Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy

Transkript

1 Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy 60 let PhDr. Pavla Bicháka Martin echura V letošním roce slaví šedesátileté životní jubileum archeolog, historik a kastellolog Pavel Bicháek. Narodil se dne 19. ervence Dtství i mládí prožil v jihoeském Milevsku a snad i pobyt v tomto historickém mst, v sousedství premonstrátské kanonie, peduril celou jeho životní dráhu. Už v mládí se pomrn intenzivn zajímal o historické vdy a vzáptí po absolvování gymnázia nastoupil jako terénní technik Archeologického ústavu SAV v Praze. Zde dostal odbornou i životní školu na nejvtších a nejvýznamnjších archeologických výzkumech druhé poloviny 20. století. Pod vedením Miroslava Richtera pracoval na odkryvech emeslnického pedmstí zaniklého Sezimova Ústí, na výzkumu zaniklého benediktinského kláštera na Ostrov u Davle. V roce 1975 nastoupil jako stálý odborný pracovník Archeologického ústavu s pracovištm na základn na Oškobrhu a pi zamstnání vystudoval v letech archeologii a historii na Filozofické fakult Karlovy univerzity. Bhem svého psobení provedl desítky záchranných výzkum pravkých i stedovkých lokalit a stovky povrchových przkum a sbr, pedevším ve stedních echách. K nejvýznamnjším akcím tohoto období patí rozsáhlé výzkumy v Beroun a jeho okolí, pi kterých byl prozkoumán napíklad zaniklý dominikánský klášter s kostelem sv. Klimenta, nkolik rozsáhlých pravkých sídliš nebo dnes již legendární kostrový hrob bojovníka z mladší doby ímské. Postupn však své psobení rozšioval i na další regiony, pedevším západní a rodné jižní echy. Díky svým až encyklopedickým znalostem a zcela mimo- ádnému smyslu pro vnímání krajiny objevil desítky, i spíše stovky dosud neznámých lokalit. Pozoruhodný je i jeho chronologický zábr Pavel Bicháek je brilantním znalcem snad všech pravkých kultur stejn jako ran až pozdn stedovkého období, a není systematického zpracování období i regionu, aby se v nm neodkazovalo na jeho nálezy. V prbhu 80. let zaal intenzivnji spolupracovat s plzeskou expoziturou Archeologického ústavu, a v roce 1988 pevzal její vedení. V té dob probíhaly velké záchranné výzkumy pedevším v jižních echách, z nichž nejvtší a pravdpodobn nejvýznamnjší byl odkryv sídlišt z doby bronzové v Hostech i ve spolupráci s Ústavem pro pravk a ranou dobu djinnou FF UK sídlišt z doby ímské v Sedlci. Velkou pozornost vnoval i výzkumm stedovkých lokalit mstským jádrm, klášterm a hradm. Když v roce 1993 došlo ke zrušení plzeské expozitury, dokázal toto zavedené pracovišt udržet, nejprve jako ústav záchranných archeologických výzkum pi Jihoeském muzeu v eských Budjovicích, a poté, co se toto ešení ukázalo jako neschdné, jako oddlení záchranných archeologických výzkum Západoeského muzea v Plzni. V jeho ele ostatn stojí dodnes. Významné je i jeho pedagogické psobení. V letech psobil jako externí pednášející na univerzitách ve Vídni, Salzburgu a eských Budjovicích, v letech pednášel na nov zízené katede archeologie Západoeské univerzity v Plzni a v souasné dob opt pednáší na Archeologickém ústavu Jihoeské univerzity v eských Budjovicích. Velmi významná je jeho innost muzeologická a popularizaní. Je autorem stálých archeologických expozic muzeí v Milevsku a ve Stíbe a pipravil a realizoval množství archeologických, historických i umleckohistorických výstav v Beroun, Plzni, Milevsku, Domažlicích, Stíbe, Chyškách nebo rakouském Kautzen. Velmi asto je zván na popularizaní pednášky pro širokou veejnost i jako cenný prvodce pi zájezdech a exkurzích po historických i archeologických památkách. Jeho zájem o stedovkou architekturu jej zcela logicky pivedl ke spolupráci s Klubem Augusta Sedláka v Plzni. Pod jeho vedením se lenové klubu podíleli na nkolika archeologických výzkumech, napíklad na hrad Komberku nedaleko Msta Touškova. K významným poinm na poli eské kastellologie jsou dlouholeté výzkumy jihoeských hrad Zvíkova, Landštejna, Pomezí pod Landštejnem (zde objevil dosud neznámý románský hrad a prokázal jeho vztah k sousednímu 59 románskému kostelu sv. Jana Ktitele) a západoeských hrad Pobžovice nebo Krasíkov-Švamberk. Drobnými sondážemi v Kostelci nad Vltavou, Putimi nebo dvorci u Ponšic se dotkl i otázek spojených se samotnými poátky šlechtických sídel v echách. Šedesáté narozeniny neznamenají v život Pavla Bicháka žádný zásadní pelom. Neustává ve svých terénních aktivitách, vede rozsáhlé archeologické výzkumy, objevuje desítky nových lokalit a neustále pepisuje pravké i stedovké djiny. Prakticky zárove je schopen zcela antikvovat výsledky padesátileté diskuse o stavebním vývoji kláštera v Pivoni a souasn objevit stedopaleolitické sídlišt u Stíbra, které svým významem snese srovnání s nejvtšími lokalitami v echách, jako jsou Beov i Pezletice, a v ad ohled je ješt pedí. A to vše jaksi mimochodem, jako by nešlo o nic dležitého. Pesn takového Pavla Bicháka známe, a pejeme jemu i sob, aby mu životní energie a zdraví vydrželo ješt hodn, hodn dlouho. Výbrová bibliografie PhDr. Pavla Bicháka, vztahující se k výzkumm šlechtických sídel a jejich areál: Zvíkov, okr. Písek. Výšinné sídlišt z mladší doby kamenné, Výbr z prací len Historického klubu pi Jihoeském muzeu v. Budjovicích 12,. Budjovice 1975, Záchranný výzkum na hrad Orlíku nad Vltavou (o. Písek), Castellologica bohemica 1, Praha 1989, Pehled archeologických výzkum muzeí Jihoeského kraje a Expozitury Archeologického ústavu SAV v Plzni v roce 1989, Jihoeský sborník historický 59,. Budjovice 1990, (et R. Krajíc, J. Michálek, P. Zavel). Rescue activities of the Plze branch office of the Institute of Archeologyin the period , Archeology in Bohemia , Praha 1991, Nové poznatky k vývoji pozdn románské architektury v oblasti horního Podyjí, Památky a píroda 16, Praha 1991, (et L. Jirásko). Pehled archeologických výzkum muzeí Jihoeského kraje a Expozitury Archeologického ústavu SAV v Plzni v roce 1990, Jihoeský sborník historický 60/61,. Budjovice , (et J. Michálek). Píspvek k djinám msta Týna nad Vltavou (o.. Budjovice), Sborník Spolenosti pátel starožitností eských 3, Praha 1992, Poátky msta Jindichova Hradce svdectví archeologie. In: Jindichv Hradec ,. Budjovice 1993, Jihoeské muzeum Ústav záchranných archeologických výzkum pro jižní a západní echy perspektivy, koncepce. Archeologické rozhledy 45, Praha 1993, 686. Die Rettungsgrabungen des Archäologischen Instituts Expozitur Plze in den Jahren in Süd- und Westböhmen, Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/Westund Südböhmen. 2. Treffen, Tábor, Deggendorf, 1993, (et P. Braun). Pehled archeologických výzkum muzeí Jihoeského kraje a expozitury Archeologického ústavu SAV v Plzni v letech , Jihoeský sborník historický 62. Budjovice 1993, (et J. Michálek). Dvorec u Ponšic Dobejovic (okr.. Budjovice), Castellologica bohemica 3, Praha 1993, Landštejn a jeho sídlištní zázemí, RegioM, Mikulov 1995, Kachle s motivem biblických hrdin ze západních ech, Sborník Západoeského muzea v Plzni, Historie 13, Plze 1996, (et P. Hereit). Pomezí (okr. Jindichv Hradec) výsledky I. etapy archeologického výzkumu, Castellologica Bohemica 5, Praha 1996, Kostel sv. Jana Ktitele na Pomezí (okr. Jindichv Hradec) výsledky stavebn historického a archeologického výzkumu, Przkumy památek 1996/I, Praha 1996, Pozdn gotická drobná plastika z hradu Landštejna (okr. Jindichv Hradec), Sborník spolenosti pátel starožitností eských, Praha l996, Stedovká kamenina Falkeho skupiny z hradu Landštejna (okr. Jindichv Hradec). Život v archeologii stedovku. Praha, Peres 1997, Za tajemstvím putimské fary, Putimský zpravodaj 9/97. asn a vrcholn stedovká keramika z hradu Potštejna u Žinkov (okr. Plze-jih), Zpravodaj Okresního muzea a Státního oblastního archivu Plze-jih v Blovicích, Blovice 1998, 9 14 (et M. Metlika). Domažlická sídelní aglomerace v raném stedovku, Archeologie ve stedních echách 3/2, Praha 1999,

2 (et M. Metlika). Zaniklá stedovká osada Tuany (k. ú. Sobkury, okr. Plze-jih): pedbžná zpráva o výzkumu v r. 2002, Metlika, M.(eds.) Archeologie doby hradištní v echách, ZM Plze 2005, (et M. ezá). Plzesko Píroda, historie, život. Kapitoly: Vývoj osídlení; Od píchodu Slovan do 13. století, Praha, Baset 2008, s , Zbytky sídelních a tžebních aktivit v pedpolí hradu Landštejna (okr. Jindichv Hradec), Sborník Západoeského muzea v Plzni, Historie 19, Plze 2008, Kirche St. Jakobus in Taus/Domažlice und ihre Stellung in der örtlichen frühmittelalterlichen Siedlungsagglomeration. In: Poláek, L., Maíková-Kubková J. (Hrsg.) Frühmittelalterliche Kirchen als archäologische und historische Quelle, Brno (ARÚ AVR) 2010, , (et M. echura). Soubor stedovkých dlaždic od kostela sv. Vavince na Štítarech (o. Domažlice). Studniková, M. (eds.): Bohemia plena est eclesiis, Praha 2010, Kostel sv. Jakuba Vtšího v Domažlicích a jeho postavení v místní ran stedovké aglomeraci. Archeologie v západních echách 2, (et M. echura). Co je to výstupek? Petr Rožmberský Václav Chmelí Ve starých popisech panských sídel je možné se obas setkat s termínem výstupek (vejstupek). Snad je ješt nkde v jiných publikacích o architektue uvedena definice výstupku, nám se však zatím podailo ji objevit jen v encyklopedii Lidová architektura. Jsou zde definovány ti druhy vejstupku : 1) Malý, obvykle nevytápný pístnek vedle svtnice, vydlený v domovém pdorysu nebo z nho vystupující. Sloužil jako skladovací prostor, spávali v nm výmnkái a svobodné dívky. 2) Krytý, prkny bednný prostor ped vchodem do domu ( bouda ) ve východních echách. 3) Vyvýšená, po schdcích pístupná plocha ped vstupem do srubu, opatená zábradlím (Pardubicko). 1) Dále uvedeme nkolik píklad. Nejprve opt z lidové architektury. Ve Vlastivdném sborníku severního Plzeska byl na pokraování otiskován rukopis B. Buška z 30. let 20. století nazvaný Typ vesnic na Mantínsku. Je možné se zde doíst, že v Pláních (okr. Plze-sever) je nejzajímavjším obecní domek p. 23. Pízemí tvoí chlév a komora, mezi nimiž je na vyzdném tvaru umístno schodišt, po nmž zprava i zleva možno vystoupit k domovním dveím, ped nimiž rozšíená horní plocha schodišt tvoí široký práh opatený zábradlím jakoby malou pavláku. Proti vchodu je erná kuchyn, dosud úpln zachovalá, se dvma krby a ohništm. Vpravo od domu je velká svtnice se starodávnými kachlovými kamny a dvma okny, vedle ní vejstupek s jedním oknem. Vlevo od kuchyn je komora. 2) Na tento pípad lze aplikovat definici. 1. Nkde na pomezí mezi lidovou architekturou a vyšším standardem bydlení stojí obydlí nájemce železných hutí ve Strašicích (okr. Rokycany) Jindicha Kašpara de Sart. Z odhadu provedeného po de Sartov smrti roku 1617 se dozvídáme, že rozšíil i obytné stavení pi huti pistavl k nmu dva vejstupeky se dvma místnostmi a síní, vystavl další devné stavení pro svého bratra Julia a hutní ele a zídil kolnu na uhlí. 3) Také tady zejm pístavky vystupovaly z pdorysu objektu (složitjší varianta definice. 1). Také známý Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic ve svém cestopisu znal a používal termín výstupek. Pi popisu radního domu v Insbrucku íká, že má ven na námstí výstupek aneb pavla, se stechou nákladn pozlacenou. 4) Tady už zejm nejde o žádnou z výše uvedených definic a zdá se, že by mohlo jít o balkón i arký, který sice vystupuje z hmoty objektu, ale nikoli z jeho pdorysu. Žádná uvedená definice se na tento píklad nehodí. Ve Svaté zemi popisuje Kryštof nkteré církevní objekty: Po schodech šli jsme dol až do isté prostranné kaple, a pes tu po 11 stupních dol hloubji jsme vešli, v níž jest oltá, po levé jeho stran jest výstupek a ped ním ímsa, aby do nho lidé nechodili, a jest táž kaple i výstupek z pouhé tvrdé skály vytesaný. Nebo: Poté vyšli jsme do velké kaple, a jdouce ke schodm, vidli jsme studnici dosti hlubokou v zemi, a teprv tmi schody, jimiž jsme dol sešli, zase jsme nahoru vycházeli. Však uprosted schod nalezli jsme výstupek do zem a malou kaplici klenutou bez oken, tmavou, že se se svtlem do ní choditi musí; v té jsme vidli dva hroby kamenné nápodobné oltám. Na druhé stran pes schody naproti jest jiný výstupek ve zdi a v nm jeden hrob. A jinde uvádí: V té kapli uprosted proti zdi východní jest malý výstupek do kaple otevený. Od tohoto místa nco málo na pravé stran proti poledni stojí opt jiný výstupek tverhranný, dosti veliký, zdýli tyr a zšíi tí krok, vysoký tyi lokty a do kaple otevený, v skále vytesaný, avšak hloubji než kaple, a má ti stupn kamenné. Stojí v nm oltá z mramoru. 5) Zde výstupky sice vystupují z pdorysu svaty, jsou však pod zemí dnes bychom je nazvali výklenky. Vrame se však do ech a zamime na hrady. August Sedlá- ek pipomíná, že roku 1551 byl na Zvíkov (okr. Písek) udlán výstupek, který spoíval na tech krakorcích. 6) Jde zejm, tak jako v Insbrucku, o arký. Na hrad Libštejn (okr. Rokycany), který byl rozdlen roku 1543 mezi tyi bratry z Valdštejna, byl také výstupek. V dílích cedulích stojí:...dm, na kterém svtnice veliká proti kapli a sýpka, i výstupek ped tou svtnicí, také komory, kde Melichar líhal, i vespod té svtnice. 7) V tomto dost nejasném pípad mže jít jak o definici. 1, tak i o definice. 2 nebo 3; velké svtnice však bývaly v pate domu (paláce) a proto mže jít i o arký. Více píklad jsme zaznamenali z tvrzí, zámek a dalších drobných panských sídel. Tak na konci 16. století podle popisu tvrze v Liblín (okr. Rokycany) byla tvrz ( nový dm ) stavením s kamenným spodkem. Ostatní konstrukce byly devné. Ústední obytnou místností tvrze byla velká svtnice s vejstupkem. 8) Bohužel není jasné, zda byla tvrz patrová v tom pípad by opt mohlo jít o arký, jinak o definici. 1. Také v dílích cedulích zaznamenaný popis tvrze v Úlicích (okr. Plze-sever) z roku 1615 obsahuje výstupek:...pokoje tyto, jako dolejší velkou svtnici s tmi komorami, jak se z té velké svtnice podle kamen do nich jde, totiž vejstupek pední, a zadní komora s tou pivnicí, jak se do ní skrze vejstupek jde, s malou svtnikou v domu.... 9) Tady je možné konstatovat, že pední výstupek je jedním z pokoj tvrze. Existoval-li pední výstupek je možné pedpokládat, že existoval také zadní výstupek, který zde mžeme snad ztotožnit se zadní komorou. Jde tedy patrn o dva výstupky z pdorysu, tedy o složitjší variaci definice. 1. Situace tvrzi v Hradišti u Kasejovic (okr. Plze-jih) byla roku 1659 následující: Šlo o kamennou stavbu, v níž se nacházela mimo jiné komora zadní, velká svtnice s 8 okny, ve druhé svtnici tyi okna a nad svtnicí komora; v malé komoe stoleek; v zelené svtnici ti okna; v síni neb domu ped sklepem truhla velká; v spižírn stl, v spižírn zadní stoleek; v [malé] svtnici dolejší panské ti okna a jelení parohy; ve vejstupku pi svtnici dvee se zámkem, kamna zelená, dv okna, stoleek malý, židlika a lože; pod vejstupkem kamna a dv okna ; v kuchyni, která klenutá jest dvée ke dvoru; sklepy v jednom zavení ti klenuté; ratejna bez oken, nkdy bývala komorou. Interpretace výstupku autory publikace o Hradišti zní: Zvláštním útvarem byl vejstupek pi svtnici. Z popisu vyplývá, že sestával ze dvou místností nad sebou, které byly opateny okny a kamny. Zdá se, že šlo o výrazný rizalit až drobné kídlo. 10) Jde tedy o variaci na definici. 1. Dne 2. kvtna 1690 byl vypracován velice podrobný odhad statku Lštní (okr. Domažlice). Odhad tehdy vypracoval Petr Mikuláš Straka z Nedabylic, císaský rada, komorního a dvorského soudu soudce a místokomorník v Království eském z moci úadu svého spolu s Janem Ignáciem Halékem, komorníkem pi deskách zemských. Tvrz je zde popisována následovn: Tvrz od kamene, šindelem pikrytá, na díle zdná a nco roubením ohražená, okolo ní píkop, nad vraty jest klenutí, ze sín po stran komora, potom pímo vchází se do velké svtnice, v níž je kancelá, po pravý ruce pokojíek bez kamen táflovaný, dáleji vejstupek klenutý a po levé ruce kuchyn a spížírna, ob klenuté, též tvrze se dotýká vž silná od kamene vystavná. 11) Opt je možné uvažovat o defenici. 1. Termín výstupek byl užíván v popisech panských sídel ješt i v 19. století. Popis sídla v Podhí (okr. Plze-jih) podává ve 60

3 svém románu roku 1928 A. Berndorf, kde jej klade do úst jeho hrdin, ale je evidentní, že jde asto o osobní vzpomínky z mládí: Obytné stavení nebylo postaveno pímoae se stájemi a eledníkem. Tam, kde vedla k nmu pedsí, lomila se fronta hlavních zdí v tupém úhlu, byla trochu zešikmena, a z oken obytného stavení do nádvoí bylo vidt do celého dvora, i k vratm. Proto byl u druhého okna velké obytné svtnice výstupek a na nm sedátko... V zámeku ve velikém pokoji byl u okna vejstupek, kde sedával Smrka (tj. majitel v 19. století) s knihou. 12) Nezdá se být pravdpodobné, že by šlo o definici. 1. Spíše pipadá v úvahu, že autor ml na mysli sedile sedátko umístné ve špalet okna. Poslední zatím zachycená zmínka o výstupku je ze zápisk majitele statku Kunkovice (okr. Klatovy) z roku 1865, kdy popsal stav kunkovického sídla: Uprosted je sál s malovanými trámci a starými malbami na stnách,... ped domem výstupek po 5 schodech s vžikou a zvoncem. V práci o Kunkovicích bylo konstatováno, že na nástupní perón ped vchodem stoupají podél zdi široká kamenná schodišt. Je to onen výstupek, souhlasí i poet schod. Vžika se zvoncem již neexistuje. Na vyobrazení kunkovického sídla z roku 1863 stoupá z nádvoí ke vchodu dvouramenné schodišt bez vžiky; drobná vížka vystupuje v ose vchodu do patrového objektu až z okraje stechy. 13) Bu byl perón mezi lety zastešen a opaten vížkou se zvoncem (pak by se mohlo jednat o modifikaci definice. 2), nebo nebyl popis z roku 1863 pesný a vížka se zvoncem byla na steše. Pak by se jednalo o modifikaci definice. 3. Pojmu výstupek se vda (pokud víme) vnovala doposud jen v rámci výzkumu lidové architektury, piemž byly vypracovány ti definice tohoto stavebního jevu. Se stejným pojmem se však setkáváme, jak ukazují uvedené píklady, také u staveb spole- enských elit. Tento lánek je prvním pokusem se vyrovnat s jeho existencí v tchto souvislostech. Konfrontuje archivní doklady s eenými definicemi. Ukazuje se, že je nelze aplikovat ve všech pípadech, i když se vtšina z nich blíží definici. 1, totiž vystupování z pdorysu. Již v menší míe nalezneme píklady, na které je použitelné druhé i tetí vymezení výstupku v lidové architektu- e. Ovšem nelze ignorovat, že existují píklady vymykající se všem tem definicím bu ásten (podzemní výklenky, patrové rizality i drobná kídla) nebo zcela, jako jsou arkýe nebo sedile v síle zdi. Je proto nutné, aby se dále pokraovalo ve studiu archivních pramen. Výsledky bude teba pomovat se samotnými stavebními konstrukcemi objekt bydlení vyšších vrstev spolenosti minulosti. To umožní vypracovat definice výstupku aplikovatelné i pro n. Takové studie budou též obohacením výzkumu historické sémantiky nejenom panských sídel. Poznámky: 1) Frolec, V. Vaeka, J. Schejbal, J. Vajdiš, J.: Lidová architektura. Praha 1983 (dostupné na /vejstupek.htm). 2) Vlastivdný sborník tvrtletník pro regionální djiny severního Plzeska, XVI/2006,. 1. 3) Koán, J. 1946: Staré eské železáství. Praha, s ) Harant z Polžic a Bezdružic, K.: Cesta z Království eského do Benátek, odtud do zem Svaté Praha 1854, s. 5. 5) Citace v pozn. 4, s , 157, ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XI Práchesko. Praha 1897, s ) Národní archiv, fond DZV,. 45, fol. E 29. 8) Anderle, J. Švábek, V.: Tvrze v rokycanském okrese - II. ást. In: Sborník Muzea dr. B. Horáka v Rokycanech 4. Rokycany 1992, s. 4. 9) Národní archiv, fond DZV,. 76, fol. M 26v. 10) ervenka, V. Novobilský, M. Rožmberský, P.: Tvrze Bezdkov a Hradišt u Kasejovic. Plze 2009, s ) Procházka, Z.: Lštní. Promny jednoho rytíského sídla aneb jak se státi zemánkem. Domažlice 2007, s ) Rožmberský, P.: Rytíské, baronské a hrabcí sídlo v Podhí, Hláska XVII/2006, s ) Rožmberský, P. Švábek, V.: Kunkovice o. Klatovy. In: Roenka Klubu Augusta Sedláka Plze 1986, s Už jste etli...? Heman, J.: eský Šternberk. Publikace podrobn popisuje historii a stavební vývoj známého posázavského hradu. Formát A5, 40 stran, ada pvodních kresebných rekonstrukcí hradu 61 v rzných obdobích. Publikaci vydalo nakladatelství Petr Mikota, kde ji lze rovnž objednat. asopis Spolenosti pátel starožitností 3-4/2012. Toto íslo je vnováno památce zesnulého Prof. Tomáše Durdíka, který byl dlouholetým starostou spolenosti. Jsou zde otištny vzpomínky jeho pátel, kamarád a spolupracovník, asto osobního rázu. Dokumentují tak šíi zájm a lidské rozmry zesnulého. V druhé ásti publikace jsou lánky vnované opevnným panským sídlm: F. Záruba: Valdek píspvek k poznání stavebního vývoje hradu; J. Hložek R. Kivánek: Chvatruby výsledky výzkumu hradního areálu. J. Úlovec: Píspvek k djinám hradu Falkenštejn-Sokolík. P. Chotbor: Kresebná rekonstrukce krbu na hrad Valeov. J. Musil: Nález zlomku hlavice bronzového palcátu z k. ú. Hošalovice. Z. Bláhová-Sklenáová: Fragment nádoby s nápisovým kolkem z hradu Šelmberka. P. Mikota Košál, J. a kol.: Vízmburk, Píbh ztraceného hradu. Sdružení pro Vízmburk, Havlovice 2013, 224 s. s obr. Loské 40. výroí zahájení archeologického výzkumu hradu se stalo podntem pro vznik dvou publikací. První z nich z pera V. Razíma se zamila na poznání stavební podoby hradního jádra a doprovodilo ji množství dosud nepublikovaných unikátních fotografií. Druhá publikace zpracovaná kolektivem mladých archeolog se krom popsání djin a stavební podoby hradu vnuje pedevším výpovdi archeologických nález o život na hrad. Píslušná kapitola zaujala více než polovinu stránkového rozsahu knihy a lení se do trnácti podkapitol. Rozsáhlému a po úmrtí PhDr. A. Hejny CSc. odbornou veejností odepsanému výzkumu se tak konen dostalo náležitého zhodnocení. J. Slavík Z hrad, zámk a tvrzí istá (okr. Semily). V poplužním dvoe uprosted vsi pvodn stála po obvodu tyi kídla. Do dnešní doby se dochovala 2 kídla jižní a západní, která ve svých zdech dochovala zbytky renesanní tvrze a panského domu v úrovni pízemí. Majitel udržovaného západního kídla nám ukázal prostory pízemí s plackovými klenbami zaklenutými do pas a stedových sloup. istá, pízemí západního kídla (foto O. Slabý 2013). istá, po požáru pestavné jižní kídlo (foto O. Slabý 2013). Dle jeho sdlení asi ped 4 roky zachvátil západní trakt sousedního jižního kídla velký požár, který zlikvidoval patro budovy. Majitelé pak stavbu obnovili, avšak zvenku do zcela jiné podoby, k severnímu obvodu pistavli rizalit. Zvenku nyní tato stavba nevykazuje

4 žádné známky historického pvodu. Stny jsou hladké, okna moderní. Pouze ze severu je zachován vstup s pískovcovým ostním. Uvnit tohoto plášt údajn zstaly zachovány pízemní klenuté prostory. Stará Paka (okr. Jiín). Pvodn vodní tvrz, ze které se dnes dochoval pahorek tvrzišt s domem a hospodáskými budovami. Okolo je ásten dobe itelný píkop. Hledání tohoto tvrzišt nebylo snadné, nebo v Encyklopedii eských tvrzí (Argo, Praha 2005) je v záhlaví hesla Stará Paka myln uvedeno, že tvrzišt je zastavné p. 93. Ve skutenosti zde však stojí p. 98. Poustka, pozstatky tvrze (foto O. Slabý 2013). Stará Paka, tvrzišt s p. 98 (foto O. Slabý 2013). Bezno, Dobrá Voda, Velké Horky (okr. Mladá Boleslav). V knize Zdeka Fišery Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku vydané Okresním muzeem v Mladé Boleslavi v roce 2002 je v lánku o tvrzi ve Voreckém dvoe v obci Bezno (s. 19 a 20) zamnna severnjší a jižnjší budova. Ve skutenosti popis severnjší budovy odpovídá jižnjší a naopak. V této knize jsme našli ješt nkolik dalších drobných nesrovnalostí. Nap. na s. 26 ve stati o Dobré Vod se uvádí, že je položena 3 km východn od Mladé Boleslavi. Ve skutenosti se nachází 3 km východn od Mnichova Hradišt. Na s. 95 v lánku Velké Horky se na 9. ádku píše: Hrzek z Brodce, uvádný v letech 1487 až Pravdpodobn má být 1387 až Blušice (okr. Most). Jií Úlovec uvádí v knize Zaniklé hrady, zámky a tvrze ech (Libri 2000), že hroutící se budova tvrze byla novými majiteli beze zbytku zboena. Místo úplného zbourání však pravdpodobn došlo k její rozsáhlé oprav, nebo tato stavba dnes ve dvoe stojí a je opravená a užívaná (viz též heslo Blušice na serveru hrady.cz). Poustka, kámen s letopotem (foto O. Slabý 2013). pímo proti tvrzišti našli na boní stn schod do vody zajímavý kámen s vytesaným letopotem. První dv ísla letopotu jsou špatn itelná, ale pravdpodobn se jedná o 1 a 8. Koncové íslice jsou 68. Mohlo by se jednat o druhotn použitý kámen z nadpraží njaké místní usedlosti s letopotem O. Slabý Brandýs nad Orlicí (okr. Ústí n. Orlicí) poátkem jara se zítil záklenek okna v pízemí paláce na jižní stran hradu (viz obr.). Nejedná se o závažnou ztrátu, dosavadní podoba záklenku pocházela z období záchranných prací KT za 2. svtové války. V letních msících probhl na vnjší stran jižní obvodové zdi jádra záchranný archeologický výzkum. Jeho cílem bylo zjištní podoby základ zdi ped zapoetím zajišovacích prací této partie hradu. Souástí prací je i zajištní stepu zdi budovy, nastavné na parkánovou hradbu u jihovýchodního nároží jádra hradu. Tvrz Blušice (foto O. Slabý 2010). Starý Knín (okr. Píbram). V Encyklopedii eských tvrzí (Argo, Praha 2005) je pod tímto heslem na s. 750 obrázek s popisem starší vyobrazení bývalé tvrze. Na tomto obrázku však bývalá tvrz není. Jedná se o objekt s vžikou stojící v severovýchodní ásti dvora naproti pestavné tvrzi. Poustka (okr. Cheb). Uprosted vsi Poustka (pvodní název Oed) byla založena ve 2. pol. 13. stol. vodní tvrz, která svým majitelm sloužila pravdpodobn až do r. 1526, kdy celá ves pešla z vlastnictví chebských mšan do majetku Wirsperg, kteí ji pipojili k sousednímu statku Dvoreek. Dnes se nacházejí na výbžku behu do východní strany rybníka v Poustce nízké základy zdiva obdélné budovy o rozmrech 10 x15 m s menším pístavkem. Budova byla zapojena do obvodové hradby. Místo je parkov upraveno a na návštvníka psobí velmi hezkým dojmem. Pi obchzce kolem rybníka jsme na jeho jihozápadním behu 62 Hrad Brandýs n. Orl., dnešní stav okna v jižní stn paláce (foto J. Slavík). Frymburk (okr. Náchod) poátkem jara se zítila ást lícového zdiva velké vže na severní stran hradu. Majitelé v loském roce sanovali jihozápadní nároží hradního jádra. Oprák na nároží byl podle použitých cihel tém normálních rozmr vybudován až v zámeckém období existence, nejspíše v 1. polovin 18. století. Vizmburk (okr. Trutnov) obanskému Sdružení pro Vízmburk se podailo získat prostedky na vybudování definitivního zastešení západního kídla hradu. Projekt vznikal od poátku roku v úzké souinnosti s památkovými orgány, pedevším s josefovským územním odborným pracovištm Národního památkového ústavu. Hlavní stavební práce již byly zahájeny a probhnou do poátku zimy. V dalších letech by mla být stej-

5 Na skalní pevn stce v obci Ch ibská (okr. D ín) byly zpevn ny schody a vymazáno zdivo, ale zárove se ocitla na soukromém pozemku, patrn penzionu a v dob mé návšt vy byla brána na pozemek uzav ena. P. Záho ík ným zp sobem zast ešena i další k ídla hradu v etn velké v že, jejíž vrcholek m la podle p vodních p edstav ob anského sdružení korunovat rozhledna. Tento zám r by však znamenal velký zásah do p vodních konstrukcí již tak t žce postižené z íceniny hradu. Nosná konstrukce ploché st echy použije kombinaci ocelových a d ev ných nosných prvk. Na získání prost edk pro záchranu hradu byla vypsána sbírka, bližší informace o hradu, d ní na n m a jeho záchran lze nalézt na webových stránkách Sdružení. J. Slavík V srpnu 2013 ješt stálo lešení pot ebné k oprav vn jší zdi východního paláce hradu Libštejna (okr. Rokycany). Nové zdivo je barevn odlišitelné. P. Rožmberský Hrádek v Ch ibské (foto P. Záho ík). Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: ro ník konference D jiny staveb se koná ve dnech v zámku Ne tiny P ihlášky na adrese pmikota@post.cz, podrobnosti na Pokladníci pobo ek nejpozd ji do 15. prosince 2013 odešlou na ú et Rady KASu /0300 vybrané peníze desátek (10 K za lena v roce 2013) a p edplatné Hlásky na rok 2014, které se zvyšuje na 80 K. Zárove je nutné zaslat na výše uvedenou adresu nebo jmenné seznamy platících desátek a platících Hlásku. Hlásku 2014 mají zdarma lenové publikující v Hlásce Jsou to z pobo ky Plze : J. Anderle, P. Sokol, R. Trnka, J. Brtek, V. Lang, L. Kr má, P. Rožmberský, T. Ma ík, O. Slabý, P. Mikota, V. Chmelí, J. Richterová, z pobo ky Hradec Králové J. Slavík, Z. Fišera, z pobo ky Praha P. Nosek, J. Synek, z pobo ky Brno J. Št tina, z pobo ky Zlín V. Svoboda. Redakce d kuje t m, kte í do uzáv rky poslali p ísp vky, i t m kte í je slíbili ty budou otišt ny p íšt. Je ale pot eba, aby se odhodlali psát i další lenové klubu; amatér m s tím pom že redaktor a profesionálové by se m li vzchopit k inu. Libštejn s lešením, pohled z p edhradí (foto P. Rožmberský). Srpen 2013 nový pohled na hrad Falkenštejn (okr. Tachov) J. Richterová od Úterského potoka po t žb d eva. Falkenštejnská hradní skála (foto J. Richterová). Na hrad Sion (okr. Kutná Hora) byl lo ského roku nainstalován pískovcový kalich a okolo hradu a v jeho okolí je n kolik nových informa ních panel, které poukazují na obléhání hradu Hyncem Ptá kem a obranu Janem Rohá em z Dubé. Panely se táhnou až ke tvrzi Malešov. Na hrad se dá s povolením starosty obce p espat ve stanu nebo pod širákem, je možno rozd lat i ohe. Je ovšem nutno dodržovat zásady slušného chování. Pobo ka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Pozor!!!!!!!!!! t te pozorn, nastávají velké zm ny v placení p ísp vk! Jist jste si povšimli, že v tomto tvrtém ísle nejsou, jako bývaly, vloženy složenky na placení p ísp vk. Protože bylo op t zvýšeno poštovné a vedení pobo ky necht lo ješt více zvýšit p ísp vky, bylo využito hromadného podání, v n mž však nemohou být do asopisu vkládány navzájem odlišné p ílohy. Takže lenové budou muset sami poslat p ísp vky poštovní poukázkou typu C (k dispozici na pošt ) na koresponden ní adresu pobo ky: Klub Augusta Sedlá ka, Kopeckého sady 2, Plze. Do kolonky Lh ta pro výplatu vepíší 30 (dní), a do kolonky Zpráva pro adresáta poznamenají, co platí. P i b žné platb to bude P13 (tj. p ísp vky za rok 2013) a H14 (tj. p edplatné Hlásky na rok 2014). Je-li platící autorem p ísp vku v Hlásce 2013, napíše místo H14 slovo autor. P jde-li o rodinnou platbu, bude za P13 p ipsáno (2x). Bude-li chtít n kdo ukon it lenství v klubu, zaplatí pouze p ísp vky a napíše tedy jen P13 a konec. Výše ro ního p ísp vku z stává stejná 60 K, za rodinného p íslušníka 20 K. Jak již bylo avizováno v minulém ísle, p edplatné Hlásky se zvyšuje na 80 K. B žná platba (p ísp vky + Památník na hrad Sion (foto P. Záho ík). 63

6 Hláska) tedy bude init 140 K. Žádostem nkterých len platit pevodem na úet se vyhovuje. Píspvky je tedy možné zasílat na úet /0300. Jelikož si však banka za pohyb na útu strhává 5 K, je nutné zaslat o ptikorunu více pi bžné platb tedy nikoli 140, ale 145 K. Dále musí být jasné, kdo a co platí. Do zprávy pro píjemce je tedy nutné napsat jméno a nkterý z výše uvedených symbol plateb. Nebude-li to fungovat, bude tento zpsob platby opt zrušen. Platit je samozejm možné také na klubových schzkách pímo pokladníkovi nebo jeho zástupci. Všemi uvedenými zpsoby je teba zaplatit do konce listopadu (maximáln do konce roku). Již nebudou zasílány upomínky a neplati prost první íslo Hlásky 2014 nedostane, protože si ho nepedplatil. Jestliže si uvdomí, že zapomnl zaplatit, ozve se (na výše uvedený mejl nebo telefon) a domluví se další postup. Jestliže vedení poboky nebude mít na neplatie kontakt, bude na jarní schzi poboky navržen na vylouení. Klubové schzky se konají každou první stedu v msíci v Riegrov 3 (suterén). Pes prázdniny se pednášky na schzkách nekonaly, na záijové schzce zaujal P. Mikota pednáškou nazvanou Jónské ostrovy od polis ke kastru. Na íjnové schzce se tamtéž bude po pednášce konat lenská schze poboky s obvyklým programem. Podzimní autovycházka povede na Kivoklátsko. Odjedeme v sobotu tradin od Hamburku v 8 hodin. Vede O. Slabý. V plánu je návštva hradu a proboštství Velíz, hradu/zámku Nižbor, zámku Deví, hradu Kivoklátu, msta Rakovníku (oberstvení), hradu Hlavaova, zámk Olešné a Kolešovic, tvrziš Pšovlk a Šanova a zámku v Petrovicích. Zda to stihneme, se uvidí. Majitelé aut a pšáci se musí pedem nahlásit na výše uvedeném u nebo telefonu. Velká pednáška se koná ve stedu 20. listopadu opt v zasedace FF ZU v Sedlákov ul. 15 (2. patro) od 17. hodin. Mgr. Filip Prekop seznámí posluchae s novými zjištními o podob hradu Libá pi záchranném archeologickém výzkumu v roce Do minulé Hlásky se nevešla zpráva o jarním zájezdu: 25. kvtna se úastnilo autobusového poznávacího zájezdu na Domažlicko 21 lidí a pes. Nakonec i pes hrozivou pedpov nepršelo, ale teplo nebylo. První zastávkou byl Bílý mlýn za Stakovem, kdysi stedisko samostatného statku a šlechtické sídlo. Zdá se, že se z nj nic nezachovalo, obytné cihlové stavení je pomrn mladé. Zato je tu chován osel, poníci a stádo koz. Hrad/zámek v Horšovském Týn je velmi rozsáhlý prohlídka jedné z tras (hrad) trvala hodinu. Architektonických pozoruhodností je zde hned nkolik a zajímavé jsou i mstské domy na námstí. Kostel v Horšov, nkdy se sídlem arcijáhna a pozdji s tvrzí (po nichž se však povrchové stopy nedochovaly), je opraven, podobn jako letohrádek Annaburg v horšovské oboe, který vstal z mrtvých. Zámek v Trhanov je nepístupný a hlídají ho dva litinoví kohouti. V Domažlicích jsme vystoupali na vž Chodského hradu a prohlédli si lapidárium na nádvoí a v suterénu. Následovalo oberstvení ve stylové hospod Meluzín našeho lena Zdeka Procházky. Na Rýzmberku zaujala nov vyzdvižená brána, úzká bašta vybíhající do píkopu a hospdka, kde byla k mání všechna ísla edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa. Nkteí vystoupali na vž zdejší rozhledny. Poté došlo ke zmn plánované trasy a zpátení cesta vedla pes Klatovy do Švihova, kde jsme si prohlédli bývalý špitální kostel po josefských reformách pedlaný na byty, který patí jedné z úastnic zájezdu, která nám ukázala i interiéry s žebrovými klenbami a freskami. Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno-Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Bc. Josef Jan Ková, josef.kovar@seznam.cz. Zpráva o innosti v r. 2012: Jádro innosti poboky spoívalo v individuálních aktivitách jejích len. Josef Unger tak mj. bádal na zícenin hradu Boleradice a v rámci výcviku student antropologie Masarykovy univerzity v Brn se tohoto roku rovnž chýlil ke konci výzkum prostoru ímskokatolické fary v Tasov, jenž v širších souvislostech znamenal i revizi stedovkých djin Tasova a okolí. Miroslav Plaek pokraoval ve své mimoádn plodné publikaní innosti mj. kapitolou zabývající se hrady lucemburských markrabat ve sborníku vnovaném Morav za as markrabte Jošta i vztahu stedovké církve a fortifikovaných lokalit ve sborníku k 60. narozeninám editele Archeologického ústavu AV R v Brn Pavla Kouila. Josef Ková potom bhem roku 2012 psobil na více opevnných lokalitách jak v západní ásti eského Slezska (zejména hrádek Adolfovice), tak na jižní (hrad Vildenberk) i západní Morav (tvrz v Bezníku). Jan Šttina z titulu své funkce psobil jako garant památkové pée na vícero kastelologických lokalitách východní Moravy. Nestor poboky a její estný len, pan Jaroslav Pinesdom z Ketkovic, pak shrnul svj zájem o tamní hrad Levnov do zdravice ostatním lenm KASu Brno. Spolené aktivity poboky se omezily na výroní schzi konanou 21. prosince 2012 v prostorách brnnského Šermíského klubu L. A. G. Navzdory zlovstnému datu mla schze píjemný a nijak nerušený prbh, jenž kontrastoval s pedvánoním shonem v okolí. Již ponkolikáté slibovanou exkurzi na hrad Boskovice se bhem roku opt nepodailo realizovat z dvodu znaného pracovního vytížení J. Šttiny. Za zmínku však stojí úast nkolika len poboky na tradiním jarním kastelologickém zájezdu poboky KAS Zlín. J. J. Ková, pokladník poboky Brno Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, julovec@mvcr.cz. Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Internetové stránky poboky: Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec, kocmani.hu@seznam.cz, tel: Internetové stránky poboky: Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první lednové dekád 2014) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. íjnové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota (pmikota@post.cz), redaktor pro internet Milan Novobilský (klub_augusta_sedlacka@centrum.cz.). Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze. Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Grantu na podporu kulturních program msta Plzn a Nadace 700 let msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 64