisciplinární prostfiedí se specifick m krajinn m a spoleãensk m charakterem. PozÛstatky po historické dûlní tûïbû a Ïivotû s ní spojeném pfiedstavují ojedinûl soubor takzvan ch montánních památek, aè se jedná o relikty podzemních dûlních dûl nebo dal í archeologické památky dochované v otevfiené krajinû, jako jsou haldy, propadliny, toly, vodní nádrïe a kanály. Neoddûlitelnû k nim náleïí také specifická fauna a flóra a ve keré biotopy, které vznikly v podmínkách ovlivnûn ch starou dûlní ãinností. Horní podnikání bylo samozfiejmû primárnû ekonomickou ãinností, a jeho vliv tak pronikal do v ech oblastí Ïivota. Proto nacházíme také specifické rysy v urbanismu horních mûst i v architektufie jednotliv ch staveb, jak lze dobfie sledovat na pfiíkladu mûst Jáchymova ãi Krupky. Na ohlasy montánních aktivit v ak naráïíme i v takzvané Ïivé kultufie, tedy v umûní a umûleck ch fiemeslech nebo etnografick ch pramenech. S montánními aktivitami jsou pak neodmyslitelnû spjaty oblasti vûdy a techniky. 22 Naposledy se na tyto aspekty snaïila upozornit právû konference Montanregion Kru nohofií/erzgebirge dûdictví hor, která probûhla pod zá titou Ústeckého kraje. Akce se zúãastnilo více neï sedm desítek úãastníkû zfiad odborné vefiejnosti, zástupcû kru nohorsk ch obcí a milovníkû Kru n ch hor zãeské i sas- 8 9 ké strany. Pfiíspûvky 23 uvádûly pfiítomné do problematiky urbanismu a typologie zástavby kru nohorsk ch zací jako muzeí a archivû, stejnû jako zástupci obãan- podílejí pfiirozenû i zástupci dal ích odborn ch organi- mûst, kartografie Kru n ch hor ãi posouzení archivních materiálû nûkter ch horních mûst zhlediska de- Kru nohofií je územím, které bylo a je ovlivnûno vísk ch sdruïení z celého zájmového území. mografického. Byla pfiiblíïena symbolika hornick ch ce neï osmisetletou hornickou a hutnickou minulostí. motivû, zejména na sakrálních stavbách, a v neposlední fiadû byla pozornost vûnována také zdej ím bio- stranách hor, zpûsob Ïivota, urbanismus, architektu- TûÏba rud, migrace hornického obyvatelstva na obou topûm a Ïivotu zástupcû fauny a flóry v pozûstatcích ra i náboïenské my lení to v e i pfies existenci hranice propojilo saskou a ãeskou ãást Kru n ch hor. po hornick ch ãinnostech v Kru nohofií. V pfiípadû projektu je v ak na ãeské stranû sledována celá fiada dal ích cílû, které jsou odrazem dlouhotového dûdictví je ukázat jedineãnost zdej í industri- Smyslem projektu i vlastní nominace na Seznam svûdobé systémovû organizované aktivity Saska. V rámci ální kulturní krajiny, jejíï trval rozvoj po staletí probíhá v závislosti na tûïbû a zpracování barevn ch kovû projektu je totiï vysoce v znamná úzká spolupráce s mûsty a obcemi, kter ch se potenciální nominace a nerostn ch surovin. bude dot kat a které pfiípadn m zápisem na Seznam Olga BUKOVIâOVÁ, Jitka VLâKOVÁ svûtového dûdictví mohou získat prestiïní uznání a zafiadit se tak mezi svûtovû v znamné turistické destinace. Na této úrovni je tfieba nejen nalézt podporu pro v - e uvedené kroky zaji tûní dostateãné památkové ochrany vybran ch statkû ãi tvorba Management Planu, ale také zahájit irok proces osvûty, která by prohloubila povûdomí o smyslu a v znamu zápisu Montanregionu na Seznam svûtového dûdictví. Neménû dûleïitá je rovnûï spolupráce mezi kraji, neboè 19 K této sériové nominaci blíïe POKORNÁ, L., cit. Kru né hory nejsou rozdûleny jen mezi âeskou republiku a Spolkovou republiku Nûmecko, ale dûlí se o nû 20 Plán nakládání se statky zapsan mi na Seznam svûto- v pozn. 3, s na ãeské stranû i dva kraje, Ústeck a Karlovarsk. vého dûdictví; doporuãená struktura dokumentu je zvefiejnûna na webov ch stránkách Ministerstva kultury âeské A i kdyï jejich spolupráce, která byla na tomto poli nastartována v roce 2009, stojí v tuto chvíli mimo rámec republiky, Odbor památkové péãe. Viz projektového partnerství, vyvaïuje ji odbornost a kvalita zpracování podkladû vybran ch lokalit západního 21 BlíÏe k procesu nominace KUâOVÁ, Vûra. Svûtové kul- cz/. Kru nohofií odborníky, které sdruïuje ve své pracovní turní a pfiírodní dûdictví UNESCO. Praha : NPÚ ÚP, skupinû Karlovarsk kraj. Dal í vítaná a zároveà nezbytná je spolupráce s nejrûznûj ími odborn mi a me- 22 Charakteristiky území shrnuty podle Montanregion ISBN todick mi pracovi ti, v tomto pfiípadû se jedná zejména o jednotlivá pracovi tû Národního památkového 23 Pfiíspûvky jsou zvefiejnûny na webov ch stránkách pro- Kru nohofií, cit. v pozn. 6. ústavu, kde pûsobí specialisté na problematiku montánního dûdictví. Na pfiípravû materiálû k projektu se jektu Montanregion Erzgebirge/Kru nohofií: SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 59

12 1 2 Pracovní setkávání ve vile Stiassni Brno, Pisárky Dne 12. ãervence 2010 se konala ve vile Stiassni zahajovací tisková konference, kterou uspofiádaly NPÚ ÚP a NPÚ ÚOP v Brnû na téma Historické zahrady, parky a chránûná historická vegetace za úãasti generální fieditelky Ing. arch. NadûÏdy Goryczkové a dal ích odborn ch pracovníkû a studentû Mendelovy univerzity v Brnû, Zahradnické fakulty v Lednici. Souãástí byla i komentovaná prohlídka zahrady. Slavná brnûnská vila, kterou si v letech nechali v Brnû-Pisárkách postavit manïelé Alfred a Hermine Stiassni od v znamného architekta Ernsta Wiesnera, se doãká obnovy spoleãnû s pfiilehlou zahradou. Areál vily bude slouïit k vytvofiení badatelské a dokumentaãní platformy pro oblast architektonické moderny. Pfii úpravách této vily budou pouïity metodické postupy pro obnovu architektury z let 20. století. Metodické Centrum obnovy památek architektury 20. století (COPA) vznikne jako zázemí pro studijní, badatelské a edukaãní aktivity. Budou zde probíhat konzultace k dané problematice a bude slou- Ïit jako zázemí pro semináfie a konference. Partnerem projektu je Fakulta architektury Vysokého uãení technického v Brnû. Dotace bude poskytnuta zintegrovaného operaãního programu (IOP), oblast intervence 5.1, kterou administruje Ministerstvo kultury âr pod názvem Národní podpora vyuïití potenciálu kulturního dûdictví. Dotace ve v i Kã pocházejí zevropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpoãtu âeské republiky. JelikoÏ se poãítá i s obnovou zahrady u vily, bylo zadáno zpracování projektové dokumentace. Doc. Ing. Pavel imek, Ph.D., s kolektivem firmy Florart Uhersk Brod vyhotovil projektovou dokumentaci s názvem Obnova zahrady u vily Stiassni, Brno-Pisárky. Cílem zámûru je obnova historicky doloïené kompozice zahrady v ãásti dfievinn ch vegetaãních prvkû a zaji tûní dlouhodobé stability vegetaãních prvkû zahrady zvlá tû s pfiihlédnutím k provozní bezpeãnosti objektu. Îádost o finanãní podporu zoperaãního programu Ïivotního prostfiedí, oblasti 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny pfiipravil Bc. Roman Zámeãník. Bûhem pracovního setkání, jehoï souãástí byla tisková konference, byly pfiedneseny tyto pfiíspûvky: Ing. Lenka K ESADLOVÁ: Národní centrum zahradní kultury v KromûfiíÏi, Ing. Dagmar FETTEROVÁ: Zámecké zahrady a parky u památkov ch objektû v Jihomoravském kraji, Bc. Roman ZÁMEâNÍK: Historie zahrady u vily Stiassni a odborn v klad pfii procházce zahradou, Ing. Oto BERNAD: Problematika lednického parku, prof. Vladimír LAPETA a Mgr. Petr CZAJKOW- SKI: odborn v klad pfii prohlídce vily Stiassni. Samotná vila se zahradou, zvaná téï vládní vila, slouïila dfiíve jako reprezentaãní objekt, pfie la pod správu NPÚ ÚOP v Brnû a po obnovû bude zpfiístupnûna vefiejnosti. NPÚ ÚOP v Brnû v rámci pokraãování tradice tematick ch setkávání uspofiádal dne 12. ãervence 2011 dal í pracovní setkání s aktuálním tématem k historick m zahradám, parkûm a zásobním zahradám v rámci svého pûsobení. Potû ující byla i v tomto roce úãast studentû lednické zahradnické fakulty. Byly pfiedneseny následující pfiíspûvky: Bc. Roman ZÁMEâ- NÍK: Zahrada vily Stiassni meziváleãné zahradní umûní, EvÏen KOPECK : Zámecké zásobní zahrady minulost, souãasnost, budoucnost?, doc. Ing. Pavel IMEK, Ph.D.: Obnova zahrady u vily Stiassni, Ing. Pfiemysl KREJâI ÍK, Ph.D.: Bylinková zahrada ve Valticích, Ing. Kamila KREJâI ÍKOVÁ: Pfiipravovaná obnova zámeckého parku v Uherãicích a zahrady u vily Tugendhat, Ing. Oto BERNAD: Problematika zámeckého parku v Lednici, Ing. Roman KREJâA: Péãe o novû zaloïené aleje v zámeckém parku v Miloticích a pfiipravovaná obnova zámeckého zahradnictví, Ing. Dagmar FETTEROVÁ: Rekonstrukce oranïérie v Lomnici u Ti - nova, Ing. Zdenûk NOVÁK: Obnova zelenû v Mûstské památkové rezervaci Brno, Mgr. Hana RAMBOUS- KOVÁ: Celostátní anketa Strom roku 2011 a informace o grantech. Garantem obou zajímav ch a podnûtn ch setkání ve vile Stiassni byl Mgr. Zdenûk Musil a spolugarantkou a moderátorkou obou akcí Ing. Dagmar Fetterová. Dagmar FETTEROVÁ Autorkou fotografií je D. Fetterová. Obr. 1. Brno-Pisárky, vila Stiassni, pfiedná kov program ve vile. (Foto 2011) Obr. 2. Brno-Pisárky, vila Stiassni, v hled na sadovû upraven prostor pfied terasou s naklonûnou katalpou. (Foto 2011) Celostátní semináfie na hradû Bítov a na státním zámku v Tfieboni Ve dnech záfií 2010 se uskuteãnil celostátní semináfi se zahraniãní úãastí na téma AranÏování kvûtin v historickém interiéru, tentokrát v areálu státního hradu Bítov (okres Znojmo). Akci uspofiádal Národní památkov ústav územní odborné pracovi tû v Brnû ve spolupráci se správou státního hradu Bítov a Kvûtinovou galérií Brno. JiÏ po jedenadvacáté se se li na tfiídenním semináfii pracovníci památkov ch ústavû a muzeí, ktefií se zab vají aranïováním Ïiv ch kvûtin na sv ch objektech. Pfiedná ková ãást semináfie probíhala v nedávno vybudovaném penzionu s názvem Rumburak. První den bylo na programu seznámení s pfiírodními a kulturními památkami v okolí hradu, které jsou souãástí krajinné památkové zóny Vranovsko-Bítovsko (vyhlá- ené Ministerstvem kultury âr v roce 2002). PrÛvodcem byl PhDr. Jan Kozdas, odborn pracovník NPÚ ÚOP v Brnû, kter je specialistou na toto území. Úãastníci se seznámili s historií Mohyly pfiedkû ve tvaru obelisku, kde byli pohfibeni Lichtemburkové ( ), b valí zakladatelé pûvodnû dfievûného zemûpanského hradu Bítova, pfiebudovaného na kamenn ; pro li pfiírodním parkem se zachoval mi solitérními vûkovit mi stromy aï k takzvanému Slamûnému mostu, kter byl údajnû nejstar ím stfiedovûk m mostem u nás. Jeho rekonstrukci provedly Lesy âr, s. r. o., Znojmo. Hradní studánka Burgquelle a vyhlídka na impozantní hrad Bítov ukonãila mal okruh pfiírodním parkem v této ãásti. Následovala exkurze po nûkdej í stfiedovûké cestû vedoucí k b valé obci Bítov, 60 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

13 2 1 Autorkou v ech fotografií je Dagmar Fetterová. Obr. 1. Bítov (okres Znojmo), Brigita Nagyová (Betliar) aranïuje v kapli. Obr. 2. Bítov (okres Znojmo), hodnocení aranïování. Obr. 3. TfieboÀ (okres JindfiichÛv Hradec), Marta Sedláková (NPÚ ÚOP v Brnû) pfii aranïování. která byla v roce 1933 zatopena, dále ke kamenné bránû zroku 1835 a k souso í padajícího knûze s andûlem. Kastelán Jan Binder provedl úãastníky semináfie místnostmi prvního poschodí hradního paláce, kde probíhalo aranïování kvûtin. Druh den semináfie byly na programu odborné pfiedná ky: Marta SEDLÁKOVÁ: Inspirace stylov mi interiéry historismu 19. století, Miroslava JANÍâKOVÁ: Kvûtina a Genius loci, EvÏen KOPECK : Kamélie unikátní sbírka kaméliov ch kefiû na zámku v Rájci nad Svitavou, Markéta a Petr VELIâKOVI: Historické objekty krajináfiské architektury v kontextu dne ka, Eduard CHVOSTA: Rostliny z botanick ch zahrad vhodné k aranïování. V odpoledních hodinách si v historick ch prostorách hradu úãastníci prohlédli v stavu Marty SEDLÁKOVÉ: Osobní hygiena lechty a v stavu fotografií s aranïérsk mi námûty zpfiedcházejících akcí Veroniky SKÁLOVÉ s názvem Kvûtiny pro zámeckou paní. Následovaly praktické floristické ukázky Slávka RABU ICE vázání kytic v prostoru parkánové hradní zahrady. V penzionu Rumburak pak ve veãerních hodinách pokraãovaly v diskusní ãásti pfiíspûvky dal ích úãastníkû. Tfiídenní semináfi ukonãilo vlastní aranïování úãastníkû v hradních a v stavních prostorách paláce a v hradní kapli. V sledky prací byly opût pfiekvapivé, zejména u úãastníkû, ktefií byli na semináfii poprvé. Závûreãného hodnocení se zúãastnil i b val kastelán PhDr. Jifií Paukert-Kubûna. Poãet 56 úãastníkû semináfie z celé republiky vãetnû dvou pracovnic ze zámku Betliar na Slovensku byl opût dûkazem, Ïe o tuto akci je neustál zájem a je vedoucími historick ch objektû podporována, neboè nabyté zku enosti jsou vyuïívány pfii vlastním aranïování na ostatních objektech. Leto ní semináfi AranÏování kvûtin v historick ch interiérech se poprvé uskuteãnil mimo region Jihomoravského kraje, a sice v zámeck ch interiérech v Tfieboni (okres JindfiichÛv Hradec) ve dnech 31. srpna 2. záfií Pofiadatelem byl Národní památkov ústav územní odborná pracovi tû v Brnû a v âesk ch Budûjovicích, správa státního zámku TfieboÀ a Kvûtinová galérie Brno. V historickém prostfiedí Schwarzenberského sálu probíhaly pfiedná ky a diskusní ãást. Kastelán Ing. Pavel Hofman provedl úãastníky po pamûtihodnostech mûsta Tfiebonû; pfiedstavil jim historickou ãást mûsta s dominantou areálu renesanãního zámku, b val augustiniánsk klá ter z roku 1367, dvoulodní dûkansk kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí, soubor renesanãních a barokních mû Èansk ch domû, kamennou ka nu zroku 1569 a vedle stojící barokní mariánsk sloup, renesanãní radniãní vûï, novogotick mûstsk pivovar, divadlo J. K. Tyla zroku 1832 v areálu radnice, areál Bertin ch lázní 3 a mûstského parku, kter navazuje na park zámeck, a mnoho dal ích. Veãerní komentovaná prohlídka zámku byla souãástí programu. Druh den následovaly pfiedná ky: Dagmar FETTE- ROVÁ: Záchrana b valé zámecké oranïérie v Lomnici u Ti nova, Libu e RUIZOVÁ: Ikonografie kvûtin a rostlin, Brigita NAGYOVÁ: Prírodn park pfii ka tieli v Betliari, Slávek RABU IC: Dûjiny aranïování kvûtin, MoÏnost vyuïití soudob ch floristick ch technik v historickém interiéru, Práce s v ukov m CD a Florální objekty v zámeck ch parcích. V odpolední ãásti programu byla zafiazena prohlídka dvoupodlaïní novogotické Schwarzenberské hrobky u rybníka Svût, situované v lesním parku. V odpoledních hodinách byla také jiï tradiãnû zahájena pfiíprava aranïování zámeck ch interiérû. Kastelán pfiipravil úãastníkûm semináfie veãerní pfiekvapení v podobû vystoupení taneãní skupiny historick ch tancû Campanella ve Schwarzenberském sále, které bylo jedineãn m záïitkem. Tfietí a poslední den semináfie je vïdy ryze pracovní. Kvûtinová v zdoba zámeck ch interiérû dvou prohlídkov ch tras s názvem Kvûtiny pro Petra Voka zavr ila velice zdafiil tfiídenní semináfi. Dagmar FETTEROVÁ SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 61

14 Mezinárodní semináfi Vodní ml ny IV Ve Vysokém M tû se ve dnech fiíjna 2011 uskuteãnil specializovan semináfi s názvem Vodní ml ny IV. Svého druhu jedin semináfi, zab vající se monotematicky pouze vodními ml ny, se koná vïdy jednou za tfii roky. Do Vysokého M ta se letos sjelo okolo padesáti odborníkû zfiad památkáfiû, muzejníkû, architektû, ale i studentû a dal ích zájemcû o ml ny a jejich problematiku. Na tomto místû mûïeme fiíci, Ïe setkání má jiï vybudovanou tradici a jeho úroveà rok od roku stoupá. Díky nûkolika odborn m publikacím, jeï se ml nûm vûnují, má ãeská molinologie na ãem stavût, a tak jsme se v prûbûhu jednání nesetkali s Ïádn m v raznû slab m pfiíspûvkem. 1 MoÏná se tak stalo i díky usilovné práci PhDr. Radima Urbánka, kter za Regionální muzeum Vysoké M to semináfi pofiádá. Leto ní setkání se od tûch minul ch sv m zpûsobem li ilo, bylo totiï mezinárodní. Proto jsme mezi sebou mohli pfiivítat kolegy znûmecka, Slovenska a Ukrajiny. Vzhledem k nároãnûj í organizaci mezinárodního semináfie se na pofiádání podílelo i Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas. Podrobn program zahájil fieditel v e zmiàovaného regionálního muzea Mgr. Jifií Junek, jemuï bychom tímto je tû jednou rádi podûkovali za podporu pofiádání semináfiû. První jednací blok úvodních referátû zaãal pfiíspûvkem Mgr. Lucie Galusové Metoda, moïnosti a úskalí nedestruktivní archeologie stfiedovûk ch vodních ml nû. Kolegynû na nûkolika pfiíkladech demonstrovala dosavadní poznatky a v sledky své práce. Jako druh vystoupil zakladatel ãeského bádání o ml nech Ludûk tûpán s pfiedná kou První stfiedovûké ml ny pohánûné na vrchní vodu a jejich mlecí kameny. První jednací blok uzavfiela PhDr. Martina Mafiíková s referátem PfiíseÏní mlynáfii, pojednávajícím o historii této prastaré instituce. O první pfiestávce probûhlo promítání dokumentu Star ml n zroku 1942, kter odvysílala âeská televize v rámci pofiadu Hledání ztraceného ãasu. Cílem této projekce bylo urãit ml ny, jeï se v dokumentu objeví. MÛÏe se to zdát témûfi nemoïné, ale kolegovi Romanu Tykalovi se podafiilo jeden ml n v dokumentu identifikovat urãitû a druh pravdûpodobnû. Na vlastní pfiání byly získané informace zaslány Národnímu filmovému archivu k doplnûní. Druh jednací blok s podtitulem PrÛzkumy území a dokumentace jednotliv ch objektû zahájil kolega znûmecka Dr. Jens Berthold s pfiíspûvkem Archeologické stopy vrcholnû stfiedovûkého vodního ml na v Elfgenu. Tato pozoruhodná pfiedná ka rozpoutala velice zajímavou diskusi o podobû vodních ml nû a vodních kol ve stfiedovûku. Následoval neménû atraktivní pfiíspûvek od Oleny Krushynske, Ph.D., zukrajiny s názvem Vodní ml ny v Ukrajinû aktuální stav, problematika prûzkumu a ochrany. V krátkosti jsme se tak dozvûdûli o neutû ené situaci na Ukrajinû, o zcela odli ném pfiístupu ke ml nûm a potaïmo i kulturnímu dûdictví. Zajímav byl i referát Mgr. Ondfieje Merty Ml ny na Staré Dyji, ve kterém pfiedná ející hovofiil o renesanãním fiíãním ml nu, jemuï hrozí bezprostfied- 1 ní zánik, a o dal ích pozoruhodn ch objektech na umûle vytvofieném kanálu, napájeném fiekou Dyjí. Dal- í pfiíspûvek, pojednávající o terénních prûzkumech, pfiednesla kolegynû Mgr. Kvûta Jordánová. Ta ve své prezentaci, nazvané Dochované vodní ml ny na Hluãínsku a jejich budoucnost, poreferovala o moravském mikroregionu Hluãínsko s velice pohnutou minulostí, jeï se sv m zpûsobem promítla i do souãasného stavu dochovan ch ml nû, znichï dnes uï stojí pouze zlomek. Krásnou ukázkou interdisciplinarity molinologie byl referát trojice autorû Ing. arch. Jana Pe ty, Mgr. Jarmily Hansové a PhDr. Radima Urbánka s názvem Ml n ãp. 113 v KunÏaku, okres JindfiichÛv Hradec. Kolega Pe ta hovofiil o stavebnû-historickém prûzkumu objektu, kolegynû Hansová o archivní re er i a kolega Urbánek o v voji strojního vybavení a jeho zvlá tnostech. Na závûr prvního dne semináfie vystoupila dal í trojice badatelû, Mgr. Miroslav Kolka, Mgr. Martin Ouhrabka a Mgr. Ivan Pefiina. Ti ve své pfiedná ce Ml n ã. p. 374 v Turnovû, pfiíspûvek ke vztahu stáfií stavby a ml nského zafiízení popsali, jak bûhem tfií dnû zdokumentovali vodní ml n na pfiedmûstí Turnova, kter byl následnû srovnán se zemí. e ili zde vût inou zpûsoby datace jednotliv ch stavebních prvkû a umístûní ml nské technologie. Druh den zahájil tfietí pfiedná kov blok s podtitulem PrÛzkum a opravy technologického vybavení vodních ml nû pan Ing. Václav Medek referátem V voj válcov ch mlecích strojû, v nûmï seznámil posluchaãe s v vojem válcov ch mlecích stolic, které sv m zpûsobem znamenaly revoluci mlynáfiství v âechách i ve svûtû. Následující pfiedná ka Vzácné a unikátnû dochované stroje ãesk ch ml nû kolegy Davida Veverky informovala o nûkolika ml nech, v nichï se nacházejí vzácné ml nské stroje, jako napfiíklad tosky ãi nejstar í válcové stolice v dfievûn ch skfiíních a podobnû. Dále vystoupil kolega Ing. Martin Petra ze Slovenska s prezentací Ml ny v Kvaãanskej dolinû co bylo, je a bude. Pfiíspûvek pojednával o opravû ml nského areálu s pilou a problémech s rekonstrukcí vybavení obyãejného vesnického ml na. Úãastníky semináfie zaujal i pfiístup k obnovû ml na, protoïe jej celoroãnû ob vají dobrovolníci, ktefií se zde stfiídají a hospodafií tu. Dal í referát, Instalace umûleckého sloïení ve ml - Obr. 1. âást úãastníkû mezinárodního semináfie Vodní ml ny IV. na exkurzi. (Foto Karel Kuãa, 2011) nû ãp. 28 v T ni ti, okres Ústí nad Labem, pfiednesl Tomá Ledvinka a informoval tak o velice nároãném a jedineãném projektu stûhování kompletnû dochované technologie válcového ml na do budovy dispoziãnû odli ného válcového ml na, transferovaného do Muzea lidové architektury v Zubrnicích. Tfietí pfiedná kov blok uzavfiela Mgr. Martina Karásková prezentací Ml n ãp. 7 v Pustovûtech, okres Rakovník, zníï jsme se dozvûdûli o sociálním postavení mlynáfie, kter si troufl v polovinû 19. století zaloïit ml n v místech, kde Ïádné vodní dílo do té doby nebylo. Novou tradicí vysokom tsk ch semináfiû se staly jiï potfietí konané takzvané dílny. Letos zde probíhalo est dílen najednou. Martin Holota pfiedstavil pfiístroj na mûfiení specifické hmotnosti obilí a jeho obsluhu, PhDr. Martina Mafiíková a Mgr. Renata Kuprová prozradily zájemcûm, co je dobré vûdût pfied náv tûvou archivu, Mgr. Eva Chodûjovská pfiedvedla staré mapy jako pramen poznání krajiny v minulosti, Ludûk tûpán spolu s Franti kem Miky kou povûdûli nûco o sekernících a poradili, jak na obnovu vodních kol, Mgr. Rudolf imek promítl prezentaci Ilustrace vodních ml nû v ranû novovûk ch knihách a koneãnû David Veverka ukázal svou sbírku katalogû mlecích strojû. Dílny se opût setkaly s velk m ohlasem, ale pro pfií tí rok by asi bylo dobré sníïit poãet lektorû z esti na maximálnû ãtyfii. âtvrt pfiedná kov blok s podtitulem Historické dokumentace vodních dûl, transfery ml nû a jejich technologického vybavení zahájil nestor ãeské molinologie Ludûk tûpán. V pfiíspûvku Dokumentování vodních dûl likvidovan ch stavbou pfiehrad pfiedstavil nov pramen poznání vodních ml nû. Následoval referát PhDr. Franti ka Ledvinky K ml nsk m kamenûm v roba a vyuïití, v nûmï pfiedná ející informoval o lo- 1 NejdÛleÏitûj ím dílem, které se stalo základem pro novodobou ãeskou molinologii, je kniha TùPÁN, Ludûk; K IVANOVÁ, Magda. Dílo a Ïivot mlynáfiû a sekerníkû v âechách. Praha : Argo, ISBN SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

15 mech na ml nské kameny v severních âechách a pfiilehlém nûmeckém pohraniãí. PhDr. Radim Urbánek v pfiedná ce Kamenné ãásti ml nské hranice pohovofiil o ne pfiíli známém fenoménu ml nsk ch hranic s kamenn mi prvky, kter ch je zatím v âechách zji tûno nûco málo pfies deset. Na semináfi se také dostavil Ing. arch. Petr Dostál, jenï ve svém proslovu Vodní ml n z Rade ic ãp. 9 v Muzeu vesnick ch staveb na Vysokém Chlumci informoval odbornou vefiejnost o transferu rade ického ml na do skanzenu a tím ukonãil ãtvrt jednací blok. Poslední jednací blok patfiil tematicky rûzn m pfiíspûvkûm a zahájil jej kolega Roman Tykal s prezentací âesk ml n na Národopisné v stavû ãeskoslovanské. Po obrazové stránce v jimeãn pfiíspûvek nám pfiiblíïil okolnosti stavby ml na pfii pfiíleïitosti Národopisné v stavy ãeskoslovanské a jeho dal í osudy po ukonãení v stavy. PhDr. Pavel Bure informoval v referátu Ml ny se opût navracejí do Ïivota o nûkolika vhodnû opraven ch a k jin m úãelûm adaptovan ch ml nech zprostfiedí âech a Moravy. Mgr. Rudolf imek ve svém projevu na téma Ml n jako krajinotvorn prvek v barokní dobû shrnul v sledky své diplomové práce o ãtyfiiceti barokních ml nech ve Stfiedoãeském kraji. Následovala pfiedná ka Mgr. Venduly Hnojské Postavení mlynáfiû ve spoleãnosti po roce 1948 na pfiíkladech z fieky Úslavy, v níï autorka vyprávûla o osudech tfií mlynáfisk ch rodin konfrontovan ch s nov m reïimem. Na závûr celého semináfie vystoupila Mgr. Tereza Pavlíãková s pfiíspûvkem Ml n a tkalcovna pod jednou stfiechou pfiíklady soubûïného provozování ml na a mechanické tkalcovny z Orlick ch hor, v nûmï vylíãila, za jak ch podmínek pfiedûlávali mlynáfii své ml ny na tkalcovny a naopak. Tfietí den byla podniknuta exkurze do nûkolika ml nû leïících na cestû z Vysokého M ta do Pardubic. V Pardubicích úãastníci semináfie nav tívili dnes jiï kulturní památku, kolní ml n pfii Stfiední kole potravináfiské a sluïeb. Semináfie vûnující se vodním ml nûm, pfiípadnû drobn m technick m památkám, se konají pravidelnû jiï nûkolik let a je tfieba konstatovat, Ïe jejich úroveà stále stoupá. Nabízí se tedy úvaha, zda semináfie nepfiemûnit ve vûdeckou konferenci se v ím v udy (tedy i s povinností vydávat sborník). Lze s potû ením napsat, Ïe se nûkolikaleté ledy pohnuly a nyní jsme na dobré cestû sborník pro tento mimofiádnû zajímav a poveden semináfi Vodní ml ny IV. vydat. Pokud se to podafií, pokusíme se oslovit i autory pfiíspûvkû ze semináfiû Vodní ml ny III. (2008) a Vesnické technické objekty (2010) a vzniklé sborníky publikovat, byè s nûkolikalet m zpoïdûním. V ichni víme, Ïe je to práce nároãná a trochu i nevdûãná, ale pokud se nám sborníky nepovede vydat, staneme se v oãích odborné vefiejnosti skupinkou podivínû, ktefií se jednou za rok sejdou ve Vysokém M tû a o nûãem si tam povídají. Semináfie pofiádané Radimem Urbánkem dosáhly vysoké odborné úrovnû, a tak jako kvalitní v stava si zasluhuje katalog (bez nûjï jako by neexistovala), zaslou- Ïí si jiï tradiãní semináfi ve Vysokém M tû sborník. Rudolf IMEK Bienále Industriální stopy V pofiadí esté bienále Industriální stopy vyvrcholilo ve dnech 17. a 18. fiíjna konferencí v Ostravû. 1 Souãástí programu byla rovnûï exkurze po ostravsk ch industriálních souborech. Akce navázala na praïskou studentskou konferenci Architektura konverzí, která se ve dnech fiíjna uskuteãnila v prostorách Národního technického muzea v Praze. 2 Bienále Industriální stopy, které tradiãnû pofiádaly V zkumné centrum prûmyslového dûdictví Fakulty architektury âvut v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky âkait & âssi a Národním památkov m ústavem, probíhalo po cel rok. Letos si organizátofii zvolili jako stûïejní téma Architekturu konverzí balancování mezi záchranou, tvûrãí intervencí a destrukcí. Bûhem celého roku se tak laická i odborná vefiejnost mohla seznámit s unikátními projekty nejen v Praze, ale i v dal ích ãástech âeské republiky, jako napfiíklad na Kladnû, v Ostravû, v Semilech, Ústí nad Labem, v Plzni, Îatci, Karlov ch Varech, Kostelci nad âern mi lesy, Písku ãi Teplicích. Leto ní bienále upozornilo rovnûï na nebezpeãí dal ích ztrát v oblasti prûmyslového dûdictví âeské republiky. Konkrétnû se dotklo ohroïené ãásti Nákladového nádraïí Praha-ÎiÏkov. O popularitû Industriálních stop, které se pravidelnû konají ve dvouletém intervalu od roku 2001, svûdãí neustále vzrûstající poãet náv tûvníkû. 3 První den ostravské konference, , probûhlo slavnostní uvítání ve Vítkovickém zámeãku, kterého se zúãastnila rovnûï Ing. arch. NadûÏda Goryczková, fieditelka Národního památkového ústavu, a Ing. Jan Svûtlík, generální fieditel VÍTKOVICE, a. s. Na mezinárodní pfiesah konference upozornil Ing. Svatopluk Zídek, kter pozdravil hosty ze zemí Visegrádské ãtyfiky a pfiedná ející znûmecka a Velké Británie. Následnû se úãastníci odebrali na prohlídku Dolu Hlubina, areálu Vítkovic, Trojhalí Karolina, Landek parku a Dolu Michal. Prohlídky vedl ãásteãnû Ing. arch. Josef Pleskot, autor konverze, ãásteãnû místní kolení prûvodci. Úãastníci mûli moïnost seznámit se s úpravami areálu Dolní oblasti Vítkovic, kde v souãasné dobû dochází k obnovû tfií objektû národní kulturní památky 4 vysoké pece ã. 1, plynojemu a VI. energetické ústfiedny. Vysoká pec ã. 1 bude v budoucnu lákat náv tûvníky na interaktivní nauãnou stezku s popisy míst a procesû, které zde dfiíve probíhaly. Technické a pfiírodní vûdy najdou své zastoupení v interaktivním muzeu Svûta techniky, které se plánuje v budovû VI. energetické ústfiedny. Multifunkãní aulu a sál pro 1500 lidí nabídne b val plynojem. Úãastníci konference se dále seznámili se zam - lenou konverzí Trojhalí Karolina, kde má vzniknout, jak uvedl Ing. arch Pleskot, takzvané zastfie ené námûstí. Nov urbanistick návrh vyfie í dopravní a krajináfiské propojení celé lokality. Dal í zastávkou byl Landek park. Na Landeku, respektive ve tolách horních slojí dolu Anselm, si náv tûvníci udûlali pfiedstavu o tom, jak m zpûsobem se horníci dostávali kaïd den za prací. Cesta dolû v tûïní kleci je sice dlouhá jen nûkolik málo metrû, ale novû zabudovaná videoprojekce náv tûvníkovi zprostfiedkuje autentick záïitek fárání. Závûr jednodenní exkurze byl vûnován Dolu Michal, národní technické památce, kterou spravuje územní odborné pracovi tû Národního památkového ústavu v Ostravû. Prohlídková trasa ve stavebnû mimofiádnû dochovaném areálu umoïnila úãastníkûm zaïít skuteãné pracovní prostfiedí, které navíc dokreslilo závûreãné posezení v hornické hospodû U Cingra. Ve veãerních hodinách probûhl v kompresorovnû na Landeku spoleãensk program ukázka Skoku pfies kûïi. Do cechu hornického byli pfiijati Ing. arch. NadûÏda Goryczková, generální fieditelka NPÚ, Ing. Svatopluk Zídek, prezident âssi, Dipl.-Soz. Peter Backes z hutí Völklingen, architekt Rasmus Radach zhamburku a Dr. Miles K. Oglethorpe, pracovník skotské památkové péãe. Druh den byl vûnován odborn m pfiedná kám. Program byl rozdûlen do tfií tematick ch blokû. Dopolední ãást se t kala Vize promûny Ostravy: Vítkovice a Trojhalí, moderátorem byl Petr Koudela zdolní oblasti Vítkovice. Jako první vystoupil s referátem v této sekci Ing. Jan Svûtlík. Posluchaãe podrobnû seznámil s plány, které se ve Vítkovicích podél fieky Ostravice budou realizovat v nejbliï ích letech. V fiadû pûti po sobû jdoucích etap by se v ideálním pfiípadû mûlo jednat o nyní jiï probíhající obnovu 1. vysoké pece, plynojemu a VI. ústfiedny, dále zbudování cyklotrasy (v souãasné dobû v ak investor nevlastní v echny pozemky) a golfového hfii tû. Trojhalí Karolina by se mûlo promûnit v nové zastfie ené námûstí Ostravy, které bude infrastrukturou napojeno na centrum mûsta. Závûreãná pátá etapa se bude t kat obnovy dolu Hlubina a Landek parku. Následoval referát Ing. arch. NadûÏdy Goryczkové, která pfiispûla do programu konference informacemi o industriální historii mûsta a architektonické produkci v Ostravû od konce 19. století do souãasnosti. Pfiíspûvek s názvem Budoucnost opfiená o minulost upozornil na stavitelsk boom v Ostravû v souvislosti s rozvojem dûlní ãinnosti. Od vyhloubení první jámy v roce 1835 aï do uzavfiení vût iny dolû v 90. letech 20. století pro la ostravská industriální architektura fiadou pfiestaveb a modernizací. Za v echny uveìme modernizaci Dolu Hlubina, kterou v letech provedl Otakar Bém. S rozmachem prûmyslu rovnûï souvisel nárûst populace a s ním spojená potfieba 1 Minulé roãníky bienále viz DVO ÁKOVÁ, Eva. II. mezinárodní bienále Industriální stopy. Zprávy památkové péãe. 2003, roã. 63, ã. 4, s ISSN ; VRBOVÁ, Alena. 4. bienále Industriální stopy Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 6, s ISSN Více o celé akci sborník PrÛmyslové dûdictví na hranû / Industrial heritage on the edge, Praha : âvut, ISBN Jen ostravské konference se zúãastnilo pfies 100 lidí. 4 DÛl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovick ch Ïelezáren (Ostrava) byly prohlá eny za národní kulturní památku na základû nafiízení vlády ã. 337/2002 Sb. v roce SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 63

16 nového bydlení. Podoba Ostravy se postupnû zaãala mûnit. PÛvodnû malá hornická obec se zmûnila v metropoli umoïàující v stavbu kvalitní architektury. V roce 1897 vypracoval C. Sitte regulaãní plán Moravské Ostravy, následovaly regulaãní plány Pfiívozu (1899), Hru ova a Mariánské Hory (1903). Pestrá národnostní situace pfielomu 19. a 20. století se projevila pfii budování tfií národních domû, ãeského, polského a nûmeckého. O tom, Ïe se Ostrava finanãnû vzmohla, svûdãily rovnûï nové budovy bankovních ústavû. V letech postavili J. a W. Deiningerovi Obchodní a Ïivnostenskou banku. Josef Goãár projektoval pro Ostravu v letech Anglo-ãeskoslovenskou banku a ve stejn ch letech vznikla Îivnostenská banka Kamila Hilberta. Finanãní rozkvût mûsta potvrdila také v stavba fiady obchodních domû. K nejv raznûj- ím projektûm jistû patfiily OD Pe at od Bohuslava Fuchse (1933) a OD Bachner od Ericha Mendelsohna (1943). Ve druhé polovinû 20. století do lo k prvnímu prohlá ení nûkter ch staveb za kulturní památku. Mezi první takto zapsané objekty patfiily doly Jindfiich, Terezie a Anselm a dále títová kolonie Vítkovice. Posun v hodnocení prûmyslové architektury zejména v posledních letech dokládá prohlá ení dolu Michal (1995) a dolu Hlubina, vysoké pece a koksovny Vítkovick ch Ïelezáren za národní kulturní památku (2002). Industriální soubory v Ostravû byly následnû zafiazeny na Indikativní seznam âeské republiky. Toto zafiazení dokládá, Ïe se âeská republika hlásí k odkazu svého prûmyslového dûdictví a váïí si jej natolik, Ïe je hodlá nominovat na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. V závûru svého referátu autorka uvedla, Ïe souãasná architektura se v Ostravû teprve probouzí, ale jiï nyní lze sledovat fiadu kvalitních realizací, mezi které se fiadí obnova kostela sv. Ducha, v stavba obytného domu Moravská brána nebo obnova nádraïí Svinov. Tfietí fieãník v této sekci Ing. arch. Josef Pleskot pfiiznal, Ïe v poãátcích projektu ãelil jisté bezradnosti, jak k celému spojitému území pfiistupovat. Nechal se proto inspirovat historick mi mapami, ze kter ch vyplynulo, Ïe podél fieky Ostravice vedly v minulosti romantické cesty s alejemi. Promítnutí historick ch cest do souãasné mapy Ostravy otevfielo moïnost napojení centra Ostravy na Vítkovice. Následná urbanistická studie ukázala, Ïe moïn m fie ením stávající situace by mohlo b t prodlouïení Ruské ulice a propojení centra. Po tfiech letech se v sledky studie promítly také do územních plánû a projekt na papífie se zaãal r sovat rovnûï v reálu. Vyfie ení urbanistické otázky Vítkovic se stalo základním kamenem celého projektu konverze, kter by bez tûchto souvislostí nemûl nadûji na úspûch. Pfii závûreãné diskusi v ech fieãníkû pohovofiil Jan Svûtlík o zklamání plynoucím z nezájmu Ostravské univerzity navázat v projektu konverze bliï í spolupráci. V Oblasti dolních Vítkovic by mohl vzniknout univerzitní kampus, kter by nahradil nynûj í stav, kdy jsou fakulty rozmístûné po celém mûstû. I pfies podporu ze strany samosprávy se v jednání o této my lence v souãasnosti nepokraãuje. Odpolední blok hodnotil v prvním panelu UdrÏiteln rozvoj a realizaci projektû nového vyuïití prûmyslového dûdictví, moderátorkou byla Nina Barto ová zfakulty architektury âvut. Zahraniãní hosté v tomto bloku seznámili ãeské publikum s konverzemi prûmyslov ch objektû v Nûmecku a Velké Británii. Peter Backes (Völklingen Hütte/Saarbrücken) pohovofiil na téma Strategie a marketing udrïitelného rozvoje ve Völklingenu. 5 UdrÏiteln rozvoj komplexu ve Völklingenu je dle Backese zaloïen na ãtyfiech hlavních pilífiích. Prvním znich je závod sám. Hutû ve Völklingenu se rozkládají na plo e 6000 m 2, disponují esti kilometry nauãn ch tras a umoïàují rovnûï náv tûvu vysok ch pecí. Druh m nosn m prvkem udrïitelnosti hutí je fakt, Ïe zde pûsobí vûdecko-v zkumné pracovi tû, kde probíhají interaktivní v stavy pro dûti i dospûlé. Tfietí oblastí, na které stojí völklingensk úspûch, je pofiádání kulturních akcí. V nedávné dobû zde napfiíklad probûhla v stava s názvem Leonardo da Vinci Maschine Mensch. Poslední kategorií je rozvoj turismu. Velmi oblíbenou atrakcí se stalo budování turistické trasy po prûmyslov ch objektech na hranicích Sárska, Francie a Lucemburska. Dle Backese je industriální dûdictví odkazem budoucím generacím a úkolem správcû prûmyslov ch objektû je pfiesvûdãit vefiejnost, jaké dûdictví se jim pfiedkládá. Miles Oglethorpe 6 uvedl pfiíklady projektû konverzí ve Skotsku. Na zaãátku své pfiedná ky konstatoval, Ïe ve Skotsku mají bohuïel mnoho zku eností se ztrátami na poli industriálního dûdictví. Mezi pfiekáïky, které brání promûnit industriální soubory v novû fungující objekty, se fiadí rozmûry tûchto komplexû a také pfiípadná kontaminace okolí. Star í objekty mohou b t totiï zátû- Ïí pro Ïivotní prostfiedí. Na druhé stranû ale existuje fiada budov, jejichï konverze je proveditelná. K faktorûm, které obnovû napomáhají, patfií finanãní incentivy, krása architektury a zájem místního spoleãenství. Mezi budovy vhodné ke konverzi se fiadí textilní továrny, pivovary, destilerie a sklady. V praxi, jak uvedl Miles Oglethorpe, je tfieba projekty konverzí standardizovat. Zavést potfiebné vzdûlávání, zajistit udrïitelnost projektû a propagovat pfiírodní a historické prostfiedí. Architekt mûsta Hamburk Rasmus Radach 7 nastínil pfiípadovou studii vysoké pece v nûmeckém Duisburgu na R nû, která se do povûdomí vefiejnosti dostala v souvislosti s Mezinárodním stavebním veletrhem Emscher-Park v letech První legislativa vztahující se k ochranû industriálního dûdictví se ve Spolkové republice Nûmecko datuje do poloviny 80. let 20. století. Zku enosti s konverzemi prûmyslov ch objektû jsou tedy prozatím krátkodobé. Historie nám ukázala, Ïe do souãasnosti budovy pfie- Ïily pfiedev ím díky své nezmûnûné funkci, schopnosti adaptovat se pro jiné vyuïití za pomoci minimálních zmûn a odolnosti konstrukce, která vyïadovala mnoho úsilí i penûz. BohuÏel pouze nûkolik objektû industriálního charakteru tyto podmínky splàuje. ada znich byla vybudována jako ryze technologická jednoúãelová stavba. Jejich udrïitelnost i v produkãním období byla velice nákladná a po jejich uzavfiení se proto logicky musel hledat jin zdroj pfiíjmû. Industriální komplex v Duisburgu se stal znám m jiï v prûbûhu mezinárodního veletrhu a od té doby slouïil jako turistická atrakce. Z celkového poãtu osmdesáti osmi budov pro lo ãtyfiicet pût objektû konverzí. Rasmus Radach konstatoval, Ïe mnohé z budov nejsou vyuïívány tak, aby se maximalizoval jejich potenciál. Konstrukce fiady znich nov m vyuïitím trpí a jejich stav brání dal ímu rozvoji. Deset let zku eností ukázalo, Ïe souãasné financování není schopné pokr t potfiebné náklady na Ïivotaschopnost areálu. Provoz areálu je zaji Èován z vefiejn ch zdrojû a v prûmûru % nákladû se podafií pokr t vygenerovan m ziskem (coï je ve srovnání s jin mi obdobn mi komplexy vysoké ãíslo). Úspû ná dlouhodobá ochrana celého areálu je v ak za souãasné finanãní situace neudrïitelná. MoÏné fie ení vidí Rasmus Radach v zamûfiení se na základû spolehliv ch kritérií na vytipované ãásti areálu, kter m by se vûnovala pozornost. Aby se dosáhlo vût ích v nosû, bylo by rovnûï zapotfiebí zajistit pro tyto budovy a zafiízení vhodné vyuïití. Rozvoj areálu, marketing a strategii udrïitelnosti by mûl pak fie it Master plan kaïdého statku industriálního dûdictví. Druh odpolední panel byl vûnován tématu Industriální turistika, zpfiístupnûní památek krokem k jejich záchranû, moderátorkou byla Eva Dvofiáková znárodního památkového ústavu. S referátem v této sekci vystoupili Ing. Jakub Hlaváãek, vedoucí Oddûlení inovací a trendû CzechTourism, kter provedl anal zu marketingu v oblasti industriálního dûdictví, dále Benjamin Fragner, kter nastínil otázky strategie industriálního dûdictví do budoucna, a Richard Îabka, konzultant marketingu Agentury pro regionální rozvoj, 5 První vysoká pec byla ve Völklingenu postavena v roce V 50. letech 20. století se Völklingen stal nejvût- ím producentem oceli v Nûmecku. V roce 1986 bylo est vysok ch peci uzavfieno a tím se zavr ila první etapa tûchto hutí. Jako druhou etapu Ïivota celého komplexu je moïné chápat jeho zafiazení na Seznam svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví v roce V souãasné dobû fungují hutû jako nezisková organizace, kterou podporuje místní samospráva a spolková zemû Sársko. 6 Miles Oglethorpe je vedoucím oddûlení vzdûlávání, práce s vefiejností a publikací skotské vládní agentury Historic Scotland, která má na starosti ochranu a propagaci historick ch památek. Je také ãlenem správní rady Mezinárodní komise pro ochranu prûmyslového dûdictví TICCIH a pfiedsedal tûïební sekci TICCIH. Je editorem, autorem nebo spoluautorem fiady knih a ãlánkû o prûmyslovém dûdictví. 7 Rasmus Radach pracoval v letech jako vedoucí projektû pro Planinghaus Architekten BDA v Darmstadtu. Soustfiedil se hlavnû na ochranu, údrïbu a konverze technick ch památek, pfiedev ím velk ch závodû z oblasti tûïkého prûmyslu dolû, Ïelezáren, oceláren nebo koksoven a realizoval fiadu projektû v Severním Por ní- Vestfálsku. V souãasnosti se zab vá ochranou a konverzí b valé celnice v hamburské ãtvrti Speicherstadt. 64 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

17 1 2 kter pfiedstavil projekt Stezka technick ch památek v Moravskoslezském kraji, inspirovan polsk m pfiíkladem. Pavla HLU IâKOVÁ Konference Nové ve starém V Sále zastupitelû Magistrátu hlavního mûsta Prahy se ve ãtvrtek uskuteãnila celodenní konference s názvem Nové ve starém, která chtûla poskytnout prostor pro diskusi odborn ch i v konn ch památkáfiû se soudob mi architekty nad moïnostmi vstupu nové architektury do historick ch mûst a obcí. Konferenci uspofiádali Národní památkov ústav, Magistrát hlavního mûsta Prahy, Nadace ãeské architektury a Národní komitét ICOMOS. Souãasnû byla konference jak msi symbolick m uzavfiením stejnojmenného mediálního tématu Národního památkového ústavu v roce 2011 a navazovala na záfiijovou v stavu Nové ve starém v praïské Galerii Jaroslava Fragnera. Program konference byl rozdûlen do ãtyfi blokû, jejichï moderování se ujali ãestní hosté setkání: prvních tfií prezident Národního komitétu ICOMOS doc. PhDr. Josef tulc a závûreãného generální fieditelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naìa Goryczková. Generální fieditelce patfiilo také úvodní zahájení celé konference, v nûmï rekapitulovala v echny kulturní a doprovodné akce, které k tomuto dûleïitému tématu probûhly. Prvním pfiíspûvkem Nové ve starém na slova generální fieditelky navázal PhDr. Richard Biegel, Ph.D., zústavu pro dûjiny umûní Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kter byl odborn m garantem celého mediálního tématu Národního památkového ústavu, doplnil podrobnosti o kampani i jejích cílech, pfiedstavil specializovan web na jednotlivé jeho kategorie a pochopitelnû patné i dobré pfiíklady souãasné architektury vstupující do památkového prostfiedí. Po diskusi a krátké pfiestávce pfii el na fiadu pfiíspûvek fieditele Muzea umûní Olomouc prof. PhDr. Pavla Zatloukala s názvem Architektura Stfiedoevropského fóra v Olomouci. Pfiedstavil projekt pfiístavby Muzea umûní v Olomouci, kter je koncipován do pûvodních gotick ch parcel v samém stfiedu historického mûsta. Druh vstup Oprava mûsta a rozpad obce prof. Ing. arch. Petra Pelãáka (Pelãák a partner, s. r. o.) zavedl pfiítomné do historického centra moravské metropole, statutárního mûsta Brna, a pokusil se objasnit koncepci nûkter ch tamních novostaveb. Dopolední pfiíspûvky uzavfiel v klad Mgr. Martina Strako e zúzemního odborného pracovi tû NPÚ v Ostravû s názvem Ostrava: nová architektura a historické prostfiedí, kter poskytl exkurz do v voje architektury prûmyslového mûsta Ostravy od 19. století pfies v znamná 20. a 30. léta 20. století a revitalizaci historického centra od 60. let 20. století aï po novostavby, znichï mnohé tato v znamná období v voje ostravské architektury akcentují. Dopolední blok uzavfiela diskuse s pfiedná ejícími. Po polední pfiestávce zahájil tfietí blok pfiedná ek fieditel Severoãeského muzea v Liberci a památkáfi Liberecka Mgr. Jifií KfiíÏek. Jeho vstup nazvan Libereck palimpsest. Architektonické promûny centra mûsta od sklonku 19. století po souãasnost zabrousil do nov ch architektonick ch realizací v Liberci, které ãasto pfiekr vají bohatou historickou zástavbu mûstské památkové zóny Liberec. Naopak pfiíkladné je ve skloubení historické a moderní architektury, vãetnû doplnûní mnoha souãasn mi plastikami, mûsto Litomy l. Koncepci tamní práce a pfiíklady jiï realizovaného pfiijel pfiedstavit souãasn starosta mûsta Ing. Miroslav Br dl v pfiedná ce Souãasná architektura v provinãním mûstû Litomy l. Jako zástupce v konné památkové péãe vystoupil na konferenci Ing. arch. Petr Malinsk (DaM, s. r. o.), kter byl posledním fieãníkem bloku. Ve svém vystoupení seznámil posluchaãe se sloïením a ãinností Sboru expertû coby poradního orgánu Magistrátu hlavního mûsta Prahy. Pfiíspûvkem Sbor expertû a nové stavby v Praze vzbudil mnohé vá nû a po jeho vystoupení se rozproudila nejïivûj í diskuse. Po dal í pfiestávce pfievzala moderování konference generální fieditelka NPÚ a poslední, ãtvrtá ãást setkání Obr. 1. Praha, Magistrát hlavního mûsta Prahy, úãastníci konference Nové ve starém. (Foto NPÚ ÚP, 2011) Obr. 2. Praha, Magistrát hlavního mûsta Prahy, nûktefií pfiedná ející konference Nové ve starém, zleva: NadûÏda Goryczková, Richard Biegel, Josef tulc. (Foto NPÚ ÚP, 2011) poskytla prostor pfiedev ím architektûm a jejich realizacím pro historická centra mûst a obcí. V pfiíspûvku Pohyb prostfiedí, poznámky architekta k rozpadání tradic jejich nerozvíjením a konzervací apeloval Ing. arch. Marek Chalupa (Chalupa architekti) na uchování celistvosti mûsta, nicménû ne jeho úplné zakonzervování, tak aby mohlo b t doplàováno kvalitní moderní architekturou, která bude respektovat jeho tradice a historick v voj. Prof. Ing. arch. Ladislav Lábus (LÁBUS AA) vysvûtlil nûkteré své pfiístupy a principy, které zachovával u novostaveb, jeï realizoval pro památkovû-historická prostfiedí, napfi. v Praze. Podle jeho slov má stavba pfiedev ím slouïit a b t pfiíjemná sv m uïivatelûm a je tfieba ji pfiizpûsobit nejen historickému okolí, ale také napfiíklad blízké zeleni. S nadsázkou svûj pfiíspûvek neoficiálnû nazval Staré ve starém. Konkrétnû o posledním svém pfiipravovaném projektu dostavbû Domu umûní v Ostravû pracovnû oznaãovaném jako Bíl stín, pfiedná el Ing. arch. Josef Pleskot (Ing. arch. Pleskot Josef AP Atelier). Samotn pfiíspûvek nazval Stavba, podstata, koncept a moderátorka této ãásti Ing. arch. N. Goryczková pfiipomnûla v návaznosti na vystoupení architekta Josefa Pleskota jeho konverzi památkovû chránûného prûmyslového areálu v ostravsk ch Vítkovicích, kter je velkou uãebnicí pro památkáfie i architekty, jak pfiistupovat k revitalizaci industriálních areálû a památek. V pfiedposledním pfiíspûvku zdûraznil Ing. arch. Ale Burian (Architektonická kanceláfi Burian Kfiivinka) nutnost dialogu mezi architekty a památkáfii, protoïe historické prostfiedí je mnohovrstevnaté a sloïité pro vstup novostaveb. Apeloval na obû skupiny odborníkû, aby si vzali pfiíklady zarchitektû minulosti, ktefií byli schopni svou stavbou podpofiit a umocnit pûvodní zástavbu, udrïet historickou mnohovrstevnatost i ve sv ch stav- SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 65

18 1 2 bách, ctít kontext místa i okolí, ale ne za cenu vytváfiení nedotknuteln ch skanzenû. ZdÛraznil, Ïe soudobí architekti i památkáfii se v této oblasti mají je tû mnoho co uãit. Posledním pfiíspûvkem Kontext a kontrast pfiipomnûl akad. arch. Ladislav Kuba (ateliér Akad. arch. L. Kuba) nûkteré technické, spoleãenské, ale i morální regulativy, pfiedpisy a limity, kter mi je v souãasné dobû architektonická tvorba mnohdy nesmyslnû svazována, a pokusil se i tûmito pfiíklady odpovûdût na otázku, proã souãasná architektura nemûïe b t doslovn m plagiátem historick ch, památkov ch budov. Více neï hodinu pak nejvytrvalej í úãastníci konference diskutovali nad pfiedloïen mi tématy a problémy. Konference byla jednou znejvût ích a nejúspû nûj- ích kulturních akcí Národního památkového ústavu za rok Nepoãítajíc pfiedná ející, zúãastnilo se jí témûfi 150 zájemcû o moderní architekturu z fiad památkáfiû, samosprávy, studentû vysok ch kol, novináfiû a pochopitelnû souãasn ch architektû. ZdeÀka KALOVÁ Triáda pracovníkû NPÚ na kolokviu Muzea pro v echny Ve dnech listopadu 2011 se v brnûnském Kongresovém centru firmy Veletrhy Brno, a. s., konalo VII. celorepublikové kolokvium na aktuální téma ãeského muzejnictví s názvem Muzea pro v echny a podtitulem Handicapovaní a dobrovolníci v kulturních institucích âr. Hlavním organizátorem byla Asociace muzeí a galerií âeské republiky. Bûhem prvního jednacího dne vystoupil mimo jiné Mgr. Milan Janão zústfiedního pracovi tû NPÚ s pfiíspûvkem Vybraná muzea USA (San Francisco, Monterey, New York) a jejich pfiístup k náv tûvníkûm s omezenou schopností pohybu a orientace. Milan Janão, autor knihy Jak dob t hrad s podtitulem Památky takfika bez bariér (vydal NPÚ v roce 2007, podruhé v aktualizovaném vydání v roce 2009), seznámil diváky s poznatky ze své soukromé studijní cesty do Spojen ch státû americk ch. Na pûti místech nav tívil dle sv ch slov kaïd den buì muzeum, nebo galerii, klá - ter, kostel, botanickou ãi zoologickou zahradu, aby zjistil a prûbûïnû dokumentoval, jak zde pfiistupují k znev hodnûn m náv tûvníkûm (jedincûm s fyzick m, sluchov m, zrakov m a mentálním postiïením, seniorûm a dal ím osobám), s cílem získat podnûty pro zkvalitnûní sluïeb NPÚ. Filantropicky motivované a peãlivû provádûné sondy pfiedestfiely v souhrnu ãtyfii okruhy badatelského zájmu Milana Janãa: odstraàování fyzick ch bariér, zaji Èování specifick ch potfieb pro handicapované, informování o sluïbách a programech pro handicapované v ti tûné a elektronické podobû a konkrétní pfiístup muzeí a galerií Spojen ch státû k jednotliv m náv tûvníkûm s handicapem. T Ï den pfiednesla svûj referát i Mgr. Katefiina Rozinková ze správy státního hradu a zámku Beãov nad Teplou s názvem Relikviáfi pro kaïdého a podtitulem Zapojení haptické pomûcky pro nevidomé do náv tûvnického provozu na SHZ Beãov. Ústní projev s powerpointovou prezentací názornû doplàoval pfiítomn haptick model slavného relikviáfie sv. Maura, jehoï mobilitu zaji Èuje vozík. Projekt lze smûle zafiadit po bok vyspûlej ím pedagogick m snahám na zahraniãních zámcích, napfiíklad na francouzském Versailles. 1 Je vyústûním estilet ch, stále se rozvíjejících edukativních aktivit na SHZ v Beãovû nad Teplou a spolupráce s nûkolika ideov mi partnery (zejména Pedagogická fakulta UK v Praze, Pedagogická fakulta ZâU v Plzni a Soukromé reálné gymnázium Pfiírodní kola, o. p. s., v Praze). Právû dva Ïáci tohoto gymnázia získali grant Nadace Vodafone âeská republika na finanãní zaji tûní realizace dotykového modelu. Jeho zhotoviteli se stali pracovníci modeláfiské dílny VûzeÀské sluïby âeské republiky, Vûznice v Horním Slavkovû ( ). Haptick model b vá jak souãástí speciálních lektorsk ch programû, tak i stabilní souãástí expozice originálního relikviáfie sv. Maura a v roce 2012 by mûl b t nabízen v rámci projektu Myslíme na nejmen í jako samostatn okruh do ceníku SHZ v Beãovû. Cílov mi skupinami jsou zejména dûti a jedinci se zrakov m postiïením. Nápad se zrodil ze spolupráce s praïsk m SRG Pfiírodní kola, s jehoï studenty pfiijela na SHZ Beãov i nevidomá Ïaãka, která se spoluïáky nav tívila rovnûï prohlídkov okruh s autentick m relikviáfiem sv. Maura. Typ muzeální expozice realizovan v letech se Autorkou fotografií je Alice Stuchlíková. Obr. 1. Mgr. Renata Rucká, odborná asistentka Institutu rehabilitace zrakovû postiïen ch Fakulty humanitních studií UK v Praze, a Mgr. Katefiina Rozinková, zástupkynû kastelána a pracovnice pro vztah s vefiejností ze SHZ Beãov nad Teplou bûhem dotykové prohlídky haptického modelu relikviáfie sv. Maura. Obr. 2. Dotyková prohlídka haptického modelu relikviáfie sv. Maura ze SHZ Beãov nad Teplou, detail. obohacením o dotykov exponát v roce 2011 otevfiel je tû více vefiejnosti. Jádrem projektu Relikviáfi pro kaïdého je mobilní model zhotoven v pomûru k originálu 1:1 a osazen pfiesn mi kopiemi zlatnické v zdoby zhotovené podle odlitkû. Souãástí je haptická mapa dokumentující cestu relikviáfie zbelgického Florennes do Beãova, texty v Braillovû písmu, kreslen komiks pro dûti, MP3 pfiehrávaã s nahranou kramáfiskou písní a uvnitfi otevíracího relikviáfie kopie obsahu originálu, to znamená kosterní pozûstatky, usnû, textil a dal í. Dosud se pûsobení modelu relikviáfie jako didaktické pomûcky omezovalo na SHZ Beãov, v budoucnu by v ak mohl b t vyuïit i v terénu, napfiíklad v prostfiedí TyfloCenter, matefisk ch, základních a stfiedních kol. Bûhem druhého dne kolokvia zaznûl pfiíspûvek Ing. Petra Svobody zústfiedního pracovi tû NPÚ Obãanská iniciativa pfii konzervaci torzálních památek zku enosti z realizace projektu Poznejme a zachraàme evropské hrady. Hlavním organizátorem projektu byly Propyleje spoleãnost pro obnovu a vyuïití historick ch památek a koordinátorem právû Ing. Svoboda. V souhrnu se jednalo o spojení institucí státní správy a dobrovolného sektoru, které vzniklo z iniciativy neziskov ch organizací. Pfies ãasov odstup realizace ( ) stále aktuální pfiíspûvek pfiiblíïil spolupráci dobrovolníkû a odborn ch pracovníkû zâeské republiky (Morava), Slovenské republiky, 1 STUCHLÍKOVÁ, Alice. Nové trendy ve zprostfiedkování kulturních památek ve Francii. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 1, s ISSN SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

19 Polska a Itálie (Sicílie) podporovanou zfondu Evropské unie Culture Vzdûlávací projekt se na jednotliv ch místech realizoval v teoretické i praktické rovinû. Dobrovolníci získali nové poznatky z pfiedná ek i praktick ch ukázek pfiizvan ch odborníkû a ze své aktivní ãinnosti bûhem participace na stavebních opravách, jeï byly vïdy také souãástí setkání. Tento pestr vzdûlávací mix byl pro skupinu dobrovolníkû tvofien ch tehdej ími stfiedo kolsk mi a vysoko kolsk mi studenty velmi motivující, a tak není divu, Ïe fiada znich nyní pracuje v NPÚ ãi v jiné oblasti kultury (zamûstnanci muzeí, profesionální archeologové, publicisté). Alice STUCHLÍKOVÁ Konference Restaurování a ochrana umûleck ch dûl Ve ãtvrtek 24. listopadu 2011 probûhl v prostoru b valé jezuitské koleje, dne ním sídle Galerie Stfiedoãeského kraje, v Kutné Hofie jiï est roãník konference Restaurování a ochrana umûleck ch dûl. Konferenci, která se v leto ním roce uskuteãnila v rámci v roãí 50 let trvání mûstské památkové rezervace Kutná Hora, pofiádalo o. s. Arte-fakt, sdruïení pro ochranu památek. Podtitul leto ního roãníku znûl: Koncepce restaurátorského zásahu. PrÛbûh i závûry konference ukázaly, Ïe organizátofii zvolili z hlediska aktuálního dûní v oboru nosné téma, které si zaslouïí hlubokou reflexi nejen v rovinû odborné, ale i v rovinû v konné a správní. Konferenci zahájil pfiedseda o. s. Arte-fakt Lubo Machaãko. Pfied zaplnûn m auditoriem shrnul nejdûle- Ïitûj í v sledky odborné ãinnosti sdruïení, seznámil pfiítomné s aktivitami ãlenû v oblasti mezioborové spolupráce a v mûny informací a závûrem poreferoval o publikaãní ãinnosti sdruïení. Odbornou ãást konference, jejíï dopolední blok moderoval Jifií Bláha, otevfiel Zdenûk Vácha pfiíspûvkem nazvan m Koncepce restaurování více otázek ãi odpovûdí? V úvodu pfiíspûvku se zab val vymezením samotného pojmu koncepce. Cel m pfiíspûvkem se jako ãervená nit vinula otázka, zda je moïné objektivnû správnû restaurovat. Z tohoto hlediska vyjádfiil autor pfiesvûdãení, Ïe polarita konzervování restaurování je dnes vnímána jako nûco pfiirozeného a aï na v jimky není pfiedmûtem ideov ch bojû. Pfiedmûtem diskusí jsou podle nûho koncepce, tedy pfiístupy k restaurování, v jednotliv ch konkrétních pfiípadech. V souvislosti s tím pak dále zmínil existenci celé fiady etick ch kodexû z oblasti restaurování, v nichï lze nalézt fiadu styãn ch bodû s otázkou koncepce restaurování. Na závûr pfiíspûvku autor citací zúvodu k ãeskému vydání Brandiho Teorie restaurování téma uzavfiel s tím, Ïe Brandi si byl sám vûdom, nemoïnosti vytvofiení kánonu restaurátorského pfiístupu, kter by mûl v eobecnou platnost a dal se aplikovat na jakékoli umûlecké dílo. 1 Jako pfiílohu k pfiíspûvku uvedl Zdenûk Vácha do sborníku textû zkonference velmi inspirativní soubor metodicko-koncepãních otázek, které by si mûl kaïd kvalifikovan konzervátor-restaurátor pfied zapoãetím restaurování poloïit a na které by si mûl, dfiíve neï se pustí do práce, také odpovûdût. Soubor tûchto otázek pochází z dokumentu Victoria & Albert Museum Conservation Department Ethics Checklist. Jako druh zaznûl pfiíspûvek Josefa âobana s názvem Návrhy k restaurování jsou vûbec zapotfiebí? Autor v nûm reagoval na skuteãnost, jeï v souãasné dobû b vá takfika pravidlem, Ïe zadávací dokumentace pro v bûrová fiízení na restaurování díla, aè v jakémkoliv rozsahu, jiï v sobû zahrnuje návrh na restaurování díla, ãímï nejenïe zbavuje odborného restaurátora povinnosti a práva návrh vypracovat; tím, Ïe po nûm Ïádá, aby doplnil pouze údaj o celkové cenû, jej sniïuje do role pouhého vykonavatele zadání vypracovaného (mnohdy neodbornû) nûk m úplnû jin m. Navíc v ak od nûj oãekává, Ïe nezbytn m doplnûním ceny prakticky odsouhlasí cel projekt. Dále se autor pozastavil nad postojem pfiíslu n ch orgánû památkové péãe a úlohou jejich, ãasto pouze mechanicky pfiejíman ch, poïadavkû v zadávacích dokumentech pro poptávková fiízení. V závûru prezentace vyslovil autor pfiání, aby byl tûm, ktefií v koneãném dûsledku nesou za zrestaurované dílo odpovûdnost, tedy restaurátorûm, ponechán dostateãn prostor pro uplatnûní profesních znalostí a schopností, aby mohli vypracovat (a v praxi i uplatnit) odbornû fundované a pfiitom realizovatelné návrhy na restaurování. Tento pfiíspûvek vyvolal mezi pfiítomn mi restaurátory a zástupci památkové péãe Ïivou diskusi. T kala se dobfie znám ch ne varû pfii praktickém v konu restaurátorské praxe, tedy zejména v e zmínûn ch problémû vycházejících z nevyhovující praxe zadávání v bûrov ch fiízení, dále problémû nedodrïování platného památkového zákona pfii restaurování a obnovû památek (akceptování ãinnosti nekvalifikovan ch pracovníkû, odvádûní a pfiebírání nekvalitnû odvedené práce) 1 Autorem fotografií je Lubo Machaãko, Obr. 1. Kutná Hora, Galerie Stfiedoãeského kraje, konference Restaurování a ochrana umûleck ch dûl, Václav Girsa pfii prezentaci. a potfiebû jeho vymahatelnosti. Úãastníci se vzhledem k závaïnosti tématu shodli na nutnosti tyto a dal í související otázky dûkladnûji projednat pfii nejbliï í vhodné pfiíleïitosti. Dal í vzru enou debatu, tentokrát v rovinû etické, vyvolal mimofiádnû zajímav pfiíspûvek Václava Girsy Koncepce a v sledky restaurování prûãelí v chodní brány hradu Lip v kontextu se záchranou a oïivením zanikající památky. Prof. Girsa v nûm seznámil publikum s koncepcí zásahu na prûãelí v chodní brány hradu, která byla stanovena v návaznosti na plán postupné regenerace celého areálu a jeho blízkého okolí. Rehabilitace exteriéru vûïe vycházela z dûkladného poznání památky podpofieného v sledky restaurátorsk ch prûzkumû, na jejichï základû bylo rozhodnuto odstranit druhotné degradované omítkové vrstvy a zachránit ohroïené plochy renesanãní sgrafitové v zdoby. K obnovû plá tû se pfiistupovalo s úsilím o zachování vysoce pûsobivého vzhledu unikátní, vysoce autentické fasády. V pfiíspûvku autor uvedl i nové informace, které pfiinesla rehabilitace star í podoby fasády. Za v echny jmenujme nález zazdûné niky se zru enou brankou pro pû í se v emi jejími pozoruhodn mi detaily. Závûrem autor pfiipomnûl, Ïe úcta k vrstevnatosti stavby neznamená mechanickou záchranu v eho, co se na památce dochovalo, ale Ïe jedná-li se o vrstvu, která památku degraduje (fyzicky nebo es- 1 BRANDI, Cesare. Teorie restaurování. Tichá Byzanc : Kutná Hora, 2000, s. 16. SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 67

20 2 Obr. 2. Kutná Hora, Galerie Stfiedoãeského kraje, konference Restaurování a ochrana umûleck ch dûl, Josef âoban pfii diskusi. teticky), je legitimním pfiístupem korektivní úprava nebo rehabilitace zaniklého stavu. Druhou polovinu dopoledního bloku, která byla vûnována restaurování nástûnn ch maleb, moderoval Lubo Machaãko. První pfiíspûvek s názvem Restaurování maleb a tukû na zámku Kratochvíle pfiednesli Jana Waisserová a Jifií Bláha. V úvodu pfiíspûvku Jana Waisserová shrnula zhlediska památkové péãe sled dosavadních koncepcí uplatàovan ch pfii obnovû objektu, které vyvrcholily po roce 2000 projektem obnovy interiéru vily s názvem Renesance renesance z dílny Národního památkového ústavu. Autofii pfiíspûvku se dále vûnovali koncepci aktuálního restaurování zejména tukové a malífiské v zdoby na pozadí pfiede- l ch restaurátorsk ch zásahû. Právû dûkladné poznání promûn památky, podloïené studiem v ech dosavadních restaurátorsk ch zásahû, které vïdy podobu památky nûjak m zpûsobem interpretují, pova- Ïují autofii pro vypracování koncepce obnovy za zásadní. Na pfiíkladu estetického zhodnocení nástûnn ch maleb v interiéru pak Jifií Bláha poukázal na skuteãnost, Ïe koncepce restaurování se mûïe bûhem zásahu v urãit ch bodech zmûnit, a to v souvislosti s postupn m prohlubujícím se poznáním památky a v ech jejích souvislostí, ke kterému dochází v prûbûhu obnovy. Z hlediska mezioborové spolupráce byl velice pfiínosn pfiíspûvek Václava paleho s názvem Koncepce restaurování a rekonstrukce zahradních prospektû zámku Troja. Autor pfiiblíïil pfiíkladnou t movou práci na projektu záchrany tfií zahradních prospektû trojského zámku tûïce po kozen ch zubem ãasu, pfiede l mi restaurátorsk mi zásahy a katastrofální povodní, která postihla hlavní mûsto v roce Základem obnovy v ech tfií prospektû se stal celkov koncept restaurování a rekonstrukce, kter vznikl na základû historick ch re er í, prûzkumû na místû obhlídek obdobn ch objektû v âeské republice a petrografick ch v zkumû materiálového sloïení konkrétních prospektû. Návrh, kter vy el zpûvodní jednotné v tvarné koncepce v ech prospektû v zahradû zámku, poãítal s odstranûním nevhodn ch doplàkû a provedením celkové rekonstrukce se zachováním pûvodních ãástí. K dne - nímu datu se v ak podafiilo obnovit dle návrhu pouze jeden zprospektû, neboè vzhledem k nedofie enému technickému zaji tûní ohradní zdi a pfiedev ím vlekoucím se restituãním sporûm musely b t restaurátorské práce zastaveny. Odpolední blok, kter moderovala Jana Waisserová, zahájil pfiíspûvek Petry Vávrové Pojetí restaurátorského a konzervátorského zásahu u fotografick ch materiálû. Pfiednesla jej zdûvodu nepfiítomnosti autorky Lucie Palánková. Autorka v nûm zdûraznila pfiípravnou fázi procesu restaurování nebo konzervování, jeï by mûla vést k vytvofiení zámûru na restaurování. Uvedla ãtrnáct krokû, které by restaurátor bûhem pfiípravné fáze nemûl opomenout. Za zásadní povaïuje, aby jak mkoli restaurátorsk m úkonûm pfiedcházel prûzkum stavu díla. V prezentaci se dále vûnovala popisu nejdûleïitûj ích prûzkumov ch metod pouïívan ch pfii restaurování fotografick ch materiálû a neopomenula ani v ãet nejãastûj ích restaurátorsk ch postupû. Závûrem upozornila na nutnost vhodn ch podmínek pro uloïení zrestaurovaného díla, ponûvadï jsou pfiedpokladem zachování jeho dlouhodobé stability. Poslední pfiíspûvek konference pfiednesl Jakub ëoubal. Prezentace Historické a souãasné pfiístupy k restaurování Kamenné ka ny v Kutné Hofie se vûnovala pfiípravû a koncepci posledního restaurátorského zásahu na ka nû z roku 2011 na pozadí nejv znaãnûj- ích oprav ka ny v posledních 130 letech. Kromû mnoha zajímav ch informací, t kajících se materiálového sloïení plá tû ka ny a vizuálních promûn objektu, pfiinesl pfiíspûvek i pohled na promûnu vefiejného prostoru podmínûnou vizuální zmûnou jeho dominanty. Z toho podle autora vypl vá i potfieba otevfiené komunikace s vefiejností coby uïivatelem takového vefiejného prostoru. V neposlední fiadû nelze opomenout skuteãnost, Ïe koncepce poslední obnovy ka ny byla pfied zahájením prací stanovena pouze v nejzásadnûj- ích bodech a zcela konkrétních kontur nab vala aï bûhem restaurátorsk ch prací. PÛvodní materiál ka - ny byl bûhem let prûbûïnû doplàován a pfied zapoãetím prací se dalo jen tûïko odhadnout, v jakém stavu se objekt pod vysprávkami a pfietûry nachází. Prezentace Historické a souãasné pfiístupy k restaurování Kamenné ka ny v Kutné Hofie pfiedznamenala komentovanou prohlídku v stavy 50 let trvání MPR Kutná Hora na Hrádku, kterou byl program uzavfien. Konference dala podnût k rozsáhlé diskusi o etickém pfiístupu k obnovû památek, zejména pak o aktuální (a ãasto nevyhovující) praxi obnovy památkov ch objektû. Vzhledem k závaïnosti tématu vyslovili úãastníci konference vûli pokraãovat na nejbliï ím dal ím diskusním setkání v jasné formulaci toho, co je tfieba v dané problematice vyjasnit, a ve vytipovávání oblastí, ve kter ch je nutné nalézt cestu ke zlep ení souãasného stavu. Lubo MACHAâKO Mezinárodní spoleãenství památkáfiû na rozcestí 17. generální shromáïdûní ICOMOS ve znamení zásadních názorov ch rozporû 17. generální shromáïdûní ICOMOS Mezinárodní rady památek a sídel konané v PafiíÏi ve dnech ukázalo silnou názorovou polarizaci, ba pfiímo vyhrocení rozporû mezi jeho kolektivními ãleny národními komitéty. Rozpor se t ká sam ch základû konzervaãní filozofie a je jen otázkou ãasu, kdy mû- Ïe promûnit i konzervaãní praxi. MÛÏe tak mít zásadní dopad na budoucí osudy celosvûtového památkového fondu. Podstatu rozporu a v sledky jednání se pokusím v následující stati alespoà v hrub ch rysech charakterizovat. Na shromáïdûní stála na jedné stranû skupina, kterou mûïeme oznaãit za tradicionalisty. Patfií k nim pfiedev ím národní komitéty stfiedomofisk ch a stfiedoevropsk ch státû (vãetnû Ruska), které nevidí sebemen í dûvod pro revizi základních praxí ovûfien ch doktrinálních dokumentû ICOMOS Benátské a Washingtonské charty. 2 Obû tyto charty vyjadfiují nezastupitelnost dochované hmotné substance památek a fyzické tkánû historick ch mûst pro samotnou existenci jejich hodnot. V tomto smyslu se pokusili tradicionalisté bûhem shromáïdûní velmi diplomaticky upravit a ke schválení plénem pfiedloïit rezoluci Obrana základních hodnot památek a sídel, kterou jiï pfied shromáïdûním sepsaly a cestou u úãastníkûm distribuovaly komitéty nûmecky mluvících zemí (Rakouska, Spolkové republiky Nûmecko, v carska a Lucemburska) a k níï se vzápûtí pfiipojilo Rumunsko, Maìarsko a âesko. 3 Rezoluci pfiipomínající neza- 1 Za ãeskou stranu se Generálního shromáïdûní zúãastnila pomûrnû poãetná delegace. Kromû pisatele ãlánku to byly Ing. arch. Olga Ba eová a Ing. Inka Truxová, ãlenky a úãastnice zároveà konaného v roãního sezení International Scientific Committee ICOMOS IFLA pro historické parky a krajinu, dále PhDr. Petr Kroupa, spolu s pisatelem ãlánku ãlen a úãastník sezení ISC Theophilos pro teorii a filozofii památkové péãe, a Ing. Martin âeràansk, ãlen ISC pro vernakulární architekturu (CIAV). Z úãasti na sezení ISC CIVVIH pro historická mûsta, jehoï ãleny jsou prof. Milo Drdáck a pisatel tohoto ãlánku, jsme byli nuceni se pro dan rok omluvit. Generální shromáïdûní bylo spojeno s vûdeckou konferencí konanou ve ãtyfiech paralelních tematick ch sekcích: 1. Dûdictví a regionální rozvoj; 2. Rozvoj a návrat k umûní stavût; 3. Turismus a rozvoj; 4. Ekonomika rozvoje. 2 V echny charty zmínûné v ãlánku byly v originále a paralelním ãeském pfiekladu publikovány v POLÁKOVÁ, Jana (ed.): Mezinárodní dokumenty o ochranû kulturního dûdictví. Praha : Národní památkov ústav, ústfiední pracovi tû, ISBN Návrh rezoluce GA 2011/22 Defending the Fundamental Values of Monuments and Sites. BliÏ í charakteristiku obsahu rezoluce viz níïe. 68 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE